Eliška (Elisska, vdova někdy manželka), vdova po Henzlíkovi z Bezce (Henzlikowa z Bezcze dobré paměti), dává své věno v Bezci i vše, co má na listech a dluzích (věno své, kteréž mám tu v Besczy i tu všeckno, což kde mám na listech, neb na dluzích mnoho neb málo), svému synovi Jankovi z Bezce a jeho dědicům (panoši Jankowi, tudiež z Bezcze, synu svému milému a jeho erbom), a to s plným právem, jaké užívala sama.
- Jan z Košník (Jana z Kosnik)
- Jan z Oponešic (Jana z Vpobnessicz)
- Jan starší z Lichtenburka na Bítově z Cornštejna (Jana z Lichtenburka a z Czornsteina)
- Štefan z Slavíkovic (Sstefana z Slawikowicz)
- Jiřík z Popic (Girzika z Popicz)
- Mikuláš z Petrovic (Mikulasse z Petrowicz)
- Eliška z Bezce: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan starší z Lichtenburka na Bítově z Cornštejna: ?; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Štefan z Slavíkovic: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jiřík z Popic: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Mikuláš z Petrovic: ?; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu vlevo nahoře: A1-328.
- Na rubu uprostřed: Numero 181; numero 250; numero 238; 1437.
Přepis regestovaného dokumentu
Já, Elisska, vdova někdy manželka Henzlikowa z Bezcze dobré paměti, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi lidmi, že sem s dobrým rozmyslem a svú dobrú volí dala a moci tohoto listu dávám věno své, kteréž mám tu v Besczy i tu všeckno, což kde mám na listech, neb na dluzích mnoho neb málo, s tiem plným právem, jakož sem sama jměla, slovutnému panoši Jankowi, tudiež z Bezcze, synu svému milému a jeho erbom takú mieru, aby o ty po mé smrti tiem mocně vládl a s tiem učinil, jakž sě jemu zdáti bude. A toho na potvrzenie svú vlastní pečeť svú dobrú volí přivěsila sem k tomuto listu a připosila sem urozeného pana, pana Jana z Lichtenburka a z Czornsteina, a slovutných panoší: Jana z Kosník, Jana z Vpobnessicz, Sstefana z Slawikowicz, Girzika z Popicz a Mikulasse z Petrowicz, že sú své pečeti vedle mé přivěsili na svědomie k tomuto listu, jim i jich erbom bez škody. Jenž jest dán a léta po narození Syna Božieho tisíc čtyřstého třidcátého sedmého, tu neděli před Nowym lethem.