f.2 304 Tohoto vkladu poslové ke dckám däni od pana Jana Kuny z Kunstátu, hajtmana markrabstvie moravského, pan Jan z Ludanic, pan Přemek z Žerotína na Stramberce.') Poručenství Jana Potstatského.") 4. Ve jméno Boží, amen. Já, Jan Podstatský 2 Prusinovic znamenajíc, že lidem v tomto světě ho jako hodina smrti; a protož já, Jan z Pru- sinovic, nechtíc, aby jací zmatkové po smrti mé při dítěti a statku mém, kteréhož mi Pán Buoh všemohúcí z milosti své a do vuole své svaté půjčiti a přieti ráčil, býti měli, jsa zdráv na těle i na rozumu, kteréhož mi Pán Buoh z milosti své svaté poprieti®) ráčil, činím poručenstvie a zřízení toto o dítěti a statku svém. Jakož mám list od najjasnějšího kniežete a pána, pana Fer- dynanda, římského, uherského, českého etc. krá- le, infanta v Hyšpaní, arcikniežete raküského a markrabie moravského etc., JMti pána mého mi- lostivého, v kterémzto listu JKMt moc mi dáti ráčil, abych statek svuoj zfídii a zpuosobiti mohl, jakž by mi se zdálo a líbilo, jakož týž list JKMti všecko šíře a světleji v sobě zavírá a uka- zuje. Na kterýžto mocný list já, Jan Podstatský z Prusinovic činím poručenství toto o dietěti a statku svém, kterýž mám aneb ještě míti budu z daru Pána Boha všemohúciho: Najprv činím mocné poručníky dietčte a všeho statku svého urozené vládyky, pana Prokopa Podstatského z Prusinovic, bratra svého milého, pana Dalibora Onšíka z Bílkovic etc., pana Proč- ka mladšího z Zástřizl, pana Hynka Podstatcké- ho z Prusinovic, bratra svého, na takový zpuo- sob, což komu poručím aneb dám, aby se tomu všemu podlé tohoto poručenstvie mého a vuole mé dosti stalo; a již prosím a věřím pánóm po- ručníkóm, svým milým přátelóm, že se v tom tak podlé poručenstvie mého a žádosti mé zacho- vají. Item poroučím páně Prokopovým, bratra svého, synóm, strýcóm svým vlastním z Prusi- novic, totiž Jetřichovi, Bohuslavovi, Janovi, Jin- dřichovi, městečko Žeravice, ves Hruškovice, ves Horenčice se vším panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a užíval, a to na tako- vý zpuosob, aby z toho zbožie nahoře psaného vydáno bylo, což komu poručím. Item najprve dluhy, kteréž by po mně pozuostaly, aby zapla- cem byli. Item pani Barbofe z Kostelce, manžel- ce mej vlastni, aby ji też z toho zbożi bylo dano věno a nad věno tři sta zlatých na penězích ber- ných, kteréž sem k sobě její přijal a k tomu dvě stě kop groší, aby jí dáno bylo, duom v Hradišti, kterýž mám, ten jí také poroučím, a jestliže by !) Stram- je opraveno ze smýleného Stern[berce]. >) Viz pozn. €. I na str. 298. 1538 XXV zań co dluhu pozuostalo, aby z toho zbožie na- hoře psaného ten duom doplacen byl, aby ona vždy ten duom jměla zaplacený a s ním činila, jakž se jí zdáti a líbiti bude. Item též aby z toho zbožie dáno bylo Kateřině, dceři mej vlastní, ti- síc kop groší na penězích dobrých, jestliže by ji Pán Buoh k řádnému vdání přijíti dal, a při komž by kolivěk byla, do toho času, aby jí pan Prokop, bratr muoj, aneb synové jeho nahoře psaní z těch tisíce kop groší patnácie kop groší každý rok na šaty a jiné potřeby dávali. Pakliž by jí Pán Buoh smrti uchovati neráčil a vona k vdání neprišla, V“ kop gr. páné Hynkovým synóm, strýcóm mým, totiž Jetřichovi a“) Al- brechtovi dano bylo, jestliże by k letóm svým dospělým přišli, a druhých V“ kop gr. aby na | všecky bratří mé vlastní spadlo. Jestliže by Pán Buoh na páně Hynkovy syny smrt dopustiti rá- čil, než by k letóm svým dospělým přišli, těch Ve kop gr. na všecky bratří mé vlastní aby spad- ly. Též poroučím Vaškovi Tvaruožkovi, kterýž u mne s pacholetčí byl, padesát kop groší, když by k letóm svým dospělým přišel, aby jemu dá- váno bylo po desíti zlatých každý rok až do vy- plnění té summy. Též poroučím Matúšovi, písaři Zeravskému na tento čas, kterýž mi mnohé služ- by činil XXV kop gr., aby jemu dáno bylo z to- ho zboží nahoře psaného, a to na ten zpuosob, aby se to poručenství vyplnilo, jestliže by mne Pán Buoh s tohoto světa vzieti ráčil a já po sobě viece dcer anebo synuov nepozuostavil; a to so- bě též pozuostavuji, abych toto poručenství změ- [ni]ti, zrušiti, skaziti a v nic obrátiti mohl. A když by mi se zdálo a líbilo jiným poručenstvím aneb jinak svrchky všeliaké, kteréž by po mně pozuostaly [odkázati], ty poroučím panu Proko- povi a panu Hynkovi, bratřím svým £ Prusino- vic, aby z toho Kateřině, dceři mé, jestli by k řádnému vdání přišla, svadbu udělali. Tomu na svědomí a jisté zdržení já, Jan nahoře psaný, pecet svü k tomuto listu a poručenství mému přivěsiti sem dal a pro širší vědomost a lepší jistotu toho připrosil sem urozených vládyk, pa- na Bernarta Petrovského z Lilče, pana Eliáše z Srbce, pana Markvarta z Újezda, pana Václa- va Vlachovského z Vlachovic, pana Jiříka z Vla- chovic, pana Václava Vlkoského z Jikvy, Ze jsü pečeti své podlé mé k tomuto listu a porucenství mému pfivesiti dali na svědomí: sobě i erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán v Brodě Uherském léta tisícího pětistého XX'XVI [1536]. Vklad pustý vsi Svárova. 5. Jan = Hříště na Skrbení 1 s svými erby a budúcími potomky Vilímovi z Víckovaana Cim- 3) V orig. potrzieti. 3) a je nadepsáno nad moesislov. mezeros. f.2v.