Strana I
Movavské Zemskéllesky ☞t 1480-1566 JOLOMOUCY OPATŘIL Dr FRAI KMATĚJEK

Strana II

Strana III
MORAVSKÉ ZEMSKÉ DESKY

Strana IV

Strana V
ZEMSKÁ BANKA PRO MORAVU A SLEZSKO VĚNUJE TOTO DÍLO ČESKOSLOVENSKÉ HISTORICKÉ VĚDĚ K PROSPĚCHU DĚJEPISNÉHO BÁDÁNÍ

Strana VI

Strana VII

Strana VIII

Strana IX
Tuto práci věnuji světlé památce zesnulého svého učitele, universitního profesora Dr FRANTIŠKA HRUBÉHO. Autor.

Strana X

Strana XI
Předmluva k vydání. Plných devadesát a jeden rok bylo třeba, než mohlo být pokračováno v publikaci moravských zemských desk. V roce 1856 vydali totiž nákladem moravské šlechty, držící deskové statky, tehdejší ředitel zem. archivu Petr rytíř Chlumecký, archivář Josef Chytil, ředitel zem. desk Karel Josef De- muth a A. R. rytíř Wolfskron za vrchní redakce Josefa Chytila ve dvou velkých svazcích nejstarší část zemských desk psanou latinsky, t. j. text z let 1348-1466. Jeden svazek se týkal zápisů olo- moucké cúdy, druhý zápisů brněnské cúdy. Dílo provázel obsáhlý německý úvod Demuthův, jenž byl o rok později vydán i samostatně. Od té doby neustaly snahy, aby byla vydána i další část, psaná česky, z let 1480-1642 (z doby pobělohorské, ovšem zčásti i německy), t. j. z doby před sloučením desk v Brně, z doby, kdy jsou psány výhradně na pergameně a nesou stopy péče jim věnované svobodnými stavy, přece však te- prve počátkem tohoto století, když se Komise na vydávání historických památek při Matici Mo- ravské v Brně odhodlala pořídit opisy textu zemských desk z let 1480-1620, plán vydati i tuto část se přiblížil k svému uskutečnění. První světová válka však přetrhla tento slibný rozběh, a tak zemské desky zůstaly na další více než dvě desítiletí nepřístupny veřejnosti, pečlivě uschovány jako archivní klenot u soudních institucí a od r. 1931 po jejich předání v zemském archivu v Brně. Teprve neúnavnému usilování zvěčnělého ředitele zem. archivu, univ. prof. Dr Františka Hrubého se podařilo uskutečnit vydání díla, když se Zemská banka pro Moravu a Slezsko v Brně (tehdy Hypoteční a zemědělská banka moravská) u příležitosti svého jubilea usnesla ve slavnostní schůzi dne 14. dubna 1936 poskyt- nouti zemskému archivu v Brně částku 200.000 Kč na vydání této části. Za těchto okolností po- stoupila Historická komise při Matici Moravské zemskému archivu na jeho žádost veškeren opsaný materiál ze zemských desk. Prof. Hrubý ustavil pak vydavatelskou komisi, jejíž zůstal předsedou. Vydávání části desk, která vznikla o soudech brněnských, byla svěřena prof. Tomáši Kalinovi, vydávání části vzniklé o soudech olomouckých svěřeno z počátku dr. Aug. Uhrovi a po jeho brzké resignaci dr. Františku Matějkovi. Výsledkem porad vydavatelské komise bylo usnesení rozděliti vydání zbývající části desk na čtyři rozsahem asi stejné díly, a to dva díly pro kraj brněnský a dva díly pro kraj olomoucký. Po té stránce vhodnou dělící dobou se jevil závěrek prvého komornictví Zachariáše z Hradce, t. j. rok 1566. Po stránce vnějšího vzhledu zvolen formát, jakého bylo užito při edici nejstarší části desk v r. 1856, aby se tak veřejně ukázalo na to, že nynější edice je pokračováním tehdejší. Proto zvolena i dvousloupcová sazba, která se velmi dobře hodila pro krátké zápisy nejstarších knih nynější části. Proto se označují nynější díly olomoucký i brněnský jako díly druhé. Vlastní technické zásady ediční jsou blíže vyloženy ve vydavatelově úvodu. S tiskem dílu brněnského se počalo v r. 1937, dílu pak olomouckého o rok později. V prvních letech druhé světové války byla textová část obou dílů vytištěna. Zpomalením prací na rejstřících bylo zabráněno tomu, aby za války nevyšly dvojjazyčně; konec války pak znemožnil německému vedení zem. archivu připravované vydání aspoň textové části. Když se po válce přikročilo k do- končení díla, shledalo se, že zvýšením válečných cen na trhu práce byly téměř vyčerpány finanční prostředky a že zbývající částka při poválečných cenových poměrech nestačí hraditi ani z polovice náklady na dokončení jednoho dílu. A tu opět nynější ředitelství Zemské banky projevilo vzácné

Strana XII
pochopení pro kulturní statky a uvolilo se tentokrát opět u příležitosti dalšího desítiletí svého trvání věnovati potřebnou částku na dotištění obou rozpracovaných dílů. Náleží tudíž ředitelství Zemské, dříve Hypoteční banky přední dík za vzácné porozumění pro věci kulturní, jímž umožnila vydání tohoto nanejvýš potřebného díla za nepředvídaných změn po- měrů aspoň z polovice. Vedení tiskárny Typos pak dlužno poděkovati za vzornou péči, kterou věnovalo technické stránce vypravení díla. Zemský národní výbor v Brně může s potěšením oznámit, že, uznávaje eminentní důležitost této edice, přijal za svou myšlenku dovésti publikaci moravských zemských desk z doby stavovské svobody až k jejímu dokončení tak, že se ve své schůzi dne 29. října 1947 usnesl věnovati k tomu účelu ve dvou splátkách částku jeden milion korun. Karel Žamberský, referent rady ZNV ve věcech archivních.

Strana XIII
Uvod. Tento svazek obsahuje celkem šestnáct knih neb, jak se také jinak říká, kvaternů olomouckých desk, a to knihu XII.—XXVII. Termín kvatern se v těchto šestnácti knihách nikdy nevyskýtá, soudobý název pro jednotlivé kvaterny byl knihy (v plurále); mluví se na př. o prvních knihách páně Heraltových z Kunštátu a z Plumlova nebo o druhých knihách pana Ladslava z Boskovic (viz věcný rejstřík). Jsou tu zahrnuty vklady z let 1480—1566. Všecky kvaterny jsou psány na perga- meně a vloženy do pergamenových obalů vyzdobených malbami tu s větší tu s menší nádherou, jak který nejvyšší komorník, jemuž náležela péče o desky, byl s to nebo ochoten věnovat větší nebo menší částku na jejich výzdobu. O výzdobě obalů se zmíníme v následujících řádcích, které se tý- kají vnějšího popisu desk. Kniha XII., první v řadě zde otištěných knih, obsahuje vklady z let 1480—1482. Byla ve- dena za komornictví Václava z Boskovic. Skládá se z pergamenového obalu a 34 folií textu do něho vložených. Obal má rozměry 31.5—32242—44 cm. Zadní list obalu je o 10 cm širší před- ního, a tato část je přeložena dovnitř knihy v pliku, takže oba listy obalu jsou na pohled stejně široké. Obě vnější strany obalu nesou obrazy (jejich reprodukce viz František Hrubý, Moravské zemské desky z let 1348—1642, Brno 1931; obraz č. 11—12). Obraz na přední straně obalu má rozměry 26—27X37.7—38.5 cm. V znakovém poli, podaném v trávové zeleni různě odstíněné je postaven boskovský štít vpravo1) skloněný, purpurově barvený, na stínových plochách v tmavších tónech a zdobený filigránem z rozvilin. Boskovský hřeben je stříbrný s bílým filigránem a černým šrafováním na plochách ve stínu. Zavřená kolčí přilbice je zlacená, černě konturovaná s černým šrafováním na stínových plochách. Poduška má touž barvu jako štít, kdežto třapce jsou v stříbrné barvě hřebene. Klenot tvoří dva věníky, svázané z dubových větviček, v přirozených barvách. Fafrnochy, tvořící bohatě řasenou draperii, složenou v umné záhyby pozdně gotických tvarů3), vlající kolem štítu i kol klenotu, jsou podány velmi plasticky. Barevně se tu střídají jako na štítě plochy stříbrné, silně černě šrafované na rubu, s plochami purpurovými na líci. Linka rámující znakové pole je nahoře a vpravo černá, dole a vlevo rumělková. Nápis v gotické minuskule pan waczlam bolkowíki je v barvě zlaté. Při evidenci desk v 18. stol. bylo připsáno do prostoru mezi znakem a nápisem: Num. 12mus ab anno 1480. Hlavní motiv obrazu na zadní straně obalu o rozměrech 27.5X37.5 cm (viz reprodukci u Hru- bého č. 12) tvoří zlacená gotická písmena b m (Václav Boskovský) položená na sebe tak, že m zakrývá b, z něhož vyniká jen horní dřík, a pak zlacená koruna, posazená na špici písmene b. Koruna je zdobena drahokamy (rubíny a ametysty?) a nahoře vroubena ornamentem ze zlacených propletených větví, zakončených listy akantových forem. Je viděti snahu o podání plastické, pro- vedené hojným černým šrafováním. Pozadí obrazu tvoří krajinná kulisa, posetá trsy květů a rostlin, podaných s naturalismem, oblíbeným v pozdní době gotické. Okraj tvoří černá a rumělková linka podobně jako na přední straně. Obraz lemuje široký pás v purpurové barvě. Pergamenová folia ne zcela stejné velikosti o rozměrech 29—29.4X38.5—39.2 cm v počtu 34 jsou složena do tří složek, z nichž první se stopami po sešívání obsahuje folia 1—16, druhá, dodnes sešitá, fol. 17—32 a třetí rovněž se stopami po sešívání folia 33—34. Listy jsou od 18. stol. foliovány, v nedávné době provedeno i stránkování. Zcela prázdná zůstala folia 1r, 2v, 3r, 5v, 6—8, 24v, 25r, 34, částečně jen popsána jsou folia 3v, 24r, 25v, 31v. Četná folia mají vady vzniklé nerovným sestřihem nejčastěji spodních okrajů. Takové vady mají folia 2, 8, 9, 15, 20—22, 24. 27, 29 a 34. 1) Rozuměj heraldicky, tak i ostatní údaje tohoto pojednání, pokud se v nich mluví o stranových poměrech. 2) Za rady a upozornění na umělecké kvality na obalech desk jsem srdečnými díky zavázán paní Dr Cecilii Jahodové-Hálové a panu docentu Dr A. Kutalovi.

Strana XIV
XIV Popis desk Kniha XIII. obsahuje vklady z r. 1490. Byla vedena za komornictví Heralta z Kunštátu a z Plumlova. Skládá se z pergamenového obalu a 20 folií textu do něho vložených. Obal má roz- měry: přední list 27—26x37 cm, zadní list 38—37x37 cm; z jeho šířky pás 2 cm tvoří hřbet a pás 7 cm při okraji je přehnut dovnitř v pliku; jsou tudíž oba listy obalu na pohled stejně široké. Obě vnější strany obalu nesou podobná vyobrazení, jehož středem je kunštátský znak. Obraz na předním listu obalu o rozměrech 16x25.5—26 cm (reprodukce jeho viz Hrubý č. 13) odděluje od ostatní plochy obalu v přirozené barvě pergamenu 1.2 cm široký rám, vyjádřený prostou dvojitou linkou. Středem obrazu je jak řečeno dvojdílný plasticky podaný kunštátský štít bílé barvy modře stínovaný. Břevna jsou černá. Uzavřená kolčí přilbice, vpravo hledící, je zlatá černě konturovaná a s černým šrafováním na stínových plochách. Klenot—křídlo, je podáno v barvách štítu, t. j. na bílém modře stínovaném poli s modrou kresbou jsou pokosem položena tři černá břevna. Fafrnochy tvoří velmi bohatý, leč při tom přehledný ornament ze spirálovitých rozvilin s listy akantových tvarů. Květy i listy jsou rozmanité v barvě, v některých částech pokryty plátky z tepaného zlata. Tvarově pak jsou podány přímo s geometrickou akribií, plasticky odstíněné v tmavších barevných tónech. V 3 cm širokém pásu nad obrazem vlaje stuha, bohatě v záhyby řasená; je podána velmi plasticky. Stínování je provedeno modře. Nápis HERALT Z CUNSTÁTU A S PLUMLOVA, psaný anti- kvou, je rozložen po světlých, nestínovaných plochách stuhy. Rukou 18. stol. připsaná pod obrazem evidenční značka: Num. 13tius ab Anno 1490. Obraz na zadním listu obalu je vcelku shodný s obrazem na předním listě, má s ním i stejné rozměry. Také nápis na stuze je stejný, je však psán v gotické minuskule. Výzdoba však není tak bohatá jako na předním listu a také není tak dovedně propracována. Folia textu o rozměrech 23.5X32 cm jsou opět složena do tří složek, a to tak, že první obsahuje folia o, 1—7. druhá 8—15, třetí 16—17 a dva listy nefoliované. Složky prvá a třetí nesou stopy po sešívání, druhá je dosud sešitá. Foliování bylo provedeno rovněž až v 18. stol., při tom byly foliovány jen popsané listy (fol. 1—17). V nedávné době pak ostránkovány všecky listy (strana 1—40). Prázdná docela, jak už zmíněno, zůstala folia: o (str. 1—2), 15. 17v, a poslední dvě folia (str. 36—40), částečně jen popsána jsou folia 147, 17r. Kazy v pergameně jsou ve fol. 3 a 13. Kniha XIV. obsahuje vklady z let 1492—1494. Byla vedena za komornictví Jana z Lomnice a na (Vel.) Meziříčí. Skládá se z obalu a 32 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má rozměry: přední list 30.4x40 cm, zadní list pak 40X40.4 cm, s jeho šířky pás 3 cm tvoří hřbet a pás 7 cm při okraji je přehnut dovnitř, takže oba listy obalu jsou na pohled opět stejně široké. Na vnější straně předního listu obalu na podkladě v přirozené barvě pergamenu je vykreslen obraz (reprodukce viz Hrubý č. 14) orámovaný dvojitou hnědou linkou o rozměrech 26X37.6 cm. Stře- dem malby, ohraničené od ostatního obrazu 1.5 cm širokým původně stříbřeným rámcem, jehož barva je nyní značně setřelá, je lomnický znak, v němž štít na stříbrně šedém poli nese tmavohnědé křídlo s pery černě šrafovanými. Pružina je z plátku tepaného zlata, dnes již částečně setřeného. Uzavřená kolčí přilbice vpravo hledící je zlacená a odstíněná černým šrafováním. Klenot — křídlo je v těchže barvách jako na štítě, pružina je však jen zlacená. Fafrnochy se rozvíjejí po obou stranách znaku ze stvolů akantových listů v bohatě vyvinuté spirály kol dokola znaku a mají květy podobných tvarů a barev jako na obalu knihy XIII. i s plátky tepaného zlata ve styčných místech spirál a stvolů. Zlato je pokryto růžovou barvou, leckde však už setřelou. Lze tudíž míti za to, že výzdoba předchozí knihy byla vzorem k výzdobě této knihy, nezdobil-li dokonce týž iluminátor obě knihy. Vcelku lze říci, že jednotlivé detaily jsou na knize XIII. značně zachovalejší než na této a také precisněji propracovány. Nad vnitřním rámcem v třiřádkovém páse je nápis pěknou gotic- kou minuskulou: Jan z Lomnicze a na Mezirziczie naywyíij kamornik desk a sudu zemského w Olo- muczij Anno domi MCCCCLXXX secundo. Po ostatních třech stranách vnitřního rámce jsou pásy vpravo užší, dole a vlevo širší (4.5 cm), vyplněné podobnou ornamentální výzdobou jako je vý- zdoba vnitřního rámce. Pod obrazem je připsána rukou 18. stol. evidenční značka: Num. 14tus ab Anno 1492. Na zadním listu obalu je narýsován jen rámec bezpochyby pro chystaný, leč neprovedený obras. Folia textu v počtu 32 ne zcela stejné velikosti o rozměrech 28—28.4X37.7—38.2 cm jsou složena do čtyř slo- žek původně sešitých, dnes jen se stopami po sešívání. Prvá obsahuje folia o, 1—7, druhá 8—15. třetí 16—21 a 2listy nefoliované, konečně pak čtvrtá folia 22—29. Foliování bylo jak u předešlých knih provedeno v 18. stol., při čemž foliovány jen popsané listy (t. j. fol. 1—29). V nedávné době pak celá kniha byla zpaginována (str. 1—64). Zcela prázdná zůstala folia o (str. 1—2), 12v, 18v, 21v a 2 nefoliované listy mezi folii 21 a 22 (str. 44—48); částečně jen popsána jsou folia 12r, 13r, 18r, 21r, 27v a 28v. Četná folia mají vady, vzniklé nepečlivým sestřihem okrajů nej- častěji spodního, někdy i vnějšího. Takové vady mají folia o, 4—8, 12, 18, 19, 21, str. 45—46, fol. 25—26. Folia I,

Strana XV
Popis desk XV 10—12, 21, 22 mají kazy v pergameně nejčastěji oválných tvarů o velikosti až 2 cm, jak zmíněno i v poznámkách k textu (str. 75 p. 4, 76 p. 2, 87 p. 1). Kniha XV. obsahuje vklady z let 1494—1495. Byla vedena za komornictví Vratislava z Pern- štejna. Skládá se z pergamenového obalu a 8 folií textu dodnes do něho všitých. Obal má rozměry: přední list 32.5X39.7—40.8 cm; zadní list 46.5—47X39.7—40 cm, z jeho šířky pás 13 cm při okraji je ohnut dovnitř a pás 1 cm tvoří hřbet. Na vnější straně jeho předního listu je vsazen do zlaceného 2 cm širokého rámce, nahoře otevřeného, obraz, znázorňující pernštejnský znak, jímž je vyplněna celá plocha rámce. Toto znakové pole je v barvě rudé a je posázeno kol dokola znaku zlacenými útržky větviček. Znak tvoří štít vpravo skloněný, jenž ve stříbrném tmavě kaleném poli nese černou zubří hlavu s povyplazeným jazykem a s houžví v nozdrách zeleně, černě a bíle stínovanou. Uzavřená kolčí přilbice vpravo hledící je stejné kovové barvy jako štít a je černým šrafováním odstíněna. Nýty spájející jeho části jakož i přazka jsou zlacené. Klenotem je zubří hlava s houžví v nozdrách, podaná v těchže barvách jako na štítě. Hlava, posazená krkem na přilbici, je podána tak, že krk je z profilu, kdežto hlava je násilně vyvrácena vlevo směrem k divákovi. Fafrnochy tvoří dvě rozštěpené větve akantové výzdoby, podané v barvách štítu, odstínované černým šrafováním v hrubých tazích. Barevné podání nevykazuje obvyklé jemnosti, i ve formě je značně hrubší. Nad znakem v mezích rámce ve třech zlacených linkách je umístěn dvojřádkový nápis v gotické minuskule konce 15. stol.: knihy pana mratiílava z pernítayna. Volná místa v linkách vyplňuje vlnovkovitý ornament, zlace- ný a černě konturovaný. Pod štítem je připsán současným písmem letopočet 1494—1495. Ve štítě pak pod zubří hlavou poznamenala ruka 18. stol. málo čitelně evidenční značku: Num. 15tus ab Anno 1494. Obraz na zadním listě obalu je stejný ve formě i v barvách s obrazem na předním listě, je jen o 2 cm vyšší. Nenese však žádný nápis. Zlacené rámování je však provedeno kol celého obrazu a také přehyb je v téže rumělce jako znakové pole. Folia textu v počtu 8 o rozměrech 30x38 cm jsou složena do jediné složky. Foliování provedeno rovněž až v 18. stol. při provádění evidence desk a pořizování opisů vkladů, a to tak, že nejdříve ostránkovány popsané stránky v počtu 1—13, pak čísla začerněna a vedle vyškrabaných číslic přepsána folia, ovšem jen na popsaných listech v počtu 7. V nedávné době pak provedeno i stránkování (str. 1—16). Prázdná zůstala folia o (str. 1—2; na straně 1 je umís- těn nápis pěknou gotickou minuskulou: knihy pana wratiílawa ze perníſtayna etc.), 4v, 7v; částečně jen popsána jsou folia 1r, 4r, 5r. Listy jsou při okrajích sestřiženy rovně, takže vad tohoto druhu kniha nemá. Jen ve foliu 2 je v pergamenu menší kaz. (Srov. str. 100 p. 3, str. 101 p. 3.) Kniha XVI. obsahuje vklady z let 1496—1506. Byla vedena za prvého komornictví Ladi- slava z Boskovic. Obsahuje obal a 37 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má rozměry: přední list 36.5X40.5 cm; zadní list 49—49.5X39.8—40.5 cm, z jeho šířky pás 15 cm je přehnut dovnitř, je tudíž zadní list vskutku o 2 cm užší předního. Do cihlově červeného 2 cm širokého rámce, obtaženého tmavohnědou linkou je na předním listě obalu vsazen obraz znaku boskovického rodu, který zabírá celou stránku. Na trávově zeleném podkladě znakového pole (reprodukce obdob- ného znaku viz Hrubý č. 16) vyjímá se cihlově červený štít černě konturovaný. Boskovský hřeben na něm je stříbrný, tmavě kalený. Uzavřená kolčí přilbice, vlevo hledící, černě šrafovaná objímá svými prsy štít a nese nahoře podušku klenotu, malovanou v barvách štítu; v téže barvě jsou i její třapce napiatě odstávající v rozích. Na podušce jsou postaveny dva skřížené věníky z dubových větviček v bílé barvě s listy zelenými. Fafrnochy tvoří akantová rozvilina velmi prostých a neumě- lých tvarů černě konturovaná a černě šrafovaná na bílých (rubních) plochách. Je rozložena sou- měrně kol štítu a přilbice. Celková výzdoba prozrazuje ruku nezručného kreslíře a nenáročného malíře. Dvouřádkový nápis v antikvě LADSLAW Z BOZKOWICZ, položený nad znakem a v druhém slově přerušený klenotem, je vytvořen tak, že ze zeleného podkladu je vybrána barva. Působí tudíž světlejším odstínem. Při pravém dolním rohu obrazu je vepsán soudobou rukou leto- počet 1496. Mimo to ve výši podušky je připsána rukou 18. stol. evidenční značka: Num. rótus ab Anno 1496. Zadní list obalu je bez ozdob a nebarven. Folia textu v počtu 37 o nestejných rozměrech: 29—32X38—40 cm jsou složena do 5 složek. Nynější jejich foliování pochází z 18. stol., tehdy však jeden list opomenut (mezi 9.—10. foliem), takže je vskutku jen 36 označených folií. Paginace, provedená před nedávným časem, čítá 74 stran. Složky jsou sestaveny tak, že prvá obsahuje folia 1—9, I nefoliované, 10—15 (při tom folia 9†1, 10—13 jako samostatné složečky jsou volně vloženy dovnitř složky), druhá obsahuje folia 16—23, třetí 24—26 (fol. 24 má pliku 2.5 cm širokou, obepínající ostatní folia složky, jež jsou k ní přišita), čtvrtá se stopami po sešívání obsahuje fol. 27—30 a konečně pátá, v horní polovici ještě sešitá, obsahuje fol. 31—36. Prázdná jsou folia 9 1, částečně jen popsána pak folia 1r, 3, 6r, 8v, 9v, rov, 12r, 14r, 15v,

Strana XVI
XVI Popis desk 18v, 21r, 23r, 32v, 35r, 35v. Vady vzniklé nerovným seříznutím nejčastěji spodního, příp. vnějšího okraje folií jsou na listech 2, 3, 9†1, 10, 24, 32. Kazy v pergameně jsou v listech 15, 29 (srov. str. 147 p. 3), 30 (srov. str. 149 p. 2), 35 (tento poslední kas nese stopy po sešivání). Kniha XVII. obsahuje vklady z let 1506—1515 a byla vedena za prvého komornictví Jana z Pernštejna. Skládá se z obalu a z 31 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má roz- měry: přední list 32X42.2 cm; zadní 45X41.5—42 cm. Z jeho šířky dvoucentimetrový pás tvoří hřbet a pás 1I cm je dovitř ohnut, takže opět oba listy obalu jsou na pohled stejně široké. Na světle- zeleném dnes již značně sedřeném podkladě na vnější straně předního listu obalu je tmavší zelenou linkou vykreslena spodní polovice rámce dole značně širšího než po stranách. Rámec je vyplněn závitnicemi z rostlinných lodyh s obrysy květů, vše v tmavší zeleni. Do této poloviny rámce je za- sazen menší rámec ohraničený trojitou linkou v tmavší zeleni, nesoucí ve svém středu pernštejnský štít. Na štítě v bílém poli s ornamentem z rostlin, dnes již značně vybledlým, je šedočerná zubří hlava, vykreslená s neumělým realismem, porostlá černou srstí a má v nozdrách spletenou zlacenou houžev. Celkové podání obrazu jak v kresbě, tak i v barvách je ve srovnání s ostatními obrazy na obalech značně neumělé. Nad půlrámem i nad štítem je v purpurovém, šedavou linkou orámovaném pásu (35X2 cm) vepsán antikvou nápis: JAN Z PERNSTEINA. Mezi tímto pásem a štítem je rukou 18. stol. připsána evidenční značka: Num. 17mus ab Anno 1506. Zadní list obalu i s ohybem je podložen touž zelení jako list přední, leč barva je do značné míry sešlá. Jinak je tento list bez výzdoby. Folia textu v počtu 31, nestejná v rozměrech: 29—32X39.2—41.5 cm. jsou složena do 6 složek. Při foliování v 18. stol. nebyla označena poslední dvě prázdná folia; při stránkování v nedávné době však zachyceny všecky stránky v počtu 62. Prvá složka obsahuje folia 1—5 (z nichž fol. 4 má pliku, jíž je k ostatním foliím přišito), druhá obsahuje folia 6—13, třetí fol. 14—17, čtvrtá fol. 18—21, pátá fol. 22—27, šestá fol. 28—29 a 2 listy nefoliované. Složky 2.—4. jsou dodnes sešity, šestá je sešita v horní polovici, 5. má stopy po sešívání. Prázdná jsou folia: Ir (obsahuje jen ná- pis psaný v současné době: Knihy pana Jana z pernístayna pronij), 29v, a 2 neoznačená poslední folia (str. 59—62). Částečně jen popsána jsou folia: Iv, 2r. 3r, 4r, 12v, 19v, 21v, 22r, 22v, 29r. Vady, vzniklé nerovným sestřihem okrajů, jsou na fol. 7, 9—10, 15, 18—19, 24—26. Kazy v pergameně nejčastěji oválného tvaru mají folia 8, 15 (srov. str. 176 p. 1), 17—18. Ve foliu 21 při středu vnějšího okraje je šikmý řes (délka 3.5 cm) se stopami po sešívání (srov. str. 183 p. 1). Kniha XVIII. obsahuje vklady z let 1516—1520 a byla vedena za druhého komornictví Ladislava z Boskovic. Obsahuje obal a 19 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má roz- měry: přední list 30.3—32X38.6 cm, zadní list 33.2—34X38.6 cm, z toho pás 4 cm připadá na hřbet. Zadní list není ohnut jako u ostatních obalů. Na předním listě obalu na podkladěvbarvě trávo- vé zeleně v rámci zaujímajícím celou výšku listu v podobě loubí ze dvou zlacených kmenů vinné révy nahoře s listy a hrozny, je postaven boskovický znak (reprodukce viz Hrubý č. 16). Štít původně karmínově červený, dnes téměř setřelý, nese boskovický hřeben, jehož stříbrná do tmava kalená barva je v pravé straně také částečně setřená. Týž osud stihl zlacení zavřené kolčí přilbice, která byla původně černě konturovaná a na stínových plochách černě šrafovaná. Zcela sedřená je karmínová barva podušky — klenotů (zůstala jediné na třapcích). Za to dobře je zachovaná stříbrná barva věníků z dubových ratolestí i se zeleným jejich stínováním. Téměř zcela je setřelá barva fafrnochů z akantových rozvilin, rozložených po stranách štítu a přilbice. Zachované části svědčí, že se střídala na nich karmínová červeň na líci s kalenou stříbrnou barvou na rubu, tedy barvy štítu. Nápis psaný kapitálou s unciálním — d — LADISLAUS DE BOSKOWICZ, umístěný v ploše mezi klenotem a loubím, je slacený. Po obou stranách věníků je připsána rukou 18. stol. evidenční značka: Num. 18us ab Anno 1516. Zadní list na podkladě v téže trávové zeleni jako na předním listě nese ve středu boskovický štít, téhož tvaru i těchže barev jako na předním listě, leč větších rozměrů (16x14 cm). Jinak tu není ozdob. Folia textu v počtu 20 nestejná v rozměrech: 28—30x35—36.8 cm jsou složena do tří složek. Foliováním ozna- čeny jen popsané listy, t. j. fol 1—17. Při nedávné paginaci pak označeny všecky stránky v počtu 1—40. Ve složce prvé, dosud sešité, jsou folia 1—8. Ve složce druhé pak fol. 9—16 (se stopami po sešívání), a konečně ve třetí fol. 17 a 3 neoznačená folia (str. 35—40), jež jsou prázdná. Částečně jen popsána jsou folia 1r, 4r, 8v, 11v, 16r. Vady, vzniklé nerovným sestřižením okrajů pergamenů jsou na foliích 9, II, 14, 15. Kas v pergamenu má jen fol. 16, zato fol. 12 a rovněž fol. 16 mají několikacentimetrové řesy, které dříve byly sešity, po čemž dodnes zbyly stopy (srov. str. 216 p. 1, 3).

Strana XVII
Popis desk XVII Kniha XIX. obsahuje vklady z let 1521—1523 a byla vedena za druhého komornictví Jana z Pernštejna. Skládá se z obalu a z 12 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má roz- měry: přední list 33.5X43.2—43.5 cm; zadní list 49—49.5X43 cm. Z jeho šířky pás 3 cm tvoří hřbet a pás 14 cm je přehnut dovnitř. Na vnější straně předního obalu je na sytě zeleném podkladě pozornost oka obrácena ke dvěma plochám, ohraničeným dvojitou linkou, černou vnější a světlou vnitřní. Ve spodní skoro čtvercové ploše, podané v karmínu (rozměry 25.5X26 cm) je vykreslen kruhový věnec (průměr 21 cm, šířka 2.8 cm) z kopinatých sytě zelených listů s černým a bílým stíno- váním, jež se střídají se zlacenými hruškami nápadně protáhlých tvarů. Věnec je svázán nahoře a dole, vpravo i v levo zelenými proutky vždy třikrát kol věnce obtočenými. Věnec ohraničuje znakové pole, podané v syté blankytné modři; v něm nad štítem je stříbrně vepsáno datum 1521. V znako- vém poli je postaven stříbřený do šeda kalený štít (obdobný tvar viz Hrubý č. 17), dotýkající se svými okraji věnce. Štít sám je ozdoben spirálami z větěvek narůžovělé barvy. Uprostřed něho je s neumělým naturalismem zachycena zubří hlava vpřed hledící s povyplazeným červeným jazykem se zlacenou spletenou houžví v nozdrách. Spodní víčka zubrova jsou též červená. Do horního rámce (25.7X 7 cm) je nad znakovým obrazem vsazen karmínově červený pás se stříbrným nápisem v gotické minuskule Jon z Pernítena (-i- chybí). V rámci pod pásem je připsána rukou 18. stol. evidenční značka: Num. 19mus ab Anno 1521, v druhé polovině značně setřená. Obraz na zadním listě obalu je s výjimkou XX. knihy olomouckých desk zvláštností v olo- mouckých deskách, a to potud, že se tu neopakuje v jakékoliv podobě znak nejvyššího komorníka, nýbrž že je tu vymalován znak současného nejvyššího sudího. Obraz byl vymalován na zvláštním listě pergamenovém a pak nalepen na zadní list obalu, který je podložen trávově zeleně. Znakový obraz (reprodukce viz Hrubý č. 17) je vsazen do vnějšího rámce tvořeného trojitou linkou, z nichž krajní je černá, dvě vnitřní jsou nahoře a vlevo žluté, napravo a dole špinavě zelené. Je rozdělen ve dvě plochy: spodní čtvercová, horní obdélníková. Ve spodním čtverci, podloženém v karmínové červeni a zdobeném závitnicemi z úponkovitých rostlinných motivů, kreslenými hnědším odstínem červené. Rámce pole se dotýká věnec s kopinatých listů, mezi nimiž jsou rozsázeny zlacené hrušky nápadně protáhlé. Barva listí věnce tohoto obrazu se bezpochyby shodovala s barvou listí věnce na předním listě obalu, dnes však je téměř docela setřelá. Do kruhu ohraničeného věncem v sytě modré barvě je vsazen půlený štít pánů ze Sovince, jehož pravá půle karmínově červená je zdobena ornamentem z rostlinných úponků v hnědším tónu a levá půle nese na stříbrně kaleném poli s dvě- ma černými linkami tři černá břevna pokosem položená. Do horní cihlově červené obdélníkové plochy, vsazené do šedozeleného rámce, je umístěn nápis v bělobě: mock pniowíky z Sowinczye, psaný současným knižním písmem. Folia textu v počtu 12 o rozměrech ne scela stejných: 30—31x40—41.7 cm jsou složena do dvou složek. Při foliování, provedeném v 18. stol., byla označena jen popsaná folia v počtu 1—9, při paginaci prováděné v nedávné době, označeny všecky stránky v počtu 1—24. Prvá složka, dodnes sešitá, obsahuje folia 1—6, druhá se stopami po sešívání folia 7—9 a 3 listy nefoliované (str. 19—24). Vady, vzniklé nerovným seříznutím obyčejně spodního okraje pergamenu jsou na foliu 2, 3, 5—6. Kazy nejčastěji oválné jsou v pergameně ve foliích 6, 8—9. Kniha XX. obsahuje vklady z let 1524—1525 a byla vedena za komornictví Jana z Kunovic. Skládá se z obalu a z 6 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má rozměry: na předním listě 33x38.3 cm, na zadním 37—36.5X38 cm, z jeho šířky pás v šíři 6.5 cm je dovnitř přehnut v pliku. Na přední list obalu je přilepen do rámce, tvořeného z černého vnějšího pásu a špinavě zelené linky, pergamenový list dotýkající se linky rámce o rozměrech 29x35 cm, který nese jemně propracovaný znak pánů z Kunovic (reprodukce viz Hrubý č. 19). Znak je položen na cinobrový podklad znakového pole, pokrytého velmi jemnou výzdobou z rostlinných úponků závitnicových tvarů, kreslených štětcem v šedé zeleni. Černě konturovaný štít; velmi plasticky podaný, má v sytě modrém poli položen pokosem karmínově červený pás se dvěma rostoucími jeleny ve skoku. Ba- revné vystižení srsti a parohů je věrno přírodě, ne tak sama podoba zvířat. Pásky na krku jsou zlacené, tak i přazka. Na štít je postavena vpravo hledící uzavřená kolčí přilbice černě konturova- ná, která jak v kresbě tak i v malbě působí velmi plasticky; má barvu kalené oceli s bílým a čer- ným stínováním, její nýty jsou žluté. Klenotem je právě jako na štítě poloviční jelen ve skoku, podaný v přirozené barvě jak srsti tak i parohů se zlacenou páskou a přazkou na krku. Po jeho každé straně tyčí se rozpiatá křídla, pravé je v barvě štítu, levé v barvě pásu. Obě křídla jsou pro- pracována velmi názorně, barevně pak levé křídlo, podané v tónech od červeně k žluti, působí ne- obyčejně plasticky. Černě konturované fafrnochy v podobě akantové rozviliny ušlechtilých tvarů volně vlající po obou stranách přilbice a štítu mají na líci modř štítu, na rubu červeň pásu na štítě.

Strana XVIII
XVIII Popis desk Zvláště plochy rubní, kreslené v několika odstíněních od červeně k žluti, působí neobyčejně plas- ticky. Celý obraz je vystižen velmi jemně a s neobyčejnou názorností rukou dovedného malíře. Zcela nahoře obrazu mezi křídly je evidenční značka, psaná rukou 18. stol.: Num. 20mus ab Anno 1524. Obraz na zadním listě obalu je rovněž zvláštností v olomouckých deskách, jako tomu bylo v předchozí knize. Představuje totiž opět znak tehdejšího nejvyššího sudího Voka i hovského se Sovince. Znak je vsasen do rámce s trojí linkou v barvě černé a šedozelené a položen na podklad sytě zelený, vyplněný velmi bohatou výzdobou z rostlinných úponků závitnicových tvarů. Štít s vý- řezem v pravé polovici je dělený. Pravá polovice, karmínově červená, má tónování v různých od- stínech červené. Plocha její je celá vyplněna úponkovou výzdobou v hnědém odstínu červené. Levá pak polovice nese na bílém fialově stínovaném poli tři pokosem položená černá břevna. Turnajská otevřená vpravo hledící přilbice, provedená v stříbrné šedi kovu, vyniká v plastičnosti provedení nad všecky dosud přehlédnuté přilbice. Bílé šrafování a černé stínování působí velmi plasticky. Klenotem jsou dva rohy v barvách štítu, t. j. pravý červený, levý bílý se třemi černými pruhy. Fafrnochy, rozevláté kol přilbice a štítu, tvoří akantová rozvilina jemných tvarů. Pravá jejich po- lovice je v červené barvě s černou konturou, levá je na líci bílá, černě konturovaná s fialovým od- stíněním, nu rubu pak do černa s černým stínováním. Také přehyb má výzdobu: na podkladě v syté zeleni jako ostatní obal je tu vykreslen rámec, v němž je pás s úponkovou výzdobou v žlutavé zeleni. Folia rukopisu v počtu 6 o rozměrech 30X36.5 cm, původně sešitá, dnes mají jen v pergameně stopy po sešití. Při foliování v 18. stol. označeny jen popsané listy v počtu 1—3, nedávná paginace pak zachytila všecky stránky v počtu 1—12. Prázdné jsou 3 listy na konci (str. 7—12), částečně jen popsané je fol. 37. I tu okraje pergamenu ne- jsou rovně seříznuty. Kniha XXI. obsahuje vklady z roku 1527. Byla vedena za komornictví Arkleba z Boskovic. Skládá se z obalu a z 8 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má rozměry: přední list 33X39.4 cm, zadní list 40—40.5X39 cm; z jeho šířky pás 1/2 cm připadá na hřbet, pás 9.5 cm je přehnut dovnitř v pliku. Je tudíž zadní list na pohled užší předního. Na předním listě obalu do rámování ve formě čtyř větviček vinné révy s kolínky a suky, z nichž navenek vyrůstají styliso- vané listy révy s úponkami, dnes již značně setřelé, je položen boskovický znak na podklad modrý, ka- lený do šeda, dole tmavší, nahoře světlejší. Pod znakem podél spodní strany rámce je rozložena úponkovitá ornamentální výplň renesančních forem, stínovaná v hnědých tónech, při čemž akantové tvary akcentuje kresba bělobou. Při horní straně je dvoudílná nehluboká guirlanda, rovněž rene- sančních tvarů v hnědých tónech s kresbou provedenou bělobou. Místo, kde se obě větve guirlandy setkávají, je ornamentálně vyplněno. Štít znaku nese v poli cinobrovém, kaleném do purpuru (bar- va je dnes značně setřelá), boskovický hřeben v barvě stříbrošedé, jehož jednotlivé zuby jsou po- délně půleny a stínovány. Turnajská vpřed hledící přilbice je zlacená a ozdobená černou ornamen- tální kresbou. Černé šrafování a černé konturování nýtů dodává jí plastičnosti. Poduška klenotu se čtyřmi zlacenými třapci má barvy zachovalé, a je to barva štítu. Zkřížené věníky z dubových větévek jsou zelené a zdobeny stříbrnou kresbou. Barva věníků je též částečně setřelá. Fafrnochy, rozložené souměrně po obou stranách štítu a přilbice, skládají se ze dvou větví akantu, jejichž lícní strana je v barvě štítu, rubní (spodní) v barvě hřebene, leč s černým šrafováním. Celková výzdoba je nyní už značně setřelá. Nelze však říci, že by původní podání, jež je provedeno v barvách kva- šových, bylo zvlášt jemné. Těsně při horním okraji listu je vepsán nápis v gotické minuskule: knihy pana Arkleba z Bozkowicz 1527. Pod tímto nápisem je rukou 18. stol. evidenční značka: Num. 2Ius ab Anno 1527. Obraz na zadním listě obalu je co do velikosti stejný jako na listě předním, i výzdoba jeho se opakuje. Některé detaily jsou však zachovalejší. Folia rukopisu v počtu 8 o rozměrech 28.3x39 cm jsou složena do jedné složky. Byla původně sešita a přišita k obalu, dnes mají jen dírky po sešívání. Foliování v 18. stol. označilo jen popsaná folia v počtu 1—4. Při ne- dávné poginaci byly však zachyceny všecky stránky v počtu 1—16. Prázdná jsou čtyři poslední folia, částečně jen popsané je fol. 4v. Jediná vada v pergameně je kas v posledním folin se stopami po sešivání. Kniha XXII. obsahuje vklady z let 1528—1529 a byla vedena za komornictví Jana Kuny z Kunštátu. Skládá se z obalu a z 18 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má roz- měry: přední list 25.5—26X36.5 cm, zadní list 41.5x37 cm, s jeho šířky pás 2 cm připadá na hřbet a pás 13 cm je přehnut v pliku. Obraz na předním listě obalu, představující znak pánů z Kun- štátu (reprodukce viz Hrubý č. 20) je vsazen do rámce o rozměrech 22.2X32.3 cm, ohraničeného

Strana XIX
Popis desk XIX na vnější i vnitřní straně linkou, z nichž vnější je v okrové barvě, vnitřní slatá. Spodní část rámu je širší než na ostatních stranách a nese uprostřed kartuš s nápisem v kapitále JAN KUNA Z KUNSTATU. Kartuš drží dvě mořské panny, jejichž těla přecházejí v ocas spirálovitě zatoče- ný. Jejich obličeje téměř stejné a hledící v touž levou stranu, jakož i vlasy jsou minuciosně pro- pracovány. Vrchol hlavy je věnčen vínkem z listoví. Boční rámová pole mají v tmavočerveném poli renesační výzdobu. Střed horního pole rámce zdobí rovněž minuciosně propracovaná okřídlená hlavička hocha, hledícího vpřed. K ní se soustřeďuje ornamentální výzdoba pole. Vlastní znak je položen na tmavomodré pole (15.2X23.7 cm). Přes štít, potažený plátkem ze stříbra, a zdobený jemným ornamentem rytým, jsou příčně položena tři černá břevna. Stříbrná otevřená turnajská přilbice vpřed hledící je lemována na spodním okraji pozlaceným pásem, zdobeným jemným orna- mentem, provedeným rumělkou. Klenotem je zlacená koruna, zdobená jemným ornamentem, kres- leným v rumělkové červeni a s naznačenými drahokamy, smaragdem uprostřed a rubíny po stra- nách. Na korunu jsou postavena dvě jemně propracovaná křídla s třemi černými břevny jako na štítě. Fafrnochy, rozložené po obou stranách přilbice a štítu, mají tvar akantové rozviliny velmi ostře řezaných a bohatých tvarů. Lícní strana je stříbrná, fialově a žlutě stínovaná, rubní části akantu jsou barveny černě. Opakují se tu tedy rovněž barvy štítu. V horních rozích znakového pole jsou zavěšeny v kroužcích dva závěsy se střapci. Obraz na zadním listě obalu (reprodukce viz Hrubý č. 21) se kryje v rozvržení ploch, barevně i formou s obrazem na předním listě, liší se jen ve výzdobě rámování. To je dole rovněž širší jako na předním listě, nese však uprostřed volně svinutý bílý fialově stínovaný list s dvouřádkovým ná- pisem v kapitále, shodným s nápisem na předním listě. Ostatek rámce vyplňuje výzdoba z úponko- vitých rostlinných tvarů velmi jemně prokreslených a odstínovaných, po nichž jsou volně rozsazeny velmi jemně a realisticky podané ptačí figury v počtu devět (datel, stehlík, sýkora a pod.). Vcelku je ornamentální výzdoba na zadním listě provedena ve tvarech realističtěji i jemněji než na listě předním. Folia textu v počtu 18 o různých rozměrech: 24.7—26X31.2—34.5 cm jsou všecka složena do jedné složky a dosud sešita. Při foliování v 18. stol. byla označena jen popsaná folia v počtu 1—9, při nedávné paginaci však za- chyceny všecky stránky v počtu 1—36. Prázdných folií je 9 (str. 18—36). Skoro všecka folia jsou na svých okrajích, zvláště na spodním, nerovně seříznuta. Kazy v pergameně, většinou oválného tvaru jsou na foliích I, 4. tento do- konce je ještě dvakrát natržen ve formě křivky. Kniha XXIII. obsahuje vklady z let 1530—1535 a byla vedena za komornictví Kryštofa z Boskovic. Skládá se z obalu a z 20 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má roz- měry: přední list 45X39.5 cm, z jeho šířky pás 16 cm je přehnut v pliku, zadní list 26.7X38.1 cm. Obraz na předním listu obalu (reproduce viz Hrubý č. 24) se skládá ze znakového pole a z orámo- vání. Orámování je rozděleno zlacenými pásy v osm polí. V rožních polích jsou stylisované lví hlavy vpřed hledící s kruhem v tlamě. Detaily obličeje jsou kresleny šedě, stínování pak zlatě a černě. Postranní pole nesou typicky renesanční ornamenty architektonických tvarů, položené na kobaltově modrém poli. Z barev se na ornamentech střídají zelená, odstíny karmínu a zlatá. Spodní pole na kobaltově modrém podkladě má pouze ornamentální výzdobu rostlinného charakteru v bar- vách na líci zelené, na rubu v karmínu s odstíny do hněda. Hroty listů jsou zlacené. Horní pole taktéž na kobaltovém podkladě nese kartuš s letopočtem 1530, ostatek pole je vyplněn renesanční výzdobou v zelené a karmínové barvě. Znakové pole, ultramarinově modře zbarvené, je odděleno nahoře a dole od orámování pásy, z nichž horní, podepřený perspektivně kreslenou deskou, nesenou v rozích krákorci, má zlacený nápis psaný renesanční antikvou: CRISTOF Z BOZKOWICZ A NA TRZEBOWE. S plochy desky visí dolů na tkanicích dvě guirlandy v barvách zelené, zlaté a fialové, dva svazky tkanic visí z kruhových otvorů v desce. Otvory jsou podány s náznakem perspektivy. Purpurový štít znaku tmavě stínovaný s jemně profilovanou obrysovou linií zlatě kreslenou, nese boskovický hřeben, jehož stříbrná barva je již do značné míry setřená. Turnajská přilbice vpřed hledící byla rovněž stříbrná s černým šrafováním na stínových plochách, dnes jsou barvy značně setřené. Téměř docela je setřena zlatá barva podušky položené na přilbici; zato pěkně zachovalá je purpurová barva třapců s bohatým krumplováním. Dobře v barvě jsou zachovalé zelené věníky, vzájemně skřížené z dubových větviček, jež jsou velmi detailně a jemně propracovány s odstíněním ve zlatě. Fafrno- chy vykazují neobyčejně jemné a bohaté tvary akantu, provedené velmi plasticky v barvách na líci purpurové, na rubu jasně bílé s modrým odstínováním. Hornímu pásu odpovídá na spodu profilo- vaný pás se závitovým ornamentem na zeleném poli.

Strana XX
XX Popis desk Pás na přehybu vykazuje na kobaltově modrém poli ornamentální výzdobu architektonických tvarů oživenou detaily rostlinnými i figurálními, jež představují dvě sirény. Barevně se tu střídají zelená, fialová, žlutá a zlatá barva. Nahoře pásu těsně pod rámem je letopočet 1530. Orámování tvoří fialový pás, široká fialová linka a úzká černá linka, zdobená drobnými úponkami. Jednotlivé formy obrazu vykazují úsilí o perspektivně správné nikoliv však zcela přesné podání. Obraz na zadním listu obalu (reprodukce viz Hrubý č. 25) má plošné rozčlenění obdobné předchozímu obrazu. V rozměrech je poněkud zmenšený. Zlacené pásy jsou méně setřeny. Znak je v rozvržení i v barvách téměř zcela shodný se znakem na předním listě. Barvy jsou však mnohem zachovalejší. Také nápis v páse nad znakovým polem je totožný s nápisem na předním listě. Deska nesoucí nápis není však v rozích podepřena nosníky a má ve středu jen jeden otvor perspektivně po- daný. Z něho visí tři tkanice, na nichž jsou zavěšeny guirlandy v podobě dvou větví s hojnými listy kopinatých tvarů, stažených pentlemi fialové barvy, zlatě lemovanými. Větve i pentle jsou též za- věšeny v rozích, část pentlí vlaje ještě volně nad fafrnochy. Odlišný je rámec, jehož každé ze čtyř polí má jiné řešení. Jeho předmětem zdá se být oslava bohatství a moci boskovického pána. Jednot- livé detaily obsahují vzácné šperky, zbraně, štíty, toulce a nechybí ani symbolický znak sovy. V hor- ní části rámu je opět kartuš, jenž na modrém podkladě nese letopočet 1530, dolní část má středem lidskou hlavu, z jejichž úst vychází výzdoba rámce. Z barev se střídají v rámu: podklad je fialový s nádechem do karmínu, ozdoby jsou v modré, zelené, cihlově červené, bílé a zlaté. Celkově výzdoba obrazu svědčí nejen o bohatství majitele, ale i o vyspělé kultuře a značném vkusu, s jakým se k nám převzaly cizí formy umění renesančního. Folia textu v počtu 20 o nestejných rozměrech: 27.5—82.5X37.2—39.5 cm jsou složena do tří složek. První složka obsahuje folia o (str. 1—2), 1—II, druhá fol. 12—15, třetí dodnes nahoře sešitá fol. 16—17 a dva listy ne- foliované (str. 36—40). Při foliování v 18. stol. označena jen nepopsaná folia v počtu 1—17. při nedávném pak pagi- nování označeny všecky stránky v počtu 1—40. Prázdná jsou folia: počáteční (str. 1—2) a poslední dvě (str. 36—40). Částečně jen popsána jsou folia 16r, 17. Vady, vzniklé nerovným sestřihem okrajů, jsou na fol. 5—7. Kas v per- gamenu má fol. 15. Kniha XXIV. obsahuje vklady z let 1535—1537 a byla vedena za komornictví Jana z Lipé. Skládá se z obalu a z 20 folií textu do něho vložených. Obal má rozměry: přední list 28.7X36.5- 37 cm, zadní list 36X36 cm. Z jeho šířky pás o šířce 1 cm připadá na hřbet a pás 6 cm je přehnut v pliku. Na předním listě obalu do rámce obtaženého po obou stranách zlatým pásem, který roz- děluje rámec do osmi polí, je vsazen znak pánů z Lipé (reprodukce viz Hrubý č. 27). V polích rámce, která mají kobaltově modrý podklad, je výzdoba ornamentální i figurální v barvách fialově růžové a červené se zlacenými detaily. Je provedena velmi jemně a plasticky s důrazem na detail. Působí dojmem emailové techniky. V svislé a vodorovné ose rámce jsou umístěny ve čtvercových polích znaky vývodu, a to napravo otcův, nalevo matky Bohunky z Pernštejna, nahoře báby po otci (Elšky z Kravař), dole báby po matce (Johanky z Liblic1). Po stranách těchto znaků vychází de- korace rámce tvarů figurálních. Ve znakovém poli je postaven štít, na pravém boku dekorativně řezaný, černě konturovaný s jemným šrafováním na stínových plochách. Jeho znamením jsou skříže- né ostrve v černé barvě. Turnajská přilbice otevřená vpravo hledící, podaná v barvě šedě modré, má velmi jemné miniaturní vypracování s detaily přesně prokreslenými. Na prsou má vsazen rubín. Na přilbici spočívá na černém polštáři se střapci v téže barvě zlatá ryba rovněž velmi zevrubně pro- kreslená, která spolu s pěti pavími pery v přirozené barvě, jemně propracovanými a postavenými nad hřbetem ryby v ose obrazu, tvoří klenot. Fafrnochy z akantových rozvilin jemných plastický od- stíněných forem v barvách na líci žluté, odstíňované do hněda a na rubu černé, jsou vkusně rozloženy po obou stranách znaku. V horní části znakového pole temně červeného je zavěšena v rozích na stuhách, zakončených třapci, obdélníková deska ve zlatém rámci, po stranách v místech závěsu boha- těji zdobená, která nese v tmavomodrém poli nápis v gotické minuskule: Letha od narozenij fyna bozijho 1535 zalozeny glu tyto knihy za urozeneho pana pana lana z Lipeho na krumlowie ney- wiííeho marífalka kralowítwy czeíkého keryz ty czaſy aurzad neywiííeho komornitzítwij w mar- krabítwij morawíkem ſprawowal. Evidenční značka 18. stol.: Num. 24tus ab Anno 1535 zohyzdila značně tento obraz. Obraz na zadním listě obalu opakuje zcela týž námět v témž rozvržení i v barevném podání jako na předním listě. Jen přilbice je tu kreslena zpředu a místo šperku má na prsou okřídlenou dětskou hlavičku a štít je dekorativně řezán na obou stranách, a to souměrně. Prostorové jeho 1) V. Houdek, Drobnomalby moravských desk zemských, ČMM r. 39 (1915), str. 85—86.

Strana XXI
Popis desk XXI plochy jsou podány zelenč. Také nápis na desce má totožné znění s nápisem na desce obrasu před- ního listu obalu. Folia textu v počtu 20 o nestejných rozměrech: 27—29X34.5—35.5 cm, složená do jedné složky, jsou od 18. stol. ofoliovaná jen na popsaných listech v počtu 1—12, kdežto při nedávné paginaci zachyceny všecky stránky v počtu 1—40. Složka je dosud sešita. Prázdná jsou folia: první (str. 1—2), 12v, a posledních 7 (str. 27—40). Částečně jen popsána jsou fol. 1r, 3v, 4r, 6v. Zde okraje folií jsou celkem rozně seříznuty. Kasy v pergameně jsou na fol. I (poměrně velký se stopami po sešivání) a fol. 9. Kniha XXV. obsahuje vklady z let 1538—1554 a byla vedena za komornictví Jana z Žero- tína. Obsahuje pergamenový obal a velmi silný svazek 98 pergamenových folií textu do něho vlože- ných. Obal má rozměry: přední list 28.2—28.9X36 cm, zadní list 36x36.2 cm. Z jeho šířky pás 6 cm byl přehnut v pliku. Na předním listě v kobaltově modrém poli je vykreslen žerotínský znak, jehož štít s výřezem v pravém boku na karmínově červeném poli, posázeném filigránovou tmavě červenou kresbou nese při spodním okraji tři šedomodré pahorky se zlatým stínováním. Za nimi vystupuje svou horní polovicí těla černý dvojocasý lev ve skoku vpravo hledící se zlacenými drápy (spodní tlapy se objevují mezi pahorky) se zlacenou korunou a hnědočerveným jazykem. Turnajská ote- vřená přilbice vpravo hledící má barvu značně setřelou. Byla kobaltově modrá. Rovněž značně se- třelé jsou barvy klenotu — zlacené koruny s modrými a červenými drahokamy. Týž osud postihl i barvy fafrnochů, a to karmínově červenou na líci a černou na rubu. Mají formu akantových listů prosté formy, která neprokazuje zvláštní zručnost. Podání je lapidární, nedetailní bez odstínování a přesnější kresby. Mezery mezi listy akantu, konturovanými zlatě, vyplňuje zlacený filigrán. Nad znakem je deska, zavěšená nahoře k okrajovému rámu a v místech závěsu zdobená akantem. Nese v purpurovém poli dvouřádkový nápis, psaný antikvou: JAN Z ZEROTINA NEYWYZSI KO- MORNIK MARGRABSTWI MORAWSKEHO. Znak je vsazen do rámu, zdobeného zlaceným rostlinným ornamentem ne příliš jemných tvarů s černým stínováním, položeným na světlemodré pole se zeleným nádechem. V rozích rámce byl vykreslen rodový vývod, dnes již zcela setřelý až na žerotínský v pravém horním rohu. V osách rámce je výzdoba ze dvou soustředěných kruhů, z nichž vnitřní je v barvě červené, vnější v modré. Rámec je ohraničen na vnější i vnitřní straně světle- hnědými pásy s tmavohnědou linkou. Zadní list obalu zachovává v podstatě touž výzdobu jako na předním listu, kresba i barvy jsou však méně poškozeny, takže zachovávají přesnější detaily. Štít: hříva lva má podrobné prokreslení, rovněž přilbice má zachované odstínování, provedené šrafováním, nýty jsou pozlacené. Klenot — koruna má barvu okrově hnědou; je stínována zlatými čárkami a posázena červenými a modrými drahokamy. Rodový vývod v rozích rámce je zcela zřetelný: v pravém horním rohu je znak žero- tínský po otci, v levém horním rohu znak Aleny z Ludanic po matce, v pravém dolním rohu znak hrábě po bábě s otcovy strany (Machna z Cerekve), v levém dolním rohu znak zavinutá střela po bábě s matčiny strany (Marketa Tvorkovskál) z Kravař). Plika, velmi poškozená, jeví stopy světlezeleného úponkovitého ornamentu na šedočerném poli. Folia textu v počtu 98 o nestejných rozměrech: 26.5—28.5 cmX33.5—37.5 cm jsou složena do dvanácti složek. Při foliování, provedeném v 18. stol. nebyla označena dvě poslední folia, při nedávném paginování však zachyceny všecky stránky v počtu 1—196. Složka první dosud se stopami po sešívání obsahuje folia 1—8, druhá fol. 9—14, třetí rovněž se stopami po sešivání obsahuje folia 15—20, čtvrtá fol. 21—28, pátá fol. 29—40, šestá fol. 41—48, sedmá fol. 49—66 (zde do obalu, který tvoří folia 49 a 66 vloženy podsložky fol. 50—61, 62—65), osmá se stopami po sešivání obsahuje fol. 67—78, devátá, dosud sešitá, fol. 79—86, desátá fol. 87—90, jedenáctá, dosud sešitá, fol. 91—94 a konečně dvanáctá se stopami po sešivání fol. 95—96 a 2 fol. (str. 193—196). Prázdná jsou folia 61, 7ov, a dvě poslední (str. 193—196). Částečně jen popsána jsou folia 30r, 56r, 6ov, 65v, 70r, 78r, 81v, 89v, 96v. Vady, vzniklé nerovným sestřihem okraje pergamenu jsou na fol. 5, 26—27.42—47, 70—74, 78, 79, 81—84, 86, 88, 89, 91—92, 95—96. Kazy v pergamenu jsou u folii 8, 9, 17, 24, 47, 82 (srov. str. 311 p. 2, 8, 312 p. 5, 320 p. 2, 327 p. 1, 439 p. 1, 380 p. 4). Kniha XXVI. obsahuje vklady z let 1555—1557 a byla vedena za komornictví Vojtěcha z Pernštejna. Skládá se z obalu a z 19 folií textu do něho vložených. Pergamenový obal má roz- měry: přední list 29.8—30.3X36.5—37 cm, zadní list 45.5X36.5 cm, z jeho šířky pás 2.8 cm při- padá na hřbet a pás 12.2 cm je přehnut v pliku. Na předním listě obalu je na podkladě sytě ruměl- kové barvy vykreslena výzdoba (reprodukce viz Hrubý č. 28), představující portál renesančních tvarů vcelku jednoduchých forem, který jako celek nevykazuje větších uměleckých hodnot. U paty portálu při pilířích drží dětské postavy v přirozených barvách se zavalitými těly nesprávných pro- 1) V. Houdek, tamt., str. 86.

Strana XXII
XXII Popis desk porcí a velmi sumárních tvarů štíty s vývody, a to vpravo báby po otci (Johanky z Liblic), vlevo báby po matce (Kateřina z Gery). Druhé dva znaky vývodu, postavené na římse po stranách oblouků, nesou rovněž dvě okřídlené dětské postavy v přirozených barvách, a to vpravo pernštejn- ský znak po otci a vlevo znak matčin, Hedviky ze Šelmberka1). Nad obloukem portálu je na římse vztyčen štít, vyzdobený akantovými útvary, pod nimiž nad desku portálu vyčnívá horní část mas- ky, přecházející rovněž v akantovou výzdobu. Maska i s výzdobou je zlacená. Přední stěny pilířů a též základna mezi pilíři je podána stejně jako celý portál ve špinavé zeleni s tmavším stínováním v plochách s vrženým stínem na pozadí. Přední stěny pilířů nesou ve vybráních na modrozeleném podkladě ornamentální výzdobu, skládající se z rostlinných tvarů zlacených s kalichem uprostřed na pravé straně a s maskou na straně levé. Uvnitř portálu je umístěn pernštejnský znak a nad ním na stuhách, upevněných ve stěnách oblouku je zavěšen štítek se setřeným nápisem v antikvě se jménem Vojtěcha z Pernštejna a s letopočtem. Orámování štítku je zlacené. Štít znaku s ozdobným vyřezáváním na bocích je uprostřed mírně šedě tánován, přechází k okrajům, zvl. při pravé straně do tmavšího tónu. Zubří hlava je černá s povyplazeným jazykem, pozlacenými rohy a zlacenou houžví v nozdrách. Vpravo předhnutá otevřená turnajská přilbice kovové barvy s nádechem do kaleně stříbrné je černě šrafovaná. Na temeni nese klenot — zlacenou korunu černě šrafovanou a s černou kresbou. Snaha, podat korunu perspektivně, setkala se s malým zdarem. Nad korunou je zubří hlava v tvaru i v barvě obdobně podaná jako na štítě. Fafrnochy tvoří několik lupenů akan- tových tvarů v nažloutlé barvě štítu a přecházející ponenáhlu do tónů šedých. Přehnuté části akantu jsou podány černě a rovněž stínovány. Od fafrnochů vzhůru do výše zubří hlavy stoupají na každé straně po dvou větvích nepravidelných závitnic se stínem na pozadí. Stín, vržený portálem na po- zadí, je barevně vyjádřen temně červeným odstínem. Zadní list obalu je jen rumělkově červeně obarven a je bez jakýchkoliv ozdob. Folia textu v počtu 19. nestejných rozměrů: 30X36.7—37.3 cm jsou složena do tří složek, jež jsou dosud sešity. Při foliování v 18. stol. nebyla označena poslední dvě prázdná folia. Při nedávné paginaci zachyceny však všechny stránky v počtu 1—38. Složka první obsahuje folia 1—8, druhá fol. 9—14 a třetí 15—17 a dvě poslední nefoliovaná (str. 35—38). Jen u folia 10 je spodní okraj seříznut. Poslední složka obsahovala ještě jedno folio, jež bylo v dřívějších dobách odříznuto, dnes zůstal po něm pás v šíři asi 1 cm. Kniha XXVII. obsahuje vklady z let 1558—1566 a byla vedena za prvého komornictví Za- chariáše z Hradce. Skládá se z obalu a z 44 folií textu do něho vložených. Přední i zadní list per- gamenového obalu jsou stejných rozměrů: 30X38 cm. Na jeho předním listě na podkladě v přiro- zené barvě pergamenu je vykreslen rámec, tvořený světle žlutou lištou a hnědou linkou s ozdobou nahoře, v níž je lví hlava, dnes už značně setřená. Do tohoto rámce je velmi lahodně symetricky rozmístěna výzdoba (obdobu viz Hrubý č. 34), skládající se z pěti kruhů, z nichž největší uprostřed nese rodový znak Zachariáše z Hradce a čtyři ostatní menší v rozích představují jeho rodový vý- vod. Znak Zachariášův je vložen do kruhového věnce z listoví v mitisové zeleni s tmavě zeleným prokreslením. Ve svislé ose objímají věnec ozdoby, v nichž jsou zachyceny lví hlavičky, dnes dosti setřelé. Ve vodorovné ose přerušuje věnec skupina různobarevného ovoce. Pole, věncem orámované, tvoří pozadí znaku a je velmi jemně odstínováno od prava k levu v růžové barvě s nádechem do fialova. Štít, jehož obrysová linie má velmi bohatou dekorativní formu, je podélně půlen. V pravé polovici, opět dělené, je na společném modrém podkladě, znenáhla přecházejícím do světlejších tónů, v horním poli položena hradecká růže v okrově žluté barvě s odstíněním a s červenými prašníky, ve spodním poli je na lilii téže barvy jako růže posazena stejně barevná koruna s drahokamy. Levá polovice je dvakrát dělená, horní pole je v téže žluté jako růže s hnědým odstíněním, prostřední břevno je rumělkově červené a zdobené zlatým filigránem. Ve spodním poli je na modrém podkladě položená žlutá kotva, tmavým okrem stínovaná. Všecka znaková znamení na štítě jsou jemně zlatě čárkována. Turnajská otevřená přilbice, postavená en face, je velmi jemně prokreslena a podána v téže žluté i s jemným odstínováním do hněda jako znaková znamení na štítě. Klenotem je kru- hový věnec v perspektivním podání skoro v boční poloze v téže zelené barvě jako věnec vroubící znak. Je protkán pěti znakovými růžemi, z nichž tři vpředu jsou en face, dvě vzadu jen v perspek- tivní zkratce. Kol věnce se souměrně rozestírají dvě křídla, z nichž pravé je rumělkově červené. Konce per přecházejí do světle žluté a nesou bohatou zlacenou kresbu. Levé křídlo je v modři pravé polovice štítu, konce per jsou podány v téže barvě a s touž kresbou jako na pravém křídle. V ploše 1) Viz V. Houdek, tamt., str. 87.

Strana XXIII
Popis desk XXIII levého křídla je rozloženo devět zlacených srdéček. Fafrnochy vykazují neobyčejně bohatě členěné tvary akantového listu kudrnatých okrajů s jemným až reliefně působícím odstínováním. Při tom lícní plochy akantu jsou vykresleny v modré barvě pravého štítového pole, spodní pak v žluté s hně- dými odstíny a zlatou kresbou znakových znamení. Čtyři vývodové obrazce v rozích jsou věnčeny guirlandou obdobně jako hlavní znak a v téže zeleni. Znak vpravo nahoře představuje znak otcův: na červeném podkladě modrý štít se žlutou růží. Znak v protějším horním rohu, báby to Zachariášovy po otci Anny kněžny z Minstrberkal): na modrém podkladě čtvrcený štít, v prvém a ve čtvrtém poli orlice v pravé polovici červená se zlatou kresbou, levá černá. Pružina je stříbrná. Ve druhém a ve třetím poli na žlutém podkladě dva červené kruhy, položené pošikem. Na prsou pak nese tento štít menší štít kunštátský, t. j. v bílém poli tři černá břevna. Barvy břeven jsou dnes téměř setřelé. Dva spodní vývodové znaky jsou spojeny stuhou, vycházející z úst hlavičky na spodní ozdobě objímající velký věnec. Pravý z nich, báby po matce Kateřiny Švihovské z Ryzmberkal) je polcený, pravá jeho polovice je černá, zdobená zlatým filigránem, levá má na bílém, šedě šrafovaném poli tři červená břevna, zdobená filigránem. Znak v levém dolním rohu patří matce Zachariášově Anně z Rožmitálu1). Je vsazen do červeného podkladu. Je to štít čtvrcený a nese v prvém a ve čtvrtém poli na špinavě bílém podkladě jednoocasého lva ve skoku žluté barvy hnědě stínovaného se zlatým šrafováním. Pole druhé a třetí nese na žlutém podkladě černou rozevřenou kančí tlamu s červeným jazykem a nosem. Zadní list je neobarven a bez ozdob. Folia textu v počtu 44 o nestejné velikosti: 27—30.2X36.5—37.2 cm jsou uložená do pěti složek. Zdá se, že tato kniha byla foliována hned v době vzniku, při čemž označeno prvních 24 folií; v 18. stol. při obecné evidenci desk označena další folia do počtu 42. Konečně při nedávné paginaci zachyceny všecky stránky v počtu 1—88. První složka, dosud se stopami po sešívání obsahuje folia 1—6, druhá fol. 7—24, třetí, dosud sešitá, fol. 25—32, čtvrtá, rovněž dosud sešitá, fol. 33—40, pátá konečně fol. 41—12 a 2 neoznačená folia (str. 85—88). Prázdná jsou folia 9v, 11v, 17v, 21v, 24v, 29r, a dvě poslední. Částečně jen popsána jsou folia 9r, 11r, 21r, 22r, 24r, 29v, 33r, 38r, 41r, 42v. Od folia 41 se píše do pásu ohraničeného po stranách linkami. Kazů v pergameně není, jen několik folií (10—15, 41) je nerovně na spodním okraji seříznuto. Nyní závěrem několik statistických dat o počtu folií a vkladů pojatých do tohoto svaz- ku. Při tom podotýkám, že se v počet berou jen popsaná folia ať zcela nebo jen částečně. Obsahuje pak kniha XII. na 33 foliích 291 vkladů, kniha XIII. na 16 foliích 104 vklady, kniha XIV. na 29 foliích 197 vkladů, kniha XV. na 7 foliích 36 vkladů, kniha XVI. na 36 foliích 243 vkladů, kniha XVII. na 29 foliích 175 vkladů, kniha XVIII. na 17 foliích 106 vkladů, kniha XIX. na 9 foliích 68 vkladů, kniha XX. na 3 foliích 14 vkladů, kniha XXI. na 4 foliích 24 vkladů, kniha XXII. na 9 foliích 44 vkladů, kniha XXIII. na 17 foliích 97 vkladů, kniha XXIV. na 12 foliích 48 vkladů, kniha XXV. na 96 foliích 306 vkladů, kniha XXVI. na 17 foliích 43 vklady a konečně kniha XXVII. na 42 foliích 102 vklady. Celkem pojato do tohoto svazku 1898 vkladů ze 376 folií. 1) Vis V. Houdek, tamt., str. 88.

Strana XXIV
XXIV Jazyk desk Jazyk, kterým jsou psány zápisy tohoto svazku, je kromě čtyř zahajovacích zápisů o zasedání soudů (str. 3, 20, 43, 61) a šesti vkladů královských listin (str. 17, 39, 49, 80-81), psaných jazykem latinským, střední čeština konce 15. a 1. polovice 16. stol. se všemi vývojovými znaky, jak je známe z jiných soudobých památek. Nenese celkem stopy vlivů nářečních ani po stránce hláskoslovné, ani po stránce tvaroslovné. Slovní zásobu ani skladbu jsem po této stránce podrobněji nezkoumal. Po- kud jsem si jí všímal, mohu předem říci, že její zkoumání při značné stereotypnosti vkladového formuláře sotva přinese mnoho zisku. Snad jazykové studium zápisů posledních vůlí, vyskýtajících se ve značnějším počtu v druhé polovině tohoto svazku, pro svůj bezprostřední jazyk, a rovněž i některých smluv, zapsaných v doslovném znění, může prokázat opravdový vliv moravských dia- lektů po zmíněných dvou stránkách. Leč tento úkol přenechávám povolanějším pracovníkům, než jsem já. Z hláskových změn zastihujeme v plném vývoji změnu ó uo ů. Počáteční stav, který za- stihujeme v zápisech k r. 1480 je ten, že vedle sebe jsou tvary s -ó- a tvary s -uo-, jichž je mírná většina. Obojí tvary se vyskytují jak ve kmeni tak v příponách nebo koncovkách. V kořeni se -ó- vyskýtá na př. ve tvarech: zóstaviti (str. 7/25-26 a j.) a v jeho odvozeninách: nic sobě nepozósta- vuje (velmi často), sám jediný živý zóstalý (str. 24/161), oprava zóstala (str. 9/28); jinde na př. s dobrú volí (str. 31/211), s zvólemi (str. 33/228) a p. V koncovkách se -ó- vyskýtá ojediněle v genit. plur.: po stranách . . . úředníkóv (str. 3/2), hlavně však v dat. plur., jehož se obzvláště pos- ději stává znakem. V slabikách kořenných se -uo- vyskýtá především u zájmen: muoj, svuoj, v slo- vech Buoh (str. 3/2, 4l2 a j. v.), dvuor (str. 5/9 a j. v.), puol (druhého, hřivny) a p. (str. 11147, 13/59, 18/100 a j. v.j, zuostane, zuostaň (str. 9/23, 10/28 a j. v.). V podobě -uov- se pak stává téměř výhradní příponou genit. plur.: urozených pánuov, od časuov mnohých, z roduov nahoře psaných a p. (str. 3/2). Jen sporadicky se už v této době vyskýtají také tvary s -ů- v kořenné slabice slov: způsob (str. 3/2, 4/3 a j. v.), vůle (str. 13/59, 17199, 30/211 a j.), dále v koncovce genit. plur. poctivost rodův starých (str. 4/2), z přivolení pánův (str. 414, 6118), obdarovánie králův (str. 8/27), bez dluhův (str. 9/28) a některé jiné. Stav k r. 1500 je takový, že se tvary s -ó- vyskytnou jen oje- diněle v kořenné slabice: s dobrú volí (str. 125/82), kdežto plně jsou ještě rozšířeny v koncovce 3. p. množ. čís. Tvary s -uo- pronikají do základu slova a dosti i do koncovky dat. plur. a převlá- dají v genit. plur. Stav tvarů s -ů- (-ův) je asi týž jako před dvaceti lety. V polovině 16. stol. (a tak je tomu i ke konci knihy, t. j. r. 1566) -ó- mizí z kořenné slabiky, ale převážně zůstává znakem da- tivu plur. (koncovka -óm)1): erbóm a potomkóm, dědicóm (velmi často), hrabatóm, truksasóm, šenkóm (str. 360/206) a j., -uo- převládá ve kmeni: Zubruovka (str. 360/207), puohony (str. 362/ 2II), všem vuobec (str. 365/224) a j., v podobě -uov- je nejrozšířenější v genit. plur., v podobě pak -uom se objevuje i v dat. plur.: pánuom měščanóm (str. 362l211) a j. Tvary s -ů- se nejdříve vyskytují v koncovce genit. plur.: od pánů Kunuov, pánů rukojmí (str. 362l211), od opatů (str. 368/234), od ... purgmistrů a konšeluov (str. 369/235), kopu kaprů (str. 376l253) a j., kdežto v kořen. slabikách je asi stav jako k r. 1480. Poněkud složitější je počáteční stav změny -ie-Sí, zato tím radikálnější je její vývoj. Kolem r. 1480 se vedle sebe vyskýtají tvary s -ie- i s -í- v základu slova i v příponách, a to často obě hlásky v těchže slovech, nezřídka i v témž zápise; tak v kořeni: sobě vymieňuji l to vymíňuji (str. 5/14), knieže !i kníže (str. 7/25, 221146); v příponách: hajtman (zemané) margabstvie ! margab- ství moravského (str. 414, 12/53. 6118, 7124 a j.), z manstvie I manství... propúščíme (str. 7124, 1) Tuto koncovku přetiskujeme s -ó- podle zvyku v jiných historických publikacích (AArchiv český), je však možné, že jde o koncovku rom. Rozhodnutí o tom ponecháváme filologům.

Strana XXV
Jazyk desk XXV 12/53) a j. Nezřídka stojí vedle sebe i tvary v témž pádu subst, téhož typu: bez odmlúvanie a pro- dlení, jiné, což se dědictví i manstvie dotýče (str. 30l211). Vcelku však tvary s -ie- mají převahu nad tvary s -í-. Tvary s -ie- jsou tu jednak původní: Petr Bielý (str. 6115), jednak za původní -ia, na př. uvedený genitiv substantiv vzoru znamenie. -ie- proniklo však i do tvarů, v nichž původně nebylo. Na př. dal jest jemu k dědictvie, místo -í. Vysvětlení tohoto zjevu není nesnadné: když po provedení přehlásky -ia ie v paradigmatu substantiv typu znamenie v jednotném čísle všecky pády kromě dativu měly v koncovkách -ie, bylo zcela nasnadě, aby do dativu bylo místo -i dáno -ie, zvláště, když obě podoby se smísily i v jiných případech. Týmž způsobem lze vysvětlit příponu -ie v genit. plur. ve výraze léta královstvie našich (str. 8/27). Ke konci 15. stol. je -ie- znenáhla nahrazováno -í-. Na přelomu století krátkou dobu dva písaři (č. II-III) proti této tendenci vývojové užívají -ie- opět ve větším rozsahu, než užíval předchost písař, a to jak v kořenných slabikách, tak i v příponách. Na př. v zahajovacím soudním zápise: Se- dánie a zasezenie súdu o Sviečkách... Léta od narozenie Božieho tisícieho ... při hodu Svieček zaseden je súd zemský z rozkazanie nejjasnějšieho kniežete (str. 128/101). U písaře č. III. (Jan z Opavy) toto užívání -ie- nad obvyklý už tehdy rozsah se dá dobře vysvětlit jeho slezským půvo- dem. Za následujících písařů, a to v příštích dvaceti až třiceti letech se dokonává změna ie »í, takže k r. 1550 ve všech posicích za dřívější -ie- je důsledně -í-: od narození Syna Božího (str. 358/202), arciknížete rakouského (str. 361/211), což přísluší (str. 366/230), jejímu právu, . . . věna jejího (str. 3721245) a j. v. V deskových zápisech tohoto svazku se též částečně setkáváme se změnou aj ej. K r. 1480 se skoro důsledně zachovává -aj-, odchylně je jen: Hostejn, frejmark (str. 211130, 32/145). V na- šich zápisech -aj přichází nejčastěji jako předpona superlativu adjektiv i příslovcí: najjasnější, naj- vyší, najprvé a pod. v imperativu: sedajte, pomáhaj, daj a v jeho složeninách (str. 4l2, 10/28, 30 211 a j.), ve výrazech jednostajně, z jednostajné vuole (str. 13/59 a j. v.) a konečně ve slovech pře- jatých z němčiny: hajtman, frajmarčiti (str. 201127) a v šlechtických přídomcích: z Valdštajna z Pernštajna na Helfnštajně a j. Během následujícího dvacetiletí se u německých přídomků část -štajn mění v -štejn: Vilém z Pernštejna na Helfenštejně (str. 132/122 a j.). Ostatní případy zů- stávají beze změny. Původní rý zůstává až skoro do konce století 15. nezměněno. Teprve na přelomu století pozo- rujeme v deskových zápisech místo něho -ej, především v pádových příponách přídavných jmen a u zájména který: z roduov starejch, mezi starejmi rody, kterej pán (str. 140/159 a j.); jednou též v slabice kořenné: polovice Nejrovce (str. 135/136). Analogická podoba -aj- se objevuje teprve až kolem polovice 16. stol., a to více v koření slova než v příponách. Tak nalézáme výrazy: s mlajny s majtem, první tajden, v kterajchž věcech (str. 363/216, 370/137, 376l253 a j.). V pol. 16. století se zase začíná šířit podoba -ej-, a to více v základu slova než v příponách, z nichž zvláště pádové pří- pony adjektiv v množ. čísle tomuto pronikání však celkem odolávají — i případy výše zmíněné s-aj- nabývají podoby s rý-: s lidmi platnými i neplatnými... s vodami tekutými i netekutými (často ve vkladovém formuláři). Teprve v 2. pol. století -ej- i sem znenáhla proniká. Nalézáme tudíž ke konci svazku takovýto stav: vedle řídkých případů s -aj-: mlajn svuoj (str. 423/48) je značný počet výrazů s -ej-: s mlejny, strejci našemu, s mejtem, plat, kterejž vydán bejti má, přijmouti... na pravej spolek, každej rolník (str. 359/203, 363/216, 370/236, 426/58) a j., převahu vašk mají stále ještě tvary s -ý-. Konečně je v deskách tohoto svazku zachycena změna úZau(ou). K r. 1480 shledáváme jen -ú-. Tak je tomu v podstatě ještě na přelomu století, leč přece jen ojedinělé doklady s -au- (přetisko- vané jako -ou-; důvody toho viz dále v odstavci o přepisování textu), jako: v soudu zemském, s tú rolí dvorskou, s tú lukú, kteráž slove Puškova louka, Hanuš Haugvic (str. 129/101, 139/151, 140, 150, 1411163—164) svědčí, že se v jazyce i po této stránce něco děje. Osobní jméno Tetaur, které pře- pisujem s -au-, nepatří do této kategorie. Je to slovo původu cizího, jak svědčí to, že se v době kdy vládne jedině -ú-, píše s -au-.1) Z téhož důvodu píšeme tak i příjmení Januar. Příjmení Haugvic se tehdy píše Húgvic, známka to, že bylo pojato do jazykové soustavy. Později se píše s -au-, mělo by tudíž býti přetiskováno s -ou-. Podoba s -au- byla ponechána vzhledem ke způsobu psaní po celou dobu pozdější i dobu dnešní. Tvarů s -ou- během prvých desítiletí 16. stol. přibývá a kol poloviny téhož století shledáváme už mírnou převahu tvarů s -ou- nad tvary s -ú-, a to jak na počátku slov: 1) Teprve později, kdy máme tvary s -ú- i s -ou- se toto jméno vyskýtá i v podobě Tetúr, známka to, že se začíná udomácňovat (str. 380/262, 386/283, 395/1).

Strana XXVI
XXVI Jazyk desk na Ousově, zouplna, s oužitky, na Oujezdě (str 359/202, 360/207, 364/221, 372/245) a j., tak i uvnitř slov: soud zemský, arcikníže rakouské, postoupiti, smlouvčí, smlouva, z Doubravic (str. 359/202, 361/211, 371/243, 373/251, 377/253) a j. v., a tak konečně i v příponách: dáti sou se podvolili, s tou hrázkou, s radou věrných (str. 360/211, 363/217, 376l253). Nezřídka shledáváme v této době obě hláskové podoby vedle sebe: při soudu olomúckém (str. 373/250), často totéž slovo v témž textu jednou má tu po druhé onu hláskovou podobu: kterážto smlúva... takto v sobě zní, stala se jest smlouva (str. 375). Pokud se týče skloňování, nenalézáme v zápisech takovou rozmanitost tvarů jako při hlásko- sloví. Je to dáno poměrnou sešněrovaností výrazů rámcem vkladového formuláře, který si libuje v jistých tvarech (instrum.) Tak je tomu zvláště v prvé polovici svazku. Pokud pádové koncovky nepodléhají hláskovým změnám, nepozorujeme kromě duálu celkem nějakého vývoje. Je to po- chopitelné pokročilým už stavem vývoje jazyka. Skloněné tvary odpovídají tvarům známým z pa- radigmat. Budeme si tudíž všímat jen odchylek od nich a těch tvarů, které by mohly něco podstat- ného říci o tehdejším stavu skloňování. Duál je až do konce 15. stol. ještě živý. U mužských podstatných jmen nalézáme tvary pro všecky pády: dvuor, na kterémž sedí dva člověky, má dva listy celá, na dvú člověkú, se dvěma koněma, podsedkoma, s oběma břehoma (str. 6121, 7/26, 11/37, 30/211, 124174, 129l 106). Vedlo nich se však objevují už i ty tvary plurálové: podací obú dvú kostelův, se dvěma dvory (str. 24/151, 28/200). O půl století později se duálové tvary objevují jen ojediněle, převažují zcela tvary plurálové. Rovněž u ženských podstatných jmen je duál v téže době jako u maskulin živý. V jeho uží- vání není odchylek tvarových, jen v dat. a instr. je hojná koncovka tvrdých mužských jmen -oma: akus.: přijmouti na spolek na dvě zahradě, dat.: dvěma dceroma vydati, instrum.: se dvěma zahra- doma (str. 14l63, 18/101, 24/157) a j. Později jako u mužských jmen pronikají sem tvary plurálo- vé, ale vedle nich původní duálové tvary nejsou i kol polovice 16. stol. vzácností: na obě straně (str. 376/253). Ze sklonění mužských jmen tvrdého i měkkého zakončení v singuláre nás zaujme genitiv. Se- tkáme se v něm se zakončením -a i u slov, která dnes mají koncovku -u: mocí tohoto lista (str. 36/258), naopak se zakončením -u, kde dnes máme -a: odříkám se . .. dvoru (str. 201124, 40/280). V dativě a v lokále u tvrdých mužských jmen končících -l a na sykavky pozorujeme příponu jo- kme- novou -i: k špitáli hranickému ( str. 13l60), v tom nálezi (str. 360/209). V týchž pádech ve spojení subst, pán s jiným apelativem neb jménem osobním subst, pán přibírá příponu -u, kdežto druhé substantivum u- kmenovou příponu -ovi: panu hejtmanovi, komorníkovi, Václavovi (str. 368/234 372l248, 374/251). Podobně je tomu ve spojení kněz s jiným substantivem: knězi Janovi, knězi pře- vorovi (str. 368/231, 375/252). V plurále v nominativě mnoho dnes neživotných jmen má příponu -ové: listové, dílové, zápisové, lánové a p. (str. 6118, 7125, 8/27, 9/28, 191113 a j.). V genitivě se nej- dříve střídají všecky tři hláskové podoby, totiž -óv, -uov, -ů; později bývá -uov, -ův; a též i -ú (via o tom více v kpitole o změně óSuoDů). Substantivum groš mivá v genit. plur. příponu-í: padesát groší širokých (str. 9/28 a j. v.). Substantiva na -ěnín ponechávají si tuto příponu v singuláre, v plurále mají příponu -an, genitiv pak zní: zeman (str. 4/2). V dativě po celou dobu převládá pří- pona -om. V lokále pak je nejdříve příponou -iech, po zúžení ie »í máme příponu ích, na př.: na páních, při těch zápisích, na těch láních a j. (str. 4l2, 7/25, 35/247). Také ojediněle zastihujeme pří- ponu -ech: v těch listech (str. 7/25). V instrumentále je běžnou příponou -y, -i. V starší době nalézá- me též příponu -mi, s haltéřemi, s dvormi, s lesmi, s honmi (str. 28/201, 36l258, 1411161). Pravidelné skloňování mají substantiva středního rodu. Jen substantiva na -išče mají v instrum plur. častěji -emi než -i: s pastviščemi, s mlýniščemi atd. (ve formuláři vkladovém). Užení dvojhlásky ie »í má svůj odraz ve skloňování typu znamenie. Přípona- ie pronikla v sin- guláre do všech pádů (v sedmém s -m na konci). Pronikla i do dativu, kde je nenáležitá. Časem -i- nahrazuje starší -ie (úžení -ie -í-): až v pol. 16. stol. -ie- mizí zcela z pádových přípon. Ze sklonění ženských jmen tvrdého i měkkého zakončení, které je celkem pravidelné, nás za- jímá v singuláre instrumentál. Až do konce stol. 15. je jedinou jeho koncovkou -ú: s pokorú žádati, rukú společní a p. (str. 4/2, 30/211). Kolísání mezi -ú a -au, -ou nastává v prvých desítiletích 16. stol. Nalézáme pak leckde obě koncovky vedle sebe, při čemž koncovka -ú si podržuje vrch. V genit. plur. u subst. sestra shledáváme tvar sestr bez vkladného -e- (str. 363/216). Dvojsla- bičná substantiva prodlužují v genit. plur. kmenovou samohl. kopu štík (str. 3761253. U ja-kmenů některá dnes tam patřící podstatná jména přešla k a-kmenům: genit. sg. s podacím kaply, dat. sg. k kaple (str. 33/228, 34/237), jiná kolísají mezi obojím skloněním: subst. meze má v lok. plur. trojí koncovku: v mezích, v mezech, v mezách (str. 9/28, 12/53. 19/115 a j.), v instr. plur. dvojí kon-

Strana XXVII
Jazyk desk XXVII covku: s mezemi i s mezami (str. 18/105, 359/203). U feminina role některé tvary s -í (psané -ij) svědčí pro původní podobu rolí: (vkládá ... i tu rolí, jenž slove Charváty str. 25/173) a j. U substantiv typu vládyka a panoše zcela pronikl přirozený rod mužský, sklonění však zůstává dle vzorů ženských: urozenému vláyce, poslati panoši v duom hospodáře (str. 30l211, 134/132). Podstatná jména ženská vzoru kost se skloňují zcela pravidelně (pro mužská jsem nenašel do- kladů). Vliv sklonění typu duše není téměř patrný. Shledáváme tudíž v genitivě sg.: podlé pečeti, odmrti vykoupení (str. 373/250, 375/252), v plurále pak: dat. ke vsem (str. 25/168) lok. na vsech (str. 38/266) instr. s pečetmi, se vsmi, s husmi, s čtvrtmi a p. (str. 7/25, 9/28, 124/74, 371/259). Vý- jimkou jsou tvary jako s husemi (str. 3761252). Substantivum máť se skloňuje: akus. sg.: máteř svú (str. 122/64), lok. sg. po mateři svej (str. 138/149j. U subst, bratří: shledáváme tyto tvary: v nom. bratřie i bratří vlastní (str. 122/59, 1371146 a j.), genit, na místě bratří i bratřie svých (str. 124/76, 138/147 a j.), dat. bratřím vlastním i bratřiem vlastniem (str. 123/68, 131/112). Nalézáme i některé tvary subst. kníže: nom. lucem- burské a slezské kníže (str. 125/82, 132/148 a j.), genit. z rozkázání najjasnějšího knížete i kniežete (str. 120148, 49 a j.). Přídavná jména typu dobrý v sing. mušského i středního rodu se skloňují zcela pravidelně, v ženském rodě je kolísání; v genitivě: vedle častějších tvarů na -ej se vyskýtají tvary na -é: ko- morník cúdy olomúckej!! cúdy olomúcské, brněnské (str. 3l2, 7/24, 13/54), hrabě země spiskej (str. 152/82), kus role platnej (str. 191115), z svrchupsanej vsi str. 18/100), z Velikej i z Veliké Senice (str. 1291105, 131/118); kolísání je i v dativě: k plnej mocnosti, mateři milej, k pustej vsii k zemi moravské, k pokorné prosbě, každé straně (str. 13/50, 15/84, 122/57, 37/259, 375/253). V akus. jsou tvary -ú, v lokále se převážně vyskýtají tvary -ej a jen ojediněle -é: v pusté vsi (str. 366l230). V instrum, nejstarší tvary jsou jen na -ú, později je kolísání: s dobrú a svobodnú volí, s rolí dvor- skou a p. (str. 125/82, 141/163). V plurále v nominativě nastává měkčení skupiny souhlásek sk šč před -í-: na př. králové češčí (str. 8/27), v genitivě lok. vedle tvarů -ých nalézáme později někdy ejch: z roduov starejch (str. 140/159) a rovněž tak v instrum.: mezi starejmi rody (str. 140/159). Adjektiva typu pěší kolísají, což souvisí s vývojem úžení ie»í (viz tamt.). Adjektiv tohoto typu nenalézáme v deskách mnoho. Z počátku nalézáme jak tvary na -ie, tak i tvary na -í: nom. vlastnie panství, najvyšie komorník, lepší právo (str. 371259, 1301108, 38/270; genit.: z božie mi- lostili z boží . . ., apoštola božieho syna božího (str. 8/27, 6124, 7125-26, 23/146, 120148 atd.). Později všude jsou jen tvary -í. Při skloňování přídavných jmen se setkáváme, a to častěji než dnes s tvary jmennými: plat svoboden jmíti, díl má prázden býti, toto zase svobodno má býti, mají věna prázdni býti (str. 5/14, 6/20, 9l28, 13/58) a j. Přídavná jména přivlastňovací se vyskýtají ve větším rozsahu než v novém jazyce: list krále Matyášův, Vladislavův (str. 221146) a p. Z tvarů zájmenných se nejčastěji v tomto svazku setkáváme se zájm. ukazovacími. Zájména ten, to (tento, toto) se kloňují tak jako dnes. V instrum. sg. ve shodě s hláskovými poměry se vedle tvaru tiem vyskýtá později dnešní podoba tím. Rozmanitější jsou poměry v sg. zájmena ta (tato) v genit., v dat. a v lok. vedle častějšího tej, leckdy nalézáme i tvary té; akus, je tu, instrum, tú, později tou. V plurále nom. mužs. je obvyklá podoba tí. Ostatní tvary jsou takové jako dnes. Při- vlastňovací zájmena mužská a střední rovněž mají sklonění jako dnes; ženská přivlastňovací má. tvá, svá se v genit., dat., lok. a instrum. skloňují jako adj. dobrá: akus. sg. je má, tvú, svú; pro tvary s -ou jsme nenalezli dokladů. Z tvarů osobních zájmen nalézáme instrum, sg. mezi mnú (str. 360/209), od zájmena ona máme na př. tvary: genit, ač by jí (Elšky) pán Buoh neuchoval, jakž jie (nivy) požívali, od ní zápis mám (str. 6/20, 13/57, 134/128), ostatní tvary jsou rovny dnešním. Podobně se tvary zájmena náš, váš odlišují od dnešních u mužského sklonění jen v instrum. sg. tvarem našiem (obvyklý tvar je však naším); u ženského sklonění shledáváme v genit. sg. tvar našie vedle tvaru naší. Zájmena její se někdy užívá ve tvaru nesklonném: s jejie příslušenstvím (str. 137/144), jindy však: věna jejího (str. 372/245); v přivlastňovacím významu užívá se genit. plur. osob. zájmena z jich rodu, na jich vsi, se všemi jich právy (str. 3l2, 16117, 138/148) a p. Zá- jmeno jenž užívá se pro všecky tři rody: zboží, jenž nám příslušela (str. 7124, 12/53). Číslovky měly toto sklonění (v příkladech): dva (oba), nom. ak. mužs. dva člověky, listy celá (str. 7/26, 11/37), nom. ak. žens., střed. dvě stě, dvě zahradě (str. 18/101, 40/289), genit., lok. po- dačí obú dvú kostelú, ve dvú zlatých (str. 25/169, 29l208), dat., instrum. moc dána dvěma, se dvě- ma dvoroma, dceroma (str. 6118, 14l63, 20/200j. I když se u substantiv duál časem tu více tu méně ztrácí, číslovky dva, dvě, oba, obě si své sklonění zachovávají (viz výše skloňování duálu). Číslov- ky tři, čtyři mají toto sklonění: nom. ak. tří, čtyří dílové lány (str. 9l28, 21/137 a j.) Později se

Strana XXVIII
XXVIII Jazyk desk koncové -í zkracuje: tři sta zlatých, čtyři groše (str. 130/110, 375/252); genit. při času tří králuov (str. 362/21I), dat. dána všem čtyřom, třom, ku čtyřom pánóm (str. 6118, 30l211), lok. na třech rybnících, ve čtyřech nedělích (str. 38/266, 375/252), instrum, se třmi podsedky, se čtyřmi lány (str. 11/50, 122160 a j.j. Pět až deset se skloňují jako dnes. Číslovky jedenáct až devatenáct, padesát až devadesát mají v nom. zakončení -e, v ostatních pádech jsou zakončeny -i: dvanádete, čtrnácte grošuov, nás třináste pánův, patnádste, šesnádste hřiven, groší (str. 211136, 38/230. 134l132) Dvacet — čtyřicet mají ve všech pádech zakončení -i: nom, dvaceti, třidseti, čtyřiceti hřiven, kop (str. 191114, 261174, 28/195, 35/252), genit. bez třidcíti hřiven (str. 32/225). Ve sklonění ostatních číslovek není odchylek proti dnešku. Slovesných tvarů je ve srovnání s tvary jmennými v deskových zápisech zas ještě méně neš jmenných, a to i absolutně. Vyplývá to z povahy formulářů vkladových zápisů, které svl. ve starší části tohoto svazku mají převahu nad ostatními zápisy. V nich je slovesných výrazů jen poskrovnu. Později, kdy neformulářových zápisů přibývá (smlouvy, poslední vůle), nalézáme již větší rozma- nitost slovesných výrazů. Třeba však hned předem podotknout, že ani v těchto novějších zápisech rozmanitost výrazů slovesných není tak veliká, aby bylo lze podat podrobný obraz slovesné sou- stavy v deskách. Vysvitne to nejlépe s toho, připomeneme-li si, že není v nich téměř vůbec doložena 2. os. sg. ani plur. všech časů. Velmi málo nalézá ne též dokladů pro budoucí čas vůbec, a stejně je tomu i s tvary imperativními. Tuto okolnost nejlépe pochopíme, uvědomíme-li si, že i připomínané zde smlouvy nebo poslední vůle byly psány podle obecně tehdy známých formulářů. V následujících řádcích nepůjde nám o to, podat soustavný výklad o slovese desk, nýbrž spíše jen o to, dotknout se některých charakteristických rysů slovesných tvarů v deskových zápisech se zvláštním zřetelem k tomu, v čem se liší od tvarů dnešních. Infinitiv má zásadně zakončení -ti. Leckterá slovesa pův. I. třídy, jež později přešla do jiných tříd (dle dřívějšího dělení sloves), zachovávají starou podobu infinitivu I. třídy: do rady, korunu, na spolek přijíti (str. 3/2, 7/26, 15/79), zasísti súd (str. 4l2), hrad . . . vyníti z léna (str. 23/146), slibujem vjeti a vléci . . . v ležení (str. 30/211), on toho příti chtěl (str. 50/51), sjíti smrtí (str. 891157). Jen zřídka nalézáme od těchto infinitivů tvary flektované. Slovesa typu tisknouti mají příponu -nú: vládnúti, vlehnúti v ležení (str. 14/63, 31/211). Infinitivy ostatních tříd neskýtají nic pozoruhodného. Po stránce hláskoslovné podléhají infinitivy změnám, o nichž byla výše zmínka; zóstaviti zuostaviti, býti bejti a p. (str. 7/26, 891157, 50/51, 3571195 a j.); jmíti uchovává po- čáteční j- po celou dobu nejen v infinitivě, leč i ve tvarech flektovaných. Při srovnání s nynějším stavem pozorujeme, že se tehdy k vyjádření téhož dějového významu užívá leckdy jiného vidu, t. j. ponejvíce i jiné třídy slovesné než dnes: z statku vyvoditi, vsi vyplacovati, z ležení vychoditi a p. (str. 14l63, 271194, 31/211, 50/52). Pozorujeme také, že leckdy pro týž význam užíváme dnes jiného slovesa neb jiného výrazu: hojiti se statkem, záhuby staviti, ležení před se vésti, v rukojem- ství přistaviti, v kázeň vzíti jako všetečníka a kázati, a p. (str. 14l69, 30-31/211, 88/157); jindy užíváme dnes zvratného slovesa tam, kde bývalo sloveso nezvratné: nedostává (se) třinácte kop gr. (str. 399117). V présentu jsou v prvé osobě singuláru tytéž koncovky jako dnes, t. j. -u, -ji, -ám, -iemli -ím. Jejich rozložení po jednotlivých typech je totožné s dnešním; tu a tam však vedle zím bývá ještě nezúžená podoba -iem, celkem však velmi zřídka (činiem str. 54/76, 121154). Rovněž v třetí osobě sg. máme tytéž přípony jako dnes, jen místo -í se častěji než v 1. os. vy- skýtá -ie, ovšem jen ve starším období svazku: což k vsem slušie, činie odpor (str. 11143, 38/269). Později i toto -ie se úží v -í. Sloveso moci mivá 3. os. sg. bez koncovky: zboží vyplacovati ne- muoš; kterýmiž mény muož se menovati (str. 50/52, 54/75); sloveso býti zní důsledně ve 3. os. sg. jest. V prvé os. plur. jsou doloženy trojí koncovky: -m, -me, -my. Tvary na -m, -me se vyskýtají u sloves prvé a druhé třídy (dle starého třídění): odpor kladem, my chcem (str. 11/40, 23l146). sloveso chtíti má vedle toho i podoby chceme, chome: pány zóstavujem a zachovati chcme (str. 8/27, 12154). Slovesa typu prositi, typu sázeti mají koncovku -me: z manství propúščíme, listy ru- šíme, moříme, kazíme (str. 12/53, 65/27, 23/146); u těchto sloves se také sporadicky vyskýtá stará přípona 1. os. plur. -my: puohony . . . v nic obracímy (str. 362/211). U sloves typu dělati se vy- skýtá koncovka -me: vyznáváme, listem dáváme, puohony zdviháme (str. 36l258, 44/11, 362l211 a j.). Vedle ní shledáváme tu a tam koncovky -my: k statku se připovídámy, přijímámy na spolek, ve dcky . . . vkládámy (str. 11140, 21/131, 261183, 36l255, 39/278). U sloves typu kupovati máme vedle sebe koncovky -m, -me: přikazujeme, postupujeme (str. 65/27, 387/286), v královských listi- nách má převahu koncovka -m: oznamujem, potvrzujem, list vysvobozujem (str. 7126, 8/26, 22l146, 355/191 a j.).

Strana XXIX
Jazyk desk XXIX Třetí osoba plurálu se končí na -ú, -čjí, -ejí, -i, -ic, -ají, ují; koncovka -ú se v pozdější době objevuje zřídka v podobě -au (přetiskujem -ou): když se (úředníci) vyberú, mohú-li co provésti, jakž deky otevřeny budú (str. 3/2, 4/2, 362l211, 383/272 a j.): sou-li jací listové (str. 362/211). Je zajímavé, že zatím co ve třetí os. sg. vedle podoby -í u sloves typu prositi, jsme nalezli i podobu ne- zúženou -ie, ve 3. os. plur. jsme nenalezli takové dvojice. Je dosvědčeno veskrze jen zakončení -í. Ostatních přípon se užívá tak jako dosud. Po původních tvarech duálových není ani stopy. Tvary imperativní jsou doloženy jen sporadicky: přineste škodu, ti nevyšte se ani potupy čiňte, starší nad druhým sedaj, Kropáč statky kupuj a v ně se uvazuj; díl přidaj, komorníci ctěni buďte a svá místa jmějte (str. 9/28, 10l21, 88-891157, 362l211 a j.). V užívání přechodníků zastihujeme velkou rozmanitost. Všech přechodníků možno užít pro všecky rody a čísla. Jen v královských listinách, v nichž je obvykle plurál majestátní, se pravidelně užívá plurálových tvarů přechodníkových. Leč i tu nacházíme příklady, kdy vedle tvaru plurálového stojí bezprostředně tvar singulárový: k jich prosbě nakloněni souce a znaje (str. 368/234, 370l235, 377/253 a j.). Vzhledem k tomu však, že ponejvíce nalézáme přechodníky ve výrazech formulářo- vých, není v nich taková rozmanitost (i když jsou početné), aby bylo lze také při jejich užití řešit spolehlivě otázku předčasnosti, souslednosti neb následnosti děje. Nalézáme pak v deskách tyto způsoby užití přechodníků: I. přechodník přítomný jednotného čísla mužs. rodu: Bernart z K. nic neposuostavuje, ani za- chovávaje ani sobě zadržuje (vztahuje se k podmětu v mužském rodě); bratří s N. .. nic sobě ne- pozuostavuje, ani zachovávaje (vztahuje se k podmětu v množ. čísle). Kateřina z D. . . . nic sobě . . . nepozuostavuje (vstahuje se k podmětu v ženském rodě) (str. 138/147, 367/231, 3721246 a j.); 2. přechodník přítomný jednot. čísla žens. rodu: (šest rukojmí) nic sobě nezachovávajíc (vzta- huje se k podmětu v množ. čísle). Trystram . . . nic sobě . . . . nepozuostavujíc ani zachovávajíc (vztahuje se k podmětu v mužském rodě): Elška . . . nic sobě . . . . nezachovávajíc (vztahuje se k podmětu v ženském rodě) (str. 121149, 124175, 360/207 a j.). Tvarů -ci (pův. ak. sg. fem.) se užívá především ve spojení se ženskými předměty: Machna nic sobě nepozóstavujíci (str. 211140 a j v.); nalézáme však i užití při mužs. podmětu: Oldřich . . . nic sobě nepozůstavujíci (str. 358/108). 3. přechodník přítomný množ. čísla: bratří z V. . . . nic sobě práva . . . nezachovávajíce; pánuom se nezdálo sedati (vztahuje se k podmětu v plurále); Jan S. . . . . nic sobě nepozůstavujíc ani zachovávajíce. Aleš z Š. nic sobě nepozuostavujíce ani zachovávajíce (vztahuje se k podmětu v mužs. rodě, str. 121/51, 122159, 364/220-222 a j.). O užití tohoto přechodníku v královských listinách vis výše. Málo nalézáme příkladů užití přechodníku minulého, takže nelze činiti závěry. Př.: my vzhlédše a znamenavše: Mikuláš udělal mocný list odkázav a zavázav všecken... statek (str. 291211 1361142). Minulý čas se vyjadřuje jako dnes složením z pracsentních tvarů slovesa býti a příčestí min. činného významového slovesa. Po jednoduchých preteritech (aoristu, imperfektu) není ovšem an stopy. Na rozdíl však od dnešního usu bývá pomocné sloveso i ve třetí osobě jednotného i množ- ného čísla, ne však veskrze. Nezdá se, že by užití těch nebo oněch tvarů bylo vázáno na nějaká přesná pravidla. S pravděpodobností lze říci, že se tvarů bez pomoc. slovesa nejčastěji užívá ve vý- razech obecně konstatujcících nějaký děj: E. přijala na spolek, stala se (jse) smlúva, hrad spadl dědičně, statky, o kteréž se směna stala a p. (str. 6119-20, 221146, 361/211, 374/251). Dále se s ob- libou užívá tvarů bez jest, setkají-li se dva minulé časy, spojené spojkou, a to buď v jednom nebo v obou výrazech větných: na díle jest otec seděl a kterýž mi se na díle dostal; přiznal se, že jest vzal; což tu lidí jemu se dostalo a naň přišlo (str. 45/17, 53/64, 57/94). Tak tomu bývá i v souvětích, v nichž po minulém čase v jedné větě následuje čas přítomný ve větě druhé, věcně závislý na čase minulém, zvláště pak, opakuje-li se totéž sloveso v obou větách, ve druhé v čase přítomném: což prodala, toho ve dsky nevkládá; jakož vkládal..., tomu odpor činíme; což k tomu ... příslušalo a přísluší (str. 46/30, 54171, 66/35. 74/81 a j.). O užívání složených tvarů možno říci aspoň to, že se jich s oblibou užívá ve vedlejších větách, které vyjadřují nějaké vedlejší okolnosti, jež mají vztah k hlavnímu ději: jakž (zboží) v svých mezech příleželo jest; právo, které jest měla; oznamujem, jakož jest byla ruoznice; jakož sou vsi k klášteru příslušely (str. 15/76, 17193, 861157, 368/234). Nalézáme je ovšem hojně i v hlavních větách, zdá se, že zase v takových, které vyjadřují nějaké bližší okolnosti hlavního děje: přijal jest peníze; poddal jest hrad, dále jest nás zpravil (str. 15/81, 23/146). Trpný rod se vyjadřuje jako dnes spojením určitých tvarů slovesa býti s příčestím minulým trpným slovesa významového. Užití příčestí se zcela přesně řídí rodem a číslem podmětu; ne-

Strana XXX
XXX Jazyk desk pozorujeme tu až na nepatrné výjimky (viz dále) nějaké míšení rodů (v množném čísle), jak je známe z dnešních dialektů: užívání tvarů ženských místo středních. Tam pak, kde neživotná sub- stantiva mužská v nom. plurálu přijímají koncovku jmen životných, a bývá to velmi často, tam i tvary participiální jsou životné: pán jeden ... vybrán býval; kus role rybníkem jest zatopen; aby smlúva ve dsky ... vložena byla; smlúva, kteráž jest ... udělána; zboží odhádáno a přidědíno jest; k takovým buď se zachováno; opat a pan J ... budú povinni... zaplatiti; jestli by ti lánové psáni byli; kopce aby zdělány byly; vsi k robotám povinny nejsú; jakž louky obmezeny sou; mnohá zboží zapsána jsú; jakž ta zboží... sou vyměřena a p. (str. 871157, 861156, 398/17, 356/194, 358/ 198, 88/157, 399/17, 19/113, 2571195, 54173, 357/195, 50/2, 385/279). Nalezli jsme však už i stopy na- hrazování participiálních tvarů středních v množném čísle tvary ženskými: Jakž ta zboží... za- mezeny a vymezeny sou (str. 366/225).

Strana XXXI
Vydavatelské zásady XXXI Text zemských desk je psán téměř veskrze pravopisem spřežkovým.1) Kvantita je jen ve výji- mečných případech označena zdvojením samohlásky, na př. -aa-: kdiz se ten spolek daal (kn. XII. č. 4), -ee-: tee polowicze odrziekam se (kn. XVI. č. 136). Dlouhé -í- se zhusta označuje spřežkou ij, a to častěji po sykavkách a retozubných než retnicích. Při tom je zajímavé, že toto ij- bývá nejednou tam, kde čekáme krátké -i-: buduczi probosstij (kn. XII. č. 86), puol vsij (kn. XII. č. 127). -i- se píše po -h- a -ch-. Po ostatních souhláskách se píše promísené -i- i-y-, a to i v týchž slovech. V celku lze říci, že se po sykavkách a po -ř- vyskýtá častěji -y- než -i-. Jak málo se dbá, aby se zachovávalo nějaké pravidlo v psaní -i- a -y-, svědčí dvojice tvrdých a měkkých souhlásek d, t, n: d, ť, ň, po nichž po obojích psal tehdejší písař -i-. Psal bez rozpaků kdiz, wladicze (kn. XIV. č. 157), se cztirmi halterzi, przed swatim Stanislawem, czoz se doticze, wieczi swrchupsanich, w przitomnosti uroze- nich ... panu (kn. XIV. č. 50, 152, 157, 144, 192), i když nelze pochybovat, že -d-, -t-, -n- vyslo- voval tvrdě. U některých přídavných jmen nelze však zjistit, zda jde o adjektivum typu dobrý, -á, -é, či o adjektivum typu pěší -í, -í. Tak časté psaní lok. plur. na lidech nezávadních (ve vkladovém formuláři) vtírá otázku, zda tu není nutno předpokládat nominativ nezávadní člověk. Pro tuto ne- jasnost čtení podrželi jsme rozdíl v psaní ni: ny i v tisku. Proto zachováváme v plurále i shodu přísudku s podmětem u příčestí minulého trpného. Pozorujeme totiž v tehdejším jazyce, že se často užívá životných tvarů těchto příčestí i ve spojení s neživotným podmětem: s užitky a požitky... jakž koli jmenováni býti mohú; ti lánové vyměřeny a vymezeni sú, a pod. (často ve vkladovém formuláři). Při přepisování textu jsme se řídili pravidly obvyklými pro přepisování starších textů (latin- ský text přetiskujem věrně podle originálu), t. j. spřežkový pravopis nahrazujeme diakritickým se zachováním všech pravopisných pravidel nové češtiny (psaní i:y, znamének rozdělujících věty i jejich části a p.). Na druhé straně se snažíme zachovat všecky postižitelné odlišnosti staršího ja- zyka od jazyka dnešního, zvláště v oboru hláskoslovném (ie : í, ó : uo: ů). Spřežku -ie- v platnosti krátkého -ě- nahrazujeme literou č-, -au- pak přetiskujeme jako -ou-, čímž se částečně porušuje zásada výše uvedená?). Při přetisku vedle uvedených zásad řídili jsme se ještě těmito pravidly: 1) není-li čtení textu jisté, uvádíme v poznámkách ortografii originálu, poznámku dáme též, když čtení textu je sice jisté, chceme-li zvlášt upozornit na odlišný pravopis od dnešního; 2) v přetisku vynecháváme ze skupiny písmen některá písmena, a to ta, která nemají a za- jisté ani v době vzniku textu neměla fonetickou hodnotu. Tak vynecháváme -g- se skupiny -gk- 1) Nalezli jsme však i stopy užití diakritických znamének. Nehledíme tu ani tak k částému psaní tečky neb čárky nad -i- nebo psaní znaménka (s) nad -u-, zvláště v pozdějších knihách, a to proto, že žádné z těchto znamének se nedotýká podstaty písmene, s nímž je spojeno. Je to nejlépe patrno z toho, uvědomíme-li si, že -i- s čárkou zní stejně jako -i- s tečkou a znaménko nad -u- slouží nepochybně k jeho odlišení od -n-. Spíše jsme hleděli k háčku, který mění podstatu písmene. Háček dáván tu a tam nad -z-, a to buď nad samotné, čímž je mění v -ž- jako dnes: (k) žádosti, žádného práva, k žádnej škodě, užitky, ve Vážanech, Lužnú, což, z Žerotina ap. (str. 147 p. 1, 151 p. I, 153 p. 1, 152 p. 3, 155 p. 3, 214 p. 3, 226 p. 7, 367 p. 3), nebo tehdy, je-li ve spojení s r-, čímž má být vytčeno čtení -rž- na rozdíl od obvyklého čtení skupiny -ra- jako ř-: Skržice, držel (mnohokrát ve formuláři vkladovém), str. 223 p. 2, 342 p. I. Jindy je -ž- ve spojení s -c-, na označení -č-: v Pocženiczich Cženiek, ves Mladoži, v Cže- chách, v cžasech Cžichov, Lacžnow, Lidože, Krože a j. (str. 146 p. 2, 148 p. 5, 152 p. 2—3, 156 p. 2, 214 p. 2—3, 262 p. 1, 376 p. 2). Jednou jsme též nalezli tečku jako změkčující znak -c-: na Towačowie (str. 386 p. 1). 1) Přímé leč ojedinělé svědectví pro možnost výslovnosti rou- máme ve slově v Křivousích, psaných s -ou- (str. 179/2). Poznamenáváme, že jako se v dvacátých a počátkem let třicátých píše slovo Tetaur, píší se na počátku 16. stol. a po několik pozdějších let, kdy se začíná v deskových zápisech vyvíjet změna úpaullou, sporadicky i jiná -au-: Lawcze, lawky, Trawbky, Mawriczy, w Mawchniczich, Awjezd, a j. (str. 141 p. 2, 144 p. 4, 5, 177 p. 3, 178 p. 3, 189 p. 2, 193 p. 1).

Strana XXXII
XXXII Vydavatelské zásady v slovech: margkrabie, margkrabství, dále v německých přídomcích -bergk: ze Šternbergka a j.; vy- necháváme -h- ze skupiny -th- ve slovech jako Mathúšovi, na Bathelově, Barthoš, Othmar, létha Páně. Ze zdvojených písmen jedno vynecháváme; tak vynecháváme jedno-d-: kostelní poddací, jedno -f- (-f- se tehdy zásadně píše zdvojené), jedno -l-: spolek Lidmilli, jedno -p-: Appolona a konečně jedno -t-: na Otthoslavicích (zde vynecháváme i -h-); 3) nehledíme k tehdejšímu způsobu psaní velkých písmen, který je velmi libovolný a řídíme se dnešními pravopisnými pravidly, ani nepíšeme na př. velké -J- v slově BurJan, nýbrž přetiskujeme je Burjan, třebaže psaní s -J- je téměř důsledné; 4) předpony s- a z- přetiskujeme tak, jak jsou uvedeny v originále; 5) předložky -s- a -z- přetiskujeme tak, jak jsou ustáleny v dnešním jazyce; 6) hojné zkratky originálu rozepisujeme. Na př.: ku pve“ wie“ originálu přepisujeme ku pravému věnu. Při rozepisování zkratků vkládáme do slov chybějící hlásky, jak jsou v té době obvyklé: olomúce =olomúcského. Na druhé straně ponecháváme některé zkratky, ba užíváme jich ve větším rozsahu než v originále. Tak zkracujeme vždy titul jeho milost, jeho milost královská v IMt, IMtK, i když v originále není náhodou zkratka. Dále zkracujeme názvy peněz: gr. = groš den. = denár, fl. = zlatý. Tu leckde užíváme dnešních značek pro zkratky; 7) četná složená slova rozpojujeme na jejich původní součásti. Tak zejména často opakované složeniny se slovem -psaný: nahořepsaný a pod.; formulářové: svrchupsaný však píšeme dohro- mady, ježto v originále se tak píše důsledně; 8) cizí jména vlastní necháváme tak, jak jsou v originále: Augustyn i Augustin, Viktoryn i Viktorin a p. Cizí slova nezdomácnělá (hlavně německá) ponecháváme tak, jak jsou v originále tehdy, svědčí-li ortografie originálu, že byla ještě za cizí považována; 9) u místních jmen jsme za základ vzali Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské (1935). Na jeho základnu převádíme je především tehdy, když se hláskově blíží dnešní podobě, zvláště v kvantitě, kterou, jak jsme poznali, originál téměř nezachycuje. Zkomolená a jinak než dnes znějící jména místní přetiskujeme bez poznámky v té podobě, jakou mají v originále, pokud z nich lze bez nesnází poznat dnešní název. Rejstřík jmenný odkazuje na jejich dnešní znění. Kde však originál zní zcela jinak než dnešní místní jméno a je o sobě nesrozumitelný, tehdy se v poznámce připomene dnešní znění: 10) vadný text necháváme nezměněn tam, kde poznání jeho pravého smyslu nečiní žádných potíží (gramatické chyby). Doprovázíme jej jen upozorňující poznámkou, že jde o písařskou chybu Opakuje-li se taková písařská chyba aspoň dvakrát v témž nebo sousedním zápise na téže stránce, takže čtenář nemůže míti pochybnosti o tom, že jde o chybu originálu a nikoliv o nedopatření vydavatelovo, v takovém případě necháme i vadný text bez poznámky. Přepisujeme jej však do ná- ležité podoby s příslušnou poznámkou, kde je nesrozumitelný; II) příliš dlouhý text originálu rozdělujem na odstavce podle smyslu, neřídíce se originálem, který je obyčejně psán bez přerušení, zvl. ve starších textech; 12) část textu, přetrženého na znamení, že neplatí, dáváme do lomených závorek bez poznámky: není-li uveden původce takového výmazu. Je-li uveden, tedy se jeho jméno uvede v poznámce. Vzhledem k pravděpodobnému stavu tehdejší české kvantity na radu pana univ. prof. dr. B. Havránka učiněny některé odchylky od dnešní kvantity slov. Především u infinitivů: skracují se kmenové samohlásky trojslabičných infinitivů u kmenů otevřených. Tak proti dlouhému dvojslabič- nému dáti, býti stojí krátký inf. trojslabičný nedati, vybyti. U kmenů zavřených však délka zů- stává: pásti i napásti. Zkracuje se rovněž -á- s přípony -ání u trojslabičných podstatných jmen slovesných. Proti dlouhému dvojslabičnému dání stojí krátké trojslabičné odhádaní, rozkázaní, vy- bíraní. Naopak zachovává se délka u dvouslabičných tvarů nominativu a akusativu feminina a ne- utra zájména náš, tedy náše žena, náši ženu, náše slovo. Dvojslabičná substantiva a- kmenová s dlouhou kmenovou samohláskou krátívají ji v instrumentále singul. a v plurále v genitivě, dativě, lokále a instrumentále. V deskových zápisech takové tvary přicházejí v instrum, sg., tiskneme je pak: s lukú, s skalú, s smluvú. Předložky vedle, podle přetiskujeme s -é. Jinak jsme kvantitu nevnášeli tam, kde je nejistá a ponechávali jsme stav, jak je v originále. Jediné ještě názvy osad jsme co do kvantity upravovali podle znění Statistického lexikonu obcí v zemi Moravskoslezské, jak jsme se výš ad 9) už zmínili. Ještě několik slov o poznámkách k textu. Poznámky především objasňují, doplňují a vysvět- lují text originálu. Vyjímá se jimi z textu vše, co v něm písař originálu nechtěl míti. Odkazujeme jimi na věcné souvislosti v textu, pokud na to sám text upozorňuje. Poznámku však nedáváme,

Strana XXXIII
Vydavatelské zásady XXXIII týkal-li by se takový odkaz hned sousedního zápisu téže stránky. Konečně se jimi upozorňuje badatel, zvl. jazykozpytec, na různé jazykové odchylky a na nepravidelnosti. Při místních jménech, jejichž určení klade často značné potíže, jsme dali poznámku všude tam, kde mohla neb může prospět k indentifikaci, zvláště u jmen téhož nebo podobného znění (Lhota, Ujezd a p.). Kde je však ze souvislosti míst v témž zápise uvedených zcela jasno, o které místo jde, i když znění je dosti odlišné od dnešního násvu (ne však nesrozumitelné), tehdy poznámku nedáváme.

Strana XXXIV
XXXIV Písaři desk V deskových zápisech není nikde zmínky o písaři, který je psal. Jen jednou je k části vy- mazaného textu připojena juxta, že výmaz provedl Mikuláš z Bystřice, nejvyšší písař (str. 168 p. 1). V knize Tovačovské (vyd. Brandlovo kap. 89) se přikazuje, aby do desk nepsal nikdo jiný než nejvyšší písař. Když jsme sledovali typy písem, které s v kvaternech našeho svazku objevují, shledali jsme, že se v nich vystřídalo deset rukou. V téže době (od r. 1480 do r. 1566) se však vystřídalo v úřadě nejvyššího písařství pouze pět písařů, a to Tobiáš z Hory Obřanské, Jan z Opavy, Mikuláš z Bystřice (z Olomoucej, Otmar z Nepomuka a Matyáš z Hartunkova. Na možnou námitku, že si v deskových zápisech po Janu z Opavy jako nejvyšší písař uvádí Mikuláš z Olomouce a pak teprve Mikuláš s Bystřice a že v době Matyáše z Hartunkova se dočasně jako nejvyšší písař objevuje Václav Tetaur z Tetova, podáváme toto vysvětlení: Mikuláše z Olomouce a Mikuláše z Bystřice považujeme za jednu a touž osobu a Václav Tetaur z Tetova, pokud se o něm nakrátko mluví jako o nejvyšším písaři, dává se vždy zastupovat ve funkci nejvyššího písaře Matyášem z Hartunkova. Mimoto jsme nenašli žádných stop po jeho činnosti v deskách. Můžeme tudíž plným právem mluvit pouze o pěti nejvyšších písařích v uvažovaném období. Po tomto zjištění bylo třeba vzít v pochybnost slova Tovačovské knihy o tom, že by jedině nejvyšší písař mohl zapisovat do desk; a připustit, že do desk zapisoval i někdo jiný než nejvyšší písař, ba že možná to ani nebyli nejvyšší písaři, kdo do desk zapisovali. Kdo však? K rozřešení problému písařů v deskách by jednoznačně přispělo nalezení písemností psaných rukama, které psaly v deskách a podepsaných, nebo takových písemností sice nepodepsaných, jejichž autorství by však bylo nějak věrohodně dosvědčeno. Při povaze středověkých písemností, které se ověřovaly nikoliv podpisem nýbrž pečetí, nebylo mnoho naděje na šťastné vyřešení problému touto cestou. A také opravdu výsledek této práce je bohužel hubený. Pouze dva písaře se nám podařilo takto zjistit, a to Jetřicha Podstatského z Prusinovic, menšího, později nejvyššího písaře zemského, a tu už uvedeného Matyáše z Hartunkova1). Zato však sesbírány důležité zkušenosti. Totiž srovnáním písem v deskách olomouckých i brněnských, ve sněmovních památkách a v knihách půhonných v zemském archivu v Brně, tedy písemností, povstalých z činnosti stavů jakožto representantů moravské samosprávy, došli jsme k poznání, že v nich ve všech psali téměř veskrze tíž písaři. Při- tom v půhonných knihách, při nichž byla největší agenda, psali ještě někteří jiní písaři, kteří ne- psali v deskách.2) Dále bylo možno zjistit, že někteří písaři, kteří píší v deskách jen poskrovnu, měli v půhonných knihách daleko větší účast na agendě. (Viz dále písmo č. II.) Na podrobný roz- bor písem sněmovních památek a půhonných knih bylo by třeba zvláštní studie. Už však nyní lze říci, že téměř po celou dobu, z níž pocházejí zápisy tohoto svazku, všecky tři druhy památek po čin- nosti stavů byly psány rukou týchž písařů a jsou tudíž dílem téže kanceláře. Při zmíněném pátrání po písařích jsme však též došli k poznání, že některé rukopisy právního obsahu ze 16. a z poč. 17. stol., uložené v zemském archivu a mající vztah k některému ze tří druhů zde uvedených stavovských písemností, psali písaři desk a půhonů jako příručky pro svou úřední činnost. Touto cestou dají se však též určit pisatelé různých rukopisů Tovačovské knihy, jež tvořila nejužívanější právní pomůcku úředníků zemských 16. stol., a tudíž dá se poměrně přesně určit doba jejich vzniku a pořadí důležitosti nepochybně lépe, než učinil Brandl. Řešením těchto otázek se zde nebudeme zabývat, bude k tomu třeba zvláštních studií.3) 1) Písmo Jetřicha Podstatského známe podle jeho dnes bohužel nezvěstného dopisu z r. 1571 v Nové sbírce 687a/69 v zemském archivu v Brně, Matyáše z Hartunkova dle rukopisu Cerroniho sbírky č. II 223 tamt. 2) I ve sněmovních památkách se dočasně kol polovice 16. stol. objevuje ruka, která nepíše v deskách. s) Pro zajímavost můžeme zde uvésti, že doplňky k důležitému deskovému exempláři Tovačovské knihy (rkp.

Strana XXXV
Písaři desk XXXV K tomu však, abychom se dostali na kloub problému, kdo psal naše kvaterny zemských desk, bylo třeba nastoupit jinou cestu. Po zjištění, které jsme učinili, že totiž obojí kvaterny jak olo- moucké tak brněnské jsou v téže době psány touž rukou, bylo možno učiniti první závěr: desky mohli psáti ti z úředníků zemských větších i menších, kteří byli společní pro oba kraje1). Z větších úředníků nejvyšší komorníci to nebyli, poněvadž jednak jejich písmo částečně známe z jejich pod- pisů a s postranních poznámek připojených k vymazaným vkladům a psaných ponejvíce jejich ru- kou, a jednak proto, že až do roku 1492 byli nejvyšší komorníci jiný pro olomoucký a jiný pro brněnský kraj. Konečně pak jejich funkce u desk byla zajisté jiná než činiti zápisy do desk. Bez- pochyby by každý komorník jako osoba panského stavu, k tomu bohatá, považoval za sebe nedů- stojné býti pisálkem a býti k službám chudému vládykovi při zapisování do desk jeho drobného dvorce. Tytéž důvody platí pro nejvyššího sudího, rovněž z panského stavu. Zůstávají tudíž z vyš- ších úředníků jako možní písaři deskových zápisů pouze nejvyšší písaři. Tak jsme se vrátili tam, odkud jsme vyšli, obohaceni pouze o jisté zkušenosti. Máme zase původní situaci: deset rukou, které psaly do desk, k tomu však jen pět nejvyšších písařů. Zbývajících pět písařů je tudíž třeba hledat mezi menšími úředníky zemskými. Zase to ovšem mohou býti pouze takoví, kteří jsou pro oba kraje společní, a to aspoň v té době, kdy nastává v deskových zápisech větší rozrůznění, t. j. od počátku 16. stol., a to jsou zase jen menší písaři, kdežto jak menší komorníci, tak menší sudí jsou různí pro brněnský a různí pro olomoucký kraj, a to po celou dobu předbělohorskou. Dříve však, než jsme na základě studií v půhonných knihách došli k této dedukci a než se nám podařilo najít písemnosti od známého písaře, psané písmem totožným s písmem desk, přišli jsme k názoru, a to srovnáním doby, kdy se objevují a zase přestávají ta která písma v deskách a doby, kdy nastupují ve svou funkci nejvyšší písaři a kdy jimi zase přestávají být (dle zahajovacích zá- pisů o zasedání soudu), že jisté zápisy zcela bezpečně pocházejí od nejvyšších písařů. Takový přímo frapantní případ byl u písma, jež dále označíme č. III. Knihu XII., XIII., XIV., XV. a značnou část knihy XVI., totiž od roku 1480-1499, psala bez přerušení (až na zahajovací zápis o zasedání soudu 6. ledna 1499) jediná ruka (č. 1). Rokem 1500 objevuje se pojednou nakrátko nová ruka (č. III), která v prvé polovici roku 1502 zase ze zápisů deskových mizí. A stejně počátkem roku 1500 se po prvé objevuje v zahajovacím zápise soudním jméno nového písaře Jana z Opavy, a při tříkrálovém zasedání r. 1502 jeho jméno přichází naposled. Totéž se nám opakuje s Otmarem z Nepomuka pro léta 1509-1539, totéž s Matyášem z Hartunkova pro léta 1530-1566 a konečně s Jetřichem Podstatským z Prusinovic od r. 1564. U těchto tří jsme však musili vzíti na pomoc knihy půhonné. V jejich zahajovacích zápisech o zasednutí soudu k zapisování půhonů se totiž vedle jmen vyšších úředníků zemských a několika soudců zaznamenávají i jména menších úředníků (kdežto v deskách se neuvádějí). V těchto zápisech jsme obrátili zřetel k menším písařům, o nichž jsme právě zjistili, že v době, o níž nám jde, jsou společní pro obě cúdy. Setkáváme se tu se jmény všech tří, a je zajímavé, že jejich jména se objevují současně s písmy, která jim přičítáme. Z této okolnosti vyvozujeme důležitý závěr, kterého budeme moci později plodně použít, a to ten, že tři posledně zmínění písaři zapisují do desk už jako menší písaři. Že tomu tak opravdu je, vysvítá zcela názorně z toho, že léta jejich funkce jako menších i větších písařů dohromady zcela souhlasí s dobou výskytu písem, která jim přičítáme. Nezapomeňme, že oba poslední jako písaře desk máme už dříve zjištěny. Doba, v níž píší do desk ještě jako menší písaři, není vždy malá. Tak Otmar z Nepomuka píše takto plných dvacet pět let, Matyáš z Hartunkova deset let a Jetřich z Prusi- novic čtyři léta. Otmaru z Nepomuka dovoleno zapisovati vklady i jako menšímu písaři, a to proti příkazům Tovačovské knihy (kap. 89), asi pro jeho velmi vzhledné písmo.3) Také Matyáš z Hartunkova měl zpočátku vzhledné písmo. Mám však zato, že u něho k tomu, aby byl připuštěn za písaře desk ještě jako menší písař, působilo též porušení tradice v předchozím případě. Jetřichu Podstatskému dovoleno i jako menšímu písaři psát do desk, třebaže má nevzhledné písmo, asi pro zemského archivu v Brně č. 172, str. 96—151, vyd. Demuthovo, str. 129 a d.) psal písař desk Otmar s Nepomuka (viz písmo č. V.), a to před r. 1511. Toho roku si totiž osvojil psaní -e- více minuskulního typu, kdežto do té doby psal -e- typu kurentního. Můžeme se o tom přesvědčiti srovnáním jeho písma v olomouckých knihách půhon- ných sv. 8 fol. 197—303, s písmem v tomto exempláři Tovačovské knihy a s jeho písmem v deskách. O jiných ruko- pisech tohoto původu viz dále v pojednáních o písmech č. I, II, IV, VII. 1) Na úředníky zemské jako na písaře deskových zápisů lze jedině myslit. Není totiž vůbec žádného důvodu, proč připustit, že by písařem mohl býti někdo, kdo nebyl úředníkem zemským. 1) Četné „psáti“, o nichž se zmiňuje Čáda v úvodě k svému Zemskému zřízení, jež označovaly články v Pa- mátkách sněmovních I. sv. v zemském archivu v Brně a jež měly býti zpracovány pro zemské zřízení, jsou psány jeho rukou. Od něho pocházejí i poznámky „má státi“ tamtéž učiněné asi k témuž účelu.

Strana XXXVI
XXXVI Písaři desk jeho schopnosti, jejichž stopy jsou v četných poznámkách psaných jeho rukou v různých půhonných knihách, a to už od konce 15. stol., což nasvědčuje tomu, že měl přehled po tehdejší právní praxi a že ji nepochybně i ovládal. Tím, že jsme zjistili, že i menší písaři mohli zapisovat do zemských desk, našli jsme klíč, který může vést k nepochybným zjištěním i tam, kde my jsme došli k výsled- kům velmi pravděpodobným. Nyní přistoupíme k popisu jednotlivých písem, k výčtu, v kterých knihách píší a co je jimi v té které knize psáno, a konečně, kdo je jejich pravděpodobným nebo opravdovým autorem, t. j. písařem. Písmo č. I.1) je kancelářská kursiva konce 15. století. Je to písmo bezpochyby Tobiáše z Hory Obřanské, nejvyššího písaře. Tímto písmem jsou psány celá XII., XIII., XIV., XV. a část knihy XVI. až včetně zápis č. 100 na fol. 15v. Tiskem to vydalo plných 128 stran. Pocházejí pak zápisy psané tímto písmem z let 1480-1499, kdy také Tobiáš z Hory Obřanské opravdu nejvyšším písa- řem býval. Se zmizením tohoto typu písma mizí i jeho jméno ze zahajovacích zápisů o zasedání soudu. Toto písmo je mírně vpravo skloněno. Písař si libuje v dodatečném prodlužování počátečních tahů u B, m, P. u, w pod řádek, naopak u některých -s-, psaných ve formě protažené trojky, horní oblouk vyvyšuje nad výši jednořádkových písmen. Charakteristické je i jeho -y-, spodní jeho dřík, značně protažený, zahýbá vpravo.2) Písmem č. II.2) jsou psány jen některé zahajovací zápisy o zasedáních soudu v knize XVI. (str. 123/71, 130/108, 135/134, 1371 143, 139/150, 1401158, 142-143/173, 145/183, 1471195, 149/208 151/226, 154/235,a v knize XVII. (str. 15911, 163 164/24 a 169/58). Zápisy tímto písmem pocházejí z let 1499-1510. Poněvadž jsou to zápisy rázu více méně formálního, právně celkem nevýznamné, můžeme se dohadovat, že je psal menší písař. Byl jím v té době (v I. 1495-1517) Kašpar z Přerova někdy zván též z Prostějova). Náš názor, že toto je jeho písmo, je posilován soudobými půhonnými knihami, v nichž se toto písmo objevuje daleko více než tu (v brněnských půhonech č. 8. od fol. 15v. -132, č. 9 do fol. 186; v olom. půh. č. 8 do fol. 258) a v nichž je také jako menší písař uváděn. Nejvýraznějším znakem tohoto písma je, že odlišuje markantně vlasové a stínované tučné tahy. Je psáno také mnohem tmavším inkoustem než předchozí i následující písmo. Ještě více vyvyšuje horní oblouk počátečního neb předložkového -z-, takže u něho není rozdíl mezi malým a velkým -z. Ostře zakončuje nahoře i dole tahy -m-, -n-. Jeho -r- se velmi podobá dnešnímu tiskacímu, kdežto -r- předchozího písma je podobné našemu psacímu. L píše po nasazení krátkou šikmou čarou s jednoduchým svislým dříkem. -l- a -b- je dvojí, buď s jednoduchým svislým dříkem neb se smyčkou. Některá jeho -a- (spojková) se podobají řeckému a, jiná (uvnitř slova) mají svislý dřík nahoře rozpojený, u -y- se svislý dřík zahýbá vlevo. Po stránce jazykové bych uvedl archaisující užívání -ic, kde již předchozí písař užíval -í. Písmo č. III.*) se objevuje pouze v knize XVI. na fol. 15v.-23, str. 128/101-140/157, a to v letech 1500-1502, začíná, když se objevuje jméno Jana z Opavy jako nejvyššího písaře a končí, když se jeho jméno ztrácí. Je tudíž nepochybné, že to jeho písmo opravdu je. Je to písmo drobné, leč velmi vzhledné, stavěné značně stojatě. Má měkké zaoblené kursivní tahy. Všecka jednořádková písmena jsou stejně velká, všude je vidět přísná kázeň. U velkých písmen K, U, W, B, písař rád počáteční tahy zprohýbává a vyvyšuje je značně nad ostatní písmena. Počáteční tahy u -p-, -u-, -w- na začátku slova píše ve formě obloučku. Svislý dřík u -y- jen málo jde pod řádek. -l-, -b-, -h- jsou dvojí, mají horní tah buď se smyčkou nebo jen v podobě jednoduchého dříku.*) I tohoto písaře po jazykové stránce charakterisuje jako písaře č. II., že užívá -ie- i tam, kde písař č. I. dospěl už k uží- vání -í-. (Viz výše úžení ie»í.) 1) Ukázky jeho viz obr. 1—5. 1) Tímto písmem je na př. psána největší i část (232 folií) známého Registru ouzkého v zemském archivu v Brně (rkp. č. 232). 3) Ukázku jeho viz obr. 6. 4) Ukázku jeho viz obr. 7. 5) I toto písmo se objevuje v Registru ouzkém na fol. 227—229, 230v. V knize XIII. brněnských desk se toto písmo zdánlivě objevuje už v r. 1498, ač i v půhonech začíná stejně jako v této knize, t. j. v r. 1500. Tento rozpor je jen zdánlivý. Prohlédneme-li totiž bedlivěji folia 15—18 zminěné brněnské knihy, poznáme, že jsou nesprávně složena a že jsou zachovány stopy původního složení. Ty i barva inkoustu ukazují, že původní pořadí uvažované části zmíněné brněnské knihy bylo toto: fol. 12, 18, 13, 16, 19—24, 17. Folio 12 patří k předchozí složce (II) a folia 18, 13—15 tvoří složku III., ostatní folia složku IV. Tímto způsobem se odstraňuje dnešní neobvyklé řadění, které ponechává jako výjimečný případ uprostřed složek o několika dvojfoliích složku (fol. 13—14) o jednom dvojfoliu. Tím se také počátek objevení tohoto písma i v této knize posouvá k r. 1500.

Strana XXXVII
Písaři desk XXXVII Písmo č. IV.1) se objevuje v knize XVI. od folia 23v (str. 140/ 159) až do konce (kromě zahajo- vacích zápisů o zasedání soudu; viz písmo č. II.), v knize XVII. jsou jím psány všecky vklady (ze zahajovacích zápisů jen některé, a to jen částečně nadpisy] na fol. 2,4, 6v, 12 a 22v). V knize XVIII. se jím píší vklady (str. 19712-200117, 201/21-210177, 215/103-2171104)2). Píše se tudíž v deskách tímto písmem v letech 1502 až 1520. Nejvyšším písařem od roku 1502 je Mikuláš z Bystřice, z počátku zvaný z Olomouce. Ten však je nejvyšším písařem až do jara r. 1534 (dle půhonů; soud v r. 1534 nezasedal). Je tu tudíž porušení našeho plánu. To však plně odstraňuje první naše zjiště- ní, že to je opravdu písmo Mikuláše z Bystřice, a to podle juxty z r. 1510, zde již zminěné (str. XXXIV) v knize XVII. fol. 9 vlastnoručně jím psané (str. 168 p. 1). Od sousedního zápisu psaného tímto písmem (č. 51) dělí juxtu 6 let, proto se zdánlivě od něho poněkud odlišuje. Zcela se však juxta shoduje s tahy písma zápisu, ke kterému se vztahuje (z r. 1516 na fol. 27v., str. 191/169). Uvedené odlišení je způsobeno kromě zmíněného časového odstupu šesti let i rozdílem tahů odřeným brkem z r. 1510 od jemných tahů přiříznutým brkem z r. 1516. Tak se nám tímto neoprávněným činem nej- vyššího písaře (výmazy v deskách směli činiti jen nejvyšší komorníci) zachovalo prvé přesné zjištění o písaři desk.3) Jeho písmo je více skloněno než písmo předchozího, odděluje také více od sebe jednotlivá písmena. Horní tah písmen -b-, -h-, -l- píše bez smyčky jen jako dřík, někdy dokonce jsou vlasovou čarou spojena s předchozím písmenem. Tyto dříky rád prodlužuje. Počáteční Z- ve formě 3 začíná se v horním tahu vzhůru obráceným nosem. Vcelku má tendenci protahovat dlouhá písmena nad řádek i pod něj. Aby zabezpečil pořadí složek v XVII. knize, zaznamenal na konci předchozí složky prvé slovo následující složky. V jiných knihách tak však nečiní. Písmo č. V.*) se z počátku pro svůj zdobný ráz5) uplatňuje v zahajovacích zápisech o soudu, a to po sedm let (od r. 1509—1516, v knize XVII., str. 164—165/33, 167149, 172174, 174/82, 177/92, 1801109, 181/117. 183/ 129, 1871145, 189/157, 190/ 164). Rovněž v knize XVIII. se jím převážně píší zahajovací zápisy (str. 19711, 201/20, 202/29, 204140, 206/48, 208/60, 210l78, 211/83, 215/101) a jen některé vklady (str. 200118-19, 210-211/79-82, 2171105-106).*) I v knize XIX. se píší tímto písmem zahajovací zápisy, a to ještě jen některé (str. 22111, 226/28, 228/35). Teprve knihy XX. XXI. jsou celé psány touto rukou, v knize XXII. je jí psán zato jen jeden zahajovací zápis (str. 256/271, v knize XXIII. zase mají převahu vklady (str. 269143-273/56, 273/58-281/88, — ne zápis č. 69 na str. 277, dále zápisy str. 282/95-283l97), ze zahajovacích zápisů následující: (str. 268/42, 280179, 282l92). V knize XXIV. se píší tímto písmem jen vklady (str. 28712-290/11, 290/13-292/ 21, 293/28 část).*) Konečně v knize XXV. píší se tímto písmem v prvé části vklady (str. 303/2- 308/20, 309l23-311/35, 312/37-313/44, 313/46-317/55, 318/57-58, 323-324/81).*) Zahajovací zápis je jím psán v této knize jen jeden (str. 308-309l22). Vyskýtá se toto písmo v letech 1509-1540, a právě tak dlouho byl Otmar z Nepomuka písařem, a to 1509-1534 menším a 1535-1540 nejvyšším. Je tu- díž na bíle dni, že toto písmo je jeho písmo. Je to nejvzhlednější písmo ze všech písem tohoto svaz- ku, zvláště zahajovací zápisy z doby jeho počátků jsou psány s velkou pečlivostí.) Později se jeho písmo stává zběžnější. Charakteristickým jeho znakem je štěpení dříků u -a-, -r-, -y-, v zahajovacích zápisech i u -n-, -m-, u těchto také přesně dodržuje rozdíl vlasových a stínových tahů, -r- a -y- jsou značně roztáhlá a čím později, tím více. -l- a -b- mají v svislém tahu pouhý dřík s patkou, spojený někdy nahoře vlásnicí s předchozí písmenou; -hi- uchovává si v horní polovici smyčku. Písmo č. VI.*) se objevuje nejdříve v knize XVIII., kde jsou jím psány jen vklady (str. 211/ 84-215/100); v knize XIX. se jím píší všecky vklady, ze zahajovacích zápisů jen zápis o zahájení o Třech králích r. 1523 (str. 230/48). Pak se zase objevuje až v knize XXII., která je jím psána celá až na zahajovací zápis o zasedání soudu svatojánského (str. 256127). V následující knize XXIII. se jím píší vklady na počátku (str. 261/2-268/41), jeden ke konci (str. 282/93) a dva zaha- jovací zápisy soudní (str. 264/17, 273/57).*) Jak vidno, píší se tímto písmem především vklady a zřídka zahajovací zápisy, asi proto, že písmo toto nepůsobí na oko nijak vzhledně, třebaže je to 1) Ukázky jeho viz obr. 8—I1. 2) Srov. poznámky tamtéž. 3) Mikuláš z Bystřice píše též v Registru ouzkém, a to od fol. 213 do konce. 4) Ukázky jeho viz obr. 12—18. 5) Srov. obr. 12, 14. 6) Srovnej poznámky tamtéž. 7) Srov. obr. 12, 14. s) Ukázky jeho viz obr. 19—21. 2) Vis poznámky na příslušných stranách textu.

Strana XXXVIII
XXXVIII Písaři desk písmo velmi kursivní. Je zcela jednoduché, neštěpí nikde dříky, jako tomu bylo u předchozího písma. Spoří s tahy, nechce žádný tah opakovat, proto ovály u -o-, -a- nechává často neuzavřeny. Nejcharakterističtějším jeho písmenem je -z-, jehož spodní tah buď tvoří smyčku, nebo končí dole obloučkem, vždy se však svým směrem vpravo dolů odchyluje značně od levopravého směru ostat- ních písmen, -y- jen málo sestupuje svislým dříkem pod spodní řádku; -l-, -b- tvoří v horní části smyčky. Horní část -h- tvoří však pouhý dřík; -r- je zcela podobno našemu psacímu r. Určit písaře tohoto písma, jež se vyskýtá v deskách v letech 1518-1533, je obtížné. Roku 1518 jako nový menší písař se v půhonných knihách objevuje Jan ze Svin, ten mizí však již s rokem 1528, kdežto typem písma č. VI. se píše v deskách ještě po pět dalších let. Musí tudíž bohužel otázka zjištění písaře tohoto písma zůstat prozatím otevřena. Písmem č. VII.1) jsou psány podobně jako písmem č. V. po několik let jen zahajovací soudní zápisy, a to dva v knize XXIII. (str. 26111 a 277169) a čtyři v knize XXIV. (str. 28711, 290/12, 293/27, 296-297140), v této knize se jím později píší i vklady (str. 292/22-293/26, 293/28-299148).3) V knize XXV. je převážná většina zápisů psána tímto písmem; jsou to nejdříve roztroušeně zaha- jovací soudní zápisy (str. 303/1, 311-312/36) a tak i zápisy vkladů (str. 308/21), teprve od folia 15v (str. 318/60)2) s nepatrným přerušením jednoho zápisu (str. 323-324/81)3) jsou jím psány všecky zahajovací zápisy i vklady. Kniha XXVI. je jím psána celá a rovněž kniha XXVII. kromě dvou zápisů (str. 434177-436178)2) je jím psána celá. Píše se tedy v deskách tímto písmem od roku 1530 do roku 1566.3) Je to písmo Matyáše z Hartunkova.*) který se v půhonech od r. 1528 obje- vuje jako menší písař (vl. 1528-1530 pode jménem Matyáš z Telčej a od konce r. 1540, v deskách od r. 1541 do r. 1566 jako nejvyšší písař. Jeho písmo z počátku vzhledné), zvláště ve smíněných zahajovacích soudních zápisech, psaných s velikou pečlivostí, stává se čím dál později tím kursiv- nější bez estetického zaměření. Jedině nadpisy ke vkladům, provedené s pečlivostí ukazují, že jde o ruku dovedně píšící. Jeho písmo, nejkursivnější ze všech písem tohoto svazku, jeví snahu spojo- vat všecka písmena slova v jediném tahu. Tak je tomu u dlouhého -s-, které se spojuje se soused- ními písmeny vlasovými obloučky, prodlužujícími je často nad úroveň jiných dlouhých písmen. Písař si libuje na počátku vět, ale i na počátku různých slov uprostřed vět zahájit první písmeno, které to dovoluje: A, N, R, W, Z a j. daleko zpět vybíhajícími obloučky. Z jednotlivých písmen -t- se výškou srovnává s ostatními dlouhými písmeny; -c- je na rozdíl od dosavadních -e- kurentní, t. j. ke svislému dříku má nahoře nasazený oblouček, -y- prodělává vývoj: spodní dřík, s počátku otáčený dole vpravo, jak byla předchozí kancelářská tradice u desk, později otáčí v souhlase se zá- kladními tahy svého písma dole vlevo. Také svislý dřík přisazovaný k oválu -a- se později často štěpí a někdy dokonce ovál zůstává otevřen, takže -a- má ráz zcela kurentní. Písmo č. VIII.*) Je jím psán jediný zahajovací zápis o zasedání tříkrálového soudu roku 1535 v knize XXIII. (str. 282/94), a tak je tomu i v brněnských deskách. Pro jeho kaligrafický ráz (jak je zvykem v zahajovacích zápisech) nelze o něm říci nic podstatného. Je téměř stojaté. Také otázku jeho původce nepodařilo se mi rozřešit. Menším písařem v té době (1535-38) byl Jan z Altendorfu. Rovněž písmo č. IX.3) se jen ojediněle vyskýtá v deskových zápisech, a to v zápisech desk olomouckých dokonce méně než brněnských. V olomoucké knize XXV. se jím píší pouze dva za- 1) Ukázky jeho viz obr. 22—25. 2) Viz poznámky na příslušných stranách textu. 3) Takto opravuji mylné své mínění, projevené na str. 400 p. 2—3, že zápisy v knize XXVI. od č. 18 psaly dvě jiné ruce než tato. Omyl byl způsoben po výtce tím, že jsem tehdy ještě nepronikl zcela do podstaty tohoto písma a dal se svést k takovému mínění tím, že smíněné zápisy jsou psány mnohem tmavším inkoustem než před- chozí zápisy a že jsou také psány s větší pečlivostí bez kursivních přízdob, které tak charakterisují toto písmo, zvl. v pozdější době. 4) K určení tohoto písma pomáhá nám rukopis Cerroniho sbírky sign. II. 223 zemského archivu v Brně, po- čínající se slovy: „Léta od narození syna Božího Krista Pána 1535 znamenají se registra, do kterých jse osoby ty, kteříž od pánuo rytířstva v stav jich Mtí jse přijímají a zapisují Matyáš z Hartunkova etc.“ Písmo tohoto ruko- pisu až do folia 17 se zcela shoduje s písmem č. VII. Je tudíž Matyáš z Hartunkova zcela nepochybně autorem písma č. VII. Od fol. 17, t. j. od r. 1556 vystřídalo se v rukopise ještě několik rukou, které se objevují v pozdějších knihách desk i v knihách půhonných, z čehož vyplývá, že tento rukopis dlužno považovat za originál t. sv. Knihy rytířské, kdežto stavovský rukopis zemského archivu č. II, dosud obecně nazývaný Knihou rytířskou, je opis s po- čátku 17. stol., zdělaný dle tohoto rukopisu. Teprve zápisy od poč. 17. stol. jsou v něm autentické. V té době už se naopak do rukopisu Matyáše z Hartunkova nezapisuje. 5) Viz obr. 23. 6) Ukázka jeho viz obr. 26. 7) Ukázku jeho viz obr. 27.

Strana XXXIX
Písaři desk XXXIX hajovací zápisy (str. 313/45, 317156) a jeden vklad (str. 318/59)1), vše r. 1540 (v deskách brněn- ských píše už v r. 1539). Je to písmo velice podobné písmu č. V., a také tak úhledné. Máme zato, že je to písmo Jeronýma z Nepomuka, který byl v letech 1539-1543 menším písařem. Soudíme tak právě dle podobnosti písma tohoto s písmem č. V., které pokládáme za písmo Otmara z Nepomuka. A podle obecně známých zkušeností o časté podobnosti písem u členů téže rodiny3) můžeme soudit v případě Jeronýmově buď na mladšího bratra Otmarova nebo spíše na jeho syna, který má otcovu písařskou školu, který však stavovské služby brzy opustil. Proti písmu č. V. zde se i písmeno -k- leckdy píše bez obloučku jen s pouhým dříkem s patkou; dále -t- jako u písaře č. VII. se značně pro- dlužuje nad jednořádková písmena. X. a poslední typ písma3) v tomto svazku objevuje se v XXVII. knize ve dvou zápisech (str. 434l7-436/78). Píše se jím též v době tomuto svazku bezprostředně následující. Zápisy tímto písmem se počínají v r. 1564. Je to písmo Jetřicha Podstatského z Prusinovic,*) který v souhlase s našimi dosavadními předpoklady o písařích desk se stává na podzim r. 1563 menším písařem, poč. 1567 místodržícím nejvyššího písaře a r. 1571 nejvyšším písařem. Jeho písmo značně nevzhledné a kolí- sající ve směru tahů, nemiluje ozdobných tahů počátečních písmen, jak jsme je poznali na př. u ruky č. VII. a nezná štěpení dříků (na př. u -a-). Spojuje písmena vždy, pokud to současný stav písma vůbec dovoluje. Z jednotlivých písmen je charakteristické jeho -y-, které píše po všech souhlás- kách kromě ď, ť, ň, j, v. U něho původně svislý dřík ohýbá se zcela doleva, takže končí až rovnoběžně s řádkou a zasahuje i do předchozího písmene. Skupina-št-podobá se zvýšenému-m-bez posledního tahu. -s- se píše dvojím způsobem: buď ve formě uzavřené 5, a to někdy na počátku slov, neb je ku- rentní. -e- je rovněž kurentní, podobné -e- ruky VII. Po stránce mluvnické charakterisuje tohoto písaře kromě uvedeného užití -y- v neobvyklém rozsahu důsledné psaní zájména který s -d-. Dlužno míti zato, že tak také toto zájméno vyslovoval.5)-*) 1) Viz poznámky tamtéž. 2) Srovnej též zde podobnost podpisů bratří Jana a Viléma Kunů z Kunštátu. Viz v následující stati o vý- mazech a podpisech nejvyšších komorníků a jejich zástupců. 3) Ukázku jeho viz obr. 28. 4) Dle vlastnoručního jeho listu z r. 1571 v Nové sbírce č. 687a/69 v zemském archivu v Brně. Dnes list je bohužel nezvěstný. List jsem měl v rukou ještě za války. 5) Že tak toto zájmeno opravdu vyslovoval, tomu nasvědčuje ta okolnost, že i v knise XXVIII. (není tu už otištěna) píše rovněž toto zájmeno s -d-. Tak se ponejvíce píše i v pozdějších knihách. *) Do souboru písem těchto knih nepříslušejí nadpisy provedené nad vklady některých knih rukou 17. stol.: XII. (str. 43 p. 1), XV. (str. 99 p. 2), XVI. (str. 109 p. 1), XVIII. (str. 197 p. 2), XIX. (str. 221 p. 3), XX. (str. 237 p. 1), XXIII. (str. 261 p. 6).

Strana XL
XL Práce nejvyššího komorníka Druhý ze zemských úředníků, který měl právo psáti do desk, byl nejvyšší komorník. Tova- čovská kniha (vyd. Brandlovo kap. 96 str. 59) o jeho činnosti praví toto: „A to, což má vymazáno býti, to komorník svú rukú ve dskách psané, péro sám drže v ruce, přetrhne, umí-li sám čísti, pakli neumí, tehdy písař zemský, pokud vymazati jmá, ruku nad písmem drže ukázati jemu má neb sám jemu ruku táhni, aby více vymazáno nebylo, než což cedule a list prodaje svědčí.“ Jak se jeví jeho činnost v praxi? K zodpovědění této otázky, dlužno nám vyjíti od zachovaných textů desk, ježto nám není známa nějaká jiná instrukce o jeho činnosti, což souvisí s obecnou tehdy nechutí k normám a předpisům. Listujeme-li v deskách, pozorujeme, že některé zápisy jsou různým způsobem přeškrtány. To jsou zápisy, které svou dobou pozbyly platnosti a byly vymazány, jak se ještě dnes vyjadřujeme, jde-li o zrušení platnosti zápisu v pozemkových knihách. Kdy pozbýval deskový zápis své platnosti, a tudíž kdy měl být vymazán? Deskový zápis po- zbýval platnosti, kdykoliv nastala změna v poměru mesi nemovitým majetkem (statkem, panstvím) a jeho vlastníkem neb uživatelem (věno), a to na straně vlastníka neb uživatele. Konkretně řečeno, kdykoliv nastal prodej, směna, darování statku a p. To jest, nejvyšší komorník měl povinnost vy- mazati zápis o nabytí vlastnického práva k majetku dřívějšího majitele, kdykoliv nový majitel si tento majetek dával vložit v desky. Zvláštní případy se týkaly výmazu věna a výmazu spolku. Při zápisu věna ve prospěch manželky neb jiné osoby nejvyšší komorník nevymazoval tu kterou ves, na niž svědčil věnný zápis se vkladu dosavadního majitele, zůstávali on nadále vlastníkem těchto vsí a jen užitek z nich plynul osobě, na niž, věnný zápis zněl. Povinnost vymazati věnný zápis však na- stávala, když se rušila, přestávala jeho platnost. O tom podrobněji bude promluveno při pojednání o věně. Podobně tomu bylo při zápise spolku. Také tehdy nejv. komorník vymazoval zápis svědčíci dosavadnímu majiteli, poněvadž ten, i když snad zemřel, zůstával ideálním majitelem dále. Dalo by se očekávat, že při další změně majitele nejvyšší komorník vymaže jak prvotní zápis, tak i zápis o spolku, praxe však byla ta, že komorník vymaval jen zápis o spolku.1) Tím si vysvětlíme, proč zvláště v prvních knihách tohoto svazku tak mnoho zápisů není vymazáno, ač dle našich představ by měly být vymazány, poněvadž časem všecky ztratily svou platnost. V této souvislosti se ještě zmíníme o tom, které zápisy rovněž nepodléhaly výmazu. Přede- vším všecky ty, které teoreticky neztrácely nikdy svou platnost, jako zásadní zápisy: o pořádku na soudě (str. 3-4l2, 86-891157), o srovnání různice mezi stavy a olomouckým biskupem o poměru biskupově k zemskému soudu (str. 276l65), o přijímání nových rodů do panského stavu (str. 1391151, 140/159, 164/25). Nevymazují se odpory at úspěšné nebo neúspěšné, nevymazují se dále mocné listy královské, obyčejně též zápisy poručenství a zápisy smluv, které znamenaly více méně trvalou upravu nějakého právního stavu (smlouvy o hranice statku, o mýta, o různých trva- lých dávkách a p.). O tom, kdy se přestávají vymazávat obyčejné vklady a zápisy vůbec až na zápisy věn a spolků, pojednáváme dále ve stati, jak se úřadovalo u desk (oddíl „vklady“). Jak se konkretně provádí výmaz? Nejdříve je si třeba zodpověděti otázku, zda deskové zápisy opravdu svědčí pro to, že nejvyšší komorník opravdu výmas prováděl, jak praví citát z Tovačov- ského uvedený na počátku této stati, či nikoliv. Až do roku 1494, do kdy se zápisy jen vymazují a nepřipojuje se po straně zápisu jméno toho, kdo výmas provedl, můžeme se jen dohadovat právě jen dle Tovačovské knihy, že výmazy pocházejí od nejvyšších komorníků. Teprve, když Vratislav z Pernštejna, v I. 1494-1495 nejvyšší komorník, zavedl v této své funkci podpis nejvyššího komor- 1) Tak zápis o spolku Alžběty z Kravař s Petrem Z Rožmberka na panství Strážnici z r. 1490 je vymazán Ladislavem z Boskovic (str. 49/49), ježto r. 1501 Petr s Rožmberka po smrti Alžbětině panství prodal bratřím z Že- rotina (str. 1371144); nevymazána však zůstala „cedule“ Alžbětina z r. 1466 o tom, že jí zapsáno do desk panství Strážnice (str. 9—10). Podobně je tomu u statku Šilperku (str. 21/132: str. 49/48: str. 268/40).

Strana XLI
Nejvyšší komorník - výmazy XLI níka po levé straně vymazaného zápisu, pravděpodobnost stává se jistotou, a to i v předešlých kni- hách, kdy výmazy nejsou provázeny podpisem nejvyššího komorníka. Bylo by se však možno do- hadovat vzhledem k uvedené poznámce Tovačovského, že nejvyšší komorníci také nemusejí umět psát, že praxe se mohla vyvinout i tak, že by na př. na pokyn nejvyššího komorníka nejvyšší písař zápis vymazal a připsal vedle výmazu jméno nejvyššího komorníka, třeba za jeho souhlasu. Tento dohad však zcela padá, prohlédneme-li si i jen zběžně provedené výmazy. Tu spatříme, že podpisy téhož komorníka jsou psány vždy touž rukou, která se vždy liší od písma písařů desk. Nesmíme též zapomenout, že nejvyšší komorníci a nejvyšší písaři nestřídali se u desk v témž roce. Tak Ladi- slav z Boskovic za svého dvojího komornictví vystřídal čtyři nejvyšší písaře. Jeho podpis však zůstává stále stejný; tak je tomu na př. i u Jana z Pernštejna, který vystřídal dva nejv. písaře, a jeho podpis je rovněž vždy týž. K tomu ke všemu podpisy pěti komorníků známe odjinud, a to Ladislava z Boskovic (i písmo), Zachariáše z Hradce, Jana z Pernštejna (i písmo), Vojtěcha z Pern- štejna (i písmo) a Jana z Žerotína (částečně i písmoj1), a ty se shodují s podpisy v deskách. Po tom, co tu bylo právě řečeno, můžeme se vší určitostí tvrdit, že i podpisy ostatních komorníků jsou autentické. V dalším vypravování budeme mít příležitost zjistit u některých komorníků neb u jejich zástupců pro ně charakteristický způsob vymazování, takže už tu můžeme s určitostí tvrdit, že i vý- mazy samy prováděli nejvyšší komorníci. Podpis pak k výmazu připojen zajisté z toho poznání, že výmazné čáry lze snadno napodobit,2) takže možnost podvodu není vyloučena, kdežto podpis se tak snadno napodobiti nedá a naopak zvyšuje odpovědnost nejvyššího komorníka za výkony v des- kách, jež sám učiní. Zavedení podpisu nejvyššího komorníka vedle vymazaného zápisu současně se smrtí Ctibora Tovačovského z Cimburka ohlašuje v deskách novou éru zemských desk, kterou bychom mohli nazvat érou Ladislava z Boskovic a Jana z Pernštejna, kdežto předchozí období je zcela pod vlivem Tovačovského a jeho knihy. Nejlépe nám tato změna vynikne, všimneme-li si zá- pisů spolků, jak jsou v prvých třech knihách shromážděny ve skupinách tak, jak vyplývá z Tova- čovské knihy (kap. 91-92), kdežto později jsou spolky jednotlivě roztroušený mezi vklady. Také duch, který vane těmi knihami, se vyznačuje pregnancí a úsečností výrazu, jak ji známe z Tovačov- ské knihy. Budeme mít ještě příležitost to i dále ukázat. A nyní už tedy o tom, jak se prováděl výmaz. Mění-li, na př. prodejem, část statku (jedna nebo několik vsí nebo jejich části) svého majitele, nevymaže se celý dřívější zápis, nýbrž se přetrhne jednou souvislou nebo několika přerušovanými čarami jen ta část zápisu, která se týká zcizovaného majetku. Někdy se připojuje po levé straně vymazované části poznámka buď latinsky: Ista obolicio non prejudicat intabulationi nebo česky: To vymazání jinému vkladu neškodí, a p.,*) někdy se také takovýto částečný výmaz nechá bez paznámky. Tyto poznámky psal obvykle nejvyšší komorník,*) mohl je psát i nejvyšší písař. Později, když se začali nejvyšší komorníci podpisovat k vymazaným zápisům, připojovali i k těmto částečným výmazům svůj podpis. Nebylo tomu však tak vždy. Po- známkou se zdůrazňovalo, že se výmaz vztahuje opravdu jen na přeškrtnutá místa, kdežto majet- nický poměr ostatních věcí ve vkladu uvedených zůstává nezměněn. Při výmazech vkladů za hejtmanství Ctibora Tovačovského z Cimburka (do r. 1494) první tři nejvyšší komorníci Václav z Boskovic, Erhart z Kunštátu a Jan z Lomnice přebírají způsob vý- mazů bez podpisů, jak se vyvinul v latinském obddobí zemských desk. Třeba zde podotknout, že hlavním tónem Knihy Tovačovské je obnovit staré řády, jak je Tovačovský poznal ve svých mlad- ších letech před válkou česko-uherskou. Výmaz má podobu širokých křížem přes sebe vedených čar v podobě drátěné sítě (= mřežování). Vratislav z Pernštejna (1494-1495) má dvojí způsob vymazování. Delší zápisy mřežuje tak, že čáry vpravo dolů běžící jsou silné, čáry opačného směru tenké. Hustota čar není stejná. Kratší 1) Ponejvíce je známe z Nové sbírky sem. archivu v Brně, a to Ladslava z Boskovic z jeho vlastnoručně psané žádosti nejv. komorníku z r. 1513 o provedení několika vkladů a výmazů (687a/11), Jana s Pernštejna z jeho dopisu z r. 1547 rovněž o vklad do desk blíže neudané smlouvy (687a/37), Jana z Žerotína z jeho podpisu ve funkci nejv. komorníka „Jan Žerotína najvyší komorník markrabství moravskýho“ na vkladové ceduli Barbory ze Sovince z r. 1539 (687a/23). Podpis Zachariáše z Hradce je reprodukován ve Vlastivědě moravské Telečsko, str. 110; podpis pak Vojtěcha z Pernštejna známe z jeho dopisu z r. 1557 v Archivu min. vnitra v Praze, odd. Autografy — Pern- štejn. 1) Výše jsme zjistili (str. XXXIV) že jednou učinil výmas nejvyšší písař Mikuláš z Bystřice, on se ovšem podepsal. Podepsati se však nemusel, a dnes bychom nevěděli, kdo tento výmas provedl. 3) Na př. str. 23 p. 2, str. 40 p. 4. 4) Viz obr. 20.

Strana XLII
XLII Nejvyšší komorník - výmazy zápisy přeškrtává rovnoběžnými čarami hůlkovité podoby. Vedle vymazaného zápisu se podpisuje — ne však vždy — poměrně těžkou rukou svým křestním jménem.1) I podpis Ladislava z Boskovic (zase jen křestní jméno) chybí leckde vedle vymazaného vkladu na počátku jeho první knihy z let 1496-1506, ne však již v knize z doby jeho druhého komornictví z let 1516-1520. Z toho je zřejmo, jak se zvyk připojit podpis k výmazu jen znenáhla vžívá a že teprve časem se stává pravidlem, a tím nepsaným zákonem. Výmazy Ladislavovy, provedené vždy pečlivě, mají u delších zápisů podobu pravidelné mřížky z kosočtverců neb kosodélníků na špici postavených. U krátkých zápisů jeho čáry jsou prohnuty ve formě řady vedle sebe položených zběžně psaných X.2) Tento způsob mřežování je pro Ladislava z Boskovic charakteristický. Napo- dobil jej leč poněkud v jiné formě až teprve Zachariáš z Hradce. Následující komorník Jan z Pernštejna, který rovněž jako jeho předchůdce byl dvakrát v této funkci, a to v letech 1506-1516 a 1521-1523, vypracovává si také některé zvláštní způsoby výmazu. Především rád přetrhává zápisy silnými buď svislými neb vpravo, příp. vlevo skloněnými čarami ostře nasazenými i ostře zakončenými, jež vždy přesahují nahoře i dole zápis.3) Čar je vždy menší počet, čímž se tento způsob výmazu liší od pozdějších výmazů Viléma Kuny z Kunštátu. Někdy tyto čary dostávají podobu obloučků.3) Kratší zápisy vymazuje Jan z Pernštejna druhým sobě vlastním způsobem, a to v podobě souvislé lomené čáry. Tento způsob výmazů tvoří přechod k jednomu druhu jeho mřežování,5) kterého užívá rovněž u kratších zápisů: napíše několik silných vpravo dolů běžících čar a přes ně křížem vede jen při obou krajích zápisu tenké čáry. Jiný způsob mřežování, kterého užívá jen u delších zápisů, záleží v tom, že táhne menší počet silných čar vpravo dolů, přes ně křížem táhne větší počet slabších čar. Jindy poměr počtu čar bývá opačný. Jeho čáry nebývají vždy rovnoběžné.*) Podpis jeho, psaný velmi zběžnou rukou, má tyto podoby: J. z P., J. z Per., Jan z P., Jan z Per. Velmi úhledným písmem a celým jménem se podpisuje k výmazaným zápisům Jan z Kunovic (1524-1525). Delší zápis vymaže tak, že přes něj nejdříve táhne silnou čáru vpravo dolů a přes ni křížem rovnoběžně několik slabších čar, jindy přeškrtne zápis dvěma šikmými křížem přes sebe po- loženými čarami a přes ně vede ještě několik svislých čar. Jindy celý zápis mřežuje a takto vytvoře- nou síť přetrhne ještě řadou vpravo vzhůru běžících čar.*) Krátký text přeškrtává krátkými silně nasazenými vpravo dolů skloněnými čarami.*) Arkleb z Boskovic za svého krátkého komornictví (1537 zápisy jen mřežuje. Jeho síť je značně řídká a nedosahuje svými okraji okrajů zápisů.*) Podpisuje se poměrně těžkou rukou Artleb z B. Jan Kuna z Kunštátu (1528-1529) zápisy jednak přetrhává, a to buď silnými značně svislými čarami anebo podobně jako Jan z Pernštejna jedinou lomenou čarou, ) jednak také mřežuje, a to delší zápisy. Při tom čáry vpravo dolů běžící bývají silnější než čáry je křižující. Hustota mřížky je někdy značná.) V podpise: Jan Kuna, rázem svým podobném podpisu Viléma Kuny z Kunštátu, jeho bratra, ) stínové čáry jsou velmi zdůrazněny, celé písmo se sklání vlevo. Kryštof z Boskovic (1530-1535) dodržuje system boskovický, t. j. pouze mřežuje, a to ponejvíce silnými čarami, které začínají a končí s okraji zápisu, a to i u krátkých zápisů. Někdy však upro- střed zápisu mřížku nevytvoří nýbrž jen lomenou čarou podobně, jako jsme poznali u Jana z Pern- 3) štejna. Podpisuje se dosti lehkou rukou Crystof z B., jedenkrát i celým jménem.) Také Jan z Lipé, který přes poměrně krátkou dobu svého komornictví (1535-1537) dává se po- nejvíce zastupovat, zápisy jen mřežuje. Kosočtverce jeho mřížky bývají pravidelné, u některých výmazů však čáry vpravo vzhůru běžící se zhušťují. Podpisuje se celým jménem.) 1) Srov. kniha XII. fol. 12v, 14v, 22; kn. XIII. fol. ór; kn. XV. fol. 7. Vis obr. 2, 4. 2) Srov. kniha XVII. fol. 16v, kn. XVIII. f. 2v, 5. 7, 9. Viz obr. 3, 9, 11, 14. 3) Srov. kniha XVII. fol. 8, 10v, 11, 130; kn. XVIII. f. 6. Viz obr. 2, II. 4) Srov. kniha XVIII. fol. 8; kn. XIX. f. 2. Vis obr. 19. 5) Srov. kniha XIV. fol. 11v; kn. XVI. f. 25v—28. Viz obr. 5. Částečný výmas zápisu vis obr. 20. 6) Srov. kniha XVII. fol. 7v, 8, 17; kn. XVIII. f. óv, 11, I6. 7) Srov. kniha XVII. fol. 8v, kn. XVIII. f. 2, kn. XIX. f. Iv, 9v. Viz obr. 21. 8) Srov. kniha XIX. fol. 8. Viz obr. 20. Částeč. výmaz, viz obr. 15. 9) Srov. kniha XVIII. fol. 8, kn. XXI. f. 1. Viz obr. 13. 10) Srov. kniha XV. fol. 2v, kn. XXII. f. 1, 3v. 11) Srov. kniha XVI. fol. 29, kn. XVIII. f. óv, kn. XX. f. 3, kn. XXII. f. 17—3. Vis obr. 15. 12) Viz dále pojednání o jeho výmazech. Viz tam i pozn. o tom, kdo asi pokračoval v psaní v Drnovské knize po Ctiborovi Drnovském z Drnovic. 13) Srov. kniha XVI. fol. 35, kn. XVII. f. 7v, kn. XVIII. f. 14v, kn. XIX. f. 3v. Viz obr. 4, 19. 14) Srov. kniha XVII. fol. 27v, kn. XIX. f. 5v, kn. XXIII. f. 4v.

Strana XLIII
Nejvysší komorník - výmazy XLIII V komornictví jej kromě jednoho soudního období zastupuje Dobeš z Boskovic, který zápisy po boskovicku rovněž mřežuje, a to různým způsobem: na př. přetrhne zápis jedním tahem napříč, přes tuto čáru vede pak křížem několik silnějších čar. Jindy přeškrtne zápis dvěma sbíhavými sil- nými čarami vlevo dolů skloněnými, přes ně pak opačným směrem táhne několik rovnoběžných čar: jindy opět přeškrtne zápis v podobě X a nad to jej přetrhá několika svislými čarami. Jedině krátké zápisy mřežuje v pravidelných obrazcích.1) Jeho podpis ve znění „Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého“ je psán nevzhledným písmem těžko čitelným, svědčícím však o ruce velmi sběžně píšící. Jan z Žerotína za svého poměrně dlouhého komornictví (1538-1554), nejdelšího ze všech v tomto svazku, používal při výmazech jak mřežování tak přetrhávání zápisů. Mřežuje zápisy delší. Při tom i mřežování i podpis provádí při jednom namočení. Podpis píše plným jménem (někdy bes předlošky) a silnými čarami rukou poměrně těžkou. Mřežování o malém počtu čar (2-3), vedenými oběma směry, bývá provedeno z polosucha, při čemž čáry vpravo dolů běžící jsou dvojité. Kde mu po podpise zbude inkoust, tam tyto čáry jsou buď všecky neb aspoň první dvě z nich velmi tlusté. Obecně však jeho čáry jsou málo znatelné. Mřežování pak doplňuje novými různě napříč běžícími čarami. Krátké zápisy přetrhává několika velmi silnými pravo dolů skloněnými čarami.2) Z jeho zástupců Půta z Ludanic (1539) mřežuje různě skloněnými někdy až vlasovými čarami, takže jsou málo znatelné.*) Jeho podpis „Putha z Ludanic na místě pana Jana s Žerotína“ ukazuje na vypsanou ruku. Druhý zástupce Vilém Kuna z Kunštátu (1545) si vypracoval pro sebe charakterický způsob vymazování blízký výmazům Jana z Pernštejna: přetrhává zápis svislými poněkud vpravo dolů skloněnými někdy dosti hustě vedle sebe položenými, vždy však silnými čarami.*) Jeho podpis „Vilím Kuna na místě Jana z Žerotína“ se typem písma blíží zmíněnému zde už Janu Kunovi z Kunštátu, jeho bratru, a ukazuje na velmi zběhlou ruku.*) Další z Žerotínových zástupců Jan Jetřich z Boskovic (zastupuje 1548, 1550, 15554) mřežuje sotva znatelnými tenkými čarami.*) Také jeho podpis „Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína“ je psán drobným písmem a tenkými tahy. Václav Berka z Dubé, poslední ze zástupců Žerotínových (1552) mřežuje tenšími tahy. Jeho podpis „Václav Berka na místě pana Jana z Žerotína“ je psán stojatým pís- mem.7) Následující komorník Vojtěch z Pernštejna (1555-1557) provádí výmazy mřežováním, při tom čáry vpravo dolů běžící jsou silnější, kdežto čáry opačného směru jsou vlasové. Někdy jeho mřežo- vání je málo zřetelné, a tu je nucen vésti přes ně čáry různými směry.8) Jeho podpis plným jmé- nem je charakterisován drobným písmem a svědčí o ruce dosti vypsané. Poslední komorník tohoto období Zachariáš z Hradce (1558-1566) si vypracoval svůj zvláštní způsob mřežování, který provádí důsledně. Je to obdoba mřežování krátkých zápisů u Ladislava z Boskovic a podobá se řadě zkřížených zprohýbaných čar ve formě zběžně psaných X, v nichž 1) Srov. kniha XVII. fol. 9v, 1IV, kn. XXI. f. 4v, kn. XXII. f. 4v, 6, kn. XXIII. f. 1, 5, 8v, 17, kn. XXIV. f. Iv, 10V—II. Viz obr. 16, 17. 2) Srov. kn. XVI. f. 15, 3ov, kn. XVII. f. 4v, 21, kn. XIX. f. 2v, kn. XXI. f. 3—4, kn. XXII. f. 8v, kn. XXIII. f. 3, 8v, 147, 15v, kn. XXIV. f. 2, 6, kn. XXV. f. 8, 16v, 19v a j. Srov. obr. 9, 16, 18, 19, 23. 3) Srov. kniha XXI. fol. 4, kn. XXV. f. 5. Viz obr. 16; částeč. výmas viz obr. 20. 4) Srov. kniha XVII. fol. 7, kn. XIX. f. 8, kn. XXIV, f. 4v, 5v, kn. XXV. f. 4, 26, 34v. Viz obr. 8, 18, 20. 5) Máme za to, že je to jeho ruka, nebo podobná ruka Jana Kuny z Kunštátu, která pokračuje v zápisech po Ctiborovi Drnovském z Drnovic v jeho Knize. Rkp. zems. archivu v Brně č. 496, fol. 215—253. 6) Srov. kn. XXV. fol. 40, 437; částeč. výmaz viz obr. 10. V zemském archivu v Brně je uložen dopis Jana z Žerotina (Nová sbírka 687a/39), nejv. úředníkům zemským, zastupování Jana Jetřicha se týkající, který velmi ná- sorně vystihuje důvody, které tehdy často přiměly nejv. komorníka, že se dal ve své funkci zastupovat (nemoc), a jaká opatření musel v takovém případě učiniti. Pro názornost dopisu si z něho část ocitujeme: „Vašim milostem a Vám oznamuji, že jsem toho oumyslu byl, k tomuto soudu, kterýž nyní v Olomúci držán bejti má mezi V. Mti a Vás přijeti a spolu s V. Mti tej práce pomoci vésti. Ale Vašim milostem a Vám oznamuji, že sem byl na žádost pana maršálka a pro potřebu pánuov bratřích páně švagrův mejch na Hodonín přijel. A tu jest mne dna těžce v obú ruků i nohú svázala, že mne s těžkostí na Strážnici přivezli, a teď již od několika dni ležím a z lúžka sobú hnáti nemohu. A protož Vašich Mti a Vás o to žádám znajíc příčinu bezelstnú nepříjezdu mého mezi V. Mt. a Vás, že sobě toho do mne stěžovati neráčíte. A puohonů těch, kderými sem já pohnán aneb kderými sám já poháněl, že do druhého práva odložiti a rok nemocný dáti mi ráčíte, neb byt mi zdraví slúžilo, neobmeškal bych příjezdem svejm mezi V. Mt. a Vás přijeti tak, jakž sem to pak těchto všech časův činil. A račte věděti, že píši panu Jetři- chovi Černohorskému z Boskovic, za to pána žádajíc, aby na místě mém seděl, což by ouřadu mému náleželo, aby to spravoval. Kdež mu pak i klíče od desk posílám, a za jiné nemám, než že tak na žádost mú učiní... 7) Viz obr. 24. s) Srov. kniha XXIII. fol. 12, kn. XXV. fol. 30. Srov. obr. 22.

Strana XLIV
XLIV Nejvyšší komorník - výmazy čára vpravo dolů běžící je značně silná.) Jen jednou mřežuje tenkými různoběžnými čarami (kn. XXV. f. 59v). Podpisuje se plným jménem. Jeho zástupce Albrecht z Boskovic (1560), který zastupoval při jednom zasedání (25. 1. 1557) už Vojtěcha z Pernštejna, vymazuje dvojím způsobem: převážně mřežuje čarami různé síly, zřídka přetrhává silnými svislými čarami.3) Jednou napodobuje mřežování Zachariáše z Hradce, jehož tehdy zastupuje (kn. XXVI. fol. 4v). Mimo rámec tohoto svazku jsou dvě mřežování věna Hynkem z Valdštejna z 80. a 90. let 16: stol., podobná mřežování Zachariáše z Hradce.*) 1) Srov. kniha XXII. fol. óv, kn. XXV. fol. 22, 37v, 55, 93v, 94, kn. XXVI. fol. 4v, 7. Vis. obr. 25. 1) Srov. kniha XXV. f. II, 39v, 53v, kn. XXVI. f. 4, 7, kn. XXVII. f. 6, 9. Srov. obr. 25. 3) Srov. kniha XXVII. f. 38v, 42.

Strana XLV
Uřadování u desk XLV Nyní by bylo na místě pokusit se podat nástin toho, jak se úřadovalo při zemských deskách. Zodpověděti tuto otázku tak, aby plně uspokojovala, nebude mi možno, ježto přes vynaložené úsilí se mi nepodařilo shledat více historického materiálu k tomuto thematu než jen trosky. Mám však zato, že sotva bude lze jej podstatně doplnit, nebude-li tu přát šťastná náhoda. Můj vyslovený názor se zakládá na několika historických skutečnostech. Předně na té, že zemský hejtman měl přikázáno zničit svá registra spolková, jakmile dal spolky zapsat do desk (Tovačovská kniha, vyd. Brandlovo, kap. 91). Zdá se, že zemský hejtman tohoto příkazu opravdu dbal, poněvadž se do dnešního dne nepodařilo nalézt žádné ani zbytky takových register. Dlužno toho tím více litovat nejen po stránce diplomatické, leč i po stránce obsahové, ježto zmíněná registra obsahovala více zápisů než ty, které vešly do desk. Obsahovala zajisté značný počet spolků, při nichž obě strany, t. j. přijímající i přijí- maný na spolek, zemřeli. Tyto spolky nebyly do desk vkládány. Rovněž nejvyšší komorník měl dle téže Tovačovské knihy (kap. 94) povinnost zničit t. zv. cedule vkladové po přepsání jejich textu do desk (více o tom dále v této stati v pojednání o vkladech). I tu se zdá, že komorník dbal příkazu Tovačovské knihy. V zemském archivu v Brně se nám dosud podařilo nalézt jen několik exemplářů takovéto cedule. Tím částečně už odpovídáme na otázku, která se namítá a také bývá řešena, t. j. na otázku, jaký je poměr originálu listinných textů k jejich zápisům do desk, čili nakolik lze deskové zápisy považovat za autentické. S touto otázkou souvisí jiná neméně důležitá otázka, totiž, co se dálo s tehdejší písemností, když přišla do stavovské kanceláře až do té chvíle, než ji nejvyšší písař pře- psal do desk, a co se dálo s ní dále. Na prvou odpovídáme hned a na druhou se pokusíme odpově- dět během této stati. Nuže. Jak z dalšího vyprávění ještě vyplyne, nebude lze asi už dnes texty zápisů o vkladech, o věnech a o spolcích, jež tvoří valnou část tohoto svazku, v podstatě nalézt jinde než právě v des- kách. Dlužno totiž míti na mysli, že různé listiny o kupech, prodejích, o zapsání věna na statku a p., jak už jsme na počátku této stati naznačili, nebyly zapisovány do desk z originálu nýbrž převá- děny na formulář obvyklý pro ten druh deskového zápisu. Při tom z textu listiny na př. o prodeji byly vybrány do t. zv. cedule, která zdá se po zápise do desk byla opravdu zničena (viz výše, viz též dále v pojednání o vkladu), jen podstatné věcné části a ty zapsány do desk, kdežto ostatek rázu více méně formálního vynechán. Ujednání o spolcích, jak už výše řečeno, zapisována zvl. za hejtmanství Ctibora Tovačovského a v době bezprostředně následující dokonce nejdříve do t. zv. register hejt- manských a z nich teprve text přenášen do desk (o pravděpodobné změně tohoto postupu v pozdější době viz dále v pojednání o spolku). Registra pak zničena. Podobně deskový zápis o vkladu věna byl jen krátkým výtahem věnného listu. Z toho všeho je jasné, že snaha chtít shledávat originální texty k deskovým vkladům k účelům výše uvedeným musí právě pro technická opatření tehdejšího úřadování skončit neúspěšně. Na svém místě je tam, kde jde o zápisy jistého počtu smluv, králov- ských listin, posledních vůlí (poručenství) a p., zapsaných do desk v doslovném znění. I na tuto část otázky pokusíme se odpovědět průběhem této stati (o zápisu královských listin). Už z toho, co tu bylo řečeno, je zřejmo, že se bude třeba opřít především o deskové zápisy a z nich za přispění sporého materiálu, shledaného jinde, se pokusit rekonstruovat život této důležité instituce našeho bývalého právního života. Obecně je známol), a měli jsme též příležitost z deskového materiálu ve dvou předchozích kapi- tolách to zjistit, že nejvyšší komorník měl dohled nad deskovými zápisy, vedl v evidenci ty zápisy, které byly v platnosti a vymazoval ty, které ji pozbyly. Zjistili jsme dále, že nejvyšší písaři, příp. 1) Kniha Tovačovská, kap. 92—94 a j., Kniha Drnovská str. 16, Kameníček: Zemské sněmy a sjezdy morav- ské I. str. 145 a d.

Strana XLVI
XLVI Uřadování u desk - čtení zápisů schopní místopísaři, obyčejně ti, kteří se později stávali nejvyššími písaři, prováděli zápisy do desk. Činnost nejvyššího sudího při deskách jsme nezaznamenali z deskového materiálu žádnou. Zdá se také, že sudí přišel do styku především s těmi písemnostmi z oboru deskového práva, které jsouce sporné povahy, prošly soudním jednáním (odpory). Má zajisté Kameníček pravdu, tvrdí-li, že nej- vyšší sudí řídil veškero jednání většího soudu zemského1), t. j. vedl soudní proces, tedy jednání, které s deskami přímo nesouviselo. Nařizuje-li se však přesto v královských listinách, týkajících se vkladů, kromě nejvyššímu komorníku a zemskému hejtmanu i nejvyššímu sudímu, aby se postaral o skutečný jejich zápis do desk, poukazuje se tím jaksi na to, aby jejich sporná stránka byla před vkladem vyjasněna, t. j., aby bylo před zapsáním do desk vyšetřeno, nezasahuje-li královská listina do práv jiných osob, které vložením odporu by ji učinily zmatečnou, čímž by prestyž královská utrpěla. (Srov. heslo sudí nejv. ve věcném rejstříku.) Práce při deskách v tom kterém soudním období začínala čtením deskových zápisů z minulého zasedání soudu v Olomouci (u desk v Brně zase čteny zápisy učiněné u soudu v Brně). Až do roku 1523 čteny tyto zápisy po ukončení procesního řízení u soudu, kdežto od sněmovního usnesení v tom roce „hned při zahájenie práva“. Tato změna učiněna proto, aby ti, kteří chtěli zvědět, co bylo při posledním zasedání soudu do desk vloženo, nemusili na to čekat po celou dobu procesního řízení, které netrvalo vždy stejně, řídilo se množstvím a závažností případů, které se měly projed- návat). Že deskové zápisy opravdu při následujícím zasedání soudu čteny, pro to jsme našli v des- kových zápisech několik nepřímých svědectví. Tak r. 1480 Barbora z Tučína přijala na spolek Jana z Železného (manžela) na dvůr a ves Nasobůrky. Oba manželé byli do r. 1492 mrtvi, neboť téhož roku král Vladislav dává odúmrt v Nasobůrkách Janu Zoubkovi ze Zdětína, vklad tohoto darování učiněn r. 1493. Zoubek ještě v témž soudním období vložil vše Karlu z Vlašimě a současně Zuzana z Železného, bezpochyby dcera Jana z Železného, proti tomu vkladu činí bezúspěšný odpor. Spolek Barbořin však vymazán nikoliv v r. 1493 za komornictví Jana z Lomnice, nýbrž až v následujícím období v r. 1494 za Vratislava z Pernštejna, který je též vedle výmazu podepsán. To je tudíž jasné svědectví, že v následujícím období předchozí zápisy čteny, kontrolovány a opravovány9). Jiný případ: r. 1529 pozbývá platnosti zápis věna Aleně z Lilče na Žeravicích, učiněný r. 1515. Výmaz věna proveden Kryštofem z Boskovic teprve při čtení zápisu při zasedání v r. 15304). Nebo r. 1553 novým vkladem panství hranického zrušena platnost dřívějšího vkladu z r. 1548. Výmaz dřívějšího vkladu (1548) učiněn však až při kontrole nového vkladu o následujícím lednovém zasedání roku 1554, když Jana z Žerotína zastupoval Jan Jetřich z Boskovic*). V jiném případě samy desky mluví jasnou řečí. Tak 1492 vložen list krále Vladislava z r. 1490, kterým král dává svůj nápad na statku Laškově Bočkovi Kunovi z Kunštátu. Václav ze Švábenic, který současně byl v držení tohoto statku, podal proti vkladu královského listu odpor. Vklad i odpor vymazány. (Komorník není podepsán, poněvadž to tehdy ještě nebylo zvykem.) Po straně takto vymazaného zápisu je připojena charakteristická poznámka: „Ten list není pro jiné vymazán, než proto, že jest prvé, než jest súzen, kvapností vepsán; a odpor jest též proti němu vymazán, že má ješče súzeno býti, aby se žádnému neukrátilo.“ Takováto poznámka zajisté mohla býti přičiněna až po novém přehlédnutí a svážení zápisu při následujícím zasedání“). Podobně vklad vsi Rackové z r. 1540 vymazán při kon- trole o následujícím zasedání r. 1541 bezpochyby proto, že jej vkládala žena proti vůli muže svého, jehož je dle tehdejších názorů „vězněm“ a vklad připuštěn teprve až za následujícího půl roku, buď až získán jeho souhlas nebo po jeho smrtil). Jsou jisté známky i toho, že čtení deskových zápisů z dřívějšího zasedání nedálo se vždy po- zorně. Stěží si totiž vysvětlíme, že by se tehdejší člen šlechtické společnosti nepozastavil nad tím, kdyby vyslechl pozorně dva sousední zápisy, z nichž jeden tvrdí, že manželem Machny z Lomnice je jednou Jan a po druhé Jiřík ze Sovince*). 1) Zemské sněmy a sjezdy I. str. 148. 1) Brandl, Kniha Tovačovská, kap. 108, a týž Kniha Drnovská str. 44. Frant. Kameníček, Zems. sněmy a sjezdy II. str. 65 a d.; srov. Památky sněmovní I. fol. 37v, v zemském archivu v Brně. 3) Srov. str. 11149; 90—911161; 92/167, 172. 4) Srov. str. 188/151:256/32. 5) Srov. str. 353—354/186:385/279. 6) Viz str. 64—65/27, 29. Je to zároveň svědectví, jak neuvážlivě za krále Vladislava rozdávány královské nápady. 7) Srov. str. 318/58:320171. Podobně srov. str. 351/170:171, str. 438/82: 439/86. s) Srov. str. 76/90:91. Ledaže bychom chtěli předpokládat, že jde o dvě Machny z Lomnice a o dvě man- želství. Jen tím, že zápisy z předchozího zasedání nebyly buď vůbec nebo ne pozorně čteny při následujícím zase- dání, si vysvětlíme, že necháno bez jakékoliv poznámky, když na př. nejv. písař omylem zapsal dříve odpor Jindři-

Strana XLVII
Uřadování u desk - zápisy vkladů XLVII Po skončení procesního řízení u soudu zahájila se vlastní práce u desk, t. j. zapisování do nich Některé zápisy se prováděly z rozhodnutí nejv. komorníka samotného, jiné z nařízení bud krále nebo zems. hejtmana, jiné konečně po rozhodnutí celého soudu na t. zv. naučení panské. K prvnímu druhu zápisu náležejí vlastní vklady, vklady věn, odporů, bezpochyby též zápisy, při nichž poručníci vkládají statek po zemřelé osobě. K druhé skupině patří zápisy celého souboru krá- lovských listin a vkladů na list královský, k tomu zápisy různých smluv mezi stranami, které se staly buď z přivolení nebo doporučení nebo konečně na nátlak nebo přímý příkaz krále. Dále sem patří zápisy spolků, které, jak víme, se dály z nařízení zems. hejtmana, potom zápisy vkladů sirot- čích statků, které dával provádět zems. hejtman buď z vlastního popudu nebo nejčastěji po roz- hodnutí soudu (naučení panské). Naučení panské k zapsání nějakého právního počinu do desk dá- váno nejvyššímu komorníku v důležitých případech. O těchto druzích vkladů a o eventualitách je- jich vymazání pojednáme postupně. Nejdříve něco o vlastních vkladech. Kdo chtěl někomu vložiti do desk nějaký statek nebo plat na němi) a p., at na základě prodeje, darování neb oboustranné výměny (v předbělohorských do- bách se takové výměně říkalo frejmark neb směna; viz toto heslo ve věcném rejstříku), dostavil se k nejvyššímu komorníku a oznámil mu svůj úmysl. Osobní účast se vyžadovala, šlo-li o vklad dě- dictví. Tu se měl dostavit i ten, komu se vkládalo. Nejvyšší komorník vyzval nato vkládajícího, aby předložil příslušnou listinu záležitosti se týkající (při prodeji to byl t. sv. list správní2), při daro- vání list o dání, při výměně list na směnu neb frejmark) a vedle toho ještě t. sv. ceduli, která ob- sahovala znění zápisu, jenž měl být vepsán do desk. Ten se zněním podstatně lišil od textu listiny; ve starší době býval kratší, později delší, a to o pertinenční formuli), vždy však obsahoval všecko podstatné z listiny, jmenovitě kdo, co a komu vkládal. Nejvyšší komorník zkontroloval, zda se tato „cedule“ ve věcném obsahu shoduje s listinou. Zjistil-li rozdíly, odmítl vklad. Dále dal písařem a menšími úředníky zkontrolovat, zda jde o vklad deskového zboží, t. j. takového, které již v deskách bylo dříve vloženo, ne-li, rovněž odmítl vklad4). Mělo-li pak dojít ke vkladu takovéhoto zboží „zá- vadného“, musil zasáhnout král a jako markrabě moravský zvláštní listinou nařídit jeho vklad do desk. Nejvyšší komorník musil dále dát zjistit, zda se vkládá majetek, který vkládajícímu opravdu patřil a nevkládá-li se snad něco cizího, aby se tak zabránilo zbytečným soudním sporům. Konečně zkontroloval, zda zamýšlený vklad odpovídá právním zvyklostem; nepřipustil na př., aby manželka vkládala za života manželova bez jeho souhlasu, neboť podle tehdejšího právního názoru „žena je mužem zavázána“3) Stal-li se takový vklad nedopatřením, dal jej komorník při nejbližší příleži- tosti vymazat. Zjistil-li nejv. komorník, že není žádných závad, předal ceduli nejvyššímu písaři, který ji ve- psal do desk8). Měl ji opsat doslova, nic nevynechávat. Nejvyšší komorník měl na to přísně dohlí- žet. Písař, který by se jakkoliv provinil, tomu se hrozilo hrdelními tresty. To je obraz, který o provádění vkladu u desk získáváme podle Tovačovské (a po ní i Drnov- ské) knihy. Skutečná praxe však byla daleko rozmanitější, než dává toto schemal). Tak víme podle Tovačovského, že ten, kdo vkládal, měl být osobně při vkládání přítomen. Vkládalo-li však několik osob, bylo pochopitelné, že účast všech vkládajících nebyla nutná, kdyžtě jeden z nich vyjadřoval cha ze Sovince proti vkladu zboží helfenštejnského Janem Heraltem z Kunštátu Vilémovi z Pernštejna než vklad zboží helfenštejnského sám (str. 11—12/51:52), nebo když zapsán převod věna bratřími z Žerotína jejich matce Johance z Kounic na vsi Roštění a Všetuly dříve než zapsán vklad těchto vsí zmíněným bratřím (str. 15—16/84: 86). Kdyby byly tyto zápisy při následujícím zasedání čteny pozorně, jistě by se neopomenulo učinit nějaké pozna- menání o jejich náležitém pořadí, jako to učiněno, když omylem zapsán spolek Barbory z Rottolu s Balcarem Švaj- nicem z Pilmsdorfu dříve než naučení panské tento spolek povolující (str. 351/170:171 p. 2). 1) Viz Brandl, Kniha Tovačovská, kap. 94, 96, 100, týž Kniha Drnovská str. 45—47. 2) Formulář listu správního viz Kniha Tovačovská kap. 168, 169, kniha Drnovská str. 82—83; příklad takového darovacího listu máme v zems. archivu v Brně v Nové sbírce 687a/15. Týká se dání Nové Říše Janu Čeloudovi z Pá- lovic bratry Hynkem a Zikmundem z Ludanic ze 17. IV. 1517. (Příslušný vklad dle tohoto listu v. Desky brněnské str. 158/29.) 3) Srov. str. 17197—98, 19/118, str. 266/26, 271/50 a j. 4) Srov. str. 161—162/17. 5) Viz str. 1291105:131/118. Zápis učiněn po druhé buď po souhlasu manželově nebo po jeho smrti. 6) Tovačovská kniha, kap. 100, Kniha Drnovská str. 48 ještě předpisují nejv. komorníku, aby se před naříze- ním vkladu třikrát optal vkládajícího: „jest.li tvá vůle čili není?“, a dostane-li vždy odpověď kladnou, má teprve pak dát příkaz ke vkladu. 7) S vděčností zde připomínám upozornění pana univ. profesora Dr Sebánka na materiál sem hledící, pů- vodně uložený v Bočkově sbírce č. 2347a, za války přeřazený do Nové sbírky sign. 687a, který mi umožnil pod- statně rozšířit obraz života u zemských desk.

Strana XLVIII
XLVIII Uřadování u desk - zápisy vkladů vůli všech (nehledíc k tomu, že by zájezd všech k soudu byl pro ně velmi nákladný). Bylo proto na bíle dni, že pověřovali jednoho ze sebe, aby jménem ostatních provedl vklad. Dali mu ovšem plnou moc, kterou se musil před nejvyšším komorníkem vykázat. Tak r. 1521 bratří Hynek a Bernard z Býšovce posílají k nejvyššímu komorníku svého bratra Václava, aby na jejich místě vložil Mandaleně z Dubé a z Lipého do desk ves Křetín, kterou jí prodali.1) Podobně se r. 1538 obrací děkan a kapitula olomoucká na úředníky desk, oznamujíc, že člen kapituly, bratr Crha má poručení, aby provedl v brněnských deskách příslušné vklady Dobešovi z Boskovic a Vilému Prusinovskému z Víckova.*) Nejčastěji to bývala nemoc, která zabraňovala, aby ti, kdož vkládali do desk, se také vkladu skutečně osobně zúčastnili. Tak r. 1496 obrací se Ondřej z Tvorkova v zajímavém dopise, který nám pěkně osvětluje sousedské poměry u desk, na nejvyšší úředníky zemské, oznamuje jim, že naň připadl po příbuzném hrad a statek Louka u Kunštátu, který on už mezitím dal svému synu Jiříkovi, o čemž mu vyhotovil příslušný list o dání. Syn Jiřík však rovněž už statek prodal (Vilému z Pernštejna), a o tomto prodeji má se stát vklad do desk. Ondřej v dopise přiznává, že by „sám při vkladu osobú svú býti měl,“ aby se „ten statek muohl ve dcky vložiti i nápad příbuznosti vy- mazati,“ leč „pro starost svú a nedostatek zdravie tomu nic učiniti“ nemůže. Prosí tudíž nejvyšši úředníky o přispění svému synu, který vklad provede, aby jej mohl učiniti tak, aby případné pří- buzenské nápady byly vyloučeny. Že Jiřík u desk pochodil, patrno s toho, že příslušné vklady pro- vedeny, aniž byl vložen proti nim odpor. Provedeny dokonce tak dobře, že dosud nejsouvymazány.3) S jiné strany osvětluje život u desk zajímavý případ vkladu polovice Popic u Jihlavy Jiříkem, měšťanem jihlavským. Ten někdy koncem r. 1519 nebo počátkem r. 1520 koupil polovici této vs od jihlavských měšťanů, bratří Šebestiána a Volfganga Špisarů. Koupě uzavřena na zámku Brtnice za přítomnosti Buriana z Valdštejna a některých jihlavských měštanů. Volfgang Špisar chystaje se tehdy k odjezdu ze země, prohlásil, že souhlasí s prodejem i s tím, aby byl o tom proveden vklad do desk. Jiřík Macek v době, kdy zasedal v Brně soud, byl nemocen a nemohl tudíž zajet k des- kám, aby byl přítomen vkladu koupené části vsi. Proto pověřil tímto úkolem jihlavského měšťane Stanislava, jemuž dal k provedení vkladu plnou moc, kterou se měl vykázat před úředníky zem- skými. Aby jeho plné moci byla dána u desk plná víra, opatřil ji pečetí purkmistra a rady město Jihlavy. Jsa „moudrý a opatrný“, nepovažoval ještě toto opatření za dostatečné, a zajisté nikoliz bezdůvodně, neboť šlo o to, překonat nedůvěru úředníků u desk, zda druhý z bratří Špisarů, který byl mimo zemi, opravdu dal své svolení ke vkladu. Obrátil se tudíž na Buriana z Valdštejna, aby ho podepřel u zemkých desk. Ten skutečně vydal listinu, v níž „k své víře a k své duši“ dosvědči. všecko, co jsme právě řekli, že se dálo na Brtnici. A toto svědectví zajisté rozptýlilo pochybnosti nejvyššího komorníka o pravosti tvrzení jihlavského měšťana. Svolení ke vkladu tudíž dáno.*) Tento případ nám osvětluje, jak si asi musel počínat nevýznamný člen tehdejší společnosti, aby došel víry u úřadu, mohlo-li se jeho tvrzení brát v pochybnost. U vysoké šlechty třeba míti zato, že se asi velmi často dala zastupovat při provádění vkladů Bylo to nepochybně časté zaneprázdnění různými veřejnými funkcemi, které jí v tom zabraňovalo Tak si totiž nejlépe vyložíme listinu Jaroslava z Pernštejna z r. 1550, kterou jménem svých nedíl- ných bratří Vratislava a Vojtěcha zmocňuje vládyku Jeronyma Božického z Božic na Bohdalicích, aby jejich jménem provedl vklady vsí uvedených v listině, jež oni prodali na různé strany.5) Po věcné stránce nemohlo býti námitek proti tomuto způsobu vkladu, i když se neshodoval s před- pisem knihy Tovačovské. Pro úředníky desk, zejm. pro nejvyššího komorníka nebylo tu risika, ježto vklad směřoval ke škodě nebo ku prospěchu stran, a o poplatky za vklad se v tomto případě úředníci desk nemuseli obávat, šloť o švakry pana komorníka. Daleko nejdál v tomto směru še, Ladislav z Boskovic, když v období mezi prvním a druhým svým komornictvím (r. 1513) potřebo- val vložit do desk řadu vsí, které jednak prodal a jednak koupil. Ve vlastnoručním listě,*) kterým 1) Činí tak listem na papíře se dvěma pečetmi, uloženém ve stavovských listinách zemského archivu v Brně (6. I. 1521). Příslušný vklad Křetína do desk, viz str. 225/23. 2) List je uložen tamt. v Nové sbírce sign. 687a/22. 3) List je uložen tamt. v Nové sbírce sign. 687af6, příslušné zápisy o tom v deskách viz str. 11016 a 111/10. 4) Obě písemnosti i pověření pro měštana Stanislava, i listina Buriana z Valdštejna jsou vydány v týž den 2. března 1520, pověření v Jihlavě a listina na Brtnici. Viz tamt. 687a/17—18. Vklad do brněnských desk v knize XIX. fol. 12, tisk str. 164171. 5) Originál zmocnění je tamt. v Nové sbírce sign. 687a/43. Příslušné vklady zde citujeme v pořadí, jak se o nich mluví ve zmocnění: vklad části Duban a Štítovic Václavu Berkovi z Dubé str. 371/239, vklad Pivína a Ska- ličky Kryštofovi Folknhaunovi z Glozku str. 370/238, vklad Olšan Jindřichovi ze Zástřizl str. 367/232. c) Je uložen tamt. sign. 687a/11 a je opatřen sekrytem a vlastnoručním podpisem Ladislavovým.

Strana XLIX
Uřadování u desk - zápisy vkladů XLIX se obrátil na svého nástupce v nejvyšším komornictví Jana z Pernštejna, potvrzuje naše mínění, že úřední zaneprázdnění zabraňovalo vysoké šlechtě osobně se účastnit vkladu. V tomto listě po- dotýká totiž Ladislav o své nepřítomnosti u desk toto: „pro pilnú a znamenitú potřebu desk dočekati nemohu, než odjeti musím“. List sám je výjim- kou mezi všemi doklady, které jsou nám po ruce a umožňuje nám blíže nahlédnouti do práce u desk. Budeme se jím proto podrobněji zabývat. Ladislav nezmocňuje tu nikoho provedením vkladu, nýbrž žádá přímo nejvyššího komorníka, aby od něho přijal zaslaný dopis, který v příloze obsahuje písem- nosti týkající se vkladů, o nichž mluví jeho list. Prosí ho, aby při nejbližším otevření desk dal příkaz k provedení příslušných zápisů. Pak po pořádku vypisuje, co má býti vloženo: vklad Vícova, Čech (pod Kosířem) a Stařechovic nechť se stane podle přiložené cedule vkladové a listu správního, kterým tyvsi prodal p. Vilémovi z Pernštejna. Z další připomínky vyplývá zajímavé zjištění že Ladislav držel ty vsi, aniž je měl zapsány v deskách Žádá totiž, aby byly vymazány z vkladu znějícího kdysi na Kunku z Kravař, od níž vsi dostal. Pro informaci upozorňuje nejv. komorníka, že vklad zboží Kunčina je obsažen „v páně Václavových knihách“ (kniha XII. Václava z Boskovic)1) Dále žádá vklad Tištína Arklebovi z Boskovic „také podle listu správního a cedule z něho vypsanej“ Tato cedule je náhodou zachována. Zmíníme se o ní hned dále v pojednání o skutečném provádění vkladu. I tu s výmazem je situace komplikovaná: Tištín prodal dříve Ladislav (svému bratru) Albrechtovi; po Albrechtově smrti (1499)2) se však ves vrátila zpět ve vlastnictví Ladislavovo. To však v deskách zapsáno není. Je tudíž třeba vymazat dřívější vklad vsi Albrechtovi. Tu však už Ladislav nedovede přesně udat, v které knize je tento vklad zapsán.3) Dále se má stát vklad dvou člověků a jednoho pustého purkrechtu ve Zdětíně Jakubovi z Šarova. Tito poddaní však patří ke kostelnímu podací v Ohrozimi, takže majitel patronátu v Ohrozimi by mohl vnést proti vkladu odpor. Aby se tomu zabránilo, přikázal Ladislav knězi v Ohrozimi jiný plat na lidech, takže nebude třeba nic vymazovat.*) Konečně je třeba vložit, tentokrát Ladislavovi samotnému, panství zábřež- ské, které koupil od Mikuláše Trčky z Lípy. Tu třeba vymazat dřívejší vklad panství Zábřeha Trčkovi Jindřichem Tunklem z Brníčka.*) Ze zápisů v deskách vyplývá, že nejvyšší komorník vy- hověl žádosti Ladislavově a dal do desk vložit vše, jak si přál. Takhle podrobně a pro nejvyššího komorníka informativně o všem, co má být při zápisu do desk učiněno, dovedl pochopitelně psát jen bývalý nejvyšší komorník, zvláště byl-li rázu Ladislava z Boskovic. Tento list je současně svědectvím, jak malý měli i deskoví úředníci přehled o vkladech do desk a že nebylo u desk žádných rejstříků, které by zachycovaly deskový materiál. U desk si toho byli nepochybně vědomi, jak svědčí zápis zhotovený o zasedání tříkrálového soudu v Olomouci r. 1492, který bezpochyby měl pro budoucnost předejít mnohým neblahým důsledkům z nedostatku takové evidence. Týkal se projednávání bohaté pozůstalosti po Janu Heraltovi z Kunštátu. Obsa- huje soupis pětadvaceti rukojmí a správců,*) kteří „ten (statek) spravovati a očišťovati mají“. Zápis byl vyhotoven ve dvou stejnopisech, z nichž jeden má být „pro budúcí paměť“ uložen u olomouc- kých, druhý u brněnských desk..) Žádná s přehlédnutých zde písemností není opatřena kancelářskou poznámkou, což jen potvr- zuje náš náhled, o němž budeme mít příležitost se ještě zmínit, že totiž stavové neměli též řádně vedenou registraturu v našem smyslu, kerá by zachycovala všecky jí prošlé písemnosti. Z uvedených zde příkladů vyplývá, že ani ten, kdo do desk vkládal, ani ten, komu se vkládalo, nemusel bývat přítomen zápisům do desk. Nebyl-li však přítomen, musel zplnomocnit jinou osobu, která měla právo jeho jménem jednat. Příklad Ladislava z Boskovic, kdy prostě je požádán nejv. komorník, aby provedl příslušné vklady i výmazy bez přítomnosti toho, kdo vkládal, je zcela vý- jimečný, pochopitelný ovšem tím, že jde o osobu vysoce společensky postavenou, která má blízký vztah k nejv. komorníku, takže mohla spoléhat, že její žádosti bude vyhověno. Když nejvyšší komorník projevil souhlas s tím, aby se stal příslušný vklad, mohl nejvyšší písař přikročit k opisu textu vkladové cedule do desk. I tu, jak jsme na počátku této stati o vkladech 1) Vklad vsí viz XVII. kniha fol. 22 (str. 184/135); výmas v „ceduli“ Kunčině, provedený opravdu Janem z Pernštejna, ovšem ve větším rozsahu viz str. 9/28. 2) Vis Jos. Pilnáček, Staromoravští rodové str. 32 přil. rodokmen rodu z Boskovic. 3) Vklad vsi viz str. 184/133, výmaz dřívějšího vkladu str. 102/14 provedl též Jan z Pernštejna. 4) Vklad str. 184/134. 5) Vklad str. 183/131, výmaz od téhož komorníka viz str. 169/59. 6) Vis toto heslo v Brandlově Glosáři. 7) Jeden exemplář, psaný na papíře je uložen v Nové sbírce sign. 687a/4. Tento zápis se týká v olom. deskách vkladů v XIV. knize č. 39—41, 46, 81, 88; viz str. 66—68, 74, 75.

Strana L
L Uřadování u desk - zápisy vkladů zjistili, měla Tovačovská kniha přísné předpisy. Zdá se, že byly zachovávány, zvláště ten, aby se zápis do desk shodoval s textem vkladové cedule. Tam, kde text vkladové cedule byl nezávadný, t. j. obsahoval všecky údaje shodné s listem správním a měl náležitou pertinenční formuli, měl písař snadnou práci. Ceduli prostě opsal. Učinil tak více méně přesně, ne však do písmene věrně. Varianty hlásek ie :í, aj : ej, ó :uo, šč: šť a j., jež tehdy stále byly ještě ve vývoji, leckdy přehlížel. Obtížnější situaci měl nejv. písař, pakli se vkladová cedule v lecčems odchylovala od správního listu, jako se stalo v případě, když Joachym z Bibrštejna spolu s Jitkou z Landštejna r. 1516 hodlali vložit do desk Burianovi z Vlčnova panství Nový Světlov. Měl-li nejv. písař zachovat pravidlo, že se vkla- dová cedule musí po věcné stránce shodovat s listem správním, čehož tu nebylo, a neměl-li odmít- nout vklad, musel si pomoci, a to jednoduše tím, že— bezpochyby na příkaz nejv. komorníka — opravil nejprve text vkladové cedule a pak ji opsal do desk.2) Pro vkladatele bylo tudíž lépe, měl-li se vy- varovat nepříjemnostem a nepřipustit, aby text jeho vkladové cedule byl měněn, získal-li osobu zkušenou v úřední manipulaci, která mu potřebný text napsala. Nepřekvapí nás pak, najdeme-li vkladové cedule, psané dokonce nejvyšším písařem. V zemském archivu jsou zachovány dvě takové cedule: prvá z r. 1539, jíž Jan z Doubravky vkládá Janu z Pernštejna statek Paskov; druhá s r. 1540 týká se vkladu Ostopovic Matyáši Munkovi z Ivančic, brněnskému měšťanu, sestrami Do- rotou a Apolonou z Janovic. Obě psal nejv. písař Otmar z Nepomuka (písmo č. V.). Jsou z po- sledních let jeho písařství. Snad takový býval závěr činnosti méně významných tehdejších stavov- ských úředníků: pomáhat soukromým stranám při nesnázích ve styku s úřadem a přivydělávat si tak. Praxi měli, takže zaručovali, že písemnosti jimi napsané budou odpovídat všem úředním zvyk- lostem. V našich dvou případech opravdu vidíme, že obě cedule3) přepsány do desk ve znění originálu, ovšem ani tu opis není zcela věrný. Některé hlásky, které časem podléhaly změnám, jak jsme se zde výše zmínili jsou opsány v jiných variantách. U vkladu Ostopovic by to nebylo nikterak nápadné, kdyžtě vkladovou ceduli a přepis její do desk psali dva různí písaři. To je celkem ve stylu doby. Zajímavější je švak případ vkladu statku Paspova. Zde i ceduli i zápis z ní do desk provedl týž písař, a přece se oba texty poněkud liší. Poslední stupeň odchylky od zmíněného ustanovení Tovačovské knihy o zápisu do desk, již si dovolila tehdejší kancelářská praxe, byl v tom, že ani vkladová cedule nebyla napsána. To se mohlo stát pravděpodobně jen tehdy, vkládal-li sám nejvyšší komorník, respekt, nejvyšší písař, anebo bylo-li jim něco do desk vkládáno. Tak r. 1531 Kateřina z Vlašimě vložila Kryštofovi z Boskovic, který tehdy byl nejv. komorníkem, statek Hradec (o. Uničov). Zápis vkladu byl dvakrát započat a vždy přeškrtán. Teprve po třetí se zápis podařil a byl napsán bez nehody (str. 272 p. 2). Takovýto způsob zápisu si vyložíme jedině tak, že vkladová cedule nebyla vůbec napsána a že text vkladu se tvořil teprve při skutečném zapisování do desk na základě správního listu. Situaci si dlužno představit tak, že nejvyšší písař tvořil text vkladu sám podle směrnic daných mu nejv. komorní- kem, nebo lépe, že nejvyšší komorník text vkladu diktoval sám nejvyššímu písaři. Hned při zápise do desk vybrány od vkládajícího poplatky za vklad, příp. za výmaz dřívějšího vkladu, jak souhlasně předpisují Tovačovská i Drnovská kniha.1) Nejvyšší písař si poznamenal na vkladové ceduli, kolik vybral na poplatcích. Zdá se, že ani po této stránce skutečnost nesouhlasila s ustanoveními obou knih. Nepodařilo se nám totiž uspokojivě přepočítat poplatky na cedulích po- znamenané podle podrobnějších směrnic Drnovské knihy (str. 46). Na ceduli o vkladu Tištína, který, jak víme, se stal na žádost Ladislava z Boskovic, není poznamenáno nic. Snad to souhlasí se 1) S takovými menšími nepřesnostmi z oboru hláskosloví jsou opsány do desk na př. vkladová cedule týka- jící se vkladu půl Tištína, o němž jsme se zmínili poněkud výše v citovaném dopise Ladislava z Boskovic Janu z Pernštejna z r. 1513. Originál její je uložen ve stavovských listinách zemského archivu. Je psána na papíře a je opatřena sekrytem Ladislavovým. Vklad její vis str. 184/133. S týmiž nepatrnými odchylkami od originálu vkla- dové cedule je zapsán do desk vklad kostel. podací v Kralicích na Hané z r. 1539, jejž učinila abatyše kláštera Krá- lové na St. Brně Barbora ze Sovince Janovi z Pernštejna. Orig. je v Nové sbírce tamt. sign. 687a/23, vklad jeji viz str. 310/27. K této ceduli je připojen podpis nejv. komorníka Jana z Žerotína. Na rubu poznamenal tehdejší písař (Otmar z Nepomuka), že se vklad stal na naučení panské. Tato důležitá doložka však v zápise do desk chybí. 1) Orig. této vkladové cedule, opravené rukou nejvyššího písaře Mikuláše z Bystřice (písmo č. IV) je v Nové sbírce tamt. sign. 687a/14. Vklad panství Světlova (str. 201—202/25) nese důležitý nadpis: „Z listu na Světlov vklad“, což značí, že vzorem, podle něhož písař zapsal vklad do desk, byla nikoli vkladová cedule, nýbrž list správní, což souhlasí s tím, co jsme výše pověděli. 3) Jsou uloženy v Nové sbírce tamt., prvá sign. 687a/24, druhá 385. Vklad prvé je v XXV. knize fol. 7, tisk viz str. 310/26; vklad druhé je v brněnských deskách v knize XXVI fol. 20, tisk. viz str. 286—387/60. 4) Kap. 93, 96; str. 46.

Strana LI
Uřadování u desk - výmazy vkladů LI skutečností. Jdeť o bývalého nejvyššího komorníka. Barbora ze Sovince zaplatila za vklad Kralic 1 kopu 17 gr., Jan z Doubravky za vklad statku Paskova 2 kopy 24 gr., Joachym z Bibrštejna za vklad panství Světlova 4 kopy gr., a to od vkladu i od vymazání. Zde poměrně vysoká cena za úřední výkon byla odůvodněna nepochybně tím, že nejvyšší písař musel text ve vkladové ceduli opravovat. Po zápisu vkladu do desk, přečetl písař, co zapsal, aby strany se mohly přesvědčit, že zápis učiněn tak, jak býti měl, a aby téš kdokoliv jiný slyše jej mohl vložením odporu uplatňovat svá práva, která na zapisovaných nemovitostech měl a o nichž v současném zápise nebyla zmínka. Pří- slušná listina pak vrácena majiteli a vkladová cedule měla býti roztrhána. Podle dnešních poměrů a podle toho, jakou vážnost Tovačovský ve své knize přičítává zemským deskám, pravě o nich, že „všeho práva konec a všech jistot jistota jsú“1) by se zdálo, že se budou strany snažit učiniti vklady do desk co nejdříve po skončení právního jednání, nutného k zajištění vkladu. Prohlížíme-li však deskové zápisy, nenabýváme přesvědčení, že by se nějak spěchalo s vkládáním. Nejlépe nám to ukazují zápisy královských listin, o nichž pojednáme v dálejšku. Srov- náme-li datum jejich vyhotovení s rokem jejich vkladu do desk, zjistíme často i několikaletý časový rozdíl. Tak na př. r. 1527 vložen mocný list pro Ladislava z Boskovic z r. 1513, třebaže nám deskový záznam o jeho úmrtí (str. 215/102) praví, že zemřel r. 1520. (srov. heslo list královský v rejstříku). Leč i obyčejné vklady podávají příklady opožděných zápisů. Tak r. 1551 vkládají Přemek a Znata s Víckova Alžbětě z Opatova díl Dobročkovic, ač už r. 1550 se o témž Znatovi mluví jako o mrtvém.2) Nebo r. 1552 Aleš Laškovský ze Švábenic vkládá půl statku Otaslavic Janu z Pern- štejna, třebaže tento jak známo zemřel r. 1548, tedy před čtyřmy roky.3) Leckteré nedůslednosti v deskových zápisech se zdají nasvědčovat tomu, že nejvyšší komorník neplnil vždy svůj úkol s tou pečlivostí, jak na něm žádala Tovačovská kniha. Tak r. 1504 Jan Kuna z Kunštátu zapisuje věnný list své manželce Dorotě ze Zástřizl na statku Vsetíně, ač statek Rožnov a Vsetín bratřím z Kun- štátu vložen Petrem hrabětem od sv. Jiří a z Pezinku teprve v r. 1505.1) Dále hojné příklady dvou vkladů týkajících se téhož statku neb vsi a znamenající časovou posloupnost majitelů, jež byly učiněny za téhož zasedání soudu, a v deskách jsou zapsány buď hned vedle sebe nebo nedaleko od sebe,5) svědčí, že první z nich učiněny vždy bezpochyby až za delší dobu po příslušných právních ujednáních. Poněvadž právní platnost těchto zápisů současným novým vkladem zanikla, byly hned po zapsání vymazány. Není ovšem ani tu jako v mnoha jiných věcech zachována důslednost, a tak nás nesmí překvapit, že leckteré zápisy tohoto druhu nebyly vymazány.*) V této souvislosti bylo by na místě pověděti něco o výmazech vkladů. Z povahy věci vyplývá, že vkladový zápis, který změnou v dosavadním právním stavu pozbyl platnosti, měl být vy- mazán. Bylo jednou z povinností nejvyššího komorníka, dbát o to, aby takové zápisy opravdu byly vymazány. Bylo toho třeba proto, aby se zabránilo možným sporům, založeným na tvrzení, co není vymazáno, k tomu osoba, v jejíž prospěch zápis zní, má právol). Proto nejvyšší komorník při novém vkladu dal hledat písařem dřívější vklady, a ty dal vymazat buď celé, ruší-li se novým vkladem platnost celého předchozího vkladu, nebo jen tu část, jíž se nový vklad týká. Stávalo se leckdy, že předchozí zápis nemohl být nalezena). Nebylo to nic divného. Evidence v deskách, jak jsme již zjistili, byla pramalá, nebylyť ani listy foliovány, natož aby byly nějaké indexy“). Nebylo-li pochyb- nosti o tom, že jde o deskový statek — ne-li, byl vklad odepřen, jak výše zmíněno — byl v takovém případě o tom učiněn zápis10). Bylo jaksi povinností vkladatelů, aby tu šli na ruku úředníkům a označili, v knize kterého komorníka dřívější zápis byl učiněn?). Vkladatelé to však nejčastěji rovněž 1) Kap. 109. 2) Srov. str. 372/247 :366/230. 3) Srov. str. 383/272. 4) Srov. str. 1461138: 151—152/227. 5) Srov. str. 29/203:204 51/53:54, 57191:92, 58/98: 99, 83/138 : 139, 84—85/48: 149, 105/30: 31, 119—120142: 43, 127194 :95, 159—16016:7, 178—179/101:105, 188/149 : 148, 191/167 : 169, 192—193/171:172 zápis o Dubčanech, 198—199/12:13 (část vkladu), 204/38:49, 207152:57, 252/10:1I, 264—265/18:19, 266—267/31:32, 282—283/95 :96, 292—293/25:26, 322—323/78:79, 336—337/119:120 a j. 6) Srov. str. 82/122:: 123, 110—11116: 10, 133/126: 127, 304—305/5:6. 7) Brandl, Kniha Tovačovská, kap. 96. s) Srov. pozn. při vkladu str. 97126 brněnských desk. 9) Ty nebyly ve starších dobách ani v knihách půhonných, kde evidence byla velmi potřebná. Později sice připojovány rejstříky, leč i ty jsou velmi nedostatečné, jsou sestaveny jen podle osob žalujících, a to ještě jen podle jejich křestních jmen, jak bylo tehdy zvykem. 10) Viz o tom str. 15/78, 33/228, 232, 233, 93/175, 177, 94/184, 96/194 a j. v.

Strana LII
LII Uřadování u desk - výmazy vkladů nevěděli1), a proto připojovali k textu vkladu doložku, jestliže by kde v deskách byl nalezen dřívější zápis, týkající se téhož statku, že se ho odříkají a dřívější zápis „mrtví, moří a vniveč obracují“ Tím nepochybně odpadla nejvyššímu komorníku povinnost vymazat předchozí zápis2), a vkladateli povinnost od výmazu zaplatiti. Zde máme další vysvětlení, proč mnohé zápisy nejsou vymazány. Jinak však dlužno říci, že po valnou část tohoto období desk, t. j. zhruba do 40-50 let 16. stol. výmazy se provádějí se značnou důsledností, a od té chvíle, kdy nejvyšší komorníci připojují svůj podpis vedle výmazu, t. j. od komornictví Vratislava z Pernštejna, můžeme dobře za použití rej- stříku zjistit, v kterém soudním období ten který výmaz byl učiněna). Srovnávajíce deskové zápisy s tohoto hlediska, docházíme k některým zajímavým poznatkům, které doplňují naše vědomosti o kancelářské praxi u úřadu desk, dříve získané (srov. str. XL.). Tak Jan z Pernštejna vymaže zápis vsi Závořic u Zábřeha z r. 1482 nepochybně r. 1510, kdy je prodáváno celé panství Zábřeh, třebaže ves Závořice, která asi zatím spustla, není ve vkladu panství zábřežského v r. 1510 uvedena, a také později není o ní zmínka (srov. str. 37/264:169/59). Hledán tedy r. 1510 dřívější vklad velmi pečlivě. Naopak týž Jan z Pernštejna opominul r. 1512 vymazat vklad panství Broumova, když tohoto roku došlo k jeho novému zápisu do desk (srov. str. 147-148/196:177l93), nebo r. 1522 ne- vymazal vklad statku Majetína z r. 1516, když dochází k jeho novému vkladu, a platnost prvotního zápisu pomíjí (srov. str. 193/173:228/38).*) Z dosavadních zkušeností, kterých jsme tímto srov- náváním nabyli, zdá se nám, že v 30. letech 16. stol., zvláště za Kryštofa z Boskovic výmazy se pro- vádějí velmi pečlivě. Tak r. 1530, když při vkladu statku Krumsína pojaty do vkladu i Doma- myslice, vyhledány a vymazány dva dřívější zápisy z r. 1481 a 1490, týkajcící se této vsi (srov. str. 33/233, 55/83:262/10). Rok nato vymazuje týž Kryštof z B. věnný zápis na statek Šilperk z r. 1490, a to v době, kdy tento zápis bezpochyby už dávno ztratil svou platnost (srov. 49148:268/40). V čtyřicátých letech 16. stol. za komornictví Jana z Žerotína pozorujeme, že vklady znenáhla přestávají být vymazovány, v padesátých letech stává se to obecným zjevem a v šedesátých letech už jen zcela výjimečně nejvyšší komorník provádí výmas obyčejného vkladu. Zatím co Vojtěch z Pernštejna (1554-1557) proti čtyřem provedeným výmasům má třináct neprovedených, u Zacha- ryáše z Hradce (1558-1566) stojí proti pouhým třem provedeným výmazům vkladů padesát nepro- vedených5). Nepodařilo se nám nalézt nějakou instrukci nebo sněmovní usnesení, které by se týkalo této změny úřadování u desk, a dle toho, že se zvyk nevymazovat deskové zápisy — kromě zápisů věnných a zápisů spolků — vyvíjí po více nežli desíletí, než se obecně ujal, dlužno usuzovat na to, že pravděpodobně ani žádná instrukce vydána nebyla. Máme zato, že k tomuto kroku vedly úřed- níky zems. desk dva momenty. Byl to především rozšířený právní názor, že novým zápisem se automaticky platnost starého zápisu rušila, čili nebylo potřeba žádných výmazů, stačil jen poukaz na nový zápis a nebezpečí nějakých sporů tím, že by pominuté strany uplatňovaly své nároky ať sku- tečné nebo domnělé, odpadlo. Tato zásada už dříve platná, mohla v pozdější době přijít k uplatnění proto, ježto přehled i o deskové látce daleko pokročil proti dobám minulým. Svědčí tomu nepřímo četné rukopisy právního obsahu ze 16. stol., zvl. z jeho druhé polovice.*) Také úprava zápisů do desk přidanými nadpisy, vystihujícími obsah zápisů, umožňovala větší přehled v deskách. Druhý důležitý činitel, který působil nepochybně na opuštění zásady činiti výmazy, byla obecná během sto- letí provedená zásadní změna ve struktuře pozemkové držby a ve struktuře sociálního rozvrstvení 1) Nevěděl to přesně, jak jsme výše poznali (str. XLIX), ani sám bývalý nejvyšší komorník Ladislav z Bosko- vic o svých některých vkladech. 2) Viz str. 15/78, 33/228, 232, 233. 93/175, 177, 941184, 961194 a j. 3) Na př. vklad Kladníků a Olbramic z r. 1480 vymazán 1504, srov. str. 11143:147/194; vklad statku Kožišova a vsi Třemešku z t. r. vymazán 1510 (str. 15—16/77, 91:169/59); vklad dvora v Lazníkách z t. r. vymazán 1509 (str. 19/118:166/42); vklad panství Lukova z r. 1481 vymazán 1516 (str. 20/123:191/166); vklad vsi Domamyslic z t. r. vy- mazán až r. 1530 (str. 33/233:262/10) a vklad vsi Choliny s t. r. vymazán dokonce až 1536 (str. 34/242:295/35) a j. 4) Srovnej dále nevymazané vklady: Kunovic (str. 118/35:173/79), Šišmy (str. 121/51.145/179), statku Dolní Moštěnice (str. 170/63:238:239/10) a j. 5) Už za Jana z Žerotína neprovedeny výmazy, na př. r. 1541 (srov. str. 162—163/19:324/81); r. 1544 (srov. str. 149/209:329/98); r. 1545 (srov. str. 182/124:334/114); r. 1546 (srov. str. 150/218:341/137, str. 170/61:341/137); r. 1548 (srov. str. 141/162:353/186, str. 199/16:354/187, str. 245—246/13:356/192, str. 283/96:350/167, str. 287/3:350/ 168), tu je část, která se týká statku Vsetína; r. 1550 (srov. str. 146/189:371/240); r. 1551 (srov. str. 1841132:372/246, str. 319/62:372/246), r. 1552 (srov. str. 201—202/25:381/265—266, str. 223—224/15:382/267, str. 282/91:383/272), r. 1553 (srov. str. 226—227/29, 32:386/284). Naproti tomu vymazány zápisy, na př. r. 1542 (srov. str. 148/199:326/93), r. 1547 (srov. str. 127/95:344/148, str. 312/40:343/144) a j. 6) V zemském archivu v Brně na př. rukopisy č. 184,215, 217. 266, 340, 452, 592, 627, nebo rukopisy Cerroniho sbírky tamt. sg. II. 285, 321—327, 332 a j.

Strana LIII
Uřadování u desk - zápisy věna LIII svobodného obyvatelstva, na niž tak pěkně ukázal Fr. Hrubý v pojednání Z hospodářských pře- vratů českých v stol. XV. a XVI.,1) a o němž se zmiňuje i ve spise Moravské zemské desky z let 1348-1642.3) Téměř všichni ti drobní držitelé vesnice neb jen i jejích částí ztrácejí se docela a upadají do závislosti na velkostatkářských majitelích a jejich statečky jsou pohlcovány okolními panstvími. Tím ovšem přestávají vkladové zápisy takových částí vsí, zato na druhé straně vy- jasňuje se právní situace oněch vsí, mizí nebezpečí uplatňování dávných nároků na držbu takových- to částí vsí a odpadají spory o ně. Z toho pro nejvyššího komorníka plynou důsledky, a to ty, že si může dovolit při novém vkladu nevymazat starý, aniž by bylo potřeba míti nějaké obavy ze sporů o pozemkovou držbu. Tato okolnost přišla ovšem vhod i vkládajícím, neboť nemuseli platit za vý- mazy. Lze tudíž stěží rozhodnouti, kdo byl iniciátorem v novotě, nevymazovati zápisy, zda úřed- níci zemští, či strany. Zápisy věna však vymasovány dále, a to velmi pečlivě. To vyplývá z povahy věna. Bylat jeho platnost dočasná, a končila buď výplatou uživateli (manželce) nebo jeho úmrtím. Záleželo pak tomu, kdo věno vkládal, na tom, aby bylo poté, když přestalo platit, vymazáno, aby nevymazaného vkladu nebylo lze znoužít eventuálním nástupcům v požívání věna. Zapsání věna bylo věcí delikátní a spojeno s nebezpečím pro nejvyššího komorníka, že při ně- jaké neopatrnosti v odhadu ceny statku, na němž věno zapsáno, mohl případně sám doplácet, co se nedostávalo. Proto jak Tovačovská, tak po ní i Drnovská kniha3) důtklivě připomínají nejvyššímu komorníku, aby dobře spočítal a srovnal výnos statku a výši věna na tom statku zapisovaného a aby náležitě uvážil hospodářskou schopnost ručitelů věna, t. j. příjemčího a rukojmí, než se rozhodne povolit zápis věna do desk. Postup při zapisování věna do desk byl asi takovýto. Jak známo, věno v tehdejších dobách zů- stávalo až do smrti manželčiny k jejímu volnému použití. Bylo více méně jakýmsi provozním kapi- tálem, vloženým do společného podniku, který se vracel manželce, přežila-li manžela. Byl jí zajiště- ním pro stáří. Bylo proto povinností manželovou pojistit tento kapitál i důchod z něho na některém vlastním majetku.*) Manžel po obdržení věna vydal osobě, od níž věno dostal (otec, poručník a p.) listinu o tom. V ní potvrzoval příjem věna a sliboval pod závazkem několikanásobné pokuty, že ne- bude více požadovati než dostal.*) Do čtyř neděl poté měl povinnost vyhotovit věnný list.*) V něm šest známých manželových jako rukojmí ručilo vedle manžela svým majetkem, že ustanovení uvede- ná v tom listě budou splněna a obyčejně dva známí manželčini jako věrné ruce či věřitelé dbali na splnění ustanovení věnného listu. Při nejbližším zasedání soudním měl manžel povinnost zapsati věno do desk. (Nezdá se však, že by se toto ustanovení přesně dodržovalo.JK zapsání zdá se dostavili oba manželé a přítomní bývali i věřitelé. Z omluvitelných důvodů bylo možno žádat o zastoupení. Manželku mohl zastupovat některý z věrných ruk. V takovém případě bylo pro ni výhodné, byl-li to někdo z úředníků zemských.) Nejvyšší komorník dal si předložiti věnný list, přezkoušel, zda statek, na němž má býti věno zapsáno, je statek deskový. Byl-li manský, bylo třeba svolení k zápisu od vrchního lenního pána. Poté zjistil výnos z tohoto statku, načež ocenil statek, odhaduje jeho cenu desetinásobkem výnosu. Souhlasila-li takto zjištěná cena statku se sumou, zapisovanou jako věno nebo raději převyšovala-li ji, mohl nejvyšší komorník bez obav povolit vklad věna. Vedle toho musel míti zřetel na to, aby t. zv. příjemčí věna, čili ručitel za ně,*) byla osoba mající dosti na pozemkových statcích, aby především z nich mohlo být hrazeno, co by se případně nedostávalo na statku manže- lově a nemuselo být saháno na komorníkův statek. 1) ČCH r. 3011924 (str. 205—236, 433—469). 2) Brno 1931 str. 12—14. a) Viz kap. 99; str. 47—48. 4) Mohlo se to též díti zajištěním kapitálu a důchodu z něho. Leč tento způsob zajištění věna zde neuvažujeme. 5) Srov. na př. listinu Prokopa Zajímače z Kunštátu při jeho sňatku s Žofkou, sestřenicí Hynka z Valdštejna na Brtnici z 20. ledna 1488 ve sbírce stavovských listin zem. archivu v Brně. 6) Formulář jeho viz na př. Brandl, Kniha Tovačovská kap. 178. Formulář v sousední kapitole 179:List oby- čejný na věno na hotové peníze, sem patří jen svou druhou částí, v níž se slibuje zapsání důchodu. 7) V stavovských listinách zem. archivu tamt, jsou dva dopisy z 12. IX. 1480, v jednom píše Alžběta z Kra- vař Vilémovi z Pernštejna, který tehdy byl nejv. komorníkem brněnským, že ho ve svém věnném listě jmenovala věrnou rukou. List mu posílá žádajíc ho, aby ji opatřil „vedlé slušnosti“, t. j. dbal, aby při zápise věna do desk nebyla zkrácena. Pak nechť jí list vrátí. V druhém dopise žádá Jindřich s Doubravice a na Templštejně, ustanovený rovněž věrnou rukou, téhož Viléma z Pernštejna, aby ho zastoupil při zápisu do desk, že on pro nemoc se nemůže osobně k deskám dostavit. Oba dopisy jsou otištěny v Archivu českém sv. XVI., str. 3. s) Viz heslo „příjemce“ v Brandlově Glosáři, str. 272.

Strana LIV
LIV Uřadování u desk - zápisy, výmazy věna Poté dal přezkoušet, zda se věnná cedule neodchyluje svými věcnými údaji od věnného listu. Text věnné cedule byl zcela stručný a za celé období tohoto svazku se téměř nezměnil. V zemském archivu máme zachováno několik věnných cedulí, všecky z oblasti olomoucké cúdy.1) Obsahují jméno toho, kdo věno vkládá, jméno té osoby, jíž se věno vkládá (maželčino), částku, která se zapisuje na statku, jenž bývá někdy povšechně, jindy podrobně uveden. Cedule jsou psány na papíře a opatřeny pečetí vkladatelovou (manželovou). Srovnáním jejich textu s přepisem do desk shledá- me, že mezi nimi bývají drobné textové rozdíly téhož hláskoslovného rázu, jak jsme to zjisili výše (str. L) při cedulích vkladových. Ježto však text jejich je mnohem stručnější než u cedulí vklado- vých, není těch odchylek také příliš mnoho. Se zápisem věna vybrán také příslušný poplatek, jehož výši poznamenal nejv. písař na věnné ceduli. Poplatky za vklad věna byly nižší než za vklad statku. Na př. Jan ze Zástřizl zaplatil jednu kopu 6 grošů, Václav Tetaur z Tetova jednu kopu 28 grošů. Na ceduli Hynka Bočka z Kunštátu není žádný záznam o výši poplatku. Při zápisu věna docházelo často i k vkladu t. zv. nadvěna.2) což byl přídavek manželův k věnu pro přilepšení manželce. Někdy vklad nadvěna učiněn samostatně. V době platnosti věna se mohlo stát, že manžel prodal statek, na němž věno zapsáno. V takovém případě starý zápis vymazán a učiněn zápis nový, který pravil, že se věno z toho a z toho statku převodí na jiný statek.3) Když platnost věnného zápisu pominula, zápis vymazán. To se stávalo vedle zmíněného už převodu věna na jiný statek“) buď po úmrtí manželky nebo splacením věna. Splacení pak nastávalo po úmrtí manželově,5) a to, když se manželka-vdova po druhé vdávala nebo když maželka-matka nechtěla s dětmi společně chlebit. Výmaz věna v případě úmrtí manželčina dál se zajisté po oznámení a snad i dosvědčení manželově o smrti manželčině u úřadu desk. Šlo-li však o výmaz věna po jeho splacení, mohlo se tak stát dvojím způsobem. Buď se dostavil k deskám ten, kdo měl věno splatit a složil zde před nejvyšším komorníkem částku uvedenou v zápise o věně v deskách, načež nejvyšší komorník vydal peníze paní ve věnném listě uvedené, když mu předala list, obsahující po- tvrzení o příjmu věnné částky a žádost o výmaz věna. Tohoto způsobu výmazu používáno dle rady Tovačovského (kap. 140) tehdy, když se bylo třeba obávat se strany vdoviny potíží. Častěji se vý- maz stal na přímou žádost vdovinu, adresovanou nejv. komorníku (resp. celému zems. soudu). Byla psána na papíře a opatřena žadatelčinou pečetí. V ní se žádalo, aby věno, které jí bylo v des- kách zapsáno manželem, bylo z desk vymasáno, ježto po smrti manželově ten, kdo nastoupil v uží- vání majetku, na němž jí bylo věno zapsáno, jí už věnnou částku vyplatil.“) Výmaz pak proveden patrně bez účasti vdoviny. Máme však doklady toho, že se vdovy výmazu věna osobně u desk zúčastnily. Tak Anna ze Zástřizl a na Zdounkách dává v zajímavém listě z r. 1563 nejvyššímu komorníku svou dobrou vůli, aby provedl výmaz věna i nadvěna, původně za- psaného její sestře Johance, manželce zemřelého Půty z Ludanic na statku Rokytnici. Věno na ni 1) Všecky jsou dnes uloženy v Nové sbírce. V nejstarší z r. 1517 zapisuje Hynek Boček z Kunštátu Anně z Hradce 5000 kop gr. na dvaceti třech vsích panství kunštátského (sign. 687a/16, vklad je v XVIII. knize fol. 6, otisk její viz str. 203/30); v druhé z r. 1539 zapisuje Jan ze Zástřizl Kunce z Víckova 500 kop gr. na Moravanech (sign. 687a/26, vklad je v knize XXV. fol. 9. otisk její viz str. 312/37); v třetí z r. 1540 (která je podle poznámky připojené k ceduli současným opisem, ověřeným nejv. komorníkem, nejv. sudím a písařem) zapisuje Mikuláš st. z Hrádku Johance z Lazník 500 zlatých na Počenicích (sign. 687a/25), vklad je v XXV. knize fol. II, otisk její viz str. 314/50) a konečně ve čtvrté z r. 1545 zapisuje Václav Tetaur z Tetova Mandaleně z Vlčnova půl třinácta sta kop gr. na Otrokovicích (sign. 38611, zápis v deskách je v téže knize fol. 37v., otisk její viz str. 339/125). 1) Viz heslo nadvěno ve věcném rejstříku. a) Viz heslo věno — převod věna tamt. 4) V Nové sbírce v zem. archivu (sign. 687a/48, 49, 51) máme o převedení věna manželky Zdeňka Meziřičského z Lomnice na Ledci Markety Ledecké z Říčan k českým deskám a o jeho výmaz u desk v Brně tři dopisy z r. 1555; viz o nich dále. 5) Brandl, Kniha Tovačovská, kap. 140, Týž Kniha Drnovská str. 62—63. 6) V zemském archivu máme zachováno několik takových žádostí o výmaz věna z oblasti olomoucké cúdy. Je to především list Aleny z Lukavce, vdovy po Petru Mouřinovském z Mezilesic z r. 1545 o výmaz věna na půl Mouřínově (listiny zemského soudu, odd. III. 67; vklad věna je v knize XXIV, f. 4v., otisk viz str. 290/14). Dále je to list Libuše z Lomnice, vdovy po Bedřichu z Žerotína a na Štramberku z r. 1547 o výmaz věna na vsích Žilině a Šanově. Věno jí však do té doby nebylo splaceno. K výmazu svoluje ihned, jakmile poručníci jejích dětí složí u komorníka příslušné listiny, znějící na sumu věnnou i nadvěnnou (Nová sbírka 513/1; vklad věna je v knize XXV. fol. 8, otisk viz str. 310/287. Zápis je opravdu vymazán). Jiný je list Mandaleny Zekelové z Ormuzdu, vdovy po Janu z Pernštejna z r. 1549 o výmaz věna na panství Plumlově. Věno jí splatil syn Vratislav (Nová sbírka 687a/42. Vklad věna v deskách je v knize XXV. fol. 50v., otisk viz str. 352/176). Na žádném z těchto listů není učiněna žádná kancelářská poznámka.

Strana LV
Uřadování u desk - výmazy věna LV a její sestry připadlo dědickým nápadem po smrti Johančině. Nyní dostala od Václava z Ludanic, syna Půtova, díl věna, patřící jí z nápadu po sestře a žádala tudíž nejv. komorníka, aby vymazal z desk její podíl. Pod textem listu a Anninou pečetí je připsáno rukou nejv. písaře (Matyáše z Hartunkova) následující zajímavá poznámka, velmi pěkně osvětlující situaci u zemských desk: „Léta 1563 v sobotu po svatém Janě (v týž den je datován i tento list) paní Anna z Zástřizl v šran- cích stojíc souc od JMti najvyšího komorníka dotázána, tomu vymazání toho věna i nadvěna vuoli svou dala“.1) Podobná poznámka připojena nejv. písařem (Jetřichem Podstatským z Prusinovic) ke zminěné už zde (str. LIV p. 1) věnné ceduli Mikuláše z Hrádku z r. 1540, jež zní: „Léta 1567 při času sv. Jana předstoupila před JMti pana komorníka nejvyššího táž paní Johanka z Lazník a vůli svú oustně oznámila, že k tomu povoluje, aby to její věno z desk zemských vymazáno bylo, což se stalo“. Někdy k žádosti o výmaz připojeno prohlášení rukojmí, kterým oni zaručují, že vdova ani kdo jiný nebude na nikom snovu žádat vyplacenou už věnnou sumu.2) Po výmazu věna bylo třeba vyvázati též rukojmí i věrné ruce z jejich povinností. Stalo se to zvláštními listy, které jednak poslány rukojmím, jednak věrným rukám. Byly-li nějaké zvláštní okolnosti, které ztěžovaly nebo znemožňovaly provedení toho (na př. odstěhoval-li se někdo z Mo- ravy, při čemž provedl převod věna), mohl zplnomocnit někoho ze svých známých, aby dotyčné osoby uvědomil o rozvázání jejich povinností. Pěkně je to vyjádřeno v jednom dopise Zdeňka Meziříčského z Lomnice a na Ledci Zdeňku Brtnickému z Valdštejna z r. 1555 při příležitosti pře- vodu věna jeho manželky k deskám: „I můj milej pane švagře, za to Vás přátelsky prosím, již sobě pro mé Vám zase přátelské odplacení v Praze vážiti neračte a v tom pracovati, aby mně ten list zasen vrácen byl, a jestli by dlouho čekati bylo, Šturmovi, služebníku mému, na ten list račte ho domů vypraviti a potom ten lístek sobě od desk přijíti. A kteříž by tu z pánů rukojmí mejch byli, pečeti jich jim s poděkováním zase vrátiti a potom mně ji odeslati... Neb osobně sám do Brna jeti nemohu. Toto věděti račte, arcikníže JMt. na místě krále JMti... ráčil mne obeslati, abych "3) tu středu po Novém létě v Plzni při JMti byl ... Po výmazu věna list vdovin zůstal uložen v registratuře desk, či pravděpodobněji ve stavovském archivu, jehož součástí registratura zemských desk bezpochyby byla.*) Nepostupovalo se vždy tak, jak tu bylo napsáno. Budeme mít hned příležitost ukázat, jak často věnný zápis, zvláště ve starších dobách, dlouho zůstával nevymazán. V deskách nalézáme hojně vymazaných zápisů věnných, jen však u části z nich vedle výše zminěných případů dovedeme určit, kdy a za jakých okolností se tak stalo, a to proto, že se uvedená potvrzení o výmazu nebo žádosti o výmaz, jež měla zůstat uložena u desk, nezachovala. Tam, kde nejvyšší komorník je podepsán vedle výmazu, můžeme aspoň přibližně udati, že se výmaz stal za toho a toho komorníka. Stal-li se však výmaz za Ladislava z Boskovic nebo za Jana z Pernštejna nebo konečně za Zachariáše z Hradce, kteří všichni byli po dvakrát nejvyššími komorníkys), nedo- vedeme ani určit, stal-li se výmaz za prvého či za druhého jejich komornictví. Uvedeme zde ně- kolik příkladů, které nám ozřejmí to, co tu bylo právě řečeno. Tak v r. 1482 zapsal Oldřich z Bos- kovic své manželce Elšce z Janovic věno na několika vsích panství Městečka Trnávky. Tento zápis je vymazán Ladislavem z Boskovic. Leč z jeho doby není v deskách žádný zápis, který by se věnných vsí týkal.*) Týž Ladislav z Boskovic vymazal zápis věna Anežce z Ojnic na Písku z r. 1490, který 1) Nová sbírka 468; věnný zápis, znějící na Johanku ze Zástřizl, je v knize XXVI. f. 4v., jeho otisk viz str. 398/12. Je vymazán Zachariášem z Hradce, tehdejším nejv. komorníkem. 2) To slibují bratří Jan a Vilém Kunové z Kunštátu a bratři Vilém a Přemek s Víckova za Dorotu z Víckova, jež r. 1520 žádá o výmaz věna zapsaného jí v brněnských deskách na Čermákovicích, jež však nemůže „pro nedo- statek zdraví svého osobně ke ckám do Brna přijeti“. Nová sbírka 687a/19; zápis věna je v XVII. knize brněnské f. 18, otisk ve svazku brněnském str. 97196. 3) List je sice bez adresy a nedatován, leč jeho souvislost se dvěma jinými listy, jedním od téhož pisatele, druhým od jeho manželky Markety Ledecké z Říčan v téže věci je zcela nepochybn. Vis Nová sbírka sign. 687a/48, 49, 51. 4) Nenašli jsme dosud žádných známek toho, že by zemské desky vedly samostatně svou agendu a že by tedy bylo lze mluvit o úřadu desk v této době. S tím souhlasí i to, co jsme zjistili v pojednání o písařích desk, že totiž byli tíž jak pro desky, tak pro vedení knih půhonných a také v podstatě i pro agendu sněmovní, a že tudíž všecky tři druhy těchto písemností pocházejí z jediné kanceláře. Užíváme-li tedy někde názvu úřad desk, užíváme ho z ne- dostatku názvu příhodnějšího a ze snahy po úspornosti výrazové. Myslíme však při tom na konkretní jednání, když stavovská kancelář po skončení agendy soudní počala se zabývati záležitostmi souvisícími s deskovým právem, tudíž byla činná jako úřad desk. 5) Zachariáš z Hradce byl po druhé nejv. komorníkem v l. 1573—1586. 6) Srov. str. 38/266. Nejbližší zápis je z r. 1508, leč tehdy byl komorníkem Jan z Pernštejna.

Strana LVI
LVI Uřadování u desk - výmazy věna jí učinil Mikuláš s Vojislavic. Nejbližší zápis, který se týká Písku, je až z r. 1527. Tehdy Ladi- slav s Boskovic byl již sedm let mrtev.1) Podobně nelze zjistit, kdy Jan z Pernštejna vymazal věno, zapsané Machně z Lomnice r. 1492 na panství sovineckém, ježto nejbližší zápis, týkající se Sovince je až z r. 1535. Tehdy uplynulo od Janova druhého komornictví už dvanáct let.2) Rovněž nelze zjistit, kdy Kryštof z Boskovic vymazal zápis věna Hanušem Haugvicem z Biskupic Kateřině z Lomnice na Jevíčku z r. 1505, když nejbližší zápis týkající se Jevíčka je až z r. 1545, tedy deset let po ukončení Kryštofova komornictví.3) Někdy nás sice desky nenechávají v nejistotě, kdy bylo věno vymazáno, za to se však aspoň dovíme, proč se tak stalo. Tak Kryštof z Boskovic vymazal věno, zapsané r. 1521 Janem z Čerto- ryj Johance z Baště na Vrchoslavicích. Důvod výmazu uveden takto: „Z té příčiny vymazáno, že poručníci Čertorejského sirotka to věno Johance zplatili“.1) Týž komorník vymazal spolek Elšky z Hradčan s jejími dětmi na věno v Přemyslovicích, Hluchově a Zdětíně, zapsané tu Jiříkem a Václavem Šárovci z Šarova, a to proto, „že to věno od Jiříka Šárovce zplaceno“.5) Setkáváme se i s případy, kdy methodou srovnávací jsme s to s největší pravděpodobností určit, kdy věno vy- mazáno. Zmíněný už Kryštof z Boskovic vymazal zápis věna, který učinil Jiřík Žabka z Limberka Dorotě z Neudeka r. 1530 na statku Tršicích. Výmazu připojena poznámka: „Toto vymazáno a list u desk jest položen věnný“. Vymazání provedeno nepochybně r. 1532, kdy Jiřík Žabka vkládal statek Tršice Žibřidu z Bobolusk. R. 1532 komorníkem byl ještě Kryštof z Boskovic, takže námitka která byla nejvážnější pro určení výmazu věn v příkladech výše uvedených, zde zcela odpadá.“) V případech pak, kdy zápis věna zrušen a převeden na jiný statek, určení, kdy výmaz proveden, je jednoznačně dáno novým zápisem věna, na což ukazuje poznámka, jež je připojena k výmazu. Tak je tomu při převodu věna Aleny z Lilče a z Žeravic z r. 1515 na Koryčany, který se stal r. 1529-1530"), a při převodu věna Zuzany z Bruzovic z Osvětiman z r. 1520 na Liskovec, kerý se stal r. 1531 a rovněž při převodu věna Johanky z Liblic ze statku Lipníka z r. 1492 na panství Plumlov r. 1501. Při tomto výmaze však Ladislav z Boskovic neučinil žádnou poznámku, kam věno převedeno.*) Někdy dřívější zápis vymazán, když byl učiněn nový zápis věnný. Tak tomu nepochybně bylo při zápise věna na Drahanovicích Ofce ze Zástřizl a Johance z Kostelce na Počenicích.*) Zdá se, že věno často vymazáváno až při následujícím prodeji a vkladu statku, na němž bylo věno zapsáno. Leckdy se tak stalo až za drahnou řadu let, kdy platnost původního věnného zápisu nepochybně už dávno pominula. Výmazy věna při prodeji statku se dály zvláště ve starším období tohoto svazku, kdy docházelo k častým majetkovým přesunům, kdežto později, tak od polovice 16. stol, kdy se majetkové poměry u nás značně ustálily, s tím zjevem se téměř nesetkáváme. Z pří- kladů výmazu věna při následujícím prodeji a vkladu statku hned první má v sobě cos zajímavého. R. 1480 zapsal totiž Mikuláš Ščebet z Bělic své manželce Kateřině z Lilče věno na Oprostovicích. Zápis věna je vymazán Ladislavem z Boskovic. Pátráme-li, kdy se tak stalo, zjistíme, že to ne- mohlo být v r. 1493, kdy týž Mikuláš vkládá Oprostovice Vláščkovi z Petropimě (ten je pak hned zase vložil Valentinovi z Leznice), a to proto, že tehdy Ladislav z Boskovic ještě nebyl komorní- kem. Zápis věna vymazán teprve r. 1517, kdy dvě dcery Valentina z Leznice ves prodaly Václa- vovi Pavlovskému z Vitbachu. Tu je jasné, že zápis vymazán dávno poté, kdy přestal mít plat- nost.10) Méně složité jsou jiné příklady. Tak zápis věna na Roštíně Kateřině z Šarova z roku 1481 vymazán při vkladu vsi synem Kateřininým r. 1510.11) Téže Kateřině z Šarova zapsal r. 1490 její 12) druhý manžel věno na Uhřicích. Tento zápis však již po čtyřech letech vymazán při prodeji vsi.“ Podobně byly vymazány nepochybně zápisy věna při pozdějších vkladech: zboží Luhačovic z r. 1497 Veronice, manželce Ctibora z Lantštejna r. 1516; na Lískách z téhož roku Johance z Boru r. 1521; 1) Srov. str. 46/33.244—245/9—10. 2) Srov. str. 76/90:283/97. Podobně nelze zjistit dobu výmasu věnných zápisů, provedených Janem z Pernštej- na, na př. str. 121/52:387/287; str. 148/202:276/66. 3) Srov. str. 151/225.333—335/114. 4) Srov. str. 22217. 5) Srov. str. 246/18. 6) Srov. str. 262/8:273/58. 7) Srov. str. 188/151:256/32 a str. 213/91:266/30. 8) Srov. str. 6114:135/137. 9) Srov. str. 131/113:176/90 a str. 146/185.226/27. 10) Srov. str. 14/68:83/138—139:203/32. Srov. str. 241156:168/52. 12) Srov. str. 45—46/26: 102/15. 11)

Strana LVII
Uřadování u desk - vklad odporu LVII na Cetechovicích z r. 1498 Elšce z Bytkova r. 1499; na Vlkoši z r. 1500 Aleně s Vrahovic r. 1502; na Prusinovicích z r. 1504 Aleně z Lilče r. 1522 a na Drahanovicích z r. 1511 Anně ze Stvolové r. 1520 a j.1) Učinil-li někdo zápis do desk, který se dotýkal práva držby druhé osoby, dala si osoba takto postižená vložiti do desk t. sv. odpor. Musila však při nejbližším konání soudu pohnati o své právo, jinak je ztratila. Proto jak Tovačovská (kap. 95), tak po ní Drnovská kniha (str. 48) do- poručují současníkům, nemíní-li učiniti půhon, ať s odporem posečkají, neboť naříkati a tudíž i od- por klásti bylo lze „do šestého práva“, do tří let. Byl-li výsledek soudního sporu, který někdy trval i několik let,2) pro vkladatele odporu úspěšný, nejvyšší komorník vymazal3) naříkaný deskový zápis dle toho, co bylo sporné, buď celý nebo jen část jeho. Při neúspěšném odporu, t. j. když skončil spor nepříznivě pro žalující stranu, nebo nepohnala-li,4) ponechal nejv. komorník jak naříkaný zápis, tak obyčejně i zápis odporu ne- dotčeny. Shledali jsme sice, že také odpor vymazán, a to současně s naříkaným zápisem (str. 65/27, 29), ale to proto, že naříkaný zápis vložen předčasně, dříve než se stalo o něm rozhodnutí na soudě. T. j. zápis v tomto případě byl znám jako sporný hned při zápise, což nebývalo vždy. Proto také, jak se praví, „aby se žádnému neukrátilo“, vymazán i odpor. Z povahy věci však vyplývá, že se strany často hned při jednáních o zápis statku do desk do- vídaly o nebezpečí ohrožení svého práva držby. Proto také se žádosti o vložení odporu přicházely k nejv. komorníku hned za stranami žádajícími o vklad naříkaného zboží. Tak si aspoň vysvětlíme okolnost, že mnohé odpory vloženy hned za naříkanými vklady.5) V prvních dobách tohoto svazku byl vložen značný počet odporů. Později se jejich počet velmi zmenšuje, až ke konci tohoto svazku zcela ustávají. Poslední odpor vložen v r. 1545 (str. 3391127). Tuto okolnost si dobře vysvětlíme, jak už bylo řečeno dříve (str. LIII), ze změn v pozemkové držbě. které nastaly právě v období našeho svazku. V 80. letech 15. stol. nalézáme vedle velkých dominií sdružujících i desítky vesnic (jak je zejména dovedl spojit Vilém z Pernštejna), drobounké statečky zajímající i jen část vesnice. Nezřídka poddaní z jedné a téže vesnice příslušejí několika svobod- ným držitelům. Situace je ještě leckde komplikována tím, že i církevní instituce z dřívějších dob mívaly ve vsích svá dílčí práva.*) Nebylo pak divu, když při takové komplikovanosti situace při prodeji, a tudíž i při vkladu bylo opominuto některé právo druhé osoby, uvědomíme-li si ještě po- chopitelnou snahu držitelů statků, zbavit se takových cizích nároků. Postižená osoba ovšem hájila svého práva vložením odporu a vedením soudní pře. Do padesátých let 16. stol. všeobecnou tendencí scelovati panství vyjasnila se situace v po- zemnostní držbě natolik, že ponejvíce docela vymizely ony drobné statečky, zaujímající jen části visí a byly pohlceny okolními dominiemi.*) Tak téměř každá vesnice měla jen jednoho pána. Tím ovšem smizely předpoklady pro právní spory a nebylo třeba vkládati odpory. 1) Srov. str. 116/29:201/25; str. 117/32:226/29; str. 121/56.127/93; str. 131/11/141164: str. 118/198 229230! 47; str. 176/89:213/93. 2) Srov. str. 35:36/255:49/46, spor začatý v r. 1490 ukončen za Vratislava z Pernštejna v I. 1494—1495. 3) Srov. p. r., dále na př. výmaz části vkladu týkající se Hradčovic, str. 66/33, k němuž se vztahuje odpor str. 70/64. 4) Shledáváme v deskách zapsány odpory, pro něž nenalézáme obdoby v půhonných knihách; tak na př. str. 45/25, 46/29, 47/37—38, 79/113—114 a j. Naopak nalézáme v knihách půhonných zapsány půhony, jež plně ko- respondují se zápisy odporů v deskách (s ohledem na badatele omezili jsme se na Knihy půhonné již vydané). Tak odporu str. 45/18 týká se zápis v Knihách půhonných sv. VI., str. 220/1322—1323; pod. odporu str. 53/62 půhon sv. VI. str. 235/1409, odporu str. 54173, půhon sv. VI. str. 235/1410, náles sv. V. str. 196—198/783; odporu str. 58/97, půhon sv. VI. str. 238/1429; odporu str. 66/34, půhon sv. VI. str. 266/1600; odporu str. 68/48 půhon sv. VI. str. 335/2030; odporu str. 78/105 půhon sv. VI. str. 318/1922. 5) Srov. na př. str. 47/36:37—38, str. 46/28:29, str. 77—78/104:105, str. 79/112:113—114 a j. 6) Typickými takovými obcemi, které jsou rozděleny mezi několik svobodných držitelů, jsou Nezdenice, Poče- nice, Předmostí, Roštin, Vel. Roudka, Simře a j., srov. heslo dvůr svobodný ve věc. rejstříku. Církev uplatňuje své dílčí nároky: z Divok se odvádí plat do kostela ve Zdounkách k oltáři sv. Trojice; v Nitkovicích má též díl olom. biskup; z Nosálovic se odvádí plat faráři do Dědic; v Otaslavicích jsou dva lány kněžského pole; v Pačlavicích jsou lidé dědiční i kněžští; ve Švábenicích je poddaný pustiměřského kláštera, odtud jde plat k faře ve Vyšehoří; ve Varhošti mají kněží olom. kapituly plat; z rolí veselických (Veseličko, o. Lipník n. B.) patří desátek faráři osecké- mu; ve Vlkoši se dává desátek do Kelčan; ve Zborovicích platí podsedek ke kostelu hoštickému (doklady viz při jednotlivých místech). 7) Vis Fr. Hrubý, Z hospodářských převratů českých v století XV. a XVI. ČČH 1924, str. 433—469.

Strana LVIII
LVIII Uřadování u desk - zápisy spolků Nyní pojednáme o zápisech, na nichž nejvyšší komorník měl účast více méně pasivní. Byly to především spolky. Spolek byla instituce staročeského zemského práva,1) která sloužila k tomu, aby v případě nedostatku přímých dědiců statek nespadl na krále právem odúmrtním, nýbrž na osobu podle přání dosavadního majitele, která se sjednáním spolku stávala nápadníkem. Spolky povoloval král nebo zemský hejtman na žádost osoby, která hodlala jinou osobu při- jmouti na spolek. Tovačovská kniha2) praví, že král mohl povolovat spolky kdekoliv, zemský hejtman jen na půdě země moravské, a to ještě jen tehdy, nebyl-li král v zemi. Současně s povole- ním spolku určeny dvě osoby stavovské, které zajisté byly jakýmisi ručiteli správnosti povolení spolku a dále sloužily za oznamovatele povolení spolku králem zemskému hejtmanu a pak snad nej- vyššímu komorníku při zápisu spolku do desk. Jakou funkci měli míti poslové při sjednání spolku před zemským hejtmanem, nesnadno lze říci. Prostředníky mezi hejtmanem a nejvyšším komorní- kem nebyli. Vpisovalť totiž zemský hejtman spolky ať před králem sjednané nebo uzavřené s hejt- manovým svolením do t. zv. register hejtmanských (jak už byla zmínka výše, str. XLV) a při nej- bližším zasedání soudu při zahájení zápisů do desk je ohlásil nejvyššímu komorníkovi, který je souborně tak, jak mu je hejtman ohlásil, vepsal do desk. Neměli tudíž poslové spolků, sjednaných před hejtmanem žádný úkol. Proto také brzy přestávají se uvádět při zápisech spolků jména poslů. a to ještě za života Ctibora Tovačovského z Cimburka.*) Zemský hejtman nedal však zapsat všecky sjednané spolky, nýbrž jen t. zv. smrlé, t. j. ty o nichž strany, t. j. příjemce spolku dosvědčily, že osoba, jež přijala příjemce na spolek, zemřela. Nedal zapsat ty spolky, v nichž i ten, kdo přijímal i ten, kdo byl přijat, zemřeli, ježto v takovém případě nastupovalo královské právo odúmrtné, ledaže by ve spolku stálo ustanovení, že jsou přijí- máni na spolek i potomci na spolek přijatého, a ti skutečně byli. Nebyly zapsány ani ty spolky, při nichž oba partneři žili. Spolky do desk nevložené zemský hejtman ve svých registrech vymazal. Registra měl pak vždy zničit a založit zase nová. Jak jsme již výše ukázali (str. XLV), opravdu se zdá, že tomu tak bylo. Kdo setrval v ujednání o přijetí na spolek, musil zemského hejtmana znovu požádati o nové povolení spolku, ježto spolky mžly platnost jen do nejbližšího otevření desk.) Zda opravdu praxe byla taková, jak tu řečeno, či zda byly odchylky, zvláště, pokud se týče opakování žádosti o nové a nové zápisy do register v případě, dožila-li se některá z osob přijímajících druhou na spolek vyššího věku, pro nedostatek dokladů nelze zatím říci. Zápisy spolků v nejstarších knihách tohoto svazku nasvědčují tomu, že se spolky v době hejt- manství Ctibora z Cimburka a snad i nějakou dobu později zapisovaly opravdu tak, jak o tom píše ve své Knize, t. j. hromadně na příkaz hejtmanův.5) Později, kdy je spolků méně, jsou spolky zapi- sovány porůznu mezi ostatními vklady.*) takže se vtírá pochybnost, zda pozdější praxe zůstala při ustanoveních Tovačovské knihy. Náhodné uchování dvou spolkových cedulí“) z r. 1539 až podnes tento názor jen posiluje. V prvé Mandalena st. z Nevědomí přijímá svého manžela Znatu z Víc- kova na spolek na statek Orlovice, v druhé její sestra Lidmila z Nevědomí přijímá rovněž svého manžela Beneše Pražmu z Bílkova na spolek na půl Ivanovic (na Hané). Obě cedule jsou psány na papíře a opatřeny pečetí manželek. Na rubu mají připsáno, zdá se rukou nejvyššího písaře (Ot- mara z Nepomuka?), na Mandalenině listě LV gr., na Lidmilině 1 kopa gr. VI gr., což znači, že Mandalena zaplatila za zápis spolku do desk 55 grošů, Lidmila o 11 grošů více. Zápis do desk zase není věrný, nýbrž se odchyluje v některých variantách samohlásek, které časem podléhaly změnám, jak jsme to viděli dříve v pojednáních o provádění vkladu a zápisu věna (str. L. LIV). Z toho, co jsme právě zjistili, můžeme učinit závěr, že později (od které doby nelze přesně říci, po r. 1530 nepochybně už obecně) zeměpán a na jeho místě zemský hejtman povolují asi nadále spolky. Leč skutečný jejich zápis do desk nebyl už věcí zemského hejtmana, nýbrž osoby přijímající na spolek, která musila jednat o to s nejv. komorníkem. Pozorujeme tedy časem u desk jistou ten- denci po uniformitě úřadování. Spolek ze zařízení, na jehož vtělení do desk nejv. komorník nemíval 1) Vis Rudolf Rauscher, Dědické právo podle českého práva zemského. Bratislava 1922, str. 79—89. 1) Kapitola 18—20. 3) Naposled v lednu 1493, srov. str. 76197. 4) Viz Brandl, Kniha Tovačovská, kap. 91, p. 2 dle zemského zřízení z r. 1545. 5) Do zápisu č. 50 jsou to v knize XII. zápisy č. 5—23, 29—37, 43—46, 49—50; v knize XIII. zápisy č. 2—7. 10, 12, 13, 19, 21, 23—24, 28, 31, 32, 47—49. 6) Do zápisu č. 50 jsou to v knize XXIII. zápisy č. 22—23, 39, 48; v knize XXV. zápisy č. 33, 38—39, 48; v knize XXVI. zápisy č. 25, 39: v knize XXVII. zápisy č. 35 a 39. 7) Jsou v Nové sbírce zem. archivu sign. 687a/28—29. Jsou zapsány v XXV. knise fol. 9, otisk viz str. 312/ 38—39.

Strana LIX
Uřadování u desk - zápisy královských listin LIX celkem vlivu (dal zapsat to, co zemský hejtman přikázal), dostává se plně do sféry jeho vlivu. Zá- pis spolku se pak ničím neliší od zápisu obyčejného vkladu. Snad okolnost, že časem přestávají býti poslové činni při zapisování spolku, může snad býti znamením vznikající změny v kancelářské ma- nipulaci při spolku. Spolek je instituce, které tehdejší stavové užívají po celou dobu tohoto svazku v rozsáhlé míře, třebaže majestátem krále Ludvíka z 9. IV. 15231) nápady královskými stávaly se odúmrti te- prve od sedmého kolena. Setkáváme se s nimi ve všech knihách, pochopitelně v prvních dobách je jich mnohem více než v dobách pozdějších. V pozdějších jsou to především spolky mezi manžely. Velmi četné zápisy do desk se dály na přímý příkaz královský. V dřívějších dobách, za krále Vladislava byly to četné zápisy královských listin o darování býv. statku královského (man- ství) ve zpupné dědictví.2) Byla to též darování statků, které nápadem připadly králi jako odúmrti, nebo konečně darování různých práv na duchovenských statcích (opravy na klášteřích). Později, když téměř všecek královský statek už rozdán, nemizejí zápisy královských listin z desk, naopak spíše jich přibývá. Tento zjev souvisí se změnou v úřadování u desk od 10.—20. let 16. stol., a to s tou, že se počínají do desk zapisovat celé smlouvy a listiny nekrálovské v doslovném znění. Tehdy, zvláště za krále Ferdinanda, jsou zapisovány smlouvy, sjednané se svolením neb na příkaz krále mezi klášterem neb olomouckou kapitulou a osobou stavovskou, příp. královským městem o prodej nebo výměnu statků a o jejich zápis do desk nebo o jejich výmaz z nich.3) Jindy na žádost stavov- ské osoby král nařizuje, aby statek, který dosud v deskách zapsán nebyl, byl do nich vložen. V pozdějších letech, rovněž za krále Ferdinanda, kdy se stalo zvykem vkládat do desk i poslední vůle, jsou tyto zapisovány spolu s mocnými listy královskými. Všechny tyto a podobné listiny ne- sou v závěru klausuli, kterou se přikazuje úředníkům zemským, aby provedli jejich vklad, jakmile budou o to požádáni osobami, kterým král takové listiny vydal. Ve stavovských listinách zemského archivu v Brně se zachovalo několik listin, které nám umož- ňují, vyvolati si aspoň přibližný obraz dění kol zápisu takovýchto listin do desk. Byl s jistými ob- měnami v podstatě stejný. V kanceláři královské byla vyhotovena jednak listina, kterou dostal pří- jemce, v jehož prospěch zněla a již on hodlal vložiti do desk. Takto vyhotovená listina zůstávala ve vlastnictví příjemcově; byla-li vyhotovena ve více stejnopisech než v jednom, ve vlastnictví smluv- ních stran. Vedle zmíněné listiny vydán z královské kanceláře list, adresovaný buď zemskému hejtmanu nebo nejvyššímu komorníku, nebo nejvyššímu komorníku a nejv. sudímu, nebo všem třem dohro- mady, nebo konečně nejvyšším úředníkům (a soudcům) zemským. Není žádných známek, že by bylo obsahového rozdílu mezi těmito různě adresovanými listy. Záleželo asi jen na usu, jaký se vy- vinul v té které době, i na osobách, které ten který úřad zastávaly. Obecně lze dle zachovaného ma- teriálu říci, že král Matyáš se obracel na zemského hejtmana, jímž tehdy byla skvělá osoba Ctibora Tovačovského z Cimburka, kdežto po něm král Vladislav adresoval své listy všem nejvyšším úřed- níkům zemským (z období, z něhož máme listy krále Vladislava, zemského hejtmana zastiňovala postava nejv. komorníka Ladislava z Boskovic). V listech, adresovaných zemskému hejtmanu, král mu dává nejdříve na vědomí, že učinil jistý právní čin, který byl zlistiněn. Listina o tom zhotovená má být vložena do desk. Přikazuje tudíž král zems. hejtmanu, ať zařídí u úřadu desk (u nejvyššího komorníka), aby vklad byl proveden „bez zmatku a všeliké odpornosti“ a nechť ustanoví posly k deskám.*) Ti dodávali vůli králově neb hejtmanově, kterou zastupovali v úřadě zemských desk důraznosti a vážnosti a byli hejtmanu ruči- teli, že nařízení jeho resp. krále bude učiněno zadost.5) Král Jiří si posly k deskám jmenoval sám. V listu jim adresovaném je pověřoval, aby jeho rozkaz o vklad jeho listiny do desk při deskách tlu- močili a také se o provedení jeho rozkazu zasadili. Král k dodání vážnosti svému příkazu volil také 1) Vis Kameníčkův otisk v AČ, sv. XI., str. 389—390, jako insert v potvrzení svobod markrabství od Ferdi- nanda I. ze 7. IV. 1527. 1) Viz heslo manství královské ve věcném rejstříku. 3) Viz heslo král ve věcném rejstříku. 4) Stavovské listiny zem. archivu v Brně: tři listy krále Matyáše Ctiborovi Tovačovskému z Cimburka z 15. března 1490 (Vídeň), první o darování Týnce (o. Břeclav) Herichovi a Kryštofovi s Lichtenštejna (viz Desky brněn- ské, str. 33/8), druhá o darování Vésky, odúmrtí, spadlého na krále, Brikcímu Mrakšovi z Noskova (vis Desky brněnské, str. 35/30), třetí o darování Dubňan Vilémovi a Vratislavovi z Pernštejna (tamt. str. 38—39/59); dále list Krále Vladislava Janu z Lomnice na Meziříčí z 9. ledna 1499 o vklad půl Drválovic Ladislavu z Boskovic, dříve dané Kunšovi Nakserovi z Chotěvic (zde str. 133/126—127). 5) Viz Brandl, Glossarium, str. 256—257.

Strana LX
LX Uřadování u desk - zápisy královských listin posly z vážených členů šlechtické obce. Jedním z nich býval podkomoří, zástupce jeho finančních zájmů v zemi.1) V listech, adresovaných nejvyšším úředníkům, vedle oznámení o právním počinu, o němž se má stát vklad do desk, je příkaz králův nejvyšším úředníkům, aby provedli zápis, jak- mile budou stranou o to požádáni. Klausule o ustanovení poslů k deskám tu chybí.2) Téhož rázu byly i listy adresované nejvyššímu komorníku a nejvyšším úředníkům a soudcům zemským.*) Tu bylo povinností zemského hejtmana ustanoviti z titulu svého úřadu posly k deskám. A také jevskutku ustanovil, jak se můžeme přesvědčit nahlédnutím do deskových textů zde právě citovaných. V případě, kdy král daroval královský statek, t. j. své manství, nařizoval ještě ve zvláštním listě dvorskému sudímu (hofrychtéři), aby vymazal příslušný statek z t. zv. register manských, jichž byl on opatrovníkem. Ve stavovských listinách zemského archivu v Brně máme zachovanou zajímavou listinu krále Vladislava, adresovanou Ctiborovi z Cimburka a úředníkům brněnské cúdy z 28. září 1492, kterou král oznamuje, že na prosby bratří Půty a Albrechta z Lichtmburka dal dvůr Boříkovice, své manství, Janu Komoňovi z Bezděkova. Nařizuje proto hejtmanu a úřed- níkům vložiti Janu Komoňovi dvůr v desky, však s tou podmínkou, dá-li za to králi v manství jiný stejně hodnotný dvůr, který pak dvorský sudí zapíše do manských knih. Na listině je poznamenáno některým z úředníků při deskách, že listina vložena do desk na rozkaz zems. hejtmana, který určil též posly k deskám, a že rovněž vyhověno příkazu královu tak, že v manství královské dán jiný dvůr, který dvorský sudí uznal za dostatečnou náhradu za darovaný dvůr. Tu máme částečně naznačeno, co se s takovým listem dálo při deskách. Ve stavovských listi- nách zemského archivu je zachován jen skromný počet písemností, které mají přímý vztah k des- kám. (Největší část jich uvedena v předchozích poznámkách). Ponejvíce není na nich ani žádných evidenčních značek, ani kancelářských poznámek. Z toho dlužno usuzovat, že úředníci zemští ne- měli přesné evidenci o písemnostech, s kterými se u desk pracovalo.4) Sotva lze myslit nato, že by v době o niž nám jde, vedli u desk nějaký protokol, jedině pět kusů, počítajíc v to i případ právě uvedený z let 1490-1493 z oblasti brněnské cúdy z období komornictví Vratislava z Pernštejna,*) o němž jsme v pojednání o práci nejvyš. komorníka (str. XL) zvěděli, že zpřesnil výmazy tím, že k nim zavedl podpis nejvyš. komorníka, dává nám částečně nahlédnouti do dění u zemských desk, než došlo k zapsání královské listiny do desk. Na všech písemnostech je pod textem učiněna po- známka, že na příkaz vydaný králem a za prostřednictví poslů nařízených zemským hejtmanem — jejich jména jsou uvedena — stal se vklad do desk. Z těchto poznámek můžeme dovozovat: strana, v jejíž prospěch královská listina na vklad do desk vydána a na jejíž náklad bezpochyby vyhotoven i list zemskému hejtmanu, resp. nejvyš. úředníkům, se dostavila k úřadu zemských desk a předložila nejvyššímu komorníku listinu královskou. Došel-li nejv. komorníka prostřednictvím poslů od zem- ského hejtmana list s poručením ke vkladu, nejvyšší komorník dal příkaz nejvyššímu písaři k zápisu listiny do desk. K zápisu do desk připojena jména poslů i zemského hejtmana (někdy o zems. hejt- manu se děje zmínka jen obecně).*) Nedošel-li ještě list od krále, bylo patrně straně třeba počkat do dojíti listu.7) Někdy vklad učiněn opožděně proto, že první příjemce listiny si ji nedal vlošit do 1) Viz stavovské listiny zem. archivu z 15. března 1464/ z 13. ledna 1465, z 12. května 1165. dva listy z 13 června 1465. 2) Tamt. list z 10. srpna 1498 o vkladu statku Hranic Vilémovi z Pernštejna, koupeného od kláštera Hradiska (str. 123—124/72); list z 28. V. 1499 o vkladu Chruděchrom Jindřichu Puczhartovi z Voděrad (viz str. 132—133/122); list z 30. VII. 1499 o zápis poručenství Heřmana z Vojslavic (srov. str. 136/141—142); list z 14. IX. 1499 o vklad pusté vsi Tršal Štěpánu ze Zápole (srov. str. 125/82). 3) Tamt. list z 7. I. 1507 o směně vsí mezi Václavem z Doubravice a kapitulou olomouckou (str. 163/21—22). list z 14. XII. 1509 o dání opravy na klášterech tišnovském a oslavanském Vilému z Pernštejna (srov. desky brněn- ské, str. 131—132/37, 39). 4) Dlužno míti zato, že stavové nemívali přehled ani o písemnostech své kanceláře. Soudíme tak dle toho, že v 2 pol. 16. stol. občas přikročili k pořízení inventáře písemností, uložených v „archivu“ stavovském. V zemském archivu jsou uloženy dva takové inventáře „register práva zemského markrabství moravského kraje olomůckého“. první z r. 1567, zdělaný za komornictví Albrechta Černohorského z Boskovic, snad v době, kdy se ujímal svého úřadu, druhý z r. 1578 za druhého komornictví Zachariáše z Hradce. V obou inventářích se poznamenává, že registra „odve- dena“ nejvyššímu písaři v opatrování (Bočkova sbírka č. 2347a/4, 2347a/5). Vystupuje tu tudíž nejvyšší písař jako správce stavovského archivu a tím i kanceláře, odpovědný za pořádek v ní. 5) Jsou to tři kusy z 15. III. 1490, jeden z 28. V. 1492 a nově tu uváděná listina z 20. IV. 1493. 6) Viz heslo list královský ve věcném rejstříku. 7) Tak listina krále Vladislava o darování Chrudichrom Janu Puczhartovi z Voděrad (str. 132—133/122) je vyhotovena 22. V. 1495, královský list nejvyš. úředníkům o vklad je z 28. V. 1499 a vklad uskutečněn až o zase- dání soudu o sv. Janě r. 1500. Nebo z oblasti desk brněnských; listina krále Matyáše pro Viléma a Vratislava

Strana LXI
Uřadování u desk - vklady na naučení panské LXI desk, a učinil tak teprve jeho právní nástupce.1) Zvláštní případ tvoří vklad listiny krále Vladislava Štěpánu ze Zápole o zástavě pusté vsi Tršal: Listina vyhotovena 28. února 1498, vklad proveden o tříkrálovém zasedání 1499, kdežto list králův nejvyšším úředníkům ke vkladu je teprve se 14. listo- padu 1499. Není-li chyba v datování tohoto listu, znamenalo by to, že někdy zemský hejtman, resp. nejv. komorník nečekali na přímý příkaz králův a vložili královskou listinu do desk jen po jejím před- ložení majitelem. List králův nejv. úředníkům nepodává k tomu žádného vysvětlení. Není na něm žádné kancelářské poznámky. Vyloučiti tento postup při vkládání královské listiny předem nelze, uvědomíme-li si, že královská listina darovací tohoto období sama obsahovala klausuli, v níž se král obracel na nejvyšší úředníky, aby listinu na požádání strany vložili do desk. Přesto máme zato — vzhledem k všem ostatním souhlasným dokladům — že můžeme považovat případ právě uvedený za zcela výjimečný a tvrdit, že postup při zapisování královských listin do desk byl takový, jak výše řečeno. Nakonec zbývá se ještě zmíniti o zvláštním druhu deskových zápisů, které se dály na vyšší pří- kaz nejvyš. komorníkovi, o vkladech na t. zv. naučení panské.2) Naučení panské dlužno chápat jako rozhodnutí celého zemského soudu v zásadních neb důležitějších věcech obecného rázu, vztahující se k zamýšlenému zápisu do desk, sdělené nejvyššímu komorníku, ve věcech sirotčích zemskému hejtmanu, které bylo pro ně závazné. Především rozhodoval zemský soud, zajisté na do- žádání zemského hejtmana a udílel mu naučení, šlo-li o prodej sirotčího statku, který se snadno mohl stát kořistí bezohledného poručníka. Rozhodování soudu v záležitostech zcizování sirotčího statku lze považovat za kontrolu takových snah uchvatitelských, jichž, jak možno zjistit bedlivějším pro- hlédnutím dokladů hesla „sirotek“ (věcný rejstřík), nebyl často prost ani zemský hejtman sám. K prodejům sirotčího zboží docházelo velmi často, sirotkem se stát, to byla tehdy nejlepší cesta ke zchudnutí a u méně zámožných rodů průchodní brána k poklesu do beztvaré nestavovské společ- nosti. Bylo tudíž takové kontroly se strany zemského soudu nanejvýš třeba. Vlastní rozhodnutí soudu, čili naučení panské zemskému hejtmanu, nebylo do desk zapisováno. V deskách byla jen učiněna poznámka, že hejtman učinil vklad na naučení panské. Dlužno tu ovšem míti zato, že skutečný zápis dal provést nejvyšší komorník na hejtmanův příkaz, nikoliv, že by hejtman zasahoval do pravomoci nejv. komorníka a dával sám příkaz ke vkladu. Nejvyššímu komorníku udíleno na- učení ve větším rozsahu. Soud jako strážce práva slabších proti silnějším pečoval také o to, aby nebyla zkracována práva žen. Dával naučení nejvyš. komorníku, šlo-li o převedení věna manželčina s jednoho statku na druhý,3) aby jeho výše zůstávala stejná i aby důchod manželčin z nového statku nebyl menší než ze statku dřívějšího. Právě tak dával zemský soud naučení, šlo-li o prodej manželčina statku,4) nebo rušil-li se spolek manželky s manželem.*) Zemský soud rovněž byl brán o radu, šlo-li o hájení zájmů dětí, i když jim statek právě neprodáván. Tak se staral na př. o to, aby dcera z prvého manželství měla zajištěn náležitý podíl na majetku otcově, sjednával-li se na př. spolek mezi matkou a otčimem v druhém manželství. Rozhodoval o prodeji statku tam, kde mohlo jít o nějaké vlastnické nároky dětí dřívějšího držitele, jehož statek se prodával.*) V případech, které se zdály být nejvyššímu komorníku ne zcela jasné, vyžádal si též naučení u zemského soudu, jednou na př. když dcery prodávaly statek.7) Zemský soud zasahoval svým naučením nejv. komorníkovi i do záležitostí rukojemských, a to tehdy, dotýkaly-li se nějakých práv žen, nebo šlo-li o prodej statku mezi rukojmími a p.3) Naučení zemského soudu si vyžadoval nejvyšší komorník v záležitostech obecně důležitých. Tak z Pernštejna o darování jim Dubňan (str. 38—39/59) je vydána 3. III. 1489, list zemskému hejtmanu je datován 15. III. 1490, vklad uskutečněn ještě za březnového zasedání zem. soudu r. 1490. 1) Stalo se tak na př. se zmíněnou listinou krále Vladislava (str. LIX p. 4) o darování Drvalovic Kunšovi Naksero- vi z Chotěvic, která vydána 13. prosince 1491 (zde str. 133/126—127). Týž však aniž by si listinu dal vložit do desk, prodal Drvalovice Ladislavu s Boskovic. Ten si teprve vymohl na králi list zem. hejtmanu z 9. ledna 1499. Podpo- roval ho při tom u krále nejvyšší kancléř Jan ze Šelmberka z Kosti. Vis jeho list adresovaný Ladislavu s Boskovic v Nové sbírce sign. 687a/9. Přes to však teprve o svatojanském zasedání r. 1500 vložena Vladislavova listina do desk. K tomu připojen pak zvláštní zápis o vkladu vsi Drvalovic Ladislavu z Boskovic. 1) Někdy se pro naučení panské užívají jiné názvy, jako: rada panská, rozkázání panské, jindy rada neb rozkázání pánů soudcí (viz tato hesla ve věcném rejstříku). 2) Vis str. 165/25, 256—257/32. 4) Str. 251/5, 264/16. 5) Str. 372/248. s) Str. 351/171, 253/20, 349/166. 7) Str. 344/150. s) Str. 258/41, 330/103.

Strana LXII
LXII Některé zvláštnosti desk jeho hlasu dbal, rozhodovalo-li se o tom, má-li se do desk vložit zápis o tom, že se jistá osoba chce stát osobě druhé podpůrčím svým statkem.1) Z téhož asi důvodu vyžádáno jeho naučení v případě, kde šlo o smlouvu o rozdělení mýt mezi dvěma panstvími.2) Sem patří i případ, kdy osoba stavov- ská, využívajíc svého vysokého veřejného postavení (zemský hejtman), se dožadovala zapsání do desk věci, která se stala před dlouhým časem.3) Konečně nejvyššímu komorníku udíleno soudem naučení, šlo-li o sporné záležitosti, které se týkaly způsobu prodeje statku a jeho vložení do desk.4) Diplomatická stránka vkladů na naučení panské byla různá. V případech, v nichž šlo o pouhé zjištění, zda právu se činí zadost a zda není někdo zkracován ve svých právech, t. j. převážnou měrou ve výše uvedených případech, týkajících se práv žen a dětí, dáno komorníku jen zásadní svolení ke vkladu, a on nad takovým zápisem dal poznamenat, že se stal na naučení panské. Kde však šlo o případy, jež vyžadovaly vysvětlení, jako v řadě případů výše uvedených a v případech jiných povahy zásadní,5) sepsáno naučení ve vší stručnosti na zvláštní list,*) s kterým posláni od soudu k deskám t. zv. relatores, skládající se ze dvou osob stavu panského a jedné ze stavu rytíř- ského. Ti je předali nejvyššmu komorníku, který je dal doslova přepsat do zemských desk a za ním teprve přišel zápis, jehož se naučení týkalo. Než tento úvod uzavřem, chěli bychom se ještě zcela krátce zmínit o některých věcech, které mnohý badatel vycházeje ze zkušeností, kterých nabyl v dnešní době ve styku s úřady, v zemských deskách hledá a nenalézá. Leckterý badatel, hledající zprávy ze života různých šlechtických osob, o nichž ví, že zasedaly na zemském soudě, rád by něco zvěděl o jejich činnosti na zemském soudě, plodem jehož jedné činnosti zemské desky jsou. Hledá však marně. Nedovídá se, jak který přísedící zemského soudu zasahoval do jednání, když se nejvyšší komorník obracel na soud o naučení (viz dříve pojednání o naučení panském). Jedině tehdy totiž přísedící zemského soudu zasahovali do jednání, vížící se k zemským deskám — jiné záležitosti jako posílání poslů k deskám k vložení královského listu (v době Ctibora Tovačovského z Cimburka i k vložení spolků) náležely do pravomoci zemského hejt- mana. Důvod toho, proč badatel dnes nenalézá nejen v deskách leč i v půhonných knihách po celou dobu předbělohorskou ani zmínky o tom, jak který přísedící zem. soudu konkretně působil na běh soudního jednání, jest hledati v celém systému tehdejšího úředního jednání, které znalo jen ústní jednání a písemně zachycovalo jen jeho výsledky, a to ještě jen zcela stručně; čím jdeme do dávněj- ší doby tím stručněji. Jinam míří dotazy badatelů, kteří se pozastavují nad tím, že v zem. deskách nemáme žádné vklady statků, které přecházely s otce na syna nebo na nejbližší příbuzné. Prohlédneme-li blíže deskové zápisy, shledáme, že tomu tak opravdu jest. Tak panství Boskovice, které od dob Jiřího z Poděbrad bylo v držení rodu z Boskovic, nemá v deskách o změnách v majitelích žádného zá- znamu, třebaže v době, z níž pochází tento svazek, se tu vystřídali z Boskoviců Václav († 1482) jeho dva synové Jaroslav († 1485) a známý nejv. komorník Ladislav († 1520) a jeho syn Kryštof. Teprve když tento prodal panství Šimonu Ederovi ze Štávnice, je o tom v deskách k r. 1547 obšír- ný zápis (str. 342-343). Obdobný případ je s panstvím Bouzovem. Tu sice k r. 1480 a 1494 jsou zápisy o vkladech panství. Leč v obou případech jde o majitele z různých rodů (z Postupic a z Kun- štátu, viz str. 28, 100), za to se však z desk nedovídáme, kdy Hanuš Haugvic z Biskupic postoupil panství synu Václavovi. Naopak však víme zcela přesně, že zmíněný Václav Haugvic vložil panství bouzovské r. 1547 Vratislavu Lhotskému ze Ptení (str. 343). O panství Uherském Brodě se z desk dovídáme jen, že král Vladislav je daroval Janu z Kunovic (r. 1506, vklad r. 1508, str. 162), nic však nezvíme o tom, kdy tento Jan postoupil uherskobrodské panství svému synu Jetřichovi. O změ- nách majitelů dřevohostického panství po celou dobu tohoto svazku nemáme ani jediné zprávy, a to jen proto, že byl nepřetržitě v rukou rodu z Žerotína (větve dřevohostické). O rozsáhlém panství 1) Str. 256/31. Srov. Rudolf Rauscher, K rukojemství v českém právu zemském, str. 14 a d. 2) Str. 337—338/121. 3) Str. 230l49. 4) Viz str. 309/23, 335/116. 5) Viz str. 230, 309, 330, 335, 344, 349, 351, 372. 6) Originál jednoho takového naučení panského jsme našli v Bočkově sbírce zem. archivu v Brně č. 2347a. Je to naučení Vilémovi Kunovi z Kunštátu, zde str. 335.

