XII šicích, i na tom na všem, což k těm vsem přísluší, nic nepozóstavuje, i na všech lidech těch vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí toho on sám, Beneš z Bielkova, na ostat- ku zboží svého. 228. Půta z Lichtmburka a z Bietova Janovi staršímu z Ojmic, Jiříkovi a Alšovi, bratřím z Ojnic a z Nevojic, strýcóm jeho a Tasovi, synu jeho, Jana staršího z Ojnic, a jich erbóm své vlastní zboží dědičné, hrad Střílky s městečkem Střílkami, s kostelním podacím, ves Brankovice s kostelním podacím v Žeravicích a v Hruškovi- cích, což my tu práva máme, ves Malenky, k če- muž také právo máme, opět vsi pusté Olšovec, Strabišov a Lněník se všemi na tom zboží lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s dvory, s ro- botami, s lesy, s háji, s horami, s chrastinami, s doly, s mlýny, rybníky i s tím pustým rybní- kem na Stupavě a s mlýnem v Černíkovicích blíž Koryčan, s lukami, s pastvami i s tím kaplan- stvím, kteréž na hrad k kaple přísluší, s čižbami, lovy a zvólemi, s vinohrady a vinnými desátky k tomu hradu příslušnými i s horním právem, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží v svých me- zech a hranicích záleží a jest vymezeno, s užitky 1 všeliakými požitky, kterýmiž se koli mény me- nují, i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, nic sobě na tom ani erbóm svým ani bratřím svým mladším nepozóstavuje, než to všecko úplně jsem jim a jich erbóm prodal a ve dsky zemské vložil a vkládám ku pravému dědic- stvie, a ač bychom to kde ve dskách měli, toho já, Půta, sám se i bratří své mladší odříkám a odpisuji i erby náše. 229. Mikuláš, řečený Mikulka, z Zástřizl ves Břestek s lidmi platnými, s rolí oranü i neoranü, s CinZemi, s poplatky, s pastvami i se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi Břestku od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakož to zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymeze- no, tak úplně, jako jsem to sám držel, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom ne- pozóstavuje, to všecko vkládám a vpisuji Anežce z Žákovic a Jindřichovi z Buchlovic i jich erbóm ku pravému dědicstvie. 230. Jan Studénka z Slatiny Anežce z Šarova, manželce své vlastní, puol deváty kopy a šest- nádste groší v osmdesáti kopách a v puol osmě kopě groší stříbrných platu ročního na svém vlastním dědicstvie v Dědkovicích, na lidech plat- ných a usedlých a nezávadních tu v Dědkovicích ukazuji a ve dsky vkládám ku pravému jejímu právu věnnému. Příjemčí toho jsem já, Studénka, na ostatek statku svého. 1) V orig. w kladam. 1481 33 231. Jan z Čertoryj, Jiřík z Hartmanova, Václav z Dübravice, Václav z Zástřizl, rukojmie za zprávu Jana Selicského z Dobré Vody, již mrtvého, Janovi Zübkovi ze Zdétína a jeho erbóm vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědic- stvie na místě Jana Selicského, již psaného, ves Chudobín, ves Savín, ves Kovářov s tím se vším, což jest na těch vsech již jmenovaný Selicský práva měl, s rolí oranü i neoranü, s mezemi, hra- nicemi, s lukami, s robotami, sady, lesy, s horami, S chrastmi, s vodami, s požitky a s užitky 1 s ji- ným se vším panstvím a příslušenstvím, což k to- mu zboží a vsem od staradávna přísluší a jest vymezeno; a jestliže by to kde ve dskách bylo a jemu příslušelo, tímto to mrtvíme a moříme. 232. Machna z Dubňan Jarošovi z Zástřizl a z Kunkovic, jeho erbóm zbožie své vlastní a dě- dičné všecko, což jsem měla u Vyškůvkách, vsi tak řečenej, s dvorem poplužným, s rolí oranü i neoranú, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, S pastvami, pastvi$Cemi, s vodami, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží v svých mezách a hra- nicích od staradávna záleží a jest vymezeno, jakož jsem to sama držala, se vším plným právem a panstviem i příslušenstvím, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm nepozóstavujíci ani zachovávajíci, práva ani vlastenství, to vSecko právo vkládám") ku pravému dédicstvie ve dsky zemské bez ssutí. A jestlize bych kde ve dskách měla a to právo mně by příslušalo, to tímto vkla- dem mrtvím a mořím a se toho práva odříkám. 255. Prokop z Domamyslic Jakubovi z Šarova a jeho dědicóm ves Domamyslice s horami, doly, s lesy, háji, s chrastmi, s chrastinami, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s mlýnem, s lidmi plat- nými i neplatnými, s činžemi, s požitky, užitky, kterýmiž kolivěk mény mohli by menování býti, tak jakož jsem to sám držal, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozóstavuje ani zachovávaje na tom, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství již psanému Jakubovi a jeho dědicóm. A jestliže by kde komu jinému, ješto by ke mně příslušalo, ve dskách svědčilo, tímto vkladem to všecko mrtvím a mořím a toho se odříkám. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 234. Kunka z Cimburka a na Jičíně ves Uhřice se vším její příslušenstvím, což k tej vsi od stara- dávna přísluší a v svých mezech jest vymezena a jakož to nebožtík pan otec muoj sám držal, se vším plným právem a příslušenstvím, nic sobě ani svym erbóm, ani budücím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom nezachováva- jíci ani pozóstavujíci, než to všecko vkládám a f.29v.