„mistr kacířů“, ale jemuž by se mělo spíše říkat „výrobce kacířů“, neboť on neobrací kacíře, ale z hodných lidí dělá kacíře, jakým je sám. A je podivno a velmi nespraved- livo, že králové, knížata, páni a měštané s nimi tak bláhově souhlasí a že je podporují v tom, když ukládají jejich ubohým poddaným takovou pohanu, za kterou tito ne- mohou, a že dopouštějí často, aby město či vesnice měly špatnou pověst a aby se jim lidé téže krajiny dlouho vy- hýbali. Mimo to se nikdy nestalo, aby svatí apoštolové pána našeho Ježíše Krista byli zabíjeli kacíře nebo bludaře, jako oni to činí. A domnívají-li se lidé, že mistr kacířů utratil kacíře, nevědí, že usmrtil lepší křesťany, než jakým sám kdy byl nebo vůbec mohl být až do své nejdelší smrti, leda by zanechal pronásledování věřících. Dělá tak jako vlk, jenž roztrhá jehně, však vlka neroztrhá. A jako Kain pronásledoval Abela, a ne Abel Kaina, jako Ismael pro- následoval Izáka, a ne Izák Ismaele, Ezau Jakuba, a ne Jakub Ezaua, jako Židé pronásledovali Krista, a ne Kristus Židy a jako kacíři pronásledují křesťany, a ne křesťané ka- cíře. Proto podle skutků jejich poznáte je, jak praví Jan Zlatoústý (Pseudochrysostomus) ve výkladě evangelia Matoušova 7 k. 16. v. Ve Starém Zákoně byli sice kacíři zabíjeni, jak je psáno v 3. knize Mojž. (24, 15—16), a proto kněží a farizeové obžalovali Krista jako zločince a říkali (Jan 19, 7): „Máme zákon a dle toho zákona má zemřít.“ Ale v Novém Zákoně se nečte, že by kacíři měli být od křesťana soudem zahubeni. Ale nehledě k Božímu zázraku, jak je líčen skut. ap. (5, 1—10) o Ananiášovi a Safiře, pravili Jakub a Jan Kristu (Lukáš 9, 52—56): „Pane, chceš-li, řekneme, aby oheň sestoupil s nebe a spálil je?“ A obrátiv se na ně, káral je (Kristus) řka: „Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel zahubit duše, ale spasit.“ To nás učí Kristus milosrdenství a dává čas hříšníkům k pokání až k poslednímu soudu, kdy bude soudit dobré i zlé, jak praví Matouš evangelista (25, 31—46). Trest kacířův jest, jak jej popisuje Matouš (18, 17), neobcovat s ním a považovat jej jako za pohana 235