Strana LXIII
Některé zvláštnosti desk LXIII helfenštejnském (Lipník n. B.) se z tohoto svazku desk dovídáme jen, že je r. 1480 vložil Jan Heralt z Kunštátu Vilému z Pernštejna (str. 12), o tom však, kdy přešlo na Vilémova syna Jana a na syny tohoto, se nedovídáme nic. Naopak však je zapsán vklad panství syny Janovými Jaroslavem a Vrati- slavem Půtovi z Ludanic (r. 1554. str. 390). Tak je tomu i se sousedním panstvím Hranicemi, o kte- rých máme vklad, když je týž Vilém z Pernštejna kupuje od kláštera Hradiska (1499, str. 123-124), pak však teprve zase tehdy, až je Vilémův syn, tu zmíněný Jan vkládá (r. 1548) Václavu Haugvi- covi z Biskupic (str. 353-354). Deskové zápisy o panství černohorském této doby nás poučují jen o tom, že je r. 1550 Anna Černohorská z Boskovic se sestrami postoupila svému strýci Václavu z Boskovic, a to proto, že v době předchozí bylo v majetku předků zmíněných sester. Velké pan- ství plumlovské daroval král Vladislav, respektuje poručenství Johanky z Kravař, vdovy po Janu Heraltovi z Kunštátu, r. 1495 Vratislavu z Pernštejna. Listina královská je v deskách zapsána (str. 95). Zato desky neříkají nic, kdy panství přešlo na Vratislavova bratra Viléma a na jeho potomky (rod z Pernštejna drží panství plumlovské až do r. 1597). O panství strážnickém poučují desky, že až do r. 1501 bylo v držení Alžběty z Kravař, resp. jejího manžela Petra z Rožmberka, který je toho roku vložil bratřím z Žerotína (str. 127). Od té chvíle o posloupnosti majitelů panství se z desk nedozvíme nic, ježto zůstávalo v držení rodu z Žerotína (až přes Bílou horu). O střídání pánů panství šternberského víme z tohoto svazku jen to, že kol. r. 1480 je drží Lidmila z Kravař, provdaná za Jana Berku z Dubé (str. 8-10), t. j., že panství přechází na rod pánů z Dubé a z Lipé, který vlastní toto panství v přímé linii až do r. 1570. Není tudíž o změnách jeho majitelů v deskách žádného záznamu. Stejně málo zpráv máme o panství Mor. Třebové. Sice r. 1490 (str. 51) máme najednou dva vklady: podle prvého Jiřík Hrabiše z Postupic postupuje panství Janu Heraltovi z Kunštátu, v druhém, hned následujícím, je týž Jan Heralt vkládá Ladislavu z Boskovic. Od té chvíle nemáme v tomto svazku ani zmínky o tom, jak se měnili jeho držitelé, ježto až do r. 1589 patří rodu Boskoviců, potomkům Ladislavovým. Táž situace je při panství zábřežském od té doby, co se dostalo v majetek téhož Ladislava z Boskovic (r. 1513, str. 183), třebaže o tři léta dříve, když Jindřich Tunkl z Brníčka je prodává Mikuláši Trčkovi z Lípy, o tom vklad rovněž máme (r. 1510, str. 169). Těchto několik příkladů, zvolených pro větší panství, jež by bylo lze hojně doplnit, ukazují, že se do zemských desk nedály zápisy o převodu panství na nové držitele tehdy, šlo-li o převod des- kového statku s otce na syna nebo mezi bratřími, a to asi jen mezi nedílnými. Zápisy však činěny, přecházel-li statek na př. na strýce téhož rodu, jak jsme viděli při vkladu panství černohorského sestrami z Boskovic na Václava z Boskovic na Bučovicích. Vklad tedy neprováděn, byl-li převod učiněn v linii postupné nebo vodorovné, nikoliv však v linii vzestupné. Odůvodnění tohoto zjevu dlužno nepochybně hledat v tehdejším právním názoru o rodovém, resp. v těchto dobách už jen rodinném vlastnictví k majetku (jen mezi nedílnými?). Dědil-li tedy syn nebo dcera majetek po otci resp. bratr (sestra) po bratru (sestře), zůstával majetek v rodině, takže se vlastně právně majitel neměnil, a nebylo tudíž důvodu k tomu, aby byl proveden zápis do desk. Jinak tomu bylo, šlo-li o převod majetku sice v témž rodě, leč mimo rámec rodiny (dílní strý- cové i dílní bratří?), šlo o majetkový převod právně na téže úrovni jako každý jiný vklad, a k plné- mu zabezpečení držby takto převedeného majetku bylo velmi doporučitelno dáti jej zapsati do desk. V zájmu pravdy dlužno však říci, že nás desky nenechávají tak zcela v nejistotě o změnách v majitelích panství. Věnné zápisy, kterými manžel zapisuje manželce užitek ze svého statku v ceně manželčina věna, a které činěny obyčejně ne dlouho po sňatku, poukazují aspoň přibližně na to, kdy ten který statek přešel na nového majitele. Badatelé, majíce zkušenosti z pozdějších gruntovních knih, rádi by též našli v zem. deskách zápisy svatebních smluv, které skýtají obyčejně pěkný pohled do tehdejšího života. Hledá je však marně. V době předbělohorské zapisovány do desk nebyly. Nahrazovaly je zápisy věnné, jinak řečeno vklady věn, o nichž jsme pojednali dříve ve zvláštní kapitole. Do desk vybrána ze svateb- ních smluv jen ta část, která se týkala věnné sumy nepochybně proto, že se svými důsledky dotý- kala užívacích práv na statku, vedle toho ovšem, jak jsme se v kapitole o věně zmínili, že se jím zabezpečoval manželčin majetek proti případnému zkrácení se strany jiné osoby (manželovy). Ostatní části svatební smlouvy bylo lze přejít, ježto bývaly po výtce soukromého rázu. V prvých dobách tohoto svazku nebyla také vkládána do desk poručenství. Teprve později, kdy se majetkoprávní poměry počaly v deskách přesněji vystihovati, cítila se také potřeba, úvést deskami v obecnou známost poslední vůli zůstavitelovu, a tím jí zajistit trvalou platnost a zabez- pečit její vyplnění. O existenci několika poručenství z doby, kdy se ještě nevkládala do desk, po- dávají nám deskové zápisy samy zprávu (str. 22/145, 95/193 a j.). První poručenství (Arnošta Ku-

Strana LXIV
LXIV Některé zvláštnosti desk žela z Žeravic na Kvasicích z r. 1507) vloženo do desk r. 1514 (str. 185-186). Později poručenství vkládána hojně do desk (viz toto heslo ve věcném rejstříku), přesto však jsou v zemském archivu v Brně uložena poručenství, jež do desk vložena nebyla, ač nepochybně prošla zemským soudem (jsou uložena v odd. Zemský soud II: Ctibora z Vranova a na Želeticích z 21. IX. 1530, sign. ZS II 13, 285; Bernarda ml. z Žerotína a na Fulncku z 23. VII. 1532, sign. ZS II 89; Zikmunda z Žerotína a na Zvoli, sign. ZS II 192; Jiříka Kobíka z Opatova z 14. II. 1542, sign. ZS 248; Znaty z Víckova na Uhercích z 29. III. 1551 s dodatkem z 15. VI. 1551, sign. ZS II 14; Zikmunda Helta z Kementu z r. 1560, sign. ZS II 47; Petra Dobrovodského z Dobré Vody ze 27. V. 1561, sign. ZS II 215; Petra Sadovského ze Sloupna na Sokolnicích z 20. VIII. 1562, sign. ZS II 277; Jana z Kounic na Slavkově z 8. VI. 1565 a 3. I. 1566, sign. ZS II 17, 275). Máme zato, že zobecnění zvyku vkládati poručenství do desk souvisí blíže s pozdějším omezením spolku po výtce na zajišto- vání majetku mezi manžely. Důvody toho však nejsou nám zcela jasny. V pojednání o vkladech (str. LI) jsme měli příležitost zjistit z deskových zápisů, že četné vklady činěny opožděně, teprve za delší dobu po sjednání příslušných majetkových smluv. Zde pak můžeme poukázati na to, že mnohé proměny v majetkové držbě nebyly vůbec v deskách zazname- nány. (Srov. též výše, str. XLIX, zmínky o tom, že ani Ladislav z Boskovic neměl všechen svůj statek vložen řádně v deskách.) Probíráme-li se listinnými sbírkami zem. archivu (Bočkova, Nová. Zemský soud II), zjistíme takových případů počet nemalý. Jejich společnou vlastností je, že se týkají drobných majetkových převodů. Nebudeme je zde vypočítávat, ježto by jednak výpočet za- jisté byl neúplný, a pak sám sebou by badateli mnoho nepodával. Zmíníme se o některých takových případech, které může čtenář kontrolovat. Jsou vybrány ze Selského archivu. Tak není v deskách záznamu o tom, že r. 1501 (není ani z doby pozdější) Jan Císař z Hliníka dává dvakrát Hynkovi z Ludanic dobrou vůli jednak na Vlkoš, jednak na Bochoř (SA 1900, č. 269, Listinář SA III. 46), není rovněž poznamenáno, že bratří Jan a Půta z Ludanic se zříkají svých práv na Chropyň, na půl Záříčí a Plešivce ve prospěch svého bratra Václava (14. VI. 1526, Listinář SA III. 33) a že týž Půta pouští své právo na polovici zmíněné vsi Bochoře témuž Václavovi (8. X. 1534, SA 1906, č. 302). Poznamenávám, že k těmto dvěma případům máme obdobu v deskách (str. 309, 330-331), zachycující Václava z Ludanic už jako jediného nabyvatele práv v těchto vsích. Okolnost, že zvláště ve starších dobách shledáváme dosti případů majetkových změn, které nevešly do desk, si vysvětlíme tak, že listina požívala v tehdejších dobách téže vážnosti jako deskový zápis a že nebylo předpisu, který by právní platnost majetkových změn spojoval s podmínkou jejich zápisu do desk.

Strana LXV
Privatissimum LXV Na konci tohoto úvodu nemohu opominouti vyjádřiti své díky všem, kteří jakýmkoliv způso- bem mi přispěli k zvládnutí problémů, jež se mi při této edici stavěly v cestu. Předně patří dík zesnulému mému učiteli panu univ. prof. Dr Františku Hrubému, vlastnímu miciátoru této edice, který mě uváděl do problematiky deskové a s pozorností sobě vlastní sledoval mé přípravné práce i průběh tisku, dokud ho nelítostná smrt nevytrhla z prostředku práce. Hned pak jsem díky zavázán panu profesorovi Tomáši Kalinovi, vydavateli brněnské části desk, který s nevšední ochotou a s obětavostí promýšlel se mnou tak mnohou otázku, souvisící s touto edicí. Hlubokou vděčností jsem povinován panu univ. profesoru Dr Jindřichu Šebánkovi za jeho veliký zájem o edici a za všecky cenné rady a připomínky, ať k textu nebo k rejstříku či konečně k úvodu, které mi vždy rád a ochotně uděloval, přejímaje tak jaksi péči o zdar díla po zesnulém panu prof. Hrubém. Zvláště jsem mu vděčen za to, že mě upozornil na četné písemnosti, které mi umožnily hlouběji nahlédnout do života u desk. Nemenší dík patří i panu univ. prof. Dr Františku Čádovi za přemnohé rady a pokyny, které mi ze své bohaté ediční zkušenosti dával a za pozornost, kterou tomuto dílu věnoval. Za ochotnou pomoc při řešení jazykových problémů při edici rád děkuji panu univ. prof. Dr Bohuslavu Havránkovi. Panu univ. prof. Dr Adolfu Kellnerovi pak jsem díky zavázán za četná upozornění k jazykovému zpracování deskového materiálu v úvodě. Paní Dr Cecilii Jahodové-Hálové a panu univ. docentu Dr Albertu Kutalovi děkuji (jak už jsem se na počátku úvodu zmínil) za laskavá upozornění na umělecké hodnoty maleb v zemských deskách a za ochotné přehlédnutí příslušných partií v úvodě. Při určování původišt leckterých, zvláště cizích šlechtických rodů pro osobní a místní rejstřík mi ze svých bohatých zkušeností platně přispěl pan odborný spisovatel Josef Pilnáček, jemuž za to srdečně děkuji. Při zjištování lokalisace četných zaniklých osad, již jsem se snažil provést s dosa- žitelnou přesností, mi přispěli někteří badatelé s nevšední ochotou, ježto sám nemám ani prostředků, ani možnosti provésti průzkum na místě. Byl to především pan univ. profesor Dr Karel Stloukal pro Zlínsko, pak pan prof. olom. pedagog. fakulty Dr Ladislav Hosák pro různé okresy tím, že mi s nevšední ochotou zprostředkoval četné dotazy místním pracovníkům, dále pan prof. Karel Hla- vinka, řed. gymn. v. v. v Praze pro Kyjovsko a Uh. Hradištsko, pan prof. Bohumír Indra, archi- vář v Hranicích, pro tamní kraj, pan odbor. učitel Alois Jašek pro Bojkovsko a okolí. Všem jim ze srdce děkuji za platnou a ochotnou pomoc. A byl bych nevděčný, kdybych nevzpomněl oddané pomoci své milé manželky paní Františky Matějkové při společném čtení korektur, a i jí takto veřejně nepoděkoval, i když své přispění po- kládá za samozřejmou povinnost. Děkuji konečně všem tu již nejmenovaným, kteří mi jakkoliv přispěli ke zdaru této edice. A konečně chci veřejně podat vyúčtování své práce a upřímně ukázat na některé její nedostat- ky. Snažil jsem se, pokud to prospívalo přehlednosti textu, vyzvednout kursivou vše, co v něm bylo důležité. Namítne mi snad někdo, že jsem mohl krátit text, kde jde o výrazy formulářové, skoro stereotypně se vracející. Bylo to možno učiniti, bylo by však třeba sestavit řadu formulářo- vých typů. Leč dlužno tu poznamenat, že i mezi nimi není naprosté shody. Dále by se značně ztížila práce tomu, kdo by chtěl znáti přesný text, a co je důležité, byl by zkrácen jazykozpytec, ježto i při stejnosti formuláře bývají odchylky hláskoslovné. Třeba míti na mysli, že zemské desky jsou i pa- mátkou jazykovou, a svým významem obecného rázu si zasluhují, aby byly vydány doslovně, ne- jsou konečně ani tak rozsáhlé, aby to nebylo možné.

Strana LXVI
LXVI Privatissimum Z rejstříků jediné k osobnímu a místnímu bych chtěl přičinit několik poznámek. U šlechtic- kých rodů jsem se snažil stanovit pokud možno přesně jejich původiště, t. j. místo, od něhož rod odvozuje své jméno. Nepodařilo se mi to bohužel vždy, zvláště ne u rodů původem svým cizích. U osad dnes zaniklých jsem usiloval bohužel opět ne vždy úspěšně, třebaže za ochotného přispění několika místních znalců, o přesnou lokalisaci vzhledem k nynějším terénním poměrům. S tohoto hlediska jsem tudíž nečinil rozdíl, zda osada zanikla v době předcházející období tohoto svazku nebo je následující. Otázce doby zániku osad jsem ovšem věnoval pozornost a zhruba ji také označil, jak objasňuji ve vysvětlivkách k tomuto rejstříku. Ještě méně úspěchu jsem měl ve své snaze o přesnou lokalisaci pomístných jmen, vyskytujících se v deskách. Ty literatura ponejvíce přechází nevšíma- vostí. Ani zkoumání v mapovém materiálu, uloženém v zemském archivu, nepřineslo mnoho zisku.

Strana LXVII
LXVII — ( Rretemy o Se8aw yre-ſken otn Koyße w° m ſvrvim ( weſne (kywnie orßmaić (zoyy ku/váár Sywewna w Rar adse. Povdleícneh navsní ſiy Orgccla pana pona Młaſkaß ke Rak dohacßße wocwßkde wlStaſß zyſe Aßw wzemie Micw � zprdy SGwved o ſſn panſi Gekuww) y yſalomy/okaP aby ná gſy Gußwrme Gackowwilo byſe v �icouſel wſáí zerjt evkdhe pannct bPevrſshaki 786 ſuc wvyj=y Po śAißu owſpweß ß wez Sżaſa Kſkrⱥ Soweáfeko a cnych yanue� pana Azhlvva R&mbieſn Bamana Qua éfowleovſtkha wecynoſen ekreáe nayßyſp- wayſſacá Ralewſre dſeßy/ Dana danßáye cckykhiq lußyſiß Gkowiá Q8y oſellan o �yſzala qvyſma vpowſßnyná (kyſyſße RmovniE Gdy yn worowkeł zkowymáe/ya Aoeß z�wa (mⱥ Gcraſka z diiſkalu k yef g�6e Rlowſ wwſa Pßbe lbo iR yvſey c te y tynOy�e aby w8om ſnwawwi) ao gußow wmożeá wymußkm zad fiomkm kovo Rwećt yſ Gymboccytyam bxſy vom Omywaoky . KeKleeſe am Onſ�nynſ Ryam Oſfemßerch/ yaml Rczrhayá Ia SfroA. ugi/h a &o wzc byti pall rebyba(mam orachnym Uonſla/ grelli ac wEſfem �.) Pám Towiaſſzy opam Franwi geſt ſe ruſá aAluco le ßo u Pzyika� alby wpyd Quedc Hoty bt wádowſßam ſwa cymieſer paſo to Y �k wzemfoſ yw Gutmian wymeyſſh y bmc yomenl Merſaſak czeſá pat Comevwk ceyc& był po ſete ſcarſfi ppomowadyzyeſk yduv 9 G.8 oſolk. lioć GArmenſk yotom zwdnkw naßokerßánykß zStocßo ma lbykozak/ yedenat yſwſſ áo ſcywyćám áby wamo Gálhcdpwgwze wzßni zogdno/ Hedyz cſe A Bude Cetky narſwrſſhetij ß npgee poſad/ atak A 8oyeſklámßo a Rymſażſpkßo wo yſom o crſutáká wſeßani Poſkándg ya� &ecmkow za& Ctá vAk wśletem Kykm żekſaccw yvdmáy ſwym kom erpzetyge moyſk by ywgc muſu nekno zg wdo wayßuſßy wyak byh/ Obr. 1. Ukázka písma č. I. Kniha XII., fol. Iv., str. 3. č. 2. NA Cw vssuýAdn sdD uenuedysscimu gesa klor v ptkkagáe dvalmps a lagay scý patrý AtrA kyaparoacava vvvýygeříhovýda WaVs kýrin k — cbuQxm zaraxapeleuym uMAra. hema a tSpaueeRkrrre ey yuu a opao cymkx p rálvqá- 8Sglo tn n Pckeefeltal Hcym y vn a Xa ſy wa neprzyßomy SczyfaQyRepruáglo &tom I. t1cssa wthrYſU p SyGA okß Gatri evßßry g3 �yye gwzkvwe (wikⱥ ageßy Rcom ſác waßei aeri � w Muw“ Gefne wiet yofrem ofzi ui pe guyken fom a sit wranem st K arr vaz s Esmyßahrym. v nezfatym Sveo y ncwou ly ſm crfenh q� & opkadsawna yr nrakoſm ſym Prye2 ma ßbie nl ſvym Econ ur ſluugs eclasam« a Urfeyn wisßy apume b Obr. 2. Ukázka písma č. I. Prvý zápis je mřežován Vratislavem z Pernštejna, třetí Janem z Pernštejna. Kniha XII., fol. 22r., str. 24, č. 154—156. zkcyiá Raßowne �eſno manzeky ßer wkewfz o odſyme mſwrom kuwſn cßng wEyęne y Humlo. ciee ſk Apaaſ k a eewolié yme&cIk w& Xim aDee Uy-ákfeum

Strana LXVIII
LXVIII — & Tenpl Aad c Sselyeym Slyas yM CAS : 3pAwn7 an C3ec wrafaſayy (byma, E� ayem Gy�rococ) As/opprany f71at 6 neaſbe Gaafio &a.s a cesy Hrěviay. Sraety GriRýk a Rotát �QEtue a trvac6 ſ nAryſ(2o) fRekſte AcuGral Fihefy ſaſpn rwſhw(geß eſ moß ovrate Rezf PaczemiHraſbl rne 6ubiGp ppoy &e Bakggusage/ bup Avan (oluſkna wtry odnuſh weſatam ☞ctaá ái wotgy Qgrevottne phe preyRhom a SecSiaonly 8a87g Frvm potmk Gſhrſaſle o 7fhr Ges yReFhyon a ?gen narowſeß pýhuy a hch� yiydwe TemſRyjafapaftly ogre s/z8om Byrßule Mya�w er & Gae ÉenPy s vefiela Hakm He da nkum ovluſhuul vvyo v uv1) Ahhver epth ytawa maz) v Phihulve sebev se oretrqe Gy wy etat/ S/arteess.8-erne vrprsbpAcRart☞ pol wes tecwee ☞ea At� ywRvcaAT�mme yyſeiwes afoAc GT emji viaav Bvt Rtn Grn1 TolayHe yribe1tot Sskeimemuy eame 2u172 vvvruiremmevP YIk mfie poſh a wácß ſkudsy e kreso Ho gaſa ſſaß eßRnh Akgynel/ bte J. etcowſtve ctatae byſh eá pe MRſaſe lece &ee sseh dáu Bcjacſe hyezy Geſhre, apvpeßo:mAaquee g(al, dpt/crr yp.vs R Gaeirnc Stanuiy/ G�wed v z�arne cſcßot BaſuAſvres czeſay Ked ☞ſhew Geni ☞ pe w� 8um w 2aſce Nowpepat f A ßyceyſwa paſhvy T�rekzl cc g g ylwá wÁamſe pam e Bumaun ſoplſluohr ���/u yß Recmc menowaćcy ypymorle Apu Aſuly vSeo�vk apooala so (zbß p6 �rym GGy ohycem �á A ſoe GBby 606e puuve vseh- SeNQ mid) waEnn vem ádwolr wagGu áy Gwſemsrvſlſpenſkrml veś ysalá ten nk quysuat prsał Gmatenow) A gßLiſuh agyyk Koem |Ryvwem Swkiſew) vedſk kſk kasdn avrky —BO Obr. 3. Ukázka písma č. I. Nadpis prvého zápisu je psán písmem č. 1V. Tento zápis je mřežován Ladislavem z Bos- kovic. Kniha XII., fol. 3Iv., str. 37. č. 259—260. ARA..kavnn. e C Cypop ra-c NÁ ComŠVTVA [VVT n.F y7m Qca 2onnk agsy iwa povvac a Syvoarla sftune Ro �vomyYteksucden namsjſh c t weſ/ t yw V ſeh 2Kg co wHy pſcáſ 6& w eſdl��wh oelluſwⱥ pokk na ákovy Á&EQopue ſann a oyRyCnak Re vla nadckwp Hyvhusckſá kyrſy yko y naouw� XO Abgw yAelocpygaci wRocly bysRe ott na lUeparaí okoyɇſ (8ſpßb Roſzaggoßn y ákgeyw. (kwypn emle ohyáuch áeynbMe a nay nAw k 6 eotoyákpáy � Tyc kmvsSkkerm z pri ka aaku o morite g sym nep Yewu Go& Obr. 4. Ukázka písma č. I. Nadpisy obou zápisů jsou z 18. stol. Druhý zápis je mřežován Vratislavem z Pernštejna, třetí Kryštofem z Boskovic. Kniha XII. fol. 6v.. str. 49. č. 46—48. - eoh moe6.ca98ká Kſam, y te. yeěr K 9 Reykcpcygm cgy e omáee Ijeerě ne oSſravat/ “ veRHh ekbost Yſra g geope t (/t Mi)ncnl- Metki 7 sifl. Hrfcyers tb rřv ssun po Ryrryuiy (aáho. Tua Pdnnovení Asco(v, y vrde lepozwaclu hrgece 3já M 6 5S tia m Jwßſh s ☞a/9arm I pore So a5msOmymip kar Re ſl pſayko piatu toniy sYv »ížtrn mamiſím Sokumfimap &cneél aax Nav. ěsa agvst krruwě gg váýárhrptp RSuMngý vſpow susa seſm RVm ſ.n6/.. g. I A Obr. 5. Ukázka písma č. 1. Oba zápisy jsou přetrhány Janem z Pernštejna. Kniha XIV. fol. IIV.. str. 75—76. č. 89 90.

Strana LXIX
LXIX cta o latozewe Syna pozko Hßygwzywáſk dwaße Hwyatch po bodw kwewe Rogeśkaſdeh � �udgewſky sozkowacy dbnol A powźmm Nlawáſweſyk ßweće a ywná pána káż�áwa Gker (*c° a Tieſk i Rak A Mackaće mokáwſkáic da yaduow Swozc bwß paloow paná Hana z kwwige á ná byzericgie Gáyýmaná paná Zadſſáwa 3 ozßowiglacwyyz° Tomorwká Spwia/ána pmowſka z ov vlge Yuwyſ záá cKßaßſwi mozanſkźá (ßowlieſⱥ ZGyawy Mawyſſteo pſáge żowſke Oákm �u ſodźek ſu gow raá ya ámowick z Zweyuwyſpe Mſſake ßralbwſewić Geſkez ran ßárc o pw Guk(blátwi ywáſiwic ſamſnatßá § Lownge Gaw Hynek a pan Audwicz/mk z ſkrnickk cpm per 6 pny Swágkw z kading Pyg &orozene włdyßyylzaß Protna ákYa Rwß RáulywKáſ. Hſárowa (f�ucßezlmayßabſewie mlodawſk ß pwoße y Gaſeyeáo pra Az swacſⱥw pawſowſk Scctbachże a cbokayy he Bolok. Obr. 6. Ukázka písma č. II. Kniha XVI., fol. 22r., str. 139, č. 150. wcsſow bpyml� Dauſz Qieſo. Senas& Cherwete& Rral AyargRalie Aonſk Lagemkwſ a S�zßek ámez o lyziß cog�aba k : Oppowgem ßſlem o vſimvpko plovo naſi avapamala Gys sanu resziz a &k&c cuſr. a Aowabi ápovghſwe vyýk rrast ys fiare gáevece arktugběn? h mſrmkm teetu aí ná meela SrAweſtra ☞po to wiſi ſdre Stamſwe o Akuw �wſimyh pryſkiſáſkym ge koly o pádaná pyßá.Hrzá gkſonamac ☞e he an aſmi a mogo Rſkakecßw bowcae Haßhto Rhe czgtr AGe Kabu Aorowſk Skwne átpe cráko Tovatky - Gácgcho cgy śgy a yezrwamij Govſzim prám Akrkpám rak pvi, strkz vho po wée.pacy &tiec e pree Sago vdymiie ſromi b ſReſneſmi wie� 9ui� A ſ e cmaſcź bubwgyz vacrá &kkk &yokyá A NAro Ra&y Horſhga vohne &85 pkyk rs�ak prycpenge byimu Aoj dotycßo cpozkobſwie y ſukomdſfrn Vannſfráozámám myyſm y żuśárm CyaBr Setahr om4ruavaá pana a grav vſhot. prcausken« na� Somic me2a82 ax ſpáweSkohit rozegré &efeg gána nas fpwa SReA uríe Aparpa96 &8er a oni pole proa a :tr8: g vpng t ymnolánho yácyá wd bby ywPßyßneonßymſis ſwm ghpzyſ�ſprſ Sc A toß bor � 3morme y tk grovh pole yeáoa Aipi porsezy op (n aby om ewſom Ialndho vafplhe Smatk výneR (vfRathami Abv frfmA 8ma bylo nt bz omy cá zßo pyoocnoſá & Rzrrácho Rágié v Robovhe, a Pvaseso vverpinoha era Qt trnowgage ráot lygám phu grav ví““ Avu�eey zfauýa vr tſfe(mna Rvdowk post mai RlamsR. & sfh 1: caafo tral Denma 3uauá ki&j p ſlokhm, &atl arpokaa Letza Gzas. dtrzce Czźywſeßy Sewa8.ſzcho ScHl G Roſvowy moſfrs áá denhc cſthe Swangho Peyo Colouu RlloonR.Barij 8. 8f goni of rſeg -brana horímana yna 3ma Lups. A Anárzj a2rwudo Rari a 7 I8ecma Obr. 7. Ukázka písma č. III. Kniha XVI., fol. 19r., str. 134, č. 129.

Strana LXX
LXX VM (w-. N Č0 h7cc N A C mie z Cwyſom & naprynewio w Z Czerelyrey a yclzą crbom ſwelewſzphi. Borgy p8 ſlwy ſwoe ß. Fraweam yJréni A &żozira pnſkny Anz Twz ypkyſewyy żez6mł8lhapir &e ſvirzi cs.m 7Arhm v nsrkuvt 6 wet wrchſuhyiat 6 Cotelim poSuzym ls ryonißz : xŘl. y 6 ymſp mřádlym y. rol, ra y oranu 6tkoh 6rpffzem 6 7†ę 6 apsy. wvem a plym pAvm y s pl 6ty� 6lyranßzem 6 mJzou o Cyvaſm ſeH ww-k Lnd 73/B ſZppAſtev.-. bt 363 a Stiemewſl ſwidyſanym -aſ w ſym y6.. gakyy e vpſne MeVm & ſul B3 ſes. C73. dal tn hranke9 selk vrane tekyí 6ubcztn 112 náym 3603ź páwa proſ A Efrre6o ovápten/Ay neźachon. wyßié & pravem ☞r8ztwy gppen/ « s.eam zvam. vedz wezis. A vsA3e6 ... ſKlchzwyſáileimu ſanem Cumow to Nozy Es. AeB Bch pws.ealo (1 Srefan a f s�to Wezec, Amerpn .... — Obr. 8. Ukázka písma č. IV. Zápis přetrhal Vilém Kuna z Kunštátu na místě Jana z Žerotína. Kniha XVII., fol. 7r., str. 165. č. 37. 1a!1 ur benfe. g Nuoce ſ-lora 3 Becy Marselz Kvey ßß na wßc ßryel S.Sawcel. bzyh a Ruzypyſ Yeet Wadyßbecch M. Ayiemo. Ylußoo Bvrch.2/ nych yna Ryufaſſíſte; ßwßc . Alteh wiewa orm ßuſál. ry3 es nuti &S. carßw Biſß.7 olo..g8y. bney wazlaw Srkan y wſßo & Capstala Coflele Bwache aymruzywr fynit rź vylimemi siyey ſryna na boffenſpleyme Nayſß: whezżimſil tralſ Czſche A coem 9, vecd noſp Yoywwkß legczy blaz y'rztrew& Aw Wiczich g śuchy zloweß 1.śl. 1pdaty 6 15l. OVAm y wdrkaw 6 Zfumi 6 pawam 67�wi ztm o 1ß 6hgy b dyoſtinau s I.cy t hany Sowizćma 6 hrancemwy ßwſßbyaßym 371167 73 Hra vytki 6 wd eßiym y watekahy s yetyßy s yczery po y. ywſřiku o Yos'ſeſkoflevim yaky ſivet oohy8im zloowkem v wtatoh fem/me ae ßne eSinnPriflaffel. A7'rsfeipa výrych me3erh yalezj a wymezeni y612.zfeske fr.an Zetomkri vkflm SSagyn, Byé-9 eg §m A Capuwle bromcrziyſky yro Poſboy uu ktereho wſſkuſlf' wezPhom Cz yaßz yfule w f Szed wkkkbawa Kokpißyme oce 8s8 5cpe �Prawe &. Brhry/ hoSwe A wrsowaßae ßeyywem á PeSczMeáziaaw A kze,6, .Aá Coyltle tree sveSef-u p zyli tyhe ſe oſSrahn yB w z CzX Außkáż z Bezkwz cozelize ey ylſc moyeſkyd, Sychry cßt ahornm Bunuzy Niczry lozy Kloßá fnboy proy naniecheho3/ wych y Kcycyrzſk Qikch wetaß eSa.. l MpHrRyr r praMeua Prsweczy. (el. Krumefkkk5. Rryz. Auira nlmu bus L.S* Ab.13 Bfarewe Rutherzuns 3 SpRA v Ryzbcaß. Apargchyg Rocy Stv,8iet P7, qvſT wegcrzeh, Birh eza 9 ac1 raAß QBut ytato nem 1 eT B/ doby váha A M syl ocuwr T rewa cſſ 1lá rá/cýn Ry iterye,6 Obr. 9. Ukázka písma č. IV. Zápisy první a čtvrtý mřežoval Ladislav z Boskovic, třetí Jan z Žerotína. Kniha XVII., fol. 16v., str. 177—178, č. 95—98. 6°. -Neá — —P aw Poßz & zoychtwe ná Magime y iſrm ebyvkuow Zxſſirynⱥ a na lyef�inſſryme avlye Gslizym evbemrrrrr:lhun Arl y CuoaNrrxA yml AYnſchncry Dhy ſkyrſpeſpag rcprlyeh ywzßßſkußeem 6 L8. Mtmym y Mlmmlé vlijordukyvorlan 6 Lufami 67ſv. Hzemi 67aſpra.4 Lep slygi scru ſofreſſzom 6 1 Arzy o ſſrrymaema, i Alezim 6 Greg mi 5b cizfm v ſum 275 L a viwel a �rſPr rz t. y ſemjeriormym wɇym eß yßyyſyroßoIſo z6z Spreuine wſwy ß wege 6a bránigzu5 wyme: zno cf/ ſ rrwa Prſbry M Rrrcbi Efráwa meninZ6ork ſwrly pſum y6 trb. Jwymi wyzr fwng lam parzwaway Ma pſpzE, ytozy: tk yßy ſe Pyorſ wiOzoooeed., Crto Eyroew 9r5tni 29u8pe vriwani Obr. 10. Ukázka písma č. IV. Zápis je částečně vymazán Janem Jetřichem z Boskovic na místě Jana z Žerotína. Kniha XVIII., fol. 3v., str. 199, č. 16.

Strana LXXI
LXXI „ Iasw z (a l sApriis8. A chaw 3pa an Agrhmita grlybuSaeym 4y 6.m eyrs uerh Juſy neeí pelurlifiarmxx — luih rrer rrrfe ves slyxxuvt ne 6 wn�hva Puſh. Ch) es 3:arnze e7i�n man. g METYO o Arlinn V brám y CfPap ueomi peanym znylatnym ú r sſ a śgil, Y netrkyky m tahutyn Ho s coyla sw* Chrafu s vval. 8o roſkwa rewiß ſan fr ſam ým A a Sem w e Coſheſumy Pzem 6 mirímo ta & yeb evybm&e ſy megerh a lpra Av y vſapre oSſharale. R. A8pa & zelAYtwal ſew ſweolyyſwnem tur ſu prama ankc Herefe wſſeſhuc nanl 363 † wzeeá Wymegenacr yó trßyſwymenyzß ailZechw Tw ofY ztpe. tak yk f ſhzyſße oe & Ckás á Kyſág Hyray &om Przem á Kukzne vywi A Myzy naßeyßw ßero zdaze ie Omilawi oczápowozile � wklacim myrzm Andly ſvvya Obr. 11. Ukázka písma č. 1V. Zápis byl nejdříve částečně vymazán badislavem z Boskovic, pak celý přetrhán Janem z Pernštejna. Kniha XVIII., fol. 2v., str. 198 199. č. 12. Amno Somm 1519 Srze&cß Gniem woßomuzy pxzi zaſu Gwakeß ſana ſkcze vwzene paw pana kzießo śwáſſmme a ná vſowie na myſáe pana Nrekba z Bo/ bwigla nawranowe Haybnana markaßſtwie Mórawſkeßo pana na Kmmirze ána Vrumowie Nawyſkie pana Radáwa Hbozßwng Naywyſfyco kmornikk Yana wola ymowſkho z bowme Yaywyſſzßo Gudyß teßoz Mac�aßſwie a kwozenek wady�i okiliyſſe żzrſtrzicźć Ratywyſſy Ynſaxze kmſkⱥ/ Na keremz &uſtiek DDuofegny wkkyſkl van yan Gkum ßkaw Biſáp Bomugty/ &wźem pamexán Q�retsć Mkrikerák pan Bexa� wna zkonſaák van &moßyth żkwmitze xawwaßáw Beryki z Dußce yan ßera� pmowßßy zGowmce pan wycm �má zámſiatu pan= beſe zßbozkwiez/ pan zymid záidámá xan yete Zewtma/ván wittoryn Z z totma xan Iuń zßwowiz a zwadyk Mm Zragbwi�ſán bák 577a towa wßkm Zwizßwa/ aSan Mcznowa mß gOſwactwz a wenßkynics Cawbory z biſzá Ma z áp fryowcßzj naſwim oaß Scyiw vlneláí nezomaßnem a wſr �akwerß akla, kßtmas ☞ aeerstp pob Rep Qlbrſrnt Swaam awpíſn prrrm pemzyeż 3a áz8 krɇ Geáſnißßyna ba wim ſmſ v Aſeſzkémipvem ov ak Obr. 12. Ukázka písma č. V. Kniha XVIII., fol. 12r., str. 210, č. 78—79. Quol.e Aaasyslas t3 AM& 38 (rBU v 6ftrvm 6rby yp6ha Cſrz Qoam.. 62.(Mergs y� Unvrz Gr Nt gerwá v�s&m vſpoſlinimggyvweposji:2 owna wfaffkega ſapa s&srek vli v vy6e um oR62m. 6912fr. cpaſhrzim 611a1 1tr 6 khr 6eorſim gAt 6 aßyor y m 66rarztek6 28mp źdnym v myláyá ovcíum 6v:tkrvklu y ßcofm p746 y Rziśw ś Bg6w. 615 ganſkkum byhy m. v Crkc� 6Bry verſmreum prá pi arſlſkofeí Bozi Pwwwizſmi ccedi vpuyk myu Aáhuafa2lyn dAT ylgm TKrßak koYy �hoh aGudgrm potvrikou aova gymýáwic Am crrue ao erj (Aa &vmíákvka &mkl krkm pmoo Bgm a kelumámá vymrn vymum? Obr. 13. Ukázka písma č. V. Zápis mřežoval Artleb z Boskovic. Nadpis je z doby pozdní. Kniha XXI., fol. 1r., str. 243. č. 2.

Strana LXXII
LXXII Docra wno�e naſen lſ- 7 8 4 4 aMezf By Swera y f to wymmy. ta 2 oby 7 Qwff. &7 an &rg finre&m 1frg Gdpma wdsſan CuſB kák Afeo ree e�weß/skrymß cße Raluſh maſ? ma a &rcom a &4. etoem vyngmle aníſle ſwfaempoeta Apefkspreee he: &kkazi kryzl 4j. 1o �o RlopeQu & ſ ł kpleláyo wfeśti wpza běr a ſp.win w Řli o Rarik“ Ialai lo ſho vſam 4 1 Rhwſe-é1ß cx mes MihehA & BIiees mynz 60. c ſwac ám owuliel ☞hr ywwe Ru ágiu�l n� kahwßk milkBtyſanym mjí ma a6slv ya nXrſe loi&esil &rem MRAVma mel/isme Qyef ßkyfAr sktfwy &c al fec s5k am ſ.m of & &a Busgs rfomka fvrs pal Apprecelly Qb.lwucź (xeznem kzTwyfi recc qim R☞Tfi Cakaby & ßygm & &cle á &kg fſmoc mos li zey yvawo A kyſfm wieſzem ☞� oiem c Rlfk mißß crſy r* ſza f-m nayieſami Syhomamina/6 &r& A B.agHfryh ori kalowfß mad &ríßkmonſfiwje na Gweky a phárſßi rfui Qe zlſrſem/ opußAßbpemanAy ſz korme &ſ Bo6iceoaeHIy fla omy eß Xoubuj y � R&rl oiff� wucmkurſái bo kzyw fm oowzenys Tro Qr uueva as She gage.b v&m A vroz- roalyka áuc ycwáweyß m owyáma ſzwwyliáie a e ma (rpo e nekm ( poha pbe (2Berowz a na čanowic ppoa my kTe 4 Czyi Poocty Hrwolſmey ct afcom ſwym &ſ C hee kem &tm a If-r Yi (Buowiehe&& �g8 Qwalymibrô. u rum Qu řoz G (Bric& Upz raſho Obr. 14. Ukázka písma č. V. Zápis je mřežován Ladislavem z Boskovic. Kniha XVIII., fol. 4r., str. 200, č. 18. A l. ſaw & kčc9 Qpiuuz,k loph3 Cypij 1e Ame —f ). C — (b M.h aſromen ap0 oklákyn žbaímn/ an Runpa) »)R Jan 3 kunewen Wtß —ueaeahzz ve&liſwr / n& texil A er AQfléwi 3eh fe f Reg Anmefi &7li pedoveé gpuáwes GleRQwi vßzpee wßą Okr oeke pos rrjeuelopý vvá Aee G8 eftgn ☞e 9 pus vrog ue mum �áhym — —o : bo. aliafe ...px2 Se. me ev anoresin rui ettrík2u Q vvrpa ſPrra :A 6 TAracfi el f & &x MSY -6mkeáíy v fr sA mlm dy yrinim 6nka & stwi Gyre ſloffF Aa .aa a ou s a AP.v: QAmX. RA ßphsßep —9 pe. A ta p p Qua. A T:m.. †ul.sh Obr. 15. Ukázka písma č. V. Zápis byl nejdříve částečně vymazán Janem z Kunovic, pak celkově mřežován Janem Kunou z Kunštátu. Kniha XX. fol. 3r., str. 240. č. 12—13.

Strana LXXIII
LXXIII S —A 8 Anigeve nerpand trnAkne ke śtaSacpy B1e-cwy, — coa v srm ehomum &ára Aeaz ttpasugg p axákam ype-n s LÉ k avxarku s::3míkk 1m aksr 83 6&l s6 / krv s/m1/ sg/ mi smym 6o &smplioimrlým 6ám smergr crhuh b h áoo k v -kátt aga saaa vptvfr vaiá 2222 amm/yminár permmem pzkmá, vaga 763 Aazſl-g/gh &a/ aTymn . Zul zlatví ſp“ 6á : kraíía 2aA58. Arěp kr okou reprps2y f ve kesta 3Msrě krzr ápanoumkm kraa- &.S/pg AkkMímumá keſr tr 6 &kr&l. & á.&ax-20 lesrA speéet w Bycow13c &."dor u2lk ynevíg P18p 2 (.arealuo6mak/Qa —— —pue 1oFli9q1ſ7 n..87. 6. 88e37 ý�í2e Hena ceécy s air y sſig4 o. sa:áekfpm saro ákmpafm 38r/QKg& Qo 77784 gví. om výkuren u Lhuugkuhe ápm býero 6a5 84 6 6 surá erse/gzm sprazn & cQpAA íséagk r káě greáks vheeo 6tym & & s6ua uſprp Arrzish kre Bezymeny paaí výávrk raým íxm/Ax1 ſrlaktrý grgigl avimzmna AM aae 33mt muí &ra &ámM 7 .kkA irypaa&AlB &1 Lrrneíkumáčímíá měřa í2a Arlm tm &m &&.mez vz RAaáá& —/Xvef. rſ—A 383 ar&t &c/nh Obr. 16. Ukázka písma č. V. Zápis první mřežoval Půta z Ludanic na místě Jana z Žerotína, druhý Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého, třetí Jan z Žerotína. Nadpisy všech zápisů jsou z doby pozdní. Kniha XXI., fol. 4v., str. 247—248, č. 22 24. wieno (Q.6315 080: — Nrgev z8. s: So * Hpckymowſz ſbcrz moe peßá lſ vaArwioaſeum 5uyn czßwi ßebcbrm Akcekka scá, SklomzyláncMufc á nam/ ky gowſum Tichoyyßy Grz kwie newprkmáy nawſ ßyżá noi zydme/pebrázp crhy ge6yc no Scilic 136133 ve l � yrt cremp xmácoveBaoſkwěbiX 12í w orrmcwnutr g m ſymß i wproluehhrym tćmyza. O B.& Obr. 17. Ukázka písma č. V. Zápis mřežoval Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého. Nadpis je z doby pozdní. Kniha XXIII, fol. 17r., str. 283. č. 97.

Strana LXXIV
LXXIV AC ert liene uvm | | + £r Net Stel Semis iptum, li AC Q - v Mort mh as don SN Z \ "ee jet A m. epu ` . Nz ; < SR SUN Zen Na AE e Gs Зее ео > pb ) 2 + £x m AZ vy. TC Reseed. A o; de Jon : Ct yrs by zy, prove ^ a ATE: Kx v veia GC VICO jur nuu SGexofna A rd. . ‘ ea 4 yum qi I ever Tot etes d Hexe dy \ "s ba: +. ee Me Fei een Mo Core t6» par sy Mobili y t — o tm yet e va met m V A fec « von y my rti omoes an je e ofa vi "m A west preme es en VY amor fov ^v Uy A He Des ce feet ree Obr. 18. 'ká vjem Qt a S 7 Ukázka písma č. V. Zápis: rotína sám. Kniha XXIV , fol. 4v ( V. Zápis první přetrhal Vilém Kuna z Kunštátu na místě Jana z Žerotína, druhý Jan z Ze- . 4V., str. 2 È 290, È. 14—15. / / N kę Sq or — rv lire < I^ of Dey k) ^ xe mee pov co Y = © / Eee Sy té и. NS ee "a le rod dA p Gul / SVJ I jel nly Tapkurk y PR эк a 5 cer ri Mmm mgr gl ds Je Je AN po Yami s pok born ny Z т Un Lon A r s Am axl, SEA TS < дэ- т eum l s T © E lad 7 (em orby fen te jm b e free IX tv ff e B rr o S arm gum CIT I и: flek e Osa res me pfo 14 709 four FL I cn oos Tra jem = > FT. cm pe 1 Ma we yg zje ad a rm pM Te o Г. Ves Keen u TÉ - K erem y Xe TĘ a es —À- mos a CE, re. ceto e «бит ma, var tm Omm jf vm N o ... r. nk p man C ey ^ P AS mM Aye Mari vf » Sar ry ej: Ró o vd. ee res xem; dy tram I tA (de TS - 4 MOS nm Kleo w Jap TT vm fm ry e с) < рано b mt xk riu Y^ na PTE = ео бл Y- ope Tag 9 = Ory j- foram o florian co JE T Z I na“ ke re pmo v vec [7] JAM hy fot == Clon Wd — e. ous Ps eue la fm lg Lope 5 vf Vom : дот отце \ sory e gemma PACE Obr. ly. Ukázka písma č. VL. Zápis první mřežoval Nrystof z Boskovic. pripojená poznámka je od pisare zápisu druhý zápis mřežoval Jan z Žerotína, třetí pretrhal XIX. fol. 2r. «tr. 222. €. 6—8. Jan z Pernštejna Nadpisy jsou z doby pozdní. Kniha 

Strana LXXV
LXXVII WVktád wiena pni katerzinte zloßupis lag] pe VAaekle .oy.l 3n.7 a3á.řn. WVoye zlywßboina / NoyßßMakáyHom/ßß/ áto= ywzyáß Hrxt Q/ HMaſo fryas.kowu3c39348....... nrzamXáái �rhzypábiefpr RcGßyyſſußneyu. Kiyo vm“ vniini hßyáiwli/ ( tjáig egkág BvpQ ywtßwwwoánec oolncpwż o�ygwy/ żaby&ápiśg H fá cſßchci&c bpc. Phniz iy?ahvievesgkupßn Hasi. wyßcć Ryocpkowáá ſáulppſu Biráái fboy.t t3 &anpiá ts 6 .. wktkd wtena wuzßboiettɇ zbáw��t — Wew zyáa/ Ayehe z gááá aryczye/ (Yrogbyßeri aśeći yozeo zacßuu wzááeeká na�ßkecemuu, na esp GzranYa yyrijks k BtiglBprpi.prem elywem/ouceemyrń/ hc z ca Htyrɇ k nakwá/ ka opg3te Cog frecy prume n37&: �roſ ßacyknptne ztoziśs KeBia cyß trc Hpbl.niY11 35 &yato iy/ ky rrgh w Akáucowypßigi/ (Hyz tce vßruarouasluue RuporegucſBiuávy.. Olurp Ane vygannm.8 Obr. 25. Ukázka písma č. VII. Zápis první mřežoval Zachariáš z Hradce, druhý Albrecht Černohorský z Boskovic na místě Zachariášově. Kniha XXVI., fol. 7r., str. 400, č. 19—20. we Rtwyźek po Owatycⱥ kezecß ktokách Drzaw Owiew w Mioki Stowwwzy ſkrze Orozewe powy-pa= AQ yIawa Ká zkw�at�Na kowie Hdyßnawa MaroRaßſkwij worawße�o páná Kryfkoſfa Mozkowwzanⱥ Zwzebowe Maywyſki�o kowowwißa. Pa Fawa Stowſkßo g6ſn ; byoßá á wia kwa�czycß Moowyſkhßo Gwdijßo kßoz Marokraßſkwij a Orozeweß Wċyſ Nȧkkecewiż ſɇdie� Oẃſkoywy Owßwuwⱥ MMepowka Kaywyſobo pijſewz Sewſkeßo. paw yaw Growiſkawo rſkwp Ołowawzßy( A Oxozw vw pow Qßdxecßjf z Kcßywbweoßá An ßyſkiwi : vww Sowiek Kwwyach Zyotwſſkaya wie wáwiczwzßuß pawew (ákytſky zuo= wez á na Mwonez pa� MWykia Medowierz Bwkwziwa á na Gfwiwe�die yom warz�aw zSotßowiez wwⱥ ſetoweczyci powzaw ZBirofiwia Aw HHⱥźwiezy paw wagzław ßaygwicz Z bwſkwywz a na Banizowiɇ páwIaw zknowiz na Orodie Vßoyſkewi podßowoczy Margkkab ſww Máx: paw ßywek ßiláß z kouwez a wa MWoſklc paw Jan Sſiſſka zbakwez ana Skai ßoww (AzXytiyzſwa kbow Zwxawowa na zelekwzycß Jwe fwi kowſky Z Dwoißovowez w yokitzy . Zdewiɇß SSſwabowz ana bowizy/ a yyſk proźwⱥ zbiſkowa a na Aſpwk ☞ Obr. 26. Ukázka písma č. VIII. Kniha XXIII., fol. 16v., str. 282, č. 94.

Strana LXXVI
LXXVI Wákd wtena Amitɇ zlipokowig zyderzowa zebor Mmes broetolor atzays Hy mr 3pve Rówe a pprobetoreARá UtAráyshho RSrazezmom ſííprr apupp ſimne :srhpro t á smhemr prán snale rc/íme Am tána Purigo anetý verſtu ysulo a U lavaa aImſlrhesl krNao vía 8.38-m vRrreny žne vemam Vy ktad nwgwycß prtuzmkiow ootekgawa Gitwáma Aweć t6 mboím z 603a1 y náßrakoyy Mßctrár zRpetowy mawzeſkow bpiaoz R. Fremntrni ParmEgrkvarhraný. Juna MneHPrhe ááÁ z tapotſoomſzmn, c R�ry y � Mep Vn buoye AhAyY y Vſreheoreit pyrgo elay mamsreávk uneyhr alzowít pazrmá rým ctPy brátea pvorazer a 24 termon ve 792 a2r vou hrní Poflespé pate3 tanegn alycmHſh,ronary & prilu l, crie prſyprn 3 R.p saehy trot u vyr vonvg SaHnyy raze r kaomávávrý hraye, truspive rpPraamh (ppuprtár Blanía Plnaz mamu a cezyim Reua. plve m lrus.Borrrum Obr. 23. Ukázka písma č. VII. První zápis mřežoval a také poznámku připojil Jan z Žerotína. Kniha XXIV., fol. 6r., str. 292, č. 23—24. gresvon, t v zvétas wiefeckź &ſfenic 3 e e - u una jétpsuſpev otaifi... 616l........po.. trotalhy vibymimarač. firsi6 fPeiitumkapiesresuimej 1epí. unuáRyasvav roboriu Grajior b2 5rhpalot. v ceplluo(.e ovan ysouu/iacenessta u/raruto.a aeh ořhue190r rtoreomkanugrohuaau.a 8. k Iaí:eA 587. Cbame looapua. tcuro tuew frznck. vGranigem i kophni vellhín sosruartppruvori krompjsi3141prphliope.tpa ne rrouparli- prieíeBázjik kauppuys71 l. rítí Dehtjrpo kaiporsvé Cprě Prnnlě,nee p.cay..( y.... 4 y thvprj ermrovuru. Pt. 4. ,tperra.,2...nen Ysipsípa limalujttp ap xsupxntac.&.aya fe.. Prauehhusyraeo lhupumty 3 nlsuutoa..A Iára prhoſpehapliualovkaSuuayyay. Gaputres...y y srzáy sQremám oěwo wß�ukzych Yayſa &. zBjrt y feni &e &smctuge. S...4 r utgn (pahu Speo hlkre hapant Hvíttn atxampearr &rc Gasci njevasa u c&ya prí mezmtparyhzpemim 6r16ppr 6a l.*Ay p&alynk tlib�HeNi:v ep áhi eeHlasu upkecca 62á e camu scmi &m&om borulge Rren ymors ac.a ci recman vBiiſut a b xitr? g.Qi eoí.z Panarn. Lileliale k..& lat Sore sh hotunuháahá1 Obr. 24. Ukázka písma č. VII. První zápis mřežoval Václav Berka z Dube na místě Jana z Žerotína. Kniha XXV., fol. 43r., str. 343—344, č. 146—147.

Strana LXXVII
LXXVI Wákd wtena Amitɇ zlipokowig zyderzowa zebor Mmes broetolor atzays Hy mr 3pve Rówe a pprobetoreARá UtAráyshho RSrazezmom ſííprr apupp ſimne :srhpro t á smhemr prán snale rc/íme Am tána Purigo anetý verſtu ysulo a U lavaa aImſlrhesl krNao vía 8.38-m vRrreny žne vemam Vy ktad nwgwycß prtuzmkiow ootekgawa Gitwáma Aweć t6 mboím z 603a1 y náßrakoyy Mßctrár zRpetowy mawzeſkow bpiaoz R. Fremntrni ParmEgrkvarhraný. Juna MneHPrhe ááÁ z tapotſoomſzmn, c R�ry y � Mep Vn buoye AhAyY y Vſreheoreit pyrgo elay mamsreávk uneyhr alzowít pazrmá rým ctPy brátea pvorazer a 24 termon ve 792 a2r vou hrní Poflespé pate3 tanegn alycmHſh,ronary & prilu l, crie prſyprn 3 R.p saehy trot u vyr vonvg SaHnyy raze r kaomávávrý hraye, truspive rpPraamh (ppuprtár Blanía Plnaz mamu a cezyim Reua. plve m lrus.Borrrum Obr. 23. Ukázka písma č. VII. První zápis mřežoval a také poznámku připojil Jan z Žerotína. Kniha XXIV., fol. 6r., str. 292, č. 23—24. gresvon, t v zvétas wiefeckź &ſfenic 3 e e - u una jétpsuſpev otaifi... 616l........po.. trotalhy vibymimarač. firsi6 fPeiitumkapiesresuimej 1epí. unuáRyasvav roboriu Grajior b2 5rhpalot. v ceplluo(.e ovan ysouu/iacenessta u/raruto.a aeh ořhue190r rtoreomkanugrohuaau.a 8. k Iaí:eA 587. Cbame looapua. tcuro tuew frznck. vGranigem i kophni vellhín sosruartppruvori krompjsi3141prphliope.tpa ne rrouparli- prieíeBázjik kauppuys71 l. rítí Dehtjrpo kaiporsvé Cprě Prnnlě,nee p.cay..( y.... 4 y thvprj ermrovuru. Pt. 4. ,tperra.,2...nen Ysipsípa limalujttp ap xsupxntac.&.aya fe.. Prauehhusyraeo lhupumty 3 nlsuutoa..A Iára prhoſpehapliualovkaSuuayyay. Gaputres...y y srzáy sQremám oěwo wß�ukzych Yayſa &. zBjrt y feni &e &smctuge. S...4 r utgn (pahu Speo hlkre hapant Hvíttn atxampearr &rc Gasci njevasa u c&ya prí mezmtparyhzpemim 6r16ppr 6a l.*Ay p&alynk tlib�HeNi:v ep áhi eeHlasu upkecca 62á e camu scmi &m&om borulge Rren ymors ac.a ci recman vBiiſut a b xitr? g.Qi eoí.z Panarn. Lileliale k..& lat Sore sh hotunuháahá1 Obr. 24. Ukázka písma č. VII. První zápis mřežoval Václav Berka z Dube na místě Jana z Žerotína. Kniha XXV., fol. 43r., str. 343—344, č. 146—147.

Strana LXXVIII
LXXVIII Netßa Dane j 540w pafef Yo Gwattem fawze &zan tieſć báudw Miſkie Olomuiczy ſćrże Vrozćne pany pana kyſtoffá zorkowicz a na Trrebowe Háytwána Máxtkabſtiźßie Moráwſke�o/páná fana ż Zieroćmna a na Strazwczy Yaywyzſſyßo kmownikà Hank ſaná Zarma cze z fimſtućii a z Bewißowicz ná Táwićowiczych ſaywyżſßyßo Sidi �o a Yrozenet�o Włacyćii Otßmara z YepowikuáNwywvzſſijto Yiſwrze Zewſégo na kkverwoſr feśeli Krzemyam bewHyweß Bwecná á ná mſmehym/ hlo cmma Zbmſealá a ná Hradckyew áyáſ zBobwiz na Rigoweryam żRmek. wicwyz zámrá na wynokwi żmhan z Hárnoßkána H0&ſwiehyayieth Saatemy o ná kßkoyy parhar Secrycß Zbrkwa á m CzubpcyHH gvlepr a na Báwkyw boIieß zguwá a n bhkokz y vazkov 6 zBp67na w komowa yanhamZámowizna brobe Moſár rSmepz bráɇ Bilf ztoyma c /aweſeccym y cik kertmu Alowie A wl Skovm Wajkwá na črrltnka zaimkes 7y sema na vrz paprama z bikewa a nwHov Apye z gppal na hlebrym — Obr. 27. Ukázka písma č. IX. Kniha XXV., fo. 14v., str. 317—318, č. 56. CYff mogny g omi k Gyſaczſko: pawy VatermiesYofluvisuo 59 Bo YYy mom& z Bzy meyh owoz Rywßß Oßz puſáyh roy wympkkkwoe a bß hrſli. Daſmanß G s & áeFrt O bſpory GrpyhzeG.linſh olwha �o mnamſ. OuozmEmpl. a btzlo hlye a Rnorzlo marhahe oumáyo hol bſlem vyſko. Gr fusomjem pnopieoy (V&o Nncyw 6piſpr �przáplalh váwlpo mep Oezemim Owzhrßto ßpamond nál miß aßrßm y b w� mozw dlj voyb, nahonep & opprykavſkb. yby bławß frwy Potyz bo ma a mili e perryh l (plum Qhobe naho a jc meßta merij ſowz golow ogwſlm wlpo ẃěmimce. mim wowzy zoku�u vyzißaß yakgáM.kahemos wßy ſoobb ſw lown, a himlo Qolim ſooſhym Ovrß, no� yſz, a mzoßw, bo kuaywe głſkim Dow Juze. a leß Sopoiffhcya, ab ora vpphht. a (7f6. uabo dlokſlae Mlowly vlimeink Obr. 28. Ukázka písma č. X. Kniha XXVII., fol. 3or., str. 434, č. 77.

Strana 1
KNIHA XII. Z LET 1480-1482

Strana 2

Strana 3
[Kniha pana Václava z Boskovic. | fiv. 1 A amo Domini M°CCCC°80 sabbato in festo beati Johannis Baptiste /24. éervna 1480] in civitate Olomuczensi celebratum est colloquium generale dominorum baronum czude Olomucensis ex admissione serenissimi principis et domini, domini Mathie, Ungarie, Bohemie etc. regis et marchionis Moravie, presidentibus reverendo in Christo patre domino, domino Prothasio, episco- po Olomucensi, domino Stiborio de Cimburk, ca- pitaneo marchionatus Moravie, domino Wences- lao de Bozkowicz, supremo camerario czude Olo- mucensis, domino Johanne de Zyrotin, supremo czudario Olomucensis czude, famoso Thobia de Monte-Gigantis, prothonotario thabularum mar- chionatus Moravie, domino Pertholdo de Lippa, supremo marescalco regni Bohemie, domino Vil- helmo de Pernsstayn, supremo camerario czude Brunensis, domino Markwardo de Lompnicz, do- mino Boczkone de Cunstat seniore, domino Hen- rico de Sowinecz, domino Czenkone Kuna de Cunstat, domino Ulrico de Bozkowicz, domino Johanne Boczkone de Cunstat, domino Johanne Pniowsky de Sowinecz, domino Hynkone de Lu- danicz, domino Wenceslao de Ludanicz, supremo czudario czude Brunensis, domino Pertoldo de 'Tworkow, domino Mladenecz de Miliczin, lateris dextri domini capitanei consedentibus sinistri vero lateris: domino Hynkone de Waldsstayn alias de Brtnicza, domino Alberto seniore de Ssternberk, domino Karolo juniore de Wlassim, domino Erhardo de Cunstat, domino Alberto de Bozkowicz, domino Boczkone juniore de Cunstat, domino Alberto juniore de Ssternberk, domino Putha de Lichtmburg, domino Laczkone de Lompnicz, domino Gimramo de Dubrawicza, do- mino Hynkone de Osowe, domino Putha de“) Sowinecz, domino Sigismundo de Osowa, domi- no Ludowico de Waytmille, domino Georgio, dicto Tunkl de Brniczko alias de Zabrzeh. Zřízení o sedání panském. 2. Léta bozíiho MeCCCC?LXXVIIII? v městě Brně před Matků Boží, kterejž ríkají Semenná, [6. září 1479/')v pondělí v přítomnosti najjasněj- šího kniežete a pána, pana Matiáše, uherského a 1) Následuje Osowe, jež je přetrženo týmž inkoustem. 2) Viz Brněnské desky, kn. XV. str. 3, pozn. 2. Zápis zdejší je o něco kratší než brněnský. českého etc. krále a markabie moravského etc., stal se způsob a zřízenost v zemi moravskej z pří- čin hodných o místa panská sedáním i psaním, a tak aby na časy budúcně zachováno bylo i týž způsob ve dsky zemské k věčné paměti byl vepsán, jakož se dole šíře vypisuje, a to s radú duostoj- ného kněze Tasa, biskupa olomúcského a uroze- ných pánuov: pana Ctibora z Cimburka, hajtma- na margabství moravského, pana Pertuolta z Li- pého, najvyšího maršálka královstvie českého, pana Václava z Boskovic, najvyšího komorníka cúdy olomúcskej, pana Viléma z Pernštajna, naj- vyšího komorníka cüdy brnénské, pana Markvar- ta z Lompnice, pana Dobeše z Boskovic, pana Jana Heralta z Kunstátu, kteréž jest JKskáMt k sobě do rady přísežnej přijíti ráčil. Item. Najprvé, aby rodóm starodávním a od časuov mnohých v panském řádu stojícím, kteříž- to jsú:*) Cimburci, páni Lipščí, páni Lompničščí, páni Hradečští, páni Pernštajnščí, páni Šternber- ci, páni Lichtnštajnarové, páni Boskovci, páni Kunstáti, páni Pezinští, ač chtí v zemi býti, páni z Lichtnbürka, pâni Valdétajni, pâni Vlasiméti, páni Sovinščí, páni Krajíři, čest se dala a k nim zachovala, takto se způsobuje, aby napřed úřed- níci, totižto tito nade všemi místa svá jměli, ja- kožto i jinde v zemích jest: pan hajtman nynější i budúcí, po něm pan maršálek český, pak ko- morník, kterýž by byl po letech starší, poněvadž jest právo jedno, buď olomúcský neb brněnský, po- tom z roduov nahoře psaných z každého má býti vzat jeden najstarší; a když tí se již vyberú, aby znamo bylo, Ze jsû v urozeni véeckni zajedno: kterýž jest a bude léty najstarší, ten se napřed posaď a tak až do posledního a najmladšího ve psaní a v súdiech neb v sedání po stranách pá- nův úředníkóv, jakž léta ukáží, v kterémž vybí- raní neb sázení páni úředníci svým rodóm ku překážce nejsů, by pro jich místa neměl z jich rodu najstarší vzat býti. Item, což kolivěk jest pak z těch roduov ji- ných pánův, tí všetci tímž obyčejem, jakož se na- hoře píše, vedlé let svých seděti mají, již po těch- to a též v listech psáni býti. Item. Dopustil-li by Pán Buoh na kterého smrt z těch nahořepsaných rodův, tehdy z toho 3) Poslední dvě slova se opakují nepřetržena. f.2 

Strana 4
4 1480 rodu má vzat býti opět najstarší a ne na toho místo hned posazen, než kdež jeho léta ukáží, mezi těmi. Item. Jestliže by se kdy událo při sněmích neb sjezdích a z kterého rodu který pro příčiny sluš- né při tom býti nemohl, tehdy jiný téhož: rodu starší místo jeho drž, tak také, jakž léta jeho a jiných okáží. Item, což se roduov jiných dotýče, kteříchž') jsà pfedkové dokonale?) panství nepožívali a ke dskám poslové nebývali, jakožto páni Dúbravko- vé, páni Tvorkovští, kteříž zde obývají, a jim do- pfíno pany, mohu-li co provésti, Ze pfi tom maji byti zanecháni i v staré rody?) pu&ceni, ani druzí v stolicích*) sedali, z kterychż koli piícin zpano- šeli, jakožto páni Landštajnští, páni Miličinští, páni Ludanští, a za krále Jiřího teprúv do stolic jsú uvedeni, tí také již pod rody staršími sedajte a způsob svuoj jmějte vedlé let svých jakožto ro- dové staří a nad ně se netřete až do časův těch, jakož obyčej jest v zemi, až do pokolení třetího; a když by to již přišlo, s poctivostí má žádáno býti na panich a prośseno, aby [v]*) rody staré též přijati byli a též tej poctivosti starych rodüv požívali, než proto se jim žádná křivda díti ne- má, než též poslové ke dskám buďte, mezi pány se na ně podávaj*) jakož i na rody staré. Item, což se dotýče roduov znovu?) přijatých z příčin hodných a z dobré vůle, jakož teď nynie na tomto senmu dvojí jsú prijati, páni Vajtmilafi vším tím obyčejem, jakož jsú v Čechách od krále JMti?) českého a pánův přijati a na tu přísahu, kteruż jsú tam učinili, a pan Jiřík Tunkl s sy- nem svým Jindřichem a těmi, kteříž by od nich dvû stoliko®) pošli, způsob a řád takový má zacho- ván býti, že když se pání čeští a moravští o koho svolí, aby za pána přijat byl, tehdy má před pana hajtmana a pany přistúpiti, když súd zemský zasísti budü chtíti, a s pokorü Zádati a prositi, aby je v rad pustiti rácili, více slov slušných při- čině, tu pan komornik kteryz kolivék, v Olomüci olomücky a v Brné brnénsky, má svolati pány a s jich radú jemu odpověd dáti k tomu rozumu, že pro jeho hodnost neb zasliZenie pani to chti učiniti z své dobré vůle a z žádného práva, ale aby najprvé přísahu takovů učinil: „Já N. na tom přísahám Pánu Bohu, Matce Boží i všem svatým, že od tohoto času budúcné chci a mám řád panský velebiti, pánóm ve všem 1) ch nadepsáno nad kteříž touž rukou. 2) Viz pozn. č. 2. k 2. vkladu XV. knihy kraje brněn- ského (str. 4). Viz i jiné pozn. tamtéž, jež tu označeny ?). 3) V orig. rady. Zem. desky brn. (kn. XV. str. 4/1) mají správně rody. *) Následující bývali ani je podtečkováno na znamení neplatnosti. XII slušném podstaten a pomocen býti a nad žádného z rodův panských a starších se netříti žádným obyčejem mimo řád a obyčej panský až do třetí- ho pokolení. Tak mi Pán Buoh pomáhaj i všichni svätí!“ Tu pan komorník má jíti k šranku a je za ru- ku vzíti a do stolic uvésti a najnižší místo pod pány hospodáři dáti a tu hned zemský písař má jemu přísahu k súdu vydati a on ji po něm říkati a čísti'), jakož se to všecko v přijetí páně Tunk- lově tak stalo a pro budúcí pamět sem ve dsky vepsalo.?) Item také se ustanovili pani, aby zadnému ne- bylo psáno: „urozenému pánu“ v této zemi oby- vateli, leč by panstvie své řádně provedl aneb v ně řádně všel. Pakli by kto z těch kterému z pánüv bud z zeman neb jiných kterů hanbu u- činil buď řečí neb psaním, toho jiní opůščeti ne- mají, než radni a pomocní býti. 3. Tím vším způsobem, jakož nahoře psáno jest, a na túž přísahu přijat jest pan Jan z Žero- tína a z Fulneka za pána sám i s syny svými a od nich toliko dále pošlými z hodných příčin a pro jeho zachovalost.*) Spolkové, kteříž za osvíceného knížete a pána, pana Viktoryna, kniezete minstrberského, hrabi kladského etc, hajtmana markabstvie morav- ského: 4. Léta MCCCC° 80 v Brné o hodu Panny Marie narození /8. září 1480] na sněmu obecném v Brně kněz Viktoryn, kníže minstrberské etc., přede pány vyznal, že když jest byl hajtmanem v margabstvie tomto moravském, že pamatuje to, že Johanka z Budkova přijala na spolek Do- beše z Rohozova, syna svého, na věno své, kteréž má na Drslavicich, i na to na všecko, k čemuž právo má, a poslové ke dskám že jsú byli Ctibor z Cimburka a z Tovačova a Hynek z Ludanic; a to Ctibor již psaný také sám pamatuje, že jest toho spolku poslem ke dskám byl i Matěj Břez- nický, člověk dobrý a úředník zemi přísežný, ta- ké pamatuje, že jest při tom byl, když se ten spo- lek dál, ale že pro ztracení registr kněze Vikto- rynových ve dsky nevšel, než již že ve dsky olo- mucské jemu vepsán býti má z přivolení všech pánův, a Ctibor již psaný jsa hajtmanem a z roz- kázaní panského ve dsky jej vkládá a vpisuje a 5) V brněnském zápise (kn. XV. str. 4/1) v nechybí. % Tak v orig. 7) Tak podle zápisw brnénskych desk. V našem origi- nále sísti. 8) Tento zápis je psán touž rukou, ale světlejším in- koustem, tedy asi později. f.3v. 

Strana 5
f.4 XII posly ke dskám dává Karla z Vlašimě mladšího a Hynka z Ludanic. Mřežován. Spolkové za urozeného pána, pana Ctibora z Cimburka a z Tovatova, hajtmana markabstvie moravského, ve dsky vložení: 5. Elška z Ronova přijímá na pravý spolek sy- ny své Pertulta a Jiříka z Tvorkova na Hončo- vice i na to na všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude, a synové její již psaní mají dáti dceři její, panně Machně též z Tvorkova, z toho spolku I[“ hřiven, pakli by synův její Pán Buoh neucho- val, tehdy též na spolek ji přijímá. Poslové ke dskám pan Proček z Kunstátu a pan Heralt z Kunstátu. Mřežován. 6. Blud z Králic připověděl paní Machnu z Tvorkova, dceru paní Elšky z Ronova, k tomu spolku ke dvěma stem hřivnám ut supra. Pretrhin a na okraji poznámka Hrom, řečený Blud z Králic, přípověď vymazal, kterúž činil na místě Machny z Tvorkova, manželky své, kterúž se připověděl ke dvě- ma stóm hřivnám k tomu spolku, jakož Elška z Ronova jí dvě stě hřiven poručila z statku svého, a zaručil panu Václavovi, komorníku, Alšem z Ojnic a Arnoštem Ku- želem z Žeravic; a ti jsú slíbili i s svými erby, že na svém dědicství těch dvě stě hřiven v Brně na sjezdu jí ve dsky vložiti má. Poznámka mřežována. ?. Johanka z Vážan Václava z Šerkovic přijala na pravý spolek, muže svého, na Žirůtky a na to na všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude. Poslové ke dskám pan Proček z Kunstátu a pan Heralt z Kunstátu. 8. Petr Bielý z Hostišova přijal na pravý spo- lek Sezemu z Bukuovky, na ten spolek, na kterýž jej, Petra, máti ženy jeho i žena jeho přijala, ja- kož týž spolek pan hajtman v registřích spolko- vých má. Poslové ke dskám pan Proček z Kun- státu a pan Heralt z Kunstátu. A to jest manství knéze biskupovo. * 9. Elska z Lipového a z Veletin Arklebova při- jala na pravý spolek Mikuláše Ščebeta z Bělic a z Oprostovic na Oprostovice a na dvuor ten v O- prostovicích i na to na všecko, k čemuž tu právo má, i erby jeho. Poslové ke dskám pan Jindřich z Boskovic a z Jitčína a pan Albrecht starší z Šternberka a z Holešova. Mřežován. 10. Kateřina z Věžek přijala na pravý spolek syna svého Václava z Srnova a jeho erby na Srnov a na Vlčí Doly i na to na všecko, k čemuž právo má buď na věno neb na dědicství, aneb jmíti bude. Poslové ke dskám pan Beneš z Bos- kovic a pan Markvart z Lompnice. 11. Kateřina z Želetic přijala na pravý spolek vnuky své Zdenka a Václava z Svábenic, syny 1480 5 Václavovy, a Annu a Zuzanu a Žofku z Švábenic na sto hřiven věna na Laškově i na to, k čemuž právo má neb jmíti bude na Laškově. Poslové ke dskám pan Proček z Kunstátu a pan Markvart z Lompnice. 12. Jaroslav z Sovince přijal na pravý spolek Heralta z Kwunstátu na to na všecko, k čemuž kde právo na dědicství má na Sovinci i jinde neb jmíti bude. Poslové ke dskám pan Proček z Kun- státu, pan Markvart z Lompnice. 13. Prokop Rýsek z Dědkovic přijímá na pra- vý spolek Jana z Studénky a Anežku z Dědkovic, manželku jeho, na dvuor a což tu má v Dědkovi- cích i na to na všecko, kdež co má neb míti bude. Poslové ke dskám pan Pertuold z Lipého a pan Jindřich z Hradce. 14. Procek z Kunstátu přijal na pravý spolek pana Heralta z Kunstátu a z Plumlova, strýce svého, na zboží dolepsaná: <Lešnici, městečko s dvory, s rybníky, s lesy, a vsi tyto, kteréž k Lešnici příslušejí: ves Pavlov, Žádlovice a Svo- janov, což tu mého jest, ves Studenú Lúčku, ves Podolíčko Malé, ves Bošín a Úvoz, ves Vyše- hoře, což tu mám, kromě toho, což k kostelu slu- ší; než sobě vymieňuji puol vsi Hradnice a Ú- jezdský dvuor, takto to vymiňuji, což v Svábeni- cích a v Vrbátkách platu, i jinde, což sluší k vy- šehorskému kostelu, aby v to faráři strýc muoj nesahal, ves Bolelíc s dvory, s lesy i se vším pří- slušenstvím, což tu mého jest,> hrad Kunstát, tvrz Lysice s dvory a lesy, s lukami a se vším příslušenstvím, což od staradávna k tomu hradu a tvrzi přísluší, i s kostelním podacím, městečko Kunstót, ves Rudku, ves Sulíkov, ves Ústup, ves Rosíčku, ves Makov, ves Petrov, ves Roseč, ves Svichotín, ves Hluboké, což k hradu sluší, ves Tohobof, ves Kunice, coz k hradu sluší, ves Lho- tu, což k hradu sluší, ves Braslavec, Martinova ves, ves Lysice s dvorem i s kostelním podacím, ves Ščechov, vsi, což k Lysicím příslušejí, Kumni- ce, Hluboké, Lhota, Kunčimu Ves; než to sobě sám znamenitě vymieňujíi, deset hřiven platu gro- šův širokých českých na kunstátském zboží v U- stupě, v Sulíkově a v Rosíčce tak, aby strýc muoj, pan Jan Heralt, v roce po mej smrti deset hřiven grošův širokých českých faráři a osadě kunstát- skej III“ zlatých a XX" zlatých uherských v témž roce aby dal, ač ten plat z svrchupsaných vsí k hradu svoboden jmíti chce; toto jsem také vy- mínil a znamenitě vymieňuji, aby pan Heralt, strýc muoj, dříve než se v zámky uváže a zboží, dal a hotovými zlatými zaplatil pět tisíc zlatých uherských dobrých těm, komuž já v svém poru- čenství a zápisu zapíši buď spolu neb rozdílně, i také těch tři sta zlatých a XX" zlatých svrchu- psaných k kostelu a faráři kunstátskému a tej osadě, když tak učiní, aby jemu bez zmatku zá- f.4v. 

Strana 6
L5 6 1480 mek a zboží sstüpeny byly. Poslové ke dskám pan Markvart z Lompnice a pan Jan z Stern- berka. 15. Petr Bielý z Hostišova přijímá na pravý spolek Tobiáše z Hory Obřanskej na Veletiny a na to, což k nim přísluší, a na to, k čemuž kde právo má na vše neb jmíti bude, i na ten spolek, kterýž před králem Jiřím učiněn jest. Poslové ke dskám pan Hynek a pan Václav, strýcové z Lu- danic. 16. Před najjasnějším knížetem, panem Jiřím, králem českým, Elška z Lilče přijala na pravý spolek na věno své, kteréž má na vsi Ústí a Li- povej, dceru svů Margetu a Petra z Hostišova, zetě svého. Poslové ke dskám pan Jan z Cimbur- ka a z Jičína a pan Jindřich z Boskovic. 17. Odpor tomu se klade, což jest biskupova manstvie. 18. Za léta Syna Božího M? CCCC? L XXIII? [1473] podlé obecného senmu vší Koruny českej, na upokojení v Benesové!) zjednaném, zvoleni jsü Ctyfí ředitelé v markabstvie moravském, aby před nimi spolkové v upokojení tom mocně se dáli, totiž tito: pan Ctibor z Cimburka a z To- vačova, hajtman margabství moravského a kan- cléř královstvie českého, pan Jindřich z Lipého, najvyší maršálek královstvie českého, pan Jan z Pernštajna, najvyší komorník súdu a práva brněnského, a pan Jindřich z Boskovic a na Ji- číně, a těm jest moc dána všem čtyřom, třom neb dvěma, a tito spolkové před nimi jsú se dáli, a let desk těchto pan Ctibor nadepsaný vložil jest ty spolky ve dsky tyto na místě pánův těch na- hoře psaných, neb jsú zemřeli. 19. Elška z Újezda přijala na pravý spolek děti své, kteréž měla s Mikulášem z Ojnic a z Nevojic, totiž jménem Jiříka a Alše z Ojnic, na sto hřiven na Těšově, na Lešově i na Újezd, na Zákřidlí, na Mutisov i na to na všecko, k čemuž tu ona právo má v těch vsech. Poslové ke dskám pan Markvart z Lompnice a pan Jan z Štern- berka. 20. Táž Elška z Újezda přijala na spolek syny své, kteréž má s Heřmanem z Zástřizl, Mikuláše a Filipa na II“ hřiven věna, kteréž po Heřmano- vi, muži svém, má na Zástřizlech, ale ač by jí Pán Buoh neuchoval, než by Mikuláš a Filip, sy- nové její, k letóm přišli; synové její starší, kteréž jměla s Mikulášem z Ojmc, Jiřík a Aleš toho mocní býti a na každý rok aby ku potřebám Mi- kuláše a Filipa každému po pěti hřivnách vydá- vali; a kdyby Mikuláš a Filip k letóm přišli, Ji- 1) Jde o první sněm benešovský, svolaný na 26. květ- na t. r.; zvolení ředitelů stalo se na sněmu v Brně 27. XH řík a Aleš nemají jim v to více sahati, ale toho včna prázdni býti. Pakli by Pán Buoh neuchoval Mikuláše a Filipa do let jich, tehdy aby těch II“ hřiven na Jiříka a Alše tím spolkem spadlo. Po- slové ke dskám ti páni ut supra. Pretrhán. 21. Barbora z Víckova přijala na spolek dceru svú a Jana Kropáce, zetě svého, na věno své, kte- réž má na zboží bystřicském, na Jentkovicich, na Dobroticích, na Lukové a na Novej Vsi a na dvú človékú v Zlinsku. Poslové ke dskám pan Al- brecht starší z Šternberka a pan Albrecht z Bos- kovic. Mřežován. 22. Pan Ctibor z Cimburka odpor klade tomu spolku. Přetržen. 23. Anna z Šelmberka přijala na pravý spolek na věno, kteréž má na Dúbravici, i na to na vše, což má neb jmíti bude aneb k čemu koli právo má, syny své Jindřicha, Zygmunda, Jana, He- ralta, Alše, bratří z Sovince. Poslové ke dskám pan Markvart z Lompnice a pan Jan z Štern- berka. List páně Ctiborův z Cimburka na Tovačov a na jeho příslušeniství.*) 24. My, Jiří, z boží milosti král český, marga- bie moravský, lucemburský a slezský vévoda a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož urozený Ctibor z Cimburka Tova- čovský, hajtman margabstvie našeho moravské- ho, věrný náš milý, má a drží tvrz Tovačov s městem Starým a s Hrobím, novým městem, a vesnice: Tovačovec, Cíp, Virovany, Ejvam, O- plocany a Výkleky s dědinami, rybníky, lesy, lu- kami i s jinými všelikými toho zboží příslušnost- mi, kteráž nám jakožto králi českému a margabí moravskému v manství záleží a příslušejí. I shle- davše mnohé věrné služby téhož Ctibora, kteréž nám činil jest a činí, nás jakožto krále českého, pána svého, věrně se přidrže a nám proti našim nepřátelóm a těm nám zprotivilým věrně pomá- haje, a potom tím lépe aby nám mohl a jměl slú- žiti, hodné se nám zdálo zvláštní milost a odplatu toho jemu učiniti. Protož s dobrým rozmyslem a radů věrných našich, mocí královsků a jakožto margabie moravský řečenému Ctiborovi, dědi- côm a budûcim jeho tuto milost jsme učinili a činíme, že ta všecka zboží jeho, totižto tvrz To- vačov s Starým a Novým městem a vsi s svrchu- psanými dědinami, rybníky, lesy, lukami i jinými června t. r. Viz Palackého Dějiny, vyd. Riegrovo, díl IV. str. 46—50. 2) Nadpis touž rukou jako text. f.9 

Strana 7
£9v, XII vSelikymi toho zboží příslušnostmi, jenž nám k manstvie příslušala, z toho manstvie propustili jsme a konečně propúščíme i svobodné činíme tak, aby řečený Ctibor, dědicové i budücí jeho žádných služeb manských od této chvíle po všecky věčné časy nám i budúcím našim králóm českým a margábím moravškým z toho zboží více neči- nili ani činiti povinní byli, ale aby ta zboží v tejž svobodě jakožto jiní páni a zemené") margabství našeho moravského, kteříž svobodná zboží mají, jměli, drželi a jich požívali dědicsky a budúcně bez našej) budůcích našich králův českých a margabí moravských i všech jiných lidí všeliké přikážky;") a řečený Ctibor, dědicové i budúcí jeho mají se jmíti k nám i budúcím králóm čes- kým a máarkabím moravským tak jakožto jiní páni téhož :márgabství, kteříž svobodná zboží mají, věrně a pravě. Ten také zámek Tovačov má nám toliko samým do živnosti 'naší neb lidem našim k naší potřebě proti našim nepřátelóm býti otevřín, kolikrát koli toho potřebovali bychom a na něm neb dědicích jeho toho požádali, však na náš ná- klad a běz škody řečeného Ctibora a jeho dědi- cuov. Protož přikazujem komorníku i jiným úřed- níkóm cüdy olomücské, kdyZ by dsky cüdy olo- můúcskej byly otevříny a řečený Ctibor neb jeho dědicové toho by požádali, aby jemu tento list ve dsky tejž cúdy bez odpornosti i prodlévaní vložili a vepsali, jinak toho nečiníce. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivěsiti k to- muto listu. Dán v Praze v středu den svatého Ščepána léta od narození Syna Božího tisícího &yrstého sedmdesátého [26. prosince 1470], krá- lovstvie našeho léta třinádstého. Mřežován a na okraji Lad[šla]v /z Boskovic]. 25. My, Vladislav, z boží milosti král český, markabie moravský, lucemburské a slezské knieže a markabie lużicsky etc., oznańujem tímto listem všem, že přistúpil před nás urozený Ctibor z Cim- burka a z Tovačova, hajtman markabstvie mo- ravského a kancléř královstvie českého, rada a věrný náš milý. Zpravil jest nás i před námi oká- zal, kterak někdy najjasnější pán Jiří, král český ščastné paměti, předek náš, dal jest jemu k dě- dicstvie zámek Tovačov, ležící v markabstvie našem moravském, s zbožími k němu příslušnými a z manstvie jej vysvobodil i také jinými | mno- hými svobodami jej pro jeho zachování jemu ob- dařil a vysvobodil, jakož zápisové tí, kteréž na to má, znamenitě to a světle okazují, a prosil nás, abychom jej a jeho dědice při těch zápisích, svo- bodách a obdarováních zóstaviti a zachovati a těch jemu potvrditi ráčili. My vzhlédše na mnohé věrné, pilné a nám užitečné služby téhož Ctibora, 1) Tak v orig. 1480 7 kteréž nám činil jest, činí a den ode dne činiti ne- přestává nám nelenivě, ale pracně a s dobrů myslí k obecnému dobrému královstvie našeho posluhu- je, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královsků, těch všech zápisuov, osvobození a svobod od předka našeho, krále Jiřího, jemu a dědicóm jeho daných a puojčených ve všech ku- sích, článcích a artikulích, jakž v těch listech se pokládají, potvrdili jsme a tímto listem poturzu- jem a je při nich zóstavujem, chtíce, aby on i jeho dědicové těch milostí nynie i po všecky časy bu- dücie požívali bez naší, budúcích králuov českých i všech jiných lidí všeliké překážky; tuto milost zvláštní témuž Ctiborovi, dědicóm a budúcím pá- nóm Tovačovským činíce a dávajíce, komuž by on nebo oni zboží svá spoléčně nebo rozdílně li- stem svým svů ruků psaným anebo listem s sedmi pečetmi na svědomí dali a odkázali i poručili, aby to dání, odkázaní a poručení pevné a mocné bylo, jako by to dskami zemskými podlé obyčeje země moravskej zřídil a zpósobil. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivěsiti k to- muto listu. Dán v Praze v pátek na den svatého Mikuláše, léta od narození Syna Božího tisícího ćtyfsteho sedmdesateho prvniho /ó. prosince 1471], královstvie našeho léta prvního. Mřežován. 26. My, Vladislav, z boží milosti král český, margabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lužicský markabie etc., oznamujem tímto listem všem, že přisťůpil jest před nás urozený Ctibor z Cimburka a na Tovačově, hajtman markabstvie moravského a kancléř královstvie českého, věrný náš milý, i zpravil jest nás, že má dva listy na pargameně celá a neporušená s visutými pečetmi od najjasnějšího krále Jiřího, ščastnej paměti, předka našeho, kterýmižto jemu a dědicóm jeho zapsal jest městečko, řečené Králice, s jeho pří- slušnostmi v markabstvie našem moravském le- žícé, jedním zápisem v šestnádsti stech zlatých uherských a druhým zápisem v VIII“ zlatych uherských k jmění, držení a požívaní, jakož tí zá- pisové ty věci šíře a světleji v sobě drží a zavírají; i prosil jest nás, abychom jej i dědice jeho při tom zöstaviti a jim toho potvrditi ráčili. My jeho sluśni prosbu znamenajíce, i také pro jeho věrné služby, kteréž nám činil, činí a potom tím lépe aby mohl činiti, i také, že on s dobrú myslí a netesklivě práce jest nesl, hrdla svého i statku nelituje, když jsme měli korunu královsků přijíti, a s námi do královstvie českého přijel jest. My chtíce jemu vděčnost náši okázati, s dobrým roz- myslem a radú věrných našich, mocí královsků a jakožto markabie moravský témuž Ctiborovi 2) Orig. má nassye. 

Strana 8
f.10 8 1480 a dědicóm jeho již dotčených zápisuov na městeč- ko Králice i na jeho příslušnosti ve všech kusích, článcích a klauslech tak, jako by tuto slovo od slova vepsání byli, potvrdili jsme a tímto listem potvrzujem milostivě, tuto milost zvláštní již psanému Ctiborovi a dědicóm jeho činíce, že svrchupsané městečko Králice se všemi přísluš- nostmi: k němu příslušnými připojili jsme a spojili a tímto listem spojujem dědičně k zám- ku Tovačovu — nebo to městečko prvé k Tova- čovu jest příslušelo, ale předky našimi, králi čes- kými a markabiemi moravskými jest od Tovačova odděleno —aby oni tojměli, drželi apožívali vtýchž právích, svobodách a vysazeních, jakož Tovačov s jeho příslušnostmi drží, a to bez naší, budúcích naších králův českých a markabí moravských, i všech jiných lidí všeliké překážky. Protož přika- zujem hajtmanu našemu markabstvie našeho mo- ravského i také jiným úředníkóm našim, aby již psaného Ctibora při této naší milosti zachovali, jim nepřekážejíce ani překážeti dopůúščejíce, a zvláště komorníku | i jiným úředníkóm desk cúdy olomůúcskej, věrným našim milým, nynějším i bu- dücim, když by byli požádání od téhož Ctibora nebo dědicův jeho, aby jim svrchupsané městečko Králice i s jeho příslušnostmi ve dsky tejž cúdy dědicsky vložili vedlé práva a obyčeje margabství moravského, a tak aby učinili pod uvarováním hněvu našeho královského. Tomu na svědomí pe- čet náši královsků kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze v sobotu před svatým Vítem léta od narození Syna Božího tisícího čtyrstého LXXII* [r3. éervna 1472], královstvie na&eho léta prvního. Mřežován. 27. My, Matiáš, z božie milosti uherský a český, dalmacský, charvátský etc. král, markabie morav- ský, lucemburský a slezský vévoda a markabie lužicský etc., oznamujem tímto listem všem, že k žádostivej prosbě urozeného Ctibora z Cimbur- ka, heuptmana markabstvie moravského, věrného našeho milého, ohledavše zápisův a milostí, kteréž jasná kniežata, králové češčí a markabie morav- ští, jeho předkóm a jemu, Ctiborovi, učinili a milostmi svými dali jsú, jakož list Jana, marka- bie moravského, Ladislava, Jiřího a Vladislava, králuov českých, listové jemu na zámek Tovačov daní a k svobodě učiněnie, též i městečko Krdlice, kteréž někdy od Tovačova odděleno bylo, zase dáno k němu a vtěleno jest a nad zástavy dědicsky přidáno, jakož tí listové všeckni slovo od slova sami v sobě šíře ukazují a zavazují; a protož z vlastní naší milosti pro službu jeho, Ctibora, v kterejž se nám zalíbil a v budúcích časích tím 1) md nadepsdno touž rukou. XII snažněji aby nám činiti mohl, s jistým naším vě- domím a zdravú radů věrných našich milých, mocí naší královsků jakožto král český a marka- bie moravský témuž Ctiborovi, erbóm i budúcím jeho potomkóm, pánóm Tovačovským, těch všech listuov, milostí, svobod a obdarování potvrzujem, pevníme a tvrdíme a jej, Ctibora, erby i budücí potomky jeho, pány Tovačovské, při nich zósta- vujem nepohnutě a zachovati chceme a máme tak mocně, jako by tí listové slovo od slova v tento list náš se všemi punkty, klausulemi a artikuly vepsáni byli, přikazujíce mocí naší královsků hajtmanu, komorníku, sudímu a jiným desk a práva moravského v Olomúci úředníkóm, nyněj- ším i budúcím, aby témuž Ctiborovi všecky ty listy, milosti a obdarovánie již psaných králův i toto náše obdarovánie a potvrzenie ve dsky zem- ské vložili a vepsali, když najprv dsky zemské v Olomüci oteviíny by byly, pod uvarováním hně- vu našeho nemalého. Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán v Olomůci v pátek po svatém Sixtu léta na- rození božieho tisícího čtyrstého sedmdesátého') devátého /13. srpna 1479/, královstvie našich uherského etc. dvadcátého druhého a českého XI? léta. i| Mřežován. 28. Lidmila, Kunka, Johanka, Alžběta, sestry vlastní z Kravař a z Strážnice, přiznaly jsme se, že jsme dílné v tomto rozdíle: Že já,Lidmila, při- jala jsem hrad Šternberk s dílem jeho a s cedulí jeho dolepsanü a já, Kunka, hrad Račice s dílem jeho a s cedulí jeho dolepsanü a já, Johanka, hrad Plumlov s dílem jeho a s cedulí jeho dolepsanü a já, Alžběta, tvrz Strážmici s dílem jeho a s ce- dulí jeho dolepsaná. Cedule má, Lidmilina, jest tato: Hrad Stern- berk, městečko Šternberk, Velislavov ves, Cha- biečov ves, Veselé ves, Dalov ves, Zezhule ves pustá, Krahujčí ves, Loděnice ves, Lipina ves, Stachova ves, Lhotka ves, Štarnov ves, Benátky ves, Húzová ves, Lužice ves, Hnojice městečko, Moščánky ves, Újezd ves, Perníku puol vsi, Be- růn městečko, Ondrášov ves, Sedmidvory ves, Nová Véska ves, Stará Libava ves, Babice ves, Cabová ves, městečko Dvorce, Hercvald ves, Rajchartice ves, Krystanovice ves, Rudno ves, Lhota ves, Maivald ves, | Blčice ves, Medlice městečko, Kuncndorf ves, Gerhartice ves, Stříl- né ves, Črné ves, Domaštat městečko, Bělá ves, Hramičné ves, Komárov ves, Krakořice ves, Štarnek ves, Řídce ves, Dubcov pustá ves, Číhovice ves, Mladějovice ves a vésky k tomu příslušející pusté, ta městečka a vsi s činžemi, s robotami, s požitky, s dvory i se všemi po- f.10v. 

Strana 9
XII platky, s rybníky, s řekami, s lesy a s jiným se vším příslušenstvím ve všech jich mezech a hranicích i s opravů kláštera šternberského; a ten díl zuostane a bude bez dluhův kromě pět set zla- tých, těch k račicskému dílu přidati mám, a to na den svatého Václava nynie příštího. Item ten díl má Bzence ovšem prázden býti a nemá na tom nic jmíti. Item, což by právem prosúzeno bylo nad ty dluhy, kteréž tří dílové zastûpiti mají a na se berú, to má tento díl podlé jiných dílův platiti rovně. Item Milotice, přineste škodu nebo zisk, podlé jiných dílův trpěti má zisk i ztrátu tento díl. Item, jestliže by oprava kláštera zábrdovského od Račic odešla, tehda k Račicím jim. dílové tří mají přidati po padesáti hřivnách groší širokých dobrych, a to v polületí, kdyZ by to odeślo; pakli by ta oprava pii Raticich ostala vyprosenim na králově Mti, tehdy nemá pridati nic. Item svrchními věcmi i nadbytky rovně se na čtyři díly rozděliti mají. Item, jestliže by co právem na kom vysudili aneb obdrZeli, toho vSickni Ctyfi dilové rovné poziti maji. Cedule má, Kunéina, tato jest: <Hrad Raëice, item pod ním městečko, item ves Dědice, což tu pán má, item Drnovice ves s dvorem, item Písto- vice, ves s dvorem, item Uherčice, ves s dvorem i s horami, což k tomu přísluší, item Lipina ves, item Nosdlovice ves, item Ješkovice ves, item Dechtářov ves, item Hrádek ves, item Ruprech- tov ves, item Opatovice ves, item Raclavice ves, item Stařechovice, ves s dvorem, item Čechy ves, item Ohrozim a Lešany, což tu pán má, item Mi- trov ves, item Klenovice ves>/) item duom v Brně, <ty všecky vsi s činžemi, s požitky, s ro- botami, s dvory i se všemi poplatky, s rybníky, s řekami, s lesy a s jiným se vším příslušenstvím ve všech mezech a hranicích>") i s opravů zá- brdovského kláštera; a ten dil podstüpiti má a zaplatiti IIIIM zlatÿch dluhuov. Item ten dil ma jmiti na Bzenci IIIM zlatých a II“ zlatých. Item, což by právem prosúzeno bylo nad ty dluhy, kteréž tří dílové zastúpiti mají a na se berú, to má tento díl podlé jiných dílův platiti rovně. Item Milotice přineste škodu nebo zisk, podlé jiných dílův trpěti má zisk i ztrátu tento díl. Item, jestli- že by oprava kláštera zábrdovského od Račic ode- šla, tehda k Račicím jiní dílové tří mají přidati po padesáti hřivnách groší dobrých širokých, a to v polúletí, když by to odešlo; pakli by ta oprava od Račic odešla vyprošením královy Mti, teh- dy nemají přidati nic. Item svrchními věcmi i nadbytky rovně se na čtyři díly rozděliti mají. Item ten diel podlé jiných dílův dvů podlé veli- kosti summy jemu příslušné požívati bude Bzence. 1) Na okraji J[an] z P[ern&tejna]. 1480 9 Item k tomu dílu račicskému z šternberského dílu má býti přidáno pět set zlatých. Item z plumlov- ského dílu I/,* zlatjch a z stráZnicského dílu také DP zlat$ch k racicskému dílu má pridáno byti na den svatého Václava nynie příštího. Item díl stráfnicsk$ sto zlatych a XII'/& zlatého a díl plumlovsky sto zlatych a. XII'/, zlatého k raëic- skému dílu na den svatého Václava nyní příštího, ješto za dluhy dáno jest, má zase dáno býti. Item, jestliže by co právem vysúzeno bylo aneb obdrželi, toho všickni čtyři dílové požíti mají. Cedule má, Johančina, tato jest: Item hrad Plumlov, item pod ním městečko a což tu jest, item Prostějov městečko, item Kostelec městečko, item ves Mstichovice, item | ves Stínava, item ves Žárovice, item ves Soběsuky, item ves Chře- novice, item ves Smržice, item ves Rostání, item Drahany ves, item Hartmanice ves, item Bohu- Sin ves, item Valtov ves pustd, item Marin ves pustá") tu městečka a vsi s činžemi, s požitky, s robotami, s dvory i se všemi poplatky, s rybní- ky, s řekami, s lesy a s jiným se vším příslušen- stvim ve všech jich mezích a hranicích i s opravů kláštera prostějovského, a komu se ten dostane dil, podstüpiti a zaplatiti má VITI'/,M zlatých dlu- hu. Item ten díl také má k Raëicim pfidati I"/,é zlatých na den svatého Václava nynie příštího. Item ten díl má míti na Bzenci ID/,M zlatých. Item, coZ by právem prosüzeno bylo nad ty dlu- hy, kteréz trí dílové zastüpiti mají a na se berá, to má tento díl podlé jiných dílův platiti rovně. Item Milotice, přineste škodu nebo zisk, podlé jiných dílův trpěti má zisk i ztrátu tento díl. Item, jestliže by oprava kláštera zábrdovského od Ra- &c odešla, tehda k Račicím tento díl má přidati padesáte hřiven groší širokých, a to v polúletí od toho času, když by to odešlo; pakli by ta oprava při Račicích zóstala vyprošením na králově Mti, tehda nemá přidati nic. Item svrchnimi věc- mi i nadbytky rovně se na čtyři díly rozděliti mají. Item ten díl podlé jiných dílův dvů podlé velikosti sum jemu příslušných na tom poZivati bude Bzence. Item z toho dílu račickému dílu na den svatého Václava nynie příštího sto zlatých a XIT'/,a zlatćho, jesto za dluhy dal, má zase dáno byti. Item, jestliże by co na kom právem vysüdili aneb obdrZeli, toho v&ichni &tyri dílové rovné po- žívati mají. Cedule má, Alžbětina, tato jest: Item Stróżni- ce ve všech svých mezech a hranicích s městečky a vsmi k tomu příslušnými, s činžemi, s požitky, s robotami i se všemi poplatky a užitky, s dvory, s vinohradem dědičným ve Bzenci, s rybniky, s řekami, s lesy i s jiným se vším příslušenstvím, 3) Zo slovem pustá napsána dvě tu, z nichž prvé pře- trženo. f.11 

Strana 10
f.11 v. IO a ten dil podstipiti má VIIDI'I,M zlatých dluhu a ten dil také ma k Racicim I'/,° zlatých přidati na den svatého Václava nynie příštího. Item ten dil md miti na Bzenci I/,M zlatých. Item, což by právem prosúzeno bylo nad ty dluhy, kteréž tří dílové zastüpiti mají a na se berü, to má v tento díl podlé jiných dílův také platiti rovně. Item Milotice, přineste škodu nebo zisk, podlé jiných dílův trpěti má zisk i ztrátu tento díl. Item, jest- hie by oprava kláštera zábrdovského od Račic odešla, tehda k Racicím tento díl má přidati pa- desát hřiven groší širokých, a to v polületí od toho času, když by to odešlo; pakli by ta oprava při Račicích zóstala vyprošením na králově Mti, tehda nemá přidati nic. Item svrchnymi vécmi i nadbyt[k]y rovné se na ctyri díly rozdéliti mají. Item ten díl podlé jiných dvů dílů podlé velikosti summy jemu příslušnej požívati bude Bzence. Item z toho dílu k račickému dílu na den svatého Václava nynie příštího sto zlatých a XI['/,% zlatého, ješto za dluhy dal, má zase dáno býti. Item, jestliže by co na kom právem vysúdili neb obdrželi, toho všichni čtyří dílové rovně po- žíti mají. Ty čtyři cedule jsú pod pečetí najjasnějšího kniežete a pána, pana Jiřího, krále českého a markabie moravského, a datum jich let božích M*CCCC*LXVI feria IIII ante Margarethe [10. Cervence 1466]. Tfi cedule jednostajné v tuto ceduli dolepsanü jsú, aby tři dílové se jí napravili, a ta jest také pod signetem jiZ psaného krále JMti. Item díl, kterýž jest strážnicský, zuostaň tak, jakož jest pány položen, a ten dil I'/;* zlatych, k Račicím přidá. Item těch pět set zlatých, kteréž má dáti šternberský díl, ať jsú také k Ra- čicím přidám. Item 1I'/," zlatých díl plumlovský také přidaj k Račicím. Item jiné věci buďte vedlé cedulí ode pánův vydaných při své moci, jakož stojí psány. Item ten, komuž se Strážmce dosta- ne, jestliže bude chtiti pri sobé Bzenec zachovati, tehda toho, komuž se Plumlov dostane“), IP/,M zlatých a toho, komuž se Račice dostanů, třmi tisíci a I[“ zlatých bude moci splatiti odtovad ze Bzence; pakli by nezachoval Bzence, aby právo provoláno bylo, kto by jej kúpiti chtěl, tomu aby v tom právě prodán byl. 29. Kunka z Kravař přijímá na pravý spolek Václava z Boskovic, manžela svého, na hrad Ra- éice i na všecko, což k tomu hradu přísluší a což se jí na jejím dílu k němu dostalo, i na jiné vše- cko, k čemuž právo má aneb jmíti bude. Ten spo- lek stal se při přítomnosti hajtmana a pánův. 30. Johanka z Kravař přijímá na pravý spolek Jana Heralta z Kunstátu na hrad Plumlov 1 na 1) Následuje w, jež je přetrženo. 1480 XII všecko, což k tomu hradu přísluší a co se jí na jejím dílu k němu dostalo, i na jiné všecko, k če- muž právo má neb jmíti bude. 31. Lidmila z Kravař přijímá na pravý spolek Jana Berku z Dubé a z Lipého, manžela svého, na hrad Štemberk i na všecko, což k tomu hradu přísluší dědicskyý a co se jí na jejím dílu k němu dostalo, i na jiné všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude, kromě biskupova manství. 32. Alžběta z Kravař přijímá na pravý spolek Pertuolta z Lipého, manžela svého, na tvrz Strážmici i na to všecko, což k tej tvrzi a zboží přísluší a co se jí na její dílu k tej tvrzi dostalo, i na jiné všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude. 33. Jiřík Kužel z Žeravic Jiříka z Vlčnova při- jímá na spolek na vsi Nezdenice, Vrahovice, Držovice, což má a k čemuž právo po Mikulášovi z Nezdenic má. Mřežován. 34. Johanka z Wolfnberka přijímá Jana Dě- vetku z Herštajna, muže svého, na pravý spolek na Selítky a na dvuor klobúcký i na to na všecko, kde a k čemu právo má nebo jmíti bude. 35. Kunka z Kravař klade odpor proti dielu plumlovskému, že není dělena o zboží kláštera prostějovského, k kterémuž praví, že také právo má. 36. Machna z Valdštajna přijímá Ctibora z Cimburka a z Tovačova na pravý spolek na vsech, kteréž se menuji <<Otoslavice, Lesany, Kobylnicky, Pivin, Bofitov>*) i coz <v ZeSové má, Hartmanice, SuSulku, Ship a na Ciséin, na Dobrochov, na Vranovice, na SluZin>>*) i na to na všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude. 37. Milota z Morkovic přijímám na pravý spo- lek Jaroše z Zástřizl a Václava a Jiříka, bratři z Zástřizl, a jich erby na svá dědicství: na Mor- kovice, tvrz s dvorem, s městečkem i s kostelním podacím, s rybníky, s lesy, se vším, což k tomu od staradávna přísluší, a na Pornice, na ves s dvorem i s tím se vším, což k tej vsi přísluší od staradávna, na Švábsko, na ves pustú, i na to na všecko, což k tej vsi přísluší od staradávna, na Opatovice, na ves fustú, s tím se vším, což k tej vsi přísluší od staradávna, na ves Skavsko pustá s tím se vším, což k tej vsi přísluší od sta- radávna, na ves Tetetice s tím se vším, což k té vsi přísluší od staradávna, na Medlov, ves s tím se vším, což k tej vsi přísluší od staradávna, na ves Lhotku s dvorem i s tím se vším, což k tomu přísluší od staradávna, ve Zborovicích na kostel- ní podací i na ty lidi, kteréž tu držím, se vším jich příslušenstvím, v Počenicích na kostelní po- daci i na to na všecko, což tu mám, na Zdislavi- 2) Na okraji Ista abolicio non preiudicat intabulationi. f.12 

Strana 11
£12v. XII cích na dvuor, na kterém sedí dva člověky, i na to na všecko, což k tomu dvoru přísluší od stara- dávna. 538. Jiřík Kužel z Zeravic Kunce z Šternberka, manželce svej vlastní, padesáte hřiven platu v pěti stech hřivnách na vsi na Nětčicích ve dsky vkládá ku pravému jejímu věnu, pakli by na tej vsi co platu k tomu věnu nedostalo, na zboží kva- sickém tu shledáno a odhádáno aby bylo. Pří- jemčí toho věna pan Albrecht starší z Šternber- ka, bratr její vlastní. Mřežován. 39. Arnošt Kužel z Žeravic a z Kvasic, strýc jeho vlastní, odpor tomu vkladu činí, a že k to- mu ke všemu zboží kvasicskému tak dobré právo má jako on vedlé rozkázaní a rozspósobení ne- božtíka děda, pana Jana Kužele starého. 40. Jan z Nové Vsi a Vavřinec z Meziboří od- por kladem proti spolku Morkovského a k tomu statku se připovídámy, z kteréhož jsme pohnali Jana z Morkovic. Mřežován. 41. Jan Kropáč z Nevědomí, Zbyněk z Vhraho- vic činímy odpor na místě:svých manželek Mar- grety a Barbory z Ojnic, Anežky, sestry jejich také z Ojnic, proti tomu spolku, kterýž udělala paní Elška z Újezda, máti jejich, Jiříkovi a Alšovi a bratřím jejich a synóm svým. 42. Arnošt Kužel z Žeravic a z Kvasic odpor činí proti tomu, jakož nebožtík Javor ve dsky vložil Jiříkovi Kuželovi ves Trávník s její se vším příslušenstvím, ješto jmělo vloženo býti otci mému nebožtíku Dobešovi, za to vzav osm set zlatých, ty u sebe má a mně*) toho ve dsky vlożiti nechce a sobě vymazati vedlé rozkázaní a rozspósobení nebožtíka děda, pana Kužele starého. 43. Žofka z Hrusovej Valentina z Leznice, muže svého, a děti své na své dědicstvie, na ves Kladniky a na Obramice i na věno své i na všecko příslušenství, což k těm*) vsem slušie a od staro- dávna příslušalo jest, přijímám na pravý spolek. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 44. Margreta z Ojmc Jakuba z Kostelce, man- žela svého, přijímám na pravý spolek na své vlastní dědictví, na ves Skrben s její se vším pří- slušenstvím i na to na všecko, k čemuž právo má neb ješče jmíti bude. 45. Dorota z Věžek přijímám na pravý spolek Václava a Jiříka, syny své a jich erby na věno své, kteréž mám ve dskách, na osmdesát hřiven groší širokých i na to na všecko, což mám neb jmíti budu.?) 46. Jan z Čertoryj a z Dědkovic přijímám na 1) V orig. mne. 2) V orig. tim. 3) Za'ë. 46 znova Dorota z Věžek ut s[upra]. Písař asi poznal včas svůj omyl, a proto přestal psát. 1480 II pravý spolek Lidmilu, Zenu svû, a erby své na věno sestry svej Elšky, což v Selítkách měla a já to po ní držím. 47. Kateřina z Rysmburka přijímám na pravý spolek syna svého Ctibora z Vežek i jeho erby na puol druhého sta hřiven groší dobrých stříbrných rázu pražského a čísla moravského, kteréž mám véna svého zapsané ve dskách na vsi Sazovicích, i také za ten list, kterýž mám véno své od neboz- číka muže svého Jana z Vežek zapsané, kterýžto list svědší mně také na půl druhého sta hřiven groší dobrých stříbrných rázu pražského a čísla moravského, i na to na všecko, což mám neb míti budu. 48. Oldřich z Kúmic vkládá Janovi z Žerotína a Bernhartovi a Vaclavovi a Jmdřichovi, bratřím vlastním téhož hesla, dědicóm a erbóm jejich své vlastní zboží a dědicství, tvrz Dřevohostice, mě- stečko Dřevohostice, ves Turovice, ves Radkovy, puol vsi Lipovej, ves Lhotku i tu puščinu, ješto slove Karlovsko, s kostelním podacím v Dřevo- hosticích, s dvory, s mlýny, s rybníky, s lidmi platnymi i neplatnymi,*) s roli oranü i neoranü, s platy, užitky i s poplatky, kterýmiž by koli jmé- ny mohly menovány býti, s sady, s lukami, s past- viščemi, s robotami, s lesy, s háji, s chrastinami, s řekami, s břehy, s potoky, s vodami tekúcími 1 netekúcími i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k tej tvrzi a městečku již jmeno- vanému a k těm již jmenovaným vsím od stara- dávna příslušalo a přísluší. 49. Barbora z Tučína přijímám na pravý spo- lek Tana z Železného i s erby na své věno na dvoře a na vsi na Malÿch Nasobürkäch*) i na to, což mám neb míti budu, jakož list svědší, na sto hři- ven groší širokých stříbrných. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. 50. Uršula z Húserovy Lhoty přijímám na pra- vý spolek Ondřeje z Dubovej Lúky, muže svého, i děti své na dvuor Horní Chmelův v Hůúserově Lhotě se čtyřmi lány a tři podsedky, s rybníky, s háji, s potoky, s lukami, s pastviščemi i s břehem a což od staradávna k tomu dvoru příslušelo jest, na to všecko je přijímám, což mám a míti budu, na své vlastní dědicství. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 51. Jindrich z Sovince odpor činím proti tomu zboží helfenštajnskému, ješto pan Heralt vkládá panu Vilémovi z Pernštajnu, že jsem slíbil za ne- božčíka pana Voka, strýce svého, a to jest základ muoj, panu Protivcovi staršímu. Mřežován. 52. Jan Heralt z Kunstátu vkládám Vilémovi 4) Opakuje se i neplatnymi. 5) V orig. na Soburkach. 1.13 

Strana 12
12 1480 z Pernštajna a jeho dědicóm hrad Helfenštajn, město Lipník, mlýn pod Lipníkem na řece Bečvi. vsi Osek, Podolší, Lúčku, Újezd Vládyčí, což sluší k Helfenštajnu, vsi Slavkov, Ranošov, Vý- kleky a Lazníky, také což k Helštajnu*) přísluší, vsi Staniuměřice, Trnávku, Horku nad Lipníkem, Újezd, Volavy, Týn, Lhotu, Hlinsko, Soběchleby, Radotín, Nětčice Horní, Nětčice Dolní, Opatovi- ce, Zimotín, Rakové, Paryšovice, Černotín, Symře kromě toho, což tu Petr drží, Valšovice, puol Zbrašova, Ústí před Hranicemi, což k Helífenštaj- nu sluší, a Hlizov, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s dvory, robotami, s čin- žemi, s poplatky i se všemi užitky, s horami, s údolí[mi], s lesy, s háji, s chrastmi, s chrasti- nami, s lukami, s fekami, vodami tekutými i ne- tekutými, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s zahradami, ščepnicemi, s haltéfi, s kostelními podacími, s mezemi a hranicemi, s loviščemi pta- čími i neptačími i s zvěřím honem i s jiným se vším příslušenstvím, což k hradu Helfenštajnu a k tomu helfenštajnskému zboží od staradávna pří- slušalo a přísluší, tak jakož to zboží v svých me- zách a hranicích záleží a jest zamezeno, tak jakož to je’) Vok z Sovince držal a požíval vkladem nebožtíka Jiříkovým z Kravař, já, Jan Heralt ku pravému jeho Viléma, erbuov a potomkův jeho dědicství, k svobodě a k úplné mocnosti držemné- ho dědicství, ku požívaní beze všech ssutí vklá- dám. 53, My, Jiří, z boží milosti král český a marga- bie moravský, lucemburský a slezský vévoda a lužicský markabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož urozený Jiřík Tunkl z Brmicka, v&r- ný náš milý, má a drží hrad a město Zábřeh a vesnice řečené Krumpach a Dubicko a dva mlýny, horní a dolní u Dubicka s dědinami, rybníky, lesy, lukami, horami i s jinými všelikterakými toho zboží příslušnostmi, kteráž nám jakožto králi čes- kému a markabí moravskému v manství záleží a příslušejí; i shledavše mnohé věrné služby téhož Jiříka, kteréž nám činil jest a činí, nás jakožto krále českého, pána svého, věrně se přidrže a nám proti našim nepřátelóm a tím nám zprotivilým věrně pomáhaje, a potom tím lépe aby nám mohl a měl slúžiti, hodné se nám zdálo zvláštní milost a odplatu toho jemu učiniti; protož s dobrým roz- myslem a radú věrných našich, mocí královsků a jakožto margabie moravský řečenému Jiříkovi, dědicóm a budúcím jeho tuto milost jsme učinili a činíme, že ta všecka zboží jeho, totižto hrad a město Zábřeh a vsi Krumpach a Dubicko s mlýny 1) Tak v orig. 2) Zde přetrženo p asi ze zamýšleného pan. XII svrchupsanými, dědinami, rybníky, lesy, lukami, horami i jinými všelikterakými toho zboží pří- slušnostmi, jenž nám k manství příslušala, z toho manství propustili jsme a konečně propúščíme i svobodné činíme věčně tak, aby řečený Jiřík, dě- dicové i budúcí jeho žádných služeb manských od této chvíle po všecky věčné časy nám a budúcím našim králóm českým a markabím moravským z toho zboží více nečinili ani činiti povinni byli, ale aby ta zboží v též svobodě, jakožto jiní páni a zeměné“) markabství našeho moravského, kteříž svobodná zboží mají, měli, drželi a jich požívali dědicsky a budúcně bez naší, budúcích našich krá- lův českých a markabí moravských i všech jiných lidí všeliké překážky; a řečený Jiřík, dědicové i budúci jeho mají se jmíti k nám i budúcím králóm českým a markabím moravským tak, jakožto jiní páni a zemané téhož markabstvie, kteříž svobodná zboží mají, věrně a pravě. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze v sobotu po ochtábu Těla Bo- žího léta od narození Syna Božího M°CCCC® LXVIIII? /10. června 14697, království našeho léta XII. 54. My, Vladislav, z boží milosti král český, £.13 v. markabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že přistůpil před nás urozený Jiřík Tunkl z Brníčka na Zábřehu, věrný náš milý, a ukázal nám list najjasnějšího krále Jiřího, předka našeho ščastné paměti, kterýmžto jemu a dědicóm i bu- dücim jeho hrad a město Zábřeh s vesnicemi, mlýny, rybníky, lesy i se vším toho zboží příslu- šenstvím, jenž k manství příslušela, z toho man- ství propustil a vysvobodil tak, aby již psaný Ji- řík, dědicové i budúcí jeho žádných služeb man- ských po věčné časy z toho zboží nečinili ani činiti povinní byli nám i budúcím našim králóm českým a markabím moravským, jakož pak ten list ty věci šíře a světleji v sobě drží a zavírá; i prosil jest nás, abychom jej, dědice a budüci jeho při tom zóstaviti a jim toho potvrditi ráčili. My k jeho prosbě i také shledavše jeho věrné služby, kteréž nám činil a činí a potom aby tím lépe aby mohl a měl činiti: s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královsků jakožto markabie moravský již psanému Jiříkovi, dědi- cóm a budúcím jeho svrchu dotčeného listu ve všech článcích, kusích a klausulích tak, jako by tuto slovo od slova vepsán byl, potvrdili jsme a tímto listem potvrzujem a je při tom zóstavujem milostivě, přikazujíce hajtmanu našeho markab- stvie moravského i také komorníku i jiným úřed- 3) V orig. zemene. 

Strana 13
f.14 XII níkóm cüdy olomůúcské, věrným našim milým, kdyby dsky cüdy olomücskej byly otevfiny a jiż psaný Jiřík, dědicové neb budúcí jeho toho poZá- dali, aby jim svrchu dotčený list krále Jiřího i s tímto naším listem, kterýmž toho potvrzujem, ve dsky tejž cüdy bez odpornosti i prodlévaní vložili a vepsali, jinak toho nečiníce pod zachová- ním milosti naší. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivěsiti k tomu listu. Dán v Praze den svatej Školastyky let od narození Syna Bożiho M*CCCC*LXXIII* /ro. února 1473], královstvie našeho léta druhého. Ctibor z Cimburka, hajtman margabství mo- ravského, slovem a z rozkázaní najjasnějšího kní- žete a pána, pana Matiáše, uherského a českého krále etc. a margabie moravského, tyto listy ve- psati kázal: 55, Jan mladší z Žerotína na místě všech bratří svých, totiž Bernharta a Václava a Jindřicha vklá- dá Ctiborovi z Cimburka a na Tovacové, jeho dédicóm ves Hrdébofice s lidmi platnymi i ne- platnými, s rolí oranú i neoranů, s mlýnem, s me- zemi, hranicemi i se vší tej napřed psanej vsi pří- slušenstvím, s plným právem a panstvím, tak jakož jsem sám po svych pfedsích!) drzal a vládl i po- žíval, nic sobě dědicství ani dědicóm a budúcím svým tu nezachovávaje ani vlastenství kterého, a zmocňuji jeho v pravé dčdicství bez ssutí. 56. Jan z Přeboz na místě Alše z Přeboz, bratra svého, odpor činí proti tomu, jakož pan Proček ves Rudku, dvuor v Drnovicích, ku kterejž vsi a dvoru pan Proček jměl právo, panu Heraltovi z Kunstátu vkládá. 57. Jakub z Šarova odpor činí proti tomu, ja- kož Machna z Valdštajna přijala Ctibora z Cim- burka a z Tovačova na spolek dskami na vsi tyto: na Hartmanice, na Susulku a na Ship, neb ji to od již psanej Machny držím a na to od ní zápis mam i dědicství, jestliže by ji Pán Buoh ne- uchoval. 58. Ctibor z Cimburka Elšce z Melic, manželce svej, za právo dědicství její, kteréž jměla na hradu stečku Králicích a na vsi Hrděbořicích, na rybni- cích u Tovačova, na rybníku Strach řečeném, na rybniku, jenż slove Pani, na rybniku, jenż slove Hněv, a na haltéři, jenž slove Tobolka, tak, jestli- že by k dědicství jejímu na Náměšč zase přivede- na nebyla, aby na Králicích, Hrděbořicích a ryb- nících menovaných i všech požitsích toho ve třech tisících zlatých uherských držela ku pravému je- 1) Tak v orig. 2) Toto a další dvě slova přesahují přes okraj řádku. 3) Psáno kostelnymi. 1480 13 jímu držení, /vkládá]; a jestliže by zase k Ná- měšči přišla, toto zase svobodno má byti k Tova- čovu. Příjemčí toho pan Albrecht mladší z Štern- berka. Mřežován. 59. Ctibor z Cimburka Elšce z Melic ves Ejvati, ves Výkleky se vším plným právem těch vsi, s dvorem v Evani, s lukami, s robotami, s kury, s vajci, s ospy a coz tu v téch vsech poplatküv a požitkův jest, ku pravému věnnému právu v puol pátu stu hřivnách a v padesáti hřivnách, kteréž jí nad věno přidává, tak, aby bylo pět set hřiven groší širokých, tak, aby ona z toho věna splacena býti nemohla bez svej vůle dotad, dokaž by stavu svého vdovského po mně neproměnila, věnným právem vkládá. Mřežován. 60. Ctibor z Cimburka Vilémovi z Pernštajna a jeho erbóm a potomkóm hrad Drahotus a?) mé- stecko Drahotus a vsi: Jezernici, Slavść, Milenov, Klokoct, Veliki, Lhotku, Podhoří, Uhřínov, Stře- dulesy, Bohuslávky, Hrabůvku, Radíkov, pustě vsi: Žabíkov, Jiřátsko, Popelov kromě role štru- lovskej, kteráž leží blíž potoka Veličky, ješto teče pod město Hranice, kterůžto rolí již nynie drží k špitáli hranicskému, s dvory, s rybníky, s mlý- ny, s břehy i s řekami, potoky, neřesty, s lesy, s háji, s horami, s chrastinami, s chrastiščemi, s hony zvířecími i rybnými, ptačími lovy a s me- darským právem, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s činžemi, s poplatky spravedlivými i se vším příslušenstvím, kterýmiž koli mohů jmény jmenování býti, i s kostelními*) podacími, tak jakož jsem to sám držal, vkládám já, Ctibor, Vi- lémovi, erbóm a potomkóm jeho k dědicstvie, svobodě a ku požívaní beze všech ssutí, ale k plnej mocnosti dědicství držemného. 61. Zbyněk, Jindřich, Petr, bratří nedílní ze Zvole, Kateřině z Říčan dvadceti kop platu ročné- ho ve II“ kopách groší širokých «a vsi Žerotíně ve dsky vkládáme ku pravému jejímu věnu a věn- nému právu. Přetrhán. 62. <Táž Kateřina přiznala se, jsúc vdovůú, že na tom dosti má a přestává vkladu věna svrchu- psaného.—*) Přiznala se táž Kateřina, že vůle její jest, aby spolek Zbynka, Jindřicha a Petra i její přiznání vymazáno bylo. 63. Machna z Duban přijímám na pravý spo- lek Jindřicha, syna svého, na ves Majetínís tvrzí, s lesy, s háji, s vodarni, potoky, s chrastinami, s pastvami i na ty lidi, kteréz mam v Bolelici a v Dubanech, a na dvuor, na své vlastní dédicství 4) Přetrhání provedeno světlejším inkoustem, jímž pak napsán ostatek, vyplňující obvyklou mezeru mezi zápisy. Týmž inkoustem přetrhán i předchozí zápis č. 61. 

Strana 14
f.14v. 14 i na to všecko, což mám neb jmíti budu, a Jin- dřich, syn muoj, má dvěma dceroma z toho vydati po šestdesáti zlatých a muoj syn Jindřich mne nemá z toho statku vyvoditi, než já tím mám vládnúti mocně až do mej smrti jako mocná dě- dička. Přetrhán. 64. Margreta z Přerova přijímám Zdenka z Ko- kor na pravý spolek na své vlastnie dědicství, kteréž na mne po mém otci Kubíku spravedlivě spadlo, na dvuor a na ves pustú Rácov, na lesy, na lůky, na své na všecko právo, kteréž mám k tej vsi i k tomu, což od staradávna příslušalo a pří- sluší k ní. 65. Albrecht mladší z Šternberka a z Lukova odpor klade od Zajdy mladého protiv spolku On- dráčkovu, kterýž učinila žena jeho Oršula s ním na Lhotu Zajdovu. 66. Kateřina z Říčan přijímám na pravý spolek Jindřicha, Petra a Kateřinu, děti své, na II“ kop groší, kteréž mám na vsi Borotíně v věnném prá- vě, než sobě pozóstavuji třidseti kop groší, ko- muž bych já do tej summy poručila, děti moji bu- dü povinovati zaplatiti. 67. Křištofor z Pěnčína Václavovi z Švábenic, erbôm jeho ves Rakovú a Bohuslavice s kostel- ním podacím tu v Bohuslavicích, s lidmi platný- mi i neplatnými, s rolí oranů i neoranůú, s lesy, s řekami, s potoky, s lukami, s pastvami, s pas- tviščemi, s mezemi, s hranicemi i se vším příslu- šenstvím, což k těm vsom') od staradávna příslu- šelo jest, tu sobě nic nepozóstavuje ani zachová- vaje žádného práva, panstvie ani kterého vlasten- ství, než to všecko právo, kteréž jsem jměl, vklá- dám ku pravému dědicstvie, k jmění a držení kromě dvora v Bohuslavicích a těch lidí, kteréž paní Dorota držala jest Bohuslavská. 68. Mikuláš Ščebet z Bělic, seděním v Oprosto- vicích Kateřině z Lilče, manželce své vlastní, xa dvoře a na vsi na Oprostovicich, na lidech plat- ných i neplatných i na všem příslušenství, což k tomu dvoru přísluší, mého vlastního dědicstvi že jí ukazuji a ve dsky vkládám věno puol dru- hého sta zlatých dobrých uherských; a ten dvuor aby držala, až by jí ty zlaté položeny byly v její moc. Příjemčí Jan z Jestřebí, bratr její. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 69. Ctibor z Cimburka oznamuji: Jakož Al- brecht mladší z Šternberka a z Lukova příjemčí jest Elšce z Melic, manželce jeho, jestliže by pro ten příjem naň, Albrechta, co přišlo, že má se ho- jiti statkem jeho, Ctibora, na zboží tovačovském. 1) Tak v orig. 2) Zde pretrżeno wz!. 8) Ma okraji Toto vymazání jinému vkladu ke škodě není. 1480 XH 70. Jan VSekec z Rysmburka piedstupil před úřad komorníka, sudího a písaře i jiné úředníky práva olomúcského a přiznal se, jakož má zvod, odhad i snad přidědění na Krásno a zboží mezi- řícké na XIl'/; kopy platu, že o to smhivu?) vzal s Petrem od svatého Jiří a z Pezinku a Kunki z Cimburka a z Jičína a od nich záplatu přijal, takže již odříká se i ty všecky, kohož by přijal, toho všeho práva, zvodu, odhadu i přidědění nic víc sobě na tom nepozóstavuje i nikomu jinému, a to vSichno') právo své na Petra a Kunku pře- náší a vzdává. 74. Barbora Holcova z Mydlovar pfijima na pravý spolek děti své na svuoj oddíl, kterýž má na dvoře mydlovarském v Lískách po svém otci Janovi, i na to na všecko, k čemuž právo má aneb jmíti bude. Přetrhán a na okraji Vratislav |z Pernštejna). 72. Kunka z Cimburka přijímá na pravý spolek Petra od svatého Jiří a z Pezinku, manžela svého <na hrad Jičín i na zboží k nómu pfisluśne> *) na hrad Rožnov i na zboží k němu příslušné,*) což na zboží tom dědicství jest, i na to na všech- no, k čemuž právo má neb jmíti bude, takovú mérû, aby Petr, manžel její, z statku jejího těm dal to, komuž by ona listem svým co odkázala, a při tom její listu pečeti dobrých lidí na svědomí byly aneb ústně před dobrými lidmi za zdravého života neb na smrtelnej posteli to aby povinovat dáti byl. 73. Václav Bařický z Morkovic a Jaroš z Zá- střizl odpor činíme proti tomu spolku, jako Kun- ka z Cimburka Petra od svatého Jiří a z Pezinku přijala na spolek na ves Zubří, na ves Zašovů, na ves Hrachovec, na Rožnovec, že k tomu právo mámy. 74. Křištofor z Pěnčína a z Drahanovic, jakož jsem prodal ves svúů dědičnů jménem Polom k pra- vemu dedicstvi za II“ zlatých dobrých uherských, na zlatě i na váze spravedlivých a za XVte kop a za XX" groší dobrých stříbrných rázu pražského, již vkládám ve dsky sám od sebe i od svých erbův Janovi Chudobinovi z Bořic a Havlovi, strýci jeho vlastnímu z Bořic, a jejich erbóm ku pravé- mu dědicství ves svúů dědičnů Polom i se vším příslušenstvím, s hranicemi i s mezemi, což k tej vsi od staradávna přísluší, tak jakož jsem sám držal, nic sobě ani erbóm svým na tom zboží ne- zachovávaje ani vlastenství kterého, já, Křištofor svrchupsaný, odříkám se toho zboží i s erby svý- mi, kteréž ve dskách mám na Polom. 75. Jan a Bernart, bratří Ovečky z Chýlec, Ja- 4) Slova od závorky až k této poznámce se opakují nepřetržena. f.15 

Strana 15
f.15 v. XII novi Berkow) z Dubej a z Lipého a Lidmile 2 Kravaf a г StráZnice, erbóm jejich dvuor svuoj dědičný v Úzovej?), kterýž jsem držal, se vším pří- slušenstvím, což od staradávna v svých mezách a hranicích k tomu dvoru příslušalo jest, nic sobě na tom dvoře panství ani kterého vlastenství ne- pozůstavuje, k dědicství vkládaj“) bez ssutí. 76. Beneś z Bielkova Zbynkovi z Vrahovic, erbóm jeho puol póty hfivny a šest grošť) platu ročního v Držovicích s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí oranü i neoranü i s tím se vším příslu- šenstvím, jakž v svých mezech a hranicích od staradávna příleželo jest, nic sobě tu panstvie ani vlastenství nepozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko právo vkládám ku pravému dědicstvie bez ssutí. Mřežován. 77. Čeněk Tunkl z Brníčka a na Rabštajně vklá- dám Jiříkovi Tunklovi z Brníčka a z Zábřeha a jeho erbóm a potomkóm jeho tvrz Kojišov i s dvo- rem i se všemi rybníky i s haltéři, ves před tvrzí, Kojišov řečenů, ves Brnóć <ves Svinov>) ves Olešné, ve vsi Hrabišíně krčmu zákupní, i kteréž jsem koli jiné sedění k tomu držal, ves Václavov, ves Pivonín s témi se v$emi lidmi Cineznymi, svo- bodnými a nezávadnými, s robotami, s roli oranń i neoranü, s lukami, s pastvami, s vodami, s vo- dotočinami, s řekami, s rybáři, s mlýny, s lesy, s háji, s hony, s mezemi, s hranicemi, čižbami. s užitky, požitky, kterýmiž koli jmény nazváni jsú, s tím se vším příslušenstvím a panstvím, což k té tvrzi a k tomu dvoru v Kojišově přísluší, | tak jakož jsem to sám držal, vkládám já, Čeněk, Jiříkovi, erbóm a potomkóm jeho ku pravému dědicství, k svobodě a ku požívaní beze všech ssutí, ale ku plné mocnosti dědicství držemného. Přetrhán a na f. 15v. na okraji J[an] z Per[nstejna]. 78. Lidmila z Kravař a z Strážnice Jakubovi z Sarova a dédicóm jeho ves Cihovice, kteráz jsem jemu prodala, ku pravému dédicství s ryb- níky, s dvorem, s lukami, s řekami, s potoky, tudiež i s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s platem, po- žitky, s poplatky, s robotami, s pastvami, s past- viščemi, s blaty, s horami i s doly i s jiným se vším příslušenstvím, což k té vsi Čihovicím od staradávna sluší, s mezemi, s hranicemi, jakož ta svrchupsaná ves v svých mezách záleží a jest od staradávna vymezena, tak jakož jsem to sama držala, nic tu sobě ani svým budücím práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezacho- 1) V orig. Bierkowj. ?) Tak v orig. 3) V orig. y —j. je nepochybné dodatecné vepsáno do mezislovní mezery. 1480 I5 vavajic, neż to v$ecko svrchupsanému Jakubovi Sárovcovi a jeho dédicóm ve dsky vkládám, nic sobé nepozóstavujíc ani svym budücím, ac by pak kde Čihovice ve dskách stály, tehda se toho odří- kám, aby moci žádné nemělo, a tím to mrtvím a na ně přenáším. Mřežován. 79. Najjasnější knieže a pán, pan Matiáš, uher- ský a český etc. král a margabie moravský, jsa v městě Brně, ráčil jest přidati let Jiříkovi Hra- bišovi z Postupic, aby na spolek Lidmilu z Kra- vař, máteř svú a Jana Heralta z Kunstátu přijítí mohl, na to let ráčil jemu přidati. Týž Jiřík Hra- biše z Postupic přijímá na pravý spolek Lidmilu z Kravař, máteř svů, a Jana Heralta z Kunstátu na hrad Třebovú a na město ТтеЪоуй 1 na to na všechno, k čemuž právo má neb jmíti bude, a to do let svých jim zavazuje; než když by k letóm přišel, ten spolek moci nemá jmiti. 80. Kunka z Lodejnice a z LideFova přijímám na pravý spolek Mikuláše z Borovic, muže svého, na tvrz s dvorem v Lidéřově s lidmi platnými, požitky i na roli oranü i neoranü, s robotami, s lukami, pastvami, lesy, potůčky, s rybníky i se vším příslušenstvím, což k tomu zbožíčku od staradávna příslušelo jest, i na to všecko, což jmám neb jmíti budu, na to na všecko ji přijímám. k čemuž právo mám. Přetrhán. 81. Veruna z Pánova připovídá se na páně Pročkovo zboží všecko, a to proto, že jsa komor- níkem u desk v Olomúci, přijal jest peníze ode mne a zvodu mi jest neučimil ani odhadu. 82. Táž Veronika z Pánova připovídá Jiříka, syna svého, k tomu odporu, kterýž udělala na pana Pročkovo zboží o zvod i odhad. 83. Alžběta ze Zdětína přijímám na pravý spo- lek Jana Zúbka, bratra svého, a Margretu, sestru jeho ze Zdétína, na véno své na vsi Trübkách i na to na všecko příslušenství, k čemuž právo mám neb jmíti budu. 84. Já, Jan mladší z Žerotína, na místě bratří svých mladších Bernarta a Václava a Jindřicha převozuji svúů vlastní máteř Johanku z Kimc, jakož jest jměla věno své od otce našeho na Žero- tíně, někdy na dědicství našem, též zase na dě- dicství náše, na ves na Roščení a na Všetuly na plat na čistý a nezávadný a vkládám jí ku pravé- mu věnu jejímu pwol třetího sta hřiven groší širokých a z tej vsi Johance dřéve řečené,“) mateři naší milej, má jí ročního platu vycházeti XXV“ | 1) Poslední tři slova se opakují a jsou podtečkována touž rukou na znamení neplatnosti. $) Na okraji J[an] z Per[nštejna]. 9) V orig. drzewerzenecz. f.16 

Strana 16
16 1480 hřiven, a to rozdílně na svatý Václav XII'/tý hřivny a na svatý Jiří XIIW'/, hřivny, jako v těch vsech obyčej platiti mají. 85. Kněz Mikuláš, probošt, řečený Velek, klá- štera štemberského, nynější i budúcí probošti a všecek konve[n]t kláštera štemberského, nynější i budúcí bratří vkládají a vpisují ve dsky dědic- sky Janovi staršímu z Žerotína i dědicóm i budú- cím jeho ves Vítonice s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, poplatky, se všemi lesy a lukami is řekami, i stím platem, kterýž na mlýně žákov- ském jest, i se vším plným panstvím a příslušen- stvím, tak jakož jsme to sami drželi, ve všech mezích tej vsi podlé toho frejmarku, kterýž jsme učinili, nic sobě na tej vsi již jmenovanej a na tom zboží panství ani vlastenství nepozóstavujíc, ale jej toho dědicsky zmocňujíc bez ssutí. Ač by to svrchupsané zboží najdeno ve dskách bylo, slibu- jem je vymazati a jeho se odříkáme. Přetrhán. 86. Kněz Mikuláš, probošt, řečený Velek, klá- stera Stemberskćho, i buduci probosti a vsecek konve[n]t téhož kláštera, nynější i budúcí bratří, vkládají a vpisují ve dsky dědicky Janovi mladší- mu z Žerotína na místě bratří mladších jeho Ber- narta, Václava a Jindřicha i dědicóm jich budú- cim ves Roščení s dvorem?) a Kladoruby, ves pusti, a Všetuly ves, s lidmi platnými i neplatný- mi, s činžemi, poplatky, s rybníky, se všemi lesy i s horami i s lukami, s řekami i se vším plným panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsme to sami držali, ve všech mezích ty vsi podlé toho frejmar- ku, který jsme s ním učinili, nic sobě na těch vsech jmenovaných a na tom zbožie panství ani vlastenství nepozůstavujíc, ale jej dědicky zmoc- ňujíce bez ssutí. A ač by to svrchupsané zboží ve dskách najdeno bylo, tehdy je slibujem vymazati a jeho se odříkáme. 87. Jan mladší z Žerotína sám a na místě bratří svých mladších Bernarta, Václava, Jindřicha vkládá a vpisuje ve dsky dědicsky ves Žerotín s tvrzí, s mlýnem, s řekami, s rybníky, s lesy, s dvorem, s lidmi platnými, s činžemi, poplatky i se vším plným panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsme to sami držali ve všech mezech tej vsi, knězi Mikulášovi, řečenému Velkovi, probostu kláštera štemberského, i budůcím proboštóm i všemu konventu a k klášteru štemberskému, ny- nějším i budúcím, podlé toho frejmarku, kterýž jsme s tým klášterem učinili na jich vsi klášterské Vítomce, Roščení, Všetuly, Kladoruby, pustú ves, kteréž vsi v dědicství zase jsú obráceny za Žero- tín, nic sobě na Žerotíně, panství, vlastenství ne- 1) V orig. sw dworem. 2) V orig. zboze. XII pozóstavujíc, ale je dědicsky zmocňuji bez ssutí. Ač by to potom svrchupsané zbožie?) ve dskách najdeno bylo, tehdy slibujem vymazati a jeho se odříkáme. 88. Jindřich Šašek z Rakových Janovi Heralto- vi z Kunstátu, erbóm a dědicóm jeho prodal půl druhé hřivny platu ročního na dvoře svém dědič- ném v Ohrozim ku pravému dědicství, tak jakož sám držal a požíval, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozůsta- vuje, ku pravému dědicství a vládnutí ve dsky vkládá. 89. Hereš z Příluka vkládá ve dsky Ctiborovi f.16v. z Cimburka a jeho erbóm ve vsi*) Evam u Tova- čova dva lány a dva podsedky i s lidmi platnými na tom i to vše, což tu měl a k čemu právo má, ku pravému dědičnému držení bez ssutí; pakli by ve dskách nebylo a zpupné dědicství bylo, i práva svého se odříkám. 90. Já, Lidmila z Lešan, Janovi Heraltovi z Kunstátu a z Plumlova a jeho dědicuom Zdětín, ves svú vlastní, s lidmi, kteréž sem tu jměla, dě- diénû, s platy, poplatky, se všemi užitky od těch lidí vycházejícími, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s háji, s chrastinami a puol řeky ptenské, kteráž má jest, s vodami tekúcími i netekúcími, s horami i s doly i se vším jiným plným právem, panstvím i příslušenstvím i vlastenstvim, s meze- mi, hranicemi, kterýmiž se koli mény jmenují a od staradávna v svých mezech záleží a jsúů zame- zeny, tak jakž jsú to předkové moji drželi a toho požívali, a já po nich, nic sobě ani erbóm svým. ani budúcím potomkóm práva, panství ani které- ho vlastenství nepozóstavujíc, než to všecko již psanému Janovi Heraltovi*) a dědicóm jeho ve dcky vkládám. A jestliže by ta ves kde ve dskách byla psána, to aby žádné moci nemělo a tímto to mrtvím a toho se odříkám, což by mého v tom práva všeho ve dskách bylo. 91. Já, Anna z Kojišova, i s svými erby vklá- dáme Jiříkovi Tunklovi z Brníčka a z Zábřeha a jeho erbóm a potomkóm jeho dvuor v Třemešku a puol vsi Třemeška s těmi se všemi lidmi činež- nými, svobodnými a nezávadnými, s robotami, s roli oranû i neoranû, s lukami, s pastvami, s rybníky, s vodami, s vodotočinami, s řekami, s rybáři, s mlýnem, s lesy, s háji, s hony, s meze- mi, s hranicemi, s užitky, požitky, kterýmiž koli jmény nazvány mohly by býti, s tím se vším pří- slušenstvím a panstvím, což k tomu dvoru k Tře- mešku přísluší, tak jakož jsem to sama držala, vkládáme já, Anna, i s svými erby Jiříkovi, er- bóm a potomkóm jeho ku pravému dědicství, 3) Psáno w Ewsy. 3) Opakuje se již psanému. Podtečkováno na znamení neplatnosti. 

Strana 17
f.17 XII k svobodě a ku požívaní beze všech ssutí, ale ku plné mocnosti dědicství držemného. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nstejna]. 92. Johanka z Kimic přijímám na pravý spolek na své vlastni') věno, na puol třetího sta hřiven širokých groší, kteréž mám na vsi Roščení a na vsi Všetulech, děti své, na to na všecko právo, kteréž mám. 93. Anna z Kojišova odříká se všeho práva svého i erby své, kteréž jest jměla, na dvuor a na ves Tfemeskw), i toho kazdého, ktoz by po ní jaké k tomu právo míti chtěl, neb jest to prvé ve dsky vložila, jakož svrchu psáno stojí) a své právo mrtvím a jeho se odříkám. 94. Ladislaus, Dei gracia Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, Austrie dux, Moravie marchio, notum facimus universis guia attentis fidelibus serviciis maiestati nostre per fidelem nostrum dilectum Johannem de Honbicz et Orze- choweho hactenus exhibitis et in futurum exhi- bendis, omne jus, quod nobis competit in curia sita in Hradczowicz <et willa Lossczicz> per mortem Caspar et Petr*) ac Margarethe, coniu- gis olim Kigikonis, aut cuiusvis alterius ad nos devolutis cum censu, agris, pratis, pascuis, pisci- nis, rivis, silvis, molendino, hominibus censuali- bus et non censualibus, thaberna et omnibus perti- nenciis prenominato Johanni, suis heredibus et successoribus dedimus et contulimus graciose. Mandamus igitur capitaneo tabularumque czude Olomucensis officialibus, quatenus prefato Jo- hanni dictorum bonorum possessionem tradere eandemque prefatis tabulis annotare non omittant salvis tamen semper iuribus alienis; presencium sub appensione sigilli nostri regalis testimonio literarum. | Dattum Prage vicesima tercia die mensis septembris anno Domini millesimo CCCC? 54° [23. záfí 1454], regnorum nostrorum anno Hungarie XV*, Bohemie vero primo. 95. Georgius, Dei gracia Bohemie rex, Moravie marchio, Lucemburgensis et Slesie dux ac Lusa- cie marchio, notum facimus tenore presencium universis, quia nos ome ius, quod nobis ut mar- chioni Moravie competit in dotalicio Anne, quon- dam conthoralis Friderici de Grinberk, quod ha- buit in Hradczowiczich villa, et suis pertinenciis aut in hereditate eiusdem ville, quod per mortem prefate Anne, Friderici Grinberg, mariti preno- minate Anne aut Johannis, filii ipsorum, ad nos devolutum existit, prout in thabulis marchionatus nostri Moravie plenius continetur, strenuo Jo- 1) Zde pretrzeno dédicství. ?) Tak v orig. 3) Viz č. or. 1480 17 hamń de Honbicz et de Orzechoweho, fideli nostro dilecto, dedimus et contulimus graciose. Mandamus igitur capitaneo universisque thabula- rum czude Olomucensis officialibus, quatenus prefato Johanni dictorum bonorum possessionem tradant ipsaque bona eiusdem tabulis czude eidem Johanni et suis heredibus annotare non omittant salvis tamen semper iuribus alienis. Presencium sub appensione nostri regalis sigilli testimonio literarum. Dattum Prage die septima decembris anno Domini M*CCCC'*61? [7. prosince 1461], regni nostri anno quarto. Téch dvü listà k vepsání dáni jsü poslové tito panem hajtmanem: pan Heralt z Kunstátu a pan Jiřík Tunkl z Brníčka a z Zábřeha. 96. Stibor z Vežek vkládám Janovi Bořitovi z Bystřice a erbóm jeho ve dcky puol druhého lánu a podsedek pustý ve vsi v Kovalovicích, ja- kož jemu měl otec muoj ve dsky vloziti jsa rukoj- mie, i slíbil jsem já za otce svého vložiti na jeho místě ku pravému dědicství. 97. Jan Bořita z Bystřice vkládám a vpisuji své vlastní zboží a dědicství v Dědkovicích, vsi, Ka- teřině z Zástřizl, totiž dvuor o dvojím popluží s robotami, s lukami, pět lánův platných, šest pod- sedkův a zahrad platných a krčmu a všecky lesy s chrastinami, s činžemi, poplatky, s vodami tekú- cími i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, co k tomu dvoru přísluší a v svých me- zách záleží, tak jakož jsem to sám držal a od staradávna příslušelo k němu a přísluší, bez ssuti. Mreżovdn. 98. Kateřina z Zástřizl vklädé[m] své vlastnie dédicstvi a vpisuji Hedvice z Morkovic ve vsi v Dědkovicích, totiž dvuor o dvojím popluží s ro- botami, s lukami, pět lánův platných, šest podsed- kův a zahrad platných a krčmu a všecky lesy s chrastinami, s činžemi, s poplatky, s vodami tekücimi i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, což k tomu dvoru a tej straně sama jsem držala, příslušalo a přísluší, tak jakož jest v svých mezách od staradávna vymezené, bez ssutí. 99. Odpor Jana Bořity z Bystřice proti vklá- dani ve dsky dédicstvi na Hrdeboricich Ctiborovı z Cimburka, že zástavu na tom má a list s dobrů vůlí na to, kterýž na zprávu měl. 100. Jan z Čertoryj podlé rozkázaní panského ukázal jest ma vsi Čelčicích k věnnému právu v ['/“ hřivnách a XXVti hřivnách platu, o svatém Václavě osm h?iven a XVIte groší bez haléře, kur čtyřidceti a dvé a vajec XII'e kop slovutné“) Ka- teřině z Otoslavic, Petra z Čertoryj někdy man- *) V orig. Fetr. 5) Následuje slovo paní, jež podtečkováno touž rukou na znamení neplatnosti. 

Strana 18
f.17 v. 18 želce, bratra jeho, a na puol hřivny bez VI“ peněz, a má jí jistotu na to udělati, aby jí tej puol hřivny bez šesti peněz z komory | vydával, a těch lidí z svrchupsanej vsi hned jí jest v člověčenství sstupil; a mà ji, Kateřině, jistotu Jan svrchupsa- ný na to udělati a kterak Kateřina list věnný, kterýž jest ztratila, má tež učiniti a podlé panské- ho rozkázaní jej umořiti(!); a jestliže by ten list nalezen byl a méně v něm nalezeno bylo, nežli Kateřina přípis ukázala... Zápis nedokončen a mřežován. 101. Hedvika z Morkovic přijímám na pravý spolek Ješka z Veselice, manžela svého, na své vlastní dědicství v Dědkovicích, na dvuor s lidmi i se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna příslušalo a přísluší, i na to všecko právo, což mám neb jmíti budu. Pretrhán a na okraji J[an] z P[ern&tejna]. 102. Jan z Oprostovic přijímám na pravý spo- lek Martina z Žákovic, přítele svého, ženu jeho i erby jeho na dvuor v Oprostovicích s rolí oranů i neoranü a dvě zahradě s lesem, s lukami, s ryb- ničisky, s mezemi, s hranicemi i se vším příslu- šenstvím, což k tomu dvoru od staradávna příslu- šalo jest. 105. Kateřina z Otoslavic přijímá na pravý spolek děti své Johanku, Elšku, Margetu a Zig- munda na věno své I*/;“ hřiven a XXV" hřiven i "na plat, kteryz tu v Celticích?) má, i na to na všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude. 104. Vilém z Miličína Václavovi z Mezlešic, erbóm jeho oddiel svuoj dědičný ve vsi Múřinově, třetinu dvora s sadem, s lidmi platnými i neplat- nými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, s pastviskami, s rybníčkem pustým, s potoky te- kúcími i netekúcími i se vším příslušenstvím, což od staradávna k tej třetině dvoru od staradávna příslušelo a k čemuž já?) právo mám neb měl jsem, nic sobě, dědicóm svým ani potomkóm tu panství ani vlastenství nepozůstavuje, než to všecko právo vkládám ku pravému dědicství bez ssutí; a bylo-li by kde ve dskách psáno o tom, že to všecko tímto mořím a mrtvím. 105. Václav z Morkovic a z Bařic statečnému Protivcovi staršímu z Zástřizl a z Pavlovic, er- bóm jeho i potomkóm ves svů vlastní Hoščice blíz Morkovic, dédiénü, s tvrziskem, s kostelním podacím a což k tomu podací sluší, s sadem, s le- sem, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s potoky tekücími i netekücími, s lu- kami, s pastvami, s pastviskami, s rybníky, s ryb- ničisky, s mlýnem, s hranicemi, s mezami, s dvo- rem, s robotami i se vším příslušenstvím, což k tomu od staradávna příleželo, nic sobě ani 1) cí nadepsáno nad řádkou touž rukou. ?) Zde pretrzeno tu. 1480 XII svym erbóm, ani potomkóm panstvie nepozüsta- vuje, to vSecko vkládám ku pravému dédicství bez ssutí. 106. Hereš z Příluka Jarošovi z Zástřizl a Ja- novi Nemoticskému z Zástřizl a Václavovi z Zá- střizl | jich dědicóm své vlastní dědicství, ves Hradiščko a v něm fojta zákupního i se všemi lidmi platnými i neplatnými, s mlýny, s krčmami, s lesy, s lukami, s potoky, s horami i se vším plným právem a panstvím i příslušenstvím, ja- kož od staradávna příslušalo a přísluší, nic sobě na tom nepozóstavuje ani budücím, neZ svrchu- psané zbozí vkládám a vpisuji ve dsky ku pra- vému dédicství bez ssutí. Mřežován. 107. Jakub z Sarova Kateřině z Dúbravice, manželce své vlastní, čtyřidceti hřiven platu roč- ního ve čtyřech stech hřivnách groší širokých na vsi své na Čihovicích i na její všem příslušen- ství ve dsky vkládá ku pravému jejímu věnu. Pakli by na té vsi co platu peněžitého nedostá- valo?) ale na obilném platu, kterýž tu mám, aby odhádáno bylo, na tom ukazuji. Příjemčí toho věna Václav z Boskovic. Mřežován. 108. Jan z Buchlovic odpor činím proti Johan- ce Štarnové z Volfšperku, ješto na spolek přijala muže svého Jana Děvečku na dvory Selítky a Klobúky se vším jejich příslušenstvím, neb já k tomu lepší právo mám než ona. 109. Václav, nebožtíka Lukáše Zalczarův syn a starší bratr, na místě svých bratří a sestr mlad- ších činím odpor proti Lidmle z Kravař a z StráZnice, je$to pfijala na spolek Jana Berku z Dubé a z Lipého na ves Lužice s její příslušen- stvím, neb já s svými bratřími a sestrami lepší právo mámy k tej vsi nežli ona. 110. Václav z Studmc Petrovi z Zástřizl a z Hluku, sestrám jeho vlastním a dědicóm jich dědicství své vlastní a dědičné zboží, ves Bystřici s tvrzí Bystřicí, ves Čechovice, ves Mrsklesy s ko- stelním podacím i také s tím právem na těch lidech kostelních kněžských v Bystřici, s dvory popluž- nými, s činžemi, poplatky a užitky i se vším jich panstvím a příslušenstvím, což k té tvrzi a vsem svrchupsaným od staradávna příslušalo a příslu- ší, také hrad Hluboký a ves Hlubočec, ves Ne- přivazy a v Posluchově tří sedláky s platy i s u- žitky a vsi pusté: Lhoty, Jestřebí a Baranov 1 se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k to- mu hradu již psanému od staradávna přísluší a v svých mezách a hranicích záleží, jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, panství a vlasten- 8) Slabika -va- nadepsána. f.18 

Strana 19
f.18v. XII ství nepozóstavuje, než ta všecka zboží vkládám jim, Petrovi, sestrám a dědicóm jich svrchupsa- ným, ku pravému dědicství a k věrným rukám jejich Anně z Tvorkova, Protwcovi staršímu z Zástřizl a z Pavlovic a Jarošovi z Zástřizl a z Kunkovic. Mřežován. 111. Jan Prosenicský z Ochab sám od sebe i na bratří svých místě Petra a Jindřicha též z Ochab Roprechtovi z Vrchlabie a erbóm jeho tvrz a ves Prosenice s dvorem forberkovým a lidmi platný- mi i neplatnými; s robotami, blatem, dolinami, lesy, křovinami, luhy, lukami, vodami tekücimi i netekúcími, pastvami, mlýn, kterýž má na řece Bečvi, potůčky, břehy, s jezem na řece Bečví i se vším jiným příslušenstviem, kteréž k tvrzi a vsi tej od staradávna přísluší, nic sobě práva ani vlastenství nebo panství nezachovávajíce, dává a vkládá k dědičnému vladení, a k tomu ves Sedlec dědičnů s dvorem forberkovým, se všemi jich příslušnosmi též jemu, Roprechtovi, a erbóm jeho svrchupsaným vkládá ku pravému dědicství. Mřežován. 112. Jan z Žerotína klade odpor proti Hadko- vej o ves Rácov, kterûz jest vloZila Zdenkovi z Kokor, že k tomu lepší právo má než ona. 115. Jan z Frejvaldu na místě bratří svých Ja- kuba a Mikuláše a Kunky, sestry své, Martinovi z Galčic a erbóm i dědicóm jeho čtyři lány platné a kus role též platnej a rychtu ve vsi Děšově se vším jich příslušenstvím, k čemuž tu právo mají, tak jakož jsú to sami držali a požívali, nic sobě tu nepozóstavujíce ani erbóm svým, než to všecko Martinovi a erbóm i dědicóm jeho ku pravému dědictví a vládnutí ve dcky vkládají; a jestliže by ti lánové s rychtü kde ve dskách psáni byli, to aby žádné moci nemělo, a tímto to mrtví a toho se odříká na místě bratří svých a sestry své svrchupsané, což by jim svědšilo na tej vsi. Mřežován. 114. Václav z Baště a ze Všechovic vkládám a ukazuji Kateřině ze Strmenu, manželce své, dvě stě hřiven groší a čtyřidceti hřiven groší na vsi své dědičné Hradšanech, na lidech platných i ne- platných i na té vsi všem příslušenství, nic sobě tu ani erbóm svým nepozóstavuje, ku pravému jejímu věnu, jakož země moravská za právo má, ve dsky vkládám. Příjemčí toho Mikuláš z Hu- stopeč. 115. Hynek ze Zvole Janovi Heraltovi z Kun- státu a dědicóm jeho ves Ptení s lidmi platnými i neplatnými kromě toho platu, což sluší faráři do Ohrozimé, ves pustá Bernov s mlýnem platným, s dvory, s lukami, s lesy, s háji, s vodami tekutý- 1) Následuje s pastvami; touž rukou podtečkováno na znamení neplatnosti. 1480 19 mi i netekutými, s rybníky, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží od staradávna v svých mezech zá- leží a jest zamezeno, i se vším plným právem, panstvím a toho zboží příslušenstvím, nic sobě ani erbóm svým na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství pozóstavuje, než to všecko již psanému Janovi Heraltovi ku pravému dědicství a vládnutí ve dsky vkládám; a jakož Anma z Mi- ličína, manželka má, měla věno své ve dskách na tom, i převodím ji z toho na hrad Kolštajn a na zboží k němu příslušející. Mřežován. 116. Hynek starší ze Zvole Anně z Miličína, manželce svej vlastní, vkládám ve dcky na hradě svém dědičném Kolštajně, na městečku pod hra- dem, na starém městě i s mýty a s platem i se vším zbožím k němu příslušejícím od staradávna v IT*/;° hřiven groší širokých; to ji vkládám ku pravému jejímu věnu tak, jakož země moravská za právo má. 117. Jan a Mikeš, bratří z Zákřovic, Bohusla- vovi z Kokor, erbóm i jich dédicóm vkládáme ve dsky tvrz Zákřovice s dvorem a se vším jich pří- slušenstviem, což k nim od staradávna příslušalo a přísluší, kteréž ve dskách máme, i ty lidi, kteréž máme v Lazníkách, ješto k tomu dvoru svrchu- psanému přísluší, k dědicství bez ssutí; a toho práva svého, kteréž na tom ve dskách máme, se odříkáme. 118. Ščepán z Radvamic Mikulášovi Celákovi z Lazník, Margreté, manželce jeho, a erbóm jeho dvuor v Horních Lazníkách s lánem role, s lesy, S chrastinami, s lukami,') s potoky i se vším pří- slušenstvím, což od staradávna k tomu dvoru příslušelo, nic sobě práva ani vlastenství nepozó- stavuje, to všecko právo vkládám ku pravému dě- dicství. Mřežován a na okraji Jan z Pern[Stejna]. 119. Dorota z Lezwice dvuor v Bohuslavicích s rolí oranü i neoraniü, s lidmi, s rybnisky, s lesy, s lukami, s potoky, s pastviščemi i se vším pří- slušenstvím, což od staradávna k tomu dvoru příslušalo, kterýž dvuor držala jsem v věnném právě od svého muže, ten dvuor jsem prodala Zdenkovi z Švábemc) a z Komce a vkládám to všecko právo ku pravému dědicství Václavovi z Svábenic?) a z Laskova a erbóm jeho, nic sobě nepozóstavujíci, a toho se všeho odříkám; jestli by kde nalezeno ve dskách bylo, aby tímto mrtvo bylo vkládaním. 120. Bohuslav z Kokor a z Tršic Margretě z Vrahovic, manželce svej vlastní, na vsi Tršicích ina tvrzí tudiež, i na všem příslušenství, což k tej vsi a tvrzi od staradávna příslušalo, pět set zla- 2) V orig. Swabenicz. f.19 

Strana 20
f.19v. 20 tých dobrých uherských vkládám ku pravému je- jímu věnnému právo.') Příjemčí toho Křištofor z Pěnčína. Mřežován. 121. Elška z Mírova přijala jesť) své věno, kteréz ve dskách má, III“ zlatých a XX“ zlatých, kteříž u úřadu byli položem, a těch se odříká, než bylo-li by co více nad to jejího věna ve dskách, že se toho držeti chce. 122. Ae Domini M^CCCC?LXXXI sabato in festo Epiphaniarum Domini /6. ledna 1481] in civitate Olomucensi celebratum est generale collo- quiwm dominorum baronum czude Olomucensis presidentibus: reverendo in Christo patre domino, domino Protasio, episcopo Olomucensi, domino Stiborio de Cimburk alias de Thowaczow, capi- taneo marchionatus Moravie, domino Wenceslao de Bozkowicz, supremo camerario eiusdem czude Olomucensis, domino Johanne [de Zerotin], su- premo czudario eiusdem czude, famoso Thobia de Monte Gigantis, prothonotario tabularum marchionatus Moravie, domino Pertoldo de Lip- pa, supremo marescalco regni Bohemie, domino Wilhelmo de Pernsstayn, suppremo camerario czude Brunensis, domino Johanne dicto Syrotek de Lichtnburg, domino Johanne Kuna de Cun- stat alias de Hodonin, domino Hynkone de Waldsstayn alias de Brtnicza, domino Ulriko de Bozkowicz, domino Alberto seniore de Sstern- berk, domino Johanne Pniowsky de Sowinecz, domino Karolo juniore de Wlassim, domino Henrico de Sowinecz, domino Johanne ditto*) Er- hard de Cunstat, domino Wenceslao de Luda- nicz, supremo czudario czude Brunensis, domino Boczkone dicto Cuna de Cunstat alias de Buzow, domino Putha de Sowinecz, domino Alberto ju- niore de Ssternberk, domino Pertoldo de Twor- kow, domino Gimramo de Dubrawicza, domino Georgio dicto Tunkl de Brniczko ceterisque do- minis baronibus marchionatus Moravie. 125. Albrecht starší z Šternberka Albrechtovi mladšímu z Šternberka, strýci svému, a erbóm jeho hrad Lukov, městečko Fryšták s Horní a Dolní Vsemi a s kostelním podacím, městečko Slušovice s kostelním podacím, ves Hvozdnůú s ko- - stelním podacím, ves Kašavu s kostelním poda- cím, ves Kostelec, ves Všeminu, ves Trnavu, ves Neubuz, ves Veselú, ves Kličúvku, ves Deščnú, ves Brezovú, ves Ostratu, ves Hrobice; ves Vel- kovú, ves Janúvku, ves Zdislavovu, ves Lukovec 1) Tok v orig. 3) Zde přetrženo na. 8) V orig. Dalní. 1480-1481 XII pod hradem, ves Vlčkovú, ves Drzková, ves Lu- kovec Dolní) ves Vítovú, ves Ježov, ves Marko- vu, ves Meziříčko sé vším zbožím a příslušen- stvím, což jsem sám po nebožtíku <"bratru mém držel—, kromč lúky Malíkovy a honuov a lesů k stavení a ku pálení v těch horách lukovských, to sobě a erbóm svým k Holešovu pozóstavuji, vkládám ve dsky a vpisuji ku pravému dědicství. Přetrhán a na okraji J[an] z Per[n&tejna]. 124. Albrecht mladší z Šternberka Albrechtovi staršímu z Šternberka, strýci svému, a erbóm jeho tvrz Holešov s polovicí městečka Holešova, s ko- stelním podacím, ves Mysločovice“) s kostelním podacím, ves NíZkovice, ves Machová se vsím zbožím a příslušenstvím, což jsem sám po nebož- tíku otci mém držal, kromě dvoru Probicského a rybníka nového pod Ščepánovici, to sobě a svým erbóm k Lukovu pozóstavuji, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dédicstvie. 125. Jiřík z Myšlan vkládám ve dsky Zuzané z Hynczdorfa, manželce mej, sto hřiven a deset hřiven groší širokých dobrých stříbrných ku pra- vému věnnému právu na vsi na Rackové i s pustú vsí Sirotším i se vším příslušenstviem její. Pří- jemčí toho jest Albrecht starší z Šternberka. 126. Aleš z Zástřizl odpor činí tomu spolku, kterýž jest učinila Elška z Újezda Mikulášovi a Filipovi, dětem svým, na Zástřizlech. 127. Knóz Jan z Brna, převor, i všecek konvent nynější i budúcí bratruov půústevníkuov“) řádu svatého Augustyna kláštera Panny Marie, Matky Boží, v městě Jevíčku frajmarčili jsme puol vsi Závořic na ves Krasíkov, i vkládáme puol vsi Zá- vořic s rolí oranů i neoranů, s mezemi, s hrani- cemi, s platy, poplatky, s činžemi, s rybníky, s vo- dami tekutými i netekutými, s potoky, s vodoto- &inami, s háji, s chrastinami, s chrastmi, s uZitky, s požitky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsme to sami držali, Jiříkovi Tunklovi staršímu z Brníčka a z Zábřeha, jemu a jeho erbóm i potomkóm ku pravému dě- dičnému jmění, držení a požívaní beze všeho ssutí. 128. Jiřík Tunkl starší z Brníčka a z Zábřeha is svými erby frajmarčil jsem vsí Krasíkovem na puol vsi Závořic, a vkládám ves Krasíkov s rolí oranü i neoranü, s mezemi, s hranicemi, s platy, poplatky, s činžemi, s vodami tekutými i neteku- tymi, s rybniky, s kusem*) řeky Sázavy, kteráž k tomu od staradávna přísluší, s lesy, s chrastmi, s chrastinami, s užitky, s požitky i se vším plným právem a příslušenstvím a panstvím, tak jakož jsem to sám držal, nábožným kněžím, převorovi *) V orig. Mysslossowicze; sso pretrieno a madepsá- no czo. 5) V orig. püstelníkuov. 9) V orig. kussem. 

Strana 21
f.20 XII i všemu konventu, bratíím püstevníkóm") řádu svatého Augustina kláštera Panny Marie, Matky Boží, v městě Jevíčku, nynějším a budúcím, ku pravému dědičnému jmění, držení a požívaní beze všeho ssutí. 129. Václav z Srnova Elšce z Ješčedu, man- Zelce svej vlastní, na vsi Srnové a na puol Vlčiech Dolech a co k tomu od staradávna prisluśalo a přísluší k tej vsi Srnovu a ku polovici Vlčím Do- lóm, na tom na všem puol třetího sta?) zlatých uherských vkládám ku pravému věnnému právu. Příjemčí toho jsme já, Václav, muž její, sám 1 jiným statkem vším svým. Mřežován a na okraji Lad[s'a]v [z Boskovic]. 130. Albrecht mladší z Šternberka a z Lukova, jakož jest Matúš z Šternberka, otec muoj, prodal hrad Hostejn s jeho zbožím a příslušenstvím Ja- novi Tunklovi z Brníčka, a to zboží otec muoj vložil ve dsky Jiříkovi Tunklovi staršímu z Brníč- ka, i není nám z desk vymazáno, že nemohlo na- lezeno býti; a protož já, Albrecht již psaný, odří- kám se i s svými erby toho zboží hostajnského i se všemi těmi, ktož by k němu které právo po mně jměl aneb jmíti chtěl. 151. Margreta z Žákovic a Jan Duon z Žákovic Albrechtovi staršímu z Šternberka a erbóm jeho ves Lechotice, ves Hostišovú s lesy, s rybníky, s lukami i se vším příslušenstviem vkládámy ve dsky a vpisujem ku pravému dědicství, nic sobě na tom nepozóstavujíce. 132. Albrecht starší z Šternberka Janovi z Dal- čic a erbóm jeho tvrz Šilperk a městečko Šilperk s kostelním podacím, ves Tatenice s kostelním po- dacím <ves Lubník>) ves Crhov, ves Hadovec, ves Psotkytl, ves Janusov, Malé Herultice, ves Veliké Herultice «ves Sonvald s kostelním po- dacim>) ves Orlíkov, ves Sudinu, hamr nad Silperkem, huti stklendrské se viim zbožím a pří- slusenstvím, s fekami i s potoky, kromé co jest závady a výplaty na Tatemici, na. Lubníku, na Psotkytli, na Crhovu a na hamru, že sobě to svý- mi penézi vyplatiti maji, vkládám ve dsky a vpi- suji ku pravému dědicství, nic sobě nepozóstavu- jíce. 155. Anna z Unčic přijímám Václava z Mezle- šic, syna svého, a erby jeho na věno své na tři sta hřiven ve vsi Múřínově“) i na to, což mám neb jmíti budu, mnoho nebo málo, na pravý spolek. 134. Václav z Mezlešic Kateřině z Pěnčíma, manželce svej vlastni, puol tFinddcty h¥ivny platu ročního v puol třetím stu zlatých uherských na vsi na Múřínově ku pravému věnnému právu ve 1) V orig. pústelníkóm. 2) Následující hrziwen přetrženo touž rukou. 3) No okraji To vymazání jinému vkladu k škodě není. 3) V orig. Múřenově. 1481 2I dsky zemské vkládám a vpisuji. Příjemčí toho Křištofor z Pěnčína, otec její. 155. Jan z Vážan Johanku z Lazuov, manželku svů vlastní, na ves Vážany s jejím příslušenstvím, což k tej vsi Vážanóm od staradávna příslušalo a přísluší, přijímám na pravý spolek pod taků vý- mienká, jestliže by mne Pan Buoh smrti neucho- val, aby Johanka, manželka má, odtud vydala Johance, dceři mej, padesáte zlatých a Elšce, dceři druhej, též padesáte zlatých. Příjemčí toho Jin- dřich Pěnice z Lazuov. 136. Jan Bořita z Bystřice Dorotě z Krumpsí- na, manželce svej v Kovalovicích, patnádste hři- ven platu v puol druhém stu hřivnách groší širo- kých ve dsky vkládá a vpisuje k věnnému právu a k jejímu věnu. Příjemčí toho Jan Bořita sám. 157. Kateřina z Bořitova Žofku z Vartnova a Jana, syna jejího z Lomfnice, na své vlastní dě- dicstvi na duń ćloveki a na dvoFe v Chvalkovicich na čtyři hřivny platu ročního v Chvalkovicích po svej smrti přijímám na pravý spolek. 138. Ма ип г Hyrzfeldu, jakož nebožtík“) Mi- roslav přijal na spolek na svuoj na všecek statek nebožtíka Jana z Cimburka Jičínského, na kterýž spolek týž Jan Jičínský jměl list od króle JMt, aby svuoj statek na smrtelnej posteli dal, komuž by chtél; i dal mi jest?) Jan Jicínsky a porucil ves Sumice ku pravému dédicstvi, a ja, Martin, dd- vám své všecko právo, kteréž jsem jměl na Sumi- cích, ku pravému dědicství Dobešovi a Benešovi z Boskovic, bratřím, a jich erbóm a toho práva svého se odříkám. Mřežován. 139. Jiřík z Melic i s svými erby odříkám se všeho práva svého sám od sebe i od svých budú- cích vsí v Dolních Bojanovicích a vsi Lanprstorf®) se vším jejich, těch dvů vsí, příslušenstvím, jestliže by kde koli ve dskách ty vsi nalezeny byly a kto chtěl po mně") aneb po mých erbích které právo jmíti, všecko své právo i toho každého“) práva se odříkám a tímto odříkaním umořuji a své právo to, ač je mám kde ve dskách psáno, Janovi Ku- novi z Kunstátu a z Hodonína ve dsky vkládám a vpisuji i jeho erbóm. 140. Machna z Lantštajna svú vlastní ves dě- dičnů Stavěšice se vším její příslušenstvím, s rolí oranú i neoranú, s lesy, s chrastinami, s rybníky, potoky, s vodami tekutými i netekutými, s meze- mi, s hranicemi, s činžemi, poplatky, s robotami i se vším plným právem, panstvím a príslušenstvím, což k té vsi od staradávna příslušalo a přísluší, nic ovšem sobě tu nepozóstavujíci ani erbóm 5) Následující pan přetrženo. % V orig. Lauprštorf. 7) V orig. mne. 8) Následující z desk je přetrženo. f.20 v. 

Strana 22
22 svým, než to všecko Janovi mladšímu z Ojmic a Kateřině, manželce jeho, a i jich erbóm ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. Mřežován. 141. Dorota z Kojišova, pravá dědička třemes- ká, a Alexí z Šumic, muž její, vkládáme puol vsi Třemeška s rybníky, s řekami, s potoky, s voda- mi tekutými i netekutými, s rolí oranü i neoranü, s mezemi, hranicemi, s lesy, háji, s chrastmi, s chrastinami, s hony, s lovy, s požitky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsme to sami drželi, Jiříkovi Tunklovi star- šímu z Brníčka a jeho erbóm i potomkóm ku pra- vému dědičnému jmění, držení a požívaní bez všeho ssutí. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 142. Arkleb z Víckova a z Prusinovic Katefiné z Zástřizl, manželce svej vlastní, pět a dvadceti hřiven platu ročního v puol třetím stu hřivnách grošuov širokých dobrých «a vsi Prusinovicich a na dvoře i na tom na všem, což k té vsi Prusi- novicích*) od staradávna přísluší kromě rybní- kuov, vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému její- mu věnu. Příjemčí toho sám Arkleb se činím statkem svým vším jiným. 143. Tas, biskup olomúcský, Dobeš a Beneš, bratří nedílní z Boskovic, Lackovi z Lompmce a jeho erbóm vkládají hrad Lúku se vsí Luků, s dvorem, s rybníčky i se vším panstvím a příslu- šenstvím, s horami, lukami i s příslušenstvím toho hradu vkládají a vpisují ku pravému dědičnému držení. 144. Tas, biskup olomucsky, Dobes a Benes, bratří nedílní z Boskovic, Klimentovi z Branek a jeho erbóm zboží své dědičné, ves Šumice s dvo- rem, s robotami i se vším příslušenstvím, s čin- žemi, platy, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s kostelním podacím, s vodami tekutými i neteku- tými, s břehy, s mlýnem i se vším plným právem a panstviem, což k tej vsi od staradávna přísluší a jakož v svých mezách a hranicích jest vymeze- na, nic sobě tu ovšem nezachovávajíce, než to vše- cko ve dsky vkládáme a vpisujem ku pravému dědicství. Mřežován. 145. Najjasnější kníže pán, pan Matiáš, uher- ský, český etc. král a margabie moravský, rozká- zaním svym Ctiborovi z Cimburka a z Tovacova a jeho erbóm vkládá ves Bánov se všemi té vsi příslušnostmi starodávnými, s roli, s lesy, s hora- mi, s potoky i se všemi mezami a ves Bystřici, tudiež příležitů, s jejími příslušnostmi, kteréž vsi dány jsú již psanému Ctiborovi poručenstvím Jana z Cimburka a z Jičína na ten frejmark, kte- rýž se stal Bánovem na Slavičín, a to k jeho pra- 1) Tak v orig. 1481 XII vému a dědičnému držení a erbuov jeho i potom- kův. Poslové ke dskám Vilém z Pernštajna a Albrecht starší z Šternberka. Mřežován. 146. Tas, biskup olomücsky, Dobe$ a Benes, bratří vlastní nedílní z Boskovic, Benešovi z Hu- stopeč a jeho erbóm hrad Štramberk, městečko Štramberk, ves Zenkleb, ves Rybí, ves Libhošt, ves Vernífovice, ves Mofkov, ves Hodslavice, ves Rohlinu, ves Zibotice, ves Zilinu, ves Bludovice a ve vsi Závišicích, což k Štramberku přísluší, se všemi kostelnymi') podacími, dvwor v Ziliné, dvuor pod Stramberkem, s horami, s potoky, s lesy, s rybniky i se vSemi mezami, nic nevynímajíc, vkládáme a vpisujeme ku pravému dédicstvie podlé listův vysvobození králův českých, listův znovu k dědicství daných, kteříž se tuto dole píší, totižto krále Matiášův a krále Vladislavuov JMtí: Zápis až sem mřežován a na okraji Jan z Kunovic. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český král a margabie moravský, lucemburské a slez- ské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož urozený Burian Pukli- ce z příčin některých hrad Štramberk podmaniv, v léno se poddal i některé vsi dědičné k témuž hradu příslušející; kterýžto hrad prvé i s těmi vsmi byl dědičný někdy králi Jiřímu a jeho po- tomkóm, králóm českým a markabiem morav- ským, potom týž hrad i s jiným zbožím k němu příslušným spadl dědičně na urozené Dobeše a Beneše, bratřie vlastní z Boskovic a z Černé Ho- ry, po smrti urozeného Jindřicha také z Boskovic a z Černé Hory, bratra jich nedílného, kterýž byl od něho kúpen; i přistúpili jsú před nás již psaní Dobeš a Beneš, bratří, pokorně nás prosíce, aby- chom my již jakožto král český a margabie mo- ravský pro jejich věrnů nynější i budúcí zásluhu a z zvláštní naší milosti týž zámek i s těmi vsm někdy dědičnými z léna propustili a zase k dědič- nému!) a k dédicství navrátili a osvobodili. A my znamenavše jich slušnů prosbu a služby, kteréž jst nam činili, činí a potom aby tím lépe činiti mohli, tímto listem naším osvobozujem a jim, jich erbóm a budúcím z léna propuščujem i list, byl-li by který toho k podmanění udělán, tiemto moříme; z zvláštní také milosti naší jim to činí- me, ač by které rudy buď zlaté neb stříbrné na tom zboží nalezeny byly a nám jakožto králi čes- kému a margabí moravskému příslušely, že jim, jich erbóm a budúcím je dáváme, aby je i s oborů mohli obrátiti k svému požitku, jakž by najlépe uměli, beze všie překážky naší i našich potomkův, králí českých a margabí moravských. Tomu na svědomí pečet náši královskü kázali jsme zavésiti k tomuto listu. Dán v Cornevuburku v pondělí 1.21 

Strana 23
XII den svatého Tomáše, apoštola božieho, let božiech tisícího čtyrstého a sedmdesátého sedmého /[21. prosince 1477]}) království našich uherského dvadcátého a českého léta devátého. My, Vladislav, z božie milosti král český, mar- kabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lužicský markabie, oznamujem tímto listem všem, že přistúpil jest před nás urozený Beneš z Bosko- vic a z Černé Hory a zpravil jest nás, kterak ně- kdy urozený Burian Puklice z Pozořic maje hrad, řečený Štramberk, ležící v margabstvie našem moravském, s vesnicemi a s jinými zbožími k té- muž hradu dědičně příslušnými, i poddal jest do- brovolně ten hrad s jeho příslušnostmi v léno a v manstvie najjasnějšímu králi Jiřímu, předku na- šemu ščastné paměti, i budúcím jeho králóm čes- kým a margabím moravským; a dále jest nás zpravil, že týž hrad Štramberk s jeho příslušnost- mi po smrti někdy urozeného Jindřicha z Bosko- vic a z Černé Hory, kterýž byl týž Jindřich kúpil, připadl jest na urozeného Dobeše též z Boskovic a z Černé Hory a na jmenovaného Beneše jakožto na bratří jeho nedílné a že týž Dobeš a Beneš prodali jsú ten hrad s jeho příslušnostmi slovut- nému Benešovi z Hustopeč a dědicóm jeho; 1 prosil jest nás týž Beneš jménem již psaného Do- beše i také svým s některými našimi věrnými, abychom jmenovanému Benešovi Hustopečskému a dědicóm jeho ten hrad s jeho příslušnostmi vy- svoboditi a jej z léna a z manstvie vyníti ráčili. My v tom jsúce k jich prosbě milostivě nakloněni, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí krälovskü a jakožto margabie moravský již psa- nému Benešovi Hustopečskému, dědicóm i budú- cím jeho ten hrad Štramberk s vesnicemi i s jiný- mi zbozími a příslušnostmi k němu příslušnými vysvobodili jsme a tímto listem vysvo [bo]zujem z léna i také z manstvie 1 ze všech služeb man- ských jej vynímajíce a ku první svobodě, v kteréž jest prvé byl, než jest v léno poddán, jej navra- cujem tak, aby již psaný Beneš Hustopečský, dě- dicové i budúcí jeho ten hrad Štramberk s jeho příslušnostmi a zbožími jměli, drželi a jeho po- žívali, nejsúce povinni více žádného léna přijímati od nás i také budúcích našich králův českých a margabí moravských ani kterých služeb man- ských činiti povinni byli nám i také budúcím našim králóm českým a margabím moravským, a to po věčné časy budúcie; a jestliže by který list prvé na to léno a manstvie, což se téhož hradu s jeho příslušnostmi dotýče, byl udělán od kterého předka našeho, krále českého a margabí morav- ského neb od koho jiného, ten list nebo ty listy my tímto listem rušíme, moříme, kazíme a v ni- 1) Datum pondělní by spíš ukazovalo na sv. Tomáše, arcib., 29. prosince. 1481 23 več obracujem tak, aby proti tomuto listu našemu žádné moci neměly. A ktož by tento list jměl s již psaného Beneše Hustopečského neb dědicuov jeho dobrú vůlí a svobodnú, chcem, aby tomu příslu- šalo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme při- věsiti k tomuto listu. Dán v Praze v pondělí před svatým Havlem léta od narození Syna Božího tisícího čtyřstého sedmdesátého osmého /z2. října 14787, království našeho léta osmého. 147. Dobeš z Rohozova přijímám na pravý spolek erby své na ten spolek, na kterýž mě máti má Johanka z Budkova na věno své, kteréž má na Drslavicích, přijala, i na to na všecko, k če- muž právo má, na mlýn před Uherským Brodem a na podsedky tudiež i na rybáře a na dvuor a na jich všecko příslušenství. Mřežován. 148. Kliment z Branek Janovi Planknarovi z Kynig$perku a jeho erbóm ves Šumice s dvorem, zboží své dědičné, s robotami i se vším příslušen- stvím, s činžemi, platy, lukami, s pastvami, s past- viščemi, s kostelním podacím, s vodami tekutými i netekutými, s břehy, s mlýnem i se vším plným právem a panstvím, což k té vsi od staradávna přísluší a jakož v svých mezách a hranicích jest vymezena, i k tomu dvoru, nic sobě ovšem tu ne- zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. 149. Jan z Dalčic Anežce z Lešan, manželce své, čtyři sta kop groší věnných, kteréž zapsány má ma vsi Vracovicích i na tom na všem příslušenství, jakož dsky královstvie českého okazují, převodí na své svobodné, dědičné a nezávadné zboží, jme- novitě na Šilperk, městečko s kostelním podacím, «ves Lubnik2,). ves Crhov, ves Hadovec, ves Janusov, ves Malé Herultice, ves Veliké Herulti- ce, «ves Sonvald s kostelním podacím2,) ves Orlíkov, hamr nad. Silperkem, huti stblenárské se vším panstviem a příslušenstvím též ku pravému jejímu věnu a toho věna on sám, Jan nadepsaný, příjemčím se činí vším statkem jiným svým. 150. Machna z Duban, Jindřich z Vlašimě 1 s svými erby Mikšovi z Kokor a jeho erbóm tvrz Majetín s dvorem a vsí tu v Majetíně a pustú vsí Mastníkem a se vším právem a platem ve vsi Bo- lelíci, s lesy, s horami, s luhem, s lukami, s ryb- níky, s vodů Moravůú, s stavem a s rybnými lovy a což od staradávna k tej tvrzi přísluší, s mezami, s hranicemi i se vším panstvím, nic sobě nepozó- stavujíc ani svým erbóm, vkládáme a vpisujeme ku pravému dědicství. Mřežován. 151. Jan Heralt z Kunstátu a z Plumlova, Hy- 2) Na okraji To vymazání jinému vkladu neškodí. 

Strana 24
f.22 24 nek z Ludanic a na Rokytnici, Bohuslav z Kokor a z Trsic, Kristofor z Péncina, Jan z Certoryj, Cenék z Pulic, rubojmie za Jana Barse z Cihovic již mrtvého, Martinovi z Galčic, jeho erbóm!) tvrz Dubčany a ves Dubčany, tudiež tvrzi příležící, ves Vilémov, ves Mirotín, ves Hradelnie?) ves Drumpoch s lidmi platnými i neplatnými, s ko- stelním podacím obů dvú kostelův v Vilémově a v Mirotínč, s dvory poplužnými, s lesy, s rybníky i s jiným se vším příslušenstvím od staradávna k té tvrzi příslušejícím, jakož v mezech svých a hranicích od staradávna vymezeno a vysazeno jest, nic sobě, erbóm svým práva ani kterého vla- stenství nepozóstavujíc, než to všecko tak, jakož se svrchu píše, ku pravému dědicství a vládnutí ve dsky vkládáme a vpisujeme; a jestliže by to zboží kde ve dskách kto zapsáno jměl, to tímto moříme a žádné moci jmíti nemá. Mřežován. 152. Jan Kropáč z Nevědomí i s svými erby Ctiborovi z Cimburka a z Tovačova a jeho erbóm věmné právo, kteréž na mě spadlo po Barboře z Víckova a panským nálezem jest mi přisúzeno, na vsi Lukové, na vsi Novej Vsi, na vsi Jeníko- vicich a na vsi Dobroticích vénného práva étyfi sta hřiven groší širokých vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému věnnému právu a s sebe naň převodím a toho se práva odříkám. 153. Ctibor z Cimburka a z Tovačova Jaroše z Cimburka, bratra svého vlastního, na to věnné právo nahoře psané, od Jana Kropáče jemu vlo- žené, přijal na pravý spolek. 154. Vaněk Pivo z Bařic a z Pormc, jediný živý a zóstalý rukojmie a zprávce za Lauryna z Tře- benic a z Osecan již umrlého, Anně z Bohdalic a Mikulášovi z Počenic, synu jejímu, a jejich erbóm čtyři hřivny groší ve vsi Osečanech platu ročního dědičného tu na lidech platných, usedlých a žád- nému nezávadných, s plným právem a panstvím, nic nepozóstavuje, již psanej Anně a Mikulášovi z Počenic a jich erbóm ku pravému dědicstvie ve dsky vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. 155. Jindřich a Aleš, bratří vlastní z Zástřizl, Václavovi z Udrlic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství v Nítkovicích, což jsme měli po svém otci, totižto puol čtvrta lánu a jednu čtvrt v jed- nom poli a čtyři podsedky s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranú i neoranú i s tím se vším, což k tomu od staradávna přísluší, jakož jsme sami drželi, nic sobě ani svým erbóm nepozósta- vujíce, vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědicství. 156. Čeněk z Nákla Kateřině z Šarova, man- 1) Následuje přetržené a budúcím potomkóm. 1481 XII želce svej, ve vsi v Roščíně na svém na všem dě- dicství, což tu má v Roščíně, třidceti zlatých platu ve třech stech zlatých ve dsky vkládá a vpisuje k věnnému právu a k jejímu věnu. Příjemčí toho věna sám Čeněk vším jiným statkem svým. Přetrhán a na okraji J[an]) z Pl[ernštejna]. 157. Jindřich z Sovince, Čeněk z Pulic, rukoj- mie a zprávce za nebožtíka Vyška z Stříteže, Ja- novi Zübkovi ze Zdétina a jeho erbom zbozi dědičné a nezávadné, v Chudobíné tvrz, dvuor s poplužím, ješto byl starého Beneše, se dvěma zahradoma, první podlé toho dvoru a druhá proti studnici i s tů luků pod Sobačovem, ješto od mě- sta od Litovle záleží, s sadem, s lesem najbližším nad Chudobinem, jenż slove Hora, a s tím poto- kem, ješto pod tů Horú teče, i což k tej Hoře záleží, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s úlehlemi, pastvami, s hranicemi, ja- kož ten dvuor i to zboží v svých mezech a hrani- cech od staradávna záleží, i také s tím purgrech- tem, jakož nynie Mikula na něm sedí, kterýžto byl někdy Puškův, kteréhož jsem od Henika z Valdštajna jměl, i se vším plným panstviem a příslušenstvím, tak jakož sám držal, to všecko právo vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědicství. 158. Václav z Udrlic přijímám Kateřinu z Ša- rova, máteř svů vlastní, na spolek na to na všecko, což mám aneb jmíti budu. 159. Ščepán z Rataj a z Počemc Protivcovi staršímu z Zástřizl a z Pavlovic a jeho potomkóm ves svů vlastní dědičnů Srbce s lidmi platnými i neplatnými, s lesy, s potoky i se všemi přísluš- nostmi, což k tej vsi od staradávna přísluší a v svých mezách záleží, nic sobě na tom panstvie ani kterého vlastenství, ani erbóm svým nepozó- stavuje, vkládám a vpisuji k pravému dědicství. 160. Jiřík z Ojnic Jiříkovi Kuželovi z Żeravic a jeho erbóm čtyři hřivny platu v Klobúčkách ve čtyřidcíti hřivnách groší širokých vložil jsem a vkládám ve dsky k věnnému právu tak, jakož jsem sám měl po otci svém, k jmění a držení; a bylo-li by kde jinde ve dskách to svrchupsané věnné právo, aby tímto umrtveno bylo. 161. Prokop z Prusinovic jsa rukojmie za Pavlíka z Pržného, sám jediný živý pozóstalý, za zprávu ves Příluk s tvrzí, s dvorem a s lidmi platnými i neplatnými, s vodami a s potoky a zvláště s tím břehem Bečvy, kterýž k tomu zboží od staradávna přísluší, s mlýnem tu v Příluce a s polovicí mlýnu pod Jesemicí i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej vsi Příluku od staradávna přísluší a tvrzi, to všecko panským nálezem | vkládám a vpisuji ve dsky Jiříkovi Ku- f.22v. 2) Tak v orig. 

Strana 25
XII Zelovi 2 Zeravic a jeho erbóm ku pravému dědic- ství; a jestliže by to zboží kde jinde ve dskách psáno bylo, aby tímto vkladem mrtvo bylo a moci nemělo. 162. Jindfich z Domamyslic a z Buchlovic Anežce z Žákovic, manželce svej vlastní, na vsi Buchlovicích, na všech lidech i na dvoře i na všem příslušenství pět set zlatých dobrých uher- ských vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému její- mu věnnému právu. Příjemčí toho sám Jindřich již psaný jsem vším statkem jiným svým. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 165. Václav z Heraltic Václavovi, Bernartovi, Čenkovi, bratřím vlastním z Statemberka, i jejich erbóm ves Želetovice s lidmi, s rybníky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi od staradávna přísluší, s mezami a hra- nicemi vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dě- dicství. 164. Zofka z Vartnova Scepána z Lompnice a jeho erby na dédicstvie své vlastní, na méstecko zdánky i s dvorem, na mlýn tu hned pod mě- stečkem na panský a na mlýn pod Olšinským ryb- níkem a na ves Soběsuky, na ves Svrčovice, na ves Újezdec, na ves Divoky, na dědicství a na opravu dědičnú tej vsi Divoky, kromě platu tej vsi Divoky, neb ten plat sluší k oltáři tu do Vzdú- nek, na rybníky, na lesy i na to všecko, což k to- mu zboží přísluší od staradávna, a na puol vésky Rudy s lesy a s její příslušenstvím, na to všecko panstvie a zboží, k čemuž já tu právo mám, při- jímám na pravý spolek. 165. Křištofor z Pěnčína, Bohuslav z Kokor, Zbyněk z Vrahovic, Mikeš z Kokor, Zdeněk z Kokor, Filip z Pačlavic, rukojmie za Ondřeje Vlčka z Přestavlk, již mrtvého, Janovi Heraltovi z Kunstátu i jeho erbóm ves Přestavlky s lidmi platnými i neplatnými, s rybníky, s dvorem, s ro- botami, s lesy i se vším jiným panstvím a příslu- šenstvím, tak jakož od staradávna v svých me- zách a hranicích záleží, vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědicství; a jestliže by to zboží kde ve dskách kto zapsáno jměl, tímto to moříme a mrtvíme. 166. Bohuslav z Kokor, Jan z Čertoryj, Beneš Pražma z Bielkova, Jan Zúbek ze Zdětína, Ctibor 2 Lipultovic, rukojmie za Jana z Dobrej Vody, již mrtvého, Křištoforovi z Pěnčína i jeho erbóm ves Drahanovice s tvrzí, s dvorem, s kostelním podacím, s rybníky, s lesy i se vším jiným prá- vem, panstvím a příslušenstvím tak, jakož od staradávna v svých mezách a hranicích záleží, kromě toho což k manskému právu přísluší, ku 1) V orig. Lazczie. 1481 25 pravému dědicství ve dsky vkládáme a vpisujem, kromě Šunčína. Mřežován. 167. Lidmila z Miličína Hynka staršího ze Zvole a Annu z Milicína a Jana, Bohusi a Vilć- ma, syny jejich, přijímám na pravý spolek na zboží své: na Šunvald, což tu mám, na ves Laz- ce) na ves Sokolom, což tu mám, na ves Břvence a na ves Plnkúty, což tu mám, na ves Mirotin, což tu mám, a což mám v Libinč Moravskej, ina to na všecko, kdež co mám aneb jmíti budu, k če- muž právo mám, s takovúto výminkú, když by mi Pán Buoh ráčil dáti v stav manželský vstúpiti, aby ten spolek ničímž nebyl. 168. Jan Ovečka z Chýlec proti vkladu, kterýž rukojmie za nebožtíka Jana Barše Martinovi z Galčic učinili, činí odpor pravě, že má právo lepší než on ke vsem Vilémovu, Hradečnu a Mirotínku. 169. Václav z Švábenic a z Laškova Dorotě z Jiluovky, manželce své vlastní, ve vsi Vrahovi- cích na svých lidech dědičných, kteréž já tu mám, deset hřiven platu ročního ve dvú stůú zlatých do- brých uherských vkládám a vpisuji ku pravému věnnému právu. Příjemčí toho sám se činím a statkem svým jiným vším. Přetrhán. 170. Prokop z Prusinovic Mahdaleně z Žákovic, manželce své vlastní, to věno, kteréž má na Žáko- vicích dskami zapsáno, na vší vsi Rymicich i na těch všech lidech X7/'/, kopy platu ročního, | vklá- dám a vpisuji ve dsky ku pravému jejímu věnné- mu právu atuji převodím, a to, což na Žákovicích prvé zapsáno má, to tímto vložením mrtvo činím. Příjemčí toho Jan Duon z Žákovic. 171. Machna z Duban přijímám na pravý spo- lek Jindřicha, syna svého, a Annu, dceru svú, na dvuor v Dubanech i na to na všecko, k čemuž právo mám. 172. Křištofor z Pěnčína Margretě z Veselíč- ka, manželce svej vlastní, na svej dědičnej vsi Pčnčínč, svobodnej a nižádnému nezávadnej, de- set hřiven groší platu ročního ve stu hřivnách věna jejího ve dsky vkládám a vpisuji ku pravé- mu jejímu věnu. Příjemčí toho Jan Koleso z Ra- kových. 173. Mikeš z Kokor Protivcovi staršímu z Zá- střizl zboží své vlastní dědičné ve vsi Čiščínč, totiž tři lány role a lúku, i tu roli, jenž slove Charváty, k tej láce s lidmi, s činží VII kop groší platu ročního na těch lidech, s užitky a po- žitky i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, tak jakož jsem sám držal, to všecko f.23 

Strana 26
26 1481 vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství jemu a jeho erbóm; a bylo-li by kde!) ve dskách prvé psáno, ješto by mně svědčilo, to tímto vkla- dem mořím a mrtvé činím. 174. Bedřich z Drnovic Martě z Svojkovc, manželce svej vlastní, vkládám a vpisuji čtyři- dceti kop platu ročního na lidech svých platných a usedlých a nezávadných na vsi na Rájci a na tom, což k tomu přísluší. Příjemčí toho Křišto- for z Pěnčína a to ve IIII“ zlatých. 175. Protivec mladší z Zástřizl Protivce star- šího z Zástřizl, strýce svého, přijímám na pravý spolek na ves Vícomielice s jejím příslušenstvím, a na to na všecko, k čemuž právo mám aneb míti budu. 176. Václav z Boskovic, komorník najvyší desk olomücskych, a /indfich z Krakovce, ru- kojmie za Alie z Krakovce umrlého, Bernartovi z Počrmc a jeho erbóm dvuor platný v Podolí se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvim, jakoz ten dvuor od staradávna záleží v mezách a požitcích svých, ve dsky vkládáme a vpisujeme k dědičnému držení. 177. Bernart Stern z Statnberka Lidmile z Vo- jislavic, manželce svej vlastní, na vsi Želetovi- cích, na lidech i na tom na všem příslušenství, což k tej vsi od staradávna přísluší, XXVIII kop groší platu ročního v šesti stech zlatých dobrých uherských kromě rybníkův vkládám a ve dsky vpisuji ku pravému jejímu věnu. Příjemčí toho Václav Štern z Štatnberka, muoj vlastní bratr. Mřežován. 178. Vaněk z Bařic Petrovi a Janovi, bratřím vlastním z Čertoryj a jich erbóm své vlastní dě- dicství a zboží, ves Dědkovice s tvrzí, s dvorem o dvojím popluží i s těmi mivami, ješto slovú Še- borovice, s sadem, s haltéři, s vodami tekutými i netekutými, s pastvami, s pastviščemi, s rolí oranů i neoranů, s lesy, s háji i se vším panstvím, právem a příslušenstvím, což k tomu zboží od staradávna přísluší a jest vymezeno, to všecko vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství; a jestliže by to zboží kde bylo nalezeno a mně ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a žád- né mocnosti jmíti nemá. 179. Zbyněk z Vrahovic, Křištofor z Pěnčíma a Jan z Čertoryj, rukojmie za Dorotu z Wolfin- perka umrlů, za zprávu Domaželic, za její oddíl Václavovi, Bernartovi, Čenkovi, bratřím vlast- ním z Štatnberka i jich erbóm tvrz Domaželice se vsí, s dvorem, s lidmi, s mlýnem, s kostelním podacím, s rybníky, s lesy, s vodami i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což 1) Před tímto slovem škrtnuto d. 2) Následuje na, jež je přetrženo. XII ona tu práva svého jměla, to všecko vkládáme a vpisujeme ve dsky ku pravému dédicstvi. 180. Hynek z Choltic, Roprecht z Vrchlabie, Zdenek z Kokor, Jan z Petřvaldu, Ctibor z Li- pultovic, rukojmie za zprávu za Matěje z Roš- čení, Václavovi Sulovskému z Třebule a jeho er- bóm zboží dědičné, ves Šišmu s tvrzí, s dvorem, s lidmi, s rolí, s mlýny, s rybníky, s lesy, s háji., s chrastinami, s vodami i se vším právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakož od staradávna v sobě záleží, tak jakož sám Matěj držal, to všecko vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravé- mu dědicství. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 181. Johanka z Wolfmperka vkládám a vpi- suji ve dsky Vankovi, Bernartovi a Cenkovi, bratřím z Štatnberka, a jich erbóm tvrz a ves Domaželice i to vše, což k té tvrzi a vsi od stara- dávna přísluší a vymezeno jest a co jsem já tu práva na tom jměla, nic sobě tu prostě nepozó- stavujíci; a jestli kde ve dskách to právo mé psá- no, tímto vkladem je mrtvím a mořím. 182. Alena z Náměšče Zbynka, syna svého z Vrahovic, a jeho erby přijímám na pravý spolek na Náměšč s jeho příslušenstvím i na to na vše- cko, kdež co mám a k čemuž právo mám anebo jmíti budu. 185. Jan a Jiřík, bratří z Sovince, přijímámy na pravý spolek Žofku z Sovince, sestru náši, na dědicství, Velikú Senici i na to věno, totiž wa VID hfiven grošuov na Pňřovicích, což se nám po Elšce z Kunstátu, mateři naší, dostalo, ač by nás Pán Buoh smrti neuchoval bez erbuov, aby spadlo a přišlo na jmenovanü Zofku. 184. Žofka z Sovince přijímám Jana a Jiříka, bratří své téhož hesla z Sovince, a jich erby na pravý spolek na dědicství u Velikej Senici i na to?) věno na Péíovicích, na VID/, hfiven grosi i na to na všecko právo, kteréž já k tomu mám aneb jmíti budu po mateti svej Elšce z Kunstátu. 185. Vaněk z Logova, jediný sám zprávce a rukojmie živý za Alenu z Wolfmperka umrlü, všecko právo její, kteréž jměla po Tarvartovi, ujci svém, na DomaZelicích, nic?) tu nepozósta- vuje, vkldddm a ve dsky vpisuji Václavowi, Ber- nartovi a Čenkovi, bratřím z Štatnberka, a jich erbóm ku pravému dědicství. 186. Alena z Náměště Mikulášovi z Borovic a Kunce z Lodéjnice, manzelce jeho, ve vsi Slavě- tínku čtyři lány a dvě kopě platu rocního a. [/; groše, kteříž od staradávna k Náměšti příslušeli, s lidmi, s činžemi, s rybníky, s lukami, s háji, s mezemi i se vším plným právem a příslušen- 3) Následuje přetržené sob[ě]. 

Strana 27
f.24 XII stvím a panstvím od staradávna k tomu přísluš- nými vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dě- dicství. 187. Čeněk Kužel z Žeravic Protivcovi starší- mu z Zástřizl a z Pavlovic své vlastní zboží a dědicství, ves Mořice s tvrzí, s rybníkem pustým, s haltéři a s rybníkem pod kopcem, s luhem, s ščepnicí, s lukü u ščepnice, s kostelním poda- cím, s dvorem i s jeho příslušenstvím, s lidmi, s rolí, s lukami, s pastvami, s vodami, s mlýnem, s chrastinami, s mezemi a hranicemi, jakož to zboží v svých mezách od staradávna záleží, kro- mě těch tří hřiven platu ročního, na kterýž se zvedl Jiřík Kužel z Žeravic, než to všecko vklá- dám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství; a bylo-li by kde to právo mé ve dskách psáno, ješto by mné') svědčilo, to tímto vkladem mořím a mrtvím. 188. Margeta z Újezda přijímám na pravý spolek Viktoryna, muže svého, a děti své na dvuor v Semci, a což k němu přísluší, a na to, což mám neb jmíti budu. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 189. Jan z Lazník Janovi Pohofílkovi vklá- dám a ve dsky vpisuji dvnor a druhý pustý ve vsi v Malých Lazníkách se dvěma pustými ryb- náky, s nivú pfi Zátési, s lesy, s lukami i se vším příslušenstvím, jakož ten dvuor od staradávna vymezen jest, nic sobé nepozóstavuji tu, než to všecko vkládám a vpisuji jemu a jeho erbóm. 190. Zbynék z Vrahovic Janovi Heraltovi z Kunstátu 1 jeho erbóm ves Držovice, což mi se tu po mém otci Alšovi a Bonuši z Držovic a po Be- nešovi Pražmovi z Bielkova dostalo, s lidmi, s le- sy, s lukami i se vším jiným panstvím a příslu- šenstvím, což k tomu od staradávna přísluší a v svých mezách záleží, nic sobě ani erbóm svým tu nepozóstavuje, než to všecko vkládám a vpi- suji ve dsky ku pravému dědicství; pakli kde to právo mé ve dskách nalezeno by bylo, tímto vkla- ' dem to mořím a mrtvím. Mřežován. 191. Jan z Svojkova práva věnného puol třetího sta hřiven groší, kteréž jest jměla od nebožtíka Heralta Semence z Kunstátu a z Lysic, Marta z Valdeka, manželka jeho, tetka má, a to na mně dáním její přišlo, na vsi Drnovicích, což jest tu jejího bylo, a na vsi Rudici, kteréhožto tak skoro ve dskách naleznůti jsem nemohl, toho všeho se příslušenství, což jest Marta již psaná držala, odříkám i své erby; a bylo-li by kde ve dskách zapsáno a nalezeno, to tímto vkladem mrtvím, aby moci žádné nejmělo. 192. Pavel Červenka z Lechovic vkládám Ja- 1) V orig. mne. 1481 27 novi Puczartovi dvuor v Odčradech i se vším pří- slušenstvím, což k tomu dvoru přísluší, ku pra- vému dědicství i jeho erbóm. 195. A amo Domini millesimo CCCC? LXXXI f.25v. na den svatého Jana, kftitele Božieho [24. června 1481], držán jest sném panský v mésté Olomáci a právo, na němž jsú seděli: duostojný v Boze otec a pan, pan Tas, biskup olomücsky, pan Cti- bor z Cimburka a z Tovacova, hajtman margab- stvie moravského, pan Václav z Boskovic, naj- vyší komorník cády olomücské, pan Jan z Zero- tína, najvy&í sudí tejž chdy olomücskej, a slovut- ný panoše Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší pí- sař zemský, pan Pertuolt z Lipého, najvyší mar- šálek královstvie českého, pan Markvart z Lomp- nice, pan Vilém z Pernštajnu, najvyší komorník cüde?) brněnské, pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Jindřich z Sovince, pan Hynek z Valdštajnu, pan Jan Heralt z Kunstátu, pan Albrecht starší z Šternberka, pan Karel mladší z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic a z Rokytnice, pan Stibor z Lantštajnu, pan Jimram z Dübravice, pan Jifík "Tunkl starší z Brníčka a jiní páni. 194. Albrecht Kostka z Postupic, Václav z Boskovic, Heralt z Kunstátu, Jindřich z Lipého, najvyší maršálek královstvie českého, Lidmila, Kunka, Johanka a Alžběta, sestry vlastní z Kra- vař, Janovi staršímu z Ojnic, Jiříkovi a Alšovi z Ojmc, bratrancóm, a Tasovi, synu Jana starší- ho z Ojnic, a jich erbóm náše vlastní dědictví a zboží, tvrz Milotice se vsí Miloticemi i s tím, což v Skoromicich k Miloticim přísluší, s kostelním podacím i s jinými vesnicemi, kteréž od toho zboží odzastaveny jsú — ale ty sami sobě vypla- covati budń mieti — s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s úroky i s poplatky, s dvory, s rolí oranú i neoranú, s úlehlemi, s robotami, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s rybníky, tekutými, s mlýny, mlýniščemi, s lesy, s háji. s chrastinami i se všemi užitky, zvólemi i se vše- likterakými požitky, jakýmiž se koli mény me- nují aneb jmenování býti mohů, s mezemi, hra- nicemi, jakož to zboží miloticské v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymeze- no, i se vším plným právem, panstviem a příslu- 3enstvim, nic sobé nepozóstavujíce ani erbóm svým, to jsme všecko jim a jich erbóm prodali a ve dsky zemské vložili a vkládáme ku pravému dědicstvie. Mřežován. 195. Mikuláš z Ořechového Kateřině z Cho- ?) Tak v orig. 1.26 

Strana 28
f.26 v. 28 můtovic, manželce své vlastní, pět a dvadceti hři- ven groší platu ročného v pěti stech*) zlatých dobrých uherských na vsi Ořechovém, na lidech svých vlastních dědičných usedlých, svobodných a nezávadných, na těch lidech ten plat ukazuji a ve dsky zemské vkládám ku pravému jejímu věn- nému právu. Příjemčí toho já, Mikuláš, muž její, sám se učinil jsem. 196. Mikuláš z Vojislavic a z Veselé“) Johance z Zahrádky, manželce svej vlastní, padesáte kop groší platu ročního na vsech Lhotě Veselskej a na Písku, na lidech svých vlastních svobodných a nezávadných, na tom na všem, což k těm vsem přísluší, v tisíci zlatých dobrých uherských ku pravému jejímu věnnému právu ve dsky zemské vkládám. Příjemčí tcho já, Mikuláš svrchupsaný, sám se činím na ostatek statku svého. 197. Jan z Vlachovic®) přijímám Markvarta z Honbic a z Ořechovského na pravý spolek dska- mi zemskými na tvrz i na ves Vlachovice, na ves Lhotu, na ves Kolelek*), na ves Kfekov, na ves Bohuslavice, na ves Šanov a na všecko zboží své, kde co mám a míti budu, na to na všecko, co k tomu přísluší od staradávna. A jestliže by mně, Janovi Vlachovskému, Pán Buoh s manželkú mú Kateřinů dítek neda), aby Markvart <nad ni- mi, nad erby mými, věrně a pravé utinil,>*) z toho statku mého dal manželce mej Kateřině pět set zlatých dobrých uherských. Pakli já, Jan z Vlachovic, s manželků svů déti jmiti <ne>- budem), aby jí po mej smrti dal tři sta zlatých z mého statku; a dokudž jí to vyplněno nebude neb zajiščeno, aby toho všeho zboží požívala; a také, jestliže bych kterému svému člověku zapsal svobodu a list muoj jměl na fojtstvie neb na krčmě, v to aby jemu nesahal. Mřežován a na okraji Jan z Per[nštejna]. 198. Jiřík Kužel z Žeravic Arnoštovi z Žeravic a jeho erbóm ves Trávník s pustým tvrziščem, s dvorem o jednom popluží, s robotami, s krčmú vařecí, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí ora- nú i neoranú, s činžemi, se všemi užitky a po- platky, s chrastinami, s lesy, s luhy, s rybníkem, s fekami, s jezery, s lukami, pastvami, pastvišče- mi, s mezemi, s hranicemi i s jiným se vším pří- slušenstvím, což k tomu trávnickému zboží od staradávna přísluší, nic sobě ani svým erbóm práva, panstvie ani kterého zvláščenství“) nepo- zuostavuje, ve dsky vložil jsem a vkládám nále- zem panským ku pravému dědicství. 199. Arkleb = Ostrova a z Kunovic Alsovi 1) Následuje slovo hřivnách, jež pretrZeno touz rukou a podtečkováno i nadtečkováno. 2) Následuje paní, touž rukou přetržené. 3) Přepsáno touž rukou z Ořechového. 4) Přepsáno touž rukou z Kolek. 5) ne- nadepsáno touž rukou. 1481 XII Berkovi z Dubé a jeho erbóm tvrz Kunovice a městečko s dvory, s vinicemi a Novů Ves a dvě vésky s jich a toho zboží všelikterakým příslu- šenstviem i s kostelním podacím, s lidmi platný- mi i neplatnými, platy a poplatky, s činžemi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s řekami. s rybníky, s vodami, s potoky, s lesy, háji, s chrastmi, chrastinami, mezemi a hranicemi sta- rodávnými i se vším plným právem, panstviem a příslušenstvím, nic sobě ani erbóm svým práva nepozóstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. Mřežován. 200. Jiřík Hrabiš z Postupic z přivolení naj- jasnějšího kniežete a pána, pana Matiáše, uher- ského a českého etc. krále a margabie moravské- ho, a přidání mi let k tomuto vkladu, kterýmž vkládám ku pravému dědicství zboží své vlastní, hrad Búzov i s městečkem tudiež pod hradem a s městečkem Loščicemi a se všemi vsmi k tomu příslušejícími, ves Podolé, ves Obečtov, ves Hwvozdeček, ves Javoříčko, ves Veselíčko, ves Vojtěchov, ves Kadeřín, ves Blažov, ves Milkov, ves Lidmírov, ves Hospělov, ves Hvozd, ves Svánov, ves Kozov, ves Bezdékov, ves Hradnice, ves Lhota Farářova, ves Pavlov, ves Jeřmaň i se dvěma dvoroma, jeden pod hradem Búzovem, druhý v Loščicích, a se dvěma dvory v Žádlovi- cích, kteříž od staradávna k Búzovu příslušejí, se dvojím mýtem, jedným pod Búzovem a druhým v Loščicích, s rolí oranú i neoranú, s lidmi plat- nými i neplatnými, s platy, poplatky, s robotami, s lesy, s háji a s chrastinami, s horami, s doly, s hony, lovy, s lukami, pastvami a pastviščemi, s mlýny, vodami tekutými i netekutými, s řekami, s rybníky, s mezemi, hranicemi, tak úplně, jakož to svrchupsané zboží od staradávna jest vymeze- no a v svých hranicích záleží, tak jakož jsem to sám držel a toho požíval, a zvlášče se všemi po- žitky, v kterýchž jsú koli věcech aneb kterýmiž by mohly mény?) menovány býti, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i s kostelním podacím Bockovi Kunovi z Kunstátu a jeho er- bôm [vklädäm] a dédièné vpisuji. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. 201. Václav z Pačlavic Ščepánovi z Rataj a jeho erbóm své vlastní zboží ve vsi v Počemcích s dvorem, s mlýniščem, s kostelním podacím ko- stela svatého Otharta, s rybníky, s haltéřmi, s vo- dami, s lukami, s tím dědicstvím, kteréž máti má přikúpila, i to, což má máti držala, i to věnné *) Na levém okraji ista abolicio non preiudicat intabu- lationi. 7) ne částečně vymazáno a na pravém okraji připsáno ista planacio non preiudicat. 8) š=z ss opraveno z původního st [vlastenství]. 9) Následuje mohli, jež není přetrženo. 

Strana 29
f.27 XII právo, kteréž na mě spadlo po mej mateři se vším příslušenstvím a panstvím, což od staradávna příslušelo a v svých') mezech jest vymezeno, to všecko právo ve dsky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědicstvie. 202. Alena z Volfmperka, vdova) vkládám a vpisuji ve dsky Vankovi, Bernartovi a Cenkovi, bratřím z Štatemberka, a jich erbóm tvrz a ves Domaželice i to vše, což k té tvrzi a vsi od stara- dávna přísluší a jest vymezeno a což jsem já tu práva na tom měla, nic sobě tu prostě nepozósta- vujici; a jestli kde ve dskách to právo mé psáno, to tímto vkladem mrtvím a mořím. 203. Jan Rožmberk z Bukovice Janovi z Žero- tína a jeho dědicóm ves Bořenovice s dvorem, s robotami, s lidmi platnými i neplatnými, s čin- żemi, s lukami, s lesem, řečeným Rudvy, s háji, s rybníky, s plným právem a panstvím a se vším příslušenstvím k té vsi od staradávna, tak jakož ta ves v svých mezech a hranicích záleží a jakož jsem to sám držel a k čemuž jsem tu právo měl, nic sobě práva ani panství, ani vlastenství sobě ani svým dědicóm tu nezachovávaje, ku pravému dědicstvie ve dsky vkládám a vpisuji. Přetrhán. 204. Jan z Żerotina a z Fulneka Arklebovi a Filipovi, bratřím z Vickova a 2 Prusinovic, své vlastní dědicství sám od sebe i svých erbův i bu- dúcích potomkův, totiž ves Bořenovice i s dvorem i se vším panstvím a příslušenstvím, s lidmi plat- nými i neplatnými, s lesy, s rybníky i se všemi mezemi a hranicemi, což k tej vsi od staradávna příslušelo a přísluší, nic sobě tu ani svým erbóm nepozóstavuje, než to všecko ku pravému jejich dědicství ve dsky vkládám a vpisuji. 205. Ctibor z Tučína a z Tučap Janovi z Kyn- šperka a jeho erbóm ves Lhotku s lidmi platnými i neplatnymi.*) 206. Jan z Zástřizl a z Nemotic, Václav z Zá- střizl a Jaroš z Zástřizl a z Kunkovic ves Hra- dišcko se dvěma mlýny i s lidmi platnými i ne- platnými i se všemi užitky a se vším příslušen- stvím, což od staradávna přísluší, vkládáme 4 vpisujem Křištoforovi z Pěnčína a jeho erbóm ku pravému dědicství. Přetrhán. 207. Protivec mladší z Zástřizl a z Pavlovic Kateřině ze Třtěnice, manželce svej vlastní, dvadceti kop kroší“) peněz obecně berných platu ročního ve čtyrech stech zlatých dobrých uher- ských na městečku svém Čejkovicích, na lidech svých vlastních dědičných, usedlých, svobodných 1) ch nad řádkou. 2) Toto slovo nad řádkou; psáno touž rukou. 3) Zápis nedopsán, pod ním mezera 4.5 cm, nechaná asi pro pozdější dopsání. 1481 29 a nezávadných, na těch lidech ten plat ukazuji a ve dsky zemské vkládám ku pravému jejímu věn- nému právu. Příjemčí toho Mikuláš z Zástřizl, bratr muoj. Přetrhán. 208. Martin z Galčic Janovi Plzákovi ze Zdč- nina a erbóm jeho tvrz a ves Dubčany, ves Vilé- mov, ves Mirotín, ves Hradečné) ves: Drumpoch, s lidmi platnými i neplatnými, s kostelním poda- cím obú dvú kostelú, s dvory poplužnými, s platy, s užitky, s robotami, s lukami, s horami, s lesy, netekutými i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi a k těm vsem od staradávna přísluší, jakož v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, tu sobě ani erbóm svým nic nepozóstavuje, než to všecko, jakož jsem sám držel, ku pravému dědicstvie a vládnutí ve dsky vkládám a vpisuji. Přetrhán. 209. Aleš z Zástřizl Jiříkovi a Alšovi, bratřím 2 Ojmc a z Nevojic, své vlastní zboží dědičné, ves Zástřizly s tvrzí a tvrzištěm a v pusté vsi Starči sedm podsedkuov s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s činžemi, úroky, s po- platky, s dvorem, s robotami, s lukami, pastvami, s lesy, s háji, s chrastinami, s mlýny, s užitky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě ani erbóm svým tu a na tom zboží nepo- zóstavuje, než to všecko jsem jim a erbóm jich prodal a ku pravému dědicství ve dsky zemské vložil a vkládám. Ten vklad vedlé listu se stal; než měl-li by kto jiný to ve dskách, tento vklad jemu ke škodě býti nemá. 210. Jan mladší z Ojnic odpor činí tomu vkla- du, kterýž činí pámi země této Janovi staršímu, Jiříkovi a Alšovi z Ojmic a z Nevojic na Milotice. 211. My, Jan s Cimburka a z Tovačova, hajt- man margabství moravského, Pertuolt z Lipé, najvyší maršálek království českého, Jiřík z Kra- vař a z Strážnice, Beneš z Boskovic a z Černé Hory, podkomoří margabstvie moravského, Jan g Pernštajna, Kuna z Kunstátu a z Bolehradic, Vaněk z Boskovic a z Letovic, Lacek z Šternber- ka a z Lukova, Vilém [z] Zvieřetic“) a z Sebra- mic, Karel z Vlašimě a z Úsova, Adam z Konice a z Slavkova, Jindřich z Boskovic a z Nových Hradů a Jan z Drahotuš a z Deblina vy[z]ndvä- me tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzří aneb čtúc slyšeti budú, že vzhlédše a znamenavše mnohé a rozličné záhuby, kteréž jsú se zemi tejto od mnohých let dály z hradův z Světlova a z Se- *) Tak v orig. 5) V orig. Hradecznie. 8) V orig. z Vieřetic. f.27v. 

Strana 30
30 hradic, i vzhlédli jsme na to a pilnů myslí jsme sobě to vážili, kterak bychme to mohli staviti, aby se nám z těch zámkův a hraduov a pro ty zámky víc v tejto zemi naší škody nedály. I kúpili jsme ty hrady pravým trhem ode pana Pangráce od Svatého Mikuláše a z Branče s jich se vším prá- vem a panstvím i příslušenstvím, tak jakž jest on je sám držal, za summu peněz, jakož se v tomto listě dole píše; a potom v témž trhu a v tej summě peněz s naším dobrým rozmyslem a s naší všech společnů vůlí prodali jsme a mocí listu tohoto prodáváme hrad náš vlastní Světlov i se vším jeho příslušenstvím a panstvím, s městečkem Boj- kovici, s kostelním podacím, ves Provodov, ves Krhov, ves Pitín s kostelním podacím, ves Ho- stětín, ves Luhačovice, ves Litkovice, ves Pozlo- vice s kostelním podacím, ves Řetechov, ves Opa- tovice, ves Kladná, ves Žilín i s tím právem, což k Světlovu sluší v Přečkovicích, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lidmi usedlymi i neusedlymi, s platnymi i neplatnymi, s robotami, s vyspy, s ho- rami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviicemi, s vodami tekutymi") i stojatými, s břehy, s mlýny panskými i platnými 1 se všemi požitky, kterýmiž mény mohú jmeno- vání býti, s mezemi, hranicemi, s rybníky i se vším plným právem a panstvím, to, což jsme od Pangráce küpili a coZ jest on držal, nic sobě tu ani žádnému žádného práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíce ani pozóstavujíce, ja- kož v svých mezách a hranicích obklíčeno jest, to jsme všecko prodali úplně a docela a mocí tohoto listu prodáváme ku pravému dědicství slovutnému panoši Burianovi z Vlčnova a jeho erbóm i budú- cím a Zichovi z Lipiny, strýci jeho, a věrným rukám slovutným panoším Jindřichovi) Mirkovi z Chlumu a z Dražejovic a Mikulášovi Bystřicí z Ojnic a z Milonic za čtyři tisíce zlatých a za dvě stě zlatých uherských dobrých črvených spraved- livé váhy, kteréž jsme již od nich hotové vzali a zaplacené; a protož my, svrchupsaní jistci a spra- vedliví zprávce nahoře i dole psaných věcí, také jsme prodali hrad svuoj Sehradice v tej summě svrchupsanej našim kupitelóm svrchupsaným ku pravému manství, kteréž sluší pod biskupa olo- můúcského, ves Sehradice, dvě Lhotce, v jednej kostelní podací, ves Nevšava“) ves Radimov®) <ves Krátké>"), ves Vasyl s dvory, s mlýny panskými i platnými, s lidmi usedlými i neusedlý- mi, s rolí oranü i neoranü, s robotami, poplatky i s uZitky, kterymiZ se koli mény menovati mohü, S horami, s lesy, s háji, s chrastinami, lukami, s pastvami i s pastviácemi, s vodami tekutými i 1) Následuje přetržené i netekutými. 2) V orig. pořadí: Jindřichovi z Chlumu Mirkovi. 3) Tak v orig. I481 XII netekutymi, s bfehy, s úroky i se vším právem a panstvím, tu sobě nic práva ani kterého vlasten- ství nezachovávajíce na tom manstvie, to jsme prodali ku pravému manství témuž Burianovi i jeho erbóm a Zichovi, stryci jeho, i věrným ru- kám svrchupsanym. ProtoZ my, páni svrchupsaní, slibujem svü dobrü Cistü vérü, rukü spolecní a nerozdílnů, beze vší zlé lsti to všecko zboží svrchupsané věřitelóm našim již menovaným, což se světlovského zboží dotýče, ve dsky zemské vlo- žití a vepsati ku pravému dědicství na prvním panském senmu aneb konečně na druhém, když dcky zemské v Olomůúůci otevřeny budú, a sobě aneb komuž by to zboží dckami zapsáno a zava- záno bylo, z desk zemských vyloZiti a vypsati svým nákladem a prací vymazati máme a to také máme a slibujem zpraviti a osvoboditi před kaž- dým živým člověkem světským i duchovním, před křesťany i před židy i před“) věnnými právy kro- mě toho, kteréž jest věno na Krhově, i přede všemi jinými, ktož by to zboží zemským právem nařekl od desk vložení do tří let pořád zběhlých bez omlúvanie a prodlení všeliakého. A to tak slibujem učiniti a zdržeti, jakož se svrchu píše, i za ssutí, aby kupitelé náši vždy při tom zboží zóstali. Také slibujem to zboží svrchupsané se- hradské vzdáti a vysvoboditi před duostojným u Boze otcem, knězem Pavlem, biskupem olomůúc- ským, aneb ktož by po něm biskupem byl, ku pra- vému manství i od těch ode všech, ktož by k tomu manství právo měl, že máme vzdáti a osvoboditi před každým živým člověkem světským i duchov- ním i před židy i před věnnými právy, ktož by to koli manským právem nařekl, to máme a slibujem zpraviti a vysvoboditi kupitelóm našim svrchu- psaným tolikrát, kolikrát by jim toho potřebí bylo dědicství, tak jakož na dědicství záleží, a manství, tak jakož na manství záleží, tak, aby oni vždy při tom manství zóstali: a také slibujem za ssutí toho manství a to vše slibujem učiniti a zdržeti a za- chovati, jakož to na dobré lidi záleží a sluší, ku- pitelóm našim svrchupsaným. Což se dědicství i manstvie dotýče, pak-li bychom toho čeho ne- zdrželi, jehož Buoh nedaj, tehda inhed, kteříž bychom my z svrchupsaných pánúv čtyří napo- manuti byli od kupitelův našich svrchupsaných ústy, listy nebo poslem, jeden na druhého neuka- zuje ani se jeden druhým vymlúvaje, máme a sli- bujem vjeti a vléci aneb každý z nás miesto sebe poslati panoši řádu rytírského s jedním pachol- kem a se dvěma koněma v pravé a v obyčejné le- žení do města do Hradiště v duom ctného hospo- dáře, tu, kdež nám od svrchupsaných věřiteluov 4) Přetrháno bez poznámky. 5) Za tím přetrženo.a osw. 

Strana 31
1.28 XII našich bude ukázáno; a událo-li by se nám prv- ním čtyřom pánóm v tom ležení čtrnáste dní le- žeti, od prvního napomenutí pořád počítajíce a svrchupsané věci nebyly zpraveny a dokonány úplně a docela tak, jakož svrchu psáno stojí, jim, kupitelóm našim svrchupsanym, tehda inhed druzí čtyří z nás svrchupsanych pánüv, kteríZ napomenuti budem od kupitelüv na&$ich svrchu- psanych, máme a?) | slibujem vjeti a vlehnüti ku prvním čtyřom pánóm do téhož města a hospody tím vším obyčejem a právem jako první čtyří páni; a tak nás pět ostatních pánův učiniti máme, aby se tak vždy stalo kupitelóm našim svrchu- psaným a jich erbóm, jakož nahoře i dole psáno stojí, a to ležení před se vésti máme a z toho le- žení slibujem nevyjížděti ani vychoditi žádným obyčejem ani kterým právem dotad, dokavaž bychom svrchupsanym kupitelóm našim těch svrchupsaných věcí nedokonali, nezpravili a ne- osvobodili tak, jakož svrchu i dole psáno stojí, a tu nás všech třináste pánův s tolikéž pacholky a s šesti a se dvadcíti koňmi máme a slibujem v tom leženie ležeti a ležení pravé a obyčejné vésti tak, jakož země moravská za právo má; a jestliže by nás kterého v tom času Pán Buoh ne- uchoval — jehož toho Pán Buoh nedaj — a my toho zboží ješče kupitelóm našim svrchupsaným nezpravili a nevyčistili a neosvobodili, tehda má- me a slibujem miesto toho umrlého jiného k sobě v rukojemství tak mohovitého v jednom měsíci pořád zběhlém přistaviti a list tento v táž slova obnoviti a jej kupitelóm našim svrchupsaný[m] i jich erbóm v jich moc dáti pod ležením svrchu- psaným. A jestliže by náši kupitelé aneb jejich erbové skrz to které škody vzali a my jim ješče těch svrchupsaných věcí nedokonali a neosvobo- dili, ješto by je dobrým svědomím dokázati mohli bez přísah a bez věrování, ty všecky škody slibu- jem jim podstüpiti a zaplatiti penězi hotovými docela a úplně; a ktož by tento list jměl s kupite- luov našich dobrú volí neb jejich erbuov svrchu- psaných, ten má jmieti tůž moc a právo k těm ke všem věcem nahoře i dole psaným jako oni, svrchupsaní kupitelé náši, neb jejich erbové. To- mu na potvrzení a pro lepší jistost a pevnost a všem svrchupsaným věcem na zdrženie my vši- ckni páni nahořepsaní své vlastnie pečeti s naším dobrým a jistým vědomím kázali jsme přivěsiti k tomuto listu, jenž dán a psán na poli před Mi- lotici ve čtvrtek den svatej Sophie, léta od naro- zení Syna Božího M°CCCC°XLVIIII® [15. kvet- na 1440] počítajíce. 212. Prothasius, biskup olomúcký, Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabstvie moravského, Pertuolt z Lipého, najvyší maršálek 1) a se opakuje na počátku násled. folia. 1481 31 království českého, Václav z Boskovic, najvyší komorník cúdy olomúcské, Vilém z Pernštajna, najvyší komorník cůdy brněnské, Karel z Vlaši- mě, Bocek Kuna z Kunstátu na místé a slovem všech jiných pánův a erbuov zóstalych a po pá- ních v listu nahoře psaném hrad Světlov i s zbo- žím k němu příslušným, jakož list nahoře psaný svědčí, se vším tým právem panu Stiborovi z Lantštajna a jeho erbóm a budůcím vkládají a vpisuji ku pravému dědicství. Mřežován a na okraji Lad[sla]v z Boskovic. 213. Jan z Buchlovic a Strachota z Úmětic, bratří, Matějovi z Tiechonovce a erbóm jeho dva dvory Úmětice s rolí oranú i neoranů, s rybníč- kem, s lukami, s hájem, pastvami, s pastviščemi, s chrastmi, s chrastinami, s potoky, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a požitky, jakž ti dvorové v svých mezech a hranicích od stara- dávna příleží a vymezeny jsú, i se vším plným panstvím a příslušenstvím, nic sobě ani svým erbóm tu nepozóstavujíc, to všecko vkládáme ku pravému dědicství. 214. Jindřich Pěmice z Lazuov z nálezu pan- ského vkládá Benešovi z Stříteže dvuor v Stří- teZi sirotka, bratra svého, kterýž prodal z rozká- zaní panského, s mlýnem, s lidmi, s platy, s čin- žemi, s rolí oranú i neoranů, s vodami, potoky, s lesy, háji, s mezemi, hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tcož k tomu dvoru od staradávna přísluší, tu sobě a erbóm svým nic nepozóstavuje, k jeho pravému dědic- ství, jmění a požívaní dědičně držemnému beze všeho ssutí. 215. Jan z Zástřizl a z Nemotic, Jaroš z Zá- stfizl a z Kwunkovic, Ješek z Veselice, Stibor z Lipultovic, Jan z Mírova a z Rájce, Mikuláš z Potenic, rukojmie za neboztika Jana Selicského z Dobré Vody, již umrlého, Janovi z Čertoryj, Benešovi Pražmovi z Bielkova, Janovi Zübkowi ze Zdětína tvrz Leštnů s dvorem a se vsí, s ko- stelním podacím, ves Vysoká i s dvorem, ves Pernů s dvorem, s mlýnem, ves Lhotku s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s rybní- ky, s haltéři, s lesy, s chrastmi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s potoky, s řekami i s Bečvů, co jí k tomu zboží přísluší, s požitky i poplatky i se vším příslušenstvím, což k tomu zboží přísluší od staradávna, nic sobě tu práva, panství ani vlastenství nepozóstavujíc ani erbóm svým, než to všecko vkládáme a vpisujem jim a jich erbóm ku právu dédicství. Přetrhán. 216. Hynek z Choltic, Adam z Strabenic, Jan z Lazmík, rukojmie za Jana Kepinu ze Zvole již umrlého, ves Postápky s turzí, s dvorem, ves Mi- f.28 v. 

Strana 32
32 rútky také s dvorem, ves Bujanovice a puol vsi Záříčí se vším jich příslušenstvím, s rolí oranů i neoranůú, s lidmi platnými i neplatnými, s luka- mi, s pastvami, s luhy, s lesy, s hony, s chrastmi, s činžemi, s rybníky, s mlýny, s řekami i se vše- mi užitky a požitky a se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k těm vsem svrchupsaným od staradávna příslušalo a pří- sluší, s mezemi, hranicemi, jakož to svrchupsané zboží od staradávna v svých mezách záleží a jest vymezeno, jakož jsme to sami držali a požívali, nic sobě tu ani svým erbóm, -ani budůúcím potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozóstavujíce, to všecko vpisujem a vkládáme Jakubovi z Kostelce a jeho erbóm ku pravému dědicství. 217. Beneš z Stříteže vkládá Margretě z Hno- jic, manželce svej vlastní, dvuor v Stříteži s mlý- mem, s lidmi, platy, s činžemi, s rolí oranůúů i ne- oranů, s vodami, s potoky, s lesy, s háji, s meze- mi, hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradáv- na přísluší, ve stu sedmdesáti a v sedmi zlatých sedm hřiven a sedm groší platu ročního ku pra- vému jejímu věnnému právu. 218. Stibor z Vežek přijímám Kateřinu z Rysmburka, máteř svúů, na pravý spolek na půl vsi svej Vežek, tu což držím, na dědicstvie své vlastní i na to na všecko, což mám aneb míti budu. 219. Machna z Krčman hrad zbořený Křídlo avsi: Chomýž, Brusné a Chlumečno, s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranú i neoranů, s pas- tvami, s pastviščemi, s potoky, s vodami, s hora- mi, s háji, s lesy, s chrastinami, s mezemi, s hra- nicemi i se vším příslušenstvím, což k tomu hra- du od staradávna přísluší a záleží, tak úplně, ja- kož jsem to sama držala, se vším právem a pan- stvím a příslušenstvím, nic sobě na tom zboží ani svým budůcím práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíci, než to všecko vklá- dám a vpisuji Janovi Vlkovi z Konecchlumie a jeho erbóm. Mřežován. 220. Jan Vlk z Konecchlumie Perchtě z Petr- kova, manželce své, na hradu Křídle a na vsech Chomýži a na dvoře a na vsi Brusném a na Chlumečnu a na tom na všem, což k tomu kří- delskému zboží přísluší, pět set zlatých dobrých uherských ku pravému jejímu věnu ve dsky vklá- dá a vpisuje. Příjemčí toho týž Jan VIk na tom na všem, což má neb míti bude. Mřežován. 221. Jiřík Kužel z Žeravic Jiříka z Mistřic na ves Příluk a tvrz s její se vším příslušenstvím, 1) V orig. Zedietina. 1481 XII jakož od staradávna v svých mezách a hranicích záleží, na pravý spolek přijal jsem a přijímám. 222. Jiřík z Mistřic Jiříkovi Kuželovi a jeho erbóm z Žeravic ve vsi Mistřicích s dvorem, tří lány a tři podsedky s robotami, s lukami, s lesy, s chrastinami, s roli oranń i neorani i se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru a tem lanóm a podsedkóm od staradávna přísluší a v Javor- níčku pět lánův a v Kudlovicích osm lánův též s svými lidmi a s rolí oranú i neoranú, s poplat- ky a požitky a kteréž jsú spravedlivé roboty na těch mých lidech, kteréž jsem držal dědičné se vším jich příslušenstvím a plným panstvím, nic sobě ani svým erbóm i budúcím tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozóstavuje, vložil jsem a vkládám ve dsky ku pravému dědicstvie a držení; a jestliže by kde ve dskách bylo najdeno, to všecko tímto mořím a se odpisuji i své erby. 223. Jan starší z Ojmc, Jiřík a Aleš, bratřie z Ojmic, činí odpor proti tomu vkladu, ješto Machna Sudlicova z Lantštajna vkládá ves Sta- višice s dvorem a s její příslušenstvím Janovi Permčkovi z Ojmc a Kateřině, ženě jeho, že k tomu lepší právo mámy. 224. Petr z Dřínového, jakož jest byl rukojmí za otce svého nebožtíka Jakuba z Dřínového za pět hřiven platu věnného ve Vzdińnkóch, kteróż nebožtík pan Ščepán z Vartnova od otce jeho Jakuba svrchupsaného vyplatil, ač by kde ve dskách bylo, toho se všeho Petr svrchupsaný od- pisuje a odříká. 225. Jiřík a Zuzana z Melic odříkají a odpisují se věnného práva i své erby, ač by kde ve dskách bylo, ješto by jim svědčilo, na Svrčovicích a na Soběsucích tři sta hřiven groší bez třidcíti hři- ven, neb jest splaceno. 226. Jan z Certoryj a Jan Zibek ze Zdótina') Benesovi Praźmovi z Bielkova a erbóm jeho ves Leštnů s tvrzí, s dvorem, s kostelním podacím, ves Vysokiń se dvorem, ves Pernú i s dvorem a s mlýnem, ves?) Lhotku s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s rybníky, s haltéři, s lesy, s háji, s luhem, chrastinami, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s potoky, s řekami i s Bečví, což jí k tomu zboží přísluší, s požitky i poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vyme- zeno, nic sobě tu práva, panství ani vlastenství nepozóstavujíc, ani svým erbóm, to všecko vklá- dáme ku pravému dědicstvie. 227. Beneš z Bielkova Elšce z Žerotína, man- želce své vlastní, puol osma sta zlatých a sedm zlatých dobrých uherských a čtyři groše široké na vsi Vícomieřicích, na vsi Pulicích a na vsi Tě- 2) ves se opakuje nepřetrženo. f.29 

Strana 33
XII šicích, i na tom na všem, což k těm vsem přísluší, nic nepozóstavuje, i na všech lidech těch vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí toho on sám, Beneš z Bielkova, na ostat- ku zboží svého. 228. Půta z Lichtmburka a z Bietova Janovi staršímu z Ojmic, Jiříkovi a Alšovi, bratřím z Ojnic a z Nevojic, strýcóm jeho a Tasovi, synu jeho, Jana staršího z Ojnic, a jich erbóm své vlastní zboží dědičné, hrad Střílky s městečkem Střílkami, s kostelním podacím, ves Brankovice s kostelním podacím v Žeravicích a v Hruškovi- cích, což my tu práva máme, ves Malenky, k če- muž také právo máme, opět vsi pusté Olšovec, Strabišov a Lněník se všemi na tom zboží lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s dvory, s ro- botami, s lesy, s háji, s horami, s chrastinami, s doly, s mlýny, rybníky i s tím pustým rybní- kem na Stupavě a s mlýnem v Černíkovicích blíž Koryčan, s lukami, s pastvami i s tím kaplan- stvím, kteréž na hrad k kaple přísluší, s čižbami, lovy a zvólemi, s vinohrady a vinnými desátky k tomu hradu příslušnými i s horním právem, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží v svých me- zech a hranicích záleží a jest vymezeno, s užitky 1 všeliakými požitky, kterýmiž se koli mény me- nují, i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, nic sobě na tom ani erbóm svým ani bratřím svým mladším nepozóstavuje, než to všecko úplně jsem jim a jich erbóm prodal a ve dsky zemské vložil a vkládám ku pravému dědic- stvie, a ač bychom to kde ve dskách měli, toho já, Půta, sám se i bratří své mladší odříkám a odpisuji i erby náše. 229. Mikuláš, řečený Mikulka, z Zástřizl ves Břestek s lidmi platnými, s rolí oranü i neoranü, s CinZemi, s poplatky, s pastvami i se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi Břestku od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakož to zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymeze- no, tak úplně, jako jsem to sám držel, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom ne- pozóstavuje, to všecko vkládám a vpisuji Anežce z Žákovic a Jindřichovi z Buchlovic i jich erbóm ku pravému dědicstvie. 230. Jan Studénka z Slatiny Anežce z Šarova, manželce své vlastní, puol deváty kopy a šest- nádste groší v osmdesáti kopách a v puol osmě kopě groší stříbrných platu ročního na svém vlastním dědicstvie v Dědkovicích, na lidech plat- ných a usedlých a nezávadních tu v Dědkovicích ukazuji a ve dsky vkládám ku pravému jejímu právu věnnému. Příjemčí toho jsem já, Studénka, na ostatek statku svého. 1) V orig. w kladam. 1481 33 231. Jan z Čertoryj, Jiřík z Hartmanova, Václav z Dübravice, Václav z Zástřizl, rukojmie za zprávu Jana Selicského z Dobré Vody, již mrtvého, Janovi Zübkovi ze Zdétína a jeho erbóm vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému dědic- stvie na místě Jana Selicského, již psaného, ves Chudobín, ves Savín, ves Kovářov s tím se vším, což jest na těch vsech již jmenovaný Selicský práva měl, s rolí oranü i neoranü, s mezemi, hra- nicemi, s lukami, s robotami, sady, lesy, s horami, S chrastmi, s vodami, s požitky a s užitky 1 s ji- ným se vším panstvím a příslušenstvím, což k to- mu zboží a vsem od staradávna přísluší a jest vymezeno; a jestliže by to kde ve dskách bylo a jemu příslušelo, tímto to mrtvíme a moříme. 232. Machna z Dubňan Jarošovi z Zástřizl a z Kunkovic, jeho erbóm zbožie své vlastní a dě- dičné všecko, což jsem měla u Vyškůvkách, vsi tak řečenej, s dvorem poplužným, s rolí oranü i neoranú, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, S pastvami, pastvi$Cemi, s vodami, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží v svých mezách a hra- nicích od staradávna záleží a jest vymezeno, jakož jsem to sama držala, se vším plným právem a panstviem i příslušenstvím, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm nepozóstavujíci ani zachovávajíci, práva ani vlastenství, to vSecko právo vkládám") ku pravému dédicstvie ve dsky zemské bez ssutí. A jestlize bych kde ve dskách měla a to právo mně by příslušalo, to tímto vkla- dem mrtvím a mořím a se toho práva odříkám. 255. Prokop z Domamyslic Jakubovi z Šarova a jeho dědicóm ves Domamyslice s horami, doly, s lesy, háji, s chrastmi, s chrastinami, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s mlýnem, s lidmi plat- nými i neplatnými, s činžemi, s požitky, užitky, kterýmiž kolivěk mény mohli by menování býti, tak jakož jsem to sám držal, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozóstavuje ani zachovávaje na tom, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství již psanému Jakubovi a jeho dědicóm. A jestliže by kde komu jinému, ješto by ke mně příslušalo, ve dskách svědčilo, tímto vkladem to všecko mrtvím a mořím a toho se odříkám. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 234. Kunka z Cimburka a na Jičíně ves Uhřice se vším její příslušenstvím, což k tej vsi od stara- dávna přísluší a v svých mezech jest vymezena a jakož to nebožtík pan otec muoj sám držal, se vším plným právem a příslušenstvím, nic sobě ani svym erbóm, ani budücím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom nezachováva- jíci ani pozóstavujíci, než to všecko vkládám a f.29v. 

Strana 34
34 vpisuji Janovi Duňovi z Žákovic i jeho erbóm ku pravému dědicství. A jestliže by kde koli to ve dskách bylo nalezeno a mně příslušelo, to tímto vkladem mořím a mrtvím a toho práva se od- říkám. 235. Kunka z Cimburka a na Jičíně Ctiborovi z Lantštajna a z Světlova a jeho erbóm i budú- cim potomkóm ves Komni s hradiśtem pustým, ves pustú Přečkovice s kostelním podacím, s dvo- rem, s mlýnem i se vším právem a panstvím a příslušenstvím i vymezeniem, což k těm vsem a k tomu pustému hradišti od staradávna příslušalo a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím panství ani vlastenství nepozóstavujíci, to všecko právo vkládám ku pravému dědicství. 236. Prokop z Domamyslic, Jan Železník z Že- lezného, rukojmie za Barše z Číhovic již umrlého, Závišovi z Slavíkovic a jeho erbóm dvuor v Pa- teřníku i lidi usedlé i neusedlé i to všecko, což tu Bareš měl, s lesy, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s potoky, s mezemi, s hranicemi i se vším příslu- šenstvím, nic sobě ani svým erbóm') tu práva, panství ani vlastenství nepozóstavujíci, neZ to všecko vkládáme a vpisujeme ku pravému dědic- stvie; a bylo-li by kde to ve dskách nalezeno a mně příslušalo, to tímto vkladem mrtvím a mo- řím. 2537. Půta z Lichtmburka Lidmile z Miličína a její erbóm ves Šunvald <ves Cholinu>, ves Lazce, ves Sokolín, ves Bfevence, ves Plnkúty, ves Mirotín a ve vsi Libině i což jsem tu v svrchu- psaných vsech koli práva měl, tu v Šunvaldě s ko- stelním podacím, tudíž s podacím kaply Všech svatých v témž tu kostele Šunvaldském, s podacím oltáře svaté Maří Magdaleny opět v témž kostele, item s podacím oltáře a kaply pod Brníčkem Matky Boží na nebe vzetí, to zboží s mlýny, s luhy, s lesy, s chrastinami, se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, což od staradáv- na k tomu zboží přísluší a jest vymezeno, tak jakož jsem to zboží sám držal a jeho požíval, nic sobě tu práva, panství ani vlastenství nezachová- vajíc, než to všecko vkládám ku pravému dědic- stvie; a bylo-li by kde ve dskách ješto by nám s bratřími mými příslušalo, toho se odříkáme a odpisujem. 238. Markvart ze Zvole Hynka staršího ze Zvole a z Golštajna a syny jeho, erbův svých, bez škody přijímám na pravý spolek na to na všecko, což mám neb jmíti budu, takovü mérü, ktoZ by kolivék ten statek muoj po mej smrti držeti měl, aby Mahdaleně z Nového Hrádku, manželce mej vlastnie, najprvé z toho statku mého dvanáste set 1) V orig. erobom. 2) Tak v orig. proti správné životné příponě -ni v ná- sledujícím vkladu č. 241. 1481 XII zlatých dobrých uherských a dal a zaplatil; a do- kud by jí dáno nebylo a úplně zaplaceno, dotud aby ona, manželka má, všecek statek muoj držala a jeho požívala beze vší příkazy. 239. Anežka z Ojnic Jana Dunč z Žákovic, manžela svého, přijímám na pravý spolek na to na všecko, což mám neb jmíti budu. 240. Mikuláš z Zástřizl a ze Vnorov Mikulášovi z Ořechového 'a Benešovi, bratru jeho, též z Oře- chového a jich erbóm svého vlastního VIIIP/. lánu tu v Ořechovém se vším příslušenstvím a panstvím, jakož ti lánové v svých mezech a hra- nicích a v právích od staradávna záležejí a vy- mezeny?) sü, nic sobé ani erbóm svým, ani budú- cím panství ani vlastenství na tom nepozóstavuje, to všecko ku pravému dédicství ve dsky vkládám a vpisuji.?) Mre£ován. 241. Mikuláš z Zástřizl a ze Vnorov Mikulášovi z Ořechového a Benešovi, bratru jeho, též z Ofe- chového a jich erbóm svého vlastního puol desáta lánu tu v Ořechovém se vším příslušenstvím a panstvím, jakž ti lánové v svých mezech a hrani- cích a v právích od staradávna záležejí a vyme- zeni jsü, nic sobé ani erbóm svym, ani budücím panstvie ani vlastenství na tom nepozóstavuje, to vSecko ku pravému dédicství ve dsky vkládám a vpisuji. Pretrhán. 242. Lidmila z Miličína Hynkovi mladšímu ze Zvole a na Osoblaze ves Cholinu se vším pan- stvím a její příslušenstvím vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství a jeho erbóm. Přetrhán a na okraji Jan z Lipého. 243. Václav z Boskovic, najvyší komorník cůdy olomücské, Pertuolt z Lipého, najvyší maršálek královstvie českého, Jan Heralt z Kunstátu a na Plumlově, Jan z Dubej na Štemperce, zástupce nebožtíka pana Jiříka z Kravař a z Strážnice a za jeho rukojmie Čenkovi z Pulic a jeho erbóm dvuor dědičný ve vsi Studenci blíž Prostějova se vším plným právem, panstviem a příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna přísluší, nic sobě ani erbóm našim panstvie ani vlastenství nepozó- stavujíce, jakožto zástupce vkládáme ku pravému dědicství. 244. Kunka z Cimburka na Jičíně Ctiborovi z Lantštajna a erbóm budúcím a potomkóm jeho ves Záhorovice s mlýnem, s lukami, s lesy i s ji- ným se vším právem a příslušenstvím, což k tej vsi od staradávna příslušalo a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm panstvie a vlastenství ne- pozóstavujíc, to všecko vkládám ku pravému dě- 3) Tento vklad vepsán na horním okraji, tedy dodateč- ně. Písař asi přehlédl následující text č. 241 téhož znění (až na zápis počtu lánů). f.30 

Strana 35
f.30 v. XII dicstvie. Pakli by kde jinde svědčilo mně a mým erbóm, to tímto vkladem mrtvím a mořím. 245. Půta z Lichtmburka a z Bítova Protiwvcovi staršímu z Zástřizl a z Pavlovic a jeho dědicóm zboží své vlastní a dědicství, na vsi polovici Trúbkách blíž Kroměříže puol čtvrty a dvadceti kop groší platu ročního s lidmi platnými i neplat- nými, s lesy, s chrastmi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsem sám držal i moji předkové, nic sobě na tom ani svým erbóm, ani budúcím žádného práva ani příslušen- ství a panství, ani kterého vlastenství nezachová- vaje ani pozóstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství; a jestliže by to kde ve dskách bylo nalezeno a nám s bratřími příslušalo, aby tímto vkladem to umrtveno bylo. 246. Anna z Blažejovic Václava a Petra, syny své, na spolek přijímám na puol Vlkoše a k čemuž tu právo mám po otci mém aneb po mateři mej, též v') Bochoři, k čemuž právo mám, a v Kuját- kách, což tu také práva mám po svej mateři Bar- boře z Brámic. 247. Mikuláš z Zástřizl a ze Vnorov Janovi Sobínovi a Mikulášovi, bratřím vlastním ze Zbo- rovic, a jejich erbóm zbožie své vlastní dědičné, což jsem měl ve vsi Lískách, pět lánuov, tři hřiv- ny platu na těch láních s lidmi platnými 1 neplat- nými, s polovicí kostelním podacím.) s platy, s čin- žemi, s užitky a poplatky, s sady, háji, s křovina- mi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vodami, se vším příslušenstvím, což k těm lánóm od stara- dávna příslušalo a přísluší, jakož ti lánové v svých mezech a hranicích vymezeny jsú a záleží, jakož jsem to sám držal, nic sobě ani svým erbóm prá- va, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, to všecko právo ve dsky zemské vkládám ku pra- vému dědicství. 248. Adam z Strabenic Hanušovi z Jistebna <a Janovi Polomcovi z Polomě>>, Dorotě z Stra- benic a jich erbóm a Janovi Janovskému z Stra- bemic a Janovi Polomcovi z Polomě své vlastní dědicství, ves Strabenice, ten díl, kterýž jsem tu sám měl, s dvorem a rolí, s lidmi platnými i ne- platnými, s lesy, háji, s chrastinami, s rybníkem, s lukami, s pastvami, s vodami, s činžemi, s ro- botami, s užitky, s mezemi, s hranicemi, jakž“) | to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna jest vymezeno, se vším panstvím a príslušenstvím, jakož sem sám držal, nic sobč tu ani svým erbóm práva, panství ani vlastenství nepozóstavuje, to všecko právo vkládám ku pravému dčdicství. 249. Jan Strýček z Tuchořic Janovi z Počernic 1) V orig. též k v. 2) Koncovky -ím asi vlivem předchozího instrum. 3) jakž se opakuje nepřetrženo na poč. násl. fol. 1481 35 a z Pacova a jeho erbóm hřivnu platu ročního bez puol osma peníze, kterůž mám na lánu a na čtvrtí ve vsi v Pacově, vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství, tu sobě ani erbóm svým žádného práva ani kterého“) vlastenství nepozó- stavuje. 250. Augustyn z Špraneka a Vaněk z Logova, rukojmie za Vanka z Prus již umrlého, Ctiborovi z Tučína a jeho erbóm ves Leščnú se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což od stara- dávna k ní příslušalo a přísluší, nic sobě tu prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozóstavu- jíce ani erbóm svým, než to všecko vkládáme a zpravujeme vedlé rukojemstvie ku pravému dě- dicství. 251. Vaněk Pivo z Bařic, rukojmie za Jana z Pačlavic již umrlého, Janovi Janovskému z Strabenic a jeho erbóm ves Cetochovice s tvrzí, s dvorem poplužným, s robotami, s rolí oranů i neoranú, s sadem, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s požitky, s lesy, s chrastinami, s luka- mi, pastvami, s pastviščemi, rybníky, s horami, s fekami, s potoky, s mlýnem, s vodami, mezemi a hranicemi a jakož to zboží a ta ves od stara- dávna v svých mezech záleží a jest vymezeno, i se vším příslušenstvím, nic sobě ani svým erbóm panství ani kterého vlastenství nepozóstavuje, to všecko vkládám ku pravému dědicství. 252. Machna z Krčman Jana Všekece z Rysm- burka i jeho syny Mikuláše a Licka na to věnné právo, kteréž na vsi Křtomili třidseti hřiven groší dobrých stříbrných po nebožce Markretě“) z Rysm- burga, tetce mej, na mě spolkem přišlo, přijímám na pravý spolek na svuoj díl. 253. Jan z Ponikvy erby své na“) svú vlastní ves Pomkev a na tvrz a na dvuor i na to na všecko, což mám neb jmíti budu, i na les Březinu, kterýž les leží blíž Konmice a sluší ke vsi Ponik- vám, na to na příslušenství všecko, což od stara- dávna k tej vsi přísluší, přijímám na pravý spolek. 254. Adam z Strabenic přijímám na pravý spo- lek Jaroslava z Hříšče a erby jeho na polovici Svárova, k čemuž právo mám. 255. Alena z Náměšče a Zbyněk, syn její, z Vrahovic a z Náměšče přijímáme Hynka, strý- ce svého, na pravý jednostajný spolek na to všecko, což mámy neb jmíti budem, s takovú výminkú, jestliže by nás Pán Buoh smrti neuchoval a dítek našich, táž Alena a týž Zbyněk poručníky činíme dítek svých, ač by nás Pán Buoh smrti neuchoval, i statku svého všeho, kterýž máme neb míti bu- dem, najvyší poručnicí činímy Barboru z Ojnic, 1) Následuje práva, přetržené touž rukou. 5) Tak v orig. 8) Toto slovo nadepsáno touž rukou. 

Strana 36
1.31 36 manželku svú milú, do jejího stavu proměnění, ač by vdovú zóstala a dokaž by stavu svého ne- promčnila, aby najvyší poručnicí zóstala, k ní a s ní činím téhož poručníka“) Jana z Žerotína a syny jeho, strýce svého milého, tak, jestliže by mne, svrchu dotčeného Zbynka, Pán Buoh smrti neuchoval a dětí mých, aby svrchu dotčenej Bar- boře, manželce mej milej, pět set zlatých dobrých uherských nad věno její z mého statku ze všeho vydano bylo; pakli by Pan Buoh neuchoval mne, Aleny, a mne, svrchu jmenovaného Zbynka, a dítek mých a společníka mého a strýce mého svrchupsaného Hynka z Vrahovic, tehdy přijí- mámy na pravý jednostajný spolek již psaného Jana z Žerotína a děti jeho; pakli bychom komu co poručili do sta kop summy anebo méně*) pod sv pečetí a jiných dvú dobrých lidí na svědomí, aby to porucenstvi takovń moc mólo, jako bychom dckami zavázali. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernstejna]. 256. Barbora z Ojnic přijímám na pravý spolek Zbynka z Vrahovic, manžela svého, na to, což mám neb jmíti budu. 257. Jiřík z Varhoště činím odpor tomu vkladu, jakoż Havel Chudobín z Bofic vkládal Bohusla- vovi z Kokor a z Tršic Otěhřiby, ves pustú, že já k tej rychtě právo mám tu v Otěhřibech jakožto k dědicství svému i k tomu, což k tej rychtě pří- sluší. 258. My, Viktoryn, z božie milosti, Jindřich starší, Jwmdřich mladší a jinak Hynek, z též boží milosti kniežata minstrberská, hrabí kladští, páni z Kunstátu a z Poděbrad, a já, Boček z téhož Kunstátu a z Poděbrad, bratřie, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdež čten neb čtúcí slyšán bude, jakož najjasnějšíe kníže, král a pán, pan Jiří, král český etc. slavné paměti, otec a pán hoře psaní, zastavili v penězích a zapsali jsme hrad Fulnek se vším příslušenstvím a panstvím stateč- nému rytieři Janovi z Žerotína, jakož pak listové a zápisové od krále JMti, otce našeho najmilosti- vějšího, i tudiež náši v sobě šíře a světleji okazují a zavírají, a pokad králi slavné paměti JMti i nám tudiež z toho slúžiti") a činiti měl a povinen byl, to také při tom obsiżeno*) jest, pak my nahoře psaní bratří k žádosti najjasnějšího kní- žete, krále a pána, pana Matiáše, uherského etc. krále etc., dali jsme a mocí tohoto lista“) dobrovol- ně s radú“) našich věrných milých dáváme z jedno- stajné vuole statečnému Janovi z Žerotína, jeho 1) Následuje urozeného, přetrháno světlejším inkou- stem. 2) V orig. mene. 3) V. orig. slusiti. 1481 XII erbóm, dédicóm a budúcím potomkóm týž hrad Fulnek s městem, vsemi, vesnicemi, se všemi po- žitky, duochody, platmi, poplatky, se vším pan- stvím, příslušenstvím, rybníky, dvormi, poplužím oraným i neoraným, horami, lesmi, chrastinami, mlýny, vodami, řekami, potoky, zemanstvím i s manstvím, kteréž k tomu zámku příslušejí, i s svrchním panstviem, právem, podacím duchov- ním i světským, kterýmž se jiným ménem jmenují neb menovati mohü, ku pravému svobodnému dě- dicství, nic tu sobě, svým erbóm ani budńcim našim potomkóm nepozóstavujíce žádného práva, panstvie, vlastenství ani keré služby, takže již menovaný Jan z Žerotína, dědicové jeho, erbové a budúcí potomci mají a budú moci toho všeho již menovaného, svobod, práv požívati, s tím se obrátiti k kterémuž právu chtie, a ten hrad a zboží vložiti v zemské dcky v moravské aneb v opavské tu, kdež se jim zdáti a líbiti bude, bez příkazy všeliké nás, nahoře psaných bratří, našich dédicuov, erbüv a budücích potomkuov s tím se vším panstviem, právem, svobodami, požitky, vlastenstvím týž hrad Fulnek v témž právě, svo- bodách mohů odprodati, změniti a jakž chtí, s ním učiniti jako s svým vlastním svobodným, zpupným dědicstvím; a ač bychom my, již psaní bratři, na již psaný hrad Fulnek a panstvie, které listy neb zápisy měli, takové všecky listy a zápisy tímto listem mrtvíme a všie moci zbavujem; pakli ve dckách buď v opavských neb jinde kde hrad a zbožie to fulnecské zavazeno bylo ku právu neb k dědicstvie aneb jiným obyčejem, i to máme my, svrchupsaní bratřie, a přiříkáme jemu vyprostiti a plně vyčistiti a vymazati, aby on, svrchupsaný Jan z Žerotína, dědicové, erbové a potomci jeho mohli toho svobodně požívati, v témž právě od- byti, jakož se nahoře vypisuje, jakž a komu by se jim zdálo a líbilo, jako svého vlastního zpupného a svobodného dědicství; a ktož by tento list jměl s dobrü, svobodnü, fádnü vuolí jiZ psaného Jana z Žerotína, jeho dédicuov, erbüv a budücích po- tomkuov, ten má, a chcem, aby jmíti jmól tuż moc a též plné právo k nahoře psanému a jmeno- vanému zámku, zbožie, panstvie a v tom ve všem právě, svobodách toho požívati i odbyti tak, ja- kož se nahoře vypisuje, jako on sám, Jan z Žero- tína, erbové a budůúcí jeho. Toho všeho na po- žata a páni bratřie, náše vlastní pečeti z jedné vůle a dobrovolně kázali jsme k tomuto listu při- věsiti, jenž dán a psán v Brně léta od narození *) Tak v orig. 5) Opr. touż rukou z radych, kterýžto tvar vznikl pa- trně podle následujících genitivních tvarů na -ych. 

Strana 37
1.51 v. XII Syna Božího tisíc čtyři sta sedmdesátého pátého počítajíc, ten den před svatým Tiburcím počíta- jice [10. srpna 1475]. Tento vklad jest v druhejch knihách pana Ladslava z Boskovic.?) 259. Jan z Zerotina a na Fulnece jakož mám list a jsem vysvobozen od osvicenych knizat, knéze Viktoryna, knéze Jind¥icha, knéze Hynka, pana Bočka, knížat minstrberských, hrabí klad- ských, pánuov z Kunstátu a z Poděbrad, na svrchupsané zboží fulnecské a na hrad Fulnek i se vším panstvím jeho, že se mohu obrátiti s ním k kterémuž právu chtíti budu, jakož list předepsaný to dále okazuje. Protož já, Jan z Že- rotína, v tej mocnosti vkládám ve dcky zemské v Olomáci dobrovolné sobě, svým erbóm a dědi- cóm i budúcím svým potomkóm své vlastnie pan- ství a dědicství, zboží fulnecské, a k zemi morav- ské se připojuji a vtěluji | k právu zemskému olomúcskému věčně to zboží svrchupsané a pan- ství, totižto hrad Fulnek i s městem Fulnekem i s klášterem, s panstvím vrchním i podacím i s tím, což na těch vsech klášterských práva mám i platuov, vsi dědičné své: Butovice, Kujavy, Ži- botice?) Stachovice, Suchdol, Vražné, v Pohoři ten díl, kterýž tu mám, ves Kletné, ves Jestřebí, coz tu mam, v Vikovicich, což ke mně přísluší, ves Valtífovice, ves Grucovice, Kolcziffy, ves pustá, neZ toto sobé vymiefuji a pozóstavuji many své, kteréž k tomu zámku mám, aby mi ti v témž manství a v těch službách věčně zóstali a v pravé svém manském®) příslušali k Fulneku jakož prvé. Tito jst manové: ves jménem Poho- řílka, kterůž drží pan Mikuláš Bielovský, ves Slatina, ješto v ní sedí Mikuláš Studénka, Jan Jestřabský, což má v Jestřebí a v Pohoří, Jan Třidcátník, Jan Capek.*) Tyto jsú vsi klášterské: Jerlochovice, Derné, Stará Ves, Jílovec, v zástavě od téhož kláštera, ves Bielov, ves Pustějov, kteréž ty dvě vsi držím v zástavách a v penězích; ta svrchupsaná panství a zboží každý vedlé jeho práva vkládám s mezemi, s hranicemi, se vším panstvím i příslušenstvím, důchody, kterýmiž se koli jmény menovati mohü, i se všemi užitky ku právu, panství i dédicstvie a panovánie. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 260. Jakeš z Lúčky i s svými erby odříkám se i své erby toho práva všeho, kteréž mám na lánu dědičném a dvoře v Chýlcích i se vším příslušen- stvím, neb jsem ten dvuor tu v Chýlcích prodal Martinovi a Mikulášovi a jejich erbóm ku pra- 1) Tento nadpis je pozdější rukou. Druhé knihy pana Ladslava z Boskovic jsou XVIII. kvatern olomoucký; zdejší odkaz se vztahuje na č. 99 téže knihy. ?) Tak v orig. 3) manském se opakuje nepretrzeno. 1481-1482 37 vému dédicství a we dsky zemské vkládám a vpisuji. 261. Jindřich Šašek z Rakových právo své všecko, kteréž má na dvoře v Podhájí, Jana Ko- pace daniem kralovskym i také spolkem Kateřiny z Podhájí, dcery Jana Kopáče, kteráž jest jej, Jindřicha Šaška, a dědice jeho na ten dvuor s jeho příslušenstvím na spolek dskami*) přijala, Janovi Heraltovi z Kunstátu a z Plumlova, erbóm a po- tomkóm jeho ve dsky vkládá a vpisuje. 262. Jan Húse z Podhradí, Vaněk z Bařic, ru- kojmie za Jindřicha z Opatovic již umrlého, Ja- novi z Pnétluk a z Rostítek a jeho erbóm čtyři lány v Rostítkách, tfí s purkrechty a jeden, čtvrtý, bez purkrechta, kterýž tolikéž platí jako ten jeden, jakoż pak ti purkrechti*) od staradávna v svych mezech a hraniciech vymezeny jsú, to všecko vkládám a vpisuji ku pravému dědicstvie. 263. A ano Domini millesimo CCCCLXXXIP v pondělí po Svíčkách /7. ledna 1482] drZán jest sněm v mésté Olomáci a právo, na němž jsú byli páni tito dolepsaní: duostojny v Boze otec a pán, pan Tas, biskup olomücsky, pan Ctibor z Cimbur- ka a z Tovacova, hajtman margabstvie morav- ského, pan Václav z Boskovic, najvyší komorník cúdy olomúcské, pan Jan z Žerotína, najvyší sudí tejž cůdy olomůcskej, Tobiáš z Hory Obřan- ské, najvyší písař desk a práv margabstvie mo- ravského, pan Vilém z Pernštajnu, najvyší ko- morník cúdy brněnské, pan Markvart z Lompni- ce, pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Jan Heralt z Kunstátu, pan Jindřich z Sovince, pan Oldřich z Boskovic, pan Hynek z Valdštajna, pan Albrecht starší z Šternberka, pan Karel mladší z Vlašimě, pan Jan Pňovský z Sovince, pan Ctibor z Lant- Štajna, pan Jiřík starší Tunkl z Brníčka a z Zá- břeha a jiní páni. 264. Jan Tunkl z Brníčka s svými bratřími i s svými erby vkládáme ve dsky Jiříkovi Tunklovi staršímu z Brníčka a z Zábřeha a jeho erbóm puol vsi Závořic s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lidmi, s platy, s poplatky, s činžemi, s robotami, s lesy, s chrastmi, s rybníky, s mlýnem, s řekami, s potoky, s lukami, s mezami, hranicemi starodáv- ními i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, tak jakož jsme to sami po otci svém držali, ku pravému dědicství, jich jmění a poží- vaní dědičně držemnému beze všeho ssutí. Přetrhán a na okraji J[an] z Per[nstejna]. % U posledních dvou manů (Jana Tridcóatnika a Jana Capka) neni uddno, co drzeli. 5) V orig. na dskami vlivem předchozího předlož. tvaru. 9) V orig. purkrechtij. 1.52 

Strana 38
f.52v. 38 265. Jiřík Tunkl starší z Brníčka a z Zábřeha vkládám ve dsky Janovi Tunklovi z Brníčka a jeho*) bratfim i jejich erbom, co drZal v Tate- nici, v Lubném, v Cotkytli, v Sumvaldé, v Janko- vě, v Sudinë, s rolí oranü i neoranáü, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s robotami, s platy, poplatky, s pastvami, s lukami, s požitky, s rybníky, s po- toky, s řekami, s lesy, s horami, s dolinami, s čiž- bami, s hony, s mezemi, s hranicemi starodávními i se vším plným právem, panstvím 1 příslušen- stvím, tak jakož sem to sám držel, k jich jmění, držení a požívaní, ku pravému věnnému právu v pěti stech hřivnách groší dobrých stříbrných českých. Mřežován. 266. Oldřich z Boskovic Elšce z Janovic, man- želce své vlastní, na vsi, kteráž slove Nová Ves, na vsi Starém Městě, na vsi Rostání, na vsi Unérdzce, na vsi Bezděčí, na vsi Vražném, na vsi Arnultovi, na vsi Arnostovi a na těch třech ryb- mácích, kteříž leží pořád od Chormic, a na dvoře, kterýž slove Suchý, i na tom na všem, což k těm vsem, rybníkóm a dvoru přísluší, puol osma sta kop groší vkládá a nad věno její tisíc kop groší, kteréž zvláště po ní kromě věna*) vzal, také na těch svrchupsaných vsech, rybnících a dvoře vklá- dá ve dsky a vpisuje k věnnému právu, což věna jest. Pfíjeméí toho sám?), svrchupsany Oldtich, jest na všecek statek svuoj, kterýž má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Lad(sla]v [z Boskovic]. 267. Oldřich z Boskovic všeho statku, kterýž má neb jmíti bude, a dětí svých Elšku z Janovic, manželku svů, Václava, Albrechta a Jaroslava, bratří své vlastní z Boskovic, a Bohuši, strýce svého také z Boskovic, mocné poruéniky činí. 268. Zygmund a Mikuláš, bratřie z Kremže, Mikulášovi z Zborovic dvuor náš dědičný v Lidé- řově s kopcem, s lidmi platnými, s činžemi, po- Zitky, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s luka- mi, s pastvami, s lesy, s potoky, s rybníky i se vším plným právem a panstvím k tomu dvoru od staradávna příslušejícím, nic sobě ani svým er- bóm, ani budúcím práva, panstvie ani vlastenství na tom nepozóstavujíce, tak jakž jsme sami to drželi, vkládáme ku pravému dědicství. 269. Václav z Švábenic“) tomu vkladu činie od- por pravě, že k tomu lepší právo má než Zigmund a Mikuláš, nahoře psaní. 270. Ctibor z Cimburka a z Tovačova Vilémovi z Pernštajnu na Tovačově základ ukazuje jako komorníku brněnskému, jestliže by Elška z Melic, 1) Následující erbóm touž rukou přetrženo a podteč- kováno. 2) Následující její je přetrženo. 8%) sám se opakuje a není přetrženo. 1482 XII manželka jeho, pro prodaj dědicství hradu Ná- měšče Viléma nařkla a nestalo se jí dosti podlé vkladu jeho prvního jí, Elšce, na městečku Králi- cích, Hrděbořicích, Ejvami, Výklecích a rybnících, což jí vloženo jest, aby se Vilém statkem jeho Ctibora hojití mohl a se vypravoval. 271. Dobeš z Rohozova Janovi Planknarovi z Kynšperku a jeho erbóm věnmné právo, kteréž má po Johance z Budkova, mateři svej, panským přísudem, dvě stě hřiven grošuov pražských na vsi Drslavicích, na dvoře a mlýně před Brodem Uherským, na podsedcích i rybářích, vkládá a vpisuje ku pravému věnnému držení. 272. Machna z Duban Jindřicha, syna svého, a Annu, dceru svů, z Vlašimě na všecko své právo, kteréž mám nebo jmíti budu v Dubanech a v Laz- náciech, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 273. Jan Húse z Podhradí Jiříka z Kateřinic a z Rychvaldu na to na všecko, což má na dě- dicstvie, na zástavách i jinde aneb ješče jmíti bude, syny a dcery jeho přijímá na pravý spolek. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 274. Jan Mukař z Kokor přijímá na pravý a jednostajný spolek Haška z Vrchlabie, švagra svého, a Kateřinu, sestru svů, též na to na všecko, což má neb jmíti bude, erbóm svým bez škody. 275. Jan z Čertoryj Václavovi Čechovi z Hrád- ku a erbóm jeho na vsi své dědičné Čelčicích, na lidech usedlých a nezávadných i na všem té vsi příslušenstvie, což k ní od staradávna přísluší, a na všech požitcích a užitcích čtyři sta zlatých dobrých uherských vkládám k věnnému právu a vpisuji; a coZ by tu na té vsi jemu platu nedosta- lo by,") to mám jemu jinde ukázati na dédicství svém, dokudZ toho®) v držení bude; a ktož by tu ves Čelčice právem nařekl zemským, to já, Jan, a erbové moji zpraviti a osvoboditi mají. Mřežován. 276. Katerina z Nabdina Johanna, muze svého z Prostějova, na pravý spolek na ves Rudice s dvorem, s kostelním podacím, s rolí, s lidmi, platy, s užitky a poplatky, s robotami, s obcemi, s chrastmi, s lesy, s vodami, s rybníky, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi a k tomu dvoru od staradávna přísluší, s mezemi i s hra- nicemi, jakoZ ta ves a dvuor v svych mezech od staradávna záleží a jest vymezeno, i na to na všecko, k čemuž právo mám aneb jmiti budu, přijímám. 277. Jan z Frivaldu Janovi z Sovince a z Pňo- vic a jeho erbóm vkládá a vpisuje ku pravému *) V orig. Swabenicz. 5) Tak opakováno v orig 6) Následuje přetržené p. 

Strana 39
1.33 XII dědicství dvě hřivně platu v Děšově se vším prá- vem a panstvím, tak jakož to jsem sám držal, ku pravému dědicství; to vše právo své i bratří svých mladších na již psaného Jana a jeho erby převo- zuje a sám i od svých bratří mladších, ač by kde ve deskäch mél, se odfika. 278. Václav z Boskovic i s svými erby a bratry mladšími svými Janovi Kolesovi z Rakových a jeho erbóm dědicství své vlastní, ves <Kladoru- by, ves Lhotku blíž Boskovic, keráž leží nad vodú Bielů>> a k tomu lúku, kteráž leží blíž Mladkova, ješto slove Vavřínkova lůka"*) <s lidmi platnými i neplatnÿmi, s robotami, s lukami, s> pastva- mi, s lesy, s horami, s vodami, s hranicemi i se všemi těch vsí příslušnostmi, jakož jsme to sami držali, nic tu sobě práva, panství ani vlastenství nezachovávajíce, vkládámy ku pravému dědic- ství. Od poslední závorky přetrháno svislými čarami. Ke všemu tomuto vymazání na okraji Jan z P[ernêtejna]. 279. Jiřík z Kateřinic, rukojmie jediný živý za Kateřinu z Pozořic, Bohuslavovi z Kokor a z Tršic i jeho erbóm sto hřiven groší širokých věnných peněz na vsi Otěhřibích i na rychtě zá- kupnej a na dvoře i na jejich na všem příslušen- stvím?) vkládám a vpisuji ku pravému vénnému právu. 280. Item tento list dolepsaný krále Ladislavuov slavné paměti pan Ctibor z Cimburka, hajtman margabstvie moravského, Bohuslavovi z Kokor, dav jemu posly, pana Jana z Dubé, pana Jiříka Tunkle staršího z Brníčka, ve dsky vepsati kázal jako tomu, jesto dobrû vûli jmâ: Ladislaus, Dei gracia Ungarie, Boemie, Dal- macie, Croacie etc. rex, Austrie dux, marchio Moravie etc., notum facimus tenore presencium universis, quia inspectis benigne fidelibus et indefessis serviciis maiestati nostre per fideles nostros dilectos Henricum de Bistrzicz, nota- rium nobilis Johannis de Thowaczow, et Ni- colaum Chudobin de Borzicz inpensis hactenus et in antea accurracius exhibendis, omne jus, quod nobis velut marchioni Moravie competit in villa Ottiehrziby, cum censu, agris cultis et incultis, pratis, pascuis, piscinis, rivis, sil- vis et omnibus pertinenciis per mortem Johan- nis Lapka de Oprostowicz ad nos devolutis, pre- nominatis Henrico et Nicolao dedimus, contuli- mus graciose. Mandamus igitur capitaneo uni- versisque tabularum czude Olomucensis marchio- natus nostri Moravie officialibus, quatenus pre- fatis Henrico et Nicolao dictorum bonorum possessionem tradant ipsaque bona eiusdem ta- 1) Zde v orig. svislá čára 0.5 cm. 2) Tak v orig. 1482 39 bulis czude eisdem Henrico et Nicolao et eorum heredibus annotare non ommitant, salvis tamen iuribus alienis. Presencium sub nostri regalis si- gilli apensione testimonio literarum. Dattum Po- sonii die decima octava mensis Junii anno Do- mini millesimo quadringentesimo quinqu([a]gesi- mo sexto [16. éervna 1456], regnorum nostrorum anno Ungarie decimo septimo, Boemie vero tercio. 281. Václav z Prusinovic a z Kolicína?) i na místé svého bratra a svych sestr Machně z Krč- man, Janovi Vsekecovi z Rysmburka a z Polú- vsi a jeho erbóm*) mužského pohlaví své vlastní zbožie, ves Zákovice s dvorem, s sadem, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranáü, s platy, s požitky, s mlýnem, s vodami, s lesem, s chrastinami, s robotami, s lukami, s pastvami, pastvištémi i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi a k tomu dvoru od staradávna příslu- šalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ta ves a ten dvuor v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, nic sobě ani žádnému z nás, ani svým erbóm nepozósta- vujíc práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko vkládáme ku pravému dědicstvie ve dsky zemské. 282. Jan Duon z Žákovic Anežce z Ojnic, man- želce své vlastní, na vsi Újezdci a na vsi Těšově a na vsi Zákřovu i na všech jich těch vsí přísluš- nostech puol třetího sta hřiven groší dobrých stříbrných věna jejího a puol třetího sta zlatých dobrých uherských, kteréž se jemu nad věno po ní dostalo, to všecko vkládá a vpisuje ku pravé- mu jejímu věnnému právu. Příjemčí on sám, Jan Duon svrchupsaný, na ostatek statku svého. Mřežován. 283. Jiřík, Aleš, Barbora, Anežka, Marketa, bratří a sestry vlastni z Ojnic a z Nevojic, ves Újezdec, ves Těšov, ves pustúů Zákřov s dvorem v Üjezdci, s robotami, s sadem, s mlýny, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s užitky i se všemi požitky a poplatky, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s rybníky, s vodami, s řekami, s háji, s chrastinami, s kostelním podacím v Újezdci i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží od staradávna přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakož to zboží a ty vsi již menované v svých me- zech a hranicích záleží a jest vymezeno, se vším plným právem a panstvím, tak jakož jsme to sa- mi drZali, nic sobé tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboZí nepozüstavujíce, neZ to všecko vkládáme a vpisujem Janovi Duňovi z Žá- kovic a jeho erbóm ku pravému dědicství. Mřežován. 3) V orig. s počátečním G—. %) Poslední tři slova nadepsána písařem. 

Strana 40
f.33v. 40 284. Albrecht starší z Šternberka činím moc- ného poručníka dskami všeho statku svého 1 dětí svých pana Viléma z Pernštajna, najvyšího ko- morníka cüdy brnénské. 285. Mikulá$ z Zborovic Kunku z Lodéjnice, manZelku svü, 1a dvuor v Lidéfové s kopcem, na lidi, ná platy, na požitky, s roli oranû i neorant, s robotami, s lukami, s pastvami, s lesy, s řeka- mi, s rybníky i na to na všecko právo a panstvie, což jest od staradávna k tomu dvoru příslušalo, nic sobě nepozóstavuje, na to na všecko, což mám neb jmíti budu, přijímám na pravý spolek. MÿeZovän a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 286. Augustin z Spraneka a z Mrlína, Mikuláš Prvovec z Lesénej, Vanék z Logova, rukojmie za Bernharta z Sezemic umrlého, Ruprechtovi 2 Vrchlabie*) své zboží vlastní, puol vsi Kozlovic s puol dvorem tudíž přísedícím, se těmi podsedky, s lidmi platnými i neplatnými, s řekami, s potoky, s lukami, s pastvami i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož jsme to sami držali a požívali, nic sobě tu ani erbóm jeho, Bernartovým, nepozóstavujíce, než to všecko vkládáme ku pravému dědicstvie Ruprechtovu a jeho erbóm. Mřežován. 287. Roprecht z Vrchlabie Vilémovi z Pern- štajna a jeho erbóm zboží své vlastní dědičné, totiz turz Prosenice se vsemi Prosenici, «a Sedl- ci2?), s dvorem v?) Prosenicích <a s dvorem v Sedlci>*) k tém vsom®) prísedícím, s mlýnem a puol vsi Kozlovic s dvorem a s lukami, tak jakož jsem to sám držal, s lidmi platnými i neplatnými, CinZemi,?) poplatky a se v$emi uZitky, s robotami, s rybníky, s rybniciscemi, s lesy, s háji s chrasti- nami, s dúbravami, s řekami, s břehy, s potoky, s jezery, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s hranicemi, s mezemi, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic nepozóstavuje, což k té tvrzi a těm vsem od staradávna příslušalo a přísluší, tak jakož jsem sám držal a požíval, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicstvie. 288. Mikuláš z Uhřec, jakož jsem měl dvuor svuoj dědičný v Oděradech od nebožtíka Přecha, ujce svého, i prodal jsem ten dvuor Jiříkovi z Po- doie a Papkovi z Odërad i jich dédicôm i to 1) V orig. z Svrchlabie. 2) Tak v orig. vlivem předchozího instrum. Prosenici. 8) v nadepsáno. 3) Na okraji k oběma škrtům Ista abolicio non preiu- dicat intabulationi a pod tím připsáno Vratislav z P[ern- Stejna]. 5) Tak v orig. % Psáno s činžežemi. 1482 XII vsecko, coż”) k tomu dvoru příslušalo, i tu čtvrt, kterúž jsem k tomu dvoru, svobodnů, od Plachého dědičně při') kúpil. Protož já, svrchupsaný Miku- láš, i s svými erby toho svrchupsaného dvoru i což k tomu d')voru přísluší, odříkám se i erby své; a jestliže by kde ve dskách nalezeno bylo, ten vpis aby žádné mocnosti neměl. Než to prodal jsem svrchupsanému Jiříkovi a Papkovi a jich dětom ku pravému dědicství i to všecko právo, jakož jsem sám držal. 289, Léta bozieho tisícího CCCC?LXXXII* v pondělí po svatém Fabiánu /21. ledna 1482] stala se smlúva mez|i] Janem Kolesú z Rakových s jedné a Hedviku z Hlozejuovky a Kateřinú,?) dcerú její, s strany druhé před panem Václavem z Boskovic, najvyším komorníkem a jinými úřed- níky práva většího i menšího v Olomůúůci o puol dvoru v Olšanech i o to, což k té polovici příslu- šalo, a to takovü mierü, Ze mä list udělán býti jí i dceři její od Jana Zúbka ze Zdětína na dvě stě hřiven a na deset hřiven drobných peněz, i jestliže Hdjek*) na ni tfidceti hFiven prestüpt; pakli by prestupiti nechtél, aby ji i sirotku svrchupsanému na téch dvi std hfivnach a na desiti hfivnach to sešlo a na den svatého Jiří najprv příští má jim Zúbek úrok vydati puol jedenástý hřivny drob- ných peněz. 290. Kateřina z Rakových, jakož jsem měla po otci svém Raclavovi k puol dvoru olšanskému spravedlnost a což k tej polovici přísluší, a máti má na tom dvoře měla věna sto a třidceti hřiven drobných peněz; i učinila jsem s strýcem svým dobrovulnü®) smlúvu, Janem Kolesú z Rakových, takovü, Ze on mně a mateři mej Hedvice má dáti dvě stě hřiven a deset hřiven drobných peněz. Protož já, svrchupsaná Kateřina, své vší spra- vedlivosti,*) kterúž jsem na tom a na tej polovici měla po otci svém, odříkám se a odpisuji toho svého všeho práva, což jsem jeho tu měla. 291. Ctibor z Nelešovic i s svými erby, jakož jsem měl dědinu v Nelešovicích po svém otci, po Ctiboru; tej dědiny se odříkám i všeho práva a panství, což k tej dědině od staradávna příslušalo; a jestliže by kde ve dskách nalezeno bylo, že to moci nemá jmíti a mrtvo býti má. 7) Na těchto místech asi 1.5 cm od pravého okraje písma v pergamemu oválový kaz (otvor) rozměrů IX0.5 cm; písař přerušené slovo nezkráceně dokončuje za kazem. 8) a Kateřinú se opakuje a je touž rukou podtečkováno na znamení neplatnosti. 9) Je to patrně Jan Hájek z Podhájí. 10) V orig. spravevedlivosti. 

Strana 41
KNIHA XIII. Z LÉTA 1490.

Strana 42

Strana 43
f.1 f.1v. [Kniha pana Heralta z Kunstátu a z Plumlova.| 1. Amo Domini millesimo CCCC°go feria IIIT in festo Epiphanie Domini [6.ledna 1490] celebratum est colloquium generale et judicium terrestre, in quo residebant domini barones et offi- ciales infrascripti: dominus Cztiborius de Cim- burg, capitaneus marchionatus Moravie, dominus Erhardus de Cunstat, supremus camerarius czude Olomucensis, dominus Johannes de Sowinecz, suppremus cudarius czude eiusdem, nec non fa- mosus Tobias de Monte Gigantis, protonotarius tabularum marchionatus Moravie, dominus Wra- tislaus de Pernsstayn, supremus camerarius czude Brunensis, dominus Johannes dictus Kuna de Cunstat, dominus Uldericus de Bozkowicz, domi- nus Czenko de Lompnicz, dominus Johannes de Duba, dominus Albertus senior de Ssternberk, dominus Leopoldus de Krayk, dominus Hynko de Dubrawicza, dominus Hynko de Ludanicz, dominus Przibislaus de Miliczin, dominus Stibo- rius de Lantsstayn, dominus Georgius senior Thunkl de Brniczko et de Zabrzeh, dominus Johannes de Zirotin, dominus Ladislaus de Waytmille ceterique barones marchionatus Mo- rawie. Leta Páně tisícího CCCCLXXXX*? v sobotu po oktábu Svíček /z6. ledna 1490] tito spolkové, za pana Ctibora z Cimburka, hajtmana margrab- stvie moravského, učinění, ve dsky vepsimi jsit a vložení: Spolek na půl vsi Věžek.*) 2, Léta CCCCLXXXIII® [1483] spolek stal se na Pernstajné: Kateřina z Rysmburka Václava Stojana z Přestavik, syna svého, přijala na pravý spolek na list svuoj vénny na I*/,° hřiven groší ši- rokých věna svého a na ten spolek, kterýmž ji, Kateřinu, na spolek přijal Stibor z Věžek na puol Vežek i na to na všecko, kdež co měl a k čemu právo měl, jakož dsky dále ukazují, i také dále, k čemuž by táž Kateřina právo jměla. Toho spol- ku poslové ke dskám pan Jan Kuna z Kunstátu na Hodoníně a pan Jan Berka z Dubé na Štem- berce. Spolek na půl vsi Vlkoše. 3. Téhož léta Anna z Blažejovic přijala na pravý spolek Petra z Choltic, syna svého, na puol 1) Tento i všechny ostatní nadpisy nad vklady v této knize jsou psány touž pozdější rukou. vsí Vlkose, na to, k čemuž tu právo má aneb k čemuž ješče právo míti bude. Pakli by Buoh Petra neuchoval, tehdy ten spolek má přijíti na Jiříka, sestřence jejího. Toho spolku poslové ke dskám pan Jan Kuna z Kunstátu na Hodoníně a pan Jan Berka z Dubé a z Štemberka. Spolek na ves Strabenice. 4. Leta MCCCC°83?) [1483] Kateřina z Stra- benic, sestra mladší nedílná Janovského z Stra- bemic, přijímá na pravý spolek muže svého Jana Miňovského z Lazník na statek bratra svého Ja- novského z Strabemc, k kterémuž právo jmíti chce jako sestra jeho nedílná. Poslové ke dskám pan Jan Kuna z Kunstátu a pan Jan Berka z Dubé ut. supra. Spolek na ves Hynčinu. 5. Téhož léta Petr z Dřínového přijal na pravý spolek Mandalenu z Sezemic a Váci[av]a z Strach- nova, vnuka svého, na ves Hynlinu i na to na všecko, což má neb jmíti bude. Toho spolku po- slové ke dskám pan Jan Kuna a pan Jan Berka ut supra. 6. Téhož léta ut supra Kateřina z Lompmce přijala na pravý spolek na hrad Lúku a na to na všecko, k čemuž právo má aneb jmíti bude od dílu svého, Pertuolta z Tvorkova, manžela své- ho. Toho spolku poslové ke dskám páni jsúů ut supra. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Spolek na ves Borotin. 7. Zbyněk ze Zvole přijal na pravý spolek pana Jana Heralta z Kunstótu na ves Borotín i na to na všecko, což k tej vsi přísluší od staradávna. Toho spolku poslové jsúů pan Jan Kuna a pan Jan Berka ut supra. Mřežován. Vklad tvrze Majetína. 8. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabstvie moravského, skrz panský nález a přísud poručník mocný siotkův Mikše Kokor- ského a z Majetína, na místě jich a mocí týchž si- rotkův pro dluhy, po otci jich zóstalé, tvrz Maje- tín s dvorem a vsí tu v Majetíně a pustú vsí Mastníkem a se vším právem a platem ve vsi Bo- lelíci, s lesy, s horami, s lukami, s rybníky, s jed- ním břehem vody Moravy, s stavem a s rybnými lovy, a což od staradávna k tej tvrzi přísluší, s me- 2) M nadepsáno nad —a předchozího slova. f.2 

Strana 44
f.2v. 44 zemi, s hranicemi i se vším panstvím, nic na tom sobě ani sirotkóm těm nepozóstavuje, vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 9. Ctibor z Cimburka a z Tovatova, hajtman margabství moravského, skrz panský nález a pří- sud poručník mocný sirotkův Mikše Kokorského, na místě jičh a mocí týchž sirotkuov ten prodaj a kup, kterýž byl Mikeš od Bohuslava z Kokor kú- pil, od sirotkův zase jemu vzdává a sirotky dska- mi toho práva odříká. Mřežován. Spolek na ves Šumice a Lhotu. 10. Jan Planknar z Kynšperka přijal na pravý spolek Jana Zvolského, švagra svého, na Šumice a na Lhotu, což má na dědicství v markrabství tomto, takú mierůú, jestliže by ho Pán Buoh prvé smrti neuchoval, neż by*) dsky otevfiny byly, aby nad dětmi jeho věrně a pravě udělal. Toho spolku jsú poslové pan Jan Kuna z Kunstátu a pan Jan Berka z Dubé. Dání krále JMti panu Tetaurovi tvrzi a městečka Zlína. 11. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český etc. král a margabie moravský, lucemburský a slezský vývoda a lužicský markabie etc., oznamu- jem tímto listem všem vóbec, ktož jej čísti neboli čtúc slyšeti budú, že znamenavše i vskutku po- znavše mnohé věrné a ustavičné služby stateč- ného Viléma z Tetova, věrného našeho milého, kteréž nám činil jest, činí a činiti nepřestává, a aby na potomní časy tím lépe a snažněji mohl a měl činiti, s dobrým rozmyslem a radú věrných našich milých, mocí naší královskü jakozto král český a margabie moravský jemu, jmenovanému Vilémovi Tetaurovi, jeho erbóm a potomkóm dali jsme a tímto listem mocně dáváme ku pra- vému dědicství všecko právo náše na tvrzi a mě- stečku Zlínu a vsech, zejména Březmci, Přeluky, Žilochovice, Pršné, Mlacov a Zbožné se všemi k nim starodávnými příslušnostmi, | jakýmiž se koli jmény menují aneb jmenovati mohü, kteréžto právo po smrti někdy slovutného Petra Romana z Vítkovic na nás jakožto na krále českého a mar- gabí moravského spravedlivě přišlo jest a spadlo. A protož hajtmanu, komorníku, sudímu a písaři margabstvie moravského a südu olomücského nynějším i budücím pfikazujem, aby jmenované- mu Tetaurovi, jeho erbóm a potomkóm ta již jmenovaná zboží, když najprvé dsky zemské v Olomńici otevfiny budü, vepsali a vložili tento list náš v též dsky tak, jakž jest toho právo a 1) Následuje nepřetržené ke. 2) Tak v orig. 1490 XIII obyčej, vpíšíc potud, pokudž jest toho potřeba a obyčej. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme zavěsiti k tomuto listu. Dán v Vídni v pondělí den svatého Jakuba let božích tisícího CCCC° osmdesätého pâtého [25. éervence 1485], království našich uherského dvadcátého osmého a českého sedmnádctého léta. Toho vkladu poslo- vé jsú pan Albrecht starší z Šternberka a pan Bo- ček Kuna z Kunstátu na Búzově. Spolek na ves Hodonín a Tasovice. 12. Machna z Lompnice přijímám Jiříka Pňov- ského z Sovince, manžela svého, na pravý spolek na ves Hodonín, Tasovice i na to na všecko, k če- muž právo mám neb jmíti budu. Spolek na ves Chvalkovice a některé jiné vesnice. 15. Elška z Zástřizl přijímám na pravý spolek Jana z Potštajna, manžela svého milého, na tvrz Hluk i se vsí, tímž ménem jmenovanů, i s tím se vším, což k tomu přísluší, ves Chvalkovice, ves Komorov, ves Nesobice, puol vsi Kozojed i s tím, což k tomu přísluší, ves Němčičky s horami vin- nými, ves Morkůvky s rybníkem, i což k tomu přísluší, ves Těmice, puol vsi Řevnovic i na to na všecko, což mám aneb jmíti budu. Vklad tvrze a městečka Lešnice a některých vsí. 14. Jan Heralt z Kunstátu a z Plumlova, naj- vysi komornik cńdy olomicskeć, Bockovi Kwunovi z Kunstátu na Búzově a jeho erbóm své vlastní zboží, zejména tvrz s dvorem a s městečkem Leš- nící, ves Vyšehoře i s kostelním podacím, což v té vsi i v jiných vsech k vyšehorské faře přísluší, zejména v Pavlově, v Svábenicích?) v Vrbátkách, i kdež koli jinde k tej faře co přísluší, ves Pavlov, což tu dědictví a práva mám, ves Podolíčko, ves Veselé, ves Lücku Studená, puol vsi pusté Svá- nova, k čemuž tu právo mám, ves pustů Úvoz, ves pustú Bošín, v Žádlovicích dva dvory a mlýn i k čemuž tu právo [mám], ves Podolé s její pří- slušenstvím, s tým právem, kteréž já na tom mám, dvuor a ves Lechovice, panství a právo své dědičné s mlýny, s rybníky, s horami, s lukami, řekami i se vším plným právem a panstvím, se vší zvolí, nižádného práva sobě ani svým dědi- cóm?) i budúcím sobě nepozůstavuje, vpisuji a ve dsky vkládám ku pravému dědicstvie. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. Věno na Chudobíně. 15. Jan Zúbek ze Zdětína a z Chudobína vklá- da Anne z Bobolusk, manżelce svej vlastni, k je- jímu pravému věnu puol druhého sta hřiven gro- ší širokých rázu pražského a čísla moravského, za každú hřivnu šedesáte a čtyři groše počítajíce. na svém vlastním dědictvie a panství nikomu ne- závadném, na vsech jmenovaných, na Chudobíně 3) V orig. dědicem. f.3 

Strana 45
XIII a na Sobáčově, na lidech platných patnáste hřiven gr. širokých platu ročního i na tom na všem pan- ství i na dvoře; a z lásky a z milosti jí, svrchu- psanej Anně, manželce svej milej, přidávám ku pravému věnu jejímu L hřiven také groší širo- kých na svém vlastním zboží a na těch vsech svrchu jmenovaných i na tom na všem mém zbo- ží. Příjemčím se sám a erby své činím 1 statek svuoj všecek. Vklad třech dvorův v Střížově. 16. Zdeněk z Kokor i s svými erby Bohusla- vovi z Kokor a na Tršicích a jeho erbóm své vlastní dědicství a zboží, kteréž jest na mě přišlo po pfedsích mych, i na díle smluvü dostalo mi se od bratrův mých, od Mikše a od Jiříka odtudž z Kokor, totiž tři dvory, kteréž jsúů držali strýco- vé náši Zdeněk a Mikeš a Janek a po nich otec náš tu v Kokořích, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s CinZemi, s platy, s po- platky, s užitky, s požitky, kterýmiž koli jmény se menují aneb jmenovati mohü, a také s tými robotami od staradávna k tím"), kteréz byly ve vsi Kokofich, pfislusejicimi, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s trávníky, s rybníky, s ryb- tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s kostelním podacím i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakož jsem to sám držel a moji před- kové a jakož jest z staradávna vymezeno, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozóstavuje, než to všecko vkládám ve dsky zemské") ku pravému dě- dicství a držení jich. Mřežován. Vklad dílu vsi Kokor. 17. Jiřík z Kokor i s svými erby Bohuslavovi z Kokor a jeho erbóm své vlastní dědicství a zboží, kteréž jsem tudíž v Kokořích jměl, totiž ten díl svuoj, na kterémž jest otec muoj seděl a kterýž mi se na díle dostal, tvrz s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s háji, S lesy, s chrastinami, s rybníky, s vodami tekuty- mi i netekutymi, s CinZemi, s poplatky i s všeli- akými požitky i se vším plným panstvím a pří- slušenstvím, což k té tvrzi a dvoru od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakož jsem to sám držel a otec muoj, s kostelním podacím, nic sobě ovšem nepozůsta- vuje, než to jsem všecko ve dsky zemské vložil ku pravému jejich dědicství, k držení a požívaní. Mřežován. Odpor na Podolí. 18. Jan ze Zvole na Milíči odpor činí vkladu, kterýž jest učinil Jan Heralt z Kunstátu Bočkoví 1) V orig. tim. 2) V orig. zemskye. 1490 45 z Kunstátu na Búzově, že ke vsi Podolí právo má dáním královským lepší nežli on. Spolek?) na Borotín. 19. Kateřina ze Zvole odpor činí tomu vkladu a spolku, jímž jest Zbyněk ze Zvole přijal Jana Heralta z Kunstátu na ves Borotín, že k tomu ona právo má jako dědička neodbytá. Odpor. 20. Václav z Svábenic az Laškova odpor činím proti tomu vkladu, ješto Mikuláš z Bořic přijal na spolek Kunku, manželku svúů, na ves Lidéřov a na kopec, ješto já k tej polovici vsi právo mám. Spolek na Hončovice. 21. Margreta z Vranova přijímá na pravý spo- lek na Hončovice, i což k tomu přísluší, k čemuž právo má, Pertulta z Tvorkova, manžela svého, i na to, coz má neb jmíti bude. Mřežován. Vklad Vážan blíž Boskovic. 22. Jan Příhoda a Adam, strýci nebožtíka Jana Malého, Jakubovi z Šarova a jeho erbóm ves Vá- žany blízko Boskovic, všecko své právo, kteréž máme neb jmíti budem po strýci svém již psa- ném na tej vsi Vážanech, se vším příslušenstvím ve dsky vkládáme a vpisujem ku pravému dě- dicství. Spolek na půl vsi Vlkoše. 23. Barbora z Blažejovic Jiříka z Choltic, syna svého, na puol vsi Vlkoše a na to všecko příslu- šenství, což k tomu přísluší, a na to, k čemuž prá- vo mám aneb jmíti budu, přijímám na pravý spolek. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). Spolek na pil vsi Vlkośe. 24. Jiřík z Choltic Petra, bratra svého strýče- ného z Choltic, na puol vsi Vikose a na to všecko příslušenství, což k tomu přísluší, a na to, k če- muž právo mám neb jmíti budu, přijímám na pravý spolek. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic.] Odpor. 25. Vilém Hřivín z Újezda proti tomu vkladu, kdež vkládají Dorota a Kateřina, sestry Janov- ského z Strabenic, Hanusovi Kladivovi a Mińov- skému ves Cetochovice, ves Zjislavice, ves Vra- novice, ves Strabenice, ves Laznáky, odpor &ním, Ze já k tomu právo mám. Véno na Uhercích. 26. Aleś z Ojnic Kateřině z Sarova, manželce svej vlastní, na zboží svém vlastním dědičném, na vsi Uhercích, ležící u Milonic, na rybníku i na tom na všem tej vsi příslušenství sedmdesáte a pět zlatých platu ročního v puol osmu stu zlatých dobrých uherských ku pravému jejímu věnu vlo- 3) Mělo by zde stát slovo Odpor, jak praví text. 

