12 J. Pekař: Nejstarší kronika česká. principe vel rectore vel urbe« (str. 202), k témuž ukazují zcela určitě označení ethno- a geografická: Moravia regio Sclavorum, in partibus Sclavorum, maxime in Bulgariis (202), Sclavi Bohemie (202), provincia Sclavorum Psow (204), provincia Sclavorum paga- norum, que Ztodor dicitur (205) — v naší letopisné tradici st. 12. jméno Sclavi o Češích a Moravanech proti jménům těmto mizí skoro úplně a ovšem ještě více mizí později. Na st. 9.—10. ukazuje zmínka o Bulhařích, že tam usque hodie (in partibus Sclavorum, maxime in Bulgariis) čte se mše slovansky — to ovšem mohlo býti napsáno i později, ale čím dále jdeme od 10. st., od slavné doby cara Samuela († 1014), tím menší je pravděpodobnost takové věty; poznáme také, jak pozdějšímu opisovači Kristiána byla věc již nesrozumitelnou, takže položil místo Bulharů Uhry. Jména Levý Hradec Kristián ještě nezná; jmenuje je: castellum Gradicz (203); o něco níže praví: »provincia Sclevorum que Psov antiquitus nuncupabatur, nunc a modernis ex civitate noviter constructa Myelnik vocitatur« (204). Mělnicko a proboštství Mělnické znali jsme dosud z 12. století; obojí předpokládá hrad Mělník — ten pak právě pro dobu Boleslavů, pro 2. pol. 10. stol., máme bezpečně doložen denáry »královny« Emmy s nápisem »Melnic Civitas«. Z Kristiána bychom se dověděli (a povězme hned: dovídáme se). že hrad tento byl založen někdy za Boleslava II. Mluvě o přenesení sv. Václava z Boleslavě do Prahy, zmiňuje se Kristián o mostu přes Vltavu (patrně poblíže hradu Prahy) velkou vodou pobořeném (str. 221). I zde není příčiny zprávě nedůvěřovati — Tomek2) tento most předpokládá aspoň od doby Boleslavů. Na velmi starou dobu poukazuje i chvála Václavovi legendistou vzdávaná, že exercitum non solum armis optimis verum et indumento corpus adornabat (str. 214), t. j. že vojsko své opatřoval nejen dobrou zbraní, ale i pěkným oděvem. Chvála mohla by vzniknouti konečně i v době pozdější, ale je mnohem srozumitelnější v sto- letí 10. 11., době stálého vojska a stálých hradních posádek v hradištích knížecích, s knížecími vojáky odkázanými ještě na přímé opatření potřeb svých z knížecího hospodářství, nikoliv na důchody svého léna, beneficia.3) Na jiném místě užívá Kristián slov: »tempora usque ad hec.« — tam, kde mluví o ciliciu (žíněné košili) sv. Václava, že se doposud zachovala, jakoby byla nová (str. 214), ale zpráva ta neposkytuje nám nejmenšího k našemu účelu. Za to z jiné zmínky musíme opět souditi, že věděl mnoho o událostech v Čechách doby Václavovy a že tedy nemohl býti doby té příliš vzdálen — na str. 211 uzavírá vypravování o vyhnání 1) Srv. Čes. Čas. Hist., VI., 367 sq. (Ed. Fiala, České denáry a Jos. Smolík. Denáry Boleslava I. — Vladivoje) — 2) Srv. Dějepis města Prahy I. (1. vyd.), 24. — 3) Srv. i Du Cange. Exercitus vykládá se zde i na: turba aul.corum, proceres, optimates. Tak i Vacek v »Katol. Listech«, 1902. č. 313.