stvím dal, aby je podle řádu písma svatého zkúšeje hodně ztrestal. A když na Roudnici přivezeni byli, v temných žalářích sou zavříni a přístup lidu obecnému k nim jest zabráněn, aby svými smyšlínkami srdcí věrných neranili. A když osm nedělí v žaláři držáni byli a žádná jiskra opravy na nich nenalezena, po tomto Žižka přivstal na Pražské o ně, aby do Prahy byli přivezeni, aby k hrůze jiným zjevně na rynku byli spáleni. Ale konšelé pražští bojíce se rozbroje v lidu, že mnozí v lidu tomu Martinovi jsou přáli, jednoho z konšelův do Roudnice poslali sou k arcibiskupu a dali sou je v ruce kata, kterýžto jich boky až do plic ukrutně vypálil, aby, od koho to kacířství mají, pověděli, a byli-li by v Praze kteří jiní v tom povolujíce, pověděli, tázali se s pilností. Protož tak mučeni jsouc, některých jména po- věděli sou, od nichžto měli v Praze týž dóvtip s nimi o velebné svátosti. A když napomínáni, aby k jednotě církve z svých bludův kajíce se navrátili, smějíce se pravili: „Ne my, ale vy od bludného kněžstva svedeni jsouce blou- díte a před stvořením, totiž chlebem posvátným, klekáte.“ Potom stalo se ve čtvrtek před svatým Bartolomějem, 21 dne měsíce srpna, s množstvím lidu vedeni byli k upá- lení, napomínáni byli, aby lidu prosili, by se za ně pánu Bohu modlili, kněž Martin odpověděl: „My nepotřebujem žádných prozeb ani modliteb, proste za ty, jenž toho potře- bují.“ A když mnoho hrozného a pohoršujícího ušima lidskýma kněz Martin mluvil, v sudu zabedněn s svým tovaryšem jest upálen. A týž ohavný kněz Martin, když byl v zajetí u Oldřicha z Jindřichova Hradce, poslal některým svým bratřím Tá- borským list obsahující mnoho bludného a kacířského: „Buoh všemohúcí, jenž z temnosti kázal skvieti sě světlu, osvěť srdce vaše, abyšte mohli viděti královstvie božie! Najmilejší a vždy mně milý, ač vy mne nynie ne- milujete, člověka jenž jsem pravdu pravil vám, však vždy nenechám, jakž moha, napomínati, zdali bych vás mohl po- puditi k držení jisté pravdy pána Jesu Christa, toto vás žádaje věděti, že žádnému skutku páně protiviti se ne- 112