Strana 46
f.4 46 žil ve dsky zemské a vpisuje. Príjemčí toho Ji- řík z Ojnic, bratr Alše svrchupsaného. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernstejna]. Vklad vsi Lazník. 27. Kateřina z Strabemic vkládám a vpisuji Ji- říkovi z Zástřizl a Janovi z Črtoryj a jejich er- bóm dédicství své vlastni, totiźto ves Lazniky s lidmi platnými i neplatnými, s lesy, s rybníkem, s mlýnem, s platy, | s užitky i s požitky, s lukami, s pastvami, s potoky i s jiným se vším příslušen- stvím a panstvím, s mezemi, hranicemi, což k to- mu od staradávna příslušelo a přísluší, nic nepo- zůstavujíc, ku pravému dědicství. Spolek na Borotín. 28. Kateřina ze Zvole přijímá na pravý spolek na Borotín a což k tomu přísluší a což má neb jmíti bude i k čemuž právo má, Ščepána z Muko- děl, muže svého. 29, Jan Heralt z Kunstátu odpor činí spolku tomu. Mřežován. Vklad Tlumačova a některých vesnic. 50. Oldřich z Kúmnic své vlastní zboží a dědic- ství, městečko Tlumačov, ves Olšovec, ves Hostí- nek i s kostelním podacím v Tlumačově, s dvo- rem, s mlýnem, s rybníky, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranú i neoranú, s platy a s užit- ky i s poplatky, kterýmiž koli mény jmenovány mohly býti, s sady, s lukami, s pastviščemi, s ro- botami spravedlivými, s lesem, ješto slove Luh, s háji, s chrastinami, s řekami, s břehy, s potoky, s vodami tekutými i netekutými i s jiným vším příslušenstvím, což k tomu zboží, městečku již menovanému a k těm již menovaným vsem od staradávna příslušalo a přísluší, i s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží již jmenované v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, tak úplně, jakož jsem to sám držal, nic sobě ani erbóm svým tu na tom práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje, Janovi a Šeborovi, bratřím vlastním z Bystřice, a jejich erbóm a Dorotě z Krumpsina, matefi je- jich, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dě- dicství. Mřežován. Spolek na půl statku světlovského. 31. Stibor z Lanštajna?) přijímá na pravý spo- lek Mikuláše z Vojislavic na polovici statku svého světlovského, kterýž má neb jmíti bude, s takovü výminků, jestliže by naň Pán Buoh smrt dopustil a synův po sobě neostavil. Spolek na statek veselský. 52. Mikuláš z Vojislavic přijímá na pravý spo- lek Stibora z Lantštajna na všecek statek vesel- 1) V orig. psáno š (s s háčkem) proti obvyklému ss. 2) V orig. dodopustil. 1490 XIII ský, kterýž má neb jmíti bude, s takovń vymin- ku, jestliże by Pan Buoh nań smrt dopustil?) a synův po sobě neostavil. Věno. 53. Mikuláš z Vojislavic Anežce z Ojmc, manželce své vlastní, LX zlatých uherských dob- rych platu ročního na vsi svej vlastní Písku se vším jejím příslušenstvím v šesti stech zlatých dobrých uherských ku pravému jejímu věnu vložil ve dsky zemské a vkládá. Příjemčí toho jest Stibor z Lantštajna. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Vklad vsi Bystřice a Čechovic a některé vesnice. 34. Jan z Podštajna a na Žampachu, Elška z Zástřizl, manželka jeho, tvrz Bystfici a“) ves Bystřici s kostelním podacím, ves Čechovice, ves Mwrsklesy s kostelním podacím i také s tím prá- vem na těch lidech kostelních v Bystřici, ves Var- host, a ta jest manství kněze biskupovo, kostelní podací krom toho platu peněžitého, kterýž mají kněží olomůúčští tu na lidech, ale se vším jiným právem a panstvím, s dvory poplužnými, s rolí orani i neorani, s platy, uZitky, s robotami, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami i s do- ly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s vo- dami tekutými, s potoky, mlýny, s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi Bystřici a k těm vsem svrchupsaným od staradávna přísluší, s me- zemi a hranicemi, kterýmiž se koli jmény me- nuji, jakož to zboží bystřicské od staradávna zá- leží a vysazeno jest, se vším plným právem a vla- stenstvím, tak jakož jsme to sami drželi, nic sobě ani svýmerbómi budúcím potomkóm práva ani kte- rého vlastenství na tom zboží nepozůstavujíce, také hrad zbořený, řečený Hluboký, ves Hlubočec, ves Nepřívazy a v Posluchově tři sedláky s platy a s úroky, vsi pusté: Lhotu, Jestřebí, Baranov, s rolí oranú i neoranú, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi, s požitky, s robotami, s lukami, s lesy, s chrastinami, s rybníky, s vodami, s potoky, totiž s potokem Bystřicí, s břehy i se vším plným panstvím, což k tomu hradu Hlubokému od sta- radávna přísluší, v těch mezech a hranicích, ja- kož to zboží hlubočské záleží i jako jsme sami drželi, nic sobě ani erbóm našim a budúcím práva na tom nepozóstavujíce, s plným právem a pan- stvím Vilémovi z Pernštajna na Helfenštajně a jeho erbóm vkládáme a vpisujeme ve dsky ku pravému dědičnému držení a dědicství. Mřežován. Vklad vsi Vítonic. 55. Jan z Zerotína a z Fulneka ves Vítonice S lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i ne- oranú, s činžemi a s platy, s užitky, poplatky, 3) Toto a dalších pět slov připsáno touž rukou na okraji. f.4v. 

Strana 47
f.5 XIII s mlýnem i s tím platem, kterýž mám na Zákov- ském mlýně, s lukü, s lesem, s chrastmi, s voda- mi tekutými i netekutými i s jiným se vším pan- stvím a příslušenstvím, což k tej vsi od staradáv- na příslušalo a přísluší, s mezemi a s hranicemi, tak jakož ta ves od staradávna v svých mezách a hranicích záleží a jest vymezena, a tak, jakož jsem to sám držal, nic sobě tu ani svým erbóm a budücim práva kterého ani panství neb vla- stenství na tom nezachovávaje ani pozóstavuje, Vilémovi s Pernštajna a na Helfenštajně a jeho erbóm vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědičnému držení a dědicství. Vklad mostu u Přerova i s mostním. 536. Margreta, řečená Věrná, bydlením v Přero- vě a společník její Prokop, muž její, řečený Věr- ný, most u města Přerova i plat mostní z toho mostu, své vlastní dědicství tu v Přerově, kte- rýžto | most jest přes Bečev, se vším právem a příslušenstvím, což k tomu od staradávna příslu- ší, nic sobě na tom práva, panství ani vlastenství nepozůstavujíce, Vilémovi z Pernštajna a na Hel- fenštajně a jeho erbóm vkládáme a vpisujem ve dsky k dědičnému držení a dědicství. Odpor tomu. 37. Mahdalena z Olomáce, dcera Prokopova a Marusina Věrného a Věrnej z Přerova, činím odpor protivá tomu vkladu, jakož Margreta a Prokop, rodiče moji, vkládají do desk Vilémovi z Pernštajna mostní tu v Přerově, že jsem já toho mostního dědička nedílná a že já k tomu právo mám. Odpor. 58. Václav, vnuk Věrného z Přerova, činí odpor také tomu vkladu Margretinu a Prokopovu Věr- ného, pravě se k tomu lepší právo jmíti, a to chce ukázati. Vklad dvoru dědičného u Přerova, řečeného Sekerkovský. 59. Hynek z Ludamc a z Rokytmce, Bohuslav z Kokor na Tršicích, Zdeněk z Kokor na Maje- tíně, rukojmie a zprávce za Stibora Obešlíka z Li- pultovic a z Veselice a jeho erby, dvuor dědičný u Přerova, řečený Sekyrkovský, kterýž kúpen u Ctibora z Cimburka s roli oranń i neorani, s lukami i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna příslušalo a přísluší a v svých mezách jest, jakož jest dotčený Ctibor z Cimburga byl kúpil ten dvůr, nic sobě ani erbóm téhož Ctibora Obešlíka na tom dvoře pan- ství a vlastenství nepozóstavujíce, Vilémovi z Pernštajna na Helfenštajně a erbóm jeho vklá- 1) V textu zápisu stojí správně Crhov. 2) Následuje slovo margabie, které je podtečkováno na znamení neplatnosti. 1490 47 dáme a vpisujem ve dsky k dědičnému držení a dědicstvie. Vklad vsi Čichova.') 40. Jan Děvečka z Herštajna tvrz a ves svů vlastní Crhov s rybníky, s dvorem, s lukami a s řekami, s potoky a lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů 1 neoranú, s platy a požitky a poplat- ky, s robotami, s puščinami, s pastvami a s pas- tviščemi, s horami i s doly i s jiným se vším pří- slušenstvím a panství[m], což k tej tvrzi a vsi Cr- hovu od staradávna sluší a prileZí, s mezemi, s hranicemi, s lesy, jakož v svých mezách záleží a vymezena jest, a tak, jako jsem to sám držal, nic sobé tu ani svym erbóm, ani budücím práva, panstvie ani vlastenství nezachovávaje ani pozü- stavuje, Vilémovi a Vratislavovi, bratřím z Pern- štajna a na Helfenštajně, a jich erbóm ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému dědičnému držení a dědicství. Krále JMti dání hradu a města Přerova. 41. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český král etc., margabie moravský a lužicský,?) vývo- da lucemburský a slezský, oznamujem tímto listem všem vóbec, že jakož urozený Vilém z Pernštajna, najvyší maršálek království českého, věrný náš milý, v summách některých od předkův našich i nás zapsaných“) jměl jest a má | v držení svém hrad a město Přerov s vesnicemi i se všemi me- zemi a hranicemi a toho hradu a města Přerova pu[o]Zitky a všeliakými pfisluśnostmi, jakoż ti zápisové to šíře v sobě ukazují a zavírají, a nad ty summy životy a náklady na stavení a toho zámku opravenie;:i seznavše my téhož Viléma mnohé věrné a nám užitečné služby, kteréž jest nám jakožto pánu svému věrně činil, v mnohé časy i nynie nepřestává činiti, a chtíce my jemu toho milostí naší královsků odplatiti, s dobrym rozmyslem a s radúů věrných našich milých, mocí královsků jakožto král český a margabie morav- ský témuž Vilémovi ten hrad Přerov | s méstem i s vesnicemi Sífavá, Pfedmostim, Lhotá 1 ve vsi, kterejž Čechy říkají, což tu manův k službě téhož zámku z staradávna přísluší, i se všemi lukami, pastvami, lesy, chrastinami, hranicemi, i se vším plným právem a panstvím dali jsme a mocí listu tohoto dáváme ku pravému dědicství a dědičnému držení témuž Vilémovi a jeho erbóm i tomu každému, ktož by tento list náš s téhož Viléma dobrü vülí a svobodnü jmél, prvé nez by tento list ná$ ve dsky vjíti mohl. Protoż pfikazujem 3) V orig. —ních. f.5v. 

Strana 48
f.6 48 hajtmanu margabství našeho moravského nyn&j- šímu i budúcímu, aby témuž Vilémovi aneb dě- dicuom jeho neb tomu, ktož by tento list s dobrü vůlí jeho měl, když by od nich požádán byl a dsky zemské v Olomüci najprv otevříny byly, posly ke dskám na místě našem dal podlé úřadu svého. A též přikazujem komorníku, sudímu i písaři téhož práva zemského tu v Olomůúci, aby ta zboží nadepsaná i tento list náš ve dsky vložili a vepsali bez odpornosti i zmatku všeliakého, když by koli požádání byli, pod uvarováním hněvu na- šeho královského. Také týž Vilém a jeho dědicové a držitelé zámku toho Přerova mají se k nám s tím zámkem Přerovem i k našim potomkóm, králuom českým a margabím moravským v pod- danosti tak jmíti, jakož i jiní páni a rytírstvo téhož margabství moravského z svých zboží dě- dičných povinní jsú. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivěsiti') k tomuto listu. Dán na poli před Novým Městem v sobotu před svatým Řehořem papežem od narození Syna Bo- žího tisícího čtyrstého osmdesátého sedmého, [10. března 1487] království našich uherského etc.třidcátého a českého osmnádstého léta. <"Tento list vložen jest a vepsán v knihy první páně He- raltovy z Kunstátu a z Plumlova léta etc. 1490 a> poslové ke dskám dáni skrze*) Ctibora, hajtmana, Jan Berka z Dubé a Albrecht starší z Šternberka toho vkladu. Obrácení v dědictví hradu a města Přerova. 42. My, Vladislav, z boží milosti král český a margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož urozený Vilém z Pernštajna, naj- vyší maršálek království českého a najvyší ko- morník cúdy brněnské, věrný náš milý, má a drží hrad a město Přerov s vesnicemi, dědinami, lu- kami, lesy, rybníky, many, se všemi a všelikými příslušnostmi, poplatky a pulol]žitky k tomu od staradávna příslušnými v zápisích předkův na- šich, králův českých a margabí moravských, kte- réžto zboží leží v margabství moravském. I prosil | jest nás, abychom jemu to v dědicství obrátiti a dědicsky dáti ráčili. My znamenavše a vskutku shledavše jeho věrné a ustavičné služby, kteréž nám činil, činí a potom tím lépe aby mohl a měl činiti; čímž nás milostivějšího k sobě pozná, i jsúce v tom k jeho prosbě milostivě nakloněni, s dobrým rozmyslem a radii vérnych našich mocí královsků a jakožto margabie moravský témuž Vilémovi, dédicóm i budücím jeho dali jsme a 1) kázali se zde znovu opakuje, a není přetrženo. 2) Následuje slovo pana, jež je přetrženo touž rukou. 3) V orig. —ních. 1490 XIII tímto listem dáváme již psaný hrad a město Pře- rov s Sířavů, Předmostíim, Lhotú i se vsí, kte- rážto slove Čechy, s many tudiež, s lesy, dědina- mi, lukami, rybníky a konečně se všemi a všeli- kými příslušnostmi, poplatky a požitky k tomu od starodávna příslušnými, tak aby oni to dědic- sky jměli, drželi a toho požívali bez naší, budü- cích našich králův českých a margabí morav- ských i všech jinych®) lidí všeliké přikážky,*) tak jako jiní páni v margabství moravském svých dě- dičných a svobodných zboží požívají, přikazujíce hajtmanu margabství moravského i komorníku cüdy olomücské i také písafi práva margabství moravského nynějším i budúcím, když by požá- dáni byli od téhož Viléma, dědicuov neb budú- cích jeho, aby tento list náš ve dsky již psané cůdy vepsali, a dsky též cúdy, když by otevříny byly, tak aby učinili bez všeliké odpornosti. A ktož by tento list jměl s již psaného Viléma neb dédicuov jeho dobrá vülí a svobodnü, chcem, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsa- ných. Tomu na svědomí pečet náši královskü ká- zali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na hradě praském“) v úterý před svatým Vítem léta božího tisícího čtyrstého osmdesátého sedmého /12. června 1487], království našeho léta šestnádsté- ho. Poslové dáni tomu vkladu skrz Ctibora z Cim- burka, hajtmana, Albrecht starší z Šternberka a Jan z Žerotína. Věno na Tovačově. 43. Ctibor z Cimburka a z Tovačova Elšce z Melic, manželce své, nad zápis a vklad, kterýž jí učinil na zboží svém tovačovském dskami Vá- clava z Boskovic,*) komorníka olomiicského, z mi- losti své přidává a zapisuje, zvůli aby jměla drva ku palivu a k stavení do dvoru ejvanského i tu, kdež by seděla, na těch zapsaných zbožích ve všech lesech tovačovského panství k Tovačovu příslušejících, k tomu svině své všecky, kteréž by z svého hospodárství jměla, málo nebo mnoho, bez úplatku jeho, dědicuov a pánův Tovačovských a bez všeliakej překážky tu, kdež by jiní lidé a pá- nův toho zboží svině své hnali, [aby mohla pásti] ve všech lesech k tomu panství a Tovačovu pří- slušejících, a to až do živnosti její. Vklad vsí Přílep a Hynčiny. 44. Mandalena z Čihovic ves a dvuor Přílepy, ves pustá, HyCinu tak řečenů, se vším jich pří- slušenstvím od staradávna příslušejícím, s robo- tami, s rolí oranů i neoranů, s chrastinami, s pas- tvami, s mezemi a hranicemi i s ti luki na Svi- noryjích i se vším právem a plným panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu nepozůstavujíc, Janovi 4) Tak v orig. 5) Tento záznam se vztahuje na Olomoucké desky, kn. XII. č. 58 a 59. f.6v. 

Strana 49
XIII z Strachnova a Elšce z Dřínového, dceři svej, manželce již psaného Jana, i jich erbóm ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému dědičnému držení a dědicství. Dání krále JMti vsi Dražejovic. 45. Georgius, Dei gratia Boemie rex, Moravie marchio, Lucemburgensis et Slesie dux ac Lusa- cie marchio etc., notum facimus tenore presen- cium universis, quia nos omne ws hereditarium, quod nobis competit i» villa Drazegowiczich sita circa Jarohniewicz, quod Post mortem Johannis de Czihowicz aut alterius cuiuscunque ad nos ut regem Boemie et marchionem Morawie devolu- twm. est, Wenceslao de Cromierziz, notario fideli nostro dilecto, dedimus et contulimus graciose cum omnibus agris, pratis, pascuis, rivis, silvis et aliis ad eandem villam pertinenciis universis. Mandamus igitur capitaneo universisque tabula- rum czude Olomucensis marchionatus nostri Mo- ravie officialibus, quatenus prefato Wenceslao!) dictorum bonorum possessionem tradant ipsaque bona eiusdem czude tabulis eidem Venceslao?) et suis heredibus annotare non ommittant salvis tamen semper iuribus alienis. Presencium sub appensione nostri regalis sigilli testimonio litera- rum. Datum Prage die nona octobris anno Do- mini millesimo quadringentesimo sexagesimo sep- timo /9. ?íjna 1467], regni nostri anno decimo. Toho vkladu poslové dáni skrz urozeného Ctibora z Cimburka, hajtmana, Albrecht starší z Štern- berka a Jan z Žerotína. Na okraji snad rukou Kryštofa z Boskovic: převedeno to právo na kněze Stanislava, biskupa olomúcského. Pod tím Krystof z Boskovic. Odpor strany Náměště. 46. Jakub z Sarova, hofrichtéf margabstvie moravského, odpor činí na místě krále JMti spolku tomu, kterýž v knihách Václava z Bosko- vic, komorníka, stojí napsán*), kdež Alena a Zby- něk z Vrahovic poručníky a společníky dskami činí Jana z Žerotína a jeho erby na tvrz Náměšč s její příslušenstvím, pravě tak, že táž tvrz Ná- měšč s její příslušenstvím k lénu a manství králi JMti přísluší. Spolek na Dědkovice. 47. Lidmila z Popůvek Jana a Petra, syny své vlastní z Črtoryj, na věno své, kteréž má na Děd- kovicich prisudkem panskym, nfa] LXXV hřiven groší pražských i na to na vše, což kde má a k čemuž práv[o] má neb jmíti bude, přijala na pravý spolek. Mřežován a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. 1) Tak v orig. 1490 49 Spolek na Šiltperk. 48. Jan Šilperský z Dalčic Kateřinu z Dalčic, dceru svü, a Alše Krčmu z Koněpas, zetě svého, a jich erby na Šilperk, městečko, a na vsi Tate- mci, ves s tvrzí, a na ves Sotkytl, i na jiné vsi pusté, i na to na všecko, což k těm vsem osedlým i pustým příslušelo, přísluší a jsúů v svých me- zech a hranicích vymezeny a [co] dsky dále uka- zují, a na to na všecko, k čemuž právo mám neb což ješče jmíti budu, přijímám na pravý spolek. Mfre£ován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Spolek na tvrz Strážnici a městečko. 49. Alžběta z Kravař a z Strážnice Petra z Rožmberka, manžela svého, přijala na pravý spolek na tvrz Strážnici, na městečko Strážmci i na všecko tej tvrze a toho panstvie strážnic- ského příslušenstvie, i na to na vše, kdež co má neb jmíti bude, a pravým společníkem svým jej činí. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Vklad hradu pustého Orlovic a Ejvanovic. 50. Jan z Švamberka na Strakonicích, mistr převorstvie v Čechách a v Moravě, v Slezi, v Pol- ště, v Štyrště, v Koritanech, v Karnioli a kněz Mikuláš, toho času převor na Strakomicich i vesken konve[n]t domu strakonicského zákona svatého Jana Jerozolimitanského mocí svü a bratií svých a majíce povolení od najjasnějších knížat a pánův, pana Matiáše, uherského, českého krále etc, knízete raküského a markabí moravského etc., a pana Vladislava, krále českého a margabí moravského etc., hrad pustý, řečený Orlovice, mě- stečko Ejvanovice s dvorem a vsi dolepsané: ves Orlovice, ves Hoščice, ves Málkovice s dvorem, ves Medlovice s dvorem, s rolí oranú i neoranú i s poplužími, s horami, s lesy, s háji, s dolina- mi, s lukami, s pastvami i pustinami, s platy, čin- žemi, s poplatky, s rybníky, s mlýny, řekami, po- toky, desátky platnými, s kostelními podacími, s šenkem, s robotami, s mezemi a s hranicemi, s plným právem a panstvím, tak jakož to zboží orlovské a evanovské a ty vsi dotčené od stara- dávna záleží a vymezena?) jsü ak nám a zákonu našemu příslušelo a požívali jsme, ovšem tu sobě nic nevymieňujíce ani pozóstavujíce kterého pan- ství a dědicstvie nám ani zákonu našemu, ani bu- dúcím potomním náměstkóm našim, duostojnému u Boze otci, panu Janovi, biskupu varadinskemu a zprávci kostela olomúcského a jeho erbóm zem- ského a světského řádu vkládáme a vpisujeme ve dsky ku pravému jich dědičnému držení a dě- dicství. Mřežován. 2) Viz Desky olomoucké XII. kn., č. 255. I? 

Strana 50
f.7v. 50 Potvrzení toho. 51. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český etc. král a kníže raküské a margabie moravsky etc., oznamujem tímto listem všem vóbec 1 každé- mu zvlášče, že jakož zámek zbořený Orlovice a městečko Evanovice se vsmi k nim příslušejícími od staradávna k převorství strakonicskému záko- na svatého Jana Jerozolimitanského dědičně pří- slušející vždycky po zástavách s jednoho na druhého od mnohých let přicházalo*) jest, až teď najposléz duostojny Jan, biskup varadinsky?) etc., kancléř náš věrný milý, též zboží takýmž způso- bem a zástavü jest dosíhl'). Kterémuž se jest jme- novaného zboží zástavů déle držeti nezdálo, a protož jest uhodil s urozeným Janem z Švamber- ka, téhož zákona mistrem na Strakonicích i nade všemi převory a komendatory království českého i všech zemí a krajin k němu příslušejícími, kte- rÿz plnû moc toho od najvyšího mistra z rodu a od najjasnějšího krále Vladislava, JMti | krále českého a margabí moravského etc., povolení má, aby on to i jiné, což by se jemu koli zdálo koste- marčiti, prodati anebo, což by se jemu zdálo, s tím učiniti, uhodil tak, že maje tu zástavu i listy téhož mistra strakonicského a některých převorův téhož zákona, dal jest jim nekterú') summu peněz za to, aby jemu toho zboží jmeno- vaného v dědicství přáli tak, jakž pak zápisové mezi nimi zdělaní to šíře ukazují. Poněvadž pak jmenované zboží napřed psanému biskupu a to- mu, komuž by on toho příti chtěl, již řečený mistr strakonicský a konvent jeho ve dsky zem- ské vložiti má, přikazujem hajtmanu, komorníku, sudímu, písaři i všem úředníkóm práva zemské- ho v Olomůúci, když požádání budů od téhož Ja- na z Strakonic a konventu, aby hned ve dsky olomücské vepsati to zboží a vložiti témuž Jano- vi, biskupu k dédicstvie dopustili a vložili a list téhož krále Vladislava i tento náš při témž ku povolení tomu do desk vepsali, toho jináč neči- nic. Datum Bude infra octavas Epiphaniarum Domini anno etc. 90 /z3. ledna 1490], regnorum nostrorum Hungarie XXXII, Boemi vero anno XXI. Mathias, rex, manu propria. Toho poslove ke dskäm däni skrz Ctibora z Cimburka, hajt- mana etc., Jan Berka z Dubé a Albrecht starší z Šternberka. Povolení ku prodaji zástavních zboží mistrovství strakonického. 52. My, Vladislav, z božie milosti král český, 1) Tak v orig. 2) varad. opraveno touž rukou z olomouc. 1490 XIII margabie moravsky, lucemburské a slezské kníze a luZicsky margabie etc., oznamujem timto listem všem, že přistúpil jest před nás urozený Jan z Švamberka na Strakonicích, mistr převorství českého, věrný náš milý, a zpravil jest nás, že mnohá zboží zapsána jsú od téhož zákona vyso- kými zápisy od předkův našich králův českých, i takéž od mistrův téhož zákona; ješto týž Jan těch zboží zase vyplacovati nemuož, i dal jest nám tu věc znáti, že nynie k témuž zákonu dosti znamenité zboží dědičné jest kúpil a prosil jest nás, abychom: jemu k tomu povolení náše dáti rácili, aby on ta zboží zastavená a zapsaná od téhož zákona, poněvadž jich vyplatiti nemuož, prodati a o ně se smlúvati mohl tak, komuž je prodá aneb se o ně smluví, aby při těch zóstala dědicsky, a také vezma peníze za ně i zaplatil to zboží, kteréž jest k témuž zákonu kúpil, a potom aby mohl za ty peníze více jiného zboží k témuž zákonu přikúpiti. My hledíce k věrným a usta- vičným službám téhož Jana, kteréž nám činil, činí a potom tím lépe aby mohl a jměl slúžiti, čímž nás milostivějšího k sobě pozná, i jsüc v tom k jeho prosbě milostivě naklonění a pro lepší téhož zákona s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královsků témuž Janovi svolili jsme a tímto listem svolujem, povolení ná- še královské k tomu dávajíce, aby on o ta zboëie, kteráž jsúů zapsána a zastavena od téhož zákona, smlúvati se a je dédicsky prodávati mohl a těm, komuž je prodá nebo se o ně smluví, aby je ve dsky zemské dédicsky klásti mohl, a to bez naší, budůcích našich králův českých i všech jiných lidí všeliaké přikážky"); však proto což vezme peněz za taková zboží, je prodávaje nebo se o ně smlüvaje, za ty peníze má kupovati zase zboží jmé k témuž zákonu, přikazujíce větším i men- ším úřed|níkóm desk zemských nynějším i budú- cím, věrným našim milým, když by co již psaný Jan prodal svrchu dotčených zboží a o ně se smluvil s kým a požádal, aby taková zboží vlo- žili ve dsky zemské dědicky tomu neb těm, s kýmž by se týž Jan o to smluvil, tak aby uči- nili bez zmatku i všeliké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivě- siti k tomuto listu. Dán v Praze ve čtvrtek před svatü pannú Lucií léta božího tisícího čtyrstého osmdesátého druhého /z2. prosince 1482], krá- lovství našeho léta dvanádctého. Toho poslové ke dskám dáni skrz Ctibora z Cimburga, hajt- mana etc., Jan Berka z Dubé a Albrecht starší z Sternberka.?) Tntabulata est presens litera majestatis de man- dato serenissimi principis et domini, domini 3) Písař hodlaje na témž řádku pokračovat, napsal už počáteční I; přece však přešel na následující řádek. f.8 

Strana 51
f.8v. XIII Wladislai, gracia Dei Boemie regis etc., Woc- kone de Rozmberg de baronibus refferente anno Domini MCCCC°LXXXVIII°, feria II post Thome apostoli /22. prosince 1488]. Vklad Třebové. 53. Jiřík Hrabiš z Postupic hrad Moravskü Třebovú a město též Třebovů, městečko Chřeno- vé s kostelním podacím, vsi: Dorflík u Chřenova, Březinu, Janůvku, Rudný, Pohled, Lúčku, Útě- chov, Boršov s kostelním podacím, Undánek, Sušice, Kunčinu Vrchní, Kunčinu Dolní, Mladě- jov, Rychnov, dolní konec, a Rychnov, horní ko- nec, s kostelním podacím, Radičov, Třebovarov, Vospět pustů, Petrušov pustú, Staré Město s ko- stelním podacím, Mostečnú k špitáli a na tom vrchní panství, Mostečná ulice, Prklešov, Boru- šov k faře do Třebové a na tom vrchní panství, Grunu s kostelním podacím, Rudkov a Petrův- ku, v Trnávce dva člověky a třetího mlynáře, v Pacově tři člověky a čtvrtého mlynáře, Malí- kov a Žipotín, Bohdalov Větší a Bohdalov Menší, Hartvíkov, Chornice vétsí polovice, Dorflík u Jevíčka větší polovice a Mezihoří, s lidmi v těch vsech platnými i neplatnými, s kostelními poda- cími, s dvory popluznymi, s rolí oranü i neoranü, s platy i s uZitky, s robotami a s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, vodami tekutý- mi i netekutými, s potoky i s mlýny i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchu jmenovaným od staradávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, se všemi požitky a užit- ky, kterýmiž se koli mény menují a jakož to zboží třebovské v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož jsem to sám držel, nic sobě ani svým erbóm a budü- cím potomkóm práva, panství ani kterého vla- stenství na tom zboží nepozůstavuje, Janovi He- raltovi z Kunstátu a z Plumlova a jeho erbóm vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému jich dě- dičnému držení a dědicství. Mřežován. Vklad Třebové. 54. Jan Heralt z Kunstátu a z Plumlova hrad Moravsků Třebovú a město též Třebovů, městeč- ko Chřenové s kostelním podacím, vsi Dorflík u Chřenova, Březinu, Janůvku, Rudný, Pohled, Lúčku, Útěchov, Boršov s kostelním podacím, Undánek, Sušice, Kunčinu Horní, Kunčimu Dol- ni, Mladějov, Rychnov, dolní konec, a Rychnov, horní konec, s kostelním podacím, Radičov, Tře- bovarov, Vospět pustů, Petrušov pustá, Staré Město s kostelním podacím, Mostečnú k špitáli a na tom vrchní panství, Mostečná ulice, Prkle- 1) Tak v orig. 1490 51 šov, Borušov k faře třebovské a na tom vrchní panství, Grunu s kostelním podacím, Rudkov a Petrůvku, v Trnávce dva člověky a třetího mly- náře, v Pacově tři člověky a čtvrtého mly- náře, Malíkov a Žipotin, Bohdalov Větší a Boh- dalov Menší, Hartvíkov, Chornice větší polovice, Dorflík u Jevíčka větší polovice a Mezihoří s lid- mi v těch vsech platnými i neplatnými, s kostel ními podacími, s dvory poplužnými, s rolí oranü i neoranü, s platy i užitky, s robotami a s luka- mi, s pastvami, pastviščemi, s horami, s doly i s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, vodami tekutými i netekutymi, s potoky, s mlyny i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchu jmenovaným od staradávna přísluší, s mezimi*), hranicemi, se všemi požitky a užitky, kterýmiž se koli jmény menují, a jakož to zboží třebovské v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstviem a vlastenstvím, tak jakož jsem to sám držel, nic sobě ani svým er- bóm a budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozůstavuje, Laclavovi z Boskovic a jeho erbóm vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému jich dědičnému drže- ní a dědicství. Spolek na pusté vsi Rácově. 55. Zdeněk z Kokor a z Majetína to všechno právo své, kteréž Margeta z Přerova zavázala a zapsala dskasní spolkem po Kubíku, otci jejím, na vsi pustej Rácově a na lesy, na lukách a což tu práva měla a v tom spolku svědší, Václavovi z Přerova s sebe, Zdenka, vzdávám a přenáším a jej mocna a erby jeho činím. Dání práva krále JMti na vsi Lipovej. 56. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český etc. král, margabie moravský a lužický, vývoda lucemburský a slezský etc., oznamujem tímto li- stem všem vóbec, že znamenavše věrné a povolné služby slovutného Beneše ze Křtomile, věrného našeho milého, kteréž jest nám činil a na potom- ní časy nám a budúcím margabím moravským povinen činiti bude, chtíce jemu služby jeho, ja- kož pak slušné jest, odplatu učiniti, aby nám a budûcim potomkôm našim slúžiti tím povinnější byl, dali jsme jemu a jeho erbóm a mocí listu to- hoto dáváme jakožto král český a margabie mo- ravský všecko náše právo, kteréž máme aneb jmíti móžem ke vsi Lipovej po smrti Urbana aneboli jeho potomkův, jakýmž koli obyčejem a právem na nás jakožto na pána svrchního mar- gabí moravského spadlo jest ku pravému dědic- stvie, | jmění, držení a požívanie, aby on a jeho f.9 

Strana 52
52 erbové podlé práva našeho požívati mohli se všiem její příslušenstvím, s dvorem, s mlýnem, s řekami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s rolí oranü i neoranü, tak jakož jsú držitelé tej vsi za našich předkův požívali, ničehož sobě v tom nepozůstavujíc ani budücím potomkóm nasiem*) kromě svrchkosti a nápadu spravedlivého. A ktož by tento list náš jměl s té- hož Beneška aneboli erbuov jeho dobrü volí, ten má a jmíti bude plnúů moc ke všem věcem v tomto listu vzhůru i dole psaným. A protož hajtmanu, komorníku, sudímu přikazujem, aby již psanému Beneškovi aneboli erbóm jeho ve dsky zemské, když najprv otevříny budú v Olomůúci, toto náše obdarování vepsáno a vloženo bylo. Tomu na svědomí pečet náši královsků přitisknúti jsme k tomuto listu rozkázali, jenž jest dán u Vídni v úterý po svatém Petru od narození syna Bo- żiho tisiciho CCCC*LXXXV* kralovstvi našich uherského etc. XXVIII? a českého XVII? léta [2. srpna 1485]. Toho vkladu poslové dání skrz Ctibora z Cimburka, hajtmana, Albrecht starší z Šternberka a Jan z Žerotína. Mřežován. Spolek na dvůr v Lidéřově a na ves Slavětín. 57. Kunka z Lodéjnice a z Lidéfova Závisi Bí- tovskćho z Slavíkovic, syna svého, a erby jeho «na dvwor v Lidéfové s kopcem, na lidi, na pla- ty, na požitky, s rolí oranú i neoranü, s robota- mi, lukami, s pastvami, s lesy, s řekami, s rybní- ky>*), i tudież takć na ves Slavětín i na to na všecko právo a panství, což jest od staradávna k tomu dvoru příslušalo, nic sobě nepozůstavu- jíci, na to na všecko, což mám neb jmíti budu, přijímám na pravý spolek. Vklad vsi Žeravic. 58. Čeněk Kužel z Žeravic a z Bánova ves Že- ravice s lidmi platnými i neplatnými kromě toho, což od staradávna k Střílkám přísluší a ves pu- stú Herenčice s rolí oranů i1 neoranü, s CinZemi, s úroky, poplatky, s dvory, s vinohrady, s desát- ky vinnými i s zemním šafránem i s zahradami šafrannými, s robotami, s lukami, pastvami, pas- tviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, rybničiščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami te- kutými i stojatými i s jich stoky, s užitky i vše- liakými požitky, jakýmiž se koli mény menují neb jmenování býti mohůú, s plným právem, pan- stvím i s všeliakým příslušenstvím staradávním, s mezemi, s hranicemi, jakož to svrchupsané zboží žeravské a herenticské v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno a jakož jsem to sám neboli předkové moji drželi a požívali, nic sobě ani svým erbóm, ani potom- 1) Tak v orig. 1490 XIII kóm svým tu a na tom zboží žádného práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje ani zachovavaje, to jsem*) všecko Jiříkovi a Alšo- vi, bratfim z Ojmic, a jich erbóm ku pravému dědicství a držení ve dsky zemské vkládán?) a vpisuji. Item, stálo-li by kde ve dskách a nalezeno by- lo, ješto by se Žeravic dotýkalo, to já, Čeněk Ku- žel, tímto vkladem mrtvím a mořím a žádné mo- ci jmíti seznávám. Vklad Bánova. 59. Ctibor z Cimburka a z Tovačova ves Bá- nov s dvorem, s pustým tvrziščení, s kostelním podacím, s mlýnem od staradávna tu usazeným, ves druhů Bystřičku též s dvorem a s tvrziščem, s lidmi platnými i neplatnými, s mlýny, s rolí oranú i neoranů, s lukami a pastvami, s pastviš- čemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, rybničiščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, činžemi, s robotami i užitky i se všemi poplatky, kterýmiž koli jmény mohá menováni býti, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží v svých mezách a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno i se vším jiným panstvím a příslušen- stvím, tak jakož jsem toho sám požíval a držel, nic sobě tu ani erbóm a budúcím potomkóm svým na tom práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nezachovávaje ani pozůstavuje, Čenkovi z Žeravic a jeho erbóm vkládám ve dsky a vpisuji ku pravému jich dědičnému držení a dědictví. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. Vklad dílu Milotic. 60. Elška z Ojmic, majíc léta přidaná od naj- jasnějšího knížete a pána, pana Matiáše, uher- ského a českého etc. krále a markabí moravské- ho, díl svuoj všechen xa tvrzi Miloticích a na vsi Miloticích, Stavěšicích a Skoromice a jednom člo- věku v Těmnicích, na dvořích, na rybnících, na lukách, na lesích, na potocích, na roli orané i ne- orané, na lidech platných i puščinách i na všem tom příslušenství a dílu mém, majíci jej zaplace- ný XII" sty zlatými po otci mém Janovi Permč- kovi z Ojmic jakožto dědičsce a dceři jeho mně příslušný a na mě spadlý, nic ovšem nevymieňu- jíc, vkládám a vpisuji ve dsky Mikulášovi z Zá- střizl a jeho erbóm ku pravému dědičnému drže- ní a dědicství. Vklad Voděrad. 61. Elška z Šerkovic prodaj poručníka svého, panským přísudem jí daného, Ctibora z Cimbur- ka, hajtmana margabství moravského, mající lé- ta, tvrz Voděrady, dvuor v Voděradech a tři člo- věky rolné, tudíž krčmu a tři podsedky s rolí o- ranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastviscemi, 2) Na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. f.9v. 

Strana 53
f.10 XIII s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s činžemi, poplatky a všeliakými užitky a požitky, kterýmiž se koli mény meno- vati mohü, s mezemi a s hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic ovšem nevymieňujíc ani sobě pozůstavujíc, než to všecko vkládám ve dsky a vpisuji Janovi Pu- czhartovi') z Vodérad a jeho erbóm ku pravému dědičnému držení a požívaní a k dědicství. Odpor strany zboží bystřického. 62. Mistr Daniel a kněz Václav z Vizovic, ka- novníci kostela olomúckého, na místě kněží a kapituly téhož kostela: odpor činí proti tomu vkladu do desk zboží bystřicského, což se dotýká ITP/, länw« rolí v Bystřici, pravíc, že k tomu mají plné právo od staradávna: k gruntu, k sedliskám, k lidem, k poplatkuom, činži, k tomu k kuróm i vajcóm i ku plnému panství. Spolek na půl Milotic. 63. Anna z Ojnic přijímám na pravý spolek Mikuláše z Zástřizl a na Kyjově, muže svého, na oddíl svuoj, kterýž mi se po otci mém dostal, na puol turze Milotic a na puol vsi Milotic i na polovici dvoru i všech polí polovici, což k tomu přísluší, 1 na polovici kostelního podacího i na polovici rybníkův i na polovici luk i pastev a na puol vsi Stavěšic i k tomu ke všemu, což by k té vsi příslušalo, i na tu polovici v Skoronicích, což tu mam, i v Témnicich, k čemuž já tu právo mám, i na to na všecko, k čemuž já právo mam aneb jmíti budu. Mřežován. Věno. 64. Mikuláš Protivec z Zástřizl přiznal se, že jest vzal nadvěno své jo Anně z Ojnic, manžel- ce svej, V'/. sta zlatých a XVII zlatých, kterúžto summu 4a Sobülkách, na vsi svej dédicnej, zase tejž Anné, manzelce svej, tu summu puol Sesta sta zlatých a XVII zlatých ve dsky vkládá a vpi- suje dotud, dokudž by od jeho erbův a potomkův ta summa splacena nebyla, toho aby dotud poží- vala?). Příjemčí toho jest Filip, bratr jeho. Spolek v Strabenicích. 65. Kateřina z Strabemic přijímám na pravý spolek Dorotu z Strabenic, sestru svü, a muže jejího Hanuše z Jistebna na to próvo, k čemuž mám po neboźtiku Janovskóm z Strabenic, bratru svém nedílném, kromě Lazník - ty sobé vymi- ňuji - a kromě toho, což mám v Počenicích, a dvuor v Strabemicích, který jsem prodala Barto- fíovi, ten sobé také vymiituji. Spolek na Cetechovice. 66. Dorota z Strabemic přijímám na pravý 1) Tak v orig. 2) Za tím přetrženo touž rukou toho. 3) Tak se opakuje v orig. 1490 53 spolek Hanuše z Jistebna, muze sveho, na Cete- chovice i na to na všecko, k čemuž právo mám neb jmíti budu po nebožtíku Janovském, bratru svém nedílném. Mřežován. Odpor vkladu Přerova. 67. Jan Mukař z Kokor činí odpor tomu vkla- du královskému, kterýmž Vilémovi z Pernštajna Přerov vkládá a ves Lhota se nad Pěnčicí v tom listu se*) zapisuje, že k tej Lhotě právo má dědič- né kromě čtyř člověků a také že se Předmostí celé menuje, a on tu tři člověky dědičné mó. Odpor. 68. Témuž vkladu Stašek, Ondra Korytnik, Matěj Bačák, Martin a Vaněk odpor činí, že se vkládá všecko Předmostí a oni tu dědičné dvory své mají. Vklad vsi Poříčí pod Bohuňovem. 69. Jan ze Křtětína Jindřichovi z Býšovce a ze Křtětína, erbóm jeho, Machně z Lohkovan, manželce jeho vlastní, ves svů vlastní Poříčí pod Bohuňovem s lukami, s řekami, s potoky, s lid- mi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neorant, s platy, požitky i s poplatky, s robotami, s pas- tvami i s pastviščemi, s doly i s jiným se vším příslušenstvím, což k té vsi Poříčí od staradávna sluší, s mezemi, s hranicemi, jakož v svých me- zách ta ves svrchupsaná záleží a od staradávna jest vymezena, tak jakož jsem to sám držal a je- ho jsem já tu v té vsi po předcích svých v držení byl, nic tu sobé ani svym erbóm, ani budücím práva, panství ani vlastenství na tom nezachová- vaje, než to všecko vkládám a vpisuji ku pravé- mu dédicstvi. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernštejna]. Vklad Ždánic. 70. Protivec starší z Zástřizl hrad Ždánice se vsí Zdánicemi, s jeho se vším příslušenstvím, což k tomu hradu a vsi od staradávna príslusalo, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i ne- oranü, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, po- mi, s dvory, s robotami, CinZemi, poplatky, s !u- kami, s pastvami, pastviščemi, s horami vino- hradnými, s šafránicemi i s jiným se vším pří- slušenstvím a panstvím, tak jakož smlúvy králův Jich Mtí ukazují, aby při Zeleném Ždámice zó- staly) s mezemi, hranicemi, jakož to zboží v svých mezách od staradávna jest vymezeno, nic tu sobě ani svým erbóm práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozóstavuje, než to všecko svrchupsané zboží na místě Jana Zeleného Pe- trovi a Benešovi, bratřím z Suchdola, i jich er- 8) Viz otisk úmluv Kameníčkem v Čes. archivu, sv. X., str. 293, článek „o Ždánice“. 

Strana 54
54 bóm ve dsky vkládám a vpisuji k dědičnému držení a dědicství. Vklad kus role v Držovicích. 71. Mandalena z Držovic podlé smlúvy proda- j[em] a nálezem panským kus role, kteráž zatope- na jest rybnákem od dvora v Držovicích, dědičný, kterýž se jí po spolku dostal po Margetě, man- želce Janové, Janovi Heraltovi z Kunstátu a z Plumlova a jeho erbóm vkládá a vpisuje ve dsky od sebe i od dědicuov svých ku pravému jich dědičnému držení a požívaní a dědicství; než což Martinovi prodala, toho ve dsky nevkládá. Tento vklad měl Mandalenin ven vymazán býti, kterýž svědší a co svědší') Heraltovi z Kunstàtu, ale proto jest nechán, co Martinovi svědší, že toho Heraltovi nevkládá.?) Poručník se činí na Kvasice. 72. Arnošt Kužel z Žeravic a z Kvasic činím mocného poručníka dětí svých, kteréž mám neb jmíti budu, Jana Bočka z Kunstátu a z Polné statku svého, kterýž se dole menuje, na tvrz Kvasice s městečkem, s předměstím a na vsí dolepsané: na Bělov, na Újezdec u Kvasic, na Novú Ves, na Sulimov, na Kladoruby, na O- hniśćky, na StHiżovice i na to na všecko, což k tomu zbożi od staradźvna přísluší, také na ves Zdhlinice s její příslušenstvím, na puol vsi Tés- ňovic a na puol Kotojed s jich příslušenstvím, na ves Skržice s její příslušenstvím takovúto mérü, aby Jan Boček tomu zápisu dosti učinil, jakž mi se zapsal. Odpor na zboží přerovské. 73. Mistr Daniel a kněz Václav z Vizovic na místě kapituly kostela olomúcské[ho] odpor činí proti vkladu Vilémovi z Pernštajna zboží přerov- ského, což se týče robot a opravy na vsi kostela olomücského, Pencice, Suchonice, Dluhonice, Krčmany, Týnec a jiné vsi téhož kostela, ač by tím vkladem již psaný Vilém k těm vsem o též ro- boty a opravu které právo jmíti chtěl, a praví, že též vsi k těm robotám povinny nejsú ani k opra- vě přísluší, na to svobody a listy margabské, praví, že mají. Věno na vsi Nemochovicích. 74. Mikuláš z Zástřizl a na Kyjově Anně z Oj- mic, manželce své vlastní, na vsech Nemochovi- cích a na vsi Hoščicích práva věnného tisíc zla- tých věnných peněz dobrých uherských ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. Mřežován. 1) V orig. svedśi. 2) Tento dodatek ke vkladu je pripsan jinou rukou do obvyklé mezery mezi vklady, tudíž dodatečně. Od počá- tečního písmene dodatku vedena čára k počátečnímu pís- menu vkladu na znamení sounáležitosti obou částí. 1490 XIII Vklad vsi Ježova. 75. Václav Racek z Mrdic vkládám a vpisuji Protivcov[i] z Zástfizl a na Cejkovicich a erbóm jeho dědicství své vlastní, ves Ježov s dvorem po- plužným, s kostelným podacím, s lidmi platnými i neplatnými, s hranicemi, s mezemi, s rolí oranü i neorani, s użitky, poplatky, s robotami, s voda- mi tekutymi i netekutymi, s potoky, s rybniky, s horami vinnimi a desátky vinnými, se dvěma mlýny, s lesy, s hóji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, pastviścemi, s doly i se vším jiným příslušenstvím, kterýmž koli mény muož se me- novati, coz k té vsi a k tomu dvoru od staradávna příslušalo a přísluší, ku pravému dědicství a pan- ství od sebe i od erbův svých. Věno. 76. Vâclav z Svábenic a z Laškova Dorotě z Si- lůvky, manželce svej vlastní, věna jejího tři sta zlatých na vsech svých dědičných, totiž na Bohu- slavicích a na Rakovej, zapisuji a ve dsky vklá- dám ku pravému jejímu věnnému právu a převo- dím z prvního věna jejího, kteréž jměla na Vra- hovicích, a nad její věno připisuji jí sto zlatých. Příjemčího sám sebe činiem na svuoj všecek sta- tek. Mřežován. Vklad třech lánův v Počenicích. 77. Kateřina z Strabemic vkládám Jarošovi z Zástřizl na Morkovicích, jeho erbóm, tři lány bez čtvrti role ve vsi Počenicích s lidmi činežný- mi, čtyři hřivny platu bez groše, k tomu kury a vajce, coZ ti lidé?) v právě mají, na těch lidech s užitky, s požitky, s lukami, s vodami tekutými i netekutými, s panstvím a se vším příslušenstvím vpisuji ku pravému dédicstvi. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v z B[oskovic]. Vklad Duban*) a nékterych jinych. 78. Jan Plzák ze Zdenína i s svými erby Mark- vartovi ze Zvole a erbóm jeho tvrz Dubčany [a ves] tymZ ménem menovaná, co jsem já tu v té vsi držal, ves Vilémov se dvorem, s kostelním po- dacím, ves Mirotín s kostelním podacím, ves Hra- dečnůú, to, což já tu mám a držel sem, ves pustú Drwmpach s lidmi platnými i neplatnými i také s dvory poplužnými, s rolí oranú i neoranú, s pla- ty, s užitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s hory) s lesy, s doly, s háji, s chrastinami i s rybníky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s potoky, s potočinami i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi a k těm ke všem vsem svrchupsaným od staradávna přísluší, s me- 3) V orig. lede. 4) Tak v orig. proti náležité hláskové podobě v textu. 5) Tak v orig. asi vlivem následujících instrum. na -y. 

Strana 55
f.12 XIII zemi, s hranicemi, kterýmiž se koli mény jmenují, jakož pak to zboží dubčanské v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož jsem to sám držal, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozósta- vuje, ani zachovávaje, než to všecko zboží, tak jakož se svrchu vypisuje, vkládám ku pravému dědicství. Mřežován. Vklad vsi Sviňova. 79. Jiřík Tunkl starší z Brnítka a z Zábřeha své vlastní zboží a dědicství, ves Svinov 1 s tím vším právem, což k té vsi Svinovej jsem jměl a pozíval, s fekami, lukami, s lesy prodávajícími,!) s luhy, s pastvami, s pastvisCemi, s platy a poplat- ky, s rolí oranü i neoranü, s hony, s lovy zvířecí- mi, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s vodami tekutými i netekutými i se vším plným právem | a panstvím, kterýmiž koli jmény menováno býti muož a k tej vsi od staradávna příslušalo a pří- sluší, jakož v svých mezech záleží a vymezeno jest, tak jakož jsem to sám držal a požíval i moji pfedsi') a coZ jsmy tu v ní jměli a drželi, nic tu sobě ani svým erbóm, ani potomkóm kterého vlastenství, panství nepozóstavuje ani zachová- vaje, než to všecko právo a panství ve dsky zem- ské vkládám Markvartovi ze Zvole ku pravému dědicství, k držení a požívaní dědičnému. Vklad Sudkova. 80. Markvart ze Zvole vkládám ve dsky ves Sudkov s tím se vším: právem, což jsem já v té vsi Sudkově měl, držal a požíval, s řekami a s jed- ným bfehem Desnú,“) s lukami, s lesy, s luhy, s pastvami, s pastviščemi, s platy a s požitky,“) s rolí oranú i neoranú, s rybníkem, kterýž tu u Sudkova leží, s rychtú zákupní, s mlýnem k tej rychtě příslušející, s hony, s lovy zvířecími, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s vodami tekutými i netekutými i se vším plným právem a panstvím, kterýmiž koli jmény muož jmenováno býti a k té vsi od staradávna příslušelo a přísluší, jakož v svých mezách záleží a jest vymezeno, tak jakož jsem to sám držal a požíval i moji předkové, nic sobě ani erbóm svym i budücím potomkóm prá- va, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zbo- žie nezachovávaje, Jiříkovi Tunklovi staršímu z Brníčka a z Zábřeha a jeho erbóm a potomkóm ku pravému dědicstvie, k jmění a k držení dědič- nému. Mřežován a na okraji J[an] z Per[n&tejna]. 1) Tak v orig. 2) V orig. s koncovým -u. 3) na lidech se opakuje a není přetrženo. 1490 55 K tomu náleží. 81. Markvart ze Zvole ten vklad nahoře psaný vloziv, nemohl najíti toho Sudkova ve dskách k vymazání, i tímto zápisem sám sei erby své a budúcí toho všeho práva, ač by kde nalezen byl neb stál tento Sudkov, tiemto zápisem se odříká i své erby a věčně se na to víc navracovati ne- mají, ale jej na Jiříka Tunkle a jeho erby svrchu- psané přenáší. Vklad dvoru v Šešulce. 82. Zykmund z Petrovic své vlastní dědicství, dvuor svuoj v Šešulce s lidmi platnými i neplat- nými, s lesy, s horami, s pastvami, s pastviščemi, s lukami, s rolí oranü i neoranú, se vším příslu- Senstvím a panstviem i ten plat, kterýž sem držal v Vavfinci a v Šešulce na těch lidech, i také s ko- stelním podacím v Petrovicích, se vším panstvím a právem, nic sobě ani svým erbóm žádného prá- va ani kterého vlastenství nepozůstavuje, než to všecko sbožie svrchupsané ve dsky vkládám a vpi- suji Jakubovi z Šarova a jeho erbóm ku pravému vládnutí a dědičnému držení a dědictví. Mřežován. Vklad zbozí v Domamyslicích. 85. Jan Zübek ze Zdétína zbozí v Domamysli- cích, totiž šest hřiven platu na lidech*) usedlých a na jejich purkrechtích i tudiež s mlýnem ku pravému dědicství, nic sobě ani svým erbóm tu žádného práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezachovávaje ani pozóstavuje, se vším plným právem, panstvím i příslušenstvím, což k tomu zboží od staradávna příslušalo a přísluší, tak úplně, jakož jsem to sám držal a požíval, ve dsky vkládám a vpisuji Jakubovi z Šarova a jeho er- bóm ku pravému vládnutí a dědičnému držení a k dědicství. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Vklad hradu Brníčka. 84. Jan, Jiřík, Albrecht, Jindřich, Křištofor, bratří vlastní z Brníčka, vkládáme ve dsky hrad Brníček, městečko tu pod Brníčkem, dva mlýny, kaplu v městečku s dvorem, ves Sloňov, ves Dlú- homilov, ves Studénka, ves Medelské, ves Ven- kov, ves Medvězí a Kamenné, ves Třeščina, ves Bohuslavice, ves Strubšín, dvuor budišovský, ves Obedné, ves Rovenské, ves Postřelmůvek, ves Vyšehoří, ves Rohle s kostelním podacím, ves Leštinu, ves Leznici“) s kostelním podacím, ves Klášteřec s dvorem, klášter v tej vsi na Moravě, ves Olsany, ves Dübravici, ves Busín, ves Hartví- kov, ves Janušov, ves Ruda, ves Hostice, ves pustá Hostice, z Krumpachu ospy, u Zábťeha 4) Písař omylem opakoval Leštinu ves, pak prvé slovo opravil na Leznici, druhé přetrhl. 

Strana 56
f.15 56 mlýn dolní, druhého mlýnu horního polovici, ves Zborov, ves Komnátku, ves Rašov, ves Jedle s kostelním podacím, ves Lhotu, ves Dřínovice i s horu DFinovń, ves Svébohov, se všemi rychtami zákupnými v těch vsech a s kostelním podacím, hamr Hyknšův u Klášterce, hamr Víckův u Raš- kova, hamr Michalův u Rudy, hamr Lorencův u Dúbravice, s řekú Moravä, coz k tomu zámku a k tomu zboží od staradávna přísluší a příslušalo, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranu i ne- oranu, s robotami, s platy, s požitky, s poplatky, s horami i s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s fekami, s vodami tekutými i netekutý- mi, s pastviščemi, s čižbami a se všemi lovy a se vším příslušenstvím, což k tomu hradu od stara- dávna k Brníčku přísluší a k těm vsem, s meze- mi, s hranicemi, jakož to zboží v svých mezích záleží a jest od staradávna vymezeno, jakož jsme to sami drželi a náši předkové, nic sobě ani er- bóm svým i budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nezachová- vajíce, Jiříkovi Tunklovi staršímu z Brnièka a s Zábřeha, strýci našemu, a jeho erbóm a potom- kóm ku pravému dědičnému držení a dědicství. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. Vklad platu na vsi Dřínovém. 85. Purgrmistr a rada města Olomáúce, nynější i budúci, za kněze Jakuba, oltářníka svatého Lyn- harta u Matky Boží na předhradí holomúcském, zprávce tvrze Dřínového a tu dvora se dvojím poplužím, s rybníkem nad Uherci, s mlýnem pod tím') rybníkem a v jich mezích, v kterýchž ten rybník záležie a své topení má, s haltéři, potoky tekutými, s roli oranû i neoranü, s platy a po- platky, s lesy, s háji, s chrastinami, s pastvami, s pastviščemi, s lukami, s sady, s mezemi, hrani- cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s poplatky, požitky i se vším plným právem a panstviem, jakož to zboží Dřínové v svých mezech a hranicích jest zamezeno — a z toho zboží pan- ským přísudem sto a XXVIII zlatých knězi Ja- kubovi dáno jest — vkládáme a vpisujeme a stat- kem dédiénym sirotkäv Solczarovÿch, pokudz na svrchupsani summu pfiślo by, zpravujeme bez ssutí Václavovi, řečenému Čechovi, a erbóm jeho ku pravému dědičnému držení a dědicství. Vklad vsi Slezan. 86. Protivec, Mikuláš a Filip, bratří z Zástřizl, vkládáme a vpisujeme*) své vlastní sboží a dědic- ství“) Jarošovi z Zástřizl i jeho erbóm ves Sleza- ny s dvorem, s rybníčky, s lesem, s lukami, s ro- botami, s platem i s ščepnicí, s lidmi platnými i 1) Následuje na konci řádku touž rukou přetržená sla- bika ryb. ?) V orig. vpisujume. 1490 XIII neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s údolím, s vodami te- kutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, i s témi jede- násti hfivnami platu rocního, kteréZ Protivec, strýc nas, drzel od Jindficha z Morkovic a z Ba- Fic, vkládáme a vpisujem ku pravému dédicství a dědičnému držení. Mreżovón a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Vklad 13 kop grośi ve vsi Vrahovicích. 87. Václav z Svábenic*) a z Laškova třinádcte kop grosuov a XIII gr. platu ročního shádaného i za kury ve vsi Vrahovicich, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranń i neoranu, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s toky, s chrastinami, s činžemi, platy i poplatky, s meze- mi, s hranicemi i se vším jich příslušenstvím, kterýmiž koli mény mohú menovány býti, což k tomu zboží a k těm lidem v té vsi Vrahovicích od staradávna přísluší, s plným právem a pan- stvím, tak jakož jsem to sám držal a požíval, žádného sobě ani svým erbóm práva, panstvie ani vlastenství na tom nezachovávaje ani pozů- stavuje, Janovi Heraltovi z Kunstátu i jeho er- bóm ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému jich dědičnému držení a dědicství. Mřežován. Vklad dvoru v Kunkovicích. 88. Jaroš z Zástřizl Jiříkovi z Zástřizl a z Li- tenčic a jeho erbóm ku pravému dědicství své vlastní a dědičné zboží, totižto dvůr v Kunkovi- cích s lidmi platnými, kteréž jsem sám v té vsi Kunkovicích držal, s lesy, s lukami, s rybníčky, ves Chvalnov s kostelním podacím, s dvorem i s lesy, v Starči osm podsedkův, v Vážanech čtyry člověky, s platem, kterýž sluší k kostelnímu po- dacímu do Chvalnova, puol rybníka Pod liskami, kterýž jsem sám držal, rybníček Švábský, kterýž pod Opatovským jest najbližší, to jim vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a dědičnému držení. Vklad půl tvrze Morkovice. 89. Jiřík z Zástřizl Jarošovi z Zástřizl a jeho erbóm ku pravému dědicství své vlastní a dědič- né zboží, totižto puol tvrze Morkovic i s polovici příkop dvoru tu ihned přiležejícího, s lukami, puol kostelního podacího, jednu stranu městečka Morkovic, kterúž jest nebožtík Jan Morkovský držel, puol rybníku prostředního a puol zadního, polovici šenkovního, lesuov všech polovici, mor- kovských i skavecských, v Počenicích čtyry člo- věky s platem i s rolí, kteráž jest tu v Počenicích, ješto příslušie k té straně do Morkovic i s jiným 3) V orig. dědědicství. 4) Tak v orig. 

Strana 57
1.14 XIII příslušenstvím a panstvím, to vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědicství. Vklad platu na vsi Vrahovicích. 90. Jan Pňovský z Sovince, mocný poručník panskym přísudem sirotkův nebožtíka Jiříka z Nezdenic, s panská radü moha to učiniti na mí- sté sirotáím, vsi Vrahovice a Dr£ovice, v kte- rýchžto vsech, což nebožtík Jiřík Světlovský tu právem svým držel jest, platu ročního i s kury i s vajci sedmdesáte kop a dvě kopě a puol osm- násta groše a ze dvora vrahovského a z Hlučele pod mostkem platu sedm hřiven groší i s jinými poplatky, s hájkem, s pastvami, s pastviščemi, s lukami, s rolí oranů i neoranü, s sadem i s ko- stelním podacím, s rybníky, s vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a panstvím, kterýmiž se koli mény menovati mohů a k již psaným vsem a zboží od staradávna přísluší, a jakožto to nebožtík Svět- lovský držal a požíval, nic tu těm sirotkóm ani erbóm jejich práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozůstavuje ani zachovávaje Janovi He- raltovi z Kunstátu a jeho erbóm to všecko ku pravému dědičnému držení a dédicství ve dsky!) vkládám a vpisuji. Mřežován. Vklad vsi Bolelíc. 91. Jan Heralt z Kunstátu a z Plumlova etc. ves Bolelíc a v ní puol osma lánu, zahrad jede- náste, čtyři krčmy, s dvorem, v němž jest puol třetího lánu, s sadem, nivkami, s fekami, lukami, na mlyné tucaps[k]ém jednu hfivnu platu v roce, lučních peněz v roce dvě kopě, s lesy, s luhy, s pastvami, s pastviščemi, s platy a s poplatky, s rolí oranü i neoranu, s hony zvířecími, s meze- mi, s vodami tekutými i netekutými, s břehem moravným, což k té vsi od staradávna přísluší vody Moravy, s hranicemi i se vším plným prá- vem a panstvím, kterak mény kolvěk se menovati muož a k již psanému zboží od staradávna pří- slušalo, tak jakož vymezeno a zamezeno jest, ja- kož sem to sám držal a požíval, nic tu sobě více kterého panství ani vlastenství nepozóstavuje ani erbóm mým a potomkóm, než to vše Janovi Pňovskému z Sovince a jeho erbóm vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědičnému držení a dědicství. Mřežován. Vklad vsi Bolelíc. 92. Jan Pňovský z Sovince Ctiborovi z Cim- burka a z Tovacova, erbóm?) jeho ves Bolelíc a v ni puol osma lánu, zahrad jedenáste, čtyři krč- my se dvorem, v němž jest II/, lánu, s sadem, 1) V orig. dskym. 2) Toto a nasledujici slovo přesahuje obvyklý okraj. Byla tudíž připsána dodatečně. 1490 57 nivkami, s řekami, lukami, na mlýně tučapském jednu hFivnu platu v roce, lučných peněz v roce dvě kopě, s lesy, s luhy, s pastvami, s pastvišče- mi, s mezemi, s hranicemi, s vodami tekutými i netekutými, s břehem moravným, což k té vsi od staradávna přísluší vody Moravy i se vším plným právem a panstvím, kterak mény koli jmenovati se muož a k již psanému zboží od staradávna příslušalo, tak jakož vymezeno a za- mezeno jest, jakož jsem to sám držal a požíval, nic tu sobě více kterého panství ani vlastenství nepozůstavuje ani erbóm mým a potomkóm, než to všecko témuž Ctiborovi a jeho erbóm vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědičnému držení a dědicství. Spolek v Bochoři. 93. Zuzana z Hyndorfa přijímám na pravý spolek Jiříka z Myšlan, manžela svého, na pět hři- ven platu, kteréž mám na lidech svých v Bochoři, i na ty lidi, kteréž tam mám, a na to na všecko, což k tomu přísluší a což mám neb jmíti budu. Vklad ve vsi Mezicích a Pateříně. 94. Jaroš z Zástřizl, Jan Zúbek ze Zdětína, mocní poručníci statku a zboží zuostalého nebož- tíka Jana Selického z Dobré Vody, a podlé listu a mocného obdarování krále Jiřího slavné paměti <ve vsi Mezicích, což tu lidí svých platných i neplatných jo smrti nebožky Doroty z Tošova, řečené Slivkové, jemu se dostalo a naň spraved- livě přišlo, i s dvorem poplužným tu v Mezi- cích>“) a ve vsi Pateříně, což tu jměl a držel týž Jan Selicský s rolí oranů i neoranů, s horami, s lesy, s háji, s dolinami, s lukami, pastvami i pastviščemi, s platy, s činžemi, s poplatky, s me- zemi, hranicemi, s plným právem a panstvím, tak jakož ta zboží v Mezicích i s tím dvorem po- plužným i v Pateříně od staradávna v svých me- zech záleží a vymezeny jsú, nic tu nevymiňujíc ani pozóstavujíc komu kterého panství a dědic- stvie, než to všecko zboží svrchupsané Václavovi z Dábravice a jeho erbóm ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pravému dědicství. Mřežován. Spolek v Roštíně. 95. Kateřina z Šarova přijímám na pravý spo- lek Jiříka z Nákla, syna svého mladšího, na věno své, kteréž v Roščíně mám, a jestliže by Jiříka Pán Buoh smrti neuchoval, aby ten spolek a prá- vo to spadlo xa Václava z Udrlic, syna mého staršího. Přetrhán a na okraji J[an] z P [ern&tejna]. 96. My, Matiáš, z božie milosti uherský a čes- ký etc. král a margabie moravský etc., oznamu- 3) Na okraji Jan z P[ernštejna]; Jan psáno Jaz. 

Strana 58
f.16 58 jem tímto listem všem, jakož slovutný Jan Hájek z Podhájí z dopuštění božího s světa tohoto jsa v službě naší jest sšel, statku svého podlé práva země a margabství našeho moravského jest ne- opatřil, kterýžto statek podlé bližnosti Kateřině"“) Odpor na Sovinec. 97. Mistr Daniel a kněz Václav z Vizovic, ka- novníci kostela olomücského, na místě kapituly téhož kostela odpor činí proti vkladu ve dsky zboží sovinského Janovi z Sovince o to, což se týče práva?) podací kostela v Lúčcke“) Velikej a praví, že kapitula kostela olomůcského k témuž podací téhož kostela právo má a jest ve dskách. Vklad Hradiščka. 98. Jindřich z Pěnčíma a na Drahanovicích vlastní své zboží a dědicství, ves Hradiščko s ro- botami, s mlýny, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s užitky i se všemi poplatky, s rolí oranû i neoranû, s lukami, s rybníky, s rybničiš- čemi, s řekami, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami i s kostelním podacím i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsanej od staradávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ta ves již jme- novaná a to zbožie v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, i se vším plným právem a panstvím, tak jakož jsem to sám držal, nic sobě tu ani erbóm svým na tej vsi svrchupsanej a na jejich příslušenství práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské Mikulášovi z Zástřizl a jeho erbóm k dědičnému držení a dědicství. Přetrhán. Vklad Hradiščka. 99. Mikuláš Protivec z Zástřizl ves Hradiščko s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i ne- oranů, s činží, s platy, poplatky i s požitky, s lu- kami, s trávníky, s pastvami, s pastviščemi, s vo- dami tekutými i netekutými, s potoky, s mlýny, s lesy, háji, chrastinami, s horami, s hranicemi i s mezemi i se vším příslušenstvím, s plným prá- vem a panstvím, tak jakož to zboží v svých me- zech a hranicích od staradávna jest vymezeno, tak jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě práva, panství ani kterého vlastenství ani svým erbóm nepozóstavuje, než to všecko zboží svrchu- psané ve dsky vkládám a vpisuji Kateřině z Dú- bravice a její synóm vlastním Janovi a Jiříkovi, bratřím z Šarova, i jejich erbóm ku pravému vládnutí a dědičnému držení a dědicství. Spolek na dvůr v Předmostí. 100. Elška z Předmostí vnuka Ondřeje Baďdury 1) Zápis nedokončen a na okraji jinou rukou N[ota] B[ene]. Snad pro pozdější dokončení vynecháno celé f. 15. Jde asi o Kateřinu z Hlozejüvky. Viz zde hn. XII., C. 289. 1490 XIII dvuor svobodn$ a nezavadny v Předmostí za kostelem, k kterémuž dvoru právo mám po svém starém otci Baďurovi, s rolí oranů i neoranú, s zahradú, s kopaninami i se vším plným právem a panstvim, tak jakoż ten dvuor v svych mezech a hranicích od stara|dávna záleží a vymezen jest, to všecko právo na tom dvoře, kteréž mám, Staš- kovi z Závad, manželu svému, a jeho erbóm vklá- dám a vpisuji ve dsky zemské dědičně k držení a pravému dědicstvie. Mřežován a na okraji f. 16 Lad[sla]v [z Boskovic]. Spolek na ves Lhotu a Rimice. 101. Jiřík ze Lhoty na ves Lhotu, na ves Řimi- ce, k čemuž tu právo má, na ves Hrabí, k čemuž tu také právo má, se vším plným příslušenstvím, což k tomu zboží od staradávna příslušalo a pří- sluší, na lesy, na háje, na luhy, na rybníky, na lůky a na Moravu s jedním břehem i na to na všecko, což má neb jmíti bude, Barboru z Pře- boz, manželku svú, přijímá na pravý spolek, však s takovü vyminkü, dal-li by Pán Buoh, že by svrchupsaný Jiřík erbův svých dočekal s svrchu- psanü Barborü a ti erbové Ze by Barboru přeče- kali, ten spolek žádnej moci aby nejměl. Vklad půl druhé čtvrti role v Oujezdě. 102. Mandalena z Slavíče, někdy dcera Jakše Čížka, Václavovi Šmachovi z Újezda a Amnmně, manželce jeho, i dětem jeho i potomkóm jeho puol druhé čtvrti role tu v Újezdě, orané i neora- né, své vlastní dědicství, s lukami i s zahradü v těch mezech, jakož tej puol druhej čtvrti vyme- zeno jest od staradávna, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budücím potomkóm žádného práva ani kterého vlastenstvie nezachovávajíci, než to všecko vkládám ve dsky zemské a vpisuji ku pra- vému dědičnému držení a dědicství. Vklad půl dvoru v Předmostí. 105. Mahdalena*) Vavačka z Přerova puol dvora dědičného v Předmostí, v kterémž skála stojí, s jeho se vším příslušenstvím, s zahradů, s skalů, s luků, s potůčkem, což k tomu puol dvo- ru od staradávna příslušalo, Ondřejovi, Matúšo- vu synu, i jeho potomkóm svú třetinu na tom puol dvoře vkládám a vpisuji ve dsky ku pravé- mu dědicství a držení jich; a kdež kolivěk ve dskách svědší toho puol dvora mně, toho všeho svého práva tímto vpisem se odříkám a odpisuji. 104. Ondra, Matúšův syn, vkládám svuoj dil všecek Martinovi, bratru svému, což po svém otci mám ve dskách, i dědicóm jeho, i toho dru- hého puol dvora v Předmostí 1 s skalů. Mřežován. 2) V orig. pořadí: týče práva se. Místo pro se označeno v textu znaménkem ". 3) Tak v orig. 5) h opraveno z n. 

Strana 59
KNIHA XIV. Z LET 1492-1495

Strana 60

Strana 61
f.1 f.1v. Kniha pana Jana z Lomnice a na Meziříčí. 1. A nno Domini millesimo CCCC°LXXXXII° in festo Epiphanie /6. ledna 1492] in civitate Olomucensi celebratum est colloquium generale dominorum czude Olomucensis ex admissione se- renissimi principis et domini, domini Wladislai, Unga[r]ie, Boemie etc. regis et marchionis Mora- vie, per magnificos dominos: dominum Stibo- rium de Cimburk, capitaneum marchionatus Mo- ravie, dominum") Wilhelmum de Pernsstayn, supremum magistrum curie regni Boemie, domi- num Johannem de Lompnicz, supremum came- rarium czude Olomucensis, dominum Johannem de Sowinecz, supremum czudarium czude Olo- mucensis et famosum Thobiam de Monte Gigan- tis summum notarium tabularum marchionatus Moravie, dominum Wratislaum de Pernssta[y ]n etc., dominum Ulricum de Bozkowicz, dominum Johannem de Lompnicz, dominum Albertum de Bozkowicz, dominum Hendricum de Sowinecz, dominum Sigismundum de? Dubrawicz, domi- num Hynek de Ludanicz, dominum Wencesla- um de Ludanicz, qui omnes suprascripti in dextro latere domini capitanei sederunt, in (sinistro]?) vero latere sederunt: dominus Johannes Kuna de Cunstat, dominus Johannes de Duba, dominus Albertus senior de Ssternberg, dominus Karolus de Wlassim, dominus Benedictus de Bozkowicz, dominus Boczko Kuna de Cunsstat?), dominus Albertus iunior de Ssternberg ceterique domini barones marchionatus Moravie. Spolkové: 2. Jan najmladší z Lompnice přijal na pravý spolek Tana z Lompnmice na Meziříčí, najvyšího komorníka cüdy olomücskej, strýce svého, na Le- tovice městečko, k čemuž tu právo má a na ves Třebetín i na to na všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude. Poslove*) k tomu ode pana hajt- mane*) dáni pan Jindřich z Sovince a pan Jiřík "Tunkl starší z Brníčka. 3. Panna Jitka z Lompmce odpor činí tomu spolku, na kterýž bratr její nedílný Jan najmladší z Lompnice pfijal Jana z Lompmice, komornika cüdy olomücské, stryce svého, i tej výprosy krá- 1) Toto slovo nadepsáno nad řádek. 2) Za tím na konci řádky je nepřetržené du. 8) V orig. dextro. 4) V orig. posslowe. 5) Tak v orig. lovskej a napadu, pravieci, że ona k tomu právo mó jako sestra nedilna. 4. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr králov- ství českého, Johance z Liblic, manżelce svej vlastní, za statek její, kterýž se jemu po ní dostal, a on jej v království českém prodal za XII tisíc zlatých a III tisíce zlatých věna, takže učiní toho XV tisíc zlatých všeho, najprvé zboží všichno“) drahotuské“), kteréž od pana Ctibora z Cimburka etc. ve dskách mám, nic odtud nevymiňuje, k to- mu Lipník, městečko i s mlýnem, s horami, ves Osek s mlýny oběma i rybníky, ves Podolší i s rybníkem i s dvorem i se všemi plnými robota- mi, vsi Újezdy oba i s lesy, kterýchž tí hajní hlé- dají a spravují, i s plnými hranicemi, což k tomu městečku Lipníku a k těm vsem a horám od sta- radávna přísluší, k tomu také hrad i město Pře- rov i se vším tím panstvím, což mi dědicství krá- lovského na tom již ve dsky vloženo a k dědicství přišlo, ves Kozlovice, vkládám a vpisuji“) v svr- chupsanich*) XV tisic zlatych ji, pani Johance, ku pravému jejímu věnu. Příjemčí toho věna pan Vratislav z Pernštajnu, najvyšší komorník cüdy brnčnskej, bratr jeho vlastní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 5. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr králov- ství českého, ves Hroznov, manství mé, kteréž jest Rozumberk držal, pustú, s rolí oranú i ne- oranú, s lesy, s chrastmi, chrastinami, s lukami, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s poto- činami i se vším příslušenstvím jejím, což k tomu od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakž ta ves svrchupsaná vymezena a zamezena jest, to všecko propustil”) jsem a pro- půščím z manství svého a vpisuji a vkládám i dá- vám ku pravému dědictví již psanů ves s jejím příslušenstvím Arklebovi a Filipovi, bratří [m] z Víckova a na Prusinovicích, erbóm jejich prá- va, panství, ani kterého vlastenství sobě ani svým erbóm, ani potomkóm na tom nepozůstavuje, tak jakž ji oni sami v manském právě držali. 6. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, na místě swotků Václa- va“) Sulovského z Tfebule z rozkázaní panského statek jich prodaný Vilémovi z Pernštajna, naj- 9) V orig. vpisuje. 7) Zápis v orig. takto: na konci jednoho řádku napsáno propu; na počátku druhého pistil. 8) Následuje Swabenske, jež podtečkováno na znamení neplatnosti. 

Strana 62
f.2 62 vyššímu hofmistru království českého, i jeho er- bóm a budúcím potomkóm tvrz Byňov, ves tímž jménem menovanü, Byňov, s lidmi platnými i ne- platnymi, s rolí oranü, s CinZemi, s platy, s lés- kem, s lukami, s pastvami, s pastviScemi, s voda- mi, s mlýnem, s pustinami i se vším plným prá- vem a panstvím ve dsky vkládá a vpisuje ku pra- vému držení a dědičnému požívaní. 7. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, na místě sirotkův ne- božtíka Ctibora Obešlíka z Lipultovic z rozkázaní panského statek jich prodaný Vilémovi z Pern- štajna, najvyšímu hofmistru království českého, i jeho erbóm a budńcim potomkóm ves Veselíčko s dvorem poplužným, ves Chýlce s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranü i neoranü, s rybníky, s lesy, s háji, s horami, s lukami, s sady, s pas- tvami, s pastviScemi, s vodami tekutými i neteku- tými i se vším plným právem a panstvím vkládá a vpisuje k pravému držení a dědičnému požívaní. 8. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr krá- lovství českého, Vratislavovi z. Pernštajna, naj- vyšímu komorníku cúdy brněnské, i jeho erbóm a budúcím potomkóm tvrz Jarohněvice, ves Dub- ńany, ves pusth Mokronosy"), ves pustú Jarohně- vice a v Mokronosy?) kostelní podací s mlýniš- čemi, s dvory, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s lesy, s chrastinami, s rybníky, s rybničiščemi, s haltéři, s potoky tekutými i ne- tekutými i se vším plným právem a panstvím, což k té tvrzi a k těm vsem od staradávna přísluší, ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému držení a dědičnému požívaní. 9. Jan, biskup varadínský etc., Viléma z Pern- štajna, najvyšího hofmistra království českého, činím mocného poručníka Johannesa z Kunovic i všeho statku jeho i statku svého, kterýž já mám aneb on má anebo jmíti budeme, aby s tím mohl již on učiniti, jak by se jemu zdálo. 10. Vilém z Pernštajnu, najvyší hofmistr krá- lovství českého, duostojnému pánu, panu Janovi, biskupu varadinskému, tvrz Bystřici a ves týmž jménem menovanü, tudíž u tvrze přísedící, ves Čechovice, ves Mrsklesy, ves Varhošč, a ta jest manství kostela olomůúcského, hrad Hluboké a ves Hlubočec, ves Nepřívazy, v Posluchově tři člově- ky, vsi pusté: Lhota, Jestřebí a Baranov s lidmi platnými i neplatnými, s kostelním podacím, kromě toho platu peněžitého, kterýž mají kněží 1) -n- opraveno z w. ?) Tak v orig. 3) V orig. dědičného. *) V orig. Kunevic. 1492 XIV z Olomüce tu na lidech, s dvory poplužnými, s rolí oranü i neoranú, s platy, užitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s vodami tekutými i netekutými i s jiným se vším příslušenstvím, co k tej tvrzi a k těm vsem svrchupsaným od staradávna přísluší, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jeho držení a dědič- nému požívaní. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 11. Jan, biskup varadínsk etc. přijal na pravý spolek na tvrz Bystřici, blíž Olomůúce ležící, i na to všechno, což k tej tvrzi Bystřici a Hlubokému přísluší, nic nevymieňuje, Dorotu z Prostějova, sestru svů, a syny její od ní, Doroty, pošlé k jich jmění a držení dědičnému“). Mreżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 12. Jan, biskup varadinsk$, činí mocného po- ručníka Doroty z Prostějova, sestry svej, a dětí její, Dorotiných, a od ní pošlých pacholíkův i dě- veček, Viléma z Pernštajna, najvyšího hofmistra království českého. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 13. Mikuláš z Ořechového, Jan z Zástřizla z Ne- motic a Mikuláš z Vojislavic a na Veselí činí od- por tomu vkladu Jana, biskupa varadínského, coz se Kunovic*) dotyce. 14. Jan, biskup varadinsk$ etc. hrad pustý Orlovice, Evanovice a to zboží orlovské a eva- novské se vším plným právem a panstvím toho zboží a příslušenstvím, jakož jemu ve dskách svědčí a vloženo jest, to všechno dává a vpiswje Johannesovi z Kunovic, sestfenci svému, a jeho erbóm od něho pošlým*), ku pravému dědicství a držení. Mřežován. 15. Petr, hrabie od Svatého Jiří a z Pezinku, Žofce z Valdštajna, manželce svej“) vlastní, mě- stečko Hustopeče a vsi Milotice a Vysokůú vkládá a vpisuje kw pravému jejímu věnu IIIIM zl. proti těm ZIIIM zl., kteréž po sobě menovala a ukázala na slavkovském?) zboží, jakož smlůvy ukazují na těch IIIIM zl. na syrchupsaných městečku a vsech shádáno a sečteno býti IIII sta zl. a tu jí vpisuji?) a ve dsky vkládá k jejímu pravému věnu. Příjem- čí toho sám Petr jiným vším statkem svým. Mřežován. 16. Petr, hrabie od Svatého Jiří a z Pezinku, Žofce z Valdštajna, manželce svej, na městě Jičí- ně a na všech důchodích tudíž v městě a na mlýně vkládám a vpisuji ku pravému jejímu držení a 5) V orig. psáno poslym. 9) svej se opakuje nepřetrženo na počátku následujícího řádku. 7) V orig. slavskovském. f.2v. 

Strana 63
f.3 XIV vladení v pěti tisících zlatých dobrých uherských, kteréž jsem za Ostroh vzal, aby táž paní Žofka, manželka má, těch důchodův a požitkův svobodně požívati mohla a držeti se vším panstvím bez pří- kazy mej, erbův a potomkův mých, za živnosti mej i po smrti mej, dati, porućiti, odkazati neb zpüsobiti váecku summu svrchupsanü neb na dile, jakž by se jí najlépe líbilo aneb zdálo. A já, svrchu- psaný Petr, budu povinen tomu dosti učiniti, erbo- vé i potomci moji; než toto sobě pozůstavuji, kdybych já, erbové nebo potomci moji nadepsanej paní Žofce, manželce svej, těch pět tisíc zlatých dal aneb tomu, komuž by ona poručila nebo roz- kázala dáti, tehda tento zápis má mi z desk vy- psán a vymázán býti, mně, erbóm i potomkóm mým. Příjemčí toho sám Petr jiným vším stat- kem svým. Mřežován. 17. Jakub z Šarova, hofrichtéř margabství mo- ravského, Ctiborovi z Cimburka a z Tovačova, hajtmanu margabství moravského, a erbóm jeho ves Číhovice s dvorem poplužným, kterýž nynie v osepní plat dán jest, a jakž ten dvuor od stara- dávna vymezen jest, s robotami, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, platy i poplatky, s rolí orani i neoranü, s lukami, pastvami, pastviščemi, s blaty, s blatinami, s vodami tekutými i neteku- cemi a s kostelním podacím i se vším plným prá- vem, panstvím a pfislusenstvim,') žádného vla- stenstvie sobě ani erbóm svým tu nezachovávaje, vkládá a vpisuje ku pravému dědicství, jmění, držení a požívaní i budúcím jeho. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 18. Jakub z Šarova etc. Kateřině z Dübravice, manželce svej vlastní, XL! hřiven groší ve IIII“ hřivnách groší dobrých stříbrných wa dědictví svém vlastním Krumpsíně i na tom na všem, což k tomu přísluší, ve dsky vkládá a vpisuje ku pra- vému jejímu věnnému právu. Příjemčí toho?) pan Ctibor z Cimburka etc. statkem svým. 19. Žofka z Valdštajna, jakož mám dskami zá- pis a dluh na městě Jičíně s jeho důchody a na mlýně pět tisíc zlatých od pana Petra hrabie od Svatého Jiří a z Pezinku, manžela svého, v kte- rémžto zápisu znamenitě stojí, že mohu nadepsa- nú summu VM zl. dáti, poručiti za zdravého života aneb na smrtedlné posteli všecko nebo v díle, jakž by mi se líbilo bez překážky nadepsaného pana Petra hrabie, manžela mého. Protož já, svrchu- psaná Zofka, mocné a dobrovoln&) svrchupsanü 1) a příslušenstvím se opakuje, a není přetrženo. 2) Za tím přetrženo sám Jakub ji- (na konci řádku) ji- ným. Slova Pan Ctibor z Cimburka etc. jsou připsána touž rukou nad řádek. 3) Za tim přetrženo svémocně a dobrovolně. 4) Za tím pretrzeno to. 1492 63 summu WM zlatých mně zapsaných dávám a ve dsky zapisují témuž panu Petrovi, hrabí, manželu mému milému, nic tu sobě nezóstavujíc. Také já, Žofka svrchupsaná, všeckno své právo, kdež které koli mám neb ješče jmíti budu, to všecko mocně dávám a vpisuji témuž panu Petrovi, hrabí, man- želu mému milému; pakli by Pán Buoh smrti jeho neuchoval*) prvé nežli mne, to právo“) má zase při mně zóstati. Mřežován. 20. Anna z Hunétic podlé nálezu panského, mäti sirotküv Mackovych, Ctiborovi z Cimburka a z Tovacova, hajtmanu margabstvi moravského, a jeho erbóm lúku, řečenů V kaplicích, kterúž u ní kúpil od dvora v Úmněticích, s mezemi, hranicemi i s chrastinami, jak to v kupu zamezeno jest, vkládá a vpisuje ku pravému dědičnému jich po- žívaní a držení i budúcím jeho. 21. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, zboží a dědictvie své vlastní, kteréž na mě přišlo spolkem po pani Machné z Valdstajna, totiž «hrad zbofeny Oto- slavice a ves Otoslavice i s dvorem>> krom toho dvoru, kterýž lidem v plat rozdán jest, ves Kobylničky a jednoho člověka ve vsi Žešově, <ves pustń Lhotku u Mitrova s rolí oranü i ne- orang, s lidmi platnymi i neplatnymi> s robo- tami, činžemi, platy i poplatky, s lukami, pastva- mi, pastviščemi, s pustinami, s vodami tekutými, s potoky, s horami, s háji, s lesy i s chrastinami, kteréž jsú okolo toho hradu zbořeného Otoslavic a těch vsí jmenovaných, s doly, s mezemi, s hra- nicemi, s mlýny, s ščepnicemi i s všeliakými dů- chody, kterymiz koli mény mohü menováni byti, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozůstavu- je, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji Jaku- bovi z Šarova a jeho erbóm i budńcim potomkóm ku pravému dědictví, držení a požívaní. Mřežován od poslední závorky a ma okraji Krystof z B[oskovic]. Ox asi i původcem výmazu částí textu. 22. Mikuláš z Otoslavic, sirotek někdy Hynka Brodecského, syn z Otoslavic®), maje léta přidána od najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a margabie mo- ravského, prodaj bratra svého Bočka odtudž z Otoslavic, kterýž podlé smluv královských v Ji- hlavě) učiněných Dobešovi a Benešovi, bratróm vlastním z Boskovic a z Črné Hory, učinil, hrad pustý Vrchní Otoslavice a pusté městišče, tvrz 5) Toto slovo opraveno z pakli. 6) Tak v orig. *) Viz Palacký, Dějiny, díl V., str. 148-149 (vyd. Riegrovo). Smlouvy otištěny Kameníčkem v Arch. Ces. X., str. 289 - 295. Tento zápis se týká článku „o Brodek“, Ka- meníček, str. 292. 

Strana 64
f.3v. 64 nad městečkem Brodkem, městečko Brodek, stra- nu jednu v Otoslavicich, tu, kterńż jest otec muoj drżal a pokudž to naň přišlo právo. Item ve vsech: ve vsi Doloplazích lidi platné s činžemi, ve vsi Hruškách blíž Slavkova lidi platné s činžemi, ve vsi Pozořicích tři podsedky, mlýn nad Podolím, kostelní podací v Otoslavicích, pokudž tu právo naň příslušalo, a druhé kostelní podací v Pozoři- cích, tak jakož ty lidi v těch vsech otec muoj a předkové moji jsú držali a požívali, ve dskách jměli a dsky ukazují, se všemi poplatky a požitky, jakž koli mohů jmenování býti a spravedlivě pla- titi mají, s mlýny, potoky, s vodami tekutými 1 netekutými, s rybníky, s horami, s dolinami a s lesy, s háji, s lukami, pastvami, pastviščemi, s dvory, s rolí oranû i neoranû, s dédinami i s puščinami i se dvěma vinohrady pustými pod horami, tak, jakž ti v právích vinohradních zá- leží, se vším plným právem, panstvím i příslušen- stvím, nic sobě ani svým erbóm | tu nepozóstavu- je, vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému jich dě- dičnému držení a požívaní i erbóm a potomkóm jich. 23. Dobeš a Beneš, bratří vlastní z Boskovic a z Črné Hory, Tobiášovi z Hory Obřanské a dě- tem jeho ves Osečany, což jsme tu dědicství jměli svého!), s lidmi platnÿmi i neplatnÿmi, s tinzemi, s platy, s poplatky, s dvorem a sedmi lány role a se dvěma podsedky, s lukami, s pastvami, s pas- tviščemi, s lesem, s kury, vajci, s vodami tekutý- mi i netekutými, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to dědictvie náše již psané v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vyměřeno, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíce ani pozůstavujíc, než to všecko ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich a dědičnému držení a požívaní. 24. Jan, Petr a Zygmund, bratří z Čertoryj a z Dědkovic, Ctiborovi z Cimburka a z Tovačova etc. a jeho erbóm ves Čelčice s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, platy a poplatky a se tři- nádsti lány bez čtvrti, s roli oranń i neorani, s rybníkem, s vodami tekutými i stojatými i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tej vsi od sta- radávna příslušalo a přísluší, s mezemi a hrani- cemi, jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezách a hranicích záleží a jest vyme- zeno, s kury a vajci i se vším plným právem a panstvím, sobě ani erbóm svým tu nic nepozů- stavujíce, vkládáme a vpisujeme ku pravému dě- dicství, jmění, držení a požívaní. Mřežován. 1) Za tím přetrženo měli. 2) Opraveno touż rukou s margabie. 1492 XIV 25. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český král etc., margabie moravsky a lużicsky, vćvoda*) lucemburský a slezský, oznamujem tímto listem všem, že přistúpiv před nás urozený Václav z Lu- damc a z Dlúhé Vsi, věrný náš milý, prosil nás pokorně, abychom jemu věnné právo na vsi Ježo- vě, kteréžto po smrti slovutnej Veronyky z Opato- vic na nás spadlo, milostivě dáti ráčili. My vzhlédnûc na jeho slušnů prosbu a chtíce k budú- cí službě naší tím lépe nakloněna učiniti, s dob- rým rozmyslem a radů věrných našich milých dali jsme a mocí naší královsků a jakožto marga- bie moravský tímto listem dáváme témuž Václa- vovi, jeho erbóm a potomkóm, i tomu, ktož by tento náš list s jeho aneb jich dobrů vůlí jměl, všecko náše právo, kteréž koli na tej vsi Ježově po tejž Veronyce aneb po komž koli na nás spadlo, se vším jeho příslušenstvím ku pravému jmění, držení a jakožto svého vlastního požívaní beze vší naší a budúcích našich i poddaných všeliakej pře- każky. Tomu na svědomí pečet náši královsků přivěsiti jsme rozkázali k tomuto listu, jenž jest dán a psán v Budíně v středu před Květnů nedělí, od narození Syna Božího tisícího čtyrstého osm- desátého čtvrtého /7. dubna 1484], království na- šich uherského etc. dvadcátého sedmého a české- ho patnätstého®) léta. Poslové k toho listu do desk vložení jsú ode pána Ctibora z Cimburka a z To- vačova, hajtmana margabství moravského, dání pan Jan z Lompnice a pan Karel z Vlašimě. 26. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabstvie moravského, Dobešovi a Benešovi, bratřím vlastním z Boskovic, a erbóm jich dědic- ství své, ves Bořitov, což mi se tu dédicstvi po urozenej paní Machně z Valdštajna dostalo, s lid- mi platnými i neplatnÿmi, s činžemi, platy i po- platky, s dvorem, z kteréhož lidé platí, a z pěti lánů role a se dvěma podsedky, s lukami, pastva- mi, pastviščemi, s lesem, s vodami tekutými i ne- tekutými, s mezemi, s hranicemi, i se vším plným právem a panstvím a příslušenstvím, tak jakož to dědicství mé již psané v svých mezech a hrani- cích | od staradávna záleží a jest vymezeno, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství ne- zachovávaje ani pozůstavuje, vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství, jmění, držení a požívaní. 27. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český etc. král a margabie moravský etc., oznamuji*) tímto listem všem, že všecek nápad náš a právo náše, kteréž jest na nás jakožto na krále českého a na margabí moravského připadlo po smrti číž- 3%) V orig. čtení nejasné: buď s opraveno z d, nebo d doplněno mezi t a s. Pak tedy patnátdstého. %) Tak v orig. f.4 

Strana 65
XIV koli a xterakZ kolivék ve vsi Laskovë k tvrzi a k dvoru, ve vsi v Lidéřově, ve vsi v Lukách, ve vsi v Knihniékäch, ve vsi v Libenicich, ve vsi Premy- slovicich i také ve vsech Bohuslavicich, v Rakové, ve Lhotce, s platy, s mlÿny i se vším právem a příslušenstvím, což k tomu přísluší, čehož nynie slovutny Václav z Svábemc")v držení jest, dali jsme a tímto listem dáváme k pravému jmění a držení urozenému Bočkovi Kunovi z Kunstátu, věrnému našemu milému, a jeho erbóm tak, aby oni tu tvrzi v Laškově s dvorem i se všemi menovanými vesnicemi, s platy i se všemi jich pravými přísluš- nostmi jměli, drželi a jich požívali tím vším prá- vem a obyčejem, kterýž jest jim, tim') osobám, příslušelo, po kterýchž jsú svrchupsané věci na nás přišly a připadly, a to bez naší i našich všech překážky. Protož porúčíme i přikazujeme hajt- manu margabství našeho moravského, také naj- vyšímu komorníkovi cúdy olomúcského a brněn- ského práva i jiným úředníkóm, věrným našim milým, aby oni vedlé práva a obyčeje margabství moravského již psanému Bočkovi rok o to složili a súd osadili a jej slyšeli v spravedlivosti a právě, jemu a jeho dčdicóm od nás danému. A jestliže spravedlivé uznají, že jsú jmenované včci na nás řádně a spravedlivě připadly, tehdy aby se v tom k jmenovanému Bočkovi a dčdicóm jeho vedlé práva a obyčeje téhož margabství jmčli a zacho- vali a je v držení svrchupsaných?) včcí uvedli tak a tím zpúsobem, jakž ta zemč za právo má, beze všeho umenšení. A ktož by kolvěk tento list jměl s svrchupsaného Bočka neb dědicův jeho dobrü vůlí a svobodnůú, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsaných, všakž proto chcme, aby toto dání náše bylo každému bez újmy na jeho spravedlivosti. Tomu na svědomí pecet nasi kralovski kazali jesme k tomuto listu privésiti. Dán na Bělehradě den svatého Matúše, apoštola a evangelisty boziho [21. září 14007"), království našich uherského prvního a českého léta XX. Poslové k tomu vkladu od pana hajt- mana dani pan Jan z Lompnice a pan Karel z Vlašimě. Mřežován a na okraji poznámka touž rukou: Ten list není pro jiné vymazán, než proto, že jest prvé, než jest súzen, kvapností vepsán; a odpor též jest proti němu vy- mazán, že má to ješče súzeno býti, aby se žádnému ne- ukrátilo. 28. Jiří Berka z Dubej a na Kurovodech duo- stojnému panu Janovi, biskupu varadinskému, a Johannesovi z Kunovic a od ného, Johannesa, erbóm pošlým tvrz Kunovice a městečko s dvory, s vinicemi a Novú Ves a dvě vésky s jich a toho 5 Tak v orig. 2) V orig. -ních. 1492 65 zboží všelikterakým příslušenstvím i s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnými, platy a poplatky, s činžemi, s robotami, s rolí oranú i neoranú, s fekami, s rybníky, s vodami, s poto- ky, s lesy, háji, chrastmi, chrastinami, s mezemi, s hranicemi starodávnými i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě ani er- bóm svým práva nepozóstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dédicstvi. Mrezovin a na okraji Lad[sla]v z Bosko[vi]e. 29. Václav z Svábemc") činím odpor tomu vkla- du, kterýž jest sobě vložil Boček Kuna z Kun- státu Búzovský dání královské na vsech mých a na tvrzi Laškově, že k tomu lepší právo má i s svý- mi erby nežli on. Mřežován. 30. Lidmila z Miličína Přibíka Mládence z Mi- ličína, manžela svého, přijímá na spolek na to, což v Šunvaldě má, na Lúčce, na Sokolomi což má a ve Břvenci coz má a v Mirotinku také coz má a v Libině na malé stránce což tu má, v Pln- kútě což tu má a na Biskupstvie na dva člověky, na puol podact v Sunvaldé Všech svatých, na kaplu podací Matky Boží pod Brnickem i na to na všecko, k čemuž právo má neb jmíti bude. 31. Kunka z Kravař a Laclav z Boskovic Cti- borovi z Cimburka a z Tovačova etc. a jeho er- bóm ves Klínovice se vším její příslušenstvím a panstvím, což k ní od staradávna příslušelo a přísluší, s lidmi platnými i neplatnými, s dvorem platným, s dvořiščem, s rolí oranů i neoranú, s lu- kami, pastvami, pastviščemi i s blaty, ač které k nám a k tej vsi příslušaly, s horami, dolinami, s chrastmi, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutými, s mlýnem, s rybníkem, s rybničišče- mi, s kostelním podacím, s činžemi, s kury, s vaj- ci i s všeliakými požitky, poplatky a užitky, kte- rýmž koli ménem mohů menování býti, s mezemi, hranicemi, jakož ta ves v svých mezech a hrani- cích od staradávna záleží a jest vymezena, i se vším plným právem, panstvím, tak jakž jsme to sami drželi, sobě ani erbóm svým nic“) tu nepozú- stavujíce, vkládáme a vpisujeme ku pravému dě- dicstvie, jmění, držení a požívaní i jeho budûcim. A jestliže by kde ve dskách nám příslušalo mimo vymazání z desk, tímto vkladem to moříme a mrtvime. Mřežován. 52. Jan z Ochab a z Hukovic Václavovi Čeplo- vi z Belku a jeho erbóm tvrz a ves svú jménem Bartošovice s rybníky, s rybníčky i s tú řeků na Odře i s tím břehem, tak jakož otec muoj nebož- tík držel i já po něm, s potoky, potočinami, s vo- 3) Rok neni v orig. Byl doplnën podle let vlády. Den je datem korunovace Ludvikovy v Uhrách. 3) Za tím přetrženo sobě. f.4v. 

Strana 66
£.5 66 dami tekutymi i netekutými, s lesem tím, kterýž sem já držel aneb otec muoj přede mnůú, s rolí oranü i neoranü, s dvory, s robotami, s lukami, s mlýnem na Odře, s pastvami, s pastviščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s sady, zahradami i s kostelním podacím i se vším plným právem a panstvím, tak jakož v svých hranicích a mezách zá- leží a jakož jsem to sám držal a požíval neb otec muoj, nic sobě ani svým erbóm panství ani kte- rého vlastenství nepozůstavuje ani zachovávaje, buď mnoho neb málo, ku pravému panství a po- žívaní vkládám a vpisuji ku pravému dědictví. Mřešován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 53. Sibilla a Perchta z Morkovic, vlastní dcery a dědičky nebožtíka Václava z Morkovic, Přibí- kovi z Zahrádky a jeho erbóm «tvrz a ves Vele- tiny s dvorem tu v Veletinách, ves Vlčnov s dvo- rem a kostelním podacím,>") ves Kvačice s dvo- rem a kostelním podacím, ves Chylce s dvorem <ves Hradčovice s kostelním podacím a s dvo- rem>>') s luhy, s lesy, haji, chrastmi, chrastinami, s řekami, potoky i se všemi toky malými i veliký- mi, s mezemi, hranicemi, což koli k těm zbožím od staradávna příslušalo a přísluší, s platy i po- platky malými i velikými, s robotami se všemi spravedlivými, nic sobě ani svým erbóm nepozů- stavujíc, tak, jakž otec náš držal, se vším příslu- šenstvím ve dsky vkládáme a vpisujem ku pravé- mu dědictvie a panství to právo, kteréž jsme po svém otci jměli. 34. Arkleb z Ostrova činím odpor tomu vkladu Kunovic, kterýž učinil Jiřík Berka z Dubé panu Janovi, biskupovi varadinskému, a Johannesovi z Kunovic, že jest dědictví mé a erbův mých a není mi zaplaceno. 35. Jan z Zástřizl a z Nemotic, Mikuláš z Voji- slavic, Mikuláš z Ořechového jakož Jiří Berka z Dubé ve dsky vkládal důstojnému panu Janovi, biskupovi varadínskému, a Johannesovi z Kuno- vic tvrz Kunovice s její příslušenstvím, tomu od- por činíme, neb jsme za to statky své dali. 36. Kateřina z Šarova Znatu z Lompnice, man- žela svého, přijímá na pravý spolek na VIP/* zla- tých věna svého, kteréž zapsáno má dskami na vsi Uhercích i na to na všecko, což má neb jmíti bude. Přetrhán a na okraji Vratislav [z Pernštejna]. 57. Jan Záruský z Ojmc, Ješek z Veselice a z Dédkovic, Václav Stojan z Pfestavlk, Hawus z Jistebna na Cetochoviciích, Ctibor z Dobréic, Znata z Melic, rukojmie neboztika Petra z Pacla- vic, z rozkázaní a nálezu i přísudu panského ves Pačlavice, tvrz s dvorem poplužným, s kostelním 1) Původce přetržení neudán. 2) V orig. psáno mezezici. 8) V orig. prostřednými. 1492 XIV podacím, ves Lhotu s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s lesy, háji, chrastinami a schrastmi, s hony, lovy, s mezemi,?) hranicemi, s rybníky, haltéři, s vodami tekutými i netekutý- mi, s mlýny, mlýniščemi, s břehy, s činžemi, s po- žitky i poplatky, s robotami, s lukami i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno to všecko ve dsky zemské vkládáme Mikulášovi z Hofuov a erbóm jeho ku pravému dědicství, k držení a požívaní. 38. Bohuslav z Kokor Hynkovi z Ludanic a jeho erbóm ves Kokory s tvrzí, s kostelním po- dacím, s dvory se všemi, kteříž v Kokořích jsú, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviscemi, s háji, s lesy, s chrastinami, s doly, dolinami, s rybníky, s rybničiščemi, s vodami, s potoky tekutými i netekutými, s lidmi platnými i neplatnými kromě toho člověka, kteréhož Mu- kař tu má na zahradě proti mlýnu prostřední- wmu,*) s robotami, s platy i s poplatky, s činžemi i s všeliakými užitky,*) kterými koli mény mohly by menovány býti, tu na těch lidech v Kokořích i na tom panství i s všeliakými lovy a s loviščemi, s čižbami, s mlýny, s mlýniščemi stavenými i pu- stymi,°) s břehy i s jiným se vším příslušenstvím, což k té vsi od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, se vším plným právem a panstvím, tak úplně a mocně, jakož jsem to sám držal, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím na tej vsi v Kokořích a dvořích práva žádného ani panství, ani kterého vlastenství nepozůstavuje ani zacho- vávaje, ku pravému jeho držení a dědičnému po- zivani ve dsky vkládá a vpisuje. 59. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr krá- lovství českého, Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, Jan z Lompni- ce, najvysí komorník desk olomücskych, Vrati- slav z Pernstajnu, najvy$i komorník desk brnén- ských, Jan Kuna z Kunstátu, Oldřich z Boskovic, Jan Berka z Dubé, Albrecht starší z Šternberka, Karel z Vlašimě, Zygmund z Dúbravice, Jindřich z Sovince, Půta z Lichtmburka, Lipuolt z Kraj- ku, Hynek z Ludamc, Jiřík Tunkl z Brmáčka, Jiřík z Vajtmile, Jan z Žerotína, Jakub z Šarova, Bohuslav z Kokor, Jaroš z Zástřizl, Hynek z Bač- kovic, Arnošt Kužel z Žeravic, Kuneš Naksera z Chotěvic, Václav Čech z Hrádku, Bedřich z Dr- novic, rukojmie za nebožtíka Jana Heralta z Kun- státu, i na místě všech jiných rukojmí i rukoj- %) Toto slovo vepsáno nad řádek. 5) V orig. pustiny; y přepsáno z i. 

Strana 67
f.5v. XIV mích erbův, kteříž jsme se po smrti téhož Jana Heralta v jeho statek uvázali a jim se z dluhův, za kteréž jsme zaň rukojmí byli, vyvazovali, Jo- hance z Kravař a z Plumlova i její budúcím po- tomkóm ves všicku*) celů Vrahovice s dvorem a s kostelním podacím, ves celů Držovice, ve vsi Podhájí, což tu týž Heralt od Šaška a Kopačky měl, dvuor a mlýn s jedním podsedkem v Sticho- vicich, což tu Jan Selitský měl, s rybníky, s řeka- mi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s háji, s lesy, s chrastinami, s horami i doly, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, se vším plným právem a panstvím a těch zboží pří- slušenstvím, s mezemi, hranicemi, tak jakož ta zboží od staradávna v svých mezích a hranicích záleží a jest vymezeno, ve dsky vkládají a vpisují ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. 40. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr krá- lovství českého, Ctibor z Cimburga a z Tovačova, hajtman margabství moravského, Jan z Lompni- ce, najvysi komornik desk olomńcskych, Vrati- slav z Pernštajna, najvyší komorník brněnský, Jan | Kuna z Kunstátu, Oldřich z Boskovic, Jan Berka z Dubé, Albrecht starší z Šternberka, Ka- rel z Vlasimé, Zygmund z Dübravice, Jindfich z Sovince, Půta z Lichtmburka, Lipuolt z Krajku, Hynek z Ludanic, Jiřík Tunkl z Brníčka, Jiřík z Vajtmile, Jan z Žerotína, Jakub z Šarova, Bo- huslav z Kokor, Jaroš z Zástřizl, Hynek z Bač- kovic, Arnošt Kužel z Žeravic, Kuneš Naksera z Chotěvic, Václav Čech z Hrádku, Bedřich z Drnovic, rukojmie za nebožtíka Jana Heralta 2 Kunstátu i na místě jiných všech rukojmí i rukojmích erbuov, kteříž jsme se po smrti téhož Jana Heralta v jeho statek uvázali a jím se z dlu- hův, za kteréž jsme zaň rukojmí byli, vyvazovali Vítkovi z Prostějova i jeho erbóm ves Ptení s lid- mi platnými i neplatnými kromě toho platu, což tu farář ohrozimský má, ves pustů Bernov s mlý- nem platným, s dvory, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s rybníky, s haltéri, s fekü, s vodami tekutymi i netekutymi, s lesy, háji, s mezemi, hranicemi, kterýmiž se kolvěk mény jmenují a od staradávna záleží a za- mezeny jsú, se vším jiným plným právem a pan- stvím a toho zboží příslušenstvím, tak jakož toho předkové náši požívali a drželi, nic sobě tu ani erbóm svým ani budúcím svým potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozóstavujíce, to všecko ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pra- vému jeho držení a dědičnému požívaní. Mřežován. 41. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr krá- 1) Tak v orig. 2) Za tím přetrženo se po smrti. 1492 67 lovství českého, Ctibor z Cimburga a z Tovačova, hajtman margabství moravského, Jan z Lompni- ce, najvy$i komornik desk olomicskych, Vrati- slav 2 Pernstajna, najvysi komornik desk brnón- ských, Jan Kuna z Kunstátu, Oldřich z Boskovic, Jan Berka z Dubé, Albrecht starší z Šternberka, Karel z Vlašimě, Zygmund z Dúbravice, Jindřich z Sovince, Půta z Lichtmburka, Lipuolt z Kraj- ku, Hynek z Ludamc, Jiřík Tunkl z Brníčka, Ji- řík z Vajtmile, Jan z Žerotína, Jakub z Šarova, Bohuslav z Kokor, Jaroš z Zástřizl, Hynek z Bač- kovic, Arnošt Kužel z Žeravic, Kuneš Naksera z Chotěvic, Václav Čech z Hrádku, Bedřich z Drnovic, rukojmie za nebožtíka Jana Heralta z Kumnstátu, i na místě jiných všech rukojmí i rukojmích erbuov, kteříž jsme se po smrti téhož Jana Heralta v jeho statek uvázali a jím se z dlu- hüv, za kteréz jsme?) zaüi rukojmie byli, vyvazo- vali, purgrmisiru a radě města Prostějova, ny- nějším i budácím jich potomkóm k špitáli prostě- jovskému ves Cechüvky s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastviścemi, s hájkem, s lid- mi platnymi i neplatnymi, s vodami tekutymi i netekutými, se vším plným právem a panstvím a té vsi příslušenstvím, tak jakož ta ves v svých mezách a hranicích záleží a jest vymezena a což k ní od staradávna přísluší, nic sobě ani svým erbóm tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíce ani zachovávajíce, buď málo nebo mnoho, to všecko jim ve dsky vkládáme a vpisu- jem ku pravému jejich držení a dědičnému poží- vaní. 42. Jakub z Šarova a z Krumsina Johance z Kravař a z Plumlova a její budücim potomkóm ves Sušulku, ves Slúp, což tu dědičných lidí svých jměl, a ve vsi Vavřinci tři člověky, s lidmi plat- nými i neplatnými, s lukami, pastvami, pastvišče- mi, s háji, s horami i s doly, s vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k těm vsem*) a tomu zboží od staradávna příslu- šalo a přísluší, s kury, s vajci a jakož to zboží od staradávna v svých mezách a hranicích záleží a jest vymezeno, ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému jejímu držení a dědičnému požívaní. 43. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, Adamovi, bratranci svému též z Cimburka, právo své svrchní dédic- mé, kteréž má spolkem od Machny z Valdštajna na vsech zástavních Čiščíně, Vranovicích, Do- brochově, na | Služíně, jakož týž spolek okazuje, vkládá a vpisuje ku pravému jeho dědicství a na ten spolek tímto vkladem jej přijímá. Pakli by XVI" let Adam živnosti své dalších neměl a v tom 8) Opraveno z vssem. f.6 

Strana 68
68 umřel, tehdy to právo nahoře psané vkládá všich- no) Vilémovi z Pernštajna a Vratislavovi též z Pernštajna kromě Čiščína, kterýž jinam řekl dáti. Mřežován. 44. Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, duostojnému panu Jano- vi, biskupu varadinskómu, ve vsi Lesanech s tím se vším, což mi se jest tu v tej vsi Lešanech po Machně z Valdštajna spolkem a dskami dostalo, s rolí oranü i neorani, s lidmi platnymi i neplat- nymi, s pastvami, pastviśćemi, s platy, poplatky i s vodami tekutymi i netekutymi, s mezemi a hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, nic sobě tu ani erbóm svým ani kterého vlasten- stvie nepozůstavuje, vkládám a vpisuji ku pravé- mu jeho dědicství, jmění, držení a požívaní. 45. Ctibor z Cimburka a z Tovačova etc. Jo- hance z Kravaf a její budücím i potomkóm své vlastní dědicství, kteréž se jemu dostalo spolkem bo Machné z Valdstajna, ves Hartmanice, Susul- ku, Slúp s mlýnem, což v těch vsech lidí dostalo mi se po tejž Machně, a vsi pusté: Vankuš?) Sva- tomvka, Bohdalovka, Radišina, Lúčka s horami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s lovy, s hranicemi, s mezemi i se vším plným právem a panstvím, nic nevymiňujíc, vkládá a vpisuje ku pravému jejímu dědicství, držení a po- žívaní. 46. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr krá- lovství českého, Jan z Lomnice, najvyší komor- ník desk olomúcských, Vratislav z Pernštajna, najvyší komorník desk brněnských, Jan Kuna z Kunstátu, Oldřich z Boskovic, Jan Berka z Du- bé, Albrecht starší z Šternberka, Karel z Vlašimě, Zygmund z Dibravice, Jindfich z Sovince, Půta z Lichtmburga, Lipuolt z Krajku, Hynek z Lu- danic, Jiřík Tunkl z Brníčka, Jiřík z Vajtmile, Jan z Žerotína, Jakub z Šarova, Bohuslav z Ko- kor, Jaroš z Zástřizl, Hynek z Bačkovic, Arnošt Kužel z Žeravic, Kuneš Naksera z Chotěvic, Vá- clav Čech z Hrádku, Bedřich z Drnovic, rukojmie za nebožtíka Jana Heralta z Kunstátu, i na místě všech jiných rukojmí i rukojmích erbóv, kteříž jsme se po smrti téhož Jana Heralta v jeho sta- tek uvázali a jím se z dluhuov, za kteréž jsme zaň rukojmie byli, vyvazovali, ve vsi Celcicich IIII hřivny platu, kury a vajce a coż jest na tom dvoře z starodavna platu bylo a tu pan Heralt jmél a drzal a jemu prodano, nami nic nevymińnujic, vkládáme a vpisujem Stiborovi z Cimburka a z Tovačova etc. a jeho erbóm i budúcím potom- 1) Tak v orig. 2) ss (š) opraveno z w. 1492 XIV kóm ku pravému jich dědičnému držení, jmění a požívaní. Mřežován. 47. Ofka z Jetřichovic Jiříkovi z Svábemic, synu svému, právo své spolku, kteréž jsem měla po neboztíkovi Zdenkovi z Svábenic, manželu svém, na puol městečka Konice a na vsech toho spolku Zdenka, manžela jejího, i na tom na všem, což mám neb jmíti budu, ve dsky vkládám a vpi- suji ku pravému jeho držení a požívaní. 48. Jan z Žerotína na místě Filipa z Pačlavic činí odpor Mikulášovi, kterýž sedí na Pačlavicích, kterýž Filip praví, že má právo k Pačlavicím a ke Lhotě i k tomu ke všemu, což k tomu přísluší, po bratru svém mladším nedílném, po Petrovi. 49. Markvart ze Zvole Bernartovi z Kateřinic a Kateřině ze Stvolového, manželce téhož Ber- narta,a jich erbóm od nich pošlým tvrz Dubčany a ves týmž ménem menovanáü, to, coż jsem já tu v tej vsi měl a držal, ves Vilémov s dvorem a s kostelním podacím, ves Miročín s kostelním podacím, ves Hradečnůú, to, což jsem já tu měl a držal, ves pustá Drumpach s lidmi platnými i neplatnymi, s kostelním podacím obú dvú kostelú i také s dvory poplužnými, s rolí oranü i neora- nú, s platy, s užitky, s robotami, s lukami, s pas- tvami, pastviščemi, s horami, s lesy, s dolinami, s háji, s chrastinami, s rybníky, s vodami teku- tými i netekutými, s potoky, s potočinami i s ji- ným se vším příslušenstvím a panstvím, což k té tvrzi a k těm ke všem vsem od staradávna pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, kterýmiž se koli mény jmenují, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panství nepozůstavuje, než to všecko ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v z Boskovic. 50. Protivec z Zástřizl na místě svém i bratrüv svých, Arnošt Kužel na místě Jiříka Kužele, stryce svého, Jan z Ojnic, Zygmund z Črtoryj na místé bratrü svych Crtoryskych, Václav Stern z Štatenberku, Ješek z Veselice, Václav Stojan 2 Pfestavik na místě Stibora z Veżek, Znata z Melic na místé matefe svej Machny z Wolfm- berka, Hanus Kladivo z Jistebna, Jan Miňovský z Lazník na místě Janovského, Jan Janaur na místě Petra z Přílep, Jan z Studénky, Mikuláš Škarka z Počemc, rukojmie za Prokopa z Dříno- vého, panským nálezem a póhony jsúc k tomu pFipraveni®) tím, že pečeti náše a našich přátel, po nichž statek máme a držíme, jsú vyvazeny, Vá- clavovi, řečenému Čech z Hrádku, a jeho erbóm tvrz a ves Dřínové s dvorem, se dvojím poplu- žím, s robotami, s lidmi platnými i neplatnými, 8) Psáno s koncovým -ny. f.6 v. 

Strana 69
f.7 XIV s rolí oranü i neoranü, se čtyrmi haltéři, s rybní- kem novým i také s tím rybníkem v Uhfecském polí ležícím, a s mlýnem, kterýž pod tímž rybní- kem jest, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s Hurú as Žurovem a s Ejvaní, jakož jsme ji sami drželi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami i s doly, s háji, s chrastinami i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchu- psanému příslušalo a přísluší, s mezemi, hrani- cemi, jakož to svrchupsané zboží od staradávna v svých mezách a hranicích záleží a jest vyme- zeno a se vším plným právem a panstvím i pří- slušenstvím, nic sobě ani erbóm svým, ani komu jinému nepozůstavujíce panství ani kterého vla- stenství, vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravé- mu jich dědičnému držení a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 51. Pertult z Tvorkova Cenkovi a Janovi star- šímu, Znatovi a Tasovi, bratřím z Lompnice, tvrz pustů se dvorem a vsí Honšovicemi, ves Březovů') s mlýnem tudíž v Březové, v Mezicích lán platný a druhá dva lány tudiež k panství kromě platu z krčmy a čtyři zahrady tudíž v Me- zicích?) a I/II lány v Ješově kromě platu, to vše zboží svrchupsané s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s platy, s užitky, s poplat- ky, svobodami, s lukami, s pastvami, pastvišče- mi, s doly, s lesy, s křovinami, s háji, s rybníky, s haltéři, s vodami, potoky, s mlýny i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k té tvrzi a k těm vsem svrchupsaným od staradávna slu- šelo a sluší, s mezemi, s hranicemi, jakož to zbo- ží honšovské i ty vsi svrchupsané v svých me- zech od staradávna záleZejí a vymezeny jsü a jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panství na tom nepozó- stavuje, to jim všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. Mřežován. 52. Václav Pacák z Pačlavic Václavovi z Lu- danic a jeho erbóm a dědicóm ve vsi Počenicích s dvorem, s mlýniščem tu v Počenicích, s kostel- ním podacím kostela sv. Otharta, s rybníky, s haltéři tu v Počenicích, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranü i neoranü, s platy i s úro- ky a požitky, s svobodami, s lukami, s pastvami a pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s břehy i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchupsanému přísluší, s mezemi, s hranicemi, s lesy, jakož jsem to sám držel, se vším plným právem a panstvím i s tím dědic- stvím, kteréž máti otce mého přikúpila, i s tím 1) -e- nadepsdno nad nečitelným písmenem. 2) Nadepsáno touž rukou nad přetrženým Honšovicích. 3) Za tím pretrZeno s[e]. 1492 69 se vším, což máti otce mého držala, i to věnné právo, kteréž na nebožtíka otce mého připadlo po mateři jeho, ve dsky vkládá a vpisuje ku pra- vému jmění, držení a vladení, a to všecko právo, kteréž svědčí Filipovi z Pačlavic, strýci jeho, i co po jeho babce naň přišlo, to všecko na Václava přenáší a toho práva se tímto vkladem*) odříká a je moří. Mřežován a na okraji Vratislav [z PernStejna]. 53. Jan Šilperský z Dalčic převodím Anežku z Lešan, manželku svů, z Lubníka a z Šonvaldu na půl vsi Tatenice s její příslušenstvím a zapi- suji ji ku pravému věnu jejímu a činím příjem- čího Jindřicha z Pěnčína a z Drahanovic. 54. Jan, biskup varadinskj, v Lešanech to vše- cko právo své, kteréž má od Ctibora z Cimburka, purgrmistru a radě nynějším i budúcím města Olomüce dává na tej vsi dědičné držení, aby oni z toho dávali plat a požitek k kaple Všech sva- tých na předhradí olomúcském, tu službu boží vedúcím za duši předkův jeho, to vpisuje a vklá- dá k mocnému jich vladení i ku podávaní těch oltáří, kteří na to zaloZeni jsü. Ale purgrmistr a rada olomücská má a povinna bude z tej vsi Le- San všechno podlé země činiti, jako jiní z dédic- ného zboží činiti povinni jsú a budú. 55. Půta a Albrecht, bratří vlastní z Lichtm- burka a z Bítova, Vilémovi Tetaurovi z Tetova i dědicóm jeho tvrz Malenovice, městečko Male- novice s kostelním podacím, ves Kvítkovice, ves Otrokovice, ves Tetčovice s kostelním podacím, ves Zhotu, ves Lúky, ves Důbravičky, ves Bohu- slavice, ves Veledúbravy, ves Hotmanovu Lhotu, ves pustú Buňov, ves Březůvku s dvory, s mlý- ny, s rybníky, i s lidmi platnými i neplatnými, srolí oranüineoranü, s platy i s użitky a poplat- ky, kterýmiž koli mény mohli by menovánií býti, s sady, s lukami i s pastviščemi, s robotami, s le- sy, háji, s chrastinami i s luhy, s řekami, s břehy i potoky, s vodami tekutými i netekutými i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem a k té tvrzi a městečku již jmenova- nému od staradávna příslušalo a přísluší,“) s me- zemi, s hranicemi, tak jakož to zboží již jmeno- vané v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, tak úplně, jakož jsme sa- mi drželi, nic sobě tu ani erbóm svým a dědicóm na tom práva, panství ani vlastenství nepozůsta- vujíce, ve dsky vkládáme a vpisujem ku pravému dědicství a panství. 56. Jan Čbeřík z Hartvíkovic právo své vši- chno“), panským přísudem jemu přiřčené, Elštce 4) Z tohoto výrazu napsal písař a při na konci řádku, pak opomenutím napsal celý výraz opět na počátek ná- sledujícího řádku. 5) Tak v orig. 

Strana 70
f.7v. 7o z Lilée a jeji erbů[m] ve vsi Svatobořicích deset lánů a jedenáste podsedků a láznu s dvorem, s rolí oranů i neorani, s lidmi usedlymi i pustý- mi, s úroky i s dvofiskem, s kopcem, s lukami, s pastvami, s potoky tekutými i netekutými, s starými úlehlemi i se všemi užitky i s tím se vším příslušenstvím, jakož | to sám držal v Sva- toboficích drZal') a požíval, kterýmiž koli mény mohü menovány byti, s mezemi, hranicemi, nic sobé ani svym erbóm budücím tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozüstavuje, nez to všecko vkládá ve dsky a vpisuje ku pravému je- jich dědicství, držení a požívaní. 57. Elška z Lilče Václava z Ludamic na to, což mâ <v Dobromilicich, v Piviné >?) v Svatobo- ficích, aneb kdež k čemu právo má neb jmíti bu- de, přijímá na pravý spolek. 58. Jaroš z Zástřizl na Morkovicích Dorotě ze Tfténice, manzelce své vlastní, III'/,5? zl. a XXV zlatých dobrých uherských, dědictví své vlastní, ves Pornice s rybníky, s lesy i se vším jejím příslušenstvím, což k tej vsi od staradávna přísluší a záleží, ve dsky vkládám a vpisuji k je- jímu pravému věnnému právu. 59. Elška z Wolfmberka právo své a přísud panský na Rimicich podlé vznesení jejího tu na Rimice a listu věna jejího sto hřiven groší, kteréž jí sú splatili a ssuli Vavřinec z Poličky, starüstka, Benes ze Kftomile, Václav z Udrlic, Jan z Mińovic, tim2?) Vavřincovi, Benešovi, Vá- clavovi a Janovi nahofepsanym těch sto hřiven práva svého dává a vpisuje a s sebe přenáší na ně i jich erby v věnném právě, jakož jsú jí páni při- südili, nic sobé tu ani komu jinému nepozüsta- vujice*) ani vymiñujici. Mřežován. 60. Půta z Lichtmburka a z Bítova Mikulášovi Protivcovi a Filipov[], bratřím vlastním z Zá- střizl a z Pavlovic, i jich erbóm ve vsi Zborovi- cich LXT zl. dobrých uherských platu ročního na těch lidech s užitky, s požitky i se vším příslušen- stvím, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s voda- mi tekutými i netekutými, s chrastinami, s hora- mi, s doly, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží a dědictví jest samo v sobě od staradávna vysa- zeno a vymezeno v svých mezech a hranicích, nic sobě tu ani erbóm svým na tom zboží a dědictví nepozůstavuje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jich panství a dědictví. 61. Václav z Vojislavic Zuzaně z Prostějova, manželce svej vlastní, dva tisíce zlatých uherských vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnu na lidech svých dědičných a nikomu nezávadních, 1) Tak se opakuje v orig. ?) Na okraji non preiudicat. Lad[sla]v [z Boskovic]. 1492 XIV totiž na těchto vsech: na Vnorovách a na Lhotě. Příjemčím sám se činím vším jiným statkem svým. Mřežován. 62. Václav Štern z Štatmberka Kateřině z Do- mamyslic a z Buchlovic, manželce svej, ve IIII° zl. dobrých uherských XX'' hřiven peněz berných na vsi v Želechovicích i na lidech svých tu used- lých žádnému nezávadních i na tej vsi příslušen- ství, což od staradávna k tej vsi příslušelo, to všecko právo vkládám a vpisuji ku pravému je- jímu věnnému právu, k držení a požívaní. Pří- jemčí jest Jindřich toho z Domamyslic a z Buchlo- vic, otec tejž Kateřiny. Mřežován. 63. Václav z Ludanic na Veveří Protivcovi z Zástřizl a jeho erbóm na vsi Ježově XXV hři- ven groší dobrých platu ročního práva věnného i to všecko právo věnné, kteréž jsem já měl nebo předkové moji jměli jsú tu na tej vsi, nic sobě ani erbóm svym, ani budücím na tom zboží a na téch lidech v tej svrchupsanej vsi JeZové panství ani kterého vlastenství, práva vénného nepozû- stavuje, neż to vSecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jich držení a panství. A to vénné právo, kdež by koli ve dskách stálo, to tímto vkladem mořím a jeho se odříkám. 64. Václav z Honbic činí odpor proti vkladu, jakož vkládá Perchta a Sybilla Přibíkovi z Za- hrádky dvuor hradčevský s jeho příslušenstvím, neb já ten dvuor ve dskách mám a právo k tomu dvoru. 65. Půta z Lichtmburka a z Bítova Václavovi Vracovskému z Jikve i jeho erbóm puol vsi Těšá- nek s mlýnem a sedm kop platu ročního, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranû i neorant, s užitky a požitky, s lukami, s pastvami, s lesy, s háji, s vodami tekutými i netekutými, se vším příslušenstvím a plným právem a panstvím, tak jakž jsem držal a požíval, nic sobě tu práva, pan- ství ani kterého příslušenstvie nepozůstavuje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jich panství a dědicství. Mřežován a na okraji Jan z Plernštejna]. 66. Mikuláš z Hofův Alžbětu z Berneku, man- Zelku svû vlastni, na své dédicstvi, na ves Paćla- vice a tvrz, na ves Lhotu, s lidmi platnÿmi i ne- platnými, s rolí oranú i neoranú, s rybníky, s hal- téři, s vodami tekutými i netekutými, s mlýny, mlýnišči“), s břehy, s lesy, s háji, s hony, s lovy, s mezemi, hranicemi, s činžemi, s požitky, s ro- botami, s lukami i se vším právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ty vsi již psané od stara- 3) Tak v orig. 3) -š- (ss) opraveno z pův. -y (mlyny). f.8 

Strana 71
XIV dávna vymezeny jsü, na to všecko i na to, což mám neb jmíti budu, přijímám na pravý spolek dědičně. 67. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král a margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie, oznamujem tímto listem všem, že při- stüpiv před nás slovutný Jan Karas z Duoleben- ky, dvořenín náš věrný milý, spravil jest nás, že má a drží dvuor ve vsi, řečenej Čechy, s toho dvora příslušenstvím, kúpený od Vanka z Logo- va, kterýžto dvuor s jeho příslušenstvím lénem a povinnostmi manskými nám jakožto králi české- mu a markabí moravskému přísluší a povinen jest. Při tom pak prosil jest nás jmenovaný Jan Karas, abychom jemu a erbóm jeho svrchupsaný dvuor se vším jeho příslušenstvím z menovaného manství propustiti ráčili. Ku kteréžto prosbě, hle- díce na služby pilné, kteréž nám jmenovaný Jan jakožto dvořenín náš ustavičně činí, z té příčiny jsúce nakloněni, s dobrým rozmyslem, mocí krá- lovskü a jakozto margabie moravsky svrchupsa- ný dvuor ve vsi, řečenej Čechy, s devíti lány role s sedmi podsedky, s mlýnem, s sady, s lesy, s háji, s lukami, s rybníky, s pastviščemi i se vším ji- ným toho dvoru příslušenstvím, tak jakož v svých mezech a hranicích od staradávna až do sího času jest a spravedlivě příleží, nic více k tomu novot- ného nepřidávajíce, ten všecken dvuor s jeho sta- rými příslušnostmi ze všeho manství, ze všech služeb a přísah a povinností manských propustili jsme a tímto listem mocně a milostivě propůúščí- me a jim to ku pravému a budücímu dédicství dáváme, takže již víc nám ani budúcím našim králóm českým a margabím moravským svrchu- psaný Jan Karas a jeho erbové nemají ani povin- ni budú z svrchupsaného zboží žádných povin- ností, služeb a přísah manských více činiti, ale mají a moci') budú svrchupsaný dvuor s jeho příslušenstvím jmíti, držeti a jeho požívati volně a svobodně, tak jakožto jiní obyvatelé margab- ství našeho moravského svých dědičných zboží požívají, a to bez naší, budúcích našich králův českých a margabí moravských i všech jiných lidí všeliké překážky, přikazujíce hajtmanu na- šemu margabství svrchu dotčeného a nejvyšímu komorniku i jinym ńfednikóm cńdy olomńcskć, nynějším i budúcím, když by koli požádání byli od jmenovaného Jana Karasa anebo od jeho er- buov, aby jemu a erbóm jeho svrchupsaný dvuor s jeho příslušnostmi ve dsky zemské práva olo- můúcského dědičně vložili a zapsali, tak aby uči- nili beze vší odpornosti. Také přikazujem hof- 1) Opraveno touž rukou z povinni, jehož slabika po zpola vymazána. 1492 71 rychtéři téhož margabstvie moravského, nynější- mu 1 budúcímu, aby k žádosti téhož Jana Karasa aneb erbuov jeho tento list náš slovo od slova v knihy manské pro budúcí pamět a na propuš- čení toho manství vepsati poručil též beze vší od- pornosti. A ktož by tento list jměl s svrchu | dotče- ného Jana Karasa aneb erbův jeho dobrú volí a svobodni, chcme, aby tomu pfislusalo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomí pe- čet ná$i královskü pfivésiti jsme kázali k tomuto listu. Dán v Budíně v sobotu po svatém Matúši léta bozího tisícího CCCC? 9r [24. zá£í 1491], krá- lovstvi nasich uherského prvního?) a éceského XXI léta. Poslové k tomu vepsání od pana Cti- bora z Cimburka, hajtmana, dáni pan Albrecht starší z Šternberka a pan Jan z Žerotína. 68. Jan Šilperský z Dalčic a Aleš Krčma z Ko- mipas náše vlastní vsi dědičné, ves Lubník a ves Šonvald s kostelním podacím a kus hor aneb lesův při mezích šonvaldských a Lubníka příležících, kte- réžto hory slovů Wolperk s purkrechty i se všemi jich právy i příslušenstvími, což k těm vsem k Lub- níku a k Šonvaldu přísluší neb příslušelo, jakož od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jsü vymezena, tak úplně, jakož jsme to sami držali a předkové náši, tu sobě ani našim erbóm, ani budúcím potomkóm nic nepozůstavujíce ani zachovávajíce, s lidmi, platy, poplatky, s rolí ora- nú i neoranů, s pastvami, pastviščemi, s klučovi- nami i neklucovinami, s horami i s doly, s chra- stinami, s fekami, potoky, s vodami tekutymi i netekutymi, s rybníky, s rybnici&cemi, s struha- mi, s lukami, s lesy, malými i velikými, s kury, s vajci i se vSim jiným příslušenstvím a pan- stvím, jakymiz koli mény mohü menováni byti, což k těm vsem a k tomu panství přísluší, to všecko Janovi Šedíkovi z Kumnčiny a Petrovi, synu jeho, i jich erbóm ve dsky vkládáme a vpi- sujeme ku pravému jich dědičnému držení a po- žívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 69. Margreta z Hińojic*), manželka někdy Be- neše z Stříteže, na věno své, kteréž ve dskách mám po muži mém již psaném, Mikuláše, syna svého, i jeho erby [přijímám] na pravý a jedno- stajný spolek. 70. Z rozkázaní najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a margabie moravského, Znatovi z Melic a z Pru- sí tvrz a dva díly ve vsi Prusích s jejich se vším příslušenstvím, kteříž prvé byli jsů manství mar- gabino, ale již se vkládají k dědicství se vším jich příslušenstvím, jakož list toho osvobození a 2) Tak v orig. Vpravdě to však byl již druhý rok. 3) Tak v orig. f.8v. 

Strana 72
f.9 72 z manstvie propuścem ta [k]to dole vsecken slovo od slova se píše: My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, margabie morav- ský, lucemburské a slezské kníže a lužicský mar- gabie etc., oznamujem tímto listem všem, že k zvlášční prosbě duostojného u Boze otce a pána Jana, biskupa varadínského, věrného našeho nám zvlášče milého, osvobodili jsme a osvobozujem mocí listu tohoto dva díly na tvrzi a ve vsi Pru- sích a Žabokrcích, kteréž někdy tří bratří z Melic a odtud z Prus mezi sebú rozdílem byli rozdělili: Hereš, Hynek a Václav, kterýžto Hereš pozósta- vil jest po sobé syna Znatu, kteréhozto Znaty má- tie druhý díl Hynkuov jest přikúpila, takže týž Znata z Melic a z Prus, syn Heršuov, tu dva díly na tvrzi a těch dědinách jmenovaných má. Ale že to zboží a tvrz v manstvie našem záleželo a leží a z toho nám přísahami a povinnostmi, služ- bami manskými povinní byli jsú. Ale my k téhož Jana, biskupa, žádosti a prosbě tímto listem té- muz Znatovi z Melic a z Prus a jeho erbóm mi- lostí naší, královsků mocí ta dva díly v Prusích na tvrzi, na dědinách, na lukách, na rybnících, na lesích, lidech platných i neplatných'*) i na všem tom, což tu manství našeho bylo jest, k plné svo- bodě a dědictví jemu, Znatovi, a erbóm jeho dali jsme a tímto listem dáváme a z manství propustili a propúščíme tak, aby nám a budúcím našim krá- lóm českým a margabím moravským žádných povinností manských víc z toho nebyli povinni činiti, ale toho požívati budú svobodně | jako jiní páni a rytírstvo dědičných zboží svých řád a oby- čej požívati mají, tu povinnosti jedné nám jako jiní s svobodnými zbožími nám a budúcím našim povinní jsú. Protož rozkazujem hofrichtéři mar- gabství našeho moravského, nynějšímu i budúcí- mu, když by koli od téhož Znaty neb erbuov jeho požádán byl o propuščení z slibu a z manství?) nám učiněného, aby jej propustil a list tento na jistotu propuščení v knihy manské vepsal. Také přikazuji hajtmanu margabstvie moravského a komorníku, sudímu i písaři súdu a práva olo- můúcského nynějším i budúcím, aby, když najprvé dsky zemské otevfiny budń v městě Olomúci a od téhož Znaty a jeho erbuov požádání by byli, ten- to list náš a to zboží ve dsky vložili a vepsali. Také tuto milost ješče témuž Znatovi Cinice, jestliže by tý[ž] Znata nebo jeho erbové ten třetí díl Václavův, kterýž Václav urozenej Elšce z Me- lic, sestře své, byl dal a ona s tím dílem a man- stvím dále způsob učinila podlé listu najjasnější- ho knížete, pana Matiáše, uherského krále, před- 1) V orig. s příp. -ních. 2) V orig. nejasně takto: z propuščení a slibu z man- ství. 1492 XIV ka našeho ščastné paměti, s vůlí manžela svého, urozeného Ctibora z Cimburka, etc. a těm v ruce uvedla, komuž by se jí líbilo. Třetí díl zase kúpen byl od téhož Znaty, erbův jeho; též ten díl jim osvobozujem a k svobodnému dědicství dáváme, prikazujice timż*) úředníkóm zemským i man- ským nahoře psaným, nynějším i budücím, aby s tím třetím dílem též učinili a tož ve dsky zem- ské vepsali i v knihy manské k svobodě jako prv- ní dva díly. A jestliže by v tom času, dokudž by do desk tento list náš nevšel a týž Znata komu na to dobrú vůli učinil a dal, buďto za zdravého života neb na smrtedlné posteli, tomu bude pří- slušeti všecka milost a právo v temto listě psané jako jemu, Znatovi samému. Tomu na svědomí pečet náši královsků kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Siksově v sobotu před hodem Matky Bozí hromnic, léta Božího tisícího CCCC? LXXXXI®° /29. ledna 1491]*), království našich uherského v prvním a českého ve dvacátém létě. Poslové k tomu vepsání jsú ode pana Ctibora z Cimburka, hajtmana, dání pan Albrecht starší z Šternberka a pan Jan z Žerotína. Mřežován a na okraji f. 8 v. Lad[sla]v [z Boskovic]. 71. Čeněk, Jan starší, Znata a Tas, bratří z Lompmce, Margetě z Vranova a Pertultovi z Tvorkova, manželu jejímu, tvrz pustú i se dvo- rem a se vst HonSovicemi, ves Bfezovń i s mlý- nem tudíž v Březovej a v Mezicích lán platný a druhá dva lány tudíž ku panství kromě platu z krčmy a IIII zahrady tudiz v Mezicích, to všecko zboží svrchupsané s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranú i neoranů, s platy, s užit- ky, s poplatky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s luhy, s doly, s lesy, s křovinami, s háji, s rybníky, s haltéři, vodami tekutými i nete- kutými, s potoky, s potočinami, s mlýny i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej tvrzi a k těm vsem svrchupsaným slušalo a sluší, s mezemi, hranicemi, jakož to zboží honšovské i ty vsi svrchupsané v svých mezích od staradávna záleží a vymezeny jsú a jakož jsme to sami držali a po- žívali, nic sobě ani svým erbóm tu práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíce ani pozů- stavujíce, to všecko vkládáme a vpisujeme ku pravému držení a dědicství. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 72. Markvart ze Zvole Přibíkovi Mládencovi z Miličína a jeho erbóm své vlastní zboží a dě- dicství, dvuor s trziščem v Šunvaldě, ve vsi, s ko- stelním podacím a podací oltář svaté Maří Magda- leny, tak jakož jsem to sám držal v tej vsi Šun- valdě, oltář <podaci v Mohelnici svatého Petra 3) Tak v orig. 4%) V orig. CCCCOoLXXXIo je to však zřejmá chyba pí- sařská. (Srovnej léta panování!) 

Strana 73
f.9v. XIV a Pavla>,*) ve vsi Plnkútě to, co jsem já tu měl a drZal, ve vsi Bfvenci to, co jsem já tu mél a drZal, «ve vsi Svinově to, co jsem já tu měla dr- žal>"), ve vsi Libině na Malé stránce to, co sem já tu měl, v Šunvaldě mlýn na Oskavě a hamr na Oskavě, to, co sem já tu měl na něm a držel a po- Ziíval, s rolí oranü i neoranü, s dvory popluzny- mi, | s lidmi platnými i neplatnými, s platy, užit- ky, s robotami, s hony, s lovy, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s horami, s lesy, s doly, s chrast- mi, chrastinami, s rybníky, s vodami tekutými i netekutymi, s potoky, potočinami, s luhy, s háji 1 s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru a k tvrzišči a k těm svrchupsaným vsem od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi a kterýmiž se koli mény menují a jakož to zboží šunvaldské od staradávna jest vy- mezeno a vysazeno, nic sobě ani svým erbóm panství a práva i vlastenství nepozůstavuje ani zachovávaje, to všecko právo ve dsky vkládám ku pravému dědicství. 73. Arnošt Kužel z Žeravic Jindřichovi z Tu- šic a jeho erbóm ves Nedachlebice, ves Újezdec Zlámaný blíž Světlova kromě toho, což tu Jakub Šárovec má, s dvory, s robotami, s krčmami va- řecími i nevařecími, s lidmi platnými i neplatný- mi, s »lynem, s rolí oranü i neoranü, s platy, s uZitky, s poplatky, s chrastinami, s lesy, s rybní- ky, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi i s jinym se vším příslušenstvím, což k Nedachlebicím a k Újezdci Zlámanému od staradávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakož ty vsi v svých me- zích a hranicích od staradávna záleží a jest vy- mezeno a jakož jsem to sám držal a moji před- kové, nic sobě ani svým erbóm i budücim potom- kóm pan[ství] ani kterého vlastenství na tom ne- zachovávaje ani pozůstavuje, než to jsem vše pro- dal a postůpil ku pravému jmění a dědictví, vklá- dám ve dsky a vpisuji. 74. Mikuláš z Zástřizl na Miloticích Protivce a Filipa, bratří své vlastní, a jich erby přijímám na ves Pavlovice na Hané i na to na všecko, což mám nebo míti budu, na pravý spolek; a to ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dě- dictvie. 75. Filip z Zástřizl na Kyjově Protivce?) a Mi- kuláše, bratří své vlastní, a jich erby přijímám na ves Vičíice na Hané i na to na všecko, což mám neb jmíti budu, na pravý spolek; a to ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictví. 76. Protivec z Zástřizl na Čejkovicích přijí- mám bratry své vlastní Mikuláše a Filipa a jich erby na ves Vážany i na to na všecko, což mám neb jmíti budu, na pravý spolek; a to ve dsky 1) Na okraji J[an] z P[ern&tejna]. 3) V orig. Protivece. 1492 73 zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. 77. Protivec z Zástřizl a z Pavlovic Kateřině z Třtěníce, manželce svej vlastní, J//I* zl. dob- rých uherských na dědicství svém vlastním, na vsi Ježově s rybníky, s lesy i se vším jiným pří- slušenstvím, což k tej vsi od staradávna příleží a přísluší, ve dsky zemské vkládám a vpisuji k je- jímu pravému věnnému právu. Příjemčího činím Mikuláše z Zástřizl, bratra svého. 78. Mikuláš z Zástřizl Anně z Ojnic, manželce své vlastní, v tisíci zlatých dobrých uherských dě- dicství své vlastní a žádnému nezávadné, ves Mo- řice a Srbce s jich plným právem a příslušen- stvím, s rybníky, s lesy, s chrastmi, s háji i se vším jich plným právem, jakož od staradávna v sobě vymezeny a zamezeny jsú, ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jejímu pravému věnnému právu. Příjemčího činím Protivce, bratra svého. 79. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmacský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužic- ský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, Ze jsme zpraveni jménem slovutného Jana Dá- povce z Dúpova, věrného našeho milého, kterak má a drží tvrz a ves jménem Milonice s jich pří- slušenstvím v markabství našem moravském leží- cí, kterážto tvrz a ves se všemi jich příslušnostmi nám jakožto králi českému a margabí moravské- mu povinnostmi manskými příslušela jest a zavá- zána“) byla. A při tom prošení jsme od některých věrných našich a zvlášče od urozeného Ctibora z Cimburka a z Tovačova, hajtmana margabství moravského, věrného našeho milého, abychom témuž Janovi a jeho erbóm svrchupsanů tvrz a ves s jich příslušnostmi z svrchu dotčeného man- ství propustiti ráčili. Ku kteréžto prosbě pro pří- mluvu svrchupsaného Ctibora i také pro služby téhož Jana Düpovce a k tomu také proto, Ze jest nám týž Jan list, kterýž jest jměl na nás na I'/,* zl. uherských, beze všeho úplatku vrátil, jsúce na- kloněni, s dobrým rozmyslem, mocí královsků a jakožto margabie moravský svrchupsanů tvrz a ves Milonice se váemi jich příslušnostmi ze vše- ho manství, ze všech služeb, přísah a povinností manských propustili jsme a tímto listem mocně propúščíme a milostivě a jim to ku pravému a budücímu dédicství dáváme, takže již víc nám ani budúcím našim králóm českým a margabím moravským svrchupsaný Jan Düpovec i jeho er- bové nemají ani povinni budü z svrchupsaného zboží žádných povinností, služeb manských činiti, ale mají a moci budü svrchupsanü tvrz a ves Mi- lonice s jich příslušnostmi míti, držeti a je poží- 3) V orig. zavázánu. f.10 

Strana 74
f.10 v. 74 vati volně a svobodně tak, jakožto jiní obyvatelé margabstvie našeho moravského svých dědičných zboží požívají, a to bez naší, budůcích našich králův českých a margabí moravských i jiných*) všech lidí všeliaké překážky nynie i v časích bu- dücích, pfikazujíce hajtmanu a najvyšímu ko- morníku i jinym üfedníkóm cüdy olomücské ny- néjáím i budúcím, když by koli požádání byli od jmenovaného Jana Düpovce anebo jeho erbüv, aby jemu a erbüm jeho svrchupsanü tvrz a ves Milonice s jich příslušnostmi ve dsky zemské práva olomúcského dědičně vložili a zapsali, tak aby učinili beze vší odpornosti. Také přikazujem hofrichtéři téhož margabství moravského, aby k žádosti téhož Jana Dúpovce tento list náš slovo od slova v knihy manské pro budúcí pamět ve- psati poručil na propuščení jeho manství též beze vší odpornosti. A ktož by tento list jměl s často psaného Jana Düpovce aneb erbüv jeho dobrü volí a svobodnů, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech vécí svrchupsanych!). Tomu na své- domi pecet nasi královskü pfivésiti jsme kázali k tomuto listu. Dán v Budíně ve čtvrtek den svatého Mauricí léta božího tisícího CCCC? LXXXXTI* [22. září I49r]7 království našich uherského druhého a českého: XXI léta. Poslo- vé toho list[u] k vepsání do desk dáni jsá od pana Ctibora z Cimburka, hajtmana, pan Cenék z Lompnice a pan Hynek z Ludanic. Mřežován. 80. Albrecht z Boskovic na místě bratra svého Ladslava též z Boskovic tomu vkladu odpírá, kterýmž Ctibor z Cimburka právem a spolkem Machny z Valdštajna vkládá Adamovi, bratranci svému, že k tomu lepší právo má než týž Ctibor z Cimburka právem a spolkem nadepsané Mach- ny z Valdštajna. 81. Vilém z Pernštajna, najvyší hofmistr krá- lovství českého, Boček Kuna z Kunstátu, Hynek z Ludanic, Václav z Ludanic, Jiřík Tunkl starší z Brníčka, Jmdřich z Pěnčíma, rukojmie za ne- boztíka Jana Heralta z Kunstátu, hrad Sovinec s městečkem | Sovincem, s mytem huzovsk$m, s sovinskym a lucskym a se vsmi i s jinymi mé- stečky, jakož k témuž Sovinci hradu příslušelo a přísluší od staradávna a to zboží sovinské jest vymezeno a zamezeno, jakož jsme to sami drželi a předkové náši, totižto ves Paseku, ves Bruna- fov, ves Jiříkov, ves Tétanov, ves KTiv, ve vsi v Lúčce, což od staradávna přísluší k Sovinci s kostelním podacím tu v Lúčce, ves Stránské, ves Moravice, ves Štáhle, městečko Frýdlant, ves Mnásek, ves Brumsajf, ves Valsov, ves Vajglov, ves Albrechtice aneb Helvíkov, ves Arnoltice, ve 1) V orig. s koncovým -ních. ?) Tak v orig. 1492 XIV vsi Rudě také, což od staradávna k Sovinci pří- sluší, ves Křížov, ves Karlov i v těch ve všech vsech, kdež kostelové jsú, s kostelním podacím, s dvory, s lidmi platnými i neplatnými, s mlýny, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami. s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, mi tekutými i netekutými, s činžemi, s robotami, S uZitky 1 se všemi poplatky, kterýmiž aneb kte- rak kolvék mény mohü menovány byti, s medar- skym právem, s brtmi, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží v svých mezech a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno, i se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu hradu Sovinci od staradávna příslušalo a přísluší krom manství biskupova, kteréž k jinej zprávě přísluší, než což k dědictví toliko přísluší k So- vinci, Janovi Pňovskému z Sovince a jeho erbóm vkládáme a vpisujem ve dsky ku pravému jich dědičnému držení a dědicství. 82. Havel z Bařic na místě otce svého vkládám ve zky?) Benesovi Prazmovi z Bílkova i jeho er- bóm II'/, hfivny grosí platu i s jinymi poplatky, to jest s kury, s vajci i se všemi užitky i požitky na sedmi čtvrtech ve vsi Doloplazích pod Dobro- milicemi 4 s těmi lidmi, kteříž tu roli i ten purk- recht drží aneb držeti budú, platnými i neplatný- mi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s řekami, s vodami i se všemi obecnými užitky, jakož k tej roli a k tomu purk- rechtu na tej dědině v Doloplazích od staradávna bylo jest a sluší a jakož v svých mezech a hrani- cích záleží a jest vymezena, tak jakož jsem to sám držal, se vším plným právem, panstvím i příslušenstvím, nic sobě ani svým erbóm tu prá- va, panství ani kterého vlastenství nezachováva- je, a jakož jsem od nebožtíka Jana Selitského z Dobré Vody svrchupsaným Benešem na ten list otce svého měl, 1 tej dobrej vůle se dskami odříkám“); a jestli by mně, svrchupsanému Hav- lovi, aneb erbóm mym co ve dskách příslušalo, i to sám od sebe i od svých erbův i od toho, ktož by k tomu právo míti chtěl, mořím a toho se od- říkám a jemu, Benešovi, i jeho erbóm ku pravé- mu panství a k dědičnému držení a požívaní vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 83. Jindřich z Tušic Anně z Zástřizl, manželce svej vlastní, v VID/;* zlatých dobrých uherských platu ročního na vsi svej Nedachlebicích, na vsi Újezdci Zlámaném, k čemuž já tu právo mám na tej vsi Újezdci, na rybnících, na lesích i na tom na všem příslušenství, což k těm vsem předme- novaným od staradávna přísluší a příslušalo jest, 3) Tak v orig.; smysl věty je zřejmě písařem porušen. 

Strana 75
f.11 XIV to všecko právo ve dsky zemské vpisuji a vklá- dám ku pravému věnnému právu, k držení a po- žívaní. Příjemčí toho jest Vilém Rivin z Ujezda. 84. Jindřich z Tušic Viléma Řivína z Újezda a Jetřicha z Prusinovic a z Podstatu Cinim moc- né poručníky všeho svého statku 1 dětí svých, to- tiž Nedachlebic, Újezdu Zlámaného, v Osvětima- nech, což mám anebo kdež bych koli co měl ane- bo jmíti budu, takovým obyčejem, aby nad mými dětmi věrně a pravě učinili, ač by děti mé k le- tóm přišly. 85. Jan z Vlachovic Kateřinu z Honbic, man- Zelku svü, a Václava a Jiříka z Honbic, bratří její, činím mocné poručníky všeho statku svého i dětí svých, totiž Vlachovic)) Bohuslavic, Kři- kova, Koleleka?) Lhotky, Újezda, Zákřova, Uhřic, Těšova, i což mám aneb kdež bych co koli jměl aneb jmíti budu, takovým obyčejem, aby nad mými dětmi věrně a pravě učinili, ač by k letóm přišly. 86. Jan Pňovský z Sovince, najvyší sudí desk súdu a práva zemského olomücského, dédicství své vlastní a dědičné zboží, totižto ve vsi Veliké Senici, co jsem já tu jměl a držal a v Malé Semč- ce a ve vsi pusté Ješově s dvorem, s poplužím, s polovicí kostelním podacím?) i coZ jsem tu mél a drZal, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s horami, s doly, S chrastinami, s vodami tekutymi i netekutymi, s potoky, s potočinami i se vším jiným panstvím a příslušenstvím, což k těm vsem svrchupsaným od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, hranicemi, kterýmiž se mény menují a jakož to zboží senické i v Malé Seničce i v Ješově v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a vyme- zeno i vysazeno jest, se vším plným právem, pan- stvím a vlastenstvím, tak jakož jsem to sám držal, nic sobě ani svým erbóm, ani budůcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenství na tom zboží nepozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji Jiříkovi z Sovince, bratru svému, ku pravému požívaní a dědičnému držení. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernštejna]. 87. Václav z Ludanic, podkomorí margabství moravského, Václavovi Čechovi z Hrádku a jeho erbóm zboží své dědičné ve vsi Počenicích s dvo- rem, s mlýniščem tu v Počenicích, s kostelním po- dacím kostela svatého Othartha, s rybníky, s hal- téřem tu v Počenicích, jakž jsem to sám držel a požíval, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí ora- 1) V orig. v Vlachovicích. Písař opravil omyl tak, že koncové -ch přepsal na B následujících Bohuslavic; před- chozí slabiku -ci- však nepřetrhl stejně jako předlož. v. 2) Druhé le nadepsáno touž rukou. 3) Tak v orig. asi vlivem předchozích instrum. 1492 75 nü i neoranü, s platy, s uzitky i s požitky, s vo- dami, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s potoky tekutými i netekutými, s břehy i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchupsanému přísluší, s mezemi, s hranicemi, s lesy, jakož jsem to sám držal, s plným právem a panstvím + s tím dědicstvím, což máti Jana Pacáka z Pačlavic k tomu přikúpila a věnného práva držala; sobě ani erbóm svým nic tu nepozóstavuje, vkládám a vpisuli ku pravému dědictvie, jmění, držení a požívaní a tímto vkladem mořím ten vklad, kte- rýž mně vložen jest od Václava z Pačlavic. 88. Vilém z Pernštajnu, najvyší hofmistr krá- lovstvi českého, Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, Jan z Lompni- ce, najvyší komorník desk olomücskych, Vrati- slav z Pernstajnu, najvy$í komorník desk brnén- ských, Jan Kuna z Kunstátu, Jan Berka z Dubé, Albrecht starší z Šternberka, Karel z Vlašimě,") Zygmund z Dibravice, Jind¥ich z Sovince, Půta 2 Lichtmburka, Lipuolt*) z Krajku, Hynek z Lu- damc, Jiřík Tunkl z Brníčka, Jiřík z Vajtmile, Jan z Žerotína, Jakub z Šarova, | Bohuslav z Ko- kor, Jaroš z Zástřizl, Hynek z Bačkovic, Arnošt Kužel z Žeravic, Kuneš Naksera z Chotěvic, Václav Čech z Hrádku a Bedřich z Drnovic, ru- kojmie za nebožtíka Jana Heralta z Kunstátu a na místě jiných všech rukojmí i rukojmích er- buov, kteříž jsme se po smrti téhož Jana Heralta v jeho statek uvázali a jím se z dluhuov, za kte- róż jsme zaü rukojmie, zaii?) byli vyvazovali, To- bidsovi z Hory Obřanské, najvyšímu písaři zem- skému, a jeho dětem to všecko právo, kteréž jest již psanému Janovi Heraltovi příslušalo a před- kóm jeho ve vsech Ščítovicích a v Vrbátkách na lidech platnych i neplatnych?), a na mlýně u Ščí- tovic X hřiven groší platu, s kury a s vajci i se všemi platy a poplatky a uZitky, s roli oranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastviifemi, s po- toky tekutymi i netekutymi i s tím se vším prá- vem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu od staradávna příslušelo a přísluší a jakož jsme to sami drželi a požívali i předkové náši, nic ovšem nevymieňujíc ani co sobě na tom, ani komu ji- nému nepozůstavujíce ani zachovávajíce žádné- ho práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko právo nahoře psané a dědicství jemu, To- biášovi, a jeho dětem ve dsky vkládáme a vpisu- jeme ku pravému jich dědičnému držení a po- žívaní. 89. Bernart Volkův z Vládyčího") Újezda 8) Pro oválný kaz I cm dlouhý a % cm široký rozdělil písař označená slova takto: Vla-šimě; Lip-uolt. 5) Tak se opakuje v orig. 8) Psáno s koncovým -ních. 7) V orig. Vládičího. Liv. 

Strana 76
f.12 76 Václavovi z Velikej a jeho erbóm puol dvora Volkova v Újezdě Vládyčím a čtvrt role a puol lesa s mezemi a hranicemi, jakž toho puol dvora v svých mezech a hranicích od staradávna vy- mezeno jest, i se vším příslušenstvím, tak jakož jsem po svém otci Blahovi Volkovi držal a po- žíval, to všecko právo ve dsky zemské vkládám ku pravému dědicství, k držení a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z Plernštejna]. Pod tím snad rukou Jana z Pernštejna Iste tractus non est impe- dimento, guia per errorem commissus est. 90. Jan z Sovince Machně z Lompnice, manžel- ce své, sto zlatých platu ročního proti tisíci zla- tým na všem sovinském zboží kromě městečka a hradu Sovince vkládá a vpisuje ku pravému je- jímu věnnému právu. Příjemčí toho sám Jan z Sovince vším statkem svým, kterýž nynie má neb jmíti bude. Mreżovdn a na okraji Ja[n] z P[ernstejna]. 91. Jiřík") z Sovince Machne z Lompnice, man- żelce svej, LXXV zlatých platu ročního proti VIT'/.< zl. na vsi Senici, coz tu mám, i v Malej Senmičce, což tu mám, i ve vsi pusté Ješově, což tu mám, vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí toho Jan z Sovince vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. 92. Václav z Ludanic Bockovi Kunovi z Kun- státu i jeho erbóm své vlastní zboží a dědictví ku pravému jmění a držení a panství, totižto tvrz pustá s lánem role dvorskym i se vsí, řečenů Dlú- há Ves, Vrchoslavice, ves s kostelním podacím, s rybníky, s haltéři, s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s chrastinami, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a panstvím i s plným příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchupsaným od staradávna přísluší a v svých mezech a hranicích záleží, tak úplně, jako jsem to sám držal a požíval, tu sobě ani svým erbóm i budúcím nic na tom zboží prá- va, panství?) ani kterého vlastenství nezachová- vaje ani pozüstavuje, ku pravému dédicství a pan- ství dobrovolně ve dsky vpisuji a vkládám k jmé- ní a držení. 95. Jan ze Křtětína Vítka z Prostějova a erby jeho na dědicství své, k kterémuž právo má po otci svém, v Borotíné a v Malém Najrovci a k če- muž tu právo má, přijímá na pravy a jednostajny spolek. 94. Václav Dusta?) z Předmostí Martinovi, Matúškovu synu z Předmostí, a jeho erbóm tře- 1) Má být patrně Jan; srov. i předchozí zápis č. 90. 2) Písař pro oválný kaz rozdělil slovo: pan-ství; viz zápis č. 88. 3) Slovo se opakuje nepretrZeno. 1492-1493 XIV tinu polúdvoří u Skalky s rolí oraná?) i neoranü, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a panstvím i příslušenstvím, což k tomu polúdvoří, třetině, od staradávna příslušalo a zamezeno jest, nic sobě tu práva a panství ani vlastenství nepo- zůstavuje, to všecko vkládám ku pravému dědic- ství, k držení a požívaní. 95. Jan z Šelmberka, kancléř království české- ho, jakož právo venne III[“ hřiven groší na vsi Čiščínč na mně po otci mém Jaroslavovi z Šelm- berka a po Veronice z Boskovic, mateři mej, přišlo, toho práva věnného svého, ač by kde ve dskách nalezeno bylo, se odříkám a s sebe na Protivce z Zástřizl a na jeho erby přenáším a jim je vkládám a vpisuji k věnnému právu. Mřežován. 96. La Pan6 M*CCCC*LXXXXIIIP o ho- du Trich svatých králuov [6. ledna 1493] na sné- mu panském hlavním tito páni k súdu vybraní a zřízení seděli jsú: pan Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, Jan z Lompnice na Meziříčí,“) najvyší komorník desk a práva zemského v Olomici, Jan Pńovsky z Sovince, najvyší sudí práva zemského v Olo- múci, Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší písař desk a práva markabstvi moravského, a po pra- vej ruce páně hajtmanové tito páni sedéli jsü: pan Dobeš z Boskovic, pan Jan Dubský, pan Jan z Lompnice, pan Zigmund z Dübravice, pan Ka- rel z Vlašimě, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Stibor z Lantštajna, a z vládyk: Jakub z Šarova, hofrichtéř margabství morav- ského, Jaroš z Zástřizl a Blud z Králic. Item po levej ruce páně hajtmanově tito z pánův seděli jsú: pan Vratislav z Pernštajna, najvyší komor- ník desk a práva zemského v Brně, pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Boček z Kunstátu, pan Albrecht starší z Šternberka, pan Ladslav z Boskovic, pan Lipuolt z Krajku, pan Václav z Ludanic, podko- moří markabství moravského, pan Jan z Žerotí- na, a z vládyk: Vilém Tetaur z Tetova, Zygmund Valecký z Mírova a Jan Koňas z Vydří. 97. Kateřina ze Strmene přijala na pravý spo- lek syny své Buriana, Jeronyma a Albrechta, pastorka svého z Baště, na II“ hfiven“) a na XL hřiven groší věna svého, kteréž má zavázané dskami na vsí Hradšanech. Poslové ke“) dskám od pana Ctibora z Cimburka, hajtmana, dání k tomu spolku jsú pan Albrecht starší z Štern- berka a pan Hynek z Ludanic. me na konci a na počátku sousedních řádků. 5) hřiven nmadepsáno touž rukou nad přetrženým zlatých. 8) Opraveno touž rukou z kde. £.13 

Strana 77
XIV 98. Alžběta z Lantštajna, erb a dědička po Ji- říkovi z Lantštajna, otci svém milém, zuostalá, Ctiborovi z Cimburka a z Tovačova a erbóm jeho zboží své vlastní, kteréž se menuje obřan- ské, totiž tvrz Bystřici i se vsmi příslušejícími, jakož k tomu zboží od staradávna příslušely, a jakož to sám otec muoj nebožtík byl kúpil, se vsí Lukovem, s Dobroticemi, s Jeníkovem, s Bílav- skem, s Slavkovem, s Lhotú, s Chvaličovem, s Hlinskem, s Rychlovem, s Nová Vsí, s Mrlínem Hornim, s JestFebim, s Lhotń Vysoki, s Starń Lhotá, s Mladú Lhotú, ves Jence, s Královem, s Bezmiňovem, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnými i neplatnými, s činží i se všemi užitky, s robotami, s vodami tekutými i neteku- tými, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s háji, s chrastinami, s horami, s rybníkem, s rybničiš- čemi i s kostelním podacím, s mezemi, s hranice- mi, s loviščem ptačím i zvířecím i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchupsanému příslušalo a přísluší, tak jakož to zboží v svých mezech a hranicích a poplatcích záleží a jest vy- mezeno a jakož jstme') to sami držali, nic sobě ani svým erbóm tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží sobě nepozůstavujíc ani zachovávajíc, než to všecko z nálezu panského již psanému Ctiborovi a jeho erbóm ve dcky vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědič- nému vladení. Mřežován. 99. Paní Jitka z Lompmce přijala na pravý spolek Albrechta z Lichtmburga, manžela svého, na puol Letovic, k čemuž tu právo má po bratru svém Janovi mladšímu?) z Lompnice i na to na vše, k čemuž kde právo má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Lad[s'a]v [z Boskovic]. 100. Ctibor z Cimburga a z Tovačova etc. podlé vkladu prvního, Bystřice, Mikulášovi z Hu- stopeč a jeho erbóm, tento vklad svrchupsaný,“) kterýž jemu Alžběta z Lantštajna vložila, s sebe na ně přenáší a jeho se odříká. 101. Hynek z Kunčic Elšce z Bytkova a z Bra- nek, manželce svej vlastní, na dvoru a na puol vsi Buku a na rybníku pode vsí Bukem najbližším III“ zlatých a XXV zlatých dobrých uherských na XXXID'/; zlatého z toho platu k jejímu pra- vému věnu vkládá a vpisuje ve dske“) čisté a ne- závadné. Příjemčí toho věna sám Hynek ostat- kem tej vsi Buku. Mřežován. 102. Mikuláš Kyvic a Jan Link z Čertoraj, měščené olomůúčščí, Alšovi, Mikulášovi a Janovi i jich erbóm, sirotkóm Zbynka z Vrahovic az Ná- 1) Tak v orig. 2) u nadepsané nad mladší dává takové čtení. 3) Viz vklad v této knize č. 98. 1493 77 měšče, a jich erbóm dva člověky rolná s purk- rechty, s lukú, s pastvami, s pastviščemi, s rolí oranú i neoranú, s berní královú, s mezemi a hra- nicemi a puol kostelním podacím v Velikej Sem- ci, s platy, s činžemi, s poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím vkládají a vpisuji ku pravému jich dědičnému držení a vla- dení ve dsky. 103. Mikuláš a Václav, bratří vlastní z Voji- slavic a z Veselé Vsi, Mistřice, Včelárky a v Ja- vornícku, co jsme tu jměli, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranü i neoranü, se vší činží, pla- ty, poplatky malými 1 velikými, s užitky i požit- ky, kterýmiž se koli jmény menovati mohú, k těm vsem pfislusejicimi, s lukami, s rybniky, s ryb- s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami i s doly, s pastvami i se vším jich příslušenstvím, což k těm vsem od sta- radávna příslušalo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi, jakož to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno a jakož jsme to sami drželi, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím na těch vsech Mistřicích, Véelárkách a v Javorníčku, což jsme tu jměli, a na jejich příslušenství žádného práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíce ani po- zóstavujíce, než to všecko, což se svrchu píše a jmenuje, purgrmistru a radě i vší obci města Hra- disce, nynéjáim i budücím ve dsky vkládáme a vpisujem k držení a ku pravému dědicství. A jestliże by nám to zboží svrchupsané ve“) dskách ležalo, to právo své tímto vkladem mofíme a jeho se odříkáme. 104. My, Matiáš, z boží milosti, král uherský a český etc., margabie moravský a lužický, vévoda lucemburský a slezský etc., oznamujem tímto listem všem, že znamenavše mnohé včrné a pilné služby urozeného Zdenka z Lichtmburka, kteréž nám činil a okazoval, chtíc, aby budúcně nám tím snažněji slúžiti mohl, jemu a jeho erbóm a po- tomkóm dali jsme a mocí naší královsků a jakož- to margabie moravský tímto listem dáváme všecko právo náše, ač které k statku slovutných někdy Ctibora z Tučína a paní Anežky, mateře jeho, po jich smrti máme, zvlášče pak ves Leščnú a na Tučapech a Přízdraticích puol sedma sta zlatých uherských + jiné všecko, což koli na nás po smrti menovaných Ctibora z Tučína a paní Anežky, mateře jeho, jakožto na margabí spadlo, tak aby to všecko svrchupsaný Zdeněk z Lichtm- burka, erbové a potomci jeho jměli, držali a toho *) Tak v orig. 5) Predloka nadepsána nad mezislovní mezerou. f.14 

Strana 78
f.14v. 78 se vším příslušenstvím, právy, důchody a všeli- akými požitky jako svého vlastního požívali, tím vším obyčejem a právem, jakož toho častopsaný Ctibor z Tučína a paní Anežka, máti jeho, a před- kové jeho jsú požívali. A ktož by list tento náš jměl s jeho, Zdeňka z Lichtmburka, aneb erbuov a potomküv jeho dobrû vûli, ten, cheme, aby mél též plné právo a moc ke všem věcem v tomto listu psaným jako oni sami. Tomu na svědomí pečet náài královskü k tomuto listu přivěsiti jsme roz- kázali. Dán v Hainburce') v pondělí den svaté- ho Martina od narození Božího tisíc CCCC? LXXXII [11. listopadu 1482] království našich uherského XXV? a českého XIIII“ léta. Tento list a to právo příslušné Zdeňkovo z Lichtmbur- ka na dobrů vůli od téhož Zdenka na posilaci list najjasnéjsiho : knížete pána, pana Vladislava, uherského a českého krále a markabie moravské- ho Albrechtovi staršímu z Šternberka a jeho er- bóm vložen jest a vepsán ve dsky k jich držení. Poslové ke dskám panem Ctiborem z Cimburga, hajtmanem, dání pan Albrecht z Lichtmburka a pan Ctibor z Lantštajna. 105. Vítek a Stibor z Dobřic odpor činí tomu vkladu nadepsanému pravíc, že k tomu právo mají. 106. Jan Studénka z Slatiny své vlastní dědic- ství, dva dědičná člověky ve vsi Osečanech?) s pla- tem ročním třmi hřivnami grošův a XIIII groší, XIIro kur a III kopy vajec, s rolí oranü i neora- nú, s měščišči a s sedlišči, na nichž oni nynie sú aneb budúcí potomci potom po nich budú, ku pravému panství a dědicství se vším plným prá- vem a příslušenstvím, což k tomu od staradávna příslušalo a přísluší, nic sobě tu práva, | panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje, Tobiášovi z Hory Obřanské a jeho dětem vkládá a ve dsky zemské vpisuje ku pravému dědicství a vladení dědičnému. 107. Albrecht starší z Šternberka a z Lukova Václavovi Skrbenskému z Doloplaz a jeho erbóm své vlastní zboží, ves Lešmú, s lidmi platnými i neplatnymi, s robotami, s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviSCemi, s háji, s lesy, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s mlýnem, s ptakolovy i jinak s všelijakými lovy, s činžemi, poplatky i všelijakými požitky, kterýmiž koli mény mohú menováni býti, i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsanej od staradávna příslu- šalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží v svých mezech a hranicích jest vyme- zeno se vším plným právem a příslušenstvím i panstvím, tak úplně a mocně, jakož jsem to sám 1) Psáno Hamburce. 2) Psáno Osečonech. 1493 XIV držal, nic sobě práva, panství ani kterého vla- stenstvi na tom nezachovávaje ani pozóstavuje ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pra- vému k držení, k jmění a požívaní. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 108. Beneš Pražma z Bielkova Elsku z Zerotí- na, manželku svú vlastní, dělám mocná porucni- cí všeho statku svého i dětí svých, což mám a jmíti budu. Pakli by Pán Buoh smrti neuchoval všech dětí mých, tehdy jí všecek statek svuoj mocně dávám a porúčím. 109. My, Matiáš, z boží milosti uherský a český král etc. a margabie moravský, oznamujem tímto listem všem vóbec, jakož někdy slovutná Ofka z Lipky, manželka nebožtíka Václava z Kyhnic věno své jměla listem zapsané I/“ hřiven groší a po ní její synové Jindřich a Zdeněk, majíce od ní dobrú vůli, toho se drželi táž Ofka i její synové Jindřich a Zdeněk, kterýchžto dvě stě hřiven gro- ší, jakož jsme spraveni, ona ani její synové nikte- rakž poručenstvím ami sice jináč podlé práva a řádu margabství našeho moravského nezpósobili, takže skrze takový nezpůsob těch II“ hřiven gro- ší i to všecko, což jest koli kde více po nich zó- stalo, což k nám a na nás přísluší a na nás jako na margabí moravského spravedlivě spadlo jest. Též také jsme zpraveni, že ves Příluk, kteráž leží blíž Meziříčí u Leščné, kterúžto ves Příluk drží aneb držala Anežka, příjmím Buclavka, kteráž ves svrchupsanä na nás také spravedlivě přišla a spadla jest. I přistúpil jest před nás slovutný Ja- kub z Šarova na Krumpsíně, hofrichtéř margab- ství moravského, věrný náš milý, snažnů a po- kornü prosbü nás prose, abychom jemu ten nápad náš, totižto II“ hřiven groší svrchupsanych, i to všecko, k čemuž bychom my právo jměli po již psané Ofce, Jindřichovi a Zdenkovi, synův její i tu také ves Příluk nahoře psanú milostivě dáti ráčili. A my vzhlédše na jeho slušnů a pokornú prosbu, dali jsme a mocí tohoto listu dáváme ja- kožto král český a margabie moravský témuž Ja- kubovi Sárovcovi a jeho erbóm ten náš nápad, to- tiž dvě stě hřiven svrchupsaných po Ofce dotčené a po její syních?) svrchupsanÿch, Jindfichovi a Zdenkovi, i to všecko, k čemuž bychom po nich jakéž koli právo jměli, i tu ves svrchupsanů Pří- luk s jejím se vším příslušenstvím, což k ní od staradávna přísluší, bez umenšení. A protož přika- zujem našemu hajtmanu markabství našeho mo- ravského, komorníku, [naj]vysímu sudí i jinym úředníkóm markabství našeho moravského a prá- va zemského v Olomüci, tuto svrchupsanü ves 3) V orig. psáno sinych. 

Strana 79
f.15 XIV Příluk s jejím příslušenstvím na najprvnějším') sněmu panském, když dsky | zemské v Olomüci otevříny budú, již psanému Jakubovi Šárovcovi a jeho erbóm ve dsky zemské vepsali a vložili podlé tohoto našeho obdarování beze všech zmat- kův a odtahův, neb jest to náše rozkázaní i plná vůle. K tomu chcem také, ktož by koli tento náš list jměl s již psaného Jakuba Šárovce aneb jeho erbuov dobrû vûli, aby ten jmél a jmiti bude tûz plnů moc a právo ke všem věcem v tomto listu psaným bez umenšení jako on sám často psaný Jakub Šárovec. Tomu na svědomí pečet náši krá- lovskü kázali jsme přivěsiti k tomuto listu, jenž dán a psán jest v Jihlavě v úterý před Povýšením svatého kříže, léta od narození Syna Božího tisí- cího CCCC* LXXXVT* [r2. záfá 1486]. 'Tomu vkladu poslové dáni skrz pana Ctibora z Cim- burka, hajtmana, jsû pan Ctibor z Lantstajna a pan Jan z Zerotina. Mřežován. 110. Jeronym z Lidéřova a na Odrách i s svý- mi erby Janovi z Žerotína a z Fulneka právo své dědičné, kteréž jsem měl a panským přísudem v Vražném aneb němecsky Petrstorfé na tom obdržal, na témž Janovi z Žerotína dvanádcte lá- nův, kteréž týž Jan z Žerotína prvé držal, nic ne- vynímaje, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranû i neoranů, s činžemi, platy i poplatky, s lu- kami, s lesy, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutými i s jiným se vším panstvím a příslu- šenstvím, což k těm XII" lánóm a k tomu jeho držení od staradávna příslušelo a přísluší a v svých mezech zamezeno, sobě ani svým erbóm práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávaje, vkládá a vpisuje ku pravému dědicství, panství a požívaní Janovi z Žerotína a jeho er- bóm ve dsky zemské vkládá kromě toho, co jsem já, Jeroným, a předkové moji k tej vsi Vražnej držali a držím, tu sobě a svým erbóm a dědicóm pozüstavuji. 111. Hřivín Vilém z Újezda ves Ujezd s dvo- rem, s robotami, s sadem, s mlýnem, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s CinZemi, s uZitky i poZitky i se všemi poplatky, s rolí oranúi neoranů, s lukami, s rybníky, s řekami, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami i s jiným se vším pří- slušenstvím, což od staradávna k tej vsi přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ta již menova- ná ves v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezena, se vším plným právem a panstvím, tak jakž jsem to sám držal, nic sobě tu 1) V orig. najprvnějšímu asi vlivem následujícího tva- -mu. ?) Tak v orig. 3) V orig. Lukych. 3) V orig. s koncovým -ným. ru 1493 79 práva, panství nepozóstavuje, to všecko ve dsky zemské vkládám Vláščkovi z Petropimě ku poží- vaní a ku pravému dědicství. 112. Jeronym z Lidéřova a z Oder Václavovi z Svábemc?) a z Laškova a jeho erbóm všecko právo své a nápad podlé svobod, kterýž na mne spadl a mně příslušal po Benešovi z Lidéřova a z Laškova, bratra?*) otce mého, a panským nále- zem právem mým jemu Laškovskému přisúzeno jest, totiž tvrz Laškov s dvorem a se dvěma ni- voma a šesti lukami a ves Laškov, item ve vsi v Lukách) XID/, lánu a IIII podsedky s kostel- ním“) podacím a rychtu svobodná, item Střížov, ves s dvorem popluznym, item puol vsi Lidérova, item ves, řečenů Lhotku, a v Knihnickách dvuor i k čemuž tu právo měli jsme s lidmi platnými i neplatnymi v těch všech vsech již jmenovaných, s činžemi, s úroky, s platy, poplatky, s užitky a požitky, s rolí oranů i neoranů, s lesy, s háji, S chrastmi, chrastinami, s horami i dolinami, s lukami, s pastvami, pastviščemi, nivami, úlehle- mi kromě těch niv na Kuséñi, ješto k Kuséři pří- slušejí, s rybníky, rybničiščemi, s vodami tekutý- mi i netekutými, s mezemi, hranicemi, s mlýny, mlýničiščemi i se vším plným právem a příslušen- stvím i s robotami, tak jakož nebožtík Beneš Laš- kovský, strýc muoj, toho zboží svrchupsaného v držení byl, se všemi jich příslušnostmi, tak ja- kož ty vsi v svých mezách a hranicích záleží a jsú vymezeny, i to, kdež by ješče co víc mně svrchu- psanému Jeronymovi aneb mým erbóm dskami zemskými | na mě příslušalo, nic sobě prostě na tom zboží na všem práva, panství ani*) kterého vlastenství nezachovávaje ani pozůstavuje, než to všecko vkládám a vpisuji jemu, Václavovi z Svá- benic, a jeho erbóm ku pravému jich dědičnému jmění, držení a požívaní od sebe i od svých er- bův. A jestliže by kde co ve dskách mně a před- kóm mým stálo psáno, tímto vkladem mrtvím a mořím a toho statku všeho sám se i erby své od- říkám a na ně s sebe toto všecko právo přenáším. 113. Záviše z Slavíkovic“) na místě Anny z Svábenic činí odpor proti tomu, jakož Jeroným z Lidéřova vkládá Václavovi z Svábenic Laškov a což k tomu přísluší, že Anna z Sväbenic k tomu právo má. 114. Václav z Doloplaz na místě Žofky z Svá- benic, ženy své, činí odpor proti tomu, jakož Je- ronym z Lidéřova vkládá Václavovi z Svábenic Laškov a což k tomu přísluší, že Žofka z Svábe- nic k tomu právo má. 5) ani se opakuje nepřetrženo na konci předchozího a na počátku následujícího řádku. 9) z Slavíkovic přepsáno z z Svábenic, ale poněvadž bylo špatně čitelné, znovu nadepsáno (touž rukou). f.15 v. 

Strana 80
80 115. Albertus, Dei gracia Romanorum rex semper augustus, Ungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, dux Austrie etc., notum faci- mus tenore presencium universis, quod accedens ad nostre majestatis conspectum fidelis noster Adam, iudex de Banow, nos humili cum instan- cia suplicavit, quatenus sibi, Nicolao et Paulo, fratribus suis et heredibus, ipsorum privilegimn infra scripti tenoris tamquam rex Boemie, mar- chio et dominus Moravie grociosius confirmare dignaremur, cuius privilegii tenor sequitur in hec verba: Sigismundus,!) Dei gracia Romanorum rex semper augustus ac Ungarie, Boemie, Dalma- cie, Croacie etc. rex, notum facimus tenore pre- sencium universis, quemadmodum alias fideli nostro dilecto Ade judici de Banow et here- dibus suis intuitu serviciorum nobis per ipsum contra Wiklefitas iuxta posse suum constanter inpensorum medietatem molendini in Banow de- dimus et donavimus, cuius possessione hucusque, Sicut asserit, pacifice fretus est et potitus. Sic idem Adam nostram accedens presenciam nobis humiliter proposuit, quatenus sibi prefati wikle- fiste christiani nominis emuli et nostri hostes pro eo, quod nobis adhesit, tam constanter et fide- liter gravia intulerunt dampna et incomoda, ita ut eciam singulis suis bonis igne consumptis ad irrecuperabilem deductus sit paupertatem et ino- piam suplicans nobis humilius, quatinus sibi pre- textu huius modi relevamen graciosum impende- re dignaremur. Nos itaque huiusmodi serviciis et fidelitate attentis et eciam illatis sibi dampnis et incomodis propensius consideratis dicto Ade ac Nicolao et Paulo, fratribus et heredibus eorum, reliquam?) medietatem. prefati?) molendini in Ba- now addidimus et dedimus cum ambobus littori- bus ac universis utilitatibus et usufructibus ac piscinulam super illud molendinum constitutum, item tres laneos ibidem in Banow, item duos la- neos in Suchaloze situatos ad castrum nostrum*) Brumow ab antiquo pertinentes. Cuius molendi- ni mediam partem prius sibi per nos datam habe- re dinoscitur, qui eciam lanei desolati et inculti iacere perhibentur, cum robotis ac aliis pertinen- ciis universis, dedimus et donavimus, damus te- nore presencium graciosius et donamus dictum molendinum ex nunc in antea integrum cum piscinula et laneis predictis ac pertinenciis ipso- rum universis habendum, tenendum, utifruen- dum et hereditarie possidendum, impedimentis quorumlibet penitus proculmotis, salvis tamen 1) Viz pozn. v intitulaci následující listiny č. 116. ?) Za tím pretrieno hereditatem. 3) Psáno profati. ^) Nadepsáno touž rukou. 1493 XIV iuribus guorumlibet aliorum presencium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio literarum. Datum in Alba Regali anno Domini Mi*CCCC? XXIIII* feria quarta ante festum solemne Pa- sche /20. dubna 1424] regnorum nostrorum anno Ungarie etc. XXXVIII*, Romanorum XIIII? et Boemie IIII*. Nos igitur suplicacionibus suis huiusmodi be- nignius inclinati prescriptum privilegium non per errorem aut improvide, sed animo deliberato ex certa nostra sciencia in singulis suis?) punctis et articulis clausulisque de solita benignitatis nostre clemencia veluti rex Boemie ac marchio et dominus Moravie aprobavimus, ratificavimus, innovavimus et confirmavimus, aprobamus, rati- ficamus, innovamus et presencium tenore gracio- sius confirmamus. Harum testimonio literarum sigilli nostri appensione roboratarum. Dattum Vienne XVIII die mensis et die aprilis anno Do- mini M*CCCC^? tricesimo nono /18. dubna 1439] regnorum vero nostrorum anno secundo. 116. Sigismundus?) Dei gracia Romanorum rex; semper augustus ac Hungarie, Boemie, Dal- macie, Croacie et cetera rex, notum facimus te- nore presencium universis, quemadmodum alias fideli nostro dilecto Ade, indici de Banow et he- redibus suis intuitu serviciorum nobis per ipsum contra Wiklefitas iuxta posse suum constanter impensorum medietatem molendini in Banow de- dimus et donavimus, cuius possessione hucusque, sicut asserit, pacifice fretus est et potitus. Sic idem Adam nostram accedens presenciam nobis humiliter proposuit qualiter sibi prefati Wikle- fiste, christiani nominis emuli et nostri hostes et inimici, pro eo, quod nobis adhesit tam constan- ter et fideliter gravia intulerunt dampna et inco- moda, ita ut eciam singulis suis bonis igne con- sumptis ad irrecuperabilem deductus sit pauper- tatem suplicans nobis humilius, quatenus sibi pretextu huiusmodi dampnorum relevamen gra- ciosum impendere dignaremur. Nos itaque huius- modi serviciis et fidelitate attentis ac eciam illa- tis sibi dampnis et incomodis perpensius consi- derantes dicto Ade ac Nicolao et Paulo, fratribus suis ac heredibus, eorum reliquam medietatem prefati molendini in Banow addimus et dedimus cum ambobus littoribus ac universis utilitatibus et usufructibus ac piscinulam super illud molen- dinum constitutum item tres laneos ibidem in Banow, item duos laneos in Suchaloze situatos ab antiquo ad castrum nostrum Brumow pertinen- $) Za tím pretrieno pertinenciis. 0) Je to část předchozí listiny č. 115, která byla inse- rována do listiny krále Albrechta. Tato verse se v někte- rých slovech liší od verse listiny předchozí. f.16 

Strana 81
XIV tes. Cuius molendini mediam partem prius sibi per nos datam habere dinostitur, qui eciam lanei desolati et inculti jacere perhibentur, cum robotis et aliis pertinenciis universis dedimus et donavi- mus, damus tenore presencium graciosius et do- namus dictum molendinum ex nunc in antea in- tegrum cum piscinula et laneis predictis ac perti- nenciis ipsorum universis habendum, tenendum, utifruendum et hereditarie possidendum, impedi- mentis quorumlibet penitus proculmotis, salvis tamen iuribus, quorumlibet aliorum presencium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio li- terarum. Datum in Alba Regali anno Domini M*CCCC?XXIIIT*, feria quarta ante festum so- lempnis Pasce /r9. dubna 1424] regnorum no- strorum Hungarie etc. XXXVIII?, Romanorum XIIII? et Boemie quarto. Tito listové jsúů vepsáni do desk skrze rozká- zaní najjasnějšího knížete a pána, pana Vladisla- va, uherského a českého etc. krále a margabie moravského, panu Ctiborovi z Cimburka etc., hajtmanu, ústné rozkázaní i na list poslaný otevřený, aby Pavlovi z Slavkova, řečenému Strán- ský, to všechno právo a jeho erbóm příslušelo a vloženo bylo k jeho a erbuov jeho dědičnému dr- Zeni a vladeni.*) Poslové dotčeným hajtmanem k tomu vkladu dáni, pan Albrecht z Lichtmburga a pan Jan z Zerotína. 117. Pavel z Slavkova, řečený Stránský, Čen- kovi z Zeravic a na Bánově, erbóm jeho mlýn celý nad Sucholozy s oběma břehoma i s rybníčkem ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, k držení a požívaní. 118. Jakub z Sarova sám od sebe i od erbúv svých Benešovi Pražmovi z Bílkova a jeho erbóm vkládám ve dsky zemský ves Příluk s lidmi plat- nými i neplatnými, s platy, poplatky, s užitky, s rolí oranů i neoranů, s rybníky, s mlýny, s vo- dami tekutými i netekutými, s lesy, s horami, s chrastinami, s lukami, s mezemi, s hranicemi 1 se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím,což odstaradávnak tej vsi příslušelo a příslu- ší av svých mezech od staradávna vymezena jest, nic tu sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje ku pravému jmění, panství a dědičnému držení, a to všecko právo vkládám, kteréž jsem na tej vsi jměl z ob- daření slavné paměti krále Matiáše JMti a kteréž mi ve dsky vloženo bylo. 119. Ješek, Jindřich a Hynek, bratří vlastní z Žákovic a z Prakšic <ves Újezd, ves>") Těšov, «ves pustá Zákfov, ves Uhfice2?) s dvory, s ro- botami, s sadem, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi 1) V orig. vkladení. 2) Na okraji Krystof z B[oskovic]. 1493 81 platnými i neplatnymi, s CinZemi, s uZitky i po£Zit- ky i se v&emi poplatky, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s rybníky i s rybniciscemi, s fekami, s vo- dami tekutymi i netekutymi, s lesy, s háji, s chra- stinami, s kostelním podacím i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchupsaným | od staradávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží a ty vsi již meno- vané v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, se vším plným právem a panstvím, tak jakož jsme to sami držali, nic sobě tu práva, panství nepozůstavujíce ani erbóm svým, ani potomkóm, než to všecko ve dsky zem- ské vkládáme Janovi z Vlachovic a jeho erbóm i°) jeho potomkóm k držení a požívaní a ku pra- vému dědicství. A jestliže by nám, bratřím, to zboží předepsané kde ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mrtvíme a moříme. 120. Jiřík z Honbic a z Ořechového Vláščkovi z Petropimě zboží své vlastní a dědicství, ves Ořechové a druhů ves pustú Loščice s dvorem i s kostelním podacím i s jiným se vším příslu- šenstvím, což k těma dvěma vsem přísluší, s lid- mi platnými i neplatnými, s činžemi, s užitky a poplatky, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s lu- kami, s pastvami, s pastviSCemi, s potoky, s voda- mi tekutymi i netekutymi, s bfehy, s chrastmi. s chrastinami, s lesmi i se vším jiným panstvím, což k těm*) vsem od staradávna přísluší a jakoż v svých mezech a hranicích vymezeno jest, i se vším plným právem, nic sobě ani svým erbóm a potomkóm práva, panství ani vlastenství neza- chovávaje, to všecko vkládám a ve dsky zemské vpisuji ku pravému dědicství, k držení a poží- vaní. Mřežován. 121. Jan Studénka z Slatiny Kateřině z Šarova a Václavovi z Udrlic puol dvora našeho vlastní- ho v Nítkovicích s tím se vším právem a příslu- šenstvím, což k tomu od staradávna příslušelo a přísluší, s dvořiščem, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s užitky i s jinými poplatky, s rybníkem, s vodami tekücími i netekücími, s rolí orani i neorani, s lukami, s pastvami i s pastviś- cemi, s lesy, s chrastinami i s chrastmi i s jiným se vším plným panstvím a příslušenstvím, čehož jsem tu sám v držení byl a požíval tu v Nítkovi- cích, i s těmi mezemi a hranicemi, jakož v svých mezách a hranicích od staradávna vysazeny a vy- mezeny jsü, nic tu sobě nepozóstavuje ani budú- cím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému držení a požívaní. 3) i opraveno touž rukou z a (spíše než obráceně). 4) Následuje přetržené s. f.16v. 

Strana 82
f.17 82 122. Lidmila z Lešan Jindřichovi z Pěnčína dvuor v Celechovicich, s roli oranti i neorant, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastva- mi a puol Lúžku, půl mlýna u Čelechovic i se vším příslušenstvím a panstvím, co k tomu dvoru od staradávna příslušalo jest a přísluší, nic sobě tu práva, panství ani vlastenství nepozóstavujíci, než to všecko vkládám ve dsky zemské a vpisuji ku pravému dědicství, držení a požívaní. 123. Jindřich z Pěnčína Jiříkovi Noskovi z Hostěrádek a jeho erbóm dvuor svuoj dědičný v Čelechovicích se dvěma lány poplužnými, s rolí, s stavením, s polovicí mlýna nad Čelechovicí, s le- sem, zejména s Lúžkem, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi, s činžemi, poplatky i s užit- ky, s robotami, s potoky i se vším právem, pan- stvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna příslušalo jest a bylo, nic sobě nepo- zůstavuje tu práva, panství ani vlastenství, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pra- vému jejich dědičnému držení a požívaní. Mřežován a na okraji Lad([sla]v [z Boskovic). 124. Jan Vlk z Konecchlumu Zdenkovi z Ko- kor své vlastní zboží a dědicství, Křídlo, hrad zbořený, ves Chomýž a ves Brusnú, ves Chlumeč- nú s dvory, s mlýny | s mlýnišči a s mlýnem pil- nym, s roli oranů i neoranú, s lidmi platnými i ne- platnými, s činžemi i se všemi požitky i užitky, s robotami, s vodami tekutými i netekutými, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s háji, s chrasti- nami, s doly, s horami, s rybníky, s rybničiščemi, s mezemi, s hranicemi, s hony, s lovy všeliakými i s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což od staradávna k tomu zboží příslušalo a v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě práva, panství ani vlastenství nepozůstavuje, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému dědicství, k držení a požívaní. Mřežován. 125. Zdeněk z Kokor Benešovi a Albrechtovi, bratřím z Hustopeč a jejich erbóm své vlastní zboží a dědicství, totižto Křídlo, hrad zbořený, ves Chom$ż, ves Brusnń, ves Chlumečnú s dvo- ry, s mlýny, s mlýniščemi, s mlýnem pilným, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplat- nými, s činžemi i se všemi požitky i uZitky, s ro- botami, s vodami tekutými i netekutými, s luka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s háji, s chrastina- mi, s doly, s horami, s rybníky, s rybničiščemi, s mezemi, s hranicemi, s lovy, s hony všeliakými i s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což 1) V orig. příslušlušalo. 2) V orig. z dieczska. 1493 XIV od staradávna k tomu zboží příslušalo jest a v svých mezách a hranicích vymezeno jest, nic sobě práva, panství ani vlastenství nepozóstavu- je, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zem- ské ku pravému dědicstvie, k držení a požívaní. 126. Čeněk z Žeravic Mikulášovi z Zástřizl a jeho erbóm své vlastní dědicství, ve vsi v Moři- cích dva člověky a platu z těch dvá člověků III hrivny groší i s jejich rolí purkrechtní, i to všecko právo, což k těma dvěma člověkoma od staradavna prislusalo jest, nic sobé na téch dvu člověků a na tom platu i na jich příslušenství práva, panství ani vlastenství nepozůstavuje ani zachovávaje, to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému dědicství, k držení a požívaní. A jestliže bych kde ve dskách já, přede- psaný Čeněk, jměl ty dva člověky, že to mrtvím tímto vkladem a toho se odříkám. 127. Anna z Mrdic přijímá na spolek Licka z Lilče, muže svého, na ves Kojátky, k čemuž tu ona právo má, i na to na všecko, což jinde má aneb jmíti bude. 128. Jiřík z Lukova Václavovi z Osečka, er- bóm jeho své dědicství, puol dvora v Lukově s rolí oranü i neoranü, s lukami, s mezemi, s hra- nicemi i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu půl dvoru od staradávna příslušalo*) jest a jest vymezeno, tak jakož jsem to sám držal, nic sobě na tom nepozóstavuje práva, panství ani vlastenství, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému dědicství. 129. Jiřík Nosek z Hostěrádek Amnmě z Pulic, manželce svej, na svém dědicství, na dvoře v Če- lechovicích, na kterémž dvoře seděla Lidmila Zděcská*) na lidech platných i neplatných a na polovici mlýna i na tom na všem, což k tomu dvoru přísluší a příslušelo jest od staradávna, na tom na všem ukazuji a postupují II“ zlatých uher- ských věna k jejímu věnnému právu. Příjemčí toho věna týž Jiřík sám z Hostěrádek. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 130. Vlášček z Petropimě Hynkovi z Žákovic a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědicstvie, <ves Ořechové, ves Loščice> a ves Újezd Hřivínův, s dvory, s robotami, s mlýny, s mlýniščemi, s sa- dy, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s u- žitky i požitky i se všemi poplatky i s rolí oranů i neoranú, s lukami, s rybníky, s rybničiščemi, s řekami, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami i s kostelním podacím k Oře- chovemu®) i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchupsaným od sta- 3) Tak vorig. Mélo by byt vlastně též přetrženo vzhle- dem k předchozímu přetržení, nebo spíše přesněji vyme- zeno. f.17v. 

Strana 83
XIV radávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží a ty vsi již menované v svých mezech zá- leží. se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, tak jakož jsem sám to zboží držal, nic sobě na tom zboží práva, panství ani vlastenství nepo- zóstavuje ani královy berně, než to všecko vklá- dám ve dsky zemské a vpisuji ku pravému dědic- ství, k držení a požívaní. Miezoväôn a na okraji J[an] z P[ernétejna]. 131. Znata ze Zvole přijímám na pravý spolek Markvarta') ze Zvole na Postřelmov, na čtyři Covéky v Dubicsku i na to na všecko, kdež co mám aneb práva mám aneb ješče jmíti budu. 132. Anna z Ojmic přijímám Mikuláše z Zá- střizl, muže svého, na pravý spolek na V“ zlatých a na LXVII zlatých, kteréž mi jest ukázal na vsi Sobůlkách, ješto vzal statku mého po mně nad věno mé i na to na všecko, k čemuž právo mám neb jmíti budu. 1353. Anna z Ojnic Mikulášovi z Zástřizl i dě- dicôm jeho polovice?) tvrze Milotic se vsi polovici Milotic i s polowici kostelniho podaci i s tu polo- vicí, což v Skoronicích k Miloticím přísluší, 1 s ji- nými vesnicemi s polovicemi, ač by které od toho zboží odzastaveny byly, kteréž sami sobě kupite- lové náši penězi svými vyplacovati budü jmiti, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi polovicí, s úroky polovicí i s poplatky polovicí, s dvory, s rolí oranú i neoranú polovicí, s úlehlemi, s ro- botami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ryb- níky, s rybničiščemi, s potoky, s vodami tekutými 1 netekutými, s mlýny, s mlýničišči“), s lesy, s há- ji, s chrastinami i se všemi užitky, zvůlemi i vše- likterakými požitky, jakýmiž se koli jmény jme- nuji aneb jmenovány býti mohú, s mezemi, s hra- nicemi, jakož to zboží miloticské v svých mezích a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, 1 s těmi také dvěma lány, kteříž jsů v Těmicích, s tů polovicí na těch dvú láních i se vším plným právem a panstvím i všeliakým příslušenstvím, tak úplně, jakož jsme toho sami v držení byli a kteréž právo svrchupsané panna Dorota k té tvrzi Miloticím a k tomu zboží miloticskému jměla a od ní vzdáno jest, nic sobě, naším erbóm a potom- kóm ani komu jinému žádného práva, panství ani kterého vlastenství nepozóstavujíc ani zachováva- jíc, než tu všecku polovici vkládám a vpisuji ku pravému panství a dědicství a k držení. 134. Anna z Ojnic Mikulášovi z Zástřizl i dédi- cóm jeho polovici vsi Stavěšic se vším její příslu- šenstvím, s rolí oranü i neoraná, s lesy, s chrasti- nami, s rybníky, s potoky, s vodami tekutymi i netekutymi, s horami, pahrbky, s doly i se všemi poplatky a s robotami, tak jakoż ta ves v svych 1) ar nadepsáno nad w, opravenym asi z a. 2) Tak v orig. 1493 83 mezech od staradávna zálezZí a jest vymezena a jakož jsme my ji a předkové náši drželi a poží- vali, nic sobě tu žádného práva, panstvie ani kte- rého příslušenství na tom nepozůstavujíci ani na- šim erbóm, ani budúcím našim potomkóm, vklá- dám a vpisuji ku pravému panství a držení. 135. Bernhart z Chýlec Vítka ze Ptení a erby jeho na pět věrdunk groší platu ročního v Savíně a což jemu tu přísluší i na to na všecko, k čemuž právo má a jmíti bude, přijímá na pravý, jedno- stajný spolek. 136. Jan Berka z Dubé a z Lipého a na Štem- berce tomu spolku odpírá, léta MCCCC? 93 v pondélí den sv. Kyliána /8. července 1493]) 157. Valentin z Leznice erbôm svÿm ves Olbra- mice s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranû i neoranů, s platy i s užitky, s lukami, s pastvami, s horami, s chrastinami, s řekami tekutými i ne- tekutými, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a příslušenstvím, což koli od staradávna k tej vsi příslušalo, to všecko vkládám ve dsky zemské a vpisuji ku pravému dědicství. Mre£ován a na okraji Lad[slav] [z Boskovic]. 138. Mikuláš z Bélic Vlásékovi z Petropimé svà vlastní dédicnü ves i s dvorem Oprostovice, s roli oranü i neoranü, s lukami, s lesy, s pastvami, pastvi&cemi, s vrbinami, s potoky, s bfehy, s me- zemi, s rybníky i se všemi užitky i se vším plným právem a panstvím i příslušenstvím, jakož ta ves i s dvorem od staradávna v svých mezech záleží a jest vymezena, nic sobě práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávaje ani pozóstavuje, než tak, jakž jsem sám držal kromě toho,což tu Ma- šek drží, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému dědicství, k držení a požívaní. Mřežován. 159. Viáscek z Petropimé Valentinovi z Leznice a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicstvie, ves Oprostovice s dvorem, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviśemi, s horami, s doly, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s kfovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, s užitky, s požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybničiščemi, s po- toky tekutými i netekutými, s jezery i se vším pl- ným právem, panstvím i příslušenstvím, jakož to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna i každé zvlášče záleží a jsú vymezena, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panství ani kterého vla- stenství nezachovávaje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji kromě toho, což tu Mašek drží, ku pravému dědicství k držení a požívaní. Mřežován. 3) Tento odpor zapsán na konci folia pod obvyklý spodní okraj. f.18 

Strana 84
f.19 84 140. Elška z Ojnic Znatu z. Drahanovic, man- žela svého, na to všecko právo, což mám neb jmí- ti budu nad své věno, přijímám na pravý spolek. 141. Elška z Ješčedu Jana Zajdu z Vilémovic, manžela svého, na to věno, kteréž mám po ne- božtíku Václavovi z Traplic, muži svém, ve dskách, na to všecko právo přijímám na pravý spolek. Mřežován a na okraji Lad([sla]v [z Boskovic]. 142. Barbora z Přerova, dcera Martinova, Ondrovi, Matúšovu synu z Předmostí, a jeho erbóm puol dvora v Předmostí s Skalkú a s Hra- diščkem a potokem, s luckü a s hürkami 1 s za- hradü i se váím právem, panstvím, což k tomu půl dvoru od staradávna příslušalo, nic sobě tu práva ani vlastenství nepozůstavujíci, to všecko vkládám ve dsky zemské ku pravému dědicství. 143. Arnošt Kužel z Žeravic a na Kvasicích Kateřině z Bobolusk, manželce své vlastní, vklá- dám a vpisuji ve dsky zemské I17'/,“ zlatých dob- rých uherských na svém vlastním dědicství a pan- ství ve vsi Záhlinicích na svých vlastních lidech usedlých, platných,“) žádnému nezávadných*) ku pravému jejímu věnu XXV zlatých platu ročního vedlé řádu a práva země moravské, kteréhožto věna já, svrchupsaný Arnošt Kužel, sám se pří- jemčím dělám se vším statkem svým. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernštejna]. 144. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jest nás zpravil urozený Ctibor z Lamtštajna, věrný náš milý, že jsú čtyři dvorové v té vsi Nezdenicích, zejména tito: Noskovský dvuor, Petříkův dvuor, Košíkův a Bartoškové dvuor a nětco lidí, na kterých tři kopy platu více není, kteréžto dvory nám jakožto králi českému a mar- kabí moravskému povinnostmi a službami man- skými zavázány") a povinny?) sú. A při tom prosil jest nás týž Ctibor, abychom jemu a jeho erbóm na těch dvořích právo náše i také k těm lidem, na kterýchž ty tři kopy grošův činžového platu jsü, dáti račili. K kterejžto prosbě pro věrné služby téhož Ctibora jsúce nakloněni všecko právo náše, kteréž nám jakožto margabí moravskému «za téch dvořích přísluší i také k těm lidem, na kterýchž ty tři kopy platu sů, již psanému Ctiborovi a jeho erbóm dali sme a tímto listem dáváme a všecko právo náše na ně převodíme a přenášíme tak, aby nynější i budúcí držitelé těch dvorův již psa- nému Ctiborovi a jeho erbóm tu povinnost a ty 1) V orig. psáno s koncovým -ních. 2) V orig. tvary životné -ni. 1493 XIV služby činili, kteréž sú nám a našim budúcím mar- kabím moravským činiti povinni byli, a to bez na- ší, budúcích našich králův českých a margabích*?) moravských i všech jiných lidí všeliké překážky nynie i v časích budúcích, přikazujíce větším i menším úředníkóm súdu a práva olomúcského, když by kolivěk od téhož Ctibora požádání byli a dsky zemské otevřeny byly, aby jemu a erbóm jeho svrchu dotčené právo náše ve dsky zemské vložili beze vší odpornosti, všakž proto chcme, [aby] toto dání náše bylo každému bez újmy na jeho spravedlivosti. A ktož by tento list měl s již psaného Ctibora dobrú volí a svobodnü, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchu- psaných*). Tomu na svědomí pečet náši královsků přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán v Koši- cích v středu před středopostím léta božího tisící- ho čtyrstého devadesátého prvního /9. března 14917, království našich uherského v prvním a českého ve dvadcátém létě. Tomuto vkladu poslo- vé dáni pan Bocek Kuna z Kunstátu a pan Zig- mund z Dübravice skrz pana Vratislava, hajtma- na margabství moravského. 145. Václav z Honbic odfíká se dvora v Ráco- vicích od sebe i od svých erbuov a převodí všecko právo své, ač které má k tomu dvoru, na Petra Přibíka z Zahrádky a na jeho erby. 146. Matěj z Rácova i s svými erby odříkám se i své erby všeho svého práva, kteréž jsem měl na Rácově s jeho příslušenstvím, a to všecko právo převodím na Jana z Rácova a na jeho erby. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 147. Arnošt Kužel z Žeravic a z Kvasic Janovi f.19v. Déberfíkovi z Hartvíkovic a na*) Mistříně i jeho erbóm a potomkóm ves Üjezdec blízko Bzence s její vším příslušenstvím, s činžemi, s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranü i neoraná, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s chrasti- nami, s doly, s horami i s vodami tekutými 1 ne- tekutými, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, se všemi užitky a požitky, kterýmiž koli mény menováni mohü byti, s plným panstvím, právem, příslušenstvím a s svobodami, nic tu sobě ani svým erbóm nepozůstavuje, tak jakož ta' ves Ú- jezdec od staradávna v svých mezech a hranicích leží a já ji držal a požíval, žádného práva, pan- ství ani vlastenství sobě, erbóm i budúcím svým na tom nepozůstavuje ani zachovávaje, než to ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich pravé- mu držení a požívaní. A jestliže bych já, Arnošt, tu ves Újezdec kde ve dskách měl, tímto vkladem to mrtvím a odříkám se svého práva. 148. Margeta Hfivínka z Homnbic Jiříkovi z 9) Tak v orig. asi vlivem okolních tvarů -ých. *) na se opakuje a není přetrženo. 

Strana 85
1.20 XIV Vlašimě a z Úsova ve vsi Olešném to, což jsem já tu sama měla, držala a požívala, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic tu sobě práva, panství ani kterého vlastenství nezachová- vajíci ani pozůstavujíci, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, držení a požívaní. Mřežován. 149. Jiřík z Vlašimě a z Úsova vkládám Jano- vi Rájeckému z Mírova a na Rájci i erbóm jeho ve vsi Olešném to, což jsem já tu sám měl, drZal i požíval, se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, nic tu sobě práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávaje ani pozóstavuje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědicství, k držení a požívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 150. Adam z Cimburga a z Tovačova na místě Ctibora z Cimburka a z Tovačova, strýce svého, Benešovi a Albrechtovi Hustopečskému z Husto- peč — 1 jich erbóm') — a na Bystřicí zboží své dědičné, kteréž se menuje obřanské, totižto Obřa- ny a tvrz Bystřici s městečkem Bystřicí 1 s mý- tem lesním k Bystřici podlé vyznání starožitných lidí i s těmi všemi příslušnostmi, jakož k tomu zboží od staradávna příslušelo a jest vymezeno, jakož jsem to byl sám kúpil, totiž se vsí Luko- vem, s Dobroticemi, s Jeníkovicemi, s Bylav- skem, s Slavkovem, s Lhotú, s Chvaličovem, s Hlinskem, s Rychlovem, s Novú Vsí, s Mrlí- nem Horním, s Jestřebím, s Lhotú Vysoků, s Sta- rů Lhotú, s Mladú Lhotú, s Jenčem, s Královem, Bezmiňovem, s dvory, s mlýny, s rolí oranů i ne- oranü, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi i se všemi požitky i užitky, s robotami, s vodami tekutymi i netekutymi, s lukami, s pastvami, s pastvi&Cemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s horami, s rybníky, s rybničiščemi i s kostelním podacím, s mezemi, hranicemi, s lovy, s lovišče- mi ptačími i neptačími i s zvířecími i s hony vše- liakými i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchupsanému a jmenovitému od staradávna příslušalo a přísluší, aneb kterýmž by koli ménem mohly menovány býti, tak jakož to zboží svrchupsané v svých mezách a poplatcích záleží a jest od staradávna vymezeno, jakož jsem to sám držal, nic sobě ani svým erbóm, ani svým budácím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbozí nezachovávaje ani pozó- stavuje, ve dsky vkládám ku pravému dédicnému držení a požívaní. 151. Šebor z Bystřice Tobiášovi z Hory Obřan- ské a jeho dětem ves Kovalovice s lidmi platný- mi i neplatnými, s činžemi, s požitky a s poplatky 1) Tato tři slova připsána touž rukou na okraji. Místo v textu označuje křížek. 1493 85 i s všeliakými důchody, kterýmiž koli mény mo- hü menováni byti, s rolí oranü i neoranú, s lu- kami, s pastvami, s mlýnem, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, chrastinami, s vrchy, s vrchoviščemi i s dolinami i s tím se vším, což k té vsi Kovalovicím od staradávna příslušalo a přísluší i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, s mezemi a s hranicemi, tak jakož ta ves od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezena, nic sobě tu na tom práva, panství ani kterého vlastenství nepozóstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému držení a požívaní. 152. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický margabie; oznamujem tímto listem všem, že vše- cko právo náše dědičné neb věnné, kteréž nám přísluší a na nás jakožto na krále českého a mar- gabí moravského spravedlivě přišlo a připadlo jest po smrti Prokopa z Oděrad anebo po komž koli ménem na vsech Rúbamině a Slatince, na jednom člověku v Rudce se vším jejich příslušen- stvím i na tom všem statku a zboží po témž Pro- kopovi zóstalém dali jsme a tímto listem mocně dávámy slovutným Johannesovi ze Všehrd, písaři kancelarie naší, a Vítkovi ze Ptení, věrným na- šim milým tak, aby oni i s erby svými, jestliže svrchupsané vsi, statek a zboží podlé práva tímto naším dáním obdrží, tehdy aby je měli, držali a jich požívali a požívati mohli beze vší překážky tím vším obyčejem a právem, jako jest toho svrchu jmenovaný Prokop anebo ti, ktož jsú toho v držení byli a*) spravedlivě užívali, přikazujíce hajtmanu margabství moravského i také komor- níkóm, sudím i jiným úředníkóm súdu a práva olomůcského a brněnského, věrným našim milým, abyšte již psané Johannesa a Vítka i erby jich při tomto našem obdarování zachovali. A jestliže by&te seznali, Ze jsü oni spravedlivě podlé práva tímto naším dáním ty menované vsi a zboží ob- drželi a vás za to žádati budú, tehdy abyšte je jim a erbóm jich k dědicství ve dsky zemské vlo- žiti a vepsati dali beze vší odpornosti, však pro- to chcme, aby toto náše dání bylo každému bez újmy a jeho spravedlivosti. A ktož by tento list jměl s dobrů vůlí a svobodnů s svrchupsaných Johannesa a Vítka a jich erbův, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsaných*). Tomu na svědomí pečet náši královsků přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Budíně v úte- rý před svatým Stanislavem, léta božího tisícího Ctyrstého devadesátého tfetího [7. kvétna 1493], 3) Nadepsáno nad -li předchozího slova. 3) V orig. s koncovým -ních. 

Strana 86
f.20 v. 86 království našich uherského třetího a českého XXII léta. Tomuto vkladu poslové dáni pan Jiřík z Vlašimě a pan Jindřich Tunkl z Brníčka skrze pana Vratislava z Pernštajna, hajtmana margab- ství moravského. Mřežován. 153. Dorota z Pulic a z Celechovic, dcera ne- boztika Cenka Celechovského z Pulic, Janovi Če- chovi, mésceninu olomúcskému, své vlastní zboží a dědicství svobodné a žádnému nezávadné, ve vsi Slatinkách IIl'/: kopy groší bez dvú groší platu ročního s robotami mně od nich povinnými i s jinými poplatky na lidech svých dědičných, usedlých, svobodných a k nikomu nezávadních, zejména těchto: na Řehovi nádvorníku, kterýž dvuor skúpený a vysazený má v svých mezách, IT kopé a IIIT kur, nic vice — a proto mčímž ji- ným pánu svému, ani odmrtí, povinovat není, že má list hlavní obyčejný na pargameně od před- kův mých na vysazení toho dvora. Item od téhož dvora dvé wivé pozüstaveny sü a ty se v plat li- dem tu usedlým dávají a ty drží v plat se páně volí a z nich platí ročního platu půl hřivny a čtvero kur, a ty nynie drží a ten plat dává Jiřík tu usedlý — na Maroni, zahradníku, XVI gr., dvé kur, na Václavovi vodákovi, XVI gr. a dvé kur, na Janovi Svrékovi, krémári, XXIIII gr., dvé kur — a kréma ta od staradávna jest vařecí i vozecí — tak jakož časem svým ten, ktož na ní sedie, čeho dosíci muož, tak jakož jsem to sama držala a požívala po otci svém za oddíl svuoj a k čemuž já tu v tej vsi právo mám, nic sobě ani erbóm, ani potomkóm svým na tom práva, pan- ství ani kterého vlastenství, ani zvláščnosti na lidech již psaných a zboží a jejich dědinách nepo- züstavujíci ani zachovávajíci, to všecko vpisuji a vkládám ve dsky zemské ku pravému dědicství a k držení. Mřežován. 154. Jan Čech, měščenín olomúcský, Janovi Grozmánkovi, měščenínu olomúcskému, a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství svobodné a žádnému nezávadné ve vsi Slatinkách III'/: kopy groší bez II groší platu ročního s robotami mně od nich povinnými i s jinými poplatky na lidech svých dědičných, usedlých, svobodních a k niko- mu nezávadních, zejména těchto: na Řehovi, ná- dvorníku, kterýž dvuor skúpený a vysazený má v svých mezách, II kopě a IIII kur, nic více — a protož mičímž jiným pánu svému, ani odmrti, povinovat není, že má list hlavní obyčejný na 1) V orig. usedlých. 2) Za tim pretrZeno ob. 3) Listina už otištěna Kameníčkem v Archivu čes., sv. X., str. 306—311, z orig. stavovs. listin Zems. archivu Brno. Odchylky mezi oběma jsou jen rázu hláskoslovné- 1493 XIV pargameně od předkův mých na vysazení toho dvora. Item od téhož dvora dvě nivé pozóstaveny sú a ty se v plat lidem tu usedlým dávají a ty drží v plat se páně vůlí a z nich platí ročního pla- tu '/: hřivny a IIII kur a ty nynie drží a ten plat dává Jiřík tu usedlý') na Maroni, zahradníku, XVI gr. a dvé kur, na Václavovi, vodákovi XVI gr. a dvé kur, na Janovi Svrčkovi, krčmáři, XXIITI gr., dvé kur — a krčma ta od staradávna jest vařecí a vozecí — tak jakž časem svým ten, ktož na ní sedí, čeho dostati muož, tak jakož jsem to sám držal a požíval po*) Dorotě z Čele- chovic a k čemuž já tu v tej vsi právo mám, nic sobč ani erbóm, ani potomkóm svým na tom prá- va, panství ani kterého vlastenství, ani zvláščno- sti na lidech již psaných a zboží a jejich dědinách nepozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko vpisuji a vkládám ve dsky zemské ku pravému dědicství a k držení. 155. Vítek ze Ptení Albrechtovi z Boskovic a jeho erbóm ves Slatinku s lidmi platnými i neplat- nými, s kury i s vajci 1 se vším plným právem a panstvím a příslušenstvím i s platem a panstvím na dvořáku, s mezemi, s hranicemi, jakož ta ves v svých mezách od staradávna záleží a jest vyme- zena, jakož sú to předkové moji držali, nic sobě tu ani svým erbóm panství ani kterého vlastenství ne- vymieňuje ani pozóstavuje, ve dsky vkládám a vpi- suji ku pravému dědicstvie a k dědičnému držení a požívaní. 156. Mandalena z Olomáce Martinovi z Držo- vic, manželce jeho, i dětem jich dvuor svůj dědič- ný ve vsi Držovicích s rolí oranů i neoranü, s lu- kami, pastvami i se vším toho dvoru příslušen- stvím, kterýžto dvuor leží podlé Studénky s jed- nej a podlé Jiříka Krúpy s strany druhej, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, k držení, jmění a dědičnému požívaní kromě toho kusu ro- le, kterýž jsem odprodala Janovi Heraltovi z Kun- státu a ve dsky vloZila, kteryZto kus role rybní- kem jest zatopen; a jestlize kde ve dskach stoji, tímto vkladem mořím. 157. My, Vladislav“) z boží milosti uherský, český, dalmacský, charvátský etc. král, markabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že ja- kož jest byla ruozmice mezi pány a rytírstvem“) margabstvie našeho moravského což se sedání v súdu zahájeném v stolicích dotýče, ale v této pak míře, sjevše tíž páni a rytírstvo vespolek, ho. Při tom tento zápis představuje versi bližší lidové výslovnosti. % Viz Markov, Spor pánů a rytířů o sedání v lavicích. Sbor. prací k děj. práva čes. I., 1930, str. 98 a násl. f.21 f.22 

Strana 87
XIV dali jsú nám znáti, že jsú učinili celé a dokonalé mezi sebú o takovů věc pro zachování jednoty a pokoje zřízenie a svolení, kteréžto zřízení slovo od slova takto v tomto listu našem psáno stojí: Item najprvé, jakož za času slavné paměti krá- le Jiřího, českého krále a margabie moravského, byla jest vznikla ruoznice mezi pány a rytírstvem, takže rytírstvo chtěli mezi pány v lavicích při za- hájeném súdu sedati. Ale týž král Jiří, ohledav sedání panská a dsky, list výpovědní pod majestá- tem svým toho jest učinil, kterak se při právě za- hájeném zachováno býti má. A rytírstvo aby při starej zvyklosti pánóm a rodóm panským v tom nepřekáželi, ani se v ně třeli, jakož pak od té chví- le až dotudto rodové panščí bez rytírstva v zahá- jeném súdu jsú sedali a súd vedli na zřízení a výpověď téhož krále Jiřího. Ale že těchto časův rytírstvo ne z práva, již z prosby a pokory pánův jsú žádali a prosili, aby vzhlédnúce na jich přívě- tivé služby, kteréž pánóm činí s dobrú volí povol- nč, též ve všem obecného dobrého s nimi spolu ne ošklivč, ale s dobrú myslí pomáhají, také že rytírstvo téhož margabství nic nižší a poníženější v urození svém není než rytírstvo v mezích a v zemi českej, kdež království jest, a že páni češčí s rytírstvem o to se snesše, rytírstvo mezi se a do lavic pustili jsú. Na kterúžto žádost a prosbu vzhlédše téhož rytírstva páni a prohlédajíce více k svornosti než k čemu jinému, tu svú spravedl- nost a výpověď konečného vyrčení od již psaného krále Jiřího v tom artikuli, co se sedání rytírstva v súdě dotýče, v dolepsané jednání a srovnání proměnili jsú a z toho listu“) vystúpili a vystu- pují v tom, že z rytírstva počet dolepsaný mezi se púščejí, berú!) a bráti chtí a mají k každému súdu do stolic zahájeného práva podlé artikulí dolepsaných. Item najprvé úředníci na úřady sázení a podá- vanmí od krále JMti s radú panskú, jakož týž list ukazuje, hodní a na statku mající, tí aby podlé starodávního obyčeje a řádu, a jakož ten list krále Jiřího ukazuje, vybíráni byli páni z roduov pan- ských, nynějších i budúcích s přísahů učiněnů k súdu. Podlé téhož listu sedajte v počtu, kterýž již svolen jest, z rodúv panských čtrnádct osob, nynie i napotom ten počet. A ti ničímž se nezane- prazňujíc ani príčin kladúc a kterých prótahúv, než na den zfízený a jmenovaný ku právóm zase- dání a súdu aby jezdili a súd vysedávali, leč by bezelstnost znamenitá kterého v tom byla a důvod toho, že pro slušnů potřebu a příčinu přijeti jest nemohl, tomu to škoditi nemá, když to pokáže, že toho z netbalivosti, ale z znamenité potřeby své- volně neučinil, jakož starodávný a zvyklý obyčej jest. A také již při každém právě, buď brněnském 1493 87 neb olomúcském, z rytírstva šest osob ku pánóm a podlé pánův v lavicích sedati má, totiž z kraje olomúcského tři osoby a z kraje brněnského tří osoby, a ti též k súdu přísahu k tomu vydanů a zvyklů učiniti mají a k spravedlivému súdu a ku přem předcházejícím k súdu raditi a přimlúvati se mají takú svobodú jakožto která osoba z osob panských. A jakož podává se na pány k svolání a vynesení nálezu, a pán jeden k tomu vybrán bý- val, již buďta dva pány k tomu vybrána a jeden z rytírstva, a tí pány svolávajte a řád starodávní zachovávajte v nálezích psaní sudího práva toho, při kterémž se súd děje, při sobě majíce k psaní nálezu; a buďte jména jich těch, kteříž nález vy- nášeti a psáti budú, že tito z pánův dva a jeden z vládyk ten nález panský vynesli, aby v svém stavu, urození a povýšení páni zachování byli a rytírstvo v svém stavu rytírském. Item k spolkóm poslové od krále JMti neb hajtmana na JMti místě zachováno to buď podlé starodávního obyčeje. Item svoleno jest a na tom zóstáno, že více mi- mo osoby vybrané a úředníky zemské nemá žádný pán, buď kterého kolvěk urození, při zahájeném súdu do stolic vstupovati ani | v nich sedati, buď f.22v. k súdu neb ku poslúchaní, jako prvé obyčej byl, ale již samy vybrané a přísežné osoby v stolicích zóstávati mají při králi JMti a úřadech, kdyby JMti osobně nebylo. Ale však proto páni jiní, kte- rýchž znamenitý počet nynie jest i potom býti muož, ješto k súdu mimo vybrání osob a počtu vně zóstávati mají, těm osobám a rodóm nemá k žádné potupě a hanbě to býti nevstupování do lavic a [ne]bývaní v nich, než mají do šrankův před stolicemi k súdu a místu uloženému též jako jiní vstupovati a tu se súditi, když by na kterého pře aneb póhony přišly. Však tak zvláštnie místo má se dělati, tu páni sami neb přísežní k čekání súdu bývati mají bez postrkání a na ně se tření lidí obecních. A tomu žádnému rodu ani osobě nebuď k lechkosti, že v súdu nebývá; než při obec- mích věcech zachován buď starodávní řád v se- dání podlé let a rodův. Item páni, rytírstvo svolili jsú se a psáti ráčí, což prvé jest psáno „slovutným panoším“, aby již miesto toho psáno bylo „urozeným vládykám“ ale ne „pánóm“ při tom psaní vládycském ani oni sa- mi rytírstvo mezi sebů mají sobě „urozenému pá- nu“ psáti, než „urozenému vládyce“ neb „panoši“. Než také, chtěl-li by který komu připánkati, muož jemu psáti „urozená vládyko, pane Jane“, ale na- prosto „urozený pane“ vládyce nemá psáti, tak aby rozeznání bylo povýšení panské a řád rytír- ský. Než pánu naprosto má psáno býti „urozený pane“, aneb „urozenému pánu, panu“. Pakli by 1) Za tímto slovem a nad oním, i nad a podélný šikmo ležící kaz o délce 1.5 cm s dírkami kolem jako po obšívání. 

Strana 88
f.25 88 který to učinil všetečně, znáti by se mohlo, že by ten to na potupu rodóm panským činil a rody vládycské s panskými rovnati chtěl, mimo toto zjednání toho páni s rytírstvem vůli jmíti budú v svú kázeň vzíti jako všetečníka a kázati podlé provinění jeho s radú těch, kteříž k súdu budü vybráni. A pakli by se to také kterému z omyla*) aneb*) beze lsti přihodilo, to páni vážiti mají vedlé spravedlivosti. A tak slíbili se zachovati rytír- stvo ku pánóm za se i za své budúci. Než což se rytířův dotýče, těm psáno buď podlé starodávní- ho obyčeje, totiž „urozenému a statečnému rytíři panu N. etc.". Item, prihodilo-li by se, Ze by pán neb vládyka v kterü nechut vešli aneb mezi sebú kterü ruoz- nici zdvihli a psaní mezi nimi potřebí bylo aneb se dálo, nemá“) žádný z rytírstva prostým jmé- nem „panu“ listu psáti, buď v jakejž koli nevůli s ním, než vždy“) pfedse zvyklým obyčejem a řá- dem „urozenému pánu“, odkudž tytul jeho jest. A též pán nemá vládyce samým jeho jménem psáti, než to vždy přičiniti „urozenému vládyce“, aby se skrze žádných svú vůlí rodové a řádové nelechéili, neZ obojí, při čemž kteří zachování býti mají, se zachovávali. Pakli by který proti tomu zřízení buď z pánův neb z rytírstva učinil, ten má ode pánův kázán býti i od rytírstva a ne- má jemu v tom pomáháno ani přistáno býti. Item ty osoby, kteréž z rytírstva ku pánóm v súd dány býti mají, rytírstvo jmenujte osoby a přede pány oznamte, a kteréž páni přijmůú a uži- teční k súdu budů, ti zóstati při nich mají. A mají býti svobodni, žádného pána nemajíc, než krále JMt za pána. Pakli by který umřel a jiný miesto toho vybrán býti jměl, má oznámen prvé byti pánóm tajné a oii?) se srovnáno, aby se jemu žádná lechkost bezpotřebně nestala. Ale však z rylírstva k súdu vydaní pode pány všemi k sú- du vydanými sedati mají na každé straně po třech. Item rodové starožitní rytírščí ode pánův i ry- tírstva podlé let a starosti, by pak i chudoba na kterého přišla, ctěni buďte a výše sázieni“) i psá- ni, nežli by některý dobře bohatý mladší jeho a nového rodu byl, poněvadž páni mezi sebú podlé starosti let se zachovávají, léta i rody, též rytír- stvo mezi sebú aby se zachovávali i páni k ry- tírstvu. Item, jakož se přihází a mocnost královská a knížecí toho mocna jest a vůli má z milostí svých povyšovati a z rodův obecních lidí v řád vládyc- ký uvoditi a proměňo|vati, k takovým buď se za- 1) Následuje stalo; je podtečkované na znamení ne- platnosti. 2) Zde kaz. Viz pozn. 1) na str. 87. 3) Opakuje se nepřetrženo. 1493 XIV chováno podlé starodávního obyčeje jako k jed- noščítným vládykám, a ti nevyšte se výše ani po- tupy čiňte rodóm starým až do třetího pokolení, jakož se i rodóm panským starým od nových dě- je. A byli-li by kde psáni neb sázíni pod rody, pod kterym starym vládyká, ti tomu se protiviti nemají, než tu státi a pečeti své přikládati. Pakli by v tom kterému starému vládyce chtěli potupu učiniti, jiní všickni mají jemu proti němu přistáti jako proti svévolníku. Při kterémžto zřízení byli jsú tito z pánúv: pan Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hajtman margabství moravského, pan Jan z Lompnice na Meziříčí, najvyší komorník súdu a práva olo- mücského, pan Vratislav z Pernštajnu, najvyší komorník súdu a práva brněnského, pan Jan Ku- na z Kunstátu na Hodoníně, pan Herrich z Lichtnburka a z Bítova, pan Dobeš z Boskovic a z Črné Hory, pan Čeněk z Lompnice, pan Oldřich z Boskovic na Cimburce, pan Albrecht z Bosko- vic na Letovicích, pan Boček Kuna z Kunstátu na Büzové, pan Jan Pňovský z Sovince, najvyší sudí práva olomücského, pan Jan Berka z Dubé na Sternberce, pan Jan starší z Lompnice, pan Albrecht starší z Šternberka a na Holešově'), pan Jan Boček z Kunstátu a na Polné, pan Zyk- mund z Dübravice Osovsky, pan Ladslav z Bos- kovic na Třebové, pan Jindřich z Sovince na Dú- bravici, pan Karel z Vlašimě Úsovský, pan Al- brecht mladší z Šternberka a na Lukově, pan Li- puolt z Krajku na Corštajně, najvyší sudí práva zemského v Brně, pan Jiřík z Vlašimě a z Úsova, pan Půta a pan Albrecht z Lichtnburka a na Hostinném, pan Zdeněk z Valdštajna a na Brtni- ci, pan Hynek z Ludanic na Rokytnici, pan Vá- clav z Ludanic, podkomorí margabství morav- ského, pan Pertuolt z Tvorkova na Lüce, pan Ctibor z Lantštajna na Svétlové, pan Jan z Ze- rotína na Fulnece, pan Přibík Mládenec z Mili- čína, pan Jiřík z Vajtmile, pan Jindřich Tunkl z Brníčka a z Zábřeha; a tito z rytírstva: Jakub z Šarova, najvyší hof- richtéf margabství moravského, Vilém Tetaur z Tetova, Mikuláš z Čéčvic, Jan ze Zvole, Znata z Kukvic a z Rosic, Jindřich Kropáč z Nevědo- mí, Jindřich z Kokor, Jaroš z Zástřizl, Jiřík z Miroslavě, Mikuláš z Ořechového, Václav z Svábenic, Jan Zúbek ze Zdětína, Bohuslav z Ko- kor, Zykmund Valecský z Mírova, Jan Koňas z Vydří, Blud z Králic, Mikuláš Tulešický z Pe- če, Zdeněk z Kokor, Fridrich z Čéčvic, Arnošt Kužel z Žeravic, Václav Skrbenský z Doloplaz, 4) Poslední dvě slova se opakují nepřetržena. 5) Psáno s háčkem nad počátkem -n. 6) Tak v orig. (= sáženi?). 7) Opraveno z jiného jména nečitelného. 

Strana 89
f.23 v. XIV Jiřík z Choltic, Jan Petřvaldský z Košátky, Jan z Zahrádky, Jan z Uponěšic, Václav Čech z Hrádku, Jan Nemoticský z Zástřizl, Protivec z Zástřizl, Jan Čeple z Belku, Hynek Policsky z Bačkovic, Markvart ze Zvole, Jan Talafus z Říčan, Jindřich z Náchoda, komorník menšího práva v Brně, Filip z Víckova, komorník menší- ho práva v Olomüci, Jan mlad&í z Žerotína na Dřevohosticích, Jiřík Racek z Mrdic, Jiřík z Oj- nic, Beneš Pražma z Bílkova, Bernart Rychvald- ský z Kateřinic, Jan z Petřvaldu, Jan Zelený z Říčan, Václav z Vlašimě, Hynek z Kunčic, Petr z Lilče, Martin z Drahanovic, Aleš z Polanky, Bedřich z Drnovic, Jiřík z Honbic, Petr z Kyjo- vic, Vilém Hřivín z Újezda, Václav z. Vojislavic, Ondřej Herynk z Slúpna, Záviše z Slavíkovic, sudí menšího práva v Olomúci, Zigmund z Ma- nova, Albrecht z Bašče, Bedřich z Krumpsína, Hynek z Popůvek a Beneš z Hustopeč i jiné všecko rytírstvo, kteří na tom sněmu byli. Item tyto osoby jsú vybrány k súdu: pan hajt- man, pan maršálek, pan komorník olomůúcský, pan komorník brněnský, pan sudí olomúcský, pan sudí brněnský a biskup, byl-li by pán. A tito páni krom úředníkův: pan Lichtnštajnar neb syn jeho, pan Albrecht Letovský, pan Jan z Dubé, pan Al- brecht z Šternberka, pan Boček z Polné, pan Jan z Lompnice, pan Bocek z Büzova, pan Karel z Vlasimé, pan Ladslav z Boskovic,) pan Zig- mund Osovsky, pan Jiřík Üsovsky, pan Hynek z Ludanic, pan Václav Veversky, pan Jan Zero- tínsky, pan Stibor Svétlovsky, pan Jindřich Tunkl. Item z rytírstva z olomücského kraje: pan Šárovec, pan Vilém Tetaur, Jaroš z Zástřizl. Item z brněnského kraje: | Zygmund Valečský z Mírova, Koňas z Vydří, Blud z Králic. A při tom prosili sú nás jmenovaní páni a ry- tírstvo, abychom jim takového zřízení a svolení příti, při něm je zóstaviti a jim toho všeho potvr- diti ráčili. Při kterejžto prosbě přihlédajíce k to- mu a vážíce to, že takové nahoře položené zřízení a svolení mnoho platné a užitečné obojí straně jest a Ze skrze né Cest a dobré tohoto?) margab- ství moravského cnosti a mno£Ziti se bude, jedno- ta, řád, pokoje a dobré přátelství na budücí časy zachováno bude, kteréžto věci nám všudy, ale naj- více a prvotně mezi poddanými našimi příjemné a vzácné sú, a z tej příčiny takové svrchu dotčené zřízení a svolení oblíbili jsme a k němu svolili a svolujem a při tom při všem, což v sobě to zřízení a svolení má a drží, jmenované pány a rytírstvo téhož margabství moravského, nynčjší i budúci, zuostavujem a jim toho ve všem znční a položení, 1) V orig. z Boskozkovic. 2) Opraveno touž rukou z téhož. 1493 89 v artikulich a klauzulich®) potvrzujem milostivě, chtíce tomu a tímto listem mocně jakožto král český a margabie moravský ustanovujíc, aby již psaní páni a rytírstvo takového svrchu dotčeného zřízení mezi sebú a vespolek stále a neporušitedlně jedni k druhým užívali a zachovávali bez naší a budúcich našich králův českých a margabí mo- ravských i všech lidí překážky nynie i v časích budücích. Toto však znamenitě v tom zřízení vym[i]enu- jem: aby úřadové dávno zvyklí v témž markrab- ství, jakožto hajíman téhož margabství, kterýž místo náše drží, maršálek království českého, kterýž maje statek v zemi při súdech bývati po- vinen jest a komorníci dva, olomúcský a brněn- ský, tí nynie a na budúcí časy ctění buďte a nade všemi pány jakž koli staršími sedajte a svá místa jmějte. A i v tom mezi komorníky tento řád za- chován buď, který z nich starší na letech byl by, ten nad druhým sedaj a staršímu mladší nad se- bú místo daj. A také, jakož v listu krále Jiřího, předka na- šeho ščastné paměti, o kterémž se v svrchu dotče- ném zřízení zmínka činí, tato dva artikule slovo od slova položena sú: Kteříž by páni k súdu vy- brám byli, jsúc k tomu hodni, aby přísahu, kte- rúž jsme vydali, ve dsky zemské vepsati kázali, ucinili, a ti v radé sádu aby byli a událo-li by se pak z dopuščení božího kterému z pánüv sjíti smrtí, jiného místo toho vzíti mají s vůlí naší, a ten přísahu učiň k súdu položenů. Též, ač by z úředníkův zemských který sšel smrtí, jiného vsaditi budeme moci s radú pansků na místo to a v ten úřad, však z rodův panských a ne z jiné- ho, na hodnosti i statku v zemi tej dosti mající- ho. Při kterýchžto artikulích my je také zósta- vujem, jim jich potvrzujem, chtíce tomu, aby ten řád a způsob, kterýž tí artikulové v sobě drží a ukazují, držán a zachován byl beze všeho přeru- šení nynie i v časích budúůcích, přikazujíce hajt- manu téhož margabstvie moravského i také ko- morníkóm obéma práva olomücského i brněnské- ho i jiným úředníkóm, věrným našim milým, aby tento list náš slovo od slova pro věčnů paměť ve dsky obojího práva olomúcského i brněnského vepsati rozkázali beze vší odpornosti, jináč toho nečiníce. Tomu na svědomí pečet náši královsků přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Bu- díně v sobotu po svatém Ondřeji, apoštolu božím, léta od narození Syna Božího tisícího čtyrstého devadesátého druhého /z. prosince 1492], krälov- ství našich uherského třetího a českého dva- metcitmeho léta. 3) V orig. klauzilích. 

Strana 90
f.24 f.24 v. 90 158. La Páně tisícího Ctyrstého devadesá- tého třetího v pondělí den svatého Jana, kititele Božího /24. června 1493], držán jest sněm pan- ský v městě Olomúci, na němž jsú seděli tito páni k súdu vybraní: Item pan Ctibor z Cimburka a z Tovacova, hajtman margabstvie moravského, nik desk a sádu práva zemského v Olomüci, pan Jan Pňovský z Sovince, najvyší sudí práva a sú- du zemského v Olomůúci, Tobiáš z Hory Obřan- ské, najvyší písař desk a práva margabství mo- ravského. A po pravej ruce páně hajtmanově se- děli jsú páni tito: pan Vratislav z Pernštajna, najvyší komorník desk a súdu práva zemského v Brně, pan Dobeš z Boskovic, pan Jan Berka z Dubé, pan Jan starší z Lompnice, pan Zigmund z Dübravice, pan Karel z Vlašimě, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Stibor z Lantštajna; a z vládyk: Jakub z Šarova, Jaroš z Zástřizl a Blud z Králic. Item po levej ruce panu hajtmanovi tito páni sedéli sá: pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Bocek Kuna z Kunstátu, pan Albrecht star$í z Sternberka, pan Ladslav z Boskovic, pan Lipult z Krajku, pan Václav z Ludanic, pan Jan z Zirotína; az vládyk: Vilém Tetaur z Tetova, Jan Koňas z Vydří a Zigmund Valečský z Mírova. 159. Ladslav z Boskovic Mandaleně z Dubé a z Lipého, manželce svej vlastní, na vsi Chorni- cích většť)) polovici, Dorflíku u Jevíčka větší po- lovici, Starém Městě, Boršově, Kunčimě Horní i Dolní, Rychnově, Třebovarově III“ zlatých platu ročního ve třech tisících zlatých dobrých uher- ských ku pravému jejímu věnu ve dsky vkládá a vpisuje. Příjemčím sám se činí tím vším zbožím třebovským. 160. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmacský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že přistúpil před nás urozený Jiřík z Vlašimě na Ú- sově, věrný náš milý, a zpravil nás, kterak?) Mi- kuláš, písař desk a práva zemského v Brně, drží a do života svého držeti má tvrz Střítež s jejími příslušnostmi v margabství moravském ležící v zápisu krále Jiřího slavné paměti, předka naše- ho, kterážto tvrz k margabství moravskému dě- dičně i také manstvím přísluší. Při tom prosil jest nás již menovaný Jiřík, abychom jemu již psanů tvrz s její příslušnostmi po přejití téhož života k dědicství dáti ráčili. Ku kterejžto snaž- 2) kterak se opakuje a není přetrženo. 3) V orig. jiních. 1493 XIV nej prosbě jeho, zvlaščně na to vzhlédajíc, Ze jest on nám v své mladosti vždycky vérné slüzil a ustavičně a ješče i podnes nám rád slúží, i aby potom tím dostatečněji a povolněji nám slůžiti mohl, s dobrým rozmyslem, mocí královsků a jakožto margabie moravský již psanů tvrz Stří- tež se všemi platy, poplatky, lidmi, lesy, lukami, dědinami i všemi a všelikterakými pužitky, dů- chody a příslušnostmi, kterýmiž by jmény jme- nování býti mohli, kteříž od staradávna k jme- nova[né] tvrzi příslušejí, témuž Jiříkovi a dědi- cóm jeho k pravému dědicství po přejití jmenova- ného života dali jsme a tímto listem mocně dává- me tak, aby on a dědicové jeho nebo ti, komuž by on své právo k tomu dal, jmenovanů tvrz s jejími příslušnostmi jměli, drželi a jí jakožto svého vlastního dědicství požívali tak, jakož jiní obyva- telé margabstvie moravského svých vlastních dě- dicských zboží požívají, žádných manských slu- Zeb a povinností nàm ani budücím margabím moravským z toho nečiníce, a to bez naší, budü- cích našich králův českých a margabí morav- ských i všech jiných*) lidí všeliké překážky, přika- zujíce hajtmanu margabství moravského i také komorníkóm, sudím i jiným úředníkóm súdu a práva olomůúcského a brněnského, aby řád práva v tom zachovajíc, když by kolvěk od jmenované- ho Jiříka neb dědicuov jeho anebo právo jeho majících napomenutí a požádání byli, jmenovanů tvrz s jejím příslušenstvím jim ve dsky zemské k dědicství vložiti a vepsati kázali, beze vší od- pornosti. Však proto chcme, aby to dání náše bylo bez ujmu*) každému na jeho spravedlivosti. "Tomu na svědomí pečet náši královsků privösiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Budíně v so- botu před svatým Janem, křtitelem Božím, léta božího tisícího čtyrstého devadesátého druhého [23. června 14927, království našich uherského druhého a českéh [o] jedenmetcítmého léta. Tento list všel jest ve dsky skrz posly od pana Ctibora z Cimburka, hajtmana margabstvie moravského, dané, pana Albrechta staršího z Šternberka a pana Ladslava z Boskovic. 161. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že všecko právo náše, kteréž nám po komž koli aneb jakž kolivěk na dvoru Nasobürkách?) s nékolika podsedky a v Savíně se dvěma člověky, se všemi jich příslušnostmi příslušné a na nás jakožto na 4) Tak v orig. 5) V orig. na Sobůrkách. 

Strana 91
£25 XIV krále českého a margabie moravského podlé prá- va přišlo a připadlo jest, dali jsme a tímto listem mocně dáváme slovutnému Janovi Zúbkovi ze Zdětína, věrnému našemu milému. A protož při- kazujem hajtmanu margabství moravského 1 ta- ké větším i menším | úředníkóm súdu a práva olomúcského a brněnského, věrným našim mi- lým, aby toto náše dání před se vezmuc v ně do- statečně nahlédli, a jestliže seznají, že ta svrchu- psaná zboží podlé práva nám a témuž Janovi po- dlé dání našeho spravedlivě příslušejí, tehdy aby je témuž Janovi ve dsky zemské, řád práva v tom zachovajíc, vložiti a vepsati kázali beze vší od- pornosti. Tomu na svědomí pečet náši krälovskü přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Bu- díně v sobotu před svatým Janem, křtitelem Bo- žím, léta božího tisícího čtyrstého devadesátého druhého /23. června 1492], království našich u- herského druhého a českého jedenmetcítmého lé- ta. Tento list vepsán jest ve dsky skrz posly dané od pana Ctibora z Cimburga, hajtmana margab- stviíe: moravského, pana Albrechta staršího z Šternberka a pana Ladslava z Boskovic. Mřežován. 162. My, Matiáš, z boží milosti uherský a čes- ký král etc., kníže rakůské, lucemburské a slezské a margabie moravský a lužicský etc., oznamujem tímto listem všem, že před nás přistúpil slovutný Jan Žopský, věrný náš milý, zpravujíce nás, kte- rak manželka jeho Kateřina, Jana Všekecova ně- kdy dcera, umřela, kteráž jest od předkův svých ves Žákovice spravedlivě dědila, a že té vsi týž Jan Žopský i s tú svů man[ż]elkń aż do jeji smrti v drzem byli, prośe nás pokorně, poněvadž jme- novaná jeho manželka za jejího života jemu tu ves Žákovice beze lsti ve dsky vedlé obyčeje země vepsati nedala, jestliže bychom my jakožto mar- gabie moravský právo které po jeho manželce smrti k té vsi Žákovice měli, abychom jemu to právo náše milostivě dáti ráčili. My vždycky na- chyleni jsüce poddaným našim dobře činiti a je v prosbách slušných) neoslyšeti, svrchu dotčené- mu Janovi Žopskému a jeho erbóm z milosti naší a jakožto margabie moravský všecko náše právo, ač které máme neb jmíti móžem, na tejZ vsi Zd- kovice a na tom, coź k te vsi piislusi a ten Jan Żopsky s?) manżelkń svń spravedlivć v držení měli, dali jsme a mocí listu tohoto dáváme ku pravému mění, držení a požívaní tak, aby již často jmenovaný Jan Žopský a jeho erbové tu ves Žákovice s lidmi a což k ní spravedlivě přísluší, drželi a jako svého vlastního dědicství požívali beze vší naší, potomkův i všech našich překážky. 1) V orig. slušních. 2) s opr. z a a za nim pYetrzeno jeho erbové. 1493 91 Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Jenž jest dán v Budíně v úterý po svatém Ambroži léta od narození Bo- žího tisícího čtyrstého osmdesátého devátého /7. dubna 1489], království našich uherského XX XII a českého XX léta. Tento list vepsán jest ve dsky skrz posly panem Ctiborem z Cimburka, hajtmanem margabstvie moravského, dané, pana Albrechta staršího z Šternberka a pana Ladslava z Boskovic. Mreżovón a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 165. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatcký, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že všecko právo náše a nápad, kteréž nám po smrti slovutnej někdy Kateřiny z Rysmburka, manželky slovutného Jana Žopského z Žop, věrného našeho milého, přísluší a na nás jakožto na krále českého a margabí moravského přišlo a připadlo jest, na tvrzi a na vsi, řečené Polúvsí, a na druhej vsi, řečenej Dub, s jejich všemi příslušnostmi dali jsme a tímto listem dáváme svrchupsanému Janovi Žopskému a erbóm jeho tak, aby on i s erby svými, po ko[m]ž by kolvěk podlé tohoto obdarování našeho k jme- nované tvrzi a vsem s jejich příslušnostmi spra- vedlivost měl, je držal, jich požíval a k svému držení a požívaní obrátil bez naší, budúcích na- Sich králův českých a margabí moravských, 1 všech jiných*) lidí všeliké překážky. Protož přika- zujem hajtmanu margabství moravského a ko- morníkóm i jiným všem úředníkóm práva a súdu olomúcského a brněnského, nynějším i budúcím, když byšte seznali, že svrchupsaný Jan a erbové jeho jsú ta zboží svrchu dotčená podlé tohoto dání našeho neb kterak jinak právě a řádně ob- držali a na vás toho požádali, tehdy abyšte jim je ve dsky zemské vložili a vepsali beze vší odpor- nosti; však proto chcme, aby toto dání náše bylo každému bez újmy na jeho spravedlivosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Budíně ve čtvrtek před hodem Matky Boží, jenž slove hromnic, léta božího tisícího čtyrstého devadesátého třetího [31. ledna 1493], království našich uherského třetího a českého dvametsítmého léta. Tento list ve dsky vepsán jest skrz posly od pana hajtmana dané, pana Albrechta staršího z Šternberka a pa- na Ladslava z Boskovic. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 164. Albrecht starší z Šternberka a z Lukova f.25v. Adamovi z Stříbra a Johance, ženě jeho vlastní, a jeho dědicóm ves Lužkovice s lidmi platnými i 3) V orig. jiních. 

Strana 92
92 neplatnými, s činžemi, s rolí oranú i neoranú, s fekami, s potoky, s pastviščemi, s lesy, s chra- stinami, s lukami i se vším plným právem a pan- stvím, nic sobě ani erbóm svým i potomkóm ne- pozóstavujíc kromě kostelního podací, tak jakož otec muoj nebožtík to sám držal, ve dsky vpisuji a vkládám ku pravému dědicství. Mřežován. 165. Jan z Žop poručníky činím mocné otcov- ské dětí svých à svého všeho statku, kterýž mám neb jmíti budu, Arkleba a Filipa, bratří vlastní z Víckova, ujce své milé, a jim to mocně porúčím, ač by mne Pán Buoh neuchoval, aby oni po mej smrti s dítkami mými 1 s statkem mým učinili, jakž by se jim najlépe zdálo, jako s svým vlast- ním. Mřežován. 166. Jiřík z Choltic a z Sedlmice Jarošovi z Zá- střizl a na Morkovicích a jeho erbóm zboží své vlastní, ve vsi Počemcích tři lány bez čtvrti role s lidmi činežnými, čtyři hřivny platu bez groše a k tomu kury a vajce, což ti lidé v právě mají na těch lidech, s užitky, s lukami, s vodami tekutými i netekutými, s pastvami i se vším příslušen- stvím, s plným právem a panstvím, tak jakož sem to sám držal, nic sobě práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc ani svým erbóm a bu- důcím, než to všecko vkládám ve dsky zemské a vpisuji ku pravému držení a požívaní. 167. Jan Zúbek ze Zdětína všecko právo své, kteréž od krále JMti mám, jakož list šíře sám v sobě zavírá, Karlovi z Vlašimě a jeho erbóm dvúr na Sobúrkách Malých“) se vším příslušen- stvím jeho, tak jakož od staradávna v svých me- zích a hranicích záleží, a se čtyřmi podsedky k tomu od staradávna příslušejícími, s lidmi, s pastvami i s jiným příslušenstvím, sobě ani er- bóm svým, ani potomkóm žádného práva ani vlastenství nepozůstavuje, než to všecko ku pra- vému dědicství a držení ve dsky vpisuji a vklá- dám. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 168. Václav z Vojislavic a na Vnorovóch Mi- kuldśovi z Vojislavic a z Veselé a Ctiborovi z Lantštajna a z Světlova, bratřím svým, i jich erbóm ves Vnorovy a Spinek s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranů i se vším k to- mu příslušenstvím a plným právem a panstvím, co k té vsi k Vnorovám a k Spinku od staradáv- na příslušalo a přísluší, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozósta- vuje, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pra- vému dědicství, k držení a požívaní. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 169. Václav z Vojislavic a z Veselé Ctibora 1) Tak v orig. 1493 XIV z Laništajna a z Světlova, bratra svého, na vše- cek statek svuoj, kterýž mám aneb jmíti budu, přijímám na pravý spolek, jestliže mne Pán Buoh bez synův neuchová. 170. Ctibor z Lantštajna a z Světlova Václava z Vojislavic a z Veselé, bratra svého, na pravú polovici statku svého všeho, kterýž mám neb jmíti budu, jestliže mne Pán Buoh bez synův smrti neuchová, přijímám na pravý spolek. 171. Albrecht starší z Šternberka Václavovi z Porostlé a erbóm jeho ves, řečenů Labuty, s dvorem, s lidmi platnými i neplatnými, s robo- tami, s roli oranú i neoranú, s činží, platy, po- platky malými i velikými, užitky i požitky, kte- rymiż se koli mény | menovati mohi, k tej vsi příslušejícími, s lukami, s pastvami, s pastviśce- mi, s rybníky, s rybničiščemi i se všemi potoky malými i velikými, s vodami tekutými i neteku- tými, s lesy, s háji, s chrastmi, s horami, s to- ky, s mlýny, s mlýniščemi i se vším příslušen- stvím, což k tej vsi od staradávna slušalo a sluší, s mezemi, s hranicemi, jakož ta ves v svých me- zech a hranicích od staradávna záleží a jest vy- mezena a tak, jakož sem to sám držal, nic sobě ani svým erbôm, ani budûcim potomkôm na tej vsi svrchupsanej nepozůstavuje, ani kterého vlasten- ství tu zachovávaje, než to všecko, což se svrchu píše a jmenuje, ku pravému jeho držení a dědič- nému panství ve dsky zemské vkládám a vpisuji. 172. Zuzana z Železného činím odpor protiv tomu vkladu, kdež Jan Zúbek vkládá?) Karlovi z Vlašimě na Sobúrkách,“) že já k tomu lepší právo mám nežli Jan Zúbek. 173. Jiřík z Svábenic na Strážišči Margetč z Dúbravice, manželce svej, XXV hřiven groší stříbrných v II*/;* hřivnách groší stříbrných na svém vlastním dědictví a zboží, na hradě Strá- žišči, na puol městečku Konici, na vsi Runářově, na Děsnej, na Sukdole, na Čuníně, na lidech plat- ných, usedlých, na rybnících, na horách i na všem příslušenství, což k tomu hradu Strážišči a k tim') vsem menovaným od staradávna příslu- šalo jest, vpisuji a vkládám ve dsky zemské ku pravému jejímu věnnému právu, a sám se pří- jemčím činím vším statkem svým, což mám neb jmíti budu, věna toho. 174. Jan ze Zdetina na místě nebožtíka Jana Selicského z Dobré Vody jakožto rukojmie jsa zaň Jarošovi z Zástřizl a na Morkovicích a jeho erbóm zboží své v Lešanech, což tu mám, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s užitky, požitky i s jiným se vším příslušen- stvím, což k tomu zboží přísluší, s mezemi, s hranicemi, což od staradávna záleží a jest vy- měřeno, tak jakož jsem to sám držal, tu práva, 2) Za tím touž rukou přetrženo p. £.26 

Strana 93
f.26v. XIV panství ani kterého vlastenství sobě nezachová- vaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a požívaní. 175. Jan Onšík z Bielkovic vkládám ve dsky své vlastní dědicství, ves pustů Městkovsko a po- lúlání a podsedek v Nezdemicích se vším příslu- šenstvím, což k tej vsi přísluší, s lidmi platnými i neplatnÿmi, s roli oranû i neoranû, s lesy, s chrastmi, s lukami, s mezami, tak jakž jsem to sám držal, s tvrziščem, s dvorem, s rybníky, s rybničiščemi, potoky tekutými i netekutými Stiborovi z Lantštajna a erbóm jeho, pakli kde svědčí mně neb erbóm mým, týmto') vkladem to mořím a mrtvím. 176. Beneš z Lukova a ze Křtomile vkládám ve dsky Alené z Ketre, manzelce svej, VII*/.° zlatých dobrých uherských na svém vlastním dě- dicství, na vsi Křtomili i s dvorem, na vsi Lípo- vej i s dvorem, což tu já lidí svých v Lípovej mám, na lidech platných i ve Křtomili ku pra- vému její věnnému právu. Příjemčí toho věna sám se činím vším statkem svým. Mřežován. 177. Jiřík z Honbic a z Ořechového i s svými erby vkládám ve dsky své vlastní zboží a dědic- ství, ves Kaňovice ku pravému dědicství se vším příslušenstvím, což k tej vsi přísluší, s dvorem, s dvofiscem, s poplużim i s tym se vším, což k to- mu dvoru přísluší, se vsemi robotami i s VIII*/, lânem, .s krémû vařecí, s lukami, s trávníky, s rybníky se všemi, s řeků, s pastvami, s pastviš- čemi, s potoky tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranû i neoranû, s lesy, s chrastiščemi i s chra- stinami, s mlýnem i s kostelním podacím i se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, jakož ta ves a to zboží od staradávna v svých hranicích a mezách záleží a jest zamezeno, tak úplně, jakož jsem to sám držal a požíval, tu so- bě ani svým erbóm, ani svým budúcím, ani žád- nému žádného práva ani kterého vlastenství tu nezachovávaje ani pozóstavuje na svrchu meno- vanej vsi, než to jsem všecko prodal a vkládám ku pravému dědicství, k jmění, držení a požívaní Janovi Onšíkovi z Bielkovic a jeho erbóm. Pakli kde svědčí mně a erbóm mým, týmto vkladem to mořím a mrtvím. 178. Jiřík z Zástřizl) a na Litenčicích Jarošo- vi z Zástřizl a na Morkovicích a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, ve vsi Počenicích člo- věka jednoho s kostelním podacím kostela, kte- rýž jest ve vsi, svatého Petra, a lesék Kerhartův s lukú, kteráž slove Kerhartova, tu na Franivci lůka druhá, kteráž jest pod Počenicí, kus lesu, 1) Tak v orig. 1493 93 kterýž slove Boří, les od sborovského pole, kte- réž slove Od duba, s rolí oranń i neorani, se všemi užitky a požitky, s mezemi a hranicemi, se vším plným právem a panstvím, což na tom kolvěk člověku a k tomu od staradávna přísluší a záleží v svých mezách a hranicích, tak jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě ani erbóm svÿm, ani budûcim svým na tom svrchupsaném zboží nepozůstavujíc ani kterého vlastenství za- chovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému dědicství a požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 179. Oneš a Hynek, bratří z Zástřizl, Jarošovi z Zástřizl a na Morkovicich a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství žádnému nezávadné ku pravému panství a dědicstvie, ves Dobročkovice s dvorem, s robotami, s lukami, s vodami teku- tymi 1 netekutymi, s pastvami, s pastviścemi, s roli oranu i neorani, s lesy, s haji, s chrastmi, s chrastinami i se všemi požitky, s mezemi, s hranicemi, i s kostelním podacím kromě desá- tého dílu, kterýž Aleš drží, s rybníčkem a s polo- vicí sadu, se vším plným právem a panstvím, což k té vsi od staradávna přísluší a záleží v svých mezách a hranicích, a tak, jakož jsme to sami držali a požívali, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím svým na té svrchupsané vsi nepozósta- vujíc ani kterého vlastenstvie nezachovävajic, než to vše ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému dědicství a požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 180. Oneš a Hynek, bratří z Zástřizl, Jarošovi z Zástřizl a na Morkovicích a jeho erbóm ku pravému panství a dědicství ves Honětice s dvo- rem, s činžemi, s lesy, s háji, s chrastmi, s chra- stinami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s roli oranû i neoranû i se véim panstvim a pří- slušenstvím, s mlýnem, s mlýnišči, s vodami te- kutymi i netekutými i se všemi užitky a požitky, kterýmiž mény mohů menovány býti, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a panstvím, co jsme tu sami držali a požívali od staradávna, což k tomu příslušalo v svých | mezách a hrani- cích, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím svým na tom svrchupsaném zboží nepozóstavujíc ani kterého vlastenství nezachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládámy a vpisujem ku pravému dědicství a požívaní. Mřežován a na okraji f. 26 v. Lad[sla]v [z Boskovic]. 181. Albrecht starší z Šternberka a z Lukova Vilémovi Tetawrovi z Tetova a jeho dědicóm své všecko právo, kteréž mám, k kostelnímu podací- mu ve vsi Želechovicích, ku pravému dědičnému držení ve dsky vkládám a vpisuji. 2) Tento vklad nemřežován se zde opakuje s jistými odchylkami v XV. kn., č. 28. f.27 

Strana 94
94 182. Beneš z Bílkova Protiwcovi, Mikulášovi, Filipovi, bratřím vlastním z Zástřizl, a jich er- bóm zboží své vlastní ve vsi Chvalkovicích u E- vanovic, totiž jeden dvuor, v němž jest za lán role, na kterémž sedí a drží jej Martin, Črného syn, s tím člověkem i potomky jeho, s činžemi tři hřivny peněz groší dobrých berných v této zemi platu ročního na tom člověku i potomcích jeho, s užitky, požitky i se vším příslušenstvím, prá- vem i panstvím, tak jakož jsem sám držal, nic sobě práva, panství ani kterého vlastenství neza- chovávajíc ani svým erbóm, ani budúcím, to vše vkládám ku pravému panství a požívaní dědičně. 183. Václav z Vojislavic a na Vnorovách Zu- zaně, manželce svej vlastní z Prostějova, II“ zl. uherských ve IIM zl. ve vsi Lhotě, ve vsi Láce, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i ne- oranů i se vším k těm vsem příslušenstvím a plným právem, což k těm vsem od staradávna pří- slušalo a přísluší, ve dsky vkládám k jejímu pra- vému věnnému právu, k držení a požívaní. Pří- jemčího činím Ctibora z Lantštajna a z Světlova. Mrezován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 184. Jiřík z Zástřizl a z Litenčic Protivcovi s Zástřizl a na Čejkovicích a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství žádnému nezávadné ku pravému panství a dědicstvie, ve vsi Vážanech čtyři člověky s lukami, s vodami tekutými i sto- jatými, s pastvami, s pastviščemi, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, se všemi užitky a požitky, s mezemi, hranicemi i se vším plným právem a panstvím, což k té vsi a k tomu zboží a k tém čtyřom') člověkóm od staradávna přísluší a záleží v svých mezech a hranicích, tak jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím svým na tom svrchu- psaném sboží nepozůstavujíc ani kterého vlasten- ství zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a poží- vaní. Pakli by kde ve dskách co mně svědčilo, to vše tímto vkladem mrtvím a mořím. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 185. Jan, Petříkuov syn, z Nezdemc Vavřinco- vi Ščírovi a jeho dědicóm dvuwor svuoj vlastní dědičný, svobodný v Nezdenicích a tři čtvrtí k tomu, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s há- jem i se vším právem, což k tomu dvoru od sta- radávna příslušalo a přísluší, tu sobě žádného práva ani kterého vlastenství pozůstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému držení a požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 186. Jiřík z Zástřizl a z Litenčic Janovi ze 1) Tak v orig. *) Tento převod připsán pozdějí touž rukou do mezery mesi hotové už zápisy. 1493 XIV Zborovic a z Lísek a jeho erbóm své vlastní zbo- ží a dědicství, puol rybníka pod Lískami jménem Svojšína s mezemi, s hranicemi i se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu puol rybníku příslušalo, tak jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě tu ani erbóm svým na tom práva, panství ani kterého vlastenství neza- chovávaje, to všecko právo ve dsky zemské vklá- dám ku pravému dědicství, držení a požívaní. 187. Jmdřich z Krakovce Jiříkovi Noskovi z Hostěrádek a jeho erbóm WI kop groší a X gr. platu ročního ve vsi Oboře s lidmi platnými i se vším příslušenstvím, což k tej vsi od staradávna příslušalo jest, nic sobě práva, panství a vlasten- ství nepozóstavuje, to všecko právo, což jsem já měl a držal, ve dsky zemské vkládám ku pravé- mu dědicství. A jestliže by kde ve dskách mně ta ves svědčila, toho tímto vkladem se odříkám. 188. Jiřík Nosek z Hostirádek?) i s svymi erby od- řieká se všeho svého práva po Jiříkovi, otci svém z Hostirádek, ve vsi Oboře a to právo své všecko převodí na Beneše z Hostirádek, bratra svého. 189. Aleš z Polanky a z Bošovic, Martin, Zna- ta a Mikuláš, bratří vlastní z Drahanovic, Vol- fartovi a Janovi, bratřím vlastním z Kynšperka, a jich erbóm a jich potomkóm ves Biskupice s ko- stelním podacím, ves Brfezniky,®) ves Zelhotín, ves Lhotu a hrádek pustý s dvory“) poplužnými, s lidmi usedlými i neusedlými, s rolí oranú i ne- oranú, s činžemi, s poplatky, s požitky, s robota- mi, s řekami, s potoky, s rybníky, s rybničiščemi, s lukami, s pastvami, s pustinami, s horami, s le- Sy, S háji, s chrastinami, s mezemi, s hranicemi, tak jakož od staradávna ta zboží od jiných zboží oddělána a okršlena jsú, se všemi příslušenství- mi, což k těm vsem svrchupsaným a k tomu hrádku pustému a zboží přísluší a vymezeno jest, i se všemi požitky malými i velikými, kterými koli mény menováni byti mohü, s plnym prá- vem, panstvím, tak jakož jsme to sami držali, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenstvie nepozůstavujíce ani zachovávajíce, než to všecko jim vložili jsme a vkládáme ve dsky zemské ku pravému jich dědicství, držení a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 190. Matúš Trmíček z mčstečka Boskovic, ja- kož jsem měl mlýmišče s jeho příslušenstvím, s lukami, ješto slove Baramišče, blíž Jevíčka v hranicích opatovských, toho se všeho odříkám tímto vkladem, že nemá více naříkáno býti ode mne ani od žádného; a našlo-li by se kde ve dskách, ješto by mně*) svědčilo, to tímto vkladem mořím a mrtvím. 8) Tak v orig. proti dnešní podobě -zin-. %) Za tím přetrženo plo. 5) V orig. mne. 1.22 v. 

Strana 95
f.28v. 1.29 XIV 191. Matéj Matás z Horních Lazník Janovi Burianovi) z Horních Lazník a jeho erbóm půl dvora Šimákovského s podsedkem v Hornich Lazníkách, čtvrt role, dvě část) sadu, les, polo- Vici luk, své vlastní dědicství, jakož vyměřena jest čtvrt ta od staradávna se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě ani svým erbóm práva ani kterého vlastenství nepo- zóstavuje, vkládám ve dsky zemské ku pravému dědicstvie. 192. Les od narození Syna Božího tisícího čtyrstého devadesátého pátého v středu den sva- tého Jana, křtitele Božího /[24. června 1495], držán jest sněm v městě Olomáci za casu a z và- le najjasnějšího kniežete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a margabie morav- ského etc., pána našeho milostivého, v příítomnosti urozenych*) pánův, pana Vratislava z Pernštajna a na Plumlově, hajtmana margabství moravského etc., pana Jana z Lompnice a z Meziříčí, najvyší- ho komorníka margabství moravského, pana Ja- na Pňovského z Sovince, najvyšího sudího mar- gabství moravského, a urozeného vládyky Tobiáše z Hory Obřanské, najvyšího písaře“) margabství moravského, a těmito“) pány: panem Janem Kunú z Kunstátu a na Hodoníně, panem Albrechtem z Boskovic a na Letovicích, panem Benešem z Boskovic®) a z Crné Hory, panem Bockem Kunü z Kunstátu, panem Janem Berkû z Dubé a na Štemberce, panem Janem starším z Lompnice, panem Albrechtem starším z Šternberka a z Lu- kova, panem Zigmundem Osovskym z Dübravi- ce, panem Ladslavem z Boskovic a na Trebovej, panem Karlem z VlaSimé a z Üsova, panem Li- pultem z Krajku a z Cornštajna, panem Jiříkem z Vlašimě a z Úsova, panem Hynkem z Ludanic a z Rokytnice, panem Václavem z Ludanic a z Veveří, panem Janem starším z Žerotína a z Fulneka, těmi svrchupsanými z pánův etc. a z vládyk těmito: Jakubem z Šarova a z Krumsí- na, Vilémem Tetaurem z Tetova a na Zlíně, Ja- rošem z Zástřizl a z Morkovic, Zygmundem Va- lečským z Mírova a z Okárce a Bludem z Králic. List na zboží plumlovské panu Vratislavovi z Pernštajna. 195. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, margabie Hurianovi. czesti. urozeních. najvyším písařem. tymito. 1) V orig. 2) V orig. 3) V orig. 4) V orig. 5) V orig. 1493-1495 95 moravský, lucemburské a slezské kníže a lužic- ský margabie etc., oznamujem listem tímto, že byvše prošení po smrti urozeného Heralta z Kun- státu jménem urozené Johanky z Kravař, někdy manželky téhož Heralta, abychom jí list mocný dáti ráčili, kterýmž by všecek statek svuoj dáti a poruëiti mohla, komuž by se jí zdálo a líbilo, k žádosti a prosbě její učinili jsme to a list tako- vý mocný jí dali, na kterýžto potom udělala jest poručenství a zřízení o statku svém řádné a do- statečné podlé obyčeje margabství moravského, kteréhožto listu mocného i poručenství naň") uči- něného wukázal jest nám urozený Vratislav z Pernštajna na Plumlově, hajtman a najvyší ko- morník margabství moravského, včrný náš milý, rádné vidimus na dvü listech papírovych pod pe- Cetmi nékterych z pánüv a rytírstva, kterymzto porucenstuím táž Johanka zapsala jest a dala všecek statek svuoj ješče za své živnosti, jsüci při dobrém rozumu, Vratislavovi svrchupsané- mu a erbóm jeho a v moc jeho postúpila, ze- jména: hradu Plumlova s městem Prostějovem, s městečky, s dvory, vsimi, s lidmi dědičnými i) opravnými, s lesy, s horami, s rybníky i se všemi a všeliakými příslušnostmi, důchody a požitky, kterýmiž se koli mény menovati mohůú, tak jakož jest to sama po svých předsích jměla a držala, a nad to, což jesť“) i sama za své penize priküpila, jakož pak všecky ty věci v nadepsaném poručen- ství šíře, světleji a dostatečněji položeny a obse- zeny sú. A při tom jest nás prosil již psaný Vra- tislav, abychme jemu, erbôm jeho poručenství toho potvrditi râéili. Kdežto k prosbě a pro služ- by jeho, kteréž jest nám mnohé a věrné činil a ustavičně činiti nepřestává), jsúce nakloněni, s dobrým rozmyslem a radůú věrných našich, mocí královsků a jakožto margabie moravský potvr- dili jsme kšaftu a poručenství svrchupsanej Jo- hanky zřízeného a učiněného a mocí listu tohoto potvrzujem ve všem jeho znění a položení, arti- kulech a klausulích tak, jako by tuto slovo od slova vepsáno bylo. A nad to jemu a erbóm jeho tuto zvláštní milost činíme, jestliže jest na nás kde co nad ten kšaft po často psané Johance při- šlo a připadlo, to všecko jim dali jsme a tímto listem mocně dáváme, chtíce tomu, aby to měli, drželi a toho požívali aneb s tím jako s svým vlastním učinili, jakž by se jim koli zdálo a lí- bilo, a to bez překážky naší i budúcích našich králův českých a margrabí moravských i všech jiných lidí. Protož přikazujem hajtmanu, komor- 6) V orig. Boczkovicz. 7) V orig. psáno s háčkem nad počátkem -n. 8) i nadepsáno touž rukou. 9) V orig. ist. 10) Přepsáno z pův. nepřekáží. 

Strana 96
1.29 v. 96 níkóm, sudím i jiným všem úředníkóm práva olomůúcského a brněnského, nynějším i budúcím, když koli od svrchu dotčeného Vratislava nebo erbuov jeho požádání budete, abyšte jim tento list náš ve dsky zemské práva olomücského a brněnského nadepsaného vložiti a vepsati kázali bez zmatku i všeliaké odpornosti. Tomu na svě- domí pečet náši královsků k listu tomuto přivě- siti jsme kázali. Dán na Budíně v úterý po svaté Sophiji léta božího tisícího čtyrstého devadesá- tého pátého /19. května 1495] a království na- šich uherského etc. pátého a českého dvadcátého čtvrtého. Poslové tomu vkladu dáni, pan Jan starší z Lomnice a pan Karel z Vlašimě, dání panem Vratislavem z Pernštajna, hajtmanem margabství moravského, s radů panskúů za ko- mornicství pana Jana z Lomnice a z Meziříčí v sněmu ut supra. 194. Jan z Řimic Karlovi z Vlašimě a z Úsova i jeho erbóm dvuor svuoj v Řimicích se vším je- ho příslušenstvím a panstvím i s lidmi usedlými i neusedlými, s rolí oranú i neoranů, s lesy, s lu- hy, s chrastinami, s lukami, vodami, řekami, s mlýnem, s rybníky, s tvrziščem i se vším pří- slušenstvím, což já tu dědicství po otci svém a k čemuž kolivěk otec tu právo měl, a já po něm, to všecko vkládám a vpisuji ku pravému*) dědic- ství, nic sobě tu nepozůstavuje. Pakli mi to kde ve dskách aneb otci mému svědčí, to já tímto vkladem mořím a mrtvím. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 195. Šebor Bořita z Bystřice své vlastní dědic- ství, městečko Tlumačov, ves Olševec?), ves Hoš- Cínek s kostelním podacím v Tlumačově, s dvo- rem, s mlýnem, s rybníky, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranů i neoranú, s platy, s užit- ky i s poplatky, kterýmiž by koli mény?) mohly jmenování býti, s sady, s lukami, s pastviščemi, s robotami spravedlivými, s lesem, ješto slove Luh, s háji, s chrastinami, s řekami, s břehy, s potoky, s vodami tekutými i netekutými 1 s ji- 1) V orig. pravévému. ?) Tak v orig. 1495 XIV ným vším příslušenstvím, což k tomu zboží a městečku již menovanému a k těm vsem od sta- radávna příslušalo a přísluší, s mezemi, hranice- mi, tak jakož to zboží v svých hranicích a me- zách od staradávna záleží a jest vyměřeno, tak úplně, jako jsem to sám držal, nic sobě tu práva na tom panství ani kterého vlastenství nepozů- stavuje, ve dsky vkládám a vpisuji Sobkovi Bělí- kovi z Kornmic a erbóm jeho ku pravému dědic- ství, vladení a užívaní. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 196. Václav z Honbic Petrovi Přibíkovi z Za- hrádky a jeho erbóm ves Hradčovice s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoraníü, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s poplatky, s činžemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s vodami tekutými i netekutými, s potoky i s jich toky, s mezemi, hranicemi i se vším plným pan- stvím a příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsa- nej od staradávna přísluší a v svých mezech zá- leží, tak jakož sem sám držal, tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm žádného práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje ani zachovávaje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědičnému držení a požívaní. 197. Jan Koleso z Rakových i s svými erby Bernartovi z Počrmc a na Mmchově a jeho er- bóm zboží a dědicství své, ves Kladoruby s lidmi platnymi i neplatnymi, s CinZemi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviácemi, s lesy, s chrastinami, horami, dolinami, s voda- mi tekutymi i stojetymi, s mezemi, hranicemi i se vším plným panstvím a příslušenstvím, se vše- mi také užitky 1 požitky, kterými se koli mény menovati mohů, tak jakož jsem sám držal a po- žíval, nic sobě ani erbóm svým žádného práva, panství ani vlastenství tu na tom nepozůstavuje ani zachovávaje, již psanému Bernartovi a jeho erbóm ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. 3) Slovo se opakuje na poč. následujícího řádku v po- době jmény. 

Strana 97
KNIHA XV. Z LET 1494-1495

Strana 98

Strana 99
f.1 Knihy pana Vratislava z Pernštajna etc. 1.') Li. od narození Syna Božího tisícího čtyrstého devadesátého čtvrtého při času svatého Jana, křtitele Božího /24. června 1494], za naj- jasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uher- ského a českého etc. krále a margabie moravské- ho, pána našeho milostivého, a za úřadu hajt- manství urozeného pána, pana Ctibora z Cim- burga a z Tovačova, hajtmana margabství mo- ravského, a za komornictví urozeného pána, pana Jana z Lomnice, najvyšího komorníka margab- stvie moravského při právě olomúcském etc., za- seden jest sud zemský v městě Olomńci. Ale prvé než se póhonové súditi počali, svrchupsany pan Ctibor z Cimburga, hajtman, jsa v boží kázni, umřel jest a svrchupsaný pan Jan z Lompnice, komorník etc., jsa v království uherském v Ko- šicích při králi JMti, na tom sněmu jest nebyl. Pämi zemščí Jich Mt i pani rytirstvo, znajice to, že by v této zemi pro nepuščení práv zmatek ve- liký státi se mohl, a k tomu chudému i bohatému spravedlivosti ukrátiti by se mohlo, nechtíc se Jich Mt toho zmatku v zemi této dopustiti, na- před pro dobré krále JMti, pána našeho, i tudíž sami pro dobré země této právo zemské a póho- ny před se pustili jsú, zvolivše sobě k úřadóm, k hajtmanství i k komornictví z jednostajné vůle páni, rytírstvo i města na ten čas pana Vratisla- va z Pernštajna, najvyšího komorníka margab- ství moravského, súd zemský zasedli sú skrze svrchupsaného pana Vratislava, hajtmana na tento čas a najvyšího komorníka margabstvie moravského, a skrze urozeného pána, pana Jana Pňovského z Sovince, najvyšího sudího margab- stvie moravského, a skrze urozeného vládyku Tobiáše z Hory Obřanské, najvyšího písaře zem- ského, a skrze tyto pány: pana Jana Kunu z Kun- státu a z Hodonína, pana Albrechta z Boskovic a z Letovic, pana Beneše z Boskovic a z Črné Hory, pana Bočka Kunu z Kunstátu, pana Jana Berky z Dubé a z Lipého a na Štemberce, pana Jana staršího z Lomnice, pana Albrechta starší- ho z Šternberka, pana Zygmunda Osovského z Dibravice, pana Ladslava z Boskovic a na Tře- bovej, pana Karla z VlaSimć, pana Lipulta z Krajku etc., pana Jiříka z Vlašimě a na Úsově, 1) Tato kniha byla původně stránkována. Stránkování však přeškrtáno a místo něho provedeno touž pozdní ru- kou foliování. 2) Nadpis tento a další, pokud není nic nepoznamend- mo, jsou psány touž pozdní rukou, jež se vyskýtá i v ji- ných knihách. pana Hynka a pana Václava z Ludanic, pana Jana staršího z Žerotína, těmi svrchupsanými z pánův etc., a vládyk těmito: Jakubem z Šarova, najvyšším hofrichtéfem margabstvi moravské- ho, Vilémem Tetaurem z Tetova a na Zlíně, Ja- rošem z Zástřizl a z Morkovic, Janem Koňasem z Vydří a Bludem z Králic. Dání?) vsí Medly a Trubětic.*) 2. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravsky, lucemburské®) a slezské kníže a lužic- ský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož urozený Jiřík z Vlašimě, věrný náš milý, má a drží zámek Úsov s jeho příslušnostmi v ně- kterých jistých zápisích, k kterémužto zámku také drží dvě vsi, zejména tyto: ves Medli a ves Trúbelice s jejich příslušnostmi, kdežto prosil jest nás týž Jiřík s přáteli svými, abychom jemu ty dvě vsi Medli a Trúbelice s jich příslušnostmi dědičně dáti ráčili. K kterejžto prosbě pro věrné služby již psaného Jiříka, kteréž jest nám činil a“) až podnes činiti hotov jest, i také pro pří- mluvu přátel jeho jsúce nakloněni, ty svrchu dotčené vsi Medli a Trúbelice s jejich starodáv- nými příslušnostmi již psanému Jiříkovi a erbóm jeho ku pravému a zpupnému dědicství dali jsme a tímto listem mocně jakožto král český a mar- gabie moravský dáváme tak, aby často psaný Ji- řík s erby svými ty svrchu dotčené vsi dědičně měl, držel a jich požíval tím vším právem a oby- čejem, jakožto jiní obyvatelé margabstvie mo- ravského svých dědičných zboží požívají, a to bez nasi, budiicich našich králův českých a mar- gabí moravských i všech jiních lidí všeliaké pře- każky. A protoż pfikazujem hajtmanu margab- ství moravského, komorníkóm a sudím i jiným úředníkóm téhož margabství, když by kolvěk od již psaného Jiříka požádáni byli, aby jemu a jeho erbóm ty jmenované vsi ve dsky zemské k dědic- ství vložili a vepsali beze vší odpornosti. Tuto zvláščí milost již psanému Jiříkovi při tom činíme a tímto listem mocně dáváme, když by koli již psa- ný zámek Úsov s jeho příslušnostmi měl od nás 8) Tak v orig. místo správného Trúbelic, jak je v textu zápisu. 4) Z původní podoby luzicsky prepsdno na lucem- burské. 5) a vepsäno nad mezislovní mezerou. flv. 

Strana 100
[2 IOO nebo od budńcich našich králův českých a mar- gabí moravských od již psaného Jiříka anebo od jeho erbuov a budücích vyplacen býti, že jemu za ty surchupsané vsi nic na summě hlavní nemá sraženo býti, než mají jim zúplna ty všecky prvé menované summy hlavní podlé znění zápisův dá- ny a zaplaceny býti bez umenšení. A ktož by tento list jměl s jmenovaného Jiříka anebo dědi- cuov dobrń vili a svobodnń, chcme, aby tomu piisluselo*) plné právo vsech vści svrchupsanych*), Tomu na svćdomi pecet ná&i královskü privésiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Budíně v pon- dělí před svatým Václavem přenesení léta boží- ho tisícího čtyřstého devadesátého čtvrtého /3. března 1494], království našich uherského čtvr- tého a českého třimetcítmého léta. Poslové k to- mu vkladu dání sú skrz pana Vratislava z Pern- štajna etc., na ten čas hajtmana margabství mo- ravského, pan Albrecht z Boskovic a pan Al- brecht starší z Šternberka na Holešově. Dání vsi Hrabové. 3. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, margabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujeme tímto listem všem, že přistůpiv před nás urozený Jiřík Tunkl starší z Brníčka a z Zábřeha, věrný náš milý, zpravil jest nás. že má a drží ves Hrabovú s mlýnem, s dvorem i s té vsi starodávnými příslušnostmi, kterüzto ves vyplatil jest od Anny z Čečelic a Kateřiny z Říčan, dcery její, skrze povolení naj- jasnějšího pana Jiřího, krále českého, předka na- šeho ščastné | paměti, kterážto ves přísluší mar- gabství našemu moravskému, a při tom prosil jest nás již psaný Jiřík jménem svým + také mé- nem urozeného Jindřicha, syna svého, abychom jim a erbóm jich svrchu dotčenů ves se vším její starodávním příslušenstvím k dědicství dáti rá- čili. My hledíce na služby již psaného Jiříka i také na Jindřicha, syna jeho, kterak nám jakožto pánu svému dědičnému slúžiti mohú a hotovi sú i také, aby, znajíce nás pána k sobě milosti- vého býti, tím pilnější nám se svými službami zachovávati [hotovi] byli, kdežto s dobrým roz- myslem a radú věrných našich, mocí královsků a jakožto margabie moravský svrchu dotčenů ves Hrabová s dvorem, s mlýnem, s rybníkem, s řekami, lesy, s potoky 1 s tím se vším, což k té vsi od staradávna přísluší, a tak, jakož oni jsu ji v držení spravedlivě vešli, s tím se vším, jakž jsü to vyplatili od svrchu dotčených osob, již psanému Jiříkovi Tunklovi a Jmdřichovi, synu 1) Za tím přetrženo prvé. 2) V orig. s koncovým -ních. 1494 XV jeho, i jich erböm k pravemu, svobodnemu a zpupnému dědicství dali jsme a tímto listem mocně dáváme tak, aby již psaní Jiřík a Jindřich i erbové jejich tu svrchu dotčenů ves se vším je- jím starodávním a nahoře dotčeným příslušen- stvím dědičně měli, drželi a jí požívali též, jako jiní páni a obyvatelé margabství našeho morav- ského svých dědičných zboží požívají, a to bez naší, budúcích našich, králův českých a margabí moravských i všech jiných lidí všeliké překážky. A protož přikazujeme hajtmanu, najvyším ko- morníkóm a sudím margabství moravského, věr- ným našim milým, nynějším i budúcím, aby oni, když by koli byli požádání od svrchu dotčených Jiříka a Jindřicha neb od jednoho z nich, svrchu dotčenů ves Hrabovů se vším její starodávním a svrchu dotčeným příslušenstvím ve dsky zemské cúdy a práva olomůúcského a brněnského vložili a vepsali beze vší odpornosti. A ktož by tento list jměl s již psaných Jiříka a Jindřicha neb er- büv jich dobrû vuoli a svobodnü, chcme, aby to- mu příslušelo plné právo všech vécí svrchupsa- ných. Tomu na svědomí pečet náši královsků ká- zali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Budíně v sobotu den svatého Ondřeje léta božího tisící- ho čtyřstého devadesátého třetího /30. listopadu 1493], království našich uherského etc. čtvrtého a českého třimecítmého. Poslové tomu vkladu dání sú skrz pana Vratislava z Pernštajna etc., na ten čas hajtmana margabství moravského, pan Boček Kuna z Kunstátu a pan Zigmund Osov- sky z Dübravice. 4. Karel a Jiřík, bratří z Vlasime, odpor tomu vkladu činí královskému na ves nahoře psanú s její příslušenstvím. Vklad hradu Bouzov. 5. Boček Kuna z Kunstátu Hanušovi Húgvi- covi z Biskupic a jeho dědicóm své vlastní zboží a dědicství, hrad Búzov i s dvorem, městečko Büzov i s kostelním podacím i s mýtem i s ham- rem, městečko Loščice s mlýnem, s dvorem 1 s kostelním podacím, tvrz pustú Lešnici s měs- tečkem a s dvorem, což po oddání rybníkův k to- mu dvoru zóstalo, ves Podolé, ves Obečtov, ves Hvozdeëek, ves Jeřman, ves Kozov, ves Svánov, ves Blażov, ves Ospélov, ves?) Kudečín, ves Voj- téchov, ves Lidmirov, ves Milkov, ves Hvozd a ve vsi Veselíčku dva člověky, ve vsi Javoříčku, což k Búzovu přísluší, ves Bezděkov, ves Hrad- mici") ves Veselé, ves Pavlov, ves Lhotu, ves Studená Lücku, ves Podolièko i s mlýnem, ves Podolé Némecské i s dvorem, ve vsi v Žádlovi- cích, což k Búzovu aneb k Lešmců) přísluší, tudíž tu na dvi élovékä | opravu, kteříž z staradávna 3) Za tím přetržené a podteëkované Kadh. 4) Tak v orig. f.2v. 

Strana 101
XV k Büzovu přísluší, ves Vyšehoří s podacím kos- tela i což k té faře přísluší, tudiež v') Vyšehoří, v Pavlově, <v Svábemcích, v Vrbátkách>"), dvuor v Újezdě, ves pustá Lechovice i s dvorem, ves pustú Úvoz, ves pustú Bošín, ves pustú Svo- janov, což k Lešnici přísluší, s dvory, s rolí ora- nü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&ce- mi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chra- stinami, s lovy, s hony, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s ro- botami, s užitky a poplatky i se všemi požitky, s potoky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím +a příslušenstvím, jakož ta zboží svrchupsaná od staradávna v svých mezích a hranicích každé zvlášče záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani bu- dücim potomköm práva, panství ani vlastenství nezachovávaje, tak jakož sem to sám držal, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a k dědičnému držení a požívaní. Pretrhán a na okraji f. 2 Jan z Zerotina. Dáni vsi Mackova a Reitenhof. 6. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmacský, charvátský etc. král, margabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že vznesl jest na nás urozený Jindřich z Brníčka a z Zábřeha, věrný náš milý, že má a drží dvě vsi, zejména ves Mackov a druhü pustá ves Rajten- hof s dvory popluznymi i s jinymi príslusnostmi, kteréžto vsi jsú manství náše, a při tom prosil jest nás již psaný Jindřich, abychom jemu svrchu dotčené vsi s jejich příslušnostmi z manství pro- pustiti a k dědicství dáti ráčili. K kterejžto pros- bě jsúce proto nakloněni, aby on, Jindřich, znaje nás k sobě milostivého pána býti, tím pilnější byl nám se svými službami zachovati, kdežto s dob- rým rozmyslem a radú věrných našich, mocí krá- lovsků a jakožto margabie moravský již psané vsí Mackov a Raytenhof s dvory, s platy i se všemi jich starodávnými příslušnostmi z man- ství nám příslušejícího propustili jsme, propúščí- me a ku pra)vému a zpupnému dědicství ty obě dvě vsi svrchu dotčené s jich přís*)lušnostmi často psanému Jindřichovi a jeho erbóm dali jsme a tímto listem mocně jakožto král český a marga- bie moravský dáváme tak, aby již psaný Jindřich a erbové jeho již více nám ani budúcím našim králóm českým a margabím moravským nebyli povinní žádnej*) povinnosti, žádných služeb man- 1) v nadepsáno touž rukou. 2) Na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. 8) Zde přerušen text pro oválný kaz zdéli 1% cm. 1494 IOI ských z těch dvú vsí s jich příslušnostmi činiti, ale aby tě dvě vsi s jich se všemi starodávnými a s spravedlivými příslušnostmi dědičně měli, drželi a jich spravedlivě požívali tím vším právem a způsobem, jakožto jiní obyvatelé margabstvie na- šeho moravského svých dědičných zboží požívají, a to bez naší, budúcích našich králův českých i vSech jinych?) lidí všeliké překážky nynie i potom- ně. A protož přikazujem hajtmanu, komorníkóm, sudím i jiným úředníkóm svrchupsaného mar- gabství moravského, když by koli byli požádání od svrchu dotčeného Jindřicha, aby jemu ty svrchu jmenované vsi se všemi jejich přísluš- nostmi spravedlivými ve dsky zemské vložili a vepsali beze vší odpornosti. A ktož by tento list měl s již psaného Jindřicha a erbův jeho dobrú vülí a svobodnü, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svě- domí pečet | náši královsků přitisknúti jsme ká- zali k tomuto listu. Dán na Budíně v úterý den svatého Václava přenesení léta božího tisícího čtyřstého devadesátého čtvrtého /4. března 1494], království našich uherského čtvrtého a českého třimetsítmého léta. Tomu vkladu poslové k dskám dání sú skrz pana Vratislava z Pernštajna etc., ty časy hajtmana margabství moravského, pan Zigmund z Dúbravice a pan Jan starší z Žero- tína. Mřežován a na okraji f. 2 v. Vratislav [z Pernštejna]. Včno na Malenovicích. 7. Vilém Tetaur z Tetova a na Zlíně Barboře z Žerotína a z Fulneka, manželce svej milej, vkládám ve dsky zemské na svém vlastním dě- dicství, totižto na hradě Malenovicích, na měs- tečku Malenovicích i na všech vsech, kteréž k to- mu hradu Malenovicím s jeho plným právem a panstvím příslušejí, i [se] všemi jinými užitky, jakýmiž se koli mény jmenují ZI7 M zlatých dob- rých uherských ku pravému jejímu věnnému právu vedlé řádu a práva země moravskej. A to- ho se sám příjemčím činím se vším statkem svým, což jeho nynie mám neb jmíti budu. Mřežován. Vklad vsi Blazic. 8. Vaněk Sovadský z Logova Václavovi Mrlín- skému z Špráneka a erbóm jeho dědicství své vlastní, ves Blazice s dvorem, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s činžemi i s jinými poplatky, s robotami, s rybníky, s luka- mi, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami teku- tými i netekutými i se vším plným právem a pan- stviem i příslušenstvím, což k té vsi od stara- dávna příslušalo a přísluší, s mezemi a hranice- *) Za tím přetrženo služeb. 5) Psáno jiních. f.3 

Strana 102
f.5v. 102 mi, jakoZ ta ves svrchupsaná v svych mezách zá- leží a vymezena jest a jakož jsú předkové moji držali a já tudiež po nich držal jsem, nic sobě ani svým erbóm na tom práva, panství ani které- ho vlastenství nepozůstavuje, ani zachovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství a dědičnému držení a po- žívaní. Mřežován. Vklad dvoru v Stříteži. 9. Jiřík z Lazův i s svými erby dvuor v Stří- leží v tom právě tak, jakož jest jej nebožtík Al- brecht [z Lazův], strýc muoj milý, v plat ku pra- vému purkrechtnímu právu prodal, jakož toho list hlavní Jan Červek na ten dvuor jměl a po něm jeho potomek má, i ty lidi všecky v Stříteži, v Klopině a v Hradci i mlýn čbánovský, kterýž!) k tomu dvoru svrchupsanému piíslusely*) a kteryZ jest Albrecht, strýc muoj, požíval a jej držal jakožto dědicstvie své, se vším tím příslušenstvím, totiž- to s rolí oranů i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi i s jiným se vším příslušenstvím a právem, což k tomu dědicství přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož v svých mezách a hrani- cích od dávna vymezeno jest a záleží, i s plným panstvím, tak úplně, jakož Albrecht svrchupsaný, strýc muoj, držal a požíval a já po něm, v to se uvázav z nálezu panského jakožto strýc, příbuz- ny?) sirotka toho a na místé jeho, nic sobě ani sirotku tomu, ani erbóm svym tu na tom dédic- ství a což k tomu přísluší nepozüstavuje Zádné- ho práva, panstvie ani kterého vlastenství sobě, sirotku tomu, ani erbóm svým nezachovávaje, nez to vSecko vkládám ve dsky a vpisuji Margre- té z Hnojic ku pravému dédicství, k jméní, drZe- ní a požívaní, tak jakož sem to sám držal a po- žíval a předkové moji. Spolek na ten dvůr. 10. Margeta z Hnojic přijímá na pravý spolek Přibíka Mládence z Miličína na ten dvuor v Stří- teži © na ty lidi všecky v Stříteži, v Klopině, v Hradci i na mlýn čbánovský, kterýž k tomu dvoru svrchupsanému přísluší i na to na všecko, což má neb jmíti bude. Dvůr v Rudci. 11. Petr z Rudky Jakuba z Šarova a jeho erby na dvuor svuoj vlastní dědičný v Rudce se dvě- ma lány role k němu příslušnými, s lesy, s luka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s potoky i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna přísluší, na pravý spolek přijímá. Mřežován. 1) Tak v orig. 2) Opraveno asi z přiroz(e]ný, snad i naopak. Čtení není zcela bezpečné. 1494 XV Dvůr v Rudci. 12. Martin z Rudky Tomanovi z Rudky a jeho erbóm dvwor svuoj dédiény ve vsi Rudce se dvě- ma lány k nčmu príslušnými, s lesy, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky 1 se vším ji- ným příslušenstvím, což k tomu dvoru od stara- dávna přísluší, ve dsky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému dědicství a dědičnému držení a požívaní; a jestliže by kde ve dskách stál mně anebo mým erbóm, tímto vkladem se toho odří- kám sám od sebe i od svých erbuov, aby žádné moci nemělo. Ves pustá Sedlec. 15. Vratislav z Pernštajna, hajtman na tento čas margabství moravského a najvyší komorník téhož margabství, na místě Viléma z Pernštajna a na Helfenštajně, najvyšího hofmistra králov- ství českého, bratra svého, ves pustú Sedlec se vším její příslušenstvím, s rolí oranú i neoranü, s lukami, pastvami, pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými i s jiným plným právem a panstvím, což k té vsi svrchupsané od staradáv- na příslušalo a přísluší a jakož v svých mezách a hranicích záleží a jest zamezena, nic sobě tu panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozóstavuje, Janovi Mukařovi z Kokor a jeho erbóm ve dsky vkládám ku pravému dědičnému držení a požívaní. Dědictví v Tištíně. 14. Ladislav z Boskovic Albrechtovi z Bosko- vic a jeho erbóm své vlastní dédicství, ve vsi Cis- Cné XL" hfiven grosí platu ročního, s lidmi platnymi 1 neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastviscemi, s horami, s do- linami, s mezemi, s hranicemi, s vodami tekuty- mi i netekutymi, s u£Zitky i poZitky, kterymiZz se koli mény mohü menovati i se váím jinym prá- vem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsem to sám držal a požíval, jakož to zboží v té vsi od staradávna v svých mezách a hranicích záleží a jest vyměřeno, nic sobě tu ani erbóm svým prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozóstavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a dědičnému držení a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z Plernštejna]. Ves Uherce. 15. Jiřík z Ojmc a na Bohuslavicích Janovi Kropáčovi z Nevědomí a na Bučovicích a jeho erbóm ves Uherce?) se vším její“) příslušenstvím, což k tej vsi od staradávna příslušelo a přísluší, 8) Tak v orig. Jsou to Uhřice. ^) Opraveno touž rukou z jeho. 

