z 209 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
V
Nejstarší kronika česká
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
Edice
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
Rejstřík
194
195
196
197
198
199
200
201
202
Seznam oprav
203
Obsah
204
Název:
Nejstarší kronika Česká ku kritice legend o sv. Ludmile, sv. Václavu a sv. Prokopu
Autor:
Pekař, Josef
Rok vydání:
1903
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
209
Počet stran předmluvy plus obsahu:
V+204
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Nejstarší kronika česká
- 121: Edice
- 194: Rejstřík
- 203: Seznam oprav
- 204: Obsah
Strana 82
82
J. Pekař: Nejstarší kronika česká.
patrně on (byl prý nejvyšším kancléřem českým za Boleslava II.),
jenž svými intrikami vyhnal sv. Vojtěcha z Čech. Z Hájka sebrány
jsou zprávy k doplnění obrazu o zhoubném působení tohoto pro-
hnaného a lstivého zloducha, shledány doklady o jeho hanebné smrti.
Takový člověk ovšem Kristiánovy práce složiti nemohl. Tituly
biskupů a j., obvyklé v 10. st. (vykládá se dále v kap. 11), byly
jednoduché; z té doby nemohou býti Kristiánovy názvy: ter beate,
inclite, sanctissime, pontifex. Kap. 12 dovozuje, že Kristián-Strach-
kvas, syn Boleslava I., nemohl psáti o zločinu otcově beze vší
piety, tak, jak v Kristiánově legendě vskutku se píše; syn by byl
jistě omlouval hřích otcův a líčil lítost a pokání jeho. 1) Tento
důvod stačil by sám k podvrácení fikce, že autor legendy Kristiá-
novy je synem Boleslava I. Neméně důležité je, že v práci Kristiáno-
vě jsou patrné stopy pozdějšího původu jejího. To jsou především
místa: castellum, cui nomen inerat Hradec, civitas, que Budeč
vocabatur, atrium (prý v Tetíně), quod muniebatur pulchro am-
bitu a zmínka o hradu Mělníku. Zde všude dokazuje Dobner,
a to skoro veskrze naivními daty z Hájka, že Hradec (i Krá-
lové Hradec, i Litomyšl2) i Levý Hradec), že Tetín (v Kristiánovi
ovšem není slova o tom, že by dotčené atrium, Gumpoldem vy-
myšlené, bylo v Tetíně), že Budeč stály ještě v 2. pol. 10. st. i po-
zději, že tedy Kristián byl by musil užiti času přítomného. Mělník
prý vznikl teprv v 11. st. Nemožná je prý v 10. st. i věta Kristiá-
nova »Bohemia dudum ad Deum conversa« — z Hájka a od-
jinud se dokazuje, že v 2. pol. 10. st. bylo v Čechách pohanství
ještě mocné; pohané zabili na př. bratry Vojtěchovy na Libici.
Nemožná je dále zpráva Kristiánova o 7 suffragánech Methodo-
vých, zmateno je vypravování o kletbě Methodově na Svatopluka
(Method prý vydal klatbu na Svatopluka II., nikoliv I., asi r. 904),
nemožné je, aby pohanka Drahomíř vystavěla v Tetíně chrám sv.
Michala — z breviářů je patrno, že sv. Ludmila pochována byla
na hřbitově, nikoli v basilice sv. Michala, kostel v Tetíně podle
Hájka vystavěl již Bořivoj (kapitola 13.—14.). Kdyby Kristián
psal v skutku v 10. st., udával by více jmén osobních, na př.
jména těch, kteří s Bořivojem byli pokřtěni, těch, kteří po zabití
Václavově byli povražděni, byl by měl více dat časových, nemohl
1) Zde uvádí Dobner zajímavý doklad o nezbytnosti jisté šetrnosti
v líčení hříchů předků: Quis nescit dominantium nobilitatisque furorem
nulla re irritari magis, quam avorum suorum prosapieique pugillatione, con
temptu ac obtrectationibus. Jam saeculum unum et ultra elapsum est, a quo
Ferdinandus II. victoriis inclitus Bohemiam sibi iure belli militisque rursum
vindicavit; quis tamen hactenus ex patriae nostrae hominibus tam audax
repertus est, qui historiam illorum temporum, non ajo acri, sed modesto
stylo fuisset complexus, quem non plurimorum offensio irritatioque deter-
uisset? (v složce 13, na str. 3). — 2) Na tato dvě místa bývala v 18. st. zmínka
o Hradci také vykládána.