Strana XVIII
— XVIII —
Za prvé množí se počet ortelů přísných, ba ukrutných2);
však ke cti tehdejších pánů přísežných jest, že mírným ortelem
r. 1629. zachránili od upálení 8 osob pro čarodějnictví od vrchno-
stenského úředníka Novojičínského obžalovaných1).
Za druhé zmenšen i obvod právu Olomuckému, když l. 1626.
kníže Karel z Lichtenštejna po všech svých panstvích Morav-
ských rozhlásiti kázal patent, aby „jeho příslušníci nikdež jinde
v spravedlnostech lidských nežli v městě Krnově3) o naučení se
neutíkali“. Jakož pak kníže Karel 1. 1622—24. od Císaře Ferdi-
nanda II. za léna koruny české byl přejal panství Třebovské. Zá-
břežské. Rudu. Šumberk, Koldštýn a Unčov, odpadla tímto nařízením
od práva Olomuckého městská práva dotud v Olomouci naučovaná:
Třebová (a bývalé právo patrimonialní v Trnávce). Zábřeh;
s Rudou města Šilperk a Krumperk (Grünberg); Šumberk;
s Koldštýnem Staré Město, posléze Unčov.
Unčované, byvše pro narčení z rebellie potrestáni pozbytím
svých statků, vzali od pánů Olomučanů jen podmínečné odpu-
štění4), kteréž v nejedné příčině jest pamětihodno.
I podařilo se jim ovšem sebe dokonale obhájiti, takže konfis-
kované jejich statky jim l. 1632. byly navráceny, než nevíme, zda
potomně zase ku právu Olomuckému se přiloučili.
Jestliže pak českým městům ku právu Krnovskému přiděleným
jistotně proto, že Krnov té doby byl již německý, nastala proměna
s řeči naučovací, zejmena Unčovu, Zábřehu a Šilperku, však
i při městech u vrchního práva Olomuckého zůstalých proměnilo
se v té příčině mnoho: do Nového Jičína dáno poslední naučení
české l. 1608., do Šternberka 1. 1624., do Mohelnice 1. 1631.
Kromě toho 1. 1629. uchýlilo se Olomucké právo od rovno-
právnosti jindy tak chvalitebně šetřené, že přestalo strany
české naučovati po česku, ač ovšem již zase 1. 1631. vrátilo
se ku svému starému pravidlu.
Rovněž i značnou výměnou při šlechtě a okolnostmi nepřízni-
vými způsobeno, že vrchnosti a vrchnostenské úřady od
r. 1624. čím dále tím méně českých naučení vyžadují.
1) Srv. mé pojednání „Das Olmützer Stadtgericht als Oberhof.“
2) Byli to: Jakub Neisser, sedlák z Šanova a jeho žena Anna, Jiřík, jejich
syn a Marketa, sestra Neissrova, Hansel Hübscher, Alžběta Hübscherova, Justina,
žena dlaždiče ze Žiliny, Anna Meinxova, vdova ze Šanova.
3) Že Krnovské právo městské za dřívějších dob spravováno bylo lidmi uče-
nými, svědčí archiv Olomucký, v němž se chová pod Sign 29. 5 dílo „Geschribene
Urtel der von Magdeburg, Donaw, Leipzig. Wittenberg, Breslau, Praga“, kteréž
bylo majetkem a snad i prací Venceslai Jahn, senatoris Carnoviensis, 1571,
mistra Steph. Rigelia. a 1618. Stoka z Stoknfelsu. — Týž Stoknfels pořídil si
„Notulář listů naučných“, jak by se na pergameně a papíře psáti měly podle po-
řádku mark. Mor.“ (Sign. 29. 4).
1) My purkmistr a rada m. Olomouce vyznáváme tímto listem . . : Jakož před
nás v sedící radě slovoutní a opatrní pán Adam Karel, J. K Mti rychtář, pan
Lorenc, organista primator a pan Blažej Fejlar, spoluradní, jakožto vyslaní od
ouřadu m. Uničova, jménem a na místě téhož ouřadu podle plnomocenství jim da-
ného, předstoupili a nám toho zprávu učinili, kterak nynějšího času jsouce v pod-
danosť a k ruce J. K. Mti pána Karla knížete a vladáře domu Lichtenštejnskýho
Ia
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
XXXIV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137