Strana 103
f.4 XV s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami i s pastvisCemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s ho- rami, s dolinami, s hony, s lovy, s mezemi, s hra- nicemi, s rybníky, rybniščemi, s mlýny, s mlý- niščemi, s vodami tekutými i netekutými, s poto- ky, s břehy, s lidmi platnými i neplatnými, s čin- žemi, s robotami malými i velikými i s vinohrad- nými poplatky i se všemi požitky') <tu v te vsi Uhercích i se vším její právem a příslušen- stvím i panstvím>> kromě toho, což se vydává do Olomúce kněžím?), a to rozdílně na svatý Vá- clav tři hřivny a na svatý Jiří tři hřivny peněz drobnych obecne bernych, <coż k tomu zboží uhercskému od staradávna pfislużalo a přísluší, nebo kterými mény menovány sú, nic sobě prá- va, panstvi ani v>lastenstvi na tom nepozósta- vuje, to všecko ve dsky vkládám ku pravému dě- dicství, k držení a požívaní. A jestliže by to kde ve dskách zboží nalezeno bylo, aby tímto vkla- dem mrtvo bylo.) Čtvrt rolí na Předmostí. 16. Ondra z Předmostí Martinovi z Předmostí, bratru svému, i erbóm jeho čivrt role s kusem role, kterýž nad vývozem za zahradń leżi u sa- mej lázny, od svého vlastního dvora, kterýž po otci mém držím tu v Předmostí, odprodal sem a ku pravému dědicství ve dsky vkládám a vpisuji. 17. L« od narozenie Syna Božího tisícího čtyřistého devadesátého pátého v úterý při času hodu Tří králuov [6. ledna 1495] drZán jest sněm v městě Olomáci za Casu a z vüle najjasn&ájsího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a margabie moravského etc., pána našeho milostivého, v přítomnosti urozej ných*) pánuov, panem Vratislavem z Pernštajna, hajtmanem markabstvie moravského a najvyším komorníkem téhož margabstvie, panem Janem Pňovským z Sovince, najvyším sudím margab- ství moravského, a urozeným vládyků Tobiášem z Hory Obřanské, najvyším písařem margabství moravského, a těmito pány: panem Janem Kunú z Kunstátu a na Hodoníně, panem Albrechtem z Boskovic a na Letovicích, panem Benešem z Boskovic a z Črné Hory, panem Bočkem Kunú z Kunstátu, panem Janem Berků z Dubé a z Li- pého a na Štemberce, panem Janem starším z Lomnice, panem Albrechtem starším z Šternber- ka a z Lukova, panem Zygmundem z Dübravice Osovskym a z Hrutovic, panem Ladslavem z Boskovic a na Třebové, panem Karlem z Vlaši- 1) Až sem mřežováno, k tomu na okraji ve výši mře- žované části J[an] z Per[nštejna]. 2) T. j. probošství u sv. Václava. 3) Text od poslední závorky přetrhán. A) V orig. urozeních. 1494-1495 103 mě a z Usova, panem Lipultem z Krajku a z Corstajna, panem Hynkem z Ludanic a z Ro- kytnice, panem Václavem z Ludanic a z Veveří, panem Janem starším z Žerotína a z Fulneka, těmi svrchupsanými z pánův etc.; a z vládyk tě- mito: Jakubem z Šarova a z Krumpsína, Vilé- mem Tetaurem z Tetova a na Zlíně, Jarošem z Zástřizl a z Morkovic, Janem Koňasem z Vy- dří, Zygmundem Valečským z Mírova a z Okar- ce a Bludem z Králic. Mackov a Reinhof. 18. Jindřich Tunkl z Brníčka a z Zábřeha své vlastni zbożi a dedicstvi, ves Mackov”), ves pusti Rajtnhof s dvory, s horami, s lesy, s řekami a se vším jejich plným právem, panstvím a příslušen- stvím, s mezemi, s hranicemi, tak jako ty dvě vsi od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezena jsú, tak jakož jsem sám držal, nic sobě ani erbóm svým na těch dvú vsí práva, pan- ství ani kterého vlastenství nezachovávaje, vklá- dám ve dsky Janovi staršímu z Žerotína a z Ful- neka a jeho erbóm i budúcím potomkóm k pra- vému dědičnému jmění a požívaní. Ves Rataje.*) 19. Václav z Ludanic Hynkovi z Ludanmic, strýci svému, a jeho erbóm ves svú dědičnů Ra- taje s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s užitky i s poplatky, s rolí oranů i neoranů, s dvorem, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s vodami tekúcími i netekúcími, s ryb- níky, s rybničiščemi, s lesy, háji, s chrastinami, s dvorem Všechlapy, s robotami i se vším je- jím panstvím a příslušenstvím i s kostelním po- dacím, což k tej vsi Ratajóm a k těm dvoróm a tomu zboží od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, hranicemi, jakož ta ves svrchupsaná v svých mezách a hranicích vymezena a vymě- řena jest a jakož jsem to sám držal, nic sobě ani erbóm svyjm, ani budácím potomkóm tu na tej vsi jiZ psanej práva, panství ani kterého vlasten- ství nezachovavaje, ani pozóstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému držení a požívaní; a jestliže kde ta ves již psaná ve dskách stojí psána, to tímto vkladem mořím a žádné moci býti vyznávám. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Spolek. 20. Čeněk z Lompnice Jana Pňovského z So- vince přijímá na pravý spolek na ves na Mezi- říčí") i na to na všecko, k čemuž právo mám aneb ještě jmíti budu, a dělám jeho mocného po- ručníka dětí svých, kteréž mám aneb ješče bych 5) V orig. Marzkow. 6) Slovo se opakuje, poněvadž kaňka na t prvního Ra- taje ucinila.slovo necitelné. *) Tak v orig. Je to Mezirízko. f.5v. 

Strana 104
f.6 104 měl. A jestliže by Pan Buoh smrt dopustil na té- hož Jana, než by děti moji k letóm přišli a oni v tom zemřeli, tehdy přijímám erby jeho tímž obyčejem, jako nahoře stojí, na pravý spolek. Mřežován. Dva člověky v Osečanech. 21. Mikulaś z Polenic své vlastní dědicství, čtyři člověky dědičné, zejména Ondráska, Urba- na, Jiříka a Vacha, se čtyřmi hřivnami platu grošův platu ročního, XVI slepic a IIII kopy vajec ve vsi Osecanech, s rolí oranü i neoranü, s měščišči a s sedlišči, na nichž nynie oni jsü, aneb budůcí potomci potom po nich budů, ku pravému panství a dědicství se vším plným prá- vem a příslušenstvím, což k tomu od staradávna příslušalo a ješče přísluší, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm práva, panství, ani kterého vlastenství nepozůstavuje, ani zacho- vávaje, tak jakož jsem to sám držal, to všecko ve dsky vkládám a vpisuji svobodné a nezávadné Tobiášovi z Hory Obřanské ku pravému dědič- nému držení a požívaní. Spolek. 22. Jitka z Lompnice Karla z Vlašimě a z Ú- sova, manžela svého, na puol městečka v Letovi- cích, i na to na všecko toho puol městečka pří- slušenství, k čemuž právo má aneb napotom jmiti bude, přijímá na pravý a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Ves Libosváry. 23. Zdeněk z Kokor a na Majetíně Lukášovi z Starého Města a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, tvrz a ves Libosvóry s dvorem a s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranu i ne- orani, s Cinżemi, s poplatky a s požitky, s robo- tami, s rybníky, s potoky, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s mezemi, s hranicemi i se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k tej tvrzi a vsi Libosvärôm*) od staradávna přísluší a v svých mezech záleží a vymezeno jest, tak jakož jsem sám držal, tu sobě ani svým erbóm, ani bu- důcím potomkóm žádného práva, panství ani kterého vlastenství, ani zvláščnosti nepozósta- vuje ani zachovávaje, to všecko vkládám ve dsky zemské ku pravému dědicství, k držení a poží- vaní. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. Spolek. 24. Jetřich z Prusinovic a z Potštátu přijímám na pravý spolek Jiříka Sedlmicského z Choltic a syna jeho Jana na Počtát?) i na všecko, což k tomu přísluší, a týmž obyčejem na Količín a na Rymi- 1) Oprav. 3 Libosvärym. 2) Tak v orig. 3) V orig. psáno vysaneo. 1495 XV ce i na to na všecko, což k tomu přísluší a což mám aneb jmíti budu. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Dvür Mydlovarsky. 25. Katefina a Anna, sestry vlastní z M ydlo- var, Matáskovi z Dřevohostic, ženě jeho i jeho erbóm dvuor svuoj Mydlovarský dědičný, svo- bodný, nezávadný s rolí oranü i neoranü, s me- zemi, s hranicemi i se vším plným právem a pří- slušenstvím, tak jakž od staradávna vyměřen a v svých mezech leží, nic tu sobě nepozůstavujíce, ve dsky vkládáme a vpisujem ku pravému dědic- ství, držení a k dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Lad([sla]v [z Boskovic]. Spolek. 26. Jiřík z Myšlan přijímám na pravý spolek na dědicství své pravé Jaroslava z Myšlan, bratra svého, a jeho erby k pravému dědicství na ves Rackovú 1 na ves druhů, řečenů Pustá Sirotsi, i na to na všecko, což k těm vsem od staradávna přísluší i což mám neb jmíti budu. Vyškůvky. 27. Jaroš z Zástřizl a na Morkovicich Jiříkovi z Zástřizl a na Litenčicích a jeho erbóm a po- tomkóm ves Vyškůvky s rolí oranů i neoranů, s lidmi platnými i neplatnými, s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi, s vodami tekúcími i nete- kůcími, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží v svych mezech a hranicích od staradávna jest vy- měřeno a vysa[ze]no?), jakoz jsem to sam držal, se vším plným právem a panstvím i příslušen- stvím i se všemi půžitky, činžemi i užitky, nic sobě ani svým budúcím potomkóm nepozůsta- vuje, ani zachovávaje, kromě dvú lánú, kteříž sluší do Litenčic k kostelu svatého Petra, to ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému držení a požívaní. A jestlize mi*) kde ve dskách stojí, tímto vkladem to mořím, aby žádné moci nemělo. Jednoho člověka ve vsi Potenicich.®) 28. Jiřík z Zástřizl a na Litenëicich Jarosovi z Zástřizl a na Morkovicich i jeho erbôm a po- tomkóm ve vsi Pocenicích své zbozi a dédicstvi, člověka jednoho s kostelním podacím, kteréž jest ve vsi Počenicích, svatého Petra, a lesék Kerhar- tův s lúkú, kteráž slove Kerhartova, tu na Fran- vici, lůka druhá, kteráž jest pod Poëenici, kus lesu, kterýž slove Boří, les od [s]borovského pole Od duba s roli oranń i neoranů i se všemi | užit- ky a požitky, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a panstvím, což na tom člověku a ^) Za tím je přetrženo jest ve zkrácené podobě. 5) Tento vklad zapsán už výše ve X1V. kn., č. 178. f.óv. 

Strana 105
XV k tomu od staradávna přísluší a záleží v svých mezách a hranicích, a tak, jakož sem to sám držal a požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani budücím svým na tom svrchupsaném zboží nepo- zóstavujíc, ani kterého vlastenství zachovávajíc, než to ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému držení a požívaní a tímto vkladem, ač by kde stálo ve dskách, mořím, aby žádné moci nemělo. Ves Strabemce. 29. Hanuš Kladivo z Jistebna vkládá a vpisuje ve dsky zemské Jiříkovi z Zástřizl a jeho erbóm ves Strabenice s dvorem a s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranů i neoranü, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s mezemi, s hrani- cemi, s rybníky, s haltéři, s vodami tekůcími i netekúcími, s břehy i činžemi, s poplatky, s pů- žitky, s robotami, s lukďmi i se vším plným prá- vem, panstvím i se vším příslušenstvím, jakož od staradávna ta ves již psaná Strabenice i s dvorem v svých mezách a hranicích záleží a vymezena jest, jakož jsem já sám od Adama to držal, vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému požívaní a tímto vkladem mořím, ač by kde ve dskách bylo. Dani vsi!) Zdislavic. 50. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lużic- ský markabie, oznamujem tímto listem všem, že vznesli sú na nás slovutní Jan, Jiřík a Václav, bratří z Gogolína, věrní náši milí, kterak jest najjasnější pán, Matiáš, uherský, český král, pře- dek náš ščastné paměti, dal jim právo a nápad svuoj po smrti otce jich, slovutného někdy Mi- kuláše z Gogolína, ke vsi Zdislavicem, kterézto dání některým omylem stalo se jest, a to z té příčiny, že ten nápad a to právo na jmenovaného krále ke vsi svrchu dotčené bylo jest připadlo po smrti mateře již psaných bratří, to jest po slo- vutné někdy Uršule z Zástřizl. Při kteréžto věci prosen?) jsme jménem svrchupsanych?) bratií, abychom jim takový omyl a nedostatek napraviti ráčili. I znajíce, že se jest taková věc jim beze lsti přihodila, z milosti naší královské ten svrchu dotčený omyl již psaným bratřím takovýmto způsobem nahrazujem a doplňujem tak, aby oni práva a nápadu svrchu dotčeného krále Matiáše užívali a užívati mohli, jako by jim ten list po svrchupsané Uršule zejména svědčil. A mad to znovu týmž bratřím a erbóm jich, jestliže by nám co práva k svrchu dotčené vsi po tejž Uršu- 1) Písař sem omylem vlivem předchozího zápisu na- psal Strabenic a, přetrhl však jen Strabenic. 1495 105 le, mateři jich, příslušalo, to všecko jim a jich erbóm dali jsme a tímto listem mocně dáváme. A protož přikazujem hajtmanu margabství mo- ravského, komorníku a sudímu i jiným úřední- kóm práva olomücského, aby oni, zachovajice při tom obyčej práva, již psanú ves s jejími pří- sluánostmi tímž*“) bratřím a erbóm jich ve dsky zemské práva olomúcského vložili a vepsali bez odpornosti. A ktož by tento list mčl s dobrú vüli a svobodnu svrchupsanych*) bratfi a erbuov jich, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsanych?). Tomu na svědomí pečet náši krá- lovskü pfivésiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Budíně v úterý po hodu Početí Matky Boží léta božího | tisícího čtyrstého devadesátého tře- tího /10. prosince 14937, království našich uher- ského čtvrtého a českého třímedcítmého léta. To- muto vkladu poslové jsú skrz pana Vratislava z Pernštajna, hajtmana margabství moravského, dáni, pan Zigmund z Dübravice a pan Karel z Vlašimě. Mřežován a na okraji f. 6v. Vratislav [z Pernštejna]. Člověkův 16 v Dislavicích. 31. Jiřík Kolenc z Gogolína Jarošovi z Zástřizl a na Morkovicích i jeho erbóm a potomkóm ve vst v Dislavicich*) člověkův šestnást na těch l- dech šest lánův a dvuor a šest podsedkův s rolí oranû i neoranû, s lesy, s hâji, s chrastmi, s chra- stinami, s mezemi, s hranicemi, s vodami teku- tými i stojatymi, s vinohrady, kteříž k tomu od staradávna přísluší, i s robotami, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což na těch lidech od staradávna přísluší a záleží v svých mezech a hranicích a tak, jakž jsem to sám držal a požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani budücím svým na tom svrchupsaném zboží nepozůstavujíc, ani žádného vlastenství nezacho- vávajíc, než to ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému držení a dědičnému požívaní. Věno. 52. Zigmund z Čertoryj a z Dědkovic odříkám se a odpisuji svého práva věnného, kteréž jsem měl na vsi Selítkách, a vkládám Janovi z Čerto- ryj, strýci svému. A jestliže by mně kde ve dskách svědčilo a stálo, tímto vkladem všecko mořím a práva ta míti nemám ani žádný jiný právem mým. Činění poručníkův. 35. Jiřík z Zástřizl a z Litenčic činím mocné poručníky dětí svých i všeho statku svého, kte- ryż mam, nebo miti budu, Kunu z Certoryj, manželku svů, do jejího stavu proměnění a Jana z Čertoryje, švagra svého, a Jana z Dúpova a z Milomc tak, aby oni byli mocní poručníci dětí 2) Tak v orig. 3) Psáno -ních. f.7 

Strana 106
106 1495 XV mých i statku mého, a jim toho věřím, že nad mými dítkami věrně a pravě učinie. Milonice. 34. Jan z Dúpova vkládám a vpisuji ve dsky zemské tvrz Milonice a ves Milonice s jejím pří- slušenstvím Lidmile z Črtoryj, manželce své, v II1/2 zlatých uherských k jejímu věnu. Příjem- čím toho věna činím se sám, což mám neb jmíti budu svým statkem. Činění poručníkův. 35. Jan z Dúpova a z Milonic činím mocné po- ručníky dětí svých i svého statku, kterýž mám nebo jmíti budu, Jiříka z Zástřizl a Jaroše z Ze- línek, bratra svého, a toho jim věřím, že nad mými dítkami právě učiní jako věrní poruč- níci. Věno. 36. Jindřich z Pěnčína na Drahanovicích Kun- ku z Kateřinic, manželku svú, Ka Jana Plzáka ze Zdětína na tvrz Drahanovice, na ves Draha- novice s jejím příslušenstvím?1) na ves Pěnčín s její příslušenstvím i na to na všecko, což má neb jmíti bude, přijímá na pravý spolek. 1) K tomu na okraji jinou rukou než zápis Toto vymazání jinému vkladu ke škodě není.

Strana 107
KNIHA XVI. Z LET 1496-1506

Strana 108

Strana 109
f.1 f.1v. Knihy první pana Ladslava z Boskovic. 1. La božího tisícího čtyrstého devade- sátého šestého při hodu svatého Jana, křtitele Božího /[24. &ervna 1496], zaseden jest sád pan- sky v mésté Olomüci z rozkázanie najjasnéjáiho knížete a pána, pana Vladislava, uherského, čes- kého etc. krále a markabie moravského, pána na- šeho milostivého, na němž sú seděli páni a vlá- dyky dolepsaní, totiž pan Jan z Lompnice na Ladslav z Boskovic, najvyší komorník margab- ství moravského, pan Jan Pňovský z Sovince, naj- vyší sudí margabstvie moravského, a urozený vládyka Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší písař markabstvie moravského a jiní páni: pan Albrecht z Boskovic, pan Beneš z Boskovic a z Černé Hory, pan Jan Berka z Dubé a z Lipého, pan Albrecht starší z Šternberka, pan Zygmund z Dübravice, pan Karel z Vlašimě na Litovli; pan Lipult z Krajku, pan Jiřík z Vlašimě a na Úsově, pan Hynek z Ludanic na Rokytnici, pan: Václav z Ludanic na Veveří, pan Jan starší z Žerotína; a z vládyk: Jakub z Šarova, hofrichtéř markab- ství moravského, Vilém Tetaur z Tetova, Jaroš z Zástřizl a Blud z Králic. Popovice nebo Popůvky.) 2. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, margabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský markabie etc., oznamujem tiemto listem všem, že přistůpil jest před nás urozený Jan Pňovský z Sovince, najvyší sudí cúdy olomůúcské, věrný náš milý, a prosil jest nás, abychom jemu a er- bóm jeho právo náše, kteréž“) nám přísluší k dvoru Popovicím neb Popůvkám a ke čtyřem lánóm dědiny a ke čtyřem zahradám tu v Popo- vicích, dáti ráčili. My, hledíce k věrným a pil- ným službám téhož Jana, všecko právo náše, kte- réž nám tu přísluší, aneb na nás jakž koli při- padlo jest, dali jsme a tímto listem jakožto král český a markabie moravský mocně témuž Janovi a jeho erbóm dáváme ku pravému a dědičnému držení a požívaní, chtíce tomu, aby svrchupsaný Jan a erbové jeho jmenovaný dvuor s těmi čtyř- 1) Tento a další nadpisy nad vklady, pokud tu jsou, jsou psány touž pozdní rukou jako nadpisy v předchozí a v jiných knihách. 2) Možno čísti jako kterož. mi lány a zahradami drželi a jich dědičně poží- vali, tak jako jiní obyvatelé markabství morav- ského svých dědičných*) zboží užívají, a to bez našich'*), budúcích našich králův českých a mar- kabí moravských všeliké překážky; všakž proto chcme, aby toto dání náše bylo každému bez üjmy na jeho spravedlivosti. Tomu na svědomí pecet náii královskü kázali jsme pfivésiti k to- muto listu. Dán v Trnavě v pátek před svatů pannü Barborü léta božího tisícího čtyrstého devadesátého /3. prosince 14907, království na- ších uherského v prvním létě a českého ve dva- dcátém. Toho vkladu poslové dáni sá ke dskám skrz pana Jana mladšího z Lomnice, hajtmana margabství moravského, pan Václav z Ludanic a pan Stibor z Lantštajna. Mejto houzovské. 3. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický margabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jest nám ukázal list urozený Jan Pňovský z So- vince, najvyší sudí markabství moravského, věr- ný náš milý, od markabie Jošta slavné paměti, kterýmž jest dal manství urozenému někdy Pav- loví z Sovince, strýci a předku jeho; clo a mýto městečka, řečeného Húzová v témž markabství moravském ležícím*“); a při tom jest nás prosil týž Jan, abychom jemu, dědicóm a potomkóm jeho to mýto a clo k dědicství dáti ráčili. K kteréžto prosbě pro služby jeho, kteréž jest nám činil a činiti nepřestává jsúce nakloněni, s dobrým roz- myslem a radá vérnych?) našich, mocí královsků a jakožto markabie moravský clo a mýto svrchu- psaného městečka Húzová témuž Janovi, erbóm a potomkóm jeho k pravému a věčnému dědic- ství dali jsme a mocí listu tohoto dáváme tak, aby on jeho s erby a potomky svými užíval a na budúcí a věčné časy užívati mohl tím vším prá- vem a obyčejem, jakož jiní obyvatelé svých dě- dičných, starodávních a spravedlivých mýt v markabství moravském užívají a užívati mohú, háje a bráně podlé práva a obyčeje starodávního 3) V orig. dédicních. 3) Tak v orig. 5) Tak v orig. vlivem předchozího tvaru -m. 6) Psáno vérních. 

Strana 110
f.2 110 cest nových, kterýmiž by s vozy, koňmi aneb ji- náč ke škodě staré silnici a cesty mýta húzov- ského jezditi a je zaražovati chtěli. Protož při- kazujem hajtmanu, najvyším komorníkóm a su- dímu markabství moravského, nynějším i budú- cím, abyšte list tento, když by vás svrchupsaný Jan požádal, ve dsky zemské práva olomúcského vložiti a vepsati kázali beze vší odpornosti. To- mu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán v Czakváru v so- botu před svatým Václavem léta božího tisícího čtyrstého devadesátého pátého /26. zäri 1495], království našich uherského šestého a českého dvadcátého pátého. Tohoto vkladu poslové dáni sů ke dskám ode pana Jana z Lompnice, hajt- mana margabství moravského, pan Václav z Lu- danic a pan Stibor z Lantštajna. Popovice. 4. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český etc. král a margabie moravský etc., oznamujem listem tímto všem, jakož jsme před některým časem urozenému Janovi Přovskému z Sovince, najvysimu sudimu margabství moravského, a erbóm jeho právo náše ke dvoru Popovicám!) aneb Popůvkám a ke čtyřom lánóm dědiny a ke čtyřem zahradám v Popovicích dali tak, jakž to všecko v sobě šíře a světleji list ten, kterýž od nás na to mají, drží a zavírá a vokazuje; i poně- vadz jiZ o to s tymi?) osobami, kterýmž ta ves s lány | a s zahradami i s jiným jich příslušen- stvím spravedlivě příslušala, konec a místo má, porúčíme hajtmanu, najvyším komorníku a su- dímu markabství moravského, nynějším i budú- cím, věrným našim milým, abyšte, když dsky zemské najprv otevříny budú a od téhož Jana nebo erbuov jeho požádání budete, již psanú ves Popovice s Jany, zahradami svrchupsanymi ve dsky zemské řád práva zachovajic, vlożiti a ve- psati kazali a jinać toho nečinili bez zmatku i vseliakć odpornosti. Tomu na svćdomi pelet nasi královskü k listu tomuto pfitiskniti jsme kazali. Dán v Prešpurce v pondělí po svatém Řehoři léta božího MCCCC? 06 /14. března 1496] a krá- lovství našich uherského šestého a českého XXV. Toho vkladu poslové ke ckám dání sú od pana Jana z Lompnice, hajtmana margabství moravského, pan Václav z Ludanic a pan Stibor z Lantštajna. Spolek. 5. Hanuš Kladivo z Jistebna přijímám na pra- vý spolek Jaroše z Zelenky, ujce svého, a Žibřida 2 Jistebna, strýčence svého, na Cetochovice i na to na všecko, kdež co mám neb jmíti budu; a \) Tak © orig. asi vlivem následujícího Popůvkám. 1496 XV jestliže by mi Pán Buoh dítky dal, tehdy aby ten spolek ničímž nebyl. Mreżovón. Hrad Louka. 6. Křištofor z Tvorkova dávám a pFevozuji všecko právo své na Jiříka z Tvorkova, strýce svého, a na jeho dědice, kteréž na mne připadlo fo neboztíku Pertultovi 2 Tvorkova, stryci mém, totižto hrad Lúku s tím se vším, což k tomu pří- sluší, což jest koli zde v Moravě po něm na mě přišlo. A jestliže by kde ve dskách již psanému Pertultovi svědčilo co, toho všeho se odříkám a tímto vkladem mořím a naň, na svrchupsaného Jiříka, převodím. Věno. 7. Hynek z Ludanic vkládám ve dsky Anežce z Gutštýna, manželce své, tisíc kop grošův a IDA? kop gro$üv českých k jejímu věnu, a na těch tisíci kopách grośńv II'/;* kop grośńv uka- zuji platu ročního sto kop grošův a XXV kop groší na vsi Kokořích a na Ratajích, na svém vlastním dědicství nezávadném. A příjemčím se činím vším statkem svým. Žádaní královské pozůstalosti trčkovské. 8. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český etc. kral a margabie moravsky etc., ocnamujem listem tímto všem, že jsme všecko právo ndse a nápad, kterýž jest na nás jakožto na krále čes- kého a markabí moravského po smrti Jindřicha Trčky i také po smrti dsery") jeho na všem stat- ku jejich movitém i nemovitém přišlo a připadlo, urozenému Jaroslovovi Světlovskému z Lant- štajna, dvořenínu našemu věrnému milému, dali sme a mocí listu tohoto dáváme tak, aby on, když ten statek podlé práva tímto naším dáním obdrží, jej měl, držel a jeho požíval tak a tím obyčejem, jakož jest svrchupsaný Jindřich Trčka s dserú“) svú užíti mohl. Protož přikazujem hajtmanu, najvyším komorníkóm a sudím mar- gabství moravského, nynějším i budücím, vér- ným našim milým, abyšte, poznáte-li, že jest na nás statek svrchupsaného Jindřicha Trčky a dse- ry?) jeho spravedlivě podlé práva přišel a při- padl, téhož Jaroslava veň uvedli a jeho zmocnili, a když vás dále požádá, což k zemskému právu přísluší, aby jemu ve dsky zemské vloženo bylo podlé žádosti jeho, tak abvyšte učinili a jemu řád práva zachovajic ve dsky zemské vloziti kazali bez zmatku 1 vSeliaké odpornosti. Vsakz proto chcme, aby toto dání náše bylo ! bez újmy každé- mu na jeho spravedlnosti; a ktož by tento list měl s již psaného Jaroslava dobrú vůlí a svobod- nú, chcme, aby tomu příslušalo plné právo ve 3) Tak v orig. f.2v. 

Strana 111
XV všech věcech svrchupsaných'). Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu přitisknůtí jsme kázali. Dán na Malkově ve čtvrtek před sva- tým Antonínem léta božího tisícího čtyřista deva- desátého šestého /14. ledna 1496] a království na- šich uherského šestého a českého X X'V?. Tomuto vkladu poslové ke dskám dani si od pana Jana z Lompnice, hajtmana margabstvie moravského, pan Lipult z Krajku a pan Vaclav z Ludanic. Nedachlebice. 9. Filip z Zdstrizl Stiborovi z LantStajna a na Světlově a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- ství, půl vsi Nedachlebic a půl vsi Újezdce Zlá- maného bliz Světlova s polovicí dvorův, s robo- tami”) a s polovicí krčem, s lidmi platnými i ne- platnymi, s roli oranń i neoranu, s platy, s užit- ky, s poplatky, s chrastmi, s lesy, s polovicí ryb- nikuov, s lukami, s pastvami, s pastviščemi i s jiným se vším příslušenstvím, což k těm polo- vicim těch vsí k Nedachlebicím a k Újezdci Zlá- manému od staradávna přísluší, s mezemi, s hra- nicemi, jakož těch polovice vsí Nedachlebic a Újezdce Zlámaného v svých mezích a hranicích od staradávna záleží a jest vymezena a jako jsem to sám držal a moji předkové, nic sobě ani svým erbóm panství, ani kterého vlastenství na těch polovici vsech Nedachlebicích a Újezdci Zláma- ném nezachovávajíc, to všecko právo ve dsky zemské vkládám ku pravému dědicstvie. Hrad Louku. 10. Jiřík z Tvorkova Vilémovi z Pernštajna a jeho dědicóm hrad Luku se vsi Luki i s dvorem a městečko Olešnici, kteráž Německá slove, s ko- stelním podacím, s Kněže Véskú, k témuž poda- címu příslušející, Ves Črnovice též s kostelním podacím + s tím, což ve vsi Poříčí jest, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani i s činžemi, i s platy, užitky a požitky, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s horami, s pu- stinami, s řekami, s doly, s rybníky i se vším ji- ným panstvím, což k tomu svrchupsanému zbo- żi*) a panstvi od staradavna pfislusalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží v svých mezích a hranicích od staradávna záleží a vyme- zeno jest, tak zúplna, jako jest to nebožtík Per- tult z Tvorkova držal a užíval, všecko ve dsky vkládám a vpisuji, nic sobě ani erbóm svým prá- va žádného ani vlastenství nepozůstavuje. Ves Čertoreje. 11. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie 1) V orig. s koncovým -ních. 2) Tento předlož. výraz připsán na levém okraji. Místo jeho v textu určují znaménka ". 1496-1497 Ш moravský, lucemburské a slezské kníže a lužic- ský margabie etc., oznamujem listem tímto všem, že jsme zpravení jménem opatrného Jana Linka, měštěnína olomůúcského, věrného milého, kterak má a drží po předsích svých ves dědičnů, řečenů Certoryje, s jejím příslušenstvím, kteráž jemu ještě ve dsky zemské podlé práva a obyčeje mar- gabstvie moravského nevešla, toliko že má list zprávní s rukojmiemi podlé práva a obyčeje té- hož margabstvie, prosíce nás, abychom jemu túž ves ve dsky zemské již psaného margabství vlo- žití a vepsati rozkázati ráčili.. K jichžto prosbě naklonění jsúce, s dobrým rozmyslem a radu vérnych') našich, mocí královsků a jakožto mar- gabie moravský svolili jsme k tomu a tímto li- stem svolujem, chtíce tomu a porúčejíce hajtma- nu, najvyším komorniku a sudím margabstvie moravského nynějším i budúůcím, věrným našim milým, abyšte, jakž najprv dsky zemské otevříny budú a týž vás Jan Link za to požádá, ves Čerto- ryje svrchupsanú v též dsky zemské jemu a er- bóm jeho, řád práva zachovajíc, vložiti a ve- psati kázali, jináče toho nečiníce, bez zmatku a všeliaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto přivěsiti jsme kázali. Dán v Prešpurce v pondělí po svatém Řehoři lé- ta božího tisícího čtyrstého devadesátého šestého [14. března 1496] a královstvie našich uherského šestého a českého pětmetcítmého. Poslové ke dskám dáni od pana Jana z Lompnice, hajtmana margabství moravského, pan Beneš z Boskovic a pan Albrecht z Šternberka starší. 12. Le božího tisícího čtyřstého devade- sátého osmého, při hodu Svíček /[ó. ledna 1497]"). zaseden jest súd zemský“) v móstć Olomici z roz- kázaní najjasnějšího knížete a pána, pana Vladi- slava, uherského a českého etc. krále a markabie moravského, pána našeho milostivého, na němž sú seděli páni a vládyky dole psaní: pan Jan z Lomnice na Meziříčí, hajtman mark[a]bstvi moravského, pan Ladslav z Boskovic a na Tře- bovej, najvyší komorník margabstvie moravské- ho, pan Lipult z Krajku, najvyší sudí margab- ství moravského, a urozený vládyka Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší písař téhož margabství moravského, a tito páni a vládyky dole psaní: pan Albrecht z Boskovic, p. Beneš z Boskovic, p. Jan Berka z Dubé, p. Jan z Lomnice, p. Al- brecht z Šternberka, p. Zigmund z Dübravice, p. Karel z Vlašimě, pan Jiřík z Vlašimě, p. Hy- nek z Ludanic, p. Václav z Ludanic, p. Jindřich 3) Toto slovo a následující a vepsáno nad řádkem. 4) Jde tu zřejmě o omyl písařův. Viz vklad č. 28 této knihy. 5) Psáno zemských. £3 

Strana 112
f.5v. 112 Tunkl z Brníčka, p. Petr z Žerotína, a z vládyk: Jakub z Šarova, Hanuš Húgvic z Biskupic, Ja- roš z Zástřizl, Zigmund Valečský z Mírova, Blud z Králic a Václav Pavlovský z Vitbachu. 15. Jan Studénka z Slatiny Tobiášovi z Hory Obřanské a jeho erbóm své vlastní dědicství, dvuor v Dědkovicích, kterýž slove Ryskovský, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, poplatky, s užitky a všeliakými požitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pas- tviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, s hájem, s lesem, s chrastmi, chrastinami, s horami, s dolinami, s mezemi, hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím k tomu dvoru od sta- radávna příslušejícím, jakož ten dvuor od stara- dávna v svých mezech a hranicích záleží a vyme- zen jest, jakož jsem to sám držal, nic sobě tu ani erbóm svým panství ani kterého vlastenstvie ne- pozóstavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému je- jich dědičnému držení a požívaní. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 14. Margreta z Sezemic Stiborovi z Dobréic a jeho dédicóm ves VeZky, své vlastní dédicstvie, s dvorem, s lukami, s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí oranü 1 neoranü, s platy, s užitky, po- Zitky, s robotami, s pastvami, s pastvi&cemi, s le- sy, s chrastinami, s řekami, s vodami tekutými i netekutými i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej vsi svrchupsanej a k tomu dvoru od staradávna příslušalo a přísluší, s me- zemi, s hranicemi, jakož od staradávna záleží a jsü vyměříny, tak jakož jsem sama držala a po- žívala i předkové moji, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávajíci, než to všecko jemu ve dsky vkládám ku pravému dědicství a jmění. 15. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král a margrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužic- ský markabie etc., oznamujem tímto listem všem, Ze jsme zpraveni od urozeného Jana Pňovského z Sovince, najvyšího sudího markrabství morav- ského, věrného našeho milého, jménem slovutné- ho Jana Rájecského z Mírova, kterak má a drží vsi, zejména tyto: ves Lúčku a ves pustú Žibři- dovice s jejich příslušenstvím v margabství na- šem ležící a povinnostmi manskými a službami nám jakožto králi českému a markabí moravské- mu příslušející, Prose nás, abychme též vsi s je- jich příslušenstvími nadepsanému Janovi Rájec- skému z slu&eb a povinností manskych propustiti a k dédicství dáti ráčili. K kterejžto prosbě a 1) V orig. -ních. 1497 XV přímluvě nakloněni jsúce i také pro budúcí služ- by téhož Rájecského, kteréž nám činiti má a po- vinen bude, čímž k sobě milost náši ščedřejší zná, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědo- mím, mocí královsků a jakožto král český a markabie moravský svrchupsané vsi Lúčku a Ži- břidovice se vším a všeliakým jejich příslušen- stvím často psanému Janovi a erbóm jeho ze všeho manství propustili jsme a tímto listem moc- ně propúščíme a jim to ku pravému a věčnému dědicství dáváme, takže již víc nám ani budúcím našim králóm českým a markabím moravským jmenovaný Jan Rájecský a erbové jeho nemají a povinní budú s svrchupsaných*) vsí žádných po- vinností ani kterých služeb manských činiti, ale mají a moci budú nadepsané vsi s jich příslušen- stvím jmíti, držeti a jich požívati volně a svo- bodně tak a tím obyčejem, jakožto i jiní obyva- telé margrabství našeho moravského svých dědič- ných zboží pozívají a pozívati mohü, a to bez naší a budúcích králův českých a markabí mo- ravských i jiných všech lidí všeliakej překážky nynie i v časích budúcích; přikazujíce hajtmanu, najvyším komorníku a sudím margabství mo- ravského, nynějším i budúcím věrným našim milým, když koli od již psaného Jana aneb erbův jeho požádání budete, abyšte jim svrchupsané vsi s jejich příslušenstvím ve dsky zemské vložili a vepsali, tak abyšte konečně učinili, všakž řád práva při tom zachovajíc, bez zmatku a všeliakej odpornosti. Také přikazujem hofrichtéři téhož markabství moravského, když koli od často psa- ného Jana aneb erbův jeho požádán budeš, [abys] nadepsané vsi z knih manských vymazati kazal a toho jináč nečinil beze všeho zmatku a odpornosti. A ktož by tento list měl s téhož Jana a erbův je- ho dobrü vuolí a svobodnü, chcem, aby tomu pří- slusalo plné právo všech věcí svrchupsaných?). Tomu na svědomí pecet náii královskü k listu to- muto přivěsiti jsme kázali. Dán na Budíně v středu den svatého Mikuláše léta božího tisícího Ctyrstého devadesátého sedmého [/6. prosince 1497] a královstí našich uherského osmého a českého XXVII? Poslové k tomu vkladu od pa- na Jana z Lomnice, hajtmana markabství mo- ravského, dáni jsü pan Znata z Lomnice a pan Heralt Kuna z Kunstátu. 16. Václav z Dübravice prijímám Jifíka z Svá- ve vsi Mezicích a v Pateříně a k čemuž tu v těch vsech koli právo mám, na pravý spolek. 17. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužic- f.4 

Strana 113
XVI ský markabie etc., oznamujem tímto listem všem, že my jakožto najvyší poručník siwotkův králov- ství českého a markabství moravského, majíce péči o sirotky, kteréž po sobě zóstavil slovutný někdy Benešek Křtomilský z Lukova, kteřížto pro mladost a nedošlost let sami sebe ani statku svého opatřiti nemohü; i chtíce je v tom, jakož nám to dobře přísluší, opatřiti, aby toho škody žádné neměli ani na statku svém hynuli, s dob- rým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královsků a jakožto markabie moravský dali jsme jim a tímto listem dáváme za pravé otcov- ské poručníky slovutné Samsona a Kaspara, bratří z Ketře, věrné náše milé tak, aby oni již psané sirotky i všecken statek jejich movitý i ne- movitý, dědičný nebo zápisný, kterýž jim otec jich svrchupsaný zůstavil, opatrovali a toho ja- ko věrní poručníci hleděli, aby jim statku jich neubývalo, ale raději přibývalo, a to dotud, do- kudž by k letóm rozumným nepřišli a nic déle. A nad to jim tuto milost zvláštní učinili jsme a tímto listem činíme, davajíce jim oběma spolu s týmiž siotky pravý spolek tak, aby oni jakožto praví poručníci a společníci sirotkův a statku svrchupsaného v ten statek se uvázali a jej k dobrému sirotšímu zpravovali tak, jakož jsme jim toho svěřili, všakž nic déle než dotud, do- kudž by let rozumných podlé práva markabství moravského medošli. Jestli pak že by je Buoh smrti, prvé nežli by let rozumných došli, neucho- val, chcme, aby ten všecken statek jejich přišel a připadl na poručníky a společníky svrchupsané tak a tím právem, jakož jest to otec jejich svrchu dotčený držal. Protož přikazujem hajtmanu, naj- vysim komorniku a sudim markabstvi morav- ského, věrným našim milým, abyšte poručenství a spolek sirotküv svrchupsanych!) ve dsky zem- ské, požádáni jsúce, řád práva zachovajíce, vlo- žiti a vepsati kázali, tak abyšte učinili bez zmat- ku i všeliké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu přivěsiti jsme ká- zali. Dán na Budíně v pondělí před svatým To- mášem, apoštolem, léta božího tisícího čtyrstého devadesátého šestého /19. prosince 1496], krá- lovství našich uherského sedmého a českého šest- metcítmého léta. K tomuto vkladu do desk dání sü poslové od pana Jana z Lompnice, hajtmana margabství moravského, pan Znata z Lompnice a pan Heralt Kuna z Kunstátu. 18. Albrecht z Šternberka a z Lukova ves Hyn- činu se vším její příslušenstvím ku pravému dě- dicstvie s lidmi platnými i neplatnými, s rolí ora- ni i neoranü, s činžemi, požitky, se všemi") užit- ky, s lesem obecným, což k tej vsi přísluší, 1) Psáno -ních. 2) Za tímto slovem je přetrženo po[žitky]. 1497 13 s chrastmi, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lovy, s hony, s mlýnem, s vodami tekutými 1 netekutymi i také tím lidem z Hyn- činy - lesové v těch horách lukovských nemají há- jími býti k stavení - s jiným se vším příslušen- stvím, což k tej vsi od staradávna slušalo a pří- sluší, i s mezemi, s hranicemi, jakož ta ves v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a vyměřena jest, jakož jsem to sám držel, nic sobě ani erbóm svým, ani potomkóm svým tu na tej vsi práva, panstvie ani kterého vlastenství ne- zachovávaje ani pozůstavuje, než to všecko vklá- dám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému dědic- ství, jmění, držení a požívaní Václavovi a Vilé- movi, bratřím vlastním z Strachnova a z Přílep, a jich erbóm. A jestliže by to zboží mně, Albrech- tovi, a erbóm mým kde ve dskách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím to a mrtvím. 19. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markabie moravský a lucemburské a slezské kníže a lužic- ský markabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jest nám ukázal slovutný Jiřík ze Lhoty, věr- ný náš milý, tři listy, dva od najjasnějšího kní- žete pána, Václava, římského a českého krále, předka našeho, a třetí císaře Zygmunda a krále českého, předka a praděda našeho slavnej pamě- ti, svědčící na hrad pustý Vraní Horu s tvrzí LhotW?) a se dvorem, se vsí Vranová a se dvo- rem, Hramičky, se vsí Pěčíkovem a s dvorem Plichtincem a se vsm. Svinovem, Rovmi, se vsmi pustymi: s StFiteżem, Vacetinem, Pfikazy, k ce- muž tu právo má, s rybníky, lesy, řekami, luka- mi, horami, rolí oranů i neoranů i s jiným se vším a všeliakým příslušenstvím, tak jakož ti listové v sobě drží a okazují, a k nim to od sta- radávna přísluší, proše nás, abychme jemu listův těch potvrditi a při držení zboží toho svrchupsa- ného s jeho příslu [šen Jstvím zůstaviti ráčili. K je- ho[ž]to prosbě nakloněni jsúce pro služby téhož Jiříka, kteréž jest nám činil a činiti má a povi- nen bude, čímž k sobě milost náši náchylnější pozná, s dobrým rozmyslem a radů věrných na- šich, mocí královsků a jakožto markabie mo- ravský potvrdili jsme témuž Jiříkovi těch listův svrchupsanych!) a tímto listem poturzujem ve všech jejich znění, položení, punktích, klausulích, artikulích, tak jakoby tuto slovo od slova polo- Zeni a vepsáni byli, bez umenšení. Kteréhožto zboží on, Jiřík, i s erby svými požívati má, muož a moci bude jakožto i jiní obyvatelé margabství moravského svých dědičných zboží požívají, a to bez naší, budúcích našich králův českých a mar- 8) Je to dnešní Vranová Lhota. 

Strana 114
f.4v. 114 kabí moravských i jiných všech lidí všeliaké pře- kážky nynie [i] v časech budúcích; přikazujíce hajtmanu, najvyším komorníku | a sudím mar- gabství moravského, nynějším i budúcím, věrným našim milým, když koli od jmenovaného Jiříka Lhotského aneb erbuov a potomkův jeho požádá- ni budete, abyšte jemu svrchupsaný hrad pustý Vraní Horu s tvrzí, dvory a vesnicemi a s jiným jich příslušenstvím ve dcky zemské vložiti a ve- psati rozkázali, tak abyšte učinili, jakž najprv práva zemská otevřena budú, bez zmatku a vše- liaké odpornosti. A ktož by tento list měl s již psaného Jifíka, erbuov a potomküv jeho dobrü vůlí, chceme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí nahoře psaných'). Tomu na svědomí pečet ná- ši královsků k listu tomuto přivěsiti jsme kázali. Dán v Olomůúci ve čtvrtek po svatém Petře v oko- vách léta božího tisícího čtyrstého devadesátého sedmého /3. srpna 1497], království našich uherského sedmého a českého dvadcátého šesté- ho. K toho listu vložení ve dsky dána sú poslové od pana hajtmana, pana Jana z Lompnice na Me- ziříčí, pan Zigmund z Dúbravice a pan Znata z Lomnice. Mřežován a na okraji f. 4 i f. 4v. Jan z P[ernstejna]. 20. Jiřík ze Lhoty Barboru z Přebor, manželku svú, na hrad pustý Vraní Horu, na tvrz Lhotw) i se vsí a na ves Vranovń, na ves Pěčíkov, na ves Svinov, na ves Roveň, na vsi pusté: Střítež a Va- cetín, na ves Příkazy, k čemuž tu právo mám, na dvory, na rybníky, na řeky, na lúky, na hory i na to na všecko příslušenství, což k tomu zboží vra- novskému od staradávna přísluší, přijímám na pravý a jednostajný spolek takovým obyčejem, jestliže by mne, Jiříka, Pán Buoh smrti neucho- val, aby ona*), Barbora, manželka má tím stat- kem vládla do svej smrti na místě dětí mých jako mocná poručnice a je zpravovala; a jestliže by Pán Buoh prvé smrti neuchoval dětí mých neżli*) Barbory, manželky mej, tehdy Barbora bude moci ten statek poručiti, komuž se jí zdáti bude, jako své vlastní. Pakli by manželku mi Barboru děti moji živností svú přetrvaly, ten sta- tek všecek připadnůti má na děti mé. Mřežován a na okraji Jan z Plernštejna)]. 21. Hynek z Kunčic Vilémovi z Pernštajna a jeho dědicóm tvrzišče a ves Buk s dvorem, s ryb- níky, s rybniščemi, s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí oranü i neoranü, s platy, s užitky i s poplatky, kterýmiž koli mény moh [ú men]oväni býti, s sady, s lukami, s pastvami, s robotami spravedlivými, s pastviščemi, s háji, s lesy, s chra- stinami, s břehy, s potoky, s vodami tekutými 1 i) V orig. psaních. 2) Viz pozn. ke vkladu č. 19. 3) Za tímlo slovem je přetrženo paní. 1497 XVI netekutými i s jiným vším příslušenstvím, což k tomu tvrziśći, dvoru a vsi jiź menovanej od staradávna příslušalo a přísluší, s mezemi, hrani- cemi, tak jakož to zboží již menované v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a vyme- zeno jest, tak úplně, jakož jsem sám držal, nic sobě tu na tom práva, panství ani kterého dědic- ství nepozůstavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému držení a jmění jich. 22. Petr, hrabě od svatého Jiří a z Pezinku etc., Johannesovi z Kunovic a jeho dědicóm své vlastní a dědičné zboží, hrad Jičín a město Jičín s mýtem a s pivovary i s platem pivovarným, masnými krámy, s valchovní súkennicí, s pekar- skými stoly, s ševcovskými dubnicemi, s mýtem od stolův solních, s platem od vinného šenku, městečko Hustopeče s platem pivovarným a s mýtem jarmarkovým, platem od vinného šen- ku a*) od šenku piv starých hostinských, s val- chovní sukennicí, městečko Starý Jičín a vsi do- lepsané, zejména tyto: Lúčka, Bernartice, Pala- čov, Petřkovice“), Šenov, Vysoká, Milotice, Ja- novice, Hórka, Lhota, Porub, Straník, Hostavčo- vice“), Kojetín, Kunvald a Jesemice) s lidmi v nich platnymi i neplatnymi, s kostelními poda- cími v městě Jičíně, v městečkách i ve vsech i kdež jsú koli na tom jičínském zboží, s dvory po- pluznymi, s rolí oranü i neoranü, s poplatky, s u- Zitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastvis- Cemi, s horami i s doly, s lesy, s brtmi medar- skymi, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybni&- Cemi, s vodami tekücími i netekücími, s potoky, s mlýny i se všemi jich užitky a důchody i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k městu Jičínu a k městečkóm a vsem svrchupsa- ným od staradávna přísluší, s mezemi, s hrani- cemi i se všemi požitky a užitky, kterýmiž se koli mény | menují a jakož to zboží jičínské v svých mezách a hranicích od staradávna záleží a vysa- zeno jest, se vším plným právem, panstvím a vla- stenstvím, tak jakož sú to svrchupsané zboží moji předkové drželi a já po nich, i s tím se vším, což jsem já k tomu zboží tu přikúpil, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budúcím mým potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozóstavuje ani zachovávaje, než to všecko nadepsané zboží tak, jakož se svrchu píše, ku pravému jich dědicství a dědičnému mění, dr- žení a požívaní ve dsky vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji f. 4v. Lad[sla]v [z Boskovic]. 25. Johannes z Kunovic Václavovi z Doloplaz i dédicóm jeho své vlastní dědicství a zboží or- lovské, totižto městečko Evanovice a vsi dolepsa- 3) a je nadepsáno touž rukou. 5) V orig. Petrkovice. 9) Jsou to dnešní Hostašovice a Německý Jeseník. f.5 

Strana 115
XVI né, totižto tyto: ves Hoščice, ves Málkovice, ves Medlovice, ves Orlovice, s lidmi v nich platnými i neplatnými, s kostelními podacími v městečku Evanovicích i ve vsech, kdež sú koli na tom eva- novském zboží, s dvory poplužnými, s rolí oranú 1 пеогапй, s poplatky, s użitky, s robotami, s lu- kami, s pastvami, s pastviścemi, s horami i s do- ly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky i s ryb- niščemi, s vodami tekúcími i netekńcimi, s poto- ky, s mlýny i se všemi jich užitky a důchody i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží orlovskému a městečku Evanovicím i vsem svr- chupsaným od staradávna přísluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi jich užitky, kterýmž se koli ménem menují a jakož to zboží orlovské v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a vysazeno jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož jsem to svrchupsané zboží sám držel a měl od Mikuláše Hrdého, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budúcím mým po- tomkóm práva, panství ani kterého vlastenství tu na tom zboží nepozóstavuje ani zachovávaje, než to všecko zboží, tak jakož se svrchu píše, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému držení a jmění jich. Mfeżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovicj. 24. Petr a Beneš, bratří vlastní z Suchdola, Pe- trovi, hrabí od svatého Jiří a z Pezinku i jeho dě- dicóm náše vlastní a dědičné zboží, hrad Ždánice s dvorem poplužným, s městečkem Ždánicemi i se vším jejich příslušenstvím, což k tomu městečku příslušalo i k dvoru a přísluší, s rolí oranů i ne- oranü, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami i s doly, s hony i s lovy, s mezemi, s hranicemi, s vodami tekúcími i netekńcimi, s potoky, s rybníky 1 s břehy i s rybniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s čin- žemi, s robotami malými i velikými i s vinami, se všemi poplatky i požitky tu v městečku Ždánicích i se vším jiným právem, příslušenstvím a pan- stvím, což k tomu zboží ždánskému od stara- dávna příslušalo a přísluší, aneb kterýmiž koli mény mohly by menovány býti, jakož dále v svých hranicích a mezech jest vysazeno a vymezeno, tak jakož jsme to sami držali až do sí chvíle, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm práva, panství a vlastenství tu') na tom nezacho- vávajíc, než to všecko, což se svrchu píše a me- nuje, ku pravému dědicství a dědičnému jmění, držení a požívaní ve dsky zemské vkládáme a vpi- sujem. M+eżovón a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 25. Vitek ze Ptení vkládám a vpisuji ve dsky zemské Janovi Vlkovi z Konecchlumie i jeho er- 7 bóm své vlastní dědičné zboží, ves Ptení s lidmi 1) Zde následuje nepřetržené n. 1497 15 platnými i neplatnými kromě toho platu, což tu farář ohrozimský má, ves pustů Bernov s mlý- nem platnym, s dvory, s roli oranń i neoranu, s lukami, pastvami, s pastviśćemi, s rybníky, s haltefi, s Teki, s vodami tekńcimi i netekńcimi, s lesy, s háji, s mezemi, hranicemi, kterymiż se koli mény menují a od staradávna záleží a zame- zeny sú i se vším jiným plným právem, panstvím a toho zboží příslujšenstvím i vlastenstvím, tak jakož sú toho předkové moji požívali a drželi a já po nich, nic sobě tu ani erbóm svým, ani bu- dúcím mým potomkóm práva, panstvie ani kte- rého vlastenství nepozůstavuje, ku pravému dě- dičnému jich jmění, držení a požívaní. Mřežován. 26. Jan Vlk z Konecchlumie a ve Ptení vklá- dám a vpisuji Perchtě z Petrkova, manželce své vlastní, ku pravému jejímu věnu sedm set zlatých dobrých uherských na svém vlastním zboží dědič- ném a nikomu nezávadném, 1a vsi Ptení, na vsi pusté Bernově, na dvoře, na lidech platních, na lesích i na rybnících i na tom na všem panství, kteréž od staradávna k Ptení přísluší; a sám se příjemčí činím i s svými erby i svým vším stat- kem. Mřežován. 27. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský, etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markabie etc., oznamujem tímto listem všem, že přistůpiv před nás slovutný Jindřich z Pěnčína a z Drahanovic, věrný náš milý a zpravil jest nás, že má a drží ve vsi Drahanovicích dvuor s jed- ním poplužím, s lukami, s ščepnicemi, s lesy, dva lány platné, dva podsedky veliká a dva podsedky malá a díl kostelního podací se všemi příslušnost- mi, s rolí oranů i neoranú, s vodami, potoky, s požitky a poplatky i se vším toho dvoru příslu- šenstvím, kterýž manstvim. a službami manský- mi nám jakožto králi českému a markabí morav- skému přísluší; a při tom prosil jest nás týž Jin- dfich, abychom svrchupsany dvuor s jeho pfislu- šenstvím z takového manství propustiti a jemu to v dědicství uvésti a dáti ráčili. K jehožto prosbě pro služby, kteréž nám činil a potom tím lépe či- niti mohl a měl, naklonění jsúce, s dobrým roz- myslem a radů věrných*) našich, mocí královsků a jakožto markabie moravský svrchupsaný dvuor se vším jeho příslušenstvím z povinností a služeb manských propustili jsme a tímto listem mocně propustime a již psany dvuor se vším jeho pří- slušenstvím jmenovanému Jindřichovi, erbóm i budúcím jich ku pravému a věčnému dědicství dáváme, chtíce tomu, aby on, erbové i budúcí jich 2) Psáno -ních. Ё5 у. 

Strana 116
f.6 116 více nám a budúcím našim králóm českým a mar- kabím moravským nebyli povinni žádných') po- vinností a služeb manských z již psaného dvoru s jeho příslušenstvím činiti, ale aby týž Jindřich, erbové a budúci jich, častopsaný dvuor se vším jeho příslušenstvím svobodně a dědičně měli, drželi a jeho požívali, tak jako i jiní obyvatelé markabství moravského z svých dvorův dědič- ných a svobodných*) požívají a požívati mohů bez umenšení, a to bez naší, budúcich našich králúv českých a markabí moravských i všech jiných lidí všeliké prekážky nyní i v budúcich časích, prika- zujíce hajtmanu, najvyším komorníku a sudím markabství moravského, věrným našim milým, když kolvěk od již psaného Jindřicha požádání budete, abyste svrchupsany dvuor s jeho příslu- šenstvím ve dsky zemské jemu, erbém a budicim jich vložiti a vepsati kázali bez zmatku*) i všeliké odpornosti. A ktož by tento list měl s již psaného Jindřicha a erbuov jeho dobrú vúlí a svobodnú, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsaných'). Tomu na svědomí pečet náši krá- lovskú k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán v Olomůúci v pátek před svatým Sikstem léta bo- žího tisícího čtyřstého devadesátého sedmého /4. srpna 14977, království našich uherského sedmé- ho a českého XXVI? léta. Tohoto listu k vložení ve dsky dání sú poslové ode pana hajtmana, pana Jana z Lompnice a na Meziříčí, pan Zigmund z Dúbravice a pan Znata z Lomnice. 28. Le božího tisícího étyrstého devadesa- tého sedmého při hodu svatého Jana, křtitele Bo- ziho [24. června 1497/°), zaseden jest súd panský v městě Olomiici z rozkázaní najjasnějšího kní- žete a pána, pana Vladislava, uherského a české- ho etc. krále a margabie moravského, pána naše- ho milostivého, na němž sú seděli páni a vládyky dolepsaní, totižto: pan Jan z Lompnice na Mezi- říčí, hajtman margabstvie moravského, pan La- clav z Boskovic na Třebové, najvyší komorník margabství moravského, pan Lipult z Krajku, najvyší sudí téhož margabstvie, a urozený vlády- ka Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší písař mar- gabstvie moravského, a jiní páni: pan Albrecht z Boskovic, pan Beneš z Boskovic a z Črné Ho- ry, pan Jan z Lompnice, pan Albrecht starší z Sternberka, pan Zigmund z Dubravice, pan Ka- rel z Vlašimě a z Litovle, pan Jiřík z Vlašimě a z Úsova, pan Hynek z Ludanic a na Rokytnici, pan Václav z Ludanic na Veveří, pan Jan starší z Žerotína, a z vládyk: Jakub*) z Šarova, Jaroš 1) Psáno -ních. 2) V orig. zmatky. 3) Viz datování u sápisu č. 12 této knihy. 1497 XVI z Zástřizl, Zygmund Valečský z Mírova a Blud z Králic. 29. Ctibor z Lantštajna Veronice, manželce své vlastní, ves Luhačovice všecku a celů se vším je- jím příslušenstvím, druhů ves Lidkovice, usedlú a celú, s rybníky i se vším jejím příslušenstvím, třetí ves pustú Opatovice s rybníky a se vším je- jím příslušenstvím, tak jakž jsem to sám držal, sobě nic na tom nezůstavuje, kromě výplatu v pě- ti stech kopách grošův českých pražských širo- kých zapisuji a vkládám ku pravému jejímu věn- nému právu a svobodnému držení a užívaní. Pří- jemčím sám se činím statkem vším svým, kterýž mám aneb jmíti budu. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 30. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ky, dalmatsky®), charvatsky etc. kral a margabie moravský, lucemburské a slezské“) kníže a lu- žicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jsme před nedávno minulým časem, prosem jsuce od urozených Karla a Jiříka, bratří z Vlašimě na Úsově, věrných*) našich milých, dali jsme jim tvrz a ves Sobotín s jejich příslušen- stvím v markabství našem moravském ležící a po|vinností manskú nám příslušející po smrti ně- kdy Jiříka Pěmice z Lazův, i prosili jsú nás nynie již psaní bratří s velikú prosbú, abychom jim me- novanůú tvrz a ves Sobotín s jejich příslušenstvím v dědicství dáti a zapsati ráčili. K jichžto prosbě pro služby jejich, kteréž nám činí a činiti mají, a jmíti budů, čím k sobě náši milost náchylnější býti poznají, jsúce nakloněni, s dobrým rozmyslem as naším jistým vědomím, mocí královsků a ja- kozto margabie moravsky svrchupsanti tvrz a ves Sobotín se vším a všeliakým jejich příslušenstvím ze všeho manství propustili jsme a tímto listem mocné propúščíme a jim to, erbóm a potomkóm jich ku pravému, věčnému a zpupnému dědicství, takže již víc z toho nám ani budúcím našim králóm českým a margabím moravským svrchupsaní Karel a Jiřík, erbové a budúcí jejich nemají, ani povinní: budů žádných povinností, ani služeb manských činiti, ale mají a moci budů svrchu- psanú tvrz a ves s jejich příslušenstvím jmieti, držeti a jich požívati volně a svobodně tak a tím obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé margabství na- šeho moravského svých dědičných*) zboží požívají, a to bez naší, budúcích našich králův českých a margabí moravských i všech jinych?) lidí všeliaké překážky nynie i v časích budúcích, přikazujíce hajtmanu, najvyšímu komorníku a sudímu mar- gabství moravského, nynějším i buducim, vér- 4) Opraveno touž rukou asi z Jaroš (š nedopsáno). 5) dalmatský je nadepsáno touž rukou. 8) V orig. české. f.6v. 

Strana 117
XVI ným našim milým, když koli požádání budete od již psanych*) Karla a Jiříka a erbův aneb budúcích jejich, abyšte jim svrchupsanů tvrz a ves s jejich příslušenstvím ve dsky zemské vložili a vepsali, tak abyšte učinili, řád v tom práva zachovávajíc, bez zmatku i všeliaké odpornosti. Také přikazu- jem hofrichtéři téhož margabství moravského, aby, když požádán budeš od často psaných*) Karla a Jiříka, tvrz a ves Sobotín s jejich příslušen- stvím z knih manských pro budúcí pamět pro- puščení a vysvobození jejich z služeb a povin- ností manských vymazati kázal beze vší odpor- nosti. A ktoz by tento list jmél s jiz psanych?!) bratří, erbuov a potomkúv jejich dobrú volí a svobodnú, chcme, aby tomu příslušalo plné právo všech věcí svrchupsaných'). Tomu na svědomí pe- čet náši královskú k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán na Budíně v pátek po svatém Fran- tišku léta božího tisícího čtyrstého devadesátého šestého /7. října 1496] království našich uherské- ho sedmého a českého Sestmedcitmého léta. Po- slovć tomu vkladu dźni skrz pana Jana z Lomp- nice Meziríéského, hajtmana margabstvi morav- ského, jsü pan Ctibor z LantStajna a pan Jan z Zerotina. 31. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské?) a slezské kníže a lu- žicský margabie etc., oznamujem listem*) tímto všem, že jest nám ukázán list najjasnějšího někdy pana Jiřího, krále českého, předka našeho slavnej paměti, kterýmž jest vyňal a vysvobodil tvrz a ves Krakovec s jejich příslušenstvím ze všech služeb a povinností manských a k pravému dědič- nému držení dal a zapsal slovutným někdy Jano- vi a Mikulášovi, bratřím z Bořic, a dědicóm je- jich, tak jakož ty věci ten list šíře a světleji oka- zuje. A při tom jest na nás vznesl slovutný Če- nek z Bofic, syn svrchupsaného Jana, že by v témž listu krále nadepsaného rozkázáno nebylo, aby tvrz a ves napřed dotčená ve dsky zemské k dědicství vložena a vepsána byla, a proše nás, abychme jemu na to list hajtmanu a úředníkóm desk zemských margabství moravského dáti rá- čili tak, aby jemu, erbóm a potomkóm jeho tvrz a ves Krakovec s jejich příslušenstvím vložena a vepsána byla. K kterejžto prosbě naklonění jsúce, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královsků a jakožto margabie moravský k tomu jsme svolili a tímto listem svolujem, porú- čejíc hajtmanu, najvyššímu komorníku a sudímu 1) Psáno -ních. %) s opraveno touž rukou z g. 3) lis- opraveno z tímto]. 4) Text až sem je mřežován a k tomu na okraji Lad- 1407 117 margabstvie moravského, věrným našim milým, | abyšte již psanů tvrz a ves Krakovec s jejich příslušenstvím, když koli od již psaného Čenka požádání budete, jemu a jeho erbóm a potomkóm ve dsky zemské práva olomúcského, řád v tom práva zachovajíc, vložiti a vepsati kázali beze vší odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši králov- skú k listu tomuto přivěsiti jsme kázali. Dattum Brunne dominica Reminiscere anno Christi mil- lesimo guadringentesimo [nonagesimo] septimo [19. února 1497], regnorum nostrorum Ungarie septimo, Boemie autem XXVI*. Poslové tomu vkladu dáni ode pana Jana z Lompnice Mezifić- ského, hajtmana margabstvie moravského, jsû pan Karel z Vlasimé a pan Jiřík též z Vlašimě. 32. Jan Zajièek ze Zborovic a z Lisek Johance z Boru, manželce své, na dvoře v Lískách i na lidech, kteréž mám tu na rybnících i na lukách i na lesích i na tom na všem, což tu mám III/, zlatých a XXV zlatých k věnnému jejímu právu ve dsky vkládám a vpisuji. Příjemčím toho sám se činí vším statkem svým jiným, což má neb jmíti bude. MreZovin a na okraji J[an] z P[ernStejna]. 33. Jwák z Svábemic a na Konici Zdenkowi z Svábenic a erbóm jeho v[k]ládám své vlastní zboží a dědičné, totiž ves Přemyslovice i s kostel- ním podacím a se dvorem i s lesy k tej vsi příslu- šejícími, s pastvami, s pastviščemi, s rybničiščem k tej vsi příslušejícím, ves Hluchov se dvorem k tej vsi příslušným, s rolí oranü i neorani, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami i s luhem k tej vsi příslušným vrchním i dolním a s horkú, kteráž jest k tomu prfimínčna a slove Kahanec, s lidmi platnými i ne- platnými, s robotami, s užitky a požitky i se vše- mi poplatky k tej vsi příslušnými, s rybníky, i s těmi mezemi, kteréž jsme již mezi sebů vy- znamenali, tak jakož sú od staradávna předkové moji nebo já požívali, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, to jemu a jeho erbóm všecko ku pravému dědicství s tím zamezením vkládám a vpisuji, nic sobě na tom ani potom- kóm*) <svym práva, panství ani vlastenství nepozüstavuje ani zachovávaje też toliko") cesty ku požitkóm mým do hor a do lesův mých, ty mně, Jiříkovi svrchupsanému, i všem mým bu- dûcim potomkóm svobodny býti mají a lidem zbraňovány býti nemají přes to panství přeme- slovské“) a hluchovské, kterÿmiZ jsû prvé jezdili a ješče jezdí. [sla]v [z Boskovic]. Podpis se bezpochyby vztahuje i k následujícímu škrtu. 5) V orig. stoliko. 6) Tak v orig. f? 

Strana 118
f? v. 118 54. Ctibor z Lantstajna a Filip z Zástřizl podlé obdarování krále JMti a na to přísudku panské- ho jsûce népadnici a držitelé statku nebožtíka Jindřicha Trčky z Twušic na jeho místě s radu panskiń dědictví jeho vlastní, kteréž jest za živ- nosti své prodal Protiwvcovi z Bystřice a jeho er- bóm, totižto dva lány v Tušicích s lidmi platný- mi i neplatnými, s rolí ornü i neornü, jakoż ta dva lány v svych mezech a hranicích od stara- dávna záleží a jsú vyměřeny, vkládáme a vpisu- jem ve dsky zemské ku pravému jeho dědicství a svobodnému užívaní; a kdež by koli ta dva lány Jindřichovi nahoře psanému ve dskách zapsáno bylo, ten zápis tímto vkladem moříme a mrtvíme. 35. Johannes z Kunovic Mikulášovi z Klokoč- na a jeho dědicóm tvrz Kunovice a městečko týmž jménem menované, tudíž u tvrze přísedící, a vsí jiné, totiž Vésky, Novů Ves, Minkovice, kteréž k Kunovicím příslušejí a Částkov s tvrzí zbofená a ves Kelník a Nezdenky, pustá ves, to oboje zboží s dvory, s rolí oranů i neoranů, s vi- nohrady, s šafránicemi, s chmelnicemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s mytem spravedlivym*) kunovskym, s lázmí, s jejím příslušenstvím, s sčepnicemi, s zahradami, s robotami, s desátky vinnými i s šafránnými, ves Derfle, kteráž sluší k kostelu kunovskému, tudieZ s kostelnymi?) po- [da]cími tu v Kunovicích a v Nové Vsi též s ko- stelním podacím s lesy, s háji, s luhy, s horami, s doly, s chrastmi, s lovy, s hony, s CiZbami, s pla- ty, s użitky i s požitky, s lukami, s pastvami 1 s pastviščemi, s rybníky, s rybničišči, s jezery, s haltéři, s řekami, s potoky, s vodami tekúcími i netekücimi i s jiným se vším příslušenstvím, panstvím i vlastenstvím, s mezemi, s hranicemi, kterymiz koli jmény menovány byti mohü, s mly- ny, s mlýniščemi i se vším plným právem a ce- lým panstvím a příslušenstvím, jakož ta zboží od staradávna v svých mezech, každé zvlášče záleží a sú od staradávna vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm ani Zádnému ji- nému práva, panství ani kterého vlastenství, ani platuov aneb jakychżkoli użitkiiv nezachovávajíc, než to vše jemu ve dsky vkládám a vpisuji a dě- dicóm jeho ku pravému jich dédicství; tak jakož jsem to sám držal a požíval, svobodné a nezávad- né, všecko spolu“) i každé zvlášče, tak jakož se svrchu píše, Mikulášovi z Klokočna a jeho dědi- cóm to všecko ve dsky v[k]ládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění a držení. 36. Václav a Jan, bratří vlastní z Honbic, Ja- novi, Smilovi, Zygmundovi, Vilémovi a Jindři- chovi, bratřím vlastním z Kunstâtu, v Brezolu- pech V'/, lánu a pět krčem, tak jakž jsme to sami 1) V orig. spravedlivém. ?) Tak v orig. 1497 XVI držali a požívali bez porušení, s lidmi platnými + neplatnými, s činžemi, platy, s užitky i s požitky, s mezemi, hranicemi, s rolí oranü i neoranáü, s lu- kami, s pastvi&Cemi, s pastvami i s jiným se vším příslušenstvím, tak jakž jsme to sami držali, nic sobě tu ani erbóm svým, ani potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc a nepozůstavujíc, než to všecko ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pravému dědičnému jmění, drže- ní a požívaní, jim a jich erbóm. A jestliže by nám kde ve dskách vepsáno bylo, tímto vkladem to moříme a mrtvíme. 57. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem tímto listem všem, ja- kož jsme před nedávno minulým časem, prošem jsúce od statečného Jakuba Šárovce z Šarova, hof- richtéře margabství moravského, věrného našeho milého, dali jsme jemu ves CeluZnice s jejim pří- slušenstvím v markrabství našem moravském le- žící a povinností mansků nám příslušející po smrti Jiříka z Ojmic. I prosil jest nás již psaný Jakub Sárovec s veliká prosbü, abychme jemu menovanů ves Čelužnice s jejím příslušenstvím k dědicství dáti a zapsati ráčili. K jehožto pros- bě pro služby, kteréž nám činil a činiti nepřestá- vá, jsúce naklonění, s dobrým rozmyslem a s na- ším jistým vědomím mocí královsků a jakožto margabie moravský svrchupsanů ves Čelužnice se vším a všeliakým jejím příslušenstvím ze vše- ho manství propustili jsme a tímto listem mocne propúščíme, a to jemu, erbóm a potomkóm jeho k pravému, věčnému a zpupnému dědicstvie dá- váme, takže již více z toho nám ani budúcím na- Sim krälöm českým a margabím moravským svr- chupsaný Jakub Šárovec, erbové a budúcí jeho nemají ani povinní budů žádných*) povinností ani služeb manských činiti, ale mají a moci budü často psanú ves s jejím příslušenstvím jmieti, držeti a jí požívati volně a svobodně tak a tím obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé margabství na- šeho moravského svých dědičných*) zboží požívají, a to bez naší, budúcích najšich králův českých a margrabí moravských i všech jinych*) lidí všelikej překážky nynie i v Casich budücich; prikazujice hajtmanu, najvyším komorníku a sudímu mar- gabství moravského, nynějším i budúůcím, věr- ným našim milým, když koli požádání budete od již psaného Jakuba Šárovce, erbův a budúcích je- ho, aby&te jim svrchupsanü ves s jejím příslušen- stvím ve dsky zemské vložili a vepsali, tak abyšte učinili, řád práva zachovajíc, bez zmatku i všeli- 3) V orig. spulu. 4) Psáno -ních. f.8 

Strana 119
XVI ké odpornosti. Také přikazujem tobě jakožto té- hož margabstvie moravského hofrichtéři, aby ty, přijma k sobě některé many náše, již psanú ves s jejím příslušenstvím z knih manských pro budücí pamét vymazati kázal. A. ktoz by tento list měl s již psaného Jakuba Sárovce dobrů vůlí a svobodnůú, chcme, aby tomu příslušelo plné prá- vo všech věcí svrchupsaných'). Tomu na svědomí pecet nasi královskü k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán na Budíně v pondělí před svatým Havlem léta božího tisícího čtyrstého devadesá- tého šestého /z0. října 1496] království našich uherského sedmého a českého XXVI. léta. Po- slové tomu vkladu dani sit od pana Jana z Lomp- nice, hajtmana margabstvie moravského, pan Ji- řík z Sovince a pan Petr z Žerotína. Mřežován. 38. Protivec z Bystřice i s svými erby své vlastní dědičné zboží, kteréž držal po otci svém, tvrz Máüchnice s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, platy, pozitky, s robotami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s horami, vodami tekutými i netekutými, s mlý- nem i s mlýniščem i s pustú vsí Komosov a v Kři- vúsi, co sluší k tvrzi Múchmnici a od staradávna slušalo, ješto sem to sám držal a jakož to zboží vsvých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm tu práva, panství ani vlastenstvie nepozůstavuje ani zacho- vávaje, to všecko vkládá ku pravému dědicstvie Janovi Miňovskému z Velikých Laznik a jeho erbóm a potomkóm ku pravému jmění a dědičné- mu držení a požívaní. A jestliže by jemu to zbo- ží kde ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moří a mrtví. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 59. Václav Stojan z Přestavik Stiborovi z Do- brčic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, ves Sazovice s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s chrastinami, s platy, s uzitky i s poZitky, s pastvami, s pastviscemi, s rybníkem, s rybničiščemi, s lukami, s vodami te- kutými i netekutými i s jiným se vším příslušen- stvím, panstvím a vlastenstvím, s mezemi, hrani- cemi, kterýmiž se koli mény menují a v svých mezech od staradávna záleží a zamezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenství nepozó- stavuje, ani zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám ku pravému dědičnému držení a poží- vaní. A jestliže mně?) kde ve dskách svědčí, to tímto vkladem mořím a mrtvím. Mřežován a na okraji Půta z Ludanic na místě pana Jana z Žerotína. 1) Psáno -ních. 2) V orig. mne. 3) Za tím je přetrženo ve dsky. 1497 119 40. Bernart z Kateřinic Hynkovi ze Zvole a je- ho erbóm a potomkóm své vlastní vsi dědičné: Dubčany, tvrz s dvorem a poplužím i ves Dubča- ny k tvrzi příslušející, ves Vilémov se dvorem, s podacím kostelním, ves Mirotín s kostelním po- dacim, ves Grumpach, ves Hradecná s jich purk- rechty 1 se všemi právy i s panstvím, což k těm vsem Dubčanóm, k Vilémovu, k Mirotínu, k Grumpachu, Hradeční se vším jich příslušen- stvím, což k nim přísluší aneb příslušalo, jakož od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a sú vymezena, tak právě, jakož jsem to sám dr- žal a moji předkové, tu sobě ani svým erbóm, ani svym budücím potomkóm, ani tomu Zádnému, ac by kde ta zbozí Dubéany, Vilémov, Mirotín, Grumpach, Hradecná ve dskách stála, nic nepo- zóstavuje ani zachovávaje, s platy, s poplatky, s robotami, s Cinzemi, s rolími oranymi 1 neora- nymi, s pastvami, s pastvisCemi, slukami, s kluci- nami i s neklučinami, s rybníky, |s rybničiščemi, s struhami, s lesy malymi i velikymi, s kury, s vaj- ci i se vším jiným příslušenstvím a panstvím, ja- kýmiž koli mény mohú menovány býti, jakož jsem to sám držal, k těm vsem svrchupsaným a k to- mu panství příslušejícím, tu sobě na tom zboží a panství svrchupsaném ani svým erbóm, ani svym budücím potomkóm konečně nic, žádného práva nepozóstavuje, než to všecko ve dsky vklá- dám ku pravému dědicství, jmění, držení a poží- vaní. Mřežován a na okraji f. 8 Jan z Lipého. 41. Jan Bořita z Bystřice Arnoštovi Kuželovi £ Zeravic a jeho erbóm dédicství své“) v Jaro- hněvicích, což jsem držal, i s tím člověkem, kte- rýž v Dražůvkách jest, i s tím se vším, což k to- mu přísluší, s kusem háje, kterýž leží nad Draže- jůvkami, kteréhož jsem já požíval, s lúžkem Vr- bovcem, kterýž v poli leží, a s luků, kteráž nade vsi Jarohnévici leží, a s tím platem, kterýž jsem já bral, s desíti kopami groší širokých a s XXVI grosími bílymi, totižto rozdílně na svatý Jiří po- lovici a na svaty Václav polovici a 5 lázná pustá a dvě krčmě“), a na těch lidech robot spravedli- vých není, s lukami, s mezemi, kterýchž jsem sám od staradávna požíval aneb předkové moji i se vším jiným plným právem a panstvím i příslu- Senstvím i s vlastenstvím tej vsi, tak jakož sú předkové moji toho požívali a držali a já po nich, tu sobě nic ani erbóm svym, ani budücím potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenstvie ne- pozóstavuje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicstvie, jmění, držení a dědičnému požívaní. 42. Matěj Maršálek z Drahanovic dvuor svuoj 3) Predchosí dvě slova i se spojkou a jsou připsána na okraji touž rukou se znaménkem vynechání. f.8v. f.9 

Strana 120
f.9v. 120 tu v Drahanovicích dědičný s I*/, lânem role i se vším jeho příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna přísluší, Jmdřichovi z Pěnčína ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, držení a požívaní. A jestliže by kde ten dvuor ve dskách vepsán a nalezen byl, to vepsání žádnej moci nemá, a tímto vkladem to mořím a všeho se práva na tom dvoře, erby své i potomky odříkám. Mřežován. 43. Jindřich z Pěnčína Alšovi, Mikulášovi, Ja- novi, bratřím vlastním z Vrahovic a jich erbóm tvrz Drahanovice se vsí též Drahanovicemi i s ko- stelním podacím, s dvorem, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s poplatky, s robotami i s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami i s doly, s dolinami, s le- sy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými i ne- tekutými, s rybníky, s rybniščemi, s haltéfi i s ji- nými se všemi příslušenstvími a panstvím, což k tej tvrzi Drahanovicím od staradávna příslu- šalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zboží svrchupsané v svých mezích a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno, i se vším jiným plným právem a příslušenstvím, tak jakož jsem to sám držel a požíval, nic tu sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm na tom práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozůstavuje ani za- chovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpi- suji ku pravému dědicství, k držení, jmění a k dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 44. Znata z Melic tisíc zlatých uherských věn- ných na vsi Prusích, na vsi Žabokrcích i na tom na všem, což k těm vsem od staradávna příslu- šalo a přísluší, Dorotě z Prostějova, manželce své, ku pravému jejímu věnnému právu ve dsky vkládám. 45. Dorota z Prostějova Znatu, manžela svého, na to všecko, což mám neb ješče jmíti budu, £ na ten spolek, kterýž na Bystřici ve dskách mám, i na to práva, což tím spolkem mám, na pravý spo- lek přijímám. 46. Karel a Jiřík, bratří vlastní z Vlašimě a z Úsova, ves Sobotín i s kostelním podacím, ves Rudultice s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pas- tvami, pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s há- ji, S luhy, s vrbinami, s chrastinami, s fekami, s lovy, s hony s malými i velikými, s čižbami, s mezemi, hranicemi, s dvory, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s kury, s vajci, s užitky, požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s vodami te- kutými i netekutými, s jezery, | s hamrem i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicech záleží a zamezeno jest, nic 1497-1498 XVI sobě tu ani svým erbóm, ani budůcím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozůstavujíc ani zachovávajíce, tak jakož jsme to zboží svrchupsané sami drželi a jeho požívali, to všecko právo Jiříkovi Havéřovi z Vá- žan, jeho erbóm a potomkóm ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pravému jmění, držení a požíva- ní dědičnému. Mřežován a na okraji f. 9 Lad[sla]Jv [z Boskovic]. 47. Johannes z Kunovic odpor činí tomu vkla- du a spolku, jakož jest Dorota z Prostéjova Znatu z Melic a z Prus, manžela svého, přijala na spo- lek na to právo, kteréž má na Bystřici. 48. La božího tisícího čtyrstého devadesá- tého osmého při hodu svatého Jana, křtitele Bo- žího [24. června 14987, zaseden jest súd zemský v mésté Olomüci z rozkäzani najjasnéjsiho knie- žete a pána, pana Vladislava, uherského, české- ho etc. krále a markabie moravského, pána na- šeho milostivého, na němž sú seděli páni a vlá- dyky dolepsaní, totižto: duostojný v Boze otec a pán, pan Stanislav, biskup olomúcský a pan Jan z Lomnice a na Meziříčí, hajtman margabství moravského, pan Ladslav z Boskovic a na Tře- bovej, najvyší komorník margabství moravského, pan Jan z Sovince, najvyší sudí téhož margab- ství moravského, a urozený vládyka Tobiáš z Hory Obřanské, najvyší písař zemský; a tito páni a vládyky dolepsaní: pan Beneš z Boskovic, pan Jan Berka z Dubé, pan Jan z Lomnice, pan Albrecht z Šternberka, pan Karel z Vlašimě, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Vá- clav z Ludanic, pan Jindřich Tunkl z Brníčka, pan Petr z Žerotína; a z vládyk: Jakub z Šarova, hofrichtéř markabství moravského, Hanuš Húg- vic z Biskupic, Jaroš z Zástřizl, Zygmund Va- lečský z Mírova, Blud z Králic a Václav z Vit- bachu. 49. Jan z Tvorkova a z Kyjova, Jan z Rokyt- nice, Jan Mukaf z Kokor a z Cekyné, Jan Tala- fús z Říčan a z Diínového, Jan Krumpsin z Le- Sar, Jan z Popovic, rukojmie za Cenka z Volfm- perka a z Selítek již umrlého, i za jeho erby z rozkázaní najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a mar- gabie moravského, Janovi Linkovi a Kateřině manželce jeho, i jejich erbóm a potomkóm ves Čertoryje s mlýniščem, s lesy, s chrastinami, s po- toky, s vodami tekutými i netekutými, s břehy, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i ne- orand, s platy, s užitky 1 požitky, s pastvami, s pastviščemi i s jiným se vším příslušenstvím, což kté vsi svrchu jmenovanej přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakož ta ves v svých mezech a hra- nicích od staradávna záleží a jest vymezena, ja- f.10 

Strana 121
XVI kož to sám držal, nic sobé ani svym erbóm tu práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávajíc, než to všecko již psanému Janovi Lin- kovi, měščenínu olomúcskému a Kateřině, man- želce jeho, a jich erbóm ku pravému jich dědicství ve dsky vkládáme a vpisujeme k držení a poží- vaní. 50. Alena z Kosova Jaroslavovi z Hříšče a je- ho erbóm své vlastní zboží a dědicství puol vsi pusté Svárova s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s potoky tekutymi i netekutymi i s jinym!) se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchu- psanému příslušalo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi, jakož to svrchupsané zbozi od staradavna v svých mezech a hranicích záleží a jest vyme- zeno a se vším plným právem a panstvím i pří- slušenstvím, tak jakož jsem to sama držala a po- žívala, nic sobě ani svým erbóm na tom práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajici, to všecko právo ve dsky zemské vkládám ku pravému dědicství. 51. Jan Sulovský z Třebule i s svými erby vkládám a vpisuji své vlastní dědičné zboží, ves Šišmu s tvrzí, s dvorem, s lidmi platnými i ne- platnými, s platy, užitky i se všemi požitky, s ro- lí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pas- tviščemi, s robotami, s mlýnem, s rybníky, s le- sy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými i ne- tekutými, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží v svých mezách a hranicích od staradávna jest vymezeno, tak úplně, jakož jsem to sám držal, tu sobě nic ani svým erbóm nepozůstavujíc ani za- chovávajíce žádného práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko ku pravému dědicství Janovi z Kozojed a jeho erbóm i budücím po- tomkóm vkládám a vpisuji ve dsky zemské. 52. Mikuláš z Zástřizl a na Miloticích Kateři- ně z Háje, manželce svej, na vsi Pavlovicích na tom na všem, což k tej vsi Pavlovicím od stara- dávna příslušalo a příslušie, čtyři sta zlatých uherských věna jejího ku pravému věnnému prá- vu k jmění a držení a požívaní ve dsky vkládám a vpisuji. Příjemčí toho věna sám se činím stat- kem svým. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 53. Kateřina z Nabdína Janovi z Vlachovic a jeho erbóm své vlastní dědicství, ves Rudice s dvorem, se vší rolí, s lidmi platnými i neplat- nými, s kostelním podacím, s rolí oranů i neora- nú, s platy, s užitky, poplatky, s robotami, s ob- cemi i s obecnými chrastmi, s lesy, s vodami, s rybníky, s lukami, s pastvami i s pastviščemi, s horami i s doly i se vším příslušenstvím, což 1) Psáno -ním. 2) Tak v orig. 1498 I2I k tej vsi a k tomu dvoru od staradávna slużalo, s mezemi, s hranicemi, jakoż ta ves s dvorem v svych mezech od staradivna vyméfena jest a jakož jsem to sama držala, nic sobě ani svým erbóm práva ani kterého vlastenství nepozůsta- vujici, to všecko právo ve dsky zemské vkládám ku pravému dědicství. A to také oznamuji, jest- liže by ta ves Rudice nemohla nalezena býti ve dskách a potom nalezena kdy byla, já, Kateřina předepsaná, to tímto vkladem mrtvím a mrtvé činím na všem a žádnej moci nebyti. 54. Jan z Kozojed Elšce z Kokor, manželce f.10v. svej, vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnu na vsi Šišmě, na tvrzi, na dvoře, na rybnících, na lesích, na lukách, na lidech platných a niko- mu nezávadních?) na svém vlastním dědicství tři sta zlatých a sedmdesáte zlatých a pět zlatých ve dsky zemské. Sám se příjemčím činiem s erby svými i se vším statkem svým. Mřežován. 55. Hanuš Kladivo z Jistebna Hynkovi z Kun- Cic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicstvie, tvrz a ves Cetochovice, s dvorem, s dvořiščem, s rybníky, s rybniščemi, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranú i neorani, s platy, użitky, s poplatky všeliakými, kterýmiž by jmény mohli jmenování býti, s sady, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s robotami spravedlivými, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s břehy, s po- toky, s vodami tekutými i netekutými i s jiným vším příslušenstvím, s mezemi, hranicemi, tak jakož to zboží již jmenované v svých mezech a hranicích od staradávna v svých mezech a hra- nicích záleží a jest vymezeno, tak úplně, jako sem to sám držal, nic sobě tu práva ani panstvie, ani kterého vlastenstvie nepozóstavuje, než to všecko ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému dě- dicství, jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 56. Hynek z Kunčic Elšce z Bytkova, manžel- ce své, na tvrzi Cetochovicích a na dvoře a na dolním rybníce i na mlýně se vším příslušen- stvím, na dédicství Z7Z//“ zlatých a XXV zl. k je- jímu pravému věnnému právu ve dsky vkládá a vpisuje. Příjemčím sám se toho statkem svým činí. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 57. Cenka z Pnótluk Prokopovi Plachómu z Vodërad a jeho erbôm na dvoñe pustém a na vsi pustej jmónem RosCitky + s pustÿm mlýmščem i s rybníky i s lesy i s háji i s chrastinami i s ho- ry*) i s doly i s lukami i pastvišči i s pastvami i s ülehlem i s rolí oranü i neoranü i s vodami te- kutými i stojecími i s tím se vším, což k tomu 3) Tak v orig. asi vlivem násl. doly. F.11 

Strana 122
122 dvoru i k tej vsi pustej od staradávna příslušelo a v svých mezách a hranicích vymezeno jest ane- bo přísluší, tak jakož jsem toho sama po před- sích svých v držení byla a užívala, nic sobě tu žádného panství ani vlastenství nepozóstavujíci, než to všecko právo, kteréž jsem na tom dvoře a na tej pusté vsi již svrchupsané jměla, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému jmění, držení a jich požívaní. 58. Čeněk z Lompnice Jana z Lompnice a na Meziříčí, hajtmana margrabství moravského, Ja- na Pňovského z Sovince, najvyšího sudího mar- gabstvie moravského, Albrechta z Šternberka a z Lukova na Holešově a Johanku z Předmostí, manželku svi, přijímá na pravý spolek na ves Mezeříč i na to na všecko, což má anebo ješče jmíti bude, a k tomu mocné poručníky dělá dětí svých, kteréž má aneb ješče jmíti bude. 59. Vilém a Kuneš, bratří vlastní z Vrchlabie a na Cekyni, i na místě bratra našeho mladšího*) Vilémovi z Pernstajna, najvysímu hofmistrovi?) království českého a dědicóm jeho ves Prosemce, ves Lísky s dvorem poplužným, s nivami a v Radvanicích tři člověky a ves pusti Mydlovary, ty všecky vsi svrchu menované s lidmi platnými i neplatnými, s roli oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s háji, s lesy, s chra- stinami, s luhy, s rybníky, s rybničiščemi, s voda- mi tekutými i netekutými, s činžemi, s poplatky, s robotami spravedlivými i s všeliakými požitky, kteříž by se kterak koli ménem menovati mohli, i s jiným se vším příslušenstvím, což k těm vsem svrchupsaným od staradávna příslušalo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ty vsi v svých mezích a hranicích od staradávna záleží a jsú vymezeny, se vším plným právem a pan- stvím i příslušenstvím, tak úplně a mocně, jako předkové náši držali a požívali“) a my po nich, nic sobč práva, panství ani kterého vlastenství na svrchupsanych*) vsech nezachovávajíce, ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pravému dédicství. 60. Jan z Lazník Dorotě z Zástřizl a její er- bóm i budücím její dvwor svuoj vlastní a dědic- ství ve vsi Strabemicích, kterýž mi se dostal po nebožtíku Jankovském, Svagru mém, se třmi podsedky pustými a s polúláním pustym, s puol rybníkem, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s pastvami, s pastviščemi, s sadem a což od sta- radávna k tomu dvoru příslušalo a přísluší, nic sobě v tom nezachovávaje žádného panství ani kterého vlastenství, to všecko ve dsky vkládám 1) Jde tu nepochybně o Jana z Vrchlabě, který r. 1530 s oběma bratry kupuje Záhlinice od Jana st. ze Štern- berka. 2) V orig. hochmistrovi. 3) Prepsäno z pův. požívaní. 1498 XVI a vpisuji ku pravému dědicství, držení, jmění a k dědičnému požívaní. A kdež by jemu to zboží již psané ve dskách svědčilo a příslušalo, toho tímto vkladem se odříká a odpisuje, sám se i erby své. 61. Mikuláš z Ořechového Jiříkovi Rackovi z Mrdic a z Uhřec Johance z Nitkovic, manžel- ce jeho vlastní, a jeho erbóm puol desáta lánu tu v Ořechovém a pravé dědicství, tak jakož sem sám kúpil od Mikulky z Zástřizl, s lidmi platný- mi i neplatnými, se vší činží, platy i poplatky malymi i velikými, užitky i požitky, kterýmiž se koli móny menovati mohń, v też pravo, jako jsem to sám držal, se vším panstvím, což k těm puol desátu lánu od staradávna slušalo a sluší, nic sobě ani svým erbóm na těch puol desátu lá- nu a jejich příslušenství žádného práva, panství ani kterého vlastenství tu nezachovávajíc, než všecko, což se svrchu píše a jmenuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicstvie, jmění, držení a jich požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernštejna]. Milonice.“) 62. Jaroš z Zelínek Prokopovi z Vodčrad <a Lidmile z Újezdce, mateři jeho,>"*) a erbóm je- ho tvrz Milomce se vsí, s dvorem 1 s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnými, s rybní- ky, s mlýnem, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s chrastinami, s voda- mi tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a') panstvím, což k té tvrzi od staradávna přísluší, tak jakož jsem toho v držení byl a užíval, nic tu sobě práva ani kte- rého vlastenstvie nepozůstavuje ani svým erbóm a budicim, nez to vSecko ve dsky vkliddm a vpi- suji ku pravému jejich jmění, držení a jich po- žívaní. 63. Prokop z Vodérad Anné z Mladče“), man- Zelce své, věna jejího II'/;* zlatých dobrých u- herských na svém vlastním dědicství na tvrzi a vsi Milonicích, na lidech platných i na tom na všem, což k tomu od staradávna příslušalo a pří- sluší XXV zlatých platu ročního ku pravému je- jímu věnu ve dsky vkládá a vpisuje a sám se to- ho věna příjemčím činí. 64. Prokop z Voděrad Lidmilu z Újezdce, ma- tef svů, dělám mocnú poručmcí dítek svých i všeho statku svého, ač by mne Pán Buoh ne- uchoval anebo potom dítek mých, aby všecek muoj statek na mate ma jiz psanů spadl, a jí mocně porůčím kromě věna manželky svej. %) Psáno -ních. 5) Nadpis asi touž rukou jako zápis. 9) Pretrženo asi písařem. 7) a je zcela drobnč nadepsáno. 8) V orig. Mradcze. f.11v. 

Strana 123
f.12 XVI 65. Samson a Kaspar, bratří vlastní z Ketře, na místě siwotkův nebožtíka Beneše Křtomilské- ho jakožto mocní poručníci ves Křtomil s dvo- rem, s tvrzků, puol Lípovej, puščiny Karlovské, s rybníky, s haltéři, s řekami, vodami tekutými i netekutými, s břehy, s lidmi platnými 1 neplat- nymi, s roli oranń i neorand, s platy, s uzitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s lesy, s chrastinami i s mlyny tu ve Kftomili a v Lipovej i s mlýnisky i s jiným se vším příslu- šenstvím a panstvím, což k těm vsem svrchu- psaným příslušalo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi, jakž ty vsi v svých mezech a hranicech od staradávna záleží a jsû vymezena*), vkládají ve dsky a vpisuji Arklebovi z Vickova a z Prusino- vic i jeho erbóm ku pravému jejich dédicstvi jmění a požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 66. Jiřík z Nákla přijímám Václava z Udrlic, bratra svého, na Roščín, kteréž já tu právo mám, i na to na všecko, což mám neb jmíti budu, na pravý a jednostajný spolek. 67. Jan Miñovskÿ z Laznik a na Müchnicich poručníka činím dětí 1 všeho statku svého, kte- rýž mám aneb jmíti budu, Alše Bruma z Žop tak, aby nad dětmi mými, dá-li jim Pán Buoh let dospělých, ač by mne Pán Buoh smrti prvé než dětí mých uchovati neráčil, dojíti, věrně a pravě učinil s statkem tím, a Klára, žena má, od- tud aby hýbána nebyla do svého stavu proměnění. 68. Johanka z Královej Hradce, někdy man- želka Adama z Stříbra, sama od sebe, od dcer svých, Kateřiny, Doroty, Apolony z Stříbra, ves Lužkovice se všemi požitky i panstvím i příslu- Senstvim, coz k tej vsi přísluší, totižto s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranů, s řekami, s potoky, s pastviščemi, s lesy, s chra- stinami, s lukami i se vším plným právem a pan- stvím, nic sobě ani svým erbóm, i ni potomkóm nepozóstavujíce, to všecko právo náše dědičné Janovi, Jiříkovi, Václavovi, bratřím vlastním z Tetova a z Malenovic, synóm nebožtíka Viléma Tetaura, ve dsky vkládáme a vpisujem k jich pravému dědičnému mění a držení. 69. Jiřík z Sovince všeho práva svého, což by kde jemu svědčilo ve dskách na ves Pňovice, na ves Lhotu, na ves Vřítov, na ves Lávku, na ves Veliki Senici i v Malej Semičce i na ves pustú Děšov, odříká se sám od sebe i od svých erbuov, a to všecko právo, což by jemu svědčilo a ve dskách se najíti mohlo, převodí na Jana Pňov- ského z Sovince a na jeho erby ku pravému je- jich dědicství, jmění, držení a požívaní. 1) Tak v orig. 2) Nadpis touž rukou jako zápis. 3) Opraveno z pův. převor. 1498-1499 123 20. Jan z Rudky Viktorynovi z Rudky a jeho erbóm dvuor svuoj v Rudce, I/. lánu s rolí ora- ni i neorant, s lesy, s horami, s pastvami, s lu- kami, s hony i se vším plným právem a příslu- šenstvím, což k tomu dvoru od staradávna pří- slušalo a přísluší a v svých mezách a hranicích vyměřen a zamezen jest, nic tu sobě na tom ani svým erbóm práva a dědicství nepozóstavuje ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému dědicství, jmění, držení a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernštejna]. 71. Léta od narozenie Syna Bożieho tisi- cieho dtyfsteho devadesátého devátého při hodu Svitek /6. ledna 1499] zaseden jest súd zemský v městě Olomici z rozkazanie najjasnějšícho kniežete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského, pána našeho milostivého, na němž jsú seděli páni a vládyky dolepsaní, totižto: duostojný u Boze otec a pán, pan Stanislav, biskup olomúcky, a pan Jan z Lomnice a na Meziřiečie, hajtman mar- krabstvie moravského, pan Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvyšie komorník markrabstvie moravského, pan Jan z Sovince, najvyšie sudí markrabstvie moravského a urozený vládyka Tobiáš z Hory Obřanské, najvyšie písař zemský, a tito páni a vladyky dolepsanie: pan Albrecht z Boskovic, pan Beneš z Boskovic, pan Jan Ber- ka z Dubé, pan Albrecht z Šternberka, pan Karel z Vlašimě, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Václav z Ludanic, pan Petr z Že- rotína; a z vládyk: Jakub z Šarova, hofrichtéř markrabstvie moravského, Hanuš Húgvic z Bi- skupic, Jaroš z Zástřizl, Zigmund Valecký z Mí- rova, Blud z Králic a Václav z Vitbachu. Vklad hradu a města Hranice.*) 72. Jan, vopať), Mikuláš, převor, Šimon, sub- převor, i vešken konvent kláštera hradišcského řá- du premonstratenského na povoleni najjasnéjsiho knížete a pána, pana Vladislava, uherského a če- ského etc. krále a markabie moravského etc., pána našeho najmilostivějšího, Vilémovi z Pern- štajna na Helfenštajně, najvyšímu hofmistru království českého, a jeho erbóm vkládáme a vpisujem sami od sebe i od svych potomkiw*) i konventu napřed řečeného zákona ku pravému dědicství*“), jmění, držení a pozivani se vším plným právem a panstvím, tak jakž od stara- dávna předkové náši jměli, drželi a požívali, nic sobě na tom ani svým potomkóm práva ani vla- stenství nepozóstavujíc, totižto hrad Hranice, 1) poto- oprav. touž rukou z erb. 5) V orig. dědědictví. 

Strana 124
124 město Hranice s předměstím a tyto vsi: Partul- tovice, Henrichvald, Střítež, Šumvaldy, Blahuto- vice, Lučiště, Najdek, Lúčku, Bělotín, Zbrašov, Heřmanice a v Polúvsí, co jsme v té vsi sami měli, drželi a toho požívali, s dvory, s lesy, s há- ji, s chrastmi, chrastinami, s rybníky, s rybnišče- mi, s řekami, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s mezemi, s hranicemi, s mlýny, s mlýniščemi, s kostelními podacími i se všemi i všeliakými pla- ty, užitky a požitky, důchody, kterými se koli jmény menovati mohü, to mésto Hranice i se všemi vsmi a jejich důchody, kterými se mény menovati mohůú, tak jakož se nahoře píše, ku pravému dědicství a panství, to všecko ve dsky vkládáme a vpisujeme, nic sobě nepozůstavujíc ani potomkóm našim, již psanému Vilémovi a jeho dědicóm. 75. Margreta z Ojnic prijímám na pravý spo- lek syny své Jana, Jindřicha, Oldřicha, Vanka na ves Skrben se vším její příslušenstvím a na věno své, kteréž na vsi Kostelci i na to na vše- cko, k čemuž právo mám neb jmíti budu. 74. Kunka z Lazův Johance a Anežce, sestrám vlastním z Lazův, právo své, kteréž mám po otci svém a dvofe i na tom zbozí v Lazích, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&- temi a se tfmi éturtmi tudieZz v Lazích, platnymi i neplatnymi, s pohilénim*) Hrabkovskÿm, kte- róż jest odprodáno od dvora, s robotami ornymi i žňovými a se dvěma podsedkoma, s sadem tu- díž v Lazích 1 s tů klučí, kteráž mi přišla od pa- na Procka?) i s jinym se vším příslušenstvím a právem, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ten dvuor v svých mezech a hranicích od staradávna vyměřený založen jest, s tím plným panstvím, tak úplně, jakož sem to sama držela a požívala, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani které- ho vlastenství nepozóstavujíci, ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky vkládám ku pravému dě- dicství, jmění, držení a požívaní. A jestliže by mi kde ve dskách ten dvůr s jeho příslušenstvím stál, to tímto vkladem mořím a mrtvím. 25. Elška z Dřínového a z Přílep Janovi Mi- ňovskému z Lazník a na Múchnicích a jeho er- bóm zboží své vlastní, ves Uherce“) s dvorem, se dvojím poplužím, s mlýnem, s mlýniščem, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s hájí, s jedným, kterýž slove Pazucha, a s druhým, kterýž slove Evan, což k Uhercím přísluší, se dvěma rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutymi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s lesy, s háji, s chrasti- 1) Toto slovo i s předložkou je nadepsáno nad řádkem. 2) z Kunstdtu? 1499 XVI nami 1 s chrastmi, s CinZemi, s robotami, s užit- ky i se všemi poplatky, kterýmiž koli mény me- nováni mohü byti, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží v svých mezách a hranicích jest vyme- zeno od staradávna, i se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží od staradávna příslušalo, tak jakož jsem sama držala, nic sobě tu ani svým erbóm, ani potomkóm na tom práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc ani pozüstavujíc, to vSecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému dédicstvi a pozivani. A jestliže by mi kde to zboží ve dskách zem- ských svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 76. Mikuláš z Počermc na místě bratří svých starších i mladších, Jana, Heralta, Jiříka, Jin- dřicha, Matěje, též bratří z Počernic, Kryštofovi Knoblochovi z Warnestorfu a jeho erbóm své vlastní zboží a dědičné, totižto dvuor s kopcem ve vsi Pacové, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranůú, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vr- binami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s ho- ny, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s robotami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s užitky a poźitky | s kury, s vajci i se vsemi poplatky, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru přísluší, tak jakož to zboží svrchupsané v Pacově s jeho příslušenstvím od staradávna v svých mezech a hranicích vyměřeno a zamezeno jest, a tak, jakož jsem to všecko sám držal a toho užíval, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, panství ani vlasten- ství nepozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, požívaní a k dědičnému držení. 77. Jaroslav z Hříšče purgrmistru a radě města Olomüce nynéjsim i budûcim dédicstvi své ve vsi Lukách*) na dolní straně VIP/, lânu s roli oranû i neoranû, s platy i s požitky, s vo- dami tekutými i netekutými, s břehy, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s chrastmi, chrastinami i s jiným se vším příslušenstvím, což k těm jeho lidem svrchupsa- nej vsi Lukých přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakož ta ves svrchupsaná v svých mezách a hra- nicích záleží a jest vymezena, jakož on to sám drZal i s královü berní i se vším plným právem a panstvím, nic sobé ani svym erbóm tu práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, než to všecko ve dsky vkládá a vpisuje ku pravé- mu dědicství a držení. 78. Mikuláš z Ořechového Anně z Lilče, man- 3) Tak v orig. Jsou to Uhřice (Zdounky). 3) Lukách opraveno z Lukych nebo obráceně. f.13 

Strana 125
XVI želce svej, sto zlatých dobrých uherských na vsi Ofechovém na lidech svych vlastních dédiénych!), usedlých, svobodných') a nezávadnych') ve dsky zemské vkládám ku pravému jejímu právu vén- nému. Příjemčí toho já, Mikuláš, sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovicj. 79. Záviše z Kokor Hynka z Vrahovic, ujce svého, na tvrz Tršice s jejím příslušenstvím i na to na všecko, což mám aneb jmíti budu, přijí- mám na pravý, dokonalý a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 80. Jan Mińovskj z Laznik a na Máchnicich manželce své vlastní Kláře z Krsovic II“ zlatých vénnych aa vsi Uhercích?) ve dsky vkládám a vpisuji a pfijemcim sám sebe činím*) vším stat- kem, což mám neb jmíti budu. Mrezován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 81. Petr z Jikve a z Vracova Filipovi z Zástřizl a na Kyjové a jeho erbóm ve vsi Téxánkách X Clovéküv a XI.*) mlynář s mlýnem, s lukami s vo- dami tekutými i netekutými, s pastvami, s past- viścemi, s roli oranń i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, se všemi užitky a požitky, s meze- mi, s hranicemi a se vším plným právem a pan- stvím, což k tej vsi a k tomu zboží a k těm X člověkóm a jedenádstému mlýnu od staradávna přísluší a záleží v svých mezech a hranicech, tak jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím svým na tom svrchu- psaném zboží nepozóstavuje ani vlastenství za- chovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, držení a požívaní. 82. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský margabie etc., oznamujem listem tímto všem, že jest nám ukázal list na pargameně s visutými pečetmi, celý, neporušený, mnoho mocný Štefan z Zápole, věčný hrabě země spískej a nadršpán království uherského, věrný náš milý, kterýmž jemu slovutný někdy Jan z Ojnic a z Střílek, a Jiřík z Ojmic na Bohuslavicích i s erby svými zapsali ves svů dědičnů a pustú, řečenů Tršaly, s dvorem a s rybníkem i s jejím vším příslušen- stvim ve IIII* zlat$ch uherskych dobrých, kteréž za m někdy Mikuláš z Ojmic, strýc jejich, od krá- le Matiáše, předka našeho slavnej paměti, hotové vzal, a k tomu jemu dali všecky listy a spravedli- vosti své, kteréž sú k tejž vsi měli, a nad to se odřekli všeho práva svého, kteréž koli k té vsi Tršalóm měli buď dskami, aneb knihami úřední- f.13v. čími | zapsané; a při tom času týž Štefan prosil, 1) Psáno -ních. 2) Viz pozn. ke vkladu č. 75. 1499 125 abychme jemu a dśdicóm jeho listu toho potvrdi- ti ráčili. Jehožto prosbu sluśni znajice a také na jeho služby, kteréž jest nám mnohé, věrné, pilné a ustavičné činil a činiti nepřestává, zření majíce, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královsků a jakožto margabie moravský potvrdili jsme jemu a dědicóm jeho listu svrchu- psaného a tímto listem potvrzujem ve všem jeho znění, položení, v punktích a klausulich, artykulich, tak, jako by tuto slovo od slova položen a vepsán byl, chtíce tomu, aby oni nadepsanü ves pustü Tršaly se vším jejím příslušenstvím v těch IIII“ zlatých uherských svrchupsaných*) měli, drželi a jí požívali a požívati mohli neb ji prodali a zastavili, jak se jim najlépe a najužitečněji zdáti bude, tak a tím obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé téhož margabství moravského svých dědičných vsi uží- vaji a użivati mohń, nynie i na budúcí časy, a to bez nasi, budücích naSich králův českých a mar- gabí moravských i jiných všech lidí všeliaké pře- kážky. A ktož by list tento měl s svrchupsaného Stefana, dédicüv a budücích jeho dobrü volí a svobodnü, chcme, aby tomu príslusalo plné právo všech věcí nahoře i dole psanych!). Tomu na své- domí pecet nási královskü k tomuto listu jsme pfivésiti kázali. Dán na Budíně v první středu postní léta božího tisícího čtyrstého devadesáté- ho osmého /28. února 14987 a království našich uherského osmého a českého XXVII% Tohoto listu k vlożeni ve dsky dani su poslovć ode pana hajtmana, pana Jana z Lomnice a na Meziříčí, pan Lipult z Krajku a pan Václav z Ludanic. 83. My, Štefan z Zápole, věčný hrabie země spiské a nadršpán království uherského etc., zná- mo činíme tímto listem všem vóbec, ktož jej uzří anebo čtúce slyšeti budú, že jakož máme list a po- tvrzení i dání s visutů pečetí od najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a čes- kého krále etc. a margabie moravského etc., pá- na našeho milostivého, kterýmž JKMt nám a dědicóm našim potvrditi ráčil listu urozených vládyk Jana z Ojmc a z Střílek a Jiříka z Ojnic a z Bohuslavic i jiných všech listův a spravedl- ností, kteréž svědčí na ves pustú i s rybníkem a s dvorem i vším jejím příslušenstvím, ménem Tršaly, a to nám a dědicóm našim dědičně dává a zapisuje, v kterémžto také listu JKMti zna- menitě dobrá vůle obsažena a položena jest, ač by kto ten list JKMti od nás a dědicův na- šich s dobrú vůlí měl, aby jměl tůž plnů moc a právo, jako my sami a dědicové náši, jakož pak ten list a zápis JKMti sám v sobě to šíře vypravuje a světleji zavírá. Protož my, svrchu- psaní Štefan, sami od nás i od dědicův našich 8) Zde následuje přetržené a. *) V orig. bez tečky. 

Strana 126
f.14 126 dali jsme a tímto listem mocně dáváme náši dob- rÁ a svobodnü váli urozenym vládykám Vítkovi z Dobrčic a na Říkovicích a Stiborovi z Dobréic a na Přestavicích, bratřím vlastním, na ten list JKMti i na to všecko právo, chtíce tomu, aby oni ke všem věcem v tom listu zapsaným prá- vo měli, tak jako my sami a dědici náši, a tak, jako by v témž listu JKMti oni sami jmény svými napsání a postaveni byli. Tomu na potvr- zení my, svrchupsaný Štefan, pečet náši dobro- volně s naším vědomím přivěsiti jsme dali k to- muto listu. A pro lepší jistotu a svědomí věcí svrchupsaných'*) připrosili jsme urozených pánův, pana Albrechta z Šternberka a z Lukova a pana Hynka z Ludanic a na Rokytnici a urozených vládyk, Viléma Hřivína z Újezda a na Veletinách, Václava Stojana z Přestavlk a na Vežkách, Čen- ka Kužele z Žeravic a na Bánově a Jana z Vla- chovic, že sú také své pečeti podlé naší k tomuto listu sobě a erbóm svým bez škody přivěsili. Jenž jest psán a dán na Trenčíně v neděli den svatých Tří králův od narození Syna Božího MCCCC?%9 léta pocítajíc [6. ledna 1499]. 84. Jakub Sárovec z Sarova a na Krumsiné Fi- lipovi z Zástřizl a na Kyjově a jeho erbóm ves Čelužnici a ves pustů Hostašov s dvorem tu v Ce- lužmici, kterýž mezi lidi rozdán jest pod plat, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, poplat- ky, robotami, s lovy, s hony, s rolí oranü i neora- nû, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s horami, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lesy, s háji 1 s sadem, s vodami tekutými i stojatými, s rybní- ky, s rybniščemi, s haltéři, s mlýny, s mlýnišče- mi, s kury, s vajci i s jiným se vším příslušen- stvím a panstvím, což k těm vsem a dvoru pří- slušelo a přísluší od staradávna, s mezemi, hra- nicemi, jakož to zboží svrchupsané v svých me- zách a hranicích záleží a jest vymezeno, tak ja- kož jsem to sám držal a požíval, nic sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství ne- zachovávaje, ani pozóstavuje, než to všecko vklá- dám a vpisuji ku pravému dědicství, k držení a požívaní. 85. Bernart z Konecchlumie na místě b[rat]ra svého mladšího Jana též z Konecchlumie zboží a dědicství své Jakubovi z Sarova a na Krumpsiné a jeho erbóm, ves Ptení a ves pustá Bernov s dvo- rem, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, po- platky, robotami, s lovy, s hony, s rolí oranů i ne- oranü, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s hora- mi, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lesy, s há- ji, s sady, s vodami tekutými i netekutými, s po- toky, s rybníky, s rybniščemi, s haltéři, s mlýny, s mlýniščemi, s kury, s vajci i s jiným se vším 1) Psáno -ních. 1499 XVI příslušenstvím a panstvím, což k těm vsem a dvoru příslušalo a od staradávna přísluší, s me- zemi, s hranicemi, jakož to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích záleží a jest vymeze- no, tak jakož jsem to sám držal a požíval, nic sobě ani svým erbóm a budücím potomkóm tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozóstavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, k jmění, držení a dědičnému požívaní. 86. Anežka z Lazův Jiříka z Vážan, manžela svého, k čemuž právo mám tu v Lazích, i na to na všecko, což mám neb jmíti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 87. La. Páné tisícího &tyrstého devadesáté- f.14 v. ho devátého při hodu sv. Jana, křtitele Božího [24. června 14997, zaseden jest súd zemský v mě- stě Olomúci z rozkázaní najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markabie moravského, pána našeho mi- lostivého, na němž sú seděli páni a vládyky dole- psaní: pan Jan z Lompnice, hajtman margabství moravského, pan Ladslav z Boskovic, najvyší ko- morník margabství moravského, pan Jan Pňov- ský z Sovince, najvyší sudí téhož margabstvie, a urozený vládyka Tobiáš z Hory Obřanské, naj- vyší písař zemský; pan Albrecht z Boskovic, pan Beneš Črnohorský z Boskovic, pan Albrecht z Šternberka, pan Karel z Vlašimě, pan Jiřík z Viasimé, pan Hynek?) z Ludanic, pan Václav z Ludanic, podkomoří margabstvie moravského, pan Petr z Žerotína; a z vládyk: Jakub z Šarova, hofrychtéř | margabstvie moravského, Hanuš Húgvic z Biskupic, Jaroš z Zástřizl, Zygmund Valečský z Mírova, Blud z Králic a Václav Pav- lovský z Vitbachu. 88. Jakub Románek z Čech Kateřinu, dceru svû z Čech, a její děti na dva dvory v Rostání, kteréž držím, s jejich se vším příslušenstvím i na to na všecko, což mám aneb jmíti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 89. Burian z Vlënova i s svými erby Janovi Vlachovskému z Vlachovic a jeho erbóm ves pustá Polichno s dvorem, s sady, s mlýnem, s mlynistém, s u£itky i s požitky i se všemi po- platky, s roli oranû i neoranû, s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi, s řekami, s vodami tekutý- mi i netekutými, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami i s jiným se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi od stara- dávna příslušalo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakož ta ves jmenovaná v svých mezech a hranicích jest vymezena a zamezena, se vším pl- 2) Následuje z Vlašimě, podtečkované na znamení neplatnosti. 

Strana 127
1.15 XVI ným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož jsem to měl, držel a požíval, nic sobě ani svým erbóm na tom nepozůstavuje, to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému jejich pan- ství, k dědicství, jmění, držení a požívaní. A jestliže by komu ve dskách to svědčilo, to tímto vkladem mořím. 90. Přibík z Zahrádky, jménem Petr, Vilémovi Rivinovi z Újezda a erbóm jeho tvrz Veletiny, ves tímž ménem Veletiny, ves Vlčnov s kostel- ním podacím, ves Račovice“) s kostelním poda- cím, s dvory, s mlýny, s řeků Olsavú, s ščepnice- mi, s platy hodnými i sladovnými, s robotami, s spiláním piva, kteréž podsedníci bez záplaty dě- lati mají, i s hlásným, kteréhož z tej vsi Veletín na tvrz dávají, s vinohrady, s šafránnými platy, kteréz dávati mají, s rolí oranü i neoranü, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s horami, s doly, s háji, s luhy, s chrastmi, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s u- žitky, s požitky i se všemi poplatky, s rybníky, s rybničiščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží i tí dvorové i všecko nahoře psané panstvie v svých mezech a hranicích i každé zvlášče záleží a sú vyměřena, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenství neza- chovávaje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému panství, k dědičnému jmění a požívaní. 91. Sobek Bilík z Kornic Kateřinu z Kravař, manželku svů, činím mocnůú poručmicí dětí svých a všeho statku svého, dopustil- by Pán Buoh smrt na mě prvé, nežli by synové moji let došli, aby ota všeckým statkem mým i dětmi mými vládla jako mocná poručnice až do let svrchupsa: nych?), jestliže by stavu svého vdovského nepro- měnila. 92. Ondřej z Dubové Lúky Valentina z Lezm- ce a jeho erby přijímá na pravý spolek na dvuor svuoj dědičný v Húserově Lhotě a na IIII lány platné a na III zahradníky k tomu, na rybníky, na lesy, na lüky, na řeku i na to na všecko, což k tomu dvoru přísluší. Mřežován. 93. Hynek z Kunčic Janovi Skrbenskému z Doloplaz a jeho erbóm své vlastní zboží a dě- dicství, tvrz a ves Cetochovice s dvorem a s dvo- řiščemi, s rybníky a s ry[b]niščemi i s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranů i neoranü, s pla- ty i s užitky i s poplatky všeliakými, kterýmiž by mény mohli menováni býti, s sady, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s robotami spravedli- 1) Tak v orig. Jsou to Hradčovice. 1499 127 vymi, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami. s břehy, s potoky, s vodami tekutými i netekutý- mi i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi již menovanej od staradávna příslušalo a přísluší, i s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zbo- ží již menované v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, tak úplně, jako jsem to sám držel, nic sobě tu práva ani panství, ani kterého vlastenství nepozóstavuje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědicství a panství, k jmění a požívaní*). Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 94. Mandalena z Lompnice Heraltovi 2 Kun- státu, manželu svému, a dědicóm jeho tvrz Hon- čovice se vsí, s mlýnem, ves Březové, v Meziích VII člověků, kteříž k tomu panství příslušejí, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s hony, s lovy i s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s čin- žemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami i s užitky a požitky i se všemi poplatky, s řeka- mi, s břehy i se všemi rybníky, s rybničiščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých me- zích a hranicích zvlášče záleží a jest vymezeno, nic sobě ani svym erbóm, ani budücim potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenství neza- chovávaje ani pozóstavuje, než to všecko, jakož se svrchu píše jim ku pravému jich dědičnému jmění, držení a požívaní ve dsky vkládám a vpi- suji. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 95. Heralt z Kumnstátu Hanušovi Húůgvicovi z Biskupic a jeho dědicóm tvrz Hončovice se vsí, s mlýnem, ves Březové, v Mezicích sedm člověků, kteříž k tomu panství příslušejí, s dvory, s rolí oranú i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s hony, s lovy, s čiž- bami, s mezemi, hranicemi, s činžemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami i s užitky a po- žitky, se všemi poplatky, s řekami, s břehy i se všemi rybníky, s rybničiščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchu- psané od staradávna v svých mezech a hranicích zvlášče záleží a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství nezachovávaje, ani pozóstavuje, než to všecko tak, jakož se svrchu píše, jim ku pravému jich dědičnému jmění, dr- žení a požívaní ve dsky vkládám a vpisuji. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. 2) Psáno -ních. 3) V orig. požívají. 

Strana 128
f.15 v. 128 96. Margreta z Sumvaldu i s svými erby Při- bíkovi Mládencovi z Milicína a jeho erbóm dě- dicství své vlastní, kteréž jsem měla v Šumvaldě, v Svinové, v Libiné na Malej Strané, v Mirotín- ku, s roli oranü i neoraná, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s lu- hy, s chrastmi, chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s rybníky, s rybni- čiščemi, s potoky, s břehy, s vodami tekutými 1 netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a sú vyměřena, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dücim potomkóm práva, panství ani kterého vla- stenství tu nezachovávajíc, než to všecko, jakž jsem to sama držela, vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému jejich jmění, držení a poží- vaní a ku právému panství a dědicstvie; a jestli- že by komu ve dskách svědšilo, to já, svrchupsa- ná Margreta, tímto vkladem mořím mocně. 97. Johannes z Kunovic Jana z Proskova na hrad Jičín i na to všecko jičínské zboží se vším jeho příslušenstvím přijímá na pravý spolek. M+reżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovicj. 98. Elška z Zerotína, mocná porucnice sirot- kův nebožtíka Beneše Pražmy z Bielkova, Joha- nnessovi z Kunovic a jeho dědicóm své vlastní zboží a dědicství, totižto mivu, kteráž příslušela k zboží leščenskému a kteráž leží proti stavu na Betvi, tak, jakZ ta niva v sobé jest dlühá a &iro- ká a zamezená, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož tu nivu předkové moji drželi a jí požívali a já po nich, nic sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm tu na tej nivě práva, panství ani kterého vlastenství nepo- zůstavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičné- mu mění, držení a požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 99. My, Matiáš, z boží milosti uherský, český etc. král, moravský a lužicský markabie, lucem- burský a slezský vývoda etc., oznamujem tímto listem všem vóbec i každému zvlášče, jakož na nás spadl jest odmrtí dvuor s jeho příslušen- stvím ve vsi Tučíně po Jiříkovi, řečeném Milčík. I přistúpil jest před nás slovutný Václav z Vit- bachu a z Pavlovic, věrný nám milý, pokorně nás proše, abychom jemu právo náše na jmeno- vaném dvoře se vším příslušenstvím, ač které máme aneb jmíti móžem, milostivě dáti ráčili. A my znamenavše jeho slušnú prozbu a vskutku shledavše mnohé včrné a ustavičné služby, kte- v) Všechny dosavadní zápisy jsou touž rukou. Odtud se ruce mění. 1499-1500 XVI réž jest nám činil, činí a činiti nepřestává, chtice jemu toho vděčnost, jakož pak slušné jest, oká- zati, s dobrým rozmyslem a mocí naší královsků jakožto král český a markabie moravský dali jsme a tímto listem dáváme jmenovanému Vá- clavovi, jeho erbóm i tomu, ktož by tento list měl s jejich dobrúů vůlí, všecko právo náše, ač které máme na svrchupsaném dvoře s jeho pří- slušenstvím a jiných důchodích, jakýmiž koli jmény mohů jmenovány býti a což jest k němu od staradávna příslušalo a ješče přísluší, ku pra- vému jmění, držení, požívaní bez naší, budúcích našich, margabí moravských, i jiných všech lidí všeliaké překážky. Tomu na svědomí pečet náši královskú kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Budínč v úterý na svatého Jeronyma od narození Syna Božího tisíciho čtyrstého osmde- sátého třetího /30. září 14837, království našich uherského etc. XXVI. a českého XV. léta. Toho listu k vložení dáni sú poslové od pana Jana z Lompnice, hajtmana margabství moravského, pan Albrecht z Boskovic a pan Jiřík z Vlašimě. 100. Jiřík z Symře Václavovi z Lukova, Bar- bofe z Kunovic, manželce vlastní téhož Václava, a jich dědicóm své vlastní zboží a dědicství, to- tižto mlýn ve vsi v Měšečnej Lhotě s IP/, čtvrtí rolí s lidmi platnými, s robotami, s užitky, s há- ji, s chrastmi, s chrastinami, s řekami, s potoky, s lukami, s pastvami, S pastviščemi, s rolí oranú i neoranú, s hranicemi, s mezemi i se vším plným právem, panstvím a príslušenstvím, jakož ten mlýn s tú rolí v svých mezech od staradávna záleží a jsú vyměřena, nic sobě tu ani svým er- bóm, ani budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenstvi nezachovavajic, tak jakoż jsem to sám držal, to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění, držení a požívaní.') Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Sedánie a zasezenie südu o Svieckách anno MV* v Olomüci.?) 101. Li. od narozenie Bożieho tisicieho pčtistého pri hodu Sví&ek /ó. ledna 1500] zase- den jest súd zemsky z rozkazanie najjasnóejsieho knieżete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského, pána našeho milostivého, na němž jsú seděli páni a vládyky dolepsaní: kněz Stanislav, biskup olo- mücky, pan Jan z Lompnice na Meziřiečí, hejt- man markrabstvie moravského, pan Ladislav z Boskovic, komorník, pan Jan Pňovský z Sovin- ce, sudí najvyší markrabstvie moravského, Jo- 2) Nadpis je touž rukou jako zápis. 

Strana 129
f.16 XVI hannes z Opavy, najvyší písař zemský, pan Be- neš Črnohorský z Boskovic, pan Jan Berka z Dubé, pan Albrecht z Šternberka, pan Sigmund z Dúbravice, pan Karel z Vlašimě, pan Lipuolt z Krajku, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hynek z Lu- danic, pan Petr z Žerotína; a z vládyk: Jakub z Šarova, Hanuš Haugvic z Biskupic, Jaroš z Zá- stiiezl, Sigmund Valecký z Mírova a Václav Pavlovský z Vitbachu. 102. Jindřich Tunkl z Brmečka Kateřině z Rožmitále, manželce svej, na vsi Rovenském, na vsi Postřelmuovku, na vsi Vyšihořie, na vsi Své- bohov a na vsi Zborovu a na vsi Jedl, na vsi Drozdavu, na vsi Vaclavovu, na vsi Pivoninu, na vsi Kosovu, na vsi Hněvkovu, na městečku pod Hostejnem, na vsi Jakuboviciech, na vsi DBfeznej, na vsi Písafovu, na vsi Klášterci, na vsi Olšanech, na vsi Dübravici, ng vsi Rudé, na - vsi Hostezi!), na vsi Kubcové, na vsi Hartvíko- vě, na vsi Bušíně, na Janúšově, na vsi Kom- ňátce a na vsi Raškově puol třeticho sta kop gro- ší míšenských platu ročnieho v puol třetiem tisíci kopách groší míšenských ku pravému jejiemu vénu ve dcky vkládám a vpisuji. Pfíjeméí toho věna sám Jindřich Tunkl se všiem svým stat- kem, což má neb mieti bude. 103. Arkleb z Víckova Bernartovi a Václavo- vi, bratřiem vlastniem z Žerotína a jejich erbóm své vlastnie zbožie a dědictvie, totižto K#tomil, turz à s dvorem a ves Křtomil, puol vsi Lipovej i to všecko, což jest tu v Lipovej držel, pole Kar- lovské, kteréž příslušie k Lipovej, s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s čin- žemi, s platy, s poplatky, s lukami, s lesy i s chra- stinami, s potoky, s rybníky i s rybničištěmi, s mlýny i s mlýništěmi, s vodami tekutými i ne- tekutými i se všiem jiným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží svrchu jmeno- vanému od staradávna příslušelo a přísluší, s me- zemi, s hranicemi, tak jakož to zbožie svrchu- psané od staradávna v svých mezech a hraniciech záležie a vyměřena jsú, i se všemi jinými užitky a požitky, jakýmiž se kolvěk jmény jmenují aneb jmenování býti mohůúů, tak jakož sám to držal, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom nezachovávaje ani pozuostavuje, to všecko ku pravému jmění a držení jich dědičnému a ku pravému jich dědic- tví ve dcky vkládá a vpisuje. 104. Jan z Lompnice a na Mezeñieët, v ty časy hejtman markrabstvie moravského, na místě Barbory z Rudy, sirotka nebožtíka Alše z Rudy, s radů pansků dědictvie vlastnie, totižto tvrz a ves Moštěnice, se všiem jejich příslušenstvím, 1) Tak v orig. Jsou to Hostice. 1500 129 s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, činžemi, s platy, s poplatky i se všemi užitky a požitky, kterýmiž koli jmény mohů jmenování býti, s rybníky, s rybničišti, s vodami tekutými i stojatými, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s horami a údolími i se všemi me- zemi a hranicemi, jakož to zbožie moštěnské od staradávna v svých mezech a hraniciech záleží a jest vymezeno, nic sobě tu na tom zboží již psa- ném a jeho příslušenstviem prâva, panstvie ani vlastenstvie nepozuostavuje, ani zachovávaje, ani sirotku tomu již dotčenému, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji Václavovi Trut- manskému z Porostlé a jeho erbóm ku pravému dědictví a panství, k držení a požívaní. A pakli by komu jinému ve dckách zemských bylo vlo- ženo, tehda tiemto vkladem všecko mořím a mrtvím. Přetrhán a na okraji Jan z Per[nštejna]. 105. Anna?) z Veliké Senice Janovi Pňovské- mu z Sovince a jeho erbóm dvuor v Velikej Se- nici v Vodnej ulici s sedliskem a ohradá, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&- témi, s mezemi, s hranicemi i se všiem plným právem, panstvím a toho dvoru příslušenstvím, tak jakž máti má Margeta, manželka Viktory- nova, měla, držela a požívala, nic sobě tu na tom nepozuostavujíci práva ani panstvie, než to vše- cko vkládám a vpisuji ku pravému dédictví, pan- ství, jmění, držení a k dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji pravděpodobně touž rukou jako zápis Tento vklad ve dcky vjíti nemohl proto, že Anna jest mužem zavázána. 106. Jan Žopský z Žop Albrechtovi z Baště a jeho erbóm ves Žákovice s dvorem, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastvami i s pastvistémi, s háji, s lesy, s chrastinami, s rybníky, s rybni- čištěmi, s vodami tekutými i netekutými, s pta- čími lovy všelijakými i s jinými lovy všelijaký- mi, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s poplatky všelijakými a požitky, kteříž by se kterakým koli jménem jmenovati mohli, i s ji- ným se všiem příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsanej a k tomu dvoru od staradávna pří- slušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak ja- kož to zbožie v svých mezech a hraniciech od staradávna záleží a jest vyměřeno, se všiem plným právem a panstvím, s mlýnem a jeho po- žitkem i s oběma břehoma, tak úplně a mocně, jakož jsem sám držel, nic sobě práva, panstvie ani kterého vlastenstvie tu na tom nezachovávaje ani pozuostavuje ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, než to všecko vkládám a vpisuji ve 2) Tento zápis se opakuje v této knize jako č. 118. f.16 v. 

Strana 130
Li? 130 dcky ku pravému dědictví, jmění, držení a dě- dičnému požívaní. Pretrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 107. Ondráček a Jiřík z Duboluky Albrechtovi z Basté a jeho erbóm dvuor svuoj vlastní dódić- ny v Hüserové Lhoté se čtyřmi lány role a se fmi podsedky, s rolí oranü i neoranü, s rybní- ky, s lesy, s chrastinami, s lukami, s pastvistmi, s pastvistémi!), s potoky i se všemi požitky, kte- rýmiž by koli jmény mohly jmenovány býti i se všiem panstvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru od staradávna příslušelo a přísluší a v svých mezech vyměřeno jest, nic tu sobě pan- stvie ani kterého vlastenstvie zachovávajíc, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví a jmění, držení a dědičnému požívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. 108. L« od narozenie Syna Bożieho tisi- cieho pětistého při hodu svatého Jana, křtitele Božieho [24. června 1500], zaseden jest súd zem- ský z rozkázanie najjasnějšícho kniežete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského, pána našeho milosti- vého, na němž jsú seděli páni a vládyky dole- psaní: kněz Stanislav, biskup olomúcký, pan Jan z Lomnice na Mezeřiečie, hajtman markrabstvie moravského, pan Ladslav z Boskovic, najvyšie komorník téhož markrabstvie, pan Jan Pňovský z Sovince, najvyšie sudí markrabstvie morav- ského, Johannes z Opavy, najvyšie písař zem- ský, pan Albrecht z Šternberka, pan Karel z Vla- šimě, pan Jiřík z Vlašimě, pan Lipolt z Krajku, pan Hynek z Ludanic a pan Petr z Žerotína; a z vládyk: Jakub z Šarova, hofrichtéf markrab- stvie moravského, Hanuš Haugvic z Biskupic, Sigmund Valecký z Mírova, Jaroš z Zástřizl, Blud z Králic a Václav Pavlovský z Vitbachu. Město Jevíčko.*) 109. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmacký, charvátcký etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že jsme prošem od statečného Hamuše Haugvice z Biskupic na Búzově, věrného našeho milého, jakož má a drží město Jevíčko s jeho příslušenstvím, v markrabství moravském ležície a k témuž markrabství příslušející, v znamenitej summě od předkuov našich i také od nás zapsa- né, abychme jemu a erbóm jeho též město s jeho příslušenstvím k dědictví dáti a vysvoboditi rá- 1) Tak se opakuje v orig. %) Nadpis asi touž rukou jako zápis. 1500 XVI čili. K kteréžto prosbě nakloněni jsúce pro mno- hé věrné, pilné a ustavičné služby, kteréž jest nám činil, činí a potomně činiti má a povinen bude, čím k sobě od nás milost náši náchylnější pozná. A protož s dobrým rozmyslem a radú věrných našich, mocí královsků a jakožto mar- krabie moravský dali jsme a tiemto listem dává- me témuž Hanušovi, erbóm a budücím jeho na- depsané město Jevíčko s všiem a všelijakým je- ho příslušenstvím ku pravému a svobodnému dědictví, dáváme a vysazujeme tak, že je po ten- io čas dědičně jmieti, držeti a jeho požívati mají a moci budú tiemž všiem právem, obyčejem a zpuosobem, jakožto i jiní obyvatelé téhož mar- krabstvie svých dědičných a svobodných měst požívají nynie i na budúcie věčné časy. A jakož jest také v témž městě klášter zákona a řádu sva- tého Dominyka, ten zvlástnie milosti svrchupsa- nému Hanušovi, erbóm a budůcím jeho v opravu a v obranu dáváme, takže oni jej v svej obraně a v opravě jmieti a držeti mají a moci budú ny- nie i budúcně, žádných jim ani lidem jejich útis- kuov ani kterých obtiežností mimo spravedlivost nečiníce, ani jiným činiti dopůštějíce, tak jakož jim toho dokonce věříme, přikazujíce hejtmanu, najvyším komorníku a sudiem markrabstvie mo- ravského, nynějším i budúciem, věrným našim milým, abyste, když kolvěk od často psaného Hanuše Haugvice požádání budete, město Jevíč- ko předepsané s jeho příslušenstvím i tento náš list ve dsky zemské vloZiti?) a vepsati kázali, ji- náč toho nečiníce. A ktož by list tento měl s svrchupsaného Hanu$e, dédicuov a budücíich jeho dobrń a svobodniu vuoli, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svědomie pečet náši králov- skú k listu tomuto přivěsiti jsme kázali. Dán v Prešpurce v středu na den svatého Linharta léta božieho tisícieho čtyrstého devadesátého de- vateho [6. listopadu 1499] a království našich uherského desátého a českého dvadcátého devá- tého. Tohoto listu k vložení ve dcky dáni jsú po- slové od pana hejtmana, pana Jana z Lompnice a na Mezeřiečí, pan Karel z Vlašimě a pan Jiřík z Vlašimě. 110. Adam z Cimburka a na Tovačově Elšce z Bytkova, manželce Hynka z Kunčic, na svém vlastniem zboží dědičném a žádnému nezávadném, totiżto na vsi Bolelici s jejiem příslušenstvím tři sta zlatých a pět a dvadceti zlatých dobrých uher- ských ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pra- vému jejiemu věnnému právu na místě téhož Hynka, tak jakoby to on sám na svém vlastniem 3) Toto slovo se opakuje nepřetrženo. 

Strana 131
f.17v. XVI zboží dědičném ve dcky vložil a vepsal. Příjemčí toho věna týž Adam z Cimburka. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 111. Vítek z Valu a z Biskupic Janovi Onší- kovi z Bílkovic a jeho erbóm na místě Jana, si- rotka Hynka Dwuoně z Žákovic, z rozkázanie pá- ně hejtmanova a pánuov tvrz Ořechové se vsí celů Ořechové při tej tvrzi ležiecí, ves druhů ce- lú pustú Loštice s kostelním podaciem, totiž v Ořechovém, s dvorem, štěpnicí, s rolí oranů i neorani, s lukami, s pastvami, pastvištěmi, s ho- rami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, s užitky i požitky i se všemi poplatky, s břehy, s potoky tekúcími i netekúcími i se všiem plným právem a celým panstvím a příslu- šenstvím, jakož to zbožie od staradávna v svých mezech ukazuje i každé zvláště záleží a jsúů vy- měřena, nic sobě ani svym erbóm, ani budücím potomkóm, ani Zádnému jinému práva, panstvie ani kterého vlastenstvie ani platuov neb jakych koli uzitkuov nezachovávajíc, neż to vsecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 112. Petr, hrabie od svatého Jifie a z Pezinku ete., Hynkovi a. Protivcovi, brattiem vlastniem z Zástiiezl a na Zdániciech, a erbóm jich ku pra- vému dědictví a panství zbožie své dědičné, hrad Ždánice s dvorem poplužným, s městečkem Ždá- nicemi i se všiem jejiem příslušenstvím | a což k dvoru pfisluśi, s roli oranń i neorani, s lukami, s pastvami, s pastvistémi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s horami i s doly i s hony i s lovy, s meze- mi, s hranicemi, s vodami tekńcimi i netekńcimi, s potoky, s rybníky, s břehy i s rybničištěmi, s lidmi poplatnými i nepoplatnými, s činžemi, s robotami s malými i velikými i s vinami 1 se všemi poplatky i požitky tu v městečku Zdäni- ciech i se všiem jiným právem, příslušenstvím a panstvím, což k tomu zboží Zdánickému od sta- radávna příslušelo a sluší, aneb kterýmiž koli jmény mohly by jmenovány býti, jakož v svých hraniciech a mezech jest vysazeno a vyměřeno, tak jakož jsme to sami držali až do sie chvíle, nic sobé ani svym erbóm, ani budücím potom- kóm, práva, panstvie a vlastenstvie tu na tom nezachovávajíc, než to všecko, což se svrchu píše a jmenuje, ku pravému dědictví a panství 1 k držení ve dcky vkládám a vpisuji. 113. Aleš z Vrahovic Ofce z Zástřiezl, man- želce svej, půl osma sta zlatých na tvrzi Draha- novicích a na dvoře poplužném, na lidech used- lých i neusedlých, na lesiech, na lukách i na ryb- 1) Viz pozn. k zápisu č. 105 této knihy. 1500 131 niciech i na tom na všem zboží a příslušenství, kteréž k tej tvrzi a dvoru přísluší, ku pravému jejiemu věnu ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčí toho věna činí se Aleš svrchupsaný tiem všiem, což má aneb mieti bude. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. 114. Jiřík z Choltic a na Vlkosi, Alené z Vra- hovic, manželce svej, puol čtvrta sta kop a pěta- dvadceti kop groší širokých dobrých střiebrných pražských na tvrzi Vlkoši, na vsí Vlkoši, což tu mám na mlýně, na dvoře poplužném i na tom na všem svrchupsaném zboží, na lidech platných i neplatných, usedlých i neusedlých ku pravému jejiemu věnnému právu ve dcky vkládá a vpisu- je. Příjemčieho činí toho věna sám sebe všiem statkem svým, kterýž má neb mieti bude. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 115. Matúšek z Dřevohostic Vilémovi z Pern- Xtejna, najvysiemu hofmistru královstvie české- ho, a jeho erbóm dvuor svuoj Mydlovarsk$ de- dićny, svobodný, nezávadný, s roli orani i ne- oranú, s mezemi, s hranicemi i se všiem plným právem a příslušenstvím, tak jakž od staradávna vyměřen a v svých mezech leží, nic tu sobě nepo- zuostavuje, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravé- mu dědictví a k dědičnému požívaní. 116. Jan z Črtoryj, mocný poručník statku si- rotka nebožtíka Jiříka Litenčického z Zástřiezl, z rozkázanie a nálezu panského Janovi Zúbkovi ze Zdětína puol druhé hřivny věnného práva pře- vodí z Slezan na Trúbky a ve dsky vkládám a vpisuji k vénnému právu. Mreżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 117. Jan Zúbek ze Zdétína déti suć na puol sedmý hřivny groší věnného práva, kteréž na Trúbkách má, přijímá na pravý a jednostajný spolek. Mřežován. 118. Anna‘) z Veliké Semice Janovi Pňovské- mu z Sovince a jeho erbóm dvuor v Velikej Se- nici v Vodnej ulici s sedliskem a ohradu, s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviś- těmi, s mezemi, s hranicemi i se všiem plným právem, panstvím a toho dvora příslušenstvím, tak jakž máti má Margeta, manželka Viktory- nova, měla, držela a požívala, nic sobě tu na tom nepozuostavujíci právo ani panstvie, než to vše- cko vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, pan- ství, jmění, držení a k dědičnému požívaní. Pretrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. 119. Jiřík Smetana z Osvětiman, púste[v Jník od svatého Klimenta, Hynkovi a Protivcovi, bratřiem vlastnim z Zást£iezl a na Zdániciech, a jich erbóm svuoj dźl ve vsi Osvétimanech i s ko- stelním podaciem, s lesy, s háji, s chrastinami, 

Strana 132
f.18 132 s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s mlý- ny, s mlýništěmi, s rolí oranů i neoranú, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastvistćmi i se vSiem panstvim a příslušen- stvim, s mezemi, s hranicemi, s użitky a poplat- ky, což k tomu zboží a dědictví od staradávna záleží a jest vyměřeno se všiem příslušenstvím, tak jakož jsem to sám držel a požíval, tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svym, ani budńciem nepo- zuostavuje | ani zachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, držení i požívaní. Hrad Jičín.*) 120. Johannes z Kunovic Janovi Viktorynovi, Jiříkovi, Bartolomějovi a Bernartovi, bratřiem vlastniem z Žerotína, jich erbóm a budúcím po- tomkóm dědictvie své vlastnie a dědičné zbožie, totižto hrad Jičín a město Jičín s mýtem a s pi- vovary a s platem pivovarným, s masnými krá- my, s valchovní súkenicí, s pekarskými stoly, s ševcovskými dubnicemi, s mýtem od stoluov solných, s platem od vinného šenku, městečko Hustopeč s platem pivovarným a s mýtem jar- markovým, s platem od šenku vinného a od šenku piv starých hostinských a s valchovní súkenicí, městečko Starý Jičín a vsi dolepsané, zejména tyto: Lúčku, Bernartice, Palačov, Petrkovice, Šanov, Vysoki, Milotice, Janovice, Hůrku, Lho- tu, Porub, Stráník, Hostašovice, Kojetín, Kun- vald, Jesenici, Žilinu s dvorem zástavním, s lid- mi v nich platnými i neplatnými, s kostelními podaciemi v městě Jičíně, v městečkách 1 ve vsech i kdež jsů koli na tom jičínském zboží, s dvory, s poplużiemi, s roli oranń i neorani, s poplatky, s użitky, s robotami, s lukami, past- vami, S pastvištémi, s horami i s doly, s lesy?), s medarskými brtmi, s háji, s chrastinami, s ryb- níky, s rybništěmi, s vodami tekúcími i netekú- cími, s potoky, s mlýny i se všemi jich užitky a duochody i s jiným se všiem příslušenstvím, což k tomu zboží a městu Jičínu a k městečkóm i vsem svrchupsaným od staradávna přísluší, s me- zemi, s hranicemi i se všemi požitky a užitky, kterýmiž se koli jmény jmenují a jakož to zbo- žie jičínské v svých mezech a hraniciech od sta- radávna záleží a vymezeno jest, se všiem plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož jsú to svrchupsané zbožie moji předkové drželi a já po nich i s tiem se všiem, což jsem já k tomu zboží nynie přikúpil, nic sobě tu ani svým er- bóm, ani budůcím mým potomkóm práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie tu na tom zboží v) Nadpis rukou zápisu. 2) Následující s rybníky přetrženo a k tomu na okraji asi jinou rukou Ista abolitio non viciat. 1500 XVI nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko zbožie nadepsané, tak jakož se svrchu píše, ve dcky vkládám jim a vpisuji ku pravému jejich dědictví, jmění, držení a užívaní dědičnému. 121. Таз г Ojnic a na Nčmoticiech?) Jindřichovi Kropótovi z Nevedomie a na Bzenci*) i jeho er- bóm dśdictvie a panstvie, zbożie své dědičné ni- žádnému nezávadné, ves Žeravice, ves Hruškovice, ves Hofencice pusti, ves Lnenik pustń se vSiem jich příslušenstvím, což k těm vsem od staradáv- na příslušelo a příslušie, s rolí oranů i neoranůúů, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, s rybníky, s rybničištěmi, s mlyny, s mlynistćmi, s vodami tekńcimi i ne- tekńcimi, s potoky, s bfehy, s lidmi platnymi 1 neplatnymi, s dinżemi, s robotami spravedlivy- mi, což k těm vsem*) od staradávna příslušelo a přísluší, i s vinohradnými desátky, poplatky i se všemi užitky tu ve vsi Žeraviciech i se všiem jich právem a příslušenstvím a panstvím, což k tomu zboží žeravskému a hruškovskému a ho- řenčickému a Ilněnickému od staradávna příslu- šelo a přísluší, kterými by koli jmény jmenovány býti mohly, jakož dále v svých hraniciech a me- zech vysazeno a vyměřeno jest, tak jakož jsem držal to sám a požíval až do sí chvíle, nic sobě ani erbóm svym, ani budńcim potomkóm práva, panstvie a vlastenstvie tu na tom zbożi svrchu- psaném nic nezachovśvaje ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky vklódóm a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a požívaní. A jestliže bych já neb erbové moji anebo kto jiný to ve dckách vloženo a vepsáno jměli, tehdy já tiemto mým nynějším ve dcky vložením a vepsáním to všecko právo své mořím a převozuji na Jindřicha Kro- páče svrchupsaného a jeho erby. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. List na Chrudichromy.*) 122. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmacký, charvátcký etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že jsme k prosbě a přímluvě urozeného Vratislava z Pernštejna, hejtmana a najvyšieho komorníka markrabstvie moravského, věrného našeho milého, všecek nápad a právo náše, kte- réž jest na nás jakožto na krále českého a mar- krabí moravského přišlo a připadlo na vsi a dvoru v Chrudiechromech s jejich příslušen- stvím, slovutnému Janovi Puczhartovi z Oděrad 8) Tak v orig. 4%) V orig.: Branczy. 5) V orig. vssem. 

Strana 133
f.18v. XVI 3 dédicóm jeho dali a tiemto listem mocné dává- me tak, aby on a dědici jeho ves a dvuor svrchu- psaný jměli, drželi, požívali a s ním jako s svým vlastniem učiniti mohli, pokudž by se jim zdálo a líbilo, tak a tiem obyčejem, | jako jsú toho prvnější držitelé a předkové jeho požívali, a to bez nasie, budńcich našich králuov českých a markrabí moravských i všech jiných lidí všeli- jaké překážky. Všakž proto chcme, aby toto dá- nie náše bylo každému bez újmy na jeho spra- vedlnosti. A ktož by list tento jměl s již psaného Jana Puczharta aneb dédicuov jeho dobrû vuoli a svobodnü, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomie pečet náši královsků k listu tomuto přivěsití jsme kázali. Dán na Budíně v pátek před svatým Urbanem léta božieho tisícieho devadesátého pá- tého /[22. května 1495] a království našich uher- ského pátého a českého XXIIII?. Tohoto listu vkladeni do desk dáni jsu poslo- vé od pana hejtmana, pana Jana z Lompnice na rotína.!) 123. Jan z Svábemic Beneše, bratra svého z Svábenic, na ves Hluchov, na ves Pfemeslovice?) i na to na všecko, což k těm vsem přísluší a což mi se po mém otci na muoj díl dostalo, na pravý spolek přijímám i na to na všecko, k čemuž prá- vo mám neb mieti budu. Mre£Zován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 124. Bene$ z Svábemic Jana, bratra svého z Svábenic, na ves Rakové a v Knáhnitkách, coz tu má a na Lhotu i na to na všecko, což k těm vsem*) přísluší a co mi se po mém otci na muoj díl dostalo i k čemuž právo mám aneb mieti bu- du, na pravý spolek přijímám. Mřežován shodmě s předchozím zápisem. Podpis na okraji (Lad[sla]v [z Boskovic]) je pravděpodobně spo- lečný výmazu č. 123 i 124. 125. Jindřich z Oděrad Jiříkovi z Mladkova jdvuor a čtyři člověky v Chrudichromech s rolš oranů i neoranú, s lesy, s háji, s chrastmi, S chrastinami, s fekü i s tiem se váiem plným právem a panstvím, jakož jsem to sám držel, nic sobě tu nepozuostavuje, než to všecko vkládám a vpisuji ve dcky ku pravému dědictví, jmění, držení a požívaní jemu a jeho erbóm. Mre£zován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 126. My, Vladislav, z božie milosti uherský a český, dalmacký, charvátcký etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- žický markrabie etc., oznamujem tiemto listem 1) Pod tímto zápisem 10 cm mezera. 2) Tak v orig. 3) V orig. wssem. 1500 133 všem, že všecko právo náše, kteréž nám spraved- livě příslušie a na nás jakožto na krále českého a markrabie moravského připadlo jest po smrti slovutné Anny z Opatovic ve vsi Drvalovicich à také po smrti slovutného Jindřicha Svitavského ve vsi Borotíně v markrabství moravském ležie- cí, dali jsme a tiemto listem mocně jakožto král český a markrabie moravský dáváme slovutné- mu Kunsovi*) Nakserovi z Chotévic, vérnému na- šemu milému a erbóm jeho k jmění, k držení a požívaní tiem všiem právem a zpuosobem jakož jmenovaná Anna a Jindřich v již psaných vsech*), k čemuž jsú spravedlnost měli a drželi, a to bez našie, budúcích našich králuov českých a mar- krabí moravských i všech jiných lidí všeliké překážky, přikazujíce hejtmanu již psaného mar- krabstvie moravského, také větším i menším ú- ředníkóm desk a práva olomúckého a brněnské- ho, nynějším i budůciem, aby oni vezmüce pred se podlé práva a spravedlnosti svrchupsané náše dání, v ně nahlédli a je spravedlivě rozvážili. A jestliže jsú ta jistá zbožie spravedlivě na nás při- šla a připadla, tehdy oni podlé práva a obyčeje svrchu dotčeného markrabstvie jmenovancho Kunše aneb erby jeho v ta jistá zbožie se všemi příslušnostmi uvedli a je zmocnili i také je podlé práva potřebně opatřili tak, aby oni v tom žád- ného dalšieho zmatku neměli, však proto chcme, aby toto dánie náše bylo každému bez újmy na jeho spravedlnosti. A ktož by tento list jměl s dobrû vuoli | a svobodnů často psaného Kunše aneb erbuov jeho, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomie pečet náši královsků přivěsiti jsme ká- zali k tomuto listu. Dán na Budíně v úterý den svaté Lucie léta božieho tisícieho čtyrstého de- vadesátého prvnieho [r3. prosince 1491], králov- ství našich uherského druhého a českého jeden- medcietmého léta. Tohoto listu vkladeni ve dcky dáni jsú poslové od pana Jana z Lompnice na Mezeříčí, hejtmana markrabství moravského, pan Lipuolt z Krajku a pan Jiřík z Vlašimě. 127. Kuneš Naksera z Chotěvic Ladislavovi z Boskovic a na Třebovej a jeho erbóm všecko právo své, mně od krále JMti dané, po smrti Anny z Opatovic ve vsi Drvalovicich se všiem příslušenstvím ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému držení, tak jakž jsem to sám držel, nic sobě tu nepozuostavuje ani erbóm svým. 128. Johannes z Kunovic Janovi, Viktorynout, Jiříkovi, Bartolomějovi a Bernartovi, bratfiem 3) Psáno Kunsovi. 5) Psáno wssech. f.19 

Strana 134
134 vlastniem z Žerotína, jich erbóm a budńcim po- tomkóm své vlastnie zbožie a dědictvie, totižto mwvu, kteráž příslušela k zboží leštěnskému a kteráž leží proti stavu na Bećvi, tak jakž ta niva v sobě jest dlúhá a široká a zamezena, se všiem plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož tu nivu předkové moji drželi a jie požívali a já po nich, nic sobě ani svým erbóm a budú- cím potomkóm tu na tej nivě práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zacho- vávajíc, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění, držení a po- žívanie. 129. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmacký, charvátcký etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že všecko právo náše a nápad náš, kterýž jest na nás jakožto na krále českého a markrabí moravského přišlo a připadlo po smrti Cie£kol- věk a po kémž kolvěk na mlynisti pustém, kteréž jest na mezech opatovských, ješto to místo slove Beramisko, s lukami i se všiem jeho příslušen- stvím, což k tomu od staradávna přísluší, ješto jest to na nás spravedlivě přišlo, dali jsme a mo- cí listu tohoto dáváme jakožto král český a mar- krabie moravsky slovutnému Philipovi Ml$nkovi z Svitávky a erbóm jeho k jmění, k držení a po- žívaní tiem všiem právem a zpuosobem, jako prvnější držitelé toho jsú požívali, tak, aby jme- novaný Philip a erbové jeho svrchu dotčené mlý- niště se všemi jeho příslušnostmi měli, drželi a toho požívali bez našie, budúůcích našich králuov českých a markrabí moravských i všech jiných lidí všelijaké překážky, přikazujíce hejtmanu svrchu dotčeného markrabstvie i také větším i menším úředníkóm nynějším i budúcím cúdy olomúcké, aby oni, vezmice před se podlé práva a spravedlnosti svrchu dotčené náše dánie, v ně nahledli a je spravedlivě rozvážili. A jestliže jest to nás spravedlivě přišlo a připadlo, tehdy aby oni podlé práva a obyčeje svrchupsaného mar- krabství jmenovaného Philipa neb erby jeho v svrchupsané mlýniště se všemi jeho přísluš- nostmi uvedli a toho zbožie je zmocnili i také je v tom podlé práva a všie potřeby opatřili, tak, aby oni v tom žádného dalšieho zmatku') ne- měli; však proto chcme, aby toto náše dánie bylo každému bez újmy na jeho spravedlnosti. A ktož by tento list jmčl s dobrú vuolí a svobodnú svrchupsaného Philipa aneb erbuov jeho, chcme, aby jemu plné právo všech včcí svrchupsaných příslušelo. Tomu na svědomie pečet náši králov- 1) v tom se zde opakuje, a není nepřetrženo. 2) Nadpis je rukou zápisu. 1500 XVI skú k listu tomuto privčsiti jsme kázali. Dán na Budíně v pondělí po svatém Matěji apoštolu léta božieho tisícieho čtyrstého devadesátého druhého [27. nora 1492] a království našich uherského etc. druhého a českého dvadcátého prvnieho. "Tohoto listu vkládaní do desk dáni jsú poslo- vé od pana hejtmana, pana Jana z Lompnice na Mezeřiečí, pan Lipuolt z Krajku a pan Jan z Że- rotína. 150. Jan Puczhart z Oderad Jifikovi Didow, móstćninu boskovskómu a jeho erbóm všecko právo své, na krále JMt připadlé a mně od Phi- lipa Mlýnka z Svitávky dobrú vuolí dané, místo, kteréž slove Beranisko na mezech opatovských ležiecí s lukami i se všiem toho Beraniska pří- slušenstvím ve dcky vkládám a vpisuji k držení dědičnému. 131. Václav z Lukova Matúšovi z Lísek, Ka- f.19v. teřině, manželce jeho, jich dědicóm své vlastnie zbožie a dědictvie, totižto mlýn ve vsi Měsečnej Lhotě s puol třetí čtvrtí role s lidmi platnými, s robotami, s užitky, s háji, s chrastmi, s chrasti- nami, s řekami, s potoky, s lukami, s pastvami, s pastvištémi, s rolí oranú i neoranůú, s hranice- mi, s mezemi i se všiem plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakož ten mlýn s tů rolí v svých mezech od staradávna záleží a jsú vy- měřena, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budu- cím potomkóm práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nezachovávajíc, tak jakož jsem to sám držel, to ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění, držení a požívaní. Pridčdčnie v Lískách.?) 132. Léta od narozenie Syna Božieho tisície- ho?) pčtistého ve čtvrtek den svaté Doroty [6. února 1500] stalo se přiděděnie v Lískách na statku Jana Zajietka ze Zborovic urozenému vládyce Znatovi z Melic plným úřadem větším i menšiem. A byl jest na místě pana komorníka urozený pan Vaněk z Boskovic, pan sudí najvyší, urozený pan Jan Pňovský z Sovince, Johannes z Opavy, najvyší písař zemský, Záviše z Slaví- kovic, komorník menší, Havel z Bořic, sudí, Ja- kub z Vilhartic, písař menší; a jest jemu uká- záno a jeho erbóm na purkrechtu Vanišovém a na tom všem, což jest držel jednoho úroku osm a čtyřidceti groší, a druhého tolikéž a za kury a za roboty čtrnádcte groší, item na Jiříkovi jed- noho úroku dvanádcte grošuov a druhého tolikéž a za kury a roboty tři groše. 153. Téhož léta, týž den, těmiž úředníky stalo se pFidźdźnie urozenému vládyce Mikulášovi z Zastfziezl v Lískách na statku téhož Jana Za- jiečka ze Zborovic a ukázáno jemu a erbóm jeho 2) Následující čtyrstého je přetrženo. 

Strana 135
1.20 XVI na Vávrovi jednoho úroku osm groší, druhého tolikéž a za kury a roboty tři groše, na Marti- novi jednoho úroku čtyři groše, druhého tolikéž a za kury a roboty puol třetieho groše a na lúce lepšie, kteráž leží pod mlýnem nad rybníkem sedmadvaceti groší. 134. Le od narozenie Syna Božieho tisí- cieho pětistého prvního při hodu Božieho křte- nie /6. ledna 1501] držán jest súd zemský, na němž jsú seděli páni a vládyky dolepsaní: kněz Stanislav, biskup olomúcký, pan Jan z Lomnice pan Ladslav z Boskovic, najvyšie komorník, pan Jan Pňovský z Sovince, najvyšie sudí téhož markrabstvie, Johannes z Opavy, najvyšie pí- sař zemský, pan Beneš Črnohorský z Boskovic, pan Albrecht z Sternberga, pan Zigmund z Dú- bravice, pan Karel a pan Jiřík, bratří z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Vâclav z Ludanic, pan Petr z Žerotína; a z vládyk: Jakub z Sarova, Zigmund Valecký z Mírova, Jaroš z Zástřizl, Blud z Králic a Václav Pavlovský z Vitbachu. 135. Jaroslav z Lantštejna Jana a Ctibora, bratfie vlastnie z Lantštejna, strýce své, na ves Nedachlebice, na rybníky i na lesy i na všecky užitky a poplatky, kterýmž jménem mohů jme- novány býti, ješto od staradávna k tej vsi příslu- šely a přísluší na pravý, jednostajný spolek při- jímám. 136. Kateřina ze Zvole jakož mám po nebož- tíku otci svém ve dckách zemských na vsi Boro- tíně dvě stě hřiven a padesáte hřiven groší čes- kých věnného práva zapsáno, jakož to dcky v sobě šíře okazují, kdežto nálezem panským přisúzeno jest, polovice dědictvie vsi Borotína a Nejrovce, což jest věnem zavázáno panu Ladi- slavovi z Boskovic, najvyšiemu komorníku mar- krabstvie moravského, kdežto nadepsaný pan La- dislav polovici sumy té věnného práva mně jest splatil a dal sto a pět a dvadceti hřiven groší čes- kých; protož já, Kateřina, toho věna mně za- placeného, té polovice odřiekám se a odpisuji tiemto vkladem i erby své. 137. Vilém z Pernštejna na Helfnštejně, naj- vyší hofmistr královstvie českého, Johance z Lib- lic, manželce svej, jakož jsem vložil a vepsal vě- no jejie patnádcte tisíc zlatých uherských na zám- ku Přerově a na zboží k němu příslušejícím a na městě Lipníku i na jiném zboží k tomu přísluše- jícím, na dědictví svém vlastniem, těch patnádcte tisíc zlatých věnných převodím na zámek svuoj 1) Na okraji Artleb z' B[oskovic]. 1500-1501 135 Plumlov dědičný, na město Prostějov i na jiné všecko, což k tomu zámku a k tomu městu pří- sluší, jí při tom tuto milost činie, aby ona toho požívala do své smrti, odtud od žádného splace- na nejsúci, však tak, jestliže by v stavu vdov- ském zuostala. Pakli by stav vdovský proměnila, tehdy od erbuov mých nebo od těch, komuž by to příslušelo, muož patnádcti tisíci zlatými uher- skými splacena býti. Příjemčím toho převedenie činím se sám jmenovaný Vilém všiem statkem svým, kterýž mám neb mieti budu. 138. Znata ze Zvole Petrovi z Žerotína a jeho dědicóm ves Postřelmov a v Chromči puol dru- hého lanu se tfm člověky <a v Duběcku dva lány a čtyři člověky, v Bohuslavicích čtyři lány a osm člověkuov>") s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s rolí oranú i neoranû, s luka- mi, s pastvami, s pastvištémi, <s hájkem bohu- slavským a puol háje dubčckého—,") s doly, s lesy, s kfovinami, s mezemi, s hranicemi, s u- žitky i se všemi požitky i s kostelním podaciem 1 také s podaciem oltáře a kazatelnice v kostele svatého Petra na předhradí olomúckém i se všiem plným právem a panstvím, tak jakož to svrchu- psané zbožie dědičné od staradávna v svých me- zech a hraniciech záleží a vymezena jsú, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm prá- va, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachová- vaje ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich dě- dictví, k jmění a k držení a k dědičnému poží- vaní. 159. Znata ze Zvole odřieká se i erby své a po- tomky toho všeho práva, kteréž má ve dckách v Postřelmově, v Chromči, v Duběcku a v Bohu- slaviciech tak, jestliže by se kdekoli to nalezlo, tiemto odeřknutím to mrtví a vniveč obracuje tak, aby ten vklad řádné moci neměl.?) 140. Jan z Črtoryj na místě Sigmunda, strýce svého z Črtoryj Jakubovi z Šarova a jeho dědi- cóm tvrz Dědkovice s polovicí vsi týž Dědkovic, s dvorem, což jsem tu sám držal, s lidmi platný- mi i neplatnými, s činžemi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvistémi, s hora- mi, s doly, s dolinami, s lesy, s háji, s chrastina- mi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybničištěmi, s haltéři i s jiným se všiem pří- slušenstvím a panstvím, což k tej tvrzi a polovici vsi, kterúž jsem já držal, od staradávna příslu- šelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakož to zbožie svrchupsané v svých mezech a hraniciech záležie a jest vymezeno, s kury, s vajci i se všiem plným právem a příslušenstvím, tak jakž jsem ?) Tento zápis je vměstnán do normální mezery mezi oběma sousedními zápisy, a tudíž vepsán dodatečně. 

Strana 136
f.20 v. 136 to sám držal a požíval, nic sobě ani svým erbóm a budńcim potomkóm tu na tom próva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostivaje') ani za- chovávaje, než to všecko ve dcky vkldddm a vpi- suji ku pravému dédi¢nému drZeni a pożivani. A jestlize by pak kde co stryci mému Sigmundovi ve dckéich svédSilo na tej polovici Dédkoviciech s jejie příslušenstvím, toho se také na jeho místě odřiekám, aby to moci žádné nemělo. 141. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmacký, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- żicky markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že jsme prošem jménem slovutného Miku- láše z Vojislavic a na Veselí, věrného našeho mi- lého, abychom jemu list náš mocný, na kterýž by o statku svém podlé vuole a zdánie svého zřieze- nie učiniti mohl, dáti ráčili. K: jehožto prosbě na- kloněni jsúce, s dobrým rozmyslem a naším ji- stým vědomím, mocí královsků a jakožto mar- krabie moravský svolili jsme k tomu a tiemto listem svolujeme, povolenie náše královské témuž Mikulášovi dávajíce tak, aby on všecken statek svuoj movitý i nemovitý na hotových penězích i na jiných věcech, dědičný, manský neb zápisný, kterýž má aneb mieti bude, mohl a moc měl dáti, odkázati nebo poručiti společně neb rozdielně, za zdravého života neb na smrtedlnej posteli, ko- muž se jemu kolvěk zdáti a líbiti bude kromě duchovních osob; a také aby mohl poručníky zdělati statku svého a dětí svých, kohož se jemu kolvěk zdáti a líbiti bude, a to bez našie, budú- cích našich králuov českých a markrabí morav- ských i jiných všech lidí všelijaké překážky. Kte- réžto dánie a odkázanie neb poručenie i také poručníkuov zdělánie statku a sirotkuov jmeno- vaného Mikuláše chcme, aby tolikéž moci a pev- nosti mělo, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Protoż piikazujem hejtmanu, najvysiem komorniku a sudiemu markrabstvie moravského, věrným milym, kdyż kolivek od svrchupsaného Mikuláše neb poručníkuov statku a sirotkuov jeho požádání budete, abyste jemu tento list náš ve dcky zemské vložili a vepsali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svě- domie pečet náši královsků k listu tomuto při- věsiti jsme kázali. Dán v Prešpurce v neděli před svatů Alžbětů léta bożieho tisicieho čtyrstého devadesátého devátého /z7. listopadu 1499] a království našich uherského desátého a českého dvadcátého devátého. Ad relationem magnifici 1) Tak v orig. 2) Tato latinská poznámka připsána na konci odstavce touž rukou jako u č. 142. 1501 XVI domini Johannis de Ssellemberg, regni Boemie supermi cancellarii.?) Poslové listu tohoto do desk vloženie däni od pana Albrechta z Šternberka na místě pana Jana z Lompnice na Mezeřiečí, hejtmana markrab- stvie moravského, pan Hynek z Ludanic a pan Václav z Ludanic, podkomořie markrabstvie mo- ravského. 142. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmacký, charvátcký etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že jest před velebnost náši přistůpil slo- vutný Heřman z Vojislavic na Veselí, purkrabie na Karlštejně, věrný náš milý, a ukázal jest nám řádný vidimus®) listu našeho mocného, kterýž jsme dali slovutnému někdy Mikulášovi z Voji- slavic na Veselí, aby o statku svém všem a všeli- jakém zřiezenie a poručenstvie učiniti mohl, jakž by se jemu zdálo a líbilo, a potom vidimus ksaftu a poručenstvie téhož Mikuláše, kteréž jest na ten list náš mocný udělal, odkázav a zavázav vše- cken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý témuž Heřmanovi, strýci svému, a synóm jeho: a při tom jest týž Heřman prosil, abychom na- před kšaftu a poručenstvie toho potvrdití, a měl- li by v čem který nedostatek, jej doplniti a všecko právo a nápad, kteréž jest týž Mikuláš k jakému jinému statku měl, naň a syny jeho převésti rá- čili. Jehožto slušnů i spravedlivń żadost znajice, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí krälovskü a jakožto markrabie moravský svolili jsme k tomu a kšaftu nadepsaného potvr- dili a ve všech jeho nedostatciech, ač by které kde a v čem měl, doplnili a moc jemu celú a do- konalń dali a listem tiemto potvrzujem a doplňu- jem ve všem jeho znění a položení, punktiech, klausulech, artikulech, tak jako by tuto slovo od slova vepsán a položen byl, chtějíce tomu, aby ve všem celi, pravúů a dokonalů plnost, pevnost a moc měl tak a tiem obyčejem, jakožto jiní řádní, praví a dostateční kšaftové v svej plnosti a pev- nosti jsúce, moc svú mají a jie užívají. Tuto nad to témuž Heřmanovi a synóm jeho zvláštní mi- lost činíce, bylo-li by kde co jak nepamětí nade- psaného Mikuláše v tom kšaftu obmeškáno, k če- muž jest právo a spravedlnost měl a zjevně toho v témž kšaftu nejmenoval ani dotknul, aby k ta- kovému všelijakému buď nápadu aneb spravedl- nosti plné právo a plnů moc měl a o to se súditi a toho právem dobývati mohl | a moc měl tak a f.21 3) Psdno vidinus. 

Strana 137
f.21 v. XVI tiem obyčejem, jako by to byl nadepsaný Miku- láš sám učiniti mohl, dokudž jest živ byl, bez zmatku a umenšenie, a to bez našie, budúcích našich, králuov českých a markrabí moravských, i jiných všech lidí všelijaké překážky, porúčejíce hejtmanu, najvysiem komorniku, sudiemu mar- krabstvie moravského, vérnym našim milým, abyste, znajíce že jest nadepsaný kšaft a poru- čenstvie Mikuláše předepsaného řádné a podlé obyčeje markrabstvie toho s povolením naším od něho udělán a námi stvrzen, ve dcky jej zem- ské, když by vás za to kolvěk svrchupsaný Heř- man aneb synové jeho požádali, řád práva za- chovajíc vložiti a vepsati rozkázali a toho jináč nečinili obyčejem nižádným. Tomu na svědomie pečet náši královskú k listu tomuto pfivčsiti jsme kázali. Dán na Budíně v pondělí po svatém Jakubě léta božieho tisícieho pětistého [27. čer- vence 15007, království našich uherského desá- tého a českého dvadcátého devátého. Ex com- missione propria majestatis regie per Johannem Sslechta, secretarium cancellarie majestatis sue Boemicalis.*) Poslové ke dckám listu tohoto k vložení pan Hynek z Ludanic, pan Vaclav z Ludanic, pod- komofie markrabstvie moravskeho, dani od pa- na Albrechta z Šternberka na místě pana Jana z Lomnice a na Mezeřiečí, hejtmana markrab- stvie moravského. 143. La od narozenie Syna Bożieho tisi- cieho pětistého prvního při svatém Janě /24. června 1501] drzán jest sněm a súd zemský obecní, na němž jsú seděli duostojný v Boze otec pán, pan Stanislav, biskup olomücky, a urození páni: pan Jan z Lomnice na Mezříčie, hajtman markrabstvie moravského, pan Jindřich z Lipé- ho, najvyšie maršálek královstvie českého, pan Ladslav z Boskovic, najvyšie komorník mar- krabstvie moravského, pan Jan Piiovsky z So- vince, najvysie sudi tćhoź markrabstvie, Joha- nes z Opavy, najvyšie písař zemský, pan Al- brecht z Šternberka, pan Zigmund z Dúbravice, pan Karel z Vlašimě, pan Jiřík z Vlašimě, pan Lipolt z Krajku, pan Hynek z Ludanic, pan Vá- clav z Ludanic, podkomořie markrabstvie mo- ravského, a pan Petr z Žerotína; a z vládyk: Ja- kub z Šarova, hofrichtéř markrabstvie morav- ského, Hanuš Haugvic z Biskupic, Jaroš z Zá- střizl, Blud z Králic a Václav Pavlovský z Vid- bachu. 144. Petr z Rozmberka Janowi, Viktorynovi, Jiříkovi, Bartoloméjovi, Bernartovi, bratfiem 1) Tato latinská věta je vepsána drobnějším písmem mezi oba sousední odstavce. Je to táž ruka jako v č. 141 a 148. 1501 137 vlastniem s Žerotína, jich erbóm a budúcím po- tomkóm dědictvie své vlastnie, totiž zámek náš, tvrz Strážnici s městem Strážnicí, s starým i no- vým městem 1 s předměstími, městečko Lipov, městečko Veliká, ves Lidéřovice, ves Javorník, ves Vrbku, ves Kněždub, ves Lhotu, ves Radě- jov, ves Sudoměřice, ves Petrov, ves Rohatec, Kanšperg, hrad pustý, s jeho příslušenstvím, ves Suchov <, ve vsi Němčí, co tu od staradávna k Strážnici prísluší—,") i se všemi dvory a se všemi mlýny, kteréž k tomu panství příslušejí, 1 s tiem vinohradem, kterýž leží v horách bzenec- kých, i se všemi horami vinohradnými a vino- hrady i se všemi mýty i přievogy i s mostniem, to všecko svrchupsané zbožie, zámek Strážnici s úplným jeho právem, panstviem a příslušen- stvím, s činžemi, s platy, poplatky i se všemi puožitky a užitky, jakýmiž se koli jmény jme- nují aneb jmenovati mohü, s ospy obilnými, s ro- botami, s rolí oranü i neoranáü, s lukami, s past- vami, s pastvištémi, s horami, s lesy, s luhy, s háji, s chrastinami i s fekú Moravú s jejie pří- slušenstvím 1 s jinými se všemi řekami a potoky malými I velikými | se všemi rybníky malými i velikymi, s vodami tekńcimi i netekücími, s me- zemi, s hranicemi, tak jakož to zboZie strażnickć s těmi městečky a se všemi vsemi a dvory svrchu dotčenými i s kostelnými podaciemi, tak jakož jest to zbožie od staradávna vysazeno a vymě- řeno, se všiem jeho plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě ani erbóm svým pan- stvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani vymieriujíc, nez to vSecko nadepsané zbozie, tak jakož se svrchu píše, jim ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví, jmění, držení a užívaní dčdičnému. 145. Jan Zajieček ze Zborovic a z Lísek Jarv- šovi z Zástřiezl a na Morkoviciech a jeho erbóm ves pustú, řečenů Chlum, s lesy, s chrastmi, s chrastinami, s roli oranń i neorani, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi i se všiem plným prá- vem a příslušenstvím, s vodami a což k tej vsi již jmenovanej příslušie a v svých mezech a hra- niciech, s užitky a poplatky i což k tej vsi od staradávna příslušie a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svým tu nepozuostavujíc, než to vše- cko své dědictvie ve dcky vkládám a vpisuji k jich jmění, držení a dědičnému jich požívaní. Pakli to komu kde ve dskách stojí, tiemto vkla- dem to mořím. 146. Zdeněk, Jan a Beneš, bratfie vlastní z Svábenic, Havlovi Chudobínovi z Bofic a jeho erbóm i potomkóm své vlastnie dčdictvie lúku Trnčnú, kteráž leží [mezi] Lipinú a Dúbravú ?) Na okraji Jan z Žerotína. 

Strana 138
f.22 138 knčžie lanškrúnských, a ta lúka leží až pod horú Dúbravní, 1 s potokem, kterýž jde skrze lúku, 4 s tiem kusem lúky, kterýž leží pod Svčtinú horú, ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému dčdic- tví, jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. 147. Bernart z Kateřinic na místě bratřie svých mladších Bohuše a Václava z Kateřinic, Janovi, Smiloui, Sigmundovi, Vilémovi, Jindřichovi, bra- třiem vlastniem z Kunstátu, v$em spuolu a jich erbóm své vlastnie dčdictvie a zbožie, totižto městečko pusté Podhradie it s kopcem a s kostel- niem podaciem, ves Pohořelice, ves Oldřichovice, ves pustú Pčnkov, ves pustú Sedliščky, ves pustú Svoješice, ves pustú Dalenky, ves Komárov s jich purkrechty i se všemi jich právy i s panstvím, což k těm vsem se všiem jich příslušenstvím, což k nim přísluší aneb příslušelo, jakož od stara- dávna v svých mezech a hraniciech záleží a jsü vymezena, tak právě a úplně, jakož jsem to sám držal a moji předkové, tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm. ani tomu žádnému, ač by kto ta zbožie ve dckách jm&l, nic pozuostavuje ani zachovávaje ani sobč zadržuje, s lidmi, s pla- ty, s poplatky, s činžemi, s rolími oranými i ne- oranými, s pastvami, s pastvištémi, s lukami, s klučinami 1 neklucinami, s horami i s doly i s lesy, s háji, s dàbravami, s chrastmi, s chrasti- nami, s řiečkami, s řekami, s řečištěmi, s potoky, s potuočkami tekutými i netekutymi, s rybníky, s rybnicistémi, s struhami, s kury, s vajci, se všiem jiným příslušenstvím a panstvím, jakými koli jmény mohú jmenovány býti, jakož jsem to sám držel, k těm vsem svrchupsaným a k tomu panství přísluší, tu sobě na tom zboží a panství svrchupsaném ani svým erbóm, ani svým budü- cím potomkóm konečně nic žádného práva nepo- zuostavuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a dě- dičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Per[nStejna]. Na ves Těmice.') 148. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmacký, charvátský etc. král a markra- bie moravský, lucemburský a slezské knieže a lužický markrabie etc., oznamujem tiemto listem všem, že pristûpiv před velebnost náši královsků urozený Jan s Potštejna na Žampachu, věrný náš milý, a zpravil jest nás, že má a drží ves fečenú Těmice s jejím příslušenstvím, manstvím a služ- bami manskými, nám jakožto králi českému a markrabí moravskému příslušející. Prosil jest nás jmenovaný Jan, abychom svrchupsanü ves 1) Nadpis velkým písmem, jaké se vyskytuje v po- zdějších knihách. 1501 XVI se všiem jejiem příslušenstvím z takového man- stvie propustiti a jemu to v dédictvie uvésti a dáti ráčili. My hlediece k mnohým věrným služ- bám, kteréž nám již psaný Jan činil a činiti ne- přestává, kteréžto služby nám slušně příleží je- mu milostivě nahraditi, kdežto s dobrým roz- myslem a radú věrných našich, mocí naší krá- lovskü svrchupsanü ves se všiem jejiem příslu- šenstvím z povinností a služeb manských mocí královskú propustili jsme a tiemto listem mocné propüstieme a jiz psanû ves s jejiemi prislus- nostmi jmenovanému Janovi z Potstejna, dédi- cóm i budüciem jich ku pravému a věčnému dě- dictví dáváme, chtiece tomu, aby on, dědicové i budücí jich více nám ani budücím nasim králóm Ceskym nebyli povinni Zádnych povinností a slu- žeb manských z již psané vsi s jejiem příslušen- stvím činiti, ale aby týž Jan a dědicové a budúcí jich casto psanü ves s jejiemi príslusenstvími svobodně a dědičně jměli, drželi a jie požívali, tak jako jiní páni a obyvatelé královstvie našeho českého a mrakrabstvie moravského svých vsí dědičných a svobodných požívají a požívati mo- hú bez umenšenie, a to bez našie, budúcich na- šich králuov českých i všech jiných lidí všeliké překážky nynie i na budúcie vččné časy, prika- zujíce hejtmanu, najvyšiem komorníku a sudiem markrabstvie našeho moravského, včrným mi- lým, když kolvčk od často psaného Jana z Pot- štejna požádáni budete, abyste svrchupsanú ves se všiem jejiem příslušenstvím dědičně ve dcky zemské jemu, dédicuom a budücím jich vložiti a vepsati kázali, tak abyste učinili bez zmatku i všelijaké odpornosti. A ktož by tento list měl s již psaného Jana a dčdicuov jeho dobrú vuolí a svobodnů, chcme, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svě- domie pečet náši královsků k tomuto listu přivě- siti jsme kázali. Dán v Olomúci v středu po svatém Petru v okovách léta božieho tisícieho čtyrstého devadesátého sedmého [2. srpna 1497], království našich uherského sedmého a českého šestmedcítého léta. Ad relationem magnifici domini Johannis de Ssellenberg, supremi cancellarii regni Boemie.) Tohoto listu vkládanie ve dsky dáni jsü poslo- vé od pana hejtmana, pana Jana z Lompnice a na Mezefiečí, pan Karel z Vlasimé a pan Petr z Žerotína. 149. Jiřík z Kokor odřiekám se dílu svého po neboztíku otci svém Bohuslavovi z Kokor i po Margeté z Prusinovic, mateti svej, toho všeho práva, kteréž by mné kde kolvék ve dskách po nich příslušelo a nalezeno bylo, neb já to právo 2) Tato latinská doložka jinou rukou, touž jako v č. 14I à 142. 

Strana 139
f.22 v. XVI všecko převodím na bratra svého Záviše z Ko- kor a na jeho erby a tiemto vkladem se odřiekám i erby své, neb mi se jest všemu dosti stalo z statku otce mého za díl muoj. 150. Léta od narozenie Syna Božieho tisí- cieho pětistého druhého v pátek po hodu Křtěnie Božieho /7. ledna 1502] zaseden jest súd zemský v Olomúcií s vuolí a povolením najjasnějšícho knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského etc., za úřaduov urozených pánuov: pana Jana z Lom- nice a na Mezeřiečie, hajtmana, pana Ladslava z Boskovic, najvyšieho komorníka, pana Jana Pňovského z Sovince, najvyšieho sudí markrab- stvie moravského, a Johannesa z Opavy, najvy- šieho písaře zemského. A na tom súdu seděli sú urození páni: pan Jindřich z Lipého, najvyšie maršálek královstvie českého, pan Karel a pan Jiřík, bratřie z Vlašimě, pan Znata z Lomnice, pan Hynek a pan Václav z Ludanic, pan Jin- dřich Tunkl z Brníčka, pan Petr z Žerotína a pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a urozené vládyky: Jakub z Šarova, hofrichtéř markrabstvie morav- ského, Jaroš z Zástřizl, Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu a Bohuše ze Zvole. 151. Léta od narozenie Syna Božieho tisícieho pětistého druhého v úterý po Sviečkách /zz. led- na 1502] z hodných příčin a xa žádost najjasněj- šieho knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského etc., pána našeho milostivého, s vědomím pánuov čes- kých pan Hanuš Haugvic z Biskupic sám s syny svými a erby od něho a synuov jeho řádně pošlý- mi mezi pány a za pána přijat a do lavic uveden jest. 152. Aleš z Zástřizl Jarošovi z Zástřiezl a er- bóm jeho zbožie své dědičné ve vsi Dobróčkovi- cích, lán pustý Kotovský a druhý, na kterém sám Aleš svrchupsaný sedí, tři polúlánie, jedno, na kterém Macháč sedí, druhé, na kterém Matěj, Črného syn, sedí, polúlánie, na kterém Janúbek sedí, podsedek, na kterém Šimek sedí, podsedek, na kterém Vašek Črný sedí, /es který slove Pře- chájek od Brankovic, štěpnice s haltéřem a s die- lem, kostelniem podaciem i s tiem lesem, kterýž přísluší k tomu desátému dílu kostelmemu poda- ciemu*) s rolí oranů i neoranú, s lukami, s past- vištěmi, s lesy, s chrastinami, s vodami, s toky, s mezemi, tak jakož od staradávna jsú ti lánové zamezení se všiem jich příslušenstvím, což k těm lánóm přísluší neb z dávna příslušelo jest, s úro- ky, s robotami, s kury, s vajci, se všemi požitky 1) Tak v orig. vlivem dativního pojetí subst. dí'u. 1501-1502 139 malými i velikými, kterýmiž by koli jmény mohly jmenovány býti i s plným právem a panstvím vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, k držení, jmění a požívaní. 153. Kateřina z Hynzdorfu Hynkovi z Luda- nic a na Rokytnici a jeho erbóm své vlastnie zbo- žie a dědictvie: ve vsi Bochořií tři lány role a čtvrt a dva podsedky a nivu a osm člověkuov, kteříž ty lány drží a ty podsedky s rolí oranú i neoranů, kteráž k těm lánóm svrchupsaným a podsedkóm přísluší, s pastvami, s pastvištěmi, s činžemi, s platy i se všiem plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, tak jakož jsem to sama držela, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému držení, jmění a požívaní. A jestli- že by kde ve dckách jí to právo vepsáno a vlože- no bylo, že se toho práva sama odřiekám a odpi- suji a to právo své všecko na již psaného Hynka převozuji a na jeho erby. 154. Anežka a Johanka, sestry z Lazuov, i s svými erby ve dcky vkládáme a vpisujem náše vlastnie zbožie a dědictvie tu v Laziech ve vsi s dvorem, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s past- vami, s pastvištěmi, s horami, s doly, s háji, s luhy, s chrastinami a křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami i s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybništěmi a potoky tekutými i netekutými, s je- zery i se všiem plným právem, panstvím i příslu- šenstvím, jakož to zbožie od staradávna v svých mezech v každé i každé zvláště záleží a jsú vy- mezena, nic sobě ani svým erbóm, ani budúciem potomkóm práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nezachovávajíc, tak jakož jsme to sami dr- želi, než to všecko vpisujem a vkládáme Karlovi z Vlašimě a jeho erbóm ku pravému dědičnému držení, vladení a požívaní. A jestliže by jinde ve dckách nám co na tom svědšilo, toho se tiemto vkladem odpisujem a odřiekáme. 155. Záviše z Kokor Hynkovi z Vrahovic a Zuzaně z Prostějova, manželce jeho vlastnie, a jich erbóm tvrz Tršice se vsí též Tršicemi, s dvo- rem i s kostelním podaciem, ves pustú Votěhřiby s dvorem, druhů ves také pustú Bielú, ves Zákřo- vice, v kterejž jest puol manstvie a puol dědictvie i s dvorem a ves Zátěš s dvorem i s lesy, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s poplatky, s robotami, s rolí oranů i neoranůú, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s horami, s doly, s do- linami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s lo- vištěmi, s čižbami, s vodami tekutými i neteku- tými, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybničiště- mi, s haltéři i s jinými se všemi příslušenstvími*) a panstvím, což k tej tvrzi Tršiciem a k těm 2) V orig. všiemi příslušenstvím. f.23 

Strana 140
f.23v. 140 vsem a dvoróm od staradávna příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zbožie svrchupsané v svých mezech a hraniciech záleží a jest od staradávna vyměřené, i se všiem jiným plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož jsem to sám držel a požíval, nic tu sobě ani svym erbóm, ani budücím potomkóm na tom práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuo- stavuje ani zachovávaje, neZ to vsecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému držení a požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 156. Václav z Chýlec, syn nebožtíka Mikuláše z Chylec, Barbofe*) z Chýlec puol dvora, dědic- tvie své v Chlciech, s rolí oranü i neoranü, s me- zemi, s hranicemi i se všiem příslušenstvím a plným právem, tak jako moji předkové a já pou- žívali jsme a drželi, což k tomu puol dvoru od staradávna příslušelo jest, nic sobě ani svým er- bóm práva, panstvie a příslušenstvie nezachová- vaje, to všecko vkládám ve dcky zemské ku pra- vému dědictví a k požívaní. 157. Barbora z Chýlec na puol dvora tu v Chýl- ciech i na to všecko, což k tomu puol dvoru od staradávna pří[slu]šelo jest a k čemuž já právo mám, Jiříka z Radkov[a], manžela svého, na pravý spolek přijímám.?) 158. Le. od narozenie Syna Bożieho tisí- cieho pětistého druhého při svatém Janě, křtiteli Božiem /24. června 1502], zaseden jest súd zem- ský s povoleniem najjasnějšícho kniežete a pána, pana Vladislava, uherského, českého etc. krále a markrabie moravského, pána našeho milostivého, na němž jsü sedéli:?) pan Jan z Lomnice a na Me- zeříčie, hajtman markrabstvie moravského, pan Ladslav z Boskovic, najvyšie komorník markrab- stvie moravského, pan Jan z Sovince, najvyšie sudí téhož markrabstvie, Mikuláš, písař zemský, v přítomnosti duostojného u Boze otce, kněze Stanislava, biskupa olomúckého, pana Jindřicha z Lipého, najvyšieho maršálka královstvie české- ho, pana Beneše Črnohorského z Boskovic, pana Albrechta z Šternberka, pana Karla z Vlašimě, pana Jiříka z Vlašimě, pana Prokopa Zajímače z Kunstátu, pana Znaty z Lomnice, pana Hynka z Ludanic, pana Václava z Ludanic, podkomořie markrabstvie moravského, pana Petra z Žerotí- na; a z vládyk: Jakuba z Šarova, hofrichtéře mar- krabstvie moravského, Jaroše z Zástřizl, Bluda 1) Za tím a Martě, sestrám vlastním. Martě je přetrže- no, ostatní slova ne. 2) Zápisy č. 101—157 — mimo zápisy o soudu — psala táž nová ruka. 1502 XVI z Králic, Václava z Vitbachu a Bohuše ze Zvole. 159. Léta*) od narození Syna Božieho tisície- ho pětistého druhého v pondělí po svatém Janě, kftiteli Božiem /27. června 1502], stalo se jest srovnanie o ruoznici, kteráž jest byla mezi pa- nem Hynkem a panem Václavem z Ludamc a pány, kdež se týmž pánuom, panu Hynkovi a panu Václavovi, pod pány, kteříž by z rodů sta- rých byli a jich lety mladší byli, nezdálo sedati, pravíce, že by otcové jejich na žádné obdarovánie ciesařské než na vyznánie krále uherského, že js& pfedkové jich od staradávna pány*) v uherskej zemi byli přijati, a že jsú otcové jich žádných pří- sah, když jsú za pány v tejto zemi přijati, neči- nili, jakoż to pani novi činí. I jest takto srovnáno s vuolí všech pánuov: že pan Hynek a pan Vá- clav mají těch míst užívati pod těmi pány, kteříž nynie z roduov starých v soudu zemském sedají a odtud hýbání býti nemají. A jestliže by se tre- filo, Ze by kterej pán neb páni z roduov starejch od tohoto času do zemského soudu vzati byli a byli mladší lety nežli oni, tomu neb těm má místo ukázáno býti pod nimi. Pak jestliže by ten neb ti toho podniknüti nechtéli a chtéli o to k komu mluviti, to se žádnému nezavírá. Což se pak sy- mnuov jejich dotýče, kteréž nynie mají neb jmíti budů, ti aby mezi starejmi rody míst svých užší- vali podlé let beze vší překážky. V přítomnosti pana Viléma z Pernštejna na Helífenštejně, naj- vyšieho hofmistra královstvie českého, a pana Jana z Šelnberka, najvyšieho kancléře téhož krá- levstvie českého, pánuov českých. 160. Beneš z Boskovic a z Černé Hory Ladsla- vovi z Boskovic, najvyšiemu komorniku mar- krabstvie moravského, a jeho erbóm zbožie své vlastní a dědičné ve vsi Chornmicích a ve vsi Der- flíku s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranń i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s chrastmi, s chrastinami, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, se vším plným prá- vem a panstviem k těm vsem od starodávna pří- slušejícím, tak jakož jsem to sám držel, nic tu sobě ani erbóm, ani budücim potomkóm svým na tom zbožie práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všicko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicstvie, jmění, držení a k dědičnému jich po- žívaní. 161. Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvy- šie komorník markrabstvie moravského, Benešo- vi z Boskovic a z Černé Hory a jeho erbóm své 3) Následuje přetrženo páni a vládyky dolepsaní: duo- stojný u Boze otec, kněz Stanislav, biskup olomúcký. *) Tento a následující zápisy až do konce této knihy jsou psány jinou rukou než zápisy předchozí. 5) I/ orig. páni. f.24 

Strana 141
XVI vlastnie zbozie a dédicstvie ve vsí Bořitově dvuor, Kamenný řečený, s rolí oranü i neoranü, s lukami, se vším toho dvora příslušenstviem, s lidmi platnými i neplatnými, s lesy, s háji, S chrastinami, s potoky, s vodami tekúcími i ne- tekücími i se vším plným právem a panstviem v tej vsi Bořitově mně příslušejícím i s kostel- ním podacím, dvuor dědičný ma Svojslavi s pla- tem, s rolí oranů i neoranů a se vším plným prá- vem a příslušenstviem k tomu dvoru od staro- dávna příslušejícím'), dvuor v Sedlkově s platem, s rolí oranů i neoranú, se vším plným právem a příslušenstviem k tomu dvoru + s tím člověkem, kterejž při tom dvoře sedí, s rolí oranü i neora- nü i s tím dvorem pustým, kterejž v Sedlkově jest, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, uzitky a puozitky, kterejmiz se koli jmény jmenovati mohü, kteréž k těm vsem a dvoróm nahoře psaným příslušely a příslušejí, i se všemi robotami k těm vsem a dvoróm příslu- šejícím, tak jakož jsem to sám držel, nic tu sobě ani erbóm, ani potomkóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani za- chovávaje, to všecko ve dcky vkládám, vpisuji ku pravému dědicství, jmění, k držení a jich dědič- nému požívaní. 162. Jan z Žop a na Neplachovicích Vilémovi z Pernštejna, najvyšiemu hofmistru královstvie českého, a jeho dědicóm své vlastní zbožie a dě- dicstvie, ves Polúvsí s tvrzí a s dvorem a ves Dub se vším jich příslušenstviem, s rolí oranů i ne- oranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami, s lesy, s doly, s háji, s luhy i s chrastinami, s křovinami, s lovy, s honmi, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a puožitky i se všemi poplatky, s řeka- mi, s břehy, s rybníky, s rybničištěmi, s potoky tekutymi 1 netekutymi, s jezery i se vším plným právem a panstviem a příslušenstviem, jakož to zbožie svrchupsané od starodávna v svých me- zech v každé i každý zvlášče záleží a jsü vymeze- na, nic sobě ani svým erbóm, ani budúciem po- tomkóm práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nezachovávaje, tak jakož jsem to sám držel, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědic- stvie, k jich jmění, držení a k dědičnému poží- vanie. 163. Jiřík z Tvorkova Vilémovi z Perštejna, najvyšiemu hofmistru královstvie českého, jeho erbóm a potomkóm ve vsi Chřepicích sedm člo- věkuov usedlých i s tú rolí dvorskou, kterůž drží ti lidé s platy, poplatky i se všemi užitky a puo- žitky i se vším plným panstviem, což k tomu pří- sluší, nic sobě ani erbóm a potomkóm svým žád- 1) V orig. příslušejícímu. 2) V orig. Lawcze. 1502 141 ného práva ani vlastenstvie nepozuostavuje, nez to vSicko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědičnému jmění, držení a pozivani. 164. Jiřík z Choltic Hynkovi z Ludamc a na Rokytnici a jeho dědicóm i budúcím potomkóm tvrz a ves Vlkoš se dvěma dvory i s kostelním podacím i s těmi lidmi, kteréž jsem tu v Bochoři měl, i s tů lukú, kteráž slove Puškova louka, kte- rúž jsem sám držel, s lidmi platnými i neplatný- mi, s činžemi, s poplatky, s robotami, s rolí ora- nú i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s horami, s doly i s dolinami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s loviščemi, s čižbami, s vo- dami tekutými i netekutými, s řekami, s břehy, s potoky, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybničiščemi, | s haltéři i s jiným se vším pří- slusenstviem, panstviem a právem, což k tej tvrzi, dvoróm, vsem od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zbo- žie svrchupsané v svých mezech a hranicech zá- leží a jest od starodávna vyměřeno i se vším ji- ným právem, panstvím a plným příslušenstviem, tak jakož jsem to sám držel a požíval, nic tu sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm na tom práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepo- zuostavuje ani zachovávaje, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicstvie, k jich jmění a dr- žení a dědičnému požívaní. 165. Johannes z Kunovic Barboře z Proskova, manželce svej vlastní, na mém vlastním a dědič- ném zbožie, na tvrzi Strání, a na vsech dolepsa- ných: Lhoté, Louce?), Borsicích, Slavkové, Taso- vé, Suchej Loze, v Némcím?) Horním, coz tu mam, v Kozojidkdch, v Zeravicich, v Zedranej Vrbce, Kuželově, na rybnících, řekách, lukách, dvořích, potocích, lesích, vinicích, na lidech mých tu platných i neplatných, se vším plným právem a panstviem, což k tej tvrzi Strání a ke vsem svr- chupsaným příslušie i s mýtem stranskym pét ti- síc zlatých ku pravému jejiemu věnu ve dcky vkládám a vpisuji. Příjemčím toho věna týž Jo- hannes činí se sám tím vším, což má aneb jmíti bude. 166. Zigmund z Choltic na Sedlmici Anežce z Žákovic ve vsi Roščímě devatenácte člověků svých vlastních dědičných a nezávadných s dvorem, s mlýnem, lánuov pět bez čtvrti, polálaná pét, dvě čtvrti, zahradníkuov osm a pusté jedno se vším plným právem, tak jakož jsem sám toho v držení byl a užíval, s rolí oranů i neora- nü, s platy, s užitky i s poplatky, s robotami. s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami 1 s doly, s lesy, s křovinami, s háji i s jiným se vším příslušenstviem, což k těm lidem svrchu- 3) Tak v orig. vlivem následujícího instrum-ím. f.24 v. 

Strana 142
f.25 f.25 v. 142 psaným od staradávna přísluší a jsü vyměřeny, nic sobě nepozuostavujíc ani erbóm svým, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dě- dicstvie, jmění, držení a dědičnému požívaní. 167. Anežka z Žákovic přijímá na pravej a jednostajnej spolek syny své Jiříka) Prokopa, Mikuláše, Hynka, Jana z Domamyslic na to na všicko, k čemuž právo má ve vsi Roščíně a na ves Břestek s jejím se vším příslušenstviem. 168. L éta”) Pâné tisicieho pétistého tretiho při hodu Svíček [6. ledna 1503] drzán jest sněm panský v městě Olomůúci a právo, na němž jsü seděli: duostuojný u Boze otec, pan Stanislav, biskup olomücky, pan Jan z Lomnice a na Meze- říčí, hajtman, pan Ladslav z Boskovic a na Tfe- bové, najvysie komornik, pan Jan Pňovský z So- vince, najvyšie sudí, a Mikuláš Havlas z Olomů- ce, najvyší písař zemský markrabstvie moravské- ho, pan Beneš z Boskovic, pan Albrecht z Štern- berka, pan Karel z Vlašimě, pan Znata z Lom- nice, pan Jiřík z Vlašimě, pan Václav z Ludanic, pan Hynek z Ludanic, pan Jindřich Tunkl z Br- níčka, pan Petr z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Jakub z Šarova, Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Bohuše ze Zvole. 169. Eufemia, převora i s konventem svým kláštera svatej Anny v Starém Brné Heraltovi a Vladislavovi, bratřím z Kunstátu, a jejich erbóm puol deváta lánu a puol podsedka s jich příslu- Senstvím ve vsi Skoronicích ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dédicství, drZení, jméní a dédicnému požívaní. 170. Zuzana z Hyncdorfu Hynkovi z Ludanic a na Rokytnici a jeho dědicóm svých vlastních a dědičných devět člověků ve vsi Bochoři nikomu nezávadných se třmi lány, se třmi podsedky, s rolí oranü i neoranü, s CinZemi, s robotami spravedlivymi, s uZitky a puoZitky, se vSemi po- platky i se vším plným právem a příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna přísluší, nic so- bé ani svym potomkóm nepozuostavujíc, neZ to vSicko ve dcky vkládám a wpisuli ku pravému jejich dědičnému jmční a požívanie. 171. Václav Skrbenský z Doloplaz a na Moště- mci Jindrichovi Kropätovi z Nevědomí a jeho erbóm své vlastní a dědičné zbožie orlovské, to- tižto městečko Ejvanovice a vsi dolepsané, zejmé- na tyto: ves Hoščice?“) ves Málkovice, ves Med- lovice, ves Orlovice s lidmi v nich platnými i ne- platnými i s kostelním podacím 1 v městečku Ej- 1) Jiříka nadepsáno touž rukou nad přetržené Zigmun- da. K tomu na okraji Non preudicat hec nominis permu- tacio. 1502-1503 XVI vanovicích i ve vsech, kdež jsú koli na tom ejva- novském zboží, s dvory poplužnými, s rolí oranü i neoranü, s poplatky, s uZitky, s robotami, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybničiš- čemi, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s mlýny i se všemi jich užitky i duochody 1 s ji- nými všemi příslušenstvími, což k tomu zbožie orlovskému a městečku Ejvanovicím i vsem svr- chupsaným od staradávna přísluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi puožitky a užitky, kterej- miž se kolvěk jmény jmenují a jakož to zbožie orlovské v svých mezech a hranicech od stara- dávna záleží a vysazeno jest, se vším plným prá- vem a vlastenstvím, tak jakož jsem to svrchu- psané zboží sám držel, nic sobě tu ani svým er- bóm, ani budúcím mým potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom zbožie nepo- zuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívaní. 172. Jindřich Kropáč z Nevědomí na Ejvano- vicích Václavovi Štolbaskému z Doloplaz a er- bóm jeho své vlastní a dědičné zbožie, ves Žera- vice, ves Hruškovice, ves Hořenčice pustú, ves Lněník pustú i se vším jich příslušenstvím, což k těm vsem od staradávna příslušelo a přísluší, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s hony i s lovy, s mezemi, s hranicemi, s rybní- ky, s rybničiščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vo- dami tekutými i netekutými, s potoky, s břehy, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s robo- tami spravedlivými, což k těm vsem od stara- dávna příslušelo a přísluší, i s vinohradnými de- sátky, poplatky i se všemi puožitky tu ve vsi Že- ravicích i se vším jejich právem a příslušenstvím a panstvím, což k tomu zboží žeravskému a hruš- kovskému a hofenčickému a Inčnickému od sta- radávna příslušelo a přísluší, kterejmiž by koli jmény jmenovány býti mohly, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dédicství a jmění, nic sobě ani svym erbóm nepozüstavuje. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 173. La od narozenie Syna Božieho tisí- cieho pčtistého tfetího pfi hodu svatého Jana, kftitele Božieho [24. června 1503], držán jest súd zemský v městě Olomúci, na němž sú seděli: duo- stojny knéz Stanislav, biskup olomücky, a uro- zení páni: pan Jan z Lomnice na Meziříčie, hajt- man markrabstvie moravského, pan Ladslav 2) Tento zápis o snčmu proti ostatním snčmovním je psán touž rukou, jako zápisy od č. 159 do konce knihy. 8) Tak v orig. Jsou to Hostěnice. f.26 

Strana 143
XVI z Boskovic, najvyšie komorník markrabstvie mo- ravského, pan Jan z Sovince, najvyšie sudí téhož markrabstvie moravského a urozený vládyka Mikuláš z Olomůúce, najvyšie písař zemský, pan Beneš Črnohorský z Boskovic, pan Albrecht z Šternberka, pan Zigmund z Důúbravice, pan Karel z Vlašimě, pan Znata z Lomnice, pan Ji- řík z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Václav z Ludanic, podkomořie markrabstvie moravské- ho, pan Jindřich Tunkl z Brníčka, pan Petr z Že- rotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vlá- dyk: urozený a statečný rytieř, pan Jakub z Ša- rova, hofrichtéř markrabstvie moravského, Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu a Bohuše ze Zvole. 174. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markra- bie moravský, lucemburské a sleské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že jest nám ukázáno řádné vidimus od urozeného Ladslava z Boskovic na Třebové, naj- vyšicho komorníka markrabství moravského, věrného našeho milého, z listu urozeného někdy Adama z Cimburka a z Tovačova vzaté a vypsa- né, kterýmžto listem dává a zapisuje na list náš mocný zámek Tovačov se vším jeho a všelijakým příslušenstvím urozenej Johance z Krejku, mate- ři') svej, kteréžto vidimus takto se slovo od slo- va vypisuje: »Já, Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvyší komorník markrabství moravského, známo či- niem tiemto listem přede všemi, kdež čten anebo od kohož čtúci slyšán bude, že jsem viděl list urozeného pána, pana Adama Tovačovského z Cimburka a na Mladém Boleslavi, dobrej pa- měti na pargameně psanej, celej, dokonalý a v ničemž neporušený, s visutými pečetmi, v ce- losti zachovalý, kterejžto zní slovo od slova takto: „Já, Adam Tovačovský z Cimburka a na Mla- dém Boleslavi, oznamuji tiemto listem všem, ktož jej uzdří nebo čtúc slyšeti budů, jakož mám list od najjasnějšicho knížete a pána, pana Vladisla- va, uherského a českého etc. krále, pána mého najmilostivéjáieho, jímZ mi JKevskáMt plná moc a právo dává, abych mohl všecka zbožie svá dáti, odkázati, buď za zdravého života aneb na smrte- dlné posteli, komuž by mi se zdálo a líbilo, jakož pak ty všecky věci JMti list v sobě šíře drží a za- vírá. A protož já, svrchupsaný Adam, na tako- vů moc mně od JMti danú dal sem a tiemto listem dávám zámek Tovačov se všemi svrchky, s městy starým a novým i s jinými se všemi mě- stečky, vesnicemi, s dvory poplužnými, s rybní- 1503 143 ky, s fekami, s lesy, s kostelními podacími i s plným panstviem a konečně se vším i s tým také, což jest nebožčík urozený pán, pan Ctibor, strýc muoj dobré paměti, k tomu zámku přikúpil a připojil aneb jakž koli zpuosobil, nic ovšem ne- vynímaje, i jiná všicka zbožie v markrabství moravském ležící, což nynie mám anebo potom jmíti budu, kterakž by se kolvěk a kterejmi jmény jmenovati mohly, urozenej paní, paní Jo- hance z Krejku, paní mateři mej najmilejší, tak, jestliže by mne Buoh neuchoval prvé, nežli nade- psanej | paní, mateře mej milej, bez dědicuov mužského pohlaví, tehdy ta všicka panství nade- psaná mají na ni spadnůti plným právem dědič- ně. Než měl-li bych dceru aneb jich víc, těch ona bude moci odbyti, jakž by se jí zdálo podlé sluš- nosti, tak jakž bych já to sám učiniti mohl. A protož prosím pánuov úředníkuov všech vyších i nižších cúdy olomúckej i brněnskej, když by toho nadepsaná paní máti má po mej smrti po- žádala, aby jí podlé práva, což se v tomto listu píše, ve dcky vloženo bylo, beze vší odpornosti. Což se pak Kojetína dotýče se vším příslušen- stvím, to také všecko jí dávám a odkazuji po mej smrti a tiemto listem často psanej paní Jo- hance, mateři mej najmilejší, na ty maiestáty na Kojetín svědčící i také na tu dobrů vuoli, kterůž jsú páni moravští a rukuojmie za pana Heralta, nebožčíka, panu Ctiborovi, strýci mému dobré paměti, a mně udělali; dobrů vuoli dělám i na jiná na všecka zápisná zboží, tak, aby již často psaná paní Johanka s tím se vším statkem mohla učiniti jako s svým vlastním, což by se jí kolvěk zdálo a líbilo, všakž toto znamenitě vymieňujíc, že já, nadepsaný Adam, ami svrchupsaná paní Johanka, máti má milá, jeden bez druhého nade- psaného zbožie nebudem moci prodávati, dávati ani směňovati. Tomu na svédomie svü jsem vlastní pečet k tomuto listu přivěsiti rozkázal a pro lepší jistost připrosil jsem urozených pá- nuov, pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, naj- vyšieho hajtmana markrabství moravského, pana Ladslava z Boskovic a na Třebové, najvyšieho komorníka markrabství moravského, ujce svého milého, pana Hynka z Ludanic a na Rokytnici a urozeného a statečného rytíře, pana Jakuba z Ša- rova na Krumsíně, najvyšieho hofrichtéře mar- krabství moravského a urozených vládyk, pana Václava z Vitbachu a na Pavlovicích, Hynka z Kunčic, hajtmana svého, že jsúů své pečeti vedlé mne k tomuto listu na svědomie přivěsiti kázali sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest psán a dán na Tovačově v úterý u vigilii svatého Petra, apoštola božieho, léta božieho tisícího pětistého druhého /28. června 1502] počítajíc. 1) Písmena -erz- pokrývá kaňka, která vypadá jako přetržení. f.26 v. 

Strana 144
1.27 144 A protož já, nadepsaný Ladslav, pilně ty vše- cky věci, což k tomu přísluší, opatřiv a celost i také dokonalost téhož listu v ničemž neporušenu shledav, dal sem jej tuto v tento list svuoj slovo od slova dokonale a dostatečně vepsati. Tomu na svédomie pecet svü vlastní přitisknúti k tomuto listu jsem rozkazali) dobrovolně, jenž jest dán na Tovačově v sobotu po ochtábu Božieho křstě- ni?) léta bozieho tisícieho pétistého třetího /14. ledna 1503]. I proseni jsme my pri tom od tejź Johanky, abychme, znajice od syna jejieho svrchupsaného takové řádné, zřízené a mocné dání, zapsání a odkázaní zámku a zbožie tovačovského s jejich příslušenstvím, kterejmž jí to dává a dědičně za- pisuje, ráčili o tom zvláštním listem naším po- ručiti a rozkázati hajtmanu a najvysím komor- níku a sudím markrabství moravského, nyněj- $ím i budücím, aby ji ten list syna jejieho ve dcky zemské práva olomückého vloZiti a vepsati rozkazali. Jejiźto sluśni a spravedlivů žádost znajíce, pfikazujem a porûtime nadepsanym hajtmanu, najvysim komorníku a sudím mar- krabství moravského, nynějším i budúcím věr- ným našim milým, abyšte, kdyžkoli od svrchu- psanej Johanky požádání budete a dcky zemské práva olomůckého otevříny budú, zámek jí a zbožie tovačovské se vším jeho a všelijakým pří- slušenstvím, též i ten list, kterejmž jí to napřed dotčený Adam, syn její, dává a zapisuje, v též dcky vložití a vepsati rozkázali, vuoli v tom a rozkázanie náše jisté znajíce a toho jináč neči- níce. Tomu na svédomie pecet náši královskü k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budíně v úterý den svatého Valentina léta bo- žieho tisícího pětistého třetího /14. února 1503] a království našich uherského třinádctého a čes- kého třidcátého druhého. Poslové toho vkladu ke dckám od pana Jana z Lomnice, hajtmana etc., pan Karel z Vlašimě a pan Jan Kuna z Kunstátu. 175. Johanka z Krejku Vilémovi z Perštejna a jeho dědicóm i budúcím potomkóm hrad Tova- čov s městy Starým 1 Novým Tovačovcem“) a s předměstím, ješto slove Cíp, s dvorem tu po- plužným, s mlýnem, s kostelním podacím, mě- stečko Králice s mlýnem, ves Viwovany s mly- nem, s rybníkem, jenž slove Hradecký, s lesy, s řekami, ves Rakodavy s mlýnem, | ves Ejvaň s dvorem poplužným, s blaty, s lukami, ves Obplocany s lesy, s řekami, ves Výkleky, ves Hr- děbořice s mlýnem, s blaty, ves Bolelíce, což jsem tu měla, s lesy, s řekami a lukami, ves Troubky") 1) Opakuje se nepřetrženo k tomuto listu 2) Tak v orig. 3) Opraveno s Tovacovem. 1503 XVI s mlýnem, s lesy, lukami, řekami, městečko Kle- novice s mlýnem, s blaty, s kostelním podacím, ves Čelčice s blaty, s rybníky, ves Číhovice*) s kostelním podacím, s mlýnem, s blaty, s rybní- ky, ve vsi Piviné, co jsem tu méla, louky®), jenz slovů Dankovice, ležící blíž Kojetína, ves oprav- ni Klopotovice i jiné vsi, na kterejchž jsem plat měla, tak a tím právem, jakž jsem to sama drže- la, s dvory, rolí oranü i neoranü, s lukami 1 S pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, S háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, se cly, tak jakż pfedky mymi i mni toho jest užíváno, s užitky i s požitky a se všemi po- platky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybnišče- mi, s potoky tekúcími i netekúcími, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstviem, jakož ta zbožie od starodávna v svých mezech a v každej a každé zvlášče záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani budůcím potom- kóm práva, panství ani vlastenství nezachováva- jíc, tak jakož jsem to sama držela, ve dcky vklá- dám a vpisuji Vilémovi z Perštejna a jeho dědi- cóm i budücím potomkóm ku pravému jich jmé- ní, držení a požívanie. A jestliže by svrchupsa- ného zbožie co toho ve dckách kde nalezeno bylo a synu mému svědčilo, to všecko tiemto vkladem mořím a vniveč obracuji. 176. Johanka z Cimburka a z Tovačova činiem odpor protivá vkladu tomu, jakož Johanka z Krejku vkládá do desk zemských Vilémovi z Perštejna a jeho erbóm Tovačov s jeho se vším příslušenstviem, že já k tomu zbožie lepší právo mám. 177. Dorota z Zástřizl Jana Kunu z Kunstátu, manžela svého, na tvrz a ves Litencice i na to na všicko, což k ní přísluší, na ves Kwnkovice s dvorem i s jejím příslušenstviem, na ves Chval- nov s jejim prislusenstviem, na puol vsi Trúbek s dvorem, se dvéma mlÿnoma 1 na to všicko, což k tej polovici přísluší, na ves Vyškuovky, na ves Strabenice s jich příslušenstviem, na ves pustú Opatovice i což k tomu přísluší, i na Švábsku na rybník, i na to na všicko, k čemuž právo mám aneb ješče míti budu, přijímám na pravý a jedno- stajný spolek krom toho práva, kteréž mám ve dckách na puol vsi Lazníku, toho se odfika a na Jana z Čertorej, ujce svého, převodí. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 178. Tobiáš z Hory Obřanské Mikulášovi zeydlerovi z Hauffu a jeho erbóm v Dédkovi- cich dvuor a puol páta lánu i s lesy, s háji, s chra- 4) Psáno Trawbky. 5) V orig. lawky. 

Strana 145
f.27v. XVI stinami, s lukami, s vodami tekutými | neteku- tými. s rybníky 1 se vším příslušenstviem, s jede- nach člověky ve vsi Dédkovicich, s témi lidmi platnými i neplatnými. s rolí oranú i neoranú. s činžemi, s úroky, s poplatky, s robotami, s past- vami. s pastviščemi i se všelijakými puožitky a s užitky, které se mohû kolivék jmenovati, k svr- chupsanému dvoru a lánóm a lidem v Dědkovi- cích, kteréž jsem prodal., s jich příslušenstvím. tak jak sem sám držel a požíval. se vším právem à panstviem 1 všelijakým příslušenstviem, s me- zemi, s hranicemi, jakoZ ten dvuor a ti lánové i ti lidé v Dědkovicích v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vyměřeno a jakož jsem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým, ani potomkóm tu na těch lidech práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani za- chovávajíc. než to všicko ku pravému dědicství ve deky vkládám a vpisuji. 179. Mikuláš z Kosojed Albrechtovi z Baště a jeho dédicóm tvrz Šišmu se vsí, s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s chrastinami, s křo- vinami, s lovv, s hony, s Cizbami, s mezemi, hra- nicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robota- mi. s užitky i se všemi požitky, s řekami, s bře- hv, s rybníky, s rybničiščemi, s potoky tekutými 1 netekutÿmi, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbožie svr- chupsané od staradávna v svých mezech i každé zvláště záleží a jsů vymezena, nic sobě tu ani er- bóm svým. ani potomkóm práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávaje, tak jakož to otec muoj sám držel, to vše vkládám a vpisuji ve dcky ku pravému jejich držení a dědičnému po- žívaní. A jestliže by svrchupsaného zbožie co toho ve dckách kde nalezeno bylo, ješto by mně, Mikulášovi, svědčilo, to všicko tiemto vkladem mořím. Pretrhán a na okraji J[an] z P[ern&tejna]. 180. Prokop = Domamyslic na vsi Buchlovicích a na vsi Břestku i na tom na všem panství, což k tomu přísluší od starodávna, co jsem kolvěk dílu svého na tom měl po nebožčíku otci svém, i toho všeho statku vrchního odříkám se a odpisuji a slibuji se na to nenavracovati jà ani erbové moji, ani kdo jiný právem mým. 181. Klára z Šprancku Mikulášovi z Hrádku a jeho dědicóm své vlastní zboží, ves Blazice s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i ne- oranú, s činžemi, s platy i poplatky, slukami, s le- sy 1 s chrastinami, s potoky, s rybníky, rybnišče- mi, s mlýniščemi, s vodami tekutými i neteku- tými i se vším jejím právem, panstvím a příslu- šenstvím, což k tej vsi svrchupsanej od stara- 1) Opraveno touž rukou z Jan. ?) J opraveno s P. 1503-1504 145 dávna přísluší a v svých mezích a hranicích zá- leží a vymezena jsú, i se všemi jinými užitky a požitky, jakýmiž se kolvěk jmény jmenují anebo jmenovány býti mohú, tak jakož jsem to sama držela, nic sobě ani svým erbóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom nepozuostavujíce ani zachovávajíce. než to všicko ve deky vklá- dám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění, držení a požívaní. A jestliže by svrchupsaného zbožie co toho ve dckách kde nalezeno hylo, jesto by mně, Kláře, svědčilo, to všicko tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 182. Jiřík, Zuzana, Kuna, Barbora, máti jejich., toho všeho práva, kteréž jsme měli na tom puol dvoře v Újezdě Vládyčím po otci svém a po muži svém Janovi Halamovi, odříkámce se a odpisujem a slibujem na to se nenavracovati ani kto prá- vem naším, než to všecko právo své převozujem na Václava, syna Jana TTalamova, bratra svého à syna svého. 183. Les etc. 1504 celebratum est colloqui- um baronum feria IT. post Epiphaniam Domini /8. ledna 1504], na némz si seděli duostojný u Boze otec, kněz Stanislav. biskup olomücky. a urození páni: pan Ladslav z Boskovic, najvyšie komorník, a pan?) Jan*) Pňovský z Sovince, naj- vyší sudí, a urozený vládyka pan Mikuláš z Olo- müce, najvySie písař zemský, pan Jan z Lomnice na Mezeříčie, hajtman markrabství moravského, pan Beneš z Boskovic, pan Zigmund z Dúbravi- ce, pan Znata z Lomnice, pan Prokop Zajímač z Kunstátu, pan Jifík z Vlašimě, pan Václav z Ludanic, pan Hynek z Ludanic, pan Jindfich Tunkl z Brníčka, pan Petr z Žerotína; a z vládyk: pan Jakub z Šarova, hofrichtéř margrabství mo- ravského, Blud z Králic, Václav z Vitbachu a Bohuše ze Zvole. 184. Vilém Hřivín z Újezda, Burjanovi s Vlč- nova a jeho erbóm tvrz Veletiny, ves tím jmé- nem Veletiny, ves Vlčnov s kostelním podacím, ves Raëovice*) s kostelním podacím, s dvory, s mlýny, s řekú Olsavú'), s ščepnicemi i platy hodními i sladovejmi, s robotami, s spíláním piva, kteréž podsedlníci bez záplaty dělati mají, s hlás- nými, kteréhož z tej vsi Veletin na tvrz dávati mají, s vinohrady i s šafránnými platy, kteréž dávati mají, s rolí oranû i neoranû, s lukami, s pastvami, s pastviséemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými. s robotami, s puo- 3) Tak v orig. Jsou to Hradčovice. % Tak v orig. f.28 

Strana 146
146 Zitky a požitky') i se všemi poplatky, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakož jsem to sám držel, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jeho jmě- ní, držení a dědičnému požívaní, nic tu sobě ne- pozuostavujíce ani svým erbóm. Mreżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 185. Václav Čech z Hrádku Johance z Kostel- ce, nevěstě svej, v pěti stech zlatých dobrých uherských padesáte zlatých platu ročního ve vsi Počenicích") ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému právu věnnému jejiemu, a toho věna sám se pří- jemčím činiem vším statkem svým, kterejž mám neb míti budu. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernstejna]. 186. Jiřík Havéř z Vážan Petrovi z Žerotína a s Fulneka, jeho erbóm a dědicóm budúcím ves Sobotín i s kostelním podacím, ves Rudoltice s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s lovy, s hony malými 1 velikymi, s CiZbami, s mezemi, s hrani- cemi, s dvory, s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s kury, s vajci, s użitky i s puoZitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s jezery, s hamrem i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbo- žie svrchupsané v svých mezech a hranicech zá- leží a zamezeno jest, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budńcim potomkórn na tom zbożie práva, panstvi ani kterćho vlastenstvi nepozuostavuje ani zachovavaje, jakoż jsme to zbożi svrchupsané sami drželi a jeho požívali, to všecko právo ve dcky vkládáme a vpisujeme ku pravému dědic- ství, jmění, držení a jich požívaní. 187. Jan Skrbenskÿ z Doloplas vkládám a vpi- suji Jiříkovi z Kokor a jeho dédicóm tvrz a ves Cctochovice s dvorem, s dvofiścem, s rybniky, rvbnisctemi, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranû i neorant, s platy, s puozitky i s poplatky všelijakými, ktereimiž by jmény jmenovány býti mohly, s sady, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s robotami spravedlivymi, s lesy, s háji, s chrastmi, chrastinami, s potoky, břehy, s voda- mi tekutými i netekutými i s jiným vším příslu- šenstvím, což k tej tvrzi již jmenovanej od staro- dávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakž to zbožie již jmenované v svých mezech a hranicech od staradávna záleží a jest vyměře- no, tak úplně, jako jsem to sám držel, nic sobě tu !) Tak se opakuje v orig. =) Psáno -czc-. 3) V orig. ani panství. 1504 XVI práva, panství ani?) kterého vlastenstvi nepozuo- stavuje, ku pravému jmění a držení. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Tento dolepsaný vklad vymazaný má se pře- vésti do Brna na Dambofice:*) 188. Jan Kuna z Kunstátu na Rožnově Doro- tě z Zástřizl, manželce svej vlastní, tvrz a městeč- ko Vsetín s mýtem, městečko Pržno, ves Jablun- ku, ves Rüscku, ves Katefinice, ves Hoscákov*), ves Johanová, ves Dolní Rokytnice, ves Horní Rokytnice, ves Liptál, ves Austí, ves Hovězí, ves Jesenku, ves Seninku, ves Ratiboř s jich se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to sám držím, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejiemu věnnému právu v puol třetím tisíci zlatých a platu na tom ročního puol třetího sta zlatých na těch vsech ukazuji. Příjemčí to- ho věna týž Jan Kuna a Smil, bratr jeho vlastní z Kunstátu, vším statkem svým, což jeho mají nebo jmíti budú. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 189. Václav Skrbenský z Doloplaz i s svými erby Jetřichovi z Prusinovic a na Podstdté a jeho erbóm ves Leščnú“) s lidmi platnými i neplatný- mi, s robotami, s roli oranń i neorani, s lukami, S pastvami, s pastvi$cemi, s háji, s lesy, s chrasti- nami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutý- mi i netekutými, s ptakolovy i jinak se všelija- kými lovy, s činžemi poplatky i se všelijakými požitky, kteříž by se kterakými koli jmény mohli jmenovati, i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsanej od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zbožie v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno, se vším plným právem a panstvím, tak úplně a mocně, jakož jsem to sám držel, nic sobě práva, panství ani kterého vla- stenství na tom nezachovávaje ani pozuostavuje ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pra- vému jejich jmění, držení a k dědičnému poží- vaní. 190. Petr z Jikve Vláštkovi z Petropině a jeho erbóm ves Kelčany s tvrziščem, s dvorem, s lid- mi osedlými i neosedlými, platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranůú, s lesy, s háji, s chrastěmi, s chrastinami, s pastvami, s pastviščemi, s mlý- nem, s vodami tekutými i netekutými, s lukami, s užitky i se všemi požitky, jakýmiž kolvěk jmé- ny jmenovány býti by mohly, i se všemi mezemi, hranicemi, kteréž od starodávna k tej vsi záleží aneb přísluší, s plným právem, panstvím, tak 8) Tento nadpis asi rukou Kryštofa s Boskovic. 5) Tak v orig. Je to Hošťálková. 6) Tak v orig. Je to Lišná (Bystřice p. H.). f.28 v. 

Strana 147
f.29 XVI jakž jsem já to i předkové moji drželi, nic tu sobě ani svym erbóm budüciím na tom práva, panství ani kterého vlastenství ovšem nezachovávajíce, než to všecko vkládám a vpisuji ve dcky zemské ku pravému dědičnému jejich jmění, držení a po- žívaní, nic tu sobě nepozuostavujíce ani svým erbóm, práva, panství ani kterého vlastenství. A jestliže by kde ve dckách najdeno bylo a jemu svědčilo, toho se tímto vkladem odříká a naň převodí. Mřežován a na okraji Jan z Per[nštejna]. 191. Katefina a Anna z Laznik Otikovi z Pen- &c a jeho erbóm dvuor v Lazniku s roli oranu i neoraná, s lesy, s fekü, s lukami, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru od starodávna příslušelo a přísluší, nic tu sobě ani budúcím svým nepozuostavuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jeho jmění a dědičnému požívaní. 192. Jan Zúbek z Zdětína odříká se toho všeho práva, kteréž má na Trúbkách v věnném právě puol sedmy hřivny platu. 193. Otík z Lázník Kateřině z Kokor a z Že- ravic, manželce svej vlastní, puol druhého sta zlatých věna a na těch XV zl. platu na svém vlast- ním dědicství Lazník i na tom na všem, což k to- mu přísluší, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravé- mu jejímu věnnému právu. Příjemčí toho sám Otík z Lazník vším statkem svým. 194. Kateřina, Elška a Kuna, sestry vlastní z Lezmce, Hynkovi z Vitbachu a jeho dědicóm dědicství své, dvě vsi Kladníky a Olbramice s lid- mi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s platy, s užitky se všemi, kterejmiž by koli jmé- ny mohly jmenovány býti, s rybníky, s lukami, s pastvami, s pastviácemi, s lesy a s háji, s chra- stinami, s vodami tekutými i netekutými i s ji- ným se vším příslušenstvím, což kolvěk k tomu zboží svrchupsanému příslušelo a přísluší, s me- zemi a s hranicemi, tak jakž to zboží již jmeno- vané v svých mezech a hranicech vysazeno jest a záleží, tak úplně, jakož jsmy to sami drželi, nic sobě ani erbóm svým, ani žádnému jinému tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a požívaní dědičnému. Mřežován a na okraji J[an] Kuna [z Kunstśtu]. 195. Anno Domini 1504 držán jest sněm o svatém Janě /[24. června 1504] v Olomińci, na němž sú seděli urození páni: pan Jan z Lomnice na Mezeïitie, hajtman markrabstvie morav- 1) Psáno ž- (z s háčkem). 2) V orig. panstvím vlivem násl. tvaru -m. 1504 147 ského, pan Ladslav z Boskovic, najvyšie ko- morník margrabství moravského, pan Jan Pňov- ský z Sovince, najvyšie sudí téhož margrabství a urozený vládyka Mikuláš z Olomüce, naj- vyšie písař zemský, duostojný u Boze otec, pan Stanislav, biskup olomúcký, pan Beneš Črnohor- ský z Boskovic, pan Albrecht z Šternberka, pan Zigmund z Dübravice, pan Znata z Lomnice, pan Jiřík z Vlasimé, pan Hynek z Ludanic, pan Petr z Žerotína, pan Jindřich Tunkl z Brníčka, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Ta- kub z Šarova, hofrichtéř margrabství moravské- ho, Václav Pavlovský z Vitbachu a Bohuše ze Zvole. 196. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže, lužický markrabie etc., oznamujem listem tímto všem, ja- kož před někderejmi lety byli jsme dali k prozbé a žádosti") urozeného Jana z Lomnice na Mezeříčí, hajtmana mrakrabství moravského, najprv v'ej- platu na hradě a panstvi?) brumovském s jeho příslušenstvím, v markrabství moravském leží- cím, a potom, když by to k vejplatě přišlo i k dědic- ství, o kderéžto dědicství hradu a zbožie svrchu- psaného s jejich příslušenstvím udělal jest týž Jan celà a dokonalü smlévu s slovutnÿm Michalem a Śtefanem, bratfimi z Podmanina | a na Brumo- vě tak, že jemu za to právo úplatek s vuolí naší a vědomiem učinili a jistů summu dali, prosíce nás i s týmž Janem, abychme to právo jeho, kte- réž na dědicství, zámku a panství brumovského od nás listem zapsané měl, na ně. erby a buduci jejich převésti ráčili tak, aby jim to ve dsky zemské vjíti a vloženo býti mohlo. K jichžto oba- polni Zädosti*) naklonéni jsûce*), s dobrym rozmy- slem a naším jistým vědomiem, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský pře- vedli jsme 2a již psané Michala a Štefana, bratří, a buldůjcí jejich všecko právo dědičné, kteréž jsme byli dali svrchupsanému Janovi ma hradě a panstvi”) brumovském, s jeho příslušenstvím a tímto listem převodíme a přenášíme, chtíce tomu, aby oni hrad a město Brumov, městečko Koblú- ky,) vsi Bylnice, Vláf, Scítná, Návojné, Neda- Xov, Lhotu, Poteé, Studlov, Pfiekazy, Střelné, Seminku,) Horní Lidsi*) Dolní Lidší, Puolčí, Zubrüvku, Lomnó, Lacnuov, Smolní, Tichov, Li- pinu, Vrbétice, Mířín, Kuchaviec, Mladotice, Hrádek, Rokytnici a manství dolepsaná: tvrz, řečenů Popuov Keř, ves Jestřebí, ves Miwošov, s platy, lesy, lukami, horami, řekami, rybníky, potoky, dědinami, pastvami, pastviščemi i jinými 8) Zde v textu kruhový kaz v průměru % cm. *) Tak v orig. f.29 v. 

Strana 148
1.30 148 jejich všemi a všelijakejmi příslušnostmi, kterej- miž by se kolvěk jmény jmenovati aneb vypsati mohly, dědičně jměli, drželi a toho požívali a po- žívati mohly, tak a tím obyčejem, jakožto i jiní páni a obyvatelé markrabství moravského svých dědičných zámkuov a zboží požívají bez umenše- ní a bez překážky naší, budúcích našich králuov českych a markrabí moravských i jiných všech a všelijakejch lidí, porúčejíc najvyšiem komorní- ku a sudím markrabství moravského, věrným naším milým, abyšte když koli od již psaných Michala a Štefana, bratří, aneb jednoho z nich požádání budete, Mist jím tento s zámkem a zbo- Ziem brumovským svrchupsaným ve dsky zem- ské. když najprv odevříny budů. řád práva za- chovajíc vložiti a vepsati rozkázali a to jináč ne- činili bez zmatku a všelijakej odpornosti. A kdož by list tento měl s často psaných bratří neb erbuov jich dobrú vuolí a svobodnů, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svědomí pečet náši krá- levsků k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budíně ve čtvrtek po svatém Mikuláši) léta božieho tisícieho pětistého třetího /7. prosim- ce 1503/ a království našich uherského čtrnásté- ho a českého XXXIII. Poslové k dckám, pan Be- neš Černohorský z Boskovic, pan Jiřík z Vlašimě. 197. Vilém a Kuneš, bratří vlastní z Vrchlabie, purgnistru a radě města Olomúce, nynějšícm i budúcím, zbožie své, ves Libenice?) se vším pří- slušenstvím kromě dvoru s jeho příslušenstvím, klerejšž držel Beneš z Laškova, s lidmi purk- rechtními, s zahradníky platnými i neplatnými, s činžemi, s úroky, s požitky, s poplatky. s rolí oranú i neoranú, s robotami, s puščinami, s po- toky, s vodami tekutými i netekutými, s břehy i se vším jiným právem a panstvím i příslušen- stvím, což koli k tomu od starodávna příslušelo a přísluší a jakož od starodávna v svých mezech a hranicích záleží, jakož jsme to sami drželi, nic sobě ani svým erbóm i budúcím potomkóm tu práva, panství ani kterého vlastenství zachová- vajíce ani pozuostavujíce, než to všecko ve dsky vkládáme a vpisujeme ku pravému jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. 198. Arkleb s Víckova Aleně z Lilče, Vilémově ženě, syna svého vlastní[ho] z Víckova, na svém vlastním dědicství nezávadném, na vsi Prusino- vicích, na lidech platných, usedlých, nikomu ne- závadných kw pravému jejiemu věnu šest set zla- tých dobrých uherských vkládá a vpisuje. Příjem- 1) V orig. po svatém Mikuláše (opraveno s na svatého Mikuláše). 2) Tak v orig. 1504 XVI čím sám se činí s jiným se vším statkem svým, kterejž má neb míti bude. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 199. Jakub z Šarova Janovi z Čertorej své vlastní a dědičné zbožie, puol vsi Dědkovic s tvr- sí, $ dvorem poplužným, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranů i neoranú, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s há- ji; s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, se všemi právy a přísluš- nostmi, což k tej puol vsi Dědkovicím a k tvrzi i ke dvoru od staradávna příslušelo a přísluší a v svých hranicech zamezeno jest, tak jakož jsem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, pan- ství ani vlastenství nepozuostavuje ani erbóm, ani budúcím potomkóm svým, než to všecko je- mu a jeho erbóm ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, držení a k dědičnému požívaní. A jestliže by se kde tento vklad ve dskách nalezl nevymazaný, toho se tímto vkla- dem zbavuje a odříká. Mřežován a na okraji Jan [z] Žerotína. 200. Jan z Čertorej přijímá Kunku a Lidmilu, sestry své vlastní s Čertorej, na tvrz Dědkovice i na ves Dědkovice, na ves Lazníky i na to na všecko, což má nebo míti bude, na pravej a jed- nostajný spolek. 201. Jaroš s Zástřizi Jiříkovi s Melic a jeho erbóm pět kop platu a šestnáste groší s kostel- ním podacím ve vsi v Zborovicích s těmi lidmi. z kterejchžto ten plat se vybírá, s háji, kteří k tomu přísluší, tak jakož jsme sami je drželi bez porušení, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s puožitky a požitky“), s pastva- mi, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutý- mi i s jiným se vším příslušenstvím, což jsme koli tu sami v Zborovicích drželi a požívali, s me- zemi, s hranicemi i s jiným se vším příslušen- stvím, s plným právem a panstvím, nic sobě ani našim erbóm práva, panství ani kterého vlasten- ství nezachovávajíce, než to všecko ve dcky vklú- dá a vpisuje ku pravému dědicství, jmění, držení a k dědičnému požívání. A jestliže by se kde tento vklad ve dskách nalezl nevymazaný, toho se tímto vkladem zbavuje a odříká. 202. Čeněk z Lomnice Johance z Předmostí, manželce svej vlastní, čtyrydceti zlatých platu ročního ve čtyrech stech zlatých věna jejího na svém vlastním dědicství, na vsech svých Mezeří- čí, Stvolově, Vilémově) Jasenově, Skrychově,“) Trávníku, v Ořechově a na dvú dvořích na Svi- távce ve dsky vkládů a vpisuje ku pravému její- mu věnnému právu. Příjemčí sám Čeněk*) toho 9) Tak se opakuje v orig. 4) Tak v orig. Jsou to Velenov a Skrchov. 5) Psúno Cž-. 

Strana 149
1.50 v. XVI věna vším statkem svým, kterejž má neb míti bude. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 203. Anna = Mrdic Alenu z Lilče, dceru svů. Viléma s Víckova, zetě svého, ve vsi Kojátkách na to na váicko. coz tu mám, i na díl rybníka u vsi Kojátek, coz na nich mám dílu svého, při- jímám na pravý a jednostajný spolek. 204. Jiřík z Melic Margetu z Melic, sestru svü, na to na všecko, což ve vsí v Zborovicích má, na pravý spolek přijímá. 205. Marketa z Hnojic Oldřicha, Viléma, Heř- mana, bratří vlastní, a Elšku, Annu, Žofku, Zde- mt, Kateřinu, Bohunku, sestry vlastní = Miličína, na dvuor v') Stříteži s jeho příslušenstvím, [v] Veliboři, což tu mam, v Hradci też, coż tu mam. ve Džbánově, což tu mám, totiž mlýn, v Klopíně tři zahrady, na to na všicko, což mám nebo míti budu, na pravej a jednostajný spolek přijímám. 206. Bernart ze Zvole Oldřichovi, Vilémovi, Heřmanovi, bratřím vlastním < Miličína, a jich erbóm své vlastní a dědičné zbožie a panství, to- tiž ves Sokolom Moravskú, což sem tu sám držel a předkové moji, nic tu sobě práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuosta- vuje, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s Jukami, s pastvami, s pastviscemi, s doly, s háji, s lesy, s luhy, s chrastmi, s chrasti- nami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s potokem, s rybníkem, s vodami tekutymi i netekutymi?), s robotami, s užitky a požitky 1 se vSemi poplatky i se vším jiným právem, plným panstvím a příslušenstvím, jakož ta ves sama v sobě od staradávna v svých mezech a hranicech vymezena a zamezena jsü, nic tu sobé ani erbóm svym, ani budücím potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenství neza- chovávaje ani pozuostavuje na tom zbožie, tak jakož jsem to sám držel, to všecko ve dsky vklá- dám a vpisuji ku pravému jejich dědicství, jmění, držení a požívaní. A kdež by se našlo ve dskách mně nebo mým erbóm svědšící, to tímto vkla- dem mořím. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 207. Stanislav z Závad Jifíkovi, fecenému Leščenský, jeho dédicóm a budücím dvuor muoj blízko kostela v předměstí vlastní, svobodný, dě- dičný a žádnému nezávadný, s rolí oranú i ne- oranü, s kopaninami, s zahradü, s mezemi a s hranicemi i se vším příslušenstvím, tak jakož od starodávna v svých mezech a hranicech vy- sazen a vymeren jest a záleží a jakož jsem to sám po svých předcích držel a požíval, nic sobě tu na 1) Zde je přetrženo Strzy. 2) Na tomto místě oválný kaz o rozměrech 0.7X0.4 cm. 1504-1505 149 tom dvoře, na tej rolí a kopaninách nepozuosta- vuje ani zachovávaje žádného vlastenství ani zvlästnosti,®) než to všecko mocně ve dsky vklá- dá ku pravému jmění, držení a jich požívaní. Mreżovdn. Na okraji Jan z Per[nśtejna]. 208. A mmo Domini 1505 circa festum Epi- phanie Domini /okolo 6. ledna] drzán jest sněm panský v Olomůúci, na němž jsú seděli při súdu zemském duostojný kněz Stanislav, biskup olo- mütsky, a urození páni: pan Jan z Lompnice, hajtman markrabstvie moravského, pan Ladslav z Boskovie, najvysie komorník desk a práva markrabství moravského, pan Jan z Sovince. najvyšie sudí téhož margrabství, a urozený vlá- dyka Mikuláš z Olomůúce, najvyšie písař zem- ský, pan Beneš Črnohorský z Boskovic, p. Al- brecht z Šternberka, pan Znata z Lompnice, pan Jiřík z Vlašimě, p. Hynek z Ludanic, p. Václav z Ludanic, podkomofie. pan Jindřich Tunkl z Brníčka. p. Petr z Žerotína, p. Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: pan Takub rytieř z Šaro- va. hofrichteř, Blud Hron z Králic, Václav z Vit- bachu a Bohuše ze Zvole. 209. Jitka z Lomnice Ladslavovi z Boskovic a na Třebové, najvyšiemu komorníku markrabství moravského a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědicství, totižto pwol městečka Letovic i s ko- stelním podacím, se vsí Třebětínem, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrasti- nami, s křovinami, s lovy, s hony malými i veli- kejmi, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s kury, s vaj- ci, s uZitky, s požitky i se všemi poplatky, s ře- kami, s břehy, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbo- žie svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a zamezeno jest, nic sobě tu ani svým erbóm, ani potomkóm na tom zbožie práva, panství ani kterého vlastenství nepozuo- stavujíce ani zachovávajíce, tak jakož jsem to zbožie svrchupsané sama držela a požívala, ve dsky vkládám a vpisuji k jich jmění, držení a dě- dičnému požívaní. A jestliže by to zboží svrchu- psané kde ve dskách nalezeno bylo, toho se všeho odříkám a tímto vkladem mořím. 210. Václav Berka z Dubé a z Lipého Johance s Boskovic, manželce svej vlastní, šest set hřiven a dvaceti a pět hřiven groší českých širokých věna jejího na vsech svých Hnojicích a Lužicích ?) Opraveno z vlastenství. £.31 

Strana 150
f.51 v. 150 s jich příslušenstvím ve dcky vkládá a vpisuje a příjemčí toho věna sám se činím se vším stat- kem svým, což mám neb míti budu. Miezovän a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 211. Mikuláš z Zástřizl ves Medlov s těmi lid- mi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s činžemi, s úroky, s poplatky, s kury, s vajci, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi i s všelijakými požitky a užitky tej vsi svrchu- psanej příslušející, to, což sem sám držel a před- kové moji, se vším plným právem a panstvím i se všelijakým příslušenstvím starodávním, s me- zemi, jakož ta ves a ti lidé v Medlově v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a jest vyměřína, jakož jsem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým na tej vsi svrchupsanej a na těch lidech práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozuostavujíce ani zachovávajíc, než to všecko vkládám a vpisuji ve dcky Jarošovi z Zá- střizl a erbóm jeho ku pravému dědicství, drže- ní, jmění a užívaní. 212. Mikuláš z Zástřizl Janovi z Čertorej a je- ho erbóm své vlastní dédicství, ves Lhotku s té- mi lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s činžemi, s úroky, s poplatky, s kury, S vajci, s robotami, s lukami, s pastvami, s past- viščemi i všelijakými požitky a k*) tej vsi svrchu- psanej užitky příslušející, to což sem sám držel a předkové moji, se vším plným právem a pan- stvím a všelijakým příslušenstvím starodávním, s mezemi, jakož ta ves a ti lidé v Lhotce v svých mezech a hranicech od starodávna záleží a jest vyměřeno, jakož jsem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým, ani potomkóm tu na tej vsi svrchupsanej a na těch lidech práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zacho- vávajíce, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 213. Václav Čeple z Belku Dorotě z Petršval- du, manželce svej, na svém vlastním dědicství, na vsi Bartošovicích na všem jejím příslušenstvím?), na lidech platných, usedlých, na rybnících i na všech požitcích, což k tej vsi od starodávna pří- slušelo a přísluší, patnáste set zlatých věna její- ho ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. A příjemčí toho věna sám se činím se vším statkem svým, což mám neb míti budu. 214. Jan z Žerotína a z Fulneka Anně z Luda- mic, manželce svej, na vsech svých dědičných a žádnému nezavadnych, na Kunvaldé a Sanové, k Jičínu příslušejících, i na všem jejich příslu- 1) a i k jsou připsány písařem (a na konci, k na za- čátku řádku). 1505 XVI Senství, což k těm vsem přísluší, šest set hřiven a dvaceti pět hřiven groší širokých ve dcky vklá- dám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému prá- vu. Příjemčí toho činím bratří své vlastní Vikto- ryna a Jiříka, bratří z Žerotína a z Fulneka. 215. Toman z Rudky Václavovi a jeho dědi- cóm z Rudky dvuor svuoj vlastní dědičný, kte- rejž jsem držel tu v Rudce, s rolí oranü i neora- nü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami i s tím se vším právem, což k tomu od staradávna příslušelo, tak jakož jsem to sám držel, nic tu sobě nepozuostavujíce, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a k užívaní. Pretrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 216. Kunka z Lodénice Jifíkovi z Choltic a je- ho erbôm dédicstvi a zbozie své v Lidérové, turz s dvorem, s lidmi, platy, poplatky, s rolí oranü i neoranú, s robotami, s lukami, pastvami, lesy, potůčky, s rybníky i se vším příslušenstvím, což k tomu zbožíčku od staradávna přísluší, se vším plným právem a panstvím, jakož jsem to sama držela, nic sobě tu práva ani panství, ani kterého vlastenství?) ani svým erbóm nezachovávajíce, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědicství, jmění, držení a k jich požívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. 217. Juřík z Choltic Aleně z Vrahovic, manžel- ce svej vlastní, pět set zlatých dobrých uher- ských věna jejího na dědicství a zbožie svém v Lidéřově, na tvrzi i s dvorem, s lidmi, platy, poplatky, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s lukami, s pastvami, s lesy, potůčky, s rybníky i se vším příslušenstvím, což k tomu zbožíčku od staradávna přísluší, se vším plným právem a panstvím, jakož jsem to sám držel, nic sobě tu práva ani panství, ani kterého vlastenství, ani svým erbóm nezachovávaje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji k jejímu pravému věn- nému právu. A příjemčím toho věna sám se či- ním se vším statkem svým, což mám neb míti budu. 218. Vavřinec Ščír Václavovi z Honbic, erbóm jeho dvuor Petříkovský se třmi čtvrtěmi, s rolí oranû i neoranû, s hájem, s chrastinami, s luka- mi, s potoky i se vším příslušenstvím, což k to- mu dvoru od staradávna přísluší ve vsi Nezde- micich, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. 219. Hynek z Domamyslic i s erby svými toho statku, kterejž se jemu po otci jeho Jindřichovi z Domamyslic dostal na vsech Buchlovicích a v Břestku, toho se všeho práva odříká a právo své převodí na Jiříka a na Jana, bratří své. ?) Tak v orig. vlivem předchozích tvarů na - m. 3) Opakuje se nepřetrženo ani kterého vlastenství. 1.32 

Strana 151
f.32v. XVI 220. Václav z Pačlavic a v Nechvalíně Jiříkovi z Kokorijeho erbóm své vlastní a dědičné zboží, nižádnému nezávadné, tři dvory a čtvrt tu v Cho- můtovicích a tři rybníky, vinohrady s mlýnem, s rolí oranú i neoranú, s pastvami, s pastvišče- mi, s platy, poplatky, s vodami tekutými i nete- kutými, s mezemi, s hranicemi, s lesy, s horami, s chrastmi, s rybníky, s rybniščemi, s lukami i se vším plným právem a panstvím a příslušen- stvím, jakož to zbožie v svých mezech a hrani- cích od staradávna záleží a vymezeno jest, nic sobě nevymieňujíce, žádného práva ani kterého vlastenství ani erbóm svým a budúcím svým ne- pozuostavujíce, ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky vkládám ku pravému dědicství, jmění a držení. Pakli by komu kde to zboží ve dckách vepsáno bylo, toho se všeho práva odříkám. Mřežován a na okraji Lad([sla]jv [z Boskovic]. 221. Václav Pacák z Pačlavic Janovi z Dolo- plaz a erbóm jeho svůj vlastní dvuor ve vsi Stra- benicích s člověkem jedním usedlým na podsed- ku a spodsedky dvěma pustými, s lukami, s ščep- nicí, s rolí oranú i neoranú, se vším plným prá- vem a příslušenstvím, což k tomu dvoru od sta- rodávna vyměřeno jest a přísluší v svých mezech a hranicích, tak jakž sem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým žádného') práva i ni kterého vlastenství nepozuostavuje, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství a jmění a požívaní. Mřežován a na okraji Lad([sla]v [z Boskovic]. 222. Jan, Košíků syn, a Jan Strýček Jiříkovi a erbóm jeho dvuor v Nezdemicích Košíkovský s jednů čtvrtí a s podsedkem, s háji, s lukami, s rolí oranú i neoranů 1 se vším příslušenstvím k tomu dvoru od staradávna příslušejícím*), nic sobě ani erbóm svým pozuostavujíce, ku pravé- mu dědicství a držení, tak jakž jsme sami drželi, ve dcky vkládáme. A kdež by nám ve dckách stálo a svědčilo, toho se odříkáme. 223. Jan z Čertorej Salomeně ze Zvole, man- želce svej, na tvrzi a na vsi Dčdkovicích i na tom na všem, což k tej tvrzi a vsi přísluší, dvanáste set zlatých uherských ku pravému jejímu věnné- mu právu ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčím toho sám se činí i vším statkem svým, což má neb míti bude. 224. Hynek z Kunčic Mikulášovi z Olomúce, najvyšiemu písaři markrabství moravského, a je- ho erbóm a Kateřině, manželce téhož Mikuláše, dědicství a zbožie své vlastní, ve vsi Ojmicích dvuor s purkrechtem, s rolí oranú i neoranú, s nivami, s lidmi platnými i neplatnými, s činže- mi, s lukami, s mezemi, s hranicemi, s pastvami i s pastviščemi i s platem obilným, s kury i se 1) Psáno ž (z s háčkem). 1505 151 všemi užitky a poplatky i se vším plným právem a panstvím i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru a purkrechtu od staradávna pří- slušelo a přísluší, nic tu sobě, erbóm ani potom- kóm svým na tom zbožie práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všicko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. A jestliže by to zboží komu kde ve dckách stálo, to tímto vkladem mořím. 225. Hanuš Haugvic z Biskupic Kateřině z Lompnice, manželce svej vlastní, na svém vlast- ním dědicství na městě Jevíčku tisíc zlatých u- herských ve stu zlatých platu ročního ku pravé- mu jejímu věnnému právu i nad věno její z lásky svej dvě stě zlatých přidává, a to ve dcky zemské vkládá a vpisuje. Příjemčím téhož věna sám se činí se vším statkem svým, kterejž má neb míti bude. Mřežován a na okraji Kryštof z B[oskovic]. 226. A no Domini 1505 při svatém Janě [24. června 1505] v Olomůúci držán jest sněm a súd zemský, na němž sú seděli duostojný u Boze otec, pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a u- rození páni: pan Jan z Lompnice na Mezeříčie, hajtman margrabství moravského, pan Ladslav z Boskovic, naj[vy]šie komorník margrabstí mo- ravského, p. Znata z Lompnice na místě pana sudieho téhož margrabství a urozený vládyka Mikuláš z Olomúce, naj[vy]šie písať zemský, pan Beneš z Boskovic, p. Albrecht z Šternberka, pan Zygmund z Dúbravice, p. Jifík z Vlašimě, p. Prokop Zajímač z Kunstátu, p. Hynek z Luda- nic, pan Václav z Ludanic, pan Jindřich Tunkl z Brníčka, p. Petr z Žerotína, pan Hanuš Haug- vic z Biskupic; a z vládyk: Jakub z Šarova, hof- richter margrabství moravského, Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu a Bohuše ze Zvole. 227. Petr, hrabě od Svatého Jiří a z Pezinku etc., Janovi, Smilovi, Zigmundovi, Vilémovi, Jindřichovi, Kunóm z Kunstátu, bratřím vlast- ním, a jich erbóm dědicství svá vlastní a dědičná zbožie, totižto hrad Rožnov s městečkem Rož- novcem a s mýtem a s městečkem Krásnem, ves Vigantice, ves Hážovice“), ves Tylovice, Zubří, Zašová, Lukänova Lhota, Malá Lhota, Vitče, Střítež, Veselá, Hrachovec, Brňov, Křivá, Jar- cová, Jiřina Lhota, Moravský Jesenici, Mštěno- vice, Bynina, Krhová a vsi pusté tyto: Raclavo- va Lhota, puol vsi pustej Hondorf, Píšková, Oz- mce, ty ku panství rožnovskému dědičně příslu- šejície; tvrz Vsetín a městečko týmž jménem 2) V orig. příslušejícímu. £.33 

Strana 152
152 jmenované s mýtem, s dvorci, městečko Pržno a vsí tyto: Hovězí, Jablůnka, Ruoždčka, Hoščál- ková, Jescnka, Dolní Rokytnice, Johanová, Lip- tál, Kateřinice, Ústí, Vyší: Rokytnice, Ratiboř. Seninka a vsi pusté tyto: Bobrek, Huslná, Těš- kovice, Mikulková, Semetín, Ščrkov, Dvorce — ty k zbožie vsetínskému dědičně příslušejícíe — s lidmi v nich platnými i neplatnými, s kostelním podacím v městečkách i ve vsech. kdež jsú koli na těch svrchu jmenovaných zbožích s dvory po- plužnými, s rolí oranú i neoranú, s poplatky, s užitky, s robotami, s lukami. s pastvami, s past- viščemi. s horami i s doly, s lesy, s brtmi medař- skými, s háji. s chrastinami, s rybníky. s ryb- niščemi, s vodami tekutými i netekutými. s po- toky, s mlýny, s mlýniščemi i se všemi jich užit- ky a duochody 1 s jiným se vším příslušenstvím. což k těm zámkóm a k městečkám i vsem svrchu- psaným od starodávna příslušelo a přísluší. s mc- zemi, hranicemi | se všemi požitky a užitky, kte- rejmiž se kolvěk jmény jmenují, jakož ta zbožie rožnovské a vsetínské v svých mezech a hrani- cech od staradávna záleží a vymezeno jest, se vším plným právem a panstvím a vlastenstvím, tak jakož jsú ta svrchu jmenovaná zbožie moji") předkové drželi a já po nich, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím svým potomkóm prá- va. panství ani kterého vlastenství tu na těch zbožích nepozuostavuje ani zachovávaje, než ta všecka zbožie nadepsaná, tak jakož se svrchu píše, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. A jestliže by ta zbožie nahoře jmenovaná komu kde ve dckách svědčily na všem nebo na díle, to tímto vkladem mořím. Mřežován. Na levém okraji Krystof z B[oskovic]; па pravém asi rukou Kryštofa z Boskovic a týmž inkoustem jako mřežování Krhová se nevymazuje. 228. My, Vladislav, z božie milosti uherský. český, dalmatský, charvátský etc. král, markra- bie moravský, lucemburské a slezské kníže, lu- žický markrabie etc., osnamujem listem tímto všem, že jest na nás vznesl urozený Jiřík z Vla- šimě na Úsově, věrný náš milý, oznamuje nám, kterak má a drží ves, řečenů Mladčí"), s jejím pří- slušenstvím k panství úsovskému příslušející. na kderéž zápisu má králem Jiřím, předkem naším, šest set zlatých uherských zapsaných, kterejžto zápis ukázal jest nám, proše nás pfi tom s veli- kú prozbu, pončvadž by, prodada nčkderé vsi a dvory, dluhuov, kteříž naň po urozeném někdy Karlovi z Vlašimě, bratru jeho, přišli, pozbyti a jich prázden býti chtěl, abychme jemu nadepsanú ves Mladčí s jejím příslušenstvím k dědictví dáti 1) Tak v orig. 1505 2) Psáno -cž-. XVI a zapsati ráčili tak, aby ji tím spíše a lépe odbyti mohl. K jehožto prozbé naklončni jsúce pro služ- by jeho, kteréž jest nám činil a činiti má a povi- nen bude, čím k sobě od nás milost náši náchyl- nější pozná, s dobrým rozmyslem a naším jistým včdomiem, mocí královskú v Čechách?) a jakožto markrabie moravský dali jsme nadepsanému [i- říkovi jmenovanú ves Mladčí s mýtem a s dvo- rem poplužným, tudíž i s poplatky, užitky"), dčdi- nami ornými i neornými. lesy. háji. lukami. past- viščemi i se vším a všelijakým jejím příslušen- stvím k pravému | dčdieství a tiemto listem dá- váme, chtíce tomu, aby on ji s erby budúcimi svými dědičně jměl, držel a jí požíval neb s ní jako s svú vlastní a dědičnů učiniti mohl, jakž by se jemu zdálo a líbilo, tak a tím obyčejem, jakožto i jiní páni a obyvatelé markrabství mo- ravského dědičných vsí požívají a poZivati mohü nynie i na budůcí časv, a to bez naší, budúcich našich králuov českých") a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky, porúčejíc hajtmanu. najvyšiem komorníku a sudím mar- krabství moravského, věrným našim milým, aby- šte když koli od nadepsaného Jiříka, erbuov aneb budůúcích jeho požádáni budete, list tento i ves Mladčí s jejím příslušenstvím ve dcky zemské. řád práva zachovávajíc, dědičně vložiti a vepsati rozkázali, a toho jináč nečinili bez zmatku a vše- lijakej odpornosti. A kdož by list tento s svrchu- psaného Jiříka dobrú vuolí a svobodnů měl. chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svědomie pečet náši králevskú k tomuto listu pľivčsiti jsme kázali. Dán na Budíně v pondělí před svatú Žofií léta božieho tisícieho pětistého čtvrtého [13. května 15047, království našich uherského čtrnástého a českého třidcátého třetího. Tohoto listu ve dcky vkládaní poslové byli jsú pan Znata z Lomnice a pan Arkleb z Boskovic. 229. Arnošt Kužel z Žeravic a na Kvasicích zbožie své vlastní dědičné. což sem jeho kolvěk jměl a držel v Mistřicích a v Javorníku, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranú. se vší činží, platy, poplatky malými i velikými, s užitky i s požitky, kterejmiž se koli jmény jmenovati mohú, k tomu zbožie příslušejícími. s lukami. s rybniščemi i se všemi potoky malými i velikými, s vodami tekutými i netekutými, s le- sy, s háji, s chrastinami, s horami i s doly, s pastvami i se vším jeho příslušenstvím, což k tomu zboží svrchupsanému od starodávna pří- slušelo a přísluší. s mezemi, hranicemi, jakož to zboží dotčené v svých mezech a hranicech od staradávna záleží a jest vymezeno, a jakož jsem to sám držel, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- 3) Psáno -ž- (z s háčkem). £.33 v. 

Strana 153
1.34 XVI dücim na tom zbožie již jmenovaném a na jeho příslušenství žádného práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc ani pozuostavujíc, než to všecko, což se svrchu píše a jmenuje, purg- mistru a radě i vší obci města Hradišče nyněj- šiem i budúcím ve dcky vkládám a vpisuji k jmě- ní,držení a ku pravému dědičnému požívaní. A jestliže by mně neb erbóm mým to svrchupsané zbožie kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem morim a toho se odfikam. 230. Jan z Rácova Mikulášovi z Hrádku a je- ho erbóm i budúcím zbožie své vlastní, totižto ves pustú Rácov s dvorem poplužným, s rolí ora- nů i: neorand, s lukami, s pastviščemi, s pastva- mi, s háji, s lesy, s chrastinami, s vodami teku- tými i netekutými, s hony, s lovy i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi přísluší, k pus- tej svrchupsanej a k tomu dvoru příslušelo od starodávna a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zbožie v svejch mezech a hranicích od starodávna záleží a jest vymezeno, se vším plným právem a panstvím, tak úplně a mocně, jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě, svým erbóm ani budúcím práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezachovávaje ani pozuosta- vuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 231. Jiřík z Vlašimě a z Úsova Václavovi Ko- blihovi z Říčan a jeho erbóm své vlastní zbožie ve vsi Stříteži, totiž tvrz s dvorem poplužným, s lesem, kterejž slove Ostrá Hora, s lukami, s rybníky, se třmi člověky tu v Stříteži, s činže- mi, s poplatky, s roli orani i neoranů, s pastva- mi, s pastviščemi, s horami, s doly, s dolinami, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutými, s rybniščemi i s jiným se vším pří- slušenstvím a panstvím, což k tej tvrzi od stara- dávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranice- mi, jakož to zbožie svrchupsané v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, s robotami, s kury, s vajci i se vším plným právem, příslu- šenstvím, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě ani svým erbóm a budůcím potomkóm tu na tom práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. A toho, což sem prodal, se odříkám a na již psaného Václava převodím. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 232. Václav Koblih z Říčan Kateřině z Kokor, manželce svej, v Stříteži na tvrzi, na dvoře, na třech člověcích a na tom na všem, což tu mám, sto zlatých věna jejieho ve dcky vkládám a vpi- 1) Psáno ž- (z s háčkem). 1505 153 suji. Příjemčím toho vkladu sám se činím se vším svým statkem. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 233. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, charvátský, dalmatský etc. král, markra- bie moravský, lucemburské, sleské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tímto všem, že jest na nás vznesl a nám oznámil uro- zený Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štern- berce, věrný náš milý, oznamuje nám, kterak jest dal ves svů pustú, řečenů Kočov, s jejím příslu- Senstvim, kterúž má a drží v zápisích našich a předkuov našich, k zbožie rabštejnskému a rý- mařovskému příslušející, slovutným Bernartovi a Jaroslavovi, bratřím z Bewdeni, všakž tak a tím spuosobem, aby se jemu skrze to zápisu je- ho, kterejž na táž zbožie má, umenšeno a újmy nestalo, proše nás s týmiž bratřími, abychme jim nadepsanů ves pustů s jejím příslušenstvím k dědicství dáti a zapsati ráčili. K kteréžto proz- bě naklonění jsúce pro služby jich již psaných Bernarta a Jaroslava, kteréž nám činiti mají a povinní budů, čím k sobě od nás milost náši ná- chylnější poznají, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomiem, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský dali jsme již psa- ným bratřím napřed dotčenů ves Kočov se vším jejím a všelijakým starodávním příslušenstvím ku pravému dědicství a mocí listu tohoto dává- me a vysazujem, chtice tomu, aby oni ji jméli, drželi a jí jako svej vlastní dědičně požívali ny- nie i na budúcí časy, tak i tím obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé markrabství moravského svých dědičných vsí požívají a požívati mohú, a to beze všech budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeli- jaké překážky, kteréžto dání a k dědicství vysa- zení vsi svrchupsanej nemá býti svrchupsanému Václavovi ani zápisóm jeho k žádnej") škodě ani kterému umenšení, než mají v své moci, pev- nosti a celosti býti a zuostati beze všeho přeru- šení, porúčejíce najvyšiem komorníku a sudím markrabství moravského, nynějším i budúcím věrným našim milým, abyšte, když koli od již psaných bratří aneb jednoho z nich požádání bu- dete a dcky zemské odevříny budů, list jim tento i ves svrchupsanů ve dcky zemské dědičně vlo- Ziti | a vepsati rozkázali, jináč toho nečiníce. To- mu na svědomie pečet náši královsků k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Dán na Budíně v stře- du před Božiem tělem léta božieho tisícieho pěti- stého čtvrtého /[5. června 1504] a království na- šich uherského čtrnástého a českého třidcátého třetího. Tohoto listu poslové ke dckám dáni jsú £.34v. 

Strana 154
1.55 154 od pana Jana z Lomnice, hajtmana, pan Albrecht z Šternberka a pan Hynek z Ludanic. 254. Zuzana z Vimar s vuolí Matěje, muže své- ho, Dobešovi, ženě jeho i dětem jeho dvuor svůj vlastní, svobodný a žádnému nezávadný v Vina- Tích s rolí oranü i neoranü, s nivami, s pastviš- Cemi, s lukami, s lesem, s chrastinami, s meze- mi, hranicemi i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu dvoru Vinaróm od starodávna pří- slušelo a přísluší a jakož moji předkové drželi a já po nich, tak jakož jest vymezen a zamezen a v svých mezech záleží, nic sobě tu nezachováva- jíce, ku pravému dědicství ve dcky vkládám a vpisuji k jmění, držení a dědičnému požívaní.) A kdež by to svrchupsané zbožie jí ve dckách svědčilo, toho se odříká a tímto vkladem moří. Mřežován a na okraji J[an] z Per([nštejna]. 235. Arno Domini 1506 při hodu Božieho křtěnie /ó. ledna 1506] v městě Olomůúci držán jest sněm a súd zemský, na němž jsú seděli duo- stojný kněz Stanislav, biskup olomůcký, a uro- zení páni: pan Beneš Črnohorský z Boskovic na místé hajtmana markrabstvie moravského, pan Ladslav z Boskovic, najvyšie komorník mar- grabství moravského, pan Jan Pňovský z So- vince, najvyšie sudí téhož margrabství, a urozený vládyka Mikuláš z Olomúce, naj[vy]šie písať zemský, pan Albrecht z Šternberka, pan Znata z Lompnice, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hynek z Ludanic, pan Václav z Ludanic, p. Jindřich Tunkl, p. Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vlá- dyk: Jakub z Šarova, Václav Pavlovský z Vit- bachu a Bohuše ze Zvole. 236. Bartoš z Kokor H ynkovi z Ludanic a je- ho dédicóm tvrz Žeravice s puol dvorem s jeho příslušenstvím, puol vsi Žeravic s puol čtvrtem lánem, s polácturtí rol, s jedným podsedkem, s puol mljnem i s puol struhá, kteráž jde na mlýn, s puol lázní a ve vsi Lhotě puol lánu s polúčtvrtí role a s puol purkrechtem pustým i s puol sadem i s puol hájkem ke Lhoté přísluše- jícím, ješto slove Kruh, i se vším jiným příslu- šenstvím, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s doly, s lesy, s hájky, s luhy, s chrastinami, s kfovinami, s lovy, s ho- ny, s čižbami, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s činžemi, s užitky, s požitky, se vše- mi poplatky, s puol rybníčkem, s rybničiščemi, s puol řekú a s jedným břehem, s vodami teku- tymi i netekutymi, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem a panstvím a příslušenstvím, 1) Psáno ž (z s háčkem). 2) V orig. odříci. 1505-1506 XVI jakož ta zbožie svrchupsaná v svých mezech v každej i každé zvlášče záleží a jsú vymezena, nic tu sobé ani erbóm svym, ani budücím potom- kóm na tom práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, tak jakoZ jsem to sám držel a požíval, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému jmění, držení a požívaní. A jakož otci mému Jindři- chovi ve dckách svědčí, toho polovici, což na muoj díl přišlo, já se odříkám*) a na svrchupsa- ného Hynka převodím a na jeho erby. Mřežován a na okraji Krystof z Boskovic. 237. Diva z Kokor tomu svrchupsanému vkla- du odpor činí. 238. Prokop z Domamyslic a v Strabenicich f.55 v. Jifíkovi z Kokor a jeho erbóm své vlastní dédic- ství, dvuor s těmi /idmi, kteříž k tomu dvoru přísluší ve vsi Rožčíně, platnými i neplatnými, s rybni&cem, s rolí oranü i neoranü, s činžemi, s úroky, s poplatky, s kury, s vajci, s robotami, s lukami, s pastviščemi, se všelijakými požitky a s užitky toho dvoru i s lidmi svrchupsaného příslušící, to, což sem sám tu držel a předkové moji, se vším plným právem a panstvím i všeli- jakým příslušenstvím starodávním, s mezemi, jakož ten dvuor a ti lidé v Rožčíně v svých me- zech a hranicech od starodávna záleží a jest vy- mezen, a tak, jakož sem sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým, ani potomkóm na tem*) dvoře svrchupsaném a na těch lidech práva a panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani za- chovávaje, než to všecko ve dcky vkládá a vpi- suje ku pravému dědictví, jmění, držení a dědič- nému požívaní“), a kdež by nám to ve dckách svědčilo, toho se odříkáme a na již psaného Ji- říka z Kokor a na jeho erby převodíme. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 239. Jiřík a Hymnek, bratří vlastní z Doma- myslic, toho všeho práva, kteréž jest na nás při- šlo podlé spolku po mateři naší, Anežky z Žáko- vic na dvoře a lidech, což jest kolvěk bylo k to- mu dvoru s jeho se vším příslušenstvím ve vsi Rožčínč, toho všeho práva na tom dědicství od- říkáme se i s svými erby, a to všecko právo na tom dvoře i na těch lidech ve vsi v Roščíně, což k nám příslušelo, nic sobě nepozuostavuje, pře- vodíme s sebe na bratra na svého vlastního Pro- kopa z Domamyslic a na jeho erby, neb on, Pro- kop, bratr náš, za to náše právo, což jsme na tom jměli, učinil jest nám dosti a dokonce vše- cko zaplatil. «CA kdeZ by nám to ve dckách svědčilo, toho se odříkáme a na již psaného Ji- říka z Kokor a na jeho erby převodíme.> 3) Tak v orig. 

Strana 155
1.36 XVI 240. Znata = Melic Heřmanovi z Zástřizl a je- ho erbóm své vlastní zbožie a dědicství žádnému nezávadné, ves Prusy s tvrzí, s rybníky i s ryb- niščemi, s čižbami, s lovy i s hony, s haltéři, pří- kopû pod tvrzi, s lesmi, s ščepnicemi, s lukami, s plným kostelním podacím i s dvorem i s robo- tami 1 se vším jeho příslušenstvím, což od staro- dávna přísluší a příslušelo, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s pastvami 1 s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s mlýnem 1 s mlýniščemi, s chrastinami, s hora- mi i s doly i s mezemi, s hranicemi ves Žabo- krky, ves Boškuovky, ves Tlustomasty') a и Brodku puol vsi, slove Nevstych?), ve vsi Vdża- nech?) tři člověky, v Pustiměři puol lánu, z které- hož v roce jedna hřivna platu jest, jakož to zbo- žie a dědicství samo v sobě jest od staradávna vysazeno a vymezeno v svých mezích a hrani- cích, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím svým potomkóm na tom zbožie a dědicství ne- pozuostavují, než to již všecko ku pravému jeho dědicství se vším jeho plným právem a příslu- šenstvím, jakož sem to sám držel a požíval, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jeho dědic- ství, k držení, k jmění a k věčnému jeho požíva- ní. A jestliže by to zbožie svrchupsané kde ko- mu ve dckách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji Jan z Per[nštejna]. 241. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král a markra- bie moravský, lucemburské a slezské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem tiemto listem všem, že zpravil jest nás urozený Jiřík Tunkl starší z Brníčka a z Zábřehu, věrný náš milý, že by udělal dva rybníky na zbožie svých dědičných, jeden pod Frajnkštátem a druhý pod dvorem třemeským, a hrází toho rybníka pod Frankštá- tem že jest silnici zadělal a že jest pod tú hrází silnici novú v svém dědicství třemeském udělal a vysypal a tej že nechati k obecnému požívaní má on i erbové a budúcí jeho místo tej, kterúž jest tů svrchu dotčenů hrází zadělal; i také že jest tím rybníkem pod Fraimkštátem vytopil některé pole a lúky Frainkštáckým a že se ješče i viece luk a polí týmž rybníkem zatopiti naděje, podá- vaje se k tomu, že chce za to za všecko, což jest zatopil aneb zatopí, tolikéž pole rolí dobrů hned tu podlé hranic frainkštáckých ležící zase oddati. komuž co zatopí, dosti učiniti podlé obyčeje mar- krabství moravského; a také že jest na jiné ryb- 1) V orig. Tlustomasly. ?) Jsou to Nové Sady. 3) Psáno ž (z s háčkem). 1506 155 náky své třemeské vodu přes grunty markrabství našeho moravského z řeky Desné pod Vykřovici převedl a struhu udělal do toho rybníka pod Frainkštátem i do jiných rybníkuov svých; a ta- ké že jest udělal stav přes řeku Desnú, aby voda byla hnána do tej struhy na ty rybníky; a v tej struze novej a na potoku, kterejž slove Rumzajf, že jest udělal stavidla a ploty z tej příčiny, aby ryby z rybníka jíti nemohly, a také že jest tým rybníkem třemeským nětco zatopil polí ode vsi naší pustej, řečenej Kunczdorf, kterůž v zástavě drží, i také že jest struhu udělal a vodu provedl přes markrabství náše na zboží bludovském na některé rybníky k Zábřehu příslušející a k tomu že jest udělal dva stavy přes Moravu, jeden proti Postřelmovu a druhý pod Kláštercem, aby mohl vodu vésti na rybníky své struhú svrchu dotče- nů, též se k tomu poddávaje, že za to za všecko, což kolvěk tú struhů a vedením tej vody buď luk, dědin a polí markrabství našeho neb komu jinému zatopí, dědičnými svými grunty oddati a za to dosti učiniti chce podlé obyčeje markrab- ství moravského a podlé rozeznání spravedlivého urozeného Vratislava z Pernštejna, najvyšieho komorníka markrabství moravského, a statečného Jakuba [z Šarova], hofrichtéře téhož markrabství, věrných našich milých, kterejmž jsme my to ohle- dati*) poručili. A při tom prosil jest nás týž Ji- Pik sám od sebe i také jménem urozeného Jindři- cha, syna svého, abychom jím k svrchu dotčeným věcem povolení náše dáti jim toho příti a po- tvrditi ráčili. Kterejžto prozbě naklonění jsúce, takovýmto spuosobem k tomu jsme svolili a tiemto listem svolujem povolení náše královské dávajíce tak, aby | již psaný Jiřík a Jindřich i erbové jich při tom při všem, což se svrchu píše, zuostaveni byli a těmi svrchu dotčenými struha- mi vody z Moravy a z Desné k svým ke všem potřebám na rybníky své aby vésti mohli bez naší, budůcích našich králuov českých a mar- krabí moravských i všech jiných lidí všeliké pře- każky nynie i v časech*) budúcích, tak však, aby prvé podlé obyčeje markrabství moravského a podlé rozeznání svrchupsaných Vratislava z Pernštejna a Jakuba z Šarova, kterejmžto ohledání poručili jsme za grunty náše markrab- ské, dosti učinili a oddali dědicstvím svým; a to, zač by dosti učinili podlé rozeznání svrchu dotčeného, aby při nich a erbích jich dědičně zuostalo, a to také, čím by nám oni oddali a což bychme od nich přijali, aby při nás, budúcích našich králích českých a markrabí moravských 4) Za tím přetrženo propustili. 5) Psáno cž-. f.36v. 

Strana 156
156 1506 XVI aneb při těch osobách, komu by ti gruntové pří- slušeli, aby též dědičně zuostalo. Také abychom my toho, čímž nám oddadí podlé rozeznání, a oni toho, zač oddadíl) a dosti učiní, též podlé rozeznání, dědičně jako jiných svých dědičných zboží užívali a užívati mohli nynie i v časech2) budúcích, přikazujíce hajtmanu, najvyšiem ko- morníkóm a sudím markrabství moravského ny- nějším i budúcím, když by kolvěk již psaný Jiřík za ty svrchupsané grunty oddal a tak dosti uči- nil, jakož se svrchu píše, abyšte jemu, Jindřicho- vi, synu jeho a erbóm jich ty grunty dědičně ve dsky zemské téhož markrabství moravského vlo- žili a vepsali beze vší odpornosti. A kdož by ten- to list jměl s dobrú vuolí a svobodnú již psaného Jiříka a Jindřicha, syna jeho a jich erbuov, chome, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomí pečet ná- ši královskú přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán na Budíně v sobotu den svatého Ondřeje, apoštola buožieho, léta od narození Syna Božie- ho tisícího čtyřstého devadesátého třetího [30. listopadu 1493], království našich uherského čtvrtého a českého třimecítmého léta. Ad relacionem domini Johannis de Schellnberk, cancellarii regni Boemie. Poslové tohoto vkladu ke dskám dáni jsú pa- nem hajtmanem, panem Benešem Černohorským, ty časy na místě hajtmana, pan Albrecht z Štern- berka a pan Znata z Lomnice. 242. Jan Skrbenský z Doloplaz Prokopovi z Domamyslic a jeho erbóm dvuor v Strabenicích s člověkem jedním na podsedku osedlým a se dvěma podsedky pustými, s polúláním pustým, s lukami, s ščepnicemi, s lesy, s rolí oranú i ne- oranú, se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, což k tomu dvoru od starodávna vymezeno jest a přísluší v svých mezech a hra- nicech, nic sobě ani erbóm svým na tom žádného práva ani kterého vlastenství nepozuostavuje, než to všecko vkládám a vpisuji ve doky zemské ku pravému dědičnému držení a požívaní. 243. Diva z Kokor, komorník menší práva olomúckého, Oldřicha Šišku z Kounic, Zdenka z Kokor, Kunše z Vrchlabie na to na všecko, což mám neb míti budu, přijímám na pravej spolek a na jednostajný. Přetrhán a na okraji Jan z Per[nštejna]. 1) V orig. oddati. 2) Psáno cž-.

Strana 157
KNIHA XVII. Z LET 1506-1516

Strana 158

Strana 159
Knihy pana Jana z Pernštajna první. fiv. 1. A ano) Domini 1506 při svatém Janě [2 Křtiteli [24. června 1506] držán jest sněm v městě Olomńci za ufadu urozenych panuov: pana Jana z Pernštejna, najvyšieho komornika margrabstvie moravského, pana Jana Přňovského z Sovince, najvyšieho sudí téhož margrabství, a urozeného vládyky Mikuláše [z Bystřice], najvyšieho písaře zemského; na němž jsú seděli urozený pán Jan z Lompnice, hajtman margrabstvi moravského, duostojny u Boze otec, kněz Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Beneš Črnohor- ský z Boskovic, pan Albrecht z Šternberka, pan Znata z Lompnice, pan Jiřík z Vlašimě, pan Hy- nek z Ludanic, pan Václav z Ludanic, podkomo- fie, pan Jindfich Tunkl z Brníčka, pan Petr z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a urozené vládyky: pan Jakub z Šarova, hofrich- téř markrabstvie moravského, Hron Blud z Krá- lic, Václav Pavlovský z Vitbachu a Bohuše ze Zvole na Guldštejně. 2. Jakub z Šarova etc. Kateřině z Oseka a z Ryznberku, manželce svej, třidceti a pět kop groší v puol čtvrtu stu kopách groší věna jejieho na vsi Krumsinć i na tom na všem, což k tomu přísluší, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému je- jímu věnnému právu. Příjemčí sám Jakub z Ša- rova se wším statkem svým. Pretrhón a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 3. Jiřík z Melic Otika z Pencic na ves Zboro- vice, což tu mám a v mém držení jest, příjímám na pravej spolek. 4. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že jsme proseni jménem slovutného Jiříka ze Lhoty, věrného našeho milého, abychme jemu povolení náše a list mocný, na kterejž by statek svůj podlé zdání a vuole svej zříditi mohl, dáti ráčili. K kterejžto prozbě nakloněni jsúce pro služby jeho, kteréž nám činiti má a povinen bu- de, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědo- mím, mocí královsků a jakožto markrabie mo- ravský k tomu jsme svolili a listem tiemto svo- lujem, povolení náše jisté témuž Jiříkovi dáva- jíce, tak, aby on všicek statek svůj movitý i ne- movitý, dědičný, manský nebo zápisný, kterejž má aneb potom míti bude, mohl a moc jměl dáti, 1) Tento zápis psán rukou větš. sněmovních zápisů XVI. knihy od č. 71 počínajíc. odkázati aneb poručiti společně anebo rozdílně za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolvěk zdáti a líbiti bude kromě duchovních osob, a také aby mohl poručníky statku svého a dětí svých zdělati, kteréž se jemu zdáti a líbiti budń, a to bez naàí, budücích na- Sich králuov éeskych a markrabí moravskych i všech jiných lidí všelijakej překážky. Kteréžto dání a odkázaní anebo poručení i také poruční- kuo vzdělání statku a sirotkuov neboli dětí jme- novaného Jiříka chcme, aby tolikéž moci a pev- nosti mělo, jako by to dcekami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo, přikazujíce hajtmanu, najvyšie- mu komorníku markrabství moravského, nyněj- ším nebo budůcím, věrným našim milým, když kolvěk od již psaného Jiříka aneb poručníkuov statku, dětí anebolito sirotkův jeho požádání budete, abyšte jemu tento list náš, řád práva za- chovajíc, ve dcky zemské vložili a vepsali bez zmatku 1 všelijakých odporností. Tomu na svě- domí pecet náši královsků k listu tomuto přivě- siti jsme rozkázali. Dán na hradě pražském v pondělí den sv. Valentina léta božieho tisícího pětistého druhého /14. února 1502] a králevství našich uherského dvanástého a českého třidcáté- ho prvního počítajíc. Poslové tohoto listu ke dckám dani panem hajtmanem, pan Albrecht z Šternberka, pan Jiřík z Vla$imć. 5. A ano domini 1507 v středu na den sva- tých Tří králuov [6. ledna 1507] držán jest sněm obecni v Olomici za úřadu) ... 6. Oldřich z Kúmc a Albrecht z Bukuovky, poručníci mocní sirotkuov 1 statku všeho movi- tého i nemovitého Jiříka ze Lhoty, i s svými erby zboží vranovské i se vším jeho příslušen- stvím, tvrz a ves Lhotu i s dvorem, ves Vrano- vy, ves Pěčíkov s dvorem Plichtincem, ves Ro- ven, ves Svinov, ves pustú Vacetín, ves pustú Střítež, ves pustú Příkazy i s jejím vším příslu- Senstvím, coZ jsme tu sami drželi i tak, jakož jsme my poručníci svrchupsaní to zboží svrchu- psané, žádnému nezávadné, sami drželi a poží- vali, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s horami, s lesy, s luhy, s rybníky malými i velikými, s rybniščemi, s jezery, s poto- ky i se všemi vodami tekutými i netekutými, s me- zemi, s hranicemi i se vším plným právem, pan- 3) Zápis nedokončen. f.2v. 

Strana 160
160 stvím a příslušenstvím, což k tomu zboží svrchu- psanému od starodávna příslušelo a přísluší, i s kostelním podacím, kteréž tu ve Lhotě jest, s lukami, s robotami, s pastvami, s pastviščemi, s mlýny, s mlýniščemi, tak jakož to zbožie a dě- dictví samo v sobě jest od staradávna vysazeno a vymezeno v svých mezech a hranicech, nic tu sobě ani erbóm našim, ani budúcím potomkóm, ani') těm sirotkóm, kterejchž poručníci jsme, na tom zboží a dědicství nepozuostavujíce ani za- chovávajíce práva, panství ani kterého vlasten- ství, než to všecko, jakož se svrchu píše, Bernar- tovi a Václavovi, bratřím vlastním z Žerotína a z Dřevohostic, a jejich erbóm ku pravému dědic- ství a dědičnému držení ve dsky vkládáme a vpi- sujem. Mřežován a na okraji Jan z P[ernštejna]. 7. Bernart a Václav, bratří vlastní z Žerotína a na Dřevohosticích, i s svými erby zboží své vlastní a dědičné vranovské, totižto tvrz Lhotu a ves tudíž tím jménem jmenovanů 1 s kostelním podacím tu ve Lhotě, ves Vranovy, ves Sviňov, ves Pěčíkov, ves Roven a vsi pusté: Střítež, Va- cetín, Příkazy, s dvory, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, osedlými i neosed- lými, s robotami, s užitky i požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniš- čemi, s mlýny, s potoky tekutými i netekutými, s jezery, se vším plným právem, panstvím a pří- slusenstvím, jakoż to svrchupsanć zbożi vranov- skć od staradávna v svych mezech a hranicech záleží a jest vymezeno, nic sobě tu na tom zboží svrchupsaném ani erbóm našim, ani budúcím na- šim potomkóm práva, panství ani kterého vla- stenství nezachovávajíce, tak jakož jsme to sami drželi, to všecko Vitkovi ze Ptení a erbóm jeho ku pravému dědicství svobodné a nezávadné ve dcky vkládáme a vpisujem. V [k]lad vsi Zdétina.?) 8. Václav Berka z Dubé a z Lipého na Stern- berce i s svými erby ves svů vlastní dědičnů a nikomu nezávadnü, recenü Zdétín, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s le- sy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s do- linami, s požitky, poplatky, s robotami“), činže- mi, s řekami, s potoky, s vodami, s rybníky, s rybni&cemi, s dvory i s jinými pfisluśnostmi všemi, coZ k tej vsi svrchupsanej Zdétinu od sta- rodavna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hrani- 1) Následuje nedopsané s. 2) Nadpis je rukou jinou, ale ne příliš pozdní. 3) V orig. robatami. 1507 XVII cemi, tak jakoż ta svrchupsaná ves Zdétín v svych mezech a hranicech záleZí*) a jest vymezena od staradávna, tak jakoż sem to sám držel a poží- val, nic tu sobé ani svym erbóm, ani budücím svým potomkóm práva, panství ani vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko Jakubovi z Šarova a jeho erbóm ku pravému dě- dictví ve dcky vkládám a vpisuji. V [k]lad vsi Lhoty. 9. Oldrich z Künic, porucník mocny sirotkuov i vseho statku mohoviteho i nemovitćho, Jifika ze Lhoty, zboží lhotské s jeho se vším příslušen- stvim, ves Lhotu s dvorem, s kopcem ve vsi Hři- micich, ve vsi Hrabí, tak, jakož sem já, Oldřich, poručník svrchupsaný, sám to svrchupsané zboží žádnému nezávadné držel a požíval, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s ho- rami, s luhy, s lesy, s rybníky s malymi i veliky- mi, s rybniścemi, s jezery, s potoky, s jednym břehem Moravy i se všemi vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což :k tomu zboží svrchupsanému od starodávna pří- slušelo a přísluší, s lukami, s robotami, s pastva- mi, s pastviščemi, tak jakož to zboží a dědicství samo v sobě jest od staradávna vysazeno a vy- mezeno v svých mezech a hranicích, nic tu sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm, ani těm sirotkóm, kterejchž poručník jsem, na tom zboží a dědicství nepozuostavuje a zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko, jakož se svrchu píše, Albrechtovi a Ro- hovladovi, bratřím vlastním z Bukuovky, a jich erbóm ku pravému dědicství a dědičnému držení ve dcky vkládám a vpisuji. A jestliže by svrchu- psané zboží kde ve dckách nalezeno jinde kdy bylo, týmto vkladem mořím a žádnej moci míti nemá. 10. Jan z Lomnice a na Ndméséi i s svými er- by zbozi 1 dédictvi, totizto puol vsi Rudy a v tej vsi puol rychty i s těmi lesy, kteříž od staradav- na k tej puol vsi příslušejí, s horami, s doly, s hony, s lovy, s čižbami, s pastvami, s pastviš- čemi, s vodami tekutými i netekutými, s meze- mi, s hranicemi, s rolí oranů i neoranů, s lidmi platnými i neplatnými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož tej puol vsi a puol rychty svrchupsanej od staradávna v svých mezech i v každej zvlášče záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani budńcim potom- kóm práva, panství ani vlastenství nezachováva- je, tak jakož sem to sam drżel, neż to”) všecko ve dcky vkládám a vpisuji Oldřichovi Mláden- 4) Zde je přetrženo v svých. 5) Následuje přetržené se. £3 

Strana 161
f.5v. XVII covi z Milicína i jeho erbóm ku pravému dědic- ství a dědičnému požívaní. A jestliže by kde ve dckách bylo a mně svědčilo, to tímto vkladem mořím. 11. BohuSe z Drnovic Benigné z Lichnav, manželce svej vlastní, dvě stě kop groSuov a pět a dvaceti kop groší širokých rázu pražského, do- brých stříbrných, jejího věnného práva na vsi Rájicí“) na tvrzi, na lidech, na rybnících, na le- sích, na rolích oraných i neoraných i na tom na všem, což k tej vsi od staradávna příslušelo a přísluší, ku pravému jejímu věnu ve dcky vklá- dám a vpisuji. Příjemčí se činí Stibor z Drnovic svým vším statkem toho věna. Město Šumberk s zámkem. 12. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král a markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie, oznamujem tímto listem všem, že k žádosti a snažnej prozbě duostojného?®) bratra Jana, biskupa někdy varadinského, majice v pa- měti jeho pilné, snažné a užitečné služby, kteréž jest nám, tudíž i královstvím našim, činil, dali jsme a mocí listu tohoto jakožto král český a markrabie moravský dáváme město náše Šum- berk s zámkem zbořeným, kterýž slove Nový Hrad a s zámkem zbořeným, kterýž slove Blu- dov, s jejich vším a všelikým příslušenstvím, tak jakož to »yní urozeny Petr z Žerotína drží, i s tým se vším, což jest týž Petr k tomu přikú- pil neb ješče přikúpí buď na manství nebo na dě- dicství, ješto by nám jakožto králi českému a markrabí moravskému jakýmž koli právem pří- slušelo, urozenému Janovi z Kwmovic, jmenova- ného bratra Jana, biskupa, sestřenci, jeho erbóm i potomkóm ku pravému zpupnému dědicství tak, aby již psaný Jan, erbové i potomci jeho ta jmenovaná zboží dědičná i manská, jakýmiž se koli jmény menují, s jejich všelijakým příslušen- stvím od téhož Petra neboli erbuov jeho vypla- titi mohli, když by se jim koli zdálo a líbilo, a vyplatíc je dědičně, měli, drželi a jich tak jako jiných svejch zboží dědičných požívali, a to bez nasi i budicich naSich kraluov českých a mar- krabí moravských i všech jiných lidí všelijakej překážky nyní i v časích budúůcích. A protož při- kazujeme hajtmanu markrabství moravského, komorníku a sudímu i jiným tého[ž] markrabství moravského úředníkóm, věrným našim milým, aby oni, když by koli byli požádáni od jmenova- ného Jana neb jeho erbuov, ta svrchupsaná zboží 1) Tak v orig. 3) Presahuje obvyklý okraj. 2) V orig. duostujného. 1507-1508 161 dědičná i manská s jejich všelijakým příslušen- stvím, jakýmiž se koli jmenují jmény, ve dcky zemské témuž Janovi a jeho erbóm dědičně vlo- žili a vepsali beze vší odpornosti. A kdož by ten- to list měl s již psaného Jana aneb erbuov jeho dobrü vuolí a svobodnü, chcme, aby tomu pří- slušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. To- mu na svédomí peécet ná$i královskü k tomuto listu pfivésiti jsme rozkázali. Dán na Budíně u vigilií svatého Matúše, apoštola a evangelisty, léta božího tisícího pětistého čtvrtého /20. září 1504], království naSich uherského patnástého a českého třidcátého Ctvrtého. Vladislaus, rex, ma- nu propria scripsit. Tohoto listu vkládaní poslové byli jsú pan Albrecht z Šternberka a pan Heralt Kuna z Kunstátu. 13. Jan z Kunovic všecko právo své dědičné, keréž mi jest král JMt listem svým dáti ráčil na městě Šumberce, na hradích pustých, totižto na Novém Hradě a Bludově s jejich vším příslu- Senstvím, tak jakoZ ten list JKMti v sobé zavírá a vypisuje, to všecko právo své dědičné, mně v tom listu dané, převozuji a dávám sám od sebe i od erbuov svých na Petra z Žerotína a na jeho erby i budücí potomky. 14. Item?) 1a tom snému pan hajtman, pámi i vládyky na tom se ustanovili z jednostajné vuole, aby syn na otci dílu Zádati nemohl, a i by pak Zá- dal, tehdy otec nebude povinen jemu jeho vydati. Sedéní panské tuto má státi anno Domini 1508*) [k 6. lednu]. 15. Václav a Markvart, bratří vlastní z Vlčno- va, Ladslavovi z Boskovic, a jeho erbóm svůj vlastní dvuor a dědičný ve Lhotě“) u Boskovic s rolí oraná i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s řekami i s břehy, s vodami te- kutými i netekutými, s vrbinami, s chrastinami i se vším plným právem a příslušenstvím, jakož ten dvuor svrchupsaný od starodávna v svých mezech a hranicích vysazen jest, se vším pan- stvím a vlastenstvím, tak jakož jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom dvoře nepozuostavuje, než ten všecek dvuor na- depsaný ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravé- mu jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by nám ten dvuor ve dckách kde svědčil, to všecko tímto vkladem moříme a vniveč obra- cujem. 16. Přibík Králický z Kriovic Dorotě z Pač- lavic, manželce svej vlastní, pwol třetího sta zla- tych na vsi Srnové a na Vlčích Dolích, k čemuž 4) Pod tímto záznamem je mezera téměř do půl stránky. 5) Je to Lhota Rapotina. f.4 

Strana 162
f.4v. 162 tu právo mám na svém vlastním dědictví, na lidech, na lesích i na lukách i na všech užitcích, ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky vklá- dá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činí statkem svým, kterejž má neb míti bude. Mřežován a na okraji touž rukou Tento vklad ve dcky vjíti nemohl proto, Ze on toho, nač věno [v orig. vino] pfevozuje, ve dckách nemá. 17. Vaněk, Jetřich, Artleb, Bohuše, Jaroslav, bratří vlastní z Boskovic, i na místě bratra naše- ho najmladšího Václava Ladslavovi z Boskovic a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží, totižto hrad Cimburk, mésteéko Trnávku, kteréž pod tým hradem leží, se vsmi dolepsanými, zejména těmito: Staré Město, Nová Ves, Rostání, Bez- děčí, Umirázka, Vražná, Arnoštov, Armultov“) s lidmi v nich platnými i neplatnými i s kostel- ními podacími i s mýtem, kteréž se v témž mě- stečku béře, s dvory, s poplužími, s rolí oranů i neoranü, s platy, s uZitky, s robotami, s luka- mi, pastvami, pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s vodami te- kutymi i netekutymi, s potoky, s mlýny i se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchupsaným od starodávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, i se všemi požitky a užitky, který- miž se koli jmény jmenují a jakož to zboží cim- burské v svých mezech a hranicích od starodáv- na záleží a vysazeno jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jako jsme to sami drželi a požívali, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbožie ne- pozuostavujíc, než to všecko zbožie nadepsané ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívaní. A jestliže by nám to zbožie ve dckách kde svědčilo, to všecko tímto vkladem moříme. Přetrhán a na okraji Jan [z] Žerotína. 18. My, Vladislav, z božie milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, že my, hledíce na mnohé pilné a věrné služby, kteréž jest nám duostujný bratr Jan, někdy bis- kup varadínský, nábožný náš?) věrný milý, vždy- cky a zvlášče nyní v našich a tejto koruně uher- skej znamenitejch a pilných potřebách hotově a platně činil a činiti nepřestává, pro kteréhožto jeho služby s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomiem mocí králevskü a jakozto markrabie moravský tuto jsme urozenému Janovi z Kuno- vic, sestřenci jeho, věrnému našemu milému, mi- 1) Tak v orig. Je to Přední Arnoštov. 2) Následuje přetržené milý. 1508 XVII lost?) učinili a tiemto listem činíme, dávajíce je- mu, erbóm, budücím a potomkóm jeho zámek a město náše Brod Uherský s fojtstvím, se vsí Šu- micemi i se všemi vsmi, dvory, mýty, mlýny a všelijakými duochody, kteříž nám jakožto králi českému a markrabí moravskému na tom dědič- ně“) příslušejí, žádného na témž zámku, městě, fojtství, vsech i tudíž na jejich všech příslušen- ství sobě a budúcím našim panství, práva ani kterého vlastenství nepozuostavujíce tak, aby on jmenovaného zámku a města Brodu s fojtstvím, vsí Šumicemi a se vším jejich příslušenstvím s svými erby a potomky mocně a dědičně měl a držel, požíval a požívati mohl tím vším obyče- jem a právem, jakožto jiní obyvatelé téhož mar- krabství svých dědičných zboží požívají a poží- vati mohû, a to bez nasi, budûcich a potomkuov našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všelikterakých řáduov lidí všelikej pře- kážky, přikazujíce urozeným věrným našim mi- lým, hajtmanu, komorníku a sudímu i jiným úředníkóm práva olomůckého, nynějším i budü- cím, když kolvěk od svrchupsaného Jana z Ku- novic, erbuov neb budücích jeho požádáni bu- dete, abyšte jemu nadepsaný zámek a město Brod Uherský s fojtstvím a jmenovaným vším jeho příslušenstvím ve dcky zemské vložiti a vepsati rozkázali bez zmatku a všelikej odpornosti, jináč toho pod zachováním milosti naší nikoli nečiníce. A kdož by tento list měl s již psaného Jana, erbuov a potomkuov jeho dobrů a svobodnů vuolí, chceme, aby ten měl plné právo všech věcí svrchupsanych. Tomu na svédomí pecet ná&i králevskü k listu tomuto přivěsiti jsme rozká- zali. Dán v Bělehradě ve čtvrtek po svatém Vítu léta božieho tisícího pětistého šestého /78. června 1506], králevství našich uherského šestnástého a českého třidcátého pátého. Poslové ke dckám tohoto listu dání od pana Jana z Lomnice, pan Albrecht z Šternberka a pan Václav z Ludanic. 19. Jan Kuna z Kunstátu a na Rožnově Janovi Onšíkovi z Bílkovic na Ořechovém a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědicství, ves Pohořelice, ves Oldřichovice, ves Komárov a ves pustú Pěn- kov a ves pustá Dalenky a ves pustń Svojsice a městečko pusté jménem Podhradí a při tom mě- stečku tvrz pustú s ščepnicem, prodal sem, z těch vsí, i s tím se vším jejich příslušenstvím, s dvo- rem, s dvořiščem, s poplužím i s tím se vším, což k tomu dvoru přísluší, i s druhým dvořiščem a s dvorem v Komárovém též s jeho příslušen- stvím, což k tomu přísluší, s robotami spravedli- 3) Zde je přetrženo náši. 3) V orig. dědičině. f.5 

Strana 163
XVII vymi, s krémami spravedlivymi, s lukami, s tráv- níky, s rybníky, s rybni&cemi, s pastvami, s past- viščemi, s potoky tekutými i netekutými, s me- zemi i s hranicemi, s lidmi platnými i: neplatný- mi, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s chrastémi, S chrastinami, s každým zvlášče při každej vsi, při osedlej i v pustej, ? s kostelním podacím v Podhradí i se vším plným právem a panstvím a vlastenstvím, jakož ta zbožie a ty vsi jmeno- vané od staradávna v svých hranicech a mezech záleží a jsů zamezena a vyměřena, tak úplně, ja- ko jsem sám to držel a požíval, tu sobě ani svým erbóm, ani svym budúcím, ani žádnému žádného práva ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuostavuje na svrchu jmenovaném zbožie, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. 20. Vlášček z Petropině Václavovi z Doloplaz a erbóm jeho své vlastní zbožie, ves Kelčany s tvrziščem a s dvorem, s lidmi osedlými i ne- osedlými, platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranü, s lesy, s háji, s chrastinami, s pastva- mi, s pastvi$Cemi, s mlyny i s mlyniscemi, s vo- dami tekutymi i netekutymi, s lukami, s uZitky i se všemi požitky, jakýmiž by se kolivěk jmény mohly jmenovati, i se všemi mezemi a hranice- mi, kteréž od staradávna k tej vsi záleží aneb přísluší, i s plným právem a panstvím «i s de- sátkem zvlášče z Vlkoše ze čtrnásti lánuov, z kte- rejchžto od starodávna k tej vsi Kelčanóm dá- vají>!'), tak jakož sem já to i předkové moji drželi, nic tu sobě ani svym erbóm budücím na tom panství ani kterého vlastenství ovšem ne- zachovávaje, než to všecko ve dcky vkládá a vpi- suje ku pravému dědicství jmění, držení a dědič- nému požívaní. 21. Václav z Dábravice s svými erby a potom- ky kněžím a kapitole kostela Olomückého, nyn&j- ším i budúcím jich potomkóm, jakož jsem učiml směnu aneb frejmark na ves fpustú, jenž slove Háčky, lidmi svými dědičnými, k mému dědic- ství a panství příslušející, ani žádnému nezávad- nými, kteréž jsem měl ve vsi Mezicích, ku pra- vému a dědičnému požívaní a držení s rolí ora- nú i neoranů, s lukami, pastvami, s puščinami, s úroky, činžemi, poplatky, s kury i se všemi duochody i požitky, se vším jiným k těm lidem příslušenstvím, s mezemi, s hranicemi, v kte- rejchž od starodávna ti lidé tu v tej již jmenova- nej vsi mně k mému držení dědičnému záleží a vymezeno jest, tak úplně, jakož jsem to dědičně sám držel a právo měl, nic tu sobě ani budúcím potomkóm svým na tom zbožie žádného dědic- ství, práva, panství a příslušenství ani kterého 1) Na okraji Krystof z B[oskovic]. 2) Zápis tento a č. 58 psala táž těžká ruka. 1508 163 vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko úplně ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jich dědicství, požívaní a držení. A tiemto vkladem, ačby mně kde ve dckách svěd- čilo, moří[m] a vniveč obracuji. 22. Kněz Jan z Jemmce, arcipřišt, a kapitola kostela Olomückého s svými potomky Václavovi z Dübravice a jeho erbóm sméná aneb frejmar- kem ves svü pustú dědičnú, kostelu našemu pří- slušnů ani žádnému jinému nezávadnů, kteráž slove Háčky, ku pravému a dědičnému držení a požívaní s lesy, s horami, s chrastinami, s křo- vinami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s po- tuočky, s rolí oranú i neoranü, s lukami, pastva- mi, pastviščemi, s puščinami, s úroky, s činžemi, poplatky, s kury, vajci i se všemi duochody i po- žitky i se všemi jinými k tej vsi příslušenství- mf[i]l, kterýmiž koli jmény jmenovány býti mo- hů, také s mezemi, s hranicemi, jakož ta ves v svejch mezech, hranicech od starodávna záleží a vymezeno jest, tak úplně, jakož jsme to k ko- stelu svrchupsanému drželi a právo měli, nic tu sobě ani budúcím potomkóm svým na tom zbo- žie žádného dědicství, práva, panství a příslu- Senství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, nez to všecko úplně ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jeho dédicství, požívaní a držení. A tímto vkladem, ač by nám kde ve dckách svědčilo, moříme a vniveč obra- cujem. 23. Prokop z Zámostí i s svými erby Vilémovi z Perštejna a jeho erbóm a dědicóm své vlastní dědicství, u Přerova v Zámostí dvuor s dvořis- kem i s sedéním, s nivami, s rolí oranü i neora- nü, s lukami, s pastvami, s mezemi a hranicemi, s uZitky a požitky a se vším plným právem, svo- bodstvím a příslušenstvím, jakožto ten dvuor svrchupsaný od staradávna v svých mezech zá- leží a jest vymezen, i tak, jakž sem já sám a moji předkové drželi a požívali, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, svobod- ství ani vlastenství nezachovávaje, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívaní. A jestliže by mně kde ve dckách to nadepsané zboží svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. Sedéní*) panské anno 1508 [k 24. červnu]. 24. néz Stanislav, biskup olomücky, pan Jan z Lompnice, hajtman markrabství morav- ského?), pan Jan z Pernštejna, najvyší komorník 3) — %) se snaménkem vynechání připsáno vedle nad- pisu. f.5v. 

