82 J. Pekař: Nejstarší kronika česká. patrně on (byl prý nejvyšším kancléřem českým za Boleslava II.), jenž svými intrikami vyhnal sv. Vojtěcha z Čech. Z Hájka sebrány jsou zprávy k doplnění obrazu o zhoubném působení tohoto pro- hnaného a lstivého zloducha, shledány doklady o jeho hanebné smrti. Takový člověk ovšem Kristiánovy práce složiti nemohl. Tituly biskupů a j., obvyklé v 10. st. (vykládá se dále v kap. 11), byly jednoduché; z té doby nemohou býti Kristiánovy názvy: ter beate, inclite, sanctissime, pontifex. Kap. 12 dovozuje, že Kristián-Strach- kvas, syn Boleslava I., nemohl psáti o zločinu otcově beze vší piety, tak, jak v Kristiánově legendě vskutku se píše; syn by byl jistě omlouval hřích otcův a líčil lítost a pokání jeho. 1) Tento důvod stačil by sám k podvrácení fikce, že autor legendy Kristiá- novy je synem Boleslava I. Neméně důležité je, že v práci Kristiáno- vě jsou patrné stopy pozdějšího původu jejího. To jsou především místa: castellum, cui nomen inerat Hradec, civitas, que Budeč vocabatur, atrium (prý v Tetíně), quod muniebatur pulchro am- bitu a zmínka o hradu Mělníku. Zde všude dokazuje Dobner, a to skoro veskrze naivními daty z Hájka, že Hradec (i Krá- lové Hradec, i Litomyšl2) i Levý Hradec), že Tetín (v Kristiánovi ovšem není slova o tom, že by dotčené atrium, Gumpoldem vy- myšlené, bylo v Tetíně), že Budeč stály ještě v 2. pol. 10. st. i po- zději, že tedy Kristián byl by musil užiti času přítomného. Mělník prý vznikl teprv v 11. st. Nemožná je prý v 10. st. i věta Kristiá- nova »Bohemia dudum ad Deum conversa« — z Hájka a od- jinud se dokazuje, že v 2. pol. 10. st. bylo v Čechách pohanství ještě mocné; pohané zabili na př. bratry Vojtěchovy na Libici. Nemožná je dále zpráva Kristiánova o 7 suffragánech Methodo- vých, zmateno je vypravování o kletbě Methodově na Svatopluka (Method prý vydal klatbu na Svatopluka II., nikoliv I., asi r. 904), nemožné je, aby pohanka Drahomíř vystavěla v Tetíně chrám sv. Michala — z breviářů je patrno, že sv. Ludmila pochována byla na hřbitově, nikoli v basilice sv. Michala, kostel v Tetíně podle Hájka vystavěl již Bořivoj (kapitola 13.—14.). Kdyby Kristián psal v skutku v 10. st., udával by více jmén osobních, na př. jména těch, kteří s Bořivojem byli pokřtěni, těch, kteří po zabití Václavově byli povražděni, byl by měl více dat časových, nemohl 1) Zde uvádí Dobner zajímavý doklad o nezbytnosti jisté šetrnosti v líčení hříchů předků: Quis nescit dominantium nobilitatisque furorem nulla re irritari magis, quam avorum suorum prosapieique pugillatione, con temptu ac obtrectationibus. Jam saeculum unum et ultra elapsum est, a quo Ferdinandus II. victoriis inclitus Bohemiam sibi iure belli militisque rursum vindicavit; quis tamen hactenus ex patriae nostrae hominibus tam audax repertus est, qui historiam illorum temporum, non ajo acri, sed modesto stylo fuisset complexus, quem non plurimorum offensio irritatioque deter- uisset? (v složce 13, na str. 3). — 2) Na tato dvě místa bývala v 18. st. zmínka o Hradci také vykládána.