XII den svatého Tomáše, apoštola božieho, let božiech tisícího čtyrstého a sedmdesátého sedmého /[21. prosince 1477]}) království našich uherského dvadcátého a českého léta devátého. My, Vladislav, z božie milosti král český, mar- kabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lužicský markabie, oznamujem tímto listem všem, že přistúpil jest před nás urozený Beneš z Bosko- vic a z Černé Hory a zpravil jest nás, kterak ně- kdy urozený Burian Puklice z Pozořic maje hrad, řečený Štramberk, ležící v margabstvie našem moravském, s vesnicemi a s jinými zbožími k té- muž hradu dědičně příslušnými, i poddal jest do- brovolně ten hrad s jeho příslušnostmi v léno a v manstvie najjasnějšímu králi Jiřímu, předku na- šemu ščastné paměti, i budúcím jeho králóm čes- kým a margabím moravským; a dále jest nás zpravil, že týž hrad Štramberk s jeho příslušnost- mi po smrti někdy urozeného Jindřicha z Bosko- vic a z Černé Hory, kterýž byl týž Jindřich kúpil, připadl jest na urozeného Dobeše též z Boskovic a z Černé Hory a na jmenovaného Beneše jakožto na bratří jeho nedílné a že týž Dobeš a Beneš prodali jsú ten hrad s jeho příslušnostmi slovut- nému Benešovi z Hustopeč a dědicóm jeho; 1 prosil jest nás týž Beneš jménem již psaného Do- beše i také svým s některými našimi věrnými, abychom jmenovanému Benešovi Hustopečskému a dědicóm jeho ten hrad s jeho příslušnostmi vy- svoboditi a jej z léna a z manstvie vyníti ráčili. My v tom jsúce k jich prosbě milostivě nakloněni, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí krälovskü a jakožto margabie moravský již psa- nému Benešovi Hustopečskému, dědicóm i budú- cím jeho ten hrad Štramberk s vesnicemi i s jiný- mi zbozími a příslušnostmi k němu příslušnými vysvobodili jsme a tímto listem vysvo [bo]zujem z léna i také z manstvie 1 ze všech služeb man- ských jej vynímajíce a ku první svobodě, v kteréž jest prvé byl, než jest v léno poddán, jej navra- cujem tak, aby již psaný Beneš Hustopečský, dě- dicové i budúcí jeho ten hrad Štramberk s jeho příslušnostmi a zbožími jměli, drželi a jeho po- žívali, nejsúce povinni více žádného léna přijímati od nás i také budúcích našich králův českých a margabí moravských ani kterých služeb man- ských činiti povinni byli nám i také budúcím našim králóm českým a margabím moravským, a to po věčné časy budúcie; a jestliže by který list prvé na to léno a manstvie, což se téhož hradu s jeho příslušnostmi dotýče, byl udělán od kterého předka našeho, krále českého a margabí morav- ského neb od koho jiného, ten list nebo ty listy my tímto listem rušíme, moříme, kazíme a v ni- 1) Datum pondělní by spíš ukazovalo na sv. Tomáše, arcib., 29. prosince. 1481 23 več obracujem tak, aby proti tomuto listu našemu žádné moci neměly. A ktož by tento list jměl s již psaného Beneše Hustopečského neb dědicuov jeho dobrú vůlí a svobodnú, chcem, aby tomu příslu- šalo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme při- věsiti k tomuto listu. Dán v Praze v pondělí před svatým Havlem léta od narození Syna Božího tisícího čtyřstého sedmdesátého osmého /z2. října 14787, království našeho léta osmého. 147. Dobeš z Rohozova přijímám na pravý spolek erby své na ten spolek, na kterýž mě máti má Johanka z Budkova na věno své, kteréž má na Drslavicích, přijala, i na to na všecko, k če- muž právo má, na mlýn před Uherským Brodem a na podsedky tudiež i na rybáře a na dvuor a na jich všecko příslušenství. Mřežován. 148. Kliment z Branek Janovi Planknarovi z Kynig$perku a jeho erbóm ves Šumice s dvorem, zboží své dědičné, s robotami i se vším příslušen- stvím, s činžemi, platy, lukami, s pastvami, s past- viščemi, s kostelním podacím, s vodami tekutými i netekutými, s břehy, s mlýnem i se vším plným právem a panstvím, což k té vsi od staradávna přísluší a jakož v svých mezách a hranicích jest vymezena, i k tomu dvoru, nic sobě ovšem tu ne- zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. 149. Jan z Dalčic Anežce z Lešan, manželce své, čtyři sta kop groší věnných, kteréž zapsány má ma vsi Vracovicích i na tom na všem příslušenství, jakož dsky královstvie českého okazují, převodí na své svobodné, dědičné a nezávadné zboží, jme- novitě na Šilperk, městečko s kostelním podacím, «ves Lubnik2,). ves Crhov, ves Hadovec, ves Janusov, ves Malé Herultice, ves Veliké Herulti- ce, «ves Sonvald s kostelním podacím2,) ves Orlíkov, hamr nad. Silperkem, huti stblenárské se vším panstviem a příslušenstvím též ku pravému jejímu věnu a toho věna on sám, Jan nadepsaný, příjemčím se činí vším statkem jiným svým. 150. Machna z Duban, Jindřich z Vlašimě 1 s svými erby Mikšovi z Kokor a jeho erbóm tvrz Majetín s dvorem a vsí tu v Majetíně a pustú vsí Mastníkem a se vším právem a platem ve vsi Bo- lelíci, s lesy, s horami, s luhem, s lukami, s ryb- níky, s vodů Moravůú, s stavem a s rybnými lovy a což od staradávna k tej tvrzi přísluší, s mezami, s hranicemi i se vším panstvím, nic sobě nepozó- stavujíc ani svým erbóm, vkládáme a vpisujeme ku pravému dědicství. Mřežován. 151. Jan Heralt z Kunstátu a z Plumlova, Hy- 2) Na okraji To vymazání jinému vkladu neškodí.