Strana 164
1.6 164 markrabství moravského*), pan Znata z Lomp- nice, sudí, urozený vládyka Mikuláš z Bystřice, písař. zemský, pan Jindřich z Lipého, najvyšie maršálek k[rálovství] &[eského], pan Albrecht z Sternberka, p. Zigmund z Dübravice, p. Jiřík z Vlasimé, p. Jindfich z Liechtenburga, p. Ark- leb z Boskovic, p. Jan Kuna z Kunstátu, p. Vok Pňovský z Sovince, p. Václav z Dubé, pan Petr a pan Jan z Žerotína a pan Hanuš Haugvic z Biskupic: a z vládyk: pan Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitba- chu, Bohuše ze Zvole, Martin Koberský z Dra- hanovic a Znata z Kukvic. 25. Léta Páně tisícího pětistého osmého v ú- terý den svatého Jana hlavy stětí /29. srpna 1508] na obecním sněmu v Olomůúcíi s vuolí všech pánuov z starých roduov jakož prv jest zapsáno dckami“), že synové páně Hynkovi a páně Václa- vovi [z Ludanic], kteréž mají neb míti budú, ti aby mezi starými rody míst užívali podlé let beze vší překážky v soudu i bez soudu na všech mí- stech podlé let svých. Kteříž by mladší lety byli z roduov starých panských, ti pod nimi sedati mají. A toto srovnání stalo se jest v přítomnosti duostujného" v Kristu otce pána, pana Jana, nékdy biskupa varadínského, a urozeného pána, pana Petra z Rožmberka, od krále JMti poslů, s plnů mocí k tomu sněmu vyslaných. 26. Heralt Pňovský z Sovince Johance z Ko- lumbinu, manželce svej, na vsi Velikej Semici tisíc zlatých věna jejího ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí toho vkladu Vok Pňovský z Sovince vším svým statkem. Pfetrhän a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 27. Václav z Dábravice Zdenka a Jindřicha, bratří vlastní z Švábenic, na ves pustá Háčky s jejím plným příslušenstvím, což k tej vsi od starodávna příslušelo a přísluší, na pravej a jed- nostajný spolek přijímá. 28. Václav z Dübravice Závisovi Bítovskému z Slavíkovic a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží ve vsi Pateříně, což sem tu měl, čtyři člo- věky s jich purkrechty, s rolí oranû i neoranů, s hranicemi, s mezemi, s lukami, s lesy, s past- vami, s robotami, s činžemi i se všemi užitky a požitky, se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, nic sobě tu a na tom ani erbóm mým nepozuostavuje ani zachovávaje žádného vlastenství, než to všecko ve dcky vkládá a vpi- suje ku pravému dědictví, držení, jmění a dědič- nému jich požívaní. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 1) Viz XVI. kn., č. 159. ?) Tak v orig. 8) Dnešní Líšná. 1508-1509 1) Následuje přetržené Žofce. XVII 29. Jetřich z Prusinovic Esteře z Menhartic, manželce svej vlastní, čtyry sta kop groší na vsi Količíně a Leščné“) a na všem jich příslušenství, což k těm vsem od starodávna přísluší, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí se sám toho činím vším statkem svým. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 50. Jan z Dülebenky*) Zofce z Petfvaldu, man- želce svej vlastní, tři sta zlatých na svej vsi Če- chách i na rybnících i na tom na všem, což k tej vsi od starodávna přísluší, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. Pří- jemčí se toho sám činím vším statkem svým. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 51. Havel Chudobín z Bofic Kláru z Spráneka, manzelku svû, Závisi Bítovského z Slavíkovic na zboží své dědičné, na ves Krakovčí se vším. na ves Rakóvky, na ves Polom, ve vsi Újezdě blíž Mohelnice, což tu mám, na ves Ménínek, ve vsi Malá Senicka, coz tu mám, na to na v&icko"), což k tomu zboží a k těm vsem od starodávna příslušelo a přísluší, i ma lúku, kteráž slove Trněná, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 32. Jiřík Leščanský z Předmostí Vilémovi z Perštejna a na Helfenštejně, najvyšiemu hof- mistru králevství českého, erbóm jeho, dvuor svůj vlastní, ležící za kostelem v Předmostí, svo- bodný, dědičný a žádnému nezávadný, s rolí ora- nü i neoranü, s kopaninami, s zahradü, s meze- mi, s hranicemi i se vším jeho příslušenstvím, tak jakož ten dvuor od staradávna v svých me- zech a hranicech vysazen a vymezen jest a jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě tu na tom dvoře i na jeho na všem příslušenství nepozuo- stavuje ani zachovávaje ani dětem svým žádné- ho vlastenství ani kterého práva, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dědicství, k jmění, k držení a k dědičnému užívaní. Sedění panské na sněmu obecním v Olomáci léta Páně 1509 /k 6. lednu? ]. 55. Ko Stanislav, biskup olomücsky, pan Jan z Lomnice, hajtman margrabstvie morav- ského, pan Jan z Pern&tajna, najvy&í komorník margrabství moravského, pan Znata z Lomnice, sudí, urozený vládyka Mikuláš z Bystřice, písař zemský, pan Jindřich z Lipého, najvyší maršá- lek královstvie českého, pan Albrecht z Štern- berka, pan Zigmund z Dübravice, pan Jifik 5) Zápis tento, č. 92, 117 a č. 129 psala táž ruka týmž inkoustem, čísla pak 145 a 157 jiným. f.6v. 

Strana 165
£2? XVII z Vla$imé, pan Jindfich z Lichtmburka, pan Arkleb z Boskovic, pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Václav z Du- bé, pan Petr a pan Jan z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: pan Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlov- ský z Vitbachu, Bohuše ze Zvole, Martin Kober- ský z Drahanovic a Znata z Kukvic. 34. Jan Kuna z Kunstátu na Rožnově, Dorota z Zástřizl Václavovi Kropáčovi z Nevědomí i je- ho erbóm zboží své dědičné nižádnému nezávad- né, tvrz a ves Litenčice s kostelním podacím i s vinným šenkem, ves Vyškuovky, ves Kunko- vice, ves Strabenice i s tým dvorem v tej vsi Strabenicích, kterejž sem kúpil od Prokopa z Domamyslic, tak jakož jsem já jej prodal a li- dem dal v plat, s tým platem, ves Trúbky s tým se vším, což jsme tu sami drželi, a ve vsi Zdisla- vicich tři člověky, ves Chvalnov také s kostelním podacím, pustúů ves Opatovsko, pustú ves Staříč s tým se vším, což jsme tu sami drželi, se vším jich příslušenstvím, což k tej tvrzi a k těm vsem nahoře jmenovaným od starodávna příslušelo a přísluší, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s past- vami i s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastina- mi, s horami, s doly, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s břehy, s lidmi platnými i neplatnými, s činží i s robotami spravedlivejmi, což k tej tvrzi a k těm vsem od starodávna příslušelo a přísluší, s vinohradným desátkem v Popicich*) z jednej hory, z kterejžto hory Jaroš [z Zástřizl] také bere polovici desátku, s poplatky, se všemi požitky tu k tej tvrzi a na těch vsech se vším jich právem a příslušenstvím a panstvím, což k tej tvrzi a k tomu zboží litenčickému a k ji- ným*) vsem od starodávna příslušelo a přísluší, kterejmiž by jmény mohly koli jmenovány býti, se všemi vejsadami, jakož dále v svých hranicech a mezech vymezeno a vysazeno jest, tak jakož jsme to sami drželi a požívali až do sí chvíle, nic sobé ani erbóm svym a budücím potomkóm pra- va, panství a vlastenství tu na tom zboží svrchu- psaném nezachováváme ani pozuostavujeme, než to všecko ve dcky klademe ku pravému dědictví, držení, jmění a k dědičnému jich požívaní. A jestliže by kde to svrchupsané zboží ve dckách nám svědčilo, toho se tímto vkladem od- říkáme a vniveč obracujem. Mre£ován a na okraji J[an] z P[ernstejna]. Tento vklad dole vymazaný má do Brna pře- veden býti na Dambofice:*) 1) T. j. v Popůvkách (Kojetín). 3) Psóno jinim. 1509 165 35. Jan Kuna z Kunstátu a na Rožnově Doro- tě z Zástřizl, manželce svej vlastní, osm tisíc zlatých a sto kop groší na zboží svém dědičném, na hradě Rožnově, na tvrzi Vsetíně s jejich vším příslušenstvím z panského naučení miesto zboží litenčického, jejího dědicství, ve dcky vkládám a vpisuji. Příjemčím sám se toho činím vším svým statkem, což mám aneb míti budu. Mřežován. 36. Dorota z Zástřizl Jana Kunu z Kunstátu, manžela svého vlastního, na osm tisíc zlatých a na sto kop groší, kteréž mám ve dckách zapsané na zboží a na hradě Rožnově a tvrzi Vsetíně s jejich se vším příslušenstvím, i na to všecko, což mám neb míti budu, přijímám na pravej a jednostajný spolek. 37. Ja[n] Kuna z Kunstótu a na Rožnově Ja- novi z Certorej a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství své ku pravému jmění a držení a pan- ství, totiž tvrz pustů 1 se vsí, řečenů Dlúhá Ves, ves Vrchoslavice s kostelním podacím, s rybníky, s haltéři, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastviščemi, s poto- ky, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami“) tekutými i netekutými, s hranicemi, s mezemi, s chrastina- mi, se vším plným právem a panstvím i s plným příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchupsaným od starodávna přísluší a v svých mezech a hranicech záleží, tak úplně, jako sem to sám držel a požíval, tu sobě ani svým erbóm i budácím nic na tom zboZí práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, to v$ecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dédictví, jmé- ni a dédi¢nému uZivani. A jestliže by mně, svrchupsanému Janovi Ku- novi, to zboží kde ve dckách svědčilo, toho se od- říkám a tímto vkladem mořím. Přetrhán a ma okraji Vilím Kuna na místě Jana z Ze- rotína. 38. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký etc. král a markrabie moravský etc., oznamu- jem listem tímto všem, že jsme všecko právo ná- še, nápad, kterejž jest na nás jakožto na krále českého a markrabí moravského /po] Kumnce ně- kdy z Traplic a po Janovi Zejdovi a dětech jeho na vsi S[r]nově a k čemuž právo měl v Vlčích Dolích, s rybníky, s dědinami, s lukami, s lesy i se vším a všelijakým jejich příslušenstvím přišel a připadl slovutnému Filipovi Fichnému z Pačlavic, věrnému našemu milému, dali a tím- to listem dáváme tak, aby on, když ten statek svrchupsaný tímto dáním naším podlé práva ob- 3) Nadpis napsán písařem nebo rukou velmi podobnou. 4) s vodami nadepsdno nad tekutými. 

Strana 166
f.7v. 166 drží, jej měl, držel a jeho požíval tak a tím oby- čejem, jakož jest to svrchupsaná Kunka, Jan Zejda a děti jeho učiniti mohli bez umenšení. Protož porúčíme najvyším komorníku a sudímu i jiným pánuom a vládykám, kteříž v soudu zemském sedají, markrabství moravského, věr- ným našim milým, abyšte, poznáte-li, že jest na nás jmenovaný statek po osobách svrchupsaných spravedlivě a podlé práva přišel, uvésti veň téhož Filipa a jeho zmocniti neobmeškávali. A když vás dále požádá, aby jemu ve dcky zemské vlo- žen a vepsán byl, tehdy abyšte mu jej ve dcky zemské, řád v tom a právo zachovajíc, vložiti a vepsati kázali bez zmatku a všelijakej odporno- sti; všakž proto chcemy, aby toto dání náše bylo bez újmy každému na jeho spravedlivosti. Tomu na svědomí pečet náši králevsků k listu tomuto přitisknůti jsme kázali. Dán v Prešpurce v pátek před svatým Řehořem léta božího tisícího čtyr- stého devadesátého [Sestého]*) /z7. března 1496] a království našich uherského šestého a českého dvacátého pátého. Poslové tohoto vkladu ke dckám od pana hajt- mana dáni, pan Václav z Dubé a pan Voldřich?) Mládenec z Miličína. 39. Záviše z Kokor s povolením páně hajtma- novejm a pánuov jich Mtí pro sirotčí lepší Vilé- movi z Vickova a jeho erbóm ves Kojátky se vším jejím příslušenstvím i s tým plným právem, což k tej vsi od starodávna přísluší, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s lu- kami, s dvorem poplužným, s lesy, s háji, s ryb- níky, s rybniščemi i s potoky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, i s požitky, což k tej vsi od starodávna přísluší, tak jakož sem to sám držel, nic sobě tu ani svým erbóm, ani tém sirotkôm Kumce a Mandalenë, ani budû- cim potomkém práva, panství ani kterého vla- stenstvi nezachovävaje, to véecko vkládá a vpi- suje ve dcky ku pravému dědicství, jmění, k držení a k dědičnému užívaní. A jestlize by?) to zboží kde ve ckách těm sirotkóm neb mně svědčilo, to tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 40. Jan a Vojslav, bratří z Pačlavic, Přibíkovi z Krsovic a jeho erbôm na vsech, na Srnovu a na Vlčích Dolích se čtyrmi lány role a se dvěma pod- sedky, s dvorem, s robotami i se vším příslušen- stvím, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s użitky a s požitky a s poplatky, s rolí oranü i neoranú, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastiščemi, s lukami, s pastviščemi, s potoky, s vodami teku- tými i netekutými, s břehy, se vším jejím příslu- 1) Plyne tak z let panovdni, a také z toho, že sv. Ře- hoře případlo r. 1490 přímo na pátek. 2) V orig. Vloldřich. 1509 XVII Senstvim, kterejmiZ by se jmény jmenovati mohly, což k tomu zboží od starodávna přísluší a příslu- šelo a jakož v svejch mezech a hranicech od sta- rodávna vymezeny a vyméfeny jsü a jakož jsme to sami drželi, nic sobě tu ani erbóm našim, ani budúcím potomkóm na těch vsech svrchupsaných práva, panství ani kterého vlastenství nepozuo- stavajíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jmění a držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 41. Přibík Králický z Krsovic Dorotě z Pačla- vic, manželce svej vlastní, puol třetího sta zla- tých na vsi Srnově a na Vlčích Dolích, k čemuž tu právo mám na svém vlastním dědicství, na lidech, na lesích, na lukách i na všech užitcích, což k tomu zboží od starodávna přísluší, platu puol třinástý kopy groší ku pravému jejímu věn- nému právu ve dcky vkládá a vpisuje a příjem- čím toho věna sám se činí statkem svým. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 42. Martin Celák z Lazník Valentovi z Chýlec, Kateřině, manželce jeho, a dětem jeho dvuor svůj vlastní, ležící v Horních Lazníkách, svo- bodný, dědičný a žádnému nezávadný, s rolí ora- niu i neoraniü, s lukami, s pastvami, s lesy, s chra- stinami, s rybniśćemi i s rekami, s mezemi, s hra- nicemi i se vším jeho příslušenstvím, tak jakož ten dvuor od starodávna v svých mezech a hra- nicech vysazen a vymezen jest a jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě na tom dvoře 1 na jeho v&ech príslusenství* nepozuostavuje ani za- chovávaje ani dětom svým žádného vlastenstvi ani kterého práva, než to všecko ve dcky vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědič- nému požívaní. 43. Jaroslav a Václav, bratří vlastní z Sezemc, Václavovi a Vilémovi, bratřím vlastním z Trach- nova, i erbóm jich ves Zeranovice s dvorem, s lid- mi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s rybníky, s rybníčky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s lesy, s horami, s háji, s chrastinami, s chrastiščemi, s mlýnem, s mlý- niščemi, s kostelním podacím tu v Žeranovicích i se vším panstvím a příslušenstvím, s požitky, s poplatky, s úroky všelijakými, kterejmiž koli jmény jmenovány mohú býti, ješto k tomu dvoru a k tej vsi od starodávna příslušely, tu sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozuostavujíce, tak jakož v svejch mezech a hranicech od starodávna záleží, to všecko zboží ve dcky klademe a vpisujem ku pravému dědic- 8) Následuje přetržené komu. %) Za koncovým -i preträeno n. f.8 

Strana 167
XVII ství, držení, jmění a dědičnému požívaní. A jestli- že by nám kde co ve dckách prvé svědčilo, to všecko vkladem tímto moříme. Mřežován a na okraji Václav z Boskovic na místě pa- na Jana z Žerotína. 44. Matěj Kopřiva z Lazník Pavlovi z Vese- líčka a dětem jeho i budúcím potomkóm dvuor svůj vlastní, ležící v Horních Lazníkách, svobod- ný, dědičný a žádnému nezávadný, s rolí oranúů i neorani, s lukami, s pastvami, s lesy, s chrasti- nami, s rybniśćemi i s fekami, s mezemi, s hrani- cemi, se vším jeho plným příslušenstvím, tak jakž ten dvuor od starodávna v svých mezech a hranicech vysazen a vymezen jest a jakož jsem to sám držel a požíval, nic sobě tu na tom dvoře i na jeho na všem příslušenství nepozuostavuje ani dětóm svým žádného vlastenství ani kterého práva, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by kde co mně neb erbóm mým ve dckách prvé svědčilo, to tímto vkladem mořím. 45. Barbora a Klára, sestry vlastní, Linkovy') dcery, Mikulášovi z Bystřice, najvyšiemu písaři zemskému, a jeho erbóm své vlastní zboží a dě- dicství, Ves Čertoryje s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s poplatky, s rolí oranń i neora- nů, s mlýnem, s mlýniščem, s lukami, s lesy, s chrastinami, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s břehy, s pastvami, pastviščemi, s u- žitky i s požitky i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej vsi svrchu jmenovanej pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží svrchupsané v svejch mezech a hranicích od sta- rodávna záleží a jest vymezeno, s kury, s vajci i se vším plným právem a příslušenstvím, tak jakož jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuo- stavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívaní. A jestliže by kde ve dckách to svrchupsané zboží nalezeno bylo, ješto by nám svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 46. Mikuláš z Bystřice, písař zemský, Barbo- ru, Linkovu dceru) manželku svů vlastní, na ves Čertoreje s jejím příslušenstvím přijímá na pravej spolek. Přetrhán a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 47. Mikuláš z Bystřice, písař zemský, Vanka, Matúše, strýce své z Bystřice, na dvuor ve vsi Oj- micích s jejím příslušenstvím přijímá na pravej spolek. 1) T. j. Jana Linka, olomouc. měšťana. 1509-1510 167 48. Diva z Kokor Bartoše z Kokor, bratra svého, na ves Žeravice, což tu mám neb ješče míti budu, s tým se vším, což k tomu přísluší, na pravej spolek přijímám. 49. Annoy Domini 1510 drzan jest sněm v Olomiici o Svickach [6. ledna 1510], na kte- rémZ jst sedéli pani dolepsani: pan Jan z Lomni- ce, hajtman, pan Jan z Perštejna, komorník, pan Znata z Lomnice, sudí margrabstvie moravské- ho, a urozený vládyka Mikuláš z Bystřice, naj- vyší písař zemský, kněz Stanislav, biskup olo- mucsky, pan Albrecht z Šternberka, p. Jiřík z Vlašimě, pan Václav z Lomnice, pan Prokop Zajímač z Kunstátu, pan Jindřich z Lichtnburka, p. Jan Kuna z Kunstátu, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, p. Petr z Žerotína, p. Jan z Žerotína, p. Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Znata z Kukvic a Bohuše ze Zvole. 50. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markra- bie moravský, lucemburské a sleské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tiemto všem, jakož jsme urozenému Vilémovi z Perštej- na a na Helfenštejně, najvyšiemu hofmistru krá- levství českého, věrnému našemu a dědicóm jeho opravu na klášteře svatého Jakuba na předhradí olomúckém s lidmi a všelijakými příslušnostmi před některým časem dali; i prosil jest nás týž Vilém z Perštejna, abychom jemu ten klášter se vším jeho příslušenstvím, tak jakž jej on nyní v opravě drží, dědičně dáti ráčili. Kdež my, vzhlédše na jeho pilné a platné služby, kteréž nám činil, činí a podnes činiti nepřestává, ten svrchupsaný klášter svatého Jakuba na předhradí olomůckém dali jsme a dáváme témuž svrchu- psanému Vilémovi i jeho budůcím potomkóm dě- dičně se vším jeho příslušenstvím, kterejmiž by kolvěk jmény mohlo se vyjmenovati, i se všemi spravedlnostmi, kteréž jsme na tom klášteře měli, nic sobě tu ani budúcím králóm českým a mar- krabím moravským na tom klášteře nepozuosta- vujíce, než tak, jakž jej on v opravě svej držel a list od nás naň má, vedlé toho listu aby jej již drzeti mohl, tak a v tej opravě, on i jeho budńci potomkové dědičně, jakž ten list jemu od nás da- ný na ten klášter s jeho příslušenstvím šíře uka- zuje, bez prekażky nas i buducich potomkuov na- šich, králuov českých a markrabí moravských, přikazujíce hajtmanu, najvyšiemu komorníku i 2) Zápisy temto, č. 74, 82 a 109 psány třetím typem soudních zápisů. f.8v. 

Strana 168
£9 168 sudímu markrabství moravského, když byšte kol- věk od svrchupsaného Viléma z Perštejna neb budúcich potomkuov jeho napomenutí byli, aby- šte ten svrchupsaný klášter se vším jeho příslu- Senstvím svrchupsanému Vilémovi i budücím po- tomkóm jeho ve dcky zemské vložili dědičně tak, jakž se svrchu píše. Tomu na svědomí pečet náši královskü privésiti jsme k tomuto listu rozkázali. Dán na hradé praZském ten pátek po svatej Lucii panny léta božieho tisícího pětistého devátého [14. prosince 1509] a království našich uherského XX. a českého XX XVIIII. Ad relacionem mag- nifici domini Alberti de Kolowrat et Libsstein, supremi cancellarii regni Boemie. Poslové ke dckám byli jsú pan Petr z Žerotína a pan Hanuš Haugvic z Biskupic. Mřežován a na okraji Jan z Kunovic. 51. Mikuláš Ščítovský z Bystřice Vilémovi z Perštejna na Helfenstejné, najvySiemu hof- mistru králevství českého, erbóm a budúcím po- tomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví, čtyři člověky v Ščítovicích <a jednoho člověka v Vr- bátkách>>"") se vším jejich příslušenstvím, s rolí oranû i neoranû, s lukami, pastvami, pastvistemi, s doly, s vodami tekücími i netekücími, s meze- mi, s hranicemi, s užitky a požitky i se všemi po- platky i se vším plným právem a panstvím, což k těm lidem od starodávna přísluší a jakž sem to sám držel, nic tu sobě ani erbóm svým, ani bu- dúcím potomkóm práva, panství ani kterého vla- stenství nezachovávaje ani pozuostavuje, to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému je- jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by to ve dckách mně svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. 52. Jiřík Nítkovský z Nákla i s svými erby své vlastní zboží a dědicství Čence z Penětluk, Ja- noví a Václavovi, bratřím vlastním z Lomnice na Némèësèi, i jejich erbôm dvuor pustý v Roščí- ně s sedliščem, s sadem a šestnáste člověků, de- set rolníků a pět podsedků a člověka na lázní, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s kfovinami, s mezemi, s hranice- mi, s lovy, s hony, s čižbami, s lidmi platnými i neplatnými,“) s robotami, s užitky i požitky i se všemi poplatky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech každé i každej zvláš- če záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým er- bóm, ani budücím potomkóm práva, panství ani vlastenstvi nezachovavaje, tak jakoZ sem sam to 1) Na okraji týmž inkoustem Z tohoto vkladu tři člo- vékové jsá vymazáni v Séítovicích a nezuostává tu nez je- den. Písař zemský Mikuláš z Bystřice napsal. 1510 XVII držel, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich držení a k dědičnému požívaní. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v z B[oskovic]. 53. Lidmila z Miličína Hynkovi ze Zvole a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží ve vsi Biskupstvie, vedlé Náměšče ležící, dva člověky s puol třetím lánem, s jich purkrechty, s rolí ora- nú i neoranú, s činžemi i se všemi poplatky, s ro- botami, s lesy i se vším plným právem a pan- stvím i příslušenstvím, což sem tu sama držela a měla a což k tomu zboží od staradávna přísluše- lo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, nic sobě ani svým erbóm tu na tom zboží svrchupsaném prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozuostavu- jíc ani zachovávajíc, to všecko, jakž se svrchu píše, ku pravému dědicství ve dcky vkládá a vpi- suje. A kdež by mně to ve dckách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. 54. Jan z Svrčova na Twupci Elšce z Kokor, manželce svej, na vsi Tupci i na tom na všem, což k tej vsi přísluší, puol druhého sta zlatých ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčí toho věna Petr ze Svrčova vším statkem svým, kterejž má neb míti bude. 55. Jan z Lomnice na Mezeříčí, ty časy hajt- man markrabství moravského, na místě siwotčím Adama a Evy z Choltic Havlovi Chudobinovi 2 Bo¥ic na Krakovci a jeho erbóm, Kláře z Šprá- neka, manzelce jeho, ten statek, totiz tvrz v Li- déřově s dvorem popluznym, s rolí oranü i ne- oranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s kury, S vajci, s CinZemi, s robotami, s rybníky, s ryb- niSéemi, s lesy, s chrastinami, s mezemi, s hrani- cemi i se všemi užitky a požitky, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej tvrzi od starodávna příslušelo a přísluší, nic tu na tom na všem zboží nebo na díle žádného prá- va ani panství, ani kterého vlastenství Adamovi a Evé ani*) sobě, ani erbóm svým nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všecko zboží a dědictví mocně ku pravému dědicství, k držení a k poží- vaní ve dcky vkládá a vpisuje. 56. Havel Chudobín z Bořic Jana, Ščastného, Václava, Jetřicha, bratří vlastní z Lipuoltovic, i s jich erby na tvrz Lidéřov i s lidmi, což jich tu mám, i se vším plným právem a příslušenstvím, což k tej tvrzi od staradávna příslušelo a přísluší, na pravý a jednostajný spolek přijímá. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Ja- na z Lipého etc. 57. Havel Chudobin z Boñic, Vilém z Vickova a z Prusinovic i na místě jiných rukojmí, rukoj- 2) V orig. platními. 3) Zde je přetrženo do desk. f.9v. 

Strana 169
f.10 XVII mie za Lukáše Libosvárského z Starého Města, Mikulášovi Tarantovi z Hrádku na Sovadíně a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží, svobodné a žádnému nezávadné, ves Libosváry s tvrzí a s dvorem i se vším jich příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s užitky, se všelijakými duochody k tomu zboží příslušející- mi od starodávna, s rolí oraná i neoranü, s ryb- níky, s rybniščemi, s potoky tekutými i neteku- tými, s břehy, s chrastinami, s lesy, s háji, s doly 1 horami, s krčmami, zahradami, s mlýnem, s mlýniščemi i se vším jiným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší a jakož v svých mezech od starodávna vymezeno a vyměřeno jest a jakož jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu ani svým erbóm a potomkóm práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávajíce, než to všecko ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jejich dědictví a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z Pl[ernštejna]. 58. Ano Domini 1510 při svatém Janě, křtiteli Božím /24. Ceruna 1510], drżan jest sněm a súd zemský v městě Olomůúci za úřadu uroze- ných pánuov: pana Jana z Pernštejna, najvyšie- ho komorníka markrabstvie moravského, pana Znaty z Lompnice, najvyšieho sudí téhož mar- grabství, a urozeného vládyky Mikuláše z Bystři- ce, najvyšího písaře zemského, na němž jsü sedé- li duostojný u Boze otec, kněz Stanislav, biskup olomücky, a urození páni: pan Jan z Lomnice na Meziefici, hajtman margrabstvi moravskćho, pan Albrecht z Šternberka, p. Jiřík z Vlašimě, p. Vá- clav Náměšcký z I.omnice, p. Jindřich z Liech- tenburka, p. Jan Kuna z Kunstátu, p. Vok Pňov- sky » Sovince, p. Václav Berka z Dubé, p. Petr a pan Jan z Žerotína a p. Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Bo- huše ze Zvole a Znata z Kukvic. 59. Jindřich Tunkl z Brmíčka etc., fojt mar- krabství lužického, Mikulášovi mladšímu Trčko- vi z Lípy a na Lichtmburce a jeho dědicóm své vlastní zboží a dědictví, totiž hrad Zábřeh s městem a předměstím a s kostelním podacím, hrad Brníčko s městečkem a s kaplú, zámek zbo- řený Hoštajn s městečkem, tvrz Kožišov) se vsí Kožišovem, ves Krumpach, ves Košov, ves Hněv- kov, ves Pivomín, ves Drozdov, ves Václavov, ves Svébohov, ves Zborov, ves Jedlí s kostelním 1) Je to dnešní Kolšov. 2) Je to Brnićko. 2) Psáno Lawczka. *) T. j. Horní Olešná. 1510 169 podacím, ves Vyšehoří, ves Postřelmuovek, ves Rovenské, ves Leščima, ves Zálavščí, ves Hrabo- vá, ves Dubicko s kostelním podací[m], ves Břez- ná, ves Písařov s kostelním podacím, ves Jaku- bovice s kostelním podacím, ves Raškov s kostel- ním podacím, ves Ruda s kostelním podacím, ves Hostice, ves Kupcov, na vsi Nemili vrchní pan- ství na lidech, hamr u Raškova, hamr Demluov u Rudy, hamr, kderejž slove Prostřední, hamr Dol- ní Mertuov, ves Komňátka, ves Hartvíkov, ves Busin, ves Janisov, ves Olsany, ves Doubravice, ves Klášteřec s kostelním podacím, ves Brmné,?) ves Leznmice s kostelním podacím, ves Loučka) ves Dlúhomilov s kaplů, ves Olešná) tři lány v Olešném a v Hrabišíně, ves Medelské, ves Ven- kov, ves Obědné, ves Nedvězí) ves Kamenné, ves Rahle s kostelním podacím, ves Strubšín, ves Sluhoňov, ves Sudkov, ves Studénka) ves Třeš- Cina, ves Bohuslavice, ves pustá Třemeškov, na klášteře krasíkovském dědičnů vrchnost panství, ves Lhotu s many, s rychtami zákupnými, s mlý- nem, kterejž slove Horní) mlýn pod zámkem Zábřehem, s mlýnem, kterejž slove Dolní mlýn u Zábřeha, s mlýnem leznickým, s mlýnem v háji dubickém ležící [m], s mlýny, s mlýnišči, s dvory, rolí oranú i neoranůúů, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, mezemi, hranicemi, s lidmi platnými i ne- platnými, s robotami, s užitky a požitky i se vše- mi poplatky, s řekami, břehy, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky tekutými i netekutymi i s jeze- ry, i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakož ta zbožie svrchupsaná od stara- dávna v svých mezech, v každej i každé zvlášč záleží a jsú vyměřena, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm práva, panství ani vla- stenství nezachovávaje, ne£ tak, jakož sem to sám držel, to vše ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědičnému držení, jmění a k užíva- ní svobodné a nezávadné. A jestliže by svrchu- psané zbo[Z]í kde ve dckách najdeno bylo, ješto by mně svědčilo, toho se odříkám a tímto vkla- dem mořím. Mřežován a na okraji J[an] z Pl[ernštejna]. 60. Jirik z Hlusovic Divu z Kokor, Mikuláše z Bystřice, písaře zemského, Kunu, dceru svi, na ves Hlusovice, což tu mám i s lesem aneb míti budu, i se vším k tomu příslušenstvím na pravý spolek přijímá a je mocné poručníky svého všeho statku činí Kuny, dcery svej. A Dorotu, dceru svi, oddéluji ode vSeho statku svého a jí dávám 5) Následuje přetržené ves Obědné. *) T. j. Dolní Studénky. 7) Psáno -ný. 

Strana 170
f.10v. 170 z milosti XX hřiven po XXVIII gr. za hřivnu, neb se tak nezachovala, jakž se zachovati měla. 61. Burjan z Vlčnova Václavovi Ořechovskému z Honbic a jeho erbóm své vlastní dědictví, dvuor Vládykóv, dvuor Šimonovský a puol dvoru Tuč- novského; všecko to spolu ve vsi Nezdemicích, svobodné a nezávadné, s kostelním podacím i s krčmůú, záduším, s mlýnem, s mlýniščem, s po- toky, s vodami tekücími i netekücími, s lidmi platnymi i neplatnymi, s osedlymi i neosedlymi, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s uZitky i po- Zitky i se všemi poplatky, s lukami, pastvami i s pastviščemi, s lesy, s háji, horami i doly, s lovy, s hony, s chrastinami i s křovinami, s nivami, s mezemi, s hranicemi i se vším k těm dvoróm nadepsaným od starodávna příslušným, jakž ti dvorové a to panství každé zvlášče v svých me- zech záleží a jsú vymezena, na tom panství nic sobě nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje k dědičnému jich držení a požívaní. 62. My Vladislav, z boží milosti uherský, český etc. král a markrabie moravský etc., oznamujem listem tímto všem, že jsme prošem od urozeného Jiříka z Vlašimě a na Úsově, podkomořího mar- krabství moravského, a Heralta Kuny z Kunstá- tu a na Hodoníně, věrných našich milých, abych- me jim právo náše a nápad, ač jest který na nás jakožto na krále českého a markrabí moravského po smrti někdy Jana z Porostlé a bratří jeho, kteříž jsúů byli synové někdy Václava Trutman- ského z Porostlé, na tvrzi a na vsi, kteráž slove Moštěnice, a na vsi, kteráž slove Labuty, přišel a připadl, dáti a toho jim milostivě příti ráčili. K jejichžto prozbě naklonění jsúce pro služby, kteréž jsú nám činili a činiti nepřestávají, dali jsme jim všecko náše právo a mocí listu tohoto dáváme, chtíce tomu konečně, aby svrchupsaný Jiřík a Heralt všicken a všelijakej ten statek s je- ho příslušenstvím, tak jakož se nahoře píše, po- kudž jest na nás připadl, jměli, drželi, jeho uží- vali a s ním jako s svým vlastním nakládali a toho plnú moc měli tým vším právem, jakož jsú jeho svrchupsaní bratří po otci svém užívali, po- kudž by se jim najlépe zdálo a vidělo, bez naší, dédicuov neb budücích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelija- kej překážky, přikazujíce hajtmanu, najvyšiemu komorníku a sudím markrabství moravského, nynějším a budúcím, věrným našim milým, když kolvěk od svrchupsaného Jiříka neb Heralta a neboli toho, komuž by oni toho na svém místě porucili, pozádáni budete, abyšte jim list tento ve dcky zemské, řád práva zachovávajíce, vložiti a vepsati rozkázali bez zmatku a všelijakej od- pornosti. A kdož by tento list měl s téhož Jiříka 1510 XVII a Heralta dobrü vuolí, chcme, aby tomu příslu- šelo všecko a všelijaké právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svědomí pečet náši krá- levskú k listu tomuto přitisknúti jsme rozkázali. Dán v Prešpurce ve čtvrtek před svatými Sy- monem a Judůú, apoštoly božími, léta božieho tisícího pětistého osmého /2ó. října r508] krá- lovství našich uherského XIX. a českého XXXVIII. Poslové ke dckám tohoto listu od pana Jana z Lomnice, hajtmana, dáni, pan Albrecht z Stern- berka a pan Jan z Zerotína. 65. Jiřík z Vlašimě a Heralt Kuna z Kunstátu Janovi Ořechovskému z Honbic a Jitce z Slatiny a jich erbóm všecko právo své, na krále JMt. při- padlé a nám dané, totiž tvrz a ves Moščemnici a ves, kteráž slove Zabuty, s jich příslušenstvím ve dcky vkládáme a vpisujem k držení a dědič- nému požívaní a na ně své právo převodíme. 64. Mikul v Dolním Újezdě i s svými potomky Václavovi Holáškovi v týmž Újezdě a Kateřině, manželce jeho vlastní, a détem jejich i budücím potomkóm jejich dvuor svůj vlastní, ležící v Dol- ním Újezdě, svobodný, dědičný a žádnému nezá- vadný, s rolí oranú i neoranů, s lukami i s pastva- mi, s lesy, s chrastinami i s rybniščemi i s řeka- mi, s mezemi, s hranicemi i se vším jeho příslu- šenstvím, tak jakož ten dvuor od starodávna v svých mezech a hranicech vysazen a vyměřen jest a jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě tu v tom dvoře i na jeho na všem příslušenství nepozuostavuje ani zachovávaje ani dětem svým žádného vlastenství ani kterého práva, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědicství. Pretrhán a na okraji J[an] z P[ern&tejna]. 65. Jan z Honbic Markvartovi | Hfiínovi z Újezda a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- tví, totizto puol Němčí Dolní, kteráž mi se jest na díle dostala, s puol dvorem, se mlýnem a s ře- kú i s tým se vším, což k tej puol vsi má k sobě od starodávna, i s platy hodnymi, s rolí oranü i neoranü, s pastvami, s pastvi$Cemi, s vrchy, s do- ly, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s me- zemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a s požitky i se všemi po- platky, s potoky tekutými i netekutými i se vším právem, plným panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží i toho puol dvora i všecko nahoře psané panství v svých mezech i každé zvlášč záleží a jsü vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani bu- dácím potomkóm, práva, panství ani vlastenství v svých mezech nezachovávaje, tak jakoZ sem to sám držel a požíval, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní a tímto vkladem tej puol vsi se odříkám. Pretrhán a na okraji J[an] z P [ern&tejna]. f.11 

Strana 171
XVII 66. Jitka z Slatiny přijímám Jana z Honbic, manžela svého vlastního, a syna jeho Matiáše na pravý spolek na ves Labuty i na to na všecko, což mám neb míti budu a k čemuž právo mám anebo ješče míti budu, takovů měrůúů, jestliže by mne Pán Buoh neuchoval prvé než Jana, manže- la mého, aby to naň spadlo a po smrti manžela mého na syna jeho Matiáše aby spadlo; však já, Jitka, sobć z toho statku pozuostavuji V“ zl. uher- ských, ać bych komu porućdila, aby dany byly z toho mého statku. 67. Heřman z Zástřizl na Čejkovicích Havlovi Chudobinovi z Bořic i jeho erbóm a Kláře z Špráneka, manželce jeho vlastní, ves Bohusla- vice s kostelním podacím, ves Luwke,*) což tu lidí mám, i s kostelním podacím, s tým se vším prá- vem, což k těm vsem od starodávna příslušelo a přísluší, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí ora- nua i neorani, s rybniky, s rybniščemi, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s lesy, s haji, s chrast- mi, s chrastinami, s Cinżemi, poplatky, s vajci, s kury, s robotami i se vSemi lovy, s vodami te- kutymi i netekutymi, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ty vsi samy v sobě od starodávna záleží a vymezeny jsúů, tak jakž sem to sám držel a po- žíval, nic tu sobě ani erbóm svým a budúcím po- tomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko já, Heřman, jakož sem to na Zdenkovi z Švábenic obdržel, zemským soudem i vyším úřadem jest mi přiděděno, ve dcky vkládám ku pravému dě- dictví a k jich jmění, držení a požívaní. 68. Heřman z Zástřizl na Čejkovicích Havlovi Chudobínovi z Bořici jeho erbóm a Kláře z Šprá- neka, manżelce jeho vlastni, puol vsi Bfevnovic s tím se vším právem, což k tej puol vsi od sta- rodávna příslušelo a přísluší, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranůú, s rybníky, s rybniščemi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s činžemi, poplatky, s robotami spravedlivejmi i se všemi lovy, s vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, tak jakož tej puol vsi samo v sobě od starodávna záleží a vymezeno jest, tak jakož sem to sám držel a požíval, nic tu sobě ani er- bóm svým a budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani za- chovávaje, to všecko vkládám ve dcky ku pravé- mu dědictví, k jmění, držení a k požívaní. A jestliže by mně kde co svědčilo, tímto vkla- dem to mořím. Mřežován a na okraji Půta z Ludanic na místě pana Jana z Žerotína. 1) Tak v orig. 2) T. j. Moravské Prusy. 1510 171 69. Havel Chudobín z Bořic Jana, Ščastného, ft. 11 v. Václava, Jetřicha, bratří vlastní z Lipuoltovic, is jejich erby na ves Bohuslavice, na ves Luke) což tu lidí mám, na puol vsi Břevnovic s tím se vším právem, což k těm vsem od starodávna pří- slušelo a přísluší, tak jakž sem to sám držel, na všecko své právo, což tu mám, přijímám na pravej a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Ja- na z Lipého etc. 70. Heřman z Zástřizl i s svými erby Vilémo- vi z Víckova a jeho erbóm své vlastní zboží a dě- dictví ve vsi Dubanech, kostelní podací s šesti člověky purkrechtními i s tým se vším právem a panstvím, což k tomu podací od starodávna pří- sluší, tak jakož sem to sám držel a užíval po předcích svých beze všeho umenšení, nic sobě ani erbóm svým tu a na tom nepozuostavujíce práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dě- dictví. A jestliže by to kde ve dckách mně svěd- čilo, to tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nstejna]. 71. Heřman z Zástřizl a z Čejkovic i s svými erby Janovi Kobikovi z Opatova a jeho erbóm a budúcím potomkóm zboží své dědičné, žádnému nezávadné, tvrz a ves Prusy?) s kostelním poda- cím, s mlýnem, s krčmami, s rybníky, rybníčky, rybniščemi, s potoky, potočinami, s vodami tekú- cími, stojatými, s lesy, s háji i s křovinami, s rolí orani i neorand, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s lidmi platnými i neplatnými, s lovy, s ho- ny, s sady, zahradami i s jinými všelikterakými užitky a požitky, ves Žabokrky s dvorem, ves Buškuovky, ves Tlustomasy s lesem, tvrz a ves Pavlovice s lesy a s rybníky a lán role, kterejž leżi v Roslitkóch,?*) pustej vsi, tvrz a ves Vážany s lesy, s krčmami, s jinými poplatky, »uol vsi pu- stej u Brodku, kteráž slove Neuštift i s tým člo- věkem v Pustiměři, což sem tu měl, a v jiných svrchupsaných všech vsech s robotami i se vším plným právem, panstvím, příslušenstvím, jakž ty tvrze, dvorové, vsi v svých hranicích záleží a což k tomu všemu v mezech od starodávna vyměře- ných přísluší, nic na tom sobě ani erbóm svým“) nepozuostavuje ani zachovávaje kterého panství nebo vlastenství, než jakž sem sám to držel a toho užíval, buď málo nebo mnoho, to sem všecko ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému užívaní ve dcky zemské vložil a vepsal. A jestliže by mi to zboží kde ve dckách svědčilo, toho se odříkám tímto vkladem. Mreżovón a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 3) Opraveno z Roščípkách. 3) ani erbóm se zde opakuje, je však přetrženo. 

Strana 172
f.12 172 72. Vít ze Ptení učinil odpor tomu vkladu na Pavlovicích. 73. Marta z Chýlec Jiříkovi, zemanovi z Rad- kov, a Barboře z Chýlec, sestře svej vlastní, i jich détôm a budûcim potomkôm své vlastní dědictví, puol dvoru, ležícího v Chýlcích, dědičný a žádné- mu nezávadný, s rolí oranu i neorani, s lukami, s pastvami i se vším plným jeho příslušenstvím, tak jakž toho puol dvoru od starodávna v svých mezech a hranicech vysazen a vyměřen jest a ja- kož sem to sama držela a požívala, nic sobě tu na tom puol dvoře i na jeho na všem příslušenství nepozuostavuje ani zachovávaje žádného vlasten- ství ani kterého práva, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jich držení a k dě- dičnému požívaní.') Anno Domini 1511 sedění panské.?) 74. A nno Domini 1511 držán jest sněm v Olo- mści vo Sviećkóch [ó. ledna 1511] skrze urozené pany: pana Jana z Perstajna, najvysieho komorni- ka margrabstvie moravskcho, pana Znaty z Lomni- ce, najvySieho sudieho téhoz margrabstvie, a uro- zeného vládyky Mikuláše z Bystřice, najvysieho písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostoj- ný kněz Stanislav, biskup olomücsky, a urozeni páni: pan Jan z Lomnice a na Mezříčí, hajtman margrabství moravského, pan Albrecht z Štern- berka, pan Jiřík z Vlašimě, pan Václav z Lom- nice, pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Vok Pňov- ský z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, pan Petr z Žerotína, p. Jan z Žerotína a pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vit- bachu, Bohuše ze Zvole a Znata z Kukvic. 75. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král a markra- bie moravský, lucemburské a sleské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jest předstúpil před nás statečný Jakub Šárovec z Šarova a na Krumsíně, hofrichtéř náš margrabství našeho moravského, věrný náš milý, a spravil jest nás, kterak by Aleš z Vrahovic a z Náměšče, man náš, s tohoto světa sšel a sirot- kuov po sobě malých nechal a dluhuov po témž Alšovi mnoho zuostalo, tak než by sirotci k le- tóm došli, že by jim toho statku málo a nebo nic nezuostalo. I prosil jest nás s pilností týž Jakub Šárovec, komuž by to kolvěk prodati mohl, aby- 1) V dolním pravém rohu fol. 11 v. připsáno Sedění panské. Tato pozn. se vztahuje k násl. foliu. 2) Tento nadpis je nadepsán drobnějším písmem zcela nahoře na fol. 12. 1510-1511 XVII chom jemu to z manství vysvoboditi ráčili a k dědičnému držení a požívaní i erbóm jich milo- stivě dáti ráčili. Jakož pak nám to již týž Jakub Šárovec oznámil, že jest prodal puol městečka Náměšče i s tým se vším příslušenstvím, což jest nebožčík Aleš držel a k čemuž tu právo měl, za XVIII< zl. uherských bez XXX zl. urozenému Václavovi Štolbaskému z Doloplaz i jeho erbóm. My pak, jsúce k tomu naklonění a majíce lítost nad těmi sirotky, s dobrým rozmyslem a radń věrných našich milých jakožto král český a mar- krabie moravskÿ svrchupsaného puol mésteéka Náměšče i s tým se vším příslušenstvím z po- vinnosti a z manských služeb mocně propustili jsme a tímto listem propúščíme a již psanému Václavovi Štolbaskému a erbóm jeho kw pravému dědictví dáváme, chtíce tomu, aby on i erbové a budúcí jeho více nám ani budúcím našim králóm českým a markrabím moravským nebyli povinni žádnejch povinností a služeb manských z již psa- ného puol městečka i s jeho příslušenstvím činiti, ale aby již psaný Václav i erbové jeho z imenova- ného puol městečka i s jeho příslušenstvím svo- bodně jměli, drželi a jeho požívali tak, jakožto jiní obyvatelé markrabství moravského svých dě- dičných svobodných zboží požívají, a to bez naší a budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i všech jiných lidí všelijaké překáž - ky, přikazujíce hajtmanu, najvyšiemu komorní- ku a sudímu téhož markrabství moravského, aby na tomto sněmu najprv příščím na Tři krále v Olomůúci, když dcky zemské otevříny budů, té- hož puol městečka i s jeho příslušenstvím témuž Václavovi i jeho erbóm k dědictví, aby ve dcky zemské vepsali a vložili beze vší odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši králevsků k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán v Brodě Uher- ském ten den na sv. Lucii léta božího tisícího VX /[13. prosince 1570] králevství našich uher- ského“) XXI. a českého XL. Poslové ke dckám tohoto vkladu, pan Jan Ku- na z Kunstátu, pan Vok Pňovský z Sovince. 76. Kateřina Holáškova z Vládyčího Újezda Vilémovi z Víckova“) dvuor syůj vlastní dědičný, ležící v Újezdě Vládyčím, kterýžto slove Miku- lovský, ku pravému dědictví, jmění, držení, svo- bodný, dědičný, žádnému nezávadný, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s lesy, s chrasti- nami, s rybniščemi, s řekami, s mezemi, s hra- nicemi, se vším jeho příslušenstvím, tak jakož ten dvuor od staradávna v svých mezech a hra- nicech vysazen a vymezen jest a jakož sem to 8%) Toto slovo je nadepsáno písařem. 4) Víckova je nmadepsáno nad přetrženým Újezda. f.12v. 

Strana 173
f.15 XVII sama držela a požívala, nic sobě tu v tom dvoře i na jeho na všem příslušenství nepozuostavuje ani zacho')<"vávaje ani dětóm*) svým žádného vlastenstvi ani kterého práva>> krom kusu lesu, kterejž jest odmezen a k mému dvoru a dětí mých pfipojen, <neż to vsecko ve dcky zemské*) moc- ně vkládám a vpisuji k jeho pravému dědictví, držení, jmění a požívaní.> 77. Vilém, Víšek a Jan, Hynek a Arnošt, bratří a strýci z Veselice, Mikulášovi z Hufu a erbóm jeho náše vlastní zboží a dědictví, totiž X7 člo- věků a dvuor v Dědkovicích, na kterémž nebož- čík Ješek z Veselice, strýc náš, seděl, po kterémž ten statek na nás přišel jest a nálezem panským nám přisúzen, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, s užitky a s požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s po- toky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží od starodávna v svých mezech i v každej zvlášče záleží a jsú vymezena, nic sobě ani erbóm svym, ani budücím potomkóm práva, panství ani vlastenství nezachovávajíc, tak jakoż jsme to sami drželi nezávadné, to všecko ve dcky vkládá- me a vpisujeme ku pravému jmění, držení a k jich dědičnému požívaní. 78. Petr a Arnošt, bratří vlastní z Žeravic a na Bánově, Jiříkovi Jarasovi, dětem jeho i všem potomkóm jeho z Bystřičky dvuor náš dědičný a svobodný ve vsi naší v Bystřičce“) s rolí oranü i neoranů, s poplužím, s pastvami, s pastviščemi i s lukami kromé jed...%) Přetrhán. 79. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, Ze jst pred nas pfedstüpili statecní Jan a Bohwse, bratří vlastní ze Zvole a z Goldštejna, věrní náši mili, ukdzavsi nam list nóś mocny, kterejz jsme dáti ráčili někdy slovutnému Mikulášovi z Klo- kočné, aby všicek“) statek svůj dědičný i jiný svobodný, kterýž má nebo kterýž ješče v časích budúcích míti bude, movitý nebo nemovitý, mohl dáti nebo odkázati i zapsati dckami, listem nebo kterak koli jinak společně nebo rozdílně za zdra- vého života nebo na smrtedlné posteli, komuž by 1) Vklad až sem mřežován, a k tomu na okraji J[an] z Per[nštejna]. 2) Za dě- přetrženo d. 3) zemské nadepsáno touž rukou nad mocně. *) Je to dnešní Bystřice pod Lopeníkem. I5II 173 mu se zdálo a líbilo, a druhej list na pargamené s visutými pečetmi celý a neporušený, kterýmž jest zřízení o statku svém učinil, on, svrchu dotče- ný Mikuláš, na mocný list náš nahoře dotčený, kterýmžto listem porúčí a odkazuje statečnému nahoře dotčenému Bohušovi tvrz Kumovice se vším jeho příslušenstvím, tak jakž jest sám to zboží držel a jeho požíval a ve dckách zemských zapsáno má od urozeného Jana z Kwnovic a na Uherském Brodě, věrného našeho milého, tako- vým obyčejem, jestliže by jeho Pán Buoh smrti uchovati neráčil, aby Bohuše svrchupsaný v zá- mek Kunovice i to všicko zboží i v lidi i ve všecky nadbyty i svrchky se uvázal k pravému dědičnému držení a s tým zámkem a zbožím mohl vlásti, činiti, držeti, prodati, zméniti a uči- niti podlé vuole svej jako s svým vlastním dědic- tvím tak jako on sám Mikuláš svrchupsaný. Při tom nás snažnými prozbami se vší pilností prosíc, abychom jim, totiž Janovi a Bohušovi, bratřím vlastním, a erbóm jich, poněvadž týž Jan, bratr nedílný, jest nadepsaného Bohuše, nadepsané po- ručenství již psaného Mikuláše stvrditi a ve dcky zemské vlo£iti a vepsati rozkázati rácili. A my znajíce jich slušnú žádost a prozbu, a zvlášče po- něvadž jsme prvé k tomu zřízení povolení náše dáti ráčili, to dání, poručení, odkázaní, zapsání a zřízení svrchupsaného Mikuláše tímto listem naším, mocí králevsků a jakožto markrabie mo- ravský mocné, pravé, pevné, celé a dokonalé či- níme a jeho potvrzujem, nic jináč než jako by to spolkem anebo dckami zavázáno a utvrzeno bylo, túž moc a pevnost jemu dávajíce. A protož naj- vyšiemu hajtmanu a komorníku i sudímu i všem úředníkóm a poddaným našim markrabství mo- ravského, nynějším i budúcím, věrným našim mi- lým, přikazujem, když byste koli od nahoře psa- ných bratří obapolně anebo jednoho z nich zvláš- če napomenutí byli, abyšte jim a erbóm jich to zboží svrchupsané, totiž tvrz Kunovice a Část- kov, pustú tvrz, s jich příslušenstvím, a tento list ná$ jim svrchupsanym ve dcky zemské vložili, vepsali bez zmatku a odpornosti. Tomu na svě- domí pečet náši králevsků k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali. Dán v Brodě Uherském v sobotu na den svatých Mláďátek léta božího 1511 /26. prosince 1510°)] kralevstvi našich uherského XXI a českého XL”, Poslové tohoto vkladu ke dckám od pana hajt- mana, pan Václav z Lomnice a pan Václav Ber- ka z Dubé. 5) Zápis nedopsán. Zbytek strany volný pro dopsání. *) Tak v orig. 7) Datování podle let vlády odpovídá a také den Mládátek v tydnw; viz i lis. 75. tomuto roku 

Strana 174
f.13v. 174 80. Jakub z Šarova etc. Kateřině z Oseka a z Ryzmberku, manželce svej, XXXV kop gr. v puol čtvrtu stu kopách gr. věna jejího na vsi Otoslavicich i na tom na váem, coz k tomu príslu- ší, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí sám Jakub z Šarova se vším statkem svým. Přetrhán a na okraji J[an] z Per[nštejna]. Psáno ve směru svislém. 81. Jan Štern z Štatnberku a na Domaželicích Alžbětě z Prusinovic, manželce svej, ves Doma- Zelice s tvrzí, s dvorem, ves Želetovice s tým se vším, což k těm vsem od staradávna příslušelo a přísluší, vkládám a vpisuji ve dcky zemské pět set kop gr. širokých k jejímu pravému věnnému právu. Příjemčím sám se činím statkem svým vším, což jeho mám neb míti budu. 82. A amo Domini millesimo quingentesimo undecimo na den svatého Jana, křtitele Božieho [24. června 1511], držán jest sném v Olomáci za úřadu urozených pánuov: pana Jana z Pernštej- na, na[j]vysieho komornika margrabstvie mo- ravského, pana Znaty z Lomnice, najvysieho su- dí téhož margrabství, urozeného vládyky Miku- láše z Bystřice, najvyšieho písaře zemského, na kterémž jsú seděli") kněz Stanislav, biskup olo- mücky, a urození páni: pan Jan z Lomnice, hajt- man margrabstvie moravského, pan Albrecht z Štemberka, p. Jiřík z Vlašimě, p. Jindřich z Lichtemburka, p. Jan Kuna z Kunstátu, p. Vá- clav Berka z Dubé, p. Petr z Žerotína, p. Jan z Žerotína, p. Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav. Pavlovský z Vitbachu, Bohuše ze Zvole, Martin Koberský z Drahanovic. 83. Mikuláš z Hrádku i s svými erby Jetřicho- vi z Prusinovic, erbóm i potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž vsi Libosváry, Bla- zice a Rácov, ves pustú, i s dvory, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrasti- nami, s kfovinami, s lovy, s hony, s Cizbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplat- nymi, s robotami, s uZitky a puoZitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniš- čemi, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta zboží svrchupsaná od starodávna v svých me- zech v každej i každé zvlášče záleží a jsú vymě- řena, nic sobě tu ani svým erbóm a potomkóm práva, panství ani vlastenství nepozuostavuje ani 1) Zde je pretrzeno uroze. 2) Následuje pretrzené Kunstâätu. Ve jméné Jankovi je -k- nadepsáno nad -o-. I5H XVH zachovávaje, než to všecko, tak jakž sem sám to držel, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. 84. My Vladislav, z boží milosti uherský a čes- f.14 ký etc. král a markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc., oznamu- jem tiemto listem všem, že my hledíce na mnohé věrné a pilné služby, kteréž jest nám urozený Ladslav z Boskovic na Třebové, najvyší komor- ník markrabství moravského, věrný náš milý, či- nil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem a radů věrných našich, mocí králevsků a jakožto markrabie moravský dali jsme témuž Ladislavo- vi, erbôm a budûcim jeho plat náš komorní, to- tizto sto kop groší českých na klášteře hradist- ském, blíž Olomůce ležícím, a na městě našem Umičově, kterýžto plat byl jest císař. Zigmund slavnej paměti, praděd a předek náš, urozenému nékdy Jankovi z?) Sovince v tisíci kopách grošuov českých zapsal, a již ten plat na téhož Ladslava řádně přišel jest, k pravému a svobodnému dě- dictví a mocí listu tohoto dáváme a vysazujeme tak, že on, Ladislav, s erby a budúcími svými ten plat svrchupsany na klastefe hradistském®) a městě našem Uničově dědičně míti, vybírati, dr- žeti a jeho požívati mají a moci budú podlé znění nadepsaného listu císaře Zigmunda a tím vším právem, obyčejem a spuosobem, jakožto i jiní obyvatelé téhož markrabství svých dědičných a svobodných platů požívají a požívati mohü nyní i na budůcí věčné časy, a to bez naší, budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijakej překážky. Přikazujíc hajtmanu, najvyším komorníku a sudím mar- krabství moravského, nynějším i budůcím, věr- ným našim milým, abyšte, když kolvěk od často psaného Ladslava z Boskovic požádáni budete plat svrchupsaný i tento náš list ve dcky zemské vložiti a vepsati kázali, jináč toho nečiníce. A kdož by list tento jměl s svrchupsaného Ladsla- va, erbuov a budúcích jeho dobrú a svobodnit vuolí, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí nahoře i dole psaných. Tomu na svě- domí pečet náši králevsků k listu tomuto přivě- siti jsme rozkázali. Dán na Budíně tu sobotu před hodem Matky Boží narození léta božieho tisícího pětistého pátého /[ó. září 1505] a králev- ství našich uherského XVI. a českého XXXV. Tohoto listu ve dcky vkládaní dání jsú poslové od pana hajtmana, pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, pan Václav z Dubé a pan Viktorin z Že- rotína. 3) Tak v orig. 

Strana 175
f.14 v. XVII 85. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmacký, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lużicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jest před nás předstůpil urozený Ladslav z Bo- skovic a na Třebové, věrný náš milý, ukázal jest nám list na pargameně s visutými pečetmi celý a neporušený, kterýmž jest zřízení o statku svém učimila někdy urozená“) Kunka z Kravař a z Strážnice na mocný list, kterýž jest měla od najjasnějšícho knížete a pána, pana Matiáše, uherského, českého krále a markrabí moravské- ho slavnej paměti, předka našeho, aby všicek sta- tek svůj, kterýž měla, za zdravého života aneb na smrtedlnej posteli, dáti a poručiti mohla, komuž by se jí koli zdálo a líbilo; kterýmž listem a zří- zením zámek Račice s jeho příslušenstvím 1 vši- cek statek svůj movitý i nemohovitý, kterýž jest měla i k čemuž právo jměla, dala témuž Ladsla- vovi a zapsala a Kristofovi, synu jeho, a jich erbóm tak, když by táž Kunka s toho světa sešla, aby týž Ladslav a Kristof, syn jeho, i jich erbo- vé po její smrti ten všecek statek, kterýž by po ní pozuostal, jměli, drželi a jeho požívali dědičně, tak jako ona sama, Kunka svrchupsaná, kdež jest nás týž Ladslav prosil, abychom jemu téhož zřízení potvrditi ráčili. A my, znajíce jeho sluš- nů žádost a prozbu, a zvlášče poněvadž jsme prvé k tomu zřízení povolení náše dáti ráčili, to dání, zapsání a zfízení svrchupsanej Kwnky tímto listem naším | mocí králevsků jakožto mar- krabie moravský mocné, pravé, pevné, celé a do- konalé činíme a jeho potvrzujem, nic jináč, než jako by to spolkem aneboli dckami zavázáno a utvrzeno bylo, tůž moc a pevnost jemu dávajíce. A protož hajtmanu, komorníku a sudímu i všem úředníkóm a poddaným naším markrabství mo- ravského, nynějším i budúcím přikazujem, když byste koli od nadepsaného Ladslava požádání byli, abyšte tento list náš ve dcky zemské jemu”) vepsali bez zmatku i odpornosti. Tomu na svědo- mí pečet náši králevsků k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán v Tatie ten pondělí po sva- tém Jakubu, apoštolu, léta božího tisícího pětisté- ho desátého /29. červemce r510] králevství na- šich uherského XX a českého XXXVIIII. Tohoto listu ve dcky vkládaní dáni jsá poslo- vé od pana hajtmana, pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, pan Václav z Dubé a pan Viktorin z Žerotína. 1) urozená je připsáno na okraji se znaménkem vyne- chání. 2) jemu je vepsáno nad mezislovní mezerou. 3) Nadpis psán pravděpodob. písařem. I5II 175 Vklad zamku Ratżice.*) 86. Ladslav z Boskovic a na Třebové i s svý- mi erby Dobešovi, Janovi, Tasovi, Jaroslavovi, bratřím vlastním z Boskovic a z Černé Hory, a jich erbóm své vlastní a dědičné zboží, totižto zámek Račice, městečko Račice, ves Pistovice, ves Drnovice s kostelním podacím i s platem vi- nohradnym «ves Nosálovice, což tu sám mám, městečko Dědice, což tu sám mám, s kostelním podacím, ves Opatovice, ves Lhotu, ves Raclavi- ce>,/") ves Ruprechtov, <ves Dechtářov, mě- stečko pusté Hrádek>"), ves Ježkovice, městečko Uherčice) ves pustúů Mitrov i s dvorem popluž- ním u Račic, kteréhož rolí leží u Pístovic, a se dvorem poplužným, kterýž leží w Drnovic, s rolí oranü i neoranü, s platy, s užitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviśćemi, s rybniky, s rybniścemi, s horami, s doly, s lesy, s chrasti- nami, s lovy, s hony, s čižbami, s vodami tekutý- mi i netekutymi, s potoky, s řekami, s břehy, s mlýny, s ščepnicemi i se vším příslušenstvím, což k těm vsem a městečkám svrchupsaným pří- sluší, krom kusu lesu, kterýž leží u rybníkuov pana Jakuba z Šarova od cesty, kteráž jde od Strabinej louky až k lúčce obecní páně Šárovco vě, neb jest ten kus panu Šárovcovi od paní Kun- ky z Kravař dán, s mezemi, s hranicemi i se vše- mi užitky a požitky, kterejmiž se koli jmény jme- nují a jakož to zboží račické se vsmi a jinými věcmi nahoře psanými v svých mezech a hrani- cech od staradávna záleží a vysazeno jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož sem to, což nahoře psáno jest, sám držel a požíval, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom svrchupsaném zboží nepozuo- stavuje, než to všecko zboží nadepsané, jakož se nahoře vypisuje, ve dcky zemské vkládá a vpisu- je ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívaní. 87. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a sleské kníže a lužickej markrabie etc., oznamujem timto listem vsem, Ze my vedlé smhíivy, s urozenym Smilem Kuni z Kumnstátu, věrným našim milým, učiněnej, dali jsme témuž Smilovi vejplatu na zámku Ostro- vw*) a méstw s jejich vším, všelijakým příslušen- stvím a tímto listem s dobrým rozmyslem, naším *) Ke každému výmazu je připsáno ma okraji Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého etc. 5) Jsou to Určice. 6) Je to Uherský Ostroh. £15 

Strana 176
f.15v 176 jistým vědomím a radů věrných našich, mocí králevsků v Čechách a jakožto markrabie mo- ravský dáváme, chtíc tomu, aby nadepsaný Smil od držiteluov nynějších neb budúcích nadepsaný zámek a město Ostrov s jejich všelijakým příslu- šenstvím vyplatiti mohl a toho moc měl, když by se jemu kolvěk zdálo a líbilo, tuto témuž Smilovi vedlé dotčenej smlúvy milost činíce, že jemu, Smilovi, dědicóm a budúcím jeho nahoře psaný zámek a město Ostrov se vším a všelijakým jeho příslušenstvím a panstvím, tak jakž od starodáv- na v svých mezích a hranicích zamezeno jest, nic ovšem nevymiňujíce, dali sme a tímto listem dá- váme dědičně, nic sobě tu, budůcím králóm čes- kým a markrabím moravským nepozuostavujíce, tak aby oni jmenovaný zámek a město se vším a všelijakým příslušenstvím, když jej prvé vypla- tí, jměli, drželi, požívali a požívati mohli tím vším obyčejem a právem, tak jakož jsú to před- kové náši, králi češčí a markrabí moravščí, jmě- li, drželi a požívali bez umenšení a tak, jakž jiní obyvatelé téhož markrabství moravského svých dědičných zboží požívají a je drží aneb požívati mohá, a to bez na&í, budücích našich králuov čes- kých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijakejch překážek; přikazujíce hajtmanu, naj- vyšiem komorníku a sudímu i jiným úředníkóm markrabství moravského nynějším i budúcím, když kolvěk jmenovaný zámek Ostrov s jeho příslušenstvím od téhož Smila aneb od dědicuov jeho vyplacen bude a vy od téhož Smila neb od dědicuov jeho o to požádání budete, abyšte jim svrchupsaný zámek se vším a všelijakým jeho příslušenstvím ve dcky zemské dědičně, tak jakž se nahoře píše, vložili a vepsati rozkázali bez zmatku a všelijaké odpornosti, jináče toho pod zachováním milosti naší nikoli nečiníce. A kdož by list tento s často jmenovaného Smila neb dě- dicuov jeho dobrů vuolí měl, tomu chcme, aby příslušelo všecko právo všech věcí v tomto listu nahoře psaným. Tomu na svědomí pečet náši králevská k tomuto listu kazali jsme přivěsiti. Dán v Vratislavi ten pondélí po nedéli postní, kteraż slove Oculi, léta božího tisícího pětistého XI* [24. bfezna 1511] králevství naSich uherské- ho XXI a éeského XL^. Poslové tohoto listu ve dcky vkládaní dáni jsü od pana hajtmana, pana Jana z Lomnice na Me- zefici, pan Jan Kuna z Kunstátu, pan Václav?) Berka z Dubé. 88. Jà, Smil Kuna z Kunstátu a na Lukové i s svými erby vyznávám listem tímto přede všemi, kdež čten nebo čtúc slyšán bude, jakož mám list 1) Pro šikmý, asi I cm dlouhý kaz rozděleno slovo na dvě části Vá— clav. 2) Viz pozn. č. 6., ke vkladu č. 87. I5II XVII od najjasnejsieho kniżete a pana, pana Vladisla- va, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského etc., pána mého najmilostivějšícho, na zámek Ostrov?) i na město Ostrov, i na to na všecko, což k tomu zámku od staradávna příslu- šelo a přísluší, jakož pak ten list JKevské Mti to v sobě šíře a světleji ukazuje a zavírá, v kterémžto listu znamenitě položeno jest, kdož by ten list měl s můú, svrchupsaného Smila Kuny, dobrü a svobodni vuoli, ten mó a jmiti bude tóż plnń moc a právo ke všem věcem v tom listu zapsaným bez umenšení, tak jako já, Smil Kuna nahořepsaný, neb erbové a potomci moji. Protož já, nahoře- psaný Smil Kuna, sám od sebe, od svých erbuov i budücích potomkuov dobrü a svobodnü vuoli dal sem a mocí listu tohoto dávám urozenému pánu, panu Janově) z Kunovic a na Brodě Uher- ském, 1 jeho erbóm a budücím potomkóm, naň a na jeho erby své všecko právo, kteréž v tom listu mám, převodím tak, aby svrchupsaný pan Jan a erbové jeho k tomu ke všemu, což v tom listu zapsáno jest a položeno, tůž moc a plné právo měl i s svými erby beze všeho umenšení jako já, nahoře psaný Smil Kuna neb erbové a budúcí moji). Tomu na potvrzení pečet svů vlastní k tomuto listu anebolito k tejto dobrej vuoli s mým jistým vědomím přivěsiti sem dal. A pro lepší pevnost a jistotu připrosil sem urozených pánuov, pana Heralta Kuny z Kunstátu, pana Jana Kuny:z Kunstátu a na Rožnově, pana Vi- léma Kuny z Kunstátu a na klášteře Smilhajmu, a urozených a statečných rytířuov, pana Jana ze Zvole na Kunovicích, pana Kristofa Kropáce z Nevédomí na Bzenci, a urozeného vládyky pana Burjana z Vlénova na Veletinách, Ze jsü své pečeti k tomuto listu pfivésiti dali sobě a erbóm svym*) bez škody. Dán na Lukově v ne- děli před Navščívením Panny Marie léta Páně XV“ XI? [29. června 1511]. 89. Mikuláš z Vrahovic i s svými erby Anně ze Stvolové, manželce svej vlastní, tvrz Draha- novice, ves týmž jménem jmenovanů s jejich se vším příslušenstvím v puol třinástu stu zlatých ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky vklá- dá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se Miku- láš činí vším statkem svým, kterýž má neb míti bude. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 90. Vilém z Víckova a z Prusinovic i s svými erby Vilémovi z Perštejna na Helfenstejné, najvyšímu hofmistru království českého, a jeho erbóm dvuor svůj vlastní dědičný, ležící v Vlá- dyčím Újezdě, kterýžto dvuor slove Mikulovský, 3) Zde je přetrženo Kunovi. 3) Zde je přetrženo mají. 5) Písař zde začal psát s. f.16 

Strana 177
1.16v. XVII ku pravému dědictví, jmění a držení, svobodný a žádnému nezávadný, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s lesy, s chrastinami, s ryb- niščemi i s fekami, s mezemi, s hranicemi i se vším jeho příslušenstvím, tak jakož ten dvuor od starodávna v svých mezech a hranicech vysa- zen a vymezen jest a jakož sem sám to držel, nic sobě tu na tom dvoře a na jeho na všem příslu- šenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, žádné- ho vlastenství ani kterého práva, to ve dcky vkládá a vpisuje k jmění a k dědičnému držení. 91. Jan z Lommice a na Mezeříčí, hajtman markrabství moravského, i s svými erby na místě sirotčím sirotkuov nebožčíka Kristofa Knoblo- cha z Warnestorfu s radú panskú a pro dobré těch sirotků zboží jejich vlastní a dědičné, tvrz a dvuor v Pacově s lidmi, což tu otec jejich měl, platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, činžemi i se všemi užitky, s robotami, pastvami, pastviščemi, rybníky, rybniščemi, ře- kami, vodami tekńcimi i netekúcími, s lesy, s há- ji, s chrastinami, s horami, s doly, se vším plným právem, panstvím a tej vsi příslušenstvím, s me- zemi, hranicemi, tak jakož to svrchupsané zboží v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, a tak, jakož toho otec jejich užíval a je držel, nic sobě ani těm sirotkôm práva, panství ani kte- rého vlastenství na tom zbožie nepozuostavujíce ani zachovávajíce, to jsme všecko tak, jakož se svrchu píše, ve dcky zemské vložili. Ladslavovi z Boskovic a na Třebové a jeho erbóm ku pravé- mu dědictví a k dědičnému požívaní. 92. A nno Domini 1512 držán jest sněm v Olomúci vo Sviečkách [6. ledna 1512] skrze urozené pány: pana Jana z Pernštajna, najvyšie- ho komorníka margrabstvie moravského, pana Znaty z Lomnice, najvyšieho sudieho téhož mar- grabstvie a urozeného vládyku Mikuláše z By- střice, písaře zemského; a na tom sněmu jsú se- děli duostojný pán Stanislav, biskup olomńicsky, a urození páni: pan Jan z Lomnice, hajtman margrabstvie moravského, pan Albrecht z Štem- berka, pan Jiřík z Vlašimě, p. Václav z Lomnice, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Václav Berka z Dubé, pan Petr a pan Jan z Žerotína, pan Ha- nuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: pan Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlov- sky z Vitbachu, Bohuse ze Zvole a Znata z Kuk- vic. 93. Michal z Podmanina a z Bystřice Štefanovi z Podmanina a na Brumově, bratru svému a Ji- říkovi Tarczymu z Thorysy a na Brumově a je- 1) Jsou to dnešní Študlov, Nedašova Lhota, Popov. 1511-1512 177 jich erbóm svůj hrad Brwmov s jeho příslušen- stvím, městečko Klobůky, městečko Brumov, Bylnici, dědinu Vlářu, Ščítnú, Kochavec, Rokyt- nici, Miřínsko, Mladotice, Hrâdek, Vrbétice, Li- pinu, Mirosov, Smolinu, Cichov, Laénov, Luëni, Lomnú, Dolní Lidče, Horní Lidèe, Puléiny, Seni- ci, Zubrüvku, Strelné, Simdlov,!) Příkazy, Poteč, Čertovu Lhotu!) Nedasov, Ndvojne, Popuov Keř) Jestřebí s dvory i s kostelním podacím, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s lu- hy, s chrastinami, s kfovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi plat- nými i neplatnými, s robotami, s užitky i s po- žitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i ne- tekutými, s jezery i se vším plným právem, vla- stenstvím a panstvím, nic sobě tu ani erbóm svým nepozuostavuje ani zachovávaje, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví a dědičnému držení a užívaní. A všecko své právo, kteréž sem na tom zámku a na tom zboží měl, to na Štefana a Jiříka nahoře psané převodím. Mreżovón a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 94. Kateřina ze Lhoty Jana Poláka, manžela svého, přijímá na pravej spolek na čtvrt dvuoru v Mëseène;”) Lhotě na to na všecko, což má a míti bude. 95. Václav Berka z Dubé Johance z Boskovic, manželce svej vlastní, na vsech svých dědičných, Hnojicích a Lužicích patnáste set zlatých uher- ských nad věno na těch vsech svrchupsaných i na jejich příslušnostech ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčím se sám činí toho věna vším statkem svým, kterýž mám neb míti budu. Mreżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 96. Stanislav, biskup olomicky, knëz Václav, děkan, i všecka kapitola kostela svatého Maurice) v Kroměříži Vilémovi z Perštejna na Helfenštej- ně, najvyšímu hofmistru království českého a erbóm jeho ves náši Popůvky, ležící blíž Přerova, a v Vinařích jednoho člověka s lidmi, s platy, s rolí oranů i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi i se všelijakými poplatky, požitky a užitky, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s jezery, se vším plným panstvím a příslušenstvím, jakož ta ves Popůvky i s tým člověkem v Vinařích, se vším, co k němu od starodávna příslušelo a přísluší a v svých me- zech záleží a vymezena jest, nic sobě tu ani po- tomkóm našim budúcím, biskupóm olomúckým, a kapitole kroměřížskej práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávajíc, než tak, jakž jsme to sami drželi, vkládáme a vpisujeme ve 2) Tak v orig. 3) V orig. Mawriczy. 

Strana 178
f.17 178 dcky zemské ku pravému dědictví svobodné a ne- závadné k jmění a dědičnému užívaní; a kdež by nám a kapitole ta ves ve dckách svědčila, toho se odříkáme. 97. Jan z Kunovic Mamndaleně z Boskovic, manželce svej vlastní, na vsech svých dědičných, Šumicích, Slavkově a Horním Němčí, Suchej Lozi, puol osma sta kop grośi na těch vsech svr- chupsanych i na jejich pfisluśnostech ve dcky vklódóm a vpisuji ku pravému jejímu vénnému právu, jmění, držení a požívaní. Příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má neb míti bude. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 98. Jakub z Šarova Kateřině z Oseka a z Ryzm- berku, manzelce svej étyrydceti kop grośi ve čtyřech stech kopách groší věna jejího na vsi Krumsiné i na tom na všem, což k tomu příslu- ší, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu. Příjemčí sám Jakub z Šarova vším statkem svým, kterýž má neb míti bude. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 99. My, Vladislav“) z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markra- bie moravský, lucemburské a sleské kníže a lu- žický markrabie, oznamujem tiemto listem všem, že jest nás prosil urozený Albrecht z Šternberka a na Holešově, věrný náš milý, abychom ráčili dáti deset hř. platu ročního věnného práva dědičně na našem markrabství, ve vsi Vlkoši, na kterýchžto lidech a duochodích jest těch deset hřiven ukázáno na tej vsi Vlkoši slovutnému Václavovi z Doloplaz na Moscenici a jeho erbóm. Kterýchžto deset hřiven platu práva vénného prodal jest někdy statečný rytíř Arnošt Kužel s Žeravic a na Kvasicích nahoře psanému Václa- vovi z Doloplaz. Kdež my, seznavše slušnú proz- bu nadepsaného Albrechta, pro jeho služby, kte- réž jest nám činil?) a potom aby tím lépe nám činiti a slúžiti mohl, dobrým rozmyslem, naším jistým včdomiem, mocí králevskú v Čechách a jakožto markrabie moravský ráčili jsme těch X hř. platu ročního práva věnného v tej vsi Vlkoši na našem markrabství a manství dědičně dáti a tímto listem mocně dáváme jakožto král český 1 markrabie moravský svrchupsanému Václavovi z Doloplaz a na Moščemici a jeho erbóm tak, aby on, Václav, i s svými erby těch X hř. platu roč- ního v tej vsi Vlkoši užívati mohli dědičně bez překážky naší i budúcích našich králuov českých a markrabí moravských, však tak, jestliže by to věnné právo v tej vsi Vlkoši nebylo markrabství náše nebo manství a bylo duchovenství, tehdy toto náše dání aby nebylo k žádnej škodě tomu 1) Viz pozn. č. 4 ke vkladu č. 106. I512 3) Za tím pretrZeno Ciní. XVH duchovenstvi, k kterémuz by duchovenstvi dédic- né a spravedlivě příslušelo. A protož pfikazujem hajtmanu našemu, komorníku a sudímu mar- krabství moravského nynějším i budůcím, věr- ným našim milým, když by toho koli požádali nadepsaný Václav anebo jeho erbové, aby těch X hř. nahoře psaných platu ročního na tej vsi Vlko- ši jim ve dcky zemské vloženy byly beze všech odtahuov i všelijakých odporností. A kdož by tento náš list měl s svrchupsaného Václava anebo jeho erbuov dobrú a svobodnú vuolí, ten aby mčl túž plnú moc a plné právo k tomu ke všemu, což v tomto listu našem nahoře psáno stojí beze vše- ho umenšení. Tomu na svědomí pečet náši krá- levskú k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně ten pondělí po svatém Tomáši, apošto- lu božím, léta božího tisícího pětistého jedenásté- ho /22. prosince 15177, králevství našich uherské- ho XXII a českého XLI. Tohoto listu ve dcky vkládaní dáni jsú poslové od pana hajtmana. pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, pan Jiřík z Vlašimě a pan Václav z Ludanic. Mřežován a na okraji Jan z Per([nštejna]. 100. Dobeš z Vinar i s svými dědici Vilémovi z Pernštejna na Helfenštejně, najvyšímu hof- mistru králevství českého, erbóm jeho dvuor svuoj vlastní, svobodný a žádnému nezávadný v Vinafích s rolí oranü i neoranü, s nivami, s pastviščemi, s lesem, s lukami, s chrastinami. s mezemi, s hranicemi i s jiným se vším příslu- šenstvím, což k tomu dvoru v Vinařích od sta- radávna příslušelo a přísluší a jakož moji před- kové drželi a já po nich, tak jakž jest vyměřeno a zamezeno a v svých mezech záleží, nic sobě nepozuostavujíc na tom dvoře žádného dědictví ani vlastenství, to všecko vkládám a vpisuji ve dcky zemské k jmění a dědičnému držení. 101. Protivec z Bystřice, Prokop z Oděrad, Mikulas z Krsovic, rukojmie za nebožčíka Jana Minovského, Ścastnómu z VrchFecic naże vlastni zboží, což jsme prodali, tvrz na Mouchnicich*) s lidmi platnými i neplatnými, s dvorem, s rolí oranú i neoranú, s platy, s užitky, s požitky, s ro- botami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s le- sy, s chrastmi, s chrastinami, s háji, s vodami tekutymi i netekutymi, s mlynem, s mlyni&cem, s mezemi, s hranicemi a coz v Komásové a v Kri- vüsich k turzi Müchnicím od staradävna slusi-a slušelo, ješto jsme my to drželi, jakož to zboží v svých mezech od staradávna záleží a jest vy- mezeno, nic sobě ani svým erbóm tu práva, pan- ství a vlastenství nezachovávajíc, než to vše ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. Mreżovdn a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 3) V orig. Mawchniczich. 

Strana 179
f.17v. XVII 102. Václav a Jan, bratří z Honbic, Jiříkovi z Honbic své vlastní zboží a dědictví, ves Pašo- vice a ves Dobrkovice s jejich se vším příslušen- stvím, s dvory, dvořišči a s tým se vším poplu- žím, což k těm dvoróm přísluší, s lidmi platnými i neplatnými, se všemi činžemi, platy i poplatky, užitky i požitky, kterýmiž koli jmény jmenovati se mohü, k těm vsem příslušející, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s mlýnem, s mlýniščem, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami i s strávníky!) i se vším jich příslušenstvím, což k těm vsem a k tomu zboží od starodávna přísluší, s mezemi, hranicemi, ja- kož ty vsi v svých mezech a hranicích záleží a jsú vymezeny, a tak úplně, jakož jsme to sami drželi a požívali, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím na těch vsech a zboží svrchupsaném žádného práva, panství ani kterého vlastenství tu nezachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujem. A kdež by nám to zboží kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moří- me. 105. Jiřík Ořechovský z Honbic přijímá Anež- ku z Honbic, dceru svú vlastní, a Hynka z Zá- střizl, manžela jejího vlastního, a děti jejich, kte- réž spuolu mají anebo míti budú, na pravý spo- lek na ves Pašovice a na ves Dobrkovice i na to na všecko, což mám anebo míti budu. 104. Proček z Zástřizl Jiříkovi Kropáčovi z Nevědomí a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictví, totiž ves, řečenů Osvětimany, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s doly, s chrastinami, s kfo- vinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lid- mi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky, s po- žitky i se všemi poplatky, s rybníky, s rybnišče- mi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery, s kostelním podacím i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož to zboží i to všecko svrchupsané panství od staradávna v svých ve všech mezech a hranicech i v každé zvlášče záleží a jsú vymezena, nic sobě tu ani er- bóm svÿm, ani budûcim potomkôm práva, pan- ství ani kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakož jsem to zboží svrchupsané sám držel a uZí- val, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědictví, jmění a držení a jich dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 105. Scastnj z Vrchfecic Tasovi z Ojnic a jeho erbóm tvrz, recenü Máchnice, i se dvorem a de- 1) Tak v orig. 2) V orig. psáno s-ou-. 3) V orig. drzeznf. *) Je to opakování zápisu č. 99 této knihy s nepatrný- 1512 179 viti lány a třmi podsedky k tomu příslušejícími, ves pusti, Komosov a v Kfivousich?) k Cemuz sem já právo měl, s rolí oranü i neoranü, s mlyny, sady, s lukami, pastvami, pastvistemi, s horami, s lesy, s doly, s vrbinami, s lovy, s hony, s Ciz- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnými, k tomu pfríslušejícími, i také s robo- tami, s užitky a požitky i se všemi jinými poplat- ky, s rybníky, s rybniščemi, s břehy, s vodami te- kutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej tvrzi svrchu- psanej příslušelo a přísluší a jest vymezeno, nic sobě tu ani erbóm svym a budücím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství ne- zachovávaje, než tak, jakž jsú předkové moji dr- želi od starodávna a užívali a já po nich, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji jemu, svrchu- psanému Tasovi, a jeho erbóm, ku pravému jmě- ní, drZení?) a dědičnému užívaní. 106. My, Vladislav“) z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král a markra- bie moravský etc., lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc. oznamujem tiemto listem všem, že jest nás prosil urozený Albrecht z Štern- berka a na Holešově, věrný náš milý, abychom ráčili dáti deset hřiven platu ročního vénného práva dědičně na našem markrabství, ve vsi Vlko- ši, na kterejchžto lidech a duochodích jest těch X hr. ukázáno na tej vsi Vlkoši slovutnému Vá- clavovi z Doloplaz na Moščenici a jeho erbóm, kterejchäto X hf. platu práva věnného prodal jest někdy statečný rytíř Arnošt z Žeravic a na Kvasicích nahoře psanému Václavovi z Doloplaz. Kdež my, seznavše slušnů prozbu svrchupsaného Albrechta, pro jeho služby, kteréž jest nám činil a potom, aby tím lépe nám činiti a slůžiti mohl, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomiem, mocí královskú v Čechách a jakožto markrabie moravský ráčili jsme těch X hř. platu ročního, práva věnného, v tej vsi Vlkoši na našem mar- krabství a manství“) dědičně dáti a tímto listem mocně dáváme jakožto král český a markrabie moravský svrchupsanému Václavovi z Doloplaz a na MosCenici a jeho erbóm tak, aby on, Vaclav, i s svými erby těch X hř. platu ročního v tej vsi Vlkoši užívati mohl dědičně bez překážky naší i budücích našich králuov českých a markrabí mo- ravských, však tak, jestliže by to věnné právo v tej vsi Vlkoši nebylo markrabství náše nebo manství a bylo duchovenství, tehdy toto náše dání, aby nebylo k žádnej škodě tomu duchoven- mi odchylkami, danými nepečlivostí v opisování. Proto tu neuvedeny. Důvod opakování není z textu zřejmý. 5) a manství nadepsáno touž rukou. f.18 

Strana 180
t.18v. 180 ství, k kterémuž by duchovenství dědičně a spra- vedlivě příslušelo. A protož přikazujem hajtmanu našemu, komorníku a sudímu markrabství mo- ravského, nynějším i budúcím, věrným našim mi- lým, když by toho koli požádali nadepsaný Vá- clav anebo jeho erbové, aby těch X hř. nahoře- psaných platu ročního na tej vsi Vlkoši jim ve dcky zemské vloženy byly beze všech odtahuov i všelijakých odporností. A kdož by tento list náš měl s svrchupsaného Václava anebo jeho erbuov dobrü a svobodnü vuolí, ten aby měl túž plnü moc a plné právo k tomu ke všemu, což v tomto listu našem nahoře psáno stojí, beze všeho umen- šení. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán na Bu- díně ten pondělí po sv. Tomáši, apoštolu božím, léta božieho tisícího pětistého jedenástého /22. prosince 15117 království našich uherského XXII a českého XLI. Tohoto listu ve dcky vkládaní dáni jsú poslové od pana Jana z Lomnice, hajtmana, pan?) Jiřík z Vlašimě, pan Vaclav z Ludanic. 107. Václav z Veledůúůbrav Myslivec i s svými erby Jiříkovi z Kokor a na Cetochovicích i jeho erbóm sám od sebe, od ženy svej i dětí svých své vlastní dědictví, žádnému nezávadné, puol dvoru v Chomátovicích s rolí oranü 1 neoranü, s luka- mi, s lesy, s chrastinami, s potoky, vodami teku- tymi i netekutymi i se vším plným právem, pan- stvím, vlastenstvím, nic sobě ani dětem svým ne- pozuostavuje ani zachovávaje na tom polüdvori zadneho práva ani vlastenství ani svym budücim, než to všecko vkládám a vpisuji ku pravému dě- dictví a k jejich dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji La[dsla]v [z Boskovic]. 108. Zigmund Stránský z Slavkova i s svými erby Pavlovi Felixovi a Kateřině, manželce jeho, na pět lánuov v Suchej Lozi a v Bánově všecko právo své na ně převodí tak, aby oni těch lidí se vším jich příslušenstvím požívali tým vším prá- vem, jakož listovć a zapisy, cicafe Zygmunda slavnej paměti jeden, a druhej krále Albrechta a třetí krále Matiáše slavnej paměti, potvrzení na ty lány svědčí: a co v sobě zavírají, nic sobě tu ani erbóm mým práva, panství nezachovávaje, než to všecko jim ve dcky vkládám. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 109. Amo Domini 1512 ve čtvrtek, den sva- tého Jana, [24. Cervna 1512] drzán jest sněm v Olomüci, na kterémz jsü seděli urození páni: pan Jan z Pernstajna na miestć pana Jana z Lom- nice, hajtmana, pan Vaclav Berka z Dube na miestć pana Jana z Pernstajna, komornika, pan 1!) Za pan je pietrzeno Z. 1512 XVII Znata z Lomnice, najvyší sudí, Mikuláš z Bystři- ce, písař zemský a duostojný u Boze kněz Stani- slav, biskup olomücsky, pan Albrecht z Sternber- ka, pan Jiřík z Vlašimě, pan Prokop Zajímač z Kunstátu, pan Jindřich z Lichtnburka, pan He- ralt Kuna z Kunstátu, pan Burjan z Valdštajna, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Petr z Žerotína, pan Jan z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Bisku- pic; a z vládyk: Jakub z Šarova, Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Bohuše ze Zvole a Martin Koberský z Drahanovic. 110. Heralt Přňovský z Sovince Johance Ko- lumbiné, manželce svej, dva tisíce zlatých dobrych uherských na vsi Pňovicích a Želechovicích i na tom na všem, což jest od starodávna k těm vsem příslušelo a přísluší, jakož to sám držím a toho užívám, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnu. A příjemčím se toho dělám vším statkem svým, kterýž mám aneb míti budu. Mřežován a na okraji J[an] z Pl[ernštejna]. 111. Václav Bílovsk$ z Bohuslavic Vilémovi z Perštejna, najvyšiemu hofmistru králevstvi českého, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědic- ství žádnému nezávadné, dvuor svůj vlastní ve vsi v Bílovicích, což sem tu měl dílu svého a držel, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, past- viSCemi, s chrastinami, s sady, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s haltéři i s jiným se vším příslušenstvím a pan- stvím, což k tomu dvoru příslušelo a přísluší od starodávna, s mezemi, s hranicemi, jakož to zbo- ží svrchupsané v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, tak jakž sem to sám držel a po- žíval, nic sobě ani svým erbóm a budúcím potom- kóm tu na tom dvoře práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívaní; a kdež by mi ve dckách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. 112. Apolona z Žeravic, dcera Arnošta Kužele z Žeravic a z Kvasic, dědička po něm pozuostalá, svého všeho práva, kteréž jest koli ke mně příslu- šelo na čemž koli, nic sobě nevymieňujíc ani sobé pozuostavujíc žádného práva ani dětem svým, ani žádnému jinému, totiž hrad Kvasice s městeč- kem i se vśemi vesnicemi a vsmi osedlými i pu- stymi, s luhy, lesy, s hóji, s?) chrastinami, s lu- kami, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s potoky i s jich všelijakými toky, s mezemi, s hranicemi i s kostelními podacími i se vším plným právem a panstvím, jakýmiž se koli jmény jmenovat; mohůú, i se všemi požitky, což jest k tomu hradu Kvasicím příslušelo a přísluší od starodávna, kteréž jest otec muoj Arnošt Kužel držel a v svém 2) Následuje přetržené kr. t.19 

Strana 181
1.19v. XVII užívaní jmčl, toho všeho práva k tomu hradu Kvasicím odříkám se tímto vkladem a všecko své právo, kteréž jest kolvěk ke mně, Apoloně, příslu- šelo a příslušeti mohlo k tomu hradu Kvasicím se vším příslušenstvím a panstvím, s sebe převodím na Albrechta z Šternberka a na Holešově a na erby jeho. 115. Mikuláš Kropáč z Nevědomí a na Dra- Zuovkách Tasovi z Ojnic a jeho erbóm ves Uher- ce‘) s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s doly, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s me- zemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky, s požitky i se všemi poplat- ky, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutymi, s jezery, s vinohrady, s vinohradny- mi platy, ščepnicemi, s kostelním podacím i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož ta ves od starodávna v svých mezech ve všech i v každej zvlášče záleží a jest vymezeno, nic sobé tu ani erbóm svym, ani budücím potom- kóm svym práva, panství ani vlastenství nezacho- vávaje, tak jakZ sem sám to zboží držel a užíval, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji jemu, svrchu- psanému Tasovi, a erbóm jeho ku pravému jmění a dědičnému držení a užívaní. 114. Jan z Čertorej na Viléma z Pernštejna a na jeho erby všecko právo své, kteréž na vsi Se- lítkách mám, na ně převodím a tímto se vkladem toho odříkám sám od sebe i od svých erbuov. 115. Kateřina z Horních Lazník Matěje Balka, muže svého, a děti své na dvuor tu v Lazníkách i na te na všecko, což k tomu dvoru od stara- dávna příslušelo a přísluší, přijímá na pravej spolek a jednostajný i na to na všecko, což má aneb míti bude. 116. Margeta, dcera nebožtíka Matěje Balka, práva svého, kteréž jí podlé tohoto svrchupsané- ho spolku, kterýmž jest Kateřina z Horních Laz- ník Matěje Balka, otce jejího, i ji na dvuor v Laz- níkách přijala, se odříká a odpisuje. Sedění panské. 117. L éta božieho tisícého pětistého tři- náctého držán jest sněm v městě Olomúci v pá- tek po Třech králích /7. ledna 1573] za úřadu urozených pánuov: pana Jana z Pernštajna, naj- vyšieho komorníka markrabstvie moravského, pana Znaty z Lomnice, najvyšieho sudieho téhož markrabstvie, urozeného vládyky Mikuláše z By- střice, najvyšieho písaře zemského, na kterémž jsü seděli kněz Stanislav, biskup olomücsky, a urození páni: pan Jan z Lomnice, hajtman mar- 1) Tak v orig. Jsou to Uhřice (Bučovice). 1512-1513 181 krabstvie moravského, pan Albrecht z Šternber- ka, pan Jiřík z Vlašimě, pan Václav z Lomnice, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, pan Petr z Žerotína, pan Jan z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a urozené vlá- dyky: Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Albrecht z Baště a Havel Chudobín z Bořic. 118. Pavel Felix z Vratislavě Vilémovi z Vícko- va a erbóm jeho pět lánuov v Suchej Lozi av Bá- nově, kteréž mi ve dckách zapsané svědčí, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s tým se vším plným právem, panstvím a vlasten- stvím, tak jakož sem to sám držel a požíval, nic sobč tu práva a panství ani kterého vlastenství a dčdictví nepozuostavuje ani zachovávaje, s meze- mi, s hranicemi a jakž tčch pčt lánuov v Suchej Lozi a v Bánové od starodávna záleZí a vysazeno jest s jich se vším a všelijakým příslušenstvím ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví a k jich dědičnému požívaní. Mrezován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 119. Vilém zs Víckova a na Bánové Václavovi Pacákovi z Pačlavic, erbóm jeho zboží své vlastní dědičné, žádnému nezávadné, ves Kojátky s dvo- rem 1 se vším jejím příslušenstvím a se vším plným právem, jakož sem to sám držel, nic tu sobě ani erbóm svým nepozuostavujíc žádného práva, panství ani vlastenství, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s lesy, s háji, s rybníky, s rybniščemi, s potoky ise vším plným právem a požitky, což k tej vsi od starodávna příleží a v svých hranicech vyměřeno jest, jakož to zbožie od starodávna v sobě držáno jest, to všecko vkládám a vpisuji ve dcky k jmění a dědičnému držení. 120. Hynek z Zakřan přijímám Petra Kuželíka z Žeravic i [s] jeho erby i budúcími potomky na pravej spolek na ves Tučapy a na puol vsi pustej Janišovic s jejich se vším příslušenstvím, tak jakž od starodávna k těm vsem příslušelo a přísluší a k tomu, což mám aneb míti budu, jemu a er- bóm jeho zuostati má, než vinohrad, kterejž sem sobě pozůstavil, toho svobodně bez desátku uží- vati mám až do smrti; a po smrti mej ten vino- hrad na svrchupsaného Petra neb na erby jeho spadnüti má. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 121. Vilém z Víckova a na Bánové Vilémovi z Pernštejna a na. Helfenstejné, najvysiemu hof- mistru králevství českého, a erbóm jeho své vlast- ní zbožie a dědictví, totiž ve vsi Dubanech s ko- stelním podacím, s šesti človčky purkrechtními i s tým se vším právem a panstvím, což k tomu podací a k těm lidem od starodávna přísluší, tak f.20 

Strana 182
f.20v. 182 jakož sem to sám držel a užíval po předcích svých beze všeho umenšení, nic sobě ani erbóm svým tu a na tom nepozuostavuje, práva, panství ani vlastenství nezachovávaje, to všecko vkládám ve dcky a vpisuji ku pravému dědictví a dědičné- mu użivani. 122. Mikuláš z Bystřice, najvyšie písař mar- krabství moravského, Janovi z Pernštejna, naj- vysiemu komorniku markrabství moravského, a erbóm jeho své vlastní zbožie a dědicství, totiž ves Čertorej s lidmi platnými i neplatnými, s čin- Zemi, poplatky, s rolí oranü i neoranü, s mlynem, s mlyniścem, s lukami, s lesy, chrastinami, poto- ky, s vodami tekutými i netekutými, s břehy, s pastvami, s pastviščemi, s užitky a požitky i s ji- ným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej vsi svrchupsanej príslusí, s mezemi, s hranicemi, jakož to zbožie jmenované v svých mezech a hra- nicech od starodávna záleží a jest vymezeno, s kury, s vajci i se vším plným právem a příslu- šenstvím, tak jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko vklá- dám a vpisuji ku pravému dědictví a dědičnému užívaní. 123. Tomáš z Bohuslavic a z Bílovic Vilémovi z Pernštejna na Helfenštejné, najvyšiemu hof- mistru králevství českého a erbóm jeho zboží své vlastní, dědictví žádnému nezávadné, totiž puol dvoru v Bílovicích a což tu mám, ješto k tomu dvoru od starodávna přísluší, s vodami tekutými i netekutými, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s lovy, s hony, s sady, zahradami, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě na tom ani erbóm svým práva, panství a vlastenství nepozuostavuje, to všecko svobodné a nezávadné vkládám ve dcky a vpisuji ku pravému dědictví a dědičnému užívaní. A jestliže by to svrchupsané zbožie kde ve dckách mně svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 124. Jan Planknar z Kynšperku své vlastní a dědičné zboží, tvrz Biskupice a ves, tu při tvrzi, týmž jménem jmenovanů, i s kostelním podacím, s dvorem, s robotami, ves Březníky, ves pustú Zezlotín, ves pustů Lhotu a hrádek obořený nad Nedstavú, s činžemi, platy, poplatky i se všemi jinými duochody a požitky, kterejmiž se koli jmé- ny mohû jmenovati, s rolí oranú i neoranû, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s hal- téři, s rybniščemi, s řekami, s vodami tekutými i netekutymi, s lesy, s horami i s doly, s háji, 1) Je to Bystřice pod Lopeníkem. 2) Před tímto slovem je nedopsané a preskrinuté z. 1513 XVII chrastinami, s mezemi, s hranicemi, kterejmiž se koli jmény jmenují a záleží a od starodávna za- mezeny jsú, se vším jiným plným právem, pan- stvím a toho zboží příslušenstvím a vlastenstvím, tak jakož jsú to zboží předkové moji drželi a jeho požívali a já po nich, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcim mým potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, než to všecko tak, jakož se svrchu píše, Petrovi Šedíkovi z Kun- činy a erbóm jeho ku pravému jich dědicství a držení a požívaní ve dcky vkládám a vpisuji. 125. Petr a Arnošt Kuželíkové, bratří vlastní a nedilni z Žeravic,. i na místě našich všech bratří mladších Jana, Dobeše, Čenka i s našimi erby Vi- lémovi z Víckova a z Prusimovic zboží náše vlast- ní dědičné a žádnému nezávadné, tvrz i s dvorem a ves Bánov s kostelním podacím a s mýtem od starodávna tu vysazeným, s krčmami vařecími, ves Bystfickw*) też s dvorem a s tvrziščem a s krčmami vafecími, ves pustú Lhotu, mlýn pod Ordéjovem, s lidmi platnými i neplatnými, s mlý- ny, s mlýniščemi, s rolí oranú i neoranú, s luka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami i s těmi se všemi svobodami, kterejch jsme po předcích svých sami užívali. s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s platy peněžitými i nepeněžitými, s ro- botami, s užitky, i se všemi poplatky, kterejmiž jmény mohú jmenování býti, s mezemi, hranice- mi, jakož to zboží v svých mezech a hranicech záleží a jest od staradávna vymezeno, i se vším jiným plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zbožie a dědictví od starodávna pří- sluší a příslušelo, tak jakž jsme toho požívali a drželi, nic sobě tu ani erbóm a bratřím svým a budúcím potomkóm našim na tom práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc a nepozuo- stavujíc, to všecko vkládáme ve dcky a vpisujem ku pravému panství a dědictví, k dědičnému uží- vaní.?) Mrezován a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 126. Vilém z Víckova a na Bánově Aleně 2 Lilie, manżelce svej vlastni, na svćm vlastním dśdictvi na vsi Bystiićce') a na lidech v Suché Lozi a na mlýně ordějovském i na rybníce ordě- jovském ku pravému jejímu věnu šest set zlatých dobrých uherských ve dcky vkládá a vpisuje. Pří- jemčím sám se činí se vším statkem svým, kterejž má neb míti bude. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 127. Ondra z Vrchnich Laznik Matějovi Mich- nikovi také = Vrchnich Laznik a budûcim dédi- côm jeho své vlastni dédictvi ku pravému dédic- tví a dčdičnému užívaní puol lánu role?) s lesem, 3) Rozumčiž ve Vrchních Lazníkách. f.21 

Strana 183
XVII s lukami, s pastvami, tak jakož od starodávna v svých mezech jest zamezeno a jakož sem sám držel po předcích svých, nic sobě ani žádného práva, ani vlastenství nepozuostavuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Sedční panské anno Domini 1513 o svatém Janč [24. června 1573] na kderémž jsú sedčli, jakož pod tímto vkladem stojí. 128. Ladslav z Boskovic i s svými erby Janovi z Čertorej na Dčdkovicích i jeho erbóm své vlast- ní a dědičné zboží, totižto ves Dobrochov, ves Vranovice, což tu sám mám, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastvi&cemi, s rybni&cCemi, s hájem, s křovinami, s lovy, s čižbami i se vším příslu- šenstvím, což k těm vsem svrchup[s]aným příslu- ší, s mezemi, s hranicemi i se všemi požitky a užitky, kterejmiž se koli jmény jmenují a jakož ty vsi nahoře psané v svejch mezech a hranicech od starodávna záleží a vysazeny jsú, se vším pl- ným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož sem to sám, což nahoře psáno jest, držel a poží- val, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím po- tomkóm!) práva, panství ani kterého vlastenství na tom svrchupsaném zbozi nepozuostavuje*), nez to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dědicství, jmění, držení a dě')dičnému požívaní. A jestliže by to zboží svrchupsané mně kde ve dckách svědčilo, toho se vše')ho odříkám a tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Sedění panské. A ten svr[ch]ní vklad sluší k tomuto sedění. 129. A amo Domini millesimo quingentesi- mo tredecimo feria sexta die sancti Johannis Baptiste [24. Cervna 1513] drZán jest sném v mésté Olomáci skrze urozené pány: pana Jana z Pern- štajna, najvyšieho komorníka margrabstvie mo- ravského, pana Znatu z Lomnice, najvyšieho su- dieho téhož margrabstvie, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšieho písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný v Boze pán, pan Stanislav, biskup olomúcský, a urození páni: pan Jan z Lomnice, hajtman margrabstvie moravské- ho, pan Albrecht z Šternberka, pan Jiřík z Vlaši- mč, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Arkleb 1) Na těchto místech je v pergamenč rýhovitý šikmý kaz zdéli 3.5 cm, kdysi sešitý. Po sešivání zbyly po obou stranách četné dírky. 2) Nadpis je pozdější rukou. 3) V orig. -ní. 3) Je to dnešní Kolšov. 1513 183 z Boskovic, pan Vok Pñovskÿ z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, pan Petr z Žerotína, pan Jan z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a urozené vládyky: Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Martin Koberský z Dra- hanovic, Albrecht z Baště a Havel Chudobín z Boric. 130. Oldřich a Vilém, bratří z Miličína a na Šumvaldě, i na místě Heřmana, bratra našeho, též z Miličína i s svými erby Ladslavovi z Bosko- vic a jeho dědicóm své vlastní zboží a dědictví, totiž ves Tfescinu, coz tu máme, ves Rohli ... Zápis zrejmé nedokoméen a pretrhán. Zäbreh.?) 151. Mikuláš Trčka z Lípy a na Lichtmburce Ladslavovi z Boskovic, jeho dédicóm a budücím své vlastní zbožie a dědictví, totiž hrad Zábřeh s městem a s předměstí[m], s kostelním podacím, hrad Brníčko, zbořený) s městečkem a s kaplů, zámek zbořený Hoštajn s městečkem, tvrz Koži- Xov*) se vsí Kožišovem, ves Krumpach, ves Ko- sov, ves Hnévkov, ves Pivonín, ves Drozdov, ves Václavov, ves Svébohov, ves Zborov, ves Jedlé s kostelním podacím, ves Vyšehoří, ves Postřel- muovek, ves Rovensko, ves Leščina, ves Zálavčí, ves Hrabová) ves Dubicko s kostelním podacím, ves Březina, ves Písařov s kostelním podacím, ves Jakubovice s kostelním podacím, ves Raškov s kostelním podacím, ves Ruda s kostelním poda- cím, ves Hostice, ves Kupcov, na vsi Nemili vrchnost panství na lidech, hamr u Raškova, hamr Dimluov u Rudy, hamr, kterýž slove Pro- střední, hamr Dolní Mertuov, ves Komnátka, ves Hartvíkov, ves Bušín, ves Janíšov, ves Olša- ny, ves Dübravice, ves Klástefec, ves Brné, ves Lezmce s kostelním podacím, ves Loučka, ves Dlúhomilov s kaplú, ves Olešná, tři lány v Oleš- nej a v Hrabišínč,“) ves Medelsko, ves Venkov, ves Obědné, ves Nedvezí, ves Kamenné, ves Rohle s kostelním podacím, ves Strupšín, ves Sluhoňov,") ves Sudkov, <ves Studénka>}5) ves Třeščina, ves Bohuslavice, ves pustá Třemeško>>?) na klášteře krasíkovském dédičnú vrchnost panství, s many, s rychtami zákupnými, s mlýnem, kterýž slove Horný, mlýn pod zámkem Zábřehem, s mlý- nem, kterýž slove Dolní mlýn u Zábřeha, s mlý- nem leznickým, s mlýnem v háji dubickém leží- cím, s mlýny, s mlyni&cemi, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvi$cemi, s horami, s do- ly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s kfovina- mi, s lovy, s hony, s čižbami, mezemi, s hranice- 5) Podoba Hradbová v orig. s pfefkrinut)m -d- na- svédcuje, že písař zamýšlel napsati původně Hradová. 6) -ši- nadepsáno touž rukou. 7) V orig. omylem opakováno Dlúhomilov. Sluhoňov jsme dali podle č. 59 této knihy, jak je nepochybně správné. 8) Na okraji Artleb z B[oskovic]. £.21 v. 

Strana 184
f.22 184 mi, s lidmi platnÿmi i neplatnÿmi, s robotami, s užitky a požitky, se všemi poplatky,') s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky teku- tými i netekutými, s jezery i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta zbožie svrchupsaná od starodávna v svých mezech v každej i každé zvlášče zâleZi a jsû vymérena, nic sobě tu ani svým erbóm, ani svým budúcím práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávaje, než tak, jakož sem to sám držel a požíval, to všecko Ladslavovi z Boskovic a na Třebové a jeho dědicóm ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědičnému jmění, držení a poží- vaní. 152. Johanka z Nítkovic a na Uhercích a Václav Racek z Mrdic i s svými erby Václavovi z Ořechového a Kateřině, manželce jeho, z Dolo- plaz a jeho erbóm na svých vlastních [zbožích] puol desäta lâna tu v Ofechovém za pravé dédic- tvi s lidmi platnými i neplatnými, se vší činží, platy i poplatky, malými i velikými užitky i po- platky, kterejmiž se koli jmény jmenovati mohû, s tým právem, jakož jsme to sami drželi a poží- vali, se vším panstvím, což k těm puol desátu lánu od starodávna slušelo i sluší, nic sobě ani našim erbóm na těch puol desátu láních a jejich příslušenství žádného práva, panství ani kterého vlastenství tu nezachovávajíc, než to všecko, což se svrchu píše a jmenuje, ve dcky vkládáme a vpi- sujeme ku pravému dědictví a jich dědičnému jmění a požívaní. 153. Ladslav z Boskovic a na Třebové Arkle- bovi z Boskovic a jeho erbóm své vlastní a dědič- né zboží, totižto pwol vsi Tíščína, což jsem tu koli jměl s lidmi platnými i neplatnými, s dvory poplužnými, s rolí oranů i neoranů, s platy, užit- ky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s vodami tekutými i netekutými, s po- toky, s mlýny i se vším příslušenstvím, což k tej puol vsi svrchupsanej od starodávna příslušalo a přísluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi po- žitky a užitky, kterejmiž se koli jmény jmenují a jakož tej puol vsi v svých mezech a hranicech od starodávna záleží a vysazeno jest, se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, tak jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě ani svým erbóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom nepozuostavuje, než to všecko ve dcky vklá- dám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a požívaní. A jestliže by to mně neb komu jinému ve dckách svědčilo, toho se všeho odříkám a tím- to vkladem mořím a vniveč obracuji. 154. Ladslav z Boskovic a na Třebové Jakubovi z Šarova a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědic- y) Předpona nadepsána nad řádkem. 1513-1514 2) T. j. Cechy pod Košířem. XVII tví, totiž dva člověky a třetí pustý purkrecht ve vsi Zdětíně s tinzemi a s poplatky, s robotami, hony, s roli oranû i neoranû, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s horami, s chrastinami, s doly, s lesy, s hâji, s vodami tekutÿmi i netekutÿmi, s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k těm lidem od starodávna přísluší, s mezemi. s hranicemi, jakož to zbožie svrchupsané v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, tak jakož jsem to sám držel a požíval, nic sobě ani svým erbóm tu na to zbožie práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuosta- vuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a požívaní. 155. Ladslav z Boskovic a na Třebové Vilémovi z Pernštejna na Helfenštajně a jeho erbóm své vlastní a dědičné zbožie, totiž ves Vícov s hra- diskem, ves Cechy?) s tvrziskem, ves Služín, ves Stařechovice 4 s tvrziščem, ve vsi Stínavě, což tu má, ve vsi Lešanech, což tu má, ve vsi Ohrozumi, což tu má, a vsi pusté Skyhrov a Lhotku s dvory, s roli oranü i neorani, s lidmi platnymi i neplat- nymi, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s ryb- níky, s rybniščemi, s vodami tekutými i neteku- tými, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy. s horami kromě toho lesu, kterýž slove Hradist- ská hora, a odtud na druhej straně až po Čertů Hrádek a po Okliky a po hranice lípovské, jakož vymezeno jest, s háji, s chrastinami, s doly, s ho- ny, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, tak üpiné, jakoZ svrchupsané zbozie od starodävna záleží a vymezeno jest, se vším plným právem. panstvím a vlastenstvím, tak jakž jest to sám držel a toho požíval, což koli k tomu zboží a vsem svrchupsaným od starodávna přísluší, i s kostel- ními podacími k těm vsem svrchupsaným příslu- šejícím, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm tu práva, panství ani kterého vlasten- ství na svrchupsaném zboží nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko svrchu jmenované zboží vkládá a vpisuje ve dcky ku pravému jich držení a dědičnému požívaní. A jestliže by jemu to zboží kdekoli ve dckách svědčilo, to všecko tímto vkladem moří,*) toho se odříká a vniveč obracuje. 156. Ano Domini 1514 ten pondělí po sva- tém Janě, křtiteli Božiem /26. éervna 1514], dr- żan jest soud v móstć Olomńci za ûrednikuov vyžších, urozených panuov: pana Jana z Pernstej- na, najvyżsiho komornika, pana Znaty z Lomni- ce, najvyżsiho sudiho markrabstvie moravského, a urozeného vládyky Mikuláše z Bystřice, naj- vyžšího písaře zemského, na němž jsú seděli duo- 3) Pův. přípona -ím přepsána písařem v -í. f.22v. 

Strana 185
f.23 XVII stojny v Boze pán, pan Stanislav, biskup olomúc- ký, pan Jan z Lomnice, hajtman, pan Albrecht z Šternberka, pan Jiřík z Vlašimě, podkomoří, pan Václav z Lomnice, pan Heralt Kuna z Kun- státu, pan Artleb z Boskovic, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, pan Petr z Žerotína, pan Jan z Žerotína, pan Hanuš Haug- vic z Biskupic; a z vládyk: Hron Blud z Králic, Václav Pavlovský z Vitbachu, Martin Koberský z Drahanovic, Albrecht z Baště a Havel Chudo- bín z Bořic. 157. My, Vladislav, z božie milosti uherský, český, dalmatský, charvátský, etc. král a markra- bie moravský etc., lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tiemto listem všem, že jest nás prosil statečný rytíř Arnošt Ku- žel s Žeravic a na Kvasicích, věrný náš milý, abychme jemu list náš mocný, na kterýž by o stat ku svém zřízení podlé vuole a zdání svého učiniti mohl, dáti ráčili. K kterejžto prosbě nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědo- miem, mocí králevskü a jakožto markrabie mo- ravský svolili jsme k tomu a tiemto listem svolu- jem, povolení náše jisté témuž Arnoštovi dávajíc tak, aby on všecken statek svuoj movitý i nemo- vitý, na hotových penězích i na jiných věcech, dědičný, manský neb zápisný, kterýž nyní má aneb potom jmíti bude, mohl a moc jměl dáti, od- kázati neb poručití společně neb rozdílně za zdra- vého života neb na smrtedlné posteli, komuż') se jemu kolvěk zdáti a líbiti bude kromě duchovních osob; a také aby mohl poručníky zdělati statku svého a dětí svých, kohož se jemu zdáti a líbiti bude, a to bez naší a budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i všech jiných lidí všelikej překážky. Kteréžto dání a odkázaní neb poručení i také poručníkuov zdělání statku a sirotkuov jmenovaného Arnošta, chcme, aby tolikéž moci a pevnosti jmělo, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Protož při- kazujem hajtmanu, najvyším komorníku a sudím markrabství moravského nynějšiem i budücim, věrným našim milým, když kolvěk od svrchupsa- ného Arnošta neb poručníkuov statku a sirotkuov jeho požádání budete, abyšte jemu tento list náš ve dcky zemské vložili a vepsali bez zmatku a všelikej odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši králevsků k listu tomuto přivěsiti jsme rozká- zali. Dán na Budíně ten pondělí po hodu sv. Pavla na víru obrácení léta božieho 1506 /26. ledna] a království našich uherského XVI. a 1) Zde je přetrženo by. 2) Tak v orig. místo správného XXXV. 3) 1505. Viz Desky olom. kn. XVII. č. 210; Kameníč- kův otisk v AČ sv. X. str. 330 je dle Zems. zříz. 1535. 1514 185 českého XLV.) Tohoto listu ve dcky vkládaní dáni jsú poslové od pana hajtmana, pana Jana z Lomnice a na Mezeříčí, pan Václav z Ludanic a na Jemnici a pan Viktorin z-Žerotína. 138. Já, Arnošt Kužel z Žeravic a na Kvasicích, vyznávám tiemto listem všem vuobec, kdož jej uzdří neb čtúce slyšeti budou, že jakož se jest stalo vší zemi svolení na obecním sněmu v městě Brně“) takové, kdož by kolvěk chtěl statek svůj poruciti pratelóm svym po otci neb po materi od svých dcer, opatře dceru neb dcery své věnem slušným, aby jim dáno bylo z statku jeho; a ta- kové zřízení a ustanovení že každý bude moci učiniti dckami aneb na list mocný králevský. A protož já, Arnošt Kužel svrchupsaný, podlé tako- vého zřízení a ustanovení vší země, maje list mocný od najjasnějšícho knížete a pána, pana Vladislava, uherského a českého krále etc. a mar- krabie moravského etc., pána mého milostivého, abych statek svůj mohl poručiti aneb dáti za zdravého života neb na smrtedlné posteli aneb poručníky zdělati, kohož by mi se zdálo a líbilo, jakož pak ten list od JKevské Mti mně daný o tom sám v sobě šíře svědčí a všecko ukazuje. A protož já, Arnošt Kužel svrchupsaný, maje ten list mocný od krále JMti, pána svého najmilo- stivéjsieho,') a podlé takového zřízení a ustano- vení vší země statek svůj dědičný mocně dal sem a mocí listu tohoto dávám, totiž hrad Kvasice, městečko Kvasice, ves Střížovice, ves Trávník, ves Nětčice, <ves Zdhlenice>*) puol vsi Kotojed, puol vsi Teśńovic, ves Bólov, <puol vsi Kudlo- vic, ves Prosinky>,5) vsi pusté: ves Újezdec, ves Ohmiščky, ves Kladoruby, ves Sulimov, ves Nová Ves, <puol vsi Jarohňovic>,?) puol vsi Klobúček <a ves Skržice>") s panstvím, což mi jest na tej vsi příslušelo, to sem všecko | moc- ně dal podlé takového zřízení a ustanovení vší země urozenému pánu, panu Hynkovi Bočkovi 2 Kunstótu a na Polnej, bratru svému milému tak, aby on toho zbożie kvasickóho po mej smrti mocně požíval, s rybníky, s rybniščemi, s řekami tekutými i netekutými, s lesy, s luhy, s háji, chrastinami i s lukami i se vším příslušenstvím toho panství, tak jakož sem to zbožie sám držel, aby mocen byl držeti, užívati svobodně jako své- ho vlastního dědicství a s tým zbožiem aby uči- niti mohl, kterak by se jemu najlépe zdálo, bez všelijakej překážky; než z toho statku mého, ode mne jemu daného, podlé mého takového zřízení a ustanovení zemského nahoře psaného dceři mej Apoloné porúčím, aby dal, když by vdána byla, 1) Pův. nespráv. příp. -stišicho snažil se písař opravit, po nezdaru napsal správnou na nový řádek. 5) Na okraji v téže výši a týmž inkoustem Krystof z B[oskovic]. 9) Na okraji Jan z P[ernstejna]. f.25v. 

Strana 186
186 on, pan Hynek Bocek z Kunstátu, bratr muoj milý, věna po ní tři sta hř. gr. českých druhej dcefi Barbofe aby dal III* hf. gr. také českých, a to takovým obyčejem ty summy aby dány byly každej, jakož řád a obyčej jest v zemi moravskej věnné peníze dávati a platiti; než s takovů vý- minkü, umfela-li by Apolona neb její sestra, dcera má, nemá spadnáti téch 11I* hf. gr. s jednej na druhú, než která živa zuostane, tej aby dal pan Hynek, bratr muoj, těch III“ hř. gr. tiem obyče- jem, jakož již nahoře dotčeno jest a tak již dcera má Apolona i s sestrü svü, také dcerů mů, podlé toho zřízení a ustanovení vší země na obecním sněmu k statku mému, kterýž sem kolvěk měl, anebo ješče ráčil-li by mi Pán Buoh více popříti, mimo těch VI“ hř. gr. českých, kteréž sem rozká- zal dáti Apoloně a její sestře z statku svého, žádného práva míti nemají Apolona i s svü sestrü, a to na budúci časy, a tím již včnem Apo- lonu s její sestrú, dcery své, ode všeho statku své- ho, kterýž sem měl anebo ješče míti budu, mocně odděluji, takže práva žádného k statku mému již dcery mé míti nemají, než na tom věnu, kteréž sem jim poručil, mají dosti míti a více nic. A jestlize by se pridalo, Ze by Apolona s sestrû svû prvé umřela, než by k letóm přišly, anebo vdány že by nebyly, tehdy pan Hynek Boček, bratr muoj, nebude povinen po smrti dcer mých dáti žádnému nic. A jestliže by Pán Buoh na pana Hynka Bočka, svrchupsaného bratra mého, prvé nezli by se mému porucenstvi a rozkäzani ve všech artikulích dosti stalo, smrt dopustiti ráčil, tehdy hrad Kvasice s jeho se vším příslušenstvím a panstvím mocně porúčím panu Hronovi Bludo- vi z Králic, bratru svému, na ten spuosob a tím vším obyčejem, tak jakž sem jemu prvé poručil, beze všeho umenšení. Kdež takovej věci na jistotu a pevnost pečet svú vlastní k tomuto listu přilo- žiti rozkázal sem. A pro širší svědomie připrosil sem urozených pánuov, pana Albrechta z Štern- berka a z Lukova, pana Petra Přibíka a pana Václava Śturma, bratri vlastnich*) z Zahrádky a na Buchlově, pana Tasa z Ojnic na Nemoti- cích, a urozených vládyk, pana Jiříka z Myšlan a z Rackovy a pana Viléma z Vrchlabie a na Kurovicích, že jsú podlé mne pečeti své k tomuto listu přiložili na svědomie. Jenž jest dán a psán na Kvasicích na den sv. Vavřince /z0. srpna] léta božieho 1507 počítajíc. 159. Já, Hynek Boček z Kunstátu a na Polnej, oznamuji tiemto listem přede všemi, kdež čten nebo slyšán bude, jakož sem učinil smlúvu celú a dokonalů o hrad Kvasice s jeho se vším příslu- Senstvím a panstvím, což na dědictví jest, s uro- 1) -ch je nadepsáno. 2) Za tím přetrženo z Žero 1514 XVII zeným panem, panem Albrechtem z Šternberka a na Holešově, takovů, že to všecko své právo a spravedlnost, kteréž jest ke mně příslušelo podlé těch všech poručensiví urozeného a statečného rytíře, pana Arnošta Kužele z Žeravic, bratra mého, k tomu hradu Kvasicím s jeho se vším panstvím a příslušenstvím, což na dědictví jest, že to všecko své právo a spravedlnost převésti mám na urozeného pána, pana Albrechta z Štern- berka a na Holešově a na jeho erby listem svým pod svú pečetí a k tomu jiných pánuov a dobrých lidí pečetmi na svědomie, tak jakož ta smlúva sama v sobě šíře svědčí a ukazuje. A protož já, Hynek nahořepsaný, tímto listem mocně své všecko | právo a svů všecku spravedlnost, kteráž jest na mne přišla a kterýmž koli obyčejem pří- slušela a přísluší podlé těch všech poručenství urozeného a statečného rytíře, pana Arnošta Ku- żele z Żeravic,?) bratra mého, ktomu hradu Kva- sicím s jeho se vším panstvím a příslušenstvím, což na dědictví jest, mocně převodím tiemto listem sám od sebe i od svých erbuov i od každého, ko- muž by po mně příslušelo jaké právo k tomu hra- du Kvasice s jeho panstvím a příslušenstvím, což na dědictví jest; na urozeného pána, pana Al- brechta z Šternberka na Holešově, a na jeho erby tak, aby svrchupsany pan Albrecht i s svými erby to všecko právo i všecku spravedlnost, což jest ke mně, Hynkovi nahoře psanému, příslušelo k tomu hradu Kvasicím se vším jeho panstvím a příslu- šenstvím, on, pan Albrecht nahoře psaný, aby mél a dokonce jí užíval i s erby svými beze všeho umenšení jako já, Hynek nadepsanej. Kdež tej věci na jistotu já, Hynek svrchupsaný, pečet svú vlastní rozkázal sem k tomuto listu přivěsiti a pro širší svědomie prosil sem urozených pánuov, pana Jindřicha z Lipého a na Krumlově, najvyšieho maršálka královstvie českého, pana Jana z Pern- Stejna, najvysieho komorníka markrabství mo- ravského, pana Jindřicha Jankovského z Vlasimé a na Slatině a urozených vládyk, Onše z Zástřizl a na Trtenici, Jindficha Pintu ze Rtvisovic*) a na Lesonicich, Jana Hostakovskeho z Arklebic a na Ratibořicích, že jsú pečeti své vedlé mej k tomuto listu přivěsili sobě i erbóm svym bez škody. Dán na Polnej na den svatého Jiří /23. dubna] léta Páně 1511. 140. Zuzana z Prostijova“) a na Tršicích Jana z Kunovic, syna svého, i erby jeho na hrad Trši- ce i na všecky vsi s jejich příslušenstvím, kteréž k němu od starodávna příslušely aneb přísluší. přijímám na pravý a jednostajný spolek, i na to na všecko, což mám neb míti budu. Pretrhan a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 3) V orig. Z ertvisovic. *) Tak v orig. f.24 

Strana 187
f.24v. XVII 141. Viktorim z Rudky Matèjovi z Rudky a jeho erbôm dvuor svûj v Rudce, puol druhého lánu s roli oranû i neoranû, s lesy, s horami, s pastvami, s lukami, s hony i se vším plným prá- vem a příslušenstvím, což k tomu dvoru od staro- dávna příslušelo a přísluší a v svých mezech a hranicech vymezen a zamezen jest, nic tu sobě na tom ani svým erbóm práva a dědictví nepozuosta- vuje, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dědic- tví, jmění, držení a požívaní. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nstejna]. 142. Václav z Rudky Ondřejovi z Rudky a jeho erbóm svůj vlastní dvuor dědičný, kterýž sem držel tu v Rudce, s rolí oranů i neoranú, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami i s tým se vším právem, což k to- mu od starodávna příslušelo, tak jakož sem to sám držel, nic tu sobě nepozuostavuje ani erbóm svým, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví a k užívaní. 143, Oldřich a Vilém, bratří vlastní z Miličína na Šumvaldě, Ladslavovi z Boskovic na Třebové a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědictví, totižto ves Třeščinu, což tu máme, ves Rohli, coz tu máme, ves Svinov, podací kaply v Mohelnici s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastviscemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s užitky a požitky 1 se všemi poplatky, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta zbozie svrchupsaná od starodávna v svých mezech záleží a jsů vyměřena, nic sobě ani erbóm našim, ani budúcím potomkóm práva, panství ani vlastenství nepozuostavujíce, než tak, jakož jsme to sami drželi a požívali, to všecko zbožie a dědictví ve dcky vkládáme a vpisujeme k jich pravému dědičnému jmění, držení a po- žívaní. A kdež by ty svrchupsané vsi nám ve dckách svědčily, toho se odříkáme a vniveč obracujem. 144. Tas z Ojnic a na Bučovicích Jindřichovi z Zástřizl a jeho erbóm ves Věteřov s pustým tvrziščem, s dvorem, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s poplatky, s robotami, s hony, s lovy, s rolí oranů i neoranů, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lesy, s háji, s sady, s vodami teku- tými i netekutými, s potoky, s rybníky, s rybniš- čemi, s haltéři, s mlýniščemi, s kury, s vajci, s ji- ným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tomu zbožie a dvoru příslušelo a přísluší od starodávna, s mezemi, s hranicemi, jakož to zbo- žie svrchupsané v svých mezech s hranicemi') 1514-1515 187 záleží a jest vymezeno, tak jakož sem to sám držel a užíval, nic sobě ani erbóm svým a budü- cím potomkóm tu na tom zbožie práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji jemu, svrchu- psanému Jindřichovi, a jeho erbóm ku pravému jmění a dědičnému držení a užívaní. A kdež předkóm mým svědčilo a mně ve dckách, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 145. A ano Domini M? V*? XV drzán jest sněm v mésté Olomáci ten pondélí po Tfech krá- lich /8. ledna 1515) skrze urozené pány: pana Jana z Pernštajna na miestě urozeného pana Jana z Lomnice, hajtmana markrabstvie morav- ského, pana Václava Berku z Dubé na miestě pana Jana z Pernštajna, najvyšieho komorníka, pana Znatu z Lomnice, najvyšieho sudieho, a uro- zeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšieho písaře zemského, na němž jsú seděli duostojný u Boze pan Stanislav, biskup olomúcský, a uro- zení páni: pan Albrecht z Šternberka, pan Jiřík z Vlašimě, pan Heralt Kuna z Kunstátu, p. Arkleb z Boskovic, p. Vok Pňovský z Sovince, p- Jan z Žerotína, p. Hanuš Haugvic z Biskupic; a urozené vládyky: Václav Pavlovský z Vitba- chu, Martin Koberský z Drahanovic, Albrecht z Baště a Havel Chudobín z Bořic. 146. Proček z Zástřizl a na Ždánicích Tasovi z Ojfnic a jeho erbóm tvrz a ves, řečenů Nemotice, ves Novitky, ves pustú Nemotínek, dva dvory pustá v Záruškách a ves Kožišice se dvory a s ko- stelním podacím v Nemoticích, s rolí oranü i ne- oranü, s mlyny, s mlyniSCemi, s SCepnicemi a s sa- dy, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s horami, s lesy, s doly, s hâji, s vrbinami, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užit- ky a s všelikými požitky a poplatky, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s břehy, s vodami teku- tými i netekutými i se vším plným právem a pan- stvím a příslušenstvím, jakož ta zbožie svrchu- psaná od staradávna v svých mezech a hranicích byly jsû a jsú vymezena, nic sobě ani erbóm svym, ani budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce, nez tak, jakz jsü pfedkové moji drželi a já po nich, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji jemu, svrchu- psanému Tasovi, a jeho erbóm ku pravému dě- dičnému držení a požívaní. 147. Jitka z Lantštejna a na Novém Světlově Joachyma z Pibrštejna, manžela svého, na hrad Novej Světlov, na hrad zbořený Starý Světlov, 1) Zde je přetrženo me asi od zamýšleného mezech, dříve však již napsaného. f.25 

Strana 188
f.25v. 188 na tvrz pustú Vnorovy) se vším jejich panstvím a k nim příslušenstvím, což k těm hradóm a k tej tvrzi přísluší i na to na všicko, což mám anebo míti budu a k čemuž kde právo mám, přijímám na pravej a jednostajný spolek. 148. Václav Ořechovský z Honbic i s svymi erby Martinovi © Častrova a v Dolním Němčí i jeho erbóm ves Dolní Němčí s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s činžemi, s platy, s užitky, požitky, s lukami, s lesem, s chrastinami, s vodami, s řekami tekutými i ne- tekutými, s robotami, s dvorem i s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což k tomu od sta- rodávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak ja- kožto již dotčená ves Dolní Němčí v svých me- zech a hranicích záleží a jest vymezena, tak ja- kož sem já sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezachovávaje ani pozůstavuje, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje jemu, svrchupsa- nému Martinovi, a erbóm jeho ku pravému jmč- ní a k dčdičnému požívaní.) Mřežován a na okraji J[an] z Plernštejna]. 149. Markvart Hřivín z Újezda i s svými erby Václavovi Ofechovskému z Honbic i erbóm jeho půl vsi Dolní Němčí s lidmi platnymi i neplatny- mi, s rolí oranü i neoranü, s mlynem, s CinZemi, s platy, s poplatky, s užitky, s lukami, s lesem, s chrastinami, s vodami, s řekami tekutými i ne- tekutými, s robotami, s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což k tomu od starodávna pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak, jakožto tej již dotčenej puol vsi v svých mezech a hranicech zá- leží a jest vymezeno, tak jakož sem to sám držel. nic sobé tu ani erbóm svym práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezachovávaje ani po- züstavuje, neZ to všecko ve dcky vkládá a vpisu- je ku pravému jmění, držení a k dědičnému użivani.*) Pretrhin a na okraji J[an] z Pl[ernstejna]. 150. Jiřík Śtolbaskj z Doloplaz na místě bratří svých mladších i s svými erb[ly] Vilémovi z Ví- ckova a erbóm jeho ku pravému dědictví a pan- ství zbožie své dědičné, nižádnému nezávadné, městečko Žeravice, ves Hořenčice, ves Hruškovi- ce, ves pustú Lnčník—“) se vším jich příslušen- stvím, což k tomu městečku a k těm vsem příslu- šelo a přísluší s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastvami, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s hony i s lovy, s mezemi, s hranicemi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s bře- y) V orig. psáno v Norovy. 2?) Na okraji tohoto zápisu je - asi rukou písařovou - napsána 2. Po straně následujícího zápisu č. 149 je 1. Mělo tedy být pořadí vkladů opačné. 1515 XVII hy, s lidmi platnymi i neplatnymi, s činžemi, s robotami spravedlivymi, coż k tomu mśstećku 1 vsem od starodávna příslušelo a přísluší, i s vi- nohradnými desátky, se všemi požitky tu v mě- stečku Žeravicích i se vším jich právem a příslu- šenstvím a panstvím, což k tomu zbožie žeravské- mu přísluší, kterejmiž by jmény kolvěk jmenová- no býti mohlo, jakož dále v svých hranicích a me- zích vyměřeno jest a vysazeno, tak jakž sem sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dúcím potomkóm práva, panství a vlastenství tu na tom zboží svrchu jmenovaném nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jmění, držení a k dědičné- mu požívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 151. Vilém z Víckova Aleně z Lilče, manželce svej vlastní, na svém vlastním dědictví, na mč- stecku Zeravicích) na lidech platných a nikomu nezávadných ku pravému jejímu věmu šest set zlatých dobrých uherských ve dcky vkládá a vpi- suje. Příjemčím sám se činí se vším statkem svým, kterýž má aneb jmíti bude. Mřežován a na okraji Toto vymazáno a převedeno na Koryčany. Krystof z B([oskovic]. (Obojí týmž inkoustem a touž asi rukou.) 152. Hynek Minovský z Lazník i s svými erby Vilémovi z Víckova aerbóm jeho své vlastní a dě- dičné zboží, ves Medlovice, ležící blíž městečka Žeravic, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí ora- nú i neoranú, S lukami, s pastvami, s pastvišče- mi i se všemi poplatky, s vodami tekutými i nete- kutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s robotami i se vším jiným panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a jest vymezeno,*) a tak, jakž sem to sám držel a po- žíval, nic sobě ani erbóm svým na tej vsi nepo- zuostavuje ani kterého vlastenství na tom zacho- vávaje, to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jmění, držení a k dědičnému požívaní. A jestliže by to svrchupsané zbožie mně kde ve dckách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkla- dem mořím. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 153. Aleš z Švábenic a na Laškovč i s svými erby Žofce ze Zdětína, manželce svej vlastní, na svém vlastním zboží a dědicství nezávadném a svobodném, totiž na tvrzi Laškově, na dvoře, na lidech, na vsi Střížově, na puol vsi Lidéřova, na lesích, na rybnících, na tom na všem zbožie, což 3) Srov. poznámku č. 2. 3) Na okraji J[an] z Plernštejna]. 5) Za tím se opakujc nepretrieno Żeravicich. 9) Tak v orig. 1.26 

Strana 189
XVII 1515 189 k tomu od starodávna přísluší, puol osma sta 156. Jan Down z Žákovic Hynkovi z Zástřizl £.26v. zlatých dobrých uherských ku pravému jejímu věnu ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčím sám se činí se vším statkem svým, kterýž má a jmíti bude. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 154. Vilém z Víckova na Bánové Janovi Ofe- chovskému z Honbic a Jitce z Slatiny, manželce jeho vlastní, a erbóm jejich ves pustů Lněník s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami i se všemi poplatky malými i velikými, s vodami tekutými i netekutými, s lesem Kamen- mi, s háji, s chrastinami, s horami i se vším ji- ným příslušenstvím, což k tej vsi od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves Lněník v svých mezech a hranicech od starodávna záleží a jest vymezena, a tak, jak sem to sám držel a požíval, nic sobě tu ani erbóm svým na tej vsi svrchupsanej nepozuostavuje ani kterého vlastenstvi na tom zachovávaje, než všecko, což se svrchu píše a jmenuje, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému požívaní. 155. Vilém z Víckova i s svými erby Petrovi Kuželíkovi z Zeravic, erbóm jeho své vlastní a dě- dičné zbožie, totiž tvrz Bánov s dvorem, ves Bá- nov s kostelním podacím, s mýtem, od starodávna tu vysazeným, s krčmami vařecími i s právem šenkovním, ves Bystřičku') s krčmami vařecími, s vinohrady a desátkem vinným, ves pustů Lhotu, mlýn pod Ordějovem, s lidmi platnými i neplat- nými, s mlýny, s mlýniščemi, s rolí oranü i ne- oranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami svobodnými, s lesy, s háji, s chrastinami, dúbravami i s těmi se všemi svobodami, kterýchž sem sám užíval, s rybníky, s rybniščemi, s řeka- mi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s platy peněžitými i nepeněžitými, s robotami, s užitky i se všemi poplatky, kterýmiž koli jmény jmenovány býti mohů, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zbožie v svých mezech a hranicech zá- leží a jest od starodávna vyměřeno i se vším ji- ným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu zbožie a dědicství od starodávna příslušelo a přísluší, tak jakož jsem toho sám požíval a držel, nic sobě tu ani erbóm svým a budúcím potom- kóm svým na tom práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuostavuje krom těch tří lánuov, které sem od Pavla Felixa z Vra- tislavě kupil, ty sobi a erbóm svym zuostavuji, tak jakž mi to ve dckách svědčí. Než toto jiné všecko, což sem sám držel, ve dcky vkládá a vpi- suje ku pravému jmění, držení a k dědičnému po- žívaní. Mreżovón a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 1) Je to Bystřice pod Lopeníkem. ?) Psáno Awjezd. a erbóm jeho své vlastní zbožie dědičné, totižto ves, řečenů Hřivínuov Oujezd?) s dvorem, s ryb- níky, s rybniščemi, s mlýnem, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s platy, s użitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s horami, s lesy, s chrastinami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutý- mi, s vinohrady i s desátkem vinným i s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakož to zbožie v svých mezech a hranicech od staro- dávna záleží a jest vyměřeno, a tak, jakož sem to sám držel, nic sobě ani erbóm svým práva, pan- ství ani kterého vlastenství nezachovávaje, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému požívaní. 157. Amo Domini Me V** XV v pondeli po svatém Janě /25. června 1515] držán jest sněm skrze urozené pány: pana Jana z Pernštajna, hajtmana a najvyšieho komorníka markrabstvie moravského, pana Znatu z Lomnice, najvyšieho sudieho téhož markrabství, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšieho písaře zemské- ho, na němž jsú seděli urození páni: p. Albrecht z Šternberka, p. Jiřík z Vlašimě, p. Heralt Kuna z Kunstátu, p. Burian z Valdštajna, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, pan Petr z Žerotína, pan Jan z Žerotína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic; a z vládyk: Václav Pavlovský z Vitbachu, Albrecht z Baště, Martin Koberský z Drahanovic a Havel Chudobín z Bořic. 158. Stefan z Podmanína, biskup nitersky, «na Jifíka Tarcziho 2 Thorysy všecko právo své, kteréž mám na zámku Brumově s jeho vším pří- slušenstvím, převodím, nic sobě tu nepozuostavu- jic>*) krom Horm Lidce, vsi, Petrovskej Lhoty a Seninky a pustej vsi Zubruovky, neż to jemu vkládám a vpisuji ve dcky zemské. Od pozn. 3) pretrhán a k tomu na okraji Jan z P[ern- stejna]. 159. Mandalena z Měsečnej Lhoty Duchoně, manžela svého, na pravý spolek na dvuor ve Lho- tě Měsečnej i na to na všecko, což mám a míti budu, přijímám. 160. Protivec z Bystřice i s svými erby Janovi Kropáčovi z Nevědomie a jeho erbóm své vlastní a dědičné zbožie, ves, řečenů Jestřebice, s lidmi platnými i neplatnymi, s rolí oranü i neoraníá, s lukami, s pastvami, s pastviśćemi, s horami svo- bodnymi, s lesy, s háji, s chrastinami «i s ko- stelnim podacim> i těmi se všemi svobodami, 3) Na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 

Strana 190
f.27 190 kterýchž sem sám užíval, s potoky, s vodami te- kutými i netekutými, s platy peněžitými i nepeně- žitými, s robotami, s užitky a se všemi poplatky, kterýmiž koli jmény jmenovány býti mohú, s me- zemi, s hranicemi, jakož ta ves v svých mezech a hranicích záleží a jest od starodávna vymeze- no,') i se vším jejím plným panstvím a příslušen- stvím, což k tej vsi a dědicství přísluší a příslu- šelo, tak jakž jsem toho sám požíval a držel, nic sobé tu ani erbóm svym a budücím potomkóm svým na tom práva, panství ani kterého vlasten- ství nezachovávaje ani pozuostavuje, to vSecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému dédicství, jmění, držení a k dědičnému požívaní. A kdež by to nadepsané zbožie mně ve dckách svědčilo, toho se odříkám. Přetrhán a na okraji Jan z P[ernstejna]. 161. Mikuláš z Vrahovic Vilémovi z Pernštaj- na a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědictví, totiż ve vsi Senic?) étyry lány a s polovicí ko- stelního podací, s lidmi platnými i neplatnymi, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s past- vami, S pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami. s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s ryb- niščemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakož sem to sám držel a požíval, a zvlášče se všemi požitky, kteréž jsú kolvčk aneb kterak by kolvěk zvlášče mohly jmenovány býti, i se všemi jinými věcmi, jakož to svrchupsané zbožie od starodávna v svých mezech a hranicech vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbožie svrchupsaném nepozuostavuje ani zacho- vávaje, než to všecko zbožie, tak jakož se svrchu píše, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví, jmění, držení a požívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. 162. Petr z Vlachovic na místě bratří svých mladších i s erby svými Václavovi Ořechovské- onu z Honbic i erbóm jeho ves Rudice s lidmi platnými i neplatnými, s mlýnem, s kostelním po- dacim, s roli oranû i neoranû, s činžemi, s platy, s užitky, poplatky, s lukami, s lesem, s chrasti- nami, s vodami, s řekami tekutými i netekutými, s dvorem i s jiným se vším panstvím a příslušen- stvím, což k tomu od starodávna přísluší, s me- zemi, s hranicemi, tak jakožto již dotčená ves Ru- dice v svých mezech a hranicech záleží a jest vy- mśóreno,*) tak jako sem ja sam drżel, nic sobć tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vla- stenství na tom nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravé- mu dědictví. A jestliže by nám ve dckách ta ves kde svědčila, tímto vkladem se toho odříkáme. 163. Smil z Zástřizl a na Morkovicích Kate- řině z Opatova, manželce svej vlastní, na vsi 1) Tak v orig. 2) Dnešní Senici na Hané. 1515-1516 XVII Pornicich na lidech platných, na rybnících, le- sích i na těch všech věcech, kteréž od starodávna k tej vsi přísluší, ku pravému jejímu věnnému právu patnáste set zlatých uherských vkládám a vpisuji ve dcky zemské. Příjemčím se sám činím statkem svým, což jeho mám neb míti budu. Mreżovdn a na okraji Lad[sla]v [z Boskovicj. 164. Amo Domini 1516 feria II. post Epiphanie Domini /7. ledna 1516] in civitate Olo- mucensi držán jest sněm a soud zemský skrz uroze- ný pány: pana Jana z Pernštejna, hajtmana a najvyšieho komorníka markrabstvie moravské- ho, pana Voka Pňovského z Sovince na mistč pana sudieho a urozeného vládyky Mikuláše z Bystřice, najvyšieho písaře zemského, na kte- rýmž sou seděli duostojný pán Stanislav, biskup olomücsky, a urození páni: p. Albrecht z Štern- berka, p. Jiřík z Vlašimě, podkomořie markrab- ství moravského, p. Václav Berka z Dubé, p. Vi- lém Kuna z Kunstátu, p. Heralt Pňovský z So- vince, p. Jan z Žerotína a pan Jan z Kunovic: a z vladyk: Vaclav Pavlovsky z Vitbachu, Albrecht z Baśće, Adam z Baékovic, Jindřich Přepiský z Rechnburka a Vilém z Víckova. 165. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský, etc. král a markra- bie moravský, lucemburské a sleské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem listem tímto všem, že jsme prošenmí od statečného Hynka ze Zvole na Náměšči, věrného našeho milého, aby- chom jemu tvrz Náměšč se vším jejím a všelija- kým příslušenstvím z manství propustíc, v dědic- tví uvésti ráčili. K kterejžto prozbě pro služby jeho, kteréž nám činil a činiti povinen bude, na- klončni jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomiem, mocí králevsků v Čechách a jakožto markrabie moravský témuž Hynkovi a erbóm jeho dali jsme a tímto listem dáváme již psanû tvrz se vším jejím příslušenstvím a to, což k tej tvrzi přísluší, nic ovšem nevymieňujíce ani po- zuostavujíc, a to dědičně a věčně tak, aby týž Hynek, erbové a budńci jeho túž tvrz Náměšč se všemi jejími příslušnostmi i také s celým a plným panstvím jměli, drželi a požívali dědicky tím vším právem a obyčejem, jako jiní páni a rytír- stvo v markrabství našem moravském svých zboží dědičných a svobodných požívají | s jich f.27v. příslušnostmi a ji dáti, prodati, zastaviti neb smě- niti a s tím aby učiniti mohli, což by se jim zdálo a líbi [lo] jakožto s svým vlastním dědictvím, a to bez naší, budúcích našich králuov českých a mar- krabí moravských i jiných všech lidí všelijaké pře- 8) Tento soudní zápis je psán rukou jinde se nevyskytující. 

Strana 191
XVII kážky nyní i po věčné Casy budüci, prikazujice hajt- manu, najvyším komorníku a sudím markrabství moravského, nynějším i budúcím, věrným našim milým, když byste koli požádání byli od téhož Hynka, erbuov neb budücích jeho, abyáte jim tento list ve dcky zemské vloZiti a vepsati rozká- zali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomie pečet náši králevsků k listu tomuto roz- kázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně v sobotu po svatém Janu Evangelistu léta božieho 7514 [30. prosince] králevství našich uherských XXIIIT a českého XLIII. Poslové tohoto listu do desk vložení dání jsú od pana Jana z Perštejna, hajtmana, pan Vilém Kuna z Kunstátu a pan Heralt Pňovský z So- vince. Mřežován a na okraji f. 27 Jan z Lipého. 166. Lidmila z Šternberka Vilémovi Kunovi z Kunstátu a jeho erbóm hrad Lukov s městeč- kem Fryštákem, s kostelním podacím, Ves Horní a Dolní, k témuž městečku příležící, ves Lukov- ček u Rovně, ves Kostelec i s kostelním podacím, ves Ščípu i s kostelním podacím, ves Hvozdná i s kostelním podacím, ves Veselú, ves Klíčuovku, řečenů Lhotku, ves Déstná,) ves Vseminu, ves Neubuzy, městečko Slušovice i s kostelním poda- cím, ves Lhotu Zdislavovu, ves Trnavu, ves Ja- nuovku, ves Kasavu, ves DrZková, ves Vltková, ves Bfezová, ves Hrobice, ves Ostratw) 4 se dvo- rem, ves Velková, ves Lukovec pod hradem i se dvorem «v Lískách, v Paélavicích, ve Zboro- vicích lidi dědičné i kněžské se vším právem, kte- réž jest mně tu na těch lidech prísluselo,—?) ves pustá Vítovů i s manem, ves pustú Ježov à se mlýnem, ves pustů Markovu, ves pustú Mezeříč- ko, <dvuor Probickÿ s jeho příslušenstvím,.>") s rolí oranü i neoranáü, s lidmi-platnymi i neplat- nÿmi, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s ryb- níky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekücimi i netekücími, s jezery, s mlyny, s mlÿnistemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami a pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakož to svrchupsané zbo- žie od starodávna v svých mezech a hranicích jest vymezeno a leží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž jest to otec muoj držel a poží- val, a což mně tu po něm příslušelo, zvlášče se všemi požitky, v kterejchž jsú kolvěk věcech a kterejmiž by koli jmény jmenovány mohly býti, což koli k tomu svrchupsanému zbožie přísluší, 1) Je to Dešná. 2) Písař původně napsal Ostravu; pak -v- přeškrtl a nadepsal -t-. 3) Na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 5) Ve stejné vyii s pretrZením Krystof z B[oskovic]. Nelze viak rozhodnouti, nepatrí-li jeho podpis pouze 1516 191 nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potom- kóm tu práva ani kterého panství a*) vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví a dědičnému a mocnému požívaní a držení. Mřežován. Viz pozn. *). 167. Heralt Pňovský z Sovince i s svými erby Vilémovi z Pernštejna na Helfenštajně, erbóm jeho své vlastní zbožie ve vsi Velikej Senici, coz sem tu držel, s lidmi platnými i neplatnými i s kostelním podacím, s rolí oranú i neoranů, s le- sy, s háji, s lukami, s pastvami, s mlýny, s mlý- niščemi i s pastviščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s mezemi, s hranicemi, tak jakž od sta- rodávna vymezeno jest a jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje“) a nezachovávajíc*). to všecko vkládám a vpisuji ku pravému jmění a k dědičnému držení a užívaní. A jestliže by mně kde to zboží ve dckách svědčilo, toho se odříkám a na ně převodím. Přetrhán a na okraji J[an] z Per[nštejna]. 168. Heralt Pňovský z Sovince Johance z Ko- iumbína, manželce svej vlastní, na zbožie svém dědičném, svobodném a žádnému nezávadném, to- tiž na vsi Pňovicích na tem“) na všem, což k tej vsi Pňovicím příslušelo a přísluší, na vsi’) Zele- chovicich 1 na tem*) na všem, což k tej vsi z sta- rodávna příslušelo a přísluší, tři tisíce zlatých dobrých červených uherských věna jejího ve dcky vkládám ku pravému věnnému právu a vpisuji. Příjemčí toho vkladu sám se činí vším svým statkem. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. List na Senici, a ten vklad se stal směnůú.*) 169. Vilém z Perštejna a na Helfenštejně i s erby svými knězi děkanovi a vší kapitole ko- stela olomúckého zbožie a dědictví své, totiž ves Velikú Semci s jejím se vším příslušenstvím i s kostelním podacím a ve vsi Ščítovicích tři člo- věky a v Vrbátkách jednoho člověka s jejich se vším příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatný- mi, s dvory, s rolí oranú i neoranů, s lukami, s pastviščemi, s pastvami, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s rybniščemi, tak jakž sem to sám držel a poží- val, a zvlášče se všemi požitky, v kterejchž koli věcech aneb kterak by zvláštními jmény mohly jmenovány býti, i se všemi jinými věcmi, jakož to svrchupsané zbožie od starodávna v svých k celkovému mřežování a není-li pak i toto místo pře- trženo Ladislavem z Boskovic. 5) panství a je nadepsáno nad řádkem. *) Tak v orig. 7) Za vsi je přetrženo Želeko. 8) Tento nadpis psal písař. 

Strana 192
f.28 192 mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbožie i s erby a potomky svými nepozuostavu- jíc ani směňujíc, svobodné a žádnému nezávadné, než to všecko zboží svrchupsané ve dcky vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k jich dědičnému požívaní. List na horu Medelskü.') 170. My, Vladislav, z boží milosti uherskej, Ceskej, dalmatsky, charvatsky etc. kral, markra- bie moravskej, lucemburské a sleské knize a lu- żicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že znamenajic, kterak za prvnich kraluov českých a markrabí moravských, předkuov na- šich, z dělání a dobývaní hor mnozí a znamenití užitkové přicházeli jsú, takže se tím země množi- la, bohatla a opravovala. I jsúce nynie prošení jménem urozeného Jiřího z Vlašimě a na Úsově, podkomořího markrabství moravského, věrného našeho milého, abychom jemu na horách a grun- tich®) na hove Zeleznej Medelskej a Újezdskej“) délati a jich dobývati povolili a toho milostivě dopustiti ráčili. K jehožto prozbě pro služby, kte- rejmiž se nám líbiti a zachovati hledí, a k tomu pro užitky téhož markrabství nakloněni jsúce, svolili jsme k tomu a mocí listu tohoto jakožto markrabie moravský svolujem a dopúščíme jemu, Jiřímu svrchupsanému, i erbóm a potomkóm jeho tak, aby on, Jiří i s kverky svými na těch ho- rách a gruntích svých železa dobývati a na nich pavovati mohli na věčné budúcí časy beze vší překážky budúcích našich králuov českých a mar- krabí moravských i všech jiných lidí a tu horu a rudu železnů dědičně míti, přikazujíc hajt- manu, komorníku i sudímu markrabství morav- ského, věrným našim milým, když koli požádání budete od jmenovaného Jiřího neb erbuov jeho, abyste jemu ve dcky zemské vložili, jakož jiným jiná dědičná zbožie kladete. A nad to chtíce, aby tím snadněji a s menším nákladem na těch grun- tích svrchupsaných dělati a pavovati mohli a také aby kverkuov a nákladníkuov k dělání a dobý- vaní těch hor, jestliže by se zlato neb stříbro našlo, více měli a přivedli, tuto jsme jim zvláštní milost i s kverky jich učinili a tímto listem činí- me, aby z toho urbury $ miZädnych poplatkuov, kdeříž do komory podlé práva horního spravedli- vě příslušejí, nedávali ani platili nám ani budú- cím našim králóm českým a markrabím morav- ským, a to až za deset let od datum listu tohoto 1) Nápis je rukou písaře. 2) Tu následuje přetržené že — asi ze zamýšleného že- lezné. 3) T. j. u Medlova a Zadního Újezda na Uničovsku. 1516 XVII pořád zběhlých. Než po vyjití těch let mají nám a budúcím našim králóm českým a markrabím moravským on, Jiří, s kverky a nákladníky svý- mi urbury, i všecky poplatky, kteréž do komory naší podlé práva Hor Kuten spravedlivě příslu- Sejí, dávati a platiti bez zmatku a všelijakej od- pornosti*), totiz rudw zlatá neb stříbrnůú, ač by se kderá na tej hoře železnej nalezla, a také, což by kolvěk stříbra nebo jiných kovuov kromě železa dobyli, toho jinam nemají prodávati ani kderak odbývati, než toliko do mince a k ruce naší, tak a tím obyčejem, jakož i jiní taková stříbra v krá- lovství našem českém nám do mince prodávají. Protož přikazujem všem poddaným našim krá- levství českého a markrabství moravského, aby- šte svrchupsaného Jiřího s kverky a nákladníky jeho při těch při všech milostech našich svrchu- psaných jměli, drželi a neporušitedlně zachovali, jináč toho nikoli nečiníce pod uvarováním hněvu a nemilosti naší. A kdož by tento list měl s svr- chupsaného Jiřího s dobrů a svobodnü vuolí nebo jeho erbuov a potomkuov, túž plnů moc má jmíti jako on sám neb erbové a potomci jeho. Tomu na svědomí pecet nasi králevskü k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budíné v středu po Novém létě léta božího tisícího pěti- stého čtrnástého /4. ledna 7514], království na- Sich uherského XXIIII a éeského XLIIT. Poslové tohoto vkladu dání jsú od pana Tana?) z Lomnice na Mezeříčí, hajtmana, pan Albrecht z Šternberka a pan Václav z Lomnice. Směnůú.') 171. Kněz Jan, děkan, a všecka kapitola koste- la olomúckého Vilémovi z Pernštajna a na Hel- fenštajně, erbóm jeho, své vlastní zbožie a dě- dictvi, ves Drozdovice, ves Čechovice, puol vsi Ohrozimé, <dva lény v Dubéanech>*), s lidmi platnými i neplatnými, s dvory, s roli oranü i neoranú, s lukami, s pastviščemi, s') pastvami. s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutymi, s potoky, s rybniśćemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakož jsme to sami drželi a po- žívali a zvlášče se všemi požitky, v kterejch jsú koli věcech neb kterak by mohly zvláštními jmé- ny jmenovány býti, i se všemi jinými věcmi, ja- kož to svrchupsané zbožie v svých mezech a hra- nicích vymezeno jest, nic sobě tu ani potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbožie nepozuostavujíc a nezachovávajíc, to všecko zbožie, tak jakž se svrchu píše, směňujem svobodné a žádnému nezávadné, vkládáme ku pravému dědicství, jmění a držení. 8) Následuje nepřetržené mají. 5) Jana je nadepsáno. 8) Na okraji J[an] z P[ernstejna]. 7) Za předložkou je přetrženo zastava; -a není dopsáno. E.281 

Strana 193
XVII 172. Vilém 2 Pernštejna na Helfenštajně i s svými erby Hynkovi ze Zvole a na Náměšči, erbóm jeho své vlastní zbožie dědičné, žádnému nezávadné, dva lány ve vsi Dubčanech, kteréž jsem od kapitoly olomúckej jměl, s lidmi platný- mi i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s činže- mi, s platy, s užitky, poplatky i s jiným se vším panstvím a príslušenstvím, což k tém lánóm od starodávna příslušelo a přísluší, tak jakož jsem sám držel, sobě tu ani erbóm svým práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom nepozuosta- vuje, to všecko vkládám a vpisuji k jmění a dě- dičnému užívaní ve dcky zemské. 173. Jan a Jindřich, bratří vlastní z Kokor, i s svými erby Janovi Kobíkovi z Opatova, erbóm jeho své vlastní a dědičné zbožie, tvrz Majetín, ves Majetín, ve vsi Bolelíci, což tu máme, ves pustú Lhotky, s dvorem poplužním, s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s mlý- ny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutý- mi, s puol Moravú, s fekami, s potoky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s robotami, s loukami?), s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, s luhy, s háji, s chrastinami, s lovy i se všemi užitky a požitky, kterejmiž se koli jmény jmeno- vati mohú, s mezemi, s hranicemi, tak jakož to zbožie svrchupsané v svejch mezech a hranicích od starodávna záleží a vymezeno jest, nic sobč tu ani erbóm svým, ani potomkóm žádného prá- va, panství ani kterého vlastenstvie nepozuosta- vujíc ani zachovávajíc, to všecko vkládáme a vpisujem ku pravému jmční a k držení dčdič- nému. 1) V orig. lawkami. 1516 193 174. Marta ze Lhoty Albrechtovi z Bašče a je- ho erbóm svuoj vlastní a dědičný mlýn v Měseč- mej Lhotě s činží, s robotami i se všelijakejmi užitky i se vším příslušenstvím, s oběma břehy,?) v těch všech svobodách, s mezemi, s hranicemi, tak jakož ten mlýn svrchupsaný jest vymezen, se vším plným právem, tak úplně a mocně, jakož jsem sama to držela a užívala, nic sobě na tom práva ani kterého vlastenství nezachovávajíc ani svým dědicóm, ani budůcím potomkóm mým, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pra- vému jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. A jestliže by to zbožie mně kde ve dckách svěd- čilo, toho se odříkám. 175. Marta ze Lhoty Janovi z Měsečnej Lhoty a jeho dčdicóm dčdicství své, totižto purkrecht s polúčtvrtím v Měsečnej Lhotě, kteréž mi se do- stalo na díle po otci mém nebožčíku Matúšovi ze Lhoty, s rolí oranů i neoranůúů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s háji, s vodami teku- tými i se všemi, všelijakými požitky i se vším príslušenstvím, což k tej polúčtvrti rolí svrchu- psanej od starodávna příslušelo a přísluší, s me- zemi, hranicemi, tak jakož té půl čtvrti role v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a jest vymezeno, se vším plným právem, tak úplně a docela a mocně, jako jsem sama to drže- la, nic sobě na tom práva ani kterého vlastenství nezachovávajíc ani svým přátelóm, ani budúcím potomkóm, než to všecko ve dcky vkládám a vpi- suji ku pravému jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. A jestliže by to zbožie mně kde ve dckách svědčilo, tímto vkladem se toho odříkám. ?) Snad potoka u Sobčchleb. 1.29 

Strana 194

Strana 195
KNIHA XVIII. Z LET 1516-1520

Strana 196

Strana 197
f.1 f.1v. Druhé knihy pana Ladslava z Boskovic. 1. A ano Domini millesimo quingentesimo decimo sexto v středu po svatém Janě /[25. června 1516] drżan jest snóm*) v městě Olomińci skrze urozenć pany: pana Jana z Pernstajna, hajtma- na, pana Ladslava z Boskovic a na Třebové, naj- vyšieho komorníka, pana Znatu z Lomnice, naj- vyšieho sudieho markrabstvie moravského, a Mi- kuláše z Bystřice, najvyšieho písaře téhož mar- krabstvie, na kterémž jsú seděli duostojný v Boze otec a pán, pan Stanislav, biskup olomicky, a urození páni: pan Albrecht z Šternberka, pan Jiřík z Vlašimě, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Arkleb z Boskovic, pan Jindřich z Lomnice, pan Vok Pňovský z Sovince, pan Václav Berka z Dubé, pan Heralt Pňovský z Sovince, pan Petr z Žerotína, pan Jan z Žerotína, pan: Hanuš Haugvic z Biskupic, pan Jan z Kunovic; a z vlá- dyk: Václav Pavlovský z Vitbachu, Albrecht z Baště, Jindřich Přepiský z Rychimberka, Adam Policky z Batkovic a Vilém z Vickova. Veno.?) 2. Jakub z Šarova Kateřině z Oseka a z Ryzm- berka, manzelce svej, étyrydceti kop grosi ve čty- rech stech kopach grosi véna jejiho na vsi Oto- slavicích i na tom na všem, což k tomu přísluší, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věn- nému právu. Příjemčí sám Jakub z Šarova vším statkem svým, kterejž má neb míti bude. Pašovice, Dobrkovice. 5. Jifík Ofechovsky z Honbic i s svými erby Hynkovi z Zástřizl a na Prakšicích a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědictví, ves Pašovice a ves Dobrkovice i s jejich se vším příslušenstvím, s dvory, s dvořišči a s tým se vším poplużim, coż k těm dvoróm přísluší, s lidmi platnými i neplat- nými, se všemi činžemi, platy, poplatky, užitky a požitky, kterejmiž koli jmény se jmenovati mo- hü, k těm vsem príslusejícím, s rolí oranü i ne- orani, s pastvami, pastviścemi, s mlyny, s mly- niščemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, vo- dami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chra- stinami, s trávníky i se vším jich příslušenstviem, což k těm vsem a k tomu zbožie od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, ja- kož ty vsi v svých mezech a hranicích od staro- dávna záleží a jsú vymezena, a tak úplně, jakož 1) sněm je nadepsáno. 2) Nadpisy tento, pak u vkladů č. 3 a 4 jsou psány touž pozdější rukou, která se objevuje v nadpisech knih 13., 15. a na poč. knihy 16. jsem to sám držel a toho požíval, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budücím na těch vsech- a zbo- žích svrchupsaných žádného práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, než to všecko, což se svrchu píše a jmenuje, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictvie, jmění a držení. A kdež by mně, Jiříkovi, to zbožie ve dckách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkla- dem mořím. Buchlovice, Břestek. 4. Jiřík z Domamyslic i s svými erby své vlast- ní zbožie a dědictvie svobodné a žádnému nezá- vadné, lidi v Buchlovicích, <ves Břestek>>?) a to všecko, což přišlo jest na muoj díl po nebož- číku Jindřichovi, otci mém z Domamyslic, a tak, jakž cedule dílčí ukazuje a rozdíl se stal*) s Ja- nem, bratrem mým z Domamyslic, s tým se vším, což k tomu dílu mému vsi Buchlovic a Břestku od starodávna příslušelo a přísluší, s vinohrady i s desátky vinohradnými, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranń i neorani, s rybniky, s ryb- ni&cemi, s lukami, s pastvami, s pastviscemi, s le- Sy, s háji, s chrastinami, s CinZemi, s poplatky, s robotami spravedlivejmi i*) se všemi lovy, s vo- dami tekutými i netekutými, s mezemi, s hrani- cemi, tak jakož k tomu mému dílu, svrchupsa- ným vsem, samo v sobě od starodávna záleží a vymezeno jest, tak jakž sem to sám držel a poží- val, nic tu sobě ani erbóm svým a potomkóm bu- dúcím práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko vkládá[m] a vpisuji ve dcky zemské Jetřichovi 2 Prusinovic a na Podstátě, erbóm jeho i budú- cím potomkóm jeho ku pravému dědictví, k drže- ní, jmění a požívanie. A kdež by mně, Jiříkovi, svrchupsané zbožie ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 5. Salomena ze Lhoty Jakubovi Šárovcovi z Sarova a na Krumsinë, najvysiemu hofrichtéri markrabství moravského, a jeho erbóm zbozie své vlastní, totiž jednoho člověka ve vsi Váža- nech blízko Boskovic jménem Pavla, což sem tu kdy měla, se vším příslušenstvím, s rolí, což jí tu v Vážanech mám, oranú i neoranů, s tým se vším příslušenstvím a panstvím, tak jakož jsem to sama držela a požívala, nic sobě tu, erbóm ani 3) Na okraji Jan z Žerotína. *) Za stal je přetrženo se panem. 5) i je nadebsáno nad mezislov. mezerou. f.2 

Strana 198
198 potomkóm svým na tom práva, panstvie ani kte- rého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zachová- vajíc, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, k jich jmění a požívaní. A kdež by mně, Salomeně, ten statek ve dckách svědčil, toho se odříkám a tiemto vkladem mo- řím. 6. Albrecht z Šternberka na Holešově Anmě = Boskovic, manželce mej, tři sta zlatých platu ročního, a to ve třech tisících zl. uh. dobrych na vsi Něčicích, na vsi Záhlimicích, ve vsi v Jaroňo- vicích)) ve vsi Kudlovicích, což tu na těch lidech mám a ku kvasickému panství přísluší, na vsi Tucapech, krom pustej vsi Pizdratic, kterážto ves k Holešovu přísluší. na svém vlastním dě- dictví a žádnému nezávadném, s lukami, s rybní- ky, s rybniščemi, s lesy, s ščepnicemi. s kury, s husmi, s vajci 1 se vSemi a v&elijakejmi duocho- dy spravedlivejmi, coż k tomu panství přísluší, ve dcky vkládá a vpisuje k jejímu věnnému prá- vu svobodnému a mocnému jejímu držení a uží- vaní. Příjemčí toho věna Jan starší a Jan mladší, synové moji, vším statkem jejich, což mají neb míti budú. Mřežován a na okraji Jan z Kunovic. 7. Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štem- berce knězi Benešovi?) probostovi, a všemu kon- ventu kláštera štermberského i s jich budücími potomky*) smóni faru hnojicki s kostelnimi po- dacími, s rolí, s platy, s požitky i užitky i se vše- mi k tej faře příslušejícími poplatky, a šest člo- věků s šesti purkrechty a s puol třetím lánem role v Perníčku,“) a rybníček, kterejž [jest] pod Říčí*) s lukú, kteráž nad tím rybníčkem i olším jest, a lúku u Lodenice*) vedlé fojtovy lüky, se vsemi robotami, tak jak sem ji sam drżel, a ku, kteráž slove Levina, nad rybníkem Pohořelým 1 s tym trnim, ktereż pod tá lukü jest, s rolí oranü i neoranü. s mezemi, s pahrbky, s lidmi CineZny- mi, s užitky, požitky i se vším plným panstvím, právem a příslušenstvím, jakožto svrchupsaná fara a lidé s purkrechty, s rolí v Perníčku, jme- novany rybníček, lúka nadepsaná od starodávna v svých mezech i každé zvlášče záleží a vymeze- nv jsü, nic sobé ani erbóm a budücím svym, pá- nom &temberskym, na tej svrchupsanej fare a li- dech jmenovaných a rybníčku, lukách pozuosta- vujíc ani práva, panství, vlastenstvie zachováva- jíce, než tak, jak sem sám držel, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, drže- ní a k dědičnému jich požívaní. *) Tak v orig. ?) Benešovi je nadepsáno. 3) / orig. potomkóm. 4) Tak v orig. Je to Brníčko (Uničov). 1516 XVIII 8. Kněz Beneš, probošt, a konvent kláštera štemberského Václavovi Berkovi z Dubé a z Lipé- ho na Štemberce a jeho erbóm smčnú ves Stádlo i s dvorem, kterejž lidé hnojitští pod plat drží, i s lukú, kteráž vedlé Stádla nám k dvoru našemu příslušela, a ves Dédinku, s roli oranu i neoranû, S lukami, pastvami, pastviśćemi, chrastinami, s mezemi, s pahrbky, s lidmi, činžemi platnými, s ro|botami, s užitky a požitky, s řekami i s bře- hy i se vším plným panstviem, právem a příslu- šenstvím, jakožto ty svrchupsané vsi a dvuor od starodávna v svých mezech i každé zvlášče záleží a vyměřeny jsú, nic sobě ani svým budůcím po- tomkóm, proboštóm, konventu ani tomu klášteru práva, panství, vlastenstvie nezachovávajíc, než tak, jakž jsme sami drželi, to všecko ve dcky vkládáme a vpisujeme ku pravému jmční. držení a dčdičnému jich požívaní. 9. Smil s Zástřizl 1 s svými erby Stiborovi z Zástřizl) strejci svému. a erbóm jeho puol vsi Medlova s jejím se vším příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel po otci svém, nic sobě tu práva. panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívaní. Přetrhán a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 10. Jiřík z Zástřizl a na Morkovicích i s svými erby Stiborovi z Zástřizl, strýci svému, a erbóm jeho puol vsi Medlova s jejím vším příslušen- stvím, tak jakž sem to sám držel po otci svém, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nepozůstavujíc ani zachovávajíc, to všecko vkládám a vpisuji ve dcky zemské k jmění a jich dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic). 11. Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štem- berce Johance z Boskovic, manželce svej, věna jejího šest set hřiven a XXV hřiven groší čes- kých širokých a nad to patnáste set zlatých uher- ských, což jsem výše nad věno vzal, na vsi Hno- jicích, i s rybníkem a na vsi Lužicích i se vším těch vsí příslušnostmi') ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činím se vším stat- kem svým, což mám neb míti budu. 12. Smil z Zástřizl Janovi Kobikovi s Opatova a na Majetíné a jeho budücím erbóm <puol tvrse Morkovic a polovici městečka Morkovic s puol dvorem morkovským i s kostelním poda- cím, půl vsi pustej Švábska, puol vsi pustej Skavska, ves Zliżany>/) ves Honetice, <ves *) T. j. pod dmešní Řídečí a u Německé Loděnicc; v orig. je však pod Říčí Psáno dohromady. 9) Zde je přetrženo i, asi se zamýšleného i erbóm. *) Na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. f.2v. 

Strana 199
t5 XVIII Dobroćkovice i s kostelním podacím,') ves Čísla- vice?) což tu mámž>, ves Zezborovice) což tu mám, ves pustú Chlum s vinohrady, s jich se vším příslušenstviem, s lidmi platnými i neplat- nymi, s roli oranń i neoranu, s lukami, past- vami, pastviščemi, s lesy, s háji, s lovy, s ho- ny, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutý- mi, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s mezemi, s hranicemi i s kostelním podacím, tak jakž sem to sám držel a požíval, se všemi požitky, tak jakž to svrchupsané zbožie od starodávna v svých mezech a hranicech vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenstvie na tom zbožie svrchupsaném i s erby svými nepozuosta- vuje ani zachovávaje, než to všecko zbožie, tak jakož se svrchu píše, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jmční, držení a k dčdičnému uží- vaní. A kdež by nadepsané které zbožie mnč, Smi- lovi, ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mo- řím a jeho se odříkám. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 13. Jan Kobík z Opatova i s svými erby Jiří- kovi z Zástřizl a na Morkovicích, jeho erbóm své vlastní zbožie a dědictví, totižto puol tvrze Morkovic a polovici městečka Morkovic s puol dvorem morkovským i s kostelním podacim, puol vsi pustej Skavska, puol vsi pustej Švábska i s jich se vším příslušenstvím kromě rybníka dol- mího jednoho, kterejž jest pod městečkem Mor- kovici, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí ora- nů i neoranů, s lukami, s pastvami, pastviSCemi. s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutymi i netekutymi, s potoky, s rybníky, s rybni&cemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakž jsem to sám držel a požíval od Smila, bratra Jiříkova, a zvlášče se všemi požitky v*) kterýchž se.koli vě- cech aneb kterak by zvláštními jmény jmenovány býti mohly, i se všemi jinými věcmi, tak jakož se svrchu píše, to zbožie od starodávna v svých me- zech a hranicech vymezeno jest, nic sobě tu prá- va, panství ani kterého vlastenství na tom zbožie svrchupsaném i s erby svými nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to vkládám a vpisuji ve dcky zemské ku pravému dědictví, jmění, poží- vaní a držení. 14. Jiřík z Zástřizl a na Morkovicích Janovi Kobikovi z Opatova a na Majetíně a erbóm jeho ves Dobročkovice s jejím se vším příslušenstvím a s kostelním podacím i s lidmi platnými i ne- 1) Od poslední závorky až sem přetrženo souvislou silnější čarou a temnějším inkoustem. Další škrt připo- míná jemnějším tahem a poněkud světlejším inkoustem přetržení sub 7) předchozí stránky. Byl tedy snad dvojí výmaz mimo třetí celkový. 1516 199 platnými, s dvorem, s dvořiskem, s roli oranû i neoranü, s lukami, pastvami, pastviščemi, s lesy, s háji, chrastinami, s vodami tekutymi i neteku- tými, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s meze- mi, s hranicemi, s mlýniščemi, tak jakož jsem to sám držel a užíval, se všemi požitky, tak jakož to svrchupsané zbožie od starodávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenství na tom zbožie svrchupsaném nepozuostavuje ani zacho- vávaje, než to všecko zbožie, tak jakž se svrchu píše, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jmění, držení a dčdičriému užívaní. 15. Stibor z Zástřizl i s svými erby Mikulášovi Čechovi z Hrádku a jeho erbóm své vlastní a dě- dičné zbožie, ves Medlov s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranů i neoranû, s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi i se všemi poplatky, s voda- mi tekutými i netekutými, s lesy, s háji, chrasti- nami, s robotami, se vším jiným panstvím a pří- slušenstvím, což k tej vsi od starodávna přísluší. s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a jest vymezena, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svým na tej vsi svrchupsanej nepozuostavuje ani kterého vlastenství zachová- vaje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému jich poží- vaní. 16. Jan Kobík z Opatova na Majetíně i s svými erby Vilémovi z Pernštejna a na Helfenštejně a jeho budücím erbóm «tvrz Prusy,) ves Prusy s dvory i s kostelním podacím, ves Zabokrky, ves Vá£any2,) ves Pavlovice 4 s tvrzí, «ves Boi- kuovky, ves pustá Tlustomasty2,) puol lánu v Pustiméfi, lán v pustej vsi Rośtitkóch, puol vsi pustć v Neustychu i s jich se vším příslušen- stviem, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí ora- nü i neoranü, s lukami, s pastviścemi, s pastva- mi, s lesy, s háji, s chrastinami, s mlýniščemi, s haltéři, s ščepnicemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakž sem to sám držel a užíval, a se všemi požitky i se všemi jinými věcmi, tak, jakož to svrchupsané zbožie od starodávna v svých me- zech a hranicech vymezeno jest, nic sobě práva, panství ani kterého vlastenstvie na tom zbožie svrchupsaném i s erby svými nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko zboží, tak jakož se svrchu píše, ve dcky vkládá a vpisuje ku pravé- mu jmění, držení a dědičnému užívaní. 2) Tak v orig. Jsou to Zdislavice a Zborovice. 8) v je nadepsáno nad řádkem. 4) T. j. Moravské Prusy. 5) Na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína. f.3v. 

Strana 200
200 Dědictvie na Bzenec.') 17. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravskej, lucemburské a sleské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme prošení od urozeného Michala Podmanic- kého = Podmanína, věrného našeho milého, aby- chom jemu, erbóm a budúcim jeho zámek a mě- stečko Bzenec se vším jeho a všelijakým příslu- šenstvím k dědictví dáti ráčili; k kterejžto prozbě pro službu jeho, kteréž*) nám platně a užitečně s svým bratrem činil a podnes činiti nepřestává, naklonění: jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomiem, mocí králevsků v Čechách a jakožto markrabie moravský témuž Michalovi, erbóm a budücím jeho dali jsme a tiemto listem dáváme jiz psany zámek a méstecko Bzenec s ves- nicemi, lidmi, dědinami, lukami, lesy, rybníky. mlýny, vinicemi, řekami, poplatky a požitky, což k témuž zámku a městečku Bzenci přísluší, nic ovšem nevymiňujíc ani pozuostavujíc, a to dě- dičně a věčně tak, aby týž Michal, erbové a bu- dúcí jeho se všemi jeho příslušnostmi i také s ce- lým a plným panstviem měli, drželi a jeho poží- vali dědicky tím vším právem a obyčejem jako jiní páni a rytíři v?) markrabstvie moravském svých zámkuov a městeček dědičných a svobod- ných požívají s jich příslušnostmi, a je dáti, pro- dati, zastaviti neb změniti a s tým aby učiniti mohli, což by se jim zdálo a líbilo jakožto s svým vlastním dědictvím, a to bez naší, budücích na- šich králuov českých a markrabí moravských 1 jiných všech lidí všelijaké překážky nynie i po věčné časy budúcí, přikazujíce hajtmanu, najvy- šiemu komorníku a sudím markrabství morav- ského nynějšícm i budúcím, věrným našim mi- lým, když byste koli požádání byli od téhož Mi- chala, erbuov neb budücich jeho, aby&te jim tento list ve dcky zemské vlozili a vepsati rozkázali bez zmatku a všelijaké odpornosti. A kdož by tento list s svrchupsaného Michala, dédicuov a budücích mél s dobrü vuolí, chcme, tomu aby příslušelo plné právo všech věcí svrchupsanych. Tomu na svědomie pečet náši králevsků k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně v tu neděli po svatém Vavřinci [13. srpna] léta božieho 7574 královstvie našich uherského X XTITI a českého XLIII. Poslové ke dckám tohoto vkla- du dání jsú od pana Jana z Pernštejna, pan Vá- clav Berka z Dubé na Štemberce a pan Heralt Kuna z Kunstátu. 1) Nadpis je psán rukou zápisu. 2) v je nadepsáno nad mezislov. mezerou. 3) Nadpis je psán touž rukou jako předchozí zápis. 1516 XVIII Dobrá vuole na ten list.?) 18. Jà,) Michal z Podmanína, 1 s svymi erby vyznávám tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzfí a nebo čtúce slyšeti budú, jakož mám list od najjasnějšícho krále pána, pana Vladislava, uherského, českého etc. krále a markrabie mo- ravského etc., pána svého milostivého, kterýmžto listem JKMt mné a erbóm mym a budücím po- tomkóm mym zámek a městečko Bzenec se vším jeho a všeliakým panstvím a příslušenstvím k dědictví jest mi dáti ráčil. Kterýžto list od JKMt: mně daný šíře a světleji v sobě všecko ukazuje a zavierá, v kterémžto od JKMti listu znamenitě toto stojí psáno: ktožby ten JKMti list ode mne, svrchupsaného Michala z Podma- nína, erbuov a budúcích mých s dobrů a svobod: nú vuolí jměl, že též plné právo k těm všem vě- cem v tom listu od JKMti zapsaným mieti má a bude jako já, nadepsaný Michal z Podmanína, erbové a budúcí mojí měli jsme. A protož já, na- hoře psaný Michal z Podmanína, i s svými erby dal sem a mocí listu tohoto dávám sám od sebe, od erbuov a budücích potomkuov svych plnü a svobodnü dobrü vuoli urozenému pánu JwWíkowi z Torysy a urozené paní Kateřině z Torysy tak, aby oní,“) pan Jiřík a paní Kateřina, i erbové a budúcí potomci jejich túž moc a plné právo k tém ke všem včcem, což se v tom listu od JKMti vypisuje. jako sem já sám, napfed psaný Michal z Podmanína, s erby a budücími svymi od J&KMti beze všeho umenšenie měli. Tomu na svědomie a pro lepší jistotu já, často psaný Michal z Pod- manína, pecet svü vlastní k tomuto listu dobrej vuole mej této s mým jistým vědomím dobro- volně přivěsiti sem rozkázal; a pro širší vědo- most a jistotu toho připrosil sem urozených pá- nuov, pana Albrechta z Šternberka a z Lukova a pana Hynka z Ludanic na Rokytnici a uroze- ných vládyk, pana Václava z Vitbachu a na Pa- vlovicích, pana Viléma z Vrchlabie a na Kuro- vicích, pana Jana z Lipultovic a na Ruském, pa- na Petra z Žeravic a na Bánově, že jsú pečeti své podlé mej k tomuto listu tejto dobrej vuole mej, sobě a erbóm svým bez škody, přivěsiti rozká- zali. Jenž jest dán a psán na Brumově v neděli před svatým Urbanem, papežem, léta od naroze- nie Syna Božieho tisícého pětistého patnáctého počítajíc [20. května 1515]. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 19. Krystof Kropáč z Nevědomie na Bzenci na místě Jana z Nevědomie, syna svého, odpor činí tomu vkladu, kdež Jiřík Tarczy s Torysy 3) Tento a následující zápis jsou psány jinou rukou a jiným inkoustem než většina zúpisů, touž jako zápisy č. 79—83 a 105—106. Viz tamt. 9) Tak v orig. f.4 

Strana 201
f.4v. XVIII sobě vkládá list královský na Bzenec s jeho pří- slušenstvím. 20. L« boZieho tisicého pétistého sedmnac- tého tu středu po svatých Třech'*) králích /7. ledna 1517] drzan jest sném v Olomůúcí skrze urozené pány: pana Jana z Pernštajna a na Tovačově, hajtmana, pana Ladslava z Boskovic, najvyšieho komorníka, pana Znatu z Lomnice, najvysieho sudieho markrabstvie moravského, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž sú seděli: kněz Stanislav, biskup olomúcký, p. Albrecht z Šternberka, p. Jiřík z Vlašimě, p. Heralt Kuna z Kunstátu, p. Arkleb z Boskovic, p. Vok Pňovský z Sovince, p. Václav Berka z Dubé, p. Heralt z Sovince, p. Petr z Žerotína, p. Jan z Žerotína, p. Hanuš z Biskupic, p. Jan z Kunovic; a z vládyk: Václav Pavlovský [z Vitbachu], Albrecht z Baště, Adam z Bačkovic, Jindřich Přepyský z Rychmburka a Vilém z Víckova. 21. Vok Pňovský z Sovince Heraltovi Pňov- skému z Sovince, bratru svému, a jeho erbóm rybník vřitovský a pñovského rybnika puol a dva haltéfe tu w Piíovic a najdolnéjsieho haltéfe puol též u Pňovic, se vším jejich právem a pří- slušenstvím, tak jakž jsem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým nepozuostavujíc, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich dě- dicství a k dědičnému jich užívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 22. Vilém Mládenec z Miličína a na Šumvaldě Jiříkovi z Vlašimě a jeho erbóm ve vsi Stříteží, totiž tyto lidi s jich příslušenstvím: Martina Dvořáka, Jana Tloušce, Matěje Šajbota; ve vsi Klopině tyto: Tlouščka, Jakuba Grusa, Strán- ský; ve Džbánově mlýn; ve vsi Veleboři Mar- tina Trčku, Jana Urbana; ve vsi Hradeců) Vaška Rahého, Poláčka, s lidmi platnými i neplatnými, s dvory, s roli oranû i neoranû, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s hora- mi, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s řekami, s břehy, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jeze- ry i se všemi užitky a požitky, kterejmiž se koli jmény jmenují, tak jakž to zbožie svrchupsané v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vymezeno jest, nic sobě tu na témž zbožie ani erbóm svým žádného práva, panstvie ani kterého 1) V orig. Trech. 2) Tak v orig. 3) Viz vklad č. 170 knihy XVII. 4) Nadpis je rukou písaře zápisu. 1516-1517 20I vlastenstvie nepozuostavujic ani zachovävajice, než to všecko zbožie nadepsané se vším jeho pan- stvím a příslušenstvím, tak jakž jsem to sám držel a užíval, svobodné a žádnému nezávadné. tak jakož se svrchu píše, ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji k mocnému, svobodnému a dědič- nému držení a požívaní. 23. Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvyšie komorník markrabstvie moravského, odpor činí tomu vkladu,®) kdež Jiřík z Vlašimě horu medel- ski sobě ve dcky zemské dědičně vložiti dal, že k tomu dědictví lepší právo mám než on, Jiřík. 24. Hynek z Zakřan a na Tučapech i s svými erby Vilémovi z Víckova a na Žeravicích a er- bóm jeho své vlastní a dědičné zbozie, puol usi Jenmišovic, tak jakž jsem to sám držel, s vino- hrady, desátkem vinnym, s rolí oranü i neorant, S pastvami, s pastviScemi, s lukami, s vodami tekutymi i netekutymi, s lesy, háji, s chrastina- mi i s těmi se všemi užitky, kterejch sem užíval a v držení byl, s mezemi, s hranicemi, jakž to v svých mezech a hranicích od .starodávna vy- mezeno a založeno jest, i se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu příslušelo a od starodávna přísluší, nic sobě tu a na tom práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuo- stavujíc, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému panstvie a dědicstvie. A kdež by mi ve dckách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. Z listu na Světlov vklad.*) 25. Joachym z Pibrštejna, Jitka z Lantštejna i s svými erby Buryanovi z Vlčnova a erbóm je- ho*) ves Záhořovice, puol vsi Nezdenic, <ves Vnorovy s kostelním podacím, s tvrziskem>>*) hrad Novej Světlov, městečko Bojkovice s kostel- ním podacím, s tvrziskem, ves pustů Městkov- sko, «ves Nedachlebice s turziskem i s tym, coz jsme v Zlámaném Újezdě drieli>,°) ves Luko- vice, ves pustá Řetechov, ves pustů Opatovice, ves Luhačovice, hrad pustý Starej Světlov, ves Pozlovice s kostelním podacím, ves Kladná, ves Žilín, ves pustu Staru Kladmi, ves Pretkovice, ves Provodov, hrad pustý Rysov, ves Hostětín, ves Pitín s kostelním podacím, ves pustý Lhotu, «ves pustů Hrozinkov>) ves Krhov, ves pustú Lhotu, ves Komni s kostelním podacím i s hradem pustým Zuvačovem, s dvory poplužný- mi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s mlyny, s mlýniščemi, s vodami teku- 5) Se znaménkem vynechání jest nadepsáno nad prvním řádkem zápisu. *) Na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 7) Na okraji J[an] z P[ern&tejna]. 8) Na okraji k tomu po druhé J[an] z P[ernstejna]. f.5 

Strana 202
f.5v. 202 tymi i netekutymi, s fekami, s potoky, s břehy, s rybniky, s rybniśćemi, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviśćemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s chrastinami, křovinami, s lovy, s ho- ny I s čižbami, s vinohrady, s desátky vinnými i se všemi užitky a požitky, kterejmiž se koli jmény jmenují, s mezemi, s hranicemi, tak ja- kož to zbožie v svých mezech a hranicích od sta- rodávna záleží a vymezeno jest, nic sobě tu na tom zbožie ani erbóm svým žádného práva, pan- stvie ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, to všecko ve dcky zemské vkládá- me a vpisujeme ku pravému jmění, držení a dě- dičnému užívaní. A což by nám kde ve dckách svědčilo, to všecko tímto vkladem moříme a to- ho se odříkáme. 26. Jiřík Kropáč z Nevědomie i s svými erby Vilémovi z Víckova a na Žeravicích a erbóm je- ho své vlastní zbožie, ves Osvětimany, s pustým kopcem, tvrziščem, s rolí dvorská, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s rolí oranü i neorani, s lu- kami, s kostelním podacím, s pastvami, s pastvi& čemi, s krčmami svobodnými vařecími, s užitky a se všemi plnými poplatky, s lesy, s chrastina- mi, s vodami tekúcími i netekucími, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, rybniščemi, s břehy a puol mlýna nad Jeni$ovici, s robotami vinohrad- nými na těch lidech [v] Osvětimanech a se vším plným právem, panstviem, což') k tej vsi Osvéti- manöm?) přísluší a od starodávna příslušelo, se vším jejím příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým a budúcím po- tomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje ani pozuostavuje, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dě- dicství, jmění, držení a k dědičnému užívaní. Mre£ován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 27. Jan z Domamyslic i s svymi erby Jetficho- vi z Prusinovic a na Potstáté, erbóm jeho 1 bu- dücím potomkóm lidi v Buchlovicich, a to v$e- cko, coż jest přišlo na muoj díl po nebožčíkovi Jindřichovi, otci mém z Domamyslic, a tak, jakž cedule dílčí ukazuje. A rozdíl se stal se") Jiříkem, bratrem mým z Domamyslic, s tým se vším, což k tomu dílu mému vsi Buchlovic od starodávna příslušelo a přísluší, i s kostelním podacím, s vi- nohrady i s desátky vinohradnými, s tvrzí, s dvo- rem, s újezdy, s lidmi platnými i neplatnÿmi, s rolí oranú i neoranů, s rybníky, s rybniščemi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s činžemi, s poplatky, s robotami spravedlivejmi i se všemi lovy, s vodami tekutý- mi i netekutymi, s mezemi, s hranicemi, tak jakž k tomu dílu mému svrchupsanej vsi samo v sobé 1!) V orig. ceż. 2) V' orig. OsvCtinanóm. 1517 XVIII od starodávna záleží a vymezeno jest, tak jakž jsem sám to držel a požíval, nic tu sobě ani er- bóm svým a potomkóm budúcím práva, panství ani kterého vlastenstvie nepozuostavuje ani za- chovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji ve dcky zemské ku pravému jeho dědicství. jmění, držení a požívaní. 28. Kateřina s Dalčic, Beneš a Vaněk, vlastní bratří z Koněpas, Ladslavovi z Boskovic a jeho erbóm tvrz Tatenici, ves Tatemici s kostelním podacím, s rychtúů zákupní, a vsi pusté: ves Ha- dovec s horami až po břeh řeky, kteráž slove Březná, ves Orlíkov, ves Sudinu i s dvorem po- plużnym, s roli oranu i neorani, s lukami, past- vami, pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami. s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užit- ky a požitky i se všemi poplatky, s řekami, s bře- hy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými. s jezery i se vším plným právem, panstviem a příslušenstvím, jakož to zbożie svrchupsané v svých mezech od starodávna zá- leží a vymezeno jest, nic sobě tu ani svým erbóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepo- zuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujem dědičně ku pravému jich držení a k dědičnému užívaní. A jestliže by to svrchupsané zbožie nám kde ve dckách svědčilo, toho se odříkáme a tímto vkla- dem moříme. 29. L« bozieho tisícého pétistého sedm- náctého ve čtvrtek po svatém Jané [25. éervna 1517] držán jest sněm v městě Olomúci skrze urozené pány, pana Jana z Pernštajna a na To- vačově, hajtmana markrabstvie moravského, pa- na Ladslava z Boskovic a na Třebové, najvyšího komorníka, pana Znatu z Lomnice, najvyšího sudího, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystři- ce, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Stani- slav, biskup olomücky, a urození páni: pan Al- brecht z Šternberka, pan Jifík z Vlasimé, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Jindřich z Lomni- ce, pan Vok Pfovsky z Sovince, pan Vaclav Berka z Dube, pan Heralt Přňovský z So- vince, pan Petr z Żerotina, pan Jan z Żero- tína, pan Hanuš Haugvic z Biskupic, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Václav Pavlovský z Vit- bachu, Albrecht z Baště, Martin Koberský z Dra- hanovic, Adam z Bačkovic, Jindřich Přepiský z Ryzmberka*) a Vilém z Víckova. 8) Za se je přetrženo panem. 4) V orig. Ryzimberka. 

Strana 203
f.6 XVIII Věno manželky p. Bočka.') 50. H ynek Bocek z Kunstátu a s Polnej Anně = Hradce, manželce svej vlastní, na svém vlast- ním a dědičném zbožie, na vsi Opatovicích, na vsi Brfové, na vsi Smolnej, na vsi Maloniné, na vsi Rudce, na vsi Rübaniné, na vsi SCechové, na vsi Lysicich, na vsi Drnovicich, coż tu mó, na vsi Zbraslavci, na vsi Tochobof*), na vsi Kumicich, na vsi Lhoté, na vsi Jetrichové”), na vsi Kunèi- né Vsi, na vsi Makové, na vsi Roseci, na vsi Ro- sitce, na vsi Oustupu, na vsi Sulikové, na vsi Pe- trové, na vsi Rudce, na vsi Hlubokej, na těch na všech svrchupsaných vsech, kteréž k zámku Kun- státu přísluší, i na jejich všech příslušenstvích a užitcích pět tisíc kop groší českých ku pravému jejímu věnu ve dcky zemské vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna činí sám se s tým se vším, což má nebo jmíti bude. Mr+eżovdn a na okraji J[an] z P[ernstejna]. O pana Bočka. 31. My, Karel, z bożie milosti kniże minsterber- ské v Slezi Oleśnickć a hrabć kladsky, pan z Kun- statu a z Poděbrad, a my, Prokop Zajímač, Heralt Kuna, Jan Kuna, Smil Kuna, Vilém Kuna, Ludvík Zajímač, páni s Kunstátu, jakož jest pana Hyn- ka Bočka z Kwunstátu, strýce našeho milého, řeč dosla, że by pan Zigmund Kuma, stryc a bratr náš, praviti mel, ać my tomu nevćfime, by to pravil, že by on, pan Hynek Boček, strýc náš a pravej Kunstát nebyl, ale Ze jest se nam po bábé v rod vpletl. I my, nahoře psané kníže a páni z Kunstátu vyznáváme, Ze my jeho za pravého Bočka a krevního strýce našeho jmáme, poně- vadž předek náš, král Jiří slavnej*) paměti, před- ky jeho za pravé Bočky a krevní strýce + jiní předkové náši držali a za pravého strýce měli, kdež se to v klášteře našem Žďáru okázati muože od tří set let, že předkové náši předky jeho za pravé krevní strýce jměli a drželi; a my jeho též máme a držíme. A to jsme vyznali před panem hajtmanem a před pány v plném soudu markrab- stvie moravského. 32. Kateřina a Johanka, sestry vlastní z Lez- nice, Václavovi Pavlovskému z Vitbachu a jeho erbóm ves náši vlastní dědičnů Oprostovice se dvorem poplužným, s roli oranû i neoranû, s lid- mi platnymi i neplatnymi, s robotami, s tinzemi i se všemi poplatky, s lukami, s pastvami, s past- viščemi i se všemi užitky, kterejmiž koli jmény jmenovati se mohü, s lesy, s háji, s mezemi, s hranicemi, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstviem, jakž ta ves v svejch mezech a hranicech vymezena od starodávna jest, záleží, tak jakž jest to otec náš 1) Nadpis tohoto i následujícího zápisu jsou psány ru- kou písaře zápisů. 1517 203 držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zacho- vávajíc, ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravé- mu jich dědičnému držení a požívaní. 33. Záviše z Kokor 1 s svými erby Kunšovi a Vilémovi, bratřím vlastním z Vrchlabie, erhóm a potomkóm jich své vlastní zbožie a dědicstvie, ves Pfestaviky s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesem, kterejž slove Chlum, což jeho k tej vsi Přestavlkóm a k tomu dvoru přísluší, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užit- ky a požitky i se všemi poplatky, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stviem, jakož to zbožie svrchupsané od starodáv- na v svých mezech a hranicech záleží a jest vy- mezeno, nic sobě ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje, tak jakž jsem to sám držel, to všecko ve dcky vkládám ku pravému dědicstvie a užívanie. 54. Jindřich 2 Zástřizl Pročkovi s Zástřizl a na Ždámicích a Janovi z Zástřizl, bratranci jeho, a jich erbóm své vlastní zbožie a dědicství, ves Vétefov s dvorem, s roli oranń i neoranń, s lu- kami, s pastvami, s pastviślemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky i se všemi poplatky, s vodami tekücími i netekücími, s rybníky, s rybniscemi, s jezery, potoky, s vinohrady a desátky vinnými i se vším plným právem, panstviem a příslušenstviem, ja- kož ta svrchupsaná ves v svejch mezech a hrani- cích záleží, vyměřena a zamezena jest, nic sobě tu ani erbóm a budücím potomkóm svym práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje a nepozuostavuje, to v$ecko vkládám a ve dcky zemské vpisuji k jmění, držení a k dědičnému užívaní. 35. Hynek z Zakřan a na Tučapech Hedvice 2 Bruzovic, manżelce svej milej, ku pravému je- jímu vénu na vsi Tučapech na lidech svých svo- bodných a žádnému nezávadných vkládám a vpi- suji ve stu kopách groší věna jejího deset kop groší platu ročního ku pravému jejímu vénnému právu. A příjemčím sám se činím se vším stat- kem svým, kterejž mám aneb míti budu. 36. Jiřík z Kokor i s svými erby Vilémovi z Víckova a jeho erbóm své vlastní a dědičné zbožie, totižto tvrz s dvorem Cetochovice, ves Cetochovice, ve vsi Roscíné, coz sem tu držel, ve vsi Chomütovicich, co sem tu dräel, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani, 2) Tak v orig. Jsou to Touboř a Bedřichov. 3) Nadepsáno nad přetrženým dobrej. f.6v. 

Strana 204
f? 204 s lukami, s pastvami, s pastviśćemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekúcími i netekúcími, s rybníky, s haltéři, s mlýny, s bře- hy, s horami vinohradnými i s desátky vinnými i se všemi užitky a plným právem a panstviem, což k tomu zbožie od starodávna příslušelo a přísluší, se vším a všelijakým příslušenstvím, jakž sem to sám držel, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje a nepozuostavuje, to všecko vklá- dám ve dcky ku pravému dédicstvie a panstvie, k jmění a dědičnému držení. Mřežován a na okraji J[an] z Per[nstejna]. 37. Jan z Kunovic a na Uherském Brodě i s svými erby Jetřichovi z Prusimovic a na Pot- státě, erbóm jeho i jeho budücím potomkóm své vlastní zbožie a dédicství, totiz tvrz Tršice se vsí též Tršicemi, s dvorem a s kostelním podacím, ves pustá Otěhřiby s dvorem, druhů ves také pust Biel) ves Zákfovice, v kterejZ jest puol manstvie a puol dédicstvie i s dvorem a ves Zá- těš | s dvorem i s lesy, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s poplatky, s robotami, s rolí oranü i neoranü, slukami. s pastvami, s pastvis- čemi, s horami, s doly 1 $ dolinami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s loviśćemi, s Giżbami, s vodami tekutymi i netekutymi, s řekami, s bře- hy, s rybníky, s rybniśćemi, s haltéfi i s Jinym se vším příslušenstvím a panstviem, což k tej tvrzi Tršicím a k těm vsem a dvoróm od stara- dávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranice- mi, tak jakž to zbožie svrchupsané v svej[ch] mezech a hranicích záleží a jest od starodávna vyměřeno, i se vším jiným právem, panstviem a příslušenstviem, tak jakož jsem to sám držel a požíval. nic tu sobě ani svým erbóm, ani potom- kóm budúcím na tom práva, panstvie ani které- ho vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji ve dcky zemské k jeho pravému dědicství, jmění, držení a poží- vaní. MieZovän a na okraji Jan Kuna [z Kunstätu]. 38. Hynek Kusý z Mukoděl Ladslavovi z Bos- kovic a na Trebovej, najvysiemu komorniku markrabstvie moravského, a jeho erbôm své vlastní a dědičné zbožie ve vsi v Borotíně se dvorem, s lány, s lidmi platnými i neplatnými, osedlymi i neosedlými a v pustej vsi Nejrovci, což sem tu měl, se vším příslušenstviem, s lesy, s háji, s chrastinami, s potoky, vodami stojatými i tekúcími, s rolími, s mezemi, s lukami, s past- vami, s hranicemi i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakož jsem to sám držel a požíval, nic sobě tu ani erbóm svým nepozuo- !) e je tu nadepsáno nad i. ?) Datwm neudáno, je to první soud v тосе. 1517-1518 XVIII stavujíc, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a jich dědičné- mu užívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 39. Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvyšie komorník markrabstvie moravského, s svými er- by Matiásovi z Vimperku a erbóm jeho své vlastní zbožie a dědicstvie, tvrz pustú Borotín, ves Borotín, což sem tu sám měl, ves pustú Nej- rovec s dvorem popluzním. s rolí oranü i neora- nü, s lukami, s pastvami, s pastviśćemi, s hora- mi, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovi- nami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hra- nicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robota- mi, s užitky, požitky i se všemi poplatky, s voda- mi tekúcími i netekúcími i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstviem, jakož to zbožie svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a jich dědičnému požívaní. Mreżovdn a na okraji Krystof z B[oskovic]. 40. Liu bozieho tisícého pétistého osm- náctého [kol 6. ledna r518]*) drzán jest sněm v městě Olomůúcí skrze urozené pány: pana Jana z Pernštajna a na Tovacové?) hajtmana, pana Ladslava z Boskovic etc., najvyšího komorníka, pana Voka Pňovského z Sovince na místě pana Znaty z Lomnice, najvyšího sudího, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli kněz Stanislav, biskup olomücky, a urození páni: p. Jan z Lipé- ho, najvyší maršálek královstvie českého, p. Al- brecht z Šternberka, p. Jiřík z Vlašimě, p. He- ralt Kuna z Kunstátu, p. Arkleb z Boskovic, p. Václav Berka z Dubé, p. Heralt Pňovský z So- vince, p. Petr z Žerotína, p. Jan z Žerotína, p. Hanuš Haugvic z Biskupic, p. Jan z Kunovic; a z vládyk: Martin Koberský z Drahanovic, Adam [z] Bačkovic, Jan Kobík z Opatova, Vilém z Víc- kova a Proček z Zástřizl. 41. Václav z Ořechového, sudí práva menšieho v Olomüci, lilémovi z Víckova na Cetechovi- cích? erbóm jeho své vlastní dědičné zbozie, puol vsi Jemisovic s mlýnem, tak jakž sem to sám držel, s vinohrady, s desátkem vinným, s rolí oranü i neoranü, s pastvami, s pastviácemi, s lu- kami. s vodami tekücími i netekücimi, s lesy. s háji, s chrastinami a s těmi se všemi užitky. kterejchż sem użival a v drzeni byl, s mezemi, 3) И orig. Tavacové. 

Strana 205
f.7v. XVIII s hranicemi, jakož to v svých mezech a hrani- cích od starodávna vymezeno a založeno jest, 1 se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tej puol vsi od starodávna přísluší, nic so- bě tu a na tom práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc, to všecko ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji k jmění a k dědičnému držení. A komuž by ve dckách kde svědčilo, to tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 42. Jan, Jakub, Pavel, bratří vlastní Korytní- kové, Janovi z Pernštejna na Tovačově, hajtma- nu markrabstvie moravského, erbóm a dědicóm jeho dvuor svuoj dědičný, žádnému nezávadný, kterejž jest v Předmostí, s rolí oranů i neoranů i se vším a všelijakým jeho příslušenstvím, kte- rejmiż se kolvěk jmény jmenovati muože, což k tomu dvoru od starodávna příslušelo a pří- sluší, jakož v svých mezech a hranicích zameze- no jest, nic sobě tu na tom dvoře ani potomkóm svým nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujem k vlastnímu jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by komu kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mo- řím[e]. 43. Jiřík Tarczy s Thorysy i s svými erby Mi- chalovi z Podmanina a z Bystřice, jeho erbóm a budücim potomkóm své vlastní dědicství a zboží, totiž hrad Brumov, městečko Brumov s kostel- ním podacím, s dvorem, městečko Klobúky s ko- stelnim podacim i s myty, ves Bylnici i s mýtem, ves Ščítnú, ves Rokytnici, ves pustů Vlář, ves pustů Kuchavec, ves pustà Mirinsko, ves Hré- dek, ves Hormí a Dolní Mladotice, ves Vrbéčtice, ves Lipinu, ves Smolinu, ves Čichov, ves Lačnov, ves Lidče Kostelní i s kostelním podacím, ves Lužnů, ves pustúů Lomnůú i s mlýnem, hrad pustý Pulčiny, ves pustúů Pulčiny, ves Střelnů i s mý- tem, ves Ščudlov, ves Příkazy)) ves Poteči, ves Návojné, ves Lhotu Malú, ves Nedašov 1 s mý- tem, a manství dolepsané: tvrz a ves Popuov Keř") a dva lány v Bánově, tvrz a ves Jestřebí, ves Mirošov manskú — ty tři vsi jsúů dědičné manství k zámku Brumovu — i se všemi jinými many, kteříž jsú službami povinni k zámku Bru- movu podlé vejsad svých, s dvory poplužnými, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i ne- oranü, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s řekami, s potoky, s břehy, s ryb- níky, s rybniščemi, s robotami, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s ho- ny, s čižbami i se všemi užitky a požitky, kterej- miž se koli jmény jmenovati mohú, s mezemi, 1) T. j. Valašské Příkazy. 2) Je to dnešní Popov. 1518 205 s hranicemi, tak jakž to svrchupsané zbožie v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vymezeno jest, nic sobě tu na témž zbožie a dědictví ani erbóm svým žádného práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, a tvrz Slavičín s dvorem i s mlýnem i s rybníky k tomu příslušejícími, městečko Sla- vičín s kostelním podacim, ves Lipovń, manstvie kostela olomúckého, to mám také a slibuji podlé práva manského zpraviti a v knihy") manské vlo- žiti, to všecko nadepsané zbožie se vším jeho príslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a uží- val, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu dědicství a manství, k jmění, držení a k dě- dičnému požívaní. 44. Jiřík Tarczy z Thorysy i s svými erby Mi- chalovi z Podmanina i jeno erbóm a jeho budi- cim potomkóm zbožie své vlastní a dědičné, totiž puol tvrze Bzence a puol hradu pustćho a s tu polovicí městečka Bzence s puol mýtem, kteréž sem držel, se dvorem, s polovicí s kostelním po- dacím a s puol městečkem Vracova, se dvorem, s polovicí s kostelním podacím, puol vsi Olšovce, s puol vsi Surovína, s puol vsi Hostějova i ty lidi, kteréž v Vlkoši mám, s polovicí s kostelním podacím i s tým právem dědičným, kteréž na druhú polovici Bzence mám, s dvory poplužný- mi, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami teku- tými i netekutými, s Moravú, kteráž k mej polo- vici Bzence prísluší, s břehy, s rybáři, s rybníky, s rybniščemi, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s dúbravami, s luhy, s lesy, s chrastěmi, s | chrastiščemi, s vinohrady i s desátky vinnými i obilnými, s lovy, s hony, s čižbami i se všemi užitky a požitky, kterejmiž koli jmény jmenovány býti mohů, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to svrchupsané zbožie v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vymezena jsú, nic sobě tu na tom zbožie a dě- dicství ani erbóm svým žádného práva ani*) pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všicko zbožie nadepsané se vším jeho panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému užívaní. Přetrhán a na okraji f.7 v. i f.8 J[an] z Plernštejna]. 45. Kristof Kropáč z Nevědomie a na Bzenci na místě Jana, syna svého z Nevědomie, tomu vkladu, který[m]ž Jiřík Tarczí z Thorysy panu Michalovi z Podmanína hrad Bzenec s jeho pří- slušenstvím klade, odpor činí. 46. Hynek Miňovský z Lazník Kláru z Krso- 3) V orig. knijhy. +) Za ani je přetrženo k[terého]. f.8 

Strana 206
f.8v. 206 vic, máteř svů, Mikuláše z Pribiňova, otčima svého, přijímám na pravej spolek na ves Uhřice a na to, coż ve Zdislavicich mám. MreXován a na okraji J[an] z Per[n&tejna]. 47. Buryan z Vlčnova a na Novém Svétlové i s svými erby Heřmanovi z Vojslavic a na Veselí a jeho erbôm a budûcim potomkém zbozie vlast- ní a dědičné, totiž ves Vnorovy s tvrzí pustú, s dvorem, s kostelním podacím, s krčmami vaře- cími a ves Spinek, což tu mám, s jich se vším příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatnými, s dvory pustymi i osedlymi, s rolí oranü i neora- nü, s ospy, s kury, s vajci, s lukami, s pastvi&ce- mi, s pastvami, s vrchy, s doly, s horami vino- hradnymi, s mezemi, s hranicemi, tak") jakż sem to od pani Jitky z Lanistejna a od pana Joachy- ma z Pibrstejna drzel a požíval, se všemi požit- ky, użitky a duochody, v kderejchż se koli vč- cech aneb kterak koli zvláštními jmény jmenová- ny a shledány mohly býti, i se všemi jinými věc- mi, tak jakž to svrchupsané zbožie od starodávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbozie svrchupsaném i s erby a budücími potomky svymi nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko zbožie ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dédiénému uZzí- vaní. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 48. Ano Domini 1518 v pátek po svatém Janě [25. června 1518] držán jest sněm skrze uro- zené pány: pana Jana z Pernštajna, hajtmana, pa- na Ladslava z Boskovic a na Třebové, najvyšího komorníka, pana Voka Pňovského z Sovince, najvySiho sudího, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kte- rémž jsú seděli: duostojny v Boze pán, pan Sta- nislav, biskup, pan Jan z Lipého, | najvyší mar- šálek království českého, p. Albrecht z Šternber- ka, pan Jiří z Vlašimě, p. Heralt Kuna z Kun- státu, p. Václav Berka z Dubé, p. Vilém Kuna z Kunstátu, p. Heralt Pňovský z Sovince, p. Petr z Žerotína, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Albrecht z Baště, Adam z Batkovic, Jan Kobik z Opatova a Vilém z Víckova. 49. Vilém Mládenec z Miličína na Šumvaldě i s svými erby purgmistru a radě města Uničova své vlastní zbožie a dědičné, totiž lidi své v Zad- ni Sokolomi, zejména tyto: Martina Rosného, Jana Hronka, Šimona, Juru, Jana Řečníkova, Václava Haluzova, Benešku, vdovu, Vávru, foj- ta, Šimona, Martina, starého krčmáře, Vávru 1) Zde je přetrženo slem]. 2) Tak se opakuje v orig. 1518 XVIII Jančova, Jančovu vdovu, Holého, zahradníka, i se vším příslušenstvím a panstviem, což k těm lidem mým svrchupsaným od starodávna příslu- ší, s rolí oranń i neoranü, s platy peněžitými i nepeněžitými, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s vodami tekutými i netekutými, s břehy, s mlýny, s mlýnišči, s mlýniščemi,“) s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s horami, s dolinami, s pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to svrchupsané zbožie na těch lidech od starodávna jest vysazeno a v svejch hranicích záleží, se vším plným právem a panstvím, tak jakož jsem to sám držel a toho požíval, a zvlášče se všemi požitky, v?) kterejchž jsú kolvěk věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti, i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zbožie a lidem mým svrchupsaným přísluší, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm tu práva, panství ani vlastenství žádného nepozuostavuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. 50. Vilém Kuna s Kunstátu Janovi Zajíčkovi se Zborovic a erbóm jeho své vlastní zbožie a dědictví, šest člověků ve vsi Lískách a jeden län, kterejž leží ve vsi pustej ve Bzinku, a sedm člo- věků a mlýn osmý ve vsi Lískách, to všecko své právo opravní, jakž páni Lukovščí, předkové mo- ji, na tom měli a drželi a já po nich, nic sobě tu nepozuostavuje, se vším příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastviščemi i s pastvami, s lesy, s há- ji, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutý- mi, s potoky, s rybniščemi, s mezemi, s hranice- mi, tak jakž sem to sám držel a požíval, a zvlášče se všemi požitky, v kterejch se koli včcech aneb kterak by zvláštními jmény mohly jmenovány býti, i se všemi jinými věcmi, jakž to svrchupsa- né zbožie od starodávna v svých mezech a hrani- cech vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbožie svrchu- psaném dědičném i opravním i s erby svými ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jmění, držení a dě- dičnému užívaní. 51. Buryan z Vlčnova Janovi z Kunovic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, tvrz a ves Veletiní") s mlýnem, ves Hradčovice a ves Vič- nov s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s dvorem, s kostelními podacími, s rolí oranú i neoranú, s robotami, s ospy, s kury, s vajci, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s vinohrady, s desátky vinohradnými, 3) v je nadepsáno nad mezislovní mezerou. 4) Tak v orig. f.9 

Strana 207
XVIII s háji, s chrastinami, s trninami, s luhy, s řeka- mi, s potoky tekutymi 1 netekutymi, s doly, s me- zemi, s hranicemi i se v&elijakymi uZitky a po- platky a duochody, v kterejchz se kolvék vécech aneb kterak koli zvláštními jmény jmenovány a shledány mohly by býti. i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami k těm lidem v těch vsech nahoře psaných příslu- šejícím, tak zúplna a v celosti, jakož to svrchu- psané zbožie od starodávna vyměřeno a okršleno jest, tak jakž jsem to svrchupsané zbožie sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenství na tom zbožie svrchupsaném i s erby a budúcími potomky svými nepozuosta- vuje ani zachovávaje, než to všecko zbožie, tak jakž se svrchu píše, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědič- nému požívaní. 52. Jan Onšík z Bílkovic i s svými erby Ber- nartovi z Zástřizl a jeho erbóm své vlastní zbo- žie a dědičné, tvrz Ořechové a ves celů Ořechové a ves pustú Loščice i s dvorem i s ščepnicí, s ko- stelním podacím, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranů i neoranů, s činžemi, s užitky, po- platky, s lukami, s lesy, s dńbravami, s chrastmi, s chrastinami, s vodami tekutymi i netekutymi, s pastviščemi, s trávníky i s jiným se vším pří- slušenstvím, což k tej tvrzi a k tomu dvoru od starodávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ty vsi a to panství od starodávna vymezeno jest a v svých hranicech záleží, a tak, jakož jsem') sám užíval a požíval a držel, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlasten- ství nezachovávaje na tom ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládá“) a vpisuje ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 53. Kateřina z Prosínek Václavovi z Vitbachu a jeho erbóm dvuor svuoj vlastní dědičný a svo- bodný ve vsi Prosínkách s rolí oranů i neoranü, s lesy, s vodami, s potoky, trávníky i se vším plným právem a příslušenstvím, což k tomu dvo- ru od starodávna přísluší, nic sobě tu ani svým dětóm na tom dvoře práva ani kterého vlasten- ství nepozuostavuje, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědičnému držení a požívaní. 54. Vilém Mládenec z Miličína i s svými erby Vokovi Pňovskému z Sovince a erbóm jeho puol fojtství ve vsi Rudě) kteréž jsem měl s Vokem Pňovským z Sovince, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu puol fojt- ství od starodávna příslušelo a přísluší, tak ja- kož toho puol fojtství od starodávna v svejch 1) Tak změněna slovesná osoba v orig. ?) T. j. v Německé Rudě. 1518 207 mezech a hranicech záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak úplně a mocně, jakož jsem to sám užíval a držel, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, ani žádnému jinému člověku žádné- ho práva ani panství, ani kterého vlastenství ne- pozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji směnú ve dcky zemské ku pravému jeho dědictví a dědičnému užívaní. A jestliže by mi to kde ve dckách svědčilo, toho se tímto vkladem odříkám. 55. Vok Pňovský z Sovince Vilémovi Mláden- covi z Miličína a erbóm jeho Ondru, člověka svého ve vsi Rudě, a puol pustiny, kterůž jsem měl s Vilémem Mládencem, a pustinu, kteráž le- ží podlé Petrovej, a Jakše a dvě pustiny, kteréž leží pod Venclem, se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, což k tomu purkrechtu a k těm pustinám od starodávna příslušelo a pří- sluší, tak jak ten purkrecht a ty pustiny od sta- rodávna v svých mezech a hranicech záleží a vy- mezeny jsú, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak úplně a mocně, jak sem to sám požíval a držel, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, ani żadnemu jinému člověku žádného práva ani panství, ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji směnú ve dcky zem- ské ku pravému jeho dědicství a dědičnému uží- vaní. A jestliže by mi to kde ve dckách svéd- čilo,*) toho se odříkám. 56. Aleš z Švábenic i s svými erby Žofce ze Zdětína, manželce svej vlastní, na svém vlastním zbožie a dědicství nezávadném a svobodném, to- tizto na vsi Hluchově, na vsi Přemyslovicích, na lidech, na lesích, na rybnících i na tom na všem zbožie, což k tomu od starodávna přísluší, puol osma sta zlatých dobrých uherských ku pravému jejímu věnu ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčím sám se činí se vším statkem svým, kterýž má neb míti bude. Mřežován a na okraji Lad[sla]v [z Boskovic]. 57. Bernart z Zástřizl i s svými erby Bartolo- méjovi z Cachtic na Ořechovém a erbóm jeho své vlastní zboží a dědičné, totiž tvrz Ořechové a ves celů Ořechové a ves pusti Loślice s dvo- rem i s ščepnicí, s kostelním podacím, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranů i neoranü, s CinZemi, s užitky, poplatky, s lukami, s lesy, s dúbravami, s chrastmi, s chrastinami, s vodami tekúcími i netekücimi, s pastviščemi, s trávníky i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi a k tomu dvoru od starodávna přísluší, s meze- mi, s hranicemi, tak jakž ty vsi a to panství od 3) V orig. svědčiho. f.9v. 

Strana 208
f.10 208 starodávna vymezeno jest a v svých hranicích záleží, tak jakož jsem sám užíval a požíval a držel, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Půta z Ludanic na místě pana Jana z Žerotína. 58. Mandalena z Vinperku Jana se Ptení, man- žela svého, na ves Borotín, na ves pustú Nejro- vec i na to na všecko, což mám a k čemuž právo mám neb míti budu, přijímám na pravej a jedno- stajný spolek. 59. Ladslav z Boskovic a na Třebové, najvyšie komorník markrabstvie moravského, Kateřině z Dalčic, Benešovi a Vankovi Krčmóm, bratřím vlastním z Koněpas, synóm jejím, a jich erbóm své vlastní zbožie a dědicství, totižto ves Stu- dénkw) s dvorem popluznym, s rolí oranů i ne- oranú, s lidmi platnými i neplatnými, s horami, s doly, s lesy, háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybnišče- mi, s vodami tekutými i netekutými, s lovy, s ho- ny, s čižbami i se všemi užitky a požitky, kterej- miž se koli jmény jmenují, i se vším plným prá- vem, panstvím a vlastenstvím, tak jakž jsem to sám držel a toho požíval, nic tu sobě na tom zbožie ani erbóm svým práva, panství ani kte- rého vlastenstvie nepozuostavuje ani zachováva- je, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpi- suji k pravému jich jmění a držení a dědičnému užívaní. A kdež jest to svrchupsané zboZie od staradávna k Zábřehu manstvie bylo, z toho manstvie je jakožto dědičný pán Zábřeha vyní- mám a vysvobozují. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 60. A amo Domini 1519 při času Svieček [6. ledna 1519] držán jest sněm skrze urozené pány: pana Jana z Pernétajna, hajtmana, pana Ladsla- va z Boskovic, najvysiho sudieho markrabstvie moravského, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na němž jsû seděli: duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, pan Albrecht z Šternberka, pan Jiří z Vlašimě, p. Heralt Kuna z Kunstátu, p. Ark- leb z Boskovic, p. Václav Berka z Dubé, p. Jin- dfich z Lomnice, p. Vilém Kuna z Kunstátu, p. Heralt Pňovský z Sovince, p. Petr z Žerotína, p. Jan z Kunovic; a z vládyk: Albrecht z Baště, Adam z Bačkovic, Jan Kobík z Opatova, Vilém z Víckova a Proček z Zástřizl. 61. Anna z Vitbachu Jana Fichného z Pačla- 3) T. j. Horní Studénku. 1518-1519 XVIII vic, manZela svého, na ves Kladníky a ves pustu Olbramice, dédicství své, i na to na všecko, což mám neb míti budu, přijímám na pravej a jedno- stajný spolek. 62. Vilém Kuna z Kunstátu Lidmile z Dubé a z Lipého, manželce Smila Kuny, bratra svého, věna jejího tisíce kop groší širokých na městečku Fryštáku, Horní a Dolní Vsi, na vsi Kostelci, na vsi Ščípě, na vsi Lukovečku, kterejž slove Úrov- mě, s jich vším příslušenstvím ve dcky vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činí stat- kem svým, což jeho má neb míti bude. 63. Vilém Kuna z Kunstátu na klášteře Smil- hajmu i s svými erby Vilémovi a Kunšovi, bra- třím vlastním z Vrchlabie, erbóm a potomkóm jich své vlastní zbožie a dědicství, dvuor, kterejž, slove Probickej, s rolí oranú i neoranü, s luka- mi, s pastvami, s mezemi, s pastviščemi, s hony, s lovy i s tým se vším plným právem a panstvím, jakož ten dvuor svrchupsany od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymě- řen, nic sobě ani erbóm svým práva a panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám ku pravému jmění, držení a k jich dědičnému požívaní. 64. Margeta z Myslibořic Petra z Vlachovic, manžela svého, na ves Pivín, což tu v tej vsi má a což jí příleží, i na kostelní podací též také, což má aneb míti bude, přijímá na pravej a jedno- stajný spolek. 65. Zygmund s Ludamc i s svými erby Jiří- kovi z Kokor a erbóm jeho své vlastní zbožie, ves Dobromilice s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s potoky i s ko- stelním podacím i s tým se vším, což jsem tu v Dobromilicích držel a co k tej vsi nyníčko pří- sluší, tak jakž sem to sám držel a požíval, se vším panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství nezachovávajíc a ne- pozuostavuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. 66. Václav z Žerotína a Anna z Zahrádky Ja- noví z Kunovic a erbóm jeho i potom[kóm] bu- dúcím své vlastní zbožie a dědicství, vsi Kvačice a Chylce s lidmi platnými i neplatnými, s činže- mi, s dvorem, s kostelním podacím, s rolí oranů i neoranü, s robotami, s ospy, s kury, s vajci, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s vinohrady, s desátky vinohrad- nými, s háji, s chrastinami, s trninami, s kusem luhu, s řekami, s potoky tekutými i netekutými, s doly, s mezemi, s hranicemi i se všelijakejmi užitky, poplatky a duochody, v kterejchž se koli f.10 v. 

Strana 209
f.11 XVIII věcech aneb kterak koli zvláštními jmény jmeno- vány a shledány mohly by býti, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami k tém lidem v Kvačicích a Chýlcích příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakož to svrchupsané zbožie od staradávna vyměřeno a okršleno jest, tak jakž jsme to svrchupsané zboží sami drželi a požívali, nic sobě tu práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie na tom zbožie svrchupsaném i s erby a budücími potomky svý- mi nepozuostavujic ani zachovavajic, než to vše- cko zboží, jakž se svrchu píše, ve dcky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému a dědičnému jich jmění, držení a užívaní. 67. Ladslav z Boskovic, najvyší komorník markrabství moravského, Jakubovi z Šarova a jeho erbóm kus lesu, kterejž byl k Vicovu, pod Oklikvami po hranice boskovské a po cestu, kte- ráž jde od Lipové k Stínavě, po Črtů Hrádek a horu Kadidlná a po Zleb Rendov až na pole hra- diské a po Malochovec po hranice boskovské, ve dcky vkládám a vpisuji. 68. Petr Kuželík z Žeravic Ščasinému z Sko- rotína a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědic- ství, tvrz Bánov s dvorem, ves Bánov s kostel- ním podacím a s mýtem, tu od starodávna usa- zeným, s krčmami vařecími i s právem šenkov- nim, ves BystFicku') s krčmami vařecími, s vino- hrady a desátkem vinným, ves pustu Lhotu, mlýn pod Ordějovem, s lidmi platnými i neplat- nými, s mlýny, s mlýniščemi, s rolí oranů i ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastviácemi, s ho- rami, s vodami, s lesy, s háji, s chrastinami, s doubravami i s témi se vSemi svobodami, kte- rejchz sem sám užíval, s rybníky, s rybni&cemi, s fekami, s potoky tekücími i netekücími, s platy penéZitymi i nepenéZitymi, s robotami, s uZitky i se všemi poplatky, kterejmi koli jmény jmeno- vány býti mohů, s mezemi, hranicemi, tak jakž to zboží v svých mezech a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno, i se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívaní. Mřežován a ma okraji J[an] z Pl[ernštejna]. 69. Jiří z Vlašimě a na Úsově, podkomoří markrabství moravského, i s svými erby do mě- stečka Úsova k špitáli na polepšení živnosti a po- třeb chudým ves svů dědičnů Stavemici s lidmi platnými i s jejím se vším příslušenstvím krom mýta, kteréž k zámku Úsovu přísluší, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému toho špi- tále dědicství, jmění, držení a k dědičnému uží- 1) Je to dnešní Bystřice pod Lopeníkem 2) Tak změněna gramat. osoba v orig. 1519 209 vaní. A poručníky tej vsi k zpravování tomu špi- táli činím fojta a konšely městečka Úsova, ny- nější i budúcí. 70. Jan z Švábenic a na Laškově Barboře z Šalše, manželce svej, devět set zl. dobrých uher. věna jejího na svém vlastním zboží, na tvrzi Laškově i na dvoře i na vsí Laškově, což tu držím a na vsi St/íZové a na puol Lidéřově s jich se vším příslušenstvím i-na lesích ve dcky vkládá?) a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se Cinim®) se vším statkem svým, kterejž mám aneb míti budu. Mřežován a ma okraji Jan |z] Žerotína. 71. Petr Šedík z Kunčiny i s svými erby Lad- slavovi z Boskovic, najvyšiemu komorníku mar- krabství moravského, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totižto ves Lubník s kostelním podacím?) a ves pustú Šwmvald s rolí oranü i ne- oranü, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s ho- rami, s doly, s lesy, s háji, s vrbinami, s chrasti- nami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i ne- platnými, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech záleží a vymezeno jest, nic sobě ani svým erbóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko tak, jakž sem sám držel, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému požívaní. 72. Hynek Bilík z Kornic a na Tlumačově Margeté z Drahotuš, manželce svej vlastní, tři sta kop grošuov věna jejího na městečku Tluma- čově s jeho se vším příslušenstvím ve dcky vklá- dá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činí se vším statkem svým, což jeho má neb míti bude. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. 73. Jan z Perštajna a na Tovačově, hajtman markr. moravského, i s svými erby na místě sirotáím sirotkuov nebožčíka Martina, Jiříkova syna z Mladkova, dvuor a čtyry člověky v Chru- diechromách s rolí oranü i neoraná, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s fekü i s tým se vším plným právem, panstvím, jakož sem to sám držel, nic sobě tu nepozuostavujíc, než to všecko vkládám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, držení a požívaní Janovi z Chrudiechrom a jeho dědicóm. A ten vklad stal se s radú panský pro sirotší dobré. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernštejna]. 74. Vilém z Víckova na Cetochovicích Ščast- nému z Skorotína a jeho erbóm své vlastní zbo- 3) Tento předložkový výraz je nadepsán nad první řádek vkladu se znaménkem vynechání. f.11 v. 

Strana 210
f.12 210 žie, což sem tu v Bánově a v Suchej Lazi držel, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i ne- oranû, s kréèmû svobodnü, s činžemi, s poplatky, s užitky i se všelijakými požitky, s lukami, past- vami, pastviščemi, s potoky, s vodami tekücimi i netekücími, s háji, s chrastinami, s horami, s mezemi, s hranicemi i se vším plným panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami k těm li- dem v Bánové a.v Suchej Lozi príslusejícím[i], tak zúplna a v celosti, jakž sem to sám držel, s mezemi, s hranicemi, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, neZ to všecko ve dcky zemské vklá- dám ku pravému jmění, držení a k jich dědičné- mu požívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z Plernštejna]. 75. Vilém Kuna z Kumnstátu a na klášteře Smilhajmu i s svymi erby Janovi Kobikovi z O- patova a na Majetíné a erbôm jeho <lidi své dé- dicné i opravni ve vsi Paćlavicich, coż mi tu pfi- sluselo, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli ora- nü i neoranü, s lukami, s pastvami i se vSim a všelijakým příslušenstvím, jakýmiž koli se jmé- ny muož jmenovati,>') a jednoho člověka ve Zborovicích s tým se vším, což k tomu purkrech- tu od staradávna přísluší, nic tu sobě ani svým budúcím nepozuostavuje práva, panství ani kte- rého vlastenství, než tak, jakž sem to sám držel, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému užívaní. 76. Jan Kobík z Opatova a na Majetíné H yn- kovi Minovskému z Lazník své vlastni dédicství ve vsi Vislavicich?) ty lidi, kteréž jsem sam držel, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami, pastviščemi i se všemi poplatky, s vodami tekücími i netekücími, s lesy, s háji, s chrastinami, s robotami i se vším jiným panstvím a příslušenstvím, což k těm li- dem od starodávna příslušelo a přísluší, s meze- mi, s hranicemi, tak jak ti lidé v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a jsû vymezeni,*) tak jakž jsem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svyın na těch lidech svrchupsaných nepo- zuostavuje, aui kterého vlastenství na tom za- chovávaje, než to všecko ve dcky zemské vklá- dám ku pravému jmění a k dědičnému užívaní. 07. Jan Kobík z Opatova a na Majetíně Jiří- kovi z Zástřizl a na Morkovicích i erbóm jeho své vlastní dědicství, ves Slezany s dvorem, s lid- mi platnymi i neplatnymi, s roli oranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastviśćemi, s horami, s do- !) Na okraji J[an] z Per[nétejna]. ?) Tak v orig. Jsou to Pačlavice. Viz předchozí zápis č. 75. 2) V orig. vymezeny. 1) Zápis tento až zápis č. 83 jsou psány jinou rukou 1519 XVIII ly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lo- vy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s činžemi, s užitky, požitky i se všemi poplatky, s potoky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s vo- dami tekutymi i netekutymi, s rovinami, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta ves svrchupsaná v svých mezech i v každej zvlášče záleží a jest vyměřeno a vymezeno, a rybník Dolní pod Morkovici, tak jakż sem to sám držel, nic sobě tu a na tom na všem ani er- bóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, to všecko ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění a dědičnému užívaní. 78. A ano Domini 1519 držán jest sněm v Olomáci pfi &asu svatého Jana [24. června 1519] skrze urozené pány: pana Jifieho z Vlasimé a na Úsově na místě pana Artleba z Boskovic à na Vranové, hajtmana markrabstvie moravského, pana Jana z Lomnice a na Brumové na místé pa- na Ladslava z Boskovic, najvyšího komorníka, pana Voka Pňovského z Sovince, najvyšího su- dího téhož markrabstvie, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný v Kristu pán, pan Stanislav, biskup olomücky, a urození pani: pan Albrecht z Šternberka, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Jindřich z Lomnice, pan Václav Berka z Dubé, pan Heralt Pňovský z Sovince, pan Vilém Kuna z Kunstátu, pan Dobeš z Bos- kovic, pan Zigmu[n]d z Ludanic, pan Petr z Ze- rotína, pan Viktoryn z Zerotína, pan Jan z Ku- novic; a z vládyk: Adam z Batkovic, Jan Kobik z Opatova, Vilém z Vickova a Burjan z Vlénova. 79. Benes*) z Švábemc a v Rakových Barboře z Utěšic, manželce svej vlastní, na svém vlastním dědictví nižádnému nezávadném, na vsi Rako- vých a na vsi Malé Lhotce, kteráž leží pod Ku- séří, sto kop groší na penězích, za každů kopu šedesáte groší počítajíc, věna jejího ve dcky vklá- dám a vpisuji. Příjemčím toho věna sám se Ci ním vším statkem svým, což jeho mám neb míti budu. 80. Martin ze Stvolové a na Drahanovicích všeho své/ho] dílu, kterýž jemu svědčil ve dckách ma tvrzi Bystřic) s jejím příslušen- stvim, se odřieká a všecko své právo, kteréž je- mu tu svědčilo, na Filipa ze Stvolové, bratra svého, převodí. než ostatní, touž jako zápisy č. 18—19 a 105—106. Viz tamt. 5) T. j. č. 82. na Velké Bystřici. Vis i násl. vklad i sápis 

Strana 211
f.12 v. XVIII 81. Filip ze Stvolové Elšce z Hradčan své vlastní a dědičné zboží, totiž tvrz Bystřici a mě- stečko týmž jménem jmenované, tudiež u tvrze přísedící, ves Čechovice, ves Mrskleky, ves Var- host, a tu prodávám k manství kostela olomúc- kého, s lidmi platnými i neplatnými, s kostelním podacím krom toho platu peněžitého, kterýž mají kněží z Olomůúce tu na lidech, s dvory, popluží- mi, s roli oranü i neorani, s platy, użitky, s ro- botami, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s ho- rami i s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s ryb- níky, s vodami tekutými, s potoky, s mlýny') i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi a k těm vsem svrchupsaným od staradávna příslu- ší, s mezemi, s hranicemi, kterými se koli jmény jmenují a jakož to zboží bystřické v svých me- zech a hranicích od staradávna záleží a vymeze- no jest, se vším plným právem, panstvím a vla- stenstvím, tak jakož sem to sám držel, nic sobě ani svym erbóm, ani | budücím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zbożi nepozuostavujíce. K tomu také prodal sem též ku pravému dědictví zbožie své, Hluboký, hrad, a ves Hluboček, ves Nepřívazy a v Posluchově tři sedláky s platy i s úroky a tak[é] vsi pusté: Lhotu, Jestřebí a Baranov, s rolí oranü i neora- nü, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi, požitky, s ro- botami, s lukami, s lesy, s horami, s rybníky, s vodami, s potoky, totiž s potokem Bystfic i s břehy i se vším plným panstvím, což k tomu hradu již psanému od staradávna přísluší v těch mezech a hranicích, jakož to zbožie hlubocké zá- leží a jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm práva na tom nepozuostavujíce, než ta všecka zbožie nahoře psaná, tak jakož se vypisují, ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví, jmění, držení a ku požívaní. 82. Elška z Hradčan Herborta z Fulštajna, sy- na svého, na tvrz Bystřici s jejím příslušenstvím i na to na všecko, k čemuž právo mám neb jmieti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek.?) Pak-li by Pán Buoh Herborta, syna mého, smrti neuchoval, aby to na dcery mé a sestry jeho vlastní spadlo. 83. Anno Domini millesimo quingentesimo vigesimo v sobotu po svatých Třech králích /7. ledna 1520] držán jest sněm v Olomúci skrze u- rozené pány: pana Artleba z Boskovic, hajtma- na, pana Ladslava z Boskovic, najvyšího komor- nika, pana Voka Pñovského z Sovince, najvyší- 3) Zde je pretrZeno s mlyni[S&emi]. ?) Spolek je opraveno ze zmyleného člověk. 3) Za tím pretrieno Kun[a] ; n nedopsáno. 1519-1520 211 ho sudieho markrabstvie moravského, a urozené- ho vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Albrecht z Šternberka, pan Jiří z Vlašimě, pan Jan z Lomnice, pan Heralt Kuna z Kunstá- tu, pan Vilém Kuna z Kunstátu, pan Heralt?) Pňovský z Sovince, pan Dobeš z Boskovic, pan Zigmund z Ludanic, pan Viktoryn z Žerotína, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Adam z Bačko- vic, Oldrych z Svojkova, Jan Kobík z Opatova, Volf Hazl z Nové Vsi, Vilém z Víckova a Bu- ryan z Vlčnova. Buchlov.*) 84. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužic- sky markrabie etc, oznamujem tímto listem všem tak lidem nynějšícho věku, jakožto budou- cieho, kdež koli list tento náš čten, vidín anebo slyšán bude, že prohlédajíce k mnohým pilným a ustavičným službám urozeného Artleba Trnav- ského z Boskovic, věrného našeho milého, kteréž jest nám činil a činiti nepřestává, i chtíce tako- vých služeb vděčnost od sebe ukázati, tak aby, čímž náši větší milost k sobě od nás poznal, by tím také pilněji, snažněji a hotověji nám byl by povinen sloužiti. Protož s dobrým rozmyslem a radou věrných našich milostí a mocí naší jakožto král český a markrabie moravský, jsúce k tomu zvláštně nakloněni, milostivě dali jsme od sebe a krále Ludvíka, syna našeho najmilejsieho, zémek náš, v markrabství moravském blíž Hradiště le- żici, Buchlov a tvrz s městečkem Napajedly, s ji- nými městečky a | vsmi osedlými i neosedlými, lidmi platnými i neplatnými, s robotami, činže- mi, platy, poplatky, kurmi, vajci, ospy, rybníky, potoky, řekami, vodotočinami, s horami, s lesy,°) s doly, s hony, s podacími kostelními, vrchními právy, panstvími i s jiným vším a všelikerakým příslušenstvím, jakž by to kolivěk a kdež kolivěk mohlo shledáno, vyptáno aneb kterakž koli vy- jmenováno a vypsáno býti, se vším plným prá- vem, sobě ani synu našemu najmilejšímu, králi Ludvíkovi, na tom na všem zboží buchlovském a napajedlském žádného práva, panství, vlasten- ství, nic ovšem nepozuostavujíce aniž co tu vy- mieňujíce, to všecko zboží svrchupsané ku pra- vému dědičnému zpupnému panství a dědicství. A listem tímto mocně a dědičně i jeho dědicóm dáváme všecka a všelikteraká práva, panství, +) Vadbpis je psán asi rukou zápisu. Je to třetí typ písma, který se objevuje v této knize. Jsou jim psány vklady č. 84—102. 5) Psáno lessy. f.13 

Strana 212
f.13v. 212 vrchnosti náše královské, nám a králi Ludvíkovi příslušející, na svrchupsaného Artleba, dědice a budúcí jeho mocně převodíce a listem tímto pře- nášejíce, chtíce tomu konečně tak, oby on, maje právo náše, když by se jemu kolivěk zdálo a lí- bilo, vyplatě zboží svrchupsané se vším jeho pří- slušenstvím, tak jakož se napřed píše, jměl, držel a toho zpupně a dědičně požíval tak a v témž plném právě bez umenšení, jakožto i jiní oby- vatelé markrabství moravského, majíce své dě. dičné a zpupné statky, z práva neb z obyčeje drží, mají a jich požívají, a to bez naší, krále Ludvíka, syna našeho najmilejšicho, budúcích našich králův českých a markrabí moravských i jiných všech a všelikterakých lidí překážky. A protož přikazujem urozeným Janovi z Lompnice, hajtmanu, Janovi z Pernštajna, najvyšímu ko- morniku, Znatovi z Lompnice, najvyšímu sudí mu markrabství moravského, i jiným úředníkóm desk zemských nynějším i budůcím, věrným na- šim milým, abyšte, když koli budete požádání od již psaného Artleba, dédicuov a budücích jeho list tento náš, řád práva zachovajíce, ve dsky zemské vložili a vepsali a toho jinak nečinili bez zmatku a všelijaké odpornosti. A kdož by list tento jměl s svrchupsaného Artleba, dědicuov a budücích jeho s dobru vuoli, cheme, aby tomu příslušelo všecko právo všech věcí svrchu i dole psaných. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán v Olo- müci tu nedéli po svatých Třech králích léta bo- żieho tisicieho pétistého jedenastého [12. ledna 1511], królovstvi nasich uherského dvadcátého prvního a českého čtyřidcátého. Poslové ke dskám tohoto listu dani od pana Artleba z Boskovic, hajtmana markrabství mo- ravského, pan Vilém Kuna z Kunstátu a pan Dobeš z Boskovic. 85. Jä, Artleb z Boskovic na Vranově, hajt- man markrabství moravského, i s svými erby vy- znávám tímto listem přede všemi, ktož jej uzří anebo čtúcí slyšeti budú, jakož mám list od naj- jasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uher- ského, českého etc. krále, markrabie moravského etc. slavné paměti, pána mého milostivého, kte- rýmžto listem JKMt na hradě Buchlově a na ivrzi Napajedlách se vším jejich příslušenstvím dědicství dáti 1mi jest ráčil, jakož ten list JKMti to všecko v sobě šíře a světleji ukazuje a zavírá. V kterémžto listu to zvláštně položeno a | obsa- Zeno jest. kdož by ten list |]KejMti mně svědčící s mi dobrú a svobodnů vuolí jměl, że md a jmiti bude tous moc i též plné právo ke všem věcem v něm položeným a zapsaným jako já. Artleb 1) Plece = čtvrt hovězího dobytka. Viz Brandl, Glos- sarium, slr. 232. 1520 XVIII svrchupsany. Protoż jó, jiż psany Artleb, ten list JKMti s svà dobrü vuolí a svobodnü dal sem a mocí listu tohoto dávám sám od sebe i od erbuov svých urozenému pánu, panu Václavovi z Žerotí- na a paní Anně z Zahrádky, manželce jeho, to všecko právo tímto listem na ně a na jich erby a potomky převodím. Tomu na svědomí pečet svúů vlastní rozkázal sem přivěsiti k tomuto listu a připrosil sem urozených pánuov, pana Jana z Lompnice a na Broumové, pana Voka Pñovské- ho z Sovince, najvyšieho sudího markrabství mo- ravského, pana Heralta Pňovského z Sovince, pana Dobeše z Boskovic na Črné Hoře, pana Ja- na z Kunovic na Uherském Brodě a urozeného a statečného rytíře pana Buryana z Vlčnova a na Nověm Světlově, že jsú pečeti své podlé mej dali přivěsiti k tomuto listu sobě i erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán v Olomüci den sva- tého Antoni léta bozieho tisicieho pétistého dvadcätého /17. ledna 1520]. 86. Jiřík z Zástřizl na Morkovicích i s svými erby Václavovi z Hrádku, synu nebožtíka Jin- dřicha Čecha z Hrádku, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, což sem ve vsi Počenicích jmě! a držel po otci svém, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s kostelním podacím, s rolí ora- na i neoraniu, s kury, s vajci, s husmi, s pleci,*) s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s rybniśce- mi, s háji, s chrastinami, s trninami, s potoky, s vodami, s doly, s hranicemi i se všemi užitky a duochody, kteréž sou na těch lidech a k těm lidem příslušejí, i se vším plným právem a pan- stvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel, nic sobě ani erbóm svým tu práva a pan- ství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuostavuje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k jich dě- dičnému užívaní. A jestliže by to svrchupsané zboží mně ve dskách kde svědčilo, toho se odří- kám a tímto vkladem mořím. Mrezován a na okraji J[an] z P[ernstejna]. 87. Jan z Lompnice i s svými erby a budücími potomky Hynkovi z Kunčic a jeho erbóm, totizto tvrz pustúů Zdúnky s dvorem poplužným, s mlý- nem panským a druhým mlýnem platným, mě- stečko Zdounky i s kostelním podacím 1 s oltá- řem podacím tu v Zdounkách svaté Trojice, k kterémužto oltáři přísluší plat ve vsi Divociech a v tej vsi dvuor poplužný, ves Soběsuky, ves pustá Újezdec, ves Svrčovice s mlýnem platným a ve vsi Roščíně, což jsem tu lidí jměl, v Těšán- kách dva člověky a louky zvláštní, kteréž sem tu jměl, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodo- toky, s horami, s lesy, s chrastinami, s trninami, *) Tak © orig. 

Strana 213
f.14 XVIII s pahrobky!) 1 s dolinami i s lukami, s pastvami i s pastvi&Cemi i se viím panstvím | a příslušen- stvím, s lidmi usedlymi i neusedlymi, s platnymi 1 neplatnymi 1 s robotami spravedlivymi a s tím vším právem, kteréž na hory buchlovské Hříběcí mám, jakož list markrabie Jana šíře ukazuje®) a v sobě zavírá, i s mezemi, s hranicemi spravedli- vými, tak jakž sem to zboží sám držel a požíval a jakož to zboží od staradávna vymezeno a za- mezeno jest, nic sobé ani erbôm, ani budûcim potomkôm svyin tu nepozuostavujic ani zachová- vajíc panství, práva ani žádného vlastenství, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestlize by to svrchupsané zboží mně kde ve dskách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkla- dem mořím. Přetrhán a na okraji f. 13 v. i f. 14. J[an] z P[ern- Stejna]. 88. Václav z Žerotína činí odpor tomu vkladu, kdeZ se v dédicstvi?) jeho vkládají hory Hříběcí. 89. Václav z Lipuoltovic i s svymi erby Jhero- nimovi z Baště a jeho erbóm zboží své vlastní a dědičné, tvrz a ves) Mrlín s dvorem, s rolí ora- nü i neoranü i s tím lánem, kterýž slove kněžský, s lukami, s pastvami, s pastviscemi, s háji, s lesy,*) s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s ptačími lovy všeliktera- kými i s jinými lovy všelijakými, s lidmi platný- mi i neplatnými, s činžemi, s poplatky všelijaký- mi i s puozitky, ktefie by se kterakymi koli jmény mohli jmenovati, i s jiným se vším pří- slušenstvím, což k tej tvrzi a vsi svrchupsanej a k tomu dvoru od starodávna příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží v svých mezech a hraniciech od staradávna jest vymezeno a záleží, se vším plným právem a pan- stvím i s mlýnem, i s mlýniščemi a jeho puožit- kem i s oběma břehoma, tak úplně a mocně, ja- kož sem sám to zboží svrchupsané po svých předcích držel, nic sobě práva, panství ani kte- rého vlastenství tu na tom nezachovávaje ani pozuostavuje svym erbóm i ni budücím potom- kuom, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dědičnému jejich užívaní. A jestliže by to svrchupsané zboží mně kde ve dskách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. 90. Vilém z Vickova na Cetochovicich Phili- povi z Vickova a erbuom jeho své vlastni zbozi, ves Osvětimany s pustým kopcem, s tvrziščem, s rolí dvorská, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s kostelním po- 1) Tak v orig. 2) Do desk vložen nebyl. 8) Zde je přetrženo hory; smysl vyžaduje tohoto slo- 1520 213 dacim, ves JewiSovice s horami a s desatky®) vinnými, s právem vinohradnim, s pastvami, s pastviščemi, s krčmami svobodnými, vařecími, s užitky a se všemi plnými poplatky, s horami, s lesy,*) s chrastinami, s vodami tekutymi i ne- tekutými, s mlýny, s mlýniščemi. s rybníky, s rybniščemi, s břehy, s robotami vinohradnými na těch lidech v Osvétimanech i se vším plnými právem, panstvím, což k těm vsem Osvětimanóm a Jenišovicím přísluší a od starodávna přísluša- lo, se vším jich příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel, vkládám a vpisuji k jmění, držení a dědičnému užívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernštejna] 91. Philip z Víckova Zuzaně z Bruzovic, man- želce svej vlastní, ku pravému jejímu věnu na vsi Osvétimanech půl druhého sta kop groší čes- kých vkládám a vpisuji a nad věno pět a dva- dceti kop grosi českých. Příjemčím sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám a jmíti budu. Mřežován a na okraji Toto vymazání převedeno od Viléma z Vickova na ves Leskovec. Krystof z B[osko- vic]. Poznámka není asi rukou Kryštofovou, podpis však ano. 92. Philip z Vickova Jana a Licka z Víckova, bratrance své, na ves Osvétimany a na ves Jeni- Xovice 1 na to na vSecko, což mám a jmíti budu, přijímám na pravý spolek. 93. Mikuláš z Vrahovic i s svými erby ku pra- vému dědicství zboží své vlastní a dědičné, totiž tvrz a ves Drahanovice s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnými i neplatnými, s lukami, s past- vami, s pastvistemi, s vodami tekûcimi i neteküû- cimi, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly. s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to zboží svrchupsané od staradávna jest vy- sazeno a v svých hraniciech záleží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, a zvláště se všemi puožit- ky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohůú, i s kostelním podacím k tomu zboží příslušejícím, nic sobě ani erbóm svým ani budúcím potomkóm tu práva, panství ani vlastenství žádného nepo- zuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji Martinovi ze Stvolové i jeho erbóm ku pravému dédicství. k jmění, držení a dědičnému užívaní. 94. Aleš z Švábenic Jakubovi Šárovcovi z Ša- rova a ma Krumsiné, najvySimu hofrychtéři markrabství moravského, a jeho erbóm své vlast- ní zboží, dvě vsi jménem Hluchov a Přemeslo- vice i s kostelním podacím, s dvory i se všemi vosledu kdež se v dědictství vkládají jeho hory Hříběcí. 4) a ves nadepsáno nad řádkem. 5) V orig. lessy. *) V orig. dessátky. E14 v. 

Strana 214
1.15 214 lidmi platnými i neplatnými, s lány, s podsedky i s robotami spravedlivými, s činžemi i se všemi poplatky, což k Hluchovu a k Přemeslovicím od starodávna přísluší, kromě dvou člověků tu v Premeslovicich, ktetiez jsú velebného kněze opata kláštera Hradiště blízko Olomůce, než to všecko, což k tomu zboží nahoře již jmenované- mu od staradavna i s jich dédinami, s roli orant i neoranü, i se všemi užitky, s vodami tekúcími i netekücimi, s rybníky, s potoky, s lesy'), s háji, s chrastinami, s lukami, s trávníky, s pastvami, s pastviščemi, s horami i s doly, i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží, panství i k dědicství Hluchova a Přemeslovic přísluší od staradávna, kterými by jmény jmenovány mohly býti, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží svrchu jmenované v svých mezech leží, jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu ani svým er- bóm na tom zboží nepozuostavujíc panství ani kterého vlastenství, ani práva sobě ani jinému žádného zachovávajíc na tom zboží a dědicství, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pra- vému dědicství, panství a k dědičnému jich po- žívaní. 95. Kněz Pavel, opat, a konvent kláštera hra: diséského tomu vkladu, kdež se Přemeslovice, ves, vkládá Jakubovi z Šarova, činí odpor. 96. Michal z Podmanína a z Bystřice i s svými erby Janovi z Lompnice a z Velikej Bítese a jeho erbóm i budücím potomkóm hrad Broumov, mě- stečko Broumov s kostelním podacím, s majty, ves Bylnici s majtem, ves Ščítnou, ves Rokytnici, ves pustou Vláři, ves pustou Kuchavec, ves Hrá- dek, ves Horní i Dolní Mladotice, ves Vrbětice, ves Lipinu, ves Smolná, ves Cichov, ves Lačnov, ves Lidče“) s kostelním podacím i s kostelem, ves Lui£ná,?) ves pustá Lomensko | s mlýnem, hrad pustý Pulčiny, ves pustú Pulčiny, ves Střílnů 1 s majtem, ves Ščudlov, ves Příkazy,“) ves Poteč,*) ves Návojné, ves Lhotu Malú, ves Nedašov 1 s majtem a manství dole psané: tvrz a ves Jes- třebí, ves Mirošov manskou — ty dvě vsi sou dě- dičné manství k zámku Broumovu — i se všemi jinymi many, ktefieZ sou službami povinní k zám- ku Broumovu podlé výsad svých, s dvory po- plužnými a lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranů, s mlýny, s mlýniščemi, s voda- mi tekutými i netekutými, s řekami, s potoky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy,) s háji, s chrastinami, s kfovina- mi, s lovy, s hony, s čižbami i se všemi užitky a puožitky i poplatky, kterýmiž se koli jmény jme- 1) Psáno lessy. 2) č předchozích tří míst. jmen má podobu cž. 3) ž zde psáno s háčkem. 1520 XVIII novati mohü, s mezemi, hranicemi, tak jakož to zboží svrchupsané a dědicství v svých mezech a hraniciech od starodávna záleží a vymezeno jest, nic sobě tu na tom zboží a dědicství ani erbóm svým žádného práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, tvrz Slavičín s dvorem, s mlýnem i s rybníky k tomu příslušejícími, městečko Slavičín i s kostelním podacím, ves Lipovou, manství kostela olomúc- ského, to mám také a slibuji podlé práva man- ského zpraviti a před duostojným otcem a pánem Stanislavem, biskupem olomúcským, od sebe i od erbuov svých odevzdati a v knihy manské vložiti a po vložení do knih rok a den podlé prá- va zpravovati. To všecko nadepsané zboží se vším jeho příslušenstvím, tak jakož sem sám to držel a užíval, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k jich dědičnému požívaní. 97. Kristof Kropáč z Nevědomí činí tomu vkladu odpor z tej příčiny, že Jiřík Tarczí smlú- vě o rybník nový u Bzence dosti neučiml, jakož o to nález panský má na pana Michala z Podma- nína. 98. Albrecht z Hustopeč a na Štramberce činí odpor tomu vkladu, kdež Broumov s jeho příslu- šenstvím, základ jeho, jest vložen ve dsky panu Janovi z Lompmce od pana Michala z Podmani- na, z tej příčiny, že jest rukojmie za pana Mi- chala za věno. 99. Bernart z Žerotína na Fulnece, jakož ne- božčík pan Jan z Žerotína na Fulnece, otec muoj milý, vysvobozen jest od osvícených knížat, kně- ze Viktorma, kněze Jindřicha, kněze Hynka, pana Bočka, knížat minstrberských a hrabí kladských, pánuov z Kunstátu a z Poděbrad, že aby toho vuoli jměl s tím zámkem Fulnekem i s jeho pří- slušenstvím a panstvím obrátiti se s ním ku kte- rémuž by se jemu právu zdálo a líbilo;“) kdež pak svrchupsaný otec muoj milý, v tej mocnosti jsú- ce, obrátil se jest s tím zámkem a zbožím k mar- krabství moravskému a sem ku právu olomiic- skému se jest připojil a vtělil na časy budúcí a věčně s tím svrchupsaným hradem a s jeho pří- slušenstvím a se vším panstvím a sobě, dědicóm i erbóm a budúcím potomkóm svým jest ve dsky zemské vložil. A protož já, svrchupsaný Bernart, v tejž mocnosti jsúcí, totiž hrad Fulnek i s mě- stem. Fulnekem i s klášterem <<podacim i>7) s obranou na témž klášteře i na těch vsech k ně- mu příslušejících, vsi dědičné své: Butovice, Ku- javy, Žibotice, Stachovice, Sudol, Vražné, Pohoř, ves Kletné, ves Jestřebí, |v] Vilkovicích, což ke *) T. j. Valašské Příkazy. 5) Viz pozn. 2). 6) Viz kn. XII. č. 258-259. 7) Na okraji J|an] z P[ernstejna]. f.15 v. 

Strana 215
f.16 XVIII mně přísluší, ves Valtifovice, ves Krucovice, Kol- cify, ves pustá. Nez toto sobé vymieriuji a po- zuostavuji: many své, kteréž k tomu zámku mám, aby mi ti v témž manství a v těch služ- bách vééné zuostali a právě svém manském pří- sluseli?) k Fulneku jakož i prvé. Tito jsú mano- vé: ves jménem Pohořílka, kterouž drží pan Mi- kuláš Bílovský, ves Slatina, ješto v ní sedí Miku- láš Studénka. Tyto sou vsi klášterské: Derné. Stará Ves, Bílovec, v Kerlochovicich dvanäste hřiven platu ročnieho v zástavě od téhož klášte- ra, ves Bílov, ves Pustějov, kteréž ty dvě vsi držím v zástavách a v penězích. Ta svrchupsaná panství a zboží každé vedlé jeho práva vkládám s mezemi, s hranicemi, se vším panstvím, příslu- šenstvím, duochody, kterýmiž se koli jmény jme- novati mohú, i se všemi užitky ku právu, panství i dědicství a panování. 100. Jan Zolczar z Loděnice Jakuba Ssitenhe- wara z Nysy, ujce svého, na puol vsi Lodénice, což tu práva v tej vsi mám, i na to na všecko, což mám, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 101. A ano Domini 1520 v pondělí po sva- tém Janě /25. června 1520] držán jest sněm skrze urozené pány: pana Artleba z Boskovic a na Vra- nově, hajtmana markrabstvie moravského, pana Heralta Přovského -z Sovince na místě pang Ladslava z Boskovic, najvyšího komorníka, pana Voka Pfüovského z Sovince, najvyšího sudího téhož markrabstvie, a urozeného vládyku Miku- láše z | Bystřice, najvyšího písaře, na kterémž jsů seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomücky, a urození páni: pan Albrecht z Štern- berka, p. Jiří z Vlašimě, p. Jan z Lomnice, p. Heralt Kuna z Kunstátu, p. Albrecht z Lichtn- burka, p. Jindřich z Lomnice, p. Vilím Kuna z Kunstátu, p. Dobeš z Boskovic, p. Zigmund z Ludanic, p. Jan z Kunovic; a z vládyk: Adam z Bačkovic, Krystof Kropáč z Nevědomie, Vilím z Víckova, Buryan z Vlčnova. 102. Ао ut supra generosus dominus Ladislaus de Boczkowicz clausit finem vite sue feria II post Johannis Baptiste [25. června 1520], cuius anima cum Deo in pace requiescat. 105. My'), Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markra- bie moravský, lucemburské a sleské kníže a lu- 1) Tento a následující zápis č. 104 jsou psány jiným brkem, takie budí dojem opět nové ruky v této knize. Je to však písmo první části zápisů této knihy až do č. 79. 1520 215 žický markrabie etc., oznamujem listem tímto všem, že jest nás prosil urozený Hynek z Kun- státu na Polnej, věrnej náš milý, abychme jemu povoleni naże a list mocný, na kterejž by statek svuoj podlé zdání a vuole svej zříditi mohl, dáti ráčili. K kterejžto prozbě naklonění jsúce pro služby jeho, kteréž nám činiti má a povinen bu- de, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědo- mím, mocí králevsků v Čechách a jakožto mar- krabie moravský svolili jsme k tomu a tímto li- stem svolujem, povolení náše jisté dávajíce témuž Hynkovi, aby on všicek statek movitý i nemovi- tý, dědičný, manský neb zápisný, kterej v králev- ství českém a markrabství moravském má aneb potom míti bude, mohl a moc měl dáti a odkázati aneb poručití společně aneb rozdílně za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolvěk zdáti a líbiti bude kromě duchovních osob, také aby mohl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteříž se jemu zdáti a líbiti budů, a to bez naší, budúcích našich králuov čes- kych a markrabí?) moravskych i jiných všech li- dí všelijakej překážky. Kteréžto dání, odkázaní aneb poručení i také poručníkuov zdělání statku a sirotkuov jmenovaného Hynka chcme, aby to- likéž moci a pevnosti mělo, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenáe- ní; přikazujíce větším i menším úředníkóm desk zemských království českého a hajtmanu, najvy- šímu komorníku a sudím markrabství morav- ského, nynějším i budúcím, věrným našim mi- lým, když kolvěk od jmenovaného Hynka aneb‘) poručníkuov statku a sirotkuov jeho požádání budete, abyste jemu tento list náš, což by ku kte- rejm dckám jeho statku příslušelo, ve dcky zem- ské vložili a vepsali bez zmatkuov a všelijakej odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši králev- skń k listu tomuto přivěsiti jeme rozkazali. Dan na hradě pražském v středu po svatém Valenti- nu léta božího tisícího pětistého druhého /zó. ú- nora 1502], králevství našich uherského dvaná- stého a českého XXXI. Mřežován a na okraji J[an] z P[ernštejna]. 104. Ve jméno boží, amen. Já, Hynek Boček f.16v. z Kunstótu a z Polnej, znamenav cas Zivota lid- ského, jak nestálý a nebezpečný život lidský v zdraví jest a v každém čase se mění a k smrti přibližuje, i poněvadž člověku nic jistšího není než smrt a nejistšího než hodina smrti, i hledě na to i v mysli svej rozvažuje, aby po mej smrti, ač by co Pán Buoh na mne dopustiti ráčil, o sta- tek muoj, kterejž z milosti Pána Boha všemohúů- cího mám neb ješče míti budu, zmatkuov žád- 2) V orig. příslušela. 3) Prepsáno ze smyleného markrabst[ví]. 1) neb nadepsáno nad násl. po-. 

Strana 216
216 ných nebylo, jsa při dobrém zdraví a rozumu zjednal sem sobě list mocný od najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského a čes- kého etc. krále a markrabí moravského, pána!') mého milostivého, jimž mi JKevskáMt povolení své dáti ráčil, abych statek svuoj mohl dáti, po- ručiti aneb s ním učiniti, jak by mi se zdálo a líbilo jako s svým vlastním, jakož ten list od JMtiKej mně daný to v sobě šíře ukazuje a za- vírá. Protož já při dobrém rozumu jsa o statku svém takto sem umyslil zříditi a ve jméno Boží na konec tímto listem jej řídím: Já, Hynek Boček z Kunstátu a z Polnej, vy- znávám tímto listem přede všemi, kdež čten ne- bo čtůcí slyšán bude, že jakož mám list mocný od krále JMti, abych mohl statek svuoj zříditi, dáti a poručiti, komuž by mi se zdálo a líbilo, ja- kož ten list mně od JKevskejMti danej to vše v so- bě šíře ukazuje, pak na ten list králevskej já, Hynek Boček z Kunstátu a z Polnej, svrchupsa- nej statek svuoj všicek, kterej mám neb míti bu du v Čechách, dědičný, zápisný, manský neb na listech i na hotovejch penězích neb jakej koli, ješto bych jeho byl v držení neb na listech měl, jakejmiž se jmény muož jmenovati, též v mar- krabství moravském, což mám neb míti budu na dědicství, na zápisích a na listech, jehož jsem v držení aneb potomně bych co držel neb na li- stech měl neb hotovejch peněz, to jsem všecko dal a poručil a mocí listu tohoto dávám a porú- čím fo svej smrti, nic ovšem sobě nevymieňuje, urozenému pánu, panu Zudvíkovi Zajímačovi z Kunstátu, panu strýci mému milému, a po je- ho smrti, ač by jeho Pán Buoh jí prvé nežli mne uchovati neráčil, urozenému pánu, panu Janovi Zajímačovi staršímu z Kunstátu a na klášteře svatého Prokopa, panu strýci mému milému a otci svrchupsaného pana Ludvíka, strýce mého, aby svrchupsaný pan Ludvík neb pan Jan, otec jeho, po smrti mej, ač bych děti po sobě nene- chal, tým vším statkem, kterejž já mám neb míti budu, vládli a jeho požívali jako svého vlastního bez umenšení, jako já sám na dědicství, na zápi- sích, na listech neb na penězích hotovejch neb jakej koli statek, kterejž já držím neb držeti bu- du anebo na listech mám neb míti budu v Če- chách, v Moravě neb v jiných zemích, s zámky i se všemi městy, městečky, vesnicemi k těm zám- kóm příslušejícími, s všelijakými užitky a požit- ky, jakejmiž se jmény mohů jmenovati, nic ovšem sobě nevymieňuje, to jim všecko dávám a porúčím, aby všecko po mej smrti drželi a poží- vali, což já držím neb držeti budu, což jest na 1) Pro šikmý kaz (3 cm) počíná tímto slovem řádek poněkud dále. Na druhé straně zasahuje kaz do zápisu č. 102. 1520 XVIII dědicství jako svého vlastního dědicství, a to aby jim ve dcky šlo jakožto těm, kterejmž jsem já to dědičně dal; a což by zápisního bylo statku, to též aby drželi, jakož já držím neb držeti budu tým vším obyčejem a právem jako já sám bez umenseni vselijakého,”) neb jsem já ten statek všecek dal mocně po svej smrti nadepsanému panu Ludvíkovi Zajímačovi a po jeho smrti pa- nu otci jeho, aby oni to drželi tým vším obyče- jem a právem, jakož já držím neb držeti budu aneb na listech mám neb míti budu aneb na pe- nězích hotovejch, kterejmiž se jmény muož jme- novati, ten též dávám panu Ludvíkovi Zajíma- čovi z Kunstátu a po jeho smrti panu Janovi. otci jeho, panu strýci mému milému, jako dědič- ný a zápisný, nic sobě ovšem nepozuostavuje na žádném statku zápisném, dědičném neb jakejmž se jménem muož jmenovati, to jsem všecko mocně dal a poručil panu Ludvíkovi Zajímačovi z Kun- statu a po smrti jeho panu®) Janovi, otci jeho, be- ze všech výminek. Pakli by Pan Buoh se pani manželku mů) | které dítě dáti ráčil a ty děti že bych po sobě nechal, tehdy dělám mocného a otcovského poručníka statku svého i dětí svých svrchupsaného pana Ludvíka Zajímače z Kun- státu, jemuž nade všecky lidi věřím; a neucho- val-li by Pan Buoh pana Ludvíka, pana strýce mého milého, tehdy dělám a ustavuji mocného a otcovského poručníka urozeného pána, pana Ja- na Zajimace z Kunstdtu a na klášteře svatého Prokopa, otce jeho a pana strýce mého milého, též dětí svých i statku svého všeho, kterejž mám aneb míti budu. Item toto jsem sobě vymíml: jestliže bych kdy v živnosti svej požádal na panu Ludvíkovi Zajímačovi z Kunstátu, na panu strýci mém milém, tohoto listu navrácení, aby mi jej byl povinen navrátiti i s listem mocným krá- levským, neb jsem já jemu tento list poručný i mocný králevský v moc dal, ač by na mne Pán Buoh co dopustil, aby o to svrchupsaný pan Lud- vík Zajímač z Kunstátu a po smrti jeho pan otec jeho, pan Jan, strýc muoj milý, žádných zmat- kuov neměli, a já, maje ten list poručný s listem mocným královským, abych mohl statek svuoj riditi, jak by mi se zdalo a libilo pridati, ujiti. zmeniti a s nim učiniti, jakž by mi se chtělo, beze všech překážek. Item tuto moc sobě také pozuo- stavuji, jestlize by na mne Pán Buoh co dopustil, děti po sobě nenechaje, abych mohl z statku své- ho dáti a poručiti do dvanásti tisíc zlatých uher- ských, komu by mi se zdálo, a komu bych co po- ručil do tej summy vedlé toho mého porucenstvi, aby tomu pan Ludvík Zajímač z Kunstátu 2) Následuje přetržené aby jim ve dsky šlo, jakožto těm, kterejmž. 8) Druhý kaz (svislý 3.5cm) zkracuje tu řádky o 2cm. f.17 

Strana 217
XVIII 1520 217 svrchupsaný povinen byl dosti učiniti a po jeho smrti otec jeho, pan Jan, pan strýc muoj milý, aby tomu též dosti učinil, komu bych já co po smrti svej poručil jako pan Ludvík, syn jeho. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu i zdržení svú vlastní pečet k tomu listu jsem přivěsil do- brovolně, a pro lepší svědomí připrosil sem uro- zených pánů, pana Vanka z Lompnice a na Me- zeříčku, pana Petra z Sovince a na Dúbravici, a urozených vládyk, pana Jindřicha Křetského z Býšovce a na Křtětíně, pana Jiříka Kolesy z Ra- kovejch, pana Václava Křetského z Bejšovce, pana Vítoslava Puczharta z Oděrad, že jsú pe- četi své vedlé mej k tomuto listu přivěsili sobě i erbóm svým bez škody; kterejž jest psán a dán na Kunstátě v pondělí po svatém Marku Evan- gelistu /26. dubna] léta od narození Syna Bo- žieho 1518 počítajíc. Mřežován a na okraji f. 16 v. i f. 17 JIan] z Plern- štejna]. 105. Jiřík1) Koleso z Rakových i s svými erby Blažkovi Maléřovi, měštěnínu olomúckému, a Kateřině, manželce jeho vlastní, své vlastní zbo- ží a dědictví, totižto mlýn svuoj, kterýž nad Smržicemi nad samú vsí leží, s platem, kterýž sem na tom mlýně měl, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a puožitky, který- miž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ten svrchupsaný2) mlýn od staradávna v svých me- zech a hranicech záleží a vymezen jest, a deset hřiven platu ročnieho v Olšanech, za každú hřivnu osmadvatceti groší bílých počítajíce, kte- rýžto plat sem sobě byl na tom dvoře, kterýž sem lidem v Olšanech prodal, pozuostavil, nic sobě na tom mlýně a platu svrchupsaném ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nezachovávaje, než to všecko, jak sem to sám držel a toho požíval, ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k dě- dičnému již užívaní. A jestliže by to svrchu- psané zboží mně kde ve dckách svědčilo na mlý- ně neb na tom platu, toho se tímto vkladem od- říkám.3) 106. Petr z Vlachovic Margetě z Myslibořic, manželce svej vlastní, na svém vlastním dědictví, na tvrzi a vsi Vlachovicích, na vsi Křekově, na vsi Lhotě a na vsi pustej Koleleku a na jejich všem příslušenství dva tisíce zlatých uherských peněz věnných vkládám*) a vpisuji ve dcky zem- ské ku pravému jejímu věnu a sám se příjemčím činí toho věna vším statkem svým, kterýž má.) neb míti bude. 1) Tento i poslední zápis jsou psány jinou rukou, touž jako zápisy č. 18—19 a 79—83. Viz tamt. 2) V orig. s svrchupsaný. 3) Poslední věta je připsána typem zápisu č. 104 na volné místo mezi tímto a následujícím zápisem. 4) Tak změněna gramat. osoba v orig.

Strana 218

Strana 219
KNIHA XIX. Z LET 1521-1523

Strana 220

Strana 221
f.1 f.1v. Knihy druhé [pana Jana z Pernstejnal. 1. La bozieho tisícého pétistého dvatcátého prvního při času svatých Tří králuov /6. ledna 1521] držán jest sněm skrze urozené pány: pana Artleba z Boskovic a na Vranově, hajtmana, pa- na Jana z Pernštajna a na Tovačově, najvyšího komorníka, pana Voka Pñovského z Sovince, najvyšího sudího markrabstvie moravského, a u- rozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyší- ho!) písaře zemského, na kterémž jsń seděli: duostojný v Boze otec a pán, pan Stanislav, bis- kup olomücky, pan Jan z Lipého, najvyší maršá- lek královstvie českého, pan Jiří z Vlasimé, pan Jan z Lomnice, pan Heralt Kuna z Kunstatu?), pan Albrecht z Lichtnburka, pan Vilím Kuna z Kunstátu, p. Heralt Pňovský z Sovince, pan Jan z Šternberka, p. Dobeš z Boskovic, p. Krystof z Boskovic, p. Zigmund z Ludanic, p. Viktoryn z Žerotína, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Krys- tof Kropáč z Nevědomie, Vilím z Víckova a Bu- ryan z Vlčnova. Ves Postoupky.*) 2. Jan z Kostelce na místě bratří svých mlad- ších nedílných Jindřicha, Václava i s erby naši- mi duostojnému v Boze otci a pánu, panu Stani- slavovi, biskupu olomücskému, i budücím bisku- póm olomücskym své vlastní zboZí a dédicstvi, ves Postoupky s tvrzí pustou, s dvorem, ves Mi- ruotky s dvorem pod plat rozdaným, ves Bojano- vice, puol vsi Záříčí se vším jejich příslušen- stvím, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s loukami, pastvami, s pastviśćemi, s luhy, s lesy, s háji, s chrastinami, s CinZemi, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s vodami te- kutými i stojatými i se všemi užitky a puožitky a se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, což k těm vsem svrchupsaným příslušelo a přísluší od staradávna, kterýmiž koli jmény mohů jmenovány býti, s mezemi, s hranicemi, jakož to svrchupsané zboží v svých mezech a hraniciech od staradávna záleží a vyměřeno jest, jakož sem to sám s bratřími svými mladšími ne- dílnými držel a požíval, nic sobě tu ani svým erbóm, bratíím, ani budücím potomkóm našim práva, panství ani kterého vlastenství nepozuo- stavuje ani zachovávaje, neZ to vSecko ve dsky 1) Za tímto slovem je přetrženo sudí. 2) Následuje přetržené pan Jan z Lomnice. 3) Tento a další nadpisy v této knize kromě dvou (č. 14 a 44) jsou psány touž pozdější rukou, s níž jsme se zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a jich dědičnému užívaní. A jestliže by mně, Janovi, neb bratřím mým to zboží svrchu- psané kde ve dskách svědčilo, to všecko tímto vkladem mořím a toho se odříkám. Sovadině. 3. Jan z Lipého, najvyší maršálek království českého, i s erby svými a potomky vyznávám tímto listem, že s dobrým rozmyslem a dobro- volně dal sem a mocí listu tohoto dávám své všecko právo a panství vrchní, kteréž jest mi ná- leželo na manství mém, na tvrzi a na vsi Sova- dině i na tom na všem, což koli k tej tvrzi příle- želo a příleží, nic nevymieňujíc ani co sobě po- zuostavujíc, urozenému pánu, panu Janovi z Pernštajna na Tovačově, panu ujci mému milé- mu, ku pravému a svobodnému dědicství tak, aby svrchupsaný pan Tan a ujec muoj mohl svrchupsanú tvrz se vším jejím panstvím a pří- slušenstvím ve dsky zemské sobě a erbóm svým aneb tomu, komuž by se jemu zdálo, vepsati a vloZiti, tak jakz řád a obyčej jest v této zemi statky dědičné vkládati a vpisovati. A kdož by tento list jmél s dobrü a svobodnü vuolí svrchu- psaného pána a ujce mého, ten každý má a jmiti bude též plné právo k těm ke všem věcem beze všeho umenšení, kteréž se v tomto listu zapisují, toho všeho tak užívati jako svého vlastnieho dě- dicství, jak by se jemu kolivěk najlépe zdálo a líbilo jako on, svrchupsaný pán, a erbové jeho. Tomu na svědomí a lepší zdržení já, svrchupsa- ny Jan z Lipého, svû vlastní pečet dal sem při- věsiti k tomuto listu, jenž jest dán a psán v Pro- stějově v úterý po svatej Žofii léta božieho tisí- cieho pětistého devatenáctého /17. května 1519]. Mřežován a na okraj: Jan z Kunovic. Dobrä vuole na ten list‘) Sovadin. 4. Jan z Pernštajna na Tovačově známo činím tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo ctü- ce slySeti budü, jakož mám list na pargamenu od urozeného pána, pana Jana z Lipého, najvy- šieho maršálka království českého, pana ujce mé- ho milého, kterýmž mi dává své všecko právo a panství vrchní, kteréž jest jemu náleželo na man- ství, tvrzi a vsi Sovadině s jich vším příslušen- setkali v knihách XIII., XV., části XVI. a na poč. XVIII. 1) Potud je nadpis psán touž rukou jako zápis. Násle- dující Sovadin je psáno rukou ostatních nadpisů. 

Strana 222
f.2 222 stvím, jakož to všecko v témž listu šíře a světleji se vypisuje, a také v témž listu znamenitě to se vymieňuje: kdož by ten list svrchupsaný jměl s dobrů a svobodnů vuolí mne, svrchupsaného Jana, že ten každý má a jmíti bude k těm ke všem věcem v tom listu zapsaným též plné právo beze všeho umenšení jako já, svrchupsaný Jan z Pernštajna, aneb erbové moji. A protož já, svrchupsaný Jan z Pernštajna, tímto listem dá- vám sám od sebe i od svych erbuov svü dobrü a svobodnů vuoli na ten list svrchupsaný i na to všecko právo a dání, kteréž jest mně a erbóm mým v tom listu náleželo, urozenému vládyce, panu Přemkovi z Víckova na Prusinovicích, i je- ho erbóm. Tomu na svědomí já, svrchupsaný Jan z Pernštajna, rozkázal sem k tomuto listu svú vlastní pečet přivěsiti a pro širší toho vědo- most připrosil sem urozených pánů pana Al- brechta z Lichtnburka na Hostimi, pana Zig- munda z Ludanic na Veveří, a urozených a sta- tečných rytířův pana Jakuba z Šarova na Krumsíně, hofrychtéře markrabství moravské- ho, a pana Jana z Čertorej na Dědkovicích, a urozených vládyk pana Jana Kobíka z Opato- va, pana Mikuláše Doupovce z Doupova, že též podlé mne pečeti své k této dobré vuoli a listu přivěsiti rozkázali, jenž jest dán a psán v Prostě- jově ten útery po svaté Žofiji léta božieho tisí- cieho pětistého devatenáctého /77. května 1519]. Přetrhán. Nítkovice. 5. Kateřina a Kunka, sestry vlastní a nedílné z Lesznice, Janovi Zajitkovi ze Zborovic a jeho erbóm s radou přátel našich, pana hajtmana, pá- nů a vládyk, soudcí zemských povolením dědic- ství a zboží náše vlastní, ves Nítkovice s dvory, s lidmi platnými i neplatnými: krom a bez těch lidí, kteréž kněz biskup JMt tu má, s rolími ora- nými i neoranými, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s horami, s doly, s chrastinami, s křo- vinami, s vodami tekńcimi i netekńcimi, s úroky, s činžemi i se vším jiným příslušenstvím, který- miž by jmény kolivěk jmenováno býti mohlo a jakž to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a vymezeno jest, jakož jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu ani erbóm a budúcím našim na tom zboží žádného práva, pří- slušenství, panství ani kterého vlastenství nepo- zuostavujíce ani zachovávajíce, to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Věno. 6. Jan z Čertorej na Dědkovicích Johance z Bašče, manželce svej vlastní, na vsi Vrchoslavi- 1) Tak © orig. proti správnému Skržice v textu sápisu. 1521 XIX cích puol třetieho sta kop groší na penězích bí- lých věna jejího ve dsky vkládám a vpisuji a pří- jemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, což jeho mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Pod tím a pod posledním řádkem zápisu asi jinou rukou než Kryš- tofovou připsáno Z té příčiny vymazáno, že poručníci Čertorejského sirotka to včno Johance zplatili. Puol vsi Těšánek. 7. Filip z Zástřizl na Miloticích i s svými erby Václavovi Pacákovi z Pačlavic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, puol vsi Tešánek s mlý- nem i s tím se vším, což tu na tom práva a pan- ství mam, s roli oranu i neoraniu, s lidmi platny- mi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastvi$- Cemi, s vodami tekńcimi i netekńcimi i se vším příslušenstvím, což k tomu od staradávna pří- sluší a jakž sem to sám držel a užíval, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Skfije.') 8. Jan starší z Šternberka na Holešově na mí- stě nebožčíka Albrechta z Šternberka, otce svého, i na místě Jana, bratra svého mladšieho nedílné- ho, i s svými erby a budůcími potomky Hynkovi z Kunčic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- ství, totižto ves Skržice a dvůr v Skržiciech, kterýž jest nyní pustý, s sedliščemi, s lukami, se dvěma rybníčky pustými, s křovinami, s rolí ora- nů i neoranů, s lidmi platnými, s doly, s vodami tekutými i netekutými, s pastvami, s pastviščemi, s hony, s čižbami, s mezemi, hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta ves s dvorem od staradávna v svých mezech v každé i každé zvláště záleží a jsú vyměřena, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenství neza- chovávaje, tak jakž sem to sám držel a požíval. to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému jich užívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. Jestřebice. 9. Jan Kropáč z Nevědomí Jiříkovi Kropáčovi z Nevědomí a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dicství, ves Jestřebice s dvorem poplužným, s ko- stelním podacím, s rolí oranů i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými i se všelijakými puožitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami te- kńcimi i netekúcími, s horami, s lesy, s háji. s chrastinami, s mezemi, s hranicemi i se vším 

Strana 223
f.2v. XIX plným právem, panstvím a k tomu příslušen stvím od staradávna, tak zúplna a v celosti, jakž to zboží v svých mezech a hranicích záleží a ja- kož sem to sám držel a požíval, nic sobě ani er- bóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko k jmě- ní, držení a jich dědičnému požívaní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. Petrovské Lhoty a Horní Lidče. 10. Vilém z Víckova na Cetochovicích na mí- stě jiných rukojmí za duostojného v Bohu otci, pana Štefana z Podmanína, biskupa nytrského, a nebožčíka Jiříka Tarczieho z Torysy Mikulášovi z Zastřizl na Miloticích a jeho erbóm tvrz s dvo- rem a ves Petrovské Lhoty, ves Horní Lidči se dvěma dvory, ves Srnínku a pustú ves Zubruov- ku s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnými i ne- platnými, s &inZemi, s poplatky i užitky a všeli- jakými puožitky, s robotami, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s ryb- níky, s rybniščemi, s řekami, s potoky, s vodami tekúcími i netekücimi, s horami, s lesy, s háji. s chrastinami, s mezemi, hranicemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím k těm vsem od staradávna příslušejícím, tak zúplna a v celosti, jakž to zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest a jakž jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu nepo- zuostavujíc práva, panství ani kterého vlasten- ství, to všecko vkládám a ve dsky zemské vpi- suji ku pravému jmění, držení a dědičnému po- žívaní. Pretrhán a na okraji J[an] z P[ern&tejna]. Dvür v Chrudichromech. 11. Jan z Chrudiechrom Janovi mladšiemu ze Zdenína a jeho erbóm své vlastní a dědičné zbo- ží, dvůr v Chrudiechromiech se dvěma lány role a se dvěma padělky, se dvěma člověky, kteréž sem tu jměl, s lukami k témuž dvoru příslušejí- cími, s loukou, kteráž slove Břisko kromě těch dvou luk, kteréž dědičně odprodány do Boskovic, jakož listy na ně mají, s pastvami, s pastviščemi, s rolí oranú i neoranú, s lesy k tomu příslušející- mi, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a puožitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě na tom práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to vše- cko, jakž sem to sám držel a požíval, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. Mfe£ován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Týž dvůr. 12. Jan z Chrudiechrom Mikulášovi Plhoňovi 1521 223 a jeho dětem i budúcím své vlastní zboží a dě- dicství, dvuor svuoj v Chrudiechromiech s puol druhým lánem rolí bez dvou padělků s jedním člověkem purkrechtním, se všemi lukami k tomu příslušejícími kromě louky Břiska, s pastvami, s pastviščemi, s rolí oranú i neoranú, s lesy, což k tomu přísluší, s mezemi, s hranicemi i se vše- mi užitky a puožitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu a na tom dvoře prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozuosta- vuje ani zachovávaje, to všecko, jakž sem to sám držel a požíval, ve dsky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Věno. 15. Jiřík Kropáč z Nevědomí i s svými erby Johance z Zástřizl, manželce svej vlastní, na svém vlastním zboží a dědicství, na vsi Jestřebi- cích a vsi Stušicích ku pravému jejímu věnu puol osma sta zlatých dobrých uherských ve dsky zemské vkládám a vpisuji a příjemčím toho věna sám se i se vším statkem svým. kterýž mám aneb jmíti budu, činím. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. V[k]lad vsi Nedachlebic.') 14. Buryan Svétlovsk$ z Vlénova na Novém Svétlové Stastnému z Skorotína, jeho erbóm své vlastní zboZí a dédicství, ves Nedachlebice s pus- tjm. turziskem i s tím, což sem v Zlámaném U- jezdě držel, s krěmami vařecími, s lidmi platný- mi i neplatnými, s mlýny, s mlýniščemi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s dúbravami i s témi se všemi svobodami, kte- rýchž sem sám užíval, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekücími i netekúcími, s pla- ty peněžitými i nepeněžitými, s robotami, s užit- ky, se všemi poplatky, kterými koli jmény jme- novány býti mohů, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží v svých mezech a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno, i se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží a dědicství od staradávna příslušelo a přísluší, tak jakž sem sám požíval a držel, nic sobě tu ani er- bóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich vlastnímu a dědičnému držení a požívaní. Bánov. 15. Šča[sltný z Skorotína v Nedachlebicích Buryanovi Svčtlovskému z Vlčnova na Novém Světlově, erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží, tvrz Bánov s dvorem, ves Bánov s kostelním po- 1) Nadpis proveden snad rukou písařovou, rozhodně však tou, která se objevuje v nadpisech č. 78 a 79 XVII. knihy. f.3 

Strana 224
224 dacím, s mýtem, od staradávna tu vysazeným, i s právem šenkovním, ves BystFicku') s krémami. s dvorem <a s těmi lidmi v Suchej Lozi>>}) s jejich příslušenstvím, kteréž sem já držel, s vi- nohrady, s desátkem vinným, ves pustú Lhotu pod Ordčjovem, s lidmi platnými i neplatnými, s mlýny, s mlýniščemi, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s vodami, s lesy, s háji, s chrastinami, s doubra- vami i s těmi se všemi svobodami, kterých sem sám užíval, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s potoky, s vodami tekúcími i netekúcími, s platy penézitymi i nepenézitymi, s robotami, s uZitky i se všemi poplatky, kterýmiž koli jmény jmeno- váni mohü byti, s mezemi, hranicémi, jakoz to zboží v svých mezech a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno, i se vším jiným plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží a dědicství od staradávna příslušelo a přísluší, tak jakž sem sám požíval a držel?), nic sobě tu ani erbóm svým a budúcím potomkóm na tom práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuostavuje, to všecko zboží ve dsky vklá- dám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dčdičnému požívaní. Půl tvrze Bzence. 16. Michal z Podmanína a z Bystřice Ambro- žovi, Janovi, Františkovi, bratřím vlastním Šar- kanóm z Akošhaza, a jich erbóm své vlastní zbo- ží a dědicství, puol tvrze Bzence, puol hradu pus- tého, puol městečka Bzence, polovici mýta, kte- réž sem držel, polovici kostelnieho podací s dvo- rem, puol městečka Vracova s dvorem, polovici kostelnieho podací, puol vst Olšovce, puol vsi Sy- rovína, puol vsi Hostějova i ty lidi, kteréž v Vlkoši mám, s polovicí kostelního podací i s tím právem dědičným, kteréž na druhé polovici Bzence mám, s dvory poplužnými, s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranú i neoranü, s mly- ny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutý- mi, s Moravou, kteráž k mej polovici Bzence pří- sluší, s břehy, s rybáři, s rybníky, rybniščemi, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doubravami, s luhy, s lesy, s chrasti- nami, s vinohrady, s desátky vinnými i obilnými, s lovy, s hony, s čižbami i se všemi užitky, kte- rýmiž koli jmény jmenovány býti mohú, s meze- mi, s hranicemi, tak jakž ta zboží v svých me- zech a hraniciech od starodávna záleží a vyme- zena sou, nic sobě tu na tom zboží a dědicství ani erbóm svým žádného práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozuostavujíce ani zachová- vajíce, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpi- 1) T. j. Bystřicí pod Lopeníkem. 2) Na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína. 1521 XIX suji k jich vlastnímu jmění, držení a dědičnému užívaní. Něčice. 17. Elška, abatyše kláštera pustiměřského, i s svým konventem Pročkovi mladšiemu z Zá- stfizl na Miloticích a jeho erbóm a potomkóm ves NéCice, u Kyjova ležící, s jejím vším a všeli- jakým příslušenstvím, tak jakž jsme to sami drželi, nic tu sobě ani potomkóm svým, abatyším a konventu budúcímu kláštera našeho panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, to vše- cko ve dsky zemské vkládáme a vpisujem k jich vlastnímu jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by nám to zboží ve dskách svědčilo, to tím- to vkladem moříme a toho se odříkáme. V Topolanech. 18. Artleb z Boskovic na Vranově, hajtman markrabství moravského, s radou přátel a pánů a vládyk v soudu zemském sedajících na místě Pročka mladšieho z Zástřizl, sirotka po nebožčí- ku Mikulášovi z Zastřizl a z Milotic zuostalého. velebnej panně Elšce, abatyší kláštera pustiměř- ského, i konventu jejímu to všecko, což týž siro- tek ve vsi Topolanech blíž Vyškova jměl, i s ko- stelním podacím i stím člověkem, kterýž sedí v Svábeniciích na lánu, nic tu témuž sirotku ani erbóm jeho a budicim panství ani kterého vla- stenství nepozuostavuje, to všecko ve dsky zem- ské vkládám a vpisuji k jich vlastnímu jmění. držení a dědičnému užívaní. A kdež sirotku ve dskách svědčí, to tímto vkladem mořím a sirot- ku odříkám. V Počenicích. 19. Jaroš z Hrádku Václavovi z Hrádku, bra- tranci svému, a jeho erbóm díl svuoj, což jest mi se po Václavovi z Hrádku, otci mém, dostalo ve vsi Počenicích, s lidmi platnými i neplatnymi. s činžemi, s dvorem, na kostelním podací, což sem prava jmél, s rolí oranú i neoranáü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybnišče- mi, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s há- ji, s chrastinami, s mezemi, hranicemi i se všemi a všelijakými užitky a puožitky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím 1 se všemi svobodami těm lidem příslušejícím[i], tak zúplna a v celosti, jakž to zboží vymezeno a vyměřeno jest a jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepo- zuostavuje ani zachovávaje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich vlastnímu jmě- ní, držení a dědičnému užívaní. A kdež mi to zboží po otci mém ve dskách svědčí, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 3) drZel je opraveno ze smýleného džel. 15v. 

