f.5v. XVII covi z Milicína i jeho erbóm ku pravému dědic- ství a dědičnému požívaní. A jestliže by kde ve dckách bylo a mně svědčilo, to tímto vkladem mořím. 11. BohuSe z Drnovic Benigné z Lichnav, manželce svej vlastní, dvě stě kop groSuov a pět a dvaceti kop groší širokých rázu pražského, do- brých stříbrných, jejího věnného práva na vsi Rájicí“) na tvrzi, na lidech, na rybnících, na le- sích, na rolích oraných i neoraných i na tom na všem, což k tej vsi od staradávna příslušelo a přísluší, ku pravému jejímu věnu ve dcky vklá- dám a vpisuji. Příjemčí se činí Stibor z Drnovic svým vším statkem toho věna. Město Šumberk s zámkem. 12. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král a markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie, oznamujem tímto listem všem, že k žádosti a snažnej prozbě duostojného?®) bratra Jana, biskupa někdy varadinského, majice v pa- měti jeho pilné, snažné a užitečné služby, kteréž jest nám, tudíž i královstvím našim, činil, dali jsme a mocí listu tohoto jakožto král český a markrabie moravský dáváme město náše Šum- berk s zámkem zbořeným, kterýž slove Nový Hrad a s zámkem zbořeným, kterýž slove Blu- dov, s jejich vším a všelikým příslušenstvím, tak jakož to »yní urozeny Petr z Žerotína drží, i s tým se vším, což jest týž Petr k tomu přikú- pil neb ješče přikúpí buď na manství nebo na dě- dicství, ješto by nám jakožto králi českému a markrabí moravskému jakýmž koli právem pří- slušelo, urozenému Janovi z Kwmovic, jmenova- ného bratra Jana, biskupa, sestřenci, jeho erbóm i potomkóm ku pravému zpupnému dědicství tak, aby již psaný Jan, erbové i potomci jeho ta jmenovaná zboží dědičná i manská, jakýmiž se koli jmény menují, s jejich všelijakým příslušen- stvím od téhož Petra neboli erbuov jeho vypla- titi mohli, když by se jim koli zdálo a líbilo, a vyplatíc je dědičně, měli, drželi a jich tak jako jiných svejch zboží dědičných požívali, a to bez nasi i budicich naSich kraluov českých a mar- krabí moravských i všech jiných lidí všelijakej překážky nyní i v časích budúůcích. A protož při- kazujeme hajtmanu markrabství moravského, komorníku a sudímu i jiným tého[ž] markrabství moravského úředníkóm, věrným našim milým, aby oni, když by koli byli požádáni od jmenova- ného Jana neb jeho erbuov, ta svrchupsaná zboží 1) Tak v orig. 3) Presahuje obvyklý okraj. 2) V orig. duostujného. 1507-1508 161 dědičná i manská s jejich všelijakým příslušen- stvím, jakýmiž se koli jmenují jmény, ve dcky zemské témuž Janovi a jeho erbóm dědičně vlo- žili a vepsali beze vší odpornosti. A kdož by ten- to list měl s již psaného Jana aneb erbuov jeho dobrü vuolí a svobodnü, chcme, aby tomu pří- slušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. To- mu na svédomí peécet ná$i královskü k tomuto listu pfivésiti jsme rozkázali. Dán na Budíně u vigilií svatého Matúše, apoštola a evangelisty, léta božího tisícího pětistého čtvrtého /20. září 1504], království naSich uherského patnástého a českého třidcátého Ctvrtého. Vladislaus, rex, ma- nu propria scripsit. Tohoto listu vkládaní poslové byli jsú pan Albrecht z Šternberka a pan Heralt Kuna z Kunstátu. 13. Jan z Kunovic všecko právo své dědičné, keréž mi jest král JMt listem svým dáti ráčil na městě Šumberce, na hradích pustých, totižto na Novém Hradě a Bludově s jejich vším příslu- Senstvím, tak jakoZ ten list JKMti v sobé zavírá a vypisuje, to všecko právo své dědičné, mně v tom listu dané, převozuji a dávám sám od sebe i od erbuov svých na Petra z Žerotína a na jeho erby i budücí potomky. 14. Item?) 1a tom snému pan hajtman, pámi i vládyky na tom se ustanovili z jednostajné vuole, aby syn na otci dílu Zádati nemohl, a i by pak Zá- dal, tehdy otec nebude povinen jemu jeho vydati. Sedéní panské tuto má státi anno Domini 1508*) [k 6. lednu]. 15. Václav a Markvart, bratří vlastní z Vlčno- va, Ladslavovi z Boskovic, a jeho erbóm svůj vlastní dvuor a dědičný ve Lhotě“) u Boskovic s rolí oraná i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s řekami i s břehy, s vodami te- kutými i netekutými, s vrbinami, s chrastinami i se vším plným právem a příslušenstvím, jakož ten dvuor svrchupsaný od starodávna v svých mezech a hranicích vysazen jest, se vším pan- stvím a vlastenstvím, tak jakož jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom dvoře nepozuostavuje, než ten všecek dvuor na- depsaný ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravé- mu jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by nám ten dvuor ve dckách kde svědčil, to všecko tímto vkladem moříme a vniveč obra- cujem. 16. Přibík Králický z Kriovic Dorotě z Pač- lavic, manželce svej vlastní, pwol třetího sta zla- tych na vsi Srnové a na Vlčích Dolích, k čemuž 4) Pod tímto záznamem je mezera téměř do půl stránky. 5) Je to Lhota Rapotina. f.4