1.35 £.33v. 436 nepozüstavila, hned po smrti jí, Hedviky v to, což jedné každé osobě z nich poroučím od peněz a svršků, jakž se svrchu píše uvázati a s tím či- niti jako [s] svejm vlastním. A jestliže bych ko- mu co z dobrejch přátel svejch, služebníkóm aneb chudejm mimo toto poručenství listem na papíře pod pečetí svou a na svědomí z pánů neb rytířstva jednoho neb víc pečetí co poručila, to- mu všemu páni poručníci moji aby byli povinni dosti učiniti, jako bych to zejména v toto poru- Cenství vepsati dala. Pakli bych žádnému nad toto porucenství své nic neodkázala a neporucila, a co mimo toto poruécenství z statku mého bud pozemského, ač by mi Pán Bůh jakej dáti ráčil aneb na penězích co zbylo, to všecko bez umen- šení na Hedviku, ceru mou, připadnouti má. A ona, Hedvika, bude moci to dáti, odkázati neb poručiti, komuž se jí koli zdáti a líbiti bude. A pakli by ji Pán Bůh s tohoto světa povolati rá- čil, dříve nežli by k statku a k vdání přišla aneb vdadouce se, dítek po sobě nepozůstavila, tehdy to, což by z statku toho zbylo mimo těch šest tisíc a klínoty a svrškův, jak se svrchu píše a jeho žád- nému že by neodkázala a neporučila, to na nej- blisi') prately jeji pfipadnouti ma. Kdež se jim v tom ve všem panuom poruénikém mejm jako svejm milejm panuom přátelóm dóvěřuji, Ze se tak | podlé této mé poslední vůle a poručenství, jakž jim toho dóvěřuji, a co komu dávám a po- roučím, se tak zachovají. Tomu na svědomí a ji- stotu pečet svou vlastní [s] svejm jistým vědo- mím a vůlí k tomuto listu a poručenství svému sem přivěsiti dala. A pro širší toho vědomost a jistotu připrosila sem urozenejch pánuov, pana Sezimu Zajímače z Kunstátu na Jevišovicích, pana Voldřicha z Lomnice na Náměšči a uroze- nejch statečnejch rytířův a vládyk, pana Jiříka Čelu z Čechovic na Valči, pana Petra Čertorej- ského z Čertorej na Vranově, pana Jana Chrou- stenského z Malovar na Rudulci, pana Rafaele Chroustenského z Malovar na Myslibořicích, že sou také pečeti své podlé mé k tomuto poručen- ství mému přivěsiti dali sobě a eıböm svejm bez škody. Jenž jest dán a psán v městě Třebíči*) v outerý po svaté Trojici léta božího tisícího pčtistého šedesátého štvrtého počítajíc [30. kvét- na 1564]. 79. La od narození Syna Božího, Krista Pá- na, tisícého pětistého šedesátého pátého při času svatých Tří kräluov /6. ledna 1565] v městě O- 1) ne- je napsáno nad mezislovní mezerou. 2) Psáno Trzie-. 8) Místo tohoto slova je v řádku mezera. Tak dlužno 1564-1565 XXVII lomáci drzán jest soud zemský skrze urozené pá- ny: pana Pertuolta z Lipého na Krumlově, hajt- mana, najvysího mar$sálka králov [stv]í českého a JMti římského císaře, uherského a českého krále komorníka, pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Albrechta Černohor- ského z Boskovic na Černé Hoře, najvyšího su- dího markrabství moravského, a urozeného vlá- dyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, naj- vyšího písařství téhož markrabství místo držící, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, bisku[p] olomúcký, a urození páni: pan Václav Krajíř z Krajku na [Mladoňovi- cích]?) pan Znata z Lomnice na Říčanech, pan Jan starší z Žerotína na Rosicích, pan Fridrych z Žerotína na Bílovicích, pan Jindřich z Štern- berka na Holešově, pan Jetřich z Kunovic na Uherském Brodě, podkomoří, pan Voldřich z Kounic na Veselíčku, pan Frydrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích, pan Jan Kropáé z Nevédomí na Hranicích; a z vládyk: Václav Hodický z Hodic na Miroslavi, najvyší hofrych- týř, Beneš Pražma z Bílkova na Ejvanovicích, Jan Zahrádecký z Zahrádek na Červeném Hrád- ku, Záviše z Víckova na Polehradicích, Balcar Švajnyc z Pilmstorfu na Fulnece a Petr Čarto- rejský z Čartorye na Vranově. List mocný královský. 80. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatsky, charvátsky etc. král, infant v Y&pa- ny, arcikníZe rakouské, markrabie moravské, lu- cemburské a slezské knize a luzicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, ze sme poni- ženě prošení jménem urozeného Matouše Štoše z Koumic etc., věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž koli jmá a jmíti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto pokorné prozbě nakloněni súce s dobrým rozmys- lem, naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravské a naj- vyší kníže slezské svolili sme k tomu a tímto listem svolujem, vuoli náši jistou a moc plnú | témuž Matoušovi Štošovi dávaje a toho dopou- štějíc, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný neb zápisný, kterýž má aneb ještě jmíti bude bez statkuov lenných a manských, kteříž nápadové nám spravedlivě ná- ležejí, odkázati neb poručiti mohl a moc měl za asi zápis doplnit, poněvadž statek Uherčice, podle něhož se také Krajíř zval, prodal už r. 1564. 1.34