Strana 225
f.4 XIX Půl vsi Dřínovího. 20. Artleb z Boskovic a na Vranově, hajtman markrabství moravského, na místě Václava z Hrádku, sirotka po nebožčíku Jindřichovi z Hrádku zuostalého, Jarošovi z Hrádku na Dří- novém, erbóm jeho s radou pánů a vládyk v soudu zemském sedajících puol vsi Dřínového s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s ryb- níky, s rybniščemi, s lesy, s háji, s vodami teku- tými i netekutými, s mlýny, s mlýniščemi, s me- zemi, s hranicemi i se všemi i všelijakými užitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím i se všemi svobodami, což k tej puol vsi příslušelo a přísluší, a puol dvora ordéieho i s těmi robo- tami, kteréž ti lidé na tom dvoře od starodávna dělají, tak zúplna a v celosti, jakž to zboží vy- mezeno a vyměřeno jest, nic tu práva, panství již dotčenému Václavovi, sirotku, ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko svobodné, žádnému nezávadné ku pravé- mu dědicství, jmění, držení a dědičnému požíva- ní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. Dolní Němčí. 21. Artleb z Boskovic na Vranově, hajtman markrabství moravského, na místě swotkuov ne- božčíka Martina Krkyle z Častrova s radou pá- nů a vládyk, v soudu zemském sedajících, pro sirotčí dobré Janovi z Kunovic na Brodě Uher- ském a erbóm jeho ves Dolní Němčí s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnými i ne- platnými, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s robotami na těch lidech spraved- livými, s vodami tekutými i netekutými, s mlý- ny, s mlýniščemi, s mezemi, hranicemi i se všemi a všelijakými užitky a poplatky, se vším plným právem a panstvím i se všemi svobodami, což k tomu dvoru a tej vsi od staradávna přísluší., tak zúplna a v celosti, jakž to zboží vymezeno a vyměřeno jest, nic tu práva, panství již psaným sirotkóm ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji k jich vlastnímu jmění, držení a dědičnému užívaní. Zbelovy Lhoty, Horní Lidče. 22. Mikuláš z Zástřizl na Miloticích Filipovi z Víckova a erbóm jeho své vlastní dědicství, tvrz a vsi Zbelovy Lhoty s dvorem poplužným a dvoje fojtství vysazené, ves Horní Lidči s fojt- stvím vysazeným a se dvéma dvory, ves Jesenici s fojtstvim vysazenym, ves pustń Zubriuku, s lidmi platnymi i neplatnymi, s činžemi, s robo- tami i se všemi poplatky, kteréž na těch lidech a !) Tak v orig. 2) užívaní je nadepsáno nad řádkem. 3) Je to zajisté jedna a táž vesnice. Jde nepochybně o Písecký omyl. Viz i vklad č. 67 této knihy. 1521 225 na tom zboží jsú, s rolí oranü i neoraná, s luka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s řekami, s potoky, s voda- mi tekńcimi i netekúcími, s mlýny, mlýniščemi, s mezemi, hranicemi i se všemi a všelijakými u- žitky a poplatky, důchody i se vším plným prá vem, panstvím a příslušenstvím, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od staradáv- na vymezeno jest a jakž sem to sám držel a po- žíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko svobodné, žádnému nezávadné ku pravé- mu dědicství, jmění, držení, dědičnému požívaní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Kftetin.') 23. Václav, Hynek, Bernart Křečští, bratří vlastní z Býšovce, i s svými erby Mandalené z Dubé a z Lipého a jejim erbóm své vlastní zboží a dědicství, totižto tvrz Křtětín, ves Křtě- tin, ve vsi Poříčí, což tu máme, ves Veselú s dvo- rem popluznym, s roli oranû i neoranůú, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s użitky, puoZitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s voda- mi tekutými i netekutými, s rybníky, s rybnišče- mi i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakož to zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani našim erbóm a budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než tak, jakž jsme to sami drželi a požívali, to všecko ku pra- vému dědicství svobodné a nezávadné vkládůme a vpisujem ve dsky zemské ku pravému jich jmé- ní, držení a dědičnému užívaní"). A jestliže by nám to zboží kde ve dskách svědčilo, to tímto vkladem naším moříme a vniveč obracujem i toho se odříkáme. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Kunstát. 24. Ludvík Zajímač z Kumnstátu na klášteře svatého Prokopa Vilémovi z Pernštajna na Helfn- štajně, erbóm a dědicóm jeho své vlastní zboží a dědicství, žádnému nezávadné, hrad Kunstát s je- ho příslušenstvím, městečko Kunstát, ves Svicho- tin, Ves Martinova, ves Braslavice, ves Makov, ves Petrov?) ves Sulíkov, ves Petrov?) ves Ro- seč, ves Rosiecku, ves Ustupy, ves Rudku, ves Tohoboñt, ves Rudice,*) ves pustá Znecko, ves ^) Je nesnadno zjistit, o kterou obec jde. Rudice (Blan- sko) je příliš vzdálena od ostat. obcí. f.4v. 

Strana 226
226 Kunice, ves Lhotu;) ves Hluboky, ves Bedri- chov. což tu mám, Ves Kunčina, což tu mám, ves Lysice, ves Čechov?) ves Drnovice, což tu mám, ves Opatovice) ves Brťoví?) ves Malonin, ves Smolno, ves Rudku,') což tu mám, ves Roubani- mu, nahoře psaný zámek, městečko, vsi se vším a všelijakým příslušenstvím, s platy, poplatky, s robotami, s mýty, s kury, s vajci, s rolí oranů i neoranû, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s chrastinami, s háji, s horami 1 s dolinami, s vo- dami tekutými i netekutými, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi, s hony, s lovy, s čižbami i se vším plným právem, pan- stvím, příslušenstvím i s kostelním podacím, kte- réž k tomu hradu a panství od staradávna pří sluší, a tak, jakž v svých mezech a hranicích vy- mezeno jest a což jsme tu sami drželi,“) užívali, tu na tom na všem sobě ani erbóm svým práva žádného ani kterého vlastenství nezachovávaje, než to všecko ve dsky vkládám“) a vpisuji ku pravému jmění, držení, dědičnému požívaní. Přetrhán a na okraji J[an] z P[ernstejna]. Díl vsi Dřínovího. 25. Stibor z Hrádku a v Počenicích i s svými erby Jarošovi z Hrádku na Dřínovém, bratru svému, erbóm a budücím potomkóm jeho své vlastní zboží a dědicství, což jest na muoj díl ve vsi Dřínovém po Václavovi z Hrádku, otci mém milém, se dostalo, s lidmi platnými i neplatnými. s činžemi, s tvrzí a puol dvorem, s rolí oranů i neoranů, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s mezemi, hranicemi i se všemi a všelijakými užitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami k těm lidem příslušejícími, tak zúplna a v celosti,“) jakož to zboží v svých mezech vymezeno a vyměřeno jest a jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko svobodné, žádnému ne- závadné ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému požívaní vkládám a vpisu ve dcky zemské. Poéenic.*) 26. Artleb z Boskovic na Vranově, hajtman markrabství moravského, s radou pánův a vlá- dyk v soudu zemském sedajicich na místě Vá- clava, sirotka nebožčíka Jindřicha z Hrádku zuostalého, Ctiborovi Čechovi z Hrádku a jeho erbóm ves Počenice krom toho, což Mikuláš z Hrádku, bratr Ctiborů tu drží, s platy, poplat- )) T. j. Lhota u Lysic. 2) T. j. Stéchov. 3) T. j. Vel. Opatovice a Brťov (Jevíčko). % Asi dnešní Malá Roudka. 1521 XIX ky, s dvorem, s lukami, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s ryb- níky, s rybniščemi, s potoky i s kostelními poda- cimi, coZ’) na tom sirotek práva jměl, se všemi užitky a puožitky a se vším příslušenstvím, tak jakž jest to témuž sirotku náleželo a po otci jeho naň přišlo, nic tu jemu ani erbóm jeho panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich vlast- niemu jmění, držení a dědičnému požívaní. Věno. 27. Ctibor z Hrádku Johance z Kostelce, man- želce svej, v pěti stech zlatých dobrých uherských padesáte“) zlatých platu rotnieho ve vsi mej Poče- nicích na tom, coz tu mám, ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jejímu vénnému právu, a to- ho věna sám se příjemčím činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. 28. Anno Domini 1521 při času svatého Jana [24. června 1527] držán jest sněm za úředníkuov práva vyšího, urozených pánuov: pana Artleba z Boskovic a na Vranově, hajtmana markrabstvie moravského, pana Jana z Pernštajna, najvyšího komorníka, pana Voka Přňovského z Sovince, najvyšího sudího téhož markrabstvie, a uroze- ného vládyky Mikuláše z Bystřice, najvyšího pí- saře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný v Boze otec a pán, pan Stanislav, biskup olo- můúcký, a urození páni: pan Jiří z Vlašimě, pan Jan z Lomnice, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Albrecht Bítovský z Lichtnburka, pan He- ralt Pňovský z Sovince, pan Jan z Šternberka, pan Smil Osovskÿ z Dübravice, pan Zigmund z Ludanic, pan Dobes z Boskovic, pan Krystof z Boskovic, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Adam z Bačkovic, Krystof Kropáč z Nevědo- mie, Vilím z Víckova, Oldřich z Svojkova, Volf Hazl z Nové Vsi a Buryan Světlovský z Vlčnova. Ves Lísky a Bzinek. 29. Jan Zajíček ze Zborovic a v Nítkovicích Krystofovi Kropáčovi z Nevědomí na Litenči- cích, erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totižto tvrs a ves Lísky s dvorem i s kostelním podacím, ves pustú Bzinek, s lidmi platnými i ne- platnymi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvisCemi, s lesy, s háji. s chrastinami, s vinohrady, právem i desátkem vinohradnym, s vodami tekücími i netekücími. s rybníky, s rybniséemi, s mlyny. s mlyni&cemi, s mezemi a hranicemi, tak jakž sem to sám držel 5) V orig. zelosti. 8) Tak v orig. 7) Psdno -Z (s hdèkem,. 8) V orig. padessâte. f.5 

Strana 227
L5v. XIX a požíval, se všemi a všelijakými puožitky, jakž se koli jmenují a jmenovati mohů, i se vším jich příslušenstvím a právem, jakž to svrchupsané zboží od starodávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest, krom těch lidí, kteréž Jaroš z Ze- lenek držel, nic sobě tu práva, panství ani které- ho vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všeckno zboží, tak jakž se svrchu píše, vkládám a ve dsky zemské vpisuji, svobodné a žádnému nezávadné, ku pravému dě- dicství, jmění, držení a dědičnému požívaní. Věno. 50. Jan Zajíček ze Zborovic Johance z Boru, manželce svej, na svém vlastním a dědičném zboží, na vsi Nítkovicích s dvory, s lidmi plat- nými i neplatnými krom a bez těch lidí, kteréž kněz biskup JMt tu má, i na tom na všem, což tu mám, se vším toho zboží příslušenstvím puol čtvrta sta zlatých a pět a dvadceti zlatých k její- mu vénnému právu ve dsky vkládám?) a vpisuji. Příjemčím toho sám se Cini‘) se vším statkem svým, kterýž má') nebo jmiti bude. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě pa- na Jana z Lipého etc. Rybník u Dědkovic. 31. Dobeš z Boskovic na Crné Hofe i na místě bratří svých Janovi z Čertorejí a na Dědkovicích erbóm a potomkóm jeho rybník, kterýž sem jměl mezi grunty dědkovskými, se vším tím právem, jakž sem jej sám držel, i s tím kusem v Břesto- vej, kterýž sem jemu přidal, i s tím kusem rolí, kterýž jemu sedlák muoj prodal, Zajíček z Uher- Cic) nic sobé na tom rybníce i na tom kusu v Brestovej i na tej roli nepozuostavujic ani er- bóm svým, než se vším tím plným právem, tak jakž sem sám držel, nic sobě panství ani vlasten- ství nepozuostavuje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Litenčice. 52. Heralt Kuna z Kunstátu a s Bolehradic na Cejkovicich, Smil Kuna z Kunstátu na Lukové, Jan z Kumovic na Uherském Brodé, Bohuse ze Zvole na Kunovicich, Bernart Rychvaldskÿ z Kateřinic, Přemek z Vickova na Prusinovicich, rukojmie za zprávu tvrze a zboží litenčicského za nebožtíka Václava Kropáče z Nevědomí a za erby jeho Kristofovi Kropáčovi z Nevědomí a jeho erbóm tvrz Litenčice s dvorem poplužným, ves Litentice s kostelnim podacím, s vinným Senkem, ves Strabenice i s těmi dvory v Strabe- nicích, ves Vyškuovky, ves Chvalnov s kostelním podacím, ves Troubky, což tu Václav držel, ves 1) Tak změněna gramatická osoba v orig. 2) T. j. z dnešních Určic. 1521 227 Zdislavice, což tu Václav držel, ves pustú Opa- tovice, ves pustú Stařeč, což tu Václav držel, ves Kunkovice, vinohradny desätek®) v Popicich") z jednej hory, kdež druhá polovice k Morkovicím přísluší toho desátku, s lidmi platnými i neplat- nymi, s robotami, s rolí oranú i neoranů, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekúcími i nete- kúcími, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlý- niščemi, s mezemi a hranicemi, tak jakž sem to sám držel') a požíval, se všemi a všelijakými užit- ky, jakZ se koli jmenují a jmenovati moháü, i se vším jich příslušenstvím a právem, jakž to svrchupsané zboží od starodávna v svých me- zech a hraniciech vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to vše- cko zboží vkládáme") a vpisujem ve dsky zemské svobodné, žádnému nezávadné ku pravému dě- dicství, jmění, držení a dědičnému požívaní. Puol městečka Náměště. 33. Jiřík Stolbaskÿ z Doloplaz a na Moséenici i s svými erby i na místě bratří svých mladších Hynkovi ze Zvole a na Náměšči a erbóm jeho zboží své vlastní a dědičné, totiž puol móstećka Náměšče s dvorem i se vším jeho příslušenstvím, s roli oranů i neoranů, s mlýnem, s mlýniščem, s lidmi platnými i neplatnými, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s vodami tekücími i netekü- cimi, s jezery, s potoky, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s horami, s doly, s dolinami, s hony, s lo- vy, S mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to svrchupsané zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hraniciech záleží, se vším plným prá- vem a panstvím, tak jakž sem to sám držel a to- ho požíval, a zvláště se všemi puožitky, na kte- rýchž sou kolivěk věcech, aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti, i se všemi ji- nými věcmi, což koli k tomui zboží svrchupsané- mu přísluší, i s kostelním podacím, k tomu zboží příslušejícím, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budücím potomkóm tu práva, panství ani vla- stenství žádného nepozuostavuje ani zachováva- je, než to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Lipého. Dolní Oujezd. 34. Margeta Bohuslavské v Dolním Újezdě i s svými potomky Jiříkovi Holáškovu z Dolnieho Újezda, manželce jeho vlastní, a dětem jejich i budńcim potomkóm jejich dvuor svuoj vlastní, ležící v Dolním Újezdě, svobodný, dědičný a żad- nému nezávadný, s rolí oranú i neoranú, s luka- mi, s pastvami, s lesy, s chrastinami i s rybnišče- 3) V orig. dessátek. 3) Pravděpodobně v dnešních Popovicích (Kroměříž). f.6 

Strana 228
f.6v. 228 mi, s řekami, s mezemi, s hranicemi i se vším jeho příslušenstvím, tak jakož ten dvuor od sta- rodávna v svých mezech a hraniciech vysazen a vyměřen jest a jakož sem to sama držela a poží- vala, nic sobě tu v tom dvoře i na jeho na všem příslušenstvím') nepozuostavujíc ani zachováva- jic, ani dětem svým žádného vlastenství ani kte- rého práva, než to všecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 35. A amo Domini millesimo quingentesimo vigesimo secundo drZám jest sném pri Casu sva- tého Jana /24. června 1522] skrze urozené pány: pana Artleba z Boskovic a na Vranově, hajtmana markrabstvie moravského, pana Heralta Pňov- ského z Sovince na místě pana Jana z Pernštaj- na, najvysiho komorníka, pana Voka Pñovského z Sovince, najvyšího sudího, a urozeného vlády- ku Mikuláše z Bystřice, najvyšího*“) písaře zem- ského, na kterémž jsú seděli duostojný v Boze pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Jan z Lipého, najvyší maršálek kralovstvie českého, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Jin- dřich z Lomnice, pan Vilím Kuna z Kunstátu, pan Jan z Šternberka, pan Dobeš z Boskovic, pan Petr z Sovince, pan Vilím Mládenec z Miličína, pan Krystof z Boskovic, pan Viktoryn z Žerotí- na, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Krystof Kropáč z Nevědomie, Znata z Drahanovic, Vi- lím z Víckova, Bohuše z Drnovic a Buryan z Vlčnova. Pačlavice. 36. Jakub Kobik z Opatova na Majetiné i s svými erby Mikulášovi z Hofu a na Pačlavi- cích a erbóm jeho lidi své dědičné ve vsi Pačla- vicích, což mi tu příslušelo, s lidmi platnými 1 neplatnými, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami i se vším a všelijakým příslušen- stvím, jakýmž se kolivěk jménem muož jmeno- vati, s tim se vším, což k těm lidem od stara- dávna přísluší, nic tu sobě i ni budúcím svým nepozuostavuje práva, panství ani kterého vla- stenství, než tak, jak sem to sám držel, to všecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému jich užívaní. 37. Kristof z Boskovic a na T¥ebovej Kunce, z boží milosti kněžně minstrberské, manželce své. na zámku Letovicích i s městečkem i se vším je- ho příslušenstvím pět tisíc zlatých uherských vě- na jejího ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku 1) Tak v orig. 2) Následuje přetržené sudí. 3) Následující nám je přetrženo, a rovněž -ých soused- ního zapsané. 8) Viz vklad č. 227 XVI. knihy. 1521-1522 XIX pravému jejímu věnnému právu. Příjemčím toho věna činí se |sám] vším tím statkem, kterýž má neho jmiti bude. 38. Jakub Kobik z Opatova i s svymi erby Ja- novi z Pernstejna a na Tovacové a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží, totiž tvrz Majetín s dvorem, se vsí Majetínem, ves Bolelíce, což sem tu jmáél, svrchupsanü tvrz, vsi s rolí oranü i neoranü, s lukami, s lidmi platnymi i neplatny- mi, s pastvami, s pastvi&Cemi, s vodami tekutými i netekutymi, s rybníky, s rybniščemi, s Mora- vou, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s lesy, s há- ji, s chrastinami, s chrastmi, s vrbinami, s hora- mi. s dolinami, s pahrbky, s lovy, s Cizbami, s platy, s kury, s vajci, s ospy. s hranicemi, s me- zemi, tak jakż to svrchupsané zboží v svých me- zech a hraniciech od staradávna vymezeno jest. se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, tak jakž sem to sám držel') a užíval, nic sobě ani erbóm svým tu na tom na všem nepo- zuostavujíc ani zachovávajíc, což k tomu svrchu- psanému zboží přísluší, to všecko ve dsky zem- ské vklädd') a vpisuje ku pravému jmění, držení a k dědičnému jich požívaní. 39, Smil, Zygmund, Vilém, Jindřich, bratří vlastní Kunové z Kunstátu a z Lukova, všecko právo své, kteréž nám na hradě Rožnově a tvrzi Vsetíně a na jich všem, všelijakém panství a pří- slusenstvi ve dskách zemskych?) zapsané*) jest a svědčí, na Jana Kunu z Kunstátu a na Rožnově, bratra svého vlastnieho, a na erby jeho tímto vkladem převodíme od sebe i od erbüv svych a práva svého se odříkáme. 40. Tas z Ojnic a na Bučovicích Václavovi Pa- cákovi z Pačlavic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totižto ves Šardičky se vším jejím příslušenstvím, s rolí oranú i neoranů, s lukami. pastvami, pastviščemi, s lesy, s doly, s haji. s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s rybní- ky, s rybniščemi, s čižbami, s lidmi platnými 1 neplatnými, s robotami, s mezemi, s hranicemi i se vším“) plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakož ta ves svrchupsaná od starodávna v svých mezech záleží a jest vyměřena, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm prá- va, panství ani kderého vlastenství nepozuosta- vuje, než tak, jakž sou předkové moji drželi a já po nich, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému uzívaní. A?) kdeZ by mné to zboZí ve dskách svéd- čilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína. 5) -ím opraveno z -emi. 8) Tato věta je připsána jiným inkoustem, však tous rukou. 

Strana 229
£.7 XIX 41. Vilém z Víckova Jimdřichovi z Zástřizl a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totižto tvrz, dvuor a ves Cetochovice, ves Roštín, což sem tu držel, i s dvorem, ves Chomůtovice s dvo- ry a což sem tu držel, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s rol[í]mi oranými i neoranymi, s robotami, s kury, s vajci, s lukami, pastvami, pastviśćemi, s rybníky, s rybniśćemi, s mlyny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutymi, s vinohrady a platy vinohradnymi, s horami, slesy, s háji, s chrastinami, s trninami, s luhy, s řekami, s potoky, s mezemi, s hranicemi i se všelijakými užitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak zúplna a v celosti, jakž to zboží od starodávna vyměřeno a okršleno jest, tak jakž sem to sám držel a po- žíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vla- stenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zacho- vávajíc, to všecko svobodné a žádnému nezávad- né ku pravému dědicství, jmění, držení ve dsky zemské vkládám a vpisuji. 42. Kuna z Hlusovic?) ve vsi Hlusoviciech") dvuor s lidmi platnymi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s le- sem, s háji, s luhy, s chrastinami, s lovy, s hony, s řekami, s břehy, s potoky, s vodami tekutými i netekutými a se všemi a všelijakými oužitky a puožitky, kterýmiž koli jmény jmenovány mohú býti, i se vším jiným panstvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru a zboží od starodávna příslu- šelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakž to zboží v svých mezech a hraniciech záleží od sta- rodávna a jsú vymezena, tak jakž sem to sama držela a předkové moji, sobč tu, erbóm a budú cím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom nezachovávajíc, ve dsky zem- ské vkládám purgmistru a radé mčsta Olomúce nynějším i budúcím ku pravému dčdicství, jmč- ní, držení a k dčdičnému užívaní. 43. Jindřich z Zástřizl na Cetochovicích Žofce 2 Lompnice na tvrzi, na dvoře à vsi Cetochovi- cích s jejich příslušenstvím, na vsi Roščíně, což tu mám, na vsi Chomútovicích, na lidech svobod- ných a žádnému nezávadných, na rybnících, vi- nohradech i na lesích a lukách puol třinásta sta kop groší peněz bílých věna jejieho ve dcky zem- ské vkládá') a vpisuje. Příjemčím toho věna sam se činím') vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Ves Bartošovice.) 44. Jan Ceple 2 Belku Zigmundovi Sedlnicské- mu z Choltic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totižto tvrz Bartošovice s dvorem a 1) Tak v orig. 2) Nadpis je touž rukou jako v č. 14. této knihy. 3) V orig. Tetawrowi. 1522 229 ves Bartosovice s lidmi platnymi i neplatnymi, s CinZemi I se všemi platy peněžitými i nepeněži- tými, s slepicemi, s robotami, s lovy, s hony, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami. s pastviščemi, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lesy, s háji, s vodami tekutými i netekutými. s potoky, s rybníky malými i velikými, s rybniš- čemi, s haltéři, s mlýny, s mlýniščemi i břeh s Odrú, kterýž jest v gruntech bartošovských, a puol Odry, kteráž jde od stavu butovského až po řeku Sedmičku, tak jakž jest od starodávna k to- mu zboží bartošovskému příslušela, i tu vodu, kteráž jde z gunvaldského rybníka na barto- šovské rybníky, tak a s tím právem, jak ta smlú- va o tu vodu učiněná v sobě ukazuje, a s kostel- ním podacím i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tej tvrzi a vsi i k tomu dvoru příslušelo a přísluší od staradávna a to zboží v svých mezech a hranicích záleží a vyměřeno, tak jak sem sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svym a budücím potomkóm svým tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému jich užívaní. 45. Matěj z Rudky Pavlovi z Rudky a jeho er bóm dvuor svuoj v Rudce puol druhého lánw s roli oranń i neorani, s lesy, s horami, s past- vami, s lukami, s hony i se vším plným právem a příslušenstvím, což k tomu dvoru od staro- dávna příslušelo a přísluší a v svých mezech a hraniciech vyměřen a zamezen jest, nic tu sobě na tom ani erbóm svým práva a dědicství nepo- zuostavuje, ve dsky vkládá a vpisuje ku pravému dědictví, jmění, držení a požívaní. 46. Margeta z Řečice i s svými erby Jiříkovi Tetaurovů) z Tetova a na Malenovicích a jeho erbóm své vlastní dědicství a žádnému nezávad- né, ves Újezdec, blízko Odřezanic ležící, se vším jejím příslušenstvím, s činžemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranń i neoranü, s lukami, pastvami, pastviślemi, s lesy, s chrastinami, s doly, s horami, s vodami tekutymi i netekuty- mi, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a puoźitky, kterýmiž koli jmény mohů jmenovány býti, s plným panstvím, prá- vem a příslušenstvím, nic tu sobě ani erbóm svým nepozuostavuje, tak jakž ta ves Újezdec od staradávna v svých mezech a hraniciech leží. to všecko ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní*“) a tímto vkladem práva svého se odříká. 47. Vilém z Víckova na místě jiných rukojmí 1) Odtud až do konce psáno touž rukou, ale jiným in- koustem. f.7v. 

Strana 230
230 za správu Onše z Víckova Přemkovi z Víckova na Prusinovicich a erbóm jeho, což jest na díl je- ho!) po nebožčíku Arklebovi z Víckova jeho!) prišlo, totižto na tvrzi a dvoře Prusinovicích a vsi Prusinovicích s kostelním podacím a vsi Bo- řenovicích a hradu pustém Kasařově a vsi pustej Jaroslavicích, Hroznově, Kolkově Lhotě a na vsi Pacetlucích, což jest manství kněze biskupa olo- mücského, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, se vsemi platy a uZitky, s ryb- níky, s mlynv, s potoky, s lukami, s lesy, s háji, s pastvami, s pastviščemi i se vším příslušen- stvím. což k tej tvrzi Prusinovicím a [k] tomu všemu zboží od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a vy- mezeno jest, nic sobě tu nepozuostavujíc, to vše- cko ku pravému dědicství, jmění, držení a dědič- nému užívaní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. 48. A amo Domini millesimo guingentesimo vigesimo tercio držán jest sněm o svatých Třech krâlich /6. ledna 1523] v Olomüci skrze urozené pány: pana Artleba z Boskovic, hajtmana, pana Jana z Pernštejna, najvyšího komorníka, pana Voka Pñovského z Sovince, najvysiho sudího, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvy- šieho písaře zemského, na kterémž sou seděli duostojny u Boze otec a pán, pan Stanislav, bis- kup olomücsky, a urození páni: pan Jan z Lipé- ho, najvyší maršálek království českého, pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Albrecht z Lichtn- burka, pan Vilém Kuna z Kunstátu, pan Heralt Pňovský z Sovince, pan Smil z Doubravice, pan Jan z Šternberka, pan Petr z Sovince, pan Dobeš z Boskovic, pan Vilém Mládenec z Miličína, pan Kristof z Boskovic, pan Viktorin z Žerotína, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Kristof Kropáč z Nevědomí, Znata Koberský z Drahanovic, Vi- lím z Víckova, Buryan z Vlčnova, Bohuše z Drnovic. 49. Léta Páně tisícieho pětistého třinástého o svatém Janě [24. Cervna 1513] v Olomüci pan Art- leb z Boskovic předstoupil před pana hajtmana a pány a ukázal i dostatečně provedl, že se všemi bratřími svými má pravý a dokonalý rozdíl, při tom žádaje, aby to registry zemskými pro pamět budúcí zapsáno bylo. Kdež páni k žádosti jeho tak sou učiniti ráčili a do registr zemských ve- psati rozkázali. 1) Tak se opakuje v orig. 2) Zápis zde zřejmě naráží na t. zv. registra hejtma- nova, do nichž byly majetkové spolky a tudíž i rozdíly vpisovány ještě před jejich vložením do desk (zde o 10 1522-1523 XIX Tento vklad svrchupsany z registr zemskych?) jest se stal na rozkázaní a naučení panské, na žádost pana Artleba z Boskovic, hajtmana mar- krabství moravského. 50. Albrecht z Víckova Přemkovi z Víckova a jeho erbóm díl svuoj, kterýž mi se po Arklebo- vi z Víckova, otci mém, na tvrzi Prusinovicích s jejím vším příslušenstvím, na statku dědičném i manském dostal, vkládám a vpisuji k jmění, držení, dědičnému užívaní: a toho se timto vkla- dem odříkám. 51. Přemek z Víckova Dorotě ze Lhoty, man- želce své vlastní, na vsi Prusinovicich a na jejím všem příslušenství tisíc zlatých, zlatý po třidceti třech groších širokých počítajíc, k jejímu věnné- mu právu vkládám a vpisuji. Příjemčím toho věna sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám a jmíti budu. A nad věno pět set zlatých, též po třidceti třech groších širokých za zlatý potitajic, ji vkládám na též vsi Prusinovicích. 52. Jan starší z Šternberka na Kvasiciech Mar- getě = Vlašimě, manželce svej vlastní, na městeč- ku Kvasiciech a na jeho všem příslušenství tisíc kop groší a puol třetieho sta kop groší českých na penězích bílých, za kopu šedesáte groší počítajíc, k jejímu věnnému právu vkládám a vpisuji; a příjemčím toho věna sám se činím se vším stat- kem svým, kterýž mám aneb jmíti budu. 53. Jakub Kobík z Opatova i na místě Jiříka, bratra svého mladšieho nedílného, i s svými erby Vítkovi <a Janovi>>) bratřím vlastním z Do- brčic, i jich erbóm své vlastní zboží a dědicství, <ves Honětice>?) ve vsi Zboroviciech to vše- cko, což jsme tu jméli, «wes pustá Chlum2?) s dvory, s robotami, s mlýny, s mlýniščemi, s sa- dy, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi i s užitky a všemi i všelijakými platy, s poplatky, s rolí oranú i neoranú, s horami vinohradnými, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a k těm vsem svrchupsaným osedlym 1 pustej od staradávna příslušelo a nyní přísluší. s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží a ty vsi již jmenované v svých mezech a hraniciech pří- slušely a záleží a vymezeny sou, se vším plným právem, panstvím, tak jakž jsme to zboží a ty vsi již psané sami drželi a jich požívali, nic sobě tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani erbóm a budúcím svým, než to všecko svobodné ve dsky zemské roků dříve). Srov. Kniha Tovačovská, vyd. Brandlovo, kap. 20 a 91. 3) Na okraji Půta z Ludanic na místě pana Jana z Ze- rotína. Pod tím jinou rukou Ista abolicio non preiudicat aliis intabulationibus. f.8 

Strana 231
XIX vkládáme a vpisujem ku pravému jich jmění a dědičnému požívaní. Přetrhán a k tomu na okraji pod doplňkem k podpisu Půty z Ludanic Vilím Kuna [z Kunstátu] na místě Jana z Žerotína. 54. Michal z Podmanína Buryanovi Světlov- skému z Vlénova a jeho erbóm ves pustou Mifín «ves Popü Kef) s turzí2?), na vsi Petruovce právo dědičné ve dsky vkládá a vpisuje ku pra- vému jmění, držení a dědičnému užívaní. 55. Mauric Zolczar z Lodénice dédicstvi své Janovi Stosovi z Kounic puol vsi Lodémice?) s puol lesem i s jiným k tej vsi příslušenstvím, s platy, s kury, s vajci, ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku pravému dědicství. Přetrhán a na okraji Jan z Kunovic. 56. My, Ludvík, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král a markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme prošem jménem slovutných Viléma a Přemka, bratří vlastních z Víckova, věrných na- šich milých, abychom jim, erbóm a dědicóm je- jich hrad náš Cimburk, v markrabství morav- ském na horách Hříběcích ležící, se vším jeho panstvím a všelijakým příslušenstvím, což k již jmenovanému hradu přísluší, dědičně dáti ráčili; kterýžto hrad slovutný Mikuláš Franc z Háje, věrný náš milý, v jistých zápisných sumách od předkuov našich, králuov českých a markrabí moravských, drží. Kdež my z naší zvláštní milo- sti k již psaných Viléma a Přemka, bratří z Víc- kova, prosbě jsúce milostí naší královsků naklo- néni a k jich věrným a pilným službám prohlí- dajíc, kteréž jsú nám činili a činiti nepřestávají, s dobrým rozmyslem a s radou věrných našich milých a s naším jistým vědomím a mocí naší královskü v Cechách, jakozto markrabie morav- ský již psaný hrad s jeho vším příslušenstvím dědičně dáti jsme ráčili a mocí listu tohoto dá- váme ku pravému dědičnému a zpupnému dědic- ství, tomu konečně chtíce, aby již psaní bratří s dědici a budúcími svými ten hrad s jeho vším příslušenstvím jměli, drželi a dědičně užívali tak, jakžto jiní obyvatelé markrabství moravského, majíce předky našimi taková a k tomu podobná dání, užívají podlé řádu a práva markrabství moravského bez naší, dědicuov i budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i ji- ných všech a všelikterakých lidí překážky. Pro- tož přikazujem najvyšímu hajtmanu, komorníku, sudímu markrabství moravského, nynějším i bu- důcím, věrným našim milým, znajíce toto dání a 1) Je to dnešní Popov. 2) Na okraji Jlan] z P[ernstejna]. 1523 231 milost nasi, abyšte již psaný hrad, tak jakž se svrchu píše, když byšte koli požádání byli od svrchupsanych bratii z Vickova neb jich dédi- cüv a budüciech, jim ve dsky zemské fad a práva zachovajíc vloZili a vepsati rozkázali a jináce to- ho abyšte nečinili bez zmatku a všelijaké odpor- nosti. A kdož by list tento náš s již psaných bratří dobrou a svobodnou vuolí jměl, chcme, aby jemu též všecko právo beze všeho umenšení jako již psaným bratřím náleželo. Tomu na svě- domi pecet nasi královskü k listu tomuto rozká- zali jsme přivěsiti. Dán na Budíně den svatého Ščastného léta bozieho tisicieho pétistého dva- catého [14. ledna 1520], kralovstvi naSich uher- ského a českého čtvrtého. Poslové ke dskám od pana Artleba z Bosko- vic, hajtmana markrabství moravského, dáni pan Petr z Sovince a pan Jan z Kunovic. 57. My, Vilém a Přemek, bratří vlastní z Víc- kova a na Prusinovicích, i s svymi erby vyzná- váme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří neb čtúc slyšeti budů, jakož máme list na pargameně s pečetí visutů od najjasnějšícho kní- žete pána, pana Ludvíka, uherského, českého. dalmatského, charvátského etc. krále a markra- bie moravského, pána našeho milostivého, kte- rýmžto listem JKMt jakožto pán náš milostivý ráčil jest nóm, erbóm i dědicóm našim hrad Cimburk se vším jeho panstvím a všelijakým příslušenstvím, což k témuž hradu přísluší, dě- dičně dáti, jakož list JK'Mti to všecko šířeji a světleji v sobě ukazuje a zavírá, a v tom listu znamenitě psáno a vysloveno jest, ktož by ten list JKMti s nasi dobrú vuolí jměl, że ten má jmíti všeckno právo k těm ke všem věcem v tom listu zavřeným tak, jako my, svrchupsaní bratří, erbové a dědici náši jměli jsme. A protož my, Vilím a Přemek, bratří z Víckova, dali jsme a mocí listu tohoto dáváme sami od sebe, od er- buov a dědicuov našich na ten list JKeiMti svrchupsaný i na to všecko právo své v něm za- psané svú dobrů a svobodnů vwoli urozeným vládykám, panu Janovi, panu Mikulášovi, bra- třím Francóm vlastním nedílným z Háje a na Cimburku, a jich erbóm i dědicóm tak, aby oni k těm ke všem věcem v tom listu nahoře dotče- ném zapsaným jměli touž moc a plné právo, ja- ko my, svrchupsani bratfi, erbové i dédici nasi jměli jsme. Tomu na svědomí a jisté zdržení pe- četi náše vlastní k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali; a pro širší toho vědomost a lepší ji- stotu prosili jsme urozeného pána, pana Jana Kuny z Kunstátu na Rožnově, urozeného a sta- tečného rytíře, pana Mikuláše z Víckova, krále 3) T. j. Moravské Loděnice. f.8v. 

Strana 232
232 JMti komorníka a hajtmana na Znojmě, a uro- zených vládyk, pana Philipa z Víckova na Lho- tach, pana Albrechta, pana Znaty, bratiích!) vlastních z Víckova, pana Jošta Křtomilského z Loukova, že sou pečeti své podlé našich na svědomí sobě a erbóm svým bez škody k tomuto listu přivěsiti dali, jenž jest psán a dán na Pru- sinovicích v pondělí po Všech svatých léta bo- žieho tisícieho pětistého dvadcátého druhého po- čítajíc /3. istopadu 1522]. 58. Philip z Víckova na Lhotách Vilémovi z Víckova a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- ství, ves Osvětimany s pustým tvrziščem a s dvo- rem, s kostelním podacím, ves Jenišovice s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s horami vinohradními, s desátky vinnými a se vším právem vinohrad- ným. s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s řekami, s potoky, s vodami tekutými i neteku- tými, s mlýny, s mezemi, hranicemi a se všemi a všelijakými užitky a poplatky, duochody, v kte- rýchž se koli věcech jmenují, a roboty vinohrad- né na těch lidech v Osvětimanech, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak zúplna a v celosti, jakož to zboží od staradávna vyměřeno a vymezeno jest a jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachová- vajíc, to všecko svrchupsané zboží svobodné a žádnému nezávadné ku pravému dědicství, jmě- ní. držení a dědičnému požívaní vkládám a vpi- suji. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 59. Anno Domini millisimo quingentesimo vigesimo tertio při času svatého Jana, křtitele Božieho /24. června 1523], držán jest sněm skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu na Rožnově, hajtmana markrabství moravského, pana Jana z Pernštejna, najvyšieho komorníka, pana Voka Pňovského z Sovince, najvyšieho su- dího, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšieho písaře zemského, na kterémž sou se- děli duostojný v Boze pán, pan Stanislav, biskup olomúcský, a urození páni: pan Heralt Kuna z Kunstátu, pan Jindřich z Lompnice, pan Vá- clav Berka z Dubé, pan Vilém Kuna z Kunstátu, podkomoří, pan Heralt Přňovský z Sovince, pan Václav Žampach z Potnštejna, pan Jan z Štern- berka, pan Zigmund z Ludanic, pan Petr z So- vince, pan Dobeš z Boskovic, pan Vilém Mláde- nec z Miličína, pan Viktorin z Žerotína, pan Ber- ') Tak v orig. 2) V orig. kterýž. 1523 XIX nart z Žerotína, pan Jan z Kunovic; a z vládyk: Znata Koberský z Drahanovic, Vilím z Víckova, Zigmund Sedlnický z Choltic, Bohuše z Drnovic, Buryan Světlovský z Vlčnova, Petr z Vlachovic. 60. Johanka z Baště i na místě sestr: svých mladších nedílných Elšky, Kateřiny, Alžběty Hieromimovi z Baště, erbóm a dědicóm jeho zboží své vlastní žádnému nezávadné, tvrz a ves Šišmu s dvorem, s roli oranń i neorani, ves Hradčany s tvrzí, ves Nahošovice, ves Žákovice s dvorem, s rolí oranü i neoranů, ves pustu Lho- tu Houserovu s oběma dvory, s rolí oranü i ne- oranü, s mlýnem oblanským, s mlýnem ve Lhotě, kteraż*) slove Měsečná, ves pustu Hrusice s dvo- rem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastva- mi i s pastviścemi, s hóji, s lesy, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s lovy všelijakými, s lidmi platnými : neplatnými, s činžemi, s poplatky a všelijakými puožitky, kteřiež by jakým koli jménem se jme- novati mohli i s jiným se vším příslušenstvím, což k těm tvrzím a dvoróm i vsem od staradáv- na příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakž ta zboží v svých mezech a hraniciech od staradávna vymezena jsú a záleží, se vším plným právem, panstvím i s mlýny, mlýniščemi a jejich puožitky i se všemi břehy, tak úplně a mocně, jakož jsme sami to drželi, zboží svrchupsané, po předcích svých, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíce ani pozuo- stavujíce ani erbóm a budücím potomkóm svym, než to všecko ve dsky vkládáme a vpisujem k jmění a dědičnému požívaní. A kdež nám to zboží ve dskách svědčí, to tímto vkladem moří- me a toho se odříkáme. 61. Buryan z Vlčnova na Novém Světlově i s svými erby Ambrožovi Sarkanovi z Hakosha- zu, svobodnému pánu z Olnodu, hrabí Salajské- mu, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, tvrz a ves Popů Kef?) i s dvorem a což sem tu koli jměl, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranń i neoranń, s platy, użitky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s horami, s lesy, s doly, s háji, s chrastinami, s rybniky, rybniščemi, s vodami tekutými i netekutymi, s mlýny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi od sta- radávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi i se všemi puožitky a užitky, tak jakož sem to sám držel a požíval, nic sobě tu ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachová- vaje, to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zem- ské k jmění, držení a dědičnému požívaní. 2) Je to dnešní Popov. f.9 

Strana 233
f.9v. XIX 62. Hynek z Kunčic?) i s svými erby Václavo- vi z Žerotína a na Buchlově, jeho erbóm a budú- cím potomkóm své vlastní zboží a dědicství, mě- sfećko Zdounky s pustym kopcem turze, s dvo- rem, S kostelními podacími, ves Sobésuky, ves Svrčovice, ves Divoky, ve vsi Rostíné, coz sem tu drZel, ves SkrZice?), ve vsi Tésánkách dva člo- věky, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s dvory, s rolí oranú i neoranú, s robotami. s ospy, s kury, s vajci, s lukami, s pastvami, pastviščemi, s rybníky, rybniščemi, mlýny i mly- niščemi, s vinohrady a desátkem vinným, s ho- rami, s lesy, chrastinami, s doly, mezemi, hrani- cemi i všelijakými užitky a poplatky a dúchody, v kterychz se koli vécech aneb kterak kolivék zvláitnimi jmény jmenovati a shledati mohü, i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím i se všemi svobodami k těm lidem příslu- šejícími i s tou svobodou na horách Hřieběcích, tak zúplna a v celosti, jakž to zboží od staradáv- na vyměřeno a okršleno jest, a tak, jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu panství ani kte- rého vlastenství na tom zboží i erbóm a budůcím svým nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 65. Mikulás Michnik z Vrchnich Laznik Jaku- bovi Michnikovi, synu svćmu odtudź, i dźdicóm jeho své vlastní dśdicstvi, lin rolí s lesem) s lidmi, s pastvami, tak jakž to od staradávna v svých mezech a hraniciech zamezeno jest a jakž sem to sám držel po předcích svých, nic sobé tu a na tom práva ani kterého vlastenství nepozuostavujíce a nezachovávajíce, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež mi ve dskách svědčí, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 64. Znata z Víckova Přemkovi z Víckova na Prusinoviciech a erbóm jeho díl svuoj, kterýž mi se po Arklebovi z Vickova, otci mém, na tvrzi Prusinoviciech s jejím vším příslušenstvím na statku dědičném i manském dostal, ve dsky zem- ské vkládám a vpisuji k jmění, držení a dědičné- mu užívaní; a toho dílu tímto vkladem se od- říkám. 65. Havel Chudobín z Bofic na Krakovci Jana, Václava, Jetřicha Obešlíky, bratří vlastní z Li- 1) Tento vklad se s menšími jazykovými odchylkami opakuje ve XX. kn. jako č. 2. ?) V orig. psáno s háčkem nad ž, aby se zabránilo po- chybnosti ve čtení (rz — ř). 3) Dlužno rozuměti ve Vrchních Lazníkách. % Viz pozn. č. 4 ke vkl. č. 24 této knihy. 1523 233 puoltovic, a erby jejich na tvrz a ves Krakovec i s dvorem i s jejím vším příslušenstvím, což jest k tomu od starodávna příslušelo a přísluší, na rybníky tu uw tvrze i na mlýn pod rybníkem, na lesy, na louky, kteréž k tomu dvoru přísluší, na potoky a na louku Trněnou, tak řečenů, i s tím se vším potokem Pilavou, při kterémž ta louka leží, a na dvuor pustý, kterýž slove Na rovmi, a jeho všecko příslušenství, na ves Malé Rakuovky, na rybník, kterýž leží pode vsí, na lesy, na potoky a na to na všecko, což k tej vsi přísluší, na ves Polom, na rybník, kterýž k tej vsi Polomi přísluší, na lúky, na lesy, na potok i na to na všecko, což k tej vsi přísluší, na čtyři člověky v Malej Seničce i na to na všecko zboží svrchu jmenované, jakož sem sám to držel, s pl- ným panstvím a příslušenstvím přijímá[m] na pravý a jednostajný spolek. 66. Havel Chudobín z Bořic na Krakovci Zá- visi Bítovského z Slavíkovic a erby jeho na ves Měnínek s lidmi, na lesy, na louku, kteráž slove Okopaná, pod Mladčí i na to na všecko, což k tej vsi od staradávna příslušelo a přísluší, ve vsi Oujezdě, s lidmi, blíž Mohelnice pfileżici. coż sem tu držel a užíval, i s zákupní rychtů, i na to na všecko právo a panství, což mi tu přísluší, při- jímá[m] na pravý a jednostajný spolek. 67. Vojtěch z Pernštejna na Pardubiciech i s svými erby Havlovi Zvieřeticskému z Vartm- berka a jeho erbóm hrad Kunstát, své vlastní zboží a dědicství, se vším jeho příslušenstvím, méstecko Kunstát, ves Svichotín, ves Martinova, ves Zbraslavice, ves Makov, ves Petrov, ves Su- líkov, ves. Rosec, ves Rosíčku, ves Ústup, ves Rudka, ves Tohoboře, ves Rudice) ves pusti Znecko, ves Kunice, ves Lhota) ves Hluboká, ves Bedřichov, což sem tu jměl, Ves Kunčina, což sem tu jmél, ves Lysice, ves Cechov,?) ves Drnovice, což sem tu jmél, ves Opatovice,”) ves Brfovi,?) ves Smolno, ves Rudka®) coz sem tu jmél, ves Roubanina, ves Malonín, jmenovany zá- mek, městečko, vsi se vším a všelijakým příslu- šenstvím, s platy, poplatky, s robotami, s majty, s kury, vajci, s roli oranń i neoranáü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s lesy, s chrastinami, s háji, s horami, s dolinami, s vodami tekücími i netekücími, s jezery, s mlyny, mlynistémi, s rybni- ky i s rybniščemi, s hony, s lovy, s čižbami“) i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, s kostelními podacími, kteréž k tomu hradu a 5) T. j. Lhota u Lysic. *) T. j. Stéchov. 7) T. j. Vel. Opatovice a Brťov (Jevíčko). 8) Asi dnešní Malá Roudka. 9) Psáno cz-. 

Strana 234
234 1523 XIX panství od staradávna přísluší, a tak, jakž v svých mezech a hraniciech vymezeno jest a což sem tu sám držel a užíval, tu na tom na všem sobě ani erbóm svým práva žádného ani kterého vlastenství nezachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Kunovic. 68. Iheronim z Baště Buryana z Baště, bratra svého, činím mocným otcovským poručníkem dí- tek svých, všeho statku svého, kterýž mám a jmíti budu; a neuchoval-li by Pán Buoh smrti dítek mých, tehdy všecek statek muoj naň a erby jeho přijíti má.

Strana 235
KNIHA XX. Z LET 1524-1525

Strana 236

Strana 237
f.1 (Kniha pana Jana z Kunovic. 1. A ano Domini 1524, při času svatých Tří krá- luov [ó. ledna 1524] držán jest soud skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu a na Rožno- vě, hajtmana markrabstvie moravského, pana Ja- na z Kunovic a na Uherském Brodě, najvyšího komorníka, pana Voka Přovského z Sovince, najvyšího sudího, a urozeného vládyku Mikulá- še z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli: duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, pan Jindřich z Lichtnburka, pan Albrecht z Lichtnburka, pan Jan z Štern- berka, p. Petr z Sovince, pan Václav z Boskovic, pan Bernart mladší z Žerotína, pan Bernart star- ší z Žerotína; a z vládyk: Žibřid z Bobolusk, Vi- lim z Víckova, Bohuše z Čachtína, Buryan Svět- lovský z Vlčnova, Bohuše z Drnovic a Petr z Vlachovic. Městečko Zdounky.') 2. Hynek z Kunčic?) i s svými erby Václavovi z Žerotína a na Buchlově a jeho erbóm své vlast- ní zboží a dědictví, totižto městečko Zdounky s pustým kopcem, s tvrzištěm, s dvorem, s kostel- ním podacím, ves Soběsuky, ves Svrčovice, ves Divoky a ve vsi Roštíně, což jsem tu držel, ves SkrZice, ve vsi Těšánkách dva člověky, ves pustú Újezdec“) s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s dvory, s rolí oranůú i neoranú, s ro- botami, s ospy, s kury, s vajci, s lukami, s pastva- mi, s pastvi&cemi, s rybníky, s rybni&cemi, s mly- ny, s mlýniščemi, s vinohrady, s desátkem vin- ným, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s tr- ninami, s doly, s mezemi a hranicemi i se všeli- akymi użitky a poplatky, duochody, v kterych se koli věcech aneb kterak koli zvláštními jmény jmenovány a shledány mohly by býti, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami k těm lidem příslušejícími i s tou svobodou na horách Hříběcích, tak záplna a v celosti, jakž to zbožie svrchupsané od stara- dávna vyměřeno a okršleno jest, tak jakž jsem to sám držel a požíval, nic sobě tu panstvie ani kte- rého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném i s erby a budücími svymi nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vklá- 1) Nadpisy ke vkladům v této knize jsou provedeny touž pozdější rukou, s níž jsme se už dříve setkali. Viz pozn. k nadpisu u vkladu &. 2 X1X. kn. 2) Tento vklad je opakování vkl. č. 62 knihy XIX. Viz tamt. dóm a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Doloplazy. 3. Petr z Horky i s svými erby Martinovi se Stvolové a jeho erbóm dva člověky svá dědičná a Zádnému nezávadná ve vsi Doloplazech na Ha- nej s platy, s kury, s vajci i se všemi poplatky, tak jakž jsem je sám držel a jich požíval, nic sobě ani erbóm svým na těch dvú člověcích práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko vkládám a vpisuji ve dcky zemské ku pravému jmění, držení a k jich dědičnému užívaní. A jestliže by mně, Petrovi, ti dva clovéci kde ve dckách svědčili, to tímto vkladem morím a jich se odriekám. Ves Lodujnice.*) 4. Jan Śtoś z Koumic a z Destného na Ziboti- cích i s svými erby na místě sirotkuov nebožtíka Henrycha Stose z Kounic s povolením páné hejt- manovym a pánuov jich Mtí müdrym a opatrnym purgmistru a radě města Olomůúce nynějším i budücím jich puwol vsi Lodějmice“) s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnými i neplatnými, s činže- mi, s platy, poplatky, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlý- niščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakož to zbožie od staradávna v svých mezích a hranicích záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž jsem to na místě týchž sirotkuov držel a požíval, i se vším jiným tej puol vsi Lodějnice příslušen- stvím, nic tu sirotkóm ani budúcím jich potom- kóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie ne- pozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmě- ní, držení a dědičnému užívaní. Tvrz Sovadim.*) 5. Přemek z Wśckova a na Prusinovicich i s svými erby Bernartovi z Żerotina a na Dřevo- hosticich a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- tvie, totiž tvrz a ves Sovadinu s lidmi platnými i neplatnymi, s činžemi, s dvorem, s rolí oranü i 3) Obnovena. Dnes sluje Ujezdsko. V 2. 62 knihy XIX. není. *) Tak v orig. 5) T. j. Moravské Lodénice. Liv. 

Strana 238
f.2 238 neoranü, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s luhy, s řekami, s vodami, s potoky tekücími i netekücími, s doly, s mezemi, s hranicemi 1 se všelikými užitky a poplatky, duochody, v kterýchž se') koli věcech aneb kte- rak kolivěk zvláštními jmény jmenovány a ohle- dány mohly!) by býti, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak zúplna a v celosti. jakž to svrchupsané zbožie od staradávna vymě- řeno a okršleno jest, tak jakž jsem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc. než to v$ecko zbozie svrchupsané ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dédiénému jejich užívaní. Hrad Cimburk. 6. Franc a Jan, bratři vlastní z Háje") i s svý- mi erby Vilímovi z Víckova a jeho erbóm své vlastni zbozi a dédictvie, hrad Cimburk, méstec- ko Koryčany s mýtem, s kostelním podacím, s dvorem, ves pustů Vážany s dvorem, ves Les- kovec, ves pustú Černiekovici, s lidmi platnými i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastvis¢emi, s rybníky, s rybniščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s luhy, s řekami, s potoky tekúcími i nete- kúcími, s mlýny, s mlýniščemi, s doly, s mezemi, s hranicemi i se všemi a všeliakými užitky, po- platky a duochody, v kterýchž koli věcech jse jmenovati a shledati mohů, se vším jiným prá- vem, panstvím a toho hradu příslušenstvím 1 se všemi svobodami k němu příslušejícími, tak zú- plna a v celosti, jakž ten svrchupsaný hrad a to zbožie od staradávna vyměřeno a okršleno jest, a tak, jakž jsme to sami drželi a požívali, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko svobodné a žádnému ne- závadné ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému požívaní ve dcky zemské vkládáme a vpisujem. A kdež nám ve dckách svědčí, to tímto vkladem moříme a toho se odřiekáme a všecko právo své naň,“) na erby jeho převodíme. Hrad Stramberk.*) 7. Lacek z Hustopec i s svými erby a potomky Bernartovi mladšímu z Žerotína a na Fulnece a jeho erbóm a potomkóm dědictvie a zbožie své vlastní dědičné a žádnému nezávadné, hrad Štramberk s jeho se vším příslušenstvím, s mě- stečkem Štramberkem, ves Ženkleb, ves Vernářo- vice?) ves Mofkov, ves Hoclavice, ves Rohlinu, ves Zibotice, ves Zilinu i s tím dvorem Zilinskvm, 1) Písař tu z nepozornosti změnil slovesný rod. 2) Následuje přetržené Vilímo. 2) Psáno nain. 1524-1525 XX ves Bludovice, ves Rybí, ves Závišice, ves Lib- host i s tím dvorem, kterýž leží v městečku Štramberce, s rolí oraná i neoranü, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pas- tviščemi, s háji, s lesy, s chrastinami, s horami, s doly, s hony, s lovy, s vodami tekúcími i nete- kúcími, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s rybní- ky, s rybniščemi, s kostelními podacími, s poto- ky, s mezemi, s hranicemi, s břehy, s stavy, s ospy, s kurmi i se všemi poplatky i se všemi jinými požitky a užitky i se vším plným pan- stvím a příslušenstvím, jakožto ten hrad a to zboží svrchupsané od staradávna vyměřeno a vyhraničeno“) jest, i se všemi jinými věcmi, kte- rýmiž by se koli jmény jmenovati mohly, nic sobě ani erbóm svým ani potomkóm tu práva, panstvie ani žádného vlastenstvie nezachovávaje, tak jakž sem to sám držel a užíval aneb kdy spravedlivě užívati mohl, to všecko ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, dr- žení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 8. Viktoryn z Žerotína odpor učinil tomu vkla- du, kterýž jest učiml Lacek z Hustopeč, Bernar- tovi mladšímu z Žerotína pravíc, že k zámku Štramberku s jeho příslušenstvím, ku polovici. právo má jakožto bratr nedílný jeho, Bernartuov. 9. Anno Domini 1525 na den svatého Valenti- na /[14. února 1525] držán jest sněm skrze uroze- né pány: pana Jana staršího z Šternberka na místě urozeného pána, pana Jana Kuny z Kunstátu, hajtmana, pana Jana z Kunovic, najvyšího ko- morníka, pana Voka Pňovského z Sovince, naj- vyšího sudího markrabstvie moravského, a uro- zeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostoj- ný pán, pan Stanislav, biskup olomücky, a uro- zení páni: pan Václav z Lomnice, pan Albrecht z Lichtnburka, pan Jan, pan Smil z Doubravice, pan Jan mladší z Ludanic, pan Petr z Sovince, pan Václav z Boskovic, pan Jiřík z Lomnice, pan Viktoryn z Žerotína, pan Bernart mladší z Že- rotína, pan Bernart starší z Žerotína, pan Hy- nek Bílik z Kornic; a z vládyk: Žibřid z Bobo- lusk, Buryan Svétlovsky z Vlčnova, Bohuše z Cachtína, Jan ze Zdenína a Petr z Vlachovic. Tvrz Mosténici. 10. Jan Ořechovský z Honbic i s svými erby Jetfichovi z Prusinovic a na Podstátě, erbóm jeho i budücím potomkóm své vlastní zboží a dě- dictvie, totizto fvrz Mosténici s dvorem, ves 3) Tak v orig. 5) Tak v orig. Jsou to dnešní Věřovice. €) V orig. vyhraničeho. f.2v. 

Strana 239
XX Mosténici, ves Labuty s dvorem, ves pustá Lné- ník, hory, kteréž slovů Kamenná, s lidmi platný- mi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s robota- mi, s platy a poplatky, s lukami, s pastvami, s pastvičemi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vinohrady, s desátky vinohrad- nými a právem vinohradným, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s luhy, s potoky, s haltéři, s vodami tekutými i netekutými, s doly, s meze- mi, s hranicemi i se všemi a všeliakými užitky a duochody, v kterýchž se kolivěk věcech jmenují a tu na tom zboží shledány býti mohůú, i se vším plným právem a panstvím i příslušenstvím i se všemi svobodami k tomu zboží od staradávna příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakż to svrchupsané zboZie a dédictvie od staradávna vyměřeno a obmezeno jest a jakž jsem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném i s erby a budúcími svými nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko svrchupsané zbožie vkládám a vpisuji ve dcky zemské svobodné a žádnému nezávadné ku pravému jich dědictví, jmění, držení a dědičnému užívaní. List mocný Albrechtovi z Hustopeč. 1i. My, Ludvík, z božie milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král a markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lu- žický markrabie etc. oznamujem listem tímto všem, že jsme prošení jménem slovutného Al- brechta z Hustopeč a na Bystřici, věrného naše- ho milého, abychom jemu list náš mocný, na kte- rýž by o statku svém zřízení podlé vuole a zdá- nie svého učiniti mohl, dáti ráčili. Ku kteréžto prozbě naklonění jsúce, s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, motcí královsků a jakož- to markrabie moravský svolili jsme k tomu a tímto listem svolujeme, povoleni náše královské témuž Albrechtovi dávajíce tak, aby on všecek statek svuoj mohovity i nemohovity, na hoto- vých penězích i na jiných věcech, dědičný, man- ský neb zápisný, kterýž má neb míti bude, mohl a moc měl dáti, odkázati nebo poručiti společně nebo rozdílně, za zdravého života aneb na smrte- dlné posteli, komuž se jemu kolivěk zdáti a líbiti bude, kromě duchovních osob a také aby moht poručníky zdělati dětí svých a statku svého, ko- hož se jemu zdáti a líbiti bude, a to bez naší, bu- dúcích našich králuov českých a markrabí mo- ravských i všech jiných lidí všeliaké překážky. Kteréžto dánie a odkázaní neb poručení i také poručníkuov zdělánie dětí a statku jmenované- [ho] Albrechta chcme, aby tolikéž moci a pev- 1) V orig. s zdobrym. 1525 239 nosti mělo, jako by to dekami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenśeni. Protoż pfikazu- jem hajtmanu, najvysímu komorníku a sudímu markrabstvie moravského, nynějším i budúcím, věrným našim milým, když kolivěk od svrchu- psaného Albrechta aneb poručníkuov jeho požá- dáni budete, abyšte jemu tento list náš ve dcky zemské vložili a vepsali bez zmatkuov a všeliaké odpornosti. Tomu na svědomie a pro lepší jisto- tu věcí svrchupsaných pečet náši královsků k to- muto listu přivěsiti jsme rozkázati ráčili. Dán v Prešpurku v pondělí den na víru obrácenie svatého Pavla léta božieho tisícého pétistého čtyřmezcítmého /25. ledna 15247, království na- šich uherského, českého etc. osmého. Poslové ke dckám od pana Jana staršího z Šternberka na místě pana Jana Kuny z Kun- státu, hajtmana markrabstvie moravského, dáni pan Petr a pan Viktoryn z Zerotína. List mocny Vokovi Piiovskemu. 12. My, Ludvík, z božie milosti uherský, český, dalmatsky, charvátsky etc. král a markrabie mo- ravsky, lucemburské a slezské knieZe a lużicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme prošení jménem urozeného Voka Pňovské- ho z Sovince, najvyšího sudieho markrabstvie moravského, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný, na kterýž by o statku svém zřízenie podlé vuole a zdánie svého učiniti mohl, dáti ráčili. Kteréžto prozbě nakloněni jsúce s dobrym") rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královskü a jakožto markrabie moravský svolili jsme k tomu a timto listem svolujeme, po- volení náše královské témuž Vokovi dówajice tak, aby on všecek statek svuoj movitý, nemovi- tý, na hotových penězích i na jiných věcech, dě- dičný, manský neb zápisný, kterýž má neb ještě jmieti bude, mohl a moc jměl dáti, odkázati neb poručití společně neb rozdílně za zdravého živo- ta aneb na smrtedlné posteli; komuž se jemu zdáti a líbiti bude, kromě duchovních osob; a také aby mohl poručníky zdělati?) statku svého, kohož jse jemu zdáti a líbiti bude, a to bez našie, budúcích našich králuov českých a markrabí mo- ravských i všech jiných lidí všeliaké překážky. Kteréžto dánie a odkázaní neb poručenie i také poručníkuov zdělání statku jmenovaného Voka chcme, aby tolikéž moci a pevnosti jmělo jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšenie. Protož přikazujem hajtmanu, najvy- ším komorníku a sudímu markrabstvie morav- ského, nynějším i budúcím, věrným našim mi- lým, když kolivěk od svrchupsaného Voka aneb 2) Následuje přetržené a. £3 

Strana 240
240 poručníkuov jeho požádání budete, abyšte jemu tento list náš ve dcky zemské vložili a vepsali bez zmatkuov a všeliaké odpornosti. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu věcí svrchupsaných pečet náši královsků k tomuto listu jsme přivě- siti rozkázati rácili. Dán v Prešpurce v sobotu na den svaté panny Doroty léta božieho tisícího pětistého dvatcátého čtvrtého /[ó. února 1524], království našich uherského, českého etc. osmé- ho. Poslové ke dckám od pana Jana z Šternber- ka na místě pana Jana Kuny z Kunstátu, hajt- mana markrabstvie moravského, dáni pan Petr a pan Viktoryn z Zerotína. Hrad Kunstat.*) 15. Havel Zviefetick$ z Vartnberka 1 s erby svymi Vojtéchovi z Pernštajna na Pardubicích své vlastní zbožie a dědictvie, totižto hrad Kunstát se vším jeho příslušenstvím, městečko Kunstát, ves Svichotín, Ves Martinova, ves Zbraclavici*), ves Makov, ves Petrov, ves Sulíkov, ves Rosíc, ves Rosíčka, ves Ústup, ves Rudka, ves Tohobo- Ye, ves Rudice, ves pustá Znécko, ves Kunice, ves Lhota, ves Hluboká, ves Bedřichov, což tu mám, Ves Kunčina, což tu mám, ves Lysice, ves Čechov, «ves Drnovice, coZ tu mám a jaki koli spra- vedlnost mam>,?*) ves Opatovice, ves Brtoví, ves Malonín, ves Smolno, ves Rudka, což tu mám, ves Roubanina, nahofe psaný zámek, městečko, vsi se vším a všeliakým příslušenstvím, s platy, poplatky, s robotami, s majty, s dvory, s kury,*) S vajci, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pas- tvami, s pastviśćemi, s lesy, s chrastinami, s háji, s horami i s dolinami, s vodami tekutymi i nete- 1) Viz poznámky ke vkladu č. 67 XIX. knihy. 2) Tak v orig. 3) Na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. 1525 XX kutymi, s jezery, s mlyny, s mlyni&cemi, s rybní- ky i s rybniščemi, s hony, s lovy, s čižbami i se vším plným právem, panstvím i příslušenstvím i s kostelními podacími, kteréž k tomu hradu a panství od staradávna přísluší, a tak, jakž v svých mezech a hranicích vymezeno jest, a což sem tu sám držel a užíval, na tom na všem sobě ani erbóm svým práva žádného ani kterého vla- stenstvie nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Kunovic. Drnovice. 14. Jan a Vojtěch, bratří vlastní z Pernštajna, Ctiborovi z Drnovic a jeho erbóm zboží své,“) totiž čtrnácte člověkuo usedlých, tak i s mlýnem i s pustjm dvofiskem ve vsi Drnovicích pod Kunstátem leZíci, s rolí oranü i neoranü, s luka- mi, s pastvami, s pastviścemi, s horami, s doly. s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s hony, s Cizbami. s lovy, s mezemi, s hranicemi. s lidmi platnými i neplatnymi, coZ jich tu v tej vsi mají, s robotami, s uZitky a poZitky i se v$e- mi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s ryb- ničišti, s potoky tekutými i netekutými, s jezery stojatými i nestojatými, s desátkem, s kapelným podacím i se vším plným právem a panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží od staradávna v svých mezech a hranicech vymezeno jest a jak jsme“) to sami drželi, nic sobě tu ani erbóm svým nepozuostavujíc, ve dcky zemské vklódaji*) a vpi- sují ku pravému dědictví a dědičnému držení. jmění a požívaní. ^) Opraveno z původního kurmi. 5) Koncové -ho z původního svého je śkrinuto. 6) Tak z nepozornosti změnil písař sloves. osobu. f.5v. 

Strana 241
KNIHA XXI. Z LÉTA 1527

Strana 242

Strana 243
f.1 Knihy pana Arkleba z Boskovic. 1. Ano Domini 1527 v úterý po svatém Janě [25. června 1527] držán jest sněm v městě Olo- wici skrze urozené pány: pana Jana z Pern- štajna, hajtmana, pana Artleba z Boskovic na Třebíči, najvyšího komorníka, pana Jana starší- ho z Šternberka, najvyšího sudího markrabstvie moravského, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, písaře zemského, na kterémž jsù se- děli duostojný v Boze otec, pan Stanislav, biskup olomücky, a urozeni páni: pan Jan z Doubravice, pan Vilím Kuna z Kunstátu, pan Heralt Pňov- ský z Sovince, pan Václav Žampach z Potnštaj- nu, pan Vilím Mládenec z Miličína, pan Jan Ro- kytský z Ludanic, pan Václav z Boskovic, pan Jiřík z Lomnice, pan Krystof z Boskovic, pan Ladslav Berka z Dubé, pan Viktoryn z Žerotína, pan Bernart mladší z Žerotína, pan Jan') z Ku- novic, pan Hynek Bílik z Kornic; a z vládyk: Bohuše z Čechtína, Jan ze Zdenína, Vilím Va- lecký z Mírova a Petr z Vlachovic. Vklad tvrzi StiíteZe.?) 2. Elška z Říčan i s svými erby Jiříkovi z Ro- kytníka a Elšce z Slavíkovic, manželce jeho, tvrz Střítež se tfmi Clovéky usedlymi i s pustinami, což k tej tvrzi od staradávna příslušelo a příslu- ší, s dvory, s rolí oranů i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s me- zemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a požitky i se všemi poplat- ky i s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekücími i netekücimi, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zbožie svrchupsané od staradávna v svých me- zech a v každej zvláště záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezacho- vávaje, tak jak jsem sama to držela, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému jejich užívaní. Mřežován a na okraji Artleb z B[oskovic]. Zápis věna na Prusinovicích.?) 5. Přemek z Víckova Kateřině z Lomnice, man- żelce svej, na vsi Prusinovicích s jejím příslušen- 1) Jan je opraveno z původního Hyl[nek Bilík]. 2) Nadpisy tento a všecky ostatní v této knize jsou psány pozdější rukou, jinou však než nadpisy v předcho- zsích knihách. Je to vypsaná ruka asi z přelomu 16. a 17. stol. stvím puol třinácta sta kop groší na penězích bí- lých věna jejího ve dcky zemské vkládá a vpisu- je. Příjemčím toho věna sám se činí vším stat- kem svým, kterýž má aneb míti bude. Vklad vsi Hartvic.") 4. Protivec 2 Bystfice Tasovi z Ojnic a jeho erbóm ves pustá, recenü Haluzice, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviscóemi, s horami, s lesy, s háji, s doly, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s rybníky, s rybniš- čemi, s potoky tekutými i netekutymi, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi i se všemi puožitky a po- platky, tak jakož jsem to sám držel a užíval, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta ves svrchupsaná od staradávna v svých mezech a v každé zvláště záleží a jest vyměřena, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezacho- vávaje, než tak, jakož jst předkové moji drželi a já po nich, to všecko ve dcky vkládám a vpisu- ji jemu, svrchupsanému Tasovi, a jeho erbóm ku pravému dědičnému držení a požívaní. A jestliže by mně, Protivcovi, ta svrchupsaná ves kde ve dckách svědčila, to tímto vkladem mořím a toho se odřiekám. List mocný na zámek Oušov,*) město Litovel. 5. My, Vladislav, z božie milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že prohlédajíce k mnohým věrným, pilným a usta- vičným službám, kteréž jest nám urozený Lad- slav z Boskovic na Třebové, věrný náš milý, činil a činiti nepřestává, i chtiece jemu toho, jakož slušné jest, dáti užíti, aby on, čímž by náši větší milost k sobě poznal, pilněji a lépe nám mohl a povinen byl slůžiti, s dobrým rozmyslem a radü věrných našich, motcí královsků jakožto král český a markrabie moravský zámek náš Ousov a Litovel, město v markrabství moravském ležící, se všemi a všeliakými s jich příslušnostmi, tak jakž je nyní urozený Jiřík z Vlašimě v zápisích 3) Prusinovicích je psáno -ss-. 4) Tak v orig. místo správného Haluzic, jak je v textu vkladu. 5) Čtení tohoto jména není zde zcela bezpečné, možné je i čtení Unšov. flv. 

Strana 244
f.2 244 drží, nic ovšem nevymiňuje, témuž Ladslavovi z Boskovic i jeho dědicóm a budúcím ku pravé- mu a zpupnému dědictví dali jsme a tímto listem mocně dáváme a všecko to právo, kteréž nám ja- kožto králi českému a markrabí moravskému na témž zámku Ousovu a městě Litovli příslušelo a přísluší, na téhož Ladslava, dědice a budúcí jeho převedli jsme a tímto listem převodíme a přená- šíme, nic sobě ani budúcím našim králóm čes- kým a markrabím moravským na tom nepozuo- stavujíc, tak, aby již psaný Ladslav, dědicové a budúcí jeho svrchupsaný zámek Úsov a Litovel, město, s jich všemi a všeliakými příslušnostmi dědičně jměli, drželi a jich jako svých jiných vlastních a dědičných zboží požívali a s nimi, což by se jim koli zdálo a líbilo, učiniti moc měli tak, jako bychom my sami neboli budúcí náši králové čeští a markrabie moravští toho moc učiniti mě- li, a to bez naší, budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeli- aké překážky nyní i v časích budúcích. A protož přikazujem hajtmanu markrabstvie moravského, komorníku a sudímu i jiným téhož markrabstvie úředníkóm, nynějším i budůcím, věrným našim milým, aby oni, když by koli byli požádání od jmenovaného Ladslava anebo jeho dědicuo a budú- cích, ta svrchupsaná zboží s jich příslušenstvím ve dcky zemské téhož markrabstvie moravského již psanému Ladslavovi, jeho dědicóm a budú- cím dědičně') vložili a vepsali | beze vší odpor- nosti. A kdoZ by tento list s svrchupsaného Lad- slava dédicuov a budücích jeho s zdobrà?) vuolí jmél, chcme, tomu aby příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomí pe- čet náši královskü k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán na Budíně tu středu po hodu slav- ném Nanebevzetí Panny Marije léta božieho tisí- cého pětistého třináctého /17. srpna 1573], krá- lovství našich uherského třímescítmého a české- ho čtyřidcátého druhého. Wladislaus, rex, manu propria. Poslové tohoto listu ve dcky vkládaní dání jsú od pana Jana z Pernštajna, hajtmana markrab- stvie moravského, pan Heralt Pňovský z Sovin- ce a pan Ladslav Berka z Dubé a z Lipého. Zápis věnný na Tlumačově. 6. Jan starší z Šternberka, najvyší sudí mar- krabstvie moravského, Margetě z Vlašimě, man- želce své, na tvrzi a městečku Tlumačově s jejich příslušenstvím dva tisíce kop groší českých na penězích bílých, což jest vzal nad věno její, ve dcky zemské vkládá a vpisuje. 1) V orig. psáno -ne. ?) Tak v orig. 3) Poněvadž chybí po straně zápisu obvyklý podpis ko- 1527 XXI Vklad dílu Zborovic. 7. Proček mladší z Zástřizl i s svými erby Vítkovi z Dobrčic, jeho erbóm i budúcím potom- kóm své vlastnie zbožie a dědictví, totiž ve vsi <Žádovicích>>*) ve Zborovicích to všecko, což jsem tu měl, © s tím podsedkem, kterýž platem příslušel k kostelu hoštickému, s dvory, s robo- tami, s mlýny, s mlýniščemi, s sady, s lidmi plat- nými 1 neplatnými, s činžemi i s užitky i ospy a všemi a všeliakými platy a poplatky, s rolí oranú i neoranü, s vodami tekücími i netekúcími, s Iu- kami, s lesy, s háji, s chrastinami ve vsi Zboro- vicích, k čemuž jsem na tom dědictví právo měl, is jiným se vším příslušenstvím, což k tomu zbo- ží a v tej vsi Zborovicích mně dědičně přísluše- lo a nynie přísluší, s osedlým [1], s pustým [i], s me- zemi, s hranicemi, tak jakž to zboží v tej vsi již jmenovanej v svých mezech a hranicích přísluší a záleží a vymezeny jsú, se vším plným právem a panstvím, tak jakž jsem*) to zboží v tej vsi již psa- nej sám držel a jeho požíval, nic sobě tu na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie ne- pozuostavujíc ani erbóm svym i budücím potom- kóm, než to všecko svobodné a žádnému nezá- vadné vkládá) a ve dcky zemské vpisuje k jich pravému dědictví, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by mně, Pročkovi, to svrchupsané zbo- žie kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mo- fím?) a toho se odřiekám. Vklad Kudlovic. 8. Jan starší z Šternberka i s svými erby Vá- clavovi z Žerotína a erbóm jeho své vlastní zbo- žie a dědictvie, totiž ty lidi ve vsi Kudlovicích, kteréž sem sám tu držel, s jejich se vším příslu- šenstvím, s lukami, s rolími, s lesy, s pastvami, s křovinami, s vodami tekutými, s potoky, s me- zemi i s hranicemi, tak jakž sem ty lidi svrchu- psané sám držel od staradávna a užíval, cok to- mu příslušelo a přísluší, se všemi puožitky, kte- rýmiž by kolivěk jmény jmenovány býti mohly, s plným právem a panstvím, svobodné a nižádné- mu nezávadné, nic sobě tu ani erbóm svým prá- va, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuosta- vujíc ani zachovávajíc, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dčdičnému požívaní. A jestliže by mně, Janovi, to svrchupsané zboží kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odřiekám. Vklad zámku a města Veselí. 9. Jan a Václav, bratřie vlastní z Vojslavic, i s svými erby Hynkovi Bílikovi z Kornic, erbóm jeho zboží náše vlastní a dědičné, zámek Vese- lí, město Veselí. s předměstím, s břehy rybár- morníkův, třeba míli za to, že iu jde o pouhý písařský omyl a nikoliv o skutečný výmaz. 

Strana 245
XXI skými, s majtem, s požitky jarmarkovými k to- mu zámku příslušejícími, s mostním, s přívozy, s mlýnem, s dvorem, poplužím, s ščepnicemi, s kostelním podacím, s loukami na horách, kteréž leží za Kuželovem mezi grunty kuželovskými, velickými a lipovskými, i s lesy, s chrastinami, ležící mezi témi lukami, s zbytkem k tém lukám příslušejícím, ves Břehy s vinohrady, s vinnými desátky, ves Sudomírky, ves Zarazice s vinohra- dy, s vinnými desátky, s ščepnicemi, ves Spinek s rybárským břehem, s dvorem') poplužním, ves Vnorovy s pustá tvrzí, s kostelním podacím, s ščepnicí, s dvorem poplužním, s lánem panským, ves Písek s dvorem poplužním, s ščepnicemi, s vinohrady, s vinnými desátky, s hájem Chladi- chovem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s vrchy, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky i požitky, kte- rýmiž koli jmény jmenovány býti mohůú, s řekú Moravú, s struhami, s břehy, s rybníky, s rybniš- čemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery, s vlakami,“) s hony, s lovy, s čižbami i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zámku a zboží již jmenovanému od sta- radávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi, tak jakož to zbožie jmenované v svých me- zech a hranicích od staradávna záleží a vymeze- no jest, tak úplně, jakož jsme sami drželi a uží- vali, nic sobě tu na tom panstvie žádného práva ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vklá- dáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a dě- dičnému užívaní; a jestliže by to nahoře psané zboží nám kde ve dckách svědčilo, to tímto vkla- dem moříme a toho se odřiekáme. Véno na Vytorovanech.?) 10. Hynek Bílik z Kornic Margeté z Draho- tuš, manželce své, na svém vlastním zboží a dě- dictví, na tvrzi pusté a vsi Vnorovách, na vsi Písku i na jich na všem příslušenství puol osma sta kop grošuov českých na penězích bílých vě- na jejího ve dcky zemské vkládá a vpisuje. Pří- jemčím toho věna sám se činí vším statkem svým,“) kterýž má neb jmieti bude. Vklad Lhoty. 11. Michal a Václav, bratří vlastní Bítovští z Slavíkovic, i s svými erby Jiříkovi Havéřovi z Vážan a jeho erbóm tvrz a ves Lhotu) ves Pateřín, ves Slavětín, ves Střemení, dvuor ve vsi Javoříčku kromě platu faráře moravičanské- ho, ve vsi, řečené Hrabí, tři člověky a pustinu 1) V orig. s zdvorem. 2) Sít na ryby, nevod. Viz Bartoš, Dialektický slovník moravský, str. 484. Zde asi ve význ. lov ryb. 1527 245 s dvorem, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s me- zemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatný- mi, s robotami, s užitky, s požitky i se všemi po- platky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybnišče- mi, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky tekúcími i netekúcími, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbožie svr- chupsané od staradávna v svých mezech a v kaž- dé zvláště záleží a jsú vymezena, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje, tak jakž jsou to sami drželi, ve dcky zemské vkládají a vpisují ku pravému jejich jmění, držení a dě- dičnému užívaní. Vklad vsi Pivína. 12. Petr z Vlachovic i s svými erby Janovi s Pernštajna a erbóm jeho své vlastní zbožie, ves Pivín, což jsem tu v té vsi jměl, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, poplatky, s rolí oranü i neoranú, s lukami, s potoky, s vodami, s břehy, s pastvami, s pastviščemi, s oužitky i s požitky i s jiným příslušenstvím a panstvím, což k té vsi svrchupsané přísluší a což mi tu koli náleželo, s mezemi, s hranicemi, jakž to zbožie svrchupsa- né v svých mezech od staradávna záleží a jest vymezeno, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a poží- val, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nepozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by to zboží svr- chupsané kde ve dckách zapsáno bylo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Tvrz a městečko Tlumačov. 13. Hynek Bílik z Kormic Janovi staršímu z Šternberka, erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží a dědictví, totiž tvrz Tlumačov, městečko Tlumačov s dvorem i s kostelním podacím, s mlý- nem, s ščepnicí, s platy stálými i běžnými, s krč- mami, s pustými vsmi, totiž s Hoštínkem a Ol- šovcem, s jich vším příslušenstvím, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křo- vinami, s lovy, s hony, s čižbami, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s u- žitky a požitky i se všemi poplatky, s rybníky, s rybniščemi, s struhami, s potoky tekutými i ne- tekutými, s jezery i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakož to zbožie i ten dvuor i to všecko nahoře psané zboží a panstvie 3) Tak v orig. míásto Vnorovách, jak je © 3) V orig. svych. 5) T. j. Bflou Lhotu. textu. I5 

Strana 246
f.5v. 246 od staradávna v svých mezích a hranicích ukazu- je a každé zvláště záleží a jsú vyměřena, nic sobě tu ani svym erbóm, ani budácím potomkóm prá- va, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuo- stavujíc ani zachovávajíc, tak jakZ jsem') sam to drZel, ne2 to v$ecko ve dcky zemské vkládá!) a vpisuje ku pravému a dědičnému jmění, držení a užívaní. Vklad Stříteže. 14. Jiřík z Rokytníka i s svými erby Michalo- vi Bítovskému z Slavíkovic, jeho erbóm tvrz Stří- tež se čtyřmu člověky usedlými i pustinami, což k tej tvrzi od staradávna příslušelo a přísluší, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s past- vami, s pastvi&Cemi, s lesy, s háji, s luhv, s chra- stinami, s křovinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, s oužitky, požitky i se všemi poplatky, s fekami, s brehy, s rybniky, s rybniśćemi, s po- toky tekńcimi i netekńcimi, s jezery i se vsim plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbožie svrchupsané od staradávna v svých mezech a v každé zvláště jsú vymezena, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje, tak jakž jsem') to sám držel, to všecko svobodné a nezávadné ve dcky zemské vkládá"), vpisuje ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému uží- vaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Nasobůrky. 15. Barbora, Margeta, Johanka, Kateřina, Anna, sestry z Vlašimě, purgmistru a radě i vší obci města Litovle, nynějším i budúcím jejich potomkóm své vlastní zbožie a dědictvie, ves Na- sobůrky, což jsme tu koli jměly, s lidmi platný- mi i neplatnými, s platy, poplatky i se všemi užitky a požitky, tak jakž jsou to samy držely po předcích svých a toho požívaly, nic sobě ani budúcím potomkóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko svobodné a žádnému ne- závadné ve dcky zemské vkládají a vpisují ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému uží- vaní. A ...?) Vklad půl vsi Žeravic.*) 16. Bartoš z Kokor i s svymi erby Vilímovi a Kunsovi, bratřím vlastním z Vrchlabie, a jejich erbóm své vlastní zboží a dódictvi, puol vsi Żera- vic i s dvorem i stím se vším, což ve Lhotě) drżel, s roli oranu i neoranü, s lukami, s pastva- !) Tak z nepozornosti změnil písař sloves. osobu. 2) Písař zřejmě měl v úmyslu připsat ještě závěrečnou formuli, jak bývá u některých vkladů. Viz na př. v této knize zápis č. 12. 1527 XXI mi, s pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, což jich k té puol vsi Žeravicím a k tomu dvoru i k tomu ke všemu, což ve Lhotě držel, přísluší, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s u- žitky a požitky, se všemi poplatky, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím, příslušen- stvím, jakž to zbožie svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymeze- no, nic sobé ani erbóm svyin práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc, tak jakž to sám držel, všecko svobodné a nezávadné, ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jmění, dr- žení a dědičnému požívaní. Vklad věna na Přemyslovicích. 17. Jiřík a Václav Šárovci z Šarova Elšce z Hradčan puol druhého tisíce zlatých uherských věna jejího a z tej summy úroku ročního puol dru- hého sta zlatých na penězích obecně bernych na vsi Přemyslovicích, na vsi Hluchově, na vsi Zdě- tíně s jich příslušenstvím vpisují a vkládají ve dcky zemské ku pravému jejímu věnnému právu, jmění, držení a požívaní. A příjemčím toho věna činí se svrchupsaní Jiřík a Václav Šárovci z Ša- rova vším statkem svým, což mají neb jmíti budů. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Spolek na Přemyslovicích. 18. Elška z Hradčan a na Bystřici Herborta z Fulštajna, syna svého, Annu a Margetu z Ful- štajna, dcery své, přijímám na pravý a jedno- stajný spolek na věno své, kteréž zapsané dcka- mi zemskými mám od Jiříka a Václava Šárov- cuov z Sarova ma vsi Přemyslovicích, na vsi Hluchově, na vsi Zdětíně s jejich příslušenstvím. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Pod zápi- sem je připsána jinou rukou tato poznámka Toto vyma- zání včna i spolku stalo se s vůlí Elšky z Hradčan proto, že to věno od Jiříka Šárovce zplaceno. Vklad Bohuslavic. 19. Petr z Zerotína a na Swmberce i s svými erby Krystofovi z Boskovic a na Tfebové a er- bóm jeho ve vsi Bohuslavicích, což tu měl) ve vsi Dubicku též, což tu měl, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvistémi, s horami, s do- ly, s lesy, s háji, jmenovitě s těmito: s bohuslav- ským, s dubickým, jeden, kterýž proti Bohusla- vicím leží při rybníce dubickém, a druhý, kterýž leží pod rybníkem dubickým, i s jinými háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s meze- 3) W orig. zřetelně psáno Žerovic. 5, T. j. asi v dnešní Lhotce (Přerov). 5) Viz pozn. č. t na str. 247. f.4 

Strana 247
XXI ini, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s kury, vajci, ospy, s robotami, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, s břehy i se všemi užitky a požitky, kterými se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakž to zbožie svrchupsané v svých me- zech a hranicích záleží a vyměřeno jest, nic sobě ani erbóm svym a budńcim potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko, jakž jsem“) to sám držel, svobodné a nezávadné, ve dcky zemské vkládá!) a vpisuje ku pravému jmé- ní, držení a dědičnému užívaní. Vklad vsi Studénky a Třemeška. 20. Krystof z Boskovic a na Třebové i s svý- mi erby Petrovi z Žerotína a na Šumberce a jeho erbóm své vlastnie zbožie a dědictvie, ves Stu- dénku?) a ves pustú Třemeško s dvorem poplu- žím,*) s rolí oranû i neoranů, s lukami, s pastva- mi, s pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s meze- mi, s hranicemi, s lidmi platnými i [ne]platnými, s kury, s vajci, s ospy, s robotami, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi i se všemi užitky a po- žitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbožie svrchupsané v svých mezech a hrani- cích záleží a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavu- jíc ani zachovávajíc, než to všecko, jakž sám držel a požíval, svobodné a nezávadné ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jmění, drže- ní a dědičnému požívaní. Vklad Troubśtic.*) 21. Johanka z Vlašimě i s svými erby a budú- cími potomky Krystofovi z Boskovic a erbóm jeho své vlastní zbožie a dědictvie, ves Troube- lice s dvorem popluznym, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s ho- ny, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s kury, s vajci, s ospy, s robotami, s potoky, s vodami tekutymi i nete- kutými i se všemi užitky a požitky, kterými se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zbožie svrchu- psané v svých mezech a hranicích záleží a vyme- zeno jest, a třetinu hor železných medelských, nic sobé ani erbóm svym a budücím potomkóm na tom zboží a horách železných práva, panstvie !) Písař zde z nepozornosti dvakrát změnil sloves. osobu. 2) T. j. Dolní Studénky. 3) Tak v orig. 1527 247 ani kterého vlastenctvie nepozuostavujíce ani za- chovávajíc, to všecko, jakž sama držela a poží- vala, svobodné a nezávadné, ve dcky zemské vkládá“) a vpisuje ku pravému jmění, držení a dčdičnému požívaní. A kdež by mnč,“) svrchu- psanej Johance, to zbožie ve dckách svědčilo, to- ho se tímto vkladem odřiekám. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Brevńovic.*) 22. Václav Žampach z Potnstajna i s svymi erby Havlovi Chudobínovi z Bofic a jeho erbóm své vlastní zboZí a dédictvie, puol vsi Bfevnovic?) S rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s tvrzištěm, s kopcem proti mlýnu, s rybniščem, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s kury, s vajci, s robotami, s potoky, s vodami tekutými i nete- kutými, s řekami, s břehy i se všemi užitky a puožitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zbožie svrchupsané v svých mezech a hranicech záleží a vymezeno jest, což tu sám jmél*) a držel, nic sobě ani svým erbóm a budú- cím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc a nezacho- vávajíc, to všecko ve dcky zemské vkládáně) a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by mně, svrchupsanému Vá- clavovi, tej puol vsi Břevnovic kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se od- řiekám. Mřežován a na okraji Půta z Ludanic na místě pana Jana z Žerotína. Spolek na Břevňovice.“) 23. Havel Chudobín z Bořic přijímá na pravý spolek na puol vsi Bfevnovic?) Jana, Jetřicha, Václava Obešlíky, bratří vlastní z Lipoltovic. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého etc. Vklad vsi Medly. 24. Barbora z Vlašimě i s svými erby a budú- cími potomky Krystofovi z Boskovic a na Tře- bovej a jeho erbóm své vlastní zbožie a dědictví, ves Medli s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižba- mi, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i ne- platnymi, s kury, s vajci, ospy, s robotami, s po- toky, s vodami tekutými i netekutými, s řekami, s břehy i se všemi užitky a puožitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, pan- %) Tak v orig. místo Troubelice, jak je v textu. 9) Tak změněna v orig. gramat. osoba. 0) Tak v orig. Jsou to Dřevnovice. f.4v. 

Strana 248
248 1527 XXI stvím a příslušenstvím, jakož to zbožie svrchu- psané v svých mezích a hranicích záleží a vy- mezeno jest a třetinu hor železných medelských, což jsem tu měla, nic sobě ani svými) erbóm, ani budúcím potomkóm na tom zboží a horách železných práva, panství ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko, tak jakž sama držela a požívala, svobodné a ne- závadné, ve doky zemské vkládá2) a vpisuje ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by mně, svrchupsané Barboře, to zboží ve dckách svědčilo, toho se tímto vkladem odřie- kám.2) Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 1) V orig. svých. 2) Tak změněna v orig. gramat. osoba.

Strana 249
KNIHA XXII. Z LET 1528-1529

Strana 250

Strana 251
1.1 f.1v. [Kniha pana Jana Kuny z Kunstátu.] 1. Le Páně 1528 [buď kol 6. ledna neb kol 24. června] držán jest sněm v mésté Olomüci skrze urozené pány: pana Jana z Pernštejna a na Helfnštejně, hajtmana markrabství moravského, pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukově, najvy- šího komorníka, pana Jana staršího z Šternber- ka, najvyšího sudího, a urozeného vládyku Mi- kuláše z Bystřice, najvyšího písaře téhož mar- krabství, na kderémž sou seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomücsky, a urození páni: pan Vilém Kuna z Kunstátu, pan Václav Zam- pach z Potnštejna, pan Heralt Pňovský z Sovin- ce, pan Jan z Ludanic, pan Krystof z Boskovic, pan Zdeněk z Lompnice, pan Jan mladší z Štern- berka, pan Jaroslav mladší z Šelnberku a z Ko- sti, pan Ladslav Berka z Dubé, pan Jan starší z Zerotina, pan Viktoryn z Zerotina, pan Ber- nart mladší z Žerotína, pan Václav Haugvic z Biskupic, pan Jan z Kunovic, pan Hynek Bilík z Kornic; a z vládyk: Vilém z Víckova, Jan z Kyjovic, Vilém Valečský z Mírova, Petr Vla- chovský z Vlachovic, Zdeněk Konicský z Švábe- nic!) a Jindřich z Náchoda. 2. Hynek Bílik z Kormc Vilíma Kunu z Kun- státu na zámek Veselí?) s jeho vším a všeliakým příslušenstvím a na to na všecko, což nyní mám aneb ještě jmieti budu, přijímám na pravý a jed- nostajný spolek; a z toho statku mého poroučím Johance z Kormc, sestře své, pět set zlatých na penězích, po třitcíti groší za zlatý počítajíc, a ta summa aby jí od něho dána a vyplněna byla ve dvú letech po smrti mej, a tou summou, ač by prvé statku mého dokonce vydělena nebyla, jí ze všeho statku svého vyděluji. Mřežován a na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. Pod zá- pisem je připsána jinou rukou tato poznámka Tento vklad svrchupsaný jest tuto vymazán a zase vložen při druhém sedénf.s) 3. Herman z Zástřizl odříkám se všeho statku po Philipovi z Zástřizl, strýci svém, dědičného i jiného. To všecko právo své, což jest mi na tom statku náleželo, převodím na Pročka mladšího z Zástřizl, strýce svého, a na erby jeho kromě výplaty na vsi Viciciech, puol Troubek a Kyjo- va, to sobě spolu s tymZ Prockem pozuostavuji. 4. Proček mladší z Zástřizl Lidmile z Mirovic, manželce svej, na vsí svej Nemochoviciech s je- 1) Od této knihy se píše s počátečním š (= ss). 2) Veselí n. Moravou. 3) Viz zápis č. 43 této knihy. jím příslušenstvím pět set kop grošuov českých věna jejího ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jejímu věnnému právu. Příjemčím sám se či- ním toho věna vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Tento níže psaný vklad stal se na naučení panské: 5, Anna z Vidbachu, Jan Fichný z Pačlavic i s svými erby Bernartovi z Žerotína na Dřevoho- sticích a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totiž tvrz a ves Kladníky a druhů ves pustú Ol- bramice s dvory, s rolí oranü i neoranû, s luka- mi, s pastvami, s pastvi&cemi, s horami, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky i se všemi po- platky, s řekami, s břehy, s mlýny, s rybníky, s potoky, s jezery, se vším plným panstvím a právem a příslušenstvím, jakož to zboží od sta- rodávna v svých mezech a hraniciech ukazuje a každé zvláště jsou vymezena, nic sobě tu ani“) našim?) erbóm, ani budücím našim potomkóm nepozuostavujic ani vymieñujic, tak jakoZ jsme to zbozi svrchupsané sami drželi a užívali, to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a jich dědičnému požívaní. 6. Hynek z Zukřan i s svými erby Alšovi z Svâbenic a erbôm jich dědicství a zboží své vlastní, ves Tučapy s tvrzí, s dvorem, s rolí ora- nû i neoranü, s lukami, s pastvami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s uZitky i s puožitky i se všemi poplatky, s ryb- níky, s rybniščemi, s potoky tekücími i netekú- cími, se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakž to zboží svrchupsané od starodáv- na v svých meziech jsou vymezena a v každej zvláště záleží a sou vyměřena, nic sobě ani svym erbóm, ani budücím potomkóm, pánom z Zakían, panství ani kterého vlastenstvi neza- chovávaje, to všecko jim ve dsky zemské vkládá- me a vpisujeme ku pravému svobodnému dědic- ství, jmění, držení a jich dědičnému užívaní. A jestliže by kde to svrchupsané zboží nám aneb erbóm našim ve dskách svědčilo, to tímto vkla- dem moříme a v nic obracujem a toho se odří- káme. Mřežován a na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. +) Za tím přetrženo s[vym erbóm]. 5) V orig. našimi. 

Strana 252
f.2 f.2v. 252 7. Hynek Bilik = Kornic Bohusovi ze Zvole a erbôm jeho na svém vlastním a dědičném zboží, zámku Veselí) se vším jeho příslušenstvím dva tisíce kop grošuov českých na minci obecně v ze- mi bernej ve dsky zemské vkládám a vpisuji tak, aby jemu neb erbóm jeho ta swma po smrti mej ve dvi letech pořád zběhlých od drziteluov statku mého z toho statku dána a vyplněna byla přede všemi jinými dluhy kromě věna ženy mej. 8. Jiřík z Kostelce, dvořák, i na místě bratří a sestr. svých mladších nedílných Petrovi, ženě i dětem jeho i jich budúcím dvuor náš vlastní a dědičný, kterýž jemu Mach z Roudky, otec náš, prodal ve vsi Roudce?) s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, pastvi$cCemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu dvoru od starodávna příslušelo a přísluší, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by nám neb erbóm našim kde ten dvuor ve dskách zemských svědčil, toho se tímto vkladem odří- kám, to mořím a vniveč obracuji. 9. Jan se Zdenína dítek svých a všeho statku svého, kterýž nyní mám aneb z daru Pána Boha ještě jmíti budu, činím mocné a otcovské poruč- niky i nápadníky Salomenu se Lhoty, manželku svû, pana Jana Kunu z Kunstátu, najvvSího ko- morníka markrabství moravského, pana Vilima Kunu z Kunstátu na Hrádku a pana Dobeše z Boskovic a na Rosiciech. 10. Václav Haugvic z Biskupic i s svými erby Alšovi s Švábenic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž jedenácte člověků ve vsi Švábe- nicich, kteréZ tu mám, a při tom také k tomu i toho člověka mého, kteréhož mám v Vrbátkách, jménem Martina, s rolí oranü i neoranü i s tím platem dědičným, kterýž ti lidé vydávají, se vším plným panstvím a příslušenstvím i s tím se vším právem. což k těm lidem přísluší, tak jakž sem já je sám držel a jich požíval, nic sobě ani svým erböm a budücim potomköm na těch lidech ve vsi Švábenicích ani na tom člověku v Vrbátkách práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávaje, než tak, jakž sem ty lidí sám držel, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému uží- vaní. Mřežován a na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. 11. < Aleš Laškovský z Švábenic i s svými er- by Martinovi ze Stvolové a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totiž jedenácte člověků ve vsi Švábenicích, kteréž tu mám, a při tom 1) Veselí n. Moravou. ?) Asi dnešní Vel. Roudka. 3) Na okraji Jan z Žerotína. 1528 XXII také>?) 4 toho člověka mého, kteréhoz mam v Vrbátkách, jménem Martina «s rolí oranü i neoranü i s tím platem dědičným, kterýž ti lidé vydávají, se vším plným panstvím a příslušen- stvím i s tím se vším právem, což k těm lidem přísluší, tak jakž sem já je sám držel a jich po- žíval, nic tu sobě ani svym erbóm, ani budücím potomkóm na téch lidech ve vsi Svábenicích, ani na tom člověku v Vrbátkách práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, než tak, jakž sem ty lidi sám držel a požíval, svobodné a ne- závadné, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užíva- ni>.?) 12. Aleš Laškovský z Švábenic knězi Františ- kovi, opatu, i všemu konventu, nynějším i budú- cím kláštera velehradského své vlastní zboží a dědicství svobodné a žádnému nezávadné, ves Tučapy s dvorem a tvrzí i s tím se vším, což k tej vsi jmenovanej, dvoru a tvrzi od staro- dávna příslušelo a přísluší, s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranü i neoranü, s vinohrady délanymi i pustymi, s desátky vinnymi, s rybní- ky, s rybniSéemi, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s CinZemi, s poplatky, s robotami spravedlivymi, s skopním, s vajci, slepicemi, se vSemi lovy zví- fecími i ptačími, s vodami tekücími i netekücími, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží samo v sobě od starodávna záleží a vymezeno jest, a tak, jakž sem to sám držel a požíval, nic tu sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva. panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko směnůú a frejmar- kem za ves Novú Ves, lezici pod Hodoninem, s jejím vším a všelijakým příslušenstvím, který- miž by koli jmény mohly jmenovány býti, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. 13. Jan starší z Žerotína i na místě bratří svých činí tomu vkladu odpor, jakož jest Hynko- vi Bilíkovi z Kornic vloženo ve dcky®) zemské majto veselské, že lidé z panství strážnicského v Veselí v jarmarky mýta dávati nemají a ni- k[d]y sou nedávali. 14. Jan Zolczar z Loděnice 1 s svými erby purgmistru a radě města Olomůúce, nynějším i budücím jejich, dědicství své vlastní, puol vsi Loděnice“) s rolí oranü i neoranü, s lidmi plat- nými 1 neplatnymi, s tinZzemi, platy, poplatky, s pastvami, pastviščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy, 3) 7. j. dnešní Moravskou Novou Ves. 3) Viz vklad č. 9 XXI. knihy. 6) 7. j. Moravská Loděnice. f.5 

Strana 253
f.3v. XXII s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to svrchupsané zboží od starodávna v svých mezech a hraniciech zá- leží a vyměřeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a požíval, i se vším jiným tej puol vsi Lo- děnice příslušenstvím, nic sobě ani erbóm a bu- dúcím potomkóm svým tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachová- vaje, to všecko vkládám a ve dsky zemské vpi- suji ku pravému jmění, držení a jich dědičnému požívaní. 15. Stanislav, z boží milosti biskup olomúcský, 1 s našimi budúcími potomky knčzi Benediktovi, proboštu, a všemu konventu kláštera šternber- ského zákona svatého Augustina, kanovníkóm řeholním, nynějším i budúcím potomkóm, náše vlastní zboží a dědicství, totiž pět člověkuov ve vsi Chvalkovicích, blíž města našeho Vyškova le- žící, se vším jich příslušenstvím, s rolí oranü i neoranû i se vším jich plným právem a příslu- šenstvím, což k těm pěti člověkóm od starodávna příslušelo a přísluší, nic sobě ani našim potom- kóm, biskupóm olomücskym, práva, panství ani kterého vlastenství na těch pěti člověciech nepo- zuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jich dědicství a dědičnému užívaní. 16. Jan starší z Šternberka, najvyší sudí mar- krabství moravského, Janovi z Pernštajna, jeho erbóm a dědicóm své vlastní zboží a dědicství, totiž ves Něčice, což sem tu koli jměl, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s platy, s użitky, s robotami, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekuty- mi, s mlýniščemi i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, což k tej vsi od staro- dávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svým a budücím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pra- vému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. 17. Václav Tetaur') = Tetova Alené z Levic, manželce své vlastní, puol osma sta kop groší na penězích na vsi Kvítkovicích a Veliké Lhotě?) s jich příslušenstvím, statku svém dědičném, ku pravému jejímu věnu ve dcsky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím se toho věna činí sám vším statkem svým, což ho nyní má neb ještě jmíti bude. 18. Václav Tetaur") z Tetova dítek svých, všeho statku svého, kterýž nyní mám aneb z daru Pána 1) Psáno Tetawr. 1528 253 Boha ještě jmíti budu, činím mocné a otcovské poručníky i nápadníky pana Jana Kunu z Kun- státu, najvyšího komorníka markrabství morav- ského, pana Viléma Kunu z Kunstâtu, pana Hynka Bilíka z Kornic. Mřežován a na okraji Ja|nj z Žerotína. 19. Jan sz Pernstajna, hajtman markrabstvi moravského, s radou pánů soudci a pro sirotčí dobré sirotka, pozuostaleho po neboźtiku panu Petrovi z Sovince, Janovi ze Ptení a jeho erbóm i budúcím zboží a dědicství téhož sirotka, totiž hrad pustý Doubravici, tvrz Doubravici, městeč- ko Doubravici s kostelním podacím, ves Němči- ce s kostelním podacím, ves Kumničky, ves pustú Valkunov s roli oranů i neoranů, s lidmi platný- mi i neplatnymi, s lukami, s pastvami. s pastvi- śćemi, s vodami tekutymi i netekutymi, s rybni- ky, s rybniścemi, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, tak úplně, jakož to svrchupsané zboží od staradávna jest vymezeno a v svých hraniciech záleží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž jest to pan Petr z Sovince po otci svém držel a toho poží- val, a zvláště se všemi užitky a puožitky v ja- kých koli věcech aneb kterak by mohly zvláštní- mi jmény jmenovány býti, i se všemi jinými věc- mi, cožkoli k tomu zboží svrchupsanému přísluší, nic sobé tu ani sirotku svrchupsanému práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíc, to véecko vkládám ve dsky zemské a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní; a kdež by to zboží panu Petrovi neb předkóm jeho ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím. Mřežován a na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]. Tento vklad ve dsky všel dole psaný na naučení panské: 20. Dorota z Pulic Philipovi Ruprechtovi, mó- štěnínu olomúcskému, a jeho erbóm podlé té dobré vuole, kterůž má[m] od Beneše Grosmánka a Kašpara Kavky, dětí Jana Kavky a Margety, manželky jeho, své vlastní a dědičné zboží svo- bodné a žádnému nezávadné, totiž dvůr ve vsi Studenci se vším jeho příslušenstvím, s rolí ora- nú i neorani, s lukami, s nivami, s hájem a zvlá- Sté s těmi nmivami, kteréž nebožtík Šimek, mlynář, drżel, i s platem ročním, totiž devíti hřivnami do roka, s lidmi platnými i neplatnými, se vším plným právem, dědicstvím a panstvím, tak jakž sem to sama držela a požívala i předkové moji, nic sobě tu ani svým erbóm a potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc ani pozuostavujíc, než to všecko zúplna ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, 2) Je to dnešní Lhota (Zlín). 

Strana 254
f.4 254 držení a dědičnému užívaní; a jestliže by mně, Dorotě, ten svrchupsaný dvuor kde ve dskách svědčil, toho se tímto vkladem odříkám a to mořím. Mřežován a na okraji Kryství z Boskovic. 21. My, Karel, z boží milosti kníže minstrber- ské v Slezi!) oleśnicskć a hrabé kladské, pán z Kunstátu a z Podébrad, Jan Zajímač z Kun- státu a na klášteře svatého Prokopa, Heralt Ku- na z Kunstátu a z Bolehradic, Smil Kuna z Kun- státu a na Lukově, Hynek Boček z Kunstótu a z Polné, Zigmund Kuna z Kunstátu, Vilím Ku- na z Kunstátu, Jindřich Kuna z Kunstátu na Lukově, Jan Zajímač z Kunstätu na Tavíkovi- cích, Jiřík Zajimać z Kunstatu a na Jevišovicích na místě bratří svých vlastních mladších ozna- mujem tímto listem všem, kdož jej uzří aneb čtúce slyšeti budů, jakož máme vrchnost panství a fundátorství na klášteře Smilhajmě a jinak ví- zovském?) i na zboží, kteréž k němu od staradáv- na příslušelo a přísluší, kterýchžto vrchností, pan- ství a fundátorství od staradávna jsme užívali po předcích svých jakožto dědiční páni a fundá- toři téhož kláštera i jiných zboží k němu příslu- Sejicich: i jsme Zdddwi od urozeného pána, pana Jana Kuny z Kunstátu na Rožnově, strýce naše- ho milého, abychom jemu vrchnost panství naše- ho i toho fundátorství na městečku Nivmci, kte- réž k témuž klášteru přísluší, dědičně dali. Kdež my, znajíce slušnů jeho žádost, k tomu jsme při- stoupili a tímto listem přistupujem a jemu všecko náše právo, kteréž muož jmenováno býti a nám na tom městečku náleží aneb na gruntech všeli- jakých k tomu městečku příležících, buď na ro- lích, na lesích, na lukách, nic sobě tu ani budů- cím našim erbóm a potomkóm práva ani kterého panství ani fundátorství nepozuostavujíc ani dě- dicství, než to všecko dáváme sami od sebe i od erbuov a potomkuov našich svrchupsanému panu Janovi Kwunovi etc., erbóm a potomkóm jeho dě- diéné, aby oni s tím svrchupsanym městečkem i s grunty k němu příslušejícími mohli učiniti, jak by se jim zdálo a najlépe líbilo, i prodati, změ- niti, dáti, ve dsky zemské vložiti, aby to mohli jakožto své vlastní dědicství, v tom překážky od nás nemajíce ani od erbuov a budúcích potomků našich. A kdož by tento list s svrchupsaného pa- na Jana Kuny z Kunstätu etc. dobrü a svobodnü vuolí měl, ten má a jmíti bude též plné právo k tomu ke všemu, což se svrchu píše, jako on, nahoře psaný pan Jan Kuna z Kunstátu, strýc náš milý. Tomu na svědomí své jsme pečeti k to- muto listu přivěsiti rozkázali, jenž jest dán a psán v Olomüci třetí neděli v puostě léta Páně 1) Tak © orig. 2) V orig. s -i-. 1528 XXII tisicieho pětistého sedmnástého počítajíc /15. března 1517]. 22. Já, Jan Kuna z Kunstátu a na Rožnově, oznamují tímto listem přede všemi, kdež čten aneb čtúcí slyšán bude, jakož mám list od osvíce- ného knížete a pána, pana Karla, knížete min- sterberskćho v Slezi oleśnicskeho,*) hrabi klad- ského, pána z Kunstótu a z Poděbrad, a od uro- zenych panuov, pana Jana Zajímace z Kwnstátu a na klášteře svatého Prokopa, pana Heralta Ku- ny z Kunstátu a z Bolehradic a jiných pánuov z Kunstátu, strýcuov a bratří svých, kterýmž li- stem všecko právo své jim náležité na městečko) Nivwici a na gruntech všelijakých k tomu mě- stečku příslušejících dávati mi ráčí, v kterémžto listu položeno jest, kdož by tento list jměl s do- brá a svobodnü vuolí mou, ten ma jmiti téz plné právo k tomu ke všemu, což se v tom listu píše, jako já sám. A protož já, svrchupsaný Jan Kuna, dal sem a mocí listu tohoto dávám svú plnů, do- bri a svobodnü zwuoli na ten list i na to všecko právo mně v něm svědčící urozenému pánu, pa- nu Vilémovi Kunovi z Kunstátu a na Hrádku, bratru svému milému, a erbóm jeho. Tomu na svědomí já, svrchupsaný Jan Kuna, svů vlastní pečet k tomuto listu přivěsiti sem dal. A pro lepší jistotu a vědomost připrosil sem urozených pá- nuov, pana Zigmunda a pana Jindřicha, bratří, Kunů z Kunstátu etc., pana Jaroslava mladšího z Šelnberka a z Kosti, pana Hynka Bilíka z Kor- nic a na Veselí, a z vládyk, pana Jana ze Zdenína na Habrovanech, pana Václava Tetaura*) z Teto- va na Malenovicích, Ze sü peceti své podlé mej k tomuto listu přivěsiti dali sobě i erbóm svým bez škody, jenž jest dán a psán na Rožnově v ne- děli, jenž slove Smrtná, léta Páně tisícieho pěti- stého dvadcátého šestého počítajíc /18. března 1526]. 25. Vilém Kuna z Kunstátu Hynkovi Bliživ- skému z Bliživa a erbóm jeho své vlastní a dě- dičné zboží, totiž městečko Nivmci 1 s kostelním podacím, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s há- ji, s chrastinami, s rovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami i s užitky a puožitky a se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekúcími i netekúcími, s mlýny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží od starodávna v svých mezech záleží a vymezeno jest, tak jak sem to sám držel a užíval, nic tu sobě ani erbóm, ani budücím potomkóm svym prava, panstvi ani vlastenství nezachovávaje, to 3) Tento mendlezily u následujícího jména. tvar vznikl vlivem přívlastku 3) Psáno Tetawra. f.4v. 

Strana 255
1.5 XXII všecko vkládám ve dsky semské a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého. 24. Kněz František, opat kláštera velehradské- ho, i s svým konventem, nynější i budůcí, Vilé- movi Kunovi z Kunstátu a erbóm jeho a budú- cím potomkóm jeho své vlastní a dědičné zboží, ves Mistřín s jeho vším a všelijakým příslušen- stvím, jakýmiž se koli jmény jmenovati muože, jakž ta ves v svých mezech a hraniciech od stara- dávna leží a vymezena jest, nic tu sobě ani budú- cím potomkóm našim, opatóm a konventu, žád- ného práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko, tak jakž jsme sami drželi a požívali, svobodné a žád- nému nezávadné ve dsky zemské vkládáme a vpi- sujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu požívaní. 25. My, Ludvík, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže, lužicský markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jest nám k paměti přivedeno od urozeného Vilé- ma Kwuny z Kunstátu na Hrádku, podkomořího markrabství moravského, věrného našeho milé- ho, kterak jsme jemu před některým časem psání učiniti ráčili, oznamujíc, že k tomu povolení náše dávati ráčíme, aby opat kláštera velehradského s konventem svým na vsi Mistříně urozenému Zigmundovi z Ludamc dědicství doprodali aneb dali, jakž by se koli oni oto najlépe srovnati mohli, porúčejíce témuž Vilémovi jakožto úřed- níku našemu nad týmž klášterem i jinü komorü naší v markrabství moravském usazenému, aby on s týmž opatem a konventem jeho o to jednal, aby to dědictví na tej vsi od nich témuž Zig- mundovi z Ludanic puštěno bylo, a že on na ta- kové přivolení a psání náše, kúpiv ves Svatobo- řice a výplatu na tej vsi Mistříně, s týmž Zig- mundem a některými jinými osobami více jednal jest s velebným Františkem, opatem nynějším té- hož kláštera, aby jemu to dědicství i všecko prá- vo jemu a konventu jeho na tej vsi náležité uro- zenemu Heraltovi Kunovi z Kunstátu a z Bole- hradic a jim, nahofe psanym, Vilémovi, Kunovi a Zigmundovi z Ludanic, pustili, a že týž Fran- tišek, majíce o to rozmluvení více než jednou s konventem svým, témuž Vilémovi oznámil, že již tomu s konventem svým vuoli dávají a to dě- dicství jim na tej vsi pustiti chtí na takový zpuo- sob, jak sou toho Zádali a pifípis smlüvy jim od nich ukázán byl, a tu že jest potom zápis, který se jemu a konventu jeho od nich, svrchupsaných Heralta, Viléma a Zigmunda udělal, přijal a jim 1528 255 se zase s konventem svým | list podle pripisu od nich daného a srovnání mezi nimi učiněného dáti podvolil, než potom - snad z návodu něčieho anebo chtíc téhož Viléma Kunu jako toho, ko- muž již ta ves Mistřín samému v držení vešla, nad první srovnání výše natahovati - takového listu dáti jemu se spiraji a najvětší výmluvu v tom činíce, že toho bez nás jakožto pána vrch- ního učiniti nesmějí. Při tom jest nás týž Vilím Kuna pokornými prosbami prosil, poněvadž jsme prvé k tomu povolení náše dáti ráčili, aby to dě- dicství na tej vsi Mistříně od svrchupsaného opata a konventu jeho nahoře psanému Zygmun- dovi puščeno bylo a on již s týmž opatem o to byl srovnal, abychom také k tomu povolení dáti ráčili, aby týž opat a konvent to dědicství a všecko právo jim na té vsi náležité naň, svrchu- psaného Viléma, a jeho na ten zpuosob, jakž jest týž opat od něho a svrchu jmenovaných Heralta a Zygmunda zápis k sobě přijal a jim se jiný zá- pis učiniti podvolil. Kdež my, znajice proshu slušnú a pro služby, keréž jest týž Vilím Kuna slavné paměti králi Vladislavovi, otci našemu najmilejšímu, činil i podnes nám jsa v tom úřadě činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem a radou věrných našich, mocí královsků v Čechách a ja- kožto markrabie moravský povolení náše k tomu dáti jsme ráčili a mocí listu tohoto dáváme, aby nahoře psaný opat s konventem svým to dědic- ství a všecko právo své na tej vsi s jejím vším příslušenstvím jim náležité na svrchupsaného Vi- léma a erby jeho na spuosob, jakž ten zápis, kte- rý k sobě přijali, svědčí, převedli a list podlé pří- pisu od téhož Viléma Kuny daného na to udě- lali, a když najprvé dsky zemské v Olomůúci ode- vřené budou, to dědicství ve dsky zemské podlé obyčeje a řádu téhož markrabství vepsati dali. A protož přikazujeme nahoře psanému opatu a konventu jeho, aby se v tom podlé vuole naší a tak, jakž tento list sám v sobě zní, zachovali, žádných delších pruotahuov a zmatkuov témuž Vilémovi vtom nečiníc. A jestliže bychom na správu něčí a nemajíc v paměti takového povo- lení, kteréž jsme nahoře psanému Zygmundovi z Ludanic v tom učiniti ráčili, jaké jiné povolení, aby ta ves nahoře psaná komu jinému mimo té- hož Viléma od svrchupsaných opata a konventu jeho k dědicství puštěna byla, učiniti ráčili, a na to již jaké listy od nás vyšly, takové povolení ná$e na správu omylná a listy na to od nás vy&lé tímto listem kazíme, moříme a v nic obracujem, chtíce tomu, aby takové povolení a listy Zádné moci více nemély a tyZ Vilím Kuna a erbové je- ho při tom dědicství a povolení našem bez pře- kážky všech lidí zuostati mohli. Také poroučíme a pfikazujem najvyáímu hajtmanu markrabství moravského, kdyZ by koli od téhoz Viléma po- f.5v. 

Strana 256
f.6 f.6v. 256 žádán byl, | aby jemu posly ke dskám dal a tento list náš aby od najvyšího komorníka a sudího, kteřiež na ten čas budou, ve dsky zemské, tak jak se jiné takové listv náše vpisují, slovo od slova vepsan a vložen byl. Tomu na svědomí pečet náši královskü k listu tomuto rozkázali jsme pfivésiti. Dán na Budíně den Panny Marie Navštívení léta božieho tisícieho pétistého čtyřmescítmého /2. července 1524] království našich uherského a českého devátého. Poslové ke dskám dáni od pana Jana z Pern- štajna, hajtmana markrabství moravského, pan Heralt Pňovský z Sovince a pan Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti. 26. Jan Kuna z Kumnstátu, najvyší: komorník markrabství moravského, všecko právo své dě- dičné, kteréž jest jměl na vsi Krhové, blíž města Mezeříčí ležící, převodí na Hanzle z Najvaldu a erby jeho. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého. 27. A ano Domini 1529 v pátek po svatém Janě [25. června 1529] držán jest sněm skrze uro- zené pány, pana Jana z Pernštajna, hajtmana markrabstvie moravského, pana Jana Kunu z Kunstatu, najvysiho komornika, pana Jana star- šího z Šternberka, najvyšího sudího téhož mar- krabstvie, a urozeného vládyku Mikuláše z By- střice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli: duostojný v Boze pán, pan Stanislav, biskup olomücky, pan Jan z Lipého, najvyší maršálek královstvie českého, pan Vilím Kuna z Kunstátu, pan Jan Rokytsky z Ludanic, pan Jan mladší z Šternberka, pan Krystof z Bosko- vic, pan Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti, pan Ladslav Berka z Dubé, pan Jan starší z Že- rotína, pan Bernart mladší z Žerotína, pan Vá- clav Haugvic z Biskupic, pan Jan z Kunovic, podkomoří, pan Hynek Bílik z Kornic; a z vlá- dyk: Vilím z Víckova, Jan Kyjovsky z Kyjovic, Jindřich Březnický z Náchoda a Zdeněk Konic- ký z Švábenic. 28. Vojtěch z Pernštejna i s svými erby a bu- důcími potomky Janovi Černčicskému z Kácova a jeho erbóm a budúcím potomkóm své vlastní zboží a dědicství, totižto zámek Kunstát, městeč- ko Kunstát s kostelním podacím, ves Bedřichov, Ves Kuntinu, ves Hlubokou, ves Kunice, což sem tu jměl, ves Lhotu, ves Lysice s kostelním podacím, ves Séechov, ves Opatovice*) s kostel- nim podacím, ves Brfovi,!) ves Smolno, ves Ma- 1) Viz poznámky ke vkl. č. 24 XIX. kn. 2) T. j. dnešní Velké Opatovice; viz sápis č. 28 této knihy. 1528-1529 XXII lonin, ves Rudku') u Opatovic, ves Roubaninu, ves Rosécku, ves Oustup, ves Sulikov, ves Pe- trov, ves Makov, ves Rose’, ves Rudka, ves To- hobo?, ves Zbraslavec, ves Svichotín, Ves Marti- novu, ves Rudice) ves pustou Znócko, s dvorv poplužnými, s rolí oranń i neoranû, s lukami. s pastvami, s horami, s doly, s lesv, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy., s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi: platnými i neplatnými, s kury, s vajci, s užitky a puožitky i se véemi poplatky, kterymiZ se koli jmény jme- nují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy. s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s ryb- niščemi i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od sta- radávna v svých mezech a hraniciech záleží a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm, ani budú- cím potomkóm na tom zboží práva. panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachová- vajíc, než to všecko svobodné a nezávadné ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. 29, Jan z Kdcova Mandalené = Nestajova, manželce své, na svém vlastním a dědičném zbo- ží, na vsi Lysiciech s jejím příslušenstvím póf set kop grošuov českých věna jejího ve dsky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím toho věna činí se sám tím vším statkem svým, kterýž má neb jmiti bude. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. 50. Jan z Kácova Alžbětě z Pacova, manželce, Arnošta z Kácova, syna svého, na svém vlastním a dědičném zboží, na vsi Opatoviciech?) s jejím příslušenstvím puol trinästa sta kop groší čes- kých věna jejího ve dsky zemské vkládá a vpisu- je a příjemčím toho věna činí se sám s tím vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Tento níže psaný vklad stal se na naučení panské: 31. Jan z Kdcova na Kumnstátě Vojtéchovi z Pernštajna na Pardubicích, najvyšímu hofmistru království českého, činím se podpórčím hradem Kunstátem a zbožím k němu příslušejícím podlé práva markrabství moravského; jestliže by jemu co na statku novoméstském na zprävé*) v krälov- ství českém sešlo, aby toho zde v markrabství moravském podlé práva hleděti mohl. Tento níže psaný vklad stal se na maučení panské: 52. Vilém z Vickova na Cimburku Alenu z Lil- če, manželku svú, prevodí na své vlastní a dédic- né zboží, na mčstečko Koryčany s jeho príslušen- 3) Vis Brandl, Glossarium, heslo zpráva (str. 387). E? 

Strana 257
f.7v. XXII stvím a na tom na všem jí zapisuje tisíc kop gro- šuov českých za ves Hostěrádky) kteráž jest za iu sumu prodána. Příjemčím toho se činí tím vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. 33. Zdeněk Žampach z Potnštejna Buryana a Hynka Zampachy téz z Potnštejna, bratří své, přijímá na pravý a jednostajný spolek na ves Němčičky s jich vším příslušenstvím a na to na všecko, což nyní má aneb ještě jmiti bude. 34. Buryan Žampach z Potnštejna Zdenka a Hynka Žampachy též z Potnštejna, bratří své, přijímá na pravý a jednostajný spolek na puol turze a na puol městečka Hluku se vším příslu- Senstvim a nato na všecko, což nyní má aneb ještě jmíti bude. 35. Hynek Žampach z Potnštejna Zdenka a Buryana Žampachy též z Potnštejna, bratří své, přijímá na pravý a jednostajný spolek na desátek vinný v Němčičkách a v Hluku a na to na vše- cko, což nyní má aneb ještě jmíti bude. 536. Heralt z Zástřizl činí odpor tomu všemu, kdež se otec jeho Heřman z Zástřizl odříkal?) statku Philipova z Zástřizl, strýce svého. 57. Ctibor z Myšlan Janovi mladšímu z Štern- berka na Holešově, erbóm jeho své vlastní zboží a dédicstvi, tvrz Rackov a ves Rackov 1 s dvo- rem, ves pustá Sirotsko s tim váim, coz od staro- dâvna k té vsi Rackové*) i k tomu dvoru pfislu- Selo a pfislusi, s rolí oranû i neoranû, s lesy, s háji, s rybníky, s lukami, s pastvami, s říka- mi,“) s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a puožitky i se všemi a všelijakými poplatky, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky tekücími i netekücimi, s jeze- ry i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakž to zboží i ten dvuor i všecko na- hoře psané panství od staradávna v svých me- ziech a hraniciech v každej a každé zvláště záleží a jsû vyméreny, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budücim potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, tak jak jest to sám držel, to všecko ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by to svrchu- psané zboží jemu neb erbóm jeho kde ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moří a toho se odříká. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 538. Bernart starší z Žerotína na Dřevohosticích Margetě z Bačkovic, manželce své, na svém vlast- ním a dědičném zboží, 1xa vsi Roštění s jejím pří- slušenstvím tisíc zlatých dobrých uherských věna jejího a osm set zlatých dobrých uherských nad věno ve dsky zemské vkládá a vpisuje a příjem- 1) T. j. dnešní Vel. Hostěrádky. 2) Viz zápis č. 3 této knihy. 1529 257 čím toho činí se vším statkem svým, kterýž má nebo jmíti bude. Mřežován a na okraji Václav Berka [z Dubé] na místě pana Jana z Žerotína. 39. Jetřich z Prusinovic i s svými erby Jiříkovi Žabkovi z Limberku, radě a sekretáři krále JMti v království českém, a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, zámek Tršice, ves Tršice s dvo- rem, s kostelním podacím, ves pustú Otěhřiby s dvorem, ves pustou Bělou, puol vsi Zákřovu s dvorem, ves Zátěš s dvorem i s lesy, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s poplatky, S robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, S pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly 1 s dolinami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s loviščemi, s čižbami, s vodami tekutými i ne- tekutými, s řekami i s břehy, s rybníky, rybniš- čemi, s haltéři i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, | což k témuž zámku Tršicím a vsem a dvoróm od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchu- psané v svých mezech a hraniciech záleží a jest od staradávna vyměřeno, i se vším jejím plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž jest to sám držel a požíval, nic sobě tu ani svým er- bóm, ani budúcím potomkóm na tom práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko vkládá a vpisuje ve dsky zemské ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu užívaní. Mřežován a ma okraji f. 7 v. i f. 8 Krystof z B[o- skovic]. 40. Jan Lhotsky ze Pteni i s erby a budûcimi potomky svými Bohušovi z Drnovic a na Rájci erbóm a budúcím potomkóm jeho své vlastní a dědičné zboží, totižto hrad pustý Doubravici, tvrz Doubravici, městečko Doubravici s kostel- ním podacím, ves Němčice s kostelním podacím, ves Kunicky, ves pustou Valkunov s rolími ora- nymi i neoranymi, s dvory, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s pustinami, s robotami, s užitky, puožitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem a panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané v svých mezích a hra- niciech od starodávna vyměřeno a vymezeno jest, kterýmiž by zvláštními jmény jmenovány a shle- dány býti mohly, nic sobě tu ani erbóm, ani bu- dúcím potomkóm svým práva, panství ani které- 8) Tak v orig. Tvarově se zde hlásí přivlastňovací po- jetí obce. 4) Tak v orig. L8 

Strana 258
f.8v. 258 ho vlastenství nepozuostavujic ani zachovávajíc. tak jakž to pan Petr Doubravský z Sovince po otci svém držel a toho požíval a já,“) Jan svrchu- psany?) ze Ptení, po něm, to všecko ve dsky zem- ské dědičně vpisuje a vklädä*) ku pravému dědic- ství, jmění, držení a dědičnému užívaní. Ten vklad dole psaný stal se na naučení pan- ské: 41. Vok Přovský z Sovince, Ladslav Berka z Dubé a z Lipého, Michal Záviše Bítovský z Sla- víkovic, Martin Drahanovskÿ ze Stvolové na Drahanoviciech, Mikuláš z Bystřice, rukojmie za Václava Beuden z Lamfeldu, Janovi Lhotskému ze Ptení, erbóm a budúcím jeho podlé té dobré vuole, kterůž má od Kateřiny z Vlašimě, ves Kočov s dvorem, s rolí oranú i neoranů, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jak to svrchupsané zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hrani- ciech záleží, se vším plným právem, panstvím, tak jakž jest to Václav sám držel a toho požíval, a zvláště se všemi puožitky, kterak by koli zvlášt- ními jmény mohlo jmenováno býti, i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu svrchupsanému zboží přísluší, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dúcím potomkóm tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládají*) a vpisují ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní; a kdež by to zboží témuž Václavovi neb komu jinému ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mo- říme') a v nic obracujem. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 42. Stanislav, z boží milosti biskup olomúcský, 1) Tak v orig. změněna gramat. osoba. 2) V orig. svrch psaný; svrch pak je opraveno z pův. 1529 XXI s povolením kapitoly kostela olomúcského Jano- vi z Pernštajna na Helfnštajně, hajtmanu mar- krabství moravského, erbóm a budücim potom- kóm jeho ves náši Biskupice s jejím vším příslu- šenstvím i s tím platem, totiž se dvěma hřivnama groší českých, kteréš jest kuštoš kostela našeho olomücského jmél, pravü sméná, kterúž jsme s ním učinili, za ves Něčice s jejím se vším pří- slušenstvím, tak jakž jsme to sami drželi, nic tu sobě ani budücim biskupóm olomúcským práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce, ve dsky zemské vkládáme ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. 43. Jan z Pernštajna, hajtman markrabství moravského, Stanislavovi, biskupu olomůcskému, a jeho budücím, biskupóm olomücskym, ves svü vlastní a dědičnů Náčice s jejím se vším příslu- šenstvím pravú smčnú, kterúž sem s ním učinil, za ves Biskupice s jejím vším příslušenstvím i za ten plat dvě hřivně groší českých, kterýž jest kuštoš kostela olomúcského jměl, tak jakž sem') to sám držel, nic sobě tu ani erbóm, ani budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, ve dsky zemské vkládá') a vpi- suje ku pravému jich jmění, držení a dédicnému užívaní. 44. Hynek Bilik z Kornic Viléma Kunu z Kunstátu na zámek Veselí s jeho vším a všeli- jakým příslušenstvím a na to na všecko, což nyní mám neb ještě jmíti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek, a z toho statku mého poroučím Johance z Kornic, sestře své, pět set zlatých na penězích, po třidcíti groší za zlatý počítajíc; a ta suma aby jí od něho dána a vy- plněna byla ve dvú letech po smrti mej. A tou sumou, ač by prvé statku mého do konce vydě- lena nebyla, ji ze všeho statku svého vyděluji. zamýšleného po [něm], jak napsáno za následujícím vý- razem. [9 

Strana 259
KNIHA XXIII. Z LET 1530-1535

Strana 260

Strana 261
f.1 Kniha pana Krystofa z Boskovic.| 1. Li) Páné tisícého pétistého tfitcátého?) držán jest sněm v mésté Olomüci pti Casu svaté- ho Jana /24. června 1530] skrze urozené piany: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukové, hajt- mana, pana Kristofa z Boskovic na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana staršího z Štern- berka na Kvasicích, najvyšího sudího markrab- ství moravského, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kte- rémž jsúů seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Vilém Ku- na z Kunstátu na Hrádku, pan Jan mladší z Lu- danic na Veveří, pan Jan mladší z Šternberka na Holešově, pan Jaroslav Selnberk z Kostí?) na Rožnově, pan Ladislav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Jan starší z Žerotína na Strážnici, pan Bernart mladší z Žerotína na Ful- nece, pan Václav Haugvic z Biskupic®) na Bou- zově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bílik z Kornic na Ve- selí; a z vládyk: Vilém z Víckova na Cimburku, Jan Kyjovský z Kyjovic na Kobylnicích, Vilém Valecký z Mírova na Vokarci, Petr Vlachovský z Vlachovic, Zdeněk Konický z Švábenic na Ko- nici a Jindřich Březnický z Náchoda na Duna- jovicích. Tvrz Rackov.*) 2. Jan”) mladší z Šternberka na Holešově i s svými erby Kateřině z Opatova a dětem jejím zboží své vlastní a dědičné, tvrz Rackov, ves Rackov a Strocko, s roli oranń i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s vodami tekutymi i netekutymi, s rybniky, s rybniśćemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami, s pa- hrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to zboží svrchupsané od stara- dávna vymezeno jest a v svých hraniciech zá- leží, se vším plným právem, panstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, nic sobě tu, erbóm ani potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachová- 1) Zápis tento a zápis o svatojánském zasedání r. 1532 (zde č. 69) jsou psány touž rukou. Snad je to ozdobné písmo ruky, která psala druhou polovici zápisů v této knize. 2) V orig. třitcáho. 3) Tak v orig. 4) Nadpisy vkladů č. 2, 3 a pak č. 15 jsou psány po- zdější rukou, jinou než ostatní nadpisy této knihy, bez- vaje, než to všecko ve dsky vkládám ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého. Tlumačov.) 3. Jan Starší z Sternnberka®) na Kvasiciech, najvyší sudí markrabství moravského, Elšce z Šternnberka) manželce své, na svém vlastním a dčdičném zboží, na tvrzi a městečku Tlumačově s jejich vším příslušenstvím šestnáste set kop groší českých, za jednu kopu šedesáte groší čes- kých počítajíc, ku pravému jejímu věnnému prá- vu ve dsky zemské vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna činí sám se tím vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Ves Záhlinice.“) 4. Jan starší z Šternberka, najvyší sudí mar- krabství moravského Vilémovi, Kunšovi, Janovi, Haškovi, bratřím vlastním z Vrchlabí, erbóm a potomkóm jejich své vlastní zboží a dědicství, ves Záhlimice s lidmi usedlymi i neusedlymi, s roli oranü i neoranü, s lukami, pastvami, past- viščemi, s doly, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, hranicemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s robotami, s puoZitky a ouZitky i se všemi poplatky, s rybniščemi a rybníky, s po- toky tekutými i netekúcími i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých meziech a hraniciech záleží a jest vyměřeno, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlasten- ství nezachovávaje, to všecko ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Borotín. 5. Zdeněk Komnmicský z Švábenic i s svými erby a budůcími potomky Janovi Lhotskému ze Ptení a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, ve vsi Borotíně, což sem tu jměl, s šesti člověky osed- lÿmi, s roli oranû i neoranû, s lukami, s pastva- mi, s pastviścemi, s horami, s doly, s platy, užit- pochyby touž, která se objevuje v nadpise XVII. kn. č.131. 5) Vklady tento až včetně č. 41, pak zápis č. 57 a vklad č. 93 psala táž ruka; je to ruka, která psala knihu XXII. XIX., a vklady č. 84—102 knihy XVIII. 0) Nadpisy ke vkladu tomuto a ke všem ostatním v té- to knize, pokud není u nich nic jiného poznamenáno, jsou psány touž pozdější rukou, s níž jsme se naposled setkali v knize XX. a která se objevovala uZ od knihv XIII. Liv. 

Strana 262
f.2 262 ky i se všemi puožitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od sta- rodávna v svých mezech a hraniciech záleží a vymezeno jest, tak jak sem to sám držel a poží- val, nic sobě ani erbóm a budücím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požíva- ní: a kdež by mi to svrchupsané zboží neb erbóm mým ve dskách svědčilo, toho se odříkám a tím- to vkladem mořím. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Ves Zbelovy Lhoty a Lidče. 6. Filip z Víckova i s svými erby a budúcími potomky Trystramovi Francovi z Háje, sirotku po nebožčíkovi Francovi z Háje pozuostalému, a erbom jeho své vlastní zboží a dědicství, tvrz a vsi Zbelovy Lhoty s dvorem poplužným a dvoje jojtství vysazené, ves Horní Lidči') s fojtstvím vysazeným a se dvěma dvory, ves Jesenici) s fojtstvím vysazenym a ves pustá Zubrůvku, s lidmi platnými i neplatnými, s &inZemi, s robo- tami i se všemi poplatky, kderéž na těch lidech a na tom zbozí sou, s rolí oranü i neoranü. s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji. s chrastinami, s řekami, s potoky, s voda- mi tekutými i netekúcími, s mlýny, s mlýniščemi, s rvbníky, s rybniščemi, s doly, s mezemi, hrani- cemi a se všemi a všelijakými užitky a poplatky, duochody i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od starodávna vyměřeno a za- mezeno jest a jak sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko svrchu- psané zboží, svobodné a žádnému nezávadné, ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému požívaní vkládám a vpisuji ve dsky zemské. Blišice. 7. Proček mladší z Zástřizl na Miloticích, He- ralt z Zástřizl Vilémovi z Víckova na Cimburku a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství nižád- nému nezávadné, kderéž se nám po Philipovi z Zástřizl, strýci našem vlastním, dostalo, totižto ves Blišice s pustým kopcem a s dvorem, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými 1 netekutymi i s jejich se vším příslu- šenstvím, kterýmiž kolivěk jmény jmenovati se mohů, a což k tomu zboží a dědicství od staro- 1) Psáno -cžy (s háčkem nad z). 2) Dle polohy asi dnešní Valašská Senice. 3) Viz Kniha Tovačovská, vyd. Brandlovo kapitola 141. 1530 XXII dávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranice- mi, jakož to zboží Blišice v svých mezech a hra- niciech záleží a od starodávna vymezeno jest, tak jak jsme to sami drželi a předkové náši, nic sobě tu, nám neboli erbóm a potomkóm našim budú cím na tom zboží žádného práva ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a dědičnému jich poží- vaní. Věno. 8. Jiřík Žabka z Limberka, rada a sekretář krále JMti v království českém Dorotě Neidecka- rové, manželce své, na svém vlastním a dědič- ném zboží, na městečku Tršiciech s jeho vším příslušenstvím osm set kop groší českých, za jednu kopu šedesáte groší českých počítajíc a za jeden groš sedm peněz bílých, na minci v této zemi obecně berných, ku pravému jejímu věnné- mu právu ve dsky zemské vkládá a vpisuje. Pří- jemčím toho věna činí sám se tím vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Toto vymazáno a list u desk) jest položen věnný. Krystof z Boskovic. 9. Já, Mikuláš Cerhenský z Dražovic, jakožto posel ]KMti z poručení a na místě JMti tomu vkladu) kdež jest sobě pan Krystof Třebovský z Boskovic etc. dal ve dsky zemské vložiti a za- psati tv díly panství litovelského a ousovského, kderéž jest koupil od panny Barbory a od panny Johanky z Vlašimě, odpor činím. Krumsín. 10. Václav Šárovec z Šarova Janovi z Pern- štejna a jeho dědicóm zboží své vlastní a dědič- né, totiž tvrz Krumsín se dvorem, s robotami, ves Krumsín s kostelním podacím, ves: Doma- myslice, ves Prostějovičky, ves Kobylničky, ve vsi Ohrozimi, což tu mám, ve vsi Žešově dvořá- ka, s dvořákem v Bíloviciech, s rolí oranü i ne- oranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, S pastvami, s pastvi&cemi, s vodami tekutymi i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s jezery, s mlajny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami, s pa- hrbky, s hony, s lovy, s mezemi a hranicemi, jakž to zboží v svých mezech od starodávna zá- leží a jakž sem to sám držel a toho požíval, i s polovicí vinohradu a štěpnicí v Otoslavicích,“) nic sobě ani erbóm svým na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení 3) Viz kn. XXI, vkl. e. 21 a 24. 5) Asi v dnešních Hor. Otaslavicích. 

Strana 263
f.2v. XXIII a dědičnému požívaní. A kdež by mi to svrchu- psané zboží neb erbóm mým ve dskách svědčilo, toho se odříkám a tímto vkladem mořím. 11. My, Ferdynand, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Hispaní, arcikníže rakouské, markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužicský markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, jakož sou nás s pilností velebný kněz František, opat, a všecken konvent kláštera velehradského, nábožní a opatrní purgmistr, konšelé i všecka obec města Hradiště, věrní náši milí, žádali, aby- chom jim smlúvy tej, kterůž sou mezi sebou s po- volením naším s obou stran'*) celú, dobrovolnü i dokonalů o vsi zejména: Kněžpole, Popovice, Po- dolé, Jarošov a Mařetice k méstu Hradisci od let více než šedesáti v některých summách zapsané s povolením předkův našich, králuov českých a markrabí moravských slavných pamětí, učinili, tak jakž táž smlúva to v sobě šíře obsahuje a za- vírá, milostivě schváliti a jí potvrditi ráčili. Kte- réžto prosbě jich s obů stran snažné nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědo- mím, mocí královskúů v Čechách a jakožto mar- krabie moravský takovů smlúvu mezi nimi uči- něnů milostivě jsme schváliti a jí potvrditi rá- čili a tímto listem ve všem její znění, položení, v punktích, klausulech a artikulích, tak jako by v tento list náš slovo od slova vepsána byla, schvalujem a potvrzujem, chtice tomu, aby oni s obou stran při té smlúvě a tomto našem po- tvrzení od každého člověka zachování byli bez přerušení. Protož přikazujem hejtmanu, najvy- ším komorníku a sudímu desk zemských mar- krabství moravského, nynějším i budúcím, věr- ným našim milým, abyšte nahoře psané vsi týmž Hradištským, když byšte za to požádání byli, dědicsky ve dsky zemské vložiti a vepsati i s li- stem tímto rozkázali tak, aby je oni, Hradiščí, nyní i na potomní časy k témuž městu dědicsky držeti a jich jako jiných svých dědičných stat- kuov užívati mohli, a to beze všech lidí všelijaké překážky a odpornosti. Tomu na svědomí pečet nasi královsků k listu tomuto přivěsiti jsme roz- kázali. Dán na hradě našem pražském v pondělí po Přenešení*) svatého Václava léta božieho tisí- cího pětistého třidcátého /7. března 1530] a krá- lovstvie našich uherského a českého čtvrtého. Ferdinandus. Vidit Adam de Nova Domo, s[upremus] cancel- larius regni Boemie, manu propria. Poslové tohoto listu do desk vkládaní dáni sou !) Toto slovo je připsáno na levém okraji. ?) Tak v orig. 3) Tak v orig. vlivem předchozího zakončení -y. 1530 263 od pana Jana Kuny z Kunstátu, hajtmana, pan Jindřich Kuna z Kunstátu a pan Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti. 12. František, opat kláštera velehradského, i s svým konventem, nynější i budúcí, s povole- ním najjasnějšího knížete a pána, pana Ferdy- nanda, uherského, českého etc. krále, infanta v Hyspaní, arciknížete rakouského a markrabí moravského etc., pána našeho najmilostivějšího, purgmistru, radě i vší obci, nynéj&im i budücím města Hradiště vsi náše a kláštera našeho | dě- dičné: Kněžpole, Jarošov, Popovice, Podolé, Ma- řetice s činží, s robotami, s lidmi platnými i ne- platnymi, s rolí oraná i neoranü, s lesy, s chra- stinami, s mezemi, s doly, s ádolí?) s pastvami, s pastviščemi, s lukami, s puščinami, s břehy, s jezery, s řekami tekücími i netekůcími, s mlý- nem podolským i se vším panstvím a příslušen- stvím, což k těm vsem od starodávna příslušelo a přísluší, nic sobě tu ani potomkóm našim, pá- nóm a držitelóm kláštera velehradského, nepo- zuostavujíc ani sobě co vymieňujíc, ve dsky zem- ské ku pravému dědičnému jmění, držení a věč- nému požívaní vkládáme; a jestli by nám a klá- šteru našemu kde ty svrchupsané vsi dskami za- vázané a zapsané byly, to všecko tímto vkladem mrtvíme, kazíme a vniveč obracujem. Hoštice. 15. Proček mladší z Zástřizl na Miloticích i s svými erby Janovi Francovi z Háje a jeho er- bóm“) své vlastní zboží a dědicství, ves Hoščice se vším jejím příslušenstvím, s dvorem, s dvořiš- čemi, s poplužím, s ščepnicemi i s tím se vším, což k tomu dvoru přísluší, s robotami spravedli- vými, s krčmami spravedlivými, s lukami, tráv- níky, s rybníky, s rybniščemi, s pastvami, s past- viščemi, s potoky tekúcími i netekúcími, s meze- mi, hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranáü, s lesy, s chrastinami, s chrastiščemi i s kostelním podacím i se vším plným právem a panstvím, vlastenstvím, jakž to zboží a ves jmenovaná od starodávna v svých hraniciech a mezech záleží a jest zamezena a vy- mezena, tak úplně, jakž sem sám to držel, poží- val, tu sobé ani svym erbóm, ani svym budücím, ani Zádnému Zádného práva ani kterého vlasten- ství nezachovávaje a nepozuostavuje na svrchu jmenované zboží, to všecko vkládám ve dsky ku pravému dédicství, jméní, dědičnému požívaní. A kdež by to zboží svrchupsané mně neb erbóm mým ve dskách svědčilo, toho se odříkám a tím- to vkladem mořím. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 1) Část zápisu od Janovi — erbóm je připsána touž ru- kou leč jiným inkoustem nad pravou polovicí vkladu. £3 

Strana 264
f.3v. 264 Loučka, Olešné. 14. Lev a Hašek, bratří z Mírova, i s svými erby Petrovi z Žerotína a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, ves Loučku,") ve vsi Olešném,") což jsme tu měli a drželi, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s doly, s vrbinami. s chrastinami, s křovinami, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými i s ospy, s robotami, s u- žitky a puožitky i se všemi platy a poplatky, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s jezery, s ryb- níky. s rybniščemi, s řekami tekutými i neteku- tými i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od sta- radávna v svých mezech a hraniciech v každé zvláště záleží a jsů vyměřené a vymezené, nic sobé ani erbóm svym a budücím pánóm práva, panství ani vlastenství nezachovávajíc ani po- zuostavujíc, než to všecko ku pravému jejich jmění, držení a k dědičnému užívaní ve dsky vkládáme a vpisujem: a jestliZe by kde predkóm našim a nám ve dskách svědčilo, to tímto vkla- dem kazíme, moříme a v nic obracujem. Pül dvoru ve vsi Chomütovicích.?) 15. Václav z Veledoubrav, Martin, Jan, On- dřej, bratří vlastní z Veledoubrav, Jindřichovi z Zästrisl a jeho erbôm dědicství a zboží náše vlastní, totižto puol dvoru ve vsi Chomütovicich s jeho všeckným příslušenstvím, s lukami, s rolí, s lesy, s pastvami, s křovinami, s vodami tekúcí- mi, s potoky, s mezemi, s hranicemi, tak jakž jsme to svrchupsané zboží a dědicství sami drželi po předcích svých a od starodávna užívali, což k tomu dvoru od starodávna příslušelo a přísluší, se všemi puožitky, kderými koli by jmény jme- nování býti mohli, s plným právem a panstvím i s tou nivou, jakž ji Dřek z Roštína požíval, to všecko zboží svrchupsané, svobodné a žádnému nezávadné, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jejich jmění, držení a dě- dičnému požívaní, a kdež by nám to zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a to- ho se odříkáme. 16. Jan ze Zdenína a Salomena ze Lhoty Ja- noví Hajtmánkovi z Mladkova, Anně, manželce jeho, erbóm a budúcím jeho své vlastní zboží a dědictví, totižto ves Mladkov s dvorem, ves Chrudiechromy i s dvorem, s rolí oranú i neora- nû, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s hora- mi, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi !) Dnešní Loučky a Dol. Olešná (Šumperk). ?) Vis posn. é. *) ke vkladu č. 2 této knihy. 1530-1531 XXIII platnymi i neplatnymi, s kury, s vajci, s potoky. s vodami tekutými i netekutými, s řekami, s bře- hy, s mlýnem, s rybniščemi i se všemi užitky i puožitky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané v svých mezech a hraniciech záleží a vymezeno jest, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dě- dičnému požívaní: a kdež by nám to zboží neb erbóm našim ve dskách svčdčilo, to tímto vkla- dem moříme a toho se odříkáme. Ten vklad svrchupsaný stal se jest na naučení panské. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 17. La. božího 1531 v sobotu po svatých Třech králích /7. ledna 1531] držán jest sněm v městě Olomüci skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukově, hajtmana, pana Krystofa z Boskovic a na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana staršího z Šternberka na Kvasicích, najvyšího sudího markrabství moravského, a u- rozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyší- ho písaře zemského, na kterémž sou seděli: duo- stojný pán, pan Stanislav, biskup olomücsky, pan Vilém Kuna z Kunstátu na Hrádku, pan Zdeněk Žampach z Potnštejna, pan Jan mladší z Ludanic na Veveří, pan Václav z Ludanic na Chropyni, pan Jan mladší z Šternberka na Hole- šově, pan Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti na*) Rožnově, pan Ladslav Berka z Dubé a z Li- pého na Šternberce, pan Bernart mladší z Žero- tína a na Fulnece, pan Václav Haugvic z Bisku- pic a na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bilík z Kor- nic na Veselí; a z rytířstva: Vilém z Víckova na Cimburku, Ctibor z Vranova na Želeticích, Vi- lém Valečský z Mírova na Okarci, Petr Vla- chovský z Vlachovic, Zdeněk z Švábenic na Ko- nici, Jindřich Březnicský z Náchoda. 18. Jan z Kunovic na Brodě Uherském, pod- komoří markrabství moravského, Vilím z Víc- kova na Cimburku, Přemek z Víckova na místě jiných rukojmí a zprávcí za Philipa Kavku, mě- štěnína olomůcského, Jiříkovi Žabkovi z Limber- ka a na Hradci, sekretáři krále TMti. a erbóm jeho vlastní téhož Philipa zboží a dědicství svo- bodné a žádnému nezávadné, totižto dvuor ve vsi Studenci se vším jeho příslušenstvím a ve vsi 3) Zde je přetrženo Holešově. f.4 

Strana 265
f.4v. XXII Slatinkách dvuor, na kterémž dvořák sedí, s krč- wá vafecí, s lidmi k tém dvoróm pfisluscjicimi, platnymi i neplatnyini, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s nivami, s hájem i se vším plným právem, dědicstvím a panstvím k těm dvoróm a lidem příslušejícím, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ti dvorové nade- psaní v svých mezech a hraniciech od starodávna záleží a vymezeny sou, i se všemi užitky a puo- žitky, kterýmiž koli jmény mohů jmenovány býti, což jest tu Philip sám držel a požíval i předkové jeho, nic sobě ani Philipovi, ani erbóm jeho tu na těch dvořích a lidech i na jich všem a všeli- jakém příslušenství žádného práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachová- vajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a dědičné- mu jejich užívaní. Mřežován a na okraji Krystof z Boskovic. 19. Jiřík Žabka z Limberka a na Hradci, se- kretář krále JMti v království českém, Hynkovi ze Zvole na Náměšči a erbóm jeho své vlastní zboží, v Slatinkách Malých dvuor s jedním člo- věkem, se třnu lány nebo s puol tfetím, s krémá vařecí 1 šenkovní k tomu, se dvěma zahradníky v Studenci, s pěti člověky, s mlýnem u Smržic, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s lesy, s háji, s luhy, s chrastina- mi, s křovinami, s lovy, s hony, s mezemi, hrani- cemi, s robotami, s kury, s vajci, s ospy, s řeka- mi, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky te- kutými i netekutymi, s jezery, s užitky a poplat- ky všelijakými i se vším plným právem, s pan- stvím, příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezích a v každé zvláště záleží a jsúů vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani budücím potomkóm na téch lidech práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakž sem to sám držel, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Lipého. 20. Jan, Václav, Puota, bratří vlastní z Luda- mc, Kunšovi, Vilémovi, bratřím vlastním z Vrch- iabí, erbóm a potomkóm jejich své vlastní zboží a dédicstvi, puol vsi Zeravic s tim rybníkem mezi háji kokorskými, kterýž příslušel k Kokoróm, tak, pokudž ten rybník vytopiti muož i s tím se vším, což ve Lhotě) příslušelo k Žeravicím, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&- čemi, s horami, s doly, s lesy, což jich k tej puol vsi Žeravicím a ktomu ke všemu, co jsme ve Lhotě sami drželi, přísluší, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i !) T. j. dnešní Lhotka (Přerov). 1531 2) T. j. dnešní Drahlov (Olomouc). 265 neplatnými, s robotami, užitky a puožitky i se všemi poplatky, s rybníčky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchu- psané od starodávna v svých mezech a hrani- ciech záleží a jest vyměřeno, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství ne- zachovávaje, tak jakž jsme to sami drželi, to všecko svobodné a nezávadné ve dsky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému požívaní. 21. Buryan Zachovalý i s svými erby panu Stamislavovi, biskupu olomúcskému, a budúcím jeho potomkóm, biskupóm olomúcským, a kapi- tole kroměřížského kostela svatého Maurycieho své vlastní zboží a dědicství, totižto ves Draže- jovice“) s dvorem, s lidmi platnými i neplatnými, s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi$cemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lu- hy, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky i po- platky, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jak a co k tej vsi od starodávna přísluší a v svých me- zich i v każdej zvláště záleží a vyměřeno jest, nic sobě tu ani svým erbóm, ani budúcím potom- kóm práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavuje ani zachovávaje, tak jak sem to sám držel, to všecko vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému dědičnému jmění a držení. A kdež [by] mi to svrchupsané zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se od- říkám. 22. Jan z Hříště Margetu z Ojnic a na Skrbem a Annu z Kostelce, máteř svú, a Přemka z Víc- kova na Prusinovicich na ves pustá Svárov, dě- dicství své, i na to na všecko, což má neb jmíti bude, přijímá na pravý a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě pana Jana z Lipého etc. 23. Anna z Ojmic Václava z Boskovic, manžela svého, na tvrz Nemotice s jich příslušenstvím, na tvrz Bučovice s jich příslušenstvím, což mi tu po nebožtíku Tasovi z Ojmic, otci mém, přísluší, a na všecko, což nyní mám aneb ještě jmíti bu- du, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 24. Martin ze Stvolové Aleně z Kokor, man- želce své, na svém vlastním zboží a vsi Drahano- vicich se vším jejich příslušenstvím pět set kop grošuov českých na penězích bílých ku pravému jejímu věnnému právu ve dsky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. 25. Jiřík Tetau“") z Tetova Lidmile z Lomp- mice, manželce své vlastní, na městečku Zlíně 3) V orig. Tetawur. f.5 

Strana 266
266 s jeho vším příslušenstvím puol osma sta kop gro- šuov českých, za každů kopu šedesáte groší a za groš sedm pcněz bílých počítajíc, na minci dobré, v markrabství moravském obecně berné, ve dsky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věn- nému právu. A toho věna se sám příjemčím činí vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína. 26. Vilém s Víckova a na Cimburku i s svými erby Jetřichovi z Prusinovic na Podštátě a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží, městečko Že- ravice, ves Horenčice, ves Hruškovice, ves pustú Jenišovice, ves Osvětimany s pustým hradiskem, ves Medlovice, s lidmi platnými i neplatnými, s kostelním podacím, s rolí oranů i neoranü, s činžemi, s kury, s vajci a se všemi poplatky, kteřiež na těch lidech sou, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybništěmi, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky a vodami tekutými i ne- tekutými, s vinohrady a horami vinnými, s de- sátky a poplatky vinohradními a se vším právem a panstvím vinohradním, s doly, s dolinami, s mezemi, s hranicemi i se všelijakými užitky a poplatky, v kterýchž se koli věcech a kterak ko- livěk zvláštními jmény jmenují a shledány býti mohü, i se vším plným právem, panstvím a toho zboží příslušenstvím i se všemi svobodami k těm lidem příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od staradávna v svých me- zích a hraniciech vyměřeno a zamezeno jest, a tak, jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží svrchupsaném ani erbóm svým nepozuosta- vujíc ani zachovávajíc, to všecko, jakž se svrchu píše, svobodné, žádnému nezávadné, ku pravému dědicství, jmění a dědičnému držení a požívaní ve dsky zemské vkládám. 27. Jan starší z Šternberka a na Kvasicích, najvyší sudí markrabství moravského, i s svými erby Mikulášovi Brmčskému z Brníčka, dědicóm a erbóm jeho své vlastní zboží, totižto ves pustú Prosinky s dvorem, s rolí oranů i neoranü, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s řekami, s břehy, s mlýniščemi, s rybníky, s potoky, s je- zery i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, což k té vsi od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, se všemi puožitky a užitky, tak jak sem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm prá- va, panství ani kterého vlastenství na tom nepo- 1) Dnešní Ořechov (Uh. Hradiště). 2) Následující výraz až do konce je připsán dodatečně 1531 XXIII zuostavuje ani zachovávaje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 28. Valentin z Ofechového Katefiné z Dolo- plaz, erbóm jejím své vlastní zboZí a dédicství. totiž pwol dvora a čtyři lány a troje poloulání, tři podsedky ve vsi Ofechovém!) s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s robotami, s vinohrady, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s háji, s chrastina- mi i s chrastmi, s hony, s lovy, s čižbami, s luka- mi, s pastvami i s pastviščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky, s vodami tekúcími i netekúcí- mi, s mezemi, s hranicemi i se vším plným prá- vem a panstvím a všelijakým příslušenstvím a se všemi užitky, což k tej polovici dvoru od sta- radávna příslušelo a přísluší, nic sobě ani erbóm svým tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, to všecko úplně a mocně, jakž sem to sám držel a užíval, ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji k jejich pravému jmění a držení a dědičnému užívaní. A kdež by mi to svrchu- psané zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 29. Vilím z Víckova a na Cimburku Alenu z Lilče, manželku svů, z městečka Žeravic pře- vodí na městečko své dědičné Koryčany a vkládá jí šest set zlatých uherských červených dobrých ku pravému jejímu věnnému právu. A příjem- čím toho věna činí se sám vším statkem svým, kterýž má a jmíti bude. 50. Vilím z Vickova a na Cimburku Zuzanu z Bruzovic, manželku Philipa z Víckova, bratra svého, ze vsi Osvétiman na ves svü dědičnů Les- kovec převodí a vkládá jí ku pravému jejímu vénnému právu puol druhého sta kop grosuov českých a příjemčím toho věna činí se sám vším statkem svým, kterýž má a jmíti bude, a?") nad věno dvadceti pět kop groší českých. Mřežován a na okraji Václav z Bo[s]kovic na místé pana Jana z Žerotína. 31. Jan mladší z Ludanic a na Veveří Janovi Kunovi z Kunstátu na Lukové, hajtmanu mar- krabství moravského, erbóm a budücim potor- kóm jeho své vlastní a dědičné zboží, ves Kataje s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplat- nymi, s rolími oranymi i neoranymi, s lukami, S pastvami, s pastviSCemi, s lesy, s háji, s chra- stinami, s vrchy, s doly, s dolinami, s potoky tekutymi i netekutymi, s mlyny, s mlyniicemi, s rybníky, s rybniščemi, s poplatky peněžitymi, s kury, s vajci a se všemi užitky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohü, s mezemi, s hrani- do obvyklé mezery mezi vklady a sa čárku, časté to zna- ménko pro konec vkladu. 5v. 

Strana 267
f.6 XXIII cemi, se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, tak jak sem to zboží sám držel a po- žíval a jakž od staradávna v svých mezech a hra- nicích záleží a vymezeno jest, s horú vinohradní Všechlapy, nic tu sobě, erbóm ani budúcím po- tomkóm svým práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko vkládám a vpisuji ve dsky ku pravému dědicství, jmění a dědičnému držení a požívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. 32. Jan Kuna z Kunstdtu a na Lukové, hajt- man markrabstvi moravského, i s svymi erby Václavovi z Žerotína a na Buchlově, erbóm a budúcím potomkóm jeho své vlastní zboží a dě- dicství, totižto ves Rataje s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranú i neoranú, s ¢inzemi, pla- ty, s užitky, poplatky, s lukami, s lesy, s chrasti- nami, s vodami tekutými i netekutými, s rybní- ky, s rybniščemi, s vinohrady Všechlapy, s lovy, s čižbami všelijakými i s kostelním podacím a s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi Ratajóm od staradávna příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves Ra- taje v svých mezích záleží a jest vyměřena, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, nic sobě tu ani svým erbóm a potomkóm práva žádného ani panství, a[ni] kterého vlastenství na tom ne- zachovávaje a nepozuostavuje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji*) ku pravému je- jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 33. Václav z Zerotina a na Buchlové Bohunce z Ludanic, manželce své, na svém vlastním a dě- dičném zboží, na vsi Ratajích se vším jejím pří- slušenstvím pět set kop groší českých na peně- zích bílých ku pravému jejímu věnnému právu a nad věno puol třetího sta kop groší též na peně- zích bílých ve dsky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má aneb jmíti bude. 54. Mikulás z Brnicka na Dédkovicich 1 s svý- mi erby Václavovi z Žerotína a na Buchlově, dě- dicóm a erbóm jeho své vlastní zboží, totižto ves pustou Prosinky s dvorem, s rolí oranü i ne- oranú, s lukami, s pastvami, S pastviščemi, s ho- rami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s řekami, s břehy, s mlýniščemi, s rybníky, s je- zery i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, což k tej vsi od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, se všemi puožit- ky a užitky, tak jak sem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko ve 1) V orig. wpisugij. 1531 267 dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému je- jich jmění, držení a dědičnému požívaní. 35. Buryan Bohdal z Rabštejna i s svými erby Janovi Flayhovi z Jestřebí a erbóm jeho i budú- cím potomkóm své vlastní zboží a dědicství, to- tiž ves Stránku i dvuor s jejím příslušenstvím, s rolí oranü i neoranü, s platy, s uZitky 1 poplat- ky, s lukami, s pastvami, s pastviSCemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami. s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakž ta ves i ten dvuor od staradávna v svých mezech a hraniciech záleží a jsú vyme- zena, nic sobě ani erbóm svým a budúcim po- tomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, tak jak sem to sám držel a toho požíval, to všecko svobodné a nezávadné ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a k jich dědičnému požívaní, tak jakž sem to od Maruše z Stránek koupil. Oujezdec, Bohuslavice. 56. Václav z Vlachovic i s erby svými Petrovi £ Vlachovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dicství, totiž turz a ves Oujezdec, ves Bohusla- vice, ves pustá Uhfice, ves pust, Zákfov, s dvo- ry, s robotami, s sady, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činží, s užitky i s všelijakými poplatky, s rolími oranými i ne- oranými, s lukami, s rybníky, s rybniščemi, s ře- kami, s potoky tekücími i netekücími, s lesy, s háji, s chrastmi, s pastviščemi, s kostelním po- dacím v Oujezdci i se vším a všelijakým příslu- šenstvím, což k tomu všemu zboží a k těm vsem svrchupsaným od starodávna příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta zboží a ty vsi již jmenované v svých mezech a hranicích od staradávna vymezeny a vyměřeny sou, i se vším plným právem a panstvím, nic sobě tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení, dědičnému požívaní; a kdež by mi to svrchupsané zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 37. Bohuslav Štolbaský z Doloplaz Jiříkovi Štolbaskému z Doloplaz a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž ty lidi s strany mej ve vsi Vlkoši, kteříž sou se mně na díle dostali po otci mém, i s tím desátkem, kterýž k Kelčanóm pří- slušel na lidech vlkoských s strany mej 1 s strany pánuov Šarkanuov, s dvorem, s kostelním poda- cím, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoraná, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, S pastvami, s vodami tekücími i netekücími, f.óv. 

Strana 268
f.7 268 s robotami spravedlivymi, s platy i s poplatky, s cdinzemi, vSelijakymi puožitky, kterými by se koli jmény jmenovati mohly na těch lidech ve vsi Vlkoši a na tom panství i všelijakými hony, lovy, loviščemi i s čižbami, s mezemi, hranicemi, tak jakž to zboží v svých mezích a hraniciech od staradávna záleží a vyměřeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak úplně a mocně, jakož sem to sám držel a užíval, nic sobě tu ani svým erbóm a budúcím potom- kóm žádného práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému požívaní; a kdež by mi to zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 38. Krystof z Boskovic a na Třebové, najvyší komorník markrabství moravského, Hanušovi z Vojenic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- ství, totiž ves Křtětín, ves Veselou) ve vsi Po- říčí") což sem tu jměl, s rolí oranů i neoranúů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s meze- mi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ospy, s kury, s vajci, s užitky a puožitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s voda- mi tekutými i netekutými, s rybníky, s rybnišče- mi 1 se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakož to zboží svrchupsané od stara- dávna v svých mezech a hraniciech záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozuostavujíc ani zachováva- jíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jejich dědičnému držení a požívaní. 39. Hanus s Vojenic Pavla z Vojemic, stryce svého, i erby jeho na ves Křtětín, na ves Veselú, na ves Poříčí, což tu mám, se vším jich příslu- šenstvím přijímám na pravý a jednostajny spolek. 40. Beneš Krčma z Koněpas i s svými erby Hynkovi Berkovi z Dubé a s Lipého a jeho er- bóm své vlastní zboží a dědicství, totižto tvrz Šilperk. s městečkem, s kostelním podacím, ves Brezmi, což sem tu jměl, ves Bukovici, ves Stu- dénku?) s kostelním podacim, ves Crhov, ves Cotkytli s kostelním podacím, s dvory poplužný- mi, s roli oranû i neoranû, s lukami, s pastvami, s pastvistemi, s horami, s doly, s lesy, s hâji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i 1 T. j. dnešní Veselka a bezpochyby Dolní Poříčí. 2) T. j. Horní Studénky. 3) Toto slovo je nadepsdno nad mesislov. meserou. 1531 XXIII neplatnymi, s kury, s vajci, s ospy, s użitky i puożitky i se vsemi poplatky, kterymiż se koli jmény jmenují, s robotami, za kteréžto plat dá- vají, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami teku- tými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím i příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hraniciech záleží a jest vymezeno, nic sobě ani svým erbóm, ani budńcim potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, tak jak sem to sám držel a požíval, to vsecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému požívaní. 41. Hynek Žampach z Potnstajna i s svými erby Jakubovi Kobíkovi z Opatova a jeho er- bóm své vlastní a dědičné zboží žádnému nezá- vadné, ves Chvalkovice s tvrzištěm, s dvorem i s kostelním podacím, ves Komorov, ves Neso- bice s dvorem, ves pustú Kozojedsko, což mám, se vším její příslušenstvím a panstvím, s ryb- niščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s lesy, s háji. s chrastinami, s rolí oranů i neoranû, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s potoky, s potočina- mi, s vodami tekutými i netekutými, s horami, s doly, s ouroky, s robotami, s poplatky, se vše- mi užitky a puožitky, kterýmiž kolivěk ty užitky a puožitky jmény mohly by jmenovány býti, s lidmi platnými i neplatnými, s kury, s vajci, s lovy, s hony, s mezemi a hranicemi, v kterýchž kolivěk to zboží a dědicství v svých mezech a hraniciech záleží a vyměřeno jest, a tak, jakž sem to zboží sám držel a požíval i předkové moji, nic sobé tu ani erbom svym?®) práva, pan- stvi ani kterého vlastenstvi nepozuostavuje ani zachovávaje, to všecko zboží a panství ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jmění dědičnému, jich držení a požívaní; a kdež by mi to zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 42. Leta božího tisícího pětistého XXXI v pondělí po svatém Janě [26. června 1531] držán sněm v móstć Olomici skrze urozené pá- ny: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukově. hajtmana markrabstvie moravského, pana Kry- stofa z Boskovic na Třebové, najvyšího komor- níka, pana Jana staršího z Šternberka na Kvasi- cích, najvyšího sudího markrabstvie moravského, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, naj- vyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomiucky, a) Všecky násled. vklady, pokud není jinak poznamená- mo, psala jiná ruka, ta, která psala knihu XXI. a též knihu XX., a která se objevuje i na počátku násl. knihy XXII. f.7v. 

Strana 269
XXIII a urození páni: pan Vilím Kuna z Kunstátu na Hrádku, pan Zdeněk Žampach z Potnštajna na Němčičkách, pan Jan Rokytský z Ludanic na Veveří, pan Václav z Boskovic na Nemoticích, pan Zdeněk') Mezřícký z Lomnice, pan Jan mladší z Šternberka a na Holešově, pan Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti na Rožnově, pan Ladslav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Bernart mladší z Žerotína na Fulnece, pan Václav Haugvic z Biskupic na Búzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří mar- krabstvie moravského, pan Hynek Bilík z Kor- nic na Veselí; a z vládyk: Vilím z Víckova a na Cimburku, Jan z Kyjovic na Kobylnicích, Stibor Vranovský z Vranova na Zeleticich, Mikuläs Doupovec z Doupova na Bohdalicích, Petr Vla- chovský z Vlachovic na Vlachovicích a Zdeněk Konický z Švábenic na Moštěnici. 43. My, Karel, z bożi milosti knieże minstr- berské, v Slezi Oleśnickć, hrabie kladsky etc., najvy$i hajtman Dolni Slezi etc., Jan, Smil, Zig- mund a Jindfich, bratfi vlastni Kunovć z Kun- státu a z Lukova, Ludvík Zajimać z Kunstátu na klášteře svatého Prokopa, Jan, Karel a Seze- ma, bratří Zajímačové z Kunstátu a z Jevišovic, oznamujem tímto listem přede všemi, jakož ves pustá Jiříkovice, někdy k?) klasteru Smilhaimu jinak vizovský příslušejíce?) od téhož kláštera od dávného času odtržena a jak zprávu máme, snad i dědičně některým osobám ve dcky zemské markrabstvie tohoto moravského vedlé jiných zboží vešla jest, o kterúžto ves před některým časem urozený pán, pan Vilím Kuna z Kunstátu a na Hrádku, podkomoří markrabstvie morav- ského, strýc a bratr náš milý, učiml jest póhon na urozeného pána, pana Jana staršího z Luda- mc, kdež pro nestání téhož pana Jana k právu stané právo na téhož pána jest dal a potom na puol tej vsi Jiříkovic díl téhož pana Jana se prá- vem zvedl, kdež potom týž pan Jan srovnání se panem Vilímem Kunü, strýcem a bratrem naším, učinil a jemu tej puol vsi, díl svuoj, pustil a prá- va svého všeho se odepsal a potom týž pan Vi- lim Kuna, stryc a bratr náš, druhú polovici té vsi pusté Jiříkovic, kteráž panu Hynkovi z Lu- danic příslušela, od pánuov rukojmí téhož pana Hynka podlé jiného statku trhem a dědičně kou- pil; i prosil jest nás týž pan Vilím Kuna, strýc a bratr náš, jestliže by nám tu na tejž vsi pustej Jiříkovicích, kteráž jemu od pana Jana v tom právě staném puštěna jest jakožto fundátoróm a štiftýřóm téhož kláštera, ještě jaké právo nále- 1) Zde- opraveno z původního Jin[dřich]. 2) k je opraveno z pův. od. 3) Tak v orig. 153I 269 želo, abychom právo náše jemu dali a naň a na erby jeho převedli. Kdež my znajíce takovů sluš- nü prozbu téhož pana Vilíma Kuny, strýce a bratra našeho, všecku spravedlnost a právo náše, ač by nám které na té puol vsi Jiříkovicích nále- želo, jemu, svrchupsanému panu Vilímovi Kuno- vi, stryci a bratru, dáváme a tímto listem sami od sebe, od erbuov a potomkuov svých naň“) i na erby jeho mocně a dědičně převodíme tak, aby on, svrchupsaný pan Vilím Kuna, erbové jeho tej puol vsi užívali a ji sobě do desk zemských podlé obyčeje a řádu markrabstvie tohoto vložiti, prodati, zamčniti a s tím učiniti mohli a moc jměli jako s svým vlastním a dědičným zbožím beze vší | překážky naší, erbuov i potomkuov našich, též opata a konventu téhož kláštera, ač by tu kdy který od jiných pánuov z Kunstátu spuolu s námi vsazen a uveden byl, i všech jiných lidí. A kdož by tento list jměl s dobrá a svobod- nü vuolí s svrchupsaného?) pana Vilíma Kuny neb erbuov jeho, ten má a jmieti bude túž plnú moc a právo k těm ke všem věcem, což se v tomto listu nahoře píše, tak jako on sám, svrchupsany pan?) Vilím Kuna aneb erbové jeho. Tomu na svědo- mí a pro lepší jistotu my, svrchupsaní knieže a páni z Kunstátu, pečeti náše vlastní k tomuto listu přivěsiti jsme dali s naším jistým vědomím a vuolí, jenž jest dán a psán na Frankštajně v sobotu den svatého Jifí léta boziho M°VeXXX° [23. dubna 1530]. 44. My, Karel, z boží milosti kníže minstrber- ské, v Slezí Olešnické, hrabie kladský etc., naj- vyší hajtman Dolní Slezí, Jan Kuna z Kunstátu a na Lukové, hajtman markrabstvie moravského, Zygmund a Jindřich) bratří Kunové z Kun- státu, Ludvík Zajímač z Kunstátu a na klášteře svatého Prokopa, Jan, Karel a Sezema, bratří Zajímačové z Kunstótu a na Jevišovicích, ozna- mujem tímto listem přede všemi, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude: jakož ves pustů Jiříkovice, někdy k klášteru Smilhaimu jinak vizovskému příslušející, od téhož kláštera od dávního času od- cizena a některým osobám podlé jiných statkuov v držení vešla jest; kterůžto ves před některým časem urozený pán, pan Vilím Kuna z Kunstátu a na Hrádku, strýc a bratr náš milý, jsa od nás podlé pořádku a práva markrabstvie moravského zmocněn, puohon na urozené pány, pana Jana a pana Hynka, bratří z Ludamic, v ty časy držitele té vsi, učinil a pro nestání páně Janovo k tomu póhonu na puol tej vsi Jiříkovic, díl téhož pana Jana, právem se zvedl, kteráž polovice tej vst po- 4) Koncové -n tu psáno s háčkem. 5) p- tohoto slova je přepsáno s K [una]. 6) V orig. Jindrych. f.8 

Strana 270
f.8v. 270 tom jemu ode pana Jana puščena jest a na tej puol vsi od nás již dědictvie dáno tak, aby on sobě mohl a moc jměl tej puol vsi svrchupsanej, dílu páně Janova, ve dcky zemské markrabstvie moravského dáti, vložiti a vepsati a druhá polo- vice tej svrchupsanej vsi, díl páně Hynkuo, pá- nóm rukojmím jeho od něho puštěna jest a od těch pánů rukojmí svrchupsanému panu Vilímo- vi Kunovi, stryci a bratru našemu, spolu s jiným statkem dědičným za dédictvie prodána a od listu správního vložena jest. Ale že bez zvlášt- ního povolení našeho jakožto pravých fundáto- ruov a štiftýřuov svrchupsaného kláštera Smil- haimu jinak vizovského ve dcky zemské mar- krabstvie moravského vjíti a vložena býti ne- muož; i prošemní jsme od urozeného pána, pana Dobeše z Boskovic a na Rosicích 1 na místě ji- ných pánuov rukojmí svrchupsaného pana Hyn- ka, abychom právo náše na tej puol vsi náležité naň a jiné pány rukojmie páně Hynkovy pře- vedli tak, aby oni tej puol vsi svrchupsanému panu Vilímovi Kunovi ve dcky zemské spolu s jiným statkem dědičným dědičně vepsati a vlo- žiti mohli. Kdež my, znajíce takovú slušnů proz- bu svrchupsaného pana Dobeše i na místě jiných pánů rukojmí páně Hynkových, všecku spravedl- nost a právo náše nám na tej puol vsi pusté Jiří- kovicích, dílu páně Hynkova náležité, svrchupsa- nému panu Dobešovi a jiným pánóm rukojmím páně Hynkovým jsme dali, dáváme a tímto li- stem sami od sebe, erbuov a potomkuov našich na ně mocně a dědičně převodíme tak, aby on, svrchupsaný pan Dobeš s jinými pány rukojmie- mi páně Hynkovými tej puol vsi panu Vilímovi Kunovi a erbóm jeho ve dcky zemské markrab- stvie moravského dědičně spolu s jiným statkem podlé listu správního na to učiněného vepsati a vloZiti mohli beze vší překážky naší, erbuov a potomkuov našich, též opata a konventu téhož kláštera, ač by tu kdy který od nás, dědicuov a potomkuov našich, knížat minstrberských neb pánuov z Kunstátu, z jednostajné vuole uvedeni a vsazeníi byli i všech jiných lidí. Tomu na svě- domí pečeti náše jsme přivěsiti dali k tomuto li- stu, jenž jest dán a psán na Frankštajně v pátek po svatém Pavlu na vieru obrácení léta božieho patnáctistého XXXI /[27. ledna 1531]. Svatobořice. 45. Dobeš z Boskovic na Rosicích i na místě pana Jindřicha z Lichtnburku a jiných rukojmí, kteří jsme statek páně Jana a pana Hynka, bratří z Ludanic, ujali i s svými erby Vilímovi Kunovi z Kunstátu na Hrádku a erbóm jeho ves Svato- 1) Následuje nepřetržené vk[ládáme]. 2) Snad podle souvislosti míst dnešní Velká Lhota (Val. Meziříčí). 1531 XXIII bořice a puol vsi pustej Jiříkovic, ty svrchupsané vsi osedlé i pusté, s dvory, s rolí oranü i neora- nů, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami i s mezemi, s hranicemi, s lid- mi platnými i neplatnými, s robotami, s požitky a užitky a se všeliakými poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybništěmi, s potoky tekú- cími i netekücími, s jezery i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží od staradávna v svých mezech každé ob[z ]vlášt- ně aneb společně záleží, nic tu sobě, erbóm ani budúcím potomkóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávajíc ani pozuo- stavujíc, nez to vSecko ve dcky*) zemské vkládá- me a vpisujem ku pravému jich jméní, drZení a dědičnému užívaní. A kdež by to zboží svrchu- psané pánóm z Ludanic ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme, poněvadž nám ten statek [v]zdali. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Hrad Rožnov. 46. Jan Kuna z Kunstátu na Lukově, hajtman markrabstvie moravského, i s svými erby Janovi a Jaroslavovi, bratřím vlastním z Šelnberka a z Kosti, erbóm a budúcím jich své vlastní a dě- dičné zboží, totižto hrad Rožnov s městečkem Rožnovcem, s mýtem a městečkem Krásném, ves Vyhančice, ves Hážovice, ves Tylovice, Zubří, Zašová, Lukámova Lhota) Malá Lhota, Vitče, Střítež, Veselů, Hrachovce, Brňov, Křivů, Jar- covú, Jiřinu Lhotu) Moravsků Jesenici) Mstě- ňovice, Byninu a vsi pusté tyto: Raclavovu Lho- tu, puol vsi pusté Hondorfu, Píškové, Ozdmice, ty k panství rožnovskému dědičně příslušející, tvrz Vsetín a městečko tím jménem jmenované s mýtem, městečko Pržno a vsi tyto: Hovězí, Jablůnku, Růštku Hošťálkovů, Jasenku, Dolní Rokytnici, Johanovů, Liptál, Kateřinice, Oustí, Vyší Rokytnici, Ratiboř, Seminku a vsi pusté ty- to: Bobrek, Husilnů, Tičkovice, Mikulkovů, Se- metín, Ščerbkov, Dvorce, ty k zboží vsetinskému dědičně příslušející, i s lidmi v nich platnými 1 neplatnými, s kostelními podacími v městečkách i ve vsech, kdež jsú koli na těch svrchu jmeno- vaných zboží[ch], s dvory poplužnými, s rolí oranü i neoranü, s poplatky, s uZitky, s robota- mi, s lukami, s pastvami i s pastviščemi, s hora- mi i doly, s lesy, s brtmi medafskymi, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekúcími i netekúcími, s potoky, s mlýny i s mlý- niščemi i se všemi jich užitky a duochody i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tomu zámku, 

Strana 271
f.9 XXIII tvrzi, městečkám a vsem svrchupsaným od stara- dávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi i se všemi požitky a užitky, kterýmiž se koli jmény jmenují a jakož to zbožie rožnovské a vsetínské v svých mezech a hranicích od stara- dávna záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstvím, tak jakž sem já to sám držel a toho užíval, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budůcím svým potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na těch zbožích nepozuosta- vuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji ku pravému jich držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Jana z Lipého. Dvůr v Oděradech. 47. Jan Kuna z Kunstátu na Lukově, hajtman markrabstvie moravského, s radü panskü a pro sirotéí dobré podlé té dobré vuole)) kterúž jest dala Barbora z Vahančic Janovi z Kácova a na Kunstátě, erbóm a budúcím jeho dvuor v Odé- radech sirotkuov nebožtíka Vítoslava Puczharta z Oděrad, na kterémž týž Vítoslav seděl, s lidmi k témuž dvoru příslušejícími, platnými i neplat- nými, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s ospy, s kury a vejci, užitky a požitky i se vše- mi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s řekami, s potoky a s břehy, s voda- mi tekutými i netekutými, s rybníky, s rybnišče- mi i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakž to zboží svrchupsané od stara- dávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě, sirotkóm nadepsanym na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nepozuostavujice ani zachovávajíce, než tak, jakž jest to nadepsany Vitoslav sam drżel a požíval, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu požívaní. A jestliže by ten dvuor těm sirot- kóm kde ve dckách svědčil, to tímto vkladem kazím a mořím a vniveč obracuji. Bučovice. 48. Margeta z Ojnic Bernarta mladšího z Že- rotína, manžela svého, na tvrz Bučovice, na tvrz Nemotice s jich vším příslušenstvím, což mně tu po nebožtíkovi Tasovi z Ojmc, otci mém, příslu- ší, i na to na všecko, což nyní mám anebo ještě jmieti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Půl vsi Jarohňovic. 49. Jan starší z Šternberka na Kvasicích, naj- vyší sudí markrabstvie moravského, i s svými er- 1) Její zápis jsme v deskách nenalezli. 1531 271 by Mikulášovi z Hrádku a v Pocenicích, erbóm a dědicóm jeho na tu dobrú vuoli, kterúž má od Jindřicha z Zástřizl, své vlastní a dědičné zboží, totiž puol vsi Jarohňovic a jednoho člověka v Drahlově, s lidmi usedlými i neusedlými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi- štěmi, s lesy, s háji, s křovinami, s vodami teku- tými i netekutými, s potoky, s mezemi, s hrani- cemi, tak jakž od staradávna od jiných zboží mezemi oddělena a okršlena jsúů, se vším jich pří- slušenstvím, což k tomu zboží a tej vsi Jarohňo- vicím přísluší a od staradávna příslušelo jest, s úroky i se všemi požitky malými i velikými, kterýmiž by koli jmény jmenovány býti mohly, s plným právem a panstvím, to všecko ve dcky vkládám k jmění a dědičnému držení a požívaní. Hrad Stramberk.!) 50. Lacek Stramberskÿ z Hustopeë Bernartovi mladšímu z Žerotína a na Fulnece i jeho erbóm své vlastní zbožie a dědictví, hrad Štramberk, městečko Štramberk, ves Žeňkleb?) ves Rybí, ves Libhošť, ves Vermřovice?) ves Mořkov, ves Hoclavice, ves Rohlinu, ves Žibotice, ves Žilinu, ves Bludovice, ves Závisice, coz tu k hradu Štramberku přísluší, les Hankovšt i s lukami k němu příslušejícími, les Roveň, dvuor v Žilině, kterýž nyní v zástavě k Jičínu jest, i s jinými dvory, dvořišti, s podacími kostelními, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranü i neoranü, s robotami s plnymi, spravedlivymi, s mlyny, s mlyniácemi i s CinZemi, uZitky a jinymi poplat- ky, s rybníky novými i starými i s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s lukami, s pastvami i s pastvištěmi, s lesy, s horami, s údolmi, s háji, s chrastmi i s jinými se vše- mi požitky a užitky, kterýmiž koli jmény mohü býti jmenovány, s hony, s lovy s všelijakými a se vším plným panstvím a příslušenstvím, což k tomu hradu jmenovanému a vsem svrchupsa- ným od staradávna příslušelo a přísluší, a tak úplně a cele, jakž jsem já to sám držel a užíval a předkové moji, se všemi mezemi a hranicemi, jakž to zbožie nahoře psané od staradávna v svých mezích a hranicích vyměřeno, vysazeno i vymezeno jest, nic sobě, erbóm svým ani bu- dúcím mým potomkóm tu na tom hradě a na zboží svrchu jmenovaném práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zacho- vávajíc, to všecko plně a v celosti ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji k pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Rybník v uhřeckém poli. 51. Jaroš z Hrádku na Dfienovém i s svými erby Hynkovi Miňovskému z Laznik a v Uher- cích i erbóm jeho své vlastní zbožie a dědictví, 2) Tak v orig. 3) Dneïni Veřovice 

Strana 272
f.9v. 272 totižto rybník, kterýž v uhřeckém poli) lezi, i s mlýnem, kterýž pod tím rybníkem i s [h]razí a tak, jakž jsem ten rybník a mlýn sám držel a po- žíval i předkové mojí a jakž jsme toho od stara- dávna požívali, ani erbóm svym a budücím po- tomkóm na tom práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nezachovávajíc ani pozuostavujíc, neZ to všecko vkládám ku pravému dědictví, k jmění a dědičnému držení a požívaní. Ves Hradce.?) 52. Kateřina s Vlašumě i s svými erby a budú- cími potomky Krystofovi z Boskovic a na Tfe- bové. najvysímu komorníku markrabstvie mo- ravského, a erbóm a budücím potomkóm jeho své vlastní zboží a dédictvie, totizto ve vsi Hradci, což jsem tu jměla na dědictví, ve vsi Stříteží, což jsem tu jměla, ve vsi Veleboři, ve vsi Lipin- ce, ve vsi Stavenici, Králově Vsi) polovici dvo- ru s polovicí lidí, což na dědictví jest, což se mně na těch vsech a polovici dvoruov na dědictví dostalo, a díl ten na hoře železné medelské se vším právem, což jsem na tej hoře jměla, beze vší výminky, s dvory poplužnými, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbina- mi, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi plat- nými i neplatnými, s robotami, s ospy, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s řekami, s po- toky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlýništěmi, s rybníky, s rybništěmi i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakž to zbožie svrchupsané v svých me- zích a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svym, ani budücím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc, tak jakž sem to sama držela a požívala a jak se mi na díl do- stalo podlé dílčí cedule, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Dvůr v Podolí. 53. Manda a Apolonma, sestry vlastní, dcery neboštíka Šimka, dvořáka v Podolí i s svými er- by Pavlovi Chmelovi, erbóm a budücím jeho dvuor v Podoli*) i s témi podsedky i s lesy, coz k tomu dvoru sluśi, s roli oranń i neoranü, s lu- 1) T. j. u dneśnich Uhfic (Zdounky). ?) Před tímto vkladem jsou začátky dvou nedokonče- ných zápisů, písařem přetržené, tohoto znění Krystof z Boskovic a na Třebové, najvyší komorník markrabstvie moravského... Kateřina z Vlašimě i s svými erby a budúcími potom- ky své vlastní zbožie a dědictvie, totižto ve vsi Hradci, což jsem... Jsou to bese vší pochyby nezdařilé sačátky tohoto zápisu. 1531 XXIII kami, s pastvami, s mezemi, s hranicemi, s lovy, s hony, s cestami, s stezkami i se vším jiným příslušenstvím a panstvím, což k tomu dvoru od staradávna přísluší, nic sobě ani svým erbóm panstvie ani vlastenství na tom nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než tak, jakž jsme to samy po předcích našich držely a požívaly, všecko to ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jest- liże by nám ten dvuor kde ve dckách svědčil, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. 54. Pavel Chmel z Podolć Mandu, manżelku svů, ma své vlastní dědictvie, na puol dvora v Podoli*) a na polovici dvń podsedků přijímá na pravy a jednostajny spolek. Půl dvora v Roudce. 55. Mikuláš a Vávra, bratří vlastní, synové ne- božtíka Ondrouše, dvořáka z Roudky, i na místě Jíry, bratra našeho mladšího nedílnýho, Urba- novi a Kateřině, manželce jeho, i dědicóm a bu- dúcím jich náše vlastní zboží a dědictvie, totiž puol dvora tu v Roudce,) s rolí oranü i neoranü, dva lány s polúčtvrtím, polovici hor s křovinami, s chrastinami, s mezemi, s hranicemi, s lovy. s hony, s čižbami i se vším toho puol dvoru pan- stvím a příslušenstvím, nic sobě ani erbóm svým, ani budücím potomkóm na tom práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíce ani za- chovávajíce, než tak, jakž jsme sami drželi a po- žívali a otec náš, ničeho nevymieňujíce, všecko to ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pra- vému jich jmění, držení a dědičnému užívaní; a jestliže by nám to kde ve dckách svědčilo, toho se odřiekáme a tímto vkladem moříme a vniveč obracujem. Рио! tvrze Hluku.?) 56. Jan starší z Šternberka na Kvasicích, naj- vyší sudí markrabstvie moravského, Jan z Pern- štajna, Vilím Mládenec z Miličína, Jan mladší z Šternberka, Jan starší z Žerotína, Jan г Кито- vic, podkomoří, Hynek Bílik z Kornic, Vilím a Víckova, Petr Vlachovský z Vlachovic, Pře- mek z Víckova, komorník práva menšího, Jiřík“) Tetaur z Tetova, Mikuláš z Zástřizl, Václav Te- taur z Tetova, Jindřich 2 Zástřizl, Albrecht z Víckova i na místě jiných rukojmí, kteříž jsme, jsúc rukojmie za pana l/áclava Zampacha z Potn- štajna, statek od něho ujali Hynkovi Žampacho- 8) T. j. dnešní Králová. 3) Asi Podolí (Val. Meziříčí). Býval tu dvůr. Tak i násl. vklad. 8) -ij opraveno zde z é. *) Pravděpodob. Vel. Roudka. 7) Tento nadpis je psán rukou zápisu. 8) Počáteční J (= staré G) opraveno = W(śclav] a to zase z půcodního G. dřívějšího f.10 

Strana 273
XXIII vi z Potnštajna a erbóm jeho a budúcím potom- kóm puol tvrze Hluku, polovici městečka Hluku, s polovicí dvoru poplužního, s kostelním poda- cím s polovicí, s robotami, s lidmi platnými i ne- platnými i se všemi poplatky, kteříž na těch li- dech jsú, s rolí oranú i neoranú, s vinohrady a desátky vinnými, což k tej polovici přísluší, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýništěmi, s vodami tekutými i netekutými, s horami, s le- sy, s háji, s chrastinami, s doly, s lukami, s past- vami, s pastvištěmi, s mezemi i s hranicemi, jakž to zbožie od staradávna v svých mezích a hrani- cích záleží a jest vyměřeno a vymezeno, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž jest se bylo na díle panu Václavovi Žampa- chovi dostalo, když se jest se pány bratřími svý- mi statkem dělil, a tak, jakž jsme to sami drželi s tím se vším právem, což jest tu panu Václavovi Žampachovi z Potnštajna a nám po něm spra- vedlivě náleželo, nic tu sobě ani panu Václavovi Žampachovi, ani budúcím našim práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávajíc ani po- zuostavujíc ve dcky zemské vkládáme a vpisuje- me k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. 57. Lin Páně tisícieho pětistého třidcá- tého druhého držán jest sněm v mčsté Olomúci v pondělí po svatých Třech králích (6. ledna 1532] skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu a na Lukově, hajtmana markrabstvie moravského, pana Kristofa z Boskovic a na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana mlad- šího z Šternberka a na Holešově na místě pana Jana staršího z Šternberka, najvyšího sudího té- hož markrabství, urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře; na kterémž sou se- děli: duostojný v Bohu otec a pán, pan Stani- slav, biskup olomúcský, pan Zdeněk Žampach z Potnštajna, pan Linhart z Lichtnštejna na Ny- kolšpurce, pan Jan Zajímač z Kunstátu na Je- višovicích, pan Václav z Boskovic na Nemoti- cích, pan Václav Rokytský z Ludanic na Chro- pyni, pan Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti na Rožnově, pan Ladslav Berka z Dubé a z Li- pého na Šternberce, pan Bernart mladší z Žero- tína a na Fulnece, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bilík z Kor- nic na Veselí; a z vládyk: Vilém z Víckova a na Cimburku, Jan Kyjovský z Kyjovic na Kobylni cích, Ctibor z Vranova na Želeticích, Mikuláš Doupovec z Doupova na Bohdalicích, Petr Vla. 1) Viz pozn. č. 5 u vkladu č. 2 této knihy. 2) V orig. s zdvorem. % Tak zmčnčna gramat. osoba v orig. 1531-1532 273 chovský z Vlachovic a na Vlachovicích, Zdeněk Konicský z Švábenic na Moščenici. Zámek Tršice. 58. Jiřík Žabka z Limberka na Hradci, rada a sekretář krále JMti v království českém, i s svý- mi erby Žibřidoví z Bobolusk a jeho erbóm své vlastní zboží a dědictví, zámek Tršice s městeč- kem Tršicemi, s dvorem?) a kostelním podacím i se dvima?) človčky ve vsi Lazníkách, ves pustú Votěhřiby s dvorem, druhů pustú ves Bielú, ves Zákřovice, ve kterejž jest puol manstvie a puol dědictvie 1 s dvorem, ves Zátěš i s dvorem 1 s le- sy, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, po- platky, s robotami, s rolí oranú i neoranú, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s do- ly, s dolinami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s loviščemi, s čižbami, s vodami tekúcími i ne- tekúcími, s řekami, s břehy, s rybníky, s ryb- niščemi i s haltéři i s jiným se vším příslušen- stvím a panstvím, což k témuž zámku Tršicím a vsem a dvoróm od staradávna příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích záleží a jest od staradávna vymezeno a vyměřeno, i se vším jejím plným právem, panstvím a příslušen- stvím, tak jakž jsem“*) to sám držel a požíval, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm na tom práva, panstvie ani kterého vlastenstvic nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládá“) a vpisuje ku pravému jmění, držení a dčdičnému užívaní. Věno. 59. Hynek Berka z Dubé a z Lipého na Šil- perce Bohunce z Lommnice, manželce své, na svém vlastním zboží a dědičném, na městečku Šilper- ku, na vsi Studénce) na vsi Cotkytli, na vsi Bu- kovici, na vsi Březné, což tu mám, i na všem tom zboží šilperském, na všech a všeliakých duocho- dích k němu příslušejících tisíc zlatých uher- ských červených na zlatě věna jejího a sedm set zl. na minci v zemi moravské bernej, za jeden zlatý po XXX gr. počítajíc, kteréž sem po ní nad včno vzal, ve dcky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému jejímu věnnému právu. Příjem- čím toho věna činím sám se s tím se vším stat- kem, kterýž mám neb jmieti budu. Vícoměřice a Doloplazy. 60. Mikuláš Pražma z Bielkova i s svými er- by Mikulášovi z Brníčka a jeho erbóm své vlast- ní zbožie a dědictvie, ves Vícoměřice, ves Pulič- ky a v Doloplazích jednoho člověka, Bartoně Škroně, s lidmi*) osedlými, s dvorem, s rolí ora- nú i neoranú, s lukami, s pastviščerni, s horami, %) Dnešní Horní Studénky. 5) Následuje přetržené platnými. 

Strana 274
f.11 274 s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s řekami, s břehy, s mlýniščemi, s rybníky, s potoky, s je- zery i se vším plným právem, panstvím") a pří- slušenstvím, což k těm vsem nahoře jmenova- ným a zboží od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, se všemi puožitky a užit- ky, tak jak jsem to sám držel a požíval, nic sobě ani erbóm svym a budücím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenství na tom zboží nahoře jmenovaném nepozuostavuje ani zacho- vávaje, než to všeckno ve dcky zemské svobodné a žádnému nezávadné vkládám a vpisuji ku pra- vému dědictví, jmění, držení a dědičnému uží- vaní: a kdež by mně, svrchupsanému Mikulášo- vi, to zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odřiekám i erbové moji. Věno. 61. Bohuse s Drnovic na Rájci Aleně z Žero- tína, manželce své, puol třinásta sta zlatých na penězích v tejto zemi obecně berných, za jeden zlaté XXX gr. a za jeden groš sedm peněz b[ílých] počítajíc, na městečku svém dědičném Doubravici a žádnému nezávadném vkládá a vpisuje ve dcky zemské ku pravému jejímu věn- nému právu. Příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, což jeho má neb ještě míti bude. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Řepšín. 62. Léta Páně tisícího V9XXXI v sobotu před svatým Martinem /4. listopadu 1531] stalo se přidědění © Řepšíně na statku kněze Wolfkanga, kardyána kláštera svatého Františka, a jeho kon- ventu Matyášovi Wakrlovi, měščenínu olomúc- kému, a jeho erbóm plným úřadem větším 1 men- ším: a byl jest urozený pán, pan Krystof z Bos- kovic, najvysi komornik, sam osobń svń, na mí- stě pana sudího urozený pán, pan Ladslav Ber- ka z Dubé a z Lipého na Štemberce, Mikuláš z Bystřice, najvyší písař zemský, Přemek z Vícko- va, komorník menší, Jan Lhotský ze Ptení, sudí, Otmar z Nepomuka, písař menší, a jsú jemu a erbóm jeho ukázány tři louky, kteréž jsú kněží od svatého Františka drželi, i s jich mezemi a hranicemi, jakž jsúů je kněží sami drželi. 63. My, Ferdynand, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Hyšpaní, arcikníže rakouský a markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské knieže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme prosem od slovutnć Markety z Ojnic nam 1) panstvím je nadepsíno nad následujícím slovem. 2) ješ- opraveno z půcod. jmi[eti]. 3) t- opraveno ze zamýšleného spojkového i, jež pisať hned následovné opakoval. pak 1532 XXIII milé, abychme jí list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek statek a všeliaký svuoj, kterýž koli má a jmieti bude, poručiti a jej zfiediti mohla. K jejížto prozbé naklončni jsúce, s dob- rým rozmyslem a naším jistým vědomím, motcí královsků v Čechách a jakožto markrabie mo- ravský svolili jsme k tomu a tímto listem svolu- jem, vuoli náši jistou a moc plmi też Marketě dávajíce a toho dopouščejíce, aby ona všecken a všeliaký statek svuoj mohovitý i nemohovitý, dě- dičný i1 manský neb zápisný, kterýž má neb je- šté?) jmieti bude, odkázati aneb poručiti mohla a moc jmčla za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž se jí kolivék a kdy kolivék zdáti a líbiti bude kromě duchovních osob; a také aby mohla a moc jměla zdělati poručníky statku své- ho a dětí svých, kteříž se jí užiteční zdáti a vi- děti budú, a to bez naší, budúcích našich králuov českých a markrabí moravských, i všech jiných všeliaké překážky, však 10 zřídíc listem pod svú pečetí a tří neb čtyř pánuov aneb dobrých uroze- ných lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání a odkázaní, téz*) i poručníkuov zdělání statku svrchupsané Margety, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má motci a pevnosti jmieti, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo, bez umenšení. Protož přikazujem hajtmanu, naj- vysimu komorniku a sudimu desk zemských markrabstvie moravského, nynějším i budûcim. věrným našim milým, abyšte, když kolivek od nadepsané Margety požádání budete aneb od po- ručníkuo jejich, kšaft ten*) a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list udělala, ve dcky jej zemské i s listem tímto vložiti a ve- psati rozkázali, jináče toho nečiniece bez zmatku a všeliaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královskü k listu tomuto přivěsiti jsme roz- kázali. Dán v Linci v sobotu po svatém Jiljí léta bozfho tisiciho pétistého XXVIITI /4. září 1529] a království našich třetího. Ferdinandus. Tohoto listu do desk vkládaní dání jsúů poslové od pana Jana Kuny z Kunstátu, hajtmana mar- krabstvie moravského, urození páni, pan Václav Žampach z Potnštajna a pan Vilím Mládenec z Miličína. Vklad Skrbn&.”) 64. Ve jméno Páně, amen. Já, Margeta z Ojnic a na Skrbeni, vyznávám tímto listem přede vše- mi, kdož jej uzří anebo čtúc slyšeti budú, že znajíc na tomto světě všeckny“) věci nestálé býti, a všickni lidé dne a hodiny smrti své, kdy z do- 3) ten je nadepsáno nad nečitelnou slabikou. 5) Nadpis je psán touž rukou jako zápis. 9) VW orig. všeckni. 

Strana 275
X XIII puščení Božího na koho přijde, že nevědí, i také prohlédajíc k sešlosti věku svého a nechtíc, aby po smrti mé o statek muoj, kterýž by po mně zuostal, jaké ruoznice a soudové byti jméli, s dobrým rozmyslem, jsúc zdráva, maje pamět 1 rozum ten, kteréhož mi Pán Buoh popřieti rá- dil, porucenstvie a zfizeni, ač by mne Pán Buoh smrti uchovati neráčil, o statku svém skrben- ském na list mocný, kterýž od najjasnějšího kní- žete pána, pana Ferdynanda, uherského, českého etc. krále a markrabí moravského, mám, udělala jsem a tímto listem mocně puosobím, a to takto: ves Skrben s lidmi, s dvorem, mlýn Hynkóv s rybáři, s řekami, s lesy, se vším panstvím a všeliakým příslušenstvím, kterýmiž by se jmény jmenovati mohly, což koli k tej vsi Skrbeni od staradávna příslušelo a přísluší, tak jakž sem to sama po předcích svých držela, to všeckno dá- vám a mocně porúčím s dobytky a se všemi a všeliakými svršky, jacíž by koli po mně mimo toto mé poručenstvie zuostali, Janovi z Hříště, vnuku svému, a jeho erbóm, a to na tento zpuo- sob, aby on, svrchupsany Jan, v') ten statek po smrti mé se uvázal a tim*) všem osobám, komuž já jakú summu tímto svým poručenstvím zava- zuji a dávám, aby dal a vyplnil až do swmmy tisíce kop groší českých a všemu dosti tak a na ty časy, jakž o tom poroučím, aby učinil. Item paní Anně a paní Johance, dcerám svým, poroučím, aby každej z nich po smrti mé sto kop gr. českých dáno bylo. Item Janovi, synu pana Hynka Miňovského, pravnuku mému, když by jemu Pán Buoh k letóm rozumným přijíti dáti ráčil, poroučím, aby jemu padesáte kop groší dá- no bylo. Item Janovi, synu pana Jana Pačlavské- ho, též pravnuku mému, když by let rozumných došel, aby jemu dáno bylo XX kop gr. Item Kateřině) dceři panně Johančině, vnučce mé, když by k vdání přišla, aby jí dáno bylo X kop gr. Item synóm též puní Johanky, vnučkóm mým, když by k letóm přišli, poroučím, aby jim dáno bylo každému X kop gr. Item dětóm páně Albrechtovým z Bukuovky, kteréž má aneb jmieti bude se paní Margetú, vnučkú mů, poroučím L kop gr. českých, a ta summa aby panu Albrech- tovi v roce po smrti mé v moc jeho dána byla. Item panu Arklebovi, synu pana P/emka Prusi- novskćho, poroucim, aby jemu dano bylo L kop gr. Item Janovi Zajíčkovi, slušebníku svému, ač jestliže by se ode mne v živnosti mé neodtrhl, poroučím, aby jemu dáno bylo v roce po smrti mé osmdesáte kop groší, z luože šatů, sto ovec ze dvora skrbenského, dvě klisny a jeden kuoń. 1) v je nad mezislovní mezerou. 2) Tak v orig. 1532 275 Item panu Vilimovi Prusinovskému z Víckova poroučím, aby po smrti mé dáno | bylo v roce f.f v. dvě stě kop groší českých. Pakli by Pán Buoh nań*) smrt dopustiti ráčil, tehdy ta summa aby dána byla panu Přemkovi z Víckova aneb erbóm jeho. Item témuž panu Přemkovi z Víckova po- roučím tři sta kop groší českých též v roce po smrti mé, aby jemu aneb jeho erbóm dány byly, [tem Vankovi Heftarovi z Rychnova poroučím, aby jemu po smrti mé dáno bylo X kop gr. Item na kostel do Kostelce poroučím, aby dáno bylo X kop gr. a na ty aby při tom kostele uděláno bylo to, jakž bych já o tom rozkázala. Item Bar- bofe, schovanci*) svej, peněz odúmrtních, kteréž tu v Skrbeni na mne připadly, poroučím, aby jí dáno bylo XV hřiven, a ty všeckny summy, což komu tímto listem poroučím, Jan, vnuk muoj, má na penězích v této zemi obecně berných vy- plniti, za každů kopu šestdesáte groší českých po- čítajíc, a to na ty časy, jakž o tom nahoře psáno stojí, povinen bude podlé tohoto poručení mého všemu dosti učiniti. Item porouëim a tak jmieti chci, aby týž Jan, vnuk muoj, pani Annu, dceru mů a máteř svú, při sobě v tom statku choval a s ní synovsky se, pokudž by při něm býti chtěla, snášel. Item, jestliže by Pán Buoh Jana, vnuka mého, bez erbuo s tohoto světa vzieti ráčil, tehdy poroučím, aby ten svrchupsaný všecek sta- tek na pana Přemka z Víckova a erby jeho tím vším zpuosobem, jakž jsem jej již jmenovanému Janovi poručila, připadl. A on, pan Přemek, neb erbové jeho budú povinni také všemu tomu podlé tohoto mého poručenstvie každému dosti učiniti. ač jestliže by se od Jana, vnuka mého, ještě če- mu dosti nestalo. Toho na potvrzení a lepší toho jistotu já, svrchupsaná Margeta z Ojnic, svů vlastní pečet s mým jistým vědomím k tomuto svému poru- čenství přidávila jsem. A pro širší toho vědo- most připrosila sem urozených pánů, pana Jana staršího z Šternberka na Kvasicích, najvyššího sudiho markrabstvie moravského, pana Jana mladšího z Šternberka a na Holešově, pana Jana z Kunovic na Brodě Uherském, podkomořího markrabstvie moravského, a urozených vládyk, pana Zdenka z Švábenic na Konici, pana Vilíma z Vrchlabí na Kurovicích, pana Mikuláše z By- střice, najvyšího písaře markrabstvie moravské- ho, że jsú pečeti své na svědomí podlé mé k to- muto listu a poručenství mému přidáviti dali, jenž jest psán a dán v městě Olomůúůci v neděli před sv. Jakubem, apoštolem božím, léta Páně tisí- ciho pétistého XXXI počítajíc [23. července 1531]. 3) Následuje přetržené palnně]. 1) Koncové -n je tu psáno s háčkem. 

Strana 276
276 Srovnání') mezi pány stavy a panem biskupem: 65. Léta Páně tisícího pětistého třitcátého prvního v pátek po svatém Matúši [22. září 1531] v městě Brně mezi námi, Stanislavem, z bozie milosti biskupem olomückym, s jedné a námi, Albrechtem z Lichtnburka a na Hostimi, Janem z Pernštajna a na Helfenštajně, Dobešem Černohorským z Boskovic a na Rosicích, Vilí- mem z Víckova na Cimburku, Janem Kyjov- ským z Kyjovic na Kobylnicich, Janem Lhot- ským ze Ptení na Pňovicích, vydanými od sta- vův markrabstvie moravského na místě týchž stavuo, s strany druhé stalo se srovnání celé a dokonalé a na budücí casy zjednání, a to takové: jakož jest od některých časuov mezi biskupy olomúckými a stavy tohoto markrabstvie rwoz- nice byla, když jsúů kteří z obyvateluo kněze bis- kupa ku právu a soudu zemskému poháněli, že jsú jim před týmž soudem odpoviedati nechtěli zastírajíce se jim svobodami svými a skrze to i král JMt starán jest byval; i nechtíc na obé straně o to v dalších ruoznicích státi, o to jsme se snesli, poněvadž hned po válkách kněz biskup Tas a pan Stibor Tovačovský z Cimburka, ten Cas hajtman markrabstvie moravského, jsiic od stavuov tohoto markrabství vydáni, právo zem- ské jsú řiedili, majíc při sobé néktery?) počet pá- nuov a rytířstva práva povědomých a při tom řízení hned jsú to vyslovili, že biskup olomúcký z svého zboží stolního, čehož ve dckách nemá, před právem zemským odpoviedati nemá; a pro- tož kněz biskup nynější i budůcí pri tom tak zuostavení a zachování býti mají. Než jestliže by kněz biskup nynější neb budúcí olomůčtí bisku- pové která zboží v tomto markrabství od toho času přikoupili, kteráž by zboží pod právo zem- ské příslušela, z těch a takových zboží koupe- ných, když by řádně pohnání byli ku právu zem- skému, před soudem zemským odpoviedati mají potud, pokudž by se těch statkův koupených a lidí aneb úředníkuov a při nich neb o ně zběh- lých dotýkalo. Než což by se osoby JMti a těch statkuov jeho, kteříž ve dckách nejsú, dotýkalo, o to kněz biskup nynější i budúcí ku právu své- mu manskému pohánín býti má a na tom právě práv býti. A má to opatrovati, i budúcí biskupo- vé, aby právo manské při póhoních i při soudu pořádně šlo a obyčejně každý rok dvakrát v roce držáno bylo, aby lidé při tom právě spravedlno- stí svých bez odtahuov docházeti mohli. A což se statku postoupeckého, kterýž od Kosteleckých a puol vsi Nosálovic od pana Dobeše kněz biskup v) Listinu už otiskl z orig. zems. archivu v Brně Ka- meníček (Zemské sněmy a sjezdy 11., str. 577). 2) Zde je přetrženo slovo osoby. 1532 XXIII JMt | přikoupiti ráčil, i jiných vsí, kteréž směnů JMt za jiné vsi biskupské v drženie a ve dcky zemské vešly, dotýče, toto se JMti i budúcím biskupóm olomúckým pouští, aby z toho statku*) o grunty i o lidi poháníni a v soud práva zem- ského potahováni webyli, nez před právem svým z toho odpoviedali. Toto se také znamenitě vy- mieňuje: jestliže by kdo ku právu zemskému slu- žebníky a poddané kteréhož“) koli řádu kněze biskupa JMti k svědomí potřeboval, ten každý JMti o postavení těch osob prositi má, aby v Olo- müci neb v Brně k potřebě jeho ráčil jim kázati státi a JMt skrze úředníky své má tak učiniti a rozkázati těm osobám státi a lidem městským i sedlským také o těch, kteříž k potřebě postaveni budú, má činěno a placeno býti podlé práva a též zase, jestliže by J'Mt čích lidí z statkuov dědič- ných ku právu svému potřeboval, má toho, číž lidé js, Zádati, aby jim rozkázal ku právu JMti státi, a ten se má tak zachovati a JMt těm lidem tolikéž podlé práva učiniti. Než jestliže by kněz biskup JMt neb budúcí biskupové olomůúčtí*) statky svými, kteréž v této smlúvě nahoře vymí- něny jsú a ku právu JMti přísluší, jaků směnu o statky ku právu zemskému příslušející učinili aneb ty statky prodadúc a pod právo zemské pustíc za ty penieze jiné statky koupili, z těch také nemají a povinni nebudů ku právu zemské- mu odpoviedati, než při tom, jakž se nahoře píše, zuostaveni byti. Toto náse dobrovolné a přátelské pro zacho- vání lásky s stavy tohoto markrabstvie my, Sta- nislav, biskup olomücky, slibujeme i s budücimi potomky nasimi, biskupy olomückymi, ctné a křesťansky zdržeti a nepohnutě, cele a bez pře- rušení všeliakého zachovati, a my, Albrecht z Lichtnburka, Jan z Pernštajna, Dobeš z Bosko- vic, Vilím z Víckova, Jan z Kyjovic a Jan ze Pte- ní, na místě všech stavuov tohoto markrabstvie též slibujem ctně a křesťansky zdržeti a v celosti zachovati, což se v tejto naší dobrovolné a přá- telské smlúvě píše. Tomu na svědomí a jisté zdržení pečeti náše s naším jistým vědomím k tomuto listu jsme přivěsiti dali. A pro budücí pamét jednu*) my, Stanislav, biskup olomücky, máme a druhý list v táž slova napsaný má při svobodách v Olomüci na rathüze ležeti. Stalo se v Brně léta a dne, jakož se svrchu píše. A ten list vložen jest z rozkázaní všech stavuov mar- krabstvie moravského. Ves Mezříčka,?) Trávník. 66. Markvart z Lommice všeho toho práva, kteréž jest měl na třetím dílu vsi Mezříčka, na 3) Následuje přetržené spojkové i. *) Zde je přetrženo by. 5) Následuje přetršžené předložkové s. ©) Tak v orig. £.12 

Strana 277
f.12 v. XXIII vsi Trávnáku, na vsi Skrychové, na vsi Smr£ové, na vsi Kochové, na vsi Vilímové, na vsi Ofecho- vě i toho platu na vsi Laziňově, na lesích, na lu- kách i na jiných všech a všeliakých duochodech, což se jemu koli na díl jeho dostalo, se odřieká a díl svuoj všecek i všecko právo své, kteréž na těch svrchupsaných vsech a lidech příslušelo a na dil jeho se dostalo, tak jakż!) cedule dílčí je- ho ukazuje, se vším panstvím a příslušenstvím na Jence z Lomnice, bratra svého, převodí kro- mě toho člověka v Opatovicích?) a lesů, kteříž u Opatovic leží, což se také jemu bylo dostalo, a to Janovi ze Ptení prodal, vymieňuje, aby Janovi od sebe dosti učiniti mohl. Vklad Pinovic.?) 67. Krystof, Zygmu[n]d, Jifík, brattí vlastní nedilni z Sovince, i s svymi erby Janovi Lhot- skému ze Ptení, sudímu práva menšího mar- krabstvie moravského, erbóm a potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictvie, totižto tvrz Pňovi- ce, ves*) Pňovice, ves Želechovice, ves Popovice, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, se dvorem, s lukami, s lesy, s luhy, s háji, s chrasti- nami, s mlýnem, s rybníky, s rybniščemi, s řekú Moravu, s jedným břehem i s jinými řekami a potoky, s břehy, s rolí oranu i neorani, s pastva- mi, s pastviščemi, s lovy, s hony, s čižbami, s ospy, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, což k tomu zboží příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakž to zboží svrchupsa- né od staradávna v svých mezech a hranicích zá- leží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, pan- ství ani kterého vlastenstvie nepozuostavujice ani zachovávajíce, než tak, jakž sme to sami drželi a požívali, všecko to svobodné a nezávad- né ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme k jich dědičnému jmění, držení a užívaní. A kdež by nám neb erbóm našim to svrchupsané zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a to- ho se odřiekáme. Mřežován a na okraji Vojtěch z Pernštejna. Véno. 68. Jan Lhotský ze Ptení Mandaleně z Vim- perku, manželce své, na svém vlastním zboží a dědictví svobodném a žádnému nezávadném, na vsi Pňovicích, na vsi Popovicích, na rybníku La- veckém pět set zlatých na penězích bílých, za zlatý po třitcíti groší počítajíc, ku pravému její- 1) Následuje přetržené se. 2) Asi v dnešních Vel. Opatovicích. 3) Nadpis je touž rukou jako zápis. Leč pozdější pisa- tel nadpisů původní tvar asi Pnio- opravil na Pino-. +) Následuje přetržené Zelecho. 5) Viz poznámku č. I ke vkl. č. r. této knihy. 1532 277 mu včnnému právu ve dcky zemské vkládá a vpisuje a nad věno III“ zl. též na penězích bílých a příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má neb jmieti bude. 69. Las Páně tisícého pótisteho tfitcate- ho druhého v úterý po svatém Jané [25. června 1532] držán jest sném v mésté Olomáci za úřed- níků práva vyšího, urozených pánů: pana Jana Kunu*) z Kunstátu na Lukové, hajtmana mar- krabství moravského, pana Kristofa z Boskovic na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana mladšího z Šternberka na Holešově na místě pa- na Jana staršího z Šternberka, najvyšího sudího téhož markrabství, a urozeného vládyku Mikulá- še z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na němž jsú seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Jan z Li- pého, najvyší maršálek království českého, pan Linhart z Lichtnštejna na Nyklšpurku, pan Jan Rokytský z Ludanic na Veveří, pan Lacslav') Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Jan z Žerotína na Strážnici, pan Jan z Kunovic na Uherském Brodě, podkomoří, pan Hynek Bilík z Kornic a na Veselí; a z rytířstva: Vilím z Víc- kova a na Cimburku, pan?) Jan Kyjovský“) z Kyjovic na Kobylnicích, Stibor z Vranova na Zeleticích, Mikuláš: Doupovec z Doupova na Bohdalicích, Zdeněk z Švábenic a na Moštěnici a Petr Pražma z Bílkova. Věno. 70. Hynek Bilík z Kornic a na Veselí Lidmile z Potnštajna, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží, na vsech Vnorovách a Písku se vším jejich příslušenstvím pět set kop grošuov českých na penězích bílých ku pravému jejímu věnnému právu a puol třetího sta kop groší čes- kých též na penězích bílých nad věno ve dcky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím toho věna i tej summy nad věno sám se činí se vším stat- kem svým, kterýž má neb jmieti bude. Věno. 71. Žibřid z Bobolusk a na Tršicích Alžbětě z Vojslavic, manželce své vlastní, na svém vlast- ním zboží a dědictví, na městečku Tršicích, ku pravému jejímu včnnému právu XIIII“ zl. po XXX gr. za zlatý počítajíc, ve dcky zemské vkládá a vpisuje; a příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má neb jmieti bude. 9) Tak v orig. 7) Počáteční L- opraveno z původního W-. 8) Tak asi omylem v orig. Svědčí tomu i stopy po škrt- nutí tohoto slova. 9) V orig. Kyjovství. 

Strana 278
f.13 278 Lipiiany a Vacinovice.') 72. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše, uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Hyšpa- ni, arcikníže rakúské, markrabie moravský, lu- cemburské a slezské knieže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme pro- Semi od statečného Jiříka Žabky z Limberka na Hradci, rady a sekretáře komory naší v králov- ství českém, věrného milého, abychom jemu dvě vsi, zejména Lipňany a Vacanovice se vším a všeliakým jejich příslušenstvím k dědictví milo- stivě dáti ráčili. K jehožto prozbě pro služby věrné a pilné, kterýmiž se nám zachovati hledí, naklonění jsúce, s dobrým rozmyslem, naším a jistým vědomím, motcí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský nahoře psané dvě vsi, Lipñany a Vacanovice, se všemi duochody a požitky i se vším, všeliakým příslušenstvím dali jsme svrchu řečenému Jiříkovi Žabkovi, dědicóm a budúcím jeho k pravému dědictví a tímto li- stem dokonale dáváme, chtiece tomu, aby on, Ji- řík, s dědici a budůcími svými ty již dotčené vsi se všemi příslušnostmi [v] dědictvie jměl, držel a jich užívati mohl a moc jměl, nic méně, než ja- ko jiní obyvatelé téhož markrabstvie moravské- ho svých dědičných statkuov užívati a s nimi učiniti mohů a moc mají buď z práva neb z oby- čeje, a to beze všeho umenšení a všeliakých zmatki, prikazujice hajtmanu a najvysimu ko- morníku a sudímu téhož markrabstvie, nynějším 1 budúcím věrným našim milym, kdyż koli od svrchupsaného Jiříka Žabky, dědicuov neb bu- dúcích jeho za to požádání budete, abyšte jemu ty svrchu dotčené vsi se vším příslušenstvím, tak jakž nahoře dotčeno jest, ve dcky zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, a to beze všech výmluv a všeliakých odporností. A kdož by tento list s často psaného Jiříka Žabky, dědicuov neb budúcích jeho s dobrú vuolí jměl, ten každý má toho plnů moc a právo všech věcí v tomto listu položených a vepsaných jmieti. To- mu na svědomí pečet náši královskú k listu to- muto přivěsiti jsme rozkázali. Dán v I[n]spruku v úterý po svatých Třech králí léta božího tisícé- ho pétistého XXXII /9. ledna 1532] a království našich římského druhého a jiných šestého. Ferdinandus. Tohoto") listu poslovć ke dckám dáni jst od pana Jana Kuny z Kunstatu, hajtmana mar- krabstvie moravského, pan Vilím Mládenec z Miličína a pan Jindřich Kuna z Kunstátu. 1) Tak v orig. misto správného tvaru, jak je v textu sápisu. ?) Následuje přetržené poslu. 1532 XXIII Lipňany a Vacenovice. 73. Já, Jirik®) Žabka z Limberka a na Hradci, rada a sekretář krále JMti v království českém, i s svými erby vysnávám tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří anebo čtúce slyšeti budú, jakož mám list od najjasnějšího knížete a pána, pana Ferdynanda, římského, uherského a českého etc. krále, infanta v Hyšpaní, arcikníže- te raküského a markrabie moravského etc., JMti pána mého milostivého, kterýmžto listem z mi- losti své královské ráčil jest mi a dědicóm mým dvě vsi, Lipňany a Vacanovice, dědičně dáti, jakož to všecko JMtiK list šířeji i světleji v so- bě ukazuje a zavírá. I poněvadž v tom listě psáno stojí, kdož by ten list s mi aneb erbuov mych dobrü a svobodnü vuolí jmél, Ze ten każdy k tomu listu a v$em vécem v ném zapsanym*) túž moc a všecko plné právo náše, jako my sami jsme jměli, jmieti má. A protož já, svrchupsaný Jiřík z Limberku, i s svými erby ten list krále JMti svrchu dotčený i to všecko právo a dědic- tvie na již psaných vesnicích od JMtiK tím listem mně dané s mů a dědicuov mých svo- bodnü dobrü vuoli dal jsem a motcí listu tohoto dávám urozenému a statečnému rytíři, panu Zi- bfidovi z Bobolusk a na Tršicích a erbóm jeho tak, aby svrchupsany pan Žibřid z Bobolusk i erbové jeho ke všem věcem v tom listu zapsaným jměl túž plnů moc a právo jako já sám a erbové moji beze všeho umenšení. Tomu na svědomí já. Jiřík Žabka z Limberku, pečet svü to mej dobrej vuoli přivěsiti jsem rozkázal. A pro širší toho vědomost připrosil jsem urozené- ho pána, pana Jindřicha Kuny z Kunstátu a uro- zených a statečných rytířuov, pana Vilíma z Víc- kova a na Cimburku, pana Přemka z Víckova a na Prusinovicích, a urozených vládyk, pana Mi- kuláše z Bystřice, najvyšího písaře markrabstvie moravského, pana Jana z Předhradí, úředníka kostela Olomúckého a pana Otmara z Nepomu- ka, že jsú pečeti své podlé mé sobě a erbóm svým bez škody přivěsili. Dán v Olomüci ten ütery po neděli Reminiscere léta tisícého pětistého třidcá- tého druhého /27. února 1532]. Borotín. 74. Jan Lhotský ze Ptení a Mandalena z Vim- perku Vicencovi Feldorfarovi z Borotina a je- ho erbóm své vlastní zboží a dědictvie, totižto ves Borotín, což se mně, Mandaleně, po otci mém tu dostalo a což sem já, Jan, od Zdenka z Švábemic tu koupil, a ves pustú Najrovec s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s vrbina- 8) Toto slovo je nadepsáno nad následujícím. 3) V orig. zapsaných. vlastní k tej- f.13v. 

Strana 279
XXIII mi, s chrastinami, s lidmi platnými i neplatnými, s kury, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s břehy, s vo- dami tekutými i netekutými, s rybníky, s ryb- niščemi i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od stara- dávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobé ani erbóm svým, ani budú- cím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zacho- vávajíc, to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dě- dičnému užívaní. Věno. 75. Jan Lhotský ze Ptení Mandaleně z Vim- perku, manželce své, na svém vlastním a dědič- ném zboží, na vsi Želechovicích a jejím příslu- šenství, X VII[“ zl. na minci dobrej, v zemi obec- ně bernej, za jeden zl. po XXX gr. počítajíc, ve dcky zemské vkládá a vpisuje za ves Borotín) neb ta všecka ves za tu summu jest prodána i s tím, což sem já tu byl přikoupil od Zdenka z Švábenic. Věno. 76. Vicens Feldorfar z Borotína Anně z Hon- bic, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží, na vsi Borotíné puol tfetího sta zl. na pe- nězích bílých ku pravému jejímu věnu ve dcky zemské vkládá a vpisuje. Řepšín. 77. Kněz Bernart Zoubek, doktor a děkan, i všecka kapitola kostela olomúckého odpor činí tomu vkladu, kdež jest Matyáš Vakrle, měščenín olomúcký, tři louky u Repiina sobé ve dcky) zemské dědičně vložiti dal, že oni, kněží z kapi- toly, k těm lukám lepší právo mají, nežli on, Ma- tyáš Vakrle. Tento list jest vložen na naučení panské:*) Chropin, Pleševci, Záříčí. 78. My, Karel, z boží milosti kníže minstrber- ské, v Slesí*“) Olešnické, hrabě kladský etc., naj- vyší hajtman Dolní Slesí“) etc., Jan, Smil, Zyg- mu[n]d a Jindřich, bratří Kunové z Kunstátu a z Lukova, Jan Zajímač z Kunstátu a na Tavíko- vicích, Ludvík Zajímač z Kunstátu a na kláste- Te") svatého Prokopa, Karel a Sezema, bratří Zajímačovie“) z Kunstátu a na Jevišovicích, oznamujem tímto listem přede všemi, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, že jsme prošeni od uro- zeného pána, pana Vilíma Kuny z Kunstátu etc., strýce a bratra našeho milého, abychom jemu právo své, kteréž nám přísluší po předcích na- 1) Poslední tři slova jsow nadepsána. 2) Viz vklad č. 62 této knihy. 3) Tato část nadpisu je touž rukou jako zápis, ostatek rukou ostatních nadpisů. 1532 279 šich jakožto pravým | fundátoróm a štiftéróm kláštera Smilhajmu jinak vizovského na vsech od téhož kláštera řečených Chropin, Pleševci i na puol Záříčí s jich vším a všeliakým příslušen- stvím, což k těm vsem od staradávna přísluší, dali a na něho převedli. Kdež ıny, nahoře psané kníze a páni z Kunstátu, znajíce slus$nü prozbu téhož pana Vilíma Kuny, strýce a bratra našeho milého, a vzhlédnůc na to, kterak tyto časy k nám ke všem a k každému zvláště na všem povolně se jest nacházeti dal, také prohlédajíc na to, že tyto vsi od časuov některých od klášte- ra našeho nahoře psaného odtrženy a v ruce ji- ným než rodu našemu vešly jsú, i obmýšlejíc my, aby ty vsi nahoře psané s jich příslušenstvím raději jednoinu z rodu našeho zase v držení a v ruce vešly, nežli v ruků cizích býti jměly, s dobrým rozmyslem a všickní z jednostajné vuole na těch vsech svrchupsaných a jich příslu- šenstvím vším a všeliakým jemu, svrchupsané- mu panu Vilimovi Kunovi, a erböm jeho všecko právo své, kteréž jest nám tu příslušelo, mocně a dědičně dali jsme a dáváme a tímto listem na něho i jeho erby dědědičně převozujeme sami od sebe, erbuov a budücich našich tak, aby on, svrchupsaný Vilím Kuna, a erbové jeho mohli a moc jměli ty vsi svrchupsané s jich příslušen- stvím prodati, ve dcky zemské vložiti a s tím se vším učiniti jako s svým vlastním a dědičným zboží[m] beze vší a všeliaké překážky naší, er- buov a budücích na&ich, téz budücích opatü a konventu kláštera svrchupsaného, aí by tu kdy ktery od nás, dédicuov, erbuov a potomkuov na- Sich z jednostajné vuole uveden a vsazen byl. i všech jiných lidí. A my, svrchupsané kníže a páni z Kunstátu, slibujem sami za se, za erby a bu- dúcí náše, též za budúcí opaty a konvent kláštera svrchupsaného, Ze on, svrchupsany pan?) Vilím Kuna, erbové, budúcí jeho při tom při všem, což se v tomto listu nahoře píše, od nás dědičně zacho- váni a zuostaveni byti mají. A kdož by tento list jmél s dobrü, svobodnü vuolí svrchupsaného pa- na Vilíma Kuny neb erbuov jeho, ten má a jmieti bude tůž plnů moc a právo k těm ke všem věcem, což se v tomto listu nahoře píše jako on sám, svrchupsaný Vilím Kuna, a erbové jeho. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu my, svrchupsané kníže a páni z Kunstátu, své vlastní pečeti při- věsiti jsme dali s naším jistým vědomím a vuolí k tomu listu, jenž jest dán a psán na Olešnici v neděli provodní léta Páně XV“ XX? /z75. dub- na 1520]. *) Tak v orig. 5) V orig. kláštera asi vlivem zakončení následujícího Prokopa. 6) pan je napsáno nad mezislov. mezerou. f.14 

Strana 280
f.14v. 280 79. La božího tisícího pétistého tfitcátého třetího v úterý po svatých Třech králích /7. led- na 1533] držán jest sněm v městě Olomiici skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukové, hajtmana markrabstvie moravského, pa- na Krystofa z Boskovic na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana staršího z Šternberka na Kvasicích, najvyšího sudího a urozeného vlády- ku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zem- ského, na kterémž jsú seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomücsky, a urození páni: pan Jan z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek královstvie českého, pan Linhart z Lichtnštajna na Niklšpurce, pan Jan Rokytský z Ludanic na Veveří, pan Vilím Mládenec z Miličína na Šum- valdě, pan Jan Zajímač z Kunstátu a na Jevišo- vicích, pan Václav z Boskovic na Letovicích, pan Jan z Žerotína na Strážnici, pan Václav Haug- vic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bí- lik z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z rytířstva: Vilím z Víckova na Cimburku, Stibor z Vranova na Želeticích, Mi- kulá$ Doupovec z Doupova na Bohdalicích a Petr Pražma z Bílkova na Leštné. Vičí Doly. 80. Jan a Filip, bratří vlastní Králičští z Krso- vic, i s svými erby Mikulášovi Čechovi z Hrádku na Počemcích a erbóm jeho sami od sebe i od svých erbuov své vlastní zboží a dědictvie, totiž v Vlčích Dolích čtyři člověky s lesy, s háji, s chrastinami, se vším jejím příslušenstvím, s poplatky všeliakými, kteříž na těch lidech spra- vedlivě náležejí, s robotami, ves pustů Srnov s rolími oranými i neoranými, s lesy, s háji, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s luhy, s křovinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s puožitky, s užitky, s čižbami, slepicemi, s vajci, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s rybniščemi, s břehy i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakž to zboží svrchupsané') od sta- radávna v sích mezech a hranicích záleží a jsú vymezena a vyměřena, tak zúplna a v celosti, jakž jsme to sami drželi a toho požívali my, svrchupsaní bratří, sobé, erbóm ani budücím po- tomkóm svým práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie na tom zboží svrchupsaném nepozuo- stavujíc ani zachovávajíc bez umenšení, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému dědictví svobodné a žádnému nezávad- né, [k] jmění a dědičnému držení. 1) V orig. svrchupsené. 2) Dnešní Vranová Lhota. 3) Psáno s tečkou nad -n-. 1533 XXIII Hrad Vraní Hora. 81. Jan Lhotský ze Ptení všecko právo své, kteréž mi po otci mém na hradě pustém Vraní Hoře, na tvrzi a vsi-Lhoté?) na vsi Vranové, na vsi Pécíkové, na vsi Rovm, na vsi Svińove, na vsech pustých Stříteži, Vacetint a Příkazích s jich příslušenstvím náleželo, na Vaňka) a Vratislava, bratří své dílné, a na jich erby sám od sebe i od svých erbuov převodím a toho všeho práva mně tu náležitého se odřiekám a na svrchupsané bratří své viece se o díly navraco- vati nemám ani erbové moji. 82. Vratislav ze Ptení na Lhotě na místě Van- ka, bratra svého vlastního a nedílného, Jana Lhotského ze Ptení, bratra našeho dílného, a jeho erby z dílu propouštím a naň ani na erby jeho my ani erbové ná&i o Zádné díly táhnüti se nemáme na potomní časy. Véno. 85. Vratislav ze Ptení na Lhotě Kateřině z Prusimovic, manželce své vlastní, na svém vlast- ním zboží a dědictví, na vsech Lhotě?) Vrano- vej a Pěčíkově se vším jich příslušenstvím pět set zlatých, za jeden zlatý po XXX gr. počítajíc, na minci dobrej, v zemi obecně bernej, ku pra- vému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má neb jmieti bude. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Spolek. 84. Hynek Bliživský z Bliživa Jiříka z Bliži- va, strýce svého vlastního, na své vlastní a dě- dičné zboží, na městečko Nivnici s jeho vším a všeliakým příslušenstvím a panstvím přijímá na pravý a jednostajný spolek. 85. Anna z Ojnic Václava z Boskovic, manže- la svého, přijímám na pravý a jednostajný spolek na tvrze Bučovice a Nemotice s jich vším a vše- liakým příslušenstvím i na to na všecko, což nyní mám aneb ještě jmieti budu a na čemž mi kde jaké právo buď po paní Margetě z Ojnic, sestře mej, neb jinak náleží aneb ještě náležeti bude. Ves Zástřizly. Tento vklad vložen jest na nález panský:*) 86. Anna z Ojnic, erb pozuostalý po nebožtí- kovi Tasovi z Ojnic, otci svém, Janovi Francovi z Háje, erbóm jeho podlć tej dobrej vuole, kteruż má od Jana a Jiříka, bratří starších z Krsovic, i na místě jiných bratří mladších, Hynka, Václa- va, Martina z Krsovic, na list, kterýž jsú jméli od téhož Tasa z Ojnic, otce mého, své vlastní 4) Tento úvodní zásnam je psán rukou zápisu, nadpis však rukou ostatních nadpisů. f.15 

Strana 281
1.15 v. XXII zboží a dědičné, ves Zástřizla") s tvrzí, s tvrziš- čem a v Starči, v pusté vsi, sedm podsedkuov, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i ne- oranů, s činžemi, úroky, s poplatky, s dvorem, s robotami, s lukami, pastvami, pastvištěmi, s le- sy, s háji, s chrastinami, s mlýnem, s mlýniščemi, s vodami tekutými i stojatými i s jich stoky, s użitky i všeliakými puožitky, jakýmiž se koli jmény jmenují neb jmenovány býti mohú, s plným právem, panstvín a v$eliakym příslušenstvím starodávním, s mezemi, s hranicemi, jakož to zboží svrchupsané zástřizlské v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jest vymezeno a jakž jest sám otec muoj svrchupsaný i předko- vé jeho, páni Zástřizlští, drželi a požívali, nic sobě ani erbóm svým a potomkóm tu na tom zboží žádného práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky vkládá a vpisuje ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. A jest- liže by mně kde to svrchupsané zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se od- říkám. Hrad a městečko pusté Šarov. 87. Jiřík Šárovec z Šarova na Ptení i s svými erby Václavovi Tetaurovi z Tetova a na Male- novicích a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- tví, totiž hrad Šarov, městečko pusté Šarov, ve vsi Zlámaném Újezdě?) dva člověky usedlá i s tím, což k těm lidem spravedlivě přísluší, devět lánů rolí pustých s dvory, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křo- vinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s u- žitky, požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekú- cími i netekücími, s jezery, se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží od staradávna v svych?) mezích i v každé zvláště záleží a vymezena jsúů, nic tu sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm pánóm z Sarova práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezacho- vávaje, jakZ sem to sám držel, to všecko vklá- dám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, drže- ní a dědičnému požívaní. 88. Anna z Vlašimě Jana z Ludanic, manžela svého, přijímá na pravý a jednostajný spolek na to na všecko, což koli nyní má aneb k čemuž právo má neb ještě jmieti bude. Ves Mladše. 89. Jan Rokytský z Ludamc a na Veveří, An- na z Vlasimé i s svymi erby a budücími potomky 1) Tak v orig. 2) Dnešní Zlámanec. 1533 281 Krystofovi z Boskovic a na Třebové, najvyšímu komorníku markrabstvie moravského a jeho er- bóm své vlastní zboží a dědictví, ves Mladší s mýtem v tejž vsi, ve vsi Rimicich, což jsme tu jméli, a díl ten na hoře železné medelskej se vším právem, což jsme na té hoře jměli, bez výmien- ky, s dvory popluznymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi$Cemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chra- stinami, s kfovinami, s lovy, s hony, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplat- nými, s robotami, s ospy, s kury, s vejci, s užit- ky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíce ani zachovávajíce, to všecko, jakž jsme sami drželi a požívali a jakž jse nám na díl dostalo podlé dílčí cedule, ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému dědictví, jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by mně, svrchupsanej Anně, to zboží kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se od- řiekám. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Těmice. 90. Hynek Žampach z Potnštajna na Hluku i s svými erby, Janovi a Ferencovi, bratřím Šar- kanóm z Hakošhazu na Bzenci, a erbóm jejich*) své vlastní zboží a dědictvie, ves Těmice s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s platy, s vino- hrady, s zemním z těch vinohradů, s kury, s rolí oranú i neoranů, s lukami, s pastvami i s past- viščemi, s vodami tekúcími i netekúcími, s ryb- níky, s rybniščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohů a shledání by býti mohli, i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží svrchupsanému od staradávna příslušelo a pří- sluší a jakož to svrchupsané zboží v svých me- zech a hranicích od staradávna vyměřeno a vy- mezeno jest, a tak, jakž jsme to sami drželi a po- žívali, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepo- zuostavujíc ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a užívaní; a kdež by mně to zboží 3) -v- tohoto slova je nadepsáno nad řádkem. %) jejich opraveno z pův. jeho. 

Strana 282
f.16 282 ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odřiekám. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Hrad pustý Otoslavice. 91. Jiřík Šárovec z Šarova na Ptení Michalovi Závišovi z Slavíkovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž hrad pustý nad Otoslavi- ci) a lidi k témuž hradu příslušející tu v Oto- slavicích, usedlých člověků třitceti šest, v Sněho- ticích dvořáka i s těmi rolími a platy, kteréž drží na grunty cizích pánuov, i se všemi pustinami, ves pustů Lhotu u Mitrova a dvuor, kteréhož sem sám užíval, se dvěma lány rolí, s loukou okopanú u Mitrova, s rolími oranými i neoraný- mi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s horami, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovi- nami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s čižbami, s robo- tami, s uZitky,?) s požitky i se všemi poplatky, s husmi, s kury, s vejci, s řekami, s mlýny, s bře- hy. s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými, s jezery, s vinohrady 1 s platem vi- nohradným, s kaplú, s oltářem v kostele otoslav- skóm a se dvima lány rolí kněžské a což k tomu přísluší, se vším plným právem, panstvím a vše- liakým příslušenstvím, jakož to zboží svrchu- psané od staradávna v svých mezech a každé zvláště záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm. ani budücím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom nezachovávaje, tak jakž sem to sám držel a toho všeho požíval bez umenšení, všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuJl ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu užívaní. 92. A ano Domini 1533 v středu po svatém Janě /25. června 1533] držán jest sněm v městě Olomiict skrze urozené pany: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukově, hajtmana markrabství moravského, pana Krystofa z Boskovic a na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana star- šího z Šternberka a na Kvasicích, najvyšího su- dího téhož markrabství, a urozeného vládyku Mikuláše z Bystřice, najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli duostojný pán, pan Stani- slav, biskup olomúcský a urození páni: pan Jan z Lipého a na Krumlově, najvyší maršálek krá- lovstvie českého, pan Smil z Doubravice a na Valči, pan Jan Rokytský z Ludanic na Veveří, pan Vilím Mládenec z Miličína a na Šumvaldě, pan Jan Zajímač z Kunstátu a na Jevišovicích, 1) 7. 7. Horní Otaslavice. 2) V orig. užitku. 3) Viz pozn. č. 5 u vkladu č. 2 této knihy. 1) m- opraveno z pelnězích]. 15331535 XXIII pan Václav z Boskovic na Letovicích, pan Zde- něk Mezřícký z Lomnice na Vranově, pan Jan z Žerotína na Strážnici, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bílik z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Vilím z Víckova a na Cimburku, Jan Kyjovský z Kyjovic na Kobylni- cich, Stibor Vranovsky z Vranova na Zeleticích. Mikuláš Doupovec z Doupova na Bohdalicích, Zdeněk Konický z Švábenic na Moščenici a Petr Pražma z Bílkova a na Leštné. Věno. 93, Premek?) z Víckova Bohunce z Lichtnbur- ka, manželce své, šest set dvadceti pět kop groší českých na minci“) dobré. v této zemi obecné berné, za každú kopu šedesáte groší českých po- čítajíc, na vsi Prusinovicích s jejím příslušen- stvím ku pravému jejímu věnnému právu ve dsky zemské vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má aneb jmiti- bude. 94. Las MDXXXV ve čtvrtek po sva- tých Třech králích /7. ledna 1535] drzán sném v mésté Olomüci skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukově, hajtmana mar- krabství moravského, pana Krystofa z Boskovic a na Třebové, najvyšího komorníka, pana Jana staršího z Šternberka a na Kvasicích, najvyšího sudího téhož markrabství, a urozeného vládyku Otmara z Nepomuka, najvyšího písaře zemské- ho, na kterémž seděli důstojný pán, pan Stani- slav, biskup olomoucký, a urození páni: pan Al- brecht z Lichtnburka a na Hostimi,*) pan Zde- něk Žampach z Potnstajna na Němčičkách, pan Jan Rokytský z Ludanic a na Veveří, pan Vilím Mládenec z Miličína a na Šumvaldě, pan Václav z Boskovic a na Letovicích, pan Jan z Žerotína a na Strážnici, pan Václav Haugvic z Biskupic a na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě U- herském, podkomoří markrabství moravského, pan Hynek Bilík z Kornic a na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic a na Slavkově; a z rytířstva: Stibor z Vranova na Želeticích, Jan Tavíkovský z Tavíkovic na Polici, Zdeněk z Švábenic a na Konici a Petr Pražma z Bílkova a na Leštné. Hrad Lukov. 95. Vilim Kuna z Kunstatu Smilovi Kunovi z Kunstátu a jeho erbóm hrad Lukov s městeč- kem Fryštákem s kostelním podacím, Ves Horní 5) Tento zápis je psán rukou, která se v těchto kni- hách nikde jinde nevyskýtá. 6) Psáno Hostini. f.16 v. 

Strana 283
XXIII a Dolní témuž městečku příležící)) ves Lukove- ček u Rovně, ves Kostelec i s kostelním podacím, ves Ščiepu i s kostelním podacím, ves Hvozdnú i s kostelním podacím, ves Veselú, ves Kličuov- ku, řečenú Lhotku, ves Deštnůú, ves Všeminu, ves Neobuzi, městečko Slušovice i s kostelním poda- cím, ves Lhotu Zdislavovu, ves Trnavu, ves Ja- nůvku, ves Kašovu, ves Drškovů, ves Vickovit, ves Březovú, ves Hrobice, ves Ostratu i se dvo- rem, ves Velkovú) ves Lukovec pod hradem i se dvorem, ves pustů Vítovú i s manem, ves pustú Ježov i se mlýnem, ves pustúů Markovu, ves pu- stú Mezříčko s rolí oranů i neoranůú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s chrastinami i s rovinami, s lovy, s hony, s čižbami i s mezemi i s hranicemi, s lid- mi platnými i neplatnými, s robotami i s užitky a požitky i se všemi poplatky, s řekami, s potoky tekúcími i netekúcími, s rybníky, s rybniščemi, se vším plným právem, panstvím i příslušen- stvím, jakž to zboží od staradávna v svých me- zech každé i v každé zvláštně záleží a vymezena isú, nic sobě, erbóm ani budúcím potomkóm prá- va, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zbo- ží svrchupsaném nepozuostavuje, než to všecko ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jich dě- dictví, jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Krystof z B[oskovic]. Hrad Lukov. 96. Smil Kuna z Kunstitu Janovi Kunovi z Kunstátu, hajtmanu markrabstvie moravského, a jeho erbóm hrad Lukov s městečkem Fryštá- kem, s kostelním podacím, Ves Horní a Dolní témuž městečku příležící, ves Lukovček u Rov- ně, ves Kostelec i s kostelním podacím, ves Ščípu 1 s kostelním podacím, ves Hvozdnů i s kostel- ním podacím, ves Veselů, ves Kličuovku, řečenů 1) Koncové -ch původního příležících je škrtnuto. 2) -e- je tu nadepsáno nad Wl-. 3) Dnesni Dolni Moravice. 1535 283 Lhotku, ves Deštnú, ves Všeminu, ves Ncobuzi, městečko Slušovice i s kostelním podacím, ves Lhotu Zdislavovu, ves Trnavu, ves Januovku, ves Kašovu, ves Drštkovů, ves Vlčkovů, ves Březo- vú, ves Hrobice, ves Ostratu i se dvorem, ves Velkovú, ves Lukovec pod hradem i se dvorem, ves pustů Vítovú | i s manem, ves pustúů Ježov i se mlýnem, ves pustů Markovu, ves pustú Mes- říčko, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami i s rovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi i s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami i s užitky a požitky i se všemi poplatky, s řekami, s potoky tekúcími i netekúcími, s rybníky i s rybniščemi, se vším plným právem, panstvím i příslušenstvím, jakž to zboží od staradávna v svých mezech každé i v každé zvláště záleží a vyměřena jsúů, nic sobě, erbóm ani budúcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsa- ném nepozuostavuje, než to všecko ve dcky vklá- dám a vpisuji ku pravému jejich dědictví, jmění, držení a dědičnému užívaní. Věno. 97. Ješek Pňovský z Sovince Anné z Vrbna, manželce své, na svém vlastním zboží a dědictví, svobodném a nezávadném, na zámku Sovinci a na městečku, na vsi Křížově, na vsi Těchanově, na vsi Jiříkově, na vsi Moravici“) na vsi Pasece, na vsi Křivé) na vsi Karlově patnácte set zla- tých na zlatě, za zlatý po LX gr. počítajíc, ku pravému jejimu®) vénnému pravu ve dcky zem- ské vkládá a vpisuje, a příjemčím věna toho činí sám se tím vším statkem svým, kterýž má neb jmieti bude. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Ja- na z Lipého etc. 4) Opraveno z Křížově. 8) Nadepsáno nad následujícím věnnému. £12 

Strana 284

Strana 285
KNIHA XXIV. Z LET 1535-1537

Strana 286

Strana 287
£1 £1v. [Kniha pana Jana z Lipého. 1. Las Páně 1535 v pátek po svatém Janě [25. června 1535] držán jest sněm v městě Olo- müci skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu na Lukově, hajtmana markrabství mo- ravského, pana Dobeše z Boskovic na Rosicích na místě urozeného pána, pana Jana z Lipého a na Krumlově, najvyšího maršálka království čes- kého a najvyšího komorníka markrabství mo- ravského, pana Jana staršího z Šternberka a na Kvasicích, najvyšího sudího téhož markrabství, a urozeného vládyku Otmara z Nepomuka, naj- vyšího písaře zemského, na kterémž jsú seděli: duostojny pan, pan Stanislav, biskup olomücky, pan Albrecht z Lichtnburka a na Hostimi. pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice a na Jemnici, pan Jan Rokytský z Ludanic, pan Vilím Mládenec z Miličína na Šumvaldě, pan Jan Zajímač z Kun- státu na Tavíkovicích, pan Václav z Boskovic na Letovicích, pan Jan z Žerotína na Strážnici, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bilik z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z rytířstva: Vilím z Víckova na Cimburku, Ctibor z Vranova na Že- leticích, Jan Tavíkovský z Tavíkovic na Polici, Zdeněk z Švábenic na Konici, Jindřich Březnic- ký z Náchoda na Dunajovicích, Petr Pražma z Bílkova a na Leštné. Vklad Horky.?) 2. Jan?) z Lipého na Krumlové, najvysi maršá- lek královstvie českého a najvyší komorník mar- krabstvie moravského, i s svymi erby a budücí- mi potomky Jiříkovi, Jakubovi, Václavovi, Mi- kulášovi, Janovi, bratřím vlastním Hořeckým z Horky, erbóm jejich své všecko právo a vrch- nost i panstvie, kteréž jsem jměl na zboží, totižto tvrzi a vsi Horce s mlýnem, s dvorem popluž- ným ve vsi Sedlištkách, s lidmi platnými i ne- platnými, s pustinami, s robotami, s rolí oranů i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s ščepnicemi, s luhy, s řekami, potoky, 1) Zápis tento je psán ozdobným písmem ruky, která psala v této knize zápisy č. 12 a pak všecky následující od č. 22 počínajíc (s výjimkou části č. 28). Je to ruka, která se opět objevuje od prvé třetiny násl. knihy XXV. 2) Nadpisy v této knize jsou psány rukou příslušných zápisů. ) s) Vklady tento až včetně ©. IT, pak &. 13—21 a část č. 28 psala ruka, s kterou jsme se setkali v předchozí knize (XXIII.) od zápisu č. 42. Viz pozn. tamt. 4) Opraveno z pův. Vyhančice touž rukou, leč. jiným břehy, s vodami tekutými i netekutými, s řekú Moravú, s lovy rybnými, s rybníky, s rybnišče- mi, s jezery, s haltéři, s háji, s chrastinami, s ho- ny, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s užitky a požitky, se všemi poplatky, ješto mé manstvie bylo jest, i na tom na všem, což k tomu od staradávna příleželo a příleží a v manství mém jest, nic nevymieňujíc ani sobě pozuosta- vujíc, než to všecko od sebe i od erbuov svých a budücích potomkuov ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému dčdičnému užívaní, jmční a držení. Mřežován a na okraji Dobeš z Boskovic na místě Ja- na z Lipého. Vklad Rožnova. 5. Jan a Jaroslav, bratří vlastní z Šelnberka a z Kosti, Janovi z Pernštajna a erbóm jeho zbo- žie svá vlastní a dědičná, totižto hrad Rožnov s městečkem Rožnovcem a s mýtem a s městeč- kem Krásným, ves Vygančice“) ves Há£ovice, ves Tylovice, ves Zubfie, ves Za$ovíi, ves Luká- ňovu Lhotu) ves Malú Lhotu, ves Vitče, ves Střítež, ves Veselá, ves Hrachovec, ves Brňov, ves Kfivá, ves Jarcovů, ves Jiřinu Lhotu,?) ves Moravské Jasemice“) ves Mščenovice,“) ves By- ninu a vsi pusté tyto: ves pustà Raclovovu Lho- tu, puol vsi pusté Fľandorfa, ves pustú Píškovú, ves pustú ľVoznici“) k témuž hradu Rožnovu dědičně příslušející, tvrz Vsetín a městečko týmž jménem jmenované s mýtem, městečko Pržno, ves Hovězí, ves Jablůnka, ves Ruozšta, ves Hoš- tálková, ves Jasenka, ves Dolní Rokytmice, ves Juhanová, ves Liptál, ves Kateřinice, ves Oustí, ves Vyší Rokytmce, ves Ratiboř, ves Seninku a vsi pustétyto: ves pustů Bobrek, ves pustu Husli- Wi?) ves pustá TiZkovice?) ves pustů Mikulkovů, ves pustů Semetín, ves pustů Ščerbkov, Dvorce, ty k zboží vsetínskému dědičně příslušející, s lid- mi platnými i neplatnými, s kostelními podacími v městečkách i ve vsech, kdež jsů koli na těch svrchu jmenovaných zbožích, s dvory, popluží- inkoustem. Tak i všecky ostatní opravy v tomto vkladu. 5) Podle souvislosti míst jde bezpochyby o dneš. Vel. Lhotu (Val. Meziříčí). 9) Dneśm Jufinka a Jasenice (tamt.). ?) Opraveno z pův. Ščenovice. 8) Tento tvar je nadepsán nad přeškrtnutou pův. po- dobou Pozdnice. 9) Takto jsou opravena tato slova z püv. Huslmi a Nížkovice. 

Strana 288
f.2 288 mi, s roli oranń i neorantû, s poplatky, s užit- ky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviśce- mi, s horami i údolími, s lesy, s brtmi medař- skými, s háji, s chrastinami, s rybníky, s ryb- niščemi, s vodami tekutými i netekutými, s po- toky, s mlýnem i mlýniščemi i se všemi jejich užitky a duochody i s jiným se vším příslušen- stvím, což k tomu hradu, tvrzi, městečkám a vsem svrchupsaným od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi požit- ky a užitky, kterýmiž se koli jmény jmenují a jakž to zbožie rožnovské a vsetínské v svých me- zích a hranicích od staradávna záleží a vymeze- no jest, se vším plným právem, panstvím, tak jakž jsme to sami drželi a toho užívali, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie tu na těch zbožích nepozuostavuje ani zachovávaje, než ta všecka nadepsaná zboží ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad Šumvaldu. 4. Lidmila z Miličína Krystofovi z Boskovic a na Třebové a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictvie, ves Šumvald, což jsem tu jměla, s puol kostelním podacím a s puol lánem kaplanským, ves Břvenec, což jsem tu jměla, ves Mirotín, což jsem tu měla, ves Plnkout, což jsem tu jméla, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnÿmi, s ospy, s kury, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutý- mi, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybnišče- mi i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakož to zbožie svrchupsané od stara- dávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani budú- cím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíce') ani za- chovávajíce, než tak, jakž jsem to sama držela a požívala, všecko ve dcky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému jejich jmění, držení a dědičné- mu užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad Nivnice. 5. Jan z Bliživa i s svými erby a budúcími po- tomky Janovi z Kunovic na Uherském Brodě, podkomofimu markrabstvie moravskeho, a er- bóm jeho své vlastní a dědičné zboží žádnému 1) Původní tvar nepozuostavující opraven v tento. 2) Následuje přetržené a h[ranicích]. 3) sem je nadepsáno nad následujícím to. 1535 XXIV nezávadné, městečko Nivmici s kostelním poda- cim, s roli oranń i neoraniu, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s trninami, s doly, s lesy, s há- ji, s chrastinami i s rovinami, s lovy i s hony, s čižbami i s mezemi, s hranicemi, s lidmi plat- nými i neplatnými, s robotami, s užitky i s po- žitky a se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekúcími i ne- tekúcími, s mlýny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbožie od staradávna v sich mezech?) záleží a vymezeno jest, a tak, jakż sem*) to sam drżel a użival, nic tu sob, erbóm ani budńcim potom- kóm svým práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nezachovávaje, než to všecko ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní svobodné a nezá- vadné. Vklad tvrze a vsi Krhové. 6. Hanzl z Najvaldu i s svými erby Václavovi Bošovskému z Polanky a erbóm jeho své vlastní zboží dědičné, žádnému nezávadné, tvrz a ves Krhovú s dvorem) s roli oranń i neorani, se vším jeho příslušenstvím a panstvím, s rybníčky, s lesy, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s past- vištěmi, s potoky i s břehy s potočnými, [s vo- dami] tekutymi i netekutymi, s horami i s doly, s úroky i s poplatky, s robotami i se všemi užit- ky a poźitky,”) kterymiz kolivék uZitky a pozit- ky jmény mohly by jmenovány býti, s lidmi plat- nÿmi i neplatnÿmi, s slepicemi, s vajci, s husmi, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, kteréž ko- livěk to zboží a dědictvie v svých mezech a hra- nicích od staradávna | záleží a jest vymezeno, a tak, jakž sem sám toho zbožie požíval, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko zbožie a panstvie svobodné a žádnému nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad, pokud je na f. 2, je mřežován, a k tomu na okraji Jan z Žerotína. Vklad věna Kunky z Bystřice. 7. Albrecht z Hustopeč Kunce z Bystřice, man- želce svej, na svém vlastním zboží a dědicství, na městečku Bystřici) z lásky své sto kop groší českých na minci nad to, což jí prvé poručen- stvím zavázal, ve dcky zemské vkládá a vpisuje, Vklad Těšova a Polichna. 8. Václav Vlachovský z Vlachovic i s erby svý- mi Jiříkovi Vlachovskému") z Vlachovic a v Tě- šově a erbóm jeho své vlastní zbožie a dědictvie, *) V orig. s zdvorem. 6) 7. j. B. pod Hostýnem. 7) Opraveno z Vlachovského. 5) Opraveno z poplatky. f.2v. 

Strana 289
£3 XXIV ves Těšov, ves pustú Polichno, s lidmi platnynti i neplatnými, s mlýnem, s mlýniščemi, s rolí ora- nů i neoranů, s lukami, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s past- vami, s pastviščemi, s řekami, s břehy, s potoky tekutými i netekutými i se vším a všeliakým pří- slušenstvím, což k těm vsem a tomu zboží od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hra- nicemi, tak jakž ty vsi a to zbožie již jmenované v svých mezech a hranicích od staradávna vyme- zeny a vyměřeny jsú, nic sobě tu na tom zboží práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad Horky Olomúčanóm. 9. Jiřík, Jakub, Václav, Mikuláš, Jan, bratří vlastní Hořečští z Horky, i s svými erby purg- mistru a radě i vší obci města Olomáce, nyn&j- ším i jich budúcím potomkóm, zbožie své vlastní a dědičné, totiž tvrz a ves Horku s mlýnem, s dvorem poplužným ve vsi Sedliščkách, což jsme tu jměli, s lidmi platnými i neplatnými, s pusti- nami, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s luka- mi, s pastvami, s pastvi&cemi, s lesy, s Scepnice- mi, s luhy, s háji, s chrastinami, s ?ekií Moravá, s lovy s rybnými, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s ryb- niščemi, s jezery, s haltéři, s hony, s lovy, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s užitky a požitky i se všemi poplatky, jakýmiž se koli jmény jme- nují, se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím a všecko to, což jsme tu koli jměli a drželi po otci svém, i s tím právem pouštěním?) vody na mlýn hořecký a jakž to zbožie svrchu- psané nebožtík Petr z Horky, otec náš, držel a toho požíval, se vším toho zbožie příslušenstvím, nic sobě ani erbóm našim, ani budúcím potom- kóm na tom zboží svrchupsaném žádného prá- va,) panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuo- stavujice ani zachovávajíce, nez to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujem ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Potvrzenie smlůvy mezi Olomúčany a knězem opatem kláštera Hradiště o ves Bystrovany. 10. My, Ferdynand, z božie milosti římský, uhersky, éesky,?) dalmatsky, charvátsky etc. král, infant v Hyspaní, arciknieZe raküské, markrabie moravský, lucemburské a slezské knieZe a luZic- ký markrabie etc. oznamujem tímto listem všem, jakož jsú nás opatrní purgmistr, konšelé i všecka 1) Tak v orig. asi vlivem zakončení předchozího slova -m. 2) V orig. právo. 1535 289 obec mésta Olomiice, vérni nasi mili, s pilnosti prosili, abychom jim smlúvy té, kterúž jsú s ve- lebným Martinem, opatem kláštera Hradiště, s povolením naším s obů stran celú, dobrovolnü i dokonalů o ves Bejstrovany, o kterúž rozepře mezi mimi byla, učinili, tak jakž ta smlúva to v sobě šířeji obsahuje a zavierá, milostivě schvá- liti, obnoviti a jí potvrdití ráčili. K kteréžto prozbě jich snažné nakloněni jsúce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, motcí krá- lovskü v Cechách a jakožto markrabie moravský taková smlívu mezi nimi u&inénü milostivé jsme schváliti a obnoviti a jie potvrditi rácili a tímto listem ve všem jejím znění, položení, v punktích, klauzulích a artykulích, tak jako by v tento list náš slovo od slova vepsána byla, schvalujem, ob- novujem, potvrzujem, chtiece tomu konecné, aby oni s obú stran při tej smlivé a tomto naSem po- tvrzení od každého člověka jmieni, držáni a za- chování byli bez přerušení. Protož přikazujem hajtmanu, najvyšímu komorníku a sudímu desk zemských markrabstvie“) moravského, nynějším i budúcím věrným našim milým, abyšte nahoře psanü ves Bystrovany s jejím příslušenstvím týmž Olomúčanóm, když byšte od nich za to po- žádání byli, dědicky ve dcky zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali bez zmatku a všeliké odpornosti tak, aby tàZ ves oni, Olomúč- ští, nyní i na potomnie časy k témuž městu dě- dicky držeti a jí jako jiných svých dědičných statkuov užívati mohli, a to beze všech lidí všeli- aké překážky a odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královskü privésiti jsme rozkázali k tomuto listu. Dán v Vídni v pondělí po neděli Cantate léta božieho tisícího pětistého XXXIII [12. května 71533] a království našich římského třetího a jiných sedmého. Ferdvnandus. Vidit Joannes Phlug de Rabsstayn, s. regni Boemie cancellarius. Jiřík Žabka etc. Poslové toho listu od pana Jana Kuny z Kun- státu, hajtmana markrabstvie moravského, ke dckam dáni, pan Smil Kuna z Kunstátu a pan Zygmund z Ludanic. Smlúva mezi knězem opatem a Olomúčany o Bystrovany. 11. Léta Páně tisícího pětistého XXXI v so- botu den svatého Martina /z1. listopadu 1531] námi, Janem z Kunovic, podkomořím markrab- stvie moravského, Vilímem z Víckova a na Cim- burku, Přemkem z Víckova a na Prusinovicích, komorníkem práva menšího v Olomüci, a Janem 3) V orig. Ceskych. *) Toto slovo se opakuje a je podteckováno na zname- ní neplatnosti. [.5v. 

Strana 290
1.4 290 Lhotským ze Ptení a na Pňovicích, sudím práva menšího markrabstvie moravského, stala se jest smlúva dobrovolná, celá a dokonalá na mocné na nás přestání mezi velebným knězem Martinem, opatem, a vším konventem kláštera Hradiště blíž Olomůúce s jedné a müdrymi a opatrnymi pány, purgmistrem a. radá mésta Olomüce s strany druhé, a to taková, jakož jsů byly některé pře a puohony mezi stranami svrchupsanými, kdež kněz opat pohnal pánů Olomúčan o ves Bystro- vany a o pastviště na Podluží, o kteréž pře mezi blateckými lidmi pánuov Olomúčan a tážalskými lidmi kněze opata“) byla, že jedni druhým těch pastvist brámili 1 takto jsme je předkem o By- strovany srovnali, že kněz opat s konventem svým mají ves Bystrovany pánóm Olomúčanóm dědičně pustiti a tu jim ve dcky zemské vloZiti, když v tom povolení od krále JMti bude, o kte- réž obojí u krále JMti, aby k tomu povolit: ráčil, jednati mají, aby to ve dcky zemské vjíti mohlo a za tu spravedlivost páni Olomúčané knézi opa- tovi a konventu jeho dvě stě kop groší, za kopu šestdesáte groší českých počítajíc, dáti mají na svatého Jiří najprv příští sto kop gr. a v roce od svatého Jiří příštího pořád zběhlém sto kop gr., a což se těch pastvišt na Podluží, ač puohon byl 1 úřad na to veden, dotýče, takto jsme je srov- nali, aby lidé tážalští mohli své dobytky pásti na budúcí časy svobodně na těch pastviskách, kdež prvé pásali na Podluží, oč mezi nimi ruoznice byla. bez překážky pánuov Olomúčan?) i lidí bla- teckých, neb to dobrovolné páni Olomúčané pu- stili, a to sobě zameziti mají, tak jakž úřad veden byl a což obojí strana od vedení úřadu dali, toho každá škodovati má. A této naší vejpovědi pro budücí pamét my, svrchupsaní smlüvce, pod pe- četmi svými každé straně jednu jsme dali. Stalo se v Olomüci léta a dne, jakož se svrchu píše. 12. | Páně tisícého pětistého třitcátého šestého v pátek po svatých Třech králích /7. led- na r536] drzán jest sněm v městě Olomůúcí skrze urozené pány: pana“*) Jana Kunu z Kunstátu a na Lukově, hajtmana markrabství moravského, pana Dobeše z Boskovic a na Rosicích na místě pana Jana z Lipého a na Krumlově, najvyšího maršálka království českého a najvyšího komor- níka markrabství moravského, pana Jana starší- ho z Šternberka a na Kvasicích, najvyšího sudí- ho a urozeného vládyku Otmara z Nepomuka, 1) V. orig. napsáno opatov, ze zamysleného opatovymi 2) Následuje přetržené [idi]. 3) Viz pozn. č. 1. k zápisu č. 1 této knihy. 4) Opraveno z původ. pány. 5) Jan opraveno z původního pan. Předchozí p., tu 1535-1536 XXIV najvyšího písaře zemského, na kterémž jsú se- děli duostojný v Boze otec a pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Albrecht z Šternberka a na Hostimi, pan Zdenčk Žam- pach z Potnštajna na Němčičkách, pan Jan Zají- mač z Kunstátu na Tavíkovicích, pan Václav z Boskovic na Letovicích, pan Puota z Ludanic na Rokytnici, p. Jan“) Jetřich z Boskovic na Třebí- či, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podko- moří, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z rytířstva: Vilím z Víckova na Cimburku, Sti- bor Vranovský z Vranovic na Želeticích, Zdeněk z Švábenic na Konici, Jindřich Březnický z Ná- choda na Dunajovicích a Petr Pražma z Bílkova a na Leštné. Vklad věna Kateřině z Lukavce.*) 13. Mikuláš mladší z Hrádku na Dřínovém Kateřině z Lukavce, manželce své vlastní, k její- mu pravému věnnému právu sto a XXV kop gr. českých na penězích bílých českých, za každů kopu šestdesáte groší a za jeden groš VII den. počítajíc, na vsi svej dědičnej Dřínovém vklá- dám a ve dcky zemské vpisuji a příjemčím toho věna sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám a jmieti budu. Vklad věna Aleně z Lukavce. 14. Petr Müfínovsk$ s Mezilesic Alené z Lu- kavce, manželce své vlastní, k jejímu pravému věnnému právu sto XXV kop gr. českých na pe- nězích bílých českých, za každú kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, na vsi Mouří- nově, což se tu na díl muoj dostalo a na rybníce, pod tvrzí Múřínovem ležícím, na svém vlastním dědictví, vkládám a ve dcky zemské vpisuji a příjemčím toho věna sám se činím se vším stat- kem svým, kterýž mám a jmieti budu. Přetrhán a na okraji Vilím Kuna [z Kunstátu] na mí- stě Jana z Žerotína. Vklad věna paní Johance z Žerotína. 15. Jan mladší“) z Šternberka Johance z Zero- tína, manželce svej vlastní, na městě Holešově puol třinácta sta zlatých na penězích bílých, po XXX gr. za zlatý počítajíc, ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má aneb jmieti bude. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad Nítkovic. 16. Sobín, Hynek, Ondřej Zajíčkové, bratří vlastní ze Zborovic, Janovi Kropáčovi z Nevě- ojedinělé, je vepsáno dodatečně do normální mesislov. mezery. 0) Viz pozn. č. 3 k sápisu č. 2 této knihy. 7) Zde je přetrženo z Žerotí a rozepsáné n. f.4v. 

Strana 291
f.5 XXIV domi na Litenëicich a erbôm jeho své vlastni zboží a dědictvie, tvrz Nítkovice a šestnácte člo- věků v tej vsi Nítkovicích, což jest tu otec náš držel a požíval a my po něm, i s dvorem, s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutymi i netekutymi, s potoky, s rybniky, s rybniśćemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakż jsme to sami drželi a požívali, se všemi a všeliakými požitky, jakž se koli jmenuji a jmenovati mohń, se vsim jejich příslušenstvím a právem, jakž to svrchu- psané zboží od staradávna v svých mezích a hra- nicích vyměřeno jest, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží erbóm a potomkóm svým nepozůstavuje a nezachovávaje, než to všecko ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jejich dědictví, jmění, držení a dědičné- mu požívaní. A jestliže by nám to zbožie kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a to- ho se odříkáme. Vklad dvü dvorü ve vsi Chomütovicich. 17. Jan Knieze z Tésánek i s svými dědici a budúcími potomky Jindřichovi z Zástřizl na Ce- tochovicích a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictvie, totiž dva dvory ve vsi Chomůtovicích s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviscemi. s lesy, s háji, s chrastinami, s kfo- vinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s užitky a požitky i') se všemi a všeliakými k těm dvoróm příslušejícími poplatky, jakž se muož jmenovati a vyhledati, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s vodami teku- tými i netekutými i se vším a všeliakým plným právem, panstvím a k těm dvoróm příslušen- stvím, jakž to zbožie svrchupsané od staradávna v svých*) mezech a hranicích a v každé zvláště záleží a vyměřena jsú, nic tu sobě ani svým dě- dicóm a budúcím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom sobě a budücim svým nezachovávaje ani pozuostavuje, než tak, jakž sem to sám držel a toho všeho požíval beze všeho umenšenie i s těmi všemi a všeliakými svobodami k těm dvoróm od staradávna příslu- šejícími, jakž jsú toho předkové moji k těm dvo- róm užívali, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a k dědičnému užívaní. Vklad Nosálovic. 18. Dobeš Černohorský z Boskovic a na Rosi- cích i s svými erby duostojnému v Boze otci a pánu, panu Stamslavovi, biskupu olomückému, JMti a budücím potomkóm jeho, biskupóm olo- 3) i, zcela drobné, je vepsáno dodatečně do normál. mezislovní mezery. 2) svých opraveno z původního sích. 1536 291 můúckým, své vlastní a dědičné zboží svobodné a nižádnému nezávadné ve vsi Nosálovicích, což mně tu náleželo, tak jakž sem to sám držel a u- žíval a což jest od staradávna k tomu příslušelo a přísluší, s mlynářem nosálovským ài s mlyná- řem tím pod hrází drnovského rybníka a s ryb- níky, zejména těmito: s rybníkem nosálovským, s rybníkem drnovským a s druhým rybníkem, kterýž leží pod Drnovici v gruntech drnovskych, s lukami, kteréž mi se tu pod rybníkem drnov- skym od dvoru drnovského na muoj díl v grun- tech drnovských dostaly, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami, s'pastvistémi, s vrbinami, s křovinami, s vodami, s jezery, potoky tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, S slepicemi, s vajci, s mezemi i s hranicemi 4 s tím platem, kterýž tu v té vsi Nosälovwich fa- ráři do Dědic náleží, i se všemi užitky, poplatky a všeliakými požitky, jakýmiž by se koli jmény jmenovati mohly, i se vším plným právem, pan- stvím i všeliakym příslušenstvím, tak jakž to svrchupsané zboží od staradávna v svých me- zech a hranicích záleží a vymezeno jest beze vSeho umensenie, nic sobé ani erbôm a budücim potomkém našim na tom zboží a těch lidech, v Nosálovicích od nás prodaných, panstvie, prá- va ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko tak, jakž jsem já, svrchupsaný Dobeš z Boskovic, to ujal, s směnú od pana Jana, bratra svého, i také, což mi se tu podlé cedulí dílčích dostalo, a tak, jakž sem toho užíval, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému JMti jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad věna paní Anny z Vrbna. 19. Ješek Pňovský z Sovince Anmmě z Vrbna, manželce své, na svém vlastním zboží a dědictví svobodném a žádnému nezávadném, na zámku Sovinci 4 s mésteckem, na vsi KTíZové?) na vsi Těchanově, na vsi Jiříkově, na vsi Moravicí, na vsi Pasece, na vsi Křivej, na vsi Karlově, na vsi Rudé, coz tu lidi mam,*) na vsi Louèce, coz tu lidi mám, patnácte set zlatých na zlatě ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládá) a vpisuje a příjemčím toho věna činí sám se tím vším statkem, kterýž má aneb jmieti bude. Přetrhán a na okraji Vilím Kuna na místě Jana z že- rotina. A ona jest opatfena listem vénnym.5) Vklad vsi Blazic a Libosvaruov. 20. Prokop z Prusinowvic a na Podstáté 4 na místě bratří svých mladších jakožto erbové po Jetřichovi z Prusinovic, otci našem, zuostalí Al- brechtovi s Hustopeć na BystFici a erbóm jeho 3) -ž- tohoto slova je psáno s háčkem. 4) Tak změněna v orig. gramatická osoba. 5) Viz Kniha Tovacovská, vyd. Brandlovo kap. 147. f.5v. 

Strana 292
f.6 292 své vlastní zboží a dědictvie, ves Dlazice, ves Li- bosváry, ves pustú Rácov, s dvory, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi a s hranice- mi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s užitky a požitky i s poplatky všeliakými, s lesy, s háji, s chrastinami, s chrastmi, s řekami, s ryb- níky, s rybniščemi, s břehy, s potoky tekücimi!) i netekúcími, s jezery i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbozie svrchupsané od staradávna v svých mezech a v každé zvláště záleží a jsů vyměřena, nic tu so- bě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, pá- nóm Podstatským, práva, panstvie a kterého vla- stenstvie nezachovávaje, než tak, jakž to otec náš držel, všecko ku pravému dědictví svobodné a nezávadné ve dcky vkládáme a vpisujem ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by nám to zboží kde ve dckách svěd- &lo, to tímto vkladern mofime a toho se od- říkáme. Vklad vsi Těmic. 21. František Šarkan s Hakošhazu, svobodný pán z Olnodw?) a na Bzenci, i s svými erby Ani- sovi Onstkovi z Bilkovic na Bilovicich a erbôm jeho i budücím potomkóm své vlastní zboží a dědičné, totiž puol vsi Těmic s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s dvorem, s rolí oranů i neoranü, s kury, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s rybníky, s rybniščemi, s vinohrady, s zemním vinným, což ti lidé dávají, s lesy, s háji, s chrastinami, s čižbami, s řekami, s po- toky tekutými i netekutými, s doly, s mezemi, s hranicemi i se všeliakými užitky a poplatky a duochody, v kterýchž se koli věcech aneb kterak koli zvláštnými“) jmény jmenovati a shledány mohly by býti i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi*) Témic polovici příslušelo a přísluší 1 se všemi svobodami k těm lidem příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zbožie od staradávna vymezeno a okršleno jest, tak jakž sem to svrchupsané zbožie sám držel a požíval. nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném i s erby a budúcími potomky svý- mi | nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko zboží svrchupsané a nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a k dědičnému užívaní. Vklad vsi Żop.*) 22. Jan z Lipého na Krumlově, najvyší mar- 1) Opraveno s pův. tekutými. 2) V orig. Zolnodu. 3) Tak «c orig. 5) V orig. vici. 5) Viz pozn. č. 1 k zápisu č. 1 této knihy. 1536 XXIV šálek království českého, Václavovi a Vilimovi Janauróm, bratřím z Strachnova, a erbóm jejich své vlastní dědicství, manství a zboží žádnému nezávadné, ves Žopy s lidmi platnými i neplat- nými, s rolí oranü i neoranü, s lovy, s lukami,*) s mlyny, s pastvami, s pastvistémi, s lesy, s háji. s chrastinami, s horami, s doly, s rybníky, s ryb- ništěmi, s vodami tekutými i netekutými, s me- zemi, s hranicemi, s potoky, s křovinami a pusti- nami, s platy, poplatky, ješto mé manství bylo i na tom na všem, což k tomu od starodávna přile- želo a přileží a v manství mém jest, nic nevymie- ňujíc ani co sobě pozuostavujíc od sebe i od er- buov svych i budücích potomkuov ku pravému dédicstvi svobodné a nezávadné ve dcky vkládám a vpisuji k jméni, držení a dědičnému požívaní. Vklad <vena> Anně z Lipoltovic Lidéřova. 23. Havel Chudobín z Bořic Anně z Lipolto- vic, vlastní sestře Alžběty z Lipoltovic, manželky mé, z své dobré a svobodné vuole a lásky tvrs Lidérov se dvorem a což tu lidí v Liderove mám, se vším jejich příslušenstvím, tak jakž sem to sam drżel,”) nic sobě tu ani erbóm svým pan- ství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc, než to všecko jí dávám a ve dcky zemské vpisuji a vkládám ku pravému její dědičnému držení a užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. A ona opatřena listem nad veno Vc kop gr.) jest Vklad mocných poručníkuov dítek Havla Chudobína. 24. Havel Chudobín z Bořic a na Krakovci, Alžbětu z Lipoltovic, manželku svü, do stavu je- jího proměnění, Přemka z Víckova na Prusino- vicích, Jana mladšího Obešlíka z Lipoltovic, An- ny, dcery své, i jiných dítek, ač by mi jich Pán Buoh více dáti ráčil, i všeho statku svého, kterýž mám neb míti budu, mocné otcovské poručníky činím a jim dítek i statku svěřuji, a když by k letóm rozumným přišly, aby jim statku postou- pili jakožto mocní otcovští poručníci bez počtu; a jestliže by Pán Buoh Anny, dcery mé, aneb ji- nych ditek, ać by mi je”) Pán Buoh dáti ráčil, smrti uchovati nerácil, tehdy svrchupsané poruc- níky všeho svého statku, kterýž mám aneb jmíti budu, pravé nápadníky činím. Vklad jednoho lánu ve vsi Opatovicích. 25. Markvart z Lomnice i s svými erby Jano- vi, Vitkovi, Ladslavovi, Arklebovi a Zdenkovi, bratřím vlastním LZhotským ze Ptení, a jejich erbóm své vlastní a dědičné zboží, totižto jeden %) luka- je opraveno z původ. luhy. 7) držel je psáno s háčkem nad ž. s) Viz Kniha Tovačovská, vyd. Brandlovo kap. 141. 9) je je opraveno ze zamýšleného jich. f.6v. 

Strana 293
t? XXIV lán ve vsi Opatovicích") i s tím člověkem, kterýž na tom lánu sedí, jménem Mikulka, i s purkrech- tem, s lesy, hory, ty všecky kusy, kteříž leží při gruntech opatovských a borotinských, s rolí ora- nú i neoranú, s pastvami, s pastviščemi, s lovy,?) s hony, s platem, s oužitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se jmény jmenují, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží“) příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakž to zboží svrchupsané od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezíno, a tak zúplna, jakž jest mi se na díl muoj dostalo, nic sobě aní erbóm svým, aní bu- dücim potomköm na tom zboží práva, panství aní kterého vlastenství nepozůstavujíc, než tak, jakž sem to sám držel a požíval, to všecko ku pravému') dédicství svobodné ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich drZení a dédiénému po- žívaní. Mřežován a na okraji Dobeš z B[oskovic] na místě Jana z Lipého etc. Vklad jednoho lánu ve vsi Opatovicích. 26. Jan Lhotský ze Ptení i na místě Vítka, Ladslava, Arkleba a Zdenka, bratří svých vlast- ních nedílných ze Ptení, i s našimi erby Vicen- cout z Borotína a jeho erbóm náše vlastní a dě- dičné zboží, totižto jeden lán ve vsi Opatovicích i s tím člověkem, kterýž na tom lánu sedí, jmé- nem Mikulka, i s purkrechtem, lesy, hory, ty všecky kusy, kteříž leží pri gruntech opatov- ských a borotínských s rolí oranü i neoranü, s pastvami, s pastviátémi. s lovy, s hony, s pla- tem, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kte- rýmiž se koli jmény jmenují, se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranice- mi, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vyme- zíno, a tak zúplna, jak sme to sami drželi a toho požívali, nic sobě aní erbóm našim, aní budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství aní kte- rého vlastenství nepozuostavujíc, než to všecko ku pravému dědicství svobodné ve dcky zemské vkládáme a vpisujem k jich držení a dědičnému užívaní. 27. Léta Páně 1536 v pondělí po svatém Janě [26. června 1536] držán jest sněm v městě Olomáci skrze urozené pány: paná Jana Kuny 1) T. j. Vel. Opatovicích. Tak i v násl. vkladu. 2) V orig. s slovy. 3) zboží je opraveno ze zamýšleného dvor[u]. 4) Následuje přetržené a svo[bodnému]. 5) -m- tohoto slova částečně porušil drobný kaz v per- gamené. 8)—7) je nejdříve přetrženo; pak následuje něco, co 1536 293 z Kunstätu na Lukově, hajtmana markrabství moravského, pana Jana z Lipého na Krumlově, najvyšího maršálka království českého, a najvy- šího komorníka markrabství moravského, pana Dobeše z Boskovic na Rosicích na místě pana Jana staršího z Šternberka a na Kvasicích, naj- vyšího sudího téhož markrabství, a urozeného vládyku Otmara z Nepomuka, najvyšího písaře zemského, na kterémž sou sedéli duostojny pan. pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Hynek z Vrbna na Náměšti, pan Albrecht Bítovský z Lichtnburka na Hostimi, pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice na Jemnici?) pan Jan Osovský z Doubravice na Hrutovicích, pan Vác- lav z Boskovic na Letovicích, pan Jan Jetřich z Boskovic na Třebíči, pan Puota z Ludanic na Rokytnici, pan“) Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan') Jan z Kunovic na Brodě Uher- ském, podkomoří, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cim- burku, Stibor Vranovský z Vranova na Želeti- cích, Jan Tavíkovský z Tavíkovic na Polici, Zdeněk Konický z Švabenic na Moštěnici, Petr Pražma z Bílkova na Leštné a Jindřich Březnic- ky z Náchoda na Dunajovicích. 28. Léta®) od narození Syna Bozieho tisícího pětistého XXXVI v úterý po Rozeslání svatých apostoluov /18. éervence 1536] stalo se přidědě- ni na vsech Sumvaldé®) Libiné!°) Mirotinku a Rudě% na statku pana Vilíma Mládence z Milí- čína, urozeným pánóm, panu Janovi Kumnovi z Kunstätu na Lukove, hajtmanu markrabstvie moravskeho a panu Krystofovi z Boskovic a na Třebové plným úřadem vyším i menším, kdež na místě najvyšího komorníka byl jest urozený pan Krystof Pňovský z Sovince a na místě najvyšího sudího urozený pan Zygmund Ve- verský z Ludanic a Otmar z Nepomuka, naj- vyší písař zemský, Jiřík Pravčický z Zástřizl na místě Přemka z Víckova, komorníka menšího, Prokop Podstatský z Prusinovic, sudí; a jest jim a jich erbóm ukázáno a přiděděno na těchto dole psaných lidech s jich příslušenstvím.'") Ve vsi Šumvaldě: na Janovi Jandajskovi, na Margetě Jelenko- vé, na Bartoňovi Ptáčkovi, na Janovi Vaškovu, na Janovi Kubíčkovu, na Burjanovi Krčmářovi, na Vaškovi Čejkovu, na Janovi Faltusovi, na Štěpánovi Lankašovi, na Štěpánovi Ondrovu, na Matéjovi Hlavatém, na Václavovi Flekovi, na písař vyškrabal do nmnečitelnosti, načež označenou skupi- mu slov opakoval na nový řádek, ponechav největší část předchozího prázdnou. 8)—11) psala ruka zápisů č. 2 (viz tamt.) a dalších, ostatek ruka sousedních zápisů. 9) Psáno s S-. 10) Dnešní Moravská Libina a Německá Ruda. Tak i v násl. vkladu. 

Strana 294
f.7v. f.8 294 Filipovi, na Matéjovi Pinkusarovi, na Melicha- rovi, krémárovi, na Jiříkovi Šilhanovi, na Káči Plejtkové, na Vávrovi Vaškovi, na Martinovi Czimovu, na Urbanovi Vahačkovi, na Danyelo- vi, na Štěpánce, vdově, na Jakubovi, fojtovi, na Martinovi Plškovi, mlynáři, na Vankovi, mly- náři, na Machdě Lopatkové, na Janovi, na Ur- banovi, na Vítkovi. Ve vsi Rudě: na Janovi, fojtovi, na Vavfincovi Miskovu, na Janovi Svédíkovi, na Jifíkovi Hyblovi, na Venclovi Uhrovi, na Volfovi Brynarovi, na Vondrovi Spóvaćkovi, na Vaskovi, na Janovi Svagrkovi, na Kaśparovi Bognarovi, na Matyá- $ovi Sekerovi, na Valentinovi, na Janovi Saga- lovu, na Jurmánkovi, na Eliášovi, na Janovi Řečníkovi, na Kubovi, na Janovi Lysém. Ve vsi Libině: na Matoušovi, na Melicharovi, na Bartońovi. Ve vsi Mirotinku: na Matéjovi, fojtovi, na Matéjovi Sydlovu, na Janovi Marsovu. na Bartoñovi. Item na těch svrchupsaných vesnicích summa platu stálého I*VIII zl. I gr., item na týchž vsech a lidech slepic 4 kopy XVII, učiní za ně VIID/, zl. II gr., item na týchž vsech a lidech vajec XIIII kop XII, uciní za né XXVIII gr. III den., item na týchž vsech a lidech ovsa XXXVIIIT'/, korce, učiní za něj V zl. VIII gr., item za roboty z týchž vsí a lidí, k kterýmž jsou se sami seznai LX XXV1IITV, zl. VI gr. 4 den. Summa toho vseho IIXTIV, zl. I gr. 29, Jan Kuna z Kunstátu na Lukové, hajtman markrabstvi moravského, Kristofovi z Boskovic, erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží ve vsech Sumvaldu, v Libiné, Mirotinku a ve vsi Rudě to, což mi tu v těch vsech s jich příslušenstvím, zvo- dem a odhadem pány ouředníky vyšími i menší- mi podlé pořádku práva přiděděno jest, ve dcky zemské vkládám a vpisuji a naň i na jeho erby všecko své právo, k čemuž sem tu měl, nic sobě, erbóm aní potomkóm svým práva, panství aní kterého vlastenství nepozůstavujíc, převodím ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému užívaní. 50. Léta a dne jako nahoře týmiž pány a vlá- dykami, ouředníky*) zemskými, stalo se jest při- dědění na vsi Plnkoutech na statku pana Vilísna Mládence z Miličína urozenému pánu, panu Ol- 1) Toto a následující slovo je madepsáno nad textem. 2) Poiaš- je opraveno snad z původ. Voleč[kovi]. 1536 XXIV dřichovi Mládencovi s Miličína na lidech dole- psaných. Ve vsi Plnkoutě: Item na Jiříkovi Dunarovi na sedlisku Wolfa Granze, na Janovi Poláikovi?) na Janovi Bub- lovi, na Vankovi, masafovi, na Jakubovi Chro- mém, na Pavlovi Michálkovi, na Valentovi, na Filipovi: Bednářovi, na Martinovi Drejšlákovi, na Mikulásovi, na Vankovi, na Blazkovi Bohat- covi, na Urbanovi, na Mackové, vdové, na Sim- kovi Hajtmanovi, na Jifikovi Velikém, na Pe- trovi Michálkovu, na Adamovi, na Matéjovi Strakovi, na Zemánkovi, na Stankovi Omastovi, na Simkovi Kuklovi, na rychté obecní, kterúž pán drzel, na Kolmanu, Lampartovi, na Stépá- novi Holém, na Janovi Bohätovi, na Venclovi Zemänku, na Pavlovi z Némec. Item na těch lidech svrchupsanÿch summa pla- tu stâlého XXII". 2l., item na týchž lidech slepic P/, kopy XXV, učiní sa ně IIl'/, zl. X gr., item na týchž lidech vajec VP/. kopy XXIIII, uciní za né XIID/, gr. II den., item na týchž lidech ovsa V'/, korce, učiní za něj XXII gr. Summa toho všeho XXVIP/: zl. V'/, den. Summa robotního, k čemuž jsou jse lidé seznali i s użitkem urbury železné na těch gruntech, k tejž vsi prislusejicich XXII zl. 1P/. den. Summa sumarum toho všeho L zl. Vklad dvoru v Rovenském. 31. Kristof z Boskovic na Tfebové Kristofa Gerzštorfa z Molsic i buduci potomky jeho ze III kop másenskych ourokw?) rocniho a z jedno- ho korce ovsa,co mné, erbóm mym ze dvoru v Rovenském vydáváno býti mělo, propouštím a jemu to osvobozené ve dcky zemské vkládám, toliko sobě a erbóm svým na tom dvofe s jeho příslušenstvím panství a vrchnost pozůstavujíce. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad Náměště, Biskupstva. 52. Hynek ze Zvole na Odrách i s svými erby a budůcími potomky Hynkovi Bruntalskému z Vrbna na Klimkovicích, jeho erbóm a budúcím potomkóm své vlastní zboží a dědicství žádnému nezávadné, totiž tvrz a městečko Náměšt a ves Biskupstvo s dvorem, s lesy, s lukami, s rolimi oranymi i neoranymi, s pastvami, s pastvistémi, s chrastinami, s mlyny, s mlynistćmi, s slepice- mi, s vajci, s ospy, s rybniky, s rybnistémi, s pastvami i s kostelním podacím a se všemi a všelijakými oužitky a požitky malými i velikými, XIIII gr. 3) ouroku je nadepsáno nad násl. slovem. f.8v. 

