f.22 24 nek z Ludanic a na Rokytnici, Bohuslav z Kokor a z Trsic, Kristofor z Péncina, Jan z Certoryj, Cenék z Pulic, rubojmie za Jana Barse z Cihovic již mrtvého, Martinovi z Galčic, jeho erbóm!) tvrz Dubčany a ves Dubčany, tudiež tvrzi příležící, ves Vilémov, ves Mirotín, ves Hradelnie?) ves Drumpoch s lidmi platnými i neplatnými, s ko- stelním podacím obů dvú kostelův v Vilémově a v Mirotínč, s dvory poplužnými, s lesy, s rybníky i s jiným se vším příslušenstvím od staradávna k té tvrzi příslušejícím, jakož v mezech svých a hranicích od staradávna vymezeno a vysazeno jest, nic sobě, erbóm svým práva ani kterého vla- stenství nepozóstavujíc, než to všecko tak, jakož se svrchu píše, ku pravému dědicství a vládnutí ve dsky vkládáme a vpisujeme; a jestliže by to zboží kde ve dskách kto zapsáno jměl, to tímto moříme a žádné moci jmíti nemá. Mřežován. 152. Jan Kropáč z Nevědomí i s svými erby Ctiborovi z Cimburka a z Tovačova a jeho erbóm věmné právo, kteréž na mě spadlo po Barboře z Víckova a panským nálezem jest mi přisúzeno, na vsi Lukové, na vsi Novej Vsi, na vsi Jeníko- vicich a na vsi Dobroticích vénného práva étyfi sta hřiven groší širokých vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému věnnému právu a s sebe naň převodím a toho se práva odříkám. 153. Ctibor z Cimburka a z Tovačova Jaroše z Cimburka, bratra svého vlastního, na to věnné právo nahoře psané, od Jana Kropáče jemu vlo- žené, přijal na pravý spolek. 154. Vaněk Pivo z Bařic a z Pormc, jediný živý a zóstalý rukojmie a zprávce za Lauryna z Tře- benic a z Osecan již umrlého, Anně z Bohdalic a Mikulášovi z Počenic, synu jejímu, a jejich erbóm čtyři hřivny groší ve vsi Osečanech platu ročního dědičného tu na lidech platných, usedlých a žád- nému nezávadných, s plným právem a panstvím, nic nepozóstavuje, již psanej Anně a Mikulášovi z Počenic a jich erbóm ku pravému dědicstvie ve dsky vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. 155. Jindřich a Aleš, bratří vlastní z Zástřizl, Václavovi z Udrlic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství v Nítkovicích, což jsme měli po svém otci, totižto puol čtvrta lánu a jednu čtvrt v jed- nom poli a čtyři podsedky s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranú i neoranú i s tím se vším, což k tomu od staradávna přísluší, jakož jsme sami drželi, nic sobě ani svým erbóm nepozósta- vujíce, vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědicství. 156. Čeněk z Nákla Kateřině z Šarova, man- 1) Následuje přetržené a budúcím potomkóm. 1481 XII želce svej, ve vsi v Roščíně na svém na všem dě- dicství, což tu má v Roščíně, třidceti zlatých platu ve třech stech zlatých ve dsky vkládá a vpisuje k věnnému právu a k jejímu věnu. Příjemčí toho věna sám Čeněk vším jiným statkem svým. Přetrhán a na okraji J[an]) z Pl[ernštejna]. 157. Jindřich z Sovince, Čeněk z Pulic, rukoj- mie a zprávce za nebožtíka Vyška z Stříteže, Ja- novi Zübkovi ze Zdétina a jeho erbom zbozi dědičné a nezávadné, v Chudobíné tvrz, dvuor s poplužím, ješto byl starého Beneše, se dvěma zahradoma, první podlé toho dvoru a druhá proti studnici i s tů luků pod Sobačovem, ješto od mě- sta od Litovle záleží, s sadem, s lesem najbližším nad Chudobinem, jenż slove Hora, a s tím poto- kem, ješto pod tů Horú teče, i což k tej Hoře záleží, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s úlehlemi, pastvami, s hranicemi, ja- kož ten dvuor i to zboží v svých mezech a hrani- cech od staradávna záleží, i také s tím purgrech- tem, jakož nynie Mikula na něm sedí, kterýžto byl někdy Puškův, kteréhož jsem od Henika z Valdštajna jměl, i se vším plným panstviem a příslušenstvím, tak jakož sám držal, to všecko právo vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědicství. 158. Václav z Udrlic přijímám Kateřinu z Ša- rova, máteř svů vlastní, na spolek na to na všecko, což mám aneb jmíti budu. 159. Ščepán z Rataj a z Počemc Protivcovi staršímu z Zástřizl a z Pavlovic a jeho potomkóm ves svů vlastní dědičnů Srbce s lidmi platnými i neplatnými, s lesy, s potoky i se všemi přísluš- nostmi, což k tej vsi od staradávna přísluší a v svých mezách záleží, nic sobě na tom panstvie ani kterého vlastenství, ani erbóm svým nepozó- stavuje, vkládám a vpisuji k pravému dědicství. 160. Jiřík z Ojnic Jiříkovi Kuželovi z Żeravic a jeho erbóm čtyři hřivny platu v Klobúčkách ve čtyřidcíti hřivnách groší širokých vložil jsem a vkládám ve dsky k věnnému právu tak, jakož jsem sám měl po otci svém, k jmění a držení; a bylo-li by kde jinde ve dskách to svrchupsané věnné právo, aby tímto umrtveno bylo. 161. Prokop z Prusinovic jsa rukojmie za Pavlíka z Pržného, sám jediný živý pozóstalý, za zprávu ves Příluk s tvrzí, s dvorem a s lidmi platnými i neplatnými, s vodami a s potoky a zvláště s tím břehem Bečvy, kterýž k tomu zboží od staradávna přísluší, s mlýnem tu v Příluce a s polovicí mlýnu pod Jesemicí i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej vsi Příluku od staradávna přísluší a tvrzi, to všecko panským nálezem | vkládám a vpisuji ve dsky Jiříkovi Ku- f.22v. 2) Tak v orig.