40 aby Pražané vidouce tak veliké množství byli spíš přestra- šení a k utíkání popuzeni. Ale pán bůh všemohoucí, kterýž v se úfajících nikdy neopouští a bez pomoci nenechává, zvlášt kdož proň rytěřují, stálost úmyslu přidává a posil- ňuje; nebo nižádným obyčejem strachem nejsou z toho množství poraženi; pole udělavše a se vozy otočivše, ze všech stran všecky pěší i také Horské, kteříž ku pomoci jim přišli, a jiní také aby se podívali, které vojsko obdrží, mezi vozy s cepami a s oružím zřídili a zšikovali a mnoho děl k střílení připravili. A když sou kněží učinili malitké napomenutí, všickni na zem padli, a k bohu srdečně plač- tivě motlitby vylévali. A z motliteb povstavše, mnoho nových rytířův nadělali, aby tím statečněji a směleji pro obranu pravdy se postavili. A mezitím proti králi se při- pravovali a braň v svých rukou chutnali. A když někteři houfové královští chtěli se k vozům šturmem pokusiti, s velikou škodou od děl sou odehnáni. Takové nešlechet- níci harce strojili a útoky k vojsku pražskému, až noc při- šla. Mezitím když sou tak spolu obyčejem rytířským, mnoho set od Horských, kteříž sou byli od Hory utekli, branou Kolínskou do města s nimi jsou zrádně vjíti do- puštěni. Téhož léta před vánoci král Sigmund uherský opět vtrhl do země české vojensky s velikým lidem, i pálil okolo Hory a Čáslavi; a bratr Žižka proti němu vytrhl z Kolína. A král když jest přijel do Hory, tu jest staršie Horníky zjímal a přivázav je za provazy k vozuom, vypáliv a zhubiv Horu, v úterý na středu po Božiem křtěnie (6. ledna 1422), i jel s nimi pryč. Pražané a Žižka táhli za ním, i porazili jej u Habru. A odtud král s svými táhl do Německého Brodu; sám se tu nezastavil, než táhl před se. Pak šturmovali v pátek (9. ledna 1422) po Božiem křtění k městu a v sobotu (10. ledna 1422) dobyli Brodu Německého; a kteréž král tu zuostavil, ti sú zbiti a zjímáni a město bylo vypáleno. A zbili lidí v městě a v předměstí na patnácte set. Tu byli zjímáni pan Záviš Černý, rytieř zjezdilý, pan Hynek Cervenohorský, Borovský rytieř Po- 144