Strana 295
XXIV nic tu sobě ani') erbóm svým žádného práva, panství aní kterého vlastenství nepozůstavujíce aní zachovávajíce, tak jakž sem to sám držel, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému uží- vani. A?) jestlize by mně, Hynkovi, aneb před- kóm mým to zboží svrchupsané kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a se odříkám. Vklad mlejna nad Smrzici. 33. Hynek ze Zvole a na Odrách i s svými er- by od sebe i od svých erbuov své vlastní zboží a dědicství, totižto mlýn nad Smržici a čtyři člo- věky v Studenci s tím hájem i s tím se vším pří- slušenstvím, co sem tu sám držel a užíval, a jed- noho dvořáka v Slatinkách a tři zahrady, dvě osedlé, a třetí dvořák drží i s krčmůú, s lidmi osedlými i neosedlými, což k těm dědinám od starodávna příslušelo a přísluší i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zbo- ží svrchupsané od staradávna v svých mezích a v každé zvláště záleží a již jsúů vyměřena, nic sobě aní svým erbóm, aní budúcím potomkóm práva, panství aní kterého vlastenství nezacho- vávaje, tak jak sem sám to držel, to všecko ku pravému dědicství svobodné a nezávadné Marti- novi ze Stvolové a jeho erbóm vkládám a ve dcky zemské vpisuji k jmění, držení a dědičné- mu požívaní. Vklad vsi Vilémova. 34. Hynek ze Zvole a na Odrách i s svými er- by od sebe i od svých erbuov své vlastní zboží a dědicství, totižto <ves Vilímov s kostelním po- dacím>") ves Mirotin také s kostelním poda- cím, ves Hradečná s lidmi osedlými v těch řeče- nych dédinach i s pustimi, což k těm třem dědi- nám od staradávna příslušelo a přísluší, s dvory, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištémi, s lesy, s háji, s luhy, s chrastina- mi, s lovy, s hony, s mezemi i s hranicemi, s lid- mi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky, požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybništěmi, s potoky tekúcími i ne- tekúcími, s jezery i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchu- psané od staradávna v svých mezích a v každé zvláště záleží a již jsú vyměřena, nic sobě aní svým erbóm, aní budúcím potomkóm práva, pan- ství aní kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakž sem sám to držel, to všecko ku pravému dědicství svobodné a nezávadné knězi Bernar- tovi, doktorovi, Jifikovi na Chudobini,') Janovi na Haňovicích, Zoubkóm, bratřím vlastním ze 1) Zde je přetrženo sob[ě]. 2) Následující věta je asi připsána dodatečně, soudíc dle stěsnání řádků a menší mesery mezi zápisy. 1536 295 Zdětína, a erbóm jejich vkládám a ve dcky zem- ské vpisuji k jmění, držení a dědičnému poží- vaní. Vklad vsi Dubčan a Choliny. 55. Hynek ze Zvole a na Odrách i s svými er- by od sebe i od svých erbuov své vlastní zboží a dědicství, totižto ves Dubčany s tvrziskem, pu- stimu a ves Cholinu i s pustymi vsmi Drumpa- chem a Krajidem, s lidmi osedlými v těch řeče- ných dědinách, což k těm dědinám od staradáv- na příslušelo a přísluší, s dvory, s rolí oranu i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami i s křovina- mi, s lovy, s hony, s mezemi i s hranicemi, s lid- mi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky, s požitky i se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybništěmi, s potoky tekůcími i ne- tekńcimi, s jezery i se vším plným právem, pan- stvim a příslušenstvím, jakož to zboží svrchu- psané od starodávna v svých mezích a v každé zvláště záleží a již sou vyměřena, nic sobě aní svým erbóm, aní budúcím potomkóm práva, pan- ství aní kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakž sem sam to drzel, to vSecko ku pravému®) dědicství svobodné a nezávadné Janovi Oderské- mu z Lidéřova a jeho erbóm jakožto erbu po Ja- roslavovi z Lidéřova, otci jeho zuostalém, vklá- dám a ve dcky zemské vpisuji k jmění, držení a k dědičnému požívaní. Spolek Elšky z Šerkovic. 36. Elška Šerka z Šerkovic Jindřicha, Hynka, Petra, Václava, bratří vlastní z Vitbachu, na ves Herultice, ležící blíž Ejvanovic, což tu v tej vsi mám, přijímám na pravý spolek i na to na všecko, což ještě jmíti budu. Vklad věna Margetě z Želetavy. 57. Jan Hajtmánek z Mladkova Margetě z Že- letavy, manželce své vlastní, na svém vlastním a dědičném zboží, na vsi Mladkově, ku pravému jejímu věnnému právu sto kop gr. českých vklá- dá a vpisuje. Příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. List královský na vsi Leštno a Perné. 38. My, Ludvík, z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvácký etc. král, markrabie mo- ravský, lucemburské a slezké kníže a lužický markrabie etc., ozňamujem tímto listem všem vuobec, že sme prošem od urozeného Jana Kuny z Kunstátu a na Rožnově, věrného našeho milé- ho, abychom jemu a erbóm jeho vrchnost a prá- 3) Na okraji Jan z Žerotína. 4) Tak v orig. Je to dnešní Chudobín (Litovel). 5) Následuje přetržené jmění. f.9 

Strana 296
f.9v 296 vo náše, kteréž nám jakožto') králi českému a markrabí moravskému, což ve vsech Leštné a Perné, v markrabství moravském ležících blíž Mezeříčí, nám k manství příslušelo, nač jest slo- vutný Beneš Pražma z Bílkova a na Leštné sta- teénému Jakubowi z Sarova a na Krumsiné, hof- rychtýři našemu markrabství moravského, jakož- to man náš na místě předkuov naších přísahu učiml, dědičně dáti ráčili, čehož nyní již slovut- ný | Petr, Mikuláš a Beneš Pražmové, bratří vlastní < Bílkova a na Leštné, věrní náši milí, synové nahoře psaného Beneše, v držení jsou. Kdež my, vzhlédnůce na věrné a pilné služby svrchupsaného Jana Kuny, kterýž nám činil a činiti nepřestává, jsouc naklonění milostí naší královskúů, s dobrým rozmyslem a radů věrných našich milých jakožto král český a markrabie moravský dali sme a mocí listu tohoto dáváme a náše všecko právo převozujem na již psaného Jana Kunmu a erby jeho, což jest nám koli v těch vsech a na držitelích*) těch vsí náleželo, tak, aby držitelé toho nynější i budúcí jemu, Janovi Ku- novi, a erbóm jeho tu povinnost a poddanost či- milí a povinní činiti byli z toho, což nám koli tu příslušelo, beze všeho umenšení, jakož sou nám a předkóm našim, králóm českým a markrabím moravským, činili; a v tom přikazujem hofrych- tÿfi nasemu markrabství moravského, aby na- hořepsaný Petra, Mikuláše a Beneše Pražmy již psanému Janovi Kunovi a erbóm jeho bez pro- dlívaní z povinnosti naší propustil, a oní, bratří svrchupsaní, aby jemu, Janovi Kunovi, a erbóm jeho povinnost a slib hned učinili, ten, kterýž sou nám a předkóm našim z toho, což v těch vsech nám k manství příslušelo, povinní činiti byli. Také přikazujem hajtmanu a najvyšímu ko- morníku a sudímu, nynějším i budúcím mar- krabství našeho moravského, věrným našim mi- lým, když byšte koli od toho Jana Kuny neb er- buov jeho požádání byli, abySte ten list náš ve dcky zemské vepsali a vložili, jináče toho neči- níc. A komuž by kolivěk on, Jan Kuna, to již jmenované manství chtěl dáti, odkázati neb pro- dati, že to muož učiniti bez naší, potomkuov na- šich i všech jiných lidí všelikteraké překážky jako s svým vlastním dědictví[m]. Tomu na svě- domí pečet náši královsků k listu tomuto přivě- siti jsme rozkázali. Dán na Budíně v neděli po slavným hodu Panny Marie narození léta božího tisícého pětistého devatenáctého /17. září 15101, království našich uherského a českého čtvrtého.) Relatio [illustri]ssimi domini Caroli, ducis Monsterbergensis. 1) to se opakuje a není přetrženo. 7) 17 orig. psáno nedržitelích. 8) č- je přepsáno = p- se zamýšleného pátého. 1536-1537 XXIV Tohoto vkladu ke dckám poslové dáni od pana Jana Kuny z Kunstátu, hajtmana markrabství moravského, pan Hynek z Vrbna, pan Jan z Že- rotína. Dobrá vuole na též vsi svrchupsané. 39. Já, Jan Kuna z Kunstátu a na Lukově, hajtman markrabství moravského, i s svými er- by a potomky vyznávám tímto listem obecně přede všemi nynějšími i budúcími, jakož najjas- nější kníže a pán, pan Ludvík, uherský, český, dalmatský, charvácký etc. král a markrabie mo- ravský etc., pán muoj milostivý,“) ráčil jest mně dáti na urozených vládykách Petrovi, Mikulášo- vi a Benešovi Pražmích, bratřích vlastních = Bíl- kova a na Leštné, vrchnost a právo, což JKMti na týchž bratřích Pražmích k manství markrab- ství moravského příslušelo, jakož JKMti list to všecko šíře a světleji v sobě vyslovuje a ukazuje. v kterýmžto listu JKMt povolení své dáti ráčil, komuž by mi se kolivěk zdálo a líbilo, to již jmenované manství a vrchnost, kterouž JKMt na tom manství jmíti ráčil, abych mohl dáti, od- kázati, prodati, že to budu moci učiniti bez JKMti i potomkuov TKMti i všech jiných pře- kážky jakožto své vlastní dědicství. A protož já, Jan Kuna z Kunstátu, sám od sebe, od erbuov i od budúcích potomkuov svých to všecko právo své na již psané bratří Pražmy, erby a potomky jejich | převedl sem a mocí listu tohoto převodím a dávám tak, aby oní s tím, erbové i potomci je- jich jako svým vlastním dědictvím činiti i ve dcky zemské ku pravému dědictví sobě a erbóm je i potomkóm a budúcím svým vložiti dáti mohli. Tomu na svědomí já, svrchupsaný Jan Kuna*) z Kunstátu, pečet svú vlastní k tomuto listu přivěsiti sem rozkázal. A pro širší toho vě- domost a lepší jistotu připrosil sem urozených pánů, pana Smila, pana Jindřicha, bratfí Kunv z Kunstátu a na klästere Smilheimu. pana Bedři- cha?) z Žerotína a na Stramberce a urozených a statečných rytifuo, pana Vilima z Vickova a na Cimburku, pana Pfemka z Vickova a na Prusi- novicích a urozeného vládyky pana Ctibora z Vranova a na Želeticích, že sou pečeti své na svědomí podlé mej k tomu listu přivěsiti sou dali, jenž jest psán a dán v Olomüci v stiedu po Rozeslání apostoluov léta od Krista Pána naro- zení po patnácti stech třidcátého šestého počíta- jíce [19. července 17536]. 40. La Páně 1537 při svatých Třech krá- lich /ó. ledna r537] drzán jest smóm v městě *) V orig. milistivy. 5) V orig. Kunu. 6) Bedřicha se opakuje a je podlrženo na znamení ne- platnosti. f.10 

Strana 297
f.10 v. XXIV Olomáci za üfedníkuov práva vyšího, urozených pánuov: pana Jana Kuny z Kunstátu na Luko- vě, hajtmana markrabství moravského, pana Do- beše z Boskovic na Rosicích, místo držícího, pa- na Jana z Lipého na Krumlově, najvyšího mar- šálka království českého a najvyšího komorníka markrabství moravského, pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovicích, najvy- šího sudího tého[ž] markrabství, a urozeného vládyky Matyáše z Hartunkova místo Otmara z Nepomuka, najvyšího písaře zemského, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Stanislav, biskup olomücky, a urození páni: pan Jan Osovsky z Doubravice na Hrutovicích, pan Václav z Boskovic na Letovicích, pan Puota z Ludanic na Rokytnici, pan Jan Jetřich z Bos- kovic na Třebíči, pan Jan z Valdštajna na Brt- nici!) pan Václav Haugvic z Biskupic na Bou- zově, pan Jan z Kunovic, podkomoří, na Brodě Uherském, pan Jan Šiška z Kounic na Slavko- vě; a z rytířstva: Vilím z Víckova na Cimbur- ku, Zdeněk z Švábenic na Konici, Jindřich Břez- nický z Náchoda na Dunajovicích a Petr Praž- ma z Bílkova. Vklad vsi Vicic a puol Troubek. 41. Jan Kuna z Kunstátu na Lukové, hajtman markrabství moravského, na místě Jana Pročka, pozuostalého sirotka po neboztíkovi Heraltovi z Zástřizl, i s erby jeho s radú a naučení pánuov soudcí jich Mtí a pro lepší téhož sirotka i s přá- telsků radů Pročkovi mladšímu z Zástřizl na Miloticích a erbóm jeho i budücím potomkóm jich ves Vičice s dvorem a ve vsi Troubkách, což tu sirotku náleželo, s lidmi platnými i neplatný- mi, s roli oranů i neoranú, s činžemi, s úroky, platy, poplatky, s puožitky, s duochody i se vše- lijakými užitky, kterýmiž koli jmény jmenovány mohü byti, s robotami spravedlivymi i se vším a všelijakým příslušenstvím, což tu sirotku svrchu- psanému spravedlivě náleželo a příslušelo po otci jeho, nic tu žádného práva svrchupsanému sirotku a erbóm aní potomkóm jeho nepozůsta- vuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému jejich užívaní. Vklad tvrze a vsi Radckova. 42. Kateřina z Opatova i na místě dětí svých Tasovi Podstackému z Prusinovic, erbóm jeho své vlastní zboží a dědičné, tvrz a ves Rackov, pustú ves Siwotsko, s rolí oranú i neoranû, s lid- mi platnými i neplatnými, s lukami, s pastvami, s pastvi$cemi, s vodami tekücími i netekücími, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami, s pa- !) Zde ponechal písař zbytek řádku prázdný, snad pro dalšího přísedícího. 1537 2097 hrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to zboží svrchupsané od starodávna vymezeno jest a v svých mezech a hranicích zá- leží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem to sama držala a toho požívala, nic sobě tu, dětem svým aní potomkóm práva, panství aní kterého vlastenství nepozuostavujíc aní zacho- vávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému jejich požívaní. Vklad věna Lidmile z Doloplaz. 45. Zdenék z Svábemic a na Konici Lidmile z Doloplaz, manželce své vlastní, pět set zlatých uherských na zlatě věna jejího a z lásky manžel- ské nad věno dvě stě zlatých uherských na zlatě na svém vlastním zboží a dědictví, totiž na tvrzi Konici 1 s dvorem, na puol městečka Konici, na vsech: Dczelí, Jesenici, Břistní?) na Ochozi, na puol vsi Klužníkuw) ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu a příjemčím toho věna i nad věno sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám a jmíti budu. Vklad listu královského. 44. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský a čes- ký, dalmacký, charvátský etc. král, infant v Išpa- ní, arcikníže rakouské, markrabie moravský, lu- cemburské a slezké kníže a lužický makrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme prosem od slovutného Jana z Prusinovic, věrného naše- ho milého, abychom?) jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všeliký statek svuoj, kterýž koli jmá neb jmíti bude, poručiti a jej zří- diti mohl. K jehožto prozbě naklonění souce, s dobrým rozmyslem, naším vědomím, mocí krá- lovsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svolili sme a tímto listem k tomu svolujem, vuoli náši jistů a moc plnú témuž Janovi dávajíce a toho dopouštějíce, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný, manský i zápisný, kterýž má neb jmíti bude, odkázati aneb poručiti mohl a moc měl za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk aneb kdy kolivěk zdáti a líbiti bude krom duo- chovních osob, a taky, aby mohl a moc měl sdě- lati poručníky statku svého a dítek svých, kteří se jemu užiteční zdáti a vidéti budü, a to bez nasi a budńcich našich králuov českých a mar- krabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky, však to zřídíc listem pod pečetí svů a tří neb čtyř pánů a dobrých lidí urozených pe- četmi na svědomí. | Kteréžto zřízení, dání, od- 2) Tak v orig. Jsou to dneïni Dzbel, Jesenec, Bfezsko a Klużinek (Konice). 3) aby- je opraveno z a je[mu]. f.11 

Strana 298
298 kázaní, těž i poručníkuov vzdělání statku svrchu- psaného Jana, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti jmíti, jako by to dckami zem- skými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem hajtmanu, najvyšímu komor- níku a sudímu desk zemských markrabství mo- ravského, nynějším i budúcím věrným našim milým, abyšte když kolivěk od nadepsaného Ja- na požádání budete aneb od poručníkuov jeho kšaftem a zřízení, kterýž by vo statku svém na tento list náš mocný udělal, ve dcky jej zemský 1 s listem timto vlożiti a vepsati rozkazali, jinak toho nečiníce, bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu pfivesiti sme rozkazali. Dan v Znojmć ve čtvrtek po neděli postní, jenž slove Invocavit, léta božího tisícého pětistého třidcátého pátého [18. února 1535], království našich římského pátého a jiných devátého. Ferdinandus. Vidit Johannes Pfflug de Robnsstayn, supremus regni Bohemie cancellarius. Jiřík Žabka. Mřežován a ma okraji f. 10 v. rukou Dobeše z Bosko- vic. Tento list vymazán z té příčiny, že poslové ke ckám od pana hajtmana dáni nejsú. Poručenství Jana z Prusinovic.') Vklad puol vsi Količína a Rimic. 45. Václav mladší Potstacký z Prusimovic i s svými erby Prokopovi Podstackému z Prusi- novic, bratru svému, a jeho erbóm své vlastní zboží, <totiž puol vsi Količína, jedenácte člově- ků a jeden podsedek pusty>, puol vsi Rymic, totjiź dvatceti člověků a jedno pusté poloulání jursovské s lidmi platnými i neplatnými, s platy, poplatky všelijakými, s robotami, s rolí oranů i neoranú, s řekami, s břehy, s pastvami, s past- viščemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, sklep prostřed vsi Rimic, rybník bažinný v gruntech rymic- kých ležící pod týmž rybníkem bařinným s ol- ším, z kteréhož taras na témž rybníce bařinným se dčlává Kv gruntech količínských— s vodami tekutymi i netekutymi <oujezdm roli polovici, tak jakž rozděláno jest v gruntu količínským s zahradou, s štěpnicí při dvoře količínským>, s lukou velikou za vodou Rusavou, kteréž říkají Kopanina od meze třebětické až po potok Rusa- vu a až po lidské louky") količínské zhůru, V) Zápis jeho je až v knise XXV. č. 3—4. 2) T. j. louky poddanské. 3) Ke všemu vymazání na okraji f. 11 v. Jan z Żero- tina. 1537 XXIV <druhou louku za | Rusavń při mlýně količín- f.11v. ským, třetí louku pod Oujezdskÿm rybníkem, rybník Podoujezdní při twrzi Količíně ležící, dva haltýři při témž rybníku, rybník Třtinec količín- ský, ty dva rybníky a haltéře v gruntu količín- ským ležící, olší i všelijaké dříví v rybníku No- vém od struhy tej, kterouž se voda vede do No- vého rybníka v tu stranu k mezi pravčické pod hrázi Oujezdního rybníka se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž sem to sám držel a użival,>*) nic tu sobě práva, pan- ství aní kterého vlastenství nepozuostavujíc aní zachovávajíc, než to všecko zboží se vším jeho příslušenstvím svobodné a žádnému nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému požívaní. A+) jestliže by mně, svrchupsanému Václavovi, na témž zboží vajš dotčeným po předcích mých co náleželo, to tímto vkladem mořím a toho se od- říkám. Vklad Količína. 46. Tas Podstackÿ z Prusinovic Václavovi staršímu z Prusmovic, bratru svému, i erbóm jeho své vlastní zboží a dédicstvi, tvrz Kolièin s příkopů, s valem, s přihrádkem, s dvorem, puol vsi Količínu, jedenácte člověkuov, podsedek pu- stý s mlýnem kolitinskÿm, <puol vsi Rymic, dvatceti člověkuov, s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí oranú i neoranú, s robotami, s činžemi. s platy, s oužitky i se všemi poplatky téch—“) lidí, s vodami tekutými i netekutými, s řekami. s břehy, s pastvami, s pastviščemi, tak jakž sem to sám držel a užíval, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vyměřeno jest s ou- jezdnú rolí v gruntu količínském polovici, tak jakž jest rozdělena, louku velikú u tvrze Količí- na mezi vodú Rusavú a tvrzí a altýři dvěma po[d] hrází Nového rybníka s štěpnicí mlýnsků s sta- rou loukou při též štěpnici po struhu, kterúž vo- da teče do Nového rybníka s druhé strany k lou- ce veliké po hráz Nového rybníka, louku pod rybníkem Třtěncem količínským až po cestu kroměřížsků, lúky dvě při količínském Třtěnci s každé strany jedna, rybník Nový v gruntu koli- čínském, dříví, kteréž na hrázi i pod hrází Nové- ho rybníka malé i veliké až po Rusavu v Novém rybníku: olší, dříví malé i veliké až po struhu, kterúž voda do Nového rybníka s tej strany k Třeběčicím <dva rybníky Třtěnce v gruntu rymickém ležící>") sobě i erbóm svým práva, panství aní kterého vlastenství na tom zboží 4) Následující věta je vepsána do mezery mezi vklady asi později. 5) K obojímu vymazání na okraji Jan z Žerotína. 

Strana 299
f.12 XXIV svrchupsaném nepozuostavujíc aní zachovávajíc, než to všecko zboží svrchupsané a žádnému ne- závadné ve dcky zemské vkládám, vpisuji k jich držení, jmění a dědičnému požívaní. A jestliže by mně, svrchupsanému Tasovi, na tom zboží vejš dotčeným po předcích mých co náleželo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. Vklad městečka Uherčic. 47. Dobeš a Jan, bratří vlastní Černohorští z Boskovic, Janovi z Pernštajna a na Helfnštaj- ně a erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží, žádnému nezávadné, totjiž městečko Uherčice" s jich příslušenstvím, tak jakž jest se nám kaž- dému z nás na díl podlé ceduli dílčí dostalo, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů 1 ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, hranicemi, s robota- mi, s oužitky a požitky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohü, se všemi poplatky, s vodami te- kutými i netekutými, s řekami, s břehy, s rybní- ky, s rybniščemi, s potoky, jezery, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž sou to- ho zboží svrchupsaného předkové náši a my po nich v užívaní byli, tak jakž to zboží svrchupsa- né od starodávna v svých mezech a hranicích zá- leží a vymezeno jest, nic sobě tu, erbóm aní bu- dúcím potomkóm?*) našim práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávaje, ve dcky zemské vpisujem a vkládáme k jmění, držení a dědičné- mu požívaní. 1) Jsou to dmešní Určice. Viz zde kn. XVII., č. 86 a svl. kn. XXV., č. 176. 2) Písař pův. zamýšlel zkrátit toto slovo, z toho zůsta- la nad ním slabika -ko-. 1537 299 Vklad městečka Dědic. 48. Dobeš Černohorský z Boskovic na Rosicích Janovi z Pernštajna na Helfnštajně a erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží, totjiž městečko Dě- dice, což tu mám i s kostelním podacím, ves Lho- tu se dvorem od starého hradu, ves Děchtářuov“) s pustým hradem, ves Opatovice, ves Raclavice, tak jakž jest mi se to na díle a podlé směny a smlúvy, kterůž se panem Janem Černohorským z Boskovic, bratrem svým, mám, dostalo, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s vodami te- kutými i netekutými, s jezery, mlýny, s mlýniš- Cemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s ho- rami, s doly, s dolinami a s pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakož to svrchupsané zboží od starodávna jest vyme- zeno a v svých mezech a hranicích záleží a vysa- zeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval a zvláště se všemi požitky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohli zvlášt- ními jmény jmenování býti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu svrchupsanému zboží pří- sluší, nic sobě aní svým erbóm, aní budúcím po- tomkóm práva, panství aní kterého vlastenství na tom svrchupsaném zboží“) nepozůstavuje aní zachovávaje, svobodné a nezávadné, ve dcky zemské vpisuji a vkládám k jmění, držení a dě- dičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan [z] Žerotína. 3) V orig. Dě- (e s háčkem); to opraveno z původního Dy-. Je to dnešní Rychtářov. 4%) V orig. zbožím. 

Strana 300

Strana 301
KNIHA XXV. Z LET 1538-1554

Strana 302

Strana 303
f.1 Liv. Kniha pana Jana z Zerotína.] 1. La Páné 1538 v ütery po svatym Jané [25. června 1538] držán jest sněm v městě Olo- wci při přítomnosti najjasnějšího knížete a pá- na, pana Ferdinanda, římského, uherského, čes- kého etc. krále, infanta v Hyšpaní, arciknížete rakúského a markrabí moravského, za úřední- kuov práva vyšího, urozených pánuov: pana Ja- na Kuny z Kunstátu na Lukově, hajtmana, a pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího ko- morníka, pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Je- višovic na Tavíkovicích, najvyšího sudího mar- krabství moravského a urozeného vládyku Ot- mara z Nepomuka, najvyšího písaře téhož mar- krabství na kterémž sú seděli: duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, pan Hynek z Vrbna na Náměšti, pan Albrecht z Lichtnburka na Hostimi, pan Jan Osovský z Doubravice na Hrutovicích, pan Dobeš z Boskovic na Rosicích, pan Václav z Boskovic na Letovicích, pan Zde- něk z Lomnice na Vranově, pan Jan z Lichtn- štajna na Nyklšpurku, pan Puota z Ludanic na Rokytnici, pan Jan Jetřich z Boskovic na Tře- bíči, pan Bedřich z Žerotína na Štramberce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Vi- lím z Víckova na Cimburku, hofrichtýř, Jan Kusý z Mukoděl na Bohuticích, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Zdeněk Konický z Švábenic na Moštěni- ci, Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicích. Vklad véna.?) 2. Václav Haugvic z Biskupic a na Bouzově Kateřině z Teplé Vody, manželce své, na svém vlastním dědictví, na městečku Lošticích, pat- náste set zlatých uherských ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládá a vpisu- je. A příjemčím toho věna sám se činí vším stat- kem svým, kterýž má neb míti bude. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. List mocný Jana Potstatského. 5. My, Ferdynand, z božie milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Hyšpaní, arcikníže rakúské a markrabie morav- ský, lucemburské a slezské kníže a lužický mar- 1) Zápisy, tímto počínajíc až č. 20, pak č. 22-35, 37-44, 46-55, 57-58 a konečně 81-82 psala táž ruka. Je to ona, která posledně psala v knize XX1V. zápisy č. 1-11 a j. krabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme prošem od slovutného Jana Podstatského z Prusinovic, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by vše- cek a všeliaký statek svuoj, kterýž koli má a jmieti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehož- to prozbě naklonění jsúce, s dobrým rozmyslem, s naším vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svolili jsme k tomu a tímto listem svolujem, vuoli náši jistů a moc plnú témuž Janovi dávajíce a toho dopouštějíce, aby on všecek a všeliaký statek svuoj movity i nemovitý, dědičný, manský neb zápisný, kterýž má aneb ještě jmieti bude, odkázati aneb poručiti mohl a moc jmčl za zdravého života aneb na smrtedlnej posteli, komuž se jemu kolivek zdäti a líbiti bude kromě duchovních osob, a také aby mohl a moc jměl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteříž se jemu užiteční zdáti a vi- dčti budú, a to bez naší, budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeliaké překážky, však to zřídíc listem pod svú pečetí a tří neb čtyř pánuov aneb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zří- zení, dání, odkázaní též i poručníkuov zdělání statku svrchupsaného Jana, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má motci a pevnosti míti, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem hajtmanu, najvy- ším komorníku a sudímu desk zemských mar- krabstvie moravského, nynáj$ím i budücím vér- ným našim milým, abyšte, když kolivěk od nade- psaného Jana požádáni budete aneb od poruční- kuov jeho, kšaft ten aneb zřízení, kteréž by o*) statku svém na tento list náš mocný udělal, ve dcky jej zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináče toho nečiníce bez zmatku a vše- liaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto přivěsiti jsme rozká- zali. Dán v Znojmě ve čtvrtek po neděli postní, jenž slove Invocavit, léta božího tisícího pětisté- ho třitcátého pátého /18. února 1535] a krälov- ství našich římského pátého a jiných devátého. Ferdynandus. Vidit Johannes Phlug de Robensstajn, supremus regni Bohemi[e] c[ancellari]us. Jiřík Žabka. 2) Nadpisy v této knize jsou psány rukou příslušných zápisů. 3) Za o je přetržené d. 

Strana 304
f.2 304 Tohoto vkladu poslové ke dckám däni od pana Jana Kuny z Kunstátu, hajtmana markrabstvie moravského, pan Jan z Ludanic, pan Přemek z Žerotína na Stramberce.') Poručenství Jana Potstatského.") 4. Ve jméno Boží, amen. Já, Jan Podstatský 2 Prusinovic znamenajíc, že lidem v tomto světě ho jako hodina smrti; a protož já, Jan z Pru- sinovic, nechtíc, aby jací zmatkové po smrti mé při dítěti a statku mém, kteréhož mi Pán Buoh všemohúcí z milosti své a do vuole své svaté půjčiti a přieti ráčil, býti měli, jsa zdráv na těle i na rozumu, kteréhož mi Pán Buoh z milosti své svaté poprieti®) ráčil, činím poručenstvie a zřízení toto o dítěti a statku svém. Jakož mám list od najjasnějšího kniežete a pána, pana Fer- dynanda, římského, uherského, českého etc. krá- le, infanta v Hyšpaní, arcikniežete raküského a markrabie moravského etc., JMti pána mého mi- lostivého, v kterémzto listu JKMt moc mi dáti ráčil, abych statek svuoj zfídii a zpuosobiti mohl, jakž by mi se zdálo a líbilo, jakož týž list JKMti všecko šíře a světleji v sobě zavírá a uka- zuje. Na kterýžto mocný list já, Jan Podstatský z Prusinovic činím poručenství toto o dietěti a statku svém, kterýž mám aneb ještě míti budu z daru Pána Boha všemohúciho: Najprv činím mocné poručníky dietčte a všeho statku svého urozené vládyky, pana Prokopa Podstatského z Prusinovic, bratra svého milého, pana Dalibora Onšíka z Bílkovic etc., pana Proč- ka mladšího z Zástřizl, pana Hynka Podstatcké- ho z Prusinovic, bratra svého, na takový zpuo- sob, což komu poručím aneb dám, aby se tomu všemu podlé tohoto poručenstvie mého a vuole mé dosti stalo; a již prosím a věřím pánóm po- ručníkóm, svým milým přátelóm, že se v tom tak podlé poručenstvie mého a žádosti mé zacho- vají. Item poroučím páně Prokopovým, bratra svého, synóm, strýcóm svým vlastním z Prusi- novic, totiž Jetřichovi, Bohuslavovi, Janovi, Jin- dřichovi, městečko Žeravice, ves Hruškovice, ves Horenčice se vším panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a užíval, a to na tako- vý zpuosob, aby z toho zbožie nahoře psaného vydáno bylo, což komu poručím. Item najprve dluhy, kteréž by po mně pozuostaly, aby zapla- cem byli. Item pani Barbofe z Kostelce, manžel- ce mej vlastni, aby ji też z toho zbożi bylo dano věno a nad věno tři sta zlatých na penězích ber- ných, kteréž sem k sobě její přijal a k tomu dvě stě kop groší, aby jí dáno bylo, duom v Hradišti, kterýž mám, ten jí také poroučím, a jestliže by !) Stram- je opraveno ze smýleného Stern[berce]. >) Viz pozn. €. I na str. 298. 1538 XXV zań co dluhu pozuostalo, aby z toho zbožie na- hoře psaného ten duom doplacen byl, aby ona vždy ten duom jměla zaplacený a s ním činila, jakž se jí zdáti a líbiti bude. Item též aby z toho zbožie dáno bylo Kateřině, dceři mej vlastní, ti- síc kop groší na penězích dobrých, jestliže by ji Pán Buoh k řádnému vdání přijíti dal, a při komž by kolivěk byla, do toho času, aby jí pan Prokop, bratr muoj, aneb synové jeho nahoře psaní z těch tisíce kop groší patnácie kop groší každý rok na šaty a jiné potřeby dávali. Pakliž by jí Pán Buoh smrti uchovati neráčil a vona k vdání neprišla, V“ kop gr. páné Hynkovým synóm, strýcóm mým, totiž Jetřichovi a“) Al- brechtovi dano bylo, jestliże by k letóm svým dospělým přišli, a druhých V“ kop gr. aby na | všecky bratří mé vlastní spadlo. Jestliže by Pán Buoh na páně Hynkovy syny smrt dopustiti rá- čil, než by k letóm svým dospělým přišli, těch Ve kop gr. na všecky bratří mé vlastní aby spad- ly. Též poroučím Vaškovi Tvaruožkovi, kterýž u mne s pacholetčí byl, padesát kop groší, když by k letóm svým dospělým přišel, aby jemu dá- váno bylo po desíti zlatých každý rok až do vy- plnění té summy. Též poroučím Matúšovi, písaři Zeravskému na tento čas, kterýž mi mnohé služ- by činil XXV kop gr., aby jemu dáno bylo z to- ho zboží nahoře psaného, a to na ten zpuosob, aby se to poručenství vyplnilo, jestliže by mne Pán Buoh s tohoto světa vzieti ráčil a já po sobě viece dcer anebo synuov nepozuostavil; a to so- bě též pozuostavuji, abych toto poručenství změ- [ni]ti, zrušiti, skaziti a v nic obrátiti mohl. A když by mi se zdálo a líbilo jiným poručenstvím aneb jinak svrchky všeliaké, kteréž by po mně pozuostaly [odkázati], ty poroučím panu Proko- povi a panu Hynkovi, bratřím svým £ Prusino- vic, aby z toho Kateřině, dceři mé, jestli by k řádnému vdání přišla, svadbu udělali. Tomu na svědomí a jisté zdržení já, Jan nahoře psaný, pecet svü k tomuto listu a poručenství mému přivěsiti sem dal a pro širší vědomost a lepší jistotu toho připrosil sem urozených vládyk, pa- na Bernarta Petrovského z Lilče, pana Eliáše z Srbce, pana Markvarta z Újezda, pana Václa- va Vlachovského z Vlachovic, pana Jiříka z Vla- chovic, pana Václava Vlkoského z Jikvy, Ze jsü pečeti své podlé mé k tomuto listu a porucenství mému pfivesiti dali na svědomí: sobě i erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán v Brodě Uherském léta tisícího pětistého XX'XVI [1536]. Vklad pustý vsi Svárova. 5. Jan = Hříště na Skrbení 1 s svými erby a budúcími potomky Vilímovi z Víckovaana Cim- 3) V orig. potrzieti. 3) a je nadepsáno nad moesislov. mezeros. f.2v. 

Strana 305
f.3 XXV burku, najvyšímu hofrychtíři markrabstvie mo- ravského, své vlastní zboží a dědictví, totižto ves pustú Svárov s dvorem, s rolí oranü i neora- nů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s hora- mi, S lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s užitky, požitky 1 se všemi poplatky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými 1 ne- tekutými, s jezery i se vším plným, právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakž to zboží svárovské svrchupsané v svých mezech a hranicích a v kaž- dé zvláště záleží, vyměřeno a vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým a budücím potomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezacho- vávaje ani pozuostavuje, než tak, jak sem to sám držel, to všecko ku pravému dědictví, svobodné a nezávadné, k jmění, držení i dědičnému požívaní ve dcky zemské vkládám a vpisuji; a kdež by to zbožie mně ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím. Vklad pusté vsi Svárova. 6. Vilím z Víckova na Cimburka/) najvysi hofrychtíř markrabstvie moravského, Václavovi Havränkovi z Rybiho své vlastní zboží a dědic- tví, ves pPustú Svárov s dvorem,?) s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s hony, s čižbami, s mezemi, s hra- nicemi, s užitky a puožitky i se všemi poplatky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutý- mi i netekutými, s jezery i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svárovské v svých mezích a hranicích v každé zvláště záleží, vyměřeno a vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svym a budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuostavuje, než to všecko, jakž sem to sám držel, ku pravému dědictví svobodné a nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad vsi Rudic. 7. Jan Černčický z Kácova na Kunstáté is svy- mi erby Frydrychovi 2 Kácova, synu svému, ves Rudici s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pas- tvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s doly, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovi- nami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hra- nicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ospy, s kury, s vejci, s užitky a puožitky i se všemi po- platky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robo- tami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami teku- tými i netekutými, s mlýniščemi, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zbo- ží svrchupsané od staradávna v svých mezích a 1) Tak v orig. asi ze zamýšleného z Cimburka. ?) V orig. s zdworem. 1538 305 hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani ji- ným synóm svým, ani budúcím potomkóm na tom zboží panstvie ani kterého vlastenstvie nepozuo- stavujíc ani zachovávajíc, než jakž sem to sám držel a toho požíval, to sem všecko dal a dávám ku pravému dědictví svobodné a nezávadné sám od sebe i od jiných synuov svých nadepsanému Frydrychovi, synu svému, erbóm jeho a ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému je- jich jmění a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Václav z Bo[s]kovic misto držící pana Jana z Žerotína. Odepsání a odžeknutí pana") Frydrycha z Ká- cova statku pana Jana z Kácova, otce svého: 8. Já, Frydrych z Kácova, známo činím tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří anebo čtúcí slyšeti budú, jakož sem na panu Janovi z Kácova, otci svém milém, dílu statku otcov- ského, aby mi jej dal a mne od sebe oddělil, po- žádal. Kdež týž pan otec muoj milý na takovů mü žádost s radů dobrých pánuov a přátel dal mi jest celý a dokonalý díl, tak jakž smlúva tý- miž pány a přáteli s obů stran mezi mnú a týmž panem otcem mým vydanými o takovém mém dílu šíře a světleji ukazuje a zavírá. Což sem já, svrchupsaný Frydrych, za díl svuoj celý a doko- nalý od pana | otce svého milého vděčně přijal a přijímám a slibuji tímto listem na svrchupsa- ného pana Jana, otce svého milého, ani na statek jeho, ani na bratří své, ač by Pán Buoh na otce mého milého smrt dopustiti ráčil, o mic se více nenavracovati ani z Ceho napomínati, neZ jiZ na tom, což mi od něho za díl dáno, přestávám a dosti míti chci a již pan otec muoj milý bude motci statkem svým a bratří moji puosobiti a jednati, jak se jim najlépe zdáti a líbiti bude, beze vší, mne, vrchupsaného Frydrycha, a er- buov mých překážky. Tomu na potvrzení já, svrchupsaný Frydrych, pečet svú vlastní k tomu- to zápisu s jistým imým vědomím dobrovolně sem přivěsil a pro širší toho vědomost připrosil sem urozeného pána, pana Jana Rokytského z Luda- nic etc., a urozených a statečných rytířuov, pana Vilíma z Víckova na Cimburku, najvyšího hof- rychtíře markrabstvie moravského, pana Burya- na Světlovského z Vlčnova a na Novém Svě- tlově, a urozených vládyk, pana Ctibora Drnov- ského z Drnovic etc., pana Jana ze Zdenína na Habrovanech, pana Prokopa Podstatského z Pru- sinovic, že jsú pečeti své podlé mne na svědomí k tomuto listu přivěsili sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán v městě Olomúci léta božie- ho tisícího pětistého XX XVIII ten pátek po sva- tém Prokopu /5. éervence 1536]. 3) pana je madepsámo ve zkratce nad řádkem. £3v. 

Strana 306
f.4 306 Vklad dvoru v Dolním Újezdě. 9. Jiřík Hwmma v') Dolním Újezdě i s svými potomky Květoňovi Holáškovu z Dolního Ú jez- da, manželce jeho vlastní, dětem i budücím po- tomkóm jejich dvuor svuoj vlastní v Dolním Újezdě, svobodný, dědičný a žádnému nezávad- ny, s roli oranń i neoranü, s lukami, s pastvami, s lesy, s chrastinami, s rybníčky, s řekami, s me- zemi. hranicemi i se vším jeho příslušenstvím, tak jakž ten dvuor od staradávna v svých me- zech a hranicích vysazen a vymezen jest, to všecko jak sem to sám držel a?) požíval, nic sobě tu na tom dvoře a na jeho všem příslušenství nepozuostavuje ani zachovávaje ani dětóm svým žádného vlastenstvie ani kterého práva, ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jejich jmě- ní a dědičnému užívaní. Vklad Lidéřova. 10. Anna z Lipoltovic i s svými erby Alšovi Laškovskému z Švábenic a jeho erbóm své vlast- ní zboží, totiž tvrz Lidéřov s dvorem, s lidmi. což jest jich tu ve vsi Lidéřově, kteříž k tej tvrzi příslušeli a přísluší i s rolí oranü i neorani, platy, užitky, s robotami, s rybníky, s lesy, w s lukami, s pastvami, s pastviślemi, s horami, s doly, s háji, s chrastinami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakž to zboží v svých mezích a hranicích od staradávna záleží 1 vyměřeno jest a tak, jakž jest to nebožtík Havel Chudobín s Bofic držel a mně jest se po něm dostalo, nic tu sobě ani svým erbóm a potom- kóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie ne- zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské?) vkládám a vpisuji ku pravému jejich držení, jmění a dědičnému požívaní. Vklad dílu ve vsi Buchlovicích. 11. Prokop Podstatsk$ z Prusinovic i s svými erby, mocný poručník statku po nebožtíku Ja- novi Podstatském z Prusinovic, bratru svém, pozuostalého, Václavovi staršímu Podstatskému z Prusimovic své vlastní zboží a dědictví, totiž dil svuoj lidí ve vsi Buchlovicích s puol vsi pusté Jenisovic, «ves Medlovice2^*) s lidmi platnými i neplatnymi, s vinohrady, s desátky vinnymi i s zemním a právem vinohradnym, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s platy, poplatky, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybni&Cemi. s vodami, s potoky tekutými i netekutými, s do- ly, s mezemi, s hranicemi i se všemi a všeliaký- [mi] uzitky a duochody.5) v kterýchž se koli vě- v) Před tím přetržená předložka z. 2) a je nadepsáno nad mezislov. mezerou. 3) -é je tu opraveno z původ. -ý. 4) Na okraji Jan z Žerotína. 1538 XXV cech jmenují a na tom zboží shledány býti mohů i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím i se všemi svobodami, k témuž zboží od staradávna příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zbožie od staradávna vyme- zeno a obmezeno jest a jakž sme to sami drželi a užívali, nic tu sobě ani erbóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném nepozuostavujíc ani zachovávajíc. než to všecko ve dcky zemské vkládam, vpisuji k jich držení, jmění a dědičnému užívaní. Přetrhán a na okraji Vilím Kuna na místě Jana z že- rotína. Vklad puol městečka Žeravic. 12. Václav starší Podstatský z Prusinovic Prokopovi Podstatskému z Prusinovic, bratru svému, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědic- stvie, totiž puwol městečka Žeravic s vinohrady, s desátky vinnými, zemním i se vším plným prá- vem vinohradným, ves pustú Horenčice s mlý- nem horenčickým, na kterémž jest Jan, mlynář, a což mi se tu na díle v tom svrchupsaném zboží po otci mém dostalo, s lidmi platnými a neplat- nými, s rolí oranú i neoranú, s platy, s poplatky, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky. s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami. s potoky tekutými i netekutými, s doly, s meze- mi, s hranicemi 1 se všemi a všeliakými užitky a duochody, v kterýchž se koli včcech jmenují a shledány býti mohú i se vším plným právem. panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami k tomu zboží od staradávna príslu&ejíciími. tak züplna a v celosti, jakZ to zboží od staradávna vymezeno a obmezeno jest a jak jsme to sami drželi a užívali, nic tu sobě, erbóm svým práva. panstvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném nepozuostavujic ani zachovavajic. než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich držení, jmění a dědičnému požívaní. Vklad Osvětiman. 13. Václav starsí Podstatskó z Prusinovic Prokopovi Podstatskému z Prusinovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž ves Osvě- timany s kostelním | podacím, «ves Medlovi- Ce27,9) ves pustü Jenifovice, tfi drejlinky vína, kteréž mi se z hor žeravských a z desátkuov vin- ných vydávaly, tři čtvrti vinohradu v horách že- ravských, kteréž sem držel, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s robotami, s platy, s poplatky, | s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s rybníky, s rybniščemi, s vinohrady a poplatky vinohradnými, s horami, s lesy, s háji, 5) Ndsleduje pretrzené ktlerymiz kolivck jmóny...] Viz tomu odpovídající formuli zde v č. 16. 6) Na okraji přetržené Jan z Žerotína, a pod tím na- psáno non uniat, abolicio. f.4v. 

Strana 307
f.5 XXV s chrastinami, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s doly, s mezemi, s hranicemi i se vše- mi a všeliakými užitky a duochody, v kterýchž se koli věcech jmenují a tu na tom zboží shledá- ny býti mohúů i se vším plným právem a příslu- šenstvím, s mlýny, s mlýniščemi i se všemi svo- bodami k tomu zboží od staradávna příslušející- mi, tak zúplna a v celosti, jakž to zboží svrchu- psané od staradávna vymezeno a obmezeno jest a jak sem to sám držel a požíval, nic tu sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svrchupsaném nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám, vpisuji k jich držení, jmění a dědičnému požívaní. Vklad na zámku Podstátě. 14. Mladota Podstatsk$ z Prusinovic i s svými erby Václavovi staršímu Podstatskému z Prusino- vic na Kolicíné, erbóm a budücím potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictvie, což jest mi se na zám- kw Podstáté, na přihrádku v městečku Podstátě, na předměstí podstatském a vsi: ves Rudoltovice s kostelním podacím, ves Milovany s kostelním podacím, ves Zighartice, ves Boskov s kostelním podacím, ves pustá Nové Milovany, ves pustü Heřmansko, a to všecko, což jest eni se po neboë- tiku Jetřichovi z Prusinovic, otci mém') milém, podlé cedulí dílčích na díl muoj dostalo, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü. s robotami, s platy, poplatky všeliakými, s luka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami, potoky tekutými i nete- kutými, s doly, s mezemi, s hranicemi, s lovy, s hony, s čižbami i se všemi a všeliakými užitky a duochody, v kterýchž se koli věcech jmenují a na tom zboží shledány býti mohú i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím 1 se všemi svobodami k tomu zboží od staradávna příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží vymezeno a obmezeno jest a jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenství na tom zbozi svrchupsaném ani erbóm a budücím svym nepozuostavujíc ani zachovávajic, to váecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dé- dictví, jméní a držení a déditnému pozivani. Vklad lidí v Svábenicích. 15. Martin ze Sivolové a na Drahanovicich i [s] svými erby Janovi Čertorejskému z Čertoryj na Vrchoslavicích a jeho erbóm své vlastní zbo- žie a dědictvie, totiž jedenácte člověků v Švábe- mcích, kteréž tu mám, s rolí oranú i neoranû i s tím platem | dědičným, kterýž ti lidé vydávají. 1) Nadepsáno nad přetrženým svém. 2) Následuje přetržené a a začaté p. 1538 307 se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím i s tím se vším právem, což k těm lidem přísluší, tak jakž sem já je sám držel a jich po- žíval, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím po- tomkóm na těch lidech v Švábenicích práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje, než tak, jakž sem ty lidi sám držel, to všecko ku pravému dědictví, svobodné a nezávadné vklá- dám?) a vpisuji k jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji f. 4 v. Půta z Ludanic. Vklad Kočova. 16. Vítek Lhotský ze Ptení a na Pňovicích i na místě Ladslava, Arkleba a Zdenka, bratří svých mladších nedílných, i s svými erby Joa- chymovi Rozhonovi z Kopsic?) a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictvie, tvrz a dvuor a ves Ko- čov s kostelním podacím, s lidmi platnými i ne- platnými, s řekami, s vodami tekutými i neteku- tými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlý- ništěmi, s lesy, s horami, s chrastinami, s křovi- nami, s rolí oraná'i neoranü, s lukami, s pastva- mi, s pastvi$Cemi, s pustinami, s úroky, s činže- mi i se vším jiným právem, panstvím a příslu- šenstvím, kterýmiž jmény kolivěk jmenovány a shledány býti mohů, jakž to svrchupsané zbožie v svých mezech a hranicích od staradávna zále- ží a vyměřeno jest, tak úplně, jak sem to sám držal a toho požíval, nic tu sobě ani erbóm a budúcím potomkóm svým na tom zboží žádného práva, panství a příslušenství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví, jmění, držení a dědičné- mu požívaní. Vklad dvú vsí, Lhotky a Lazník. 17. Jan Čertoryjský z Čertoryj Mikulášovi Brnickému z Brnítka a na Vícoméficich, erbóm a dědicóm jeho své vlastní zboží, totiž dvě vsi, Lhotku a Lazníky, s rolí oranů i neoraná, s lu- kami, s pastvami, s pastvištěmi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s řekami, s břehy, s mlýny, s mlýništěmi, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky, s jezery, tak jakž sem to sám držel a požíval, jakž jest mi to po Janovi z Čer- toryj, otci mém, na díl muoj přišlo, nic sobě tu nepozuostavujíc ani erbóm svým a budúcím po- tomkóm práva, panstvie ani kterého vlastenství na tom nezachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictví. A kdež by mně, svrchupsanému Janovi z Čer- toryj, ves Lazníky ve dckách svědčila, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. Mřežován a ma okraji Jan z Žerotína. 8) Tak v orig. 

Strana 308
E5v. 308 Vklad tvrze Lhoty. 18. Jindřich Havéř z Vážan i na místě bratří svých mladších nedílných Zygmunda, Jiříka, Krystofa Václavovi Závišovi Bítovskému z Sla- víkovic a na Doubravici a erbóm jeho své vlastní zbozí a dédictvie, tvrz Lhotu') se dvorem, ves, týmž jménem řečenů, ves Pateřín, ves Slavětín, ves Třemeníčko i s dvořákem | ve vsi Javoříčku s lidmi, ve vsi Hrabi, coż sem tu měl, s lukami pod Rimicemi ke Lhotě příslušejícími, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranů i neoranü, s užitky i puožitky, s robotami i s vodami teku- tými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s lukami, s trávníky, s pastvami, s past- viščemi, s doly i se vším jiným právem, pan- stvím a příslušenstvím, kterýmž se koli jménem jmenovati mohü, sobě tu, erbóm mým ani budú- cím potomkóm práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko vkládám a vpisuji do desk zemských. Vklad Stříteže. 19. Michal Bítovský z Slavíkovic a na Otosla- vicích i s svými erby knézi Bernartovi Zoubkovi ze Zdětíma, Jiříkovi a Janovi, bratřím vlastním jeho, a erbóm jich své vlastní zboží a dědictví, totiž tvrz Střítež se čtyřmi člověky usedlými i s pustinami, což k tej tvrzi od staradávna pří- slušelo a přísluší, s dvorem, s rolí oranů i ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastviscemi, s le- sy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a požitky, se všemi poplatky, s břehy, s rybníky, s rybništěmi, s potoky tekúcími i netekúcími, s jezery i se vším plným právem, panstvím, jakž to zboZie svrchupsané od staradávna v svych mezích a každé zvláště záleží a jsú vymezena, nic sobé ani svym erbóm, ani budücím potom- kóm práva, panstvie ani kterého vlastenstvie ne- zachovávajíc, tak jakž sem to sám držel, to vše- cko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jejich jmění a dědičnému užívaní. 20. Doktor Bernart, Jiřík a Jan, bratří vlastní Zoubkové ze Zdětína, i s svými erby Erhartovi Mandhwelovi z Arnhauzu a erbôm jeho své vlastní zbožie a dědictvie, totiž tvrz Střítež se čtyřmi člověky usedlými i s pustinami, což k tej tvrzi od staradávna příslušelo a přísluší, s dvo- rem) s rolí oranü i neoranü. s lukami s past- vami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s luhy, s chra- 1) Dnešní Bílá Lhota. 2) Původní tvar dvory přepsán v dvorem se zkratkou pro -m. 3) Nadpis je psán rukou předchozích zápisů; zápis však sám rukou, která psala v předchozí knize XXIV. zápisy 1538-1539 XXV stinami, s křovinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, s užitky a požitky, se všemi poplatky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekú- cimi i netekńcimi, s jezery i se vším plným prá- vem, panstvím i příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a v každé zvláště záleží a jsú vymezena, nic sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenstvie nezachovávajic. tak jakž jsme to sami drželi, to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad dvou člověků v Těmicích.*) 21. Jan z Bohuslavic i s svými erby Anizovi Onšíkovi z Bilkovic na Bilovicich a erbôm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž dva élovëky se dvěma lány rolí ve vsi Těmnicích s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s vi- nohrady, s lukami, s pastvami. s pastviicemi, s chrastinami, s doly, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a požitky k těm lidem příslu [še] jí- cím, v kterýchž se kolivěk věcech jmenovati a shledány mohly by býti, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to svrchupsané zboží od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, tak züplna a v celosti, jakž sem to sám držel a toho užíval, nic*) tu sobě práva, panství ani*) kterého vlastenství na tom zboží svrchupsaném nepozüstavuje ani zachová- vaje, než to všecko zboží svrchupsané, žádnému nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědicství, jmění, držení a dědič- nému požívaní. A jestliže by mně to svrchupsané zboží kde ve ckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 22. Amo domini 1539 v úterý po svatých Trech*) králích /7. ledna 71539] držán jest soud v městě Olom(ci skrze urozené pány: pana Jana Kunu z Kunstátu n[a] L[ukové]*) hajtmana markrabstvie moravského, pana Puotu z Ludanic na Rokytnici místo pana Jana z Zerotína a na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Jana Za- jímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovi- cích, najvyšího sudího téhož markrabstvie, a u- rozeného vládyku Otmara z Nepomuka, najvy- šího písaře zemského; na kterémž jsú seděli: duostojný v Boze otec a pán, pan Stanislav, bis- č. 12 a j. V této knize jsou jí psány také zápisy č. 36, 60 až 80 a všecky od č. 83 až do konce. Viz tamtéž. 4) Slova nic a ani tato ruka píše důsledně s -i-. 5) Počáteční n, L jsou tu drobněji nadepsána nad mesislov. mezerou. 9) Tak v orig. f.6 

Strana 309
f.6v. XXV kup olomücky, pan Hynek z Vrbna a na Ná- měšti, pan Jan Osovský z Dúbravice na Hruto- vicích, pan Václav z Boskovic a na Letovicích, pan Jan Jetřich z Boskovic a na Třebíči, pan Jan z Valdštajna na Brtnici, pan Bedřich z Žerotína na Štramberce, pan Václav Haugvic z Biskupic a na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě U- herském, podkomoří, pan Hynek Bílik z Kornic a na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic a na Slav- kově; a z vládyk: Vilím z Víckova a na Cim- burku, najvyší hofrychtíř, Zdeněk Konický z Švábenic a na Moštěnici, Petr Pražma z Bílkova a na Leštné a Jindřich Březnic[klý z Náchoda. Vejpověď o Chropyň, 23. vložená na naučení panské v tej při mezi panem Vilímem Kunú z Kunstátu na Hrád- ku s jedné a panem Václavem z Ludanic a na Chropym s strany druhé, kdež jest byla pře mezi nimi o list správní na zboží chro- pynské, že pan Václav chtěl míti list pod věč- nú správú a pan Vilím chtěl jemu list správní do desk vložení udělati. Kdež my, Hynek z Vrb- na a na Klimkovicich, Jan Zajímač z Kunstátu a na Tavikovicich, Vilim z Vickova a na Cim- burku, Přemek z Víckova a na Prusinovicich mocně tu při od svrchupsaných pánuov k sobě přijavší a pilně rozváživší a majíc naučení od soudu zemského takto mezi nimi vypoviedáme: Poněvadž smlúva trhová, o to zboží chropynské učiněná, to v sobě světle ukazuje, že pan Vilím na to zboží chropynské má list správní obyčejný udélati a ve dcky zemské vložili a pan Vilím se podvoluje tak učiniti a že chce to zboží ve dcky zemské vložiti, povinen jest tomu dosti učiniti podlé smlůvy a podvolení svého. A pan Václav od pana Vilima to zadosti přijíti má a také pan Vilím hned zde v Olomůci povinen jest od sebe a od erbuov svých panu Václavovi a erbóm jeho s hodnými rukojmiemi na statku dědičném ma- jícími list správní udělati a v moc jeho dáti. A ten list správní aby svědčil tak jako první list, kterýž pan Václav na pana Vilíma má kromě věčné správy, to má vypuštěno býti a místo toho do desk vložení státi. A když pan Vilím panu Václavovi list správní dá, povinen bude pan Vá- clav list první, kterýž na to zboží má, panu Vilí- movi vrátili. A tak při tom při všem, jakž náše mocná vejpověď v sobě ukazuje, mají se proti so- bě, jakž na ctné pány sluší, zachovati a na puoho- ny, kteříž') vo to mezi nimi byli vznikli, mají poklid dáti zapsati. Toho pro pamět my, svrchu- psaní mocní ubrmané, každé straně pod pečetmi 1) Opraveno z pův. kterýž. ?) Tak v orig. asi vlivem předchozího městě. 3) Tak v orig. 1539 309 svymi v jednostajná slova psanü vejpovéd dali jsme. Stalo se v mésté Olomüce?) v ütery před svatým Pavlem na víru obrácení léta MV. XXXII počítajíc [23. ledna 1532]. Vklad Chropně.*) 24. Vilím Kuna z Kunstátu a na Hrádku i s svými erby a budúcími potomky Václavovi z Ludanic na Chropyni, erbóm a dědicóm i bu- dúcím potomkóm jeho své vlastní zboží a dědic- tvie, totiz ves Chropyñ i s kostelním podacím. s dvorem, s rybáři, puol vsi Záříčí, ve vsi Ple- šivci s rybáři, což tu mně příslušelo, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s roli oranń i neorani, s lesy, s luhy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pludis- ky*) i s jinymi lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s vodami tekńcimi i netekńcimi, s rybniky, s rybniščemi, s řekami, s potoky, s jezery, s bře- hy rybolovnými, s robotami, s platy, s poplatky, s činžemi se všeliakými, s požitky, kterýmiž by“) koli jmény mohly jmenovány býti na těch lidech v Chropyni, v Záříčí a v Plešivci na tom panství i s všelikými hony, lovy, loviščemi i s cizbami, s mlýny, s mlýniščemi stavenými i pustými. s břehy i s jiným se vším | plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, což tu k tej vsi Chropy- ni, puol Záříčí a v Plešivci od staradávna příslu- šelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta zboží v svých mezech a hranicích od staradávna záleží a jsú vymezena, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak úplně a mocně, jakž jsú to předkové moji drželi a užívali, nic tu sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm, ani žádnému jinému člověku na té vsi Chropyni, Záříčí a v Plešivci práva žádného ani panstvie, ani kterého vlastenstvie nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko vkládám ku pravé- mu dědictví, k jmění a k dědičnému držení a u- žívaní svobodné a žádnému nezávadné. A jestli- že by ve dckách kde ty vsi svrchupsané s jich příslušenstvím mně, Vilímovi Kunovi, aneb ko- mu jinému vepsány byly, to tímto vkladem mořím. Směna Packova na Dědice. 25. My, Stanislav, z bożi milosti biskup olo- můcký etc., vyznáváme tímto listem všem vuo- bec, kdož jej uzří neb čtůce slyšeti budú, jakož jest urozený a statečný rytíř Jan z Doubravky a z Hradiště, man náš a kostela našeho olomücke- ho, věrný milý, tvrzí a městečkem Packovem a vsí Žabnem, vsí Krmelínem, vsí Novú Bělú, vsí Velikú Hrabováú, vsí Hrabuovků, se vším je- jich a všeliakým příslušenstvím směnu [s] naším 5) Druh luk. Viz i Kottův Slovník sv. VII. (Dodatky) str. 269 a 1357. 5) V orig. následuje svratné se z původně zamýšlené aktivní věty. t? 

Strana 310
f.7v. 310 vědomím na statek dědičný urozeného pána, pana Jana z Pernštajna a na Helfenštajně, učinil, ze- jména na Dědice, městečko, což tu pánu přísluší i s kostelním podacím, na ves Opatovice, ves Dechtdrov,') ves Lhotu, ves Raclavice, městečko pusté Hrádek, dvuor od starého hradu s horami i se vším jejich a všeliakým příslušenstvím, v kteréžto změně to se znamenitě dokládá, aby manstvie, v kterémž jest až posavad statek pac- kovský byl, to převedeno na městečko Dědice s jeho příslušenstvím bylo. Kdež my pilně u se- be takovú věc vážíce a z[n]ajíc býti za slušnů i nám a kostelu našemu olomúckému i potomkóm našim, biskupóm olomúckým, pro příležitost pří- jemnů a užitečnů s radú a povolením velebných kněží, kněze Bernarta Zoubka ze Zdětína, dokto- ra děkana, i vší kapitoly kostela olomńckóho, bratří našich milých, k tomu jsme přivolii a tímto listem přivolujem, aby nadepsaná tvrz a městečko Paskov, ves Žabeň, ves Krmelín, ves Nová Bělá, ves Veliká Hrabová, ves Hrabuovka se vším jejich a všeliakým příslušenstvím, man- stvie náše a kostela našeho olomúckého, ku pra- vému a svobodnému dědictví uvedeno bylo, tak- že paskovské zboží od tohoto času nahoře psaný pan Jan z Pernštajna, erbové i potomci jeho dě- dičně míti, držeti a jeho požívati mají a motci budů tím vším právem a zpuosobem, jakožto i jiní obyvatelé markrabstvie moravského svých dědičných a svobodných statkuov požívají | nyní i na budúcí časy, a to bez naší a potomkův na- šich i kostela našeho olomúckého všeliaké pře- kážky. A zase Jan z Doubravky a z Hradiště, erbové a potomci jeho z statku Dědic se vším jeho příslušenstvím, již manstvie náše a kostela našeho olomuckého, z toho povinmi budú jako i jiní manové náše právo manské podstoupit: a všecky služby i povinnosti manské nám i potom- kóm našim, biskupóm olomúckým, činiti nyní 1 potomně na budúcí časy. Tomu všemu na svědo- mí a pro lepší jistotu pečet náši kázali jsme při- věsiti k tomuto listu, jenž jest dán a psán v Olo- můúcí v sobotu na den svatého Václava léta Páně tisícího V XXXVIII /28. zäri 1538]. A my, kněz Bernart Zoubek svrchupsaný, děkan i všecka kapitola kostela olomúckého k tej změně přivolili jsme a přivolujem a chtíce tomu, aby tato změna mocná bvla, pečetí naší k tomuto listu přivěšením toho potvrzujem. Dán a psán léta a dne nahoře psaného. Vklad Paskova v dědictvie. 26. Jan < Doubravky a z Hradiště na Blan- sku i s svými erby Janovi z Pernštajna a na Helfenštajně a jeho erbóm své vlastní zbožie a 1) Dnešní Rychtářov. 2) Psáno s háčkem nad -n. 1539 XXV dědictvie, tvrz a městečko Paskov s dvorem, s kostelním podacím, ves Žabeň?) ves Novń Bó- li, ves Veliki Hrabouit, ves Mali Hrabovit, ves Krmelín, s lidmi platnými i neplatnymi. s roli oranń i neoraniu, s robotami, s užitky i se všemi poplatky, s vodami tekutými i netekutými, s ryb- níky, s rybniščemi, s mlýny, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami i se vším panstvím a příslušenstvím toho zboží paskovského, s mezemi, s hranicemi, jakž jest to zboží svrchupsané od staradávna v svých me- zech a hranicích zamezeno a v každé zvláště zá- leží, nic sobě, erbóm svým ani žádnému jinému na tom práva, panstvie ani vlastenstvie neza- chovávaje, tak jakž sem to sám držel, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pra- vému dědictví svobodné a nezávadné. Vklad podací v Králicích. 27. Barbora z Sovince, abatyše Králové klá- štera, 1 s svým konventem Janovi z Pernštajna i jeho erbóm podací své dědičné v městečku Králicích ve dcky vkládáme a vpisujeme ku pravému jmění, držení a dědičnému podávaní farafuov na tu faru. A jestliże by nam?) neb kon- ventu našemu kde to podací ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Věno paní Libuše z Lomnice. 28. Bedřich z Žerotína a na Śtramberce Ji- buší z Lommce, manželce své vlastní, k jejímu věnnému právu na svém vlastním a dědičném zboží, na dvoře a vsi Žilíně a na vsi Šanově, se vším jejich příslušenstvím puol třinácta sta kop groší českých, za kopu LX gr. a za groš VII den. bílých počítajíc na minci obecně bernej věna jejího a nad věno puol čtvrta sta kop groší čes- kých též na minci obecně bernej ve dcky zemské vkládám a vpisuji, a toho věna i nad věno pří- jemčím sám sebe činím se vším statkem svým, kterýž mám neb jmieti budu. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. Věno Margety z Doloplaz. 29. Jan z Čertoryj Margetě z Doloplaz, man- želce svej vlastní, na svém vlastním a dědičném zboží, na tvrzi, dvoře a vsi Vrchoslavicích se vším její příslušenstvím pět set zlatých uher- ských na zlatě věna jejího k jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkldddm a vpisuji, a toho věna sám sebe prijem¢im činím vším statkem svým, kterýž mám aneb jmieti budu. Vklad vsi Dobrčic na naučení panské: 30. Jan Kuna z Kunstátu a na Lukově, hajt- man markrabstvie moravského, na místě Sybilly a Mandaleny z Dobrčic, sirotků pozuostalých po Janovi z Dobrčic, i erbuov jejich na naučení pan- 3) Opraveno ze zimýleného námi. f.8 

Strana 311
f.8v. XXV ské Vítkovi z Dobrčic a jeho erbóm dědictví, statek těch sirotků, totiž ves Dobrčice, ves Vež- ky, ves Sazovice, ves pustú Tršaly, s dvory, s ro- botami spravedlivymi, s mlyny, s mlyni&cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s užit- ky, s kury, s vejci, se všemi a všeliakými poplat- ky, s rolí oranú i neoranú, s rybníky, s rybniš- čemi, s vodami tekúcími i netekúcími, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami a s jejich vším a všeliakým příslušenstvím, což k těm vsem') svrchupsaným od staradávna příslušelo a příslu- ší, také, jakž to sám nebožtík Jan z Dobrčic i já po něm na místě sirotků svrchupsaných držel sem, nic tu práva, panstvie ani kterého vlasten- stvie nahoře psaným sirotköm nepozuostavujíc ani zachovávajíc, ve dcky zemské vkládám a vpi- suji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní svobodné a žádnému nezávadné;?) a kdež by to svrchupsané zboží těm sirotkóm ve dckách svědčilo, to tímto vkladem?) mořím žádného prá- va na tom sirotkóm nepozuostavujíc. Věno Kateřiny z Nevědomí. 31. Prokop Podstatský z Prusinovic Kateřině z Nevědomí, manželce své, na svém zboží a dě- dictví vlastním, žádnému nezávadném, «a vsi Leštnej?) s jejím vším příslušenstvím, puol čtvrta sta kop groší českých širokých a XXV kop gr. českých širokých věna jejího k jejímu právu věnnému ve dcky zemské vkládá a vpisuje. Příjemčím toho věna se činím tím vším statkem svým, kterýž mám neb míti budu. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. 52. Prokop Podstatsk$ z Prusinovic Katerinu z Nevědomí, manželku svú, převodí na své vlastní a dědičné zboží, na puol vsi Rimic a na puol vsi Količína s jejich příslušenstvím a na tom na všem jí zapisuje XVIII“ kop groší a LXXV kop gr. českých na minci obecně berné v markrabství moravském sa puol tvrze a mě- stecka Evanovic,") kteréžto puol tvrze a puol mě- stecka Ejvanovic za tw swmmau prodáno jest.) Piíjeméím toho se činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmieti budu. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 55. Kateřina z Nevědomí Prokopa z Prusino- vic, manžela svého, na XVIII“ kop a na LXXV kop gr. českých na puol vsi Rimicich, na puol vsi Količíně mně zapsaných a na to všecko právo mně tu náležité přijímám na pravý a jednostaj- ný spolek. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 1) Opraveno ze zmyleného vssem. 2) Kas se stopami po sešívání zde zasahuje do mezi- slovních mezer. 3) Dnešní Líšná (Bystřice p. Host.). 4) Opraveno ze zmýleného Evanovici. 1539 311 Vklad puol tvrze Evanovic. 54. Prokop z Prusinovic a na Potstáté, Kate- řina z Nevědomí i s svými erby Benešovi Praž- movi z Bílkova na Ejvanovicích a erbóm jeho své vlastní zboží a dčdictvie, totiž puol tvrze, puol městečka Ejvanovic, tak jakž jest se podlé cedulí dílčích na díle mně, Kateřině z Nevědomí, dostalo, s robotami, s lidmi platnými i neplatný- mi, s platy i s užitky, požitky i se všemi poplat- ky, s mlynem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s vodami te- kücími i netekücími, s lesy, s háji, s chrastinami i s třetím dílem kostelním*) podacím tu v Ejva- novicích i s jiným se vším panstvím a příslušen- stvím, což k tomu zboží, totiž puol tvrzi a puol městečku svrchupsaném[u] příslušelo, přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to v sích mezích a hranicích záleží a vymezeno jest, s plným prá- vem a panstvím, jakž jsme to po rozdílu sami drželi a toho užívali, nic sobě tu na tom zboží. totiž na puol tvrzi a puol městečku Ejvanovicích a jeho příslušenství práva, panstvie ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, než to všecko?) vkládáme a vpisujem ku pravému dědictví, jmě- ní, držení a dědičnému p*")ožívaní. Věno Lidmily z Nevědomí. 35. Beneš Pražma z Bílkova na Ejvanovicích Lidmile z Nevědomí, manželce svej, na svém zboží a dědictví vlastním, žádnému nezávad- ném, na puol městečku Ejvanovicích s jeho pří- slušenstvím, což sem od Kateřiny z Nevědomí koupil II['/** kop gr. českých širokých a XXV kop gr. čelský]ch širokých věna jejího ku pra- vému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Příjemčím toho věna se či- ním tím vším statkem svým, kterýž mám neb míti budu. 36. | Páně 1539 v středu po svatém Janě [25. června 1539] držán jest soud skrze urozené pány: pana Jana Kuny z Kunstátu na Lukově, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Jana Za- jímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovi- cích, najvyšího sudího markrabství“) moravské- ho, a urozeného vládyku Otmara z Nepomuka, najvyšího písaře zemského; na kterémž sú seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Hynek z Vrbna na Náměšti, pan Jan Osovský z Doubravice na Hrutovicích, 5) Viz č. 34 této knihy. 0) Tak v orig. asi instrumentálu. 7) Viz pozn. č. 3 ke vkladu č. 21 této knihy. 8) Šikmý oválný kaz (% cm) zasahuje tu do -í. vlivem zakončení předchozího f.9 

Strana 312
f.9v. 312 pan Vácslav z Boskovic na Budécovicich, pan Zdeněk Mezeřícký z Lomnice na Vranově, pan Jan z Šternberka na Holešově, pan Jan Jetřich z Boskovic na Třebíči, pan Jan z Valdštajna na Brtnici, pan Bedřich z Žerotína na Štramberce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Hynek Bílik z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cimburku, najvyší hofrichtýř, Mi- kuláš Radkovec z Mirovic na Batelově, Zdeněk Konický z Švabenic na Moštěnici, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Jindřich Březnický z Ná- choda na Dunajovicích a Proček z Zástřizl na Miloticích. Vklad") věna Kunce z Víckova. 57. Jan z Zástřizl a na Ždánicích Kwunce z Víc- kova, manželce svej, k jejímu věnnému právu Ve“ kop gr. českých na svém vlastním dědictví, na vsi Moravanech s jejím vším příslušenstvím ve dcky zemské vkládá a vpisuje a příjemčím to- ho věna sám se činí se vším statkem svým, kte- rýž má a míti bude. Spolek Mandaleny z Nevědomí. 38. Mandalena starsi z Nevědomí Znatu z Víc- kova, manžela svého, na hrad pustý Orlov a ves Orlovice na dvuor a ves Málkovice*) s jejich pří- slušenstvím i nato na všecko, což má neb míti bude, přijímá na pravý a jednostajný spolek. Spolek Lidmily z Nevědomí. 39. Lidmila z Nevědomí Beneše Pražmu z Bíl- kova, manžela svého, na puol tvrze a půl městeč- ka Ejvanovic se vším příslušenstvím, což jest mi se na dil muoj dostalo i na to na všecko, což mám neb ještě míti budu, na pravý a jednostajny spolek přijímám. Vklad Chrudiechrom a Mladkova. 40. Jan z Mladkova i s svymi erby Krystofovi z Boskovic a na Třebové, jeho erbóm své vlastní zboží a dědictví, ves Chrudiechromy a ves Mlad- kov s dvory*) poplužnými, s roli oranü i ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastvistémi, s ho- rami, s doly,*) s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými 1 neplatnými, s ospy, s kury, s vejci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s řekami, s potoky, s břehy, s vo- dami tekutými i netekutými, s rybníky, s ryb- niščemi, s mlýny, s mlýniščemi i se vším plným*) právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané“) od staradávna v svYch?) 1) Viz pozn. č. r k zápisu č. 1 této knihy. 2) Dnešní Moravské Málkovice. 3) V orig. s zdvory. 5) s doly je napsáno nad následujícím s lesy. 1539 XXV mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než tak, jakž sem to sám držel a požíval, to všecko ve dcky vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Osvětiman. 41. Prokop Podstatský z Prusinovic, mocný poručník a nápadník statku po nebožtíku Janovi 2 Prusinovic, bratru svém, i s svými erby Matya- šovi, Janovi, Jiříkovi Ořechovským z Honbic i erbóm jejich své vlastní zboží a dědictví, totiž ves Osvětimany s kostelním podacím, ves Me- dlovice, ves pustú Jenišovice s lidmi platnými 1 neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s robotami, platy, s poplatky, s lukami, s pastvami, s past- vi&témi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlý- ništěmi, s lovy, s hony, s čižbami, s vinohrady, s poplatky vinohradními, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s doly, s mezemi, hranicemi i se všemi a všeliakými užitky a duochody, v kterýchž se koli věcech jmenují a na témž zboží shledány býti mohú i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím a se všemi svobodami k tomu zboží od staradávna příslušejícími, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od stara- dávna vyměřeno a obmezeno jest kromě strany") lesu tej,*) kteráž jest nad rybníkem Jenišovským s tej strany od Hruškovic v gruntech jemšov- ských, a tak, jakž jsme to sami drželi, užívali a požívali, nic sobě tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie na témž zboží svrchupsaném erbóm a budúcím potomkóm svým nepozuostavujíc ani práva zachovávajíc, než to všecko zboží svrchu- psané, svobodné a žádnému nezávadné, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému držení, jmění a dědičnému požívaní. Vklad puol vsi Témic. 42. Jan Sarkan z Hakoshazu a ma Bzenci i s svymi erby Anizovi Onsíkovi z Bílkovic a na Bílovicích a erbóm jeho a budücím potomkóm jejich své vlastní zboží dědičné, totiž рио! vst Těmic, puol čtrnácta člověka osedlého s lidmi platnymi i neplatnymi, s činžemi, slepicemi, s zemným, vinným, s roli oranń i neorani, s vi- nohrady, s lukami, s pastvami, s pastviitémi, s rybníky, s rvbniScemi, s lesy, s chrastinami, s potoky tekutými i netekutými, s čižbami, s lo- 5) Kas v pergamené zasahuje do těchto slov. 6) Následuje přetržené zboží. 7) V orig. stranii. 8) t- je zde prepsáno s püvod. k[teráz]. 

Strana 313
XXV vy, s doly, s vrchy,') s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a požitky, kterýmiž by jmény jme- novány býti mohly, k těm lidem příslušejícími,*) kteréž se*) kolivék jmenovati a shledány?) by mohly býti i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to svrchupsané zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, tak zúplna a v celosti, jakž sem to sám držel a toho požíval, nic tu sobě práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží svr- chupsaném nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko zboží svrchupsané nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dě- dictví, jmění, držení a požívaní. Vklad vsi Svatobořic, Nového Mistřína, vsi pusté Jifikovic. 43. Vilim Kuna z Kunstátu i s svymi erby Janovi Kunovi z Kunstátu, erbóm a potomkóm jeho své vlastní a dědičné zboží, ves Svatobořice 1 s dvorem, ves Nový Mistřín s kostelním poda- cím, ves pustů Jiříkovice, les u Lovčic ležící, kte- rýž slove Heřmanů, s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí. oranü i neoranü, s platy a poplatky, s cinżemi, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastvištěmi, s řekami, s potoky, s břehy, s ryb- níky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s le- sy, s háji, s chrastinami, s vinohrady a se vším, všeliakým příslušenstvím a užitky, kterými se koli jmeny jmenovati mohń, což k těm vsem od staradávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hra- nicemi, jakž to zboží v svých mezech všecko i každé obzvláštně leží a vymezeno jest a tak, jakž sem to sám držel a užíval, nic tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie sobě, erbóm a potom- kóm svým nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad věna paní Margetě z Ludanic. 44. Jan z Šternberka a na Holešově Margetě 2 Ludanic, manželce své, puol třinácta sta kop groší českých na minci dobrej v tomto markrab- ství berné ku pravému jejímu věnnému právu na svém vlastním a‘) dědičném zboží, na městě Holešově, se vším příslušenstvím kromě toho, coż jest manstvie knéze biskupa olomückého JMti, ve dcky zemské vkládám a vpisuji a toho věna sám se i se vším statkem svým, kterýž mám aneb míti budu, příjemčím činím. 45. L éta*) Páně 1540 při svatých Třech krá- lich [6. ledna 1540] drzán jest soud v městě Olo- 1) V orig. s svrchy. 2) V orig. příslušejícím podle tvaru lidem. 3) Tak v orig. *) a je nadepsáno nad mezislov. mezerou. 1539-1540 313 múci skrze urozeného pána, pana Václava z Bos- kovic a na Bučovicích na místě urozeného pana Jana Kuny z Kunstátu a na Lukově, hajtmana, pana Pitu z Ludanic na mistć pana Jana z Że- rotina, najvyżsiho komornika, pana Jana Zaji- mace z Kunstatu a z Jevisovic na Tavikovicich, najvyżsiho sudího markrabstvie moravského a Otmara z Nepomuka, najvyžšího písaře zemské- ho, na kterýmž jsú seděli duostojný pán, pan Stanislav, biskup olomúcký, a urození páni: pan Bedřich z Žerotína a na Štramberce, pan Václav Haugvic z Biskupic a na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, pan Hynek Bi- lík z Kornic a na Veselí; a z vládyk: Vilím z Víckova a na Cimburku, najvyžší hofrychtéř markrabstvie moravského, Mikuláš Radkovec z Mirovic na Batelově a Petr Pražma z Bílkova a na Lešné. Vklad jedenácti člověků v Švábenicích. 46. Jan Čertoryjský z Čertoryjí i s svými erby Janovi Kropáčovi staršímu z Nevědomí, erbóm a potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictvie, totiž jedenácte člověkuov v městečku Švábeni- cích, kteréž sem tu měl, s rolí oranü i neoranü i s tím platem dědičným, kterýž ti lidé vydávají, se vším plným panstvím a příslušenstvím 1 s tou čtvrtí rolí, kterůž drží Deštice, člověk panny abatyše pustiměřské v městečku Svâbenicich, kterýž platí úroku při svatém Jiří šestnáste groší a*) při svatém Václavě tolikéž a jedmu slepici a XV vajec i s tím se vším právem, což k těm li- dem přísluší a se všeliakými puožitky, jakž se koli jmenovati mohń, tak jakż sem ja je sam drżel a požíval, nic sobě ani erbóm svým a budůcím po- tomkóm na těch lidech v Švábenicích práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie nezachovávaje, než tak, jakž sem ty lidi sám držel, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a k dědičnému požívaní. Vklad hory vinohradní v horách popických. 47. Jřík z Zástřizl a na Morkovicích i s svý- mi erby Janovi Kropáčovi staršímu z Nevědomí a na Litenčicích a jeho erbóm své vlastní zboží a dědictví, totiž horu starú vinohradnú desáteč- mi, ležící v hoře popickej i s tím gruntem a do- mem, na kterémz jest horny ve vsi Popicich, kterýž mně jest a panu Janovi Kropáčovi spo- lečně a dědičně náležel v tejž hoře starej popickej příslušející, a to všecko, což jsú tu předkové moji k Morkovicím od staradávna drželi a já po nich spuolu s urozeným a statečným rytířem, panem Janem Kropáčem starším z Nevědomí 5) Zápisy č. 45, 56 a 59 psala táž ruka. Je to třetí typ písma objevující se v této knize. 6) Zde je přetrženo o; násl. p- je přepsáno z původ. s. Písař zamýšlel napsati o s[vatém]. 

Strana 314
E11 314 na Litenčicích, tak jakž jsú to tíž předkové jeho, páni Litenčičští, s předky mými, pány Morkov- skými, drželi a požívali a my oba po nich v těch mezech a hranicích, jakž jest ta hora od stara- dávna v svých mezích a hranicích zamezena s desátkem vinným a zemním, tak jakž ta hora popická za právo má desátek a zemní dávati a spravovati od staradávna. A což jest mi tu na tej starej hoře a na tom gruntu náleželo, to všecko svobodné a nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědictví, jmční,“) držení a dčdičnému užívaní. A kdež by mně, svrchupsanému Jiříkovi, ta hora vinohrad- ná ve dckách svědčila, to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 48. Veronyka z Nevědomí Petra Pražmu z Bil- kova, manžela svého, na své vlastní a dědičné zbo- ží, na ulici Franštát, při městečku Ejvanovicich ležící. s jejím vším a všeliakým příslušenstvím, což jest podlé cedule dílčí na díl muoj přišlo, i na to na všecko, což mám i ještě míti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Vklad věna Veronyce z Nevědomí. 49. Petr Pražma z Bílkova Veronyce z Ne- vědomí, manželce své vlastní, k jejímu věnné- mu právu puol čt[v]rta sta XXV kop gr. českých, za každú kopu LX gr. širokých počítajíc, na svém vlastním a dčdičném zboží, totiž na vsi a dvofe Pernej, na vsi Vysokej, na vsi Priluku, na vsi Lhotce?) jinak Žabokrcích se vším toho dvoru a vsi příslušenstvím ve dcky zemské vklá- dá a vpisuje a toho věna činím se příjemčím sám se vším statkem svým, kterýž mám neb jmieti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic. Vklad věna Johance z Lazník. 50. Mikuláš starší z Hrádku a na Pocenicich Johance s Lazník, manželce své vlastní, k její- mu věnnému právu pět set zlatých, za každý zla- tý XXX gr. bílých a za groš sedm peněz počíta- jíc, na svém vlastním a dědičném zboží, totiž na dvoře a vsi Počemicích s tím se vším příslušen- stvím, což mně tu náleží, ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji a toho věna příjemčím sám se či- ním vším statkem svým, kterýž mám neb jmieti budu. Přetrhán a na okraji Albrecht z Boskovic. Vklad vsi Břevnovic. 51. Přemek z Víckova a na Prusinovicích, Jan mladší Obešlík z Lipoltovic, mocní otcov- ští poručníci dietek a statku po neboztíkovi Hav- loví Chudobínovi z Bořic zuostalých, Mikulášo- 1) V orig. jmniij. 2) Dnešní Lhotka nad Bečvou. 3) Tak v orig. 1540 XXV vi Brnickému z Brnicka, erbóm a potomkóm jeho vlastní zboží a dédictví svrchupsanych sirotkuov svobodné a nižádnému nezávadné, totiž ves Břev- novice s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s vodami teku- tými i netekutými, s řekami, s břehy, s křovina- mi, s platy a s požitky, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves od staradávna v svých mezech a hranicích vymezena jest, nic tu sobě ani tém sirotkóm, erbóm a potomkóm jejich práva, pan- stvie ani kterého vlastenstvie na tom zboží nepo- zuostavujíc, než to všecko se vším panstvím a pří- slušenstvím, jakž jsme to sami na místě sirot- kuov drželi a toho užívali, ve dcky zemské vklá- dáme, vypisujem?) ku pravému jmění a dědičné- mu držení a užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Hončtic a vsi pusté Chlumu. 52. Vítek z Dobrčic a na Prestavlcích i s svými erby Jindfichovi 2 Zástřizl a na Cetochovicích a erbóm jeho ves Honétice, ves pustů Chlum s vinohrady, s desátky vinnymi, dédictví své vlastní svobodné, nižádnému nezávadné, s platy, s činžemi, s poplatky, s vinohrady, kteříž k*) tej vsi spravedlivě příslušejí, s rolí oranú i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybništěmi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s vrchy, S doly, s mezemi, s hranicemi, s robotami spra- vedlivými, tak jakž to zboží svrchupsané od sta- radávna v svých mezích a hranicích vyměřeno a vymezeno jest, se vším plným právem, pan- stvím, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic tu sobě žádného práva, panstvie ani kterého vla- stenstvie nepozuostavujíc ani zachovávajíc ani erbóm svým, než to všecko smént, za ves Ríkovi- ce ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad tvrze Ořechové u Brodu. 53, Bartoš z Čachtic i na místě Jiříka, bratra svého, i s svými erby Matyášovi, Janovi, Jříkovi. bratřím z Homnbic, své vlastní a dědičné zboží. totiž tvrz a ves Ořechové a pustú ves Loštice se vším příslušenstvím, s lidmi purkrechtnímui, s podsedky s platnými i neplatnými, s činžemi, s úroky, s požitky, poplatky, s rolí oranú i ne- oranü, s robotami, s puštinami, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s lesy, s doubravami, s lukami i s kostelním podacím i se vším jiným právem a panstvím i příslušenstvím, což koli k tomu od staradávna příslušelo i nyní přísluší a jakž od staradávna v svých mezích a hranicích záleží,“) % k je opraveno z pův. předložkového v. 5) záleží je nadepsáno nad následujícím jakž. 

Strana 315
f.12 XXV jakž jsme to sami drželi, nic sobě ani erbóm svym i budńcim potomkóm tu práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávajíc ani po- zuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vklá- dáme a vpisujem k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Tento vklad jest na dobrú vuoli od Zygmunda z Vlachovic vložen. 54. My, Ferdynand, z bożie milosti fimsky král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatsky, charvatsky etc. král, infant v Hyšpaní, arcikníže rakúský a markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem, že jsme prosem od urozenóho Jana z Pernstajna a na Helfenštajně a velebné Kateřiny, převoryše, i všeho konventu kláštera svaté Kateřiny v Olomů- ci, věrných našich milých, abychom jim dvú smluv, kteréž jsú mezi nimi o některé grunty skrze dolepsané osoby v smlúvě postavené, věr- né náše milé, učiněné, potvrditi ráčili. Kteréžto smlúvy mezi nimi takto slovo od slova zní a uka- zují: Léta Páně tisícího pětistého třitcátého šesté- ho v úterý po památce svatého Víta [20. června 1536] stala jse jest smlúva dobrovolná, celá a do- konalá mezi urozeným pánem, panem Janem z Pernštajna a na Helfenštajně s jedné a velebnů pannů Kateřinúů, převoryší kláštera svaté Kate- řiny v Olomůci, a konventem jejím s strany dru- hć nami, Vilimem Kunń z Kunstótu a na Hród- ku, Janem ze Zdenina a na Habrovanech, pro- stFedniky od obń stran vydanymi, a Václavem Haugvicem z Biskupic a na Bouzově, Zdenkem Komckým z Švábemic a na Konici, Mikulášem Čechem z Hrádku a na Počemicích, Michalem Bítovským z Slavíkovic a na Otoslavicích, přá- teli od obü stran svrchupsaných, nahoře psaným pánóm prostředníkóm přidanými, a to taková: jakož za prvních pánuov májetínských i též za pana Jana z Pernštajna stav nade vsí Brodkem se dělal prací a nákladem pánuov majetínských a tím stavem voda se hnala na rybníky staré majetín- ské přes grunty lidí brodeckých s povolením prv- ní panny převoryše a konventu kláštera svrchu- psaného a nětco se vody pouštělo tokem starým do vsi Brodku ku potřebě těch lidí, ale když jest pán z Pernštajna rybník nový pod Majetínem dě- lati a tím rybnikem rybníky staré majetínské za- topiti chtěl, znaje, že jest první struha, kterúž se ta voda na rybníky hnala, úzká a že jí málo vody jíti muože, než když se ta voda zvodní, že jse mimo tu příkopu voda vylívá a lidem brodeckým v rolích a na obilí škodu dělá, žádal jest svrchu- psané panny fpłevoryśe a konventu kláštera 1) Následuje přetržené předložkové k. 1540 315 svrchupsaného, aby jemu povoleni dali a dopu- stili, aby v gruntech brodeckých nákladem a prací svú širší struhu, počnůc od toho stavu až k ryb- níku novému dělati mohl, aby jí volně voda šla a lidem brodeckým v rolí a lukách škody nedělala, poddávajíce se, že tejž panně převoryši a kon- ventu jejímu i lidem jejich brodeckým to?) grun- ty i jinak slušně oddati i za to dosti učiniti chce. Kdež svrchupsaná panna převoryše i s konven- tem svým znajíc přátelsků žádost a slušné pod- dávaní svrchupsaného pána z Pernštajna s povo- lením urozeného pána, pana Jindficha Kuny z Kunstátu a na klášteře Smilhajmu, | kteréhož sobě za pána svého opravního vzali, k rozšíření a dělání tej struhy v gruntech svých brodeckých povolení jest dala; a tak ta struha počnůc od stavu až k rybníku rozšířena a udělána jest a svrchupsaná panna Gfřevoryše i s konventem svým žádá, aby za takové povolení jejich a což se jest!) rozšířením tej struhy lidem jejich bro- deckým gruntu odjalo a škody učinilo: Najprvé, [aby] lidem jejím polovici vody od stavu tokem starým do Brodku se pouštělo. Druhé, aby pán z Pernštajna ty všecky grunty své, kteréž leží s tej strany Brodku za příkopů až po lávku dub- skou, jim a lidem jejím brodeckým dědičně na časy potomní pustil k jejich užívaní a dědičnému držení. Třetí, aby panně převoryši a konventu jejímu při každém spouštění toho rybníka de- set kop kapruov a dvě kopě štik dobrých a k to- mu dvanácte kop gr. českých každý rok platu ročního od něho zapsáno a vydáváno bylo i na časy potomní. Čtvrté, aby mostek přes tu struhu v nově udělanů pán z Pernštajna prací a nákla- dem svým dělati dal nyní i na časy budúcí. Páté, jestliže by se cesty, kteréž od staradávna bvly, tú struhü kazily, ty pán z Pernštajna a budúcí páni majetínští nákladem svým opravovati dali. Šesté, aby lidé brodečtí v tej příkopě ryby svobodně la- pati mohli bez překážky páně z Pernštajna i po- tomkuov jeho, pánuov majetínských. Sedmé, aby to pán z Pernštajna tak opatřiti dal, když by ten rybník nový majetínský se spouštěl, aby se tou vodou, kteráž trubami půjde, lidem brodeckým v lesích a na gruntech jejich škoda nedála. Kdež my, nahoře psaní prostředníci a přátelé, od obú stran vydaní, vyslyšíc žádost svrchupsané panny převoryše a konventu jejího, lidí brodec- kých i také poddávaní páně z Pernštajna, co by jim za to učiniti chtěl, a to všecko pilně u sebe rozvážíc, s jich obapolně dobrú vuolí a na nás mocné přestání takto mezi ními*) vypoviedáme: Najprvé, aby pán z Pernštajna a budůcí páni ma- jetínští ten stav tu v tom místě, kdež nyní jest. prací a nákladem svým dělati a opravovati dak, 2) T. j. škodu. 3) Tak v orig. 

Strana 316
f.13 316 kolikrát by toho potřebí bylo a k opravě toho stavu aby zemi brali v gruntech lidí brodeckých tu, kdež jim od nás ukázáno a vyměřeno bude a nikdyz jinde. Item tím stavem aby lidem brodec- kým voda tokem starým do vsi puščena byla tak mnoho, což jí tou trubou, kteráž se od nás vlo- Ziti káze, postaciti bude motci. A kdyZ by se ta trouba porušila aneb shnila, jmá pán z Pernátaj- na i budûci pâni majetinsti jinû troubu tak siro- kü a vysokou, jako tato od nás položena bude, na to místo dáti vloZiti na ten ham,') jako první le- Zela, svym nákladem a prací tak, aby voda tudy do Brodku jíti mohla bez překážky a hyndrování. Item tu strulu, kterüZ?) od toho stavu | k rybní- ku voda se vede, pán z Pernštajna i budúcí pání anajetínstí bud sobé motci dáti cíditi a opravo- vati, pokudž potřeba jich káže, však tej struhy více neroziifujíc mimo to, jakž nyní rozšířena jest. Item přes tu struhu pán z Pernštajna © bu- dúcí páni majetínští mají a povinní budů most dělati prací a nákladem svým tolikrát, kolikrát toho potřebí bude, aby lidé brodecstí pres ten most na rolí své svobodně jezditi mohli. Item, jestliže by se tou příkopů cesty staré kazily a bahnily, ty pán z Pernštajna a budúcí páni maje- tínští prací a nákladem svým opravovali mají tak daleko, pokudš grunt jejich jest. Item v tej příkopě lidé brodečtí ryby lapati mohú bez pře- kážky pána z Pernštajna a budúcích pánuov ma- jetínských. Než přihodilo-li by se kdy skrze ne- opatrnost aneb jakž koli, že by ryby z rybníka, násada, kteráž tam vsazena bude, tou struhü na- horu proti vodě šly, těch ryb lidé brodeètt lapati nemají, než pán z Pernštajna aneb budücí páni majetínští“) budü motci zase dáti z tej příkopy vylapati bez překážky lidí brodeckých. Item za tu škodu, kteráž se lidem brodeckým rozšířením tej struhv v gruntech jejich stala, má a povinen bu- de pan Jan z Pernštajna těm lidem všecky grunty své, kteréž má s oné strany příkopy k Brodku pustití a oddati k jich držení a dědičnému užíva- ní, tak daleko až dva provazce zdéli od trouby toho rybníka a podtud. jakž od nás zaměřeno bude, aby se v tom místě haltéři udělati mohli, však proto přes ty grunty až do puol provazce pod hrází pánu z Pernštajna a budúcím pánóm majetínským má cesta svobodná puščena býti tak, aby se ryby od rybníka aneb tarasy a jiné potře- by k rybníku tudy svobodně voziti mohly bez překážky lidí brodeckých. Item pod trubami, ku- dy se ten rybník spouštěti má, pán z Pernštajna i budúcí páni majetínští mají dáti struhy zdělati tak široké, aby jimi voda odpadovati mohla a li- 1) Kůl, k sadržení vody do mannův Slovník 1. str. 653.) ?) Psáno kteráž. semé vbíjený. (Viz Iung- 1540 XXV dem brodeckým v lesích a na gruntech jejich Skodu netinila; a lidé brodečtí nynější i budúcí mají a povinní budú dopustiti těch struh v grun- tech svých rozsifovati a opravovati, pokudž toho potřeba káže. Item za povolení a dopuščení jse rozšiřovati tej struhy, kteréž jest svrchupsaná panna převoryše s konventem svým na žádost jeho a jemu k užitku činila, má a povinen bude svrchupsaný pán z Pernštajna a budúcí pání ma- jetínští svrchupsanej panně převoryši a konventu jejímu, nvnějším i budůcím při každém spouštění téhož rybníka pět kop kapruov dobrých najpřed- nějších vydávati, a nezdálo-li by se kdy panně převoryši a konventu jejímu, nynějším i budúcím těch rvb, kteréž by se jim dávaly, vzieti, má a povinen bude svrchupsaný pán z Pernštajna a budúcí páni majetínští jim za ty ryby penieze dáti, za každů kopu tolik, po čem se kopa kapruov najpřednějších a najvětších při tom spouštění to- ho rvbnika dävati bude, a to beze vsi odpornosti a zadržování všeliakého. | Jestliže by se kdy při- trefilo, že by při kterém spuščení toho rybníka panně převoryší a konventu jejímu, nynějším 1 budücím od svrchupsaného pána z Pernštajna a budücich pánuov majetínskych ta summa kapruov aneb peněz nevydávala a zadržela, povinní budí panně převoryši a konventu jejímu, nynějším i budúcím dvojnásob ryb, totiž deset kop kapruov předních aneb za tolikéž peněz za každů kopu. jakž se svrchu píše, hned při druhém spuštění dáti a vyplniti, a to tolikrát, kolikrát by se jim tu summu ryb aneb peněz zadržeti přihodilo. Než toho platu, kterýž se podlé předešlé smlúvy od pánů majetínských panně pfevorysi s konven- tem jejím za svedení mlýna a s Chřepiny vydá- val a napotom vydávati měl, od tohoto času pán z Pernéstajna a budûci páni majetíniti webudii povinní vice vydávati. ltem svrchupsany pán z Pernétajna téZ 1 panna prevoryse s konventem svým mají toho u krále JMti hledati a při JMti jednati, aby JMtK k tejto smlúvě jich a vejpo- vědi naší povolení své dáti a jí listem svým po- tvrditi ráčil, a když by takové potvrzení od JKMti zjednáno bylo, má tato smlüva jich dobro- volná a vejpovéd náše mocná i s tím potvrzením od krále JMti na to vyšlým ve dcky zemské prací a nákladem svrchupsaného pána z Pernštajna vložena a vepsána býti. A co se nahoře píše, to má od svrchupsaného pana Jana z Pernštajna, též od svrchupsané panny pfevorys$e a konventu') jejího a budücích pánuov majetínskych a prevo- ryší i s konventem kláštera svrchupsaného věrně, právě, křesťansky, heze všeho přerušení držáno a 3) Toto slovo je místě vyškrabaného z Pernstajna. 4) Zamýšlený výraz i s konventem opraven v tento. napsáno na f.13v. 

Strana 317
1.14 XXV zachováno býti má na všem i na díle. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu my, nahořepsaní pro- středníci a přátelé od obů stran vydaní své vlast- ní pečeti k jich dobrovolné smlúvě a vejpovědi naší mocnej přivěsiti jsme dali, a každý straně od nás jedna na pargameně dána jest. Stalo se ve vsi Brodku léta a dne nahoře psaného. Léta Páně 1538 v pátek po svatém Janě, křti- teli Bozím /28. června 1538], v mčsté Olomúci stala se smlúva dobrovolná, celá a dokonalá mezi nami, Janem s Pernstajna a na Helfenštajnč s strany jedné a Kateřinú, převoryší, i vším kon- ventem kláštera svaté Kateřiny v Olomúcí s stra- ny druhé, a to taková, jakož jsú od staradávna lidé brodečtí pánóm tovačovským i mně roboto- vali dva dni žetím k zámku Tovatovu, kdeż jest o to i O jiné ruoznice mezi mnú, Janem z Pern- Stajna, a pannń Katefinu, prevoryśi, i konven- tem jejím i puohon byl vzniki, o ktereż jest na mocné přestání mezi námi konec vejpovědí se stal léta Páně 1536 ve čtvrtek den sv. Margety /13. Cervence 1536]. též také mezi námi léta Páně 1536 ten úterý po svatém | Vítě /20. června 1536] smlúva se stala, že sem já se, svrchupsaný Jan z Pernštajna, jmenovanej panně Kateřině, převoryšíi, a konventu jejímu při každém spouště- ní rybníka majetínského pět kop kapruov dávati měl i takto jsme se o to snesli a srovnali, že já, svrchupsaný Jan, od sebe i od erbuov svých a budücích pánuov tovačovských lidi brodeckć, poddané jmenované panny Kateřiny, převoryše, a konventu jejího z té roboty dvú dní žetí: pro- pouštím, a prázdna činím nyní i na časy budücí. A já, Kateřina, převoryše, s konventem svým nahoře psaného pána z Pernštajna, erby a potom- ky JMti, pány tovačovské z toho propouštíme, aby nám nebyli povinní na časy budúcí při spou- štění rybníka majetského ani odjinud těch pěti kop kapruov vydávati. Než předešlá smlúva a vejpovéd mezi námi učiměná ve všech jiných artykulich v mocnosti své zachována od obú stran v mocnosti zachována býti má. Toho na zdržení já, svrchupsaný Jan z Pernštajna, a Ka- teřina, převoryše, s konventem svým pečeti náše vlastní k tejto dobrovolnej smlúvě přivěsiti jsme dali. Stalo se léta a dne nahoře psaného. K jichžto prozbě snaznej naklonéni jsüce a znajíc užitečné a dobré obojí strany býti, s dob- rým rozmyslem, naším jistým vědomím, motcí královsků v Čechách a jakožto markrabie mo- ravský ty dvě smlúvy ve všech jich znění, polo- žení, v punktích, klauzulích a artykulích stvrdili jsme a tímto listem mocně stvrzujem a upevňu- jem. Kteréžto smlúvy mají od nás a budúcich 1) s lovy je madepsáno; za násl. s vodami je napsáno bo druhć, ale je pretrzeno. 1540 317 králuov českých a markrabí moravských držány a zachovány býti nyní i na budúcí časy, přikazu- jíce při tom hajtmanu, najvyším komorníku a sudímu markrabstvie moravského nynějším i bu- dúůcím, věrným našim milým, když byšte od svrchupsaných Jana z Pernštajna a Kateřiny, převoryše, od svaté Kateřiny a konventu jejího požádání byli, abyšte tento list náš i s těmi smlu- vami ve dcky zemské vložili beze vší odpornosti jináč nečiníc. Tomu na svědomí pečet náši krá- lovsků k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán v Vídní v pátek po panně Mariji hromničnej léta božieho tisícého V*XXXVIIII [7. února 1539] a království našich římského devátého a jiných třináctého. Ferdinandus. Wolf de Greyg[k], supremus regni Boemi cancellarius. Poslové tohoto listu ke dckám dani od pana Jana Kuny z Kunstátu na Lukově, hajtmana, pan Zvgmund Veverský z Ludanic a pan Karel z Žerotína. 55. Přemek z Vickova a na Prusinovicich, Jan Obešlík mladší z Lipoltovic, mocni otcovsti po- ručníci dietek a statku po neboźtikovi Havlovi Chudobinovi z Bofic pozuostalych, Michalovi Bi- tovskému z Slavíkovic, erbóm jeho vlastní zboží a dědictvie svrchupsaných sirotkuov, svobodné a žádnému nezávadné, totiž tvrz, dvuor a ves Kra- kovec, ves Bohuslavice s kostelním podacím, ves Rakuovky, ves Polom, ves Luké, což tu k tvrzi Krakovci přísluší, s kostelním podacím i s tím se vším, což k tej tvrzi, dvoru a k těm vsem od staradávna příslušelo a přísluší, jakž jsme to sa- mi na místě sirotků drželi, s lidmi platnými i ne- platnými, s mlýnem, s rolí oranů i neoranü, s rybníky, s rybniščemi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s pla- ty a s poplatky, s robotami, s husmi, slepicemi, s vejci platnými, s lovy,) s vodami tekúcími i netekúcími, s mezemi a s hranicemi, tak jakž ty vsi každá z nich sama v sobě od staradávna zá- leží a vymezena jest, nic tu sobě, sirotkóm, er- bóm a potomkóm jich?) práva, panstvie ani kte- rého vlastenstvie na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko se vším panstvím a příslušenstvím ve dcky zemské vkládáme a vpi- sujem ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Jiřík Žabka. 56. Lies Páně 1540 v pátek po svatém Janě [25. června r540] držán jest soud v městě Olo- můúci skrze urozené pány: pana Krystofa z Bos- 2) jich je napsáno nad přetrženým jeho. 3) Viz pozn. č. 5 k zápisu č. 45 této knihy. f.14 v. 

Strana 318
318 kovic a na Třebové, hajtmana markrabstvie mo- ravského, pana Jana z Žerotína a na Strážnici, najvyžšího komorníka, pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovicích, najvyž- šího sudího, a urozeného vládyku Otmara z Ne- pomuka, najvyžšího písaře zemského; na kterémž jsú seděli urození páni: pan Hynek z Vrbna a na Náměšti, pan Vilím Kuna z Kunstátu a na Hrádku, pan Václav z Boskovic na Bučovicích, pan Zdeněk Mezřícký z Lomnice na Vranově, pan Jan z Šternberka a na Holešově, pan Puota z Ludanic a na Rokytnici, pan Jan Jetřich z Bos- kovic a na Třebíči, pan Jan z Valdštajna a na Brtnici, pan Bedřich z Žerotína a na Štramberce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Hynek Bilík z Kornic a na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic a na Slavkově: a z vládyk: Vi- lím z Víckova na Cimburku, Zdeněk z Švábenic na Konici, Petr Pražma z Bílkova a na Leštné a Proček z Zástřizl na Miloticích. Vklad spolku. 57. Oldřich Mládenec z Miličína Krystofa s Boskovic na Třebové, hajtmana markrabstvie moravského, na ves Plnkout s jejím příslušen- stvím i na to na všecko, což mám neb jmieti bu- bu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Rackové a tvrze. 58. Apolona z Sezenic Václavovi Obešlíkovi z Lipoltovic a erbóm jeho své vlastní zbožie a dédictvie, totiZ tvrz, dvuor a ves Racková, ves pustú Syrotsko, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvištémi, s lesy, s háji, s chrastinami, s ryb- níky, s rybniščemi, s vodami tekutými i neteku- tými, s hony, s čižbami, s hranicemi, s platy a s všeliakými poplatky a tak zúplna se vším pan- stvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsa- né v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, jakž sem to sama držela a užívala, nic tu sobě, erbóm a potomkóm svým práva, panstvie ani kterého vlastenstvie nezachovávajíc na tom zboží, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji rukou písařovou Toto jest bylo omylem vloženo a zase jest vymazáno. Vklad!) osm[i] člověkuov v Volšanech a sedmi v Dubanech. 59, Matyáš Potůček z Volšan 1 na místě bratří svých mladších nedílných i s svými erby Janovi z Pernštajna a na Helfenštejně a erbóm jeho své 1) Viz pozn. č. 5 k zápisu č. 45 této knihy. ?) Tak v orig. 3) Viz pozn. č. 3 ke vkladu č. 2r této knihy. 1540-1541 XXV vlastní dědičné, svobodné a nezávadné zboží, totiž osm člověků usedlých ve vsi Volšanech a v Du- banech sedm člověků usedlých i s mlynářem, s mezemi, hranicemi, tak úplně, jakž tíž) lidé v těch obou vsech Olšanech a Dubanech od stara- dávna vyměření") a v svejch mezech a hranicích záleží, se vším právem, panstvím a příslušen- stvím, tak jakž to sám držel a toho požíval, se všemi poplatky a požitky, kterémi*) se jmény jmenovati mohůú i se všemi jinými věcmi, což těm lidem svrchupsaným při těch vsech Volšanech a Dubanech i tudíž jemu přísluší, nic sobě ani er- bóm a budúcím potomkóm svým tu práva, pan- stvie ani vlastenství žádného nepozuostavujíc, než to všecko ku pravému dědictvie, jmění a držení ve dcky zemské vkládá a vpisuje. A kdež by mně, Matyášovi, a bratřím mým, to zboží ve dckách svědčilo, [to] tímto vkladem moříme a to- ho se odříkáme. 60. Lo Páně 1541 v pátek po svatých f.15v. Třech králích /7. ledna 1541] držán jest sněm v městě Olomúci za úředníkuov práva vyšího, urozených pánuov: pana Václava Rokytského z Ludanic na Chropyni,) hajtmana markrabství moravského, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Vilíma Kuny z Kun- státu na Hrádku na místě pana Jana Zajímače z Kunstátu, z“) Jevišovic na Tavíkovicích, naj- vyšího sudího, a urozeného vládyky Matyáše z Hartunkova, místo držící najvyšího písařství zemského, na kterémž sú seděli urození páni: pan Hynek z Vrbna na Náměšti, pan Jan z Lichtnštajna a z Nyklšpurku, pan Jan z Štern- berka na Holešově, pan Jan Jetřich z Boskovic na“%) Třebíči, pan Bedřich z Žerotína na Stram- berce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hon- čovicích, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Pavel z Žerotína na Buchlově, pan Hynek Bílik z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cimburku, najvyší hofrychtýř, Mi- kuláš Radkovec z Mirovic na Batelově, Zdeněk Konický z Švábenic na Moštěnici, Jindřich Břez- nic[k]y z Náchoda na Dunajovicích, Petr Praž- ma z Bílkova na Leštné a Proček z Zástřizl na Miloticích. Vklad vsi Hoštic. 61. Anna Kropáčka z Nevědomí Petrovi Praž- movi z Bílkova na Lešné a erbóm jeho své vlast- ní zboží a dědicství, svobodné a žádnému nezá- vadné, totiž ves Hoščice s kostelním podacím, % V orig. Chropyny. 5) z je napsáno nad mezislovní mezerou. *) na je napsáno na sotva čitelném Boz[kovic]. 

Strana 319
f.16 XXV ves Medlovice s mlejnem a s tím se vším, což k těm vsem od starodávna příslušelo a přísluší, s lidmi platnymi a neplatnymi, s rolí oranü i ne- orani, s rybniky, s rybniśćemi, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s platy, poplatky, s robotami spravedlivými, s sle- picemi, s vajci i se všemi lovy, s vodami tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ty vsi každá sama v sobě od staradávna záleží a vy- mezena jest, tak jakž sem to sama držala a poží- vala a jakž jest mi se to zboží podlé cedule dílčí na díl muoj © s těmi čtyřmi kameny loje, kteříž mi se z městečka Ejvanovic ze dvů krámů mast- ných, k dílu mému příslušejících, vydávají, do- stalo, nic tu sobě ani svým budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozůsta- vujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemský ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému jejich užívaní vkládám a vpisuji. A kdež to zboží mně ve dckách svědčí, to tímto vkladem mořím. Spolek Kateřiny z Doloplaz. 62. Kateřina Ořechovská z Doloplaz Petra Vla- chovského z Vlachovic, manžela svého, na tvrz a ves Ořechové s jejím vším příslušenstvím, což mi tu náleží, i na to na všecko, což mám neb jmíti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Vklad vsi Bzové. 63. Jan a Mikuláš, bratří vlastní Vojnové ze Bzového, i na místě Martina a Jana též ze Bzo- vého, strýcuov našich nedílných, Buwrjanovi Svět- lovskému z Vlčnova a erbóm jeho ves Bzové i s dvorem, s lidmi platnými i neplatnými i s mlý- ny, s rolí oranú i neoranú, s užitky, platy, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž ta ves i ten dvuor od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jsú vymezeny, nic sobě ani svým erbóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, tak jakž sme sami od starodávna drželi a požívali, to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme k jich pravému jmění, držení a dědičnému uží- vaní. Vklad puol vsi Řimic. 64. Václav starší Podstacký z Prusimovic Pro- kopovi z Prusimovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totižto puol vsi Řimic s lidmi platnými i neplatnými i s kostelním podacím, s robotami, s lukami, s lesy, s háji, s chrastina- mi, s rybníky, s rybnistémi, s rolí oranü i neora- 1) Psáno s lepicemi. 2) a příslušenstvím se opakuje a není přetrženo. 1541 319 ni, s pastvami, s pastviščemi, s lovy, s hony, s čižbami, s ospy, slepicemi,') s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterými se koli jmé- ny jmenují i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tomu zboží příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v sích mezech a hra- nicích záleží a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svym, ani budńcim potomkóm na tom zboží prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozůstavu- jíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad puol vsi Količína. 65. Prokop Podstacký z Prusinovic Václavovi staršímu Potstatskému z Prusinovic a erbóm je- ho své vlastní zboží a dědicství, totiž to puol vsi Kolicínu s lidmi platnými i neplatnými, s robota- mi, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s ryb- níky, s rybniščemi, s rolí oranü i neoranü, s past- vami, s pastviščemi, s lovy, s hony, s čižbami, s ospy, s slepicemi, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, | kterýmiž se koli jmény jme- nují, i se vším plným právem, panství[m] a pří- slusenstvím,?) což k tomu zboží příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svym, ani budńcim potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíce, ani zachovávajíce, než tak, jakž sem to sám držel a požíval kromě louky Kopani- ny, kteráž leží v gruntech količínských a louček dvou, kteréZ?) Tichý a Odrole drží, ležící při tejž Kopanině, ta louka Kopanina a y dvě loučky Prokopovi z Prusinovic a erbóm jeho dědičně zuostati maji. A Prokop z Prusinovic i erbové a potomci jeho cestu svobodnú přes grunty količín- ské na tu louku Kopamnu jmíti mají. To všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravé- mu jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad vsi Břestku. 66. Hynek Podstacký z Prusinovic, purkmistru a radě i vší obci nynější i budúůcí města Hradiště své vlastní zboží a dědicství, totižto Břestek, ves svů dědičnů a žádnému nezávadnů, s lidmi used- lými, platnými i neplatnými, s činžemi, s poplat- ky, s roli oranü i neoranü, s robotami, s kury, s lukami, s pastvami, s pastviSCemi, s vinohrady, S lesy, s chrastinami, s trninami, s bfehy, s hony a s lovy všelijakými, s vodami, s potoky tekutými i netekutými, s doly, s mezemi, s hranicemi, se všelijakými oužitky, požitky a duochody, [v] kterýchž se koli věcech aneb kterak kolivěk 3) Následuje pretržené držlí]. f.16 v. 

Strana 320
f.17 320 zvláštními jmény jmenovány a shledány mohly býti, i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím i se všemi svobodami k těm lidem pří- slušejícím[i], tak zouplna a v celosti, jakž ta svrchupsaná ves od staradávna v svých mezech a hranicích vymezena, okršlena a zamezena jest, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic tu sobě práva, panství ani kterého vlastenství na tej vsi svrchupsanej erbóm ani budücím potomkóm svým nepozüstavujíc ani zachovávajíc, než to všecko zboží svrchupsané ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému dědicství, jmění, drže- ní a dědičnému požívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad na vsi Ři [mi Jcích XVIII“ a LXXV kop grošuov českých. 67. Prokop Podstackń s Prusinovic Katefinu z Nevědomí, manželku svů, převodí na své vlast- ní a dědičné zboží na ves Řimuce s jejím příslu- šenstvím, na louku Kopaminu, ležící v gruntech količínských a na tom na všem jí zapisuje osm- nácte set a LXXV kop gr. českých na minci obecně berné v markrabství moravském, za kopu LX gr. a za gr. VII den. b[ílých] počítajíc, z puol tvrze a městečka Ejvanovic, kteréžto puol tvrze a městečka Ejvanovic za tu summu prodal jest. Příjemčím toho se činím vším statkem, kte- rejž mám aneb jmíti budu. Spolek Kateřiny z Nevědomí. 68. Kateřina z Nevědomí Prokopa z Prusino- vic, manžela svého, na osmnácte set a sedmdesáte pět kop gr. na vsi Řimicích a na louce Kopanině, ležící v gruntu količínským a nato na všecko, což mi tu náleží, přijímám na pravý a jednostaj- ný spolek. Vklad hradu a města Fulneka. 69. Karel z Žerotína i s svými erby Voldřicho- vi Cetrysovi z Kynšperku, římského, uherského, českého etc. krále kraječí a hajtmanu na Opavě, erbóm a dědicóm jeho své vlastní a dědičné zbo- ží, totiž hrad a město Fulnek, ves Jerlochovice, ves Stachovice, ves Kujavy, ves Žibotice)) ves Kumvald, ves Sukdol, ves Jesenice,) ves Vraż- ni) ves Pohoř, ves Kletný, ves Jestřebí, ves Vikovice;) ves Valtířovice, ves Gručovice, ves Butovice, ves Rybí, ves pustá Bolczyfy s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviś- čemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami. s kfovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, hranicemi, s lidmi platnými i ne- platnými, s dvory, robotami, s oužitky a všelija- kými poplatky a puožitky, s řekami i s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i ne- tekutými, s mlýny, s jezery 1 se vším plným prá- 1) Tak v orig. Jsou to dnešní Hladké Životice, Nč- mecký Jeseník, Dolní Vražné a Moravské Vlkovice. 1541 XXV vem, panstvím a příslušenstvím, jakž ta zboží dě- dičná od staradávna v svých mezích a hranicích jedno každé obzvláštně záleží a jsú vymezena, nic sobé, erbóm ani budücím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávajíce a nepozuostavujíc, neZ to všecko ku pra- vému jejich jmění, držení a dédicnému užívaní ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A kdež by mně aneb erbóm mým to svrchupsané zboží ve de[klách zemských svědčilo.) to tímto vkladem mořím a toho se odříkám. 70. Li. Páně 1541 v sobotu po svatém Janě [23. června r547] držán jest soud zemský v mě- stě Olomúci za úředníkuov práva vyšího, uroze- ných pánuov: pana Václava Rokytského z Luda- nic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Hynka z Vrbna na Náměšti, místo držící pana Jana Za- jímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovicích, najvyšího sudího markrabství moravského, a u- rozeného vládyky Matyáše z Hartunkova, místo držící najvyšího písaře téhož markrabství; na kterémž sou seděli urození páni: pan Vilím Ku- na z Kunstátu na Hrádku, pan Jan z Lichtn- štajna a z Nyklšpurku na Lednici, pan Václav z Boskovic na Bučovicích, pan Jan z Šternberka na Holešově, pan Bedřich z Žerotína na Novém Jičíně, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bou- zově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří markrabství moravského, pan Pavel z Žerotína na Buchlově, pan Hynek Bílik z Kor- nic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slav- kově; a z vládyk Vilím z Víckova na Cimburku. najvyší hofrychtýř téhož markrabství, Mikuláš Radkovec z Mírovic na Batelově, Zdeněk Konic- ký z Švábenic na Moštěnici, Petr Pražma z Bíl- kova na Lyštné a Proček*) z Zástřizl na Milo- ticích. Vklad tvrze a dvoru Racková. 71. Appolona z Sezenic Václavovi Obeslikovi z Lipoltovic, erbóm jeho tvrz, dvuor a ves Rac- kovou, ves pustou Syrocko,s lidmi platnými i ne- platnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, past- vami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i ne- tekutými, s hony, s čižbami, s hranicemi, s platy a všelijakými poplatky a tak zouplna se vším panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží od sta- rodávna v svých mezech a hranicích záleží a vy- mezeno jest, jakž sem to sama držela a toho uží- vala, nic tu sobě, erbóm a potomkóm svým prá- va, panství ani kterého vlastenství nezachováva- 2) Kaz zde porušil slovo. f.17v. f.18 

Strana 321
XXV jíc ani pozůstavujíc, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jejich držení, jmění a dědič- nému užívaní. List mocný královský Tasovi Podstackému. 72. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský a čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Iš- panií,') arcikníže rakouské a markrabie morav- ský, lucemburské a slezké kníže a lužický mar- krabie“) etc., osnamujem tímto listem všem, že sme proSeni jménem slovutného Tasa Podstacké- ho z Prusinovic na Količíně, věrného našeho mi- lého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž mám“) neb jmíti budu) poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto prozbě naklonění souc s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí králov- skú v Čechách svolili sme k tomu a tímto listem sovi dávajíce a toho dopouštějíc, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý, dědič- ný, manský neb zápisný, kterýž má aneb ještě jmíti bude, odkázati aneb poručiti mohl a moc měl za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk a kdy kolivěk zdáti a líbiti bude kromě duochovních osob, a také aby mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteříž se jemu užiteční zdáti a viděti budú, a to bez naší, budůcích našich králů čes- kých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky; však to zřídíc listem pod svú pečetí a tří nebo čtyř pánuov aneb dobrých uro- zených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, odkázaní, též i poručníkuov zdělání statku svrchupsaného Tasa, tak jakž se svrchu píše, to- likéž má moci a pevnosti jmíti, jako by to dcka- mi zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umen- šení. Protož přikazujeme hajtmanu, najvyšímu komorníku a sudímu desk zemských markrabství moravského, nynějším i budúůcím, věrným našim milým, abyšte, když kolivěk od nadepsaného Ta- sa požádáni budete aneb od poručníků jeho, kšaft ten a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list udělal, ve dcky jej zemské 1 s li- stem timto vloZiti a vepsati rozkazali, jinace toho nečiníce, bez zmatku a všelijaké odpornosti. To- mu na svědomí pečet náši královskúů k listu to- muto přivěsiti sme rozkázali. Dán v Znojmě ve čtvrtek po neděli postní, jenž slove Invocavit, léta božího tisícého pětistého třidcátého pátého [18. března 15357 a království našich římského pátého a jiných VIITIT?. 1) Tak v orig. ?) -ie opraveno z -ii. 1541 321 Ferdynandus. Wolfgangus Phlug de Robnsstayn. supremus regni Bohemie cancellarius. Jiřík Žabka. Poslové ke dckám od pana Václava Rokytské- ho z Ludanic, hajtmana markrabství moravského, dání k tomuto listu, pan Puotha z Ludanic, pan Bartoloměj z Žerotína. Poručenství Tasa Podstackého. 73. Ve jméno pána Krista, spasitele a vykupi- tele našeho, amen. Já, Tas Podstacký z Prusino- vic, osnamuji tímto listem přede všemi, kdež čten anebo čtúce slyšán bude, že znamenavše nebez- pečnost věku a že nic jistčího není nežli hodina smrti, nechtíc, aby po smrti mé o statek muoj, kteréhož mi Pán Buoh z milosti své svaté popříti ráčil anebo ještě popříti ráčí, jaké ruoznice, sou- dy a zmatky povstaly, umínil sem o statku svém zříditi a spuosobiti. Jakož mám list od najjasněj- šího knížete a pána, pana Ferdynanda, římského, uherského, českého etc. krále, infanta v Išpaní, arciknížete rakouského a markrabí moravského, pana mého milostivého, kterymz mi JKMt povo- lovati a moc davati radi, abych statek svuoj vseli- jaky, mohovity i nemohovity, dédiény. mansky, zápisný, kterýž koli mám aneb jmíti budu, odká- zati a poručiti mohl aneb moc měl za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž by mi se zdálo a líbilo. A protož já, nahoře psaný Tas, na takový list mocný, mně od JKMti daný, o statku svém, kterýž nyní mám aneb 1 ještě míti budu, takto puosobím a zřídím a mocně poroučím, jest- life by mi Pan Buoh se pani Appolomi z Sezenic, manželkou mou, žádných dětí dáti neráčil, tehdy všecek svuoj statek dědičný, zápisný, na hotových penězích, na svrchcích, kterými se koli jmény jmenovati muože, kterýž nyní mám aneb ještě míti budu, jo smrti své poroučím a dávám paní Appoloně z Sezenic, manželce své, tak, aby ona hned po smrti mé v ten všecek a všelijaký statek se uvázala, jej držela, užívala a s ním činila jako [s] svým vlastním a dědičným zbožím bez všeli- jaké překážky bratří mých a jiných všech lidí, kdož by k tomu statku po mně jaké právo jmíti chtěl. A jestliže by paní Apolona, manželka má, toho statku mého po smrti mé v držení a užívaní vešla a byla, má a povinna bude panu Václavovi, mladšímu bratru mému, puol druhého sta kop gr. a paní Barboře z Sezenic, sestře své, sto kop gr. českých, za každů kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíc, na minci dobré, obecné v markrabství moravském berné, dáti a vyplniti, a to ve dvú letech pofád zbčhlých po smrti mé. A jestliže by již tak podlé mého tohoto poručenství 3) Tak v orig. místo má a bude. 

Strana 322
f.19 322 paní Barboře z Sezenic, manželce páně Václavo- vě, od paní Apolony, manželky mé, ta summa I“ kop gr. dána a vyplněna byla, a pan Václav, bratr muoj, těch sto kop gr. chtěl ku potřebě své vzíti, má a povinen bude jí tu sumu ujistití podlé řádu a obyčeje markrabství moravského, jak se paním a jiným manželkám nadvěno sumy jistí, a paní Barbora bude moci tu sumu sto kop gr. dáti a poručiti za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž se jí líbiti a zdáti bude. Item jestli- že by mi') pak Pán Buoh se paní Appolonú, man- želků mů, toliko dcery dáti ráčil, jednu nebo více, tehdy chci a poroučím, aby paní Appolona, man- želka má, ten všecek statek muoj do let jejich držela a užívala, počtu z toho žádného nečiníc a když by k letóm svým přišly, aby s nimi jeden díl rovný z statku mého měla a vzala. Paklí by mi Pán Buoh syna jednoho neb více dáti ráčil, tehdy táž paní Apolona, manželka má, mocnú po- ručnicí v statku mém všelijakém zuostati a toho všeho statku až do let siwotších užívati má jako mocná poručnice též počtu z toho žádného nečiníc. A jestliže by synové moji k letóm svým přišli a pa- ní Apolona jim statku postoupiti měla, mají a po- vinni budû ji z toho statku mého beze všech dal- ších prodlívaní a odtahuov puol druhého sta kop gr. českých na minci nade všecko věno její vy- dati, a to konečně v | polúletí po postupování jim statku mého. A chtíc, aby toto poručenství mé stálé a mocné bylo, pečet svů vlastní k tomuto li- stu přivěsiti sem dal a pro širší jistotu a vědo- most připrosil sem urozených pánuov, pana Vilí- ma Kuny z Kunstátu a na Hrádku, pana Jindři- cha Kuny z Kunstátu a na klášteře Smilhejmu, pana Jana Zajímače z Kunstátu a na Tavíkovi- cích a urozeného a statečného rytíře, pana Jana Kropáče z Nevědomí a na Litenčicích a z vládyk, pana Vítka z Dobrčic a na Přestavlcích, pana Michala Zävisi Bitovského z Slavikovic a na Otoslavicich, že sou pečeti své podlé mé k tomu- to listu přivěsiti dali sobě i erbóm svým bez ško- dy. Jenž jest dán a psán v Olomůúci ve štvrtek po památce svatých Petra a Pavla, apoštoluov bo- žích, léta Pâné IM°V®XXXV®° /1. července 1535] počítajíc. <Vklad véna pani Lidmile z Potnstajna.> Vklad a zdělání mocných poručníků od pana Hynka Bílika z Kornic. 74. Hynek Bílik z Kornic Lidmilu z Potnštaj- na, manželku svúů, do stavit jejího proměnění, Vi- líma Kunu z Kunstátu, Adama z Lommce, Bur- jana z Vlčnova, Václava Tetawra z Tetova stat- ku svého a dětí svých činím mocné otcovské po- ručníky: a jestliže by děti jeho dříve let přiroze- ných Pán Bwuoh s tohoto světa pobrati ráčil, aby 1) mi je napsáno nad přetrženým jí. 1541 XXV Lidmile, manželce jeho, z toho statku dáno bylo tisíc kop gr. českých a strýcóm jeho, Janovi, Lu- kášovi, Francovi Bílikóm, každému pět set kop groší, a ostatek statku jeho aby spadl za svrchu- psané poručníky. Než to sobě vymínil, komuž by poručil pod pečetí svú a jiných dvú nebo tří pe- četmi až do tisíce kop gr., aby nápadníci jeho dali. Vklad spolku Václava Obešlíka. 75. Václav Obešlík z Lipoltovic Alžbětu z Li- poltovic, dceru svú a syny její a vnuky své na ivrz a ves Rackov, na ves pustúů Syrocsko se vším panstvím a příslušenstvím přijímám na pravý a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad věna paní Johance z Lipého. 76. Jan z Žerotína a na Strážnici, najvyší ko- morník markrabství moravského, Johance z Li- pého, manželce své vlastní, pět tisíc kop gr. čes- kých, za každú kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíc na minci dobré, v téjto zemi ber- né, věna jejího ku pravému jejímu věnnému prá- vu na statku svém dědičném, totiž na městě Strážnici, na vsech Petrově, Sudoměřicích, Ra- dějově se vším příslušenstvím kromě desátkuov vimných, kteréž panu Bartolomeovi z Žerotína, bratru mému, podlé cedulí dílčích na díl jeho se dostaly, ve dcky zemské vkládám a vpisuji a pří- jemčím toho věna se vším statkem, kterýž mám neb jmíti budu, se činím. Vklad lidí a dvořáka v Malých Slatinkách. 77. Jan Zoubek ze Zdětína Stiborovi Drnov- skému z Drnovic a erbóm jeho lidi své dědičné, tři člověky, dvořáka a dva zahradníky ve vsi Ma- lých Slatinkách i se vším tím, což k těm dvoru a za- hradám od starodávna příslušelo a přísluší, s rolí oranû i neoranû, s lukami, pastvami, s pastviste- mi, s lesy, s háji, s křovinami, s doly, s vodami tekúcími i netekúcími, s břehy, s rybníky, s ryb- niščemi, s hony, s lovy, s čižbami, s lidmi platný- mi i neplatnými, s platy, s činžemi, s robotami, s kury, s vajci i se všelikými poplatky a duocho- dy i se všemi mezemi a hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží, se vším plným právem, pan- stvím, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic so- bě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm svým tu práva, panství ani vlastenství žádného nepo- zůstavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dě- dicství a dědičnému držení, jmění a požívaní. A kdež by to zboží komu prvé ve dckách světčilo, to tímto vkladem kazím, mořím a vniveč obracuji. Vklad vsí Chvalkovic a Nesobic. 78. Jiřík Kobík z Opatova a na Dobročkovi- cích i s svými erby Janovi IVranovskému z Vra- 

Strana 323
1.20 XXV nova a na Zeleticích, erbóm a potomkóm jeho své vlastní dědicství a zboží, ves Chvalkovice s dvo- rem a s tvrziščem a ves Nesobice a Komorov s dvory a v Chvalkovicích s kostelním podacím a puol vsi pusté Kozojedcka, s rybníky, s lesy a s háji, s chrastinami, s roli oranû i neoranû, s lu- kami, s pastvami, s pastvistemi, s potoky, s poto- činami, s vodami tekutými i netekutými, s hora- mi, s doly, s ouroky a s poplatky i se všemi užit- ky a požitky, kterýmiž ty oužitky a požitky jmé- ny jmenovány by mohly býti, s lidmi platnými 1 neplatnymi, s kury, s vajci, s lovy, s hony, s me- zemi, s hranicemi, kteréž kolivěk to zboží, svrchupsané dédicstvi v svÿch*) mezích a hrani- cích od starodávna záleží a vymezeno jest a tak, jakž sem to zboží sám držel a požíval i předkové moji, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje ani zacho- vávaje, než to všecko zboží ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, dědičnému držení a užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsí Chvalkovic a Nesobic. 79. Jan Vranovsk$ z Vranova i s svými erby Janovi Kropáčovi staršímu z Nevědomí, erbóm a potomkóm jeho své vlastní dědicství a zboží, totižto ves Nesobice, ves Chvalkovice i s kostel- ním podacím a s pustým tvrziščem a dvorem, puol vsi pusté Kozojed, ves Komárov s pustým tvrziščem a dvorem, s mlejny, s lidmi platnými i neplatnými, s šeňky vinnými, s robotami, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviš- Cemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekü- cimi i netekńcimi, s potoky, s rybniky, s rybniś- čemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakž sem to sám držel a požíval, se všemi a všelijakými požitky, jakž se koli jmenují a jmenovati mohú, se všemi jich příslušenstvím[i] a právem, jakž to svrchu- psané zboží od starodávna v svých mezech a hra- nicích vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží erbóm a po- tomkóm svým nepozuostavuje a nezachovávaje, než to všecko zboží ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, dědičnému drže- ní a užívaní. List mocny královsky Petrovi On&íkovi z Bilkovic. 80. My, Ludvík, z boží milosti uherský, český etc. král, markrabie moravský, oznamujem tímto listem všem, že jest prosil más slovutny Petr Onšík z Bílkovic a na Pohořelicích, věrný náš milý, abychom jemu list náš mocný, na kterýž by 1) И orig. chybně svého. 2) Toto slovo přesahuje obvyklý okraj. Bylo asi při- psáno dodatečně. 1541 323 o statku svém zřízení podlé vuole a zdání svého činiti mohl, dáti ráčili. K kteréžto prozbě naklo- néni souce s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto | £.20v. markrabie?) moravský svolili sme k tomu a tímto listem svolujem, povolení náše královské témuž Petrovi dávajíc, tak, aby on všecek statek svůj movitý i nemovitý na hotových penězích i na ji- ných věcech, dědičný,*) manský neb zápisný, kte- rýž má neb jmíti bude, mohl a moc měl dáti, od- kázati nebo poručiti společně nebo rozdílně za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu koli zdáti a líbiti bude kromě duchov- ních osob, a také aby mohl poručníky zdělati statku svého, kohož se jemu zdáti a líbiti bude, a to bez nasi, budicich kriluov nasich Ceskych a markrabí moravských i všech jiných lidí všeli- jaké překážky. Kteréžto dání a odkázaní neb po- ručení i také poručníkuov zdělání statku svrchu- psaného Petra Onšíka, chcme, aby tolikéž moci a pevnosti mělo, jako by to dckami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Protož přikazujeme hajtmanu, najvyšímu komorníku a sudímu mar- krabství moravského, nynějším i budicim, vér- ným našim milým, když kolivěk od svrchupsané- ho Petra neb poručníků jeho požádání budete, abyšte jemu ten kšaft i s listem tímto ve dcky zemské vložili a vepsali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši králov- skú k listu tomuto přivěsiti sme rozkázati ráčili. Dán na Budíně v neděli, kteráž slove Occuli, léta bozího patnáctistého pétmescitmého [r9. bfezna 1525], království nasich uherského a českého devátého. Ludovicus, manu propria. Poslové tohoto listu ke dckám od pana hajtma- na dani, pan Honz LichtnStajnar a pan Jan z Sternberka. Porutenstvie®) Petra Onsika. 81. Ja, Petr Onsík z Bilkovic na Pohofelicich, vyznávám tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúc slyšeti budú, jakož mám list mocný od najjasnějšího knížete pána, pana Ludvíka, uher- ského a českého etc. krále a markrabí moravské- ho, pána mého najmilostivějšího, že moha statek svuoj pozemský, dědičný i kterýž kolvěk v mar- krabstvie moravském mám i jiný všecek movitý i nemovitý dáti a poručiti mocně za zdravého ži- vota nebo na smrtedlné posteli, jakž ten list moc- ný od JKMti to v sobě šířeji obsahuje a zavíra, podlé kteréhožto mocného listu já, Petr Onšík svrchupsaný, s svým dobrým rozmyslem jsouc při dobrém rozumu a s radú přátel svých za své- 3) Z původního dědičných přetrženo -ch. 4) Viz poznámku č. 1 k zápisu č. 1 této knihy. f.21 

Strana 324
f.21 v. 324 ho zdravého života, maje doluov protiv Turkôm táhnúti, tvrz Pohořelice, ves Pohořelice, ves Ol- dřichovice, ves Komárov, městečko pusté Podhra- dí, ves pustů Penkov a Svojšice a ves pustú Da- lenky se vším k tomu příslušenstvím, jakž v sobě koli zamezeny jsú a všecek statek svuoj pozem- ský, kterýž v markrabstvie moravském mám 1 jiný movitý i nemovitý a všecky svrchky kterak koli jmenované, tímto listem a mocí listu tohoto mocně poroučím a dávám urozenému vládyce, panu Daliborovi Onšíkovi z Bílkovic, bratru mé- mu milému, tak, jestliže by mne, Petra Onšíka, pán Buoh smrti uchovati neráčil, a já toho jináče nezměnil, aby ten statek všecek pozemský i jiný svrchu jmenovaný, kterýž koli mám aneb měl bych, jemu, svrchu jmenovanýmu panu Dalibo- rovi Onsikovi z Bilkovic, bratru mému milému, byl a žádnému jinému, jemuž jej mocně tímto listem poroučím a mocí listu tohoto, tak, aby on jeho, ač by mne pán Buoh smrti uchovati neráčil, užíval a jím všeckým mocně vládl a činil, jakž by se jemu koli zdálo a líbilo, jako s svým vlastním beze všech překážek od každého. Tomu na svě- domí pečet svú vlastní k tomuto listu přivěsiti jsem dal a připrosil jsem urozených pánuov, pana Jana Kuny z Kunstátu na Rožnově, hajtmana markrabstvie moravského, pana Jindřicha z Lom- nice a na Mezříčí, pana Vilíma Mládence z Mili- čína na Šumvaldě a urozených vládyk, pana Ja- na Obešlíka z Lipultovic, pana Šťastného z Ko- rotína v Nedachlebicích a pana Albrechta Prusi- novského v Oujezdci, aby pečeti své podlé mne k listu tomuto přivěsiti dali jim a erbóm jich bez škody. Jenž jest dán a psán v Budíně v neděli, jenž slove Oculi, léta Páně tisícého pětistého pět- metcitmeho /:9. března 1525]. 82. M Páně 1542 v pondělí po svatém Janě, křtiteli Božím /26. června 1542], v mésté Olomůúci držán jest soud zemský za úředníkuov práva vyšího, urozených pánuov: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího: komorníka, pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic?) na Tavíkovicích, najvyšího sudího markrabství moravského a urozeného vládyky Matyáše z Har- tunkova, místodržící najvyšího písařství téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec, pan Jan, biskup olomúcký, a uroze- ní páni: pan Hynek z Vrbna na Náměští, pan Vilím Kuna z Kunstátu na Hrádku, pan Václav z Boskovic na Bučovicích, pan Jan z Šternberka !) Jevišovic opravil asi písař následujících sápisů v ne- správné Jevišovicích a následující předložkové n © N. 2) Viz pozn. č. 3 ke vkladu č. 21 této knihy. 1541-1542 XXV na Holešově, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Pavel z Žerotína na Buchlově, pan Hynek Bilik z Kornic; a z řitířstva: Vilím z Vickova na Cimburku, najvysi hofrichtyf mar- krabství moravského, Zdeněk Konický z Švábe- nic na Mostenici, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Proček z Zástřizl na Miloticích, Oldřich Přepický z Rychmburku na Pozořicích. Vklaď?) věna paní Kateřině z Teplé Vody. 85. Václav Haugvic z Biskupic Kateřině z Teplé Vody, manželce své, na svém vlastním dědičném zboží žádnému nezávadném, totiž na vsi Cholině se vším jejím příslušenstvím patnácte set zlatých uherských dobrých na zlatě a váze spravedlivých věna jejího a mimo to věno z lásky své, dvě stě zlatých uherských na zlatě ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad vsí Crhova na spolek. 84. Hynek Berka z Dubé a z Lipého Bohun- ku z Lommce, manželku svů, na ves Crhov s je- jím příslušenstvím a nato na všecko, což nyní mám neb jmíti budu, na pravý, jednostajný spolek přijímám. 85. Bohunka z Lomnice Hynka Berku z Dubé a z Lipého, manžela svého, na puol čtvrta sta kop gr. českých nadvëno, kterûzZ summu zapsanů mám na městečku Silperku, na vsech Březné, Bukovici, Studenkäch a na Cotkytli a na to na všecko, což nyní mám neb ještě jmíti budu, při- jímám na pravý a jednostajný spolek. Vklad věna Mariji z Limberku. 86. Václav z Boskovic Mariji z Limberku, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totiž na hradě pustém Střílkách, na městečku též Střílkách, na vsech Brankovicích, Malénkách, Kožišicích a Letošově věna jejího puol třetího tisíce kop gr. českých za I kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých“) na minci obecně berné, ve‘) dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb jmíti budu. Činění mocných poručníků. 87. Václav Tetaur z Tetova Cimim mocné otcovské poručníky dítek a statku svého, kteréž nyní jmám neb jesté jmiti budu, Vilima Kunu z Kunstátu, Adama z Lomnice, Hynka Bilika z Kormnic, z rytifstva Burjana Svetlovskeho z Vlčnova a Mamndalenu z Vlčnova, manželku svú, však tu toliko do stavu jejího proměnčění, 3) Následuje přetržené počíltajíc]. 4) Toto a další dvě slova jsou nadepsána. E.22 

Strana 325
f.22v. XXV na takový spuosob, jestliže by na mne pán Buoh prvé než na dítky mé smrt dopustiti ráčil, aby se oni hned ve všecek statek po mně pozůstalý, kterymiż se koli jmeny jmenovati muoże, jako mocni a otcovsti porućnici uvazali, jej drzeli a spravovali a jeho détóm mejm nepostupovali, lec by najstarší syn muoj, kteryZ by Ziv zuostal, dvatceti let stáří byl, a jestliže by děti mé všecky pán Buoh s tohoto světa prvé než by jim ten sta- tek od poručníků | mejch v moc jich postúpen byl, pojíti ráčil, tehdy ten všecek statek po mně pozuostalý pozemský, na svrchcích, na penězích hotových neb jakými se koli jmény jmenovati muož, na všecky poručníky mé svrchupsané, kte- HZ by v živnosti byli, připadnúti má. Však toto sobě vymieňuji. komuš bych s toho statku do tří tisíc kop gr. českých listem pod pečetí svú a tfí neb čtyř pánů neb z rytířstva poručil a odkázal, tomu aby nahoře psaní poručníci moji dosti uči- niti povinní byli a učinili, podlé téhož poručenství mého. Vklad věna Kunce z Boskovic. 88. Jan s Kócova Kunce z Boskovic, manželce Diviše, syna svého, věna jejího na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totižto na městečku Kunstâté, na vsi Lhoté}) na vsi Kumicích, na vsi Hluboké, na vsi Štěchově, na vsi Roseci, na vsi Ústupu, na vsi Rostèce, na vsi Petrově, na vsi Makově, na vsi Svichotíné, na Vsi Martinově, na vsi Zbraslavici, na vsi Toho- bofi, na vsi Rudce wu Kunstátu, na vsi Sulikové, na jejich vSem príslusenstvím?) puol tfinácta sta kop gr. českých za 1 kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíc, na minci dobré, v tomto markrabství obecně berné ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu a příjemčím toho včna sám se činí") vším statkem svým, kterýž má neb jmíti bude. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad tvrze a vsi Krhové. 89. Kristof z Boskovic na misté sirotkuov po nebožtíku Václavovi Bošemském 2 Polanky zuo- stalých, Janovi z Pernštajna na Helfnštajně a er- bóm jeho dědicství, totiž tvrs Krhovů se dvorem 1 se vším poplužím dvorským a ves Krhovú se vším s tím, což k tomu přísluší a tak jakž v svých mezech a hranicích od starodávna záleželo a zá- leží a vymezeno jest, s lidmi platnými i neplatný- mi, s usedlymi 1 s pustotinami, s platy, poplatky, s robotami spravedlivXmi, s roli oranń i neorani, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi a řekami, s vodami tekutými i netekutými, s horami, s doli- 1) Asi dnešní Lhota u Lysic. 2) Tak v orig. vlivem předchozího všem. 3) V orig. činím se škrtnutým -m. 1542 325 nami, s hony, s lovy,“) s čižbami i se všemi oužit- ky a požitky, kterýmiž se jmény jmenovati mohú, tak jakž to sami drželi a toho požívali, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani těm sirotkóm ani budúcím potomkóm na tej tvrzi a dvoru a vsi a na těch lidech i na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, nepozuo- stavuje ani zachovávaje práva, panství ani kte- rého vlastenstvi, neZ to véecko®) ve dcky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jmění, držení a je- jich dědičnému požívaní. Ten vklad vložen jest na naučení panské od pana Kristofa z Boskovic jakožto na onen čas hajtmana markrabství moravského. Vklad vsi Zdounek. 90. Pavel z Žerotína na místě bratří svých mladších nedílných Jana, Václava z Žerotína i s svými erby Petrovi z Čertorej a erbóm jeho ná- še vlastní a dědičné zboží, totiž duom ve Zdün- kách s dvorem a se vším dvorským poplužím. s štěpnicemi, s zahradami, městečko Zdounky s kostelním podacím, a což k tej faře zdounecký od starodávna příslušelo a ještě přísluší, ves So- bësuky, ves Svréovice, ves Skräice, ves Divoky, kteráž od starodávna k faře zdounecký náleží, ve vsi Roscíné ty lidi, což jich tam máme a ve vsi Těšánkách dva člověky, ves pustú Kopu, ves pu- stú Oujesdec a Zernovyseci, s lidmi platnými i neplatnými, s usedlými i s pustotinami, s platy a poplatky, s robotami, s rolí oranú i neoranú, s le- sy, s háji, s chrastinami, s mlejny a s mlejnem, kterýž sme sami k rutce své drželi, s mlýniščemi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s horami, s oudolím, s pahrbky i se všemi oužitky a požitky, kterýmiž se jmény jme- novati mohú, tak jakž sme to sami drželi a toho požívali a tak, jakž to všecko od starodávna v svejch mezech a hranicích záleželo a záleží a vyměřeno jest, se vším plným právem a příslu- šenstvím, nic sobě tu ani potomkóm a erbóm svým na tom domě, městečku a vsech ani lidech i na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, ne- pozuostavuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad vsi Rataj. 91. Pavel z Žerotína i na místě Jana, Václava, bratří svých mladších nedílných i s svými erby Janovi Kropácovi staršímu z Nevědomí, erbóm a potomkóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž ves Rataje s platy všelijakými, s kostel- *) V orig. s slovy. 5) V orig. psáno všecky vlivem následujícího ve dcky. f.23 

Strana 326
f.23v. 326 ním podacím, s roli dvorskä, s vinohradni hori, kteráž slove Všechlapy, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s šeňkem vinným, totiž drajlink vína, kteříž tíž lidé povinni sou vy- senkovati tyż s robotami!) k rybnićkóm k tej vsi należitym, s roli oranu i neoranü, s lukami, past- vami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s ryb- níky, s rybniščemi, s mezemi, hranicemi, tak jakž sem to sám držel a požíval, se všemi a všelijaký- mi požitky, jakž se koli jmenují a jmenovati mo- hq, se vším jich příslušenstvím a právem, jakož to svrchupsané zboží od starodávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží er- bóm a potomkóm našim nepozůstavuje a neza- chovávaje, než to všecko zboží, tak jakž se svrchu píše, ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad městečka?) Bzence. 92. Jan z Žerotína <na Strážnici>*) najvyší komorník markrabství moravského, Jan z Kuno- vic, podkomoří téhož markrabství, Hynek Bílik z Kornic, Vilim 2 Vickova, najvyśi hofrichtyf markrabství moravského, i na místě pana Feren- ce Šarkana z Hakošhazu, Jana, Dětocha a Arkle- ba, sirotků po nebožtíku Albrechtovi z Víckova zuostalých, Pavlovi, Janovi, Václavovi, bratřím vlastním z Žerotína na Buchlové, a jejich erbóm své vlastní zboží a dědicství svobodné, žádnému nezávadné, kteréž sme souc rukojmie za pana Jana Šarkana z Hakošhazu od něho přijali, totiž puol tvrze a města Bzence a s polovicí městečka Vracova, s puol vst Syrovina a © polovicí lidí ve vsi Vlkoši, což tu nám náleželo, s puol vsi Olšovce, s puol vsi Hostějova, s polovicí mejta, s polovicí desátkuov vinných a s polovicí zemní- ho, s polovicí vinohradu pod hradem, s dvory, s rolí oranú i neoranů, s kostelním podacím v mě- stě Bzenci, v městečku Vracově, ve vsi Vlkoši, což nám tu na těch kostelních podacích po panu Janovi Sarkanovi nálezelo, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s polovicí Doubravy, s křo- vinami, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s potoky tekutými i netekutými, s břehy, s rybní- ky, s rybniščemi, s jezery, s mlejnem nad Olšov- cem, s mlýniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s oužitky a požitky i se všemi po- platky i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicech záleží a 1) Následuje přetržené k rybníkóm. 2) To je pisarski chyba. Bzenec byl městem už ve 14. a 15. stol. Viz i text vkladu. 3) Jde tu jen o pouhý písařův omyl, protože Jan z Že- 1542 XXV vymezeno jest a tak, jakž jest toho pan Jan Šar- kan v držení a užívaní byl a my po něm sme to ujali, nic sobě tu práva, panství ani kterého vla- stenství na tom zboží erbóm a potomkóm našim nepozůstavuje a nezachovávaje, než to všecko zboží, tak jakž se svrchu píší“) i na místě pana Ference Šarkana a Jana, Dětocha a Arkleba, bratří z Víckova, ku pravému dědicství, jmění, svobodnému užívaní a držení ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme. Vklad vsi Dědkovic. 95. Petr Čertorejský z Čertoryje i s svými erby Janovi z Pernštajna a erbóm jeho dědicství, totiž tvrz Dědkovice s pivovarem, se dvorem a se vším dvorským poplužím, s štěpnicemi, s zahradami, ves Dědkovice, ves Dobrochov, ve vsi Vranovi- cích ty lidi, což jich tam mám a pustinu Šebero- vice, své vlastní zboží a dědicství, s lidmi platný- mi 1 neplatnymi, s osedlymi i s pustinami, s platy i poplatky, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami. £ pastvistemi, s rybníky, s rybnistemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s horami, s doly a pahrbky i se všemi užitky a požitky, kterýmiž se jmény jmenovati mohü, tak jakż sem to sam držel a toho užíval a tak, jakž to všecko od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleželo, záleží a vymízeno?) jest a se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým na tej tvrzi a na těch vsech a lidech i na tom na všem, což k tomu zboží pří- sluší, nepozůstavuje ani zachovávaje práva, pan- ství ani kterého vlastenství, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jmě- ní, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by to jisté zboží komu ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obra- cuji. Vklad vsi Bfevnovic. 94. Mikuláš z Brníčka i s svými erby Vilímovi z Žerotína a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dicství svobodné a nižádnému nezávadné, totiž ves Břevnovice“) s lidmi platnymi i neplatnymi s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, vo- dami tekutými i netekutými, s řekami, s břehy, s křovinami, s platy a půžitky, s mezemi, s hra- nicemi, tak jakž ta ves od starodávna v svých mezech a hranicích vymezena jest, nic tu sobě. erbóm svým ani budúcím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozů- stavujíc, než to všecko se vším panstvím a pří- slušenstvím, jakž sem to sám držel a toho poží- rotína byl držitelem Strážnice. Viz i kterýkoliv zápis o soudu v této knize. 3) Tak v orig. 3) Dnešní Dřevnovice. 1.24 

Strana 327
XXV val, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jmění, držení a dědičnému požívaní. Dědicství na Kyjov. 95. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmacký, charvátský etc. král, infant v Išpaní, arcikníže rakouské, markrabie moravské, lucem- burské a slezké kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme jménem urozeného Bocka Kuny s Kunstátu na Lukové à na místě bratří jeho a velebného kněze Martina, opata kláštera Hradiště blíž Olomüce, vérnych našich milých prošení, abychom smlúvu, kteráž jest ezi urozenym někdy Janem Kunú z Kun- státu, ty časy hajtmanem markrabství moravské- ho, atýmž opatem hradištským o město Kyjov a ves Bukovany s jich příslušenstvím skrze dole pSané osoby v smlouvě postavené, věrné náše mi- lé, u&inéna, fotvrditi ráčili. Kterážto smlúva slo- vo od slova takto zní: Léta Páně tisícého pětistého třidcátého deváté- ho v pátek před') svatým Martinem /7. listopadu 1539] námi, Jindřichem Kunú z Kunstátu a na klástefe Smilhaymu,) Václavem Haugvicem z Bi skupic na Bouzové, Bohusí z Drnovic na Rájci stala jest se smlúva dobrovolná, celá a dokonalá mezi urozeným pánem, panem Janem Kumú z Kunstátu ma Lukově, hajtmanem markrabství moravského, s jedné a velebným knězem, panem Martinem, opatem kláštera hradištského blíž Olomüce, a konventem jeho s strany druhé, a to taková: Jakož město Kyjov a ves Bukovany s jich příslušenstvím, k klášteru Hradišti dědičně příslušející, od dávních let od téhož kláštera od- zastaveno jest v pěti tisíci zlatých uherských na zlaté, ac jest svrchupsanému panu Janovi Kunovi v tej summě v držení a užívaní přišlo, že týž kněz opat s konventem svým, znajíc, že to město a ves s jich příslušenstvím od předkuov jejich vyplaceno býti nemohlo a od nich a potomkuov?*) jejich vyplaceno býti nemuože, to dědicství a všecko právo své, na témž městě Kyjově a vsi Bu- kovanech s jich vším a všelijakým příslušenstvím náležité, prodali sou svrchupsanému panu Janovi Kwnovi a erbóm jeho za pět set kop gr. českých, za každů kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíc, na minci v markrabství moravském obecně berné, a to dědicství a všecko právo své listem s visutymi pecetmi, opatovü a konventskü, a na svédomí pánü a dobrych lidí na svrchupsa- ného pana Jana Kunu a na erby jeho pfevésti, a to pfi nejprvsím soudu olomückém, kdyZ dcky zemské otevřeny budú, ve dcky zemské vložiti a 1) Drobný kaz zasahuje do těchto slov. 1542 327 sobě z desk vymazati nákladem nadepsaného pa- na Jana Kuny a erbüv?) jeho dáti mají. Item ja- kož jest týž knéz opat s konventem svym najjas- nější kněžny a paní, | paní Marije, vdovy po naj- jasnějším knížeti a pánu, panu Ludvíkovi, uher- ském a českém etc. králi a markrabí moravském, pozůstalé, její Mti pohnali z pěti tisíc zlatých uherských na zlatě z toho její Mti viníc, Ze se jim zapsati rácila, Ze po smrti její Mti město Kv- jov s jeho příslušenstvím zase na ten klášter při- padnáti má a £e jim její Mt toho napraviti nerá- čí; z toho póhomuí týž kněz Martin, opat, s kon- ventem svým túůž královú její Mt propouštějí a na ten puohon při najprvnějším soudu zemském poklid dáti a ten zápis, jim od králové Marije její Mti daný, v moc svrchupsaného pana Jana Kuny poloziti a dáti mají a již tím zápisem, od králové Marie Mti jim dany [m]. její Mti ani Zád- ného jiného více viniti nemají. Item tyZ pan Jan Kuna jmá a povinen bude tu summu V“ kop gr. českých i s erby svými týmuž knězi opatovi a konventu jeho aneb jich budücím dáH a vyplniti na den sv. Jiřího najprvé příštího aneb konečně dvě neděle potom aneb kdež by jemu ta summa dluhu ukázána byla, je v tom zastoupiti, a to jim při soudu zemském, když kněz opat s konventem svým na ten puohon, v kterýmž králové Marije její Mti pohnali, poklid dávati budou listem oby- čejným, s rukojmiemi hodnými ujistiti má; a taky týž pan Jan Kuna má a povinen jest to « pana Vilíma Kuny jako u toho, na kteréhož jest od pana Pročka Milotského všecka spravedlnost, kteráž jemu nálezem pánuov jich Mtí na městě Kyjově s jeho příslušenstvím přisouzena, převe- dena jest, objednati, a to tak opatřití, aby kněz opat a konvent nynější i budůcí jejich od téhož pana Vilíma Kuny, erbuov jeho ani erbóm jeho právem jich žádných užitkuov toho statku kyjov- ského, pokud sou oni jeho aneb králová Marie její Mt v držení a užívaní byli aneb od předkóv páně Pročkových aneb potom od králové její Mti a téhož pana Vilíma Kuny, aby, oč koli skrze ten statek, o jakéž koli závady předešlé na ten statek uvedeny, kterýž by opatem aneb konventem po- tvrzeny nebyly, od kohož koli pohánéni a vinéni nebyli. A jestliže by je týž pan Vilím Kuna a er- bové jeho právem jejich aneb kdož koli z těch užitků aneb z těch závad, jakž nahoře dotčeno jest, právem vimli, v tom týž pan Jan Kuna a er- bové jeho povinni budú zastoupiti téhož kněze opata a konvent jeho nynější i budúůcí až do pře- ndemí správy po dckách vložení města Kyjova podlé pořádku. Také, jestliže by týž pan Jan Ku- na aneb erbové jeho od koho právem markrabství tohoto o to dědicství, od kněze opata a konventu 2) Následuje přetržené pot. 3) V orig. erby. f.24 v. 

Strana 328
f.25 328 jeho nám převedený, aneb jestliže by co předešlí opati a konvent na týmž městě Kyjově komu za- psali neb jaké závady na ten statek!) uvedli, ob- vinéni byli, v tom téhož pana Jana Kunu a erby jeho týž kněz opat s konventem svým i potomní opati a konvent povinní zastoupiti budou až do přendení práva podlé vložení do desk. Item týž pan Jan Kuna a knéz opat s konventem svým mají toho obapolně a společně nákladem svrchu- psaného pana Jana Kuny a erbů jeho při králi JMti, pánu našem milostivým, hledati a za to prositi, aby JMt v tejto jejich dobrovolné smlúvě povolení a na to potvrzení své dáti ráčil. Než jestliže by JMt k tejto smlouvě povolení a na to svého potvrzení dáti neráčil, tehdy tato smlúva žádné straně ke škodě jich spravedlnosti býti a žádný moci míti nemá. A což se nahoře píše, to sou sobě strany nahoře psané před námi slíbily věrně, právě a křesťansky zdržeti a zachovati na všem 1 na díle. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu týž pan Jan Kuna, kněz opat a konvent, pečeti své vlastní k tejto k dobrovolné smlúvě pridaviti sou dali a nás sou prosili, abychom pe- Ceti své podlé jejich pridaviti dali sobé i erbém svým bez škody, a každé straně jedna smlúva od nás dána jest. Stalo se v mésté Olomüci léta a dne jako nahore. K jejichzto prozbě snažné | naklonění souce a znajíc dobré a užitečné toho kláštera býti, s do- brým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskü v Cechách a jakozto markrabie morav- ský fej smlouvy ve všem jejím znění, položení, punktích, klauzulech a artykulích stvrdili sme a tímto listem stvrzujem, schvalujem a upevñujem. Kterázto smlüva jmá od nás a budücích králuov českých a markrabí moravských držána a zacho- vána býti nyní i na budúcí časy. Přikazujíce při tom hajtmanu, najvySim komorniku a sudimu markrabství moravského, věrným našim milým, nynějším i budúcím, když byšte koli od svrchu- psaných Bočka Kuny z Kunstátu neb kněze Mar- tina, opata hradištského a konventu jeho požá- dáni byli, abyste tento list ná$ i s tou?) smluvou ve dcky zemské vložili beze vší odpornosti a zmatkuov jináče nečiníce. Tomu na svědomí pečet ná&i královskü k listu tomuto přivěsiti sme roz- kázali. Dán v Vídní v pondělí masopustní léta božího IMV“XLI* [28. února 15471] a království našich římského XI, jiných XV». Ferdynandus. Georgius Žabka. Wolf de Krag[k], supremus regni Boemie cancellarius. 1) Slovo statek se opakuje a neni pretr&eno. ?) V orig. s stou. 3) Jde nepochybně o toto datum a nikoliv o 27. brezen, což by písař zajisté vyjádřil jinak. Rozuměl tudíž středo- 1542,1544 XXV Poslové ke dckám, pan Pavel z Zerotína a pan Jan z Kunovic. podkomorí markrabství morav- ského od pana Václava z Ludanic, hajtmana markrabství moravského, daní. Vklad města Kyjova. 96. Kněz Martin, opat kláštera hradištského zákona premonst[r]atenského biskupství olomüc- kého, i s konventem svým s povolením najjasnéj- šího knížete a pána, pana Ferdynanda, tímského, uherského, českého krále, infanta v Yšpaní, arci- knížete rakouského a markrabie moravského etc., Bočkovi, Smilovi, Janovi, Cenkovi a Kristofouvi, bratřím vlastním Kunóm 3 Kumstâtu a erbôm jich náše vlastní a dědičné právo na tvrzi pusté a na městě Kyjově i s kostelním podacím a na vsi Bukovanech s jich vším a všelijakým příslušen- stvím, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi. s platy, s robotami, s kury, vajci, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, s pastviscemi, s lu- hy, s lesy 1 s chrastinami, s doly, s vodami tekü- cími 1 netekücimi, s rybníky, s rybniscemi, s mly- ny, s mlýniščemi a se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchu- psané samo v sobě v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, tak jakž sme toho sami po předcích svých v držení a užívaní byli, nic tu sobé ani budücím svým opatóm a konventu | klá- štera svrchupsaného na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíce ani za- chovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vklá- dáme a vpisujeme k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by to zboží nám kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a v nic obracujeme. 97. La Páné IMV*XLIIII* ve čtvrtek po stredoposti /20. brezna 1544]*) v mésté Olomüci držán jest soud za ûrednikuov präva vysiho, uro- zenych pánuov: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana markrabství moravského, pana Jana z Žerotína a na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovicích, najvyšího sudího té- hož markrabství, a urozeného vládyky Matyáše z Hartunkova, místo držícého najvyšího písař- ství markrabství moravského, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, bis- kup olomücky, a urození páni: pan Vilím Kuna z Kunstátu na Hrádku, pan Václav z Boskovic na Bučovicích, pan*) Jaroslav z Doubravice®) na Vokarci, pan Vaclav Haugvic z Biskupic na Bou- zově, pan Jan z Kunovic, podkomoří, na Brodě postím středu mezi 3. a 4. nedělí postní, jak je tomu později a nikoliv čtvrtek. 4) Následuje přetržené Jan. orig. Doubravici. DEM f.25 v. 

Strana 329
f.26 1.26 v. XXV Uherském, pan Pavel z Zerotína na Napajedlích, pan Hynek Bílik z Kornic na Veselí, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vlá- dyk: Vilím z Víckova na Cimburku, najvyší hof- rychtýř markrabství moravského, Václav Tetaur z Tetova na Malenovicích, Zdeněk Konický z Švábenic na Konici, Petr Pražma z Bílkova na Leštné a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Hobzí. Vklad zámku Letovic. 98. Krystof z Boskovic i s svými erby a budú- cími potomky své vlastní zboží a dědicství, totiž hrad Letovice, městečko Letovice, ves Třebětín, ves Slatinku, ves Ejvanovice, ves Lbunék, ves Zábludov, ve vsi Vranovi, coz tu mám, ve vsi Radiméfi,coz tu mám, ve vsi Lazinové, coi tu mám, 1 jiné vsi pusté s kostelními podacími, s dvory poplužnými, s rolí oranü 1 neorant, s lu- kami, s pastvami, s pastviśćemi, s zahradami!) a s štěpnicemi, s horami, s lesy, s luhy, s háji, s křovinami, s chrastinami, s vrbinami, s pahrb- ky. s dolinami, s lovy, s hony, s čižbami, s meze- mi, s hranicemi, s lidmi osedlejmi, platnými i ne- platn*mi, s ospy, s kury, s vajci, s uZitky a po- žitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s řekami, s potoky, se břehy, s vodami tekutými i netekutými, s struhami, s rvbníky, s rybniščemi, s mlejny, s mlýniščemi i se vším plným panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých me- zích a hranicích záleží a jest vymezeno, tak jakž sem to sám držel a toho užíval, nic sobě ani erbóm svym, ani budücím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíce ani zachovávajíce, všecko to, jakž sem sám držel a toho užíval Krystofovi, hraběti z Hardeku a z Klacka etc., dědičnému šenku v Rakousích, bratřím jeho mladším nedíl- ným, erbóm a budúcím potomkóm jeho ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědičnému držení a užívaní. A jestliže by nám to zboží ve dckách aneb komu jinému svědčilo, to všecko tímto vkladem moříme a vniveč obracíme. Vklad věna paní Bohunce z Lipého. 99. Krystof z Boskovic na místě Ladslava Ve- lena z Boskovic, syna svého, Bohunce z Lipého, manželce nadepsaného Ladslava Velena, na městě Moravské Třebové, na městečku Chřenově, na vsi Staróm Móstu, na vsi Chornicich, na vsi Rych- nově k jejímu věnnému ! právu věna čtyři tisíce zlatých na minci dobré, v tomto markrabství mo- ravském obecně berné, za každý zlatý XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna 1) V orig. s zzahradami. 2) Tak se opakuje v orig. 1544 329 sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb jmíti budu. Přetrhán a na okraji na f 26 Vilím Kuna na místě Jana z Žerotína vymazal na naučení panské. Vklad mlýniska pustého. 100. Václav z Boskovic i s svými erby Vilímo- vi s Víckova na Cimburku, najvyšímu holfrych- týři markrabství moravského, a erbóm jeho své vlastní a dědičné mlýnisko pusté ve vsi jeho Čer- níkovicích k jmění, držení a dědičnému požívaní s jeho příslušenstvím ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Vklad Zeranovic. 101. Jan Janaur z Strachnova i na místě Lacka, bratra svého mladšího nedílného, Onšovi z Zástřizl a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dicství žádnému nezávadné, totiž ves Žeranovi- ce s tvrzí, s dvorem, s kostelním podacím, ves pustů Mezeříčko s jejich vším a všelijakým pří- slušenstvím, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s meze- mi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s husmi, s slepicemi, s vajci, s vodami tekutými i netekutymi, s mlejny, s rybniky, s rybniśćemi i se všemi užitky a požitky, kterýmiž se kolivěk jmény jmenují i se vším plným právem, panstvím i všelijakým příslušenstvím, jakž to zboží v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vyme- zeno jest a jakž sem toho po nebožtíku otci svém i s Ladskem, bratrem svým mladším nedílným, v užívaní byl a to držel, nic sobé a Lackovi, bratru svému mladšímu nedílnému, ani erbóm a potomkóm našim na tom zboží práva a panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, než to všecko zboží, jakž sem to sám i na místé Lacka, bratra svého?) mladiího svého?) nedílného, držel a toho požíval, to všecko ku pra- vému dědicství svobodné a žádnému nezávadné vkládám a postupuji k jméní a dédiénému uží- vaní. Vklad věna Elšce z Kostelce. 102. Proček z Zástřizl Elšce z Kostelce, man- żelce své, na vsech Nemochovicich®) a Nécicich se vším jejich příslušenstvím a na svém vlast- ním a dědičném zboží žádnému nezávadném jeden tisíc kop gr., za každů kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, na minci obecně berné ku pravému jejímu věnnému právu a ve dsky zemské vkládám a vpisuji. Příjemčím toho věna sám sebe činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 3) Opraveno s původ. Nemodicích. f.27 

Strana 330
f.27v. 330 Vklad XI člověků ve vsi Záříčí. 103. Naučení panské najvyšímu panu komor- níkovi: poně[vajdž v tomto listu jistec a někteří rukojmie zemfeli a víc jich nezuostalo než pan Jan z Šternberka a Přemek z Víckova; jestliže pan Jan z Šternberka Přemkovi z Víckova povo- lení své k tomu dá a jej listem pod pečetí svů zmocní, aby tento list ve dcky zemské vložen byl. Relatores: pan Vilím Kuna z Kunstátu, pan Vá- clav Haugvic z Biskupic a z vládyk Zdeněk Ko- nický z Švábenic. Přemek z Víckova i na místě Jana z Šternber- ka jakožto rukojmie za nebožtíka knéze Stami- slava, biskupa olomúckého dobré paměti, z nauče- ní panského Václavovi Rokytskému z Ludamc na Chropyni a jeho erbóm jedenácte člověků ve vsi Záříčí, což jest tu kněz biskup měl se vším příslušenstvím, což jest od starodávna k těm jedenácti člověkóm ve vsi Záříčí příslušelo, s rolí oranú i neoranú, s loukami, pastvami, pastvišče- mi, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s vo- dami, s jezery, potoky tekutými i netekutými, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplat- nými i se všemi užitky a požitky i se všemi po- platky, kterýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané v svých mezech a hra- nicích záleží a | vymezeno jest, nic sobě ani bu- dücím biskupóm na tom zboží a na těch lidech nadepsaných práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko, jakž jest kněz biskup sám držel a požíval, ku pravému') dědicství svobodné a žádnému ne- závadné vkládáme a vpisujeme k jmění, dědičné- mu držení a požívaní. Vklad puol vsi Bochoře. 104. Kněz Mikuláš, opat kláštera velehradské- ho, kněz Danyel, převor, kněz Jan, podpřevoří, i s svým konventem vyznáváme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúce slyšeti budú, jakož puol vsi Bochoře a puol vsi Plešivce před lety mnohými od opatuov a konventu kláštera našeho velehradského zastaveny jsou, kterýchžto vsí s je- jich příslušenstvím «a tento čas urozený pán, pan Václav z Ludanic a na Chropyni, hajtman mar- krabství moravského, v?) držení jest, kdež naj- jasnější kníže pán, pan Ferdynand, římský, uher- ský, český etc. král, infant v Hy&pany, arciknize rakouské a markrabie moravské etc., pán náš mi- lostivý, ráčil jest přímluvou svou milostivů k nám, opatu a konventu, učiniti, abychom totiž puol vsi Bochoře a puol vsi Plešivce s jejich příslušen- stvím svrchupsanému panu Václavovi z Ludanic. hajtmanu a erbóm i budücím potomkóm jeho od 1) Opraveno ze zmyleného právu. ?) v je nadepsáno nad mesislovní mezerou. 1544 XXV kláštera našeho dědičně pustili. A my na přímlu- vu JKMti pro dobré a skutečné přátelství, kteréž sme od nadepsaného pana Václava z Ludanic, hajtmana, k sobě poznali, Puol vsi Bochofe a puol vsi Plešivce s lidmi, platy i všelijakými poplatky, jakýmiž se jmény jmenovati mohly, s rolí oranü i neoranú, s robotami, s vodami tekutými i nete- kutými, s břehy, s rybníky, s lukami, s pastvami, s lesy, s luhy, se vším a všelijakým panstvím a příslušenstvím, s mezemi a hranicemi a tak zou- plna, jakž ty vsi od starodávna v svých mezích a hranicích záleží a vyměřeny jsou, nic tu sobě ani budúcím opatóm a konventu kláštera vele- hradského práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nezachovávajíc, než to sme všecko svrchupsanému panu Václavovi z Ludanic, hajt- manu, erbóm a dědicóm i budúcím potomkóm ku pravému dědicství, jmění a dědičnému jejich dr- žení a užívaní dali a mocí listu tohoto sami od sebe i od budúcích opata a konventu kláštera | svrchupsaného, potomkuov našich, dáváme tak, aby svrchupsaný pan Václav z Ludanic, hajtman, erbové a potomci jeho to zboží svrchupsané ve dcky zemské sobě dáti vložiti a vepsati, jakž na dědicství sluší, mohli. Však od JKMti, pána na- šeho milostivého, potvrzení listem pod majestá- tem JKMti na to sobě zjednají. Tomu na jistotu my, kněz Mikuláš, opat, a konvent kláštera svr- chupsaného pečet opatskúů i konventskü s naším jistým vědomím k tomuto listu jsme přivěsití rozkázali,?) jenZ jest dán a psán v mésté Olomüci v outerý den sv. Prokopa léta Páné IMV**NLII^ [4. července 1542] počítajíc. List královský. 105. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše, a uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Yšpaní, arcikníže rakouské a markrabie morav- ské, lucemburské a slezké kníže a lužické markra- bie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme od urozeného Václava“) z Ludanic na Chropyní, hajtmana markrabství moravského, věrného na- šeho milého pokorně prošení, abychom smlouvy, kteráž jest mezi ním a velebným knězem Mikulá- šem a konventem kláštera velehradského, věrný- mi našimi milými, o puol vsi Bochoře a puol vsi Plešivce učiněna, potvrditi ráčili. Kterážto smlú- va slovo od slova takto zní: Kněz Mikuláš, opat kláštera velehradského, kněz Danyel, převor, kněz Jan, podpřevoří,i s svým konventem vyznáváme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří nebo čtúce slyseti budú, jakož puol 8) Opraveno ze zamýšleného rozkázati [ráčili]. 4) I" orig. Vláclava. f.28 

Strana 331
f.28v. XXV vsi Bochoře a puol vsi Plešivce před lety mnohý- mi od opatuov a konventu kláštera našeho vele- hradského zastaveny sou; kterýchžto vsí s jejich příslušenstvím na tento čas urozený pán, pan Vá- clav z Ludaniť) a na Chropyni, hajtman mar- krabství moravského, v držení jest. Kdež najjas- nější kníže pán, pan Ferdynand, římský, uherský, český etc. král, infant v Yšpaní. arcikníže rakous- ké a markrabie moravské etc., pán náš milostivý, ráčil jest přímluvu svů, milostivů k nám, opatu a konventu učiniti, abychom totiž | puol vsi Bo- choře a puol vsi Plešivce s jejich příslušenstvím svrchupsanému panu Vaclavovi z Ludanic, hajt- manu, a erbôm i budûcim potomkôm jeho od kláštera našeho dědičně pustili. A my na pří- mluvu JKMti i také pro dobré a skutečné přátel- ství, kteréž sme od nadepsaného pana Václava z Ludanic, hajtmana, k sobě poznali, puol vsi Bochoře a puol vsi Plešivce s lidmi, platy i všeli- jakými poplatky, jakýmiž by se jmény jmenovati mohly, s rolí oranú i neoranû, s robotami, s vo- dami tekutými i netekutými, s břehy, s rybníky, s lukami, s pastvami, s lesy, s luhy, se vším a všelijakým panstvím a příslušenstvím, s mezemi a hranicemi, a tak zúplna, jakž ty vsi od staro- dávna v svých mezích a hranicích záležejí a vy- měřeny sou, nic tu sobé ani budicim opatém a konventu klastera velehradského prava, panstvi ani kterého vlastenstvi na tom zboZi nezachova- vajic, nez to sme vSecko svrchupsanému panu Václavovi z Ludanic, hajtmanu, erbôm a dédi- côm i budûcim potomkôm ku pravému dědicství, jmění a dědičnému jejich držení a užívaní dali a mocí listu tohoto sami od sebe i od budúcích opa- ta a konventu kláštera svrchupsaného, potomkuov našich, dávám[e], a tak, aby svrchupsanÿ pan Vä- clav z Ludanic, hajtman, erbové a potomci jeho to zboží svrchupsané ve dcky zemské sobě dáti vloZiti a vepsati, jakž na dědicství sluší, mohli, však od JKMti, pána našeho milostivého, potvr- zení listem pod majestátem JKMti na to sobě zjednajic. Tomu na jistotu my, kněz Mikuláš, opat, a konvent kláštera svrchupsaného, pečet opatskú i konventskú s naším jistým vědomím k tomuto listu jsme přivěsiti dali. Jenž jest dán a psán v městě Olomůúci v outerý den svatého Pro- kopa léta boziho IMVXLIT° /4. éervence 1542] potitajic. K jehožto, svrchupsaného Václava z Ludanic, hajtmana markrabství moravského, snažné proz- bě nakloněni souce a znajíce dobré a užitečné jmenovaného kláštera velehradského bejti s dob- rým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie morav- 1) Lu- je tu opraveno z Boz[kovic]. 2) V orig. Václavu. 1544 33! ský tej smlúvy ve všem jejím znění, položení, v punktich, v klauzulech a artykulích sme | schvá- lili, stvrdili a timto listem schvalujem a stvrzu- jem a upevñujem. Kterazto smliiva ma od nas, bu- ditcich kraluov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí [bez] všelijaké překážky držá- na a zachována býti nyní i na budúcí časy; při- kazujíce při tom najvyšímu komorníku a sudímu markrabství moravského, věrným našim milým, když byšte koli od svrchupsaného Václava z Lu- danic, hajtmana, požádání byli, abyšte tento list a jisté povolení náše takové smlouvy ve dcky zemské vložili beze všech odtahuov a všelijaké odpornosti, jináče nečiníce. Tomu na svědomí pečet náši královskú k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Datum na hradě pražském v pondělí svatodušní léta božího IMV“XLIII? /74. května 1543] a království našich římského třináctého a jinych sedmnécté[ho]. Ferdynandus. Poslové ke dckám dani tohoto listu od pana Václava?) z Boskovic, místo držící hajtmana, pan Krystof z Boskovic, pan Adam z Lomnice. Dobra vuole na ves pustů Stránku. 106. Já, Martin Záblatský ze Zlína i s svými erby vyznávám tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří anebo čtúce slyšeti budû, jakoz mám list sprévni na pargamené na ves pusti Stránku s dvorem, s jejím příslušenstvím od slo- vutného Jana Šlajhy z Jestřebí, tak jakž ten list zprávní všecko šířeji a světleji v sobě ukazuje a zavírá a v tom listu světle psáno stojí, kdož by ten list svrchupsaný s mú, erbuov mých dobrú a svobodnú vuolí mčl, že ten jmá a jmíti bude touž moc a právo ke všem věcem v tom listu nahoře dotčeným jako já, svrchupsaný Martin Záblatský, s erby svými jměl sem, bez umenšení. A protož já, svrchupsaný Martin, ten list svrchu jmenova- ný i na to všecko právo své mně náležitý dal sem 1.29 a | mocí listu tohoto dávám sám od sebe, od er- f.29v. buov i věrných ruk svých svou dobrou a svobod- nú vuolí urozenému vládyce, panu Daliboru®) Onšíkovi z Bílkovic na Pohořelicích a erbóm je- ho tak, aby oni k těm ke všem věcem nahoře psa- ným jměli touž moc a právo jako já, svrchupsaný Martin, s erby svými měl sem bez všeho umen- šení. Tomu na svědomí a jisté zdržení pečet svú vlastní k tomuto listu přivěsil sem. A pro širší toho vědomost a lepší jistotu připrosil sem uro- zených vládyk, pana Bernarta Petrovského z Lil- če, pana Aníze Onšíka z Bielkovic a na Bielovi- cích, pana Jana France z Háje na Zástřizlích, pana Václava Vlkoského z Jikvy, pana Jiříka z Bliživa, pana Jana Tupeckého -z Svrčova, že 3) V orig. Dalibory. 

Strana 332
£.30 f.50 v. 332 sou pečeti své podlé mé k tomuto listu a tejto dobré vuoli přivěsili sobě a erbóm svým bez ško- dy. Jenž jest dán a psán v městě Hradišči ve čtvrtek před hromnicemi léta božího IMV©?XL [29. ledna 1540] počítajíc. Vklad pusté vsi Stránky. 107. Jan Šlajha z Jestřebí i s svými erby Dali- borovi Onšíkovi z Bílkovic a jeho erbóm své vlastní a dědičné zboží, totiž ves Stránku s dvo- rem, s jejím příslušenstvím, s rolí oranü i ne- oranů, s platy, s użitky i poplatky, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s křovinami, s rybníky, s rybniščemi, s po- toky tekutými i netekutými i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakož ta ves i ten dvuor od starodávna v svých mezech a hrani- cích záleží a sou vymezena, nic sobě ani budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakož sem to sám držal a toho požíval, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědič- nému užívaní. Spolek od Mandaleny z Hustopeč [na] Burjana Žabku z Limberka. 108. Mandalena z Hustope¢ Burjana Zabku z Limberku, manžela svého, na tvrz Bystřici pod Hostejnem se vším jejím panstvím a příslušen- stvím na své vlastní a dědičné, žádnému nezá- vadné zboží i na to na všecko, kdež co jmám aneb ješče jmíti budu, na pravý a jednostajný spolek přijímám. Mřežován a na okraji Vojtěch z Pernštejna. 109, Le od narození Syna Božího, Krista pana, 1545 v pondéli po nedéli provodni [r3. dubna 1545] v městě Olomúci držán jest soud zemský za úředníkuov práva vysšího, urozených pánuov: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Vilíma Kuny z Kunstátu, místo držící pana Jana z Žerotína') na Strážnici, naj- vyšího komorníka, pana Jana Zajímače z Kun- státu a z Jevišovic na Tavikovicich, najvySiho sudího markrabství moravského, a urozeného vládyky Matyáše z Hartunkova, místo držící naj- vyšího písařství téhož markrabství na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, biskup olomücky, a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek králov- ství českého, pan Václav z Boskovic na Bučovi- cích, pan Tan z Lichtnštajna a z Nyklšpurku, pan Jaroslav z Doubravice na Okarci, pan Boček Ku- !) z Žerotína se opakuje a je podtrženo na znamení neplatnosti. 2) V orig. jméno Pražmovo je před Konického. Pořadí však je označeno znaménkem. 1544-1545 XXV na z Kunstátu na Lukově, pan Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Pavel z Žero- tína na Bzenci, pan Hynek Bílik z Kornic a na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cimburku, naj- vyší hofrychtýř markrabství moravského, Václav Tetaur z Tetova na Malenovicich, Zdenek?) Ko- nický z Švábenic na Konici, Oldřich Přepický z Rychmberka a na Pozoficich, Petr?) Prazma z Bílkova na Leštné. Vklad nad?) véno Lidmile z Potnstajna. 110. Hynek Bílik z Kornic Lidmile z Potnstaj- na, manželce své, čtyři sta kop groší českých na minci v tomto markrabství obecně berné na svém vlastním a dědičném zboží, žádnému nezávad- nem, sa móstć Veseli*) se vším jeho příslušen- stvím nad věno ve dsky zemské vkládá a vpisuje. A příjemčím toho činí se se vším statkem svým, což jeho jmá aneb jmíti bude. Vklad ve vsi Lukajch. 111. Purgmistr a rada mésta Olomáce své zbo- ží, kteréž k kostelu našemu svatého Mauricí v městě Olomůúcí příslušelo, ku pravému dědic- ství, kteréž máme ve vsi Lukajch na dolní straně, puol osma lánu | s rolí oranú i neoranú, s platy. s užitky i s požitky, s vodami tekutými i neteku- tými, s břehy, s robotami, s lukami, pastvami i s pastviščemi, s horami, s doly, s chrastinami, s chrastmi i s jejím se vším příslušenstvím, což k těm našim lidem v svrchupsanej vsi v Lukajch přísluší, s mezemi, s hranicemi, jakž ta ves svrchupsaná v svých mezech a hranicích od sta- rodávna záleží a jest vymezena, jakž sme to sami drželi a užívali i se vším plným právem a pan- stvím, nic tu sobě ani jmenovanému kostelu na- šemu práva, panství ani kterého vlastenství ne- zachovávaje, než to všecko Václavovi Haugvico- vi z Biskupic a erbóm jeho ve dcky zemské ku pravému jejich držení a dědičnému užívaní vklá- dáme a vpisujeme. Mre£ován a na okraji f. 30 v. Jan z Žerotína. Vklad Dubčan a Choliny. 112. Hynek ze Zvole a z Goldštajna i na místě Václava ze Zvole, strajce svého, i s erby svými Václavovi Haugvicovi z Biskupic a erbóm jeho náše vlastní zboží a dědicství, totiž vsi Dubčany s tvrziskem pustým a vsemi Cholinń, s pustejmi vsemi Drumpachem?) a. Grejden, s lidmi osedlymi v téch fecenych dédinách, coz k tém dédinám od starodávna příslušelo a přísluší, s dvory, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviš- 9) nad je nadepsáno drobnějším písmem. 5) T. j. na Veselí n. Mor. è) Opraveno s pův. Krumpachem. Pro nesretelnost opravy připsáno ještě vlevo malé D. £.31 

Strana 333
f.31v. XXV čemi, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami i s křo- vinami, s lovy, s hony, s mezemi i s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, oužit- ky, s požitky i se všemi poplatky, s řekami, s bře- hy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými 1 netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchu- psané od starodávna v svých mezích a v každé zvláště záleží a sou vyměřena, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakž sme to sami drželi, než to všecko ve dsky zemské vkládáme, vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. List královský. 115. My, Vladislav, z boží milosti uherský, čes- ký, dalmatský, charvátský etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujeme tímto listem, že sme proseni jménem slovutného Petra Sedika z Kun- činy na Jaroměřicích, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný, na kterýž by o statku svém zřízení podlé vuole a zdání svého učiniti mohl, dáti ráčili. K kteréžto prozbě!) na- klonění souce s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravsky svolili sme k tomu a tímto listem svolujeme, povolení náše královské témuž Petrovi | Sedíkovi dávajíce tak, aby on všecken statek svuoj movity i nemovity na hotovych pe- nězích i na jiných věcech, dědičný, manský neb zápisný, kterýž má aneb potom jmíti bude, mohl a moc měl dáti, odkázati nebo poručiti společně neb rozdílně na zdravého života neb na smrtedlné po- steli, komuž by?) se jemu kolivék zdáti a líbiti bu- de?) kromě duochovních osob, a také aby mohl po- ručníky zdělati statku svého a dětí svých, kohož se jemu zdáti a líbiti bude, a to bez naší a budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i všech jiných lidi vSelijaké pfekazke.?) Kteréito dani a odkázaní neb poručení, také poručníkuov zdělání statku a sirotkuov jmenovaného Petra chcme, aby tolikéž moci a pevnosti mělo, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem hajtmanu, najvyší- mu komorníku a sudímu markrabství moravské- ho nynějším i budúcím, věrným našim milým, když kolivěk od svrchupsaného Petra aneb po- ručníkuov statku a sirotkuov jeho požádání bu- dete, abyšte jemu tento list náš ve dsky zemské vložili a vepsali bez zmatku a všelijaké odporno- 1) V orig. prozsbé. ?) Tak v orig. 1545 333 sti. Tomu na svědomí pecet náii královskü k li- stu tomuto privésiti sme rozkazali. Dan v Olo- müci tu neděli, kteráž slove Letare, léta božího IMV°°X° /z0. března 1510] a království našich uherského XX? a ceského XXXVIIII?*. Ex commissione propria regie majestatis. Poslové tohoto listu ke dskám od pana hajtma- na dáni, pan Puota z Ludanic a na Rokytnici a pan Přemek z Žerotína a na Šumberce. Poručenství nebožtíka Petra Šedíka. 114. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice amen. Já, Petr Šedík z Kunčiny na Jaroměřicích oznamuji tímto listem všem, kdež čten anebo ko- mu ukázán bude, jakož mám od najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, uherského, čes- kého etc. krále a markrabie moravského, někdy pána mého milostivého JMti slavné paměti list mocný, kterýmž JKMt ráčil jest mi moc dáti, abych mohl o statku svém, kterýž mám neb ještě z daru božího jmíti budu, dědičným nebo zápis- ným i o jiném buď movitém neb nemovitém zří- diti, poručníky sobě zdělati za zdravého života neb na smrtedlné posteli, tak jakž by mi se zdálo a líbilo, jakož pak ten list mocný všecko v sobě šíře a světleji obsahuje a zavírá. A protož já, svrchupsaný | Petr, znajíc nebezpečnost života svého a nevěda času ani hodiny smrti své, nechtě po sobě statku svého, kteréhož mi Buoh nebeský z štědroty své puojčiti a popříti ráčil, na zmatku zuostaviti, jsa při zdraví a rozumu s dobrým, volným rozmyslem, toto pořízení o statku svém učinil sem a listu tohoto mocí činím. Item najprvé činím mocné poručníky všeho svého statku, kterýž koli jmám neb i ještě jmíti budu, dědičného, zápisného, movitého neb nejme- novitého urozené vládyky, pana Albrechta z Bu- kuovky, pana Mikuláše z Bubna, pana Vítka Lhotského ze Ptent na Pñovicich, pana Maurici- ho z Rychnova, a to na tento spuosob duolepsa- ný: aby hned po smrti mé oni, poručníci moji svrchupsaní, ve všechen statek muoj, totiäto v město Jevíčko, Jaroměřice, Biskupice, Březin- ky a Hartunkov se wvázali, a komuZ bych z toho statku svého co poručil a odkázal, v tom ve všem podlé vuole mé aby se věrně a křesťansky zacho- vali. Item předkem a prvotně poroučím: poruč- níci moji vajše psaní z statku jaroměřického a biskupského aby v polouletí po smrti mé pořád zběhlém panu Mikulášovi z Bubna, jednomu po- ručníku mému, již psanému, a Jakubovi, písaři, měščenímu v°) Litomyšli, oběma spolu neb jed- nomu z nich*) obzvláštně v moc jejich dali a po- jednü puol druhého sta kop gr. českých hotových peněz vyplnili, neb oni mou konečnou vuoli při 3) Předložka je napsána nad předchozím slovem. 4) V orig. psáno jních. f.32 

Strana 334
f.32v. 334 tom vědí, kde tu summu na chudé dáti a obrátiti mají. Item město Jevíčko') se vším jeho příslu- šenstvím odkazuji a poroučím Vítkovi, Ladsla- vovi, Arklebovi a Zdenkovi, bratrim vlastním Lhotskÿm ze Ptent a na Pñovicich, tak a na ten spuosob, aby oni, bratři svrchupsaní, což sem kde na ten statek jevický, kupující jej, vdlužil, takové dluhy, kteréž by ruků mou popsány aneb i jinak dostatečně pokázány byly, po smrti mé aby spra- vili a je zaplatili, a též z toho, což by ode mne na Jevíčko dáno a zaplaceno bylo, aby též bratří svrchupsaní panu Janovi z Linhartic puol druhé- ho sta kop gr. českých a panu Janovi Nechanské- mu sedmdesáte pět kop gr. českých dali a vy- plnili, a to po smrti mé v polouletí aneb konečně v roce pořád zběhlém. Item také tomu chci, aby poručníci moji z statku jaroměřického se vším příslušenstvím Krystofovi, synu nebožky paní Anny z Varmstorfu, sestřenici?) mé, když by k letóm svým dospělým přišel, postoupili a v moc uvedli, neb jemu to mocně dávám a poroučím s tím listem na týž statek zápisný svědčící i s do- brû vuoli nañ ode mne jemu utinénÿm, a on, Kristof, z toho statku Dorotë, sestre své, kdyZ by k vydání přišla, aby dal věna jejího po ní sto kop gr. českých. Pakli by Pán Buoh na téhoz Kristo- fa smrt dopustiti ráčil, tehdy ten statek jaromě- řickej aby na paní Alenu z Varmstorfu, sestře- nici můú, syny její a na poručníky mé svrchupsa- né všechen na rovný díly připadl. Item paní Ale- ně z Varmstorfu, sestřenici své, a dětem jejím mužského pohlaví, kteréž má neb i potom jich více jmíti bude, dávám a poroučím Biskupice, Březinky a Hartunkov se vším jejich příslušen- stvím tak, aby ona, paní Alena, dcerám svým, když by k letóm přišly, neb synové její jakožto sestrám z toho statku každé po padesáti kopách gr. českých dali. A to[ho] statku poručníci moji nižádným obyčejem jí, paní Aleně, ani synóm je- jím, | pokudž by pan Jeronym Špetle z Prudic živ byl, aby nepostupovali, nez po smrti jeho jí, paní Aleně, neb synuom jejím, najstaršímu, léta mají- cému, aby postoupen byl. A což by z toho statku duochodu vycházelo a přes tu summu, což bych komu odtud poručil, přebíhalo, to od poruční- kuov mých též paní Aleně neb synuóm jejím kaž- dý rok bez počtu aby se vydávalo. A jestliže by Pán Buoh jí, paní Aleny, i se všemi syny jejími, dříve než by k letóm svým přišli, smrti uchovati neráčil, tehdy temu*) chci, aby ta všecka sprave- dlnost přišla a připadla na poručníky mé svrchu- psané, kteříž by živi byli a na Krystofa, syna ne- božky paní Anny z Varmstorfu, a na Zdenka, syna nebožtíka Vaňka, ujce mého, a to na rovné 1) Jevíčko se opakuje a není přetrženo. ?) Tak v orig. 1545 XXV díly. A oni, poruéníci, Krystof a Zdenék, dcerám paní Aleminým, ač by které Zivy zuostaly, nad prvnější mé poručení ještě vajše z toho statku Biskupic aby po každé po padesáti kopách gr. českých přidali. Toto obzvláštně pozůstavuji a jmíti chci, jestli by paní Alena, sestřenice má, podlé toho kšaftu a zřízení mého zachovati se a na tom přestati nechtěla a chtěla se proti poruč- níkóm mým v jaké koli soudy a nesnáze dávati, aby se tudy a tím vší tej spravedlnosti zbavila, a poručníci moji aby jí ničímž povinní nebyli, než toliko dětem jejím zvlášče mužského pohlaví, tak jakž svrchu psáno, aby to do let jejich řádně do- šlých dochovali nejsouce z toho povinní počtu ni- žádnému činiti. Také tomu chci, aby z statku bis- kupského od poručníkuov mých neb od paní Ale- ny a synuov jejích a z statku jaroměřického od Krystofa Zdenkovi, synu nebožtíka Vaňka z Varmstorfu, ujce mého, puol druhého sta kop gr. českých dáno a spraveno bylo, a ta summa aby od nich pod ourok někdy puojčena byla pro při- činění a zlepšení témuž Zdeňkovi, a on, Zdeněk aby potom sestrám svým Salomeně a Kateřině, když by kletóm a k vydání přišly, pokaždé po padesáti kopách groší českých spravil věna, a ti sirotci Vaňkovi, Zdeněk, Salomena a Kateřina aby v statku jaroměřickém do let jich rozumných choväm a opatrování byli. A jestliže by pak těch sirotkuov Pán Buoh smrti uchovati nerácil, tehdy aby ta summa svrchupsaná na déti Jana Knoblo- cha z Varmstorfu připadla. Item také tomu chci, synu a dcerám téhož Jana Knoblocha, na kterémž bych koli statku odkázal, chci aby odtad sto kop gr. českých dáno bylo, a to aby od poručníkuov mých tak opatřeno bylo, aby se ta summa těm détóm otcem jich nerozmrhala?) a neutratila. Item což se svršků všelijakých, kteříž by po mně zuostali, dotejée, téch porutnici | moji aby pravû polovici paní Aleně, sestřenici mé, a dětem jejím dali, a to opatříc, aby panu Jeronymovi Špetlovi mic z toho v ruce nevešlo a druhů polovici aby Krystofovi, synu nebožky paní Anny, též sestře- nice mé, dochovali a při postupování jemu statku jaroměřického v ruce uvedli. Toto také zname- nitě vymieňuji, več by se koli poručníci moji vdluziti museli po smrti mé dávajíc a vyplňujíc summy nadepsané osobám těm a na ty časy, jakž se svrchu píše, že polovici pravou takových dlu- huov přiraziti a položiti mají na díl Jaroměřic, kterýž Krystofovi býti má, a druhú polovici na díl Biskupic, Březinek a Hartunkova, kteréž se paní Aleně a dětóm jejím mužského pohlaví do- stati má, a takové dluhy poručníci moji aby hle- děli, pokudž možné bude, z toho všeho statku 3) V orig. nerozmrhali. f.33 

Strana 335
f.55v. XXV mého z duochoduov zaplatiti. TéZ toto znamenité vymieňuji a v moci své sobě pozuostavuji, jestli- že bych v tomto kšaftu co změnil, přičinil nebo ujal, když koli listem na papíře pod mou pečetí a dvou neb tří dobrých lidí pečetí anebo rukú svú vlastní napíše na ceduli a pečet svou přitiskna též i bez pečeti přitisknutí, komuž bych co poru- čil z čeledi své nebo komu koli jinému, a to toliko rukou svou sepsal, to všecko chci, aby tak mocné a pevné bylo, jako by to všecko zejména slovo od slova v tomto kšaftu napsáno bylo a takové změně- ní, přičinění neb ujetí k tomuto mému kšaftu a zří- zení a iiným artykulóm v své moci k nižádné ujmě ani ke škodě bejti nemá. Také tomu chci, aby nade- psaní poručníci moji po smrti mé tím neprodlé- vajíce kšaft tento a zřízení mé i s mocným listem královským ve dcky zemské markrabství morav- ského vložiti dali. Na potvrzení a zdržení toho já, Petr Šedík, napřed psaný, pečet svú vlastní k tomuto listu a kšaftu přivěsiti sem dal a pro lepší svědomí a jistotu prosil sem urozeného pá- na, pana Bernarta Krušinu z Lichtnburka a uro- zených vládyk, pana Voldřicha ze Zvole, pana Vaňka, pana Vratislava, bratří vlastní ze Ptení a na Lhotě, pana Matyáše z Hartunkova etc. a pana Vicence z Borotína a na Borotíně, že sou pečeti své podlé mé k tomuto listu a kšaftu mé- mu na svědomí přivěsiti dali sobě a erbóm svým bez škody. Jenž psán a dán na Jaroměřicích ve štvrtek u vigilji sv. Jana, křtitele Božího, IMV* XLT? léta po&ítajíc [23. června 15471]. Dobrá vuole. 115. Já, Erazym z Bobolusk a na Trsicích zná- mo činím tímto listem všem, kdež čten anebo čtoucí slyšán bude, jakož mám list správní na pargamené s rukojmiemi na urozeného pána, pa- na Václava Haugvice z Biskupic na Bouzově na město Jevíčko s jeho příslušenstvím mně a erbóm mým svědčící, jakož pak ten list správní to vše- cko šíře a světleji v sobě zavírá a ukazuje, v kte- rémž jest zmínka s dobrou vuolí, kdož by ten list s mou dobrou a svobodnou vuolí neb erbuov mých měl, že má míti touž plnů moc a právo ke všem věcem v tom listu položeným a zapsaným jako já, Erazym svrchupsaný, i s erby svými beze všeho umenšení. A protož já, svrchupsaný Erazym, dal sem a mocí listu tohoto dávám svú plnů svobodnů dobrú vuoli na ten list svrchu- psaný a k tomu ke všemu, což v tom listu mně, Erazymovi, a erbóm mým se zapisuje, urozeným vlädykäm Vitkovi, Ladslavovi, Arklebovi a Zden- kovi, bratfim vlastním Lhotským ze Ptení na Pňovicích, erbóm a budůcím potomkóm jich, tak, aby oni, dotčení bratří, i s svými erby a budůcí- 1) Tak v orig. 1545 335 mi potomky měli plnú moc a právo k tomu ke všemu beze všeho umenšení, což se kolivěk v tom listu svrchupsaném mně a erbóm mým zapisuje a s tím aby oni učinili jako s svým vlastním, jakž se jim kolivěk zdáti a líbiti bude. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu já, Erazym nahoře jmenovaný, pečet svú vlastní k tomuto listu při- věsiti sem dal a pro širší toho vědomost připro- sil sem urozených pánů, pana Smila Kunu z Kun- státu a na klášteře Smilhajmě, pana Adama z Lomnice na Broumově, pana Přemka z Žero- tína na Šumberce, urozeného a statečného rytíře, pana Vilíma z Víckova na Ci [m]burku, najvyšího hofrychtýře markrabství moravského, urozených vládyk, pana Hynka Pavlovského z Vitbachu na Pavlovicích, pana Mikuláše mladšího z Hrádku na Dřínovém, že sou pečeti své podlé mé k tomu- to listu přivěsiti dali sobě a erbóm svým bez ško- dy. Jenž jest dán a psán v městě Olomúci v neděli před svatým Filipem a Jakubem léta Páně IMV“ XLV počítajíc [26. dubna 1545]. Naučení panu Vilímovi Kunovi z Kunstátu na místé pana Jana z Zerotína, najvyšího komorníka, dané: 116. Poněvadž list správní od pana Václava Haugvice z Biskupic na město Jevíčko s jeho příslušenstvím Erazymovi z Bobolusk a erbóm jeho s dobrou vuolí podlé pořádku tohoto mar- krabství svědčí a Erazym na ten list správní Vítkovi Lhotskému ze Ptení a bratřím jeho mlad- ším nedílném'?) dobrou váli obycejnü dal, Ze pan komorník má toho vkladu dopustiti, tak jakž ve dckách vkladové statkuov na dobré vuole ukazují. Relatores: pan Jaroslav z Doubravice, pan Jan z Kounic a z vládyk Vilím z Víckova, n[ajvyší] h[ofrychtýř]. Vklad města Jevíčka. 117. Václav Haugvic z Biskupic i s svými erby Vítkovi, Laclavovi, Arklebovi, Zdenkovi, bratřím vlastním Lhotskjm ze Ptení, erbóm a budücím potomkóm jich své vlastní a dědičné zboží, totiž- to město Jevíčko a na klášteře, v témž městě leží- cím, zákona a řádu svatého Dominika opravu a obranu s rolí oranů i neoranů, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony i s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s řekami, s poto- ky tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží od sta- rodávna v svých mezech a hranicích záleží a vy- měřeno jest a jakž sem to sám držel a toho po- žíval, nic tu sobě, erbóm ani budúcím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozůstavuje a nezachovávaje, než to všecko ve f.34 

Strana 336
f.34v. 336 dsky zemské vkládáme, vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad zámku Sovince. 118. Ješek Pňovský s Sovince i s erby') svými své vlastní zboží a dědicství, totiž zámek Sovinec, městečko Sovinec, ves Jiříkov, ves Těchanov, ves Karlov, ves Křivou, ves Moravici?) ve vsi Louč- cej) což sem tu měl, ve vsi Rudě, což sem tu jměl, ves Paseku, tvrz pustou a městečko pusté Frýdlant, městečko Grunzajf, ves pustou Arnol- tice, ves pustou Valsov, ves pustou Vajglov, ves pustou M yskov, ves pustou Lommici, ves pustou Ptajlov, ves pustou Helvíkov, ves pustou Stránsky, ves pustou Novou Stáhli?) ves pustou Kuczndorf i jiný pustiny s kostelními podacími na dédicství, s lidmi osedlymi i neosedlymi, platnymi i neplat. nými, s platy, s činžemi, s majty a cly, v městečku Sovinci, v městečku Húzové a ve vsi Loućce, s robotami ornými, pěšími i jinými všelijakými, s dvory, poplužími, s rolí oranú i neoranů, s lu- kami, pastviščemi a pastvami, s zahradami a s štěpnicemi, s horami, s lesy, s luhy, s háji, s křovinami, s chrastinami, s vrbinami, pahrbky, s dolinami, s hony, s čižbami, s rybníky, s ryb- niščemi, s řekami, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s struhami, s mlejny, s mlýniščemi. s pilami, też i s hamrem, s sladovní, s pivovarem u vsi Loučky, s horami kovuov všelijakých, kte- říž sou aneb ještě nalezeni budou, s ovsem ouroč- nim i s drevnim,*) s kravami ouroćnimi, s plece- mi,*) husmi, s slepicimi,*) kury, vajci a ospy i se všemi a všelijakejmi platy peněžitými i nepeně- žitými, stálejmi i běžnými, jakýmiž se koli jmény jmenovati mohou, s mezemi, hranicemi i se vším panstvím a příslušenstvím, tak jakž jest toho ne- božtí[k] pan Vok, | otec muoj, užíval a já po něm, nic sobě tu práva, panství ani jakého vlastenství nevymieňuje, nepozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakž sem to sám držel a užíval a jakž od starodávna v svých hranicích obsazeno a vy- měřeno jest, Krystofovi z Boskovic a na Třebové, erbóm a budúcím potomkóm jeho ve dsky vklá- dám a vpisuji ku pravému jejich dědičnému dr- žení a užívaní. A jestliže by mi to zboží ve dckách aneb komu jinému svědčilo, to všecko tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad tvrze Buchlovic. 119. Václav starší Podstacký z Prusinovic 1 s svými erby Pavlovi, Janovi a Václavovi, 1) V orig. s serby. 2) Dnešní Dolní Moravice (Rýmařov) a Dlouhá Horní Loučka (Uničov). 3) Dle polohy nejspíše dnešní Velká Stähle. 3) Viz Brandl, Głossarium, str. 211—212. 1545 XXV bratřím vlastním z Žerotína, a erbóm jejich své vlastní dědicství, tvrz Buchlovice s dvorem a se vším dvorským poplužím, s štěpnicemi, s zahra- dami, ves Buchlovice, což sem tu koli jměl i s ko- stelním podacím, což k tej faře od starodávna příslušelo a ještě přísluší, své vlastní zboží a dě- dicství, s lidmi platnými i neplatnými, s usedlými 1 s pustinami, s platy a poplatky, s robotami, s roli oranü i neoraná, s lesy, s háji, s chrastina- mi, s mlyny, s mlyniśćemi, s lukami, s pastvami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami te- kutymi 1 netekutymi, s horami, s oudolím a s pa- hrbky, s desátky vinnými, se vším plným právem vinohradnim, coż”) vinohradu, kteříž k Buchlo- vicim přísluší i s štěpnicemi při těch horách vino- hradních a se všemi užitky a požitky, kterýmiž se jmény jmenovati mohou, tak jakž sem to sám držel a toho užíval, tak jakž to všecko od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleželo a zá- leží, vyměřeno jest, se vším plným právem a pří- slušenstvím, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým na tej tvrzi, na tej vsi ani lidech i na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, nepozůsta- vuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenství, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich jmění, držení a dědičnému poží- vaní. Přetrhán a na okraji Vilím Kuna na místě Jana z Že- rotína. Vklad hradu Buchlova. 120. Pavel z Žerotína na místě Jana, Václava, bratří svých vlastních nedílných, mladších i s svý- mi erby Janovi Ždánskému z Zástřizl a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, hrad Buchlov, ves Buchlovice s dvorem, s kostelním podacím, ves Stříbrnice s lidmi platnými i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami Hříběcími, pocnác od cesty klášterské, kterážto cesta od kláštera při- chází, na ves pustú Kopu, odtudž pokudž hrani- ce ukazují tou stranou od zdouneckych, divoc- kých roščinských gruntuov k lesóm cetochov- ským, chvalmovským, zástřizlským, stříleckým a k horám cimburským po tej straně a podlé těch hor cimburských až po hramice hor čelužnických, ostašovských a po hramice lesuov moravanských, moštěnských, labutských, březovských?) osveti- manských, jakž ty hory v těch místech od staro- dávna obmezeny a k Buchlovu užívány sou a zase po tej druhej straně k tej cestě klášterské, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, 5) T. j. čtvrti hovězího dobytka. (Viz Brandl, Glossa- rium, str. 232.) 9) Tak v orig. 7) Následuje pretrzené predlo2kové z. 5) Podle polohy jde tu o Vřesovice (Kyjov). 1.35 

Strana 337
f.55 v. XXV s hony, s čižbami všelijakými, s mezemi, s hra- nicemi, s robotami, s oužitky, požitky, s desátky vinnými a s platy z hor vinohradních stříbrnic- kých, buchlovických a se vším plným právem vinohradním, což vinohraduov k Stříbrnicím a Buchlovicím přísluší i s štěpnicemi při těch ho- rách vinohradních, s mejty plnými a celejmi, totiž v méstečku Koryčanech šest dní mejto k Buchlovu bráti a sedmý den, totiž v pondělí, k Cimburku náleží, a též u vsi Mouchnic majto tak jako v Koryčanech bráti na ten spuosob, majto v městě Hradišči na přední bráně od Staré- ho Města, tak jakž to majto od starodávna vysa- zeno a bráno jest, a kdož se stěhuje, stěžného po čtyřech | groších bílých dáti povinmi, majto v Buchlovicích, majto v Stříbrnicích, majto u Buchlova, majto w kláštera Velehradu, kteréhož se hájiti má aZ za ves Jalub, což přes hory jedou aneb jdou, jakž sou ta mejta od starodávna vy- měřena a vysazena i se všemi poplatky k tomu hradu příslušejícími, s řekami, s břehy, s rybní- kv, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými. s jezery, s mlajny, s mlýniščemi, na lidech, kteříž v Oujezci, pustej vsi, rolí a louky drží, plné ro- boty a povinnosti k Buchlovu hradu, jakž to od starodávna činili, s lovčími v Stříbrnicích a s tím právem, v kterémž ti lovčí k hradu Buchlovu od starodávna vysazení sou a s tím soudem lantge- rychtem a právem krevním, | což oni souditi mají, a to krevní právo na městečku Žeravicích, na vsi Kostelci, na vsi Žádovicích, na vsi Moro- vanech, na vsi Moštěnici, na vsi Břesovicích, na vsi Labutech, na vsi Osvétimanech, na vsi Hajslích, na vsi Skalce, na vsi Ježově, na vsi Do- maníně, na vsi Vážanech, na vsi Oujezdci, na vsi Medlovicích, na vsi Tučapech, na vsi Polešovi- cích, na vsi Boršicích, na vsi Zlechově, na vsi Tu- pesích, na vsi Buchlovicích, na vsi Břestku, na vsi Lhotce, na Zlámané Vsi)) na vsi Roščínč, na vsi Babicích, na vsi Traplicích, na vsi Jalubí, s tím se vším plným právem a vrchností, jakž ten lantgrycht a krevní právo od starodávna k hradu Buchlovu vysazeno a toho na těch grun- tech a dědinách užíváno jest, na vsi Žádovicích a na vsi Kostelci ten plat, jakž kdo sedí, pět vajec a tři peníze bílé české při každé velicenoci aby dávali, jakž od starodávna dávají k Buchlovu za to, že mejta buchlovského nedávají, nic sobě tu s bratřími svými a erby našimi nepozůstavujíc ani zachovávajíc ani budúcím našim, ani žádné- mu jinému na tom panství a na těch horách nic žádného vlastenství ani svobod nepozůstavujíc, než což tu na těch horách podlé obdarování krá- 1) Asi dnešní Zlámanka. 2) Srovnej následující zápis č. 121. 1545 337 luov jich Mtí k klášteru Velehradu náleží k uží- vaní, a louku, kteráž Dlouhá louka slove, a k té- muž klášteru k užívaní od starodávna jest, a lou- ky, kteráž slove Mniší louka nad Křesteckým po- tokem ležící, kteráž také k klášteru Velehradu náleží a jak a pokud od starodávna jí užívali, jakž tíž listové nadání králuov jich Mtí k tomu klášteru užívaní a svobod těch hor buchlovských v sobě vyslovují a ukazují, potud, jakž od staro- dávna toho se podlé těch svobod užívalo a což k městu Hradišči, k mostóm v horách ukazovati a lesů dávati se má. V$akz Hradiséané vwoli jmíti budou do hor nad cestu kláštersků, což k Buchlovu těch hor napřed dotčených zuostává, aneb pod cestu kláštersků, což sem těch hor Hří- bicích k tvrzi Napajedlóm obrátil, jeti, neb bez ukazování jim a na Buchlov aneb na Napajedla opovídaním jezditi nemají, než aby se tak zacho- vali, jakž od starodávna, a k Cimburku trávu séci a seno délati na secích v téch horách a gruntech buchlovskych, [louku]?) kteráz slove na Pardusi, také vymieňuje, tak a potud, jakž se od starodá [v ]- na síká. Než les, dříví a grunt k Buchlovu jest a Koryčanščí a Leskovščí mejta buchlovského | dá- vati povinní nejsou a mouchměští lidé tolikéž ja- ko koryčanščí, poněvadž majtnej mezi nimi, oby- vatel bůchlovský, mejto vybírá a cesty se vopra- vují. A to všecko, což sem sám s předky svými a s bratřími svými držel a požíval a od starodávna toho statku užíváno bylo, ku pravému dědicství vkládám a vpisuji k jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by to jisté svrchupsané zboží mně, bratřím a erbóm mým ve dckách svědčilo, to tímto vkladem od sebe, bratří, erbuov svých mo- řím a vniveč obracuji. Smlouva?) tato na naucená pánwov, jich Mtf, do desk jest vlozena. Relatores: pan Boček Kuna z Kunstátu, pan Hynek Bilík z Kornic a z vládyk Petr Prazma: 121. Léta Páné IMV**XLIIII? v sobotu po svatém Diviši /17. října 1544] na Cimburku mezi nàámi, Vilímem z Víckova na Cimburku, najvysím hofrychtýřem markrabství moravského, s jednej a Janem Ždánským z Zástřizl na Buchlově strany druhé stala se smlúva celá a dokonalá, a to tako- vá: Kdež sem já, Vilím z Víckova, ve vsi Mouch- nicích a na gruntech mouchnických mejto spra- vedlivé, tak jakž se od starodávna k zámku mé- mu Cimburku vybíralo a hájilo, jměl, to majto panu Janovi z Zástřizl, erbóm a dědicóm jeho pustil sem a dědičně pouščíme k jmění, držení a dčdičnému požívaní. A já,“) Jan z Zástřizl, kdež 3) Následující část nadpisu je připsána drobněji, bez- pochyby dodatečně. 5) já je drobněji vepsáno do mezislov. mezery. f.36 

Strana 338
f.56 v. 338 sem mejto měl v městečku Koryčanech, kteréž od starodávna k zámku mému Buchlovu příslušelo a v městečku Koryčanech a na gruntech koryčan- ských se vybíralo a hájilo, to sem mejto panu hofrychtýřovi, erbóm a dědicóm jeho k zámku Cimburku pustil a dědičně pouščím k jmění, držení a dědičnému požívaní. A já, Vilím z Víc- kova, ani potomci moji, páni: Cimburščí, na to, což jest se s hor buchlovských majtnému kory- čanskému louka pouščela, dělníci a dříví na mo- sty a opravu cest od pánuov buchlovských dávalo, vice se táhnüti a navracovati nemám ani budücí potomci moji ani na jiné povinnosti, kteréž by k tomu majtu od zámku Buchlova na horách buchlovských prvé náležely. Než jestliže by kdo mejto koryčanské projel aneb prošel, ten od ho- lomkuov cimburských a mejtných koryčanských bude moci na horách buchlovských, pokudž by cesty střílecké nepřejel a nepřešel, vzat bejti; než | přes cestu střílecků dále honěn bejti nemá. A kdož by v Stříbrnicích, v Buchlovicích aneb v Mouchnicích majto spravil, ten nebude povinen v Koryčanech majta dáti. A též, kdož by v Kory- čanech majto spravil, ten také nebude povinen v Stříbrnicích, v Buchlovicích ani v Mowuchnicích mejta dáti. Item stříbrničští, buchlovičští, žádov- ští, kostelečští, mouchničští lidé, tí nemají majta koryéanského dávati; a Koryéanstá a. Leskovsti") mikdei mejta buchlovského také dávati nemají. Na Pardusi louka, jakż jest obmezena, tak pfedse v tom użivani k Cimburku zuostati ma. A to sme sobě ctně a křesťansky na obě straně zdrieti?) slíbili a slibujeme a tuto smlouvu náši dobrovol- nú a přátelsků ve dcky zemské vložiti dáti jmá- me. Toho na jistotu pečeti své vlastní s naším jistým vědomím a vuolí přivěsiti sme dali a pro širší toho vědomost a lepší jistotu připrosili sme urozených pánuov, pana Jana z Žerotína a na Strážnici, najvyšího komorníka markrabství mo- ravského, pana Pavla z Žerotína a na Bzenci, pa- na Jana z Kounic na Slavkově, urozeného a sta- tečného rytíře, pana Znaty z Víckova na Čejko- vicich a urozenych vladyk,*) pana Procka z Za- stfizl na Miloticich a pana Hynka z Zastfizl na Trtenici, że sou pečeti své podlé našich na svědo- mí přivěsiti dali, sobě a erbóm svým bez škody. A každý z nás jednu smlüvu v jednostajná slova napsanú má. Stalo se dne a léta nahoře psaného. Vklad Vrchoslavic. 122. Jan Čertorejský z Čertoryje Mikulášovi z Brníčka, erbóm a potomkóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž Vrchoslavice a Dlouhou Ves, tvrz s dvorem vrchoslavským i s podacím k tej faře příslušející, s mlýnem, lidmi platnými i 1) T. j. z dnešního Lískovce (Kyjov). 2) zdržeti je nadepsáno drobnějším písmem. 1545 XXV neplatnymi, s roli oranü i neoranu, s rybníky, s lukami, s pastvami, s vodami tekutými i nete- kutými, s řekami, s břehy, s křovinami, s platy a požitky, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ty vsi od starodávna v svých mezech a hranicích vyme- zeny sou a nic sobě, erbóm a potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a ma okraji Jan z Žerotína. Vklad Vsi Ponikve. 123. Vladislav Malhocký z Vrchlabí s erby svý- mi Zdenkovi Konickému z Svábenic a jeho erbóm své vlastní zboží a dédicstvi, totiz dvuor a ves Ponikev s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli ora- na 1 neorany, s lukami, s pastvami, s pastviScemi, s horami, s pustotinami, s doly, s lesy, s haji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi a hranicemi, s robotami, s oužit- ky a požitky i se všemi poplatky, s potoky tekń- cími i netekúcími, s břehy, s rybníky, s rybnišče- mi i se vším plným panstvím a příslušenstvím, jakžto ten dvuor a ves svrchupsaná od starodáv- na v svých mezích a hranicích zvláště záleží a vymezena jest, nic sobě ani erbóm svým a budú- cim potomkóm práva, panství ani kterého vla- stenství nezachovávaje, tak jakž sem to sám drZel,') než to všecko ku pravému dědicství svo- bodné a nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad ve vsi Zborovicích. 124. Burjan Řikovský z Dobrčic i s svými erby Janovi Kropáčovi staršímu z Nevědomí a erbóm a potomkóm jeho své vlastní zboží a dědicství ku pravému dědicství, totiž ve vsi Zborovicích to všecko, což sem tu jměl i s tím podsedkem, kte- rýž platem příslušel k kostelu hoščickému, s dvo- ry. s robotami, s sady, s lidmi platnymi i neplat- nymi, s ¢inzemi i s użitky, s ospy, s husemi a všemi a všelijakými platy a poplatky, jakž se koli jmenují a jmenovati mohou, s rolí oranü i ne- oranü, s vodami tekutymi i netekutymi, s lukami, s lesy, s chrastinami, s háji ve vsi Zborovicích, k čemuž sem na tom dědicství právo jměl, i s ji- ným se vším příslušenstvím, což k tomu zboží a v tej vsi Zborovicích mně dědičně příslušelo i ny- ní přísluší, s osedlým, s pustým, s mezemi, s hra- nicemi, tak jakž to zboží v tej vsi již jmenované v svých mezech a hranicích přísluší a záleží a vy- mezena jsou, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem to zboží v tejž vsi již psanej sám držel“) po nebožtíku Vítku z Dobrčic, otci svém, a jeho požíval, nic sobě na tom zboží práva, pan- 3) Počáteční tah u v- nasvědčuje pro úmysl písařův psáti plánův]. 8) Psdno -ri-, [527 

Strana 339
1.37 v. f.38 XXV ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani erbóm svym i budńcim potomkóm, neż to vsecko svobodné a žádnému nezávadné ku pravému dě- dicství, jmění a dědičnému držení a užívaní ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Vklad véna Mandalené z Vlénova. 125. Václav Tetaur z Tetova Mandaleně z Vlč- nova, manželce své vlastní, puol třinácta sta kop [gr.] českých na minci v markrabství moravském obecně berných na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, na vsi Otrokovicích, se vším jejím příslušenstvím ve dcky zemské vkládá a vpisuje ku pravému jejímu věnnému právu. A příjemčím toho věna sám se činí vším statkem svým, kterýž nyní jmá aneb jmíti bude. Vklad věna Elšce z Žerotína. 126. Burjan mladší Barský z Barště Elšce z Žerotína, manželce své, na vsi Žákovicích s jejím vším příslušenstvím ku pravému jejímu věnnému právu šest set dvatceti pět kop grošuov českých za I kopu LX gr. a za gr. sedm peněz bílých po- čítajíc. A z lásky své manželské nadvěno na též vsi s jejím vším příslušenstvím sto dvatceti pět kop groší ve dcky zemské vkládá a vpisuje, a pří- jemčím se') toho věna i nad věno sám se') činí se vším statkem svým, kterýž má aneb jmíti bude. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Odpor. 127. Kunka z Bystřice, vdova pozuostalá po nebožtíku Albrechtovi z Hustopeč, tomu spol- ku?) kde£ Mandalena z Hustopet Burjana Žabku s Limberku, manžela svého, přijímá, odpor činí. 128. Léta Páně 1544 v pondělí po svatém Sta- nislavu /z2. května 1544] na dil a na lidech ve vst Dobrockovicich podlé odhddani Margeté z Opatova stalo a vykonalo se pridédéni skrze uro- zeny [ho] pana Vidclava z Boskovic na místě pa- na Jana z Žerotína, najvyšího komorníka, pana Jana Sisky z Kounic na místě pana Jana Zajima- če z Kunstátu a z JeviSovic na Tavikovicich, najvyšího sudího markrabství moravského, a u- rozeného vládyku Matyáše z Hartunkova, místo- držící najvyšího písařství téhož markrabství, při přítomnosti urozeného a statečného rytife*) Přemka z Víckova, komorníka práva menšího zemského v Olomůúci, a jest jí a jejím erbóm uká- záno a přidědíno na těchto dolepsaných lidech ve vsi Dobročkovicích: na Václavovi Hrbkovi, fojtu, na Martinovi Ma- terném, na Martinovi Hrbku, na Mikulášovi, ševci, na Janovi Šimovi, na Janovi Bílkovi, na Eliášovi, na Martinovi Jureichovi, na Janovi Chmelovi, na Pavlovi Handelovu, na Jírovi Čer- ném, na Crhovi Straškovi. 1) Tak se opakuje v orig. ?) Viz vklad č. 108 této knihy. 1545-1546 339 Item na těch lidech svrchupsaných ukázáno platu stálého puol patnáctý kopy patnácte groší, šest peněz) Item jest tu rybník na pusté vsi Knihnicich, do kteréhož se vsází násady puol druhého sta kop, na díl Margety svrchupsané položeno padesáte kop; pokládá se jedna kopa za běžnej plat po sedmi kopách, učiní odhádaním puol štvrta sta kop gr. Item v tejž vsi pusté Kníhnicích vychází skop- niho obilé sto kop, jest na díl Margety svrchu- psané polozeno puol póty kopy jedenácte snopiü. To ji má kazdej rok odtad vycházeti, kladouce jednu kopu rżi po šesti gr., učiní odhádaním tři kopy puol sedmnácta groše. Summa toho podlé ustaného práva odhádáno Margetě z Opatova na tom na všem v pěti stech kopách groší a 1 přidědíno. 129. Téhož léta a dne ut supra stalo se přidě- dění Alžbětě z Opatova týmiž pány úředníky vy- šími i menšími ut supra na lidech ve vsi Dobroč- kovicích duole psaných: na Vaňkovi Czajgarovu, na Janovi Czajgarovu, na Vaskovi Jakubcovu, na Stankovi Lybarskym, na Machovi Nyklovu, na Jirovi Krajéim, na Simkovi, na Tomanovi, na Antoninovi, na Jan- kovi Malém, na Janovi Masařovi, na Jirovi Re- povi, na Václavovi Davídkovi, na Martinovi Čer- ném, na Václavovi Starochu, na Jakubovi Kou- kolovu. Item na těch lidech svrchupsaných ukázáno platu stálého třinácte kop groší čtrnácte groší tři peníze) Item jest rybnik na pustć vsi Kníhnicich, do kteréhož se vsází násady puol druhého sta kop, na díl Alžběty svrchupsané položeno L kop. Po- kládá se jedna kopa za běžnej plat po sedmi ko- pách, učiní odhádaním puol čtvrta sta kop groší. Item na mlejně pod rybníkem na pusté vsi Kmihmicich ukázáno platu tejž Alžbětě puol třetí kopy pět groší, jeden peníz vídenský, kladouc jednu kopu po sedmi kopách učiní odhádaním i přiděděním vosmnácte kop pět groší puol páta peníze. Summa toho podlé ustaného prava odhadano 1 přidědíno Alžbětě z Opatova na tom na v$em v pěti stech kopách grosi. 130. Lea od narození Krista Pána tisiceho pětistého čtyřidcátého šestého při času svatých Tří králí [ó. ledna 1546] v mésté Olomáci drzán jest soud zemský za úředníkuov práva vyšího, urozených pánuov: pana Václava z Boskovic na Bučovicích ten čas místo držící, pana Václava 3) Následuje přetržené pana. 1) Pro výpočet sumy klade se 1 kopa à 10 kopách. f.58 v. 1.39 

Strana 340
f.39 v. 340 z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic na Tavíkovicích, najvyšího sudího (markrabství mo- ravského)') a urozeného vládyky Matýáše z Har- tunkova, místo držící najvyšího písařství téhož markrabství, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, biskup olomúcký a urození páni: pan Pertuolt z Lipého na Krum- lovč, najvyší maršálek království českého, pan Vilím Kuna z Kunstátu na Hrádku, pan Jaro- slav z Doubravice na Okarci, pan Zdeněk z Vald- štajna na Brtnici, pan Boček Kuna z Kunstátu na Lukové, pan Znata z Lomnice na Náměšči, pan Václav Haugvic z Biskupic na Bouzově, pan?) Pavel z Žerotína na Napajedlích, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Václav Tetaur®) z Tetova na Malenovicích, Zdeněk Konický z Švábenic na Konici, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Oldřich Přepický z Rychm- berka na Pozořicích, a Jan Zahrádecký z Zahrä- dek na Hobzí. Vklad vena pani Mariane*) z Lipy. 131. Puota z Ludanic Mariane*) z Lipy, man- želce své, na městečku Kokořích, na svém vlast- ním zboží žádnému nezávadném ku pravému je- jímu věnnému právu puol osma tisíce zlatých“) na minci obecné berné ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž nyní jmám neb ješče jmíti budu. Vklad věna Margetě z Jikve. 132. Jiřík z Oděrad Margetě z Jikve, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádné- mu nezávadném, totiZ na terzi své a puol vsi Mi- lomcích ku pravému jejímu věnnému právu tři sta kop groší ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším stat- kem svým, kterýž jmám neb jmíti budu. Vklad věna Mariji Salomeně z Štodlaru. 135. Mikuláš starší z Hrádku Mariji Salomeně z Štodlaru Jana, syna mého, z Hrádku, manžel- ce jeho, na svém vlastním zboží žádnému nezá- vadném, totiž na vsi Medlově a vsi pusté Srnově, ku pravému jejímu věnnému právu jeden tisíc zlatých raynských na minci v markrabství mo- ravském obecné“) berných ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž nyní jmám neb ješče jmíti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic. 1) Závorky jsou v orig. 2) Následuje přetržené Wácz[lav]. 3) Jméno Tetaurovo stojí v orig. za jménem Konické- ho; leč znaménko T určuje jejich vzájemné pořadí. 3) V orig. Mary Anně. 1546 XXV Vklad vsi Hoščic. 134. Jan Franc z Háje i s svými erby Jiříkovi staršímu z Zástřizl a erbóm jeho své vlastní zbo- ží a dědicství, ves Hoščice s dvorem, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s robotami, s roli oranń i ne- oranú, s kostelním podacím, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s hony, s lovy, s čižbami, s meze- mi, s hranicemi, s činžemi, s platy, s oužitky i se všemi poplatky, s potoky, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými, | s rovninami,“) se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a uží- val, jakž ta ves svrchupsaná v svých mezech i v každej zvláště záleží a jest vyměřena a vyme- zeno,’) nic sobě tu na tom na všem ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství ne- zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské") vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a budücím[u] uZívaní. Vklad věna Kateřině z Honbic. 155. Jiřík starší z Zástřizl Kateřině z Honbic, manželce své, na svém vlastním zboží a dědicství, na vst Hoščicích s jejím příslušenstvím tři sta kop groší českých na minci, za I kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, ve dsky zem- ské vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věn- nému právu. A toho věna jse příjemčím činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmiti budu. Vklad na zámku Podstátu. 136. Žibřid Podstacký z Prusinovic i s svými erby Václavovi mladšímu Podstackému z Prusi- novic, bratru svému vlastnímu, a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totiž na zámku Pod- státu a před tím zámkem přihrádku, tak jakž ce- dule dílčí ukazují, v městečku Podstátě lidi, mlejn vrchní, ves Kovářov, ves Liptáň, ves Lindavu, ves Varhnov i s kostelním podacím, s lidmi plat- nými i neplatnými, s rolí oranů i neoranů, s lu- kami, pastvami, s pastviščemi, s horami,?) s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s hony, s čižba- mi, s mezemi, s hranicemi, s platy i všelijakými poplatky, s robotami, a tak zúplna se vším pan- stvím a příslušenstvím, jakž to zboží od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleží a jak sem já to sám držel a toho užíval, nic tu sobě 1 erbóm mejm, potomkóm svým, práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ku pravému je- 5) И orig. zkatych. 6) Zde je přetrženo ber. 7) Tak v orig. 8) V orig. zemském asi vlivem následujícího vkládám. 9) Opraveno s pův. vodami. 1.40 

Strana 341
f.40 v. XXV jich jmění a držení, dědičnému užívaní ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žirotína. Vklad vsi Rudic a ve vsi Nezdenicích purkrechtů deset. 157. Jan Ořechovský z Honbic i s svými erby Eliášovi z Srbce a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství svobodné, nižádnému nezávadné, totiž- to vsi, ves Rudice s lidmi usedlými i neusedlými, s platy, s dvorem, s rolí oranú i neoranü, s luka- mi, pastvami, pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s | chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, hranicemi, rybníky, rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými. s řeků a s břehy a ve vsi Nezdenicích purkrechtü deset s lidmi osedlymi, s krčmůú, na kteréž sem sám seděl, se dvěma dvory, s pustým, s pustinami, rolí oranü i neoranü, loukami, lesy, s mlýnem, s řekú a s kostelními podacími, se vším plným právem, panstvím a všelijakým příslušenstvím, jakžto ta zboží svrchupsaná od starodávna v svých mezech, hranicích každé zvláště záleží a vymezena sou, tak jakž sem je sám držel a jich užíval, nic sobé tu, erbóm ani budücím potom- kóm svym práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuostavuje, neZ to všecko ku pravému dédicství svobodné a nezávadné ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A kdež by mi ta jistá zbozí svrchupsaná ve dckách svédtila, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Spolek. 138. Eliáš z Srbce i s svými erby Kateřinu z Honbic, manželku svů, na své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, totiž na ves Rudici a ve vsi Nezdenicích na deset purkrechtů a dva dvory se vším těch vsí a toho zboží od staro- dávna příslušenstvím, přijímám na pravý a jedno- stajný spolek, i na to na všecko, kdež co jmám aneb ješče jmíti budu. Vklad vsi Hoščic a Medlovic. 1359. Petr. Pražma z Bílkova i s svými erby Anně z Nevědomí a erbóm její své vlastní dědič- né, žádnému nezávadné zboží, totiž ves Hoščice s kostelním podacím, ves Medlovice s mlýnem a s tím se vším, což k těm vsem od staradávna příslušelo a přísluší, s lidmi platnými i neplatný- mi, s rolí oranú i neoranú, s rybníky, s rybniš- čemi, s loukami, pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s platy, poplatky, s robo- tami spravedlivými, s slepicemi, s vajci, s husmi, s pletci*) i se všemi lovy, s vodami tekutými i ne- tekutými, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ty vsi každá sama v sobě od starodávna záleží a vyme- 1) Čtvrt hovězího dobytka (viz Brandl, Glossarium str. 232). 2) Psáno -rž-. 1546-1547 341 zena jest, tak jakž sem to säm drzZel?) a uZival, i s těmi štyrnů kameny loje, tak jakž sem je od tyZ) Anny v městečku Ejvanovicích byl ujal a jakž ti jiní mastní krámi sami v sobě sou, nic tu sobé ani svym erbóm a budücim potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuosta- vujíc ani zachovávajíc, nez to v$ecko ve dckw zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmě- ní, držení a dědičnému užívaní. A kdež by mně, erbóm mým to zboží ve dckách svědčilo, to tím- to vkladem mořím. 140. Len od narození Syna Božího, Krista Pána, 1547 při času svatých Tří králuov /6. ledna 7547] v městě Olomůúci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni,) hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Jana Za- jímače z Kunstátu, z Jevišovic a na Tavíkovicích, najvyšího sudího markrabství moravského a uro- zeného a statečného rytíře Václava Tetaura z Te- tova na Malenovicích, najvyšího písaře téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, biskup olomücky a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek královstvie českého, pan Vilím Kuna z Kunstátu na Hrádku, pan Jan Jetřich z Boskovic na Ausově, pan Václav mladší z Lichtnburka na Bítově, pan Zdeněk z Valdštaj- na na Brtnici; pan Jaroslav z Doubravice na Valči, pan Znata z Lomnice na Náměšči, pan Vá- clav Haugvic z Biskupic etc., pan Pavel z Žerotí- na na Napajedlích, pan Hynek Bilík z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z rytířstva: Vilím z Víckova na Cimburku, najvyší hofrychtéř, Zdeněk Konický z Švábenic na Konici, Petr Pražma z Bílkova na Lešné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově a Oldřich Přepický z Rychmberka na Pozořicích. Vklad Mouchnic. 141. Jan Ždánský z Zástřizl i s erby svými Vi- límovi z Víckova na Cimburku, najvyšímu hof- rychtýři markrabství moravského, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, což sem po před- cích svých ve vsi Mouchmcích měl, deset člověků dědičnejch, tři lány, čtvero poloulání, tři podsed- ky v Křivousích a v lesích, kteří slovú Společní, k čemuž sem právo po předsích svejch měl, s lid- mi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s robotami, kteréž sou na těch lidech, s mejtem, kteréž se tu od starodávna k zámkóm Buchlovu a Cimburku vybíralo a pokudž se tu toho majta od 3%) Opraveno ze zamýšleného tých[ž]. 3) V orig. Chropiny. f.41 f.41 v. 

Strana 342
f.42 342 starodávna hájí. a tak, jakž ta mejta ve dckách zemských zapsány sou a od starodávna brány bývaly, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami, s lesy, s doly, s vrbinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, což k těm li- dem přísluší, se všemi užitky, požitky i se všemi a všelijakejmi oužitky, požitky a poplatky, jakž sem já toho po předcích svejch užíval, s vodami tekutými i netekutými, s břehy i se vším plným právem, panství[m] a příslušenstvím, což k těm svrchupsaným lidem a tomu zboží od starodávna přísluší, příslušelo a vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm a budúcím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávajíc, než tak, jakž sem to sám po předcích svých držel. to všecko ku pravému dědicství svobodné a nezávadné ve dcky vkládám a vpisuji. Vklad vsi Těšánek. 142. Jan Pacák z Paéclavic i na místě Václava, Jakuba, bratří svých vlastních mladších, nedíl- nych Pacákü z Palavic. l'ilímovi 2 Víckova na Cimburku, najvyšímu hotrvchtýři markrabství mo- ravského, a jeho erbóm své a bratří svých mlad- ších nedilných vlastní zboží a dédicství, ve vsi Té- sánkách, blíž Vzdounek ležící, jedenácte člověků, což jest tu nebožtík Václav Pacák s Pačlavic, děd náš dobré paměti. držel) a po něm Hynek, otec náš, a my po otci našem, s rolí oranů i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vrchy, s doly, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platný- mi i neplatnYmi. s robotami, s oužitky, požitky i se všemi poplatky, s potoky, s vodami tekutými i netekutymi. s mlyny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což nám, bratřím. po otci našem na těch lidech nále- želo a jakž to zboží svrchupsané v svých mezech záleží, vyměřeno a vymezeno jest, nic sobě tu ani bratfím a erbóm svym, ani budücím potomkóm práva. panství ani kterého vlastenství nezachová- vajic, tak jakZ sme to drzeli,*) to vsecko ku pra- vému dědicství svobodné a nezávadné ve dcky vkládám a vpisuji k jmění. držení) a dědičné mu užívaní. Vklad hradu Ousova. 145. Krystof s Boskovic v s svými erby Janovi Jetřichovi Černohorskému z Boskovic a jeho er- bóm své vlastní zboží a dědictví, totjiž hrad Ou- sov s městečkem Ousovem, s podacím kostelním v témž Ousově i s tím kostelíkem nad Ousovem, s dvorem, s piwovarem, s sladovní, mlejnem, s Stepnicemi, s chmelnici pod tymż Ousovem, s městem Litovli, ves Polici s podacím kostelním v též vsi, ves Děbánov, ves Bezděkov, ves Vele- y) drz[cl] se v másledující části této knihy píše -rž-; už dříve ve vkladech č. 123, 124, 139, dále v č. 145, 147-149, 1547 XXV boř, ves Lipinku, ves Pískov, ves Klopinu, ve vsi Stříteži, což sem tu měl, ves Hradce, ves Hradeč- nú s podacím kostelním v též vsi, ves Zadní Ou- jezdeček, ves Přední Oujezdeček, ve vsi Libině Moravské, což sem tu měl, ves Mostkov, ves Mla- doňov s kostelním podacím v też vsi, ves Troube- lice, ves Medle, ves Beňkov, ves Hlivice, ves Krá- lová s dvorem a s štěpnicemi při též vsi, ve vsi Rimicich, coż sem tu měl, ves Mladsie, ves Sta- vemice, ves Šumvald s kostelním podacím v též vsi, ves Břvenec, ves Mirotíněk, ve vsi Plinkou- tě, což sem tu měl, se všemi lidmi osedlými i ne- osedlými, platnými i neplatnými, s ouroky a pla- ty, poplatky, činžemi na týchž všech lidech, s ro- botami i s robotou hnoje vožení z zámku Ousova a dvoru pod týmž zámkem, [s] slepicemi, husmi. vajci, s mejty, s hony, s lovy, s lukami, s pastva- mi, s pastviścemi, s rolími oranymi i neoranymi, s čižbami, s rybníky a rybniščemi, s haltéři, s ře- kami, s potoky, s vodami tekutými i stojicími, s ospy obilnými, s lesem s Doubravou kromě těch sedmdesáte dubů, kteréž sou?) měšťanóm unicov- ským vydávají?) z též doubravy s jinými se všemi lesy, horami, s háji, s doly, s křovinami a porost- linami, s mlejny, s mlýniščemi, s horami a rudou železnou, s hamrem i s tím, aby lidem z panství zábřeského a z sovinského, kteříž by dobrovolně chtěli dříví ku potřebě pivovaru ousovského za slušné peníze voziti, bráněno nebylo i se vší zvuolí a plným právem a panstvím, s mezemi, s hranicemi a všelijakými užitky a požitky, kte- rýmiž by jmény mohly jmenovány bejti, tak úplně, jakž to všecko panství a sboží od staro- dávna záleží a v svých mezech jedno každé ob- zvláštně aneb společně vymezeno jest, a tak, jakž sem toho sám v držení a užívaní byl, nic sobě ani erbóm a budúcím potomkóm svým tu práva, pan- ství ani vlastenství žádného nepozuostavuje ani zachovávaje, to ve dcky vkládám a vpisuji ku pravému jejich dědičnému jmění, držení a poží- vaní. Vklad zámku Boskovic a Trnávky. 144. Krystof z Boskovic i s svými erby Šimo- novi Oderovi z Stávnice a jeho erbóm své vlastní zbozí a dédicství, totjiz zámek Boskovice, mě- stečko s týmž jménem, s kostelním podacím i s předměstím, a vsi tyto: ves Sudice, ves Drvalo- vice, ves Pamětice, ves slove Vésky, ves Bačov, ves Skalici, ves Krhov, ves Rapotinu Lhotu, ves Oujezd, dvořáka ve Žďáře, dvořáka v Vilímovi- cich, dvotóka v Oujezdci,?) dvořáka v Mladkově, | £.A2 v. ves Lažánky, ves Hrádkov, ves Valchov, ves Ve- lenov, ves Žďárnou, ves Lidíkov, ves Protivanov i s kostelním podacím, ves Bukovou, ves Lipová, 162, 164, 168, 169, 172, 177-179. Další doklady viz pozn. €. 1 na str. 361. 2) Tak v orig. 3) V orig. v Voujezdci. 

Strana 343
XXV ves Lipuovku i s kostelním podacím, ves Chru- děchromy, ves Mladkov a mlynáře, kteříž mají mlejny blíž Boskovic ležící, zejména tyto: Vávru, mlynáře, Hurta, mlynáře, Vondru, mlynáře, Ja- na Jandu, mlynáře, Havla, mlynáře, Pavla Chu- dého, mlynáře, Brychtu z Sudic, mlynáře, Ambro- že ze Lhoty, mlynáře, v Skaličce Valentu, mlyná. ře, a zámek Cimburk a jinak Trnávku, Městečko Trnávku, staré město Trnávku s kostelním poda- cím a vsi tyto: ves Roztání, ves slove Nová Ves, ves Arnoštov, ves Arnultov)) ves Vražnů, ves Bezděčí, ves Omirázku, ves Mezehoří, ves Petru- ovku od panství třebovského, s dvory poplužný- mi, s rolí oranú i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ospy, s kury, S vajci, s ouZitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s ře- kami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i ne- tekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlejny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž ta zboží svrchupsaná od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a sou vymezena, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dücím potomkóm na téch zbozí[ch] práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozüstavujíce ani zachovávajíce, to vSecko ve dsky vkládám a vpi- suji ku pravému jejich dědičnému jmění, držení a požívaní. Na okraji na f. 42 poznamenáno Statek trnávskej, po- něvadž JM knížeti Karlovi z Lichtnštejna prodán jest, tím jse vymazuje ode mne Zdeňka Františka Lva, místo- držícího ouřadu nejvyšího komorní[ctví] zem([s.] dne 23 januarii léta 1628. Zd[eněk] Fr[antišek] Lev [z Rožmi- tálu]. Vklad hradu Bouzova. 145. Václav Haugvic z Biskupic i s svými er- by Prokopovi Padstackému z Prusinovic a erbóm jeho ku pravému dědicství zboží své vlastní a dě- dičné, nižádnému nezávadné, totjiž hrad Bouzov, městečko s týmž jménem, s kostelním podacím, ves Podolí, ves Obectov, ves Hvozdeček, ves Voj- techov, ves Hvozd, ves Lidmirov, ves Milkov, ves Ospélov, ves Svánov, ve vsi Javofitku, coż k Bouzovu přísluší, ves Blažov, ves Kadeřín, ve vsi Veselíčku tři člověky, ves Heřmaní, ves Bez- děkov, ves Kozov, ves Hradnice, ves Pavlov, ves Lhotku, městečko Loščice s kostelním podacím, s dvorem, kterejž lidem dědičně puščen jest, maj- to v městečku Bouzově, majto v městečku Lošči- cích, majto ve vsi Lidmírově, majto ve vsi Hvoz- dě, ve ysi Žádlovicích, což k Bouzovu přísluší, 1 tudíž na dvú člověkú opravu, kteříž z starodávna 1) Tak v orig. Je to dnešní Přední Arnoštov. 1547 343 k Bouzovu přísluší, ves pustú Lechovice i s dvo- rem, kterejž jest lidem dědičně pod plat puscen, ves pustú Olešnici, s lidmi platnými i neplatnýnu, s roli oranü i neoranü, s robotami spravedlivy- mi, s platy, poplatky, s ospy obilnymi, s slepice- mi, s vajci, s lukami. s pastvami, s pastviscemi, s rybníky, s rybniščemi, s mlejny, s mlýniščemi, s vodami, s řekami, s potoky tekutými i neteku- tými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s do- linami, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hra- nicemi i se všemi oužitky | a duochody, v*) kte- rýchž se koli věcech jmenují a shledání býti mo- hou se vším a všelijakým k tomu hradu, městeč- kóm a vsem příslušenstvím, tak jakž to zboží již jmenované od starodávna v svých mezech a hra- nicech záleží a vymezeno jest, a tak, jakž sem to sám držel a užíval, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svym a budücím potomkóm práva, panství ani Zádného vlastenství nepozüstavujíc ani za- chovávajíc, neZ to všecko ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad městečka Lištnice. 146. Václav Haugvic s Biskupic i s svými er- by Vratislavovi Lhotskému ze Ptení a erbóm je- ho ku pravému dědicství zboží své vlastní a dě- dičné nižádnému nezávadné, totiž městečko Líšt- Wici, ves slove Loučku Studenú, ves Veselí, ves pustú Bošín, ves pustú Svánov s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s robotami spravedlivymi, s lukami, s pastvami, s pastvisce- mi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s hony, s lovy, s mezemi a hranicemi, tak úplně, jakž to zboží od starodávna jest vyměřeno a v svých hranicích záleží, se vším plným prá- vem, panstvím a všelijakým příslušenstvím a zvláště se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží svrchupsanému přísluší, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svým a budú- cím potomkóm práva, panství ani žádného vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. Mřežován a na okraji Václav Berka na místě pana Ja- na z Žerotína. Vklad vsi Lukajch 147. Václav Haugvic z Biskupic i s svými erby Joachymovi Zoubkovi ze Zdětína i erbóm jeho ku pravému dědicství statek svuoj, kterýž mám ve vsi Lukajch na dolní straně, puot vosma lánu, 2) v je nadepsáno nad mezislovní mezerow. f.45 

Strana 344
£43v. 344 s roli oranu i neoranü, s lidmi platnymi i neplat- nymi, s lukami, s pastvami, s pastviácemi, s vo- dami tekutými i netekutými, s rybníky, s jezery, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž ta ves svrchupsaná od starodávna jest vymezena a v svých hranicích záleží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval a zvláště se všemi požitky, v kterýchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi ji- nými věcmi, což koli k tej vsi svrchupsané pří- sluší, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím po- tomkóm tu práva, panství ani vlastenství žádné- ho nezachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad Hončovic a jiného statku. 148. Václav Haugvic z Biskupic i s svými erby moudrým a opatrnym purgmistru a radé i vší obci města Olomůúce, nynějším i budúcím potom- kóm ku pravému dědicství zboží své vlastní a dědičné, totiž tvrz a ves Hončovice, ves Cholinu, ves Dubčany, ves Bfezovń i s mlajnem a ve vsi Mezicích šest člověků dědičných a dva opravní, což sem tu měl s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s loukami, pastvami, s pastviścemi, s lesy, s śtćpnicemi, s lu- hy, s háji, s chrastinami, s jedním břehem řeky Moravy, s lovy rybnými, s řekami, potoky, bře- hy, s vodami tekutými a netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s jezery, s haltéři, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s oužitky, s po- žitky 1 se všemi poplatky, jakýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím a všecko to, což sem tu koli jměl a držel a jakž sem toho sám požíval se vším toho zboží svrchupsaného příslušenstvím, nic sobě ani erbóm a budücím potomkóm svým na tom zboží svrchupsaném žádného práva, panství ani které- ho vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. Vklad vsi Osvětiman. 149. Matyáš Ořechovský z Honbic i na místě Jiříka, bratra svého mladšího, i s svými erby Ja- novi Francovi 2 Hdje a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, ves Osvětimany, ves Medlovice, ves pustú Jenišovice se vším jejich příslušen- stvim, s dvorem, s dvorfiSCemi, s Stépnicemi i s tím se vším, což k tomu dvoru a k těm vsem přísluší, s robotami spravedlivými, s krčmami, lukami, trávníky, s rybníky, s rybniščemi, s past- vami, s pastviščemi, s mlejny, s mlýniščemi, s po- 1) zemskych se opukuje a neni pretrieno. 1547 XXV toky tekutymi 1 netekutymi, s mezemi, s hranice- mi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranü i neoranů, s lesy, s chrastinami i s kostelním poda- cím a se vším plným právem, panstvím a vlasten- stvím, jakž to zboží a vsi jmenované od staro- dávna v svých hranicích a mezech záleží a sou zamezeny a vyměřeny, tak úplně, jakž sem to sám držel a požíval, tu sobě ani svým erbóm a budúcím potomkóm ani žádnému práva žádného ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozuo- stavuje na svrchu jmenovaném zboží, to všecko ku pravému dědicství, k jmění, držení a dědičné- mu požívaní ve dcky vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína. Naučení panu komorníkovi 150. o vložení do desk statku kosteleckého s je- ho příslušenstvím dané: Poněvadž jest Bohunka z Kostelce sestra nejstarší, a byly sestry tím stat- kem nedílné, když sou ten statek Přemkovi z Víc- kova, podkomořímu markrabství moravského, prodaly, že Bohunka jako sestra nejstarší na mí- stě sestr mladších muože a má ten statek podko- mořímu ve dcky vlożiti. Relatores: pan Jan Je- třich z Boskovic a z vládyk Vilím z Víckova, najvyší hofrychtýř. Vklad tvrze a vsi Kostelce. 151. Bohunka z Kostelce na místě Barbory, Elšky též z Kostelce, sestr svých vlastních, Jana a Kateřiny z Buokůvky, dětí po nebožce Margetě Kostelce, sestře naší nedílné, pozůstalých, i s svými erby Přemkovi z Víckova, podkomořímu markrabství moravského, a erbóm jeho své vlast- ní a dědičné zboží, totiž ves Kostelec s tím sí- dlem, na kterémž nebožštík Oldřich z Kostelce, otec náš, seděl, s kostelním podacím, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, vsi pustć Krnitvek a Kosraly s roli oranń i neorani, s lukami, s pastvami, pastviścemi, s vodami tekutymi i netekutymi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s mezemi a hrani- cemi, tak úplně, jakž to zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a všelijakým příslušen- stvím a zvláště se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními: [jmény] jmenovány býti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží svrchupsa- nému přísluší, nic sobě tu na tom zboží ani er- bóm našim a budúcím potomkóm práva, panství ani žádného vlastenství nepozůstavujíc ani za- chovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vklá- dáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, drže- ní a dědičnému užívaní. A kdež by nám to svrchupsané zboží ve dckách zemských) svědčilo ba f.44 

Strana 345
f.44 v. XXV po předcích našich, to tímto vkladem moříme a v nic obracíme a toho se odříkáme. Vklad vsi Vilémova. 152. Joachym Zoubek ze Zdótina i na místě Bernarta, bratra svého mladšího nedílného, na naučení oustní jich Mtí pánů soudcí souc erb po doktorovi Bernartovi Zoubkovi ze Zdetina, deka- nu kostela olomückeho, po Jirikovi Zoubkovi a Janovi Zoubkovi, otci svém, bratří vlastních ze Zdětína, s bratrem svým zuostalý[m] Michalovi Závišovi Bítovskému z Slavíkovic a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totiž ves Vilémov s dvorem a s pivovarem, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s lesy, s horami, s chrasti- nami, s lovy, s hony, s hranicemi, s lidmi platny- mi i neplatnými, s kostelním podacím, s čižbami, s užitky, požitky i se všemi poplatky, s slepicemi, s vajci, s vodami, s mlejny, s mlýniščemi, s ryb- níky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutý- mi a což k tomu přísluší, se vším plným právem a všelijakým příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a každé zvláště záleží a sou vymezena, nic sobě ani svým erbóm, ani budúcím potomkóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom nezachováva- je, než to všecko ve dcky zemské vkládám?) a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu požívaní. Směna. 153. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský, charvátský ec. král, infant v Hyšpaní, arcikníže rakouské, markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujeme tímto listem všem, že sme prošemí od nábožných kněze Pavla, pře- vora, i všeho konventu kláštera kartouskeho v Olomáci a slovutnych Jiříka a Jana, bratří vlastních Zoubkuov ze Zdétína, abychom jim tej směny a smlüvy, kterüZ sou mezi sebú dobro- volně učinili, milostivě potvrdití a povolení k ní dáti ráčili, kterážto smlüva takto v sobě zní a ukazuje: Léta božího IMV“X XXI den svatého Lamper- ta [17. září 1531] stala se jest smlúva neb fraj- mark a směna mezi námi, knězem Pavlem, pře- vorem, i vsim konventem kláštera kartouského v Olomáci strany jedné a námi, Jiříkem a Ja- nem, bratfini vlastními Zoubky ze Zdétína, s strany druhé, a to taková: Jakož my, bratří, máme lidi své dědičné, nižádnému nezávadné, to- tiz ve vsi Doloplazích na Hané blíž Dobromilic dva dvořáky neb člověky a v Vrbátkách blíž Ol- I) V orig. vkládáme se škrinutým -e. 1547 345 šan jednoho s jich se vším příslušenstvím, a my, kněz Pavel, převor, a konvent svrchupsaní máme dvořáka a zahradníka ve vsi Haňovicích blíž Li- tovle; o ty svrchupsané lidi mezi sebü frejmark sme ucinili a sménu takovü, Ze my, knéz Pavel a konvent, máme svrchupsaného dvoráka a zahrad- nika v Haitovicích svrchupsanym pánuom Zoub- kóm postoupiti a jej ve dsky zemské vložiti. A my, svrchupsaný Jiřík a Jan Zoubkové, tolıkez svrchupsané tři člověky máme postoupiti a ve dcky zemskć vlożiti svrchupsanćmu převorovi a konventu bez vSelijakych odtahuov, a to s tou vejminků, abychom s obú stran u JKMti povo- lení k té věci jednali na společní náklad, aby to ve dsky zemské vjíti a vloženo býti mohlo. To sme sobě s obü stran slíbili pravě a křesťansky zdržeti a zachovati. Tomu na svědomí my, svrchupsaný kněz Pavel a konvent, pečeti náše vlastní a my, bratří svrchupsaní, také pečeti náše k tomuto listu přidávili sme, jenž jest psán jako nahoře. Kdež my souce k takové jich prozbě nakloněni a znajíce na tom dobré a užitečné téhož kláštera kartouského býti, tu smlúvu nahofe psanü ve všem jejím znění potvrdili sme a tímto listem s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský sturzujem a upevňujem. Kterážto smlůva má od téhož převora a konventu a od svrchu jmenovaných bratří i od každého člověka nyní i na budúcí časy neporušitedlně držána a zachována býti; přikazujíce hajtmanu, najvyším komorníku a sudímu téhož markrabství, když byšte koli od již psaných, kněze Pavla, převora, a konventu aneb Jiříka a Jana Zoubků neb erbuo jich požádání byli, abyšte tento list náš 1 s tou smluvou ve dcky zemské vložili beze vší odpor- nosti jináče nečiníc. Tomu na svědomí pečet nasi krälovskü k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali. Dán na hradě pražském v sobotu po svatých Fa- biánu a Šebestiánu léta božího IMV“XLV /24. ledna T545] a království našich římského XV a jiných XVTIII. Ferdinandus. Henricus, burgravius Misnensis, s[upremus] r[egni] B|oemiae] cancellarius. Jifik Żabka. Tohoto listu poslové ke dckám od pana hajt- mana dáni sou, pan Ladslav z Boskovic a pan Václav Haugvic z Biskupic. Vklad vsi Březolup a Zlámaného Oujezdu. 154. My, Joachym, Jindfich, Hanuš a Jiří, z boží milosti knížata Minstrberská v Slezí oleš- nická,“) hrabie kladská a páni z Kunstátu a z Po- děbrad, Jan Zajímač z Kunstátu a z Jevišovic na 2) Tak v orig. vlivem okolních tvarů -á. f. 45 

Strana 346
346 Tavíkovicích, najvyší sudí markrabství morav- ského, Zykmund, Vilím a Jindřich, bratří Kuno- vé z Kunstátu etc., Ludvík, Karel a Sazema Za- jímačové z Kunstátu a z Jevišovic etc., Boček Kuna z Kunstátu na Lukově i na místě bratří svých mladších nedílných oznamujem tímto li- stem obecně přede všemi, kdež čten anebo čtúce slyšán bude, jakož máme vrchnost panství a fun- dátorství na klášteře Smilhajmu jinak vizovském a na všem zboží, kteréž k němu od starodávna příslušely a přísluší, kteréžto vrchnosti panství a fundátorství po předcích našich vždycky od starodávna sme v držení a užívaní byli jakožto praví a dědiční páni fundátoři téhož kláštera i jiných zboží k němu příslušející[ch ]. I jsme žádá- mi od urozeného pána, pana Smila starsiho Kuny z Kunstótu, strajce a bratra našeho milého, nyní držitele téhož kláštera Smilhejmu, abychom vrchnost panství a fundátorství našeho na wsi Bresolupich a na vsi Zlámaném | Üjezdé;) což k témuž klášteru příslušelo a přísluší, se vším je- jich příslušenstvím naň převedli a jemu dědičně dali. Kdež my, znajíce slušnů žádost jeho a vždvcky povolné strajcovské a bratrské k nam zachování zvláštní lásky, kterúž k němu neseme, k tomu sme pfivolili, privolujem a timto listem všecko panství a fundátorství nám na těch vsech Březolupích a Zlámaném Újezdě s jich příslu- šenstvím a užitky, kterýmiž se koli jmény jmeno- vati může. náležité na svrchupsaného pana Smila Kumnu, erby a potomky jeho převozujem a jemu dědičně dáváme, nic tu sobě, erbóm a potomkóm našim ani žádnému jinému práva, panství, fun- dátorství, dědicství ani žádného vlastenství ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko sme dali a dáváme jim ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní tak, aby on, svrchupsaný pan Smil Kuna, erbové a potomci jeho ty svrchupsa- né vsí s jejich vším příslušenstvím mohli: sobě ve dcky zemské markrabství moravského vložiti, je drZeti, zméniti, prodati a s nimi všecko činiti jako s svým vlastním a dědičným zboží[m]. a to beze vší překážky naší, erbuo a potomků našich i všech jiných lidí, kdož by k tomu po nás aneb jakýmž koli spuosobem právo jmíti chtěl. A kdož by tento list měl s dobrú vuolí svrchupsaného pana Smila Kuny neb erbuo a potomků jeho, ten má [a] jmíti bude touž moc a plné právo ke všem věcem v tomto listu nahoře položeným a zapsa- ným, tak jako on sám, svrchupsaný pan Smil Kuna, erbové a potomci jeho. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu my, nahoře psaní knížata a páni z Kunstátu, své vlastní pečeti k tomuto listu přivěsiti sme dali. Jenž jest dán a psán na Oleś- !) Dneśni Zlśmanec. Tak i v následujícím zápise. 1547 XXV nici v pátek po památce svatého Vavřince léta Pâné IMV‘XLI° /r2. srpna 1541] počítajíc. Vklad téz vsi Brezolup a Oujezda etc. 155. Jan Zajimać z Kunstótu a z Jevisovic na Tavíkovicích, najvyší sudí markrabství morav- ského na místě jiných rukojmí, kteří sme za ne- božtíka Smila Kunu staršího z Kunstâtu a na klášteře Smilhajmu Václavovi Tetaurovi z Teto- va na Malenovicích, najvyšímu písaři markrab- ství moravského, rukojmie za správu vsi Březo- lup s jejím příslušenstvím i s erby svými Václa- vovi Tetaurovi z Tetova, najvyšímu písaři mar- krabství moravského, své vlastní a dědičné zboží, ves Březolupy a v Zlámaném Oujezdě čtyři člo- věky s tím vším, což k klášteru svrchupsanému příslušelo a od starodávna přísluší, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s činžemi, s platy, s robotami. s odmrtémi, s kury, s vajci, s rolí oranü i neora- ni, s lukami, s pastvami i s pastviścemi, s luhy, s lesy. s chrastinami, s vrchy i s doly, s vodami tekutými i netekutymi, s rybniśćemi, s mlejny, s mlymścemi, s dvorem i s dvoiisky tu k Bfezo- lupóm náležitými a se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchu- psané v sobě od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezena?) jest, a tak, jakž sem to sám držel a užíval, nic tu sobě, erbóm ani budúcím potomkóm svým na tom zboží práva. panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc než to všecko ve dcky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jmění, držení a dé- dičnému užívaní. Vklad puol tvrze a městečka Bzence. 156. Štefan, Jan, Ambrož, Jindřich, bratří vlastní Šarkanové z Hakošhazu, i na místě pana Vicence, bratra našeho vlastního nedílného, 1 s svými erby Pavlovi, Janovi, Václavovi, bratřím vlastním z Žerotína a na Napajedlích, a erbóm jejich své vlastní zboží a dědicství, svobodné a žádnému nezávadné, totiž puol tvrze a města zence s polovicí méstecka Vracova, s puol vsi Syrovína a s polovicí lidá ve vsi Vlkosi, coz tu nám náleželo s puol vsi Olsovce, s puol vsi Hostć- jova, s polovicí mejta, s polovicí desátků vinných. s polovicí zemního, s polovicí vinohradu pod hra- dem, s dvory, s roli oranü i neoranü, s kostel- ním podacím v městě Bzenci a v městečku Vra- cově, ve vsi Vlkoši což nám tu na těch kostelích podací náleželo, s lukami, pastvami, s pastvišče- mi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chra- stinami, s polovicí Doubravou,?) s křovinami, s lo- vy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s potoky tekutými i netekutými, s břehy, s ryb- níky, s rybniščemi, s jezery, s mlýniščemi, s lid- 2) Tak v orig. f.45 v. 

Strana 347
1.46 XXV mi platnými i neplatnými, s robotami, s oužitky a požitky i se všemi poplatky i se vším plným právem, panstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech záleží a vyměřeno jest, jakž sme toho zboží sami v držení a poží- vaní byli, nic | sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží a erbóm a potomkóm našim nepozuostavujíc a nezachovávajíc, to všecko vkládáme a ve dcky zemské vpisujeme k jmění, držení a dědičnému užívaní. Zvod, odhad. 157. Léta od narození Syna Božího, Krista Pána, 1546 v pátek den Nového léta /7. ledna 1546] stal jest se odhad pány ouředníky zemský- mi panu Voldřichovi Mládencovi z Miličína na statku pana Vilíma Mládence též z Miličína na lidech dolepsaných: Item ve vsi Lazcích, což se jest jemu po jiných dílích tu na díl jeho dostalo: Item Mikšan drží rolí jednu čtvrt, dává z ní o svatém Jiří XV gr. o svatém Václavě tolikéž, slepici I, vajec IIII, roboty plné, což pán rozkáže. Item Řehák z zahrady dává platu o sv. Jiří I gr., o sv. Václavě tolikéž, slepici I, vajce I, roboty pěší plné, což se rozkáže. Item Bláhová z '/; lánu dává o sv. Jiří XX XII'/, gr., o sv. Václavě toli- kéž, slepici I, vajec VIII, roboty plné ut supra. Item Václav Svrček ze čtvrti dává o sv. Jiří XVII, gr., o sv. Václavé tolikéž, slepici I, vajec IIII, roboty plné ut supra. Item Pavel z 1!/, čtvrti rolí dává o sv. Jiří XXIIII gr., o sv. Václavě tolikéž, slepici I, vajec V, roboty plné ut supra. Item Bláha ze čtvrti rolí a z Koutu dává o sv. Jiří XX gr., o sv. Václavě tolikéž, slepici I, vajec V. Summa platu peněžitého III'/, kopy XIIII gr. Summa slepic VI. Summa vajec XXVII. Summa za roboty, kladouc z '/, lánu XII gr., do roka učiní '/, kopy XVII gr. Ve vsi Libinách:") Item Havel, fojt na Stránce drží '/, lánu, dá- vá o sv. Jiří XIIII gr., o svatém Václavě též. Item Stépán Smucl drzí pustinu, slove Suchá, ku kteréž jest loučka, počítá se toho za I čtvrt rolí, dává o sv. Jiří VII gr., o svatém Václavě těž. Ten člověk má ještě lhótu do dvůú let. Summa platu XLII gr. Item položeno v cedulích dílčích takto: Na gruntech benáckých nachází se ruda železná; kdož by jí chtěl nakládati, to zuostaň v společ- nosti, toho se při tom nechává. 1) V dnešních Moravských Libinách. 2) Bezpochyby dvěma pánům s Miličína, pak majite- lüm statku 3umvaldského a úsovského. 3) Psáno Vebřivenci. 1547 347 ltem řeky Oskavy k Stránce jeden břeh, poč- f.46 v. núc od hranic šumvaldských zhuoru až zase do hranic šumvaldských dolů, to buď všem čtyřom?) pánóm k společnému užívaní, též se toho při tom zuostavuje. Item Horky Veliké vSickni čtyři pani buďte v společném užívaní; tolikéž se při tom nechává. Item Wolf Maular drží hamr na vodě Voska- vě, praví, že se prvé z toho hamru od Vávry starého Maulara, otce jeho, dávalo platu z téhož hamru ročně XXIIII šimů, jednu radlici, jedno krojidlo. A potom pan Vilím Mládenec nechtíc toho platu tak bráti, položil plat na týž hamr X kop. Ale svrchupsaný Wolf Maular praví, že pod takovým platem X kop on ani žádný jiný na témž hamru by oseděti nemohl. Item těch XXIIII šinů poditajic jeden po XVIII den. b[ilych], udi- ní za ně I kopu I gr. V den. Item za I radlici V gr., item za jedno krojidlo IIII gr. Ve vsi ve Bfivenci:?) Item Matéj Dus ze čtvrti rolí dává platu o sv. Jiří VIII gr., o sv. Václavé tolikéZ, slepice II, ovsa puol korce, za ten III gr. Summa obojího I kopa XXVIIII gr. V den. Item nachází se platu stálého penéZitého na hdech svrchupsanych VI'/, kopy XVIIII gr. V den., pokládá se I kopa po X kopách gr., učiní za ten plat odhádaním LXVIII kop XVII gr. I den. Item na lesích položeno platu rok k roku rov- najíc III kopy gr., toho platu pokládá se I kopa po VII kopách gr., uciní odhádaním XXI kop gr. Item rybník veliký šumvaldský, když by opra- ven byl, mohlo by se do něho podlé správy při nejmenším I“ kop násady dáti. Na tom panu Oldřichovi Mládencovi z Miličína na díl jeho XXI Кор a XIII”, kapru se položilo.. A toho platu I kopa po VII kopách gr. se počítá; učiní odhädanim I°XLVIIII*/, kopy '/,V gr. Item druhy rybnik ne veliky, pod rybnikem napřed psaným šumvaldským ležící, do toho se muože násady dáti XV kop, ten se také panu Oldřichovi položil a též I kopa po VII kopách gr. se pokládá; učiní odhádaním I“V Кор gr. Summa toho všeho podlé ustaného práva od- hádáno panu Oldřichovi Mládencovi z Miličína na statku napřed jmenovaném III°XLII'/, kopy XXI gr. III den. Přidědění.*) 158. Léta etc. XLVI v patek pred svatem®) Valentinem /12. února 1546] podlé odhádaní pa- nu Voldřichovi Mládencovi z Miličína na lidech 8) Vpravo od nadpisu je poznamenáno pozdější ru- kou NB. NB. 5) Tak v orig. vlivem následuj. instrumentálu -em. f. 47 

Strana 348
f.47 v. 348 a vsech svrchupsaných stalo a vykonalo jse při- dědění skrse urozené pány, pana Ješka Pňovské- ho‘) z Sovince na místě pana Jana z Žerotína, najvyšího komorníka, pana Krystofa z Tvorko- va a z Kravař na místě pana Jana Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic, najvyšího sudího mar- krabství moravského, a urozeného vládyku Ma- tyáše z Hartunkova, místo držící najvyšího pí- sařství téhož markrabství, při přítomnosti ouřa- du menšího. 159. Léta od narození Syna Božího, Krista Pána, 1547 pfi casu sv. Jana, krtitele Bozího, [2]. Cervna 1547], v mésti?) Olomici drzan jest soud zemský skrze urozené pány: pana Znatu z Lomnice na Náměšči. místo držící pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Żerotina na Strażnici, najvysiho komornika, pana Jana Zajimace z Kunstatu a z Jevisovic na Tavikovicich, najvysiho sudího markrabství mo- ravského. a urozeného vládyku Matyáše z Har- tunkova. místo drZící u[rozeného]?) a statečnéhc rytíře Václava Tetaura z Tetova na Malenovicích, najvyšího písaře téhož markrabství, na kterémž sou seděli urození páni: pan Vilím Kuna z Kun- státu na Hrádku, pan Jan Jetřich z Boskovic na Úsově, pan Zdeněk z Valdštajna na Brtnici, pan Jaroslav z Doubravice na Vokarci, pan Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Pa- vel z Žerotína na Napajedlích, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hranicích, pan: Hynek Bilik z Kornic na Veselí, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicich: a z vladyk: Vilim z Vickova na Cimburku. najvyśi hofrichtyf, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Prokop Podstackć z Prusi- novic na Bouzově, Jan z Zastfizl na Buchlové a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Hobzí. Vklad věna paní Anně z Žerotína. 160. Jan Rájecký z Drnovic Anně z Žerotína, manželce své, na svém vlastním a dědičném zbo- ží žádnému nezávadném. totjiž na městečku Dou- bravici, na vsi Drnovicích, na vsi Rájci se vším jich příslušenstvím ku pravému věnnému právu (věna jejího)“) puol třinácta sta zlatých, a nad věno z lásky manżelskć puol osma sta zlatych na minci v tomto markrabství obecně berné ce dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho sám se činím vším statkem svým, kderýž nyní jmám, neb i ješče míti budu. 1) Pňovského se opakuje a není přetrženo. ?) Tak v orig. 8) Tak snad dlužno rozuměti u, nadepsanómu nad me- sislovní mezerou. Následující spojkové a je nadepsáno vw oblouku sousedního st-. Viz Iu zápis č. 165. 1547 XXV Vklad městečka Veliké. 161. Bartoloměj z Žerotína i s svými erby Ja- novi z Zerotína, najvyšímu komorníku markrah- ství moravského, a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství, totiž městečko Velikú s kostelním podacím, s dvorem, městečko Lipov s kostelním podacim, ves Veliki Vrbku, ves Javorník s dvo- ry, s kostelním podacím, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ospy, s sle- picemi, s vajci, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými + neplatnymi. s robotami, s oužitky, požitky i se všemi poplatky, s řekami, potoky, jezery, s bře- hy, s rybníky, s rybniščemi. s vodami tekutými i netekutymi, s mlýny, s mlýniščemi, s horami vinohradními, s desátky vinnými a s zemním spravedlivým na tom zboží svrchu jmenovaném a se vším právem téch hor vinohradních i se vším plným právem toho zboží a panství již jmenovaného a jich příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích každé zvlášče záleží, vyměřena, od starodávna“) vyme- zena jsou, nic sobé tu erbóm a budücim potom- kóm svym práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozüstavujíc ani zachovávajíc, nez tak, jakž sem to jmenované zboží i s předky svými držel a užíval, to všecko ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědič- nému požívaní. A jestliže by mi to jisté svrchu- psané zboží kde ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad na zámku Podstátě. 162. Albrecht s Prusimovic i s svymi erby Mladotowi 2 Prusinovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dédicství, tak jakž mi se na díle podlé cedule dílčí dostalo <totižto na zámku Podstáté, na přihrádku, dvuor při tom zámku v městě Podstáté2,) ves Spálov, ves Liboméf, ves K yz- lífov, ves pustů Heltvínov, zámek pustý Zighart se vsí pustá Pfedhradskem pii to[m] zámku, s mlejny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s platy i s všeli- jakými poplatky, s rolí oranü i neoranü, s luka- mi,*) s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s vo- dami, s řekami tekutými i netekutými i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tomu od starodávna přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakž to v svých mezech a hranicích záleží a jimi vyměřeno jest, tak jakž sem sám držel a užíval, nic sobě tu ani erbóm svým“) práva, panství ani 8) Závorky jsou v rukopise. 5) Psáno stodarodávna. 6) Na okraji Vojtěch z Pernštejna. *) V orig. lu- přepsáno ze zamýšleného lildmi]. 8) Viz pozm. č. r ma str. 349. 

Strana 349
f. 48 XXV kterého vlastenství na tom [|[ne]zachovávaje a nepozůstavuje,“) než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich dědicství,') jmění a užívaní. Vklad Vrchoslavic. 163. Kateřina z Brmíčka na místě Johanky, Alžběty, sestr svých vlastních nedílných, i s svý- mi erby a budúcími potomky Puotovi z Ludamc, jeho erbóm a budúcím potomkóm své vlastní zboží a dědicství, tvrz a ves Vrchoslavice s ko- stelním podacím, což k té faře od starodávna příslušelo a ještě přísluší a ves řečenů Dlúhá Ves, s lidmi platnými i neplatnými, s dvory po- plužnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, pastvi$Cemi, s doly, s dolinami, s vrbinami, s chrastinami, s kfovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohú neb jmenují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými 1 netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýniš- čemi 1 se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakož to zboží svrchupsané od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani budú- cím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc ani zachová- vajíc, než tak, jakž sme to sami drželi a požívali, všecko ve dcky zemské vkládáme, vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému poží- vaní. Mřežován a na okraji Vojtěch z Pernštejna. Vklad vsi Lazník. 164. Kateřina z Brníčka na místě Johanky, Alžběty, sestr svých vlastních a nedílných z Brníčka, i s svými erby a budücími potomky Petrovi Čertorejskému z Čertoryj a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž ves Lasníky s kostelním podacím, což k tej faře laznické od starodávna příslušelo a ještě přísluší a pod tüz vsí mlýn, slove Lúčky, a ves Lhotu, náše vlastní zboží a dědictví svrchupsané, s lidmi platnými i neplatnými, s osedlými i s pustinami a poplatky, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s háji, chrastinami, mlyjni&cemi, s lukami, pastvami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami te- kutými i netekutými, s oudolím, s pahrbky i se všemi užitky a požitky, kterýmiž se jmény jme- novati mohü, tak jakZ sme to sami drželi a uží- vali, tak jakž to všecko od starodávna v svých mezech a hranicích záleželo a záleží a vymezeno 1) Podlouhlý kaz se stopami po sešívání zasahuje do těchto slov. ?) V orig. Chropyny. 1547-1548 349 jest, se vším plným právem, příslušenstvím, nic sobě tu ani sestrám svým svrchupsaným, ani potomkóm svým na těch vsech ani lidech i na tom zboží na všem, což k tomu zboží přísluší, nepozůstavují ani zachovávají práva ani pan- ství, ani kterého vlastenství sobě ani sestrám svým a potomkóm svým, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich dě- dicství, jmění a užívaní. 165. La od narození Syna Božího, Krista Pána, 1548 při času svatých Tří králuov /[6. led- na 1548] v městě Olomůúcí držán jest soud zem- ský skrze urozený pány: pana Václava z Luda- nic na Chropyni,*) hajtmana, pana Jana Jetřicha z Boskovic na Úsově místo pana Jana z Žerotí- na na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Ja- na Zajímače z Kunstátu a z Jevišovic na Taví- kovicích, najvyšího sudího markrabství morav- ského, a urozeného vládyku Matyáše z Hartun- kova, místo držící urozeného a statečného rytíře Václava Tetaura z Tetova na Malenovicích, naj- vyšího písaře téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec, pan Jan, biskup olomücky, a urození páni: pan Jan z Lichtnštaj- na a z Nyklšpurku, pan Jaroslav z Doubravice na Vokarci, pan Václav Berka z Dubé na Štem- berce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hra- nicích, pan Pavel z Žerotína na Napajedlích, pan Jetřich z Kunovic na Uherském Brodě, pan Hynek Bílik z Kornic na Veselí, pan Jan z Kou- nic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Ná- choda na Dunajovicích; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cimburku, najvyší hofrichtýř, Petr Pražma z Bílkova na Leštné. Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan starší Kropáč z Nevědomí na Litenčicích, Jan z Zástřizl na Buchlové a Jan Zahrádecky z Zahrádek na?) Bu- diskovicích. Naucení panu komorníkovi 166. o vkladu hradu Lukova s jeho příslušen- stvím dané. Poněvadž pan Jan Kuna na místě pánů bratří svých v statku držení a spravování jest, že má na místě pánů bratří svých týž hrad s jeho příslušenstvím knězi Janovi, biskupovi, a Přemkovi z Víckova, podkomořímu markrabství moravského, na místě sirotkuo po nebožtíkovi Zykmundovi Nek$ovi z Landeka zuostalých ve dsky zemské vložiti. Relatores: pan Jetřich z Kunovic, pan Jindřich Březnický z Náchoda a z vládyk Prokop Podstacký z Prusinovic. 3) Následuje výraz Hrád[ku], podtržený na znamení neplatnosti. f.48 v. 

Strana 350
f. 49 350 Vklad hradu Lukova. 167. Jan Kuna z Kunstátu i na místě jiných bratří svých nedílných i s svymi erby duostojné- mu u Boze otci, panu Janovi, biskupu olomücké- mu, Pfemkovi 2 Víckova, podkomorímu mar- krabství moravského, mocným otcovským poruč- nikôm dítek a statku po nebožtíku Zykmundovi Nekšovi z Landeku zuostalých, a týmž sirotkóm a erbóm jejich své vlastní a dědičné zboží žádné- mu nezávadné, totiž hrad Lukov s dvorem v Lu- kovci pod hradem, městečko Fryšták s kostel- ním podacím, Ves Horní, Ves Dolní, tu u městeč- ka Fryštáku, ves Lukoveček u Rovné, ves Vítovú, ves Vlčkovú, ves Januovku, ves Kašovu i s ko- stelním podacím, ves Drščkovú, ves Zdislavovu Lhotw, ves Trnavu, ves Vseminu, ves Neobus, ves Deščtnú, městečko Slušovice i s kostelním podacím, ves Hrobice, ves Bfezová, ves Veseli, ves KluZuovku, ves Hvozdná i s kostelním poda- cim, ves Ostratu, ves Velková, ves Stípu i s ko- stelním podacím, ves Kostelec, ves Lukovec pod hradem Lukovem a vsi pusté: ves Marková, Je- fov, s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s mlejny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s fekami, s potoky, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s meze- mi a hranicemi, tak úplně, jakž to zboží od sta- radávna jest vyměřeno a v svejch hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a. všelijakým příslušenstvím a zvlášče se všemi požitky a po- platky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kte- rak by mohly zvláštními jmény jmenovány bejti 1 se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm našim a budücím po- tomkóm práva, panství ani žádného vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by nám to svrchupsané zboží ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem moříme. Vklad zboží vsetínského. 168. Jan s Pernštajna i s svými erby duostoj- nému u Boze otci, panu Janovi, biskupu olomuc- kému, Pfemkovi z Víckova, podkomořímu mar- krabství moravského, mocným otcovským poruč- nikôm dítek a statku po nebožtíku Zykmundovi Nekšovi z Landeku zuostalÿch, na místě svr- chupsaných sirotkuov a erbóm jejich své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, totiž tvrz a městečko Vsetín, městečko Pržno, ves Joha- nov)) ves Hovězí, ves Ousti, ves Sentice/) ves 1) Tak v orig. Jsou to dnešní Johanová, Seninka, Ja- blůnka, Jasenka a Mikulůvka. 1548 XXV Liptál, ves Horní Rokytnici, ves Dolní Rokyt- nici, ves Hoštťálkovů, ves Ratiboř, ves Kateřini- ce, ves Jablunkuov,) ves Rouscku, ves Jasenici') s kostelnimi podacimi, coź jich jest na tom zboží, s lidmi platnými i neplatnými, a vsi pusté: Bob- rek, Svojanuov, Husinné, Těškovice, Mikuol- kuov/) Semetín, Ščerbkov, Dvorce, s rolí oranú i neoranû, s mlÿny mouënÿmi | i pilnÿmi, s mly- f. 49 v. niščemi, s platy, poplatky a všelijakými požitky, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami ptačími i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej tvrzi, městečkóm a vsem svrchupsanym od starodávna příslušelo a přísluší s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží, tvrz, městečka a vsi již jmenované v svých mezech a hranicích přísluší, leží a vymezeny sou, se vším plným prá- vem a panstvím, tak jakž sem to zboží, městečka a vsi nadepsané sám držel a toho požíval, nic sobě tu na tom zboží práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky?) zemské vkládá[/m] k jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně a erkóm mým svědčilo, to tímto vkladem mořím. Vklad města Kyiova. 169. Jan a Čeněk, bratří vlastní Kunovć z Kunstátu, i na místě bratří svých nedílných i s svými erby Janovi Kropáčovi staršímu z Ne- vědomí a erbóm jeho zboží své vlastní dědičné, svobodné ani žádnému nezávadné, totižto město Kyiov s tvrziskem a s podacím kostelním, ves Bukovany s lidmi platnými i neplatnými, s robo- tami, s rolí oranü i neoranü, s pastvami, s past- viščemi, s mlejny, s mlýniščemi, s vodami tekutý- mi i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s poto- ky, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s majtem, pivovarem, s piva vařením, jednu várku v témdní v témž městě, kte- réžto pivo Kyiovščí povinní sou ode pána svého k šenku rozebrati, i s vinným šenkem čtyřikrát do roka a po každé dvě neděle šenkovati, s oujezdy, s sahradou pri městě Kyiově, s lukami, s mezemi a hranicemi, tak úplně, jakž to zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a všelijakým pří- slušenstvím a zvláště se všemi požitky a poplat- ky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány bejti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší, tak jakž sme to sami drželi a toho požívali, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm nasim a budûcim potomkôm 2) dsky je prepsino v nesprävné dkky. 

Strana 351
1.50 XXV prava, panstvi ani zadného') vlastenství nepo- zuostavujice ani zachovávajíce, nez to všecko vkládáme a vpisujeme ve dsky zemské k jich vlastnímu jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám to svrchupsané zboží ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkladem moříme. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. 170. Nauceni®) panu komornikovi o spolek pani Barbory z Rotollu a z Tolberku, kterymż Balcara Švajnice, manžela svého, na hrad a mě- sto Fulnek s jich příslušenstvím přijímá, dané: Poněvadž paní Barbora Balcara, manžela svého, na spolek dckami zemskými přijímajíc v tom spolku Annu Mariji, dceru sva, podlé nálezu jich Mtí, pánů soudcí, opatruje, že ten spolek pan komorník jim ve dsky zemské vložiti a ve- psati má. Relatores: pan Jaroslav z Doubravice, pan Václav Haugvic z Biskupic a z vládyk Jan z Zástřizl. Spolek Barbory z Rotollu etc. 171. Barbora z Rotollu a z Tolberku Balcara Svajnice z Pilmestorfu, manzela svého. na hrad a město Fulnek, s jejich vším a všelijakým pan- stvím a příslušenstvím, což jest koli na dědicství, statek svuoj vlastní a dědičný i na to na všecko, což mám aneb ještě jmíti budu, na pravý a jed- nostajný spolek přijímám kromě toho, což tu v tom statku fulneckém Anně Mariji, dceři mé, kterüz mi Pán Buoh s nebožtíkem Oldřichem Cetrysem, manželem mým, dáti ráčil, podlé ná- lezu jich Mtí, pánů soudcí, náleží. Vklad tvrze Paskova. 172. Jan z Pernstajna etc. is svymi erby a budicimi potomky Janovi Celovi z Cechovic, erbóm a budücím potomkóm jeho své vlastní zbozí a dédicství Zádnému nezávadné, jmenovité tvrz Paskov s dvorem, s rolími i s jiným vším příslušenstvím. kteréž k tomu dvoru a městečku Paskovu s kostelním podacím i s těmi vsemi ná- lezeji, ves Žabeň, ves Krmelín, ves Novú Bělú, ves Veliké Hrabové, ves Malú Hrabuovku i se vším právem, panstvím a příslušenstvím. což k tej svrchupsané tvrzi a městečku a těm vsem od starodávna příslušelo a přísluší i ve vsech s farami a s kostelním podacím, tak jakž sem toho sám v svém držení užíval, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi i se všemi platy peněži- tými i nepeněžitými, s slepicemi, s robotami, s lovy, s hony, s rolími oranymi i neoranymi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s chrastina- mi, s doly, s dolinami, s lesy, s háji, s vodami, s řekami tekúcími i netekúcími, s potoky, s ryb- 1) žádné- je opraveno ze zmýleného zachov[ávajíce]. 2) Tento zápis je vepsán dodatečně pod následujícím č. 171 v obvyklé mezeře pod posledním zápisem přes ce- lou šířku stránky. Pořadí obou zápisů určuje značka A 1548 351 níky malými i velikými, s rybniščemi, s haltéři, s mlejny, s mlýniščemi i se všelijakými jinými užitky, kterýmiž se jmény kolivék jmenovati moh, tak jakž to zboží a panství vyměřeno od starodávna v mézích a hranicích svých jest, a tak, jak sem já toho sám na ten čas v držení a užívaní byl, nic sobě na tom zboží a panství vajš psanejm ani erbóm a potomkóm svym nepozuo- stavujic ani zachovavaje, neż to všecko ku pra- vému dédicstvi vkládám a do desk zemských vpisuji. Vklad véna Margeté z Opatova. 173. Vilim z Vickova, najvy$i hofrychtyf mar- krabství moravského, Margetě mladší z Opato- va, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží, na vsech Blišicích a Lhotce, na mlejně Ko- mdrovci, na těch lidech, kteréž v Mouchnicích držím a což k těm lidem přísluší i na majtě mouchnickóm, na vinohradech blisickńch, na le- sich mouchnickejch i blisickÿch a na tom na všem, což k tomu jmenovanému zboží přísluší, k jejímu věnnému právu pět set kop gr. českých, za każda kopu LX gr. a za I gr. VII den. b[i- lých] počítajíc, věna jejího vkládám a ve dcky zemské vpisuji. A příjemčím toho věna činím se se vším statkem svým, kterýž mám aneb jmiti budu. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Spolek. 174. Margeta mladší z Opatova Vilíma z Víc- kova, najvyšího hofrychtýře markrabství morav- ského, manžela svého, na ty lidi, kteříž mi se s jejich příslušenstvím ve vsi Dobročkovicích a na třetí díl rybniku knihnickóho a na pusté vsi Kníhnicích i na to na všecko, což jest mi se tu v tom statku po nebožtíku Jiříkovi Kobíkovi 2 Opatova, bratru mém vlastním, dostalo a pány úředníky zemskými vyšími i menšími jest mi odhádáno a podlé práva přidědíno,*) přijímám na pravý spolek. Spolek*) Alzbéty z Opatova. 175. Al£béta z Opatova Víta Bartodéjského z Bartoděj, manžela svého, na ty lidi, kteříž mi se s jejich příslušenstvím ve vsi Dobročkovicích a na třetí díl rybníku kníhnického a na pusté vsi Kníhnicích ana mlejně, i na to na všecko, což jest mi se tu v tom statku po nebožtíku Jiříkovi Ko- bíkovi z Opatova, bratru mém vlastním, dostalo a pany oufedniky zemskymi®) vyšími i menšími odhádáno mi jest a podlé prava pridédino,®) při- jimam na pravý spolek. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. na začátku tohoto a B na konci předchozího zápisu. 8) Viz vklady č. 128 a 129 této knihy. 4) Následuje přetržené Mar[gety]. Viz č. 174. 5) Následuje přetržené spojkové i. 

Strana 352
f.51 352 Vklad věna Mandaleně Zekl z Ormozdu. 176. Jan s Pernstajna Mandalené Zekl z Or- mozdu, manželce své, na zámku Plumlově à s městečkem, na městě Prostějově, na městečku Kostelci, na městečku Určicích, na vsi Smrżi- cích, na vsi Držovicích, na vsi Vrahovicích, na vsi Krasicich, na vsi Cechovicich, na vsi Sticho- vicich, na vsi Myslejovicich, na vsi Chřenóv- kâch, na vsi Sobësucich, na vsi Zârovicich, na vsi Drahanech, na vsi Otinevsi, na vsi Ro- stání, na vsi Hartmanicich, na vsi Šošůvce, na vsi Sloupé, na vsi Vavñinicich, na vsi Bo- husíně, na vsi Stíňavě, na vsi: Lešanech, na vsi Vohrozimi, na vsi Krumsine, na vsi Prostejo- vičkách, na vsi Kobylničkách, na rybnících, na horách, což k tomu zámku náleží a k těm měs- tôm a vsem svrchupsanym dvatceti čtyři tisíce slatých, za zlatý počítajíce po třidceti gr. a za T gr. po VII den. bílých mince obecně berné v tomto markrabství, zapisuji a ve dcky zemské vkládám ku pravému jejímu věnnému právu. A příjemčím sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám aneb ještě jmíti budu. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Břevnovic. 177. Vilim starsi z Žerotína i s erby svými Ja- noví z Pernštajna a jeho erbóm své vlastní zboží a dědicství svobodné a žádnému nezávadné, totiž ves BFevnovice s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviślemi, s řekami, s potoky, s břehy, s vo- dami tekutými i netekutÿmi, s křovinami i se všemi platy a poplatky, kterýmiž se jmény jme- novati mohü i s» Senkem vinnym dvou drejlinkü na tý|[ch]ž lidech, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves od staradávna v svých mezech a hra- nicích vymezena jest a záleží, nic tu sobě, erbóm ani svYm budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbożi nepozuostavu- jíc ani zachovávajíc, než to všecko se vším pan- stvím a příslušenstvím, jakž sem to sám držel a užíval, ku pravému dědicství, jmění, držení a po- žívaní vkládám a do desk zemských vpisuji. Mřežován a na okraji Jan Jetřich z Boskovic na místě Jana z Žerotína. Vklad dvoru a vsi Šardiček. 178. Jan Pacák z Paćlavic i na mistć Vaclava a Jakuba, bratří svých mladších nedílných Pacá- ků z Paélavic, Vilímovi s Vickova, najvysimu hofrychtýři markrabství moravského a erbóm jeho své a bratří svejch mladších a nedílnejch vlastní zboží a dědicství, dvuor a ves Šardičky s jejich vším příslušenstvím, což k tomu dvoru a tej vsi od starodávna příslušelo a přísluší i !) Opraveno ze sinÿleného plnimy. 2) V orig. náleží. 1548 XXV s rybníkem dolním kojátským a druhým rybni- kem nad Šardičkami a čehož sem i na místě bratří svých mladších nedílných po otci a dědu našem v drZení byl, s rolí oranü i neoranü, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s doly. háji, s vrbinami, s chrastinami, s kfovinami i tým hájkem v pusté vsi Rožščítkách, s rybníky. rybniščemi, s lidmi platnymi i neplatnymi. robotami, s mezemi, s hranicemi i se všemi po- Zitky a poplatky i se vším plným!) právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakž to svrchupsané zho- ží od starodávna v svých mezech záleží") a vyme- zeno jest, nic sobě tu a bratřím svým, erbóm a budúcím potomkóm našim práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc. nez tak. jakž sou otec a děd náš drželi a my po nich, to všecko ku pravému dědicství, jmění. držení a dědičnému pożivani vklódóm a vpisuji. Vklad lidí v Dobročkovicích. 179. Vít Bartodějský z Bartoděj, Alžběta z Opatova Vilimovi s Vickova, najvysimu hof- rychtýřovi markrabství moravského, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství ve vsi usedlej Dobročkovicích, na vsi pusté Kníhnicích, na ryb- níce, na mlejně, na lesích, jak to odhádáno mně. Alžbětě, a přidědíno jest“) a o tom šíře a světleji ukazuje a v sobě zavírá. se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím. jakž sme to sami drželi a požívali, nic sobě tu ani erbóm našim nepozuostavujíc, to všecko svrchupsané zboží vkládáme a vpisujeme k jmění, držení a dědič- nému požívaní. A kdež nám ve dskách svědčí. to tímto vkladem moříme. Mřešován a na okraji Jan z Žerotína. NN QU Vklad věna na vsi Dolní Němčí. 180. Jaroslav z Kunovic Kateřině £ Vickova, manželce své, na svém vlastním a dědičném zbo- ží, totiž na vsi Dolní Němčí s jejím vším příslu- šenstvím věna jejího puol třetího sta kop gr. českých, a nad to z lásky své pět set kop gr. českých ku pravému jejímu věnnému právu vklá- dám a ve dcky zemské vpisuji. Spolek Anny z Nevědomí. 181. Anna z Nevědomí Jiříka mladšího z Zá- střizl, manžela svého, na své vlastní dědicství. totiž ma ves Hoščice, na ves Medlovice s jejich se vším panstvím a příslušenstvím a na dva krá- my mastná v městečku Ejvanovicích, což sem od Petra Pražmy z Bílkova koupila a jakož sme spolu s nadepsaným manželem mým hrad pustý Orlov, ves Orlovice, ves Málkovice 1 s dvorem a mlejnem a dva krámy mastná v městečku Ejva- novicích společně od Znaty z Víckova a Manda- leny s Nevědomí koupili, což tu spravedlivě na 3) Vis vklad č. 129 této knihy. f.51 v. 

Strana 353
f.52 XXV díl muoj přísluší i') na to na všecko, kdež co jmám aneb ješče míti budu, na pravej a jednostajnej spolek přijímám. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína na nález panský. Vklad věna Anně z Konípas. 182. Václav starší Podstacký z Prusinovic, su- dí práva menšího zemského v kraji olomúckém, Anně z Konípas, manželce své, na svém vlast- ním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totižto na dvoře, na předměstí u města Podstátu a na vsí, řečené Lánech, s jich příslušenstvím z lásky své manželské sto kop gr. českých na minci obecně berné nad věno její ve dcky zem- ské vkládám?) a vpisuji. A příjemčím toho sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám aneb jeste jmíti budu. Vklad hradu pustého Orlova. 185. Znata z Víckova, Mandalena starsí z Ne- vědomí i s svými erby Jiříkovi mladšímu z Zá- střizl, Anně z Nevědomí, manželce jeho vlastní, a erbóm jejich své vlastní a dědičné zboží, totjiž hrad pustý Orlov, ves Orlovice, ves Málkovice s dvorem a s mlejnem, s jejich se vším panstvím, příslušenstvím 1 s kostelním podacím a dva krá- my mastná v městečku Ejvanovicích, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniš- čemi, s potoky, s fekami;) s mlejny, s mlynis- Cemi, s lukami, s pastvami, s pastviscemi, s me- zemi, s hranicemi a s tím se vším, jakž sme to sami drželi a užívali, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm našim práva, panství ani kterého vla- stenství nezachovávajíc a nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by nám to zboží svrchupsané ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkladem moříme. Vklad puol městečka Tíščína. 184. Jan z Pernštajna etc. i s erby svými Proč- kovi z Zástřizl, erbóm jeho i budúcím potomkóm jejich pwol městečka Tíščíma s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s CinZemi, s ouroky, platy, poplatky, požitky, s duochody i se všelijakými oužitky, kterýmiž koli jmény mo- hú jmenovány býti, s robotami spravedlivými i se vším, všelijakejm příslušenstvím, což tu mně, svrchupsanému Janovi z Pernštajna, spravedlivě náleželo a příslušelo, nic tu žádného práva mně, svrchupsanému Janovi z Pernštajna, ani erbóm i potomkóm mejm nepozuostavujíc, než to všecko ku pravému dědicství do desk zemských vklá- dám a vpisuji. !) i je nadepsáno nad mezislov. mezerou. 2) V orig. vkladem. 8) V orig. s zřekami. 8) Tak v orig. Podle polohy je to Velký Újezd (Lip- 1548 353 Vklad městečka Oujezda Horního. 185. Jan z Pernštajna etc. i s svými erby Era- zymovi z Bobolusk, erbôm jeho své vlastní a dě- dičné zboží, městečko Oujezd Horni") s kostel- ním podacím, ves Stanimčfice, ves Veselíčko, ves Chylice, ves Buk, ve vsi Maljch Lazníkách šest člověků, ve vsi Vajklecích šest člověků, ves pustá Kozlov, ves pustá Ranasov, ves pustů Me- zeříčko, ves pustúů Kyianku, ves pustá Sedlisce, S rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hra- nicemi, s lidmi platnejmi i neplatnými, s mlejny, s mlýniščemi, s řekami, s potoky tekutými i ne- tekutými, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží v svých mezech a hranicích záleží, potud pokudž vycajchováno jest na dvi jedlích nad Kněže bučkem, meze upřímo jíti má k řece Odře a potom až po Bystřičku mezí zase od Kněše bud- šku upřímo k Bartochovu dolu tím potückem pod Kojišne[m] do Olešnice vpadajici[m]. Volesni- ce, tej polovici po grunty staniméfické, veselické, kteráž nad pilou jest, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, nic tu sobě, erbóm ani budúcím potomkóm svým práva, panství ani kterého vla- stenství nepozůstavuje, ku pravému dědicství svobodné a žádnému nezávadné do desk zem- ských vkládám a vpisuji. Vklad panství hranického. 186. Jan z Pernštajna etc. i s svými erby Vá- clavovi Haugvicovi z Biskupic a erbóm jeho ku pravému dědicství zboží své vlastní, totjiž zá- mek a mésto Hranice s kostelním podacím, se dvorem 1 s předměstími a mlejny okolo města ležícími, ves Olšovec, ves Střítež s kostelním podacím, ves Partultovice s kostelním podacím, ves Hendrychvald, ves Najdek s kostelním po- dacím, ves Bělotín s kostelním podacím, ves Lu- Cice, ves Blahoutovice, ves Polouvsí, ves Dub, ves Kozí Loučku, ves Heřmanice, ves Polom, hrad pustej Drahotouš, městečko Drahotouš sko- stelním podacím, ves Slavíč, ves Jezernici s ko- stelním podacím, ves Podhoří s kostelním poda- cím, ves Uhřínov, ves Středulesí, ves Radíkov, ves Michalcovu Lhotu) ves Velikou, ves Hra- buovku, ves Klokočí, ves Milenov. Item od pan- ství helfnštajnského hrad pustý Svrčov a ves pustú Lhotu, ves Hlizov, ves Černotín, ves Oustí, ves Opatovice i s lesem Jedlovcem a pustú vsí Zimotinem pod Valšovici, což k Opatovicím pří- sluší, ves Zbrašov i s těmi lesy nad Bečvou až ník n. B.). Název Horní je tu asi vzhlédem k blízkému Dolnímu. Třeba ještě říci, že Horní Újezd (Bystřice p. Host.) městečkem nikdy nebýval. 5) Podle polohy je to dnešní Lhotka (Hranice). 

Strana 354
f.53 354 po Kfivú cestu a až ku potoku pod Mezeříčkem, a tak před se mezi grunty valšovské a s druhé strany od Zbrašova až k Jedlovici, ves pustú So- vajdy, ves pustá Jwfacko, ves pustu Sobíkov, dvuor pustý u vsi Veselí, slove Kouty jinak La- zisko, blíž hramc slezských a se všemi jinými pustymi vsmi, coZ jich na téch zbožích s rychta- mi zákupními, s dvofáky, s mlejny mouécnejmi i pilnejmi, s mlýniščemi, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s robotami, s lu- kami, pastvami, pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s jezery, s řekami, s po- toky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s do- ly, s dolinami a pahrbky, s hony, s lovy, s meze- mi, s hranicemi, tak úplně a docela, jakž ta svrchupsaná zboží a vsi i grunty k nim připoje- ny od staradávna. sou vyměřena a v svých me- zech a hranicích záleží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem to!) sám držel a toho po- žíval a zvlášče se všemi požitky, v kterýchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštnímu jmény jmenovány býti i se všemi jinými věcmi, což koli k těm svrchupsaným zbožím, vsem a gruntóm k nim připojeným přísluší, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm tu práva, panství ani vlastenství žádného nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ku pravému dě- dictví vkládám a do desk zemských vpisuji. Mřežován a ma okraji Jan Jetřich [z Boskovic] na místě Jana z Žerotína. Vklad vsi Prus etc. 187. Jan z Pernštajna etc. i s svými erby a budücími potomky Frydrychovi z Kácova a jeho erkóm své vlastní zboží a dědicství, totjižto ves Prusy?) s kostelním pod[a]cim i s ulici Zabo- kuky při též vsi, ves Vážany, ves Boskůvky, ves pusté Tlustomasko, s dvory poplužnými, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s kfovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s mlýny, s lidmi platnými i neplatnými. s husmi, s kury, s vajci, s robota- mi, s konopiemi, s oužitky a požitky i se všemi platy a poplatky, kterýmiž se koli jmény jme- nují, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s t[v]rziščemi, s příkopami, s rolí panskou, dvorskou i se vším plným právem, panstvím, příslušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých me- zech a hranicích vyměřeno jest a záleží, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm tu a na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství 1) t- je opraveno s původ. slám]. 2) Moravské Prusy. 3) Podle polohy dnešní Vel. Lhota. 3) Podle souvislosti míst snad Lhota u Choryně. 1548 XXV nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než tak, jakž sem to sám držel a požíval, to všecko ku pravé- mu dědicství, jmění, držení a užívaní svobodné a nezávadné vkládám a do desk zemských vpi- suji. Vklad hradu Rožnova etc. 188. Jan z Pernstajna etc. i s svými erby Vili- movi starsímu z Žerotína a erbóm jeho ku pra- vému dědicství své vlastní a dědičné zboží, totiž hrad pustej Rožnov s městečkem Rožnovcem, s majtem a s městečkem Krásnem, ves Vajhen- Cice, ves Há£ovice, ves Tylovice, ves Zubfí, ves Zas$ovou, ves Lukáriovu Lhotu?) ves Malú Lho- tu, ves Vitce, ves Stfítez, ves Veselú, ves Hra- chovec, ves Briíov, ves Křivou, ves Moravskou Jesenici, ves Msténovice, ves Byninu, ves Krho- vú, ves Kolečkovú Lhotu“) a tyto pusté vsi: ves pustú Konvici, puol vsi pusté Hodorf, ty ku pan- ství rožnovskému dědičně příslušejí, s lidmi“) platnymi i neplatnymi, s kostelním podacím v městečku | ve vsech, kdež sou koli na těch svrchupsaných zbožích, s dvory, poplužím, s rolí oranü i neoranü, s poplatky, s ouZitky, s robota- mi, s lukami, pastvami, s pastvi$cemi, s horami i s doly, s lesy, s brtémi medarskymi, s háji, s chrastinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekúcími i netekúcími, s řekami, s potoky, s mlý- ny, s mlýniščemi i se všemi jejich užitky a duo- chody i s jiným se vším příslušenstvím, což k tomu hradu pustému, městečkóm a vsem svrchupsaným od staradávna příslušelo a pří- sluší, s mezemi, s hranicemi i se všemi požitky a oužitky, kterýmiž se koli jmény menovati mo- hou a jmenují, jakž to zboží rožnovské s těmi vsmi v svÿch mezech a hranicich od staradävna zâleZela®) a záleží a vysazeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se všemi a všelijakými svobodami k témuž panství | svrchu- psanému příslušejícími, tak jakž sem to sám držel a toho užíval, nic tu sobě ani erbóm svým, ani budácím potomkóm práva, panství ani kte- rého vlastenství na těch zbožích nepozuostavuje ani zachovávaje, než ta všecka zboží nadepsaná, tak jakž se svrchu píše, svobodné a žádnému ne- závadné ku pravému dědictví do desk zemských vkládám a vpisuji. Vklad dvoru pustého Stránky. 189. Jan z Pernstajna etc., Hynek Bílik z Kor- nic i s erby svymi a budücimi potomky Jetřicho- vi z Kunovic a erbóm jeho zboží náše vlastní a žádnému nezávadné, dvuor Stránku s pustú vsí Stránkú, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, 5) s lidmi se opakuje nepřetrženo na počátku následu- Jícího řádku. 9) Tak v orig. f.55 v. 

Strana 355
f.54 XXV s dolinami, s vodami tekutými i netekutými, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s platy a poplatky i všelijakými duochody a s oužitky, kterýmiž koli jmény mohly by jmenovány bejti, tak jakž týž dvuor a pustá ves Stránka s jich vším příslušenstvím v svých mezech a hranicích v svejch vymezena jest, a tak, jakž týž dvuor a pustá ves Stránka se vším příslušenstvím nám, svrchupsaným Janovi z Pernstajna a Hynkovi Bilikovi na mistć pod- daných lidí našich pány ouředníky zemskými podlé práva odhádána a přiděděna jest, nic tu sobě ani erbóm a potomkóm svým práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko zouplna a docela ku pravému dědicství a panství vkládáme a do desk zemských vpisujeme. Vklad věna Anně z Zástřizl. 190. Erazym z Bobolusk Anně Milotské z Zá- stFizl, manželce své, na svém vlastním, dědičném a žádnému nezávadném statku a zboží, totiž na městečku Oujezdu Horním) na vsi Stanimérfi- cích, na vsi Veselíčku, na vsi Chýlcích, na vsi Buku, na vsi Lazníkách, což mi tu náleží a na vsi Výklecích,což mi tu náleží, na vsi pusté Koz- lově, na vsi pusté Ranošově, na vsi pusté Meze- říčku, na vsi pusté Kyiance, na vsi pusté Sedliš- čích se vším a všelijakým těch vsí nahoře psa- ných příslušenstvím věna jejího puol deväta sta dvatceti pět kop groší českých ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládám a vpi- suji. A příjemčím toho věna sám se činím se vším statkem, kterýž jmám a jmíti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic na místě pana Vojtěcha z Pernštejna. 191. My, Ferdynand, z bożi milosti fimsky král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Išpaní, arcikníže rakouské, markrabie morav- ské, lucemburské a slezké kníže a lužický mar- krabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme jménem opatrných purgmistra a konšeluov 1 na místě vší obce města našeho Hradišče, v mark- rabství moravském ležícého, věrných našich mi- lých poníženě prošem, abychom jim smlouvy níže psané, kteráž jest mezi nimi a opatem klá- štera velehradského učiněna, milostivě potvrditi ráčili; kterážto smlůva slovo od slova takto v sobě zní a ukazuje: Léta Páné IMV*XLVT? v pátek po stfedoposti [2. dubna 1546] v městě Olomůcí stala se jest smlúva celá a dokonalá námi, Vilimem z Vickova a na Cimburku, najvysim hofrychtýřem mar- 1) Viz pozn. č. 4 ke vkladu č. 185 této knihy. 2) V orig. kterże. 1548 355 krabství moravského, Burjanem Svótlovskóm z Vlčnova a na Novém Světlově, Václavem Te- taurem z Tetova na Malenovicích, Petrem Praž- mů z Bílkova na Leštné, Jeronymem Božickým z Božic, Pavlem Velišovským z Velisova: Jakoż sou Hradiščané kněze opata před JMt Kskůú obe- slali, chtic jej viniti z toho, že na škodu městu jich a proti privilejím a svobodám dá piva na klášteře vafi a vystavovati na prodaj, ješto podlé jich privilejí mají takových vářek*) každému v míli brániti a že předešlí opatové sou tu na tom klášteře pív na vystavování a na prodaj nikdá ne- vařili. Druhé též mu vinu dávajíce, že by krčmy nové stavěti dal, na kterých vína překupovaná lidé jeho šenkují, soli, vlny ve vsech prodávají též proti jejich privilejím a svobodám. Kdež my to všecko mezi nimi vyslyševše, na jich na nás mocné přestání takto o tom vypovídáme: Poně- vadž klášter Velehrad blíž míle Hradišče jest, že tu piv na prodaj vařiti se nemá od něho ani budú- cích opatuov a držiteluov kláštera velehradského am soli, vln ve vsech blíž míle prodávati dopouš- četi nemá i budoucí potomci jeho. Což se krčem nových dotýče, na kteréž?") sedláci kněze opatovi vína překupují a na nich je šenkují, těch také aby vice mimo staré krčmy mebejvalo. Protoz my, nahoře psaní smlouvčí pro širší toho vědo- most a budúcí pamět každé straně jednu smlúvu v jednostajná slova napsanú pod sekrety našimi sme dali. Stalo se léta a dne nahoře psaného. K jejichžto, svrchupsanejch Hradiščan, poní- žené prozbě nakloněni souce s dobrým rozmys- lem, naším jistým vědomím, s radou věrnejch našich milých, mocí královsků v Čechách a ja- kožto markarbie“) moravský dotčené smlouvy ve všem její znéní, polozením,) punktích, klauzu- lech a artykulích jsme schváliti, obnoviti*) a po- tvrditi rá&ili a tímto listem mocně poturzujem, chtíce tomu konečně, aby při tom od každého člověka bez přerušení zachování byli. Protož při- kazujem všem obyvatelóm a poddaným našim ze všech stavuov markrabství moravského a zvláště opatóm a konventu i držitelóm kláštera velehradského duochovním i svědským,“) nyněj- ším i budücím věrným milým, abyšte svrchu- psané Hradiščany, nynější i budúcí, při tomto milostivém podtvrzení?) a schválení našem i pfi všem, což se v tomto listu našem píše a obsahu- je, měli, drželi a neporušitedlně, nyní i na bu- dúcí časy zachovali, žádných jim v tom překá- žek | nečiníce ani komu jinému činiti dopoušče- jíce pod uvarování[m] hněvu a nemilosti naší královské i budúcích králuov českých a markra- bí moravských. A k tomu také chcme, když koli 3) Tak v orig. 4) Psáno obnoviniti. f.54 v. 

Strana 356
1.55 356 najvyší komorník, sudí a písať dotčeného mar- krabství moravského od týchž Hradiščan za to požádáni budou, aby jim ta smlúva s povolením naším učiněná i s tímto potvrzení[m] naším ve dsky zemské podlé pořádku vložena byla bez zmatku a všelijaké odpornosti, jináče nečiníc. "Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu pfivésiti sme rozkázali. Dán na hradě praž- ském v pondělí po Obřezání Pána Krysta léta boziho IMV*XLVII* /[3. ledna 1547] a králov- ství našich římského XVI a jiných XXI. Ferdinandus. Hendricus, burgravius Misnensis, S[upremus] R[egni] B[oemie] cancellarius. "Tohoto listu poslové ke dskám od pana hajt- mana dáni sou, pan Frydrych z Kácova a pan Hynek Bílik z Kornic. Vklad panství kvasického. 192. Václav z Ludanic, hajtman markrabství moravského, na místě Albrechta z Šternberka, sirotka po nebožtíku Janovi starším z Šternber- ka, najvyšího sudího') markrabství moravského, pozuostalého, Janovi staršímu z Ludanic, erbóm a budücím potomkóm jeho, toho sirotka svrchu- psaného vlastní a dědičné zboží, totiž zámek Kvasice, městečko tý[m]ž jménem jmenované i s kostelním podacím, ves Trávník, ves Střížo- vice, ves Bělov, puol vsi Těšňovic s polovicí ko- stelním podacím“) <puol vsi Kotojed.>") ves pustú Ohniščka, ves pustú Kladoruby, ves pustú Sulimov, ves pustú Novú Ves, ves pustú Oujezd- sko, mčstečko Tlumačov i s kostelním podacím, ves pustú Hoščinek, ves pustú Olšovsko, s dvory, s zahradami, s štěpnicemi, s rolí oranů i neora- nú, s lidmi platnými i neplatnými, s platy, s po- platky, s činžemi, s robotami, s kury, s vajci, s ospy, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s fe- kami, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s jezery, s rybníky, s rybniščemi, s břehy, s sta- vy, s mlýny, s mlýniščemi stavenými i pustými, s horami, s luhy, s lesy, s háji, s chrastinami, | s křovinami, s pahrbky, s doly, s dolinami, s ho- ny. s lovy, s loviščemi i s čižbami i se všemi svo- bodami k tomu zámku Kvasicím a zboží svrchu- psanému příslušejícími, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané všecko i každé zvláště v svých mezích a hranicích od starodávna leží a vymezeno jest i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic tu sobě, sirotkuo svrchupsanému, erbóm ani budúcím potomkóm jeho práva, panství ani kterého vlastenství nepo- zuostavuje ani zachovávaje, to všecko ve dcky 1) Tak v orig. Má tu však stát dativ, poněvadž celý výraz je závislý na předchozím Janovi st. ze Šternberka, který byl nejv. sudím. 1548 XXV zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní svobodné a žádnému nezávadné. A jestliže by to svrchupsané zboží sirotku svrchupsanému anebo komuž koli všecko neb na díle ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad XX" clovékü ve vsi Dobromilicích. 195. Bohuslav Kokorský z Kokor i na místě Vilíma, bratra svého mladšího nedílného, Václa- vovi z Ludamic, hajtmanu markrabství morav- ského, erbóm a budücím potomkóm jeho své vlastní a dědičné zboží, totiž dvatceti člověků ve vsi Dobromilicich, coz jest se na dil muoj a na dil Vilíma, bratra mého, po smrti otce našeho dostalo, s dvorem, s zahradami,') s rolí oranü i neoranü, s platy, poplatky, s éinZemi, s robotami, s kury s vajci, s ospy, s rybníky, s rybniščemi. s vodami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlý- niščemi i se všemi svobodami k tomu zboží svr- chupsanému příslušejícími, s mezemi, s hranice- mi, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic tu sobě, erbóm ani budúcím potomkóm svejm prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozuosta- vuje ani zachovávaje, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a k dědičnému užívaní svobodné a žádnému ne- závadné. A jestliže by to zboží svrchupsané mně anebo komu jinému ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a v nic obracím. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. 194. Mikuláš a Jindřich, bratří vlastní Kokor- ščí z Kokor, Václavovi z Ludanic, hajtmanu mar- krabství moravského, erbóm a budúcím potom- kóm jeho své vlastní a dědičné zboží, což jest se na díl náš po nebožtíku Jiříkovi z Kokor, otci našem, ve vsi Dobromilicích dostalo, totiž dvatce- ti člověků usedlých s polovicí kostelním poda- cím,“) s platy, s poplatky, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s robotami spravedlivými, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, se dvěma rybníčky k témuž dílu příslu- šejícími, s lesy, s háji, s chrastinami, se vším panstvím a příslušenstvím, tak jakž ten svrchu- psaný statek nám po otci na díl náš spravedlivě přišlej v svých mezech a hranicích záleží a vy- mezen jest, nic tu sobé, erbóm ani budücím po- tomkóm našim práva, panství ani kterého vla- stenství nepozůstavuje ani zachovávaje, to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pra- vému jich jmění, držení a k dědičnému užívaní svobodné a žádnému nezávadné. A jestliže by to zboží svrchupsané nám aneb komu jinému ve 2) Tak v orig. vlivem okolních instrumentálů. 3) Na okraji Jan z Žerotína. *) I orig. s zzahradami. 

Strana 357
f.55 v. XXV dckách') na všem aneb na díle svědčilo, to tímto vkladem moříme a v nic obracujeme. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Smlouva na užívaní hor Hříběcích. 195. Léta Páně IMV“XLV počítajíc v sobotu, den svatého Jana st&ti, /29. srpna 1545) námi, Vilimem z Vickova na Cimburku, najvysim hof- rychtjfem | markrabství moravského, Janem Francem z Háje na Zástfizlích, Prockem z Zá- stfizl a na Miloticích, na mocné na nás přestání meżi urozenymi vladykami, panem Jindřichem z Zástřizl na Cetochovicích s jedné a panem Ja- nem Ždánským z Zástřizl na Buchlově s strany druhé stalo se toto celé a dokonalé srovnání, na kteréžto srovnání souc mocní ubrmané a k tomu od obů stran žádání takto vypovídáme: Aby pan Jan Ždánský panu Jmdřichovi Cetochovskému, strýci svému, hor Hříběcích po tadto místa pustil a již pouščí: počnouc od Králova potoku k?) Kně- že hoře, než tej Kněže horky plat k zámku Buchlovu dáván bejti mó, kteryż jest od stara- dávna na Buchlov dáván byl a držitel, kterýž by tej horky užíval a plat na Buchlov spravoval, aby sobě mohl okolo tej horky dříví roubati, jakž by potřeba jemu k lapání ptákuov ukazovala. Item od Knčže horky hranice jíti mají přes ten žleb k suchému dubu a od dubu k suché osice a od osiky upřímo na stezku, kteráž jde s onej strany od Buchlova sem na tuto stranu přes hory Hří- běcí nad Roštín až ven z hor, ata místa, již v této naší mocné vajpovědi jmenovaná, jmají se od Králova potoku až ven z hor, kdež nyní ta stez- ka vychází, kopci hraničnejmi dobře velikými vyznamenati a vysypati. A kdež by se v těch místech dřeví*) hodné k znamenání hranic tre- filo, na takovém dříví aby jse znamení kříže zdělalo; avšak proto aby mezi tím dříví kopce se vysypaly pro uvarování potomních ruoznic a nesnází. Jestliže by dřevo hraničné sešlo, aby kupci‘) zuostali a tak již to vyhranění a těch hranic zdělání má býti nyní i na časy budúci pravá a spravedlivá hranice v tom místě mezi grunty buchlovskými a cetochovskými a Králuo potok, pokudž tok jeho zhůry jest, má bejti pra- vá hranice a jest. Též mezi grunty buchlovskými a cetochovskými a nad tokem toho Králova po- toku nahoru tím žlíbkem a krajem tej kopaniny cetochovské, kdež louky do Cetochovic dělali, pod ten hraničnej pohrbený dub, kterýž jest při cestě chvalnovské hraničné, kterážto cesta dělí grunty chvalnovské a cetochovské. Také pan Jan Ždánský z přátelství pustil jest dvě louky v grun- tu svém a pouščí panu Jindřichovi, erbóm a dě- dicóm jeho, jednu, kteráž slove Šimonova v Kout- 1) Následuje přetržené aneb. 2) k je scela slabé vepsáno do mezislov. mezery. 1548 357 cích a druhá Adamovu u studénky Javuorky a£ po potok, jakž ty louky obmezeny sou. Než pruo- hon dobytší do hor buchlovskejch, ten sobě pan Jan a potomkóm svým, pánuom Buchlovským, v své svobodć zuostavuje. | A ty kopce a hranić- ná znamení na dříví konečně od datum vajpo- védi naší ve dvú nedělích aby zdělány byly, kaž- dá strana aby jednostajný počet k dělání těch hranic lidi své vydala. Item pan Jindřich z Zá- střizl od sebe i erbuov svých má pustiti za to a již pouščí panu Janovi, strejci svému, a erbóm jeho dva člověky svá dědičná ve vsi Roščínč, podsedniky Jana, kováře nad prostředním mlej- nem a Jana Slaného v podsedcích a hony svo- bodné na velikúů zvěř s tenaty 4 s stfelbá v ho- rách a lesích cetochovských. A tak tuto vajpověď náši mocnou svrchupsaní přátelé náši i s erby a budúcími potomky svými mají a povinni budou sobě právě a křesťansky držeti a k sobě se podlé vajpovědi zachovati. A při příščím soudu zem- ském v Olomúci aneb konečné druhém mají žá- dati jich Mtí, pánuov ouředníkuov zemských, aby jim tato vajpověď náše ve dcky zemské vložena byla. Toho pro pamět my, svrchupsaní mocní ubrmané, každé straně jednu vajpověď toho, v jednostajná slova napsanů, s našimi přivěše- nými pečetmi sme dali. Stalo se léta?) a dne na- hofe psaného v mčstečku Koryčanech. 196. Li. od narození Syna Božího, Krista Pána, IMV“XLVIII při času svatého Bartolo- měje [24. srpna 1548] v městě Olomńci drzán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Vá- clava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komor- níka, pana Jana z Lichtnštajna na Lednici, naj- vyšího sudího markrabství moravského a uroze- ného vládyku Matyáše z Hartunkova na Če- chách, místo držící urozeného a statečného ry- tíře Václava Tetaura z Tetova na Malenovicích. najvyšího písaře téhož markrabství, na kterémž sou sedéli duostojny pán Jan, biskup olomücky, a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krum- lově, najvyší maršálek království českého, pan Jan Jetřich z Boskovic na Úsově, pan Zdeněk z Valdštajna na Brtnici, pan Znata z Lomnice na Náměšči, pan Václav Berka z Dubé a z Li- pého na Štemberce, pan Václav Haugvic z Bis- kupic na Hranicích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Pavel z Žerotína na Na- pajedlích, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovi- cích; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cimburku, 3) Tak v orig. ^) T. j. kopce. 5) Psáno lethaa. f.56 f.56 v. 

Strana 358
#52 358 najvyší hofrichtýř, Petr Pražma z Bílkova па Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bou- zově, Jan Kropáč starší z Nevědomí na Litenči- cích a Jan Žďdánský z Zástřizl na Buchlově. Vklad věna Elšce z Žerotína. 197. Jetřich z Kumovic Elšce z Žerotína, man- želce své vlastní, věna jejího puol třetího tisíce sto sedmdesáte pět kop groší na minci v mar: krabství moravském obecně berných na městě Brodě Uherském ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím se toho sám činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Vklad vsi Plinkoutú. 198. Oldřich Mládenec z Miličína i s svými erby Krystofovi z Boskovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž dvuor a ves Plin- kouty, což sem tu držel a v užívaní byl a jakž mi to zboží plinkoutské právem zemským i na le- sích odhádáno a přidědíno*) jest, též také i hamr na Oskavě, kterýž slove Maularovský s horami rud železných a s urburú, z týchž hor náležitú, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, na") kte- rýchžto lesích jest mi odhádáno právem zem- ským III kopy gr. oužitku, jakž týž odhad o tom šíře oznamuje, s háji, s luhy, s vrbinami, s chra- stinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplat- nymi, s ospy, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jme- nují, s robotami, s potoky, s břehy, s vodami te- kutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchu- psané od starodávna v svých mezech a hrani- cích záleží a vymezeno jest a mně odhádáno a přidědíno, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozüstavujíci a nezachováva- jíce, než tak, jakž sem to sám držel a požíval, všecko to ku pravému dědicství svobodné a ne- závadné vkládám a vpisuji k jmění, držení a dčdičnému požívaní. A% kdež by mi to zboží svrchupsané svědčilo, to tímto vkladem mořím. Vklad ve vsi Lazcích 199. Oldřich Mládenec z Miličína 1 s svými erby a budúcími potomky Janovi Jetřichovi Čer- nohorskému z Boskovic, erbóm a budücím po- tomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž ve vsi Lazcích, ve vsi Břivenci a v Libinách,“) na Stránce, což sem tu držel a v užívaní byl a jakž mi to zboží právem zemským odhádáno a přidědíno“) i s polovicí těch lidí a povinnostmi 1) Viz zápis č. 30 XXIV. knihy. 2) n- tu opraveno z předložkového s. 3) Celá tato věta je připsána bezpochyby dodatečně, jak svědčí stěsnání písmen. 1548 XXV všelijakými na nich, kteříž sou byli nebožky paní Žofky z Miličína, sestry mé ve vsi Lazcích a ve vsi Libinách, z Malé Stránky, s rolí oranú i ne- oranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s kfovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ospy, s kury, s vajci, s oužitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutymi, s ryb- níky, s rybniščemi, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, | jakž to zboží svrchu- psané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě ani erbóm svým, ani potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zacho- vávajíce, než tak, jakž sem to sám držel a poží- val, všecko to ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. A kdež by mně, erbóm mým aneb komu jinému to vajše jmenované zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a v nic obra- cuji. Vklad tvrze a mésta Bzence. 200. Pavel z Žerotína i na másté Jana a Vá- clava, bratří svých mladších nedílných, i s svými erby Ferencovi Niarymu z Bedeku, yšpanu sto- lice hontské a najvyšímu štolmistru JKMti, Ja- novi Niarymu z Bedeku a erbóm jich své vlastní a dědičné, svobodné a nižádnému nezávadné zbo- ží a dědicství, totiž tvrz Bzenec s dvorem a město Bzenec s kostelním podacím, městečko Vracov tolikéž s kostelním podacím, ve vsi Vlkoši ty lidi, kteříž od starodávna k Bzenci náleželi“) a náleží, v též vsi polovici kostelního podacího, ves Surovin, ves Olšovec, ves Hostějov, ve vsi Va- cenovicích tři člověky, kteříž hajném bzeneckým od starodávna náležejí, všakž vrchnost pánóm bzeneckým, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s slepicemi, vajci platnymi, s robotami spravedlivými, s horami vinohrad- ními, s desátky vinnými i s zemním spravedli- vým, jak se od starodávna berú, s majtem, jakž to majto od starodávna vysazeno a jeho se ku Bzenci užívalo, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s mlajny, s mlýniščemi, s břehy, vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s lovy, s hony, s lesy, s háji, s chrastinami, s lu- hy, s doubravú, kteráž slove Bzenecká, kromě tej svobody, kterúůž Proček Milotský z Zástřizl ke dvoru vacenovskému a lidé jeho ze vsi Vace- 3) V Moravské Libiné. 5) Viz zápisy ©. 157—158 v této knize. 6) V orig. náležejí. f.57 v. 

Strana 359
f.58 XXV novic od starodávna na tejž doubravě pastvami a dříví roubáním užívali a spravedlivě užívati mají, s mezemi, hranicemi, tak úplně, jak to zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hranicích jedno každé záleží, se vším plným prá- vem, panstvím a všelijakým příslušenstvím a zvlášče se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti, kteréž pánuom bzenec- kým náleží i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží svrchupsanému přísluší, nic sobě tu, bratřím svým ani erbóm a potomkóm našim práva, panství ani žádného vlastenství nepozuo- stavujíc ani zachovávajíc, než to všecko, jakž sem to sám držel a v užívaní toho byl, ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to jisté zboží svrchupsané a bratřím mým svědčilo ve dckách, to tímto vkla- dem mořím a vniveć obracuji. Vklad věna Anně z Manova. 201. Václav z Rybího Anně z Manova, man- želce své vlastní, na svém vlastním zboží a dědi- ství, na dvoře a vsi Svárově k jejímu věnnému právu jedno sto dvatceti pět kop groší na minci dobré a v tomto markrabství obecně berné, za kopu LX gr. a za groš VII den. bílých počítajíc, ve dsky vkládám. Příjemčím toho věna činím se vším statkem svým, kterýž mám a míti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. 202. Li. od narození Syna Božího, Krista Pána, 1549 při času sv. Jana, kftitele Boziho [24. června 1549], v městě Olomici drżan jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího: komorníka, pana Jana z Lichtnštajna, z Nyklšpurku na Led- nici, najvyšího sudího markrabství moravského, a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, místo držící urozeného a statečného ry- tíře Václava Tetaura z Tetova na Malenovicích, najvyšího písaře téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojny pan Jan, biskup olomúcký, a urozeni pâni: pan Pertuolt z Lipého na Hodo- níně, najvyší maršálek království českého, pan Jan Jetřich z Boskovic na Ousově, pan Vaněk z Lichtnburka na Bezci, pan Zdeněk z Valdštaj- na na Brtnici, pan Ladslav Velen z Boskovic na Třebové, pan Václav Berka z Dubé, z Lipého na Štemberce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hranicich,!) pan Hynek Bilik z Kornic na Ve- seli, pan Jan z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Vilím z Víckova na Cimburku, najvyší hofrych- 1) Po tomto slově je v textu prázdný řádek. 1548-1549 359 týř, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědomí na Litenčicích, Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově a Jan Zahrádecký z Za- hrádek na Budiškovicích. Vklad kláštera vizovského. 203. Zykmund Kuna z Kunstótu i s svymi erby Václavovi z Boskovic a erbóm jeho zboží své vlastní a dědičné, totiž klášter Smilhajm a jinak vizovský, městečko Vizovice s kostelním podacím, s dvorem, ves Pozdichov s kostelním podacím, ves Prlov, ves Bratřejov, ves Zádveři- ce, ves Lípu, ves Želechovice, což sem tu měl, ves Litonín, ves Jesennú s kostelním podacím, ves Ublo a vsi pusté: Rakovń, Chrastesov, Lhotsko, Svěřadov; a tyto vsi v zástavě, které pan Adam z Lomnice držel: ves Leskovec, ves Polanku, ves Drnovice, ves Vysoké Pole, ves Újezd s kostel- ním podacím, ves Loučky, ves Slopné, ves pusti Haluzice etc. s roli oranû i neoranû, s lidmi platnÿmi i neplatnymi, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s vodami tekutymi i netekutými, s rybníky, s jezery, s mlejny, s mlý- niščemi, s potoky, s lesy, s haji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami a pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, hranicemi, tak úplně, jakož to svrchupsané zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným prá- vem a panstvím, tak jakož sem to sám držel a toho požíval a zvláště se všemi požitky, v kte- rýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi ji- nými věcmi, což k tomu koli zboží svrchupsané- mu přísluší i s kostelním podacím k tomu zboží příslušejícím, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dúcím potomkóm tu práva, panství ani vlasten- ství žádného nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad věna paní Bohunce z Lipého. 204. Ladslav Velen z Boskovic Bohunce z Li- pého, manželce své, na svém vlastním a dědič- ném zboží žádnému nezávadném, totižto na mě- stě Moravské Třebové, na městečku Chřenově, na vsi Starém Městě, na vsi Chornicích a na vsi Rychnově ku pravému jejímu věnnému právu věna jejího ve dcky zemské deset tisíc zlatých na minci dobré, v tomto markrabství moravském obecně berné, za každý zlatý třidceti groší a za jeden gr. sedm peněz bílých počítajíce, vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb jmíti budu. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. 

Strana 360
1.59 360 Vklad věna p.') Kateřině z Ryzmberka. 205. Přemek z Žerotína Kateřině z Ryzmberka a z Oseka, manželce své vlastní, ku pravému je- jímu věnnému právu puol třinásta sta kop gr. českých, za I kopu LX gr. a za I gr. VII den. bí- lých počítajíc na minci v tomto markrabství obecně berné, a nadvěno puol osmnácta sta kop gr. na dvoře, jenž slove Forberský pod zámkem pustým bludovským a vsi Bludově, na vsi Frank- štátě a na vsi Temenice*) na jich všem příslušen- stvim?) k jejímu věnnému právu i nadvěno ve acky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím to- ho věna i nadvěno sám se činím se vším statkem, kterýž mám a míti budu. Vklad statku cebranského. 206. Ladslav Velen z Boskovic jakožto erb po panu Krystofovi z Boskovic a dědic zuostalý, Krystofovi Wolf Dytrychovi, Janovi Frydry- chovi, vlastním bratřím, hrabatóm z Hardeku a z Kladska v Mochlandu, dědičným šenkóm v Ra- kousích a truksasóm v Štyrsku, erbóm a budú- cím potomkóm jejich své vlastní zboží a dědic- tví, tvrz Cebranice s dvorem, ves Cebranice s ko- stelním podacím, ves Oujezd, ves Najrov, ves Habrov, ves Sasinu, ve vsi Oděradech, což sem tu měl i jiné vsi pusté dědičné, s dvory popluž- nymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastva- mi, s pastviScemi, s zahradami a s Stépnicemi, s horami, s lesy, s háji, s luhy, s křovinami, s chrastinami, s vrbinami, s pahrbky a dolinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi osedlými, platnými i neplatnými, s ospy, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi po- platky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s robota- mi, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami teku- tými i netekutými, s struhami, s rybníky, s ryb- niščemi i se vším plným panstvím a příslušen- stvím, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vyme- zeno, tak jakž sem to sám držel a toho užíval, mc sobě ani erbóm svým, ani budůcím potom- kóm na tom zboží práva ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to vše- cko, jakž sem sám držel a toho požíval, vkládám a vpisuji ve dcky ku pravému jich dédicnému držení a dědicství. A jestliže by nám to zboží ve dckách aneb komu jinému svědčilo, to všecko tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad vsi Lidče a domu etc. 207. Trystram Franc z Háje i s svými erby a budúcími potomky Adamovi z Lomnice a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, duom muoj od dřeva stavený a jest k němu tři pruty rolí a ves Horní Lidče s puol fojtstuim vysazeným a se U) p. je připsáno drobnějším písmem do mezislovní mezery. 1549 XXV dvěma dvory a vsi: Zbelovy Lhoty s jedním dvo- řákem a se dvojím fojtstvim vysazeným)) ves Se- nici s fojtstvím vysazenym, ves pustá Zuobrüvku s lidmi platnymi i neplatnymi, s CinZemi i se všemi poplatky, kteréž na těch lidech a na tom zboží sou, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s řekami, s potoky, s vodami te- kúcími i netekúcími, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi, s doly, s mezemi, hrani- cemi i se všemi a všelijakými užitky a poplatky, duochody i se vším plným právem, panstvím a príslušenstvím, tak zouplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od starodávna vymčfeno a zamezeno jest a jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko svrchupsané zboží ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědič- nému požívaní. Vklad statku rackovského etc. 208. Alžběta z Lipoltovic Bohuslavovi Kokor- skému z Kokor a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví žádnému nezávadné, totiž tvrz a ves Rackov s dvorem, s roli oranu i neorani, s lesy, s horami, s háji, s chrastinami, s doly, s dolina- mi, s lovy, s loviśćemi i s čižbami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s lidmi platnými i neplatnými, s činže- mi, s lukami, s dědinami, s pastvami, s pastvišče- mi, s robotami, s vajci, s kurmi i se všemi požit- ky a oužitky, jakýmiž by se jmény koli jmeno- vati mohly, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se vší zvuolí, a tak, jakž to zboží samo v sobě v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, jakž jest toho nebožtík otec muoj a já po smrti jeho v držení a užívaní byl, nic sobě ani žádnému jinému, erbóm a budúcím po- tomkóm svým na tom již jmenovaném statku žádného práva, panství, dědictví ani kterého vla- stenství nepozuostavuje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. Opatření Anny Marije, dcery Cetrysa. 209. Barbora z Rotollu a z Tolberku, jakož jest mezi mnú a Frydrychem a Adamem, bratří- mi a strejci Cetrysy z Kynšperku, pány jich Mtmi nález o statek fulnecký, což jest na dědic- ství se stal a v tom nálezi?) jest znamenitě vymí- něno, abych já, Barbora, v živnosti své opatřila, aby Anna Maryje, dcera nebožtíka Oldřicha Cet- rysa a mó, kteraż nam Pan Buoh spolu dáti rá- čil, podlé smlúvy svadebni po smrti mó v statku fulneckóm svć najiti mohla. I chtic já nálezu 2) Tak v orig. 3) V orig. vysazenć. 

Strana 361
XXV dosti učiniti a dceru svú opatřiti, jestliže by Pán Buoh prvé mne nežli Anny Maryje smrti ucho- vati neráčil, tehdy od smrti mé v roce pořád zběhlém, aby Anně Maryji z statku fulneckého vosm tisíc zlatých uherských dobrých na zlatě ddno a vyplné[no] bylo. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad vsi Břestku etc. 210. Purgmistr a rada nynější i budůcí města Hradišče Mikulášovi Buchlovickému staršímu z Domamyslic a erbóm jeho ves Břestek svü dédiénü a Zádnému nezávadnü s lidmi usedlymi, platnými i neplatnými, s činžemi, poplatky, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s kury, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vinohrady, s lesy, s chrastinami, s trninami, s břehy, s hony, s lo- vy, s všelijakými svobodami, s potoky tekutými i netekutymi, s doly, s mezemi, s hranicemi, s všelijakými užitky, požitky, v kterýchž jse koli věcech aneb kterak kolivěk zvláštními jmény jmenovány a shledány mohly bejti i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím i se všemi svobodami těm lidem příslušejícími, tak zouplna a v celosti, jakZ ta svrchupsaná ves od starodávna v svych mezech a hranicích vyměře- na, okrślena a zamezena jest, jakZ sme to sami drželi*) a požívali, nic tu sobě práva, panství ani kterého vlastenství na tej vsi svrchupsané ani potomkóm našim budúcím nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by kde svrchupsaná ves s tím se vším, jakž se svrchu píše, nám zapsána byla, to všecko tímto vkladem moříme a vniveč obra- cujeme. Smlouva o město Kyiov. 211. Léta Pané IMV<XLVIII® v středu před svatým Janem, kftitelem Božím /20. června 1548], na Chropyni, panem Václavem z Ludanic na Chropym, hajtmanem markrabství moravské- ho, Vilimem z Vickova na Cimburku, najvyším hofrychtýřem téhož markrabství, Přemkem z l'íckova na Prusinovicich, podkomofim dotče- ného markrabství na poručení najjasnějšího kní- žete pána, pana Ferdynanda, římského, uherské- ho, českého etc. krále, ynfanta v Yspaný, arci- knížete rakouského a markrabie moravského etc., pána našeho milostivého, stala se smlúva celá a dokonalá mezi urozeným a statečným ry- tířem, panem Janem Kropáčem starším z Nevě- domí na Litenčicích s jedné a mezi müdrymi a opatrnymi panem purgmistrem a radń i vší obcí mésta Kyiova a rychtářem a staršími a vší obcí vsi Bukovan a na místě jejich osobami vyslaný- 1549 361 mi v listu mocném pod pečetí města Kyiova i vsi Bukovan jmenovanými, jakž týž list mocný šíře a světleji o tom ukazuje, s strany druhé, a to taková: Poněvadž jmenovaní Kyiovščí a Bukovanščí souce v zástavě od pánuov Kunuov panu Matyá- šovi Ořechovskému z Honbic, prodání byli panu Kropáčovi, když by držení zástavy Kyiova a Bu- kovan panu Matyášovi vyšla, aby pan Kropáč swmmnu zástavní panu Matyášovi položil a [ten] Kyiovské i Bukovanské panu Kropáčovi propu- stil, a oni aby | panu Kropáčovi člověčenství, jakž pořádek zemský ukazuje, slíbili. A pan Kropáž podlé smlúvy trhové a jakž smlúva ukazuje, toho nevyčekajíc v jinú smlúvu mimo první smlúvu se panem Matyášem o to zboží kyiovské jest udělal a předešlé smlúvy jest se spustil a Kyiov- ské [a] Bukovanské panu Matyášovi ze vší po- vinnosti propustiti jest rozkázal. A pan Matyáš jest se tak zachoval a tím propuščením i pánuom Kunóm Kviovščí i Bukovanščí z povinnosti sou vytażeni, jesto kdyby pan Kropáč podlé smlüvy trhové byl cas vy&ekal, nebyli-li by chtéli Ky- iováti a Bukovansti panu Kropácovi Glovécen- ství slibovati, byl by je pan Matyá$ pánuom Kunóm zase podlé smlávy, se pány Kuny o to zkoží učiněné, postoupil a páni Kunové panu Kropáčovi, a Kyiovščí a Bukovanščí souc pro- puščení a sobě svobodni pficiny ukdzali, Że sou nikdá pánuom z Kunstátu ani žádnému pánu krom opata a konventu kláštera Hradišče jimáč neslibovali, než jakožto pánóm zástavním a v tom sou se k JKMti, panu našemu milostivé- mu, utekli a JKMti a JMti dědicóm dědičně sou se poddali a summu za ně danou zase panu Kro- páčovi navrótiti a dati sou se podvolili. A pan Kropáč na milostivů JKMti žádost a mnohá je- mu náše předložení od toho trhu a tej spravedl- nosti, kterůž na zbozi kyiovském jmíti chtěl, králi JMti jako pánu svému milostivému dobro- volně pustil. I takto sme o to mezi nahoře psanými strana- mi srovnali a na konec smluvili a zavřeli: aby Kyiovščí a Bukovanščí JKMti a JMti dědicóm, králóm českým a markrabím moravským, nyní i na časy budúcí dědičně náleželi a podlé podvolení svého panu Kropáčovi a erbóm jeho podlé smlú- vy trhové puol čtvrta tisíce a čtyři sta kop gr. českých, za kopu LX gr. a za I gr. VII den. českých počítajíc, na minci dobré v tomto mar- krabství obecně berné kromě mince polské, slez- ské a halířuo na den sv. Jakuba, apoštola Páně, najprv příščího v městě Kroměříži položili a panu Kropáčovi v moc jeho dali. I také na týž den 1) V orig. s háčkem nad -z-. Tak i ve vkladech č. 185-186, 192, 198, 199 (2X), 200, 203, 206, 207, 214. Viz i p. č. I na str. 342 a č. I na str. 363. V tvaru držení a jiných odvozeninách bývá háček řidčeji. f. 60 

Strana 362
f.60 v. 362 puol čtvrta sta kop gr. českých, kteréž jest pan Kropáč panu Matyášovi za užívaní, pokudž jest pan Matyáš podlé zástavy od pánů Kunuov toho zboží kyiovského v držení a užívaní bejti měl, mají a povinní budů těch IIIW'/, sta kop gr. panu Kropáčovi položiti a dáti, a to na takové minci, jakûZ jest minci pan Kropáč panu Matyášovi za to užívaní dal. Kteréžto summy obojí přijde dáti čtyři tisíce a puol třetího sta kop gr. A pan Kropáč tu hned při kladení tej summy v Kromě- říži list správní, kterýž od pánuo Kunů má na správu zbozi kyiovského i smlûvu trhovû a všecky smlouvy a listy, coz se na zbozi kyiovské vstahuje a svédéi a od panuo Kunuov je pfijal, má a povinen bude na místě krále JMti panu podkomoñimu poloëiti a dati. A sou-li jeśce jaci listové a smlouvy při páních Kuních, to také budú páni Kunové panu podkomořímu povinní vydati, poněvadž již ne jim, ale králi JMti to náležeti má. Také pan Kropáč tu hned při témž ci, jakž pořádek tohoto markrabství ukazuje, na zaplacení a vyplnění tej summy svrchupsané kyiovské ddti, a ta kvitancie na pargamené pod sedmi pečetmi bejti ma. Item pfi soudu svato- otevřeny budů, má a povinen jest ten vklad i jakž sou jemu a erbóm jeho páni Kunové zboží kyiovské ve dcky zemské vložili a vepsati dali, vymazati dáti má, a právo tu již více žádné na tom zboží kyiovském panu Kropáčovi a erbóm jeho ani žádnému jinému náležeti nemá nez ]JKMti a JMti dědicóm. A kdež jest byl pan Kropáč pánů rukojmí svých k obnovení listu správního pohnal, poněvadž touto smluvú naší již z toho vyšlo, ty puohony zdviháme a v nic cbracimy: a pan Kropáč domu, zahrady, mlejnu a toho všeho i svrškuov, což jest jemu v městě Kyiově a při mésté od pânuo Kunü a od pana Matydse postoupeno bylo, md zase panuom més- čanóm kyiovskÿm zouplna postoupiti a duom knihami městskými tu v Kyiově na ně převísti, tak jakž jest od pánuo Kunů na pana Kropáče převedeno: bylo. Toto znamenitě vymieňujem, jestliže by pan Kropáč v tomto markrabství kte- rý statek sobě pozemský koupil, že tí lidé, jemu prodajní, tejto smlúvy sobě proti panu Kropá- čovi ani jinému žádnému ku pomoci bráti ne- mají. A pan Kropáč tak statky kupuj a v ně se uvazuj, jakž pořádek tohoto markrabství ukazu- je. Pan Kropáč domu, zahrady, mlejnu a svrch- kuo dotčených konečně pánóm měščanóm kyiov- ským před svatým Jakubem | příščím postoupiti a v moc jejich jim uvésti má a povinen bude. A podlé této naší smlouvy na obě strany spraved- 1) Vr- je opraveno z Odč(rad). 1549-1550 XXV livě, křesťansky k sobě zachovati se mají beze všeho a všelijakého přerušení. A pakliž by kterú strané co seslo, ta strana bude druhé povinna pět set kop gr. dáti a před se smlouvě dosti uči- niti. A tuto smlouvu při odevření desk soudu zemského svatojánského v Olomůci mají dáti ve dcky vložiti a společně od toho vkladu zapla- titi. Tomu na svědomí a jistotu my, svrchupsaní smlouvčí, pečeti své vlastní s naším jistým vědo- mím k této smlúvě přivěsiti sme dali, a každé straně v jednostajná slova na pargameně napsa- nú a spečetěnů sme dali. Stalo se léta a dne svrchupsaného. Vklad věna Margetě z Vrchlabe. 212. Filip z Oděrad Margetě z Vrchlabe,') manželce své, k jejímu věnnému právu na dvoře a vst Milonicich a na vsi pustć Rosutkóch, na rybnících i na tom na všem, což se na muoj dil tu dostalo, vkládám a vpisuji čtyři sta kop groší. A příjemčím toho věna činím se sám se vším statkem, kterýž mám neb jmíti budu. A nadvěno šedesáte pět kop gr. Mřežován a na okraji Zacharyaš z Hradce. 215. Li. od narození Syna Božího, Krista Pána, 1550 při času svatých Tří králuov /6. led- na 1550] v městě Olomúcíi držán soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana Jetřicha Černo- horského z Boskovic na Ousově, místo držící pa- na Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího ko- morníka, pana Jana z Lichtnštajna, z Nyklšpur- ku na Lednici, najvyšího sudího markrabství moravského a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, místo držící najvyšího písařství téhož markrabství, na kterémž sú se- děli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, biskup olomückÿ a urozeni pâni: pan Pertolt z Lipého na Hodoníně, najvyší maršálek království čes- kého, pan Jaroslav z Doubravice etc., pan Lad- slav Velen z Boskovic na Třebové, pan Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Vá- clav Haugvic z Biskupic na Hranicích, pan Hy- nek Bilík z Kornic na Veselí, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicich; a z vladyk: Petr Praźma z Bil- kova na Lestné, Prokop Podstacky z Prusinovic na Bouzově, Jan starší Kropáč z Nevědomí na Litenčicích, Jan Žďdánský z Zástřizl na Buchlově a Jan Zahradecky z Zahradek na Budiskovicich. Vklad vsí Čech, Služína a Stařechovic. 214. Jaroslav, Vratislav a Vojtěch, bratří vlastní a nedílní z Pernštajna a na Helfnštajně, jakožto erbové po panu Janovi z Pernštajna a f.62 f.62v. 

Strana 363
XXV dědicové zuostalí i s svými erby Matyášovi z Hartunkova a na Čechách, místo držícímu naj- vysiho pisarstvi?) markrabství moravského, a je- ho erbóm zboží své vlastní a dědičné, totižto ves Stařechovice?) s pustým tvrziskem a s kostelním podacím, ves Služín, ves Čechy s pustým hradi- skem a s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnymi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s mlyny, s mlýniščemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s horami, s kusem lesu v Kuséři a ve Lhotsku, pokudž vy- mezeno jest, s háji, s chrastinami, s hony, s lo- vy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to zboží od starodávna jest vyměřeno a v sích hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a všelijakým příslušenstvím, tak jakož sme to sami drželi*) a toho požívali, a zvlášče se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány bejti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží od starodávna příslušelo a pří- sluší, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svým a budůcím potomkóm práva, panství ani žádného vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dsky zemské vkládáme, vpisuje- me?) ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad vsi Breznovic.*) 215. Jaroslav z Pernstajna a na Helfnstajne i na místě Vratislava a Vojtěcha z Pernstajna, bratří svých vlastních mladších a nedílných, i s svymi erby a budücími potomky Frydrychovi z Kácova a na Moravských Prusech a jeho er- bóm své vlastní zboží a dědictví žádnému nezá- vadné, totižto ves Břevnovice“) s lidmi platnými i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými, netekutými, s křo- vinami i se všemi platy a poplatky, kterými se jmény menovati mohou i s šenkem vinným dvou drejlinkuov na týchž lidech, s mezemi, s hrani- cemi, tak jakž ta ves od starodávna v svých me- zech a hranicích vymezena jest a záleží, nic sobě ani erbóm svym, ani budücím potomkóm tu a na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenstvi nepozůstavujíce ani zachovávajíce, než tak, jakž sem to se pány bratry svými svrchupsanými držal a požíval, to všecko ve dsky zemské na*) místě bratří svých vkládám a vpisuji ku pravé- 1) V orig. s háčkem nad -ž-. Tak i ve vkladech č. 218- 220, 222, 223, 229, 230, 232 (2X), 234. Viz i pozn. č. 1 na str. 361. 2) -f- tu. psáno rž (s háčkem). 3) v- je tu opraveno ze spojkového a. 1550 363 mu jejich držení a dédiénému pozivani. A kdez by nám to jisté zboží ve dckách svědčilo, to tím- to vkladem moříme a vniveč obracujem. Vklad hradu Černé Hory. 216. Anna, Kateřina, sestry vlastní Černohor- ské z Boskovic, i na místě Braksydy, Libuše, sestr našich mladších nedílných též z Boskovic, Václavovi z Boskovic a na Bučovicích, strejci našemu a erbóm jeho zboží své vlastní dědičné, žádnému nezávadné, totiž hrad Černúů Horu, mě- stečko Černů Horu, s dvory, s pivovarem a s mejtem, jakž to od starodávna bylo a jest a vsi, zejména tyto: ves Jestřabí, ves Klenov, ves Sedl- kov, ves Žernovník, ves Bořitov s kostelním po- dacím, ves Spešov, ves Brťoví, ves Libě, ves Bu- kovice, což sme tu měli, ve vsi Šerkovicích, což sme tu měli, ve vsi Hlubokém, což sme tu měli, ves Jenice,) ve vsi Oujezdé, coz sme tu měli, ve vsi Lažanech, což sme tu měli a což nám tu ná- lezelo, ves Lhota?) ves Milonice, coz sme tu měli, ve vsi Voděradech, což sme tu měli, ves Jabloňany, ves Bejkovice s dvorem i s poplužím, ve vsi Dlouhej Lhoté nad Bejkovici, coz sme tu méli s kostelním podacím, ve vsi Vilémovicích, což sme tu měli, ve vsi Pozoficich, coz sme tu měli à s tím platem žita, ovsa, kterejZ vydáván byti má na budücí éasy od drZiteluov vsi Pozo- řic, nynějších i budůúcích se vším jejich příslu- Senstvim, s roli oranú i neoranú, s lidmi platný- mi i neplatnými, s robotami, s loukami, s past- vami, s pastviščemi, s puščinami, s vodami teku- tými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s je- zery, s mlajny, s mlýniščemi, s potoky, s lesv, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolina- mi, pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, hranice- mi, tak úplně, jakž to svrchupsané zboží od sta- rodávna jest vymezeno a v svých hranicích zá- leží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sme to sami drželi a toho požívali, a zvlášče se všemi požitky, v kterajchž sou koli věcech nebo kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží svrchupsanému příslušelo a přísluší i s ko- stelními podacím[i] k témuž zboží příslušejícími, sobě ani erbóm svÿm, ani budûcim potomkôm tu práva, panství ani kterého vlastenství žádného nepozuostavujíc, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad vsi Svatobořic etc. 217. Smil a Čeněk Kunové z Kunstátu i na místě Krystofa, bratra svého mladšího nedílné- 1) Dnešní Dřevnovice; -ř- psáno rž (s háčkem). 5) n- je tw opraveno z v[kládám]. *) Tak v orig. Jsou to dnešní Jeneč a Malá Lhota (Blansko). f.63 

Strana 364
f.63 v. 364 ho, i s svými erby Pročkovi z Zástřizl na Milo- ticích a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž ves Svatobořice s dvorem, ves Mistřín s ko- stelním podacím, ves pwustú Jiříkovice, s rolí ora- nú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s horami vinohradními, s desátky a zemními spravedlivými, s doly, s lesy, s háji, s chrastina- mi, s kfovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s me- zemi, s hranicemi, s potoky tekutými i netekutý- mi, s bfehy, s rybníky, s rybniščemi, s jezery i s tou hrázkou nad rybníkem svatoborským, s mlejny, s mlýniščemi, s lidmi platnými i ne- platnými, s robotami, | s oužitky a požitky, s pla- ty peněžitými i se všemi poplatky a se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm našim, ani žád- nému práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by to svrchupsané zboží kde komu ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a v nic obracíme. Vklad dvou človčkú ve vsi Kníhničkách. 218. Jan Drahnovský ze Stvolové i s svými erby Alšovi Laškovskému z Švábenic a erbóm jeho zboží své vlastní a dědičné, dva člověky ve vsí Knihničkách s lidmi platnými, s robotami, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ščepnicemi, s mezemi, s hrani- cemi, s užitky i se všemi poplatky, jakýmiž koli se jmény jmenují i se vším plným právem, a všecko to, což sem tu koli měl a držel a jakž sem toho sám požíval se vším těch dvúů člověků pří- slušenstvím, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm svým na těch lidech svrchupsaných žádného práva ani vlastenství nepozuostavujíce, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému uží- vaní. A kdež by mi to jisté zboží ve dckách svěd- čilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Mřežován a ma okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Lhoty a v Kníhničkách dvoru. 219. Václav Laškovský z Švábemic i s svými erby Alšovi Laškovskému z Švábenic a erbóm jeho zboží své vlastní a dědičné, totiž ves Lhotu a v Kníihničkách dvuor s jeho příslušenstvím, což k němu náleží, což sem tu měl, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s chrastinami, s potoky tekutými i nete- kutými, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s užitky, s požitky i se všemi po- platky, jakýmiž se koli jmény jmenují i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím a vše- cko to, což sem tu koli měl a držel a jak sem to- ho sám požíval se vším tej vsi svrchupsané i to- 1550 XXV ho dvora svrchupsaného příslušenstvím, nic sobě ani erbóm svým a budúcím potomkóm svým na tej vsi svrchupsané a na tom dvoře žádného prá- va, panství ani kterého vlastenství nepozuosta- vajíce ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to jisté zboží svrchupsané mně ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Mřežován a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Lhoty a ve vsi Kníhničkách tři člověky. 220. Aleš Laškovský z Švábenic i s svými er- by Matyášovi z Hartunkova a na Čechách, místo- držícímu najvyšího písařství markrabství morav- ského, a jeho erbóm zboží své vlastní a dědičné. totižto ves Lhotu a ve vsi Kníhničkách tři člově- ky, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s potoky, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, tak úplné, jakž to zboží od starodávna jest vy- mezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a všelijakým příslušen- stvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval a zvlášče se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvlášt- ními jmény jmenovány bejti i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží od starodávna pří- slušelo a přísluší, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svým a budúcím potomkóm práva, pan- ství ani žádného vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad tvrze a vsi Laškova etc. 221. Aleš Laškovský z Švábenic i s svými er- by a budúcími potomky své vlastní zboží a dě- dicství, totiž tvrz a ves Laškov se vším příslu- šenstvím, s tím, což sú tu předkové moji a já sám od starodávna i nyní drželi, měli a užívali, s dvory poplužnými, s rolí oranú i neoranú, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s do- ly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastina- mi, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s me- zemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s ospy, s kury, s vajci, s oužitky a požitky 1 se všemi poplatky, kterýmiž se jmény koli jmenují a jmenovati mohú, s robotami, s řekami, s potoky, s bfehy, s vodami tekutými i netekutými, s ryb- níky, s rybniščemi, s mlejny, s mlýniščemi, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymeze- no, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím po- tomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého f.64 

Strana 365
1.64 v. XXV vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než tak, jakž sem to sám držel a požíval i s před- ky svými, všecko to ku pravému dědicství, poží- vani svobodać a žádnému nezávadné Bohušovi Kokorskému z Kokor a jeho erbóm ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A jestliže by svrchu- psané zboží na všem nebo na díle mně, erbóm a budücím potomkóm mym kde co svědčilo a za- psáno bylo, to tímto vkladem mořím, vypisuji a vniveč obracuji. Vklad tvrze a vsi Lidéřova. 222. Aleš Laškovský z Švábenic i s svými er- by Lukášovi Grymovi z Olomice a jeho erbóm zboží své vlastní a dědičné, totiž tvrz a ves Lidé- fov') aves Střížov s jejich se vším příslušenstvím, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplat- nymi, s lukami, s pastvami, s pastviscemi, s vo- dami tekutymi i netekutymi, s jezery, s mlyny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s horami, s doly, s dolinami, s pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to svrchupsané zboží od starodávna jest vy- mezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, a zvlášče se všemi požitky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvláščními jmény jmenovány bejti i se všemi jinejmi věcmi, což koli k tomu zboží svrchupsanému přísluší, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani za- chovávajíce, než to všecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jich držení a dědičné- mu užívaní. A kdež by mi to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vni- več obracuji. Vklad pusté vsi Hunětic. 225. Beatrix Švajnhortka z Švajnhortu i s svý- mi erby Pavlovi z Žerotína na Napajedlich a bratřím jeho mladším, nedílným své vlastní a dědičné zboží, ves pustá Hunétice s mlyny, s mlýniščemi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, s pastviscemi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s vodami tekutymi i netekutymi, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s mezemi, hranicemi, tak jakž sem to sama držela, požívala, se všemi a všelijakými požitky, jakž se koli jmenují a jmenovati mohü se vším jich příslušenstvím a právem, jakž to svrchupsané zboží od starodáv- na v svých mezech a hranicích vyměřeno jest, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží erbóm a potomkóm svým nepozuosta- vuje a nezachovávaje, než to všecko ve dsky zem- ské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, 1) V orig. psáno Lideržov. 1550 365 držení a dědičnému požívaní. A kdež by to jisté zboží svrchupsané ve dskách mně svědčilo, to tímto vkladem mořím a v nic obracuji. Dobrá vuole. 224. Já, Pavel z Žerotína na Napajedlích na místě pana Jana, pana Václava z Žerotína, bratří svých mladších, nedílných, oznamuji tímto listem všem vuobec, kdož jej uzří neb čtúc slyšeti budú. jakož mám list správní na pargameně s šesti ru- kojmiemi a s sedmi pečetmi visutými obyčejný, kterýž svědčí na ves pustú Hunětice od urozené vlädyky, panny Beatryx?) Svajnhortky z Švajn- hortu mně, Pavlovi, a pánuom bratřím mým svrchupsaným a erbóm našim, v kterémžto listu znamenitě vymíněno a postaveno, kdož by ten list s naší, kupiteluo svrchupsanych, dobrü a svobodnü vuolí jměl, že má a jmíti bude plnü moc a právo k těm ke všem věcem v tomto listu zapsaným jako my, svrchupsaní kupitelé, s erby svými sme měli. A protož já, svrchupsaný Pavel z Žerotína, i na místě pana Jana, pana Václava, bratří svých mladších a nedílných, tímto listem svú svobodnů a dobrú vuoli na ten list svrchu- psaný sám od sebe a pánuo bratří svých i erbů našich dávám urozenému vládyce, panu Janovi Zdánskému z Zástřizl na Buchlově, erbóm jeho tak, aby k těm ke všem věcem v tomto listu zpráv- ním zapsaným túůž moc a plné právo měl, | jakož sme my, Pavel s bratřími svými a erby měli bez umenšení. Tomu na svědomí pečet svů vlastní k tomuto listu pfivésiti sem dal a připrosil sem urozených pánuo, pana Jana Zajímače z Kunstá- tu a z Jevišovic na Tavíkovicích, najvyšího su- dího markrabství moravského, pana Jana Jetři- cha Černohorského z Boskovic na Úsově, pana Přemka z Žerotína na Šumberce a urozených a statečných rytířů, pana Vilíma z Víckova na Cimburku, najvysiho hofrychtýře markrabství moravského, pana Přemka z Víckova na Prusi- novicích, podkomořího téhož markrabství a uro- zených vládyk, pana Václava staršího Podstac- kého z Prusino[vi]c a na Kolicíné, sudího práva men&ího kraje olomückého, Ze sou pečeti své po- dlé mé k tomuto listu sobě a erbóm svým bez škody přivěsiti dali. Jenž jest psán a dán v městě Olomůúci v sobotu po svatém Fabianu a Šebestia- nu leta Páně IMV“XLVIII* počítajíc [27. ledna 1546]. Vklad dvoru a vsi Osvétiman. 225. Jan Franc 2 Háje i s svými erby Janovi Ždánskému z Zástřizl na Buchlově a erbóm jeho své vlastní, nezávadné, svobodné zboží a dědic- ství, dvuor a ves Osvětimany, s lukami a s roli, oujezdy a nivami, což k tomu dvoru obráceno, 2) -x tu je opraveno z původ. -c[e]. f.65 

Strana 366
f.65v. 366 což sem sám k témuž dvoru drZel a uZival, s vinohradem Nosvětimansku?) s pivovarem, s kostelním podacím, ves Medlovice, ves pustú Janíčovice, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s lesy, s háji, s doly, s křovinami, s chra- stinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s robotami spravedlivými, s užitky a požitky všelijakými, s desátky a zemními vino- hradními i s platy vinohradními, s potoky teku- tými i netekutými, s jezery, s mlýny, s mlýnišče- mi a se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakž ta zboží svrchupsaná v svých me- zech a hranicích zamezeny a vymezeny sou a toho s předky svými sám sem požíval, žádnému tu na tom zboží a panství nic, žádného vlasten- ství, svobod ani panství a dědicství kterého ne- pozuostavujíc, kromě což tu k Hruškovicím k u- žívaní louky a stráně nad rybníkem a mvky ná- leší v těch mezech a hranicích, pokudž toho uží- vati mají, jakž to zamezeno jest, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad věna Žofce z Potnštajna. 226. Frydrych z Kácova Zofce z Potnštajna, manželce své, na svém vlastním zboží žádnému nezávadném, totiž na vsi Prusech a Vážanech a na rybnících, vážanským a Škarce a na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, ku pravému jejímu věnnému právu věna jejího vosm set zla- tých na minci v tejto zemi obecně berné, po tři- tceti groších za jeden zlatý a za gr. sedm pe- néz bílých počítajíc. A mad věno vosmnácte set zlatých, týž na minci obecně berné, za jeden zla- ty tolikéž po třidceti gr. čtouce, kterýchž: sem k sobě jejich přijal, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb míti budu. Mřežován a na okraji Jan z Zeiotína. Vklad věna Margetě z Zástřizl. 227. Jan Minovský z Lazník Margetě z Zá- střizl, manželce své, na svém vlastním a dědič- ném zboží, totižto na vsi Uhřicích a Zišlavicích s jich vším příslušenstvím ku pravému jejímu vénnému právu puol tfetího sta kop grosí na minci v tomto markrabství obecné berné ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho vě- na sám se činí[m] vším statkem svým, kterýž mám aneb ještě míti budu. 228. Filip Pacák z Pačlavic a na Kojátkách Pročka z Zástřizl a na Miloticích a Jeronyma Božického z Božic na Bohdalicích činím mocné otcovské poručníky dítek a statku svého, což je- ho mám neb 1 ješče míti budu, též i nápadníky. 1) V orig. tiežel. 1550 XXV Vklad vsi Kotojed. 229. Jan starší z Ludamc i s svými erby Jano- vi, z boží milosti biskupu olomückému, a jeho potomkóm zboží své vlastní a dědičné, což tu mám na dédicství a na manství kostela olomüc- kého. totiZ ves Kotojedy s dvorem a s rolí oranü i neoranü, s vodami tekutymi i netekutymi, s mlynem, s pastvami, s pastvi$Cemi, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lovy, s hony, s mezemi, hranicemi, jakž jest to zboží svrchupsané od starodávna v svých me- zech a hranicích vymezeno, se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, s lidmi platný- mi i neplatnými, s robotami, s oužitky a požitky i se všemi poplatky, tak jakž sem to sám držel a užíval, což k tomu svrchupsanému zboží přísluší, nic tu sobé, erbóm ani budücím potom[kóm] svym práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavuje ani zachovávaje, neZ to v$ecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad vsi Šardiček. 230. Přemek z Víckova, podkomoří markrab- ství moravského, i s svými erby i na místě ne- božtíka Znaty z Víckova, bratra svého, Mikulá- Xovi Kokorskému z Kokor a Martě z Sloupna, manželce jeho vlastní, a erbóm jejich své vlastní zboží a dědictví, ves Šardičky s jejich vším pří- slušenstvím, což k té vsi od staradávna příslu- šelo a přísluší, s rybníkem Dolním kojátským a druhým rybníkem nad Šardičkami, což sme po nebožtíku Vilímovi z Víckova, hofrychtýři, bra- tru našem dobré paměti, v držení a užívaní byli, s rolí oranü i neoranü, s lukami, pastvami, past- viščemi, s lesy, s doly, s háji, s chrastinami, s křovinami © s tím hájkem v pusté vsi Roščít- kách a rybníky, s rybniščemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s robotami, s mezemi, hranicemi i se všemi požitky a poplatky i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž to svrchu- psané zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě tu erbóm ani potomkóm našim práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce, než to vše- cko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jich dědictví a vlastnímu užívaní. A kdež by mně aneb erbóm mým to nahoře psané zboží ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem mo- řím a vniveč obracuji. Vklad dvoru a vsi Jestřebic. 231. Tas a Jan Kropáčové, bratří vlastní a ne- dílní z Nevědomí, i s svými erby a budúcími po- tomky Janovi Čertoryjskému z Čertoryje, erbóm a budúcím jeho potomkóm své vlastní zboží a dědictví, dvuor a ves Jestřebice i s kostelním po- 2) Rozumějž na Osvětimansku. f.66 f.66 v. 

Strana 367
f.67 XXV dacím, což k tej faře od starodávna příslušelo a ješče přísluší, ves pustú Stušice, s lidmi platnými i neplatnými, s dvorním poplužím, s rolí oranü i neoranû, s lukami, pastvami, pastvistemi, s doly, s dolinami, s vrbinami, s chrastinami, s kfovina- mi, s hory,!) s lesy, s háji, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, hranicemi, s kury, s vajci, s hus- mi, s użitky a poplatky se véemi, kterÿmiz se koli jmény jmenovati mohû neb jmenuji, s robo- tami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i ne- tekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýniščemi, se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě, erbóm svým ani budúcím potom- kóm na tom zboží práva, panství ani kterého vla- stenství nepozůstavuje ani zachovávaje, tak jak sme to sami drželi a požívali, všecko vkládáme a vpisujeme k jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad vsi Volšan. 232. Jaroslav z Pernštajna na místě Vratisla- va, Vojtěcha z Pernštajna, bratří svých vlastních mladších, nedílných i s erby svými Jindřichovi z Zástřizl a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictví, totižto ves Volšany, což sem tu držel a měl i s polovicí kostelním podacim,?) s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s rolími ora- nými 1 neoranymi, s robotami, kury, vajci, s lukami, pastvami, pastvistemi, s mlyny, s mlÿ- niščemi, s vodami tekutými i netekutými, s chra- stinami, s háji, s trninami, s potoky, s mezemi, s hranicemi i se všelijakými požitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, tak zúplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od starodávna vymezeno a okršleno jest, tak jakž sem to sám držel a měl i požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zbozi i s erby a budûcimi svÿmi nepozuosta- vujic ani zachovävajic, než to všecko, tak jakž se svrchu píše, svobodné a nezávadné ku pravému dědicství, jmění a dědičnému požívaní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A kdež by to jisté zboží svrchupsané ve dskách mně, bratřím mým a erbóm našim svědčilo, to tímto vkladem moří- me a vniveč obracíme. 255. La od narození Syna Božího, Krista Pána, 1550 při času svatého Bartoloměje /24. srpna 1550] v mésté Olomáci drzán jest soud zemsky skrze urozené pány: pana Václava z Lu- danic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Zero- 1) Tak v orig. vlivem následujících instrumentálních koncovek -y. ?) Tak v orig. vlivem instrum. polovicí. 3) V orig. psáno Ž- (s háčkem). 1550 367 tína") na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Jana z Lichtnštajna, z Nyklšpurku na Lednici, najvyšího sudího markrabství moravského, a u- rozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, místo držící najvyšího písařství téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán, Jan, biskup olomücky, a uro- zení páni: pan Pertolt z Lipého na Hodoníně, najvyší maršálek království českého, pan Jan Je- třich Černohorský z Boskovic na Ousově, pan Vaněk Bítovský z Lichtnburka na Bezci, pan Zdeněk z Valdštajna na Brtnici, pan Václav Ber- ka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hranicích, pan: Hynek Bílik z Kornic na Veselí, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Petr Pražma z Bílko- va na Lestné,‘) Prokop Podstacky z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědomí na Litenčicích a Jan Źdansky z Zastfizl na Buch- love. Potvrzení krále JMti na vsi Bfestu a Zaulkovicich.®) 234. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Hyšpaný, arcikníže rakouské a markrabie mo- ravské, lucemburské a slezké kníže a luzicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme poníženě prošení od urozeného Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana naseho markrab- ství moravského, a velebného a poctivych Jana, opata, i všeho konventu kláštera velehradského, věrných našich milých, abychom jim smlouvy duole psané, kteráž jest mezi nimi skrze stateč- ného Přemka z Víckova na Prusinovicích, pod- komořího našeho markrabství moravského, věr- ného milého z poručení našeho udělána, milosti- vé potvrdití ráčili. Kterážto smlúva slovo od slo- va takto v sobě zní: Léta Páně IMV*L v středu po provodní ne- déli /r6. dubna 1550] na klášteře Velehradě na milostivé poručení a povolení najjasnějšího kní- žete a pána, pana Ferdynanda, římského, uher- ského, českého etc. krále, infanta v Yšpaný, arci- knížete rakouského a markrabie moravského etc., pána mého najmilostivějšího, mnü, Přemkem z Víckova na Prusinovicích, podkomořím mar- krabství moravského, mezi urozeným pánem, panem Václavem z Ludanic na Chropyni, hajt- a) V orig. stojí jméno Podstackého před Pražmovým. Náležité jejich bofadí viak určují znaménka. K pořadí viz na př. zápis č. 243 této knihy. 5) Tak v orig. Břestu psáno -rž-. 1.67 v. 

Strana 368
f.68 368 manem téhož markrabství, s jedné a velebným knězem Janem, opatem, a konventem jeho klá- štera velehradského s strany druhé stala jest jse smlúva a trh celý a dokonalý, a to taková: Jakož jest nadepsaný pan hajtman vsi Břesť) a Žaul- kovice s jejich příslušenstvím od kláštera vele- hradského v zástavě v puol třetím tisíci jednom stu zlatých uherských na zlatě držel, čehož na minci učiní za I zl. uherský po XLV gr. a za gr. VII den. bílých počítajíc, puol čtvrta tisíce čtyři sta zlatých. Na kterýchžto vsech a zboží JKMt ráčil jest byl panu hajtmanovi a dvěma synuom jeho, panu Janovi a panu Hynkovi, z mi- losti své královské životy dáti; kdež nahoře psa- ný opat i s konventem svým pro dobré a užitečné a vajplatu vajše dotčeného kláštera ty vsi, totiž Břest") a Žaulkovice s lidmi, s mlejnem, s kostel- ními podacími, s platy, poplatky, robotami spra- vedlivými a všelijakými požitky a duochody, se vším panstvím a příslušenstvím, tak jakž sou ty vsi od starodávna k tomu klášteru příslušely a v svých mezech a hranicích záleží a vymezeny sou, nic tu sobé ani budücím opatóm a konventu panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, než to sou všecko prodali dědičně ku pravému dédicství sami od sebe i od budücích opatü a konventu kláštera velehradského, a to jmenovitě za puol šesta tisíce jedno sto šestnácte zlatých na minci dobré, za I zl. po XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, | nahořepsanému panu hajt- manovi, erbóm a budńcim potomkóm jeho. Kte- rüzto summu pan Aajtman takto dáti a vyplniti knézi Janovi, opatu, a konventu jeho má. Item summa. na tom zbozí zápisná, nahoře psanů sobě vyraziti a list zástavní od někdy kněze Jana, opata, a konventu jeho kláštera velehradského na ty vsi svědčící nynějšímu opatu a konventu jeho vrátiti a ostatek sedmnácte set šestnácte zlatých do sv. Jiří příščího v moc knězi Janovi, opatu, a konventu jeho položiti a zaplatiti beze všech dalších odtahuov povinen bude. A kněz opat s konventem svým na týž čas lidi z Břestu a Żaulkovic?) rukń danim z dědičnosti propustiti a panu hajtmanovi a erbóm jeho v člověčenství uvésti a při nejprvnějším soudu v Olomüci, kdyZ dsky zemské otevřeny budú, ve dsky vlożiti maji. Item pan hajtman, též kněz opat s konventem svým při králi JMti, pánu mém najmilostivějším to jednati mají, aby JMtK listem pod majestá- tem svým královským toho trhu a smlouvy mé, mezi stranami učiněné, milostivě potvrditi a ve dsky zemské v Olomúci najvyšímu panu komor- níkovi a najvyšímu panu sudímu tohoto mar- krabství to nahoře psané zboží s jeho příslušen- 1) Viz pozn. č. 5 ma str. 367. 2) V orig. z Aulkovic. 1550 XXV stvim a ten list potvrzeni JKMti i tutu smlivu panu hajtmanovi a erbóm jeho vepsati a vlożiti rozkázati ráčil. A od potvrzení, kteréž by król JMt dáti ráčil i od vložení vkladu do desk zem- ských obě straně společně mají zaplatiti. A to, což se nahoře píše pan hajtman i s erby svými a též kněz opat i s konventem svým slíbili sou sobě křesťansky zdržeti a ve všem se podlé této mé smlouvy beze všeho přerušení a forteluo zacho- vati. Toho na jistotu já, nahoře psaný podko- moří, pečet svú vlastní přivěsil sem a podlé pe- četi mé nahoře psaný pan hajtman též i kněz opat s konventem svým kláštera velehradského pečeti své vlastní s svým jistým vědomím při- věsili sou a každé straně jednu smlouvu na par- gameně s pečetí mou a jejich přivěšenými v jed- nostajná slova napsanů dal sem. Stalo se léta a dne jako nahoře. K jejichžto pokorné prozbě nakloněni souce a znaje na tom dobré klášterský býti, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou věr- ných našich milých motcí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlouvy ve všem její znění, položení, punktích, klauzulech a artykulích sme milostivé schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto listem mocně potvrzujeme, chtíce tomu konečně, aby týž Vá- clav z Ludanic a jmenovaný opat i s konventem svým, erbové, potomci a budücí jich při též smlúvě a tomto milostivém potvrzení našem od nás, dědicuo našich a budúcích králuo českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeli- jaké překážky nyní i na budoucí časy bez přeru- Sení zachovány?) byli pod uvarováním hněvu') a nemilosti naší královské, dědiců a budücích našich králuov českých a markrabí moravských, přikazujíce při tom najvyšímu komorníku a su- dímu desk zemských již dotčeného markrabství moravského, nynějším i budúcím věrným našim milým, když koli za to od často psaného Václa- va z | Ludanic a jmenovaného opata a konventu kláštera velehradského požádání budete, abyšte tuto smlúvu i s tímto listem a milostivém?) podvrzení[m] našem do desk zemských téhož markrabství moravského podlé pořádku vložiti a vepsati dali beze všeho zmatku, všelijaké od- pornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků větší k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali. Dán v Brně v pátek po svatém Jiří léta božího tisícé- ho pétistého padesátého [25. dubna 1550] a krá- lovství našich iímského XX? a jinych XXIIII*. Ferdinandus. Poslové tohoto listu ke dckám dáni sou od pana hajtmana, pan Pertuolt z Lipého, najvysi 3) Tak v orig. 4) Následuje přetržené naše[ho]. f.68 v. 

Strana 369
f.69 XXV maršálek království českého, pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic. Vklad předměstí Hradišče. 235. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, Cesky,) dalmatsky, charvátsky etc. král, infant v Y$pany, arciknízZe rakouské, markrabie morav- sky, luc[e]mburskć a slezskć kniże a lużicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, Ze sme ponízené proseni od velebného a pocti- vých Jana, opata, i všeho konventu kláštera vele- hradského a opatrných purgmistrů a konšeluov i na místě vší obce města našeho Hradišče, věr- ných našich milých, abychom jim smlouvy duole psané, kteráž jest mezi mimi skrze statečného Přemka z Víckova na Prusinovicích, podkomo- řího našeho markrabství moravského, věrného milého, z poručení našeho udělána, milostivě podvrdit?) rácili. Kterážto smlúva slovo od slo- va takto v sobě zní: Léta Páné IMV*L v středu po neděli provod- ní [16. dubna 1550] ma klášteře Velehradě na poručení a milostivé povolení najjasnějšího kní- żete a pana, pana Ferdynanda, fimskeho, uher- ského, českého etc. krále, infanta v Yšpaný, arci- knížete rakouského a markrabie moravského etc., pána mého najmilostivějšího, mnů, Přem- kem z Vickova na Prusinovicich, podkomofim markrabství moravského, mezi velebným knězem Janem, opatem, a konventem jeho kláštera vele- hradského s jedné a moudrými a opatrnými pa- nem purgmistrem a radou 1 na místě vší obce města Hradišče s strany druhé stala jest se smlúva a trh celý a dokonalý, a to taková: Ja- kož sou Hradiščané v jistých zápisích od opatů a konventů předešlých vajše psaného kláštera i také na milostivé týchž zápisů potvrzení JMtiK na některá vyměřená léta | předměstí blíž města Hradišče ležící, kteréž slove Staré Hradišče v zástavě ve dvanácti stech zlatých uherských na zlatě a ve čtyřech stech kopách groší českých; je- ho summa učiní puol třetího tisíce jedno sto zla- tých, za zlatý třidceti groší a za jeden gr. sedm peněz bílých počítajíc, v držení a użivani byli sou; kdež nahoře psaný kněz opat i s konventem svým pro dobré a užitečné své a vejplatu dotče- ného kláštera to předměstí Staré město Hradišče s lidmi, s mlajny, s rybniky,?) s lesem, s luhem, s kostelnim podacim, s platy, s robotami spra- vedlivými a všelijakými požitky, se vším pan- stvím a příslušenstvím, tak jakž jest to Staré 1) V orig. czesky. ®) Tak v orig. 3) Psáno s rybnikníky. 1550 369 město Hradišče od starodávna k tomu klášteru příslušelo a v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic tu sobé ani budücím opatóm a*) konventu panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíc, neZ to sou všecko prodali dědičně ku pravému dédicství sami od sebe i od budou- cích opatuov a konventu kláštera velehradského, a to jmenovitě za puol páta tisíce puol páta sta tFidceti dva zlatá na minci dobré, za jeden zlatý třidceti groší a za groš sedm peněz bílých čtou- ce, nahoře psaným pánuom purgmistru a radě i vsi obce?) mósta Hradiśce, nynejsim i budńcim potomkóm jejich, kterúžto summu nahoře psaný pan purgmistr a rada dáti a vyplniti knězi Ja- novi, opatu, a konventu jeho mají. Item summu na tom zboží zápisnú nahoře psanůú sobé vyrazitt a listy zástavní od") nékdy opatü a komventü kláštera velehradského na to Staré město svěd- čící i s potvrzením krále JMti nynějšímu opatu a konventu jeho vrátiti a ostatek, totiž dva tisíce puol čtvrta sta třidceti dva zlatá do svatého Jiří konventu položití a zaplatiti beze všech dalších odtahuov povinni budü. A knéz opat s konven- tem svým na týž čas lidi z Starého města Hra- dišče ruků dáním z dědičnosti propustiti a panu purgmistru a radě města Hradiště nynějším i budúcím v člověčenství uvésti a při najprv příš- čím soudu v Olomúci to zboží ve dsky zemské vložiti mají. Item kněz opat i s konventem svým, též i Hradiščané při králi JMti, pánu mém naj- milostivějším, to jednati mají, aby JMtK listem pod majestátem svým královským toho trhu a smlouvy mé, mezi stranami učiněné, milostivě potvrditi a ve dsky zemskć v Olomńuci najvyśi- mu panu komornikovi a najvysimu panu sudimu tohoto markrabství to nahoře psané zboží s jeho příslušenstvím a ten list potvrzení JKMti i tuto smlúvu panu purgmistrovi a radě nynější i bu- doucí | města Hradišče vepsati a vložiti rozká- zati ráčil. A od potvrzení, kteréž by král JMt dáti ráčil 4 od vložení vkladu do desk zemských obě straně společně mají zaplatiti. A to, což se nahoře píše, kněz opat i s konventem svým též i páni Hradiščané slíbili sou sobě křesťansky zdržeti a ve všem se podlé tejto mé smlouvy beze všeho přerušení a forteluov zachovati. Toho na jistotu já, nahoře psaný podkomoří, pečet svů vlastní přivěsil sem a podlé pečeti mé nahoře psaný kněz opat i s konventem svým kláštera velehradského, též purgmistr a rada města Hra- dišče pečeti své vlastní s svým jistým vědomím pfivésili sou; a každé straně jednu smlouvu na 3) V orig. psáno an[i]. $) od je nadepsáno nad mezislov. mezerou. 1.69 у. 

Strana 370
f.70 £71 370 pargamené s pečetí mou a jejich přivěšenými v jednostajná slova dal sem. Stalo se léta a dne jako nahoře. K jejichžto pokorné prozbě nakloněni jsouce a znaje na tom dobré klášterské bejti s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou věr- ných našich milých, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlúvy ve všem jejím znění, položení, punktích, klauzulech a artykulích sme milostivé schváliti, obnoviti a potvrditi rácili a tímto listem mocně potvrzujeme, chtíce tomu konečně, aby týž opat s konventem svým a jmenovaní Hradiščané a budücí jich pfi tejž smlouvě a tomto milostivém potvrzení našem od nás, dědicuov našich a bu- důcích králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky nyní i na budácí časy bez přerušení zachování byli pod uvarováním hněvu a nemilosti naší královské, dédicuo a budûcich nasich králuov českých a markrabí moravských; přikazujíce při tom naj- vyšímu komorníku a sudímu desk zemských již dotčeného markrabství moravského, nynějším i budücím věrným našim milým, když koli za to od často psaného opata neb konventu kláštera velehradského a jmenovaných Hradiščan požá- dání budete, abyšte tuto smlúvu i s tímto listem a milostivém potvrzení našem do desk zemských téhož markrabství moravského podlé pořádku vložiti a vepsati dali beze všeho zmatku a všeli- jaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků větší k listu tomuto sme přivěsiti rozkázali. Dán v Brně v pátek po svatém Jiří léta Páné | tisícého pétistého padesátého /25. dubna 1550] a království našich římského dvat- câtého a jinÿch étrmestitmého.!) Ferdynandus. Tohoto listu ke dskám poslové od pana hajt- mana dani sou, pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic a pan Vaclav Berka z Dubé a z Li- pého. Spolek Anny z Nevédomi. 256. Anna z Nevědomí Jiříka mladšího z Zá- střizl, manžela svého, na své vlastní dědicství, totižto na Ves Hoščice, na ves Medlovice se vším jejich panstvím a příslušenstvím a na dva krámy mastná v městečku Ejvanovicích, což sem od Petra Praźmy?) z Bílkova koupila a jakož sme spolu s nadepsaným manželem mým hrad pustý Orlov, ves Orlovice, ves Málkovice s dvorem, mlajnem a dva krámy mastná v městečku Ejva- novicích společně od Znaty z Víckova a Manda- leny z Nevědomí koupili, což tu spravedlivě na díl muoj přísluší i na to na všecko, kdež co mám 1) Tak v orig. 2) Opraveno ze zmyleného Prazma. 1550 XXV aneb jeice jmiti budu na pravej a jednostajna‘) spolek přijímám. Vklad města Jevíčka. 257. Vítek Lhotský ze Ptení i na místě Lad- slava, Arkleba a Zdenka, bratří svých mladších nedilnych, i s svými erby Václavovi Chrousten- skému z Malovar a z Chroustenic na Mysliboři- cích, erbóm a budúcím potomkóm jeho své vlast- ní a bratří svých zboží a dědicství, totižto tvrz a město Jevíčko s kostelním podacím a na klášteře v témž městě ležícím zákona a řádu sv. Domi- mika opravu a obranu se všemi lidmi osedlými 1 neosedlými, platnými i neplatnými, s platy, s ou- žitky a požitky, kterýmiž se koli jmény jmeno- vati mohú, s potoky, s vodami tekutými i nete- kutými, s struhami, s mlýny, s mlýniščemi, s le- sy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s rolími oraný- mi i neoranými, s platem z pivovaruo od várek, s platem z valchy, s platem z šlejferny, s hony, s lovy, s CiZbami, s opravami při valše, tak jakž sou sobě předešle soukeníci opravovali, s majtem měščanóm jevickým k městu náležitým, s meze- mi, s hranicemi i se vším plným právem, pan- stvím, a příslušenstvím, což k tomu zboží od sta- rodávna příslušelo a přísluší, tak jakž to v svých mezech a hranicích vyměřeno jest, tak jakž sem to sám na místě bratří svých držel a toho užíval, nic sobě tu, bratřím svým ani erbóm práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědič- nému užívaní. A jestliže by kde mně, bratřím mým anebo komu jinému to zboží svrchupsané ve dskách zemských svědčilo a zapsáno bylo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad vsi Pivína a Skaličky. 238. Jaroslav z Pernštajna i na místě pana Vratislava a pana Vojtěcha z Pernštajna, bratří svých mladších, vlastních a nedílných, s erby svými a budúcími potomky své vlastní zboží a dědicství Krystofovi Folknhanovi z Glosku a erbóm jeho ves Pivin s kostelnim podacim, ves Skalićku*) s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranü i neoranü, s robotami, s kury, s vajci, s lu- kami, pastvami, pastvistemi, s rybniky, s rybnis- čemi, s vodami tekutými i netekutymi, s chrasti- nami, s trninami, s potoky, s mezemi, s hranice- mi i se všelijakými užitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak zouplna a v celosti, jakž to svrchupsané zboží od starodávna vyměřeno a vokršleno jest, tak jakž sem to sám i na místě pánuov bratří svých mlad- ších vlastních držel a požíval, nic sobě tu práva, 3) Dnešní Skalka (Kojetín). 

Strana 371
f.72 XXV panství ani kterého vlastenství na tom zboží i se pány bratřími svým[i] mladšími nepozuostavu- jíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by kde prvé mně aneb komu jinému ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vni- več obracuji. Vklad lidí ve vsi Dubanech a Ščítovicích. 239. Jaroslav z Pernštajna i na místě pana Vratislava a pana Vojtěcha z Pernštajna, bratří svých mladších vlastních nedílných, s erby svý- mi a budúcími potomky své vlastní zboží a dě- dicství Václavovi Berkovi z Dubé a z Lipého a erbóm jeho lidi ve vsi Dubanech a ve vsi Štíto- vicích, což sem tu měl a držel i na místě bratří svých mladších nedílných, s lidmi platnými 1 ne- platnymi, s Cinzemi, s rolími ornymi i neorny- mi, s robotami, s husmi, s kury, s vajci, s luka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s mlajny, s mlýniščemi, s vodami teku- tymi i netekutymi, s chrastinami, s trninami, s potoky, s mezemi, s hranicemi i s!) v3elijakymi oužitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak [z ]Júplna [a] v ce- losti, jakž to zboží svrchupsané od starodávna vyměřeno a okršleno jest, tak jakž sem to sám i na místě bratří svých mladších vlastních držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží i s bratřími svými mladšími nepozuostavujíc, ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by kde prvé mně aneb komu jinému ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím, ruším a vniveč obracuji. Přetrhán a na okraji Jan z Žerotína. Vklad vsi Leštné. 240. Prokop Podstacký z Prusinovic?) i s svý- mi erby Přemkovi z Víckova, podkomořímu mar- krabství moravského, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž ves Leštnou s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s ro- botami, s platy, poplatky, s ospy obilnymi, s hu- semi, s slepicemi, s vajci, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vodami, s potoky tekutými i ne- tekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s dolina- mi, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hrani- cemi i se všemi a všelijakými oužitky a duocho- dy, v kterýchž se koli věcech jmenují a shledány býti mohú, se vším a všelijakým příslušenstvím, tak jakž ta ves Leščná od starodávna v svých mezech a hranicích vymezena jest a tak, jakž sem to sám držel a užíval, nic sobě práva, panství 1) s je opraveno z v[šelijakými]. 2) Výraz z Prusinovic je připsán na okraji se zna- ménkem pro vynechání. ' 1550-1551 371 ani kterého vlastenství na tom zboží svrchupsa- ném, erbóm a budücím potomkóm svym nepozuo- stavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně aneb erbóm mým ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a v nic obracuji. Vklad věna Kateřině z Nevědomí. 241. Prokop Podstackÿ z Prusinovic Kateřině z Nevědomí, manželce své, na svém vlastní[m] zboží a dědicství žádnému nezávadném, па тё- stečku Loščicích, s jeho vším příslušenstvím puol čtvrta sta dvatceti pět kop groší českých širo- kých věna jejího ku pravému jejímu věnnému právu ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A pří- jemčím toho věna sám se statkem svým, kterýž mám aneb jmíti budu, se činím. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Spolek Aleny Švábensk[é] z Švábenic. 242. Alena Komická z Švábenic Zykmunda Helta z Kementu, krále JMti radu a sekretáře v království českém, manžela*) svého, na své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, to- tižto na ves Novú Ves, ves Véský, ves Míkovice, ves Částkov, ves Kelníky, ves Derfle se vším to- ho zboží příslušenstvím i na to na všecko, kdež co mám aneb ješče jmíti budu, na pravý a jedno- stajný spolek přijímám. Než toto sobě pozuosta- vuji: jestliže bych chtěla komu z přátel svých až do puol sedma sta kop groší poručiti, abych to svobodnů vuolí učiniti mohla. 245. La Páně 1551 při času svatých Tří krâluo /6. ledna 1551] v mésté Olomüci drzán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Jana Jetřicha Černohorského z Boskovic na Úsově, místo držící pana Václava z Ludanic na Chro- pyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Stráž- nici, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé a z Lipého na Štemberce, místo držící pana Jana z Lichtnštajna na Lednici, najvyšího sudího markrabství moravského) a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, mí- sto držící najvyšího písařství téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, biskup olomücky a urození páni: pan Václav Černohorský z Boskovic na Bučovi- cích, pan Vaněk Bítovský z Lichtmburku na Bezci, pan Jaroslav Osovský z Doubravice etc., pan Václav Haugvic z Biskupic na Hranicích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan 3) Toto a další slovo je připsáno na okraji. 4) V orig. psáno zkráceně, leč. s nesprávnou koncov- kou -i. f.72v. 

Strana 372
£.25 372 Bernart z Żerotina na Dfevohosticich, pan Hy- nek Bilik z Kornic na Veseli, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Jindřich Březnický z Náchoda na Dunajovicich; a z rytířstva: Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Prokop Podstacký z Prusi- novic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědo- mi na Litendicich, Jan Zdansky z Zéstfizl na Buchlové a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Bu- diškovicích. Vklad pusté vsi Hrozinkova a Šanova. 244. Zykmund Kuna z Kunstátu i s svými er- by Hynkovi Bílikovi z Kornic a erbóm jeho své vlastní a žádnému nezávadné zboží) ves Šanov a ves pustú Hrozinkov, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i neplatnými, s pastvami, s past- viščemi, s vodami tekutými i netekutými, s ryb- níky, s rybniščemi, s jezery, s mlýny, s mlýnišče- mi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami,“) s pahrbky, s hony, s lovy, s meze- mi, s hranicemi, tak úplně, jakž ty svrchupsané vsi od starodávna vymezeny sou a v svých hra- nicích se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, tak jakž sem to sám držel a toho poží- val a zvláště se všemi požitky, v kterýchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi věcmi, což koli k tomu zboží svrchupsanému přísluší, nic sobě, erbóm svým ani budücím potomkóm tu práva, panství ani vlastenství nepozüzstavujíc?) ani zachováva- jíc, než to vSecko ve dsky vkládám a vpisuji ku pravému jmění a dědičnému držení a užívaní. Vklad věna Mandaleně z Žerotína. 245. Václav Berka z Dubé a z Lipého Manda- leně z Žerotína, manželce své vlastní na svém vlastním zboží a dědictví žádnému nezávadném, totižto na městě Štemberku a na městečku Hno- jicích a na vsi Oujezdě, na vsi Lužicích a na vsi Hüzové) puol tfinásta sta kop gr. českých ku pravému jejímu vénnému právu véna jejího ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A toho véna je- jího sám se příjemčím činím vším statkem svým, kterýž jmám aneb ješče jmíti budu. Vklad tvrze a vsi Vořechové. 246. Kateřina z Doloplaz s erby svými Janovi, Václavovi a Mikulášovi, bratfím vlastním Onší- kóm z Bílkovic, erbóm jejím své vlastní zboží a dědictví, totižto tvrz a ves Ořechové blíž Hra- dišče s dvorem, s robotami, s sady, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činží, s oužitky i všelijakými poplatky, s roli oranými i neoranými, s lukami, s rybníky, s ryb- niščemi, s fekami, s potoky tekúcími i netekucí- 1) zboží je nadepsáno. 2) V orig. s dolinima. 2) Tak v orig. % Dnešní Moravská Húzová. 1551 XXV mi, | s jezery, s luhy, s vinohrady, s lesy, s háji) f.73v. S chrastmi, s chrastinami, s kfovinami, s pastva- mi, s pastviścemi, s lovy, s hony, s CiZbami 1 se vším a všelijakým příslušenstvím, což k tomu všemu zboží od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi a hranicemi, tak jakž to zboží v svých mezech a hranicích od staradávna vymezeno a vyměřeno jest i se vším plným právem a pan- stvím, nic sobě tu, erbóm ani potomkóm budú- cím svým na tom zboží práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozuostavuje, to“) všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestli kde ve dckách mně, erbóm mým nebo komu jinému svědčilo, to všecko tímto vkladem ruším a v nic obracuji. Vklad dílu v Dobročkovicích. 247. Přemck z Víckova, podkomoří: markrab- ství moravského, Znata z Víckova i s svými er- by Alžbětě z Opatova a dědicóm její své vlastní zboží a dědicství, díl ve vsi usedlé Dobročkovi- cích, na vsi pusté Kníhnicích a na rybníce, na mlejně, na lesích, tak jakž to na nas po Vilimovi z Víckova, najvyším hofrychtýři markrabství moravského dobré paměti, bratru našem milém. nápadem připadlo, se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jak sme to sami drželi a požívali, nic sobě tu ani erbóm našim nepozů- stavujíc, to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme k jejich jmění, držení) a dědičnému užívaní. A kdež by nám a erbóm našim to jisté zboží ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem moříme a v nic obracujeme. Naucem panu komornikovi o Vita Bartodéjského a Alzbétu z Opatova, manželku jeho, dané: 248. Jakož jest Alžběta Víta, manžela svého, na díl v Dobrockovicich ji nalezity dckami®) na spolek přijala a Vit toho žádá, aby ten spolek pan komornik z desk vymazati ráčil, a Alžběta souc přítomna k tomu vuoli dává, když panu ko- mornikovi list správní obyčejný na díl v Dobroč- kovicích od Přemka z Víckova, podkomořího markrabství moravského, a Znaty též z Víckova, Alžbětě svědčící, položen bude, že pan komorník ten spolek vymazati a list na XIII“ zl. na Vita Bartodějskýho, kterýž jemu svědčí, vydati má. Relatores: pan Hynek Bílik z Kornic a z vládyk Prokop Podstacký z Prusinovic. Vklad vsi Břestku. 249. My, Petr Buchlovický z Domamyslic a Ji- řík Buchlovický též z Domamyslic, i na místě 5) V orig. s hásy. 6) t- je připsáno dodatečně. Písař zamýšlel napsat a všecko. 7) Psáno držežení. 8) Viz zápis č. 175 této knihy. f.74 

Strana 373
XXV Mikuláše Buchlovického z Domamyslic, bratra svého mladšího nedílného, i s erby*) našimi jakož- to nebožtíka Mikuláše Buchlovického z Doma- myslic, strýce našeho, své vlastní zboží a dědic- tví, jehož my jako vlastního strejce nápadníci statku a erbové pozuostalí sme, Janovi Ždánské- mu z Zástřizl a erbóm jeho?) to jisté zboží, to- tižto ves Břestek*) se vším jejím příslušenstvím, s lidmi osedlými, platnými i neplatnými, s čin- žemi, s poplatky peněžitými, s slepicemi, s rolí oranü i neoranü, s robotami, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s vinohrady, s lesy, s háji, s chrastinami, s břehy, s hony, s lovy, s čižbami, s potoky tekutými i netekutými, s doly, s meze- mi, s hranicemi i všelijakými užitky a požitky a duochody i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž ta svrchupsaná ves s jejím příslušenstvím od starodávna v svých mezech a hranicích vymezena a zamezena jest, a tak, jakž předkové jí užívali, nic tu sobě práva ani erbóm, ani potomkóm svým ani panství neb vlastenství na tej svrchupsané vsi aneb zboží nepozuostavu- jíc ani zachovávajíc, než to všecko zboží svrchu- psané ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požíva- ní. A kdež by to jisté zboží nám, erbóm našim ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Smlouva. 250. Léta Páně tisícého pětistého čtyřidcátého sedmého v outery u vigiljí sv. Ondřeje /29. listo- padu 1547] na Kroměříži námi, Vilímem z Víc- kova na Cimburku, najvyším hofrychtýřem mar- krabství moravského, Přemkem z Víckova, pod- komořím téhož“) markrabství stala jse smlúva celá, dokonalá mezi duostojným u Boze otcem, pánem, panem Janem, biskupem olomúckým, s jedné a urozeným vládyků, panem Pročkem z Zástřizl na Miloticích, ujcem naším, s strany druhé, a to taková: Jakož pan Proček ves pustúů Unčice, manství JMti a kostela olomúckého, držel jest pod léno se vším tej vsi příslušenstvím, tak jakž nyní páni manové statky manské drží a od jich Mtí léna se jim podává i takto sme JMt se panem Prockem srovnali, že JMt od sebe i budúcích biskupů olo- mückych jich Mtí tu pustú ves Unčice s jejím vším příslušenstvím od tohoto času z léna a po- vinnosti manské propouščeti ráčí a v dědictví panu Pročkovi, erbóm a budúcím potomkóm je- ho uvodí, a pan Proček zase proti tomu ve vsi Troubkách lidi své dědičné s jejich vším příslu- šenstvím, kterážto ves Troubky mezi Zborovici, 1) V orig. s sErby. 2) Následují slova své vlastní, jsou však podtržena na znamení, že neplatí. I55I 373 Zdislavici lezí, JMti a budücím potomkóm, bis- kupóm olomückym a kostelu | olomückému v manství a léno uvodí, a to právo manské a léno z Unčic na ty lidi v Troubkách převodí a ty lidi v Troubkách JMt již od tohoto času v právě len- ném a v povinnosti manské, jakž jest Unčice držel, držeti má a po něm potomci JMti. A hned zde při tomto soudu manském JMt z knih | man- ských Unčice, kdež panu Pročkovi zapsány byly, má rozkázati vymazati, a pan Proček ty lidi v Troub[k]ách s jich příslušenstvím dáti v knihy manské v manství vepsati, a bohdá při svatých Tří králí příščích při soudu olomúckém JMt a pan Proček mají při najvyším panu komorníkovi o to jednati, aby tato smlouva a ves Unčice dě- dičně ve dcky zemské vložena byla, a tak JMt ku panu Pročkovi a pan Proček k JMti mají se po- dlé této smlouvy naší k sobě zachovati. Toho na jistotu a svědomí my, napřed psaní smlouvčí a jednatelé k tejto smlúvě pečeti své vlastní přivě- siti sme dali, a JMti jednu smlúvu a druhů panu Pročkovi v jednostajná slova napsanü sme dali. Stalo se dne a léta svrchupsaného. 251. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v YVšpaný, arcikníže rakouské, markrabie morav- ské, lucemburské a slezské kníže a lužický mar- krabie etc., oznamuje[m] tímto listem všem, že sme poníženě prošemí od urozeného Václava Ber- ky z Dubé a na Štemberce a velebného a pocti vých Beneše, opata, a konventu kláštera Hra- disce blíž Olomúce, věrných našich milých, aby- chom jim smlouvy dole psané, kteráž jest mezi nimi skrze urozeného Přemka z Žerotína na Šumberce, statečného Přemka z Víckova na Pru- sinovicích, podkomořího našeho markrabství mo- ravského, slovutné Arnošta Folknhauna z Gloz- ku a Jeronyma Krče z [S]kalice udělána, milo- stivě potvrdití ráčili. Kterážto smlúva slovo od slova takto zní: Léta IMV“L v pátek před svatů Margetů /11. července 1550] v městě Olomúci námi, Přemkem z Žerotína na Šumberce, Přemkem z Víckova na Prusinovicích, podkomořím markrabství morav- ského, Arnoštem Folkonhonem z Glozku, Jero- nymem Kréem z Skalice stala jest se smlouva a směna mezi urozeným pánem, panem Václavem Berků z Dubé a z Lipého na Štemberce s jedné a velebným knězem, panem Benešem, opatem, a konventem jeho kláštera Hradišče s strany dru- hé, a to taková, že kněz opat s konventem svým 3) V orig. Brzestek (s háčkem). 4) t- je tu opraveno z -h předešlého slova, psaného omylem podkomoříh. f.74v. 

Strana 374
1.75 374 ve vsi Dolanech dva zahradníky, k klášteru jeho příslušející, s platem peněžitým a s robotami spravedlivými, s odmrtí vykoupení, tak jakž sou ty zahradníky sami drželi a užívali, nic sobě tu ani potomkóm svým práva, panství ani které- ho vlastenství nepozuostavujíc, než to všecko svrchupsanému panu Václavovi Berkovi a erbóm jeho směnůú níže psanů dáti, dědičně postoupiti a lidi v člověčenství uvésti mají a plat, kterýž kněz Pavel, převor kláštera kartouského na předhradí olomúckém, a konvent jeho knězi Benešovi, opa- tu kláštera Hradišče, a konventu jeho vydávati povinen byl, totiž hFivnu tćżki šedesáte čtyři groše, za gr. VII den. bílých potitajic, také na svrchupsaného pana Václava a erby jeho převésti mají tak, aby ten plat svrchupsaný kněz Kartous a konvent jeho svrchupsanému panu Václavovi, erbóm a budúcím | potomkóm jeho každý rok při času sv. Jiří vydávali a pan Václav Berka i na místě erbuov svých za ty dva zahradníky a plat svrchupsaný témuž knězi opatovi a konventu je- ho, nynějším i budúcím, člověků dvou svých dě- dičných, kteréž drží ve vsi Ščítovicích, i s platem peněžitým, s slepicemi a vajci, tak jakž těch dvúů člověků od starodávna v držení a užívaní byl, nic sobě tu panství ani kterého vlastenství nepo- zůstavujíc a těch dvú člověků již svrchupsanému knězi opatovi, konventu jeho a potomkóm jejich dědičně postoupiti a v člověčenství uvésti mají. A často psanej pán z Dubé, též kněz opat s kon- ventem svým mají krále JMt, pána našeho naj- milostivějšího žádati a u JMtiK to jednati, aby k tejto smlouvě a směně JMtK své milostivé po- volení dáti a tej smlouvy listem pod majestátem svým královským milostivě potvrditi a najvyší- mu panu komorníkovi a najvyšímu panu sudímu tohoto markrabství při najprvnějším soudu aneb konečně při druhém, kterýž v městě Olomüci držán bude, když dcky zemské votevřeny budú, ve dcky vlożiti a vepsati rozkazati ráčil. A kdež by ti jistí dva zahradníci v Dolanech knězi opa- tovi a konventu jeho kláštera Hradišče ve dckách zemských a též pánu z Dubé dva člověci ve vsi Štítovicích svědčili, to na obě straně mají dáti z desk vymazati a listy obé straně, kteréž by měli na ty statky, o kteréž se směna stala, sobě vydati a jakž by od JMtiK milostivé povolení a po- tvrzení tejto smlúvy se stalo a vykonalo, tehdy hned ve čtyřech nedělích potom mají sobě na obě strany lidí a statků nahoře psaných postoupiti. Toho na jistotu my, nahoře psaní smlouvčí, kaž- dé straně dali sme jednu smlouvu pod sekryty svými v jednostajná slova napsanú, kteréž sou dány a psány léta a dne jako nahoře. 1) V orig. ktíce. ?) Toto slovo je nadepsáno. 1551 XXV K jejichzto pokorné prozbé naklonéni souce a zvlášče pak, že na tom dobré klá&terské jest, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radů věrných našich milých, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlúvy ve všem jejím znění, položení, punktích, klauzulích a artikulích sme milostivě schváliti a potvrditi ráčili a tímto listem potvrzu- jem, chtíce") tomu konečně, aby týž Václav Ber- ka z Dubé, opat i s konventem svým, dědicové a budücí jich při tej smlûvé a tomto milostivém potvrzení našem od nás, dědicuo našich a budú- cích králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky nyní i na budůúcí časy bez přerušení zachování byli, přika- zujíce při tom najvyšímu komorníku a sudímu desk zemských již dotčeného markrabství mo- ravského, nynějším i budúcím věrným našim mi- lým, když koli za to od často psaného Václava Berky z Dubé a jmenovaného opata a konventu kláštera Hradišče požádáni budete, abyšte tuto smlúvu i s tímto listem a milostivým potvrzením naším do desk zemských téhož markrabství mo- ravského podlé pořádku vložiti a vepsati dali beze všeho zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto pfivésiti sme rozkázali. Dán v našem říském městě Augšpurku v pátek po | svatém Lukáši, evangelistu božím, léta Páně tisícého pětistého padesátého /24. října 15507 a království našich římského dvatcátého a jiných čtrmezcítmého. Ferdinandus. Henricus, purgravius Misnensis, S[upremus] R[egni] B[ohemie] cancellarius. Poslové ke dckám toho listu dáni sou od pana hajtmana, pan Jetřich z Kunovic a pan Jindřich Březnický z Náchoda. 252. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše, a uherský, Cesky, dalmatsky?) a charvátsky etc. král, ynfant v Hyšpaný, arcikníže rakouské a markrabie mo- ravský, lucemburské a slezké kníze a luzicky markrabie etc. oznamujem timto listem všem, Ze sme ponízené profeni od urozeného Václava Berky z Dubé na Stemberce a poctivých Pavla, převora, a konventu kláštera kartouského na předhradí olomúckém, věrných našich milych, abychom jim smlouvy dole psané, kteráž jest me- zi nimi skrze urozeného Přemka z Žerotína na Sumberce*) a statečného Přemka z Víckova na Prusinovicích, podkomořího našeho markrabství moravského, slovutné Arnošta Folknhauna z Glozku a Jeronyma Krče z [S]kalice udělána, 3) Přepsáno z původ. Štemberce. f.75v. 

Strana 375
1.76 XXV milostivé potvrditi ráčili. Kterážto smlúva slovo od slova takto v sobě zní: Léta Páně IMV“L v středu po svaté Marketě [16. července 1550] v mésté Olomüci námi, Pfemkem z Žerotína na Swmberce, Premkem z Víckova ma Prusinovicích, podkomotím mar- krabství moravského, Arnoštem Folknhaunem z Glozku, Jeronymem Krčem z Skalice stala jest se smlouva a směna mezi urozeným pánem, pa- nem Václavem Berků z Dubé a z Lipého na Štemberce s jedné a knězem Pavlem, převorem, a konventem jeho kláštera kartouského na před- hradí olomúckém s strany druhé, a to taková, že kněz Pavel, převor, s konventem svým člověka svého dědičného, dvořáka, ve vsi Vrbátkách, k klášteru jejich příslušejícého s platem peněži- tým, tak jakž sou toho sami kněz, převor svrchu- psaný, a konvent jeho k klášteru svému od staro- dávna užívali, nic sobě tu ani potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozůsta- vujíce, než toho dvořáka i s tím platem panu Václavovi Berkovi a erbóm jeho směnou níže psanou dáti a dědičně postoupiti a v člověčenství uvésti mají. A pan Václav Berka s erby svými za téhož dvořáka témuž knězi převorovi a konventu jeho nyné&jsí[m] i budücím dva zahradníky, lidi své dědičné, kteréž drží ve vsi Dolanech, s platy, s robotami s | spravedlivými i s odmrti vykou- pení[m], tak jakž sou ty dva zahradníky sami drželi a v užívaní byli, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, než těch dvú zahradníků již psanému knězi převorovi, konventu jeho a potomkóm jejich dědičně postou- piti a jich v člověčenství uvésti mají, a plat, kte- rýž kněz převor i s tim konventem svým panu Václavovi Berkovi a erbóm jeho dávati povinen byl, totiž hřivnu těžkú šedesáte čtyři groše, za gr. VII den. bílých počítajíc, toho jemu, panu Václavovi Berkovi, a erbóm jeho více vydávati nyní i na časy budúcí povinni býti nemají; než pan Václav Berka, erbové jeho i s potomky svý- mi, pány Štemberskými, povinní budú knězi pře- vorovi a konventu jeho, nynějším i budůcím, do kláštera každého roku při času sv. Jiří jednu kopu gr. českých, za kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých na minci dobré v tomto markrabství berné počítajíce, vydávati a nákladem svým do kláštera posílati, a to tak dlouho ta kopa gr. dá- vána a spravena témuž knězi převorovi a kon- ventu jeho býti má, pokudž by pán z Dubé, erbo- vé a potomci jeho tolikéž platu dědičného knězi převorovi a kowve[n]tu jeho v moc neuvedli a jich, aby téhož platu bez překážky užívati mohli, pořádně neopatřili a toho platu s sebe nesvedli. 1) v je nadepsáno nad mezislov. mezerou. I55I 375 A často jmenovaný pán z Dubé, též kněz převor s konventem svým mají krále JMti, pána našeho najmilostivějšího, žádati a u JMtiK to jednati, aby k tejto smlúvě a směně JMtK své milostivé povolení dáti a tejto smlúvy listem pod majestá- tem svým královským potvrditi a jí ve dcky zemské najvyšímu panu komorníkovi a najvyší- mu panu sudímu tohoto markrabství při naj- prvnějším soudu aneb konečně při druhém, kte- rýž v městě Olomúci držán bude, když dcky zemské otevřeny budú, ve dcky vložiti a vepsati rozkázati ráčil. A kdež byti dva zahradníci ve vsi Dolanech pánu z Dubé a erbóm jeho ve dckách zemských svědčili a též knězi převorovi ten dvořák v Vrbátkách, to na obě straně mají dáti z desk vymazati. A jakž by od JMtiK milo- stivé povolení a potvrzení tejto smlúvy se stalo a vykonalo, tehdy hned potom ve čtyřech nedělích mají sobě na obě straně těch zahradníků a dvo- řáků postoupiti. Toho na jistotu my, nahoře psaní smlouvčí, každé straně dali sme jednu smlüvu pod sekrety svymi v!) jednostajná slova napsanü, kteréž sou psány a dány léta a dne jako nahoře. K jejichžto pokorné prozbě nakloněni souce, zvlášče pak znaje na tom klášterské dobré bejti s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radů věrných našich milých, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlouvy ve všem jejím znění, položení, punktích, klauzulech a artykulích sme milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto li- stem mocně potvrzujeme, chtíce tomu konečně, aby týž Václav Berka z Dubé, převor s konven- tem svým i dédicové a budücí jich pfi tej smlüvé a tomto milostivém potvrzení na$em od nás, | f.76 v. dédicuo na&ich a budücich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeli- jaké překážky nyní i na časy budúcí bez přeru- šení zachování byli. Přikazujíce při tom najvyší- mu komorníku a sudímu desk zemských již do- tčeného markrabství moravského, nynějším i bu- dúcím věrným našim milým, když koli za to od často psaného Václava Berky z Dubé a jmeno- vaného převora a konventu kláštera kartouského na předhradí olomúckém požádání budete, abyšte tuto smlouvu i s tímto listem a milostivým po- tvrzení[m] naším do desk zemských téhož mar- krabství moravského podlé pořádku vložiti a ve- psati dali beze všeho zmatku a všelijaké odpor- nosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků větší k listu tomuto sme přivěsiti rozkázali. Dán v našem říském městě v Aušpurku v pátek po sv. Lukáši, evangelistu božím, léta-Páně tisícého 

Strana 376
f. 72) 376 pétistého padesáté[ho] [24. ?íjna 1550] a králov- ství našich římského dvatcátého a jiných čtyř- mezcítmého. Ferdinandus. Hendricus, purgravius Misnensis, S[upremus] R[egni] B[ohemie] cancellarius. Poslové ke dckám tohoto listu dáni sou od pa- na hajtmana, pan Vanék Bítovsky z Lichtnburku a pan Václav Haugvic z Biskupic. 253. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše, uherský, Cesky, dalmatsky, charvátsky etc. král, ynfant v Y&pany, arcikníZe rakouské, markrabie morav- ské, lucemburské a sleské kníze a lužický mar- krabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme poníženě prošemi od urozeného Václava Ber- ky z Dubé na Štemberce a velebné a poctivých Margety z Karnova, abatyše i všeho konventu kláštera svaté Kláry na předhradí olomůúckém, věrného a nábožných našich milých, abychom jim smlouvy dolepsané, kteráž jest mezi nimi skrze urozeného Přemka z Žerotína na Šum- berce, statečného Přemka z Víckova na Prusino- vicích, podkomořího našeho markrabství morav- ského, slovutné Arnošta Folknhauna z Glozku a Jeronyma Krée?) z [S]kalice udélána, milostivé potvrditi rácili. Kterázto smlüva slovo od slova takto zní: Léta Páně IMV'L v pátek po svaté Margetě [18. července 1550] v mésté Olomüci námi, Premkem z Zerotina na Sumberce, Pfemkem z Vickova na Prusinovicích, podkomorím mar- krabství moravského, Arnoštem | Folkenhaunem z Glozku, Jeronymem Krčem z [S]kalice, stala jest se smlúva a směna mezi urozeným pánem, panem Václavem Berků z Dubé a z Lipého ma Stemberce s jedné a velebnü pannü Margetü 5 Karnova a konventem jejím kláštera svaté Kláry na predhradí olomücském s strany druhé, a to taková, že panna abatyše s konventem svým ves dědičnů Štarnov k klášteru jejich příslušejí- cí s lidmi, s platy peněžitými, s slepicemi, s vajci i se všemi jinými a všelijakými poplatky a oužit- ky, se vším příslušenstvím, tak jakž sou tu ves panny k klášteru od starodávna držely a užívaly, nic sobě tu ani potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, než to všecko svrchupsanému panu Václavovi Berkovi a erbóm jeho smënû niZepsanû dáti, dědičně po- stoupiti a lidi v člověčenství uvésti mají. A pan Václav Berka na místě erbuov svých za ves Štar- nov též panně abatyši a konventu jejímu lidí svých dědičných, kteréž drží ve vsi Dubanech a !) Folia od č. 77 až do konce knihy XXV. jsou v orig. opravena z číslice vždy o jednu menší. 1551 XXV jednoho dvořáka ve vsi Vrbátkách s platy peně- Zitymi, s husemi, s slepicemi, s vajci i se všemi a všelijakými poplatky a oužitky, se vším příslu- šenstvím, tak jakž těch lidí sám v držení a uží- vaní byl, nic sobě tu ani erbóm svým panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, než toho všeho již psané panně abatyši a konventu jejímu a potomkóm jejich dědičně postoupiti a lidí v člověčenství uvésti má. A nad to již jmenova- ný pán z Dubé i s erby a potomky svými, pány Štemberskými povinní: budů panně abatyší a konventu jejímu, nynějším i budůcím do kláštera každého roku při času sv. Jiří osm kop groší českých, za kopu šedesáte grošův a za groš VII den. bílých na minci dobré v tomto markrabství berné počítajíc, vydávati a nákladem svým do kláštera posílati, a to tak dlüho téch osm kop groší dáváno a spravováno těm pannám býti má, pokudž by pán z Dubé, erbové a potomci jeho tolikéž platu dědičného na | lidech usedlých a dě- dičných panně abatyší a konventu jejímu v moc neuvedli a jich, aby téhož platu bez překážky u- žívati mohli, pořádně neopatñili a toho platu s sebe nesvedli. Také pan Václav z Dubé, erbové a potomci jeho, páni Štemberščí, povinni: budú panně abatyši, konventu jejímu, nynějším i bu- dúcím každý rok první tajden v pustě jednu kopu kaprů hodných a jednu kopu štík vydávati; než na těch lidech v Dubanech a na dvofáku v Vrbát- kách pánu z Dubé, erbóm a potomkóm jeho, pá- nuom Stemberskym tímz spuosobem oprava, jah? sou ji na vsi Starnové jměli, převedena býti a zuostati má. A často jmenovaný pán z Dubé, též panna abatyše s konventem svým mají krále JMti, pána našeho najmilostivějšího, žádati a u JKMti to jednati, aby k této smlúvě a směně JMtK své milostivé povolení dáti a tej smlüvy listem pod majestátem svým královským po- tvrditi a ji ve dcky zemské najvysimu panu ko- mornikovi a najvysimu panu sudimu tohoto mar- krabství při nejprvnějším soudu aneb konečně při druhém, kterýž v městě Olomúci držán bu- de, když dsky zemské otevřeny budú, ve dcky vložiti a vepsati rozkázati ráčil. A kdež by ves Štarnov ve dckách pannám nahoře psaného klá- štera a též pánuom z Dubé tíž lidé ve vsi Duba- nech a dvořák ve vsi Vrbátkách svědčili, to na obě straně mají dáti z desk vymazati a listy obě straně, kteréž by měly na ty statky, o kteréž se směna stala, sobé vydati, a jak by od JMtiK milostivé povolení a potvrzení této smlávy se stalo a vykonalo, tehdy ihned potom ve čtyřech nedělích mají sobě na obě straně lidí a statků nahoře psaných postoupiti. Toho na jistotu my, 2) V orig. Krcže (s háčkem). f.77v. 

Strana 377
£.78 f.78v. XXV nahoře psaní smlouvčí, každé straně dali sme jednu smlüvu pod sekrety svymi, v jednostajná slova napsanů, kteréž sou napsány a dány léta a dne jako nahoře. K jejichžto pokorné prozbě naklonéni souce, zvláště pak znaje na tom dobré klášterské bejti, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou našich věrných milých, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlúvy ve všem jejím znění, položení, v punktích, klauzulech a artykulích sme milosti- vě schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto listem mocně potvrzujem, chtíce tomu konečně, aby týž Václav Berka z Dubé, abatyše i s kon- ventem svym, dédicové i budücí jich při též smlüvé a tomto milostivém potvrzení našem od nás, dědicuov našich, budúcích kräluov českých a markrabí moravských, i jiných všech lidí všeli- jaké překážky nyní i na budúcí časy bez poru- šení zachování byli, přikazujíce při tom najvyší- mu komorníkovi a sudímu desk zemských již dotčeného markrabství moravského, nynějším i budúcím věrným našim milým, když koli za to od často psaného Václava Berky z Dubé a jme- nované abatyše a konventu svaté Kláry požádáni budete, abyšte tuto smlouvu i s tímto | listem a milostivým potvrzením naším do desk zemských téhož markrabství moravského podlé pořádku vložiti a vepsati dali beze všeho zmatku a všeli- jaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků větší k listu tomuto jsme přivěsiti roz- kázali. Dán v našem říském městě Augšpurku v pátek po svatém Markuši,') evangelistu božím, léta Páně tisícého pětistého padesátého /24. října 15507 a království našich římského dvatcátého a jiných čtyřmezcítmého. Ferdinandus. Henricus, purgravius Misnensis, S[upremus] R[egni] B[ohemie] cancellarius. Poslové tohoto listu ke dckám dáni sou od pana hajtmana, pan Jaroslav z Doubravice, pan Jan Siska z Kounic. 254. La od narození Syna Božího, Krista Pána, 1551 při času svatého Jana /[24. června 1551] v mésté Olomüci drzän jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé a z Lipého na Štemberce, místo držící pana Jana z Lichtnštajna, z Nyklšpurku na Lednici, najvyšího sudího markrabství mo- 1) Nutno rozuměti Lukáši; viz dvě předchozí smlouvy. ?) Následuje slovo Václav, jež je podtrženo na zna- mení, že neplatí. 1551 377 ravského a urozeného vládyky Matyáše z Har- tunkova na Čechách, místodržící najvyšího pí- sařství téhož markrabství, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán, pan Jan, biskup olomücky a urození páni: pan*) Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek království české- ho, pan Václav z Boskovic na Bučovicích, pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic na Úsově, pan Vaněk Bítovský z Lichtnburku na Bezci, pan Zdeněk z Valdštajna na Brtnici, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hranicích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Hynek Bí- lik z Kornic na Veselí, pan Jan Šiška z Kounic na Slavkově; a z vládyk: Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědomí na Li- tenčicích, Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Budiškovicích. List mocný královský. 255. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše, uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, infant v Yšpaný, arcikníže rakouské, markrabie morav- ské, lucmburské“) a slezské kníže a lužický mar- krabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme proiemi od slovutného Petra Zvolského ze Zvole, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a vše- lijaký statek svuoj, kterýž koli má a jmíti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto prozbě na- kloněni souce s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskúů v Čechách a jakožto markrabie moravsky svolili sme k*) tomu, a tím- to listem svolujem, vuoli nási jistà a moc pln témuž Petrovi dávajíce a toho dopouščejíce, aby on všecek a všelijaký statek svuoj movitý i ne- movitý, dědičný, manský neb zápisný, kterýž má aneb ješče jmíti bude, odkázati aneb poruciti mohl a moc měl za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk, a kdy kolivěk zdáti a líbiti bude kromě duochovních osob a ta- ké aby mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteříž se jemu užiteční zdáti a viděti budú, a to bez naší, budúcích našich krá- luov českých, markrabí moravských i všech ji- ných lidí všelijaké překážky, však to ziídíc li- stem pod svú pečetí a tří nebo čtyř. z pánuov aneb dobrých, urozených lidí pečetmi na svědo- mí. Kteréžto zřízení, dání, odkázaní, též i poruč- níkuov zdělání statku svrchupsaného Petra ze Zvole, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a 8) Tak v orig. ^) k je opraveno z a [tímto listem ...]. f.79 

Strana 378
f.79 v. 378 pevnosti míti, jako by to dckami zemskymi za- psáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož při- kazujeme hajtmanóm,') najvyším komorníku a sudímu markrabství moravského, nynějším i bu- dúcím, věrným našim milým, abyšte když koli- věk od nadepsaného Petra Zvolského požádání budete aneb od poručníkuov jeho kšaft ten a zří- zení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list udělal, ve dsky jej zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináče toho nečiníce, bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svě- domí pečet náši královskú k tomuto listu sme přivěsiti rozkázali. Dán na hradě pražském v so- botu po svatém Matěji léta Páně 1538 [2. března 15387 a království našich římského osmého a ji- ných dvanáctého. Ferdinandus. Jiřík Žabka. Poslové ke dckám tohoto listu dáni sou od pa- na hajtmana, pan Zdeněk z Valdštajna a pan Václav Haugvic z Biskupic. Porucenství Petra Zvo[l]ského. 256. Ve jméno Páné amen. Já, Petr ze Zvole a 2 Goldstajna, vyznávám tímto listem přede všemi, kdož jej uzdří nebo čtúce slyšeti budú: znamenav při sobě nedostatek zdraví svého a chtíc tomu, aby po smrti mé o statek muoj ruoz- nic a souduov nebylo, všakž pamět a rozum od Pána Boha sobě půjčeny majíc na list mocný, kterýž od najjasnějšího knížete pána, pana Fer- dynanda, římského, uherského, českého etc. krá- le, ynfanta v Yšpaný. arciknížete rakouského, markrabie moravského, pána mého milostivého, imám, a poručenství a zřízení o dítkách a statku svém udělal sem a tímto listem mocně činím, a to takto: Poručníka mocného otcovského, uro- zeného vládyku, pana Zdenka z Švábenic na Ko- mici, přítele a bratra svého milého, všeho statku svého a dítek svých dělám a jemu poroučím, a to na ten spuosob: Item což by na díl muoj a er- buov mých podlé zapsání dckami zemskými, kte- réž jest se od pana Hynka Bílika nebožtíku panu Bohušovi, otci mému, stalo, spravedlivě nápadem přišlo, též což by z tohu®) statku, kterýž se pa- nem Václavem Chroustenským z Malovar bratři moji a já v?) právě zemským stojíme, na mne neb erby mé přišlo, i také, což mně a erbóm mym na vsech Cholině a Dubčanech s jejich příslušen- stvím spravedlivě náleží a na díl muoj mi se do- stati má, to všecko dcerám svým Libuši a Mar- kytě dávám a poroučím, a to všeckno, což mně a erbóm mým tu spravedlivě na těch statcích ná- bě přijmúc jim až do let jejich přirozených do- 1) Tak v orig. vlivem násl. plurálu najvyším. 2) Tak v orig. vlivem násl. tvaru -u. 1551 XXV choval, a o tu spravedlnost mně a erbóm mým náležitou, aby se mohl souditi, smlouvati, tak jak by se jemu najlípe k jich dobrému zdálo a líbilo.. Item jakož sem díl a statek svuoj, kterýž jest mi se podlé cedule dílčí od pana Hynka ze Zvole, bratra mého, mně vydaný, dostal, panu Zdenkovi Konickému za pět tisíc kop groší čes- kých prodal, na kterüZto summu on mné jest list udělal a já sem jemu na týž list dobruo vůli dal, a on mi se zapsal, Ze s tou v§i summou ma se tak zachovati a všemu tomu, jakž bych o tom poru- čenstvím svým zavázal, pokudž by tej summy stačilo, dosti učiniti, jakž ten zápis jeho mně uči- něný šířeji a světleji v sobě zavírá. I takto ja, svrchupsaný Petr Zvolský, poroučím, aby z tej summy VM kop gr., ać by mne Pan Buoh smrti uchovati neraćil, tyż pan Zdenek Konick$ pani Anně z Choltic, manželce mé milé, po smrti mé v roce pořád zběhlém pět set kop gr. na minci obecně berné věna jejího spravil. Item panně Žofce, sestře mé, když by k vdání přišla, aby od něho puol třetího sta kop gr. týž na minci obecně berné dáno bylo, neb jí ta summa z dílu mého spravena býti má. Item jakož sem panu Hynko- vi, strejci svému, sto kop gr. dlužen zuostal, ta summa, když by Jan Tomáš, syn jeho, strejc muoj, k letóm rozumným přišel, aby jemu dána byla. Zuostává ješče mi to čtyři tisíce kop gr. puol druhého sta kop gr., ty poroučím a dávám dcerám svým | svrchupsaným, když by jim Pán Buoh dal k letóm rozumným a ke vdání s vuolí pana Zdenka Konického přijíti, aby každý z nich dva tisíce kop gr. sedmdesáte pět kop gr. dáno bylo. Item jestliže by pak Pán Buoh mna kterú dceru můú smrt dopustiti ráčil, prvé nežli by k le- tóm rozumným a ke vdání přišla, tehdy po tej, kteráž by prvé s tohoto světa sešla, aby ta sum- ma, což by na díl její přišlo, těmto osobám dole psaným vydána byla: Item dceři pana Vilima Mládence, kterúž nyní má, přišla-li by ke vdání padesáte kop gr. Item synuóm třem pana Haška Rájeckého, každému po padesáte kopách gr., též když by k letóm rozumným přišli. Item panu Václavovi Rájeckému sto kop gr. Item paní Lid- mile z Doloplaz, manželce páně Zdenkov&, puol třetího sta kop gr. Item synuom pana Zdenka Konického pét set kop gr. Item na kostel do Ko- nice pét a dvatceti kop gr. a na to, aby byl pi témž kostele dobrý kazatel chován. Item tisíc kop gr. dětóm pana Jana doktora a pana Hynka, bratří mých, kteříž by od manželek jejich a od nich řádně pošli mužského pohlaví, když by též dítky jejich k letóm rozumným přišly, aby dáno bylo. Item, jestliže by druhé dceři mé Pán Buoh, 3) v je nadepsáno nad mezislov. mezerou; následující právě je přepsáno s původního právem. f.80 

Strana 379
f.80 v. XXV prvé než by k letóm rozumným aneb k vydání přišla, smrti uchovati neráčil, poroučím, aby ta summa dva tisíce sedmdesáte pět kop gr. při panu Zdeňkovi a synech jeho i jiný všecek a všelijaký statek muoj, což by jeho mimo toto mé poručen- ství přebíhalo, zuostalo beze všelijaké překážky. Item toto také zvláštně poroučím a tak míti chci, jestliže by Pán Buoh pana Zdenka Komického, přítele a bratra mého milého, s tohoto světa prvé vzíti ráčil, než by dcery mé k letóm přirozeným přišly, tehdy aby tí, kohož by on dítek svých a statku poručníky zdělal, též poručníci dítek mých a statku mého mocní a otcovští byli jako i on, pan Zdenčk, a tolikéž aby dítky mé jako pánč Zdenkovy beze všeho umenšení v vopatro- vání svém mčli. Toho všeho na jistotu pečet svú vlastní já, svrchupsaný Petr, svým jistým včdo- mím přivěsil sem a pro širší toho vědomost při- prosil sem urozených pánuov, pana Jindřicha Kuny z Kunstátu a na klášteře Smilhajmu, pana Václava Haugvice z Biskupic na Bouzově a urozených vládyk, pana Vilíma z Vrchlabie“) na Kurovicích, pana Kunše z Vrchlabe") na Cekyni, pana Jana Vahanského z Vahančic a na Čechách a pana Otmara z Nepomuka, najvyšího písaře markrabství moravského, že sou pečeti své vlast- ní podlé mé k tomuto listu a poručenství přivě- siti rozkázali. Jenž jest psáno a dáno v Olomúci ve čtvrtek před hodem slavným Seslání Ducha svatého léta Páně od narození Syna Božího IMV:XXXVIII [6. &ervna 1536]. Vklad statku konického. 257. Zykmund Helt z Kementu etc., krále JMti rada a sekretář v království českém, Alena z Švá- benic etc. i s svými erby Jindřichovi z Švábenic a erbóm jeho náše vlastní a dědičné zboží žádné- mu nezávadné) totiž tvrz a puol městečka Ko- mice, polovici kostelního podacího, s dvorem, ves Ochoz, ves Dcbel, ves Jesenici, puol vsi Klužínku, ves Břišče, ves Ponikev, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekuty- mi, s rybníky, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s dolinami, s pahrbky, s hony, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to svrchu- psané zboží od staradávna jest vyměřeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem a pan- stvím, tak jakž sme to sami drželi a toho požívali a zvláště se všemi požitky a užitky, [v] kterýchž koli věcech jsou aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi jinými věcmi, což koli k témuž zboží svrchu jmenovanému pří- sluší, nic sobě, erbóm ani budůcím potomkóm 1) Tak v orig. 2) V orig. nezávadném. 1551 379 svým tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme k jejich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by nám neb erbóm našim to zboží ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracíme. Vklad vsi Vyšehoří. 258. Václav Haugvic z Biskupic i s erby svými Jmdřichovi Kobylkovi z Kobylího a erbóm jeho své vlastní zboží dědičné a žádnému nezávadné, totiž ves Vyšehoř s kostelním podacím a ves Po- dolíčko, ves Německé Podolí a ves pustú Ouvoz, dvuor oujezdecký s platem téhož dvora, s lidmi platnými 1 neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s robotami spravedlivými, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekücími i netekúcimi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s lesy, s háji, chrastinami, s hony, s lovy, s mezemi, s hranice- mi, tak úplné, jakž to zboží od starodávna vyme- zeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a všelijakým příslušenstvím a zvláště se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvlášt- ními jmény jmenovány býti i se všemi jinými věc- mi, což koli k tomu zboží svrchupsanému přísluší, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm svým a?) bu- dúcím potomkóm práva, panství ani žádného vla- stenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich vlastnímu jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Dobrá vuole etc. 259. My, Jan, z boží milosti, biskup olomücky. oznamujeme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří anebo čtúce slyšeti budú, jakož máme list na pargamené pod sedmi pecetmi visutymi s rukoj- miemi od urozeného pána, pana Václava Haugvi- ce z Biskupic a na Hranicích na dědictví, totiž na ves Vyšehoř s kostelním podacím, na ves Podo- líčko, na ves Německé Podolí a ves pustou Ouvoz, na dvuor oujezdecký s jich všelijakým příslušen- stvím, kteréžto vsi sme od svrchupsaného pana Václava Haugvice koupili, a v tom listu znameni- tě doloženo jest, kdož by tento list s naší neb po- tomkuo našich, bisku[puo] olomúckých, věrných ruk našich jměl, že ten má a míti bude tàZ plnü moc a též plné právo k tomu ke všemu, což v tom listu psáno stojí, tak právě bez umenšení jako my, svrchupsaní kupitelé. Protož my, Jan, biskup olomúcký, dali sme a mocí listu tohoto dáváme sami od sebe a od potomkuov našich, biskupuo olomücskych, i od vérnych ruk svych na ten list 3) a je psáno ze zacatého p[otomkóm]. f.81 

Strana 380
£.81 v. f.82 380 správní svrchupsaný i na to všecko právo své v něm psané náší dobrú a svobodnů vuoli uroze- nému vládyce Jindřichovi Kobylkovi z Kobylího a erkóm jeho tak, aby o[n], Jindřich, i s erby svý- mi k těm ke všem věcem v tom listu nahoře psa- ném jměli túž") moc a též') právo plné jako my, svrchupsaní kupitelé, měli sme. Tomu na svědomí pečet náši rozkázali sme přivěsiti k tomuto listu. A pro lepší jistotu přižádali sme urozeného pána, pana Zykmunda Kuny z Kunstátu na Biskupi- cích, a urozeného a statečného rytíře, pana Přem- ka z Víckova na Prusinovicích, podkomořího markrabství moravského, a urozených vládyk, pana Jindřicha z Zástřizl a na Cetochovicích, Václava Podstackého mladšího z Prusinovic a na Vlachovicích, Oldřicha z Vrchlabe na Kuro- vicich, Petra Stojana z Přestavlk na Vežkách, že sou pečeti své podlé naší k tejto naší dobré vuoli přivěsiti dali, však sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na Kroměříži v pondělí po svatém Valentinu léta Páně 1551 [16. únoral. Vklad věna Kateřině z Kornic. 260. Jan z Kunovic Kateřině z Kornic, man- želce své, na svém vlastním dědičném zboží žád- nému nezávadném, na vsech Lhotě Veselské a Tasově pět set kop gr. českých ku pravému její- mu vénnému prâvu a nadvèno puol osma sta kop groší též českých ve dsky zemské vkládám a vpi- suji. A príjeméím toho véna i nadvéno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb ješče jmiti budu. Spolek. 261. Kateřina s Honbic Hanuše Konáče z Ho- diškova, manžela svého, na ves Rudice a ves Ne- zdenice, coz tu mám s jejich příslušenstvím, při- jímám na pravý a jednostajny spolek i na to na všecko, kdež co jmám aneb ješče jmíti budu. 262. La od narození Syna Božího, Krista Pána, 1552 při času svatého Vavřince [10. srpna 1552] v móstć Olomici držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni,) hajtmana, pana Vaclava Berky z Du- bé a z Lipého na Štemberce, místo držící pana Jana z Žerotína na Strážnici, naivyšího komor- níka, pana Václava Černohorského z Boskovic na Bučovicích, najvyšího sudího markrabství mo- ravskcho,*) a urozeného vládyky Matyáše z Har- tunkova na Čechách, místo držící najvyšího pí- sarství téhož markrabství, na kterémžto seděli duostojny pán, pan Jan, biskup olomücky, a uro- zeni páni: pan Jan Jetřich Černohorský z Bosko- 3) V orig. psáno tuuz a teez. 2) V orig. Chropyny. 1551-1552 XXV vic na Ousově, pan Zdeněk z Valdštejna na Brt- nici, pan Jaroslav z Doubravice na Říčanech, pan Divis*) Černčický z Kácova na Lysicích, pan Vojtěch z Pernštajna na Tovačově, pan Přemek z Žerotína na Šumberce, pan Václav Haugvic z Biskupic na Hranicích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Jan z Kounic na Slav- kově, pan Václav Tetúr z Tetova a z Malenovic na Šarově; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Petr Pražma z Bílko- va na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědomí | na Li- tenčicích, Jan Žďdánský z Zástřizl na Buchlové a Jan Zahrádecký z Zahrádek a na Budiškovicích. Vklad věna Elšce z Žerotína. 265. Burjan Barský z Baršče Elšce z Žerotína, manželce své, a dětem jejím na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totiž na vsi Hradčanech a vsi pusté Hrusicích se vším příslušenstvím pět set zlatých uherských na zlatě, kteréž se jí po Margetě z Bačkovic, mateři její poručenstvím dostalo a zvlášče dvě stě zlatých uherských po též mateři nápadem na ni přišlé ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. List mocný královský. 264. My, Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmacký, charvácký etc. král, markrabie moravský, lucemburské a slezké kníže a lužický markrabie etc., oznamujeme listem tímto všem, že sme prošem od slovutného Burjana z Vlčnova, věrného našeho milého, abychme jemu list nás mocný, na kterýž by o statku svém zřízení podlé vuole a zdání svého učiniti mohl, dáti ráčili. K kteréžto prozbě nakloněni souce s dobrým roz- myslem a naším jistým vědomím, mocí královsků a jakožto markrabie moravský svolili sme k to- mu a tímto listem svolujeme, povolení náše krá- lovské témuž Burjanovi dávajíce tak, aby on vše- cek statek svuoj movitý i nemovitý, na hotových penězích i na jiných věcech, dědičný, manský neb zápisný, kterýž nyní jmá aneb potom jmíti bude, mohl a moc měl dáti, odkázati nebo poruèiti spo- lečně neb rozdílně za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivék zdáti a líbiti bude kromě duochovních osob; a také aby mohi poručníky zdělati statku svého a dětí svých, kdož se jemu zdáti a líbiti bude, a to bez našich budúcích králuov českých a markrabí morav- ských i všech jiných lidí všelijaké překážky. Kte- réžto dání a odkázaní nebo poručení i také po- 8) V orig. místo tohoto slova se opakuje markrabství (ve zkrácení). *) Drobný kaz zasahuje zde do D-. f.82 v. 

Strana 381
f.83 XXV rućnikuov zdólani statku a sirotkuo jmenovancho Burjana chcme, aby tolikćż moci a pevnosti mělo, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Protoz prikazujeme hajtmanu, najvySim komorníku a sudímu markrabství moravského, nynějším i budúcím věrným | našim milým, když kolivěk od svrchupsaného Burjana neb poruční- kuo statku a sirotků jeho požádání budete, abyšte jemu tento list náš ve dcky zemské vložili a ve- psali bez zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto přivěsiti sme kázali. Dan v Olomici v outery po svatým Antonínu léta božího IMV“ druhého /z6. ledna 1502] a království našich uherského XII? a českého XX XI. Ex mandato proprio majestatis regie. Poslové tohoto listu ke dckám dani sou od pana hajtmana, pan Jaroslav z Doubravice, pan Divis z Kácova. Poruéenství Burjana z Vlénova. 265. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice amen. Ja, Burjan Svétlovsky z Vlénova a na No- vém Světlově znamenavši, že člověku nic jistčího není než smrt a nic nejištčího a nevědomějšího než hodina smrti, nechtíc, aby po smrti mé o sta- tek muoj, kteréhoz mi Pán Buoh všemohúci z milosti své svaté popříti ráčil a ješče popříti ráčí, jací zmatkové, soudové a ruoznice povstati měli, jsa při dobrém rozumu i paměti a maje list mocný od najjasnějšího knížete a pana, pana Vladislava, uherského, českého etc. krále a mar- krabie moravského etc., pána mého milostivého slavné paměti, kterýmžto listem JKMt povolení své a moc dávati mi ráčí, abych statek svuoj vše- lijaký mohl poručiti, dáti za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž by mi se zdálo a líbilo, jakož pak ten list to všecko v sobě šíře ukazuje a zavírá. A protož já, svrchupsaný Bur- jan, na takový mocný list od JK Mti mně daný o statku svém takto řídím, puosobím a mocně poroučím: Najprvé zámek Nový Světlov se vším a všelijakým jeho příslušenstvím a všecek statek svuoj, kterýž nyní jmám aneb ješče z daru Pána Boha jmíti budu, pozemský, dědičný i zástavní na svrchcích, hotových penězích, klenotech, ja- kýmiž se koli jmény jmenovati mohú, poroučím a mocně dávám urozenému pánu, panu Hynkovi Bilikovi z Kornic a na Veseli, Svagru svému mi- lému, aby on hned po smrti mé v ten ve všecek statek po mně pozuostalý se uvázal, jej držel a s ním činil jako s svým vlastním a dědičným £.83v. zbozi. A jakoż sem vdávajíc Alenu, Kateřinu, | Mandalenu, dcery své, pri smluväch svadebnich po každé z nich pět set kop gr. českých na peně- 1) Dnešní Pozlovice. 1552 381 zích v markrabství moravském obecně berných věna jmenoval a při tom oznámil, že jich z statku svého tím nevydóluji. A protoż tomu chci, aby Kateřině a Mamndaleně, dcerám, a Frydrychovi Šelndorfovi, synu Aleninýmu, vnuku mému, po smrti mé v roce pořád zběhlém z statku mého po třech stech kopách gr. českých na minci v tomto markrabství obecně berných, za kopu LX gr. a za každý gr. VII den. bílých počítajíc, dáno a vyplněno bylo. A již tím nadepsané dcery své a Frydrycha, vnuka svého, vydéluji tak, aby ony a on po smrti mé k statku mému mimo to vydělení žádného nápadu a práva neměli a pře- kážky nečinili, leč by jim ode mne z lásky otcov- ské obzvláštně co poručeno bylo. Item toto sobě vymieńuji, komuż bych kolivók mimo to z statku svého co poručil listem na papíře pod pečetí svi a dvû pânuov neb z rytifstva pecetmi na svédo- mí, to aby tak mocné a stálé bylo, jako by slovo od slova v tomto poručenství bylo napsáno, a aby svrchupsaný pan Hynek Bílik tomu všemu dosti [učinil] aneb erbové jeho bez všelijakých zmatkuov, souduo, pokudž statku po mně po- zuostalého postačí. A chtíc, aby toto mé poručen- ství mocné a stálé bylo, na svědomí pečet svú vlastní s svým jistým vědomím k tomuto listu přivěsiti sem dal a pro lepší jistotu a širší vědo- most připrosil sem urozených pánuov, pana Jana z Kunovic a na Louce, pana Jetřicha z Kunovic a na Uherském Brodě a urozených vládyk, pana Markvarta Hřivína z Oujezda, pana Jiříka Vla- chovského z Vlachovic a na Těšově, pana Václa- va Drahnovského ze Stvolové, pana Jana Onšíka z Bílkovic a na Bílovicích, že sou pečeti své podlé mé na svědomí k tomuto poručenství mému při- věsiti dali sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest psáno a dáno na Novém Světlově ve středu po svatém Martině léta Páně IMV“XLVIIII? poćitajic [13. listopadu 1549]. Vklad zámku Světlova. 266. Smil Bilik z Kornic i na místě Jana, Sob- ka a Václava, bratří svých mladších a nedílných i s erby svými své vlastní zboží a dědicství svo- bodné a žádnému nezávadné, totiž zámek Nový Světlov s jeho vším příslušenstvím, městečko Bojkovice, ves Záhořice, ves Nezdenice, což tu k zámku Světlovu náleží, ves Komni, ves Bzové, ves Krhov, ves Pitín, ves Šanov, ves Přečkovice, ves Kladnü, ves Zilin, ves Petruovku, ves Kozlo- vice?) ves | Retochov, ves Provodov, ves Lidko- vice, ves Luhacovice, ves pustá Hrozinkov, ves Hostětín i se všemi jinými pustými vsmi, s dvo- ry, s kostelním podacím, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k Světlovu od starodávna přísluší a záleží, s rolí oranů 1 ne- f.84 

Strana 382
f.84 v. 382 oranú, s lidmi platnými i neplatnými, s dvory, s robotami, s vinohrady, s sady, s mlýny, s mlý- niščemi, s činží, s oužitky i se všelijakými požit- ky a poplatky, s potoky, s lukami, s rybníky, s rybniščemi, s struhami, s bfehy, s fekami, s le- sy, s háji, s chrastmi, s horami, s hony, s lovy, s čižbami, s pastvami, s pastviščemi, s kostelním podacím i se vším a všelijakým panstvím a pří- slušenstvím, což k tomu všemu zboží a k těm vsem svrchupsaným od starodávna příslušelo a přísluší s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží a ty vsi již jmenované v svých mezech a hrani- cích od starodávna vymezeny a vyměřeny sou i se vším plným právem, panstvím i vSelijakym příslušenstvím, nic tu sobě na tom zboží práva, panství, ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko Kateřině z Vlčno- va a budúcím potomkóm jejím ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad tvrze a vsi Bánova a Bystřičky. 267. Smil Bilik z Kornic 1 na místě Jana, Sob- ka, Václava, bratří svých mladších nedílných, i s erby svými jakož jest nebožtík, urozený a sta- tečný rytíř, pan Burjan Světlovský z Vlčnova dobré paměti zámek svuoj Nový Světlov s jeho vším a všelijakým příslušenstvím všecek statek svuoj, kterýž v tomto markrabství moravském měl pozemský, dědičný a zástavní, klenoty a ho- tový peníze a svršky, urozenému pánu, panu Hynkovi Bílikovi z Kornic, panu otci mému mi- lému dobré paměti, dal a poručil, tak jakž to po- ručenství šíře o tom ukazuje a v sobě zavírá, že svrchupsaný pan Hynek, pan otec muoj milý, s dobrým rozmyslem a radú pánuov přátel svých na žádost přátelsků paní Mandaleny z Vlčnova, sestřenice své, chtíc tomu, aby mezi svrchupsanú paní Mandalenü a jím, panem Hynkem, o ten statek po nebožtíku panu Burjanovi') z Vlčnova, otci jejím, pozuostalý, ruoznic a soudů a nesnáze nevznikly, dal jest jí, paní Mandaleně svrchu- psané, své vlastní zboží a dědictví, totiž tvrz a ves | Bánev, ves Bystřičku?) s jich se vším a všelijakým příslušenstvím, což k tomu zboží spravedlivě od starodávna příslušelo a přísluší. A ja, svrchupsany Smil, i na místě svrchupsaných bratří svých mladších nedílných, pravý dědic po svrchupsaném panu Hynkovi, otci mém, zuosta- lý, toho potvrzuji a též to všecko, jak se svrchu píše, dal sem svrchupsané paní Mandaleně z Vlč- nova a mocně dávám za její vlastní zboží a dě- 1) Bur- je napsáno drobnějším písmem nad předcho- zím panu. 2) Bystřice p. Lopeníkem. 3) Počáteční tah u v- nasvědčuje pro úmysl písařův psdti planstvim]. 1552 XXV dictví, totiž svrchupsanü tvrz a ves Bánov a ves Bystřičku s dvory, s robotami, s sady, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činží, s užitky i všelijaký [mi] poplatky, s rolí- mi oranými i neoranými, s lukami, s rybníky, s rybniščemi, s struhami, s řekami, s potoky te- kúcími i netekúcími, s lesy, s háji, s horami, s chrastmi, s hony, s lovy, s čižbami, s pastvami, s pastviščemi, s kostelním podacím i se vším, vše- lijakym?) panstvím a příslušenstvím, což k tomu všemu zboží a k těm vsem svrchupsaným od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hrani- cemi, tak jakž to zboží a ty vsi již jmenované v svých mezech a hranicích od starodávna vyme- zeny a vyméfeny sou i se vším plným právem a panstvím, nic tu sobě ani na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavuje, než to všecko Mandaleně z Vlčnova a jejím bu- dücim potomköm ve dcky zemské vkládám, vpi- suji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad půl vsi Nezdenic. 268. Kateřina z Vlčnova i s erby a potomky svymi Mandalené z Vlénova, sestíe:*) své vlast- ní, zboží a dědictví, totiž puol wsi Nezdenic, s dvory, s robotami, s mlýny, s mlýniščemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činží, s užitky + se všelijakými poplatky, s rolimi oranými i ne- oranými, s lukami, s zahradami, s rybníky, s ryb- niščemi, s řekami, s potoky tekücimi i neteküci- mi, s sady, s vinohrady, s oulehlemi, s desátky vinnými i s zemním vinohradním, s lesy, s háji, s chrastinami, s pastvami, s pastviicemi i se váim a všelijakým příslušenstvím, což k tomu všemu zboží svrchupsanému od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích od sta- rodávna vymezeno a vyměřeno jest, i se vším plným právem, panstvím, nic sobě tu na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuo- stavuje, než to všecko ve dsky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad městečka Leštnice. 269. Vratislav Lhotský ze Ptení Václavovi Bi- tovskému z Slavíkovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž městečko Leštnici a louky při potoku lišnickým ležícím,“) kteréž slovů Boš- mčky, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s platy, s poplatky, s ospy obilnými, s slepicemi, s vajci, s lukami, pastvami, s past- %) Dvojtečkou, jinak tu neobvyklou, chtčl písať nazna- čit, že náledující své není přívlastkem k sestře, nýbrž, že patří k slovu zboží. 5) Tak v orig. asi vlivem predchozího instrum -ym. 1.85 

Strana 383
1.85 у. XXV viščemi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlý- niščemi, s vodami, s potoky tekutými i netekutý- mi, s lesy, s háji, s chrastinami, s dolinami, s ho- ny, s lovy, s čižbami i se všelijakými užitky a duochody, v kterýchž se kolivěk věcech jmenují a shledány býti mohůú, se vším a všelijakým k to- mu městečku svrchupsanému příslušenstvím, tak jak v svých mezích od starodávna záleží a jak od nás to společně vyhraničeno a obmezeno jest a tak, jakž sem to sám držel a užíval, nic tu sobě práva, panství ani žádného dědictví, ani kterého vlastenství na tom zboží svrchupsaném erbóm a budücim potomköm svým nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vklá- dám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dě- dičnému užívaní. Vklad vsi Veselí a Loučky. 270. Jetřich Lhotský ze Ptení i na místě Vá- clava, Vilima, Vitka ze Ptení, bratří svých mladších, vlastních a nedílných, Prokopovi Pod- stackému z Prusinovic a erbóm jeho zboží své vlastní a dědičné, nižádnému nezávadné, totiž ves Veselí, ves Loučku)) ves Svánov za Louč- kou ležící, a to, což od pusté vsi Bošínu a městeč- ka Lešnice po rozdělení mezi Václavem Bítov- ským z Slavíkovic a Vratislavem Lhotským ze Ptení, otcem mým, jemu, Vratislavovi, otci mé- mu, a mně s bratřími mými mladšími bylo po- zuostalo, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranů, s robotami spravedlivÿmi, s platy, poplatky, s ospy obilnými, s slepicemi, vajci, s husmi, s lukami, s pastvami, s pastvisée- mi, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlÿniste- mi, s vodami, s řekami, s potoky tekutými 1 ne- tekutými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s dolinami, s hony, s lovy, s čižbami, s hranicemi i se všemi a všelijakými oužitky a duochody, v kterýchž se věcech koli jmenují a shledány býti mohú, se vším a všelijakým k těm vsem příslu- šenstvím, tak jakž to zboží již jmenované od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, a tak, jakž sem to sám držel a užíval, nic tu toho, což jest nebožtík Vratislav, otec muoj, od pana Václava Haugvice z Bisku- pic koupil a držel a já po něm, na tom zboží sobě ani bratřím svým mladším, ani erbóm a budücim potomkóm našim | práva, panství ani žádného vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmční, držení a dčdičnému uží- vaní. Vklad spolku. 271. Jan z Korotína Kunku z Zástřizl, máteř svú, na své vlastní a dčdičné zboží žádnému ne- 1) Studená Loučka. 2) Dnešní Zlámanec. 1552-1553 383 závadné, totiž na ves Nedachlebice a na pustú ves Zlámaný Oujezd,?) což tu mám, se vším jich příslušenstvím, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Vklad puol Otoslavic. 272. Aleš Laškovský z Švábenic i s erby svými Janovi z Pernštajna a erbóm jeho ku pravému dědicství pustý hrad Votoslavice s dvorem tu v Votoslavicích a se vším dvorským poplužím, s Stépnicemi, s zahradami, puol vsi Votoslavic, dvoïäka v Snéhoticich, ves pustú Lhotu, voltář v kostele votoslavském a což k němu přísluší, své vlastní zboží a dědictví svobodné a nezávadné, s lidmi platnými i neplatnými, s osedlými i s pu- stinami, s platy a poplatky, s mlýny a s mlýnišče- mi, s platy vinohradními, s robotami, s rolí ora- nú i neoranú, s lesy, s háji, s chrastinami, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutý- mi, s horami, s doly a pahrbky i se všemi užitky a požitky, kterými se jmény jmenovati mohú, tak jakž sem to sám držel a toho užíval, a tak, jakž to všecko od starodávna v svých mezích a hranicech záleželo a záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm, potomkóm svým na tom hradě a dvoře a na těch lidech v Votoslavicích a v Sněhoticích i na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, nepozůstavuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko nahoře psanému Janovi z Pernštajna a erbóm jeho ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Přetrhán bez udání toho, kdo výmaz provedl. 273. La od narození Syna Božího, Krista Pána, tisícého pětistého padesátého třetího při času svatých Tří králí /ó. ledna 1553] v městě Olomúci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni,“) hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Václava Černohor- ského z Boskovic na Bučovicích, najvyšího sudí- ho markrabství moravského, a urozeného vlády- ku Matyáše z Hartunkova na Čechách, najvyšího písařství téhož markrabství místo držící, na kte- rémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán Jan, biskup olomúcký, a urození páni: pan Jan Je- tfich Černohorský z Boskovic na Ousové, pan Diviš Černčický z Kácova na Voděradech, pan Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce. pan Vojtěch z Pernštajna na Tovačově, pan Pře- mek z Žerotína na Šumberce, pan Václav Haug- vic z Biskupic na Hranicích, pan Jetřich z Ku- 3) V orig. Chropyny. f.86 

Strana 384
f.86 v. 1.87 384 novic na Uherském Brodč, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Václav Tetaur z Tetova a z Ma- lenovic na Šarově; a z vládyk: Přemek z Vícko- va na Prusinovicich, podkomofi, Petr Pražma z Bílkova na Leśtne, Prokop Podstacky z Prusi- novic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědo- mí na Litenčicích, Jan Žďdánský z Zástřizl na Buchlově a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Bu- diškovicích. Vklad spolku statku pocenského.!) 274. Kateřina z Hrádku Jindřicha z Kokor, manžela svého, na své vlastni?) a dědičné zboží žádnému nezávadné, totiž na dvuor a ves Horní Počemce se vším jich příslušenstvím, to což jest na mne po nebožtíku Znatovi z Hrádku, bratru mém vlastním, nápadem přišlo i na to na všecko, kdež co mám neb jmíti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Vklad vsi Bezuchova. 275. Voldřich z Vrchlabie na místě Havla, Kunaty z Vrchlabie, bratfi svých mladších vlast- nich a nedilnych, i s svymi erby Vilimovi®) z Že- rotina na Dřevohosticích a erbóm jeho své vlast- ní a dědičné zboží, ves Bezuchov s lidmi platný- mi i neplatnými, s platy penčžitými a poplatky všelikými i s robotami spravedlivými, s rolí ora- nú i neoranú, s lesy, s háji, s chrastinami, s mlý- ny, s mlýniščemi, s lukami, s pastvami, s past- viščemi, s hony, s lovy, s čižbami, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s břehy, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a poplatky, kterýmiž se jmény jme- novati mohń, tak jakż sem to sam s bratfimi a s předky svými držel a toho požíval a jakž to všecko od starodávna v svých mezech a hranicích záleželo a záleží a vymezeno jest, se vším plným právem a příslušenstvím, nic sobě tu, erbóm a potomkóm svým ani žádnému jinému člověku na též vsi Bezuchově s jejím vším příslušenstvím ani na těch lidech práva, panství ani kterého vla- stenství neb svobod nepozuostavuje ani vymie- ňujíc, ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému požívaní. A kdež by to jisté zboží nám svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. 276. La od narození Syna Božího, Krista Pána, 1553 při času svatého Jana, křtitele Boží- ho [24. června 1553], v mésté Olomáci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvyšího komorníka, 3) V orig. psáno pocen-. ?) Následuje přetržené zboží. 1553 XXV pana Václava Černohorského z Boskovic na Bu- čovicích, najvyšího sudího markrabství morav- ského, a urozeného vládyky Matyáše z Hartun- kova na Čechách, najvyšího písařství téhož mar- krabství místo držící, na kterémž sou seděli duo- stojný u Boze otec a pán, Jan, biskup olomücky, a urození páni: pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic na Ousově, pan Václav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, pan Vojtěch z Pern- štajna a na Tovačově, pan Přemek z Žerotína na Šumberce, pan Jetřich z Kunovic na Brodě U- herském, pan Václav Tetaur z Tetova a z Male- novic na Šarově; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Petr Pražma z Bíl- kova na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevědomí na Hranicích a Jan Zdánsky z Zástrizl na Buchlové. Vklad vsi Chvalkovic. 277. Jan Kropáč starší z Nevědomí i s svými erby své vlastní zboží a dědictví, ves Chvalkovice i s kostelním podacím, ves Komorov s vyšenko- váním v těch dvů dčdinách dvú beček vína, desi- tek, panského, kteréž tíž lidé vyšenkovati povinní sou, ves Nesobice, puol vsi pusté Kozojed, co mně náleželo kromě kusu lesu a čihadel vymeze- ných, což od té pusté puol vsi Kozojed při pro- daji smluvú vymienčno,“) odcizeno a již k nítkov- ským mým gruntóm dědičně na budúcí časy při- pojeno jest, s dvořiskem, s mlýny, s lidmi plat- nymi i neplatnymi, s robotami, s rolí oranü i ne- oranü, s loukami, pastvami, s pastvi&cemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s vodami tekücími i netekücími, s potoky, s rybniślemi, s mezemi, s hranicemi, tak jakž sem to sám držel a požíval, se všemi a všelijakými požitky, jakž se koli jme- nují a jmenovati mohü, se vším jejich panstvím a příslušenstvím a právem, jakž to svrchupsané zboží od staradávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest i s mlýnem, kterýž sem v nově u vsi Nesobic postaviti dal, nic sobě tu práva, pan- ství ani kterého vlastenství na tom zboží erbóm a potomkóm svým nepozuostavuje a nezachová- vaje, než to všecko zboží, tak jakž se svrchu píše, Apoloné z Sezemic ku pravému dědictví a jmění a svobodnému užívaní a držení ve dsky zemské vkládům. A kdež by mně to jisté zboží ve dckach svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obra- cuji. 278. Le. od narozeni Syna Boziho, Krista Pána, 1553 při času svaté Kunhuty /9. září 155317 v městě Olomůúci podlé odložení držán jest soud zemský skrze urozený pány: pana Václava z Lu- 3) Napsáno na původně napsaném Bernartovi. 3) Opraveno z původ. vymij-. f.87v. f.88 

Strana 385
f.88 v. XXV danic na Chropyni, hajtmana, pana Jana z Žero- tína na Strážnici, najvyšího komorníka, pana Václava Černohorského z Boskovic na Bučovi- cích, najvyšího sudího markrabství moravského a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, místo držící najvyšího písarství') téhož markrabství, na kterémž jsou seděli urození pá- ni: pan Pertuolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek království českého, pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic na Ousově, pan Václav Krajíř z Krajku na Nových Uherčicích, pan Ja- roslav z Doubravice na Rytanech,!) pan Zdeněk z Valdštajna na Brtnici, pan Václav Berka z Du- bé a z Lipého na Štemberce, pan Diviš z Kácova na Vodéradech, pan Vojtěch z Pe[r]nétajna na Tovačově, pan Přemek z Žerotína na Šumberce, pan Václav Tetaur z Tetova a z Malenovic na Šarově; a z vládyk: Petr Pražma z Bílkova a na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bou- zově, Jan Kropáč starší z Nevědomí na Hrani- cich, Jan Zdánsky z Zástiizl na Buchlové a Jan Zahrádecky z Zahrádek na Budiikovicich. Vklad panství hranického. 279. Václav Haugvic z Biskupic i s erby svými Janovi Kropáčovi staršímu z Nevědomí a erbôm jeho zboží své vlastní, totiž zámek a město Hra- nice s kostelním podacím, se dvorem i s před- městím a mlejny, okolo města ležícími, ves Olšo- vec, ves Střítež s kostelním podacím, ves Partul- tovice s kostelním podacím, ves Hendrychwold, ves Najdek s kostelním podacím, ves Bélotín s kostelním podacím, ves Lučišče, ves Blahouto- vice, ves Polouvsí, ves Dub, ves Kozí Loučku, ves Heřmanice, ves Polom, hrad pustý Draho- touš, městečko Drahotouš s kostelním podacím, ves Slavic, ves Jezernici s kostelním podacím, ves Podhoří s kostelním podacím, ves Uhrínov, ves Stfedulesí, ves Hradíkov?) ves Michalcovu Lhotu?) ves Velik, ves Hrabůvku, ves Klokočí, ves Milenov. Item od panství helfnstajnského hrad pustý Svrčov a ves pustú Lhotu, ves Hli- zov, ves Cernotin, ves Oustt, ves Opatovice i s le- sem Jedlovcem a pustou vsi Zimotinem, pod Val- šovici, což k Opatovicím přísluší, ves Zbrasov i s témi lesy nad Becvá a£ po kfivá cestu a až k potůčku pod Mezeříčkem a tak před se mezi grunty volšovský a s druhé strany od Zbrašo- va až k Jedlovici, ves pustů Šovajdy, ves pusti Juřacko, ves pustú Sobíkov, dvuor pustý u vsi Veselí, slove Gnuty jinak Lazisko blíž hranic slezkých a se všemi jinými pustými vsmi, což jich na těch zbožích s rychtami zákupními, dvo- faky, s mlyny mücnymi i pilnymi, s mlyni&cemi, 1) Tak v orig. 2) Tak v orig. Jsou to dnešní Radíkov a Lhotka (Hra- nice). 1553 385 s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnými i ne- platnými, s robotami, s loukami, pastvami, past- viščemi, s vodami tekutými i netekutými, s ryb- níky, s jezery, s řekami, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, dolinami, pahrb- ky, s hony, s lovy;?) s mezemi, s hranicemi, tak úplně a docela, jakž ta svrchupsaná zboží a vsi 1 grunty k nim připojené od staradávna sou vymé: řena a v svých mezech a hranicích záleží, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval a zvlášče se všemi požitky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány bejti i se všemi jinými věcmi, což koli k těm svrchupsa- ným zbožím, vsem a gruntóm k nim připojeným pfíslusí, nic sobé ani erbóm svym, ani budücím potomkóm tu práva, panství ani vlastenství Zád- ného nepozüstavuje ani zachovávaje, než to vše- cko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jich jmění, držení a dédicnému pozívant. Vklad tvrze a městečka Náměšče. 280. Jan starší z Vrbna, komorník knížetství opavského, Štefan z Vrbna, bratří vlastní nedílní, i na místě pana Jana mladšího z Vrbna, strýce našeho nedílného, i s erby svými Bartoloměji z Vrbna a jeho erbóm své vlastní zboží a dědic- tví žádnému nezávadné, totiž puol tvrze a puol městečka Náměšče s polovicí dvorem popluž- ným“) a s kostelním podacím, puol vsi Biskup- stva, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s ospy, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterými se koli jmény jmenují, s robotami, s ře- kami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i ne- tekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dûcim potomkém na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc ani za- chovávajíc, než tak, jakž sme to sami drželi a požívali, to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dě- dičnému požívaní. Vklad věna Braksydě z Boskovic. 281. Bartoloměj z Vrbna Braksydě z Bosko- vic, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totiž na městečku Nämésèi, na vsi Biskupstvu se vsim jich příslu- 3) l- je opraveno = h[ony]. *) Tak v orig. vlivem instrumentdlu s polovicí. f.89 

Strana 386
f.89v. f.90 f.90v. 386 šenstvím ku pravému jejímu věnnému právu vě- na půl třetího tisíce zlatých a nadvěno sedmnácte set zlatých, vše na minci dobré, v tomto mar- krabství obecně berné, za jeden zlatý třidceti gr. a za groš sedm peněz bílých počítajíc, ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho vě- na i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad věna Kateřině z Vrbna. 282. Balcar Svajnic z Pilmestorfu Kateriné z Vrbna, manželce své, na svém vlastním a dě- dičném zboží žádnému nezávadném, totiž «a vsi Kunvaldé se vším jejím příslušenstvím ku pra- vému jejímu věnnému právu věna jeden tisíc kop groší českých na minci dobré, v tomto markrab- ství obecně berné, za I kopu LX gr. a za I gr. VII peněz bílých potitajic, ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmiti budu. 285. La od narození Syna Božího, Krista Pána, IMV*LIIII? pfi casu svatych Tfií králuov [6. ledna 1554] v mésté Olomiüci drżan jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Lu- danic na Chropyni, hajtmana, pana Jana Jetřicha Černohorského z Boskovic na Ousové, misto držící pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvy- šího komorníka, pana Václava Berky z Dubé a z Lipého na Štemberce, najvyšího sudího mar- krabství moravského, a urozeného vládyku Ma- tyáše z Hartunkova na Čechách, místo držící najvyšího písařství téhož markrabství, na kte- rémž sou seděli urození páni: pan Pertolt z Li- pého na Krumlově, najvyší maršálek království českého, pan Vojtěch z Pernštajna na Tovačově,') pan Přemek z Žerotína na Šumberce, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Václav Tetúr z Te- tova a z Malenovic na Šarově; a z vládyk: Pře- mek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Petr Pražma z Bílkova na Lešné, Prokop z Pru- sinovic na Bouzově, Jan Kropáč starší z Nevě- domi na Hranicich a Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově. Vklad městečka a tvrze Litenčic. 284. Jan Kropáč starší z Nevědomí i s svými erby Puotovi z Ludanic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž městečko Litenčice, tvrz Litenčice s kostelním podacím, s dvorem, se vším poplužím, tvrz, dvuor s poplužím a což tu ve vsi Nitkovicich lidi mam, tvrz a dvuor se 1) Psáno -c- (s tečkou nad c). 2) Na okraji Jan z Žerotína. 3) Tak v orig. 1553-1554 XXV vsim poplużim a ves Lejsky, ves Vyskuovky, ves Chvalnov s kostelním podacím, ves pustú Stařeč, což mně tu náleželo, ves Strabenice, ves Kunko- vice «a lidi v puol Troubkách, coz tu kolivěk mám,2?) ves pustá Opotovsko?) se vSím a všeli- jakým panstvím a příslušenstvím, se všemi za- hradami, s štěpnicemi, s šafránicemi, jakZ sem to sám držel a užíval a což od starodávna k těm tvrzím, městečku a vsem osedlým i pustým nále- želo a přísluší, nic sobě tu na tom zboží nepozuo- stavuje, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s háji, s lesy, s chrastinami, s křovinami, s horami, s doubravami, s horami vinohradními, se všemi desátky vinnými, což jich koli na tom panství*) litenčickém jest, s do- ly, s dolinami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami, s potoky tekutými i netekutými, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s platy, s poplatky, s činžemi i se všelijakými užitky a zvólemi, kte- rými by koli jmény mohly jmenovány býti na těch lidech v městečku Litenčicích a v těch vsech svrchupsaných k nim příslušejících a na tom panství i se všelijakými lovy, s loviščemi, s čiž- bami, s mlýny, s mlýniščemi stavenými i pustý- mi, s břehy, se všemi svobodami rybolovnými i jiným příslušenstvím, což k tej tvrzi a městečku Litenčicím, k těm tvrzím a dvoru litenčickému, lejseckému a nítkovskému a k těm kostelním po- dacím a v těch vsech od starodávna příslušelo a přísluší s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží, kteréž sem prodal, v svých mezích a hranicích záleží a jest vymezeno, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, a tak úplně a docela, jakž sem to sám držel a užíval, nic tu sobě ani svým erbóm na tom městečku ani na těch vsech, tvrzích, dvořích napřed jmenovaných práva žád- ného ani panství, ani kterého vlastenství nepo- zuostavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad XI člověků ve vsi Svábenicích.*) 285. Jan Kropáč starší z Nevědomí 1 s svými erby Benešovi Pražmovi z Bílkova a erbóm a po- tomkóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž jedenácte člověků v městečku Svdbenicich,?) kte- réz tu jmám, s rolí oranü i neoranü i s tím pla- tem?) dódićnym, ktefiż ti lidé vydávají, se vším plným panstvím a příslušenstvím 4 s tou čtvrtí rolí, kterůž nebožtík Fila od Deščice koupil, z kteréž platu úroku při svatém Jiří šestnácte groší a při svatém Václavě tolikéž šestnácte gr. a jednu slepici, XV vajec i s tím se vším právem, což k těm lidem přísluší a se všelijakými požitky, *) p- zde opraveno ze z[bozí]. 5) V orig. platnem. f.91 

Strana 387
f.91v. XXV jakž se kolivěk jmenovati mohü, tak jakž sem já je sám držel a jich požíval, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm na těch lidech [v] Svábenicích práva, panství ani kterého vlasten- ství nezachovávajíc, než tak, jakž sem ty lidi sám držel, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a užívaní svobodné a nezávadné. Vklad tvrze a vsi Milotic. 286. Václav z Ludanic, hajtman markrabství moravského, na místě Mandaleny a Aleny, sirot- kuo po nebožtíkovi Pročkovi z Zástřizl zuosta- lých, let nemajicich, Anna, Johanka, Kateřina, sestry vlastní z Zástřizl, dcery, po nebožtíkovi Pročkovi z Zástřizl zuostalé, oznamujem, že my, Václav z Ludanic, hajtman, s radou a povolením pánuov soudcí zemských a Anna, Johanka, Ka- teřina, sestry vlastní nahoře psané s radú přátel našich, poněvadž ten statek po nebožtíkovi Proč- kovi, otci, a Mikulášovi z Zástřizl, též nebožtí- kovi, bratru našem vlastním a nedílném, na nás přišlej, nám všem pěti sestrám pro dluhy zacho- ván bejti nemohl, a znajíc v tom své i sirotší lepší, prodali sme, prodáváme a postupujeme své vlastní a dědičné zboží, tvrz a ves Milotice s dvorem, s kostelním podacím, ves Ježov s ko- stelním podacím, ves Čelužnice, ves Hajsly, ves Stavésice, ves Skoronice, ves Nét£ice, ves Svato- bořice s dvorem, s mlýnem a s tá hrázkí nad svatoborským rybníkem, ves Mistřín s kostelním podacim, s mlynem, <ves Vicoméñice>*) a pu- sté vsi: Jiříkovice, Ostašov a Borky, ves Vace- novice à s tá svobodá, coz ke dvoru, k též vsi a lidem k užívaní na bzenecké doubravě náleží, tak jakž nález panský, v Olomůci učiněný, ukazuje a od starodávna užívali, s lidmi platnými i neplat- nými, s platy, s činžemi, s robotami, | s kury, s vajci, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s jezery, s řekami, s potoky tekutými i netekutými, s rolí oranů i neoranů, s horami vi- nohradními, desátky vinnými a zemnimi spra- vedlivými, s doly, s lesy, s háji, s horami, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s břehy, s meze- mi, s hranicemi, jakž to zboží všecko i každé zvlášče v svých mezech a hranicích od starodáv- na vymezeno a záleží, s hony, s lovy, s čižbami a se vším plným právem a příslušenstvím, nic tu sobě ani erbóm a potomkóm svým, ani žádnému jinému na tom svrchupsaném zboží a panství žádného práva, panství ani kterého vlastenství neboli svobod nepozuostavujíc ani zachovávajíc kromě dvoru Václava Běšického v Vacenovicích a dvoru Mikuláše Pacáka v Mezicích?) tí aby 1) Na okraji o něco výše Jan z Žerotína. 2) Dlužno rozuměti v Nětčicích, výše zmíněných (Ky- jov), protože Mezice (Litovel) jsou příliš vzdáleny od 1554 387 při svém obdarování a svobodě zwostali. A to všecko svobodné a nezávadné ku pravému dědic- tvi, jméní, drZení a dédicnému poZívani Ffrydry- chovi, Bartoloméjovi, Janovi, Jetfichovi, Václa- vovi, Bedřichovi, bratřím vlastním z Žerotína a erbóm jejich ve dsky zemské vkládáme a vpisu- jeme. A kdež by to jisté zboží nám ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad dvoru a vsi Mořic. 287. Václav z Ludanic, hajtman makrabstvi moravského, na místě Mandaleny a Aleny, sirot- kuo po nebožtíku Pročkovi z Zástřizl zuostalých, let nemajících, Anna, Johanka, Kateřina, sestry vlastní z Zástřizl, dcery po nebožtíkovi Pročkovi z Zástřizl zuostalé, oznamujem, Ze my, Václav z Ludanic, hajtman, s radů a povolením pánuov soudcích zemských a Anna, Johanka, Kateřina, sestry nahoře psaný, s radú přátel našich, poně- vadž ten statek po nebožtíkovi Pročkovi, otci, a Mikulášovi z Zástřizl) též nebožtíkovi, bratru našem nedílném, na nás přišlej nám všem pěti sestrám pro dluhy zachován bejti nemohl, a zna- jíce v tom své a sirotší lepší, prodali sme, prodá- váme, postupujeme své vlastní a dědičné zboží, dvuor a ves Mořice s pivovarem a kostelním po- dacím, městečko Čištín s kostelním podacím, ves Nemochovice a což na pusté vsi Kozojedsku nám k Nemochovicím náleží, ves Srbce, ves Pavlovice s kostelním podacím, ves pustá Unmtice, ves Vi- Cice s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviScemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lo- vy, S hony, s robotami spravedlivymi, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi usedlými | a plat- nými i neplatnými, s mlýny, s mlýniščemi, s ře- kami, s potoky tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží v svých mezech a hranicích od starodávna vymezeno jest, tak jakž sme to sami drželi a toho požívali, nic tu sobě, erbóm ani budúcím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje, než to všecko ku pravému dědicství s[v]obodné a žádnému ne- závadné Matoušovi Štošovi z Kounic a erbóm jeho ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému poží- vaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad věna Kateřině z Zástřizl. 288. Matouš Štoš z Kounic Kateřině z Zá- střizl, manželce své, na svém vlastním a dédic- ném zbozí Zádnému nezávadném, totizto na dvo- ostat. obcí tohoto zápisu, a pak k tomuto statku nikdy nepatřily. s) Následuje přetržené bratru. f.92 

Strana 388
f.92v. 388 Te a vsi Moñicich, na mésteëku Cistiné, na vsi Nemochovicich, na vsi Pavlovicich, na vsi Srbci, na dvofe a vsi Vicicich a na pusté vsi Uncicich s jejich vším příslušenstvím, statku svém dědič- ném a nezavadném, puol vosmndcta sta zlatých na minci ku pravému jejímu věnnému právu vě- na jejího a nadvéno jeji, coz sem k sobé přijal statku jejího šest tisíc šest set šedesáte šest zla- tých na minci, za jeden zlatý po třidceti groší českých počítajíc, ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvéno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb míti budu. Spolek Kateřiny, Matouše Štoše. 289. Kateřina z Zástřizl Matouše Štoše z Kou- mic, manžela svého, na summu šest tisíc, šest set šedesúte šest zlatých, za jeden zlatý třidceti groší a za jeden gr. sedm peněz bílý[ch] počítajíc na minci, kteréž mám zapsané nadvěno své na dvo- ře a vsi Mořicích, na městečku Číščíně, na vsi Nemochovicich, na vsi Pavlovicich, na vsi Srbci, na dvoře a vsi Vičicích a na pusté vsi Unéicich, přijímám na pravý a jednostajný spolek, však na tom sobě na svobodě pozuostavuji jeden tisíc zlatých, komuž bych jej dáti chtěla, aby to při mé vuoli bylo. Vklad tvrze a vsi Bohdalic. 290. Václav Černohorský z Boskovic, Jan z Kounic, Přemek z Vickova, podkomoří, Jan Kropáč z Nevědomí, Jindřich z Zástřizl, Václav z Hodic, komorník práva menšího kraje brněn- ského, Voldřich z Rychmburka, Beneš Pražma z Bílkova, Václav z Hofu, Matyáš = Honbic, Ji- řík s Zástřizl, Vilím ze Zdenína etc. i na místě jiných pánů rukojmí, kteří sme statek po nebož- tíku Jeronymovi z Božic k vyvazování ujali a podlé sebe stojíme i s erby našimi, Janovi Sed- nickému z Choltic a erbôm jeho své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, totižto tvrz a ves Bohdalice s dvorem v též vsi, s kostelním podacím, ves Pavlovice s jejich se vším pan- stvím, příslušenstvím, s lidmi platnými i neplat- nymi, s robotami, s slepicemi, s vajci, s desátky, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s rolí oranü i neoranü, s luka- mi, s pustinami, s rybníky, s rybniščemi, s poto- ky, s mlýny, s mlýniščemi, s pastviščemi, s me- zemi, s hranicemi, s tím se vším, jakž sme to sami drželi, užívali, nic sobě tu ani erbóm a po- tomkóm svým práva, panství nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisu- jeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. 1) Dle polohy dnešní Vlachova Lhota. 2) Tak v orig. Dnesní Lubomét pod Stráznou. 1554 XXV Vklad tvrze a vsi Vlachovic. 291. Jiřík [z] Vlachovic i s sv*mi erby Václa- vovi Podstackému mladšímu z Prusinovic a er- bóm jeho své vlastní zboží a dědictví svobodné a žádnému nezávadné, totiž tvrz a ves Vlachovi- ce s kostelním podacím i s rybníkem, ves Lho- tu!) ves Křekov, ves pustú Kolelecko, ves Bohu- slavice a s jiným se vším toho zboží příslušen- stvím, jakž sem to sám držel a toho užíval, s lid- mi platnými i neplatnymi, s platy peněžitými a s platy obilnými, s slepicemi, s vajcemi, s robo- tami i se všemi užitky, s rolí oranů i neoranúů, s lukami, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s vodami tekutymi i netekutymi, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi i s jiným se vším příslušenstvím a panstvím, což k tomu zboží svrchupsanému od starodávna pří- sluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž sou, v svých mezích a hranicích záleží a jimi vymezeno jest, nic tu sobě ani erbóm a potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží ne- pozůstavuje ani zachovávaje, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. | A kdež by mně to jisté zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad vsi Liptavy.?) 292. Václav mladší Podstacký z Prusinovic i s svými erby své vlastní zboží a dědictví svobod- né a žádnému nezávadné, totiž ves Liptan?) s ko- stelním podacím, ves Barnov s kostelním poda- cím, s pilným mlýnem a s jiným se vším toho zboží svrchupsaného příslušenstvím, jakž sem to sám držel a toho užíval, s lidmi platnými 1 ne- platnými, s platy peněžitými i obilnými, s slepi- cemi, s va[j]cemi, s robotami i se všemi užitky, mlyny, s mlÿnistemi, s roli oranü i neoranü, s lukami, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s vodami tekutými 1 neteku- tými a s tím se vším příslušenstvím a panstvím, co k tomu od starodávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to v svých mezech a hrani- cích záleží a jimi vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlasten- ství na tom zboží nezachovávaje a nepozuosta- vuje, než to všecko Mladotovi z Prusinovic, bratru, a erbóm jeho ve dcky zemské vkládám?) a vpisuji k jich pravému jmění a dědičnému po- žívaní. Vklad zámku Podstátu. 295. Václav mladší Podstacký z Prusinovic i s svými erby své vlastní a dědičné zboží svobod- né a žádrému nezávadné, totiž zámek Podstádt, 9) vkládám se znovu opakuje a není přetrženo. £.93 

Strana 389
f.93v, 1.94 XXV což sem tu jměl na zámku, na přihrádku, díl svuoj v městečku Podstátě i s mlýnem, s mlý- niščemi, ves Kovárov, «ves Lindavw s kostel- nim podacím,>') les Srní kře s jiným se vším toho zboží svrchupsaného příslušenstvím, jakž sem to sám držel a toho užíval, s lidmi platnými i neplatnými, platv s peněžitými i obilnými, s sle- picemi, s vajci, s robotami i se všemi užitky, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s lesy, s háji, S chrastinami, s doly, s dolinami, s vodami teku- tými i netekutými i s jiným se vším příslušen- stvím a panství[m], což k tomu od starodávna přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to v svých mezech záleží a jimi vyměřeno jest, | nic tu sobě ani erbóm svým práva, panství ani kte- rého vlastenství na tom zboží nezachovávaje a nepozuostavuje, než to všecko Václavovi starší- mu z Prusinovic, bratru svému a erbóm jeho ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad věna Bohunce z Víckova. 294. Václav starší Podstacký z Prusinovic Bo- hunce z Víckova, manželce své, na svém vlast- ním zbozí dédicném, Zádnému nezávadném, na tvrzi a vsi Količíně s jich příslušenstvím věna jejího puol osma sta kop groší ku pravému její- rnu vénnému právu a nadvéno puol páta sta puol třinásty kopy groší na tolařích a českých grośi, za kopu šedesáte groší a za gr. sedm peněz bí- lých počítajíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A sám se toho věna i nadvěno příjemčím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu, činím. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce Spolek Johanky z Háje. 295. Johanka z Háje Záviší z Víckova, manže- la svého, na tvrz a ves Zástřizly a ves pustú Sta- řeč, což mi tu na tej pustej vsi záleží, na své vlastní dědictví se vším jich příslušenstvím, svo- bodné a žádnému nezávadné, i na to na všecko, kdež co jmám aneb jmíti budu, na pravý a jed- nostajný spolek dckami zemskými přijímám. 296. Lao od narození Syna Božího, Kri- sta Pána, IMV'LIIII? pfi Casu svatého Jana. kititele Bozího [24. éervna 1554], v městě Olo- můúcí držán jest soud zemský skrze urozené pá- ny: pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajt- mana, pana Jana z Žerotína na Strážnici, najvy- šího komorníka, pana Václava Berky z Dubé a z Lipého na Štemberce, najvyšího sudího mar- krabství moravského a urozeného vládyku Ma- tyáše z Hartunkova na Čechách, místo najvyšé- 1) Na okraji Vojtěch z Pernštejna. 2) Psáno Lethe. 3) Tak v orig. 1554 389 ho*) písaře téhož markrabství, na kterémž sou seděli duostojný u Bohu otec a pán Marek, bis- kup olomücky, a urození páni: pan Pertolt z Li- pého na Krumlově, najvyší maršálek království českého, pan Jan Jetřich Černohorský z Bosko- vic na Ousově, pan Václav Krajíř z Krajku na Nových Uherčicích, pan Zdeněk z Valdštajna na Brtnici, pan Vojtěch z Pernštajna na Tova- čově, pan Přemek z Žerotína na Šumberce, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Václav Tetaur z Te- tova a z Malenovic na Šarově; a z vládyk: Pře- mek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Prokop Pod- stacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích, Jan Ždánský z Zá- střizl na Buchlově a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Červeném Hrádku. Spolek. 297. Bohunka z Víckova Václava Podstackého starsiho z Prusinovic, manżela svćho, na summu puol páta sta puol třinástý kopy grośsi, kterouż mám zapsanů nad věno na tvrzi a vsi Količíně s jich příslušenstvím, přijímám na pravý a jed- nostajný spolek. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad dílu Horního Němčí. 298. Jan z Žerotína, najvyší komorník mar- krabství moravského, Jaroslavovi z Kunovic a erbóm jeho díl svuoj v Horní Němčí, což sem tu měl, s kostelním podacím, s rolí oranü i neorani, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s doly, s le- sy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s vrbina- mi, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, též s kury, s vajci, s oužitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují aneb jmenovati mohou, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž ten díl muoj na tej vsi svrchupsané v svých me- zech a hranicích záleží a vyměřen jest, nic sobě tu, erbóm a budücím potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než tak, jakž sem to sám držel a užíval, to všecko ku pravému dědicství ve dsky zemské svobodné a nezávadné vkládám a vpisuji. Vklad zámku Helfnstajnu. 299. Jaroslav z Pernštajna i na místě Vrati- slava též z Pernštajna, bratra svého mladšího vlastního, nedílného, i s erby našimi Puotowi 2 Ludanic a erbóm jeho“) dědictví, zboží své 4) Část zápisu Puotovi — jeho je připsána na okraji se znaménkem pro vynechání. 

Strana 390
1.95 390 vlastní dědičné, nižádnému nezávadné, totižto hrad Helfnstajn s móstem Lipnikem a s před- móstim a s mejtem, tak jakż Lipenśći na to ob- darování mají i s tím, což k tomu městu od sta- rodávna náleží a s vesnicemi k tomu příslušejí- cími, zejména ves Tejn se dvorem, kterýž k zám- ku náleží, ves Pavišovice, ves Volšovice, ves Ra- kovy, ves Býškovice, ves Příkazy, ves Oujezd Vysoký) ves Vítonice, ves Nétice Horní, ves Něčice Dolní, ves Soběchleby?) ve vsi Tučímě, což sme tu měli, ves Radotín, ves Hlinsko, ves Lhotu, ves Vosek, ves Podolší, ves Malé Prose- nice, ves Veliké Prosenice, ves Lajsky, ves Stu- pec, ves Oujezd Dolní, ves Trnávku, ves Loučku nad Lipnikem, ves Slavkov, ves Bohuslávky a t*i dvořáky ve vsi Símři a vsi pusté: Smolno, Stří- tež, Popelov, Kožišov, Kaly, Neplachov, Provo- dov a s pustotimi PHikazki, s roli oranu | i ne- oranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastvi$cemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s řekami, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, s horami, s doly, s dolinami, s pahrbky, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi a hranicemi, s robotami spravedlivymi, s kury, s vajci, tak úplně, jakž to svrchupsané zboží od starodávna jest vymezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sme to sami drželi a toho požívali a zvlášče se všemi požitky, v kterýchž sou koli věcech a jakýmiž by se jmény jmenovati mohly a což k tomu zboží svrchupsanému přísluší, i s kostelními podacími k tomu zboží příslušejícími. A též podlé druhé smlúvy s majty od panství přerovského, zejména témito: s majtem ve vsi Vítonicích, s majtem ve vsi Vysokóm Oujezdć a s majtem ve vsi Veli- kych Prosenicích, nic sobé tu ani erbóm svym, ani budücím potomkóm práva, panství ani kte- rého vlastenství Zádného nepozuostavujice ani zachovávajíce, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad puol Otoslavic. 300. Jaroslav z Pernstajna i na místě Vrati- slava, Vojtěcha, bratří svých mladších nedílných i s erby svými Havlovi Šytmpergarovi z Šontale a erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží žádné- mu nezávadné, totižto pustý hrad Otoslavice se dvorem tu v Votoslavicích a se vším dvorským 1) Podle polohy Horní Újezd (Bystfice p. Host.). 2) Následuje přetržené ves. 8) Sn- je opraveno ze si. Písař zamýšlel napsat vsi (v- je z předchosí předložky). 1554 XXV poplužím, s 3cepnicí, s zahradami, puol vsi Oto- slavic, dvofáka v Snehoticich, ves pustń Lhotu, oltář v kostele otoslavském a což k němu pří- sluší, s lidmi platnými i neplatnými, s osedlými i s pustinami, s platy a poplatky, s mlýny, s mlý- niščemi, s platy vinohradními, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s rybniky, s rybniśćemi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s horami, s doly a pahrbky a se všemi oužitky a požitky, kterýmiž se jmény jmenovati mohń, tak jakž sme to sami drželi, a tak, jakž to všecko od starodávna v svých mezech a hrani- cech záleželo a záleží a vymezeno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým na tom hra- dě a dvoře a na těch lidech v Votoslavicích a v Snéhoticích?) i na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, nepozuostavujíc ani zachovávajíc práva, panství ani kterého vlastenství, než to vše- cko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pra- vému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad puol vsi Troubek. 301. Puota z Ludanic i s erby svymi Petrovi Certorejskómu z Certoryje a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví ve vsi Troubkách dva- tceti pét Clovékü a pod tüZ vsí Troubkami s témi dvěma mlýny, slove mlýn Jurský a mlýn Struż- nicky, mé vlastní zboží a dědictví svrchupsané, s lidmi platnými i neplatnými, s usedlými i pu- stými, s poplatky, s robotami, s rolí oranú i ne- oranú, s lesy, s háji, s chrastinami, s mlyny,*) s mlýniščemi, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutými, s pahrbky i se všemi oužitky a po- žitky, kterýmiž se jmény jmenovati mohú, tak jakž sem sám ty lidi ve vsi Troubkách s témi dvěma mlynáři k Litenčicím držel a užíval, a tak, jakž to všecko od starodávna v svých me- zech a hranicích záleželo a záleží a vyměřeno jest, se vším plným právem, příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm svým ani potomkóm svým na těch lidech v Troubkách i na těch mlýnech i na tom zboží na všem, což k tomu přísluší nepozuo- stavuji ani zachovávám práva ani panství, ani kterého vlastenství sobé ani erbóm svym a po- tomkóm, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědič- nému požívaní. Vklad Nové Vsi. 502. Zykmund Helt z Kementu, krále JMti ra- da a místokancléř v království českém. Alena 3) s mlyny je madepsáno, ale tak, že předložka stojí až za slovem. 

Strana 391
1.9% XXV Konická z Švábenic i s svými erby Arklebovi s Kunovic a erbóm jeho své vlastní, dědičné, svobodné, žádnému nezávadné zboží, totižto ves Novúů Ves)) ves Drfle s kostelním podacím, s dvory, ves Míkovice, ves Vésky, ves Částkov, ves Kelníky, s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami, s rolí oranů i neoranů, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s vo- dami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniš- čemi, s řekami, s potoky, s lesy, s háji, s hony, s lovy, s mezemi a hranicemi, tak úplně, jakž to zboží jest od starodávna vymezeno a v svých hranicích záleží, se vším plným právem, pan- stvím a všelijakým příslušenstvím a zvlášče se všemi požitky a poplatky, v kterýchž sou kolivěk věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti, se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší, nic sobě tu na tom zboží ani erbóm našim a bu- dúcím potomkóm práva, panství ani žádného vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad vsi Vícomělic. 303. Václav z Žerotína i na místě bratrancuov svých, dítek po nebožtíku Pavlovi z Žerotína, bratru mém, nedílných, zuostalých i s svými er- by Albrechtovi Podstackému z Prusinovic a er- bóm jeho své vlastní zboží a dědictví svobodné a nižádnému nezávadné, totiž ves Vícomělice s lid- mi platnými i neplatnými, s lukami, s rolí oranů i neoranů, s mlýny, s mlýniščemi, s platy, s po- platky a všelijakými požitky, s rybníky, s ryb- niščemi, s řekami, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s háji, s chrastinami, s ho- ny, s lovy, s čižbami ptačími i s jiným se vším příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsané od sta- rodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hrani- cemi, tak jakž to zboží a ves jmenovaná v svých 1) Podle polohy dnešní Ostrožská Nová Ves. 1554 391 mezech a hranicích záleží a vymezena jest, se vším plným právem, panstvím, tak jakž sem tu ves nadepsanů sám držel a toho požíval, nic sobě tu na tom zboží práva, panství ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. Vklad věna Margetě z Žerotína. 304. Jan starší z Ludanic Margetě z Žerotína, manželce své, k jejímu pravému věnu na svém vlastním dědictví, na městečku Tlumačově s jeho příslušenstvím puol třinácta sta kop groší čes- kých na minci v tomto markrabství obecně ber- ných, za každů kopu šedesáte groší a za gr. VII den. bílých čtůc, ve dsky zemské vkládám a vpi- suji. A příjemčím toho věna sám se činím se vším statkem svým, kterýž jmám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad věna Kláře z Hrádku. 305. Jan z Zástřizl Kláře z Hrádku, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádné- mu nezávadném, na městečku Morkovicích s jich příslušenstvím ku pravému jejímu věnnému prá- vu věna puol vosma sta a nadvěno puol třetího sta zlatých na minci obecně berné za I zl XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb ješče jmíti budu. Vklad věna Kateřině z Brníčka. 306. Petr Stojan z Přestavlk Kateřině z Brníč- ka, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, na tvrzi a vsi Vež- kách s jich příslušenstvím ku pravému jejímu věnnému právu věna jeden tisíc zlatých na minci obecně berné, za I zl. XXX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíc ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb ješče jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. 

Strana 392

Strana 393
KNIHA XXVI. Z LET 1555-1557

Strana 394

Strana 395
f.1 tiv. (Kniha pana Vojtécha z Pernštejna.| 1. Leu) od narození Syna Božího, Krista pána, tisícého“) pětistého padesátého pátého při ča- su svatého Jana, křtitele Božího [24. června 1555] v městě Olomuci drzän jest soud zemský skrze urozené pány: pana Václava z Ludanic na Chro- pyni, hajtmana, pana Vojtěcha z Pernštajna na Tovačově,“) najvyšího komorníka, pana Václava Berku z Dubé, z Lipého a na Štemberce,?) najvy- šího sudího markrabství moravského a urozené- ho vládyku Matyáše z Hartunkova a na Čechách, místodržící*) najvyšího písařství téhož markrab- ství, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olomúcký, a urození páni: pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic*) a na Ousově, pan Sezema Zajímač z Kunstátu na Je- višovicích, pan Diviš z Kácova na Voděradech, pan Albrecht z Boskovic na Butovicich,?) pan Přemek z Žerotína na Šumberce,?) pan Jetřich z Kunovic na Uherském Brodě, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Fridrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích,“) pan Václav?) Tetúr z Tetova a z Malenovic?) na Sarov&; a z vlädyk: Pfemek z Vickova’) na Prusinovicích,*) podkomoří, Petr Pražma z Bílkova na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevě- domi ha Hranicích,*) Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Čer- veném Hrádku. Vklad Lidéřova. 2. Přemek z Víckova, podkomoří markrabství Moravského; na místě najjasnějšího knížete pá- na, pana Ferdynanda, římského, uherského a čes- kého etc. krále, infanta v Yšpanii, arciknížete rakouského a markrabie moravského etc. a dědi- ců JKMti, pána mého najmilostivějšího, Valen- tinovi Grajmicarovi z Kynyksdorfu a erbóm jeho vlastní zboží a dédictvi JKMti, svobodné ani žádnému nezávadné, totiž tvrz, dvuor, ves Lidé- řov a ves Střížov s jejich vším a všelikým pří- slušenstvím, statek po někdy Lukášovi Grymovi zuostalej a na JMtKú spravedlivě připadlý, s lid- mi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s platy, poplatky a všelijakými požitky, s rybní- ky, s vodami tekutými i netekutými, s lesy, s há- ji, s lukami, s hony, s lovy, se vším příslušen- stvím, což k tej tvrzi, dvoru a vsem svrchupsa- 1) Zápisy i nadpisy k nim od čís. I až čís. 17 psala táž ruka, která psala druhou část předchozí knihy XXV. (Viz pozn. č. 3 ke vkladu č. 21 téže knihy.) ným od starodävna pfisluselo®) a přísluší, s me- zemi, s hranicemi, tak jakž to zboží a ty vsi již jmenované v svých mezech a hranicích přísluší, leží a vymezeny sou, se vším plným právem a všelikým příslušenstvím, a tak, jakž jest týž sta- tek po nahoře psaným Lukášovi Grymovi na JMtKü spravedlivě připadl a týž někdy Lukáš Grym jej držel a toho požíval, nic tu na tom zboží JMtiK' ani dědicóm JMti, dědictví a vla- stenstvi nepozuostavujici ani zachovävajice, nez to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to jisté zboží nebožtíku Lukášovi Grymovi neb erbóm jeho ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem na místě JMtiK mo- řím a v nic obracuji. Vklad statku pňovského. 3. Zdeněk Lhotský ze Ptení i s erby svými Václavovi Berkovi z Dubé, z Lipého, najvyšímu sudímu markrabství moravského, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědičné, totižto tvrz a ves Pňovice s pivovarem, s mlejnem a dvorem pñov- ským a popovským i s zahradami a s ščepnicemi a Ves Popůvky, ves Želechovice, s dvory, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s rolími ora- nými i neoranými, s robotami, s chmelnicemi, s kůry, s husmi, s vajci, s kuřaty, s chmelmi, s čižbami, s ospy a desátky obilnými, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybnišče- mi, s fekú Moravú s jedním břehem, s mlýny, s mlýniščemi, | s vodami tekutými i netekutými, s luhy, s háji, s jezery, s chrastinami, vrbinami, s potoky, s mezemi, s hranicemi, s lovy, s hony i se všelijakými oužitky a poplatky i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak zouplna [a] v celosti, jakž to svrchupsané zboží od starodávna vymezeno a okršleno jest, tak jakž sem to sám držel a požíval, nic sobě tu práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich pravému jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad dílu hradu Podstátu. 4. Václav starší Podstacký 2 Prusinovic i s svými erby Václavovi z Ludamnic, hajtmanu markrabství moravského, na místě sirotků po 2) c (č) je v těchto případech psáno jako c (bez -z-). 8) Opraveno ze zamýšleného příslušejí[cí]. f.2 

Strana 396
f.2v. 396 neboztíku Mladotovi Podstackém z Prusinovic zuostaljch!) a erbóm jejich na naučení pánuov soudcí sménü za třetí díl zámku Podstátu, při- hrádku s dvorem, za třetí díl města Podstátu s kostelním podacím, s jich vším příslušenstvím, statek týchž sirotkuo svobodný a nižádnému ne- závadný, své vlastní zboží a dědictví svobodné a nižádnému nezávadné, totižto ves Lindavu s je- jím příslušenstvím, s kostelním podacím, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s platy, s ospy i všelikými poplatky, s robotami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to zboží od starodávna vymezeno jest a v svých hranicích záleží, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc ani zachová[va]jíc, neZ tak, jakZ sem toho sám užíval a v držení byl, to váeckno ve dcky zemské vkládám a vpisuji k jich jmění, držení a dědičné- mu užívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně neb erbóm mým ve dckách zemských svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. 5. Václav z Ludanic, hajtman markrabství moravského, na místč sirotkuov po nebožtíku Mladotovi Podstackém z Prusinovic zuostalych, a erbóm jejich na naučení pánuov soudcí Václa- vovi starsimu Podstackćmu z Prusinovic a er- bóm jeho směnou, totižto za ves Lindavu s jejim příslušenstvím, statek tého[ž] Václava Podstac- kého, svobodný a nižádnému nezávadný, vlastní zboží a dědictví svobodné a nižádnému nezávad- né nahoře psaných sirotkuov, totižto třetí díl sámku Podstátu, přihrádku s dvorem, třetí díl města Podstátu s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnými, s roli oranń i neorani, s platy, s ospy i všelijakými poplatky, s robota- mi, s loukami, s pastvami, s pastviščemi, s vo- dami tekutými i netekutými, | s rybníky, s ryb- niščemi, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž to zboží od starodávna vymezeno jest a v svých hranicích záleží, nic tu na tom zboží sirotkóm svrchupsanym, erbóm a budücím po- tomkóm jejich práva, panství, ani kterého vla- stenství nepozuostavujíc ani zachovávajic, než tak, jakž toho zboží nahoře psaný Mladota Pod- stacký v držení a užívaní byl, to všecko ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to svrchupsané zboží již jmenovanému Mladotovi Podstackému a erbóm jeho ve dskách zemských 1) V orig. zuostalé. 1555 XXVI svědčilo, to tímto vkladem mořím a v nic obra- cuji. Vklad Bystřice pod Hoštajnem. 6. Burjan Žabka z Limberka i s svými erby Přemkovi z Víckova, podkomořímu markrabství moravského, a erbóm jeho ku pravému dědictví své vlastní zboží a dědicství, svobodné a nižád- nému nezávadné, totiž tvrz a městečko Bystřicí pod Hoštajnem ležící, s dvorem a s kostelním podacím, ves Lhotku, ves Chvaličov, ves Slav- kov, ves Brusné, ves Chomýž, ves Jeníkovice, ves Dobrotice, ves Hlinsko, ves Bejlavsko s dvo- rem a s kostelním podacím, ves Rychlov, ves Blazice, ves Libosváry, s oujezdy, ves Loukov s kostelním podacím, se vsmi pustejmi: Mrlin- kem, s Novú Vsí, Rácovem, Jenčí, s Jestřebím, Lhotú, s hrady pustými: Obřany, Křídlem, Chlu- mem a tvrzí pustúů Chvaličovem, s lidmi platnými i neplatnymi, s roli oranü i neoranü, s mlejny, s moućnymi i pilnymi, coż jich koli jest na tom zboží, s mlýniščemi, s platy, s poplatky a všeli- jakými požitky, s rybníky, s rybniščemi, s řeka- mi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami ptačími i jinými, se vším pří- slušenstvím, což k tej tvrzi, městečku a vsem svrchupsanym osedlym i pustym a hradóm, tvrzím pustým od starodávna příslušelo a nyní přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zbo- ží, tvrz a městečko a ty vsi již jmenované osedlé 1 pusté, hrady a tvrze sám sem držel a toho po- žíval, nic sobě tu ani erbóm svým na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuo- stavujíce ani zachovávajíce, než to všeckno ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému je- jich jmění a dědičnému požívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně, nahoře psanému Burja- novi Žabkovi, a erbóm mým aneb Mandaleně 2 Hustopeč, manželce mej, a erbóm jejím ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkladem mo- řím a v nic obracuji. Vklad hradu pustého Orlova. 7. Jiřík z Zástřizl i s svými erby Petrovi Praž- movi z Bílkova na místě Veronyky Kropáčky z Nevědomí, manželky jeho, a Benešovi Praž- movi z Bílkova na místě Lidmily Kropáčky s Nevědomí, též manželky jeho, a erbóm jejich i potomkóm jich své vlastní zboží a dědictví, svobodné a nižádnému nezávadné, totižto hrad pustý Orlov, ves Orlovice s kostelním podacím, ves Málkovice s dvorem 4 s mlejnem i s jejich vším panstvím a příslušenstvím, též dva krámy mastné v městečku Ejvanovicích, jakž sem to od nebožtíkuo Znaty z Víckova a Mandaleny z Ne- t5 

Strana 397
£.3v. XXVI vědomí držel, při tom ves Hoščice s kostelním podacím, ves Medlovice s mlýnem a se dvěma krámy mastnými v Ejvanovicích, tak jakž se to Anně, nebožce z Nevědomí, manželce mé, na díl její bylo dostalo a po ní sem toho v držení byl se vším toho svrchupsaného statku příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatnymi a robotami spra- vedlivými, s rolí oranů i neoranû, s rybníky, s rybniščemi, s lukami, s pastvami, s pastvišče- mi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami a křovinami, s potoky, s řekami, s mlýny, s mlý- niścemi, s mezemi, s hran[i]ćnymi,') s platy, po- platky a všemi a všelijakými duochody a požitky, s hony, s lovy, s čižbami a se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž ta zboží svrchupsaná od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jakž mnou, Jiříkem z Zástřizl, k změnění gruntuov a hranic vyznamenání při- šlo a zahraněno a vymezeno jest, tak jakž sem to s neboztickü Annü z Nevédomí, manZelkü svü, držel a toho požíval, nic tu sobě, erbóm?) ani bu- dúcím svým práva, panství ani kterého vlasten- ství nepozuostavujíc ani zachovávajíce, než to všeckno ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to svrchupsané zboží nebožce Anně z Nevědomí, manželce mé, a erbóm jejím, mně neb erbóm mým ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkladem mořím a v nic obracuji. Vklad statku dobročkovského.*) 8. My, Zdeněk z Lichtnburka, Burjan Osovský z Doubravice, Jan z Kunovic, Petr starší z Kou- nic, Václav Tetaur z Tetova a z Malenovic, Pře- mek z Víckova, podkomoří: markrabství morav- ského, Jan: Kropáč starší z Nevědomí, Jimdřich z Zástřizl, Václav z Hodic, komorník práva menšího kraje brněnského, Voldřich Přepický z Rychmburka, Beneš Pražma z Bílkova, Václav z Hofu, Matyáš z Honbic, Jiřík z Zástřizl, Vilím ze Zdenína, sudí práva menšího kraje brněnské- ho, Joachym Zoubek ze Zdětína, Jan z Šarova, | Jindřich Komický z Švábenic, Bohuše Kokorský z Kokor, Mikuláš Kokorský z Kokor i na místě jiných rukojmí, kteříž sme statek po nebožtíkovi Jeronymovi z Bożic k vyvazování ujali podlé sebe stojíme i s erby našimi Václavovi Havrán- kovi z Rybího a erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, totižto tvrz a ves Do- bročkovice s dvorem v tejž vsi, s kostelním poda- cím, ves: Kníhnice se vším jich příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s sle- picemi, s vajci, s desátky, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čižbami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s rybniky, 1) Viz Brandl, Glossarium str. 72. 2) erbóm je napsáno nad následujícím ani. 1555 397 s rybniščemi, s potoky, s mlýny, s mlýniščemi, s pastvami, s pastviščemi, s mezemi, s hranicemi, s tím se vším, jakž sme to sami drželi a užívali, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým práva, panství nepozuostavujíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme k jich dědictví, jmění, dědičné- mu držení a užívaní. A kdež by to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vni- več obracíme. Vklad vsi Měnínka. 9. Přemek z Víckova, podkomoří markrabství moravského, Jan Obešlík z Lipoltovic, mocní otcovští poručníci Jana, syna po nebožtíku Ha- vlovi z Bofic, a statku po ném pozuostalého i s erby svymi Janovi Jetfichovi Cernohorskómu z Boskovic a erbóm jeho dědictví vlastní, zboží a dědictví téhož Jana, sirotka nahoře psaného, svo- bodné a nižádnému nezávadné, totiž ves Mění- "ek s lidmi platnymi i neplatnymi, s roli oranń i neoranü, s platy, poplatky a véelijakymi pozit- ky, s vodami tekutými i netekutými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s čiž- bami ptačími i jinými, se vším příslušenstvím, což k tej vsi Měnínku od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž ta ves v svých mezech a hranicích přísluší, leží a vyme- zena jest, se vším plným právem, panstvím a všelijakým příslušenstvím, tak jakž tej vsi s je- jím příslušenstvím nebožtík Havel z Bořic a my, poručníci, na místě sirotka po něm sme požívali, nic tu na tom zboží sirotku ani nám, poruční- kóm, práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravé- mu jich jmění, držení a dědičnému požívaní. Vklad vsi Vrchoslavic. 10. Puota z Ludamc i s erby svými Hynkovi Posadovskému z Posadova a erbóm jeho dědic- tví, zboží své vlastní a dědičné, tvrz a ves Vrchoslavice se dvorem a Ves Dlouhou s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnymi, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s vodami tekutymi i netekutymi, s rybníky, s rybni&cemi, s jezery, s mlýny, s stavy a příkopami a s stru- hami, s řekami, s potoky, s vrbinami, s hony, s lovy, s tizbami, s mezemi, s hranicemi, s robo- tami, s kury, s vajci, tak úplně, jakž to svrchu- psané zbozi od starodävna jest vymezené a v svých hranicích záleží, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž sem to sám držel a požíval a zvláště se všemi požitky, na kterýchž se koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány a shledány bejti a se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží 3) V orig. psáno s -c-. f.4 

Strana 398
f.4v. 398 svrchupsanému přísluší s kostelním podacím k tomu zboží příslušejícím nic sobě, erbóm svým ani budücím potomkóm tu práva, panství ani kterého vlastenství žádného nepozuostavuje ani zachovávaje žádným vymyšleným obyčejem. Než to všecko ve dsky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému poží- vaní. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic na místě Zacharyáše z Hradce. Vklad dvú človékú v Drozdovicích. 11. My, purgmistr a rada, i na místě vší obce nynější i budúcí města Olomúce Petrovi Šmer- hovskému s Lidkovic a erbóm jeho dva sedláky ve vst Drozdovicích při městě Prostějově se dvě- ma lány rolí, s dvory, s dvořiščemi, s platy, po- platky, s robotami, s roli oranými i neoranými, s zahradami, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s mezemi, s hranicemi i se vším a všelijakým příslušenstvím, což k tomu od starodávna nále- želo a přísluší a jakž to zboží v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic tu sobě ani budúcím potomkóm svým na tom statku práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, ku pravému dědictví ve dcky zemské vpisujeme a vkládáme. A jestliže by kde komu ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad věna i nadvěno Johance z Zástřizl. 12. Puota z Ludanic Johance z Zástřizl) man- želce své, ku pravému jejímu věnnému právu dva tisíce kop a nadvěno tři tisíce puol třetího sta kop grošův českých, vše na minci dobré kro- mě polských, slizských groší a peněz drobných, za jednu kopu gr. LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, na svém vlastním a dědičném zboží, na zámku, dvoře a vsi Rokytnici a na mě- stečku Kokořích a na vsi Lukové se vším toho zámku a těch dědin příslušenstvím ve dcky zem- ské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvéno sám se činím vším statkem svým, kte- rýž jmám anebo jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad Kateřině z Nevědomí V“ kop gr. 15. Prokop Podstacký z Prusimovic Kateřině z Nevědomí, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totižto «a městečku Loščicích s jeho příslušenstvím pět set kop groší českých na tolařích a na groší českých širokých, za I kopu gr. LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, kterážto summa jí, Kateřině, manželce mé, od nebožky Mandaleny z Nevédo- mi, sestry jeji, porucena, a ja ji k sobě přijal, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. 1) Následuje nepřetržené a. 1555 XXVI Vklad věna Apoloně z Prusinovic. 14. Mikuláš z Kokor Apoloně z Prusiovic, manželce, na svém vlastním dědictví svobodném a žádnému nezávadném, na dvoře a vsi Šardič- kách s jich příslušenstvím dluhu jejího pravého věnného, puol čtvrta sta dvaceti pět kop gr. čes- kých ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A sám se toho příjemčím činím vším statkem svým, kte- rýž jmám neb ješče míti budu. Vklad věna Apoloně z Strachnova. 15. Hynek Posadovský z Posadova Afoloné z Strachnova, manželce své, na svém vlastním a dčdičném zboží žádnému nezávadném, totizto ma turzi a vsi Vrchoslavicích se vším příslušenstvím z lásky manželské nadvěno pět set kop groší na minci obecně berné, za I kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji. A příjemčím toho sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám neb ješče jmíti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic na místě Zacharyáše z Hradce. Vklad věna Anně z Manova. 16. Václav z Rybího Anně z Manova, manžel- ce své, nadvěno puol čtvrta sta zlatých na svém vlastním dědictví žádnému nezávadném, na vsi Dobrockovicich, na Knihnicich, ve dsky zemské vpisuji, vkládám ku pravému její věnnému prá- vu. A příjemčím se činím statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Směna. 17. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, ynfant v Hyšpaný, arcikníže rakouské, markrabie mo- ravský, lucemburské a slezké kníže a lužický markrabie etc., oznamujeme tímto listem všem, že sme od velebného Beneše, opata, i konventu kláštera Hradišče bliz mésta Olomuce a slovut- ného Jindřicha z Zástřizl na Cetochovicích, věr- ných našich milých, poníženě prošení, abychom jim duole psané smlouvy, kteráž jest mezi nimi skrze statečného Přemka z Víckova na Prusino- vicích, podkomořího našeho markrabství morav- ského, věrného milého, udělána, milostivě po- turditi racıli. Kterázto smlouva slovo?) od slova takto v sobě zní: Léta Páně IMV“LII v pondělí po svatém Ja- nu, křtiteli Božím /27. června 1552], v mésté Olomńci mnou, Premkem z Vickova na Prusino- vicich, podkomorim markrabství moravského, stala jest se smlouva a směna mezi velebným 2) VW orig. slova. f.5 

Strana 399
£.5v. XXVI knězem, panem Benešem, opatem kláštera Hra- dišče, a konventem jeho s jedné a urozeným vlá- dykou, panem Jindřichem z Zástřizl na Cetocho- vicích, s strany druhé, a to taková, že kněz opat i s konventem svým lidi ve vsi Rosciné, coz tu měli a což od starodávna k klášteru Hradišči příslušelo, s platy peněžitými, s slepicemi, s vajci, s robotami spravedlivymi i se všemi jinými a všelijakými poplatky a oužitky, se vším panstvím a příslušenstvím, tak jakž sou to sami drželi a toho užívali, nic sobě tu práva, panství ani kte- rého vlastenstvi, ani potomkóm svým nepozuo- stavujíc, než to všecko svrchupsanému panu Jin- dřichovi z Zástřizl a erbóm jeho směnou níže psanů dáti, dědičně postoupiti a lidi v člověčen- ství uvésti mají. A pan Jindřich z Zástřizl na mí- stě erbuov svých za ty lidi ve vsi Roščíně knězi opatovi a konventu jeho lidi svých dědičných, kteréž drží ve vsi Volšanech | s platy peněžitými, s slepicemi, s vajci, s robotami i se všemi a všeli- jakými poplatky a užitky, tak jakž těch lidí sám v držení a užívaní byl, nic sobě tu ani erbóm svým panství ani kterého vlastenství nepozuosta- vujíc, než toho všeho knězi opatovi a konventu jeho a potomkóm jich dědičně postoupiti a lidi v člověčenství uvésti povinni budú. A jakož jest Martin, opat kláštera Hradišče, nebožtík, 1 s konventem svým wu pana Jindřicha z Zástřizl pro potřebu a dobré kláštera pěti set kop grošův vypuojéil a tu summu nynější kněz opat a kon- vent ješče jemu pod ourok dlužní sou; i takto ta summa vyražena a zaplacena od kněze opata a konventu jeho panu Jindřichovi z Zástřizl bejti má: jakož podlé tejto smlouvy a směny pan Jin- dřich knězi opatovi a konventu jeho za dvě kopě grošův platu tři kopy grošův platu zase ukázati a postoupiti má. T nedostává panu Jindřichovi tím spuosobem k ukázaní platu třetinu vajše tři- nácte kop XXVIII grošův, za kterýžto plat pan Jindřich knězi opatovi a konventu jeho za kazdû kopu po dvaceti osmi kopách gr. dáti, což za ten plat puol čtvrta sta dvatceti vosm kop gr. čes- kých učiní. Tu summu pan Jindřich sobě z dluhu svého vyraziti má. A kněz opat s konventem svým na svatý Jiří po datum smlúvy této xaj- prvé příščího panu Jindřichovi a erbóm jeho še- desáte jednu kopu grošův a na svatý Václav hned potom příščí druhých šedesáte jednu kopu gr. dáti a spraviti povinni budû. A tak ta summa panu Jindřichovi a erbóm jeho od kněze opata a konventu jeho zaplacena bude a kněz opat i s konventem svým též i pan Jindřich mají krále JMti, pána mého najmilostivějšího, prositi a u JMtiK to jednati, aby k tejto smlouvě a směně JKMt své milostivé povolení dáti a tej smlouvy 1) lidi je opraveno ze zmýleného listy. 1555 399 listem pod majestátem svým královským po- tvrditi a ji ve deky zemské najvyšímu panu ko- mornikovi a najvyšímu panu sudímu tohoto nečně při druhém, kterýž v městě Olomúci držán bude, když dcky zemské otevřeny budú, ve dsky vložiti a vepsati rozkázati ráčil. Kněz opat s kon- ventem svým, též pan Jindřich neb erbové jeho budú povinm společně od listu a potvrzení JMuK též i od vkladu do desk téhož potvrzení zaplatiti. kněz opat a konvent jeho a pan Jindřich na lidi v Volšanech měli, mají jedni druhým vydati. A jakz by od JMtiK | milostivé povoleni a poturze- ní této smlouvy se stalo a vykonalo, tehdy hned potom ve čtyřech nedělích na obě straně lidí a statku postoupiti, platy a duochody spravedlivě přišlé, každý z toho statku, čehož sou na ten čas v držení, vyzdvihnúti sobě mají. Toho na jistotu já, nahoře psaný podkomoří, každé straně dal sem jednu smlouvu pod pečetí svů, v jednostajná slova napsanů, kteréž sou napsány a dány léta a dne jako nahoře. K jejichžto pokorné prozbě nakloněni souce a znaje na tom užitečné klášterské i také jeho, Jin- dřicha z Zástřizl, bejti; s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radů věrných našich milých, mocí královsků v Čechách a jakožto mar- krabie moravský svrchu dotčené smlouvy ve všem jejím znění, položení, punktích, klauzulech a artykulích sme milostivě schváliti a obnoviti a potvrditi radili, a timto listem mocné potvrzujem chtíce tomu konečně, aby týž opat kláštera Hra- dišče i s konventem svým a jmenovaný Jindřich z Zástřizl, potomci, erbové a budúcí jich při též smlouvě, tomto milostivém potvrzení našem od nás dědicuo a budúcích našich králuo českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeli- jaké překážky nyní i na budúcí časy bez přeru- šení zachování byli pod uvarováním hněvu a ne- milosti naší královské a budúcích našich králuov českých a markrabí moravských. Přikazujíce při tom najvyšímu komorníku a sudímu desk zem- ských již dotčeného markrabství moravského nynějším i budúůcím, věrným našim milým, když koli za to od častopsaných Beneše, opata, neb konventu kláštera Hradišče a Jindřicha z Zá- střizl požádání budete, abyšte tuto smlouvu s tím- to listem a milostivým potvrzení[m] naším do desk zemských téhož markrabství našeho podlé pořádku vložiti a vepsati dali bez zmatkuo a vše- lijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků větší k tomuto listu přivěsiti sme roz- kázali. Dán v Vídní v pátek po sv. Lukáši, evan- gelistu božím, léta Páně IMV“LIII? /[20. října f.6 

Strana 400
f.óv. E? 400 1553] a království našich římského XXIII a ji- ných XXVII. Ferdynandus.') 18. Lie) od narození Syna Božího, Krista Pána, tisícého pětistého padesátého šestého při času svatého Jakuba /25. července 1556] v městě Olomńci podle odlożeni drżan jest soud zemský skrze urozené pány: pana Zdenka z Valdśstajna na Brtnici, místo držící pana Václava z Ludanic na Chropyni, hajtmana, pana Vojtěcha z Pern- štajna na Tovačově, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského, a u- rozeného vládyky Matyáše z Hartunkova a na Čechách, najvyšího písarství téhož markrabství místo držící, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olomücky, a uro- zení páni: pan Jan Jetřich Černohorský z Bosko- vic na Ousově, pan Albrecht z Boskovic na Čer- né Hoře, pan Václav Tetaur z Tetova a z Male- novic na Šarově; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Petr Pražma z Bíl- kova na Leštné, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevědomí na Hrani- cích a Jan Zahrádecký z Zahrádek na Červeném Hrádku. Vklad věna paní Kateřině z Postupic. 19. Vojtěch z Pernštajna, najvyší komorník markrabství moravského, Kateřině z Postupic, manželce své, na svém vlastním a dědičném zbo- ží žádnému nezávadném, totižto na městě Pros- tějově s jeho příslušenstvím, ku pravému jejímu věnnému právu puol třetího tisíce kop groší čes- kých na minci dobré v tomto markrabství obec- ně berné, za jednu kopu groší šedesáte groší a za jeden gr. sedm peněz bílých počítajíc, ve dsky zemské vkládám, vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám aneb jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad věna paní Alžbětě z Hardeku. 20. Petr z Žerotína Alžbětě z Hardeku, man- želce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totižto na vsi Postřelmo- vě, na vsi Chromči, na rybníku Zrcadle, se vším těch vsí příslušenstvím ku pravému jejímu věn- nému právu puol třetího tisíce zlatých a nadvěno jeden tisíc zlatých, kterej sem od ní přijal na minci dobré vše za jeden zlaty po tfidceti grosi 1) Ač pod podpisem Ferdinandovym nejsou zapsáni ani nejvyšší kancléř český, ani poslové k deskám, přece listina zůstává v platnosti. Viz naproti tomu poznámku o mřežování pod listinou č. 44 v XXIV. knize. 2) Vklady č. 18—20 i s nadpisy jsou psány typem pís- ma, které se jinde nevyskýtá. 1555-1557 XXVI a groš jeden po sedmi penězích bílých počítajíc ve dsky zemské vkládám, vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám aneb ješče jmíti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic na místě Zacharyáše z Hradce. 21. Las od narození Syna Božího, Krista Pána, tisícého pětistého padesátého sedmého při času svatého Pavla Na víru obrácení [25. ledna 1557] podlé odložení v městě Olomúci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Zdenka Brtnického z Valdštajna na Brtnici, hajtmana, pana Albrechta z Boskovic na Bučo- vicích, místo držící pana Vojtěcha z Pernštajna na Plumlově, najvyšího komorníka, pana Václa- va Berky z Dubé, z Lipého a na Štemberce, naj- vyšího sudího markrabství moravského a uroze- ného vládyku Matyáše z Hartunkova na Če- chách, najvyšího písařství téhož markrabství mí- sto držící, na kterémž sou seděli duostojný u Bo- ze otec, pan Marek, biskup olomúcký, a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek království českého, pan Jan Jetřich Černohorský z Boskovic na Úsově, pan Sazema Zajímač z Kunstátu na Jevisovicich, pan*) Vol- drich z Lomnice*) na Náměšti, pan Zacharyáš z Hradce a na Telči, pan Jetřich z Kunovic na Ostroze, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Frydrych Březnický z Náchoda na Dunajovi- cích, pan Václav Tetaur z Tetova a z Malenovic na Šarově; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomofi, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevě- domí na Hranicích, Jan Zdänsky z Zástřizl! na Buchlově a Jan Zahrádecký z Zahrádek a na Červeném Hrádku. Vklad Benátek. 22. Voldřich Přepický z Rychmberka, Anna Přepická z Rychmberka, Salomena z Rychmber- ka i s svými erby Janovi Jetřichovi Černohorské- mu z Boskovic a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž ve vsi Lazcích jinak Benátky a v Libinách na Stránce, což sme tu drželi a v držení byli, tak jakž se nám to zboží od paní Elišky z Miličína, mateře naší, a [po] paní Žofce, sestře její, na díl náš dostalo s rolí oranü i ne- oranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ho- rami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- 3) Zápisy od č. 21 až do konce knihy XXVI. jsou psány třetím typem písma této knihy. Táž ruka psala většinu zápisů v následující knize XXVII. 4) Jméno p. z Lomnice je připsáno na okraji. Pořadí jeho v textu je označeno +. 5) V orig. omylem Lommice. f? v. £8 

Strana 401
f.8v. XXVI bami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnými, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jme- nují, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s ryb- niščemi i se vším plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, jakž to zboží svrchupsané od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleží, vyme- zeno jest, nic sobé ani erbóm svym, ani budücím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozuostavujíce, než tak, jakž sme to sami drželi a požívali, ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jejich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám a erbóm našim to svrchupsané zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a v nic obra- cujeme. Vklad Ousova. 23. Jan Jetřich Černohorský z Boskovic Al- brechtovi Černohorskému z Boskovic, strajci svejmu, a synóm jeho od něho řádně pošlým, kterýž jemu Pán Buoh dáti ráčí, statek svuoj vlastní dědičný a žádnému nezávadný, totiž hrad Ousov s městečkem Ousovem, město Litovli se všemi jinými: městečky a vesnicemi vosedlými à pustÿmi, s mezemi, s hranicemi, jakZ to zboží samo v sobě záleží a zamezeno a se vsim a véeli- jakým k tomu hradu a městu příslušenstvím i s tím, což sem k tomu přikoupil, jakž sem to sám držel a užíval a mně to ve dckách zemských zapsáno jest, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím toho statku jmenovaného, nic ovšem nevymieňujíce, dědičně dávám a ve dcky zemské vkládám a vpisuji k vlastnímu jejich jmění, držení a dědičnému užívaní. A Jan Šem- bera z Boskovic, bratr Albrechtů a strejc muoj, k tomu statku dílu ani práva žádného s Albrech- tem a s syny neb synem jeho aby neměl. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic na místě Zachariáše z Hradce. Vklad věna Anně z Boskovic. 24. Přemek z Víckova, podkomoří markrab- ství moravského, na místě Jana Vilíma z Vícko- va, syna svého, Anně Černohorské z Boskovic, manželce vlastní téhož syna mého, puol třinácta sta kop groší českých věna jejího a nad věno tři- nácte set kop groší českých, za každů kopu LX gr. a za groš VII den. bílých počítajíce na statku svém dědičném a nižádnému nezávadném, totiž na vsi Kostelců) a na vsi Leštné“) se vším pan- stvím a příslušenstvím těch vsí ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nad- !) Dnešní Kostelec u Holešova a Líšná (Bystřice pod Host.). ?) Tak v orig. 3) -á je opraveno z -é [svrchupsané vsi]. 1557 401 věno sám se činím statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Spolek Anny z Boskovic. 25. Anna Černohorská z Boskovic Jana Vilíma z Víckova, manžela svého, na summu ifinácte set kop grošuov, kteréž. mám dckami zemskými od Přemka z Víckova, podkomořího markrabství moravského, na vsech Kostelci a Leštné s jich příslušenstvím zapsáno, na pravý a jednohostaj- ný*“) spolek přijímám. Vklad pusté vsi Háček. 26. Jindrich Konicky z Svábenic i s svymi er- by Václavovi mladšímu Laškovskému z Svábenic a erbóm jeho dědictví, zboží své vlastní a dědič- né, totiž ves pustú Háčky, což sem tu měl, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, S pastviš- Cemi, s lesy, s chrastinami, s potoky tekutými i netekutými, s hony, s lovy, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s oužitky, požitky i se všemi poplat- ky, jakýmiž se koli jmény jmenují, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím a vše- cko, což sem tu koli jměl a držel a jak sem toho sám požíval se vším tej vsi svrchupsané příslu- Senstvim, nic sobé ani erbôm a budûcim potom- kôm svým na tej vsi svrchupsané žádného práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávaje, než to všecko svobodné a nezá- vadné ku pravému dědictví ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji k jmění, držení a dědičnému poží- vaní. A kdež by mně to zboží, svrchupsaná?) ves, a erbóm mým ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad města Jevíčka. 27. Bohuše Zapský z Zap a Jan starší Stránec- ký z Stránec, mocní otcovští poručníci swotků Jana a Rafaele a statku po neboštíkovi Václavovi Chroustenském z Malovar,is svymi erby Prokopo- vi Podstackému z Prusinovic a erbóm jeho svrchu- psaných sirotků dědictví a zboží, totiž «tvrz2") město Jevíčko i s předměstím s valchami,") pla- tem z pivovaru od vody) s kostelním podacím na klášteře, v témž městě ležícím, zákona a řádu svatého Dominika a opravá, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranů i neoranü, s platy a po- platky, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s ryb- níky, s rybniščemi, kteréž k městu náleží, s mlý- ny, s mlýniščemi, s vodami, s řekami, s potoky tekutými i netekutými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s dolinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s hranicemi i se všemi a všelijakými puo- žitky a duochody, v kterých se věcech koli jme- nují, se všemi a všelijakými k tomu městu a 4) Na okraji Albrecht z Boskovic. 5) V orig. s chvalchami. 8) Patrně plat, spojený s dodáváním vody pro pivovar. f.9 

Strana 402
£9v. 402 předměstí příslušenstvími, tak jakž to zboží svrchu jmenované od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, a tak, jakž sme to na místě jmenovaných sirotkuo Jana a Rafaele sami drželi a užívali, nic tu toho na tom zboží sobě ani sirotkóm Janovi a Rafaelovi, ani erbóm a budúcím potomkóm jich práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc ani zacho- vávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dě- dičnému požívaní. A kdež by to jisté zboží svrchupsaným sirotkóm aneb komu jinému svěd- &lo, [to] tímto vkladem moříme a vniveč obra- cujem. Vklad tvrze a městečka Hluku. 28. Adam z Lomnice i na místě jiných ruko- jmí, spolu tovaryšů svých, kteříž za Hynka Zam- pacha z Potnštajna souc rukojmie tvrz Hluk a městečko týmž jménem jmenované, se vším jeho příslušenstvím, základ svuoj, od něho sme ujali a přijali, to svrchupsané zboží a panství, totiž tvrz Hluk a městečko, s dvory, s rolí oranü i neora- nů, s lukami, s pastvami. s pastviščemi, s hora- mi, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami i s křovinami,') s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s potoky tekutými | i netekutými, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s jezery, s mlý- ny, s mlýniščemi i s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a po- Zitky 1 se všemi poplatky i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zbo- Zí svrchupsané od starad[á]vna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě tu, Hynkovi ani erbóm jeho, ani potomkóm našim práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávaje, než to všecko Jaroslavovi z Kunovic a erbóm jeho ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jeho jmění, držení a dědičnému poží- vaní. A kdež by to svrchupsané zboží Hynkovi Žampachovi, erbóm jeho anebo nám ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad tvrze a vsi Veselíčka. 29. Erazym z Bobolusk i s erby svými Jiříkovi z Zástřizl a erbóm jeho dědicství své vlastní, žádnému nezávadné zboží, totiž tvrz a ves Vese- líčko s dvorem poplužním, s pívovarem, ves Chýlice, ves: Stanoměřice, městečko Horní Ou- jezd”) s kostelním podacím, ves Buk, ve vsi Vý- klecích šest člověků, ve vsi Malých Lazínkách osm človékú, ves pustú Ranošov, ves pustú Koz- lov, ves pustú Sedlišče, ves pustú Kojanku, ves 1) V orig. psáno kro-. 2) Dnešní Vel. Újezd (Lipník n. B.). 3) Následuje slovo příslušenstvím, jež je podtrženo na znamení, že neplatí. 1557 XXVI pustů Mezeříčko a Vicenov a ty lesy a grunty, jenž slove [v] Ščepích a v Mokfi, i v těch mí- stech, oč rozepře se pány z Perštajna jest, jakž páni přátelé mocní, na kterýchž sme a strany obě přestali o to vajpověď učiní. To o ty grunty podlé tej mocné vajpovědi zuostati má se vším a všeli- jakym?) toho statku svrchupsaného příslušen- stvím, jakž sem toho statku v držení byl s lidmi platnými i neplatnými a robotami spravedlivými a se dvěma mlýny pilnými, s rolí oranü i neoranü, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s potoky teku- tými i netekutými, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s kfovinami, s mlýny, s mlýniščemi, s mezemi, s hranicemi, s platy, poplatky a všelijakými duo- chody a požitky, s lovy, s hony, s čižbami, se vším plným panstvím, právem a příslušenstvím, jakž ta zboží nahoře jmenovaná v svých mezech zależi a pokod*) vycejchováno jest na dv jedlich nad Kněže budčkem,“) [tudy] meze upřímo jiti má | k řece Odře a potom až po bystFicki mezi zase od Kněže bučku upřímo k Bartochovu dolu tím potúčkem pod Kožišné až do Olešnice vpa- dající v Olešnici, tej polovici, po grunty staro- měřické a veselické, které nad pilú [leží] a jakż sem to držel a od pana Jana z Pernštajna dobré paměti koupil*) a toho statku v užívaní byl, nic sobě tu, erbóm ani budúcím svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc ani za- chovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jmění, držení a dědič- nému požívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně aneb erbóm, aneb věrným rukám mým ve dskách svědčilo a zapsáno bylo, to tímto vkla- dem mořím. Vklad vsi Nesobic. 30. Zdeněk Sobek z Kormc, Apolona z Seze- mic, Závišovi z Víckova a erbóm jeho své vlastní a dědičné a žádnému nezávadné zboží, totiž ves Nesobice s mlýnem znovu postaveným a se vším jich příslušenstvím i s tím se vším, což k tej vsi přísluší, s robotami spravedlivými a s krčmami spravedlivejmi,“) s lukami, s trávníky, s rybní- ky, s rybniščemi, s pastvami, s pastviščemi, s po- toky tekutými i netekutými, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s chrastinami, s chrasti$Cemi i se vším plným právem, panstvím a vlastenstvím, jakž to zboží a ves jmenovaná od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jest zameze- no a vymezeno, tak úplně, jakž sme to sami drželi a požívali, tu sobě ani svým erbóm, ani 3) Tak v orig. 5) Viz vklad č. 185 knihy XXV. 9) V orig. spravidlivejmi. f.10 

Strana 403
f.10v. XXVI budûcim potomkóm, ani Zádnému žádného prá- vo,) ani kterého vlastenství nezachovávaje ani pozůstavuje na svrchupsané zboží, než to svrchu jmenované zboží ku pravému dědicství, jmění, držení a dědičnému požívaní ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme. A jestliže by se kde to zboží svrchupsané ve dskách našlo komu jinému neb předkóm našim, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad vsi Chvalkovic a Komorova. 51. Zdeněk Sobek z Kormic na místě Apolony Z Sezenic, manželky své, i s erby svými a budü- cími potomky Jiříkovi Mrakšovi z Noskova a erbóm i potomkóm jeho dědicství a držení, náše vlastní dědictví a zboží, totiž ves Chvalkovice, v tej vsi dvuor jménem Dvořisko s poplužím i s tím se vším, což k tomu | dvoru náleží a ves Komorov, puol vsi pusté Kozojecka, což tu má- me i s tim se vším, což k těm dědinám náleží, totiž s lidmi platnými i neplatnÿmi, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s lesy, s háji, s vrbinami, s kfovi- nami, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž ty dědiny svrchupsané v svých mezech a hranicích od sta- rodávna záleží a vymezeny sou, i s jedním ko- stelním podacím sv. Bartoloměje, nic tu sobě ani manželce své, erbóm svým ani budücím potom- kóm svým práva, panství ani kterého vlastenství na tom zboží nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko na místě manželky své svobodné a žádnému nezávadné, tak jakž sem toho s man- želků svů sám v držení byl a požíval, ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracíme. List mocný, panu Janovi z Ludanic daný. 32. My, Ferdynand, z boží milosti uherský, český, dalmacký, charvácký etc. král, ynfant v Yšpaný, arcikníže rakouské a markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužické markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme proiemi od urozeného Jana mladšího 2 Ludanic a na Dambořicích, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž koli jmá a jmíti bude, poručiti a jej zří- 1) Tak v orig. 2) Tu se znovu opakuje naším, není však přetrženo. 1557 403 diti mohl. K jehožto prozbě naklonění souce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím,*) mocí královskü v Cechách a jakozto markrabie moravsky svolili sme k tomu a tímto listem svo- lujem a vuoli náši jistou a moc plnou témuž Ja- novi dávajíce a toho dopouštějíce, aby on všecek a všelijaký statek svuoj hmovitý i nehmovitý, dědičný, manský neb zápisný, kterýž má neb ješče jmíti bude, odkázati neb poruciti mohl a moc měl za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk a kdy kolivěk zdati a libiti bude kromě duochovních osob, a také aby mohl a moc měl zdělati poručníky stat- ku svého, kteří se jemu užiteční zdáti a viděti budü, a to bez na&í, budücích našich králuo čes- kých, markrabí moravských i všech jiných lidí všelijaké překážky, | však to zřídíc listem pod svü pečetí a tří nebo čtyř pánuov aneb dobrých, urozených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, odkázaní též i poručníků zdělání statkuo svrchupsaného Jana, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti jmíti, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem najvyším ko- morníku, sudímu a písaři markrabství morav- ského, nynějším i budoucím, věrným našim mi- lým, abyšte, když kolivěk od nadepsaného Jana požádání budete neb od poručníkuov jeho kšaft ten a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list udělal, ve dsky je zemské i s li- stem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináče to- ho nečiniti*) bez zmatkuo a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královsků k listu tomuto rozkäzali sme privésiti Dän na Vostre- homě v neděli po svaté Anně léta božího IMV“ XXVII [28. července 1527] a království našich prvního. Ferdynandus. Vidit Adam de Nova [Domo], cancellarius regni B[ohemie] manu propria. Poslové tohoto listu ke dskám dáni sou od pana hajtmana, pan Jan Jetřich z Boskovic, pan Voldřich z Lomnice. Poručenství pana Jana z Ludanic. 33. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, Otce, Syna i Ducha svatého, jedného Pána Boha vše- mohücího amen. Já, Jan starší z Ludamic a na Kvasicích vědouc o tom, že nic jiščího na tomto světě nemáme nežli smrt a nejiščího nežli hodina smrti, jsouc při dobré paměti a rozumu, o statku svém, kteréhož mi Pán Buoh všemohúcí z milo- sti své hojné do vuole své popříti ráčil, chtíc, aby po smrti mé o statek muoj ruoznic a nesnází ne- bylo, takto řídím a puosobím: Jakož mám list 3) Tak v orig. místo obvyklého nečiníce. f.11 

Strana 404
f.11v. 404 mocný od najjasnějšího knížete a pána, pana Ferdynanda, z boží milosti římského, uherského, českého etc. krále, ynfanta v Yšpaný, arciknížete rakouského a markrabí moravského, pána mého najmilostivéjsiho JKMti, kterymZz mi JMtK moc a vuoli dávati ráčí, abych mohl statek svuoj vše- cek, což jeho koli mám na dědictví, na manství aneb | na hotových penězích dáti, oddati, poru- čiti') za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž by mi se zdálo a líbilo. A protož já, svrchupsaný Jan starší z Ludanic, na ten svrchu dotčený list od JKMti sobě danej takto o statku svém tímto listem řídím a poroučím: Urozenému pánu, panu Václavovi z Ludanic a na Chropyni, hajtmanu markrabství moravské- ho, bratru svému, Janovi a Hynkovi z Ludamc, synóm jeho, všecek statek svuoj, totiž zámek Kvasice, městečko, týmž jménem jmenované, ves Bílov, ves Střížovice, ves Trávník, ves Těšňovi- ce, ves Bořice a pusté vsí, zejména tyto: ves Vohniščka, ves Oujezdsko, ves Kladoruby, Ves Novú, ves Sulinov, městečko Tlumačov i s pu- stými vsemi, zejména vsí Hoščinkem a vsí Ol- šovskem, ta všecka svrchupsaná zboží s dvory, s zahradami, s ščepnicemi, s roli oranû i neora- nú. s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s luhy, s lesy, s háji, s chrastinami, s mlýny, s mlýniščemi stavenými i pustými, s rybníky, s rybniščemi i se všemi svobodami k tomu zám- ku a zboží svrchupsanému příslušejícími, tak jakž to zboží svrchupsané všecko i každé ob- zvláštně v svých mezech a hranicích vyměřeno jest i se všemi svršky, kteréž sou na zámku Kva- sicích, ve dvoře a v pivovaře, svrchu jmenované- mu panu Václavovi z Ludanic a dítkám jeho na- hoře psaným mocně poroučím tím spuosobem, když by mne Pán Buoh s tohoto světa povolati ráčil, aby často psaný pan Václav z Ludanic, Jan a Hynek, synové jeho, k tomu panství obojímu, jakž o tom svrchu dotčeno jest, před každým živým člověkem právo jměli, všakž pan Václav z Ludanic aneb synové jeho svrchupsaní panu Puotovi = Ludanic, bratru mému, z toho statku svrchupsaného pět set kop groší českých, za I ko- pu LX groší a za gr. VII den. bílých čtouce ve dvú letech po smrti mé pořád zběhlých beze všech zmatkuov vydajte, to poroučím. A jestliže bych?) listem pod petčetí svou komu co poručil, to pan Václav z Ludamic aneb synové jeho svrchupsani dâti a spraviti povinni budou. Item služebníkóm mým a čeledi službu jejich spraved- livě zaslůženů hned po smrti mé ve dvú nedělí pořád zběhlých poroučím a chci, aby každému peníz na peníz zaplatil. Item což koli dluhuo 1) Zde je omylem napsáno a. 2) Následuje přetržené slovo co. 1557 XXVI mých jest, kteréž by se po smrti mé spravedlivě od koho ukázaly aneb na tom zboží svrchupsa- ném zapsány byly, takové všecky dluhy pan Vá- clav z Ludanic aneb synové jeho svrchupsaní po- vinni budou platiti a zaplatiti. Item toto sobě také pozuostavuji a vymieňuji: | Jestliže: bych chtěl kdy toto poručenství zméniti aneb zrušiti, abych toho moc a vuoli učiniti měl. A pakliž toto poručenství tak v své moci zuostane a při listu mocném královském lehne, tehda pan Václav z Ludanic svrchupsaný i synové jeho, chci, aby k tomu ke všemu zboží svrchupsanému i k svrš- kóm právo jměli a poručenství mému dosti či- nili. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu já, Jan z Ludanic nahoře psaný svou vlastní pečet k to- muto listu dobrovolně sem přivěsil. A připrosil sem urozených vládyk, pana Mikuláše staršího z Hrádku na Počenicích, pana Onše z Zástřizl na Ivanovicích, pana Melichara Tetaura z Teto- va, pana Petra Certolejskeho®) z Čertorej na Zdounkách, pana Mukafe z Vrchlabie na Záhli- nicích, pana Voldřicha z Vrchlabie na Kurovi- cích, že sou pečeti své podlé mé k tomuto mému poručenství sobě i erbóm svým bez škody přivě- siti dali. Jenž jest psán na Kvasicích v neděli na den svaté Trojice léta od narození Syna Božího TMV‘XLVII potitajic [5. června 1547]. List mocný Janovi Nyarymu. 34. My, Ferdynand, z boží milosti římský [král], po všecky časy rozmnožitel říše a uher- ský, český, dalmacký etc. král, ynfant v Yšpaný, arcikníže rakouské a markrabie moravský, lu- cemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme poní- ženě prošemi jménem statečného Jana Nyaryho z Bedeku na Bzenci, věrného našeho milého, aby- chom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž: koli jmá a jmíti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto prozbě pokorné nakloněni souce, s do- brým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie mo- ravský svolili sme k tomu, a tímto“) listem svo- lujem, vuoli náši jistou a moc plnů témuž Janovi Niarymu dávajíce a toho dopouščejíce, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movitý i nemo- vitý, dědičný aneb zápisný, kterýž má neb ješče míti bude, bez statkuov lenných a manských, kte- říž nápadové nám spravedlivě náležejí, odkázati neb poručiti mohl a moc měl za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk f.12 a kdy kolivék zdáti a líbiti bude. | A také aby f.12v. 3) Tak v orig. a) t- je opraveno z k. 

Strana 405
£.13 XXVI mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteříž se jemu užiteční zdáti a vi- děti budú, a to bez naší, budúcích našich krá- luov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky, však to zřídíc li- stem pod svü pecetí a tří neb čtyř pánuov neb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomí. Kte- réžto zřízení, dání, odkázaní, též i poručníkuov zdělání statku svrchupsaného Jana Nyaryho, tak jak se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti jmiti, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem najvyšímu komorníku a sudímu desk zemských markrabství moravského našeho, nynějším i bu- dácím věrným našim milým, když kolivěk od nadepsaného Jana Nyaryho neb od poručníkuov jeho požádání budete, abyšte ten kšaft a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list královský udělal, jej ve dsky zemské i s tímto listem vložiti a vepsati rozkázali bez zmatkuov a všelijaké odpornosti jináče nikoli nečiníce. Tomu na svědomí pečet náši královsků k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Dán v Ednburce v oute- rý po svatém Stanislavu léta božího IMV“LIII [9. května 1553] a království našich římského XXIIIT? a jinych XXVIT°, Ferdynandus. Hendrycus, purgravius Misnen(sis], S[upremus] R[egni] B[ohemie] cancellarius manu propria. Poslové tohoto listu ke ckám od pana hajtma- na dani sou, pan Jan Jetfich z Boskovic, pan Jan z Kounic. Porucenstvi Jana Nyariho. 35. Ve jméno Páně, amen. Ja, Jan Nyary z Be- deku ma Bzenci vyznávám tímto listem přede všemi, kdož jej uzří anebo čtouce slyšeti budú, že znamenav při sobě nedostatek zdraví svého a chtíc tomu, aby po smrti mé o statek muoj bze- necký, v markrabství moravském lezicim,!) kte- réhož mi Pán Buoh z milosti | a do vuole své svaté popříti ráčil, různic a soudů nebylo, však pamět a rozum od Pána Boha puojčený maje, na list mocný, kterýž od najjasnějšího knížete a pá- na, pana Ferdynanda, římského, uherského a českého etc. krále, infanta v Yšpaný, arciknížete rakouského, markrabie moravského etc., pána mého najmilostivějšího, sobě daný mám, poru- čenství a zřízení o vejše psaném statku svém bzeneckém se vším jeho příslušenstvím udělal sem a tímto listem mocně činím a dělám, a to takto, že již psaný statek bzenecký, jakž sem jeho až posavad v držení a užívaní byl, všecken, nic ovšem nevymieňujíc, jestliže by mne Pán 1) Tak v orig. vlivem předchozího moravském. 2) -to je připsáno dodatečně drobnéji. 1557 405 Buoh smrti uchovati nerácil, poroucím a mocně dávám na rovný díl synuom urozeného vládyky, pana Mikuláše Lorenta z Ynkee, švagra svého, zejména Pavlovi, Sandrynovi, Michalovi, Ga- bryelovi, Wolfgangovi a Janovi, kterýž jest týž Mikuláš Lorent s urozenů paní Mandalenů, man- želků svů a sestrů mou vlastní, zplodil a z toho statku nahoře psaného mají a povinni budou bez všelijaké odpornosti a forteluov urozeným vlá- dykám, pánuom, Krystofovi, Valentinovi, Ga- bryelovi, strajcenym bratřím mejm, synuom po nebožtíku panu Františkovi Terekovi z Paty pozůstalým, vydati a spraviti bez všelijaké od- pornosti a forteluov tři tisíce zlatých uherských na minci. Item tolikéž mají a povinni budou vy- dati a spraviti paní Zuzané, manZelce pana Bla- žeje Bardy a sestře mé, a Ondřejovi, synu nebož- tika Uryele Tyburce z Heme, dva tisíce zlatých uherských na minci. Však při tom sobě toto?) pozüstavuji: kdyby mi se koli zdálo a dobře lí- bilo, abych mohl a moc měl tento kšaft a poru- čenství své zméniti, zrusiti a v nic obrátiti podlé vuole své. Toho všeho na jistotu a zdržení pečet svou vlastní já, svrchupsaný Jan z Bedeku, s svým jistým vědomím k tomuto poručenství, zfizeni a poslední vuoli své sem privésil?) a pro širší toho vědomost připrosil sem urozených pá- nuov pánuov, pana Joachyma z Hradce a na Hradci, krále JMti rady a komorníka, purkrabí karlštajnského, pana Jaroslava z Pernštajna a na Pardubicích, krále JMti rady a komorníka, pana Vratislava z Pernštajna a na Pardubicích, krále Maximiliana JMti komorníka, pana Karla z Žerotína a na Žeušicích, krále JMti hajtmana knížetství hlohovského a urozeného a statečného rytíři,;“) pana Zykmunda Helta z Kementu a na Mezeříčí, krále JMti rady a místo kancléře krá- lovství českého a urozeného vládyky, pana Kry- stofa Lhotského z Zásmuk, že sou pečeti své vlastni podli*) mé k tomuto listu a poručenství pfivésiti a přitisknůti dali sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest psán a dán v Edinburce v neděli po Božím Nanebevstoupení léta Páně IMV“LIII pocítajíc [14. kvëtna 1553]. Smlouva a potvrzeni mezi opatem velehradskÿm f.13v. a Janem Zdánskym. 56. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše, a uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král, ynfant v Yšpaný, arcikníže rakouské a markrabie mo- ravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto- listem všem, 8) -š- (= ss) je v orig. 4) Tak v orig. 

Strana 406
f.14 406 Ze sme ponizené proseni od velebneho Jana, opa- ta, a konventu kláštera velehradského a slovut- ného Jana Zdánského z Zástřizl na Buchlově, věrných našich milých, abychom jim smlouvy dole psané, kteráž jest mezi nimi skrze statečné- ho Přemka z Víckova na Prusinovicích, podko- mořího našeho markrabství moravského, věrné- ho milého, udělána, milostivě potvrditi ráčili; kterážto smlouva slovo od slova takto v sobě zní: Léta Páně IMV“LV v sobotu po Navštívení Panny Marie /[ó. července 1555] v městě Olo- wáci mnou, Premkem z Víckova a na Prusino- vicích, podkomořím markrabství moravského, stala jest se smlouva dobrovolná celá a dokonalá mezi velebným knězem, panem Janem, opatem, a konventem jeho kláštera velehradského s jedné a urozenym vladykd, panem Janem Ždánským z Zástřizl na Buchlově strany druhé, a to taková, že lidé ze vsí Tupes a Zlechova, k klášteru vele- hradskému příslušející, od tohoto Casu na budücí časy v lesích a v horách Hříběcích, k Buchlovu příslušejících, jmenovitě od pole tupeckého“) po tu cestu, kteráž od tupeckych') vinohraduov pod Bradlo jde až k horce, kteráž slove Nad lepkou a odtud až k Hlavě před se pod skálu, slove Buchlóv kámen, a od toho kamene brdem dolů k potoku a tím potokem pod Smínovou až na po- tok, kterýž k klášteru velehradskému teče od to- ho místa přímo zhůru přes Czynkuštšč“) na vrch- ná cestu a odtad doluo k Zlateckému potoku přes ten potok zase zhůru až k cestě, kteráž hory buchlovské a napajedlské délí a tou cestou zase k poh ai ma klástersky oujezdy, jakż se to vy- znamenati a vymeziti má, mají plnú svobodu jmáti v roubáni a v sekáná lesu k stavení a ku pá- lení, k vinohradóm i k femeslnym i jiným všeli- jakým potřebám svým. Než lesu, kterýž by sekali v lesích a horách, toho nemají prodávati ani ji- ným dávati, než k potřebám svým tu v dědinách aneb při vinohradech svých, kdež je mají neb jmíti budou, k užitku svému obrátiti. Než bed- näri, koláři a tí, kteříž pluhy, podbranky?) dé- lají, z těch obou vsí, tí budou moci, což by toho udělali, svobodně prodávati, kdež by se jim zdálo a líbilo.. A takový les k potřebám svým a k ře- meslu budou moci 70ubati, sekati, odvażeti każ- dého času, když se jim zdśti a líbiti bude bez překážky pánuov buchlovských a | ukazování hajnych a lovcuov jejich. A také z těch svrchu- psaných vsí dobytky své kravské, svině i jiné v těch místech, jakž a pokudž se svrchu jmenují, každýho času svobodně bez překážky pdsti na 1) Tak v orig. 2) Součást bran. Viz vyobrazení v Bartošově Dialek- tickém slovníku moravském str. 24. 3) Patrně dialektický výraz pro druh čihadel. 1557 XXVI časy budúci, též bez překážky pänuov buchlov- skych, oufednikuov, hajnych i lovcuov jejich. A mimo ty cesty a místa vejš jmenovaná lidé zle- chovščí a tupeščí dále do hor a lesuov buchlov- ských těch svobod užívati nemají. Však se toto znamenité vymieňuje, komuž by páni buchlovští, hajní a lovci jejich v téch horách a lesích drev dali aneb prodali, aby Zlechovští a Tupeščí v tom překážky žádné nečinili. Item Tupeščí a Zle- chovščí všech myslivostí na zvěř v týchž horách a lesích prázdmí všelijakými obyčeji býti mají a horek,°) čihadl a humenej*) roubati a kaziti ne- mají, než ptáky žerdí a s drobným lepem a s síť- kami bez úplatkuo /oviti mají; plat ptačí z ho- rek?) k Buchlovu zwostává. A za tu svobodu a uzivani z svrchupsanych dédin Tupes a Zlechova budú povinmi dávati a platiti každého roku na časy budúcí každý rolník, jakž který v*) těch dvou vsech sedí, láník, polúláník, čtvrtník po de- síti groší a podsedníci po čtyřech groší, sedm pe- něz bílých za groš počítajíc, platiti. A z obou svrchupsaných dědin pět mtů ovsa, totiž puol druhého sta měřic míry obecní vrchovaté. A ten oves a peníze na zámek Buchlov na každé vánoce voziti a plat ten nositi pánuom buchlovskym a oufedníkóm jejich dávati mají. A podlé znění tejto smlouvy pan opat i s konventem svým ny- nějším i budúcím a pan Jan Źdźnsky z Zástřizl s budoucími potomky svými, pány a držiteli zámku Buchlova, mají se k sobě ve všem na časy budoucí zachovati a z těch nahoře psaných vsí tí lidé tej svobody, jakž se svrchu píše, užívati na spuosob svrchupsaný bez překážky s budücimi potomky svými mají. Item kněz opat i na místě konventu svého u krále JMti, pána mého najmi- lostivějšího má o to jednati, aby JMtK ráčil tuto smlouvu milostivě listem pod majestátem svým královským potvrditi a do desk zemských v Olo- múci vepsati a vložiti poručiti ráčil. A pan Jan z Zástřizl od této smlouvy a potvrzení krále JMti do desk vložení zaplatiti má. Toho na jistotu a budoucí pamět já, nahoře psaný podkomoří, kaž- dej straně jednu smlouvu na pargameně s pečetí svou přivěšenou sem dal, které sou psány a dá- ny léta a dne jako na hoře. K jejichžto pokorné prozbě nakloněni souce a znaje na tom dobré klášterské bejti s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radů věr- ných našich milých, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlouvy ve všem jejím znění, položením,“) punk- tích, klauzulech a artykulích sme milostivě 5) Souvisí významem se slovem humenec — čihadlo. Viz Kottův Slovník VI. Dodatky str. 390. 5) V orig. chybně napsána předložka z. 

Strana 407
XXVI 1557 407 f.15 schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto li- stem mocně potvrzujem, chtíce tomu konečně, aby týž opat a konvent kláštera velehradského i tí lidé klášterščí a tolikéž on, Jan Ždánský z Zá- střizl, erbové, potomci a budúcí jich při tejž smlouvě a tomto milostivém potvrzení našem od nás, dědicuo našich a budúcích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky nyní i na budúcí časy bez přerušení zachováni byli pod uvarování m] hně- vu a nemilosti naší královské, dědicuov a budú- cích našich králuov českých a markrabí morav- ských; přikazujíce při tom najvyšímu komorní- ku a sudímu desk zemských již dotčeného mar- krabství moravského, nynějším i budúcím věr- ným našim milým, když koli za to od často psa- ného opata neb konventu kláštera velehradského a Jana Ždánského požádáni budete, abyšte tuto smlouvu i s tímto listem a milostivým potvrze- ním naším do desk zemských markrabství mo- ravského podlé pořádku vložiti a vepsati dali beze všeho zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet náši královskú k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Dán u Vídni v pátek po svatém Martině léta božího IMVLVI [13. listo- padu 1556] a království našich římského XXVI, uherského XXX a českého XXXI. Ferdynandus. Joachym de Nova Domo, S[upremus] Rſegni] Blohemie] cancellarius manu propria.1) 37. Léta od narození Syna Božího, Krista Pána, IMV LVII při času svatého Jana, křtitele Božího 124. června 15571, v městě Olomúci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pa- na Zdenka z Valdštajna na Brtnici, hajtmana, pana Vojtěcha z Pernštajna na Plumlově, najvy- šího komorníka, pana Václava Berku z Dubé, z Lipého a na Štemberce, najvyšího sudího mar- krabství moravského, a urozeného vládyku Ma- tyáše z Hartunkova a na Čechách, najvyšího pí- sařství téhož markrabství místodržící, na kte- rémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olomúcký, a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršá- lek království českého, pan Jan Jetřich Černo- horský z Boskovic na Lomnici, pan Diviš z Ká- cova na Lysicích, pan Voldřich z Lomnice na Náměšti, pan Albrecht z Boskovic na Ousově, pan Jetřich z Kunovic na Ostroze, pan Vilím z Žerotína na Dřevohosticích, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Fridrych Březnický2) z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevědo- mí na Hranicích a Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově. Vklad nad věno Johance z Zástřizl. 38. Puota z Ludanic Johance z Zástřizl, man- želce své, na svém vlastním a dědičném, žádné- mu nezávadném zboží, totižto na zámku a mě- stečku Rokytnici s jich vším příslušenstvím puol osma sta kop grošuov českých z lásky manželské nad věno ve dsky zemské vkládám a vpisuji a příjemčím toho sám se činím se vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Spolek. 39. Johanka z Zástřizl Puotu z Ludanic, man- žela svého, na tři tisíce puol třetího sta kop groší českých a též na puol osma sta kop gro- šuov českých, nad věno mé, na zámku Rokytnici se vším jeho příslušenstvím, mně dskami zem- skými zapsané, i na to na všecko, kdež co jmám aneb ješče jmíti budu, na pravý a jednostajný spolek přijímám. Směna. 40. My, Jan Jetřich Černohorský z Boskovic a na Ousově, Václav z Boskovic a na Třebové i na místě pana Jana, bratra svého mladšího, nedílné- ho, oznamujem tímto listem obecně přede všemi, jakož času předešlého stala se směna a smlúva duole psaná, kteráž v svých slovích takto zní a v sobě zavírá: Léta Páně tisícého pětistého padesátého třetí- 3 ho v sobotu po svatém Kříži 16. května 1553]3) námi, Puotú z Ludanic a na Helfnštajně, Zden- kem Brtnickým z Valdštajna a na Brtnici, stala se smlúva a směna dobrovolná, celá a dokonalá mezi urozenými pány, panem Václavem Černo- horským z Boskovic a na Bučovicích, najvyším sudím markrabství moravského, na místě sirot- kuov po nebožtíku panu Ladslavovi Velenovi z Boskovic zuostalých, s povolením a radou pana Václava z Ludanic a na Chropyni, hajtmana markrabství moravského, s jedné a panem Ja- nem Jetřichem Černohorským z Boskovic a na Ousově strany druhé, a to taková: jakož jest měl pan Jan Jetřich Černohorský ve vsi Plinkoutě tři člověky a na čtvrtém člověku z rolí plat, ty vše- cky lidi, což jest jich koli tu v Plnkoutě jměl a držel s platy, poplatky, činžemi, s robotami i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž jest to ho] sám v držení a užívaní byl a což těm lidem od staradávna příslušelo a pří- sluší, nic sobě tu, erbóm a budúcím potomkóm f.15v. 1) Viz pozn. 1) na str. 400. 2) B- je opraveno z z Nſáchoda]. 3) Spíše toto datum nežli 16. září, kdy připadá svátek sv. Lidmily, což by tehdejšímu písaři zajisté neuniklo.

Strana 408
f.16 408 svým ani žádnému jinému nepozuostavujíc ani zachovávajíc na těch lidech, než to všecko tou | směnou panu Václavovi Černohorskému z Bos- kovic na místě sirotkuov svrchupsaných dává a postoupiti má, a to na takový spuosob, že svrchu- psaný pan Václav Černohorský panu Janovi Je- třichovi za ty lidi plinkoutské zase též směnou dává a má postoupiti hamru Molarovského na řece Oskavě s platem a poplatky, kteréž k tomu hamru od starodávna příslušely a příslušejí se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím téz sobé tu ani erbóm a budücím potomkóm svym, ani Zádnému jinému nic nepozuostavujíc a zachovávajíc, i se všemi svršky, kteréž pánu na místě těch sirotkuov k tomu hamru náležejí a k tomu také ty ři kopy groší, kteréž sobě má každého roku z lesů šumvaldských, naležitých paní Lidmily s Miličína, utržiti, to tak pan Vá- clav Černohorský na místě svrchupsaných sirot- ků panu Janovi Jetřichovi dává a postoupiti má. v Plinkoutě pan Jan Jetřich má sobě vybratí a od datum smlouvy tejto v tymdni porád zbéh- lým z těch lidí plinkoutských panu Václavovi Černohorskému má postoupiti a zase toho ham- ru pan Václav panu Janovi Jetřichovi s tím se vším, jakž svrchu dotčeno, též od datum smlou- vy této v týmdni postoupiti má a při najprvněj- ším soudu, kterýž v Olomúci držán bude anebo konečně při druhém, když dsky zemské otevřeny budou, mají obě strany přede pány předstoupiti a žádati, aby tuto smlouvu a směnu ve dsky zemské podlé pořádku markrabství moravského vložiti dopustiti ráčili. A tuto smlouvu a směnu svrchupsanü slíbili sou sobě na obě straně věrně pravě a křesťansky zdržeti a v celosti zachovati. Tomu na svědomí a jisté zdržení věcí nahoře psaných sekrety své k tejto smlouvě nahoře psa- né obě strany i my smlouvčí sme přitiskli, kteréž sou psané a dané léta a dne svrchupsaného. Kte- rážto smlouva souc na papíru napsána ve dsky zemské a pro smrt neboZtíka pana Václava Čer- nohorského z Boskovic, držitele statkuov třebov- ských i jiných, mně, Václavovi, s bratrem mým náležitých, nevešla. A poněvadž já, Václav z Boskovic svrchupsaný, již léta svá i statek po nebožtíku panu Ladslavovi Velenovi z Boskovic, panu otci mém, sobě postoupený máme, k tomu chtíce, aby ta smlouva a směna k svému vyko- nání a do desk zemských k vložení přišla, sám od sebe i na místě bratra svého mladšího, nedíl- ného tu smlouvu, jak se svrchu píše, schvalují a ve všem jejím znění zuostavuji; a já, Jan Jetřich 1) Tak se opakuje v orig. ?) Tak v orig. 1557 XXVI Černohorský z Boskovic, tolikéž. A touto smlu- vou | se zapisujeme pro budůcí dědičné tej f.16v. smlouvy k zachování ji ve všem zdržeti, a máme společně před jich Mt pány předstoupiti a Zádati, aby táž smlouva a směna ve dcky zemské vlože- na byla; kdež pro budúůcí pamět jedna každá strana tuto jednu smlouvu sobě sme v jedno- stajná slova sepsanú vzali. Toho na jistotu my svrchupsaní, Jan Jetřich Černohorský z Bosko- vic a Václav z Boskovic, pečeti své vlastní sme') k tomuto listu přivěsiti sme!) dali, a pro širší toho vědomost obapolně sme přižádali urozených pánuov, pana Albrechta Černohorského z Bosko- vic a na Bučovicích, pana Jana z Kunovic a na Louce, pana Jetřicha z Kunovic a na Uherským Brodě, pana Jana z Kounic a na Slavkově, a urozených vládyk, pana Prokopa Podstackého z Prusinovic a na Bouzové a pana Jana Zdán- ského z Zástřizl a na Buchlově, že sou pečeti své též podlé nás k tomuto listu na svědomí přivěsiti dali. Jenž jest dán a psán v mésté Olomuouci?) ve Ctvrtek po hromnicích léta tisícého pétistého padesátého sedmého počítajíce /4. února 1557). Vklad vsi Kelčan. 41. Jiřík Štolbaský starší z Doloplaz i s svými erby Zykmundovi z Zástřizl a erbóm jeho své vlastní dědičné, žádnému nezávadné zboží, ves Kelčany s mlýnem vysokolním,?) s rybníky, s ryb- niščemi, s vodami, s potoky tekutými i neteku- tými, s oužitky, s rolí oranú i neoranů, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s háji, s chra- stinami i se vším jejím panstvím a příslušen- stvím, jakž ta ves Kelčany v svých mezích a hranicích od staradávna záleží, nic sobě tu, er- bóm ani budücím svým práva, panství ani které- ho vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, ve dsky zemské vpisuji a vkládám ku pravému jmění a dědičnému požívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně, erbóm neb věrným mým ve dskách svědčilo a zapsáno bylo, to tímto vkla- dem mořím. Odhad a přidědění dvoru ve vsi Oprostovicích. 42. Léta Páně IMV“LIIIT“ v pondělí před Novým létem /37. prosince 1554] stal se jest odhad skrze urozeného pána, pana Voldřicha Mládence z Miličína, na místě pana Václava Berky z Dubé, z Lipého na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského, a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova a ma Čechách, najvyšího písařství téhož markrabství místo držící, v přítomnosti ouřadu menšího zemského Mikulášovi, dvořákovi Symorskému, na dvoře 8) Patrně mlýn na svrchní vodu. f.17 

Strana 409
XXVI 1557 409 ve vsi Oprostovicích Matěje, syna nebožtíka Mi- kuláše Zemánka, tak jakž o tom duole pozname- náno jest: Item dvuor s stavením, rolí, zahrady, louky, položeno to ve XXV kopách gr. a jednu kopu gr. kladouce po X kopách gr. učiní odhádaním II1/2 kop gr. Item jest k témuž dvoru les, které- hož se ročně může užíti 11/2 kopy gr., počítá se toho I kopa gr. po VII kopách gr. učiní odháda- ním X1/2 kop gr. Item našlo se pšenice okolo 6 kop, kladouc jednu kopu po VIII gr. učiní od- hádaním za ni XLVIII gr. Item najdeno rži též okolo XVI kop, počítá se jedna kopa po VI gr., učiní odhádaním 11/2 kopy VI gr. Item ječmene se našlo V kop, jedna kopa položena po VI gr., učiní odhádaním 1/2 kopy gr. Item ovsa najdeno okolo VIIII kop, pokláda se jedna kopa za IIII gr. učiní odhádaním XXXVI gr. Item našlo se dobytka šest krav kladouc jednu krávu po 11/2 kopě, učiní za ně odhádaním VIIII kop. Item ovec najdeno XXX položena jedna druhé na po- moc po XII gr., učiní za ně odhá[daním] VI kop. Item sviní se našlo XVr° jedna druhé na pomoc položena po XV gr., učiní za ně III1/2 kopy XV gr. Item husy tři po II gr., učiní VI gr. Item slepic najdeno VI po I gr., učiní VI gr. Item IIIIro koníků chaterných, položen jeden po II koplú], učiní odhádaním VIII kop gr. Summa toho všeho odhádáno 111/2° XLi/2 kop XXVII gr. Item ručeno na III hřiven gr. širokých; učiní na minci III1/2° XLI kopu XXVI gr. V den. Item nedostává na summu ručenú odhadem Ie kop XXVIII gr. V. den. 43. Léta Páně IMVLIIII na den svatého Matěje [24. února 1554]1) na dvoře ve vsi Opros- tovicích Matěje, syna nebožtíka Mikuláše, Miku- lášovi, dvořákovi Symorskému, podlé odhadu stalo a vykonalo se přidědění skrze urozené pá- ny, pana Arkleba z Kunovic, na místě pana Voj- těcha z Pernštajna, najvyšího komorníka, pana Voldřicha Mládence z Miličína, na místě pana Václava Berky z Dubé, z Lipého, najvyšího su- dího markrabství moravského a urozeného vlá- dyku Matyáše z Hartunkova a na Čechách, naj- vyšího písařství téhož markrabství místo držící, při přítomnosti úřadu menšího zemského. 1) Vzhledem k datu předchozího zápisu č. 42 jde patrně o písařův omyl, a tudíž asi o rok 1555 a nikoliv 1554.

Strana 410

Strana 411
KNIHA XXVII. Z LET 1558-1566

Strana 412

Strana 413
f.1 £1v. [Kniha pana Zacharyase z Hradce.] 1. Lew od narození Syna Božího, Krista Pána, tisícého pětistého padesátého osmého při času svatých Tří králuov [6. ledna 1558] v mésté Olomáci drzán jest soud zemsky skrze urozené pány, pana Albrechta Cernohorského z Boskovic na Bučovicích na místě pana Zdeňka z Vald- štajna na Brtnici, hajtmana, pana Zachariáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka,“) pana Václava Berky z Dubé, z Lipého na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského a u- rozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Če- chách, najvyšího písařství téhož markrabství mí- sto držící, na kterémž sou seděli duostojný pán Marek, biskup olomúcký a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek království českého, pan Sezama Zajímač z Kun- státu na Jevišovicích, pan Václav Krajíř z Kraj- ku na?) Vratěníně, pan Diviš z Kácova na Lysi- cích, pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice na Jem- nici, | pan Vilím z Žerotína na Dřevohosticích, pan Jetřich z Kunovic na Ostroze, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Frydrych Bfeznicky z Náchoda na*) Dunajovicích, pan Václav Tetür z Tetova a z Malenovic na Sarové; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích, Jan Zdänsky z Zástřizl na Buchlově a Jan Zahrádecký z Za- hrádek na Červeném Hrádku. Vklad tvrze a městečka Litenčic. 2. Puota 2 Ludanic i s svými erby Kateřině z Šternberka a erbóm jejím své vlastní zboží a dédicstvi, totiž městečko Litenčice, tvrz Litenči- ce s kostelním podacím, s dvorem, se vším po- plužím, tvrz, dvuor s poplužím a což tu ve vsi Nítkovicích lidí mám, tvrz a dvuor se vším po- plužím a ves Lejsky, ves Vyškuovky, ves Chval- nov, s kostelními podacími, ves pustú Statež, což tu mné nalezelo, ves Strabenice, ves Kunkovice, ves pustú Opatousko se vsim a véelijakÿym pan- stvim a příslušenstvím, se všemi zahradami, štěpnicemi, šafránicemi, jakž sem to sám držel a užíval a což od starodávna k těm tvrzem, mě- stečku a vsem osedlým i pustým náleželo a pří- sluší, nic sobě tu na tom zboží nepozuostavuje, 1) Všecky nadpisy i zápisy v této knize až na č. 77-78 psala jediná ruka, táž, která psala v předchozí knize XXVI. zápisy od č. 21 počínajíc. 2) -r- je nadebsáno mezi soused. písmeny. 3) V orig. psáno naa. s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastvi&cemi, s háji, s lesy, s chrastinami, s kio- vinami, s horami, s doubravami, s horami vino- hradními, se všemi desátky vinými, což jich koli na tom panství litenčickém jest, s doly, s dolina- mi, s rybníky, s rybniščemi, s vodami, s potoky tekutými i netekutými, s lidmi platnými i neplat- nými, s robotami, s platy, s poplatky, s činžemi i se všelijakými požitky a zvuolemi, kterýmiž by“) koli jmény jmenovány býti mohly na těch lidech v městečku Litenčicích a vsech svrchu- psaných, k nim příslušejících na tom panství, i se všelijakými hony, s loviščemi, s čižbami, s mlýny, s mlýniščemi stavenými i pustÿmi, s břehy, se všemi svobodami ryb lovení i jiným příslušenstvím, | což k tej tvrzi a městečku Li- tenčicím, k těm tvrzem a dvoróm litenčickému, výseckému“) a nítkovskému a k těm kostelním podacím a v těch vsech od starodávna příslušelo a přísluší, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to zboží, které sem prodal, v svých mezech a hrani- cích záleží a jest vymezeno, se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, a tak úplně a docela, jakž sem to sám držel a užíval, nic sobě tu ani svým erbóm na tom městečku ani na těch vsech, tvrzech a dvořích napřed jmenovaných práva žádného ani panství, ani kterého vlasten- ství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to vše- cko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravé- mu jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by to jisté zboží ve dskách mně aneb erbóm mým svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad hradu pustého Ždánic. 3. Jan Ždánský z Zástřizl i s svými erby Al- brechtovi Cernohorskému z Boskovic a Janovi Šemberovi, bratru jeho mladšímu nedílnému, a erbóm jich své vlastní [zboží] a dědicství, totižto pustý hrad Ždánice, tvrz s dvorem, poplužím, s pivovarem, s mlýny, městečko Ždánice s kostel- ním podacím, ves Lovčice s kostelním podacím a vsi pusté: Ostrovánky, Lhotu, Šendorf, Rohotříí, Přestavlky a Cvikov, s rolí oranú i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi,“) s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami, 4) na se znovu opakuje nepřetrženo na počátku násle- dujícího řádku. 5) Následuje přetržené se. % Dlužno rozuměti líseckému. Dvůr v Lískách býval, kdežto pro ves Výseky nebo pod. nenašel jsem dokladů. 7) Opraveno ze zmýleného pastva[mi]. f.2 

Strana 414
f.2v. 414 s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami spra- vedlivými, s platy z husí, slepic a vajec, s oužitky a požitky i se všemi duochody a poplatky, který- miž se koli jmény jmenují, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s ryb- níky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s ho- rami vinohradními, s zemními a desátky vinný- mi, spravedlivými a právem vinohradním, jakž to právo v městečku Žďánicích vysazeno jest a se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakž to zboží svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a již vymeze- no jest, nic sobě ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství ami kte- rého vlastenství nepozuostavujíce ani zachováva- jíce, než tak, jakž sem to sám držel a požíval, to všecko ku pravému dědicství svobodné a nezá- vadné ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A kdež by to jisté zboží mně a erbóm mým ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obra- cuji. Vklad věna Elišce z Žerotína. 4. Jan z Zástřizl Elišce z Žerotína, manželce své, k jejímu věnnému právu na dvoře a vsi Vo- světmanech, na vsi Morovanech, na vsi Medlo- vicích, na vsi Stříbrnicích, na vsi Buchlovicích s dvorem a pivovarem, na vsi Břestku, na hradu Buchlově s jeho vším příslušenstvím šest set dvatceti pět kop groší českých a nadvěno puol Sturta') sta dvatceti pét kop grosi Ceskych ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho vě- na i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb jmíti budu. Vklad věna Kunce z Boskovic. 5. Diviš Černčický z Käcova Kunce z Bosko- vic, manželce své vlastní, na tvrzi a vsi Lysicích, statku svém dědičném, věna jejího puol třetího tisíce zlatých na minci v markrabství morav- ském obecně berné, za I zl. XXX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíce, k pravému jejímu věnnému právu ve dsky zemské vkládám a vpi- suji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb jmíti budu. Vklad tvrze a vsi Žeranovic. 6. Oneš z Zástřizl i s erby svými Václavovi, Janovi, Zdenkovi, bratřím vlastním | Laškov- ským?) z Švábemic i na místě Jindřicha, bratra jich mladšího nedílného, a erbóm jich své vlastní zbozi a dédicstvi, totiz tvrz a wes Zeranovice a ves pusti Mezeficko, se vším příslušenstvím, což sou tu předkové moji a já sám od staradávna i nyní drželi a měli, užívali s dvory poplužnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, 1) -ta je opraveno ze sacatého s[ta]. 1558 XXVII s vrbinami, s chrastinami, s kfovinami, s lovy, s hony, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s ospy, kuory, s vajci, s oužitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohou, s robotami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlejny, s mlýniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od staradávna v sich mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani bu- dücim potomköm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani za- chovávajíc, než tak, jakž sem to sám držel a po- žíval i s předky svými, ve dsky zemské to všecko vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví a požívaní. A jestliže by to zboží na všem anebo na díle komu ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad týchž Žeranovic. 7. Václav, Jan a Zdeněk, bratří Laškovští z Švábenic, i na místě Jindřicha též z Švábenic, bratra našeho vlastního a nedílného, i s svými erby Michalovi Gájovskému z Gáje a z Galiny a erbóm jeho své vlastní zboží a dědicství, totiž ves Žeranovice s tvrzí, s dvorem i s pustou vsí Mezeříčkem i s kostelním podacím, s rolí oranú i neoranü, s lidmi platnými i neplatnými, s luka- mi, pastvami, s vodami tekutjmi i netekutymi, s jezery, s mlýny, s mlýniščemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s horami, s doly, s hony, s lovy, s čižbami, s me- zemi, s hranicemi, tak jakž jest to zboží Aleš Laškovský z Švábenic, otec náš, sám držel a po- žíval a tak, jakž v svých mezech od staradávna vymezeno jest a záleží i se všemi jinými věcmi, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohou, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budúcím potomkóm práva, panství ani vlastenství žádného nepozuo- stavujíc, to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dě- dičnému požívaní. A jestliže by to zboží na všem anebo na díle komu ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad zámku Kunstátu. 8. Arnošt z Kácova i na místě Vilíma, bratru svého vlastního mladšího a nedílného, i s svými erby Matyášovi Mincovi z Zárušic a erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, totiž zámek Kunstát i s dvorem i se vším poplu- žím k tomu dvoru, příslušejícím k tomu zámku. s pivovarem, s mlejnem, s štěpnicemi, s chmelni- cemi, městečko Kunstát s kostelním podacím, ves Svrchotín, Martinovu Ves, ves Sulíkov s kostel- ním podacím, ves Petrov, ves Makov, ves Roseč 2) L- je opraveno z S[Švábenic]. £3 

Strana 415
f.5v. XXVII Velká, ves Roudkw!) u Kunstátu, ves Zbraslavec, S dvory, s rolí oranü i neoraná, s lukami, s past- viščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s vrbi- nami, s chrastmi, s chrastinami, s lovy, s hony, s čižbami, s hranicemi, s lidmi platnými i neplat- nými, s robotami, s užitky a požitky i se všemi poplatky, s vodami tekutými i netekutými, s ře- kami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s jezery, i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž ta zboží svrchupsaná v svých mezech a hranicích každé zvláště záleží a sou vymezena, nic sobě ani erbóm svým a budú- cím potomkóm práva, panství ani vlastenství nepozuostavujíc, tak jakž sme to sami drželi a užívali, to všecko ku pravému dědictví svobod- né a žádnému nezávadné ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji. 9. La od narození Syna Božího, Krista Pá- na, IMV:LVIII pii času svatého Jana, křtitele Božího /24. června 1558],v městě Olomúci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Zden- ka z Valdštajna na Brtnici, hajtmana, pana Za- charyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorní- ka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého a na Štemberce, najvyšího sudího markrabství morav- ského, a urozeného vládyku Matyáše z Hartun- kova a na Čechách, najvyšího písařství téhož markrabství místo držící, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olo- mücky, a urození páni: pan Pertuolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek království českého, pan Sazama Zajímač z Kunstátu na Jevišovi- cích, pan Václav Krajíř z Krajku na Nových Uherčicích, pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice na Jemnici, pan Volf Adam Krajíř z Krajku na Jaroslavicích, pan Albrecht Černohorský z Bos- kovic na Bučovicích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Vilím z Žerotína na Dře- vohosticích, pan Jan z Kounic na Slavkově, pan Frydrych Březnický z Náchoda na Dunajovi- cích, pan Václav Tetaur z Tetova a z Malenovic na Šarově; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Jan Kropáč z Nevě- domí na Hranicích, Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově a Adam Hrubčicky z Čachtína na Budkově. Vklad tvrze a vsi Vícoměřic. 10. Kateřina, Johanka, Alžběta, sestry vlastní Brmické z Brníčka, i s svými erby a budúcími potomky Matyášovi Ořechovskému z Honbic a erbóm jeho i budúcím potomkóm jeho své vlast- ní zboží a dědictví tvrz a ves Vícoměřice a ves Pulicky a ve vsi Doloplazích jednoho člověka, 1) R- je opraveno z H-. 1558 415 s lidmi platnymi i neplatnymi, s dvory, s poplu- żimi, s roli oranü i neoranü, s lukami, s pastva- mi, s pastviścemi, s doly, s dolinami, s vrbinami, S chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s kury, vajci, s ou- žitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohou neb jmenují, s ro- botami, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s mlejny, s mlýniščemi, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží svrchu- psané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým, ani budůcím potomkóm na tom zboží práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než tak, jakž sme to samy držely a požívaly, všecko to ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dě- dičnému požívaní. A kdež by nám to jisté zboží neb erbóm našim ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad tvrze a vsi Šišmy. 11. Burjan Barský z Baršče i s svými erby Vi- límovi z Žerotína a erbóm jeho a budůúcím po- tomkóm své vlastní zboží a dědictví, totižto tvrz a ves Šišmu se dvorem, ves Hradčany a ves Na- hošovice, ves pustů Hrušice, ves Žákovice, ves pustú Lhotsko se dvorem a s mlýnem, ves Mrlí- nek, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s mezemi, s hrani- cemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s oužitky a požitky, s břehy, s rybníky s malými i velikými, s rybniščemi, s potoky, s vodami te- kutými i netekutými, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, tak jakž sem to zboží sám držel a užíval, nic sobě ani erbóm svým a budücím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství na tom nepozuostavuje ani zachovavaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požíva- ní. A kdež by to jisté zboží mně anebo erbóm mým ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mo- řím a vniveć obracuji. Vklad věna Lidmile z Lipého. 12. Vilím z Žerotína Lidmile z Lipého, man- želce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totižto xa tvrzi a vsi Šiš- mě se dvorem, na vsi Hradčanech, na vsi Naha- šovicích, na vsi pusté Hrušicích, na vsi Žáko- vicích, na vsi pusté Lhotsku se dvorem, s mlý- nem, na vsi Mrlínku s jich příslušenstvím ku pravému jejímu věnnému právu pět tisíc kop f.4 

Strana 416
f.4v. 416 groší českých, za I kopu LX gr. a za gr. VII den. bílých počítajíce na tolařích a groší čes- kých, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A pří- jemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám neb ještě jmíti budu. Mřežován a na okraji Zachariáš z Hradce. Vklad věna Šťastné z Choltic. 15. Balcar Svajnic z Pilmstorfu Stastné z Chol- tic, manželce své, na svém vlastním a dědičném statku žádnému nezávadném puol třetího tisíce [2l.], za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. bí- lých počítajíce na minci obecně berné k jejímu věnnému právu na vsi Kumvaldu, na rybniku, k tejž vsi příslušející[m], ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji. A príjem&í[m] toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž jmám anebo jmíti budu. Vklad tvrze a vsi Vežek. 14. Mandalena, Kateřina, Margeta a Lidmila, sestry vlastní nedílné z Přestavik, i s svými er- by Onsovi z Zástřizl a erbóm a budúcím potom- kóm jeho své vlastní zboží a dědictví svobodné a žádnému nezávadné, totižto tvrz a ves Vežky s dvorem, s mlýnem a ve vsi Vlčích Dolích vosm člověků s jich se vším a všelijakým | příslušen- stvim, s roli oranń i neoranu, s lukami, s pastva- mi, s pastviścemi, s horami, s doly, s lesy, s chra- stinami, s lovy, s hony, s Cizbami a mezemi, s hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s ro- botami spravedlivymi, s husemi,) s slepicemi, s vajcemi, s vodami tekutými i netekutymi, s mlajny, s mlýniščemi, s rybníky, s rybniščemi i se všemi užitky a požitky, kterýmiž se kolivěk jmény jmenují, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím všelijakým, jakž to zboží v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vymě- řeno jest, tak jakž sme toho po nebožtíku Petrovi Stojanovi z Pfestavlk, bratru našem vlastním a nedílném, v užívaní byly a držely, nic tu sobě ani erbóm a potomkóm našim na tom zboží práva, panství ani vlastenství nepozuostavujíce ani za- chovávajíce, než to všecko zboží ve dsky zemské ku pravému dědictví svobodné a žádnému nezá- vadné vkládáme a vpisujeme. A kdež by to jisté zboží nám neb erbóm našim ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad tvrze a vsi Dobročkovic. 15. Vilím Havránek z Rybího i s svými erby Závišovi z Víckova a erbóm jeho své vlastní a dědičné zboží žádnému nezávadné, totižto tvrz a ves Dobročkovice s dvorem v tejž vsi, s kostel- ním podacím, ves pustu Kmihnice s rybníkem Knáhnickym, coz mi na něm náleželo se vším jich příslušenstvím, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s slepicemi, vajci, s desátky, s hora- 1) h- je opraveno z p- (s platy). 1558 XXVII mi, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s CiZbami, s rolí oranü i neoraná, s lukami, s pu- stinami, s rybni&cemi, s potoky, s mlyny, s mly- niścemi, S$ pastvami, s pastviścemi, s mezemi, s hranicemi i s tím se vším, jakž sem to sam držel a užíval, nic sobě tu ani erbóm a potom- kóm svým práva, panství nepozuostavujíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému poží- vaní. A kdež by to jisté zboží mně a erbóm mým ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad dvoru a pusté vsi Svárova. 16. Vilím Havránek z Rybího i s svými erby Jarošovi z Zástřizl a erbóm jeho své vlastní dě- diéné a žádnému nezávadné zboží, totižto dvuor a ves pustú Svárov se vším příslušenstvím, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pustinami, s potoky, s rybníky, s rybniščemi, s lesy, s háji, s chrasti- nami, s křovinami, s hony, s lovy, s čižbami. s horami, s dolinami, s pastvami, s pastviščemi, s mezemi, s hranicemi i s tím se vším právem, panstvím a příslušenstvím, s vrchností a jakž to zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a vymezeno jest, nic sobě práva, panství ani erbóm svým ani které vlastenství, ani svo- bod jakýchž koli žádnému jinému nepozuostavu- jíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zem- ské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by to jisté zboží mně a erbóm mým ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad vsi Přestavlk. 17. Kunata z Vrchlabí i s svými erby Janovi staršímu Bořečkový) z Břeščan a erbóm jeho zboží své vlastní a dědičné, nižádnému nezávad- né, totiž ves Přestavlky, blíž Tejnce ležící, s lid- mi v tejZ vsi usedlymi, platnymi i neplatnymi, s pustinami, s robotami na tóch lidech spravedli- vymi, s dvorem, s dvofiskem, s rolimi oranymi i neoranými, s zahradami, s lesy, s háji, s chra- stinami, s rybniky, s rybniścemi, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutymi, se vším a všelijakým příslušenstvím, což k tej vsi svrchupsané od starodávna náleží a v svých mezech a hranicích vymezeno a vyhraničeno jest, se vším plným právem a panstvím, tak jakž sem toho sám v držení byl a požíval a zvlášče se všemi požitky, v kterých kolivěk věcech sou a kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány bejti, nic sobě ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství žádného nepozuostavujíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požíva- ní. A kdež by mně, Kunatovi, aneb erbóm mým 2) Písař zamýšlel psáti Boříčkovi. f.5 

Strana 417
Ё5у. XXVII ten statek ve dskách svědčil, to tímto vkladem morim a vnive¢ obracuji. Vklad véna Johance z Myslocovic. 18. Petr Buokůvka z Bukuovky, komorník prá- va menšího zemského v kraji olomúckém, Johan- ce z Mysločovic, manželce své, na svém vlastním, dědičném statku žádnému nezávadném, totiž na tvrzi, dvoru, vsi Lhotě*) s jich příslušenstvím tři sta sedmdesáte pět zlatých, za jeden zlatý třidceti groší a za groš sedm peněz bílých počítajíc na minci obecně berné k jejímu věnnému právu, a nadvéno z lásky své manželské jedno sto dva- tceti pět zlatých ve dsky zemské vkládám a vpi- suji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám nebo jmíti budu. 19. Le. od narození Syna Božího, Krista Pána, IMV“LX* při času svatého Jana, křtitele Božího /24. června 1560], v mésté Olomüci drzán jest soud zemsky skrze urozené pány: pa- na Volfa Dytricha, hrabí z Hardeku, z Klacka, v Mochlantu, na Letovicích, místo držící pana Zdenka z Valdštajna na Brtnici, hajtmana, pana Albrechta Černohorského z Boskovic na Bučovi- cích, místo držící pana Zachariáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého na Štemberce, najvyšího sudí- ho markrabství moravského, a urozeného vlády- ku Matyáše z Hartunkova na Čechách, najvyšího písařství téhož markrabství [misto drZici], na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olomücky a urození páni: pan Pertolt z Lipého na Krumlově, najvyší maršálek království českého etc., pan Zdeněk Bítovský z Lichtnburka na Hostimi, pan Adam Volf Kra- jif z Krajku na Jaroslavicích, pan Jan starší z Žerotína na Hrušovanech, pan Jetřich z Kuno- vic na Brodě Uherském, pan Vilím z Žerotína na Dřevohosticích, pan Smil Bilík z Kornic na Veselí, pan Fridrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Přemek z Víckova na Prusinovicích, podkomoří, Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích, Jan Zdánsky z Zástřizl na Buch- lově a Adam Hrubčický z Čachtína na Budkově. Naučení panu komorníkovi. 20. Léta Páné IMV*LX? pri éasu druhé neděle v půstě /10. března 1560] v městě Brně o soudu. Naučení panu komorníkovi o vymazání hradu Ousova?) s jeho příslušenstvím z desk zemských dané: Poněvadž pan Jan Jetřich z Boskovic po- 1) Dnešní Červená Lhota (Litovel). 2) Viz vklad č. 23 kn. XXVI. 1558-1560 417 dlé smlouvy, se panem Albrechtem Cernohor- ským z Boskovic o hrad a panství litovelské uči- něné, toho žádá, aby pan Albrecht toho statku jemu zase postoupil a sobě z desk vymazal a pan Albrecht podlé tej smlouvy tak uciniti zachovati se podvolil; i jestlize®) by na pana Albrechta v tom času nemoc nebo smrt Pán Buoh dopustiti ráčil, že by při otevření desk nebyl, má pan ko- mornik při najprvnějším soudu a desk zemských v Olomůúci otevření to panství, kdež panu Al- brechtovi vepsáno, vymazati. Relatores: pan Je- tfich z Kunovic a z vládyk Jan Ždánský z Zá- střizl. Vklad vsi Sobotína. 21. Petr z Žerotína i s erby svými Václavovi Berkovi z Dubé, z Lipého, najvyšímu sudímu markrabství moravského, a jeho erbóm a budú- cím potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totižto ves Sobotín s tvrziskem, s kostelním po- dacím, s zákupní rychtů, ves pustou Vernstorf, ves Rudoltice s rychtou zákupní, s rolí oranů i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, $ vrbina- mi, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony malými i velikými, s čižbami, s mezemi, s hrani- cemi, s dvory, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s kury, s vajci, s užitky a požitky i všemi poplatky, s řekami a potoky těmito: s po- tokem Glozbosr, s potokem Fleyzayfem, s poto- kem Roušníkem, s potokem sobotínským, se vše- cků řekú Mertú až potud, kde do řeky Desné vpadá, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s jezery, s hamrem sobotinskym, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to svrchupsané zboží od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a zamezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc ani vymieňujíc, tak jakž sem to zboží svrchupsané sám držel a jeho požíval a jakž mi se na díle mém dostalo, to všecko ve dcky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to jisté zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad věna Zdislavě Berkovně. 22. Petr z Žerotína Zdislavé Berkovně z Dubé a z Lipého, manželce své, na svém vlastním a dě- dičném zboží žádnému nezávadném, totiž na mě- stečku Franstátu, na vsi Vídefovicich") s jich prí- sluSenstvim fuol tfinácta sta [zl.], za 1 zl. XXX gr. a za I gr. VII den. bílych na minci dobré ku pravému jejímu vénnému právu ve dcky zemské 3) Výraz i jestliže — desk nebyl je připsán na okraji se znaménkem pro vynechání. 3) Dnešní Vikýřovice. f.6 

Strana 418
f.6v. 418 vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb ješče jmíti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic. Vklad věna Bohunce Berkovně. 23. Jan z Žerotína Bohunce Berkovně z Dubé a z Lipého, manželce své, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totižto na vsi Tëmenici!) a na vsi Losiné?) na vsi Marsko- vě s jich příslušenstvím tři tisíce zlatých za I zl. XXX gr. a za I gr. [VII] den. bílých počítajíc na minci dobré ku pravému jejímu věnnému prá- vu ve dcky zemské vkládám a vpisuji. A příjem- čím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám neb ještě míti budu. Smlouva o mlejn u vsi Smržic. 24. Léta Páně IMV“LX v sobotu den sv. Pe- tra a Pavla [29. června 1560] v městě Olomáci námi, Václavