f.6 116 více nám a budúcím našim králóm českým a mar- kabím moravským nebyli povinni žádných') po- vinností a služeb manských z již psaného dvoru s jeho příslušenstvím činiti, ale aby týž Jindřich, erbové a budúci jich, častopsaný dvuor se vším jeho příslušenstvím svobodně a dědičně měli, drželi a jeho požívali, tak jako i jiní obyvatelé markabství moravského z svých dvorův dědič- ných a svobodných*) požívají a požívati mohů bez umenšení, a to bez naší, budúcich našich králúv českých a markabí moravských i všech jiných lidí všeliké prekážky nyní i v budúcich časích, prika- zujíce hajtmanu, najvyším komorníku a sudím markabství moravského, věrným našim milým, když kolvěk od již psaného Jindřicha požádání budete, abyste svrchupsany dvuor s jeho příslu- šenstvím ve dsky zemské jemu, erbém a budicim jich vložiti a vepsati kázali bez zmatku*) i všeliké odpornosti. A ktož by tento list měl s již psaného Jindřicha a erbuov jeho dobrú vúlí a svobodnú, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsaných'). Tomu na svědomí pečet náši krá- lovskú k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán v Olomůúci v pátek před svatým Sikstem léta bo- žího tisícího čtyřstého devadesátého sedmého /4. srpna 14977, království našich uherského sedmé- ho a českého XXVI? léta. Tohoto listu k vložení ve dsky dání sú poslové ode pana hajtmana, pana Jana z Lompnice a na Meziříčí, pan Zigmund z Dúbravice a pan Znata z Lomnice. 28. Le božího tisícího étyrstého devadesa- tého sedmého při hodu svatého Jana, křtitele Bo- ziho [24. června 1497/°), zaseden jest súd panský v městě Olomiici z rozkázaní najjasnějšího kní- žete a pána, pana Vladislava, uherského a české- ho etc. krále a margabie moravského, pána naše- ho milostivého, na němž sú seděli páni a vládyky dolepsaní, totižto: pan Jan z Lompnice na Mezi- říčí, hajtman margabstvie moravského, pan La- clav z Boskovic na Třebové, najvyší komorník margabství moravského, pan Lipult z Krajku, najvyší sudí téhož margabstvie, a urozený vlády- ka Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší písař mar- gabstvie moravského, a jiní páni: pan Albrecht z Boskovic, pan Beneš z Boskovic a z Črné Ho- ry, pan Jan z Lompnice, pan Albrecht starší z Sternberka, pan Zigmund z Dubravice, pan Ka- rel z Vlašimě a z Litovle, pan Jiřík z Vlašimě a z Úsova, pan Hynek z Ludanic a na Rokytnici, pan Václav z Ludanic na Veveří, pan Jan starší z Žerotína, a z vládyk: Jakub*) z Šarova, Jaroš 1) Psáno -ních. 2) V orig. zmatky. 3) Viz datování u sápisu č. 12 této knihy. 1497 XVI z Zástřizl, Zygmund Valečský z Mírova a Blud z Králic. 29. Ctibor z Lantštajna Veronice, manželce své vlastní, ves Luhačovice všecku a celů se vším je- jím příslušenstvím, druhů ves Lidkovice, usedlú a celú, s rybníky i se vším jejím příslušenstvím, třetí ves pustú Opatovice s rybníky a se vším je- jím příslušenstvím, tak jakž jsem to sám držal, sobě nic na tom nezůstavuje, kromě výplatu v pě- ti stech kopách grošův českých pražských širo- kých zapisuji a vkládám ku pravému jejímu věn- nému právu a svobodnému držení a užívaní. Pří- jemčím sám se činím statkem vším svým, kterýž mám aneb jmíti budu. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 30. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ky, dalmatsky®), charvatsky etc. kral a margabie moravský, lucemburské a slezské“) kníže a lu- žicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jsme před nedávno minulým časem, prosem jsuce od urozených Karla a Jiříka, bratří z Vlašimě na Úsově, věrných*) našich milých, dali jsme jim tvrz a ves Sobotín s jejich příslušen- stvím v markabství našem moravském ležící a po|vinností manskú nám příslušející po smrti ně- kdy Jiříka Pěmice z Lazův, i prosili jsú nás nynie již psaní bratří s velikú prosbú, abychom jim me- novanůú tvrz a ves Sobotín s jejich příslušenstvím v dědicství dáti a zapsati ráčili. K jichžto prosbě pro služby jejich, kteréž nám činí a činiti mají, a jmíti budů, čím k sobě náši milost náchylnější býti poznají, jsúce nakloněni, s dobrým rozmyslem as naším jistým vědomím, mocí královsků a ja- kozto margabie moravsky svrchupsanti tvrz a ves Sobotín se vším a všeliakým jejich příslušenstvím ze všeho manství propustili jsme a tímto listem mocné propúščíme a jim to, erbóm a potomkóm jich ku pravému, věčnému a zpupnému dědicství, takže již víc z toho nám ani budúcím našim králóm českým a margabím moravským svrchupsaní Karel a Jiřík, erbové a budúcí jejich nemají, ani povinní: budů žádných povinností, ani služeb manských činiti, ale mají a moci budů svrchu- psanú tvrz a ves s jejich příslušenstvím jmieti, držeti a jich požívati volně a svobodně tak a tím obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé margabství na- šeho moravského svých dědičných*) zboží požívají, a to bez naší, budúcích našich králův českých a margabí moravských i všech jinych?) lidí všeliaké překážky nynie i v časích budúcích, přikazujíce hajtmanu, najvyšímu komorníku a sudímu mar- gabství moravského, nynějším i buducim, vér- 4) Opraveno touž rukou asi z Jaroš (š nedopsáno). 5) dalmatský je nadepsáno touž rukou. 8) V orig. české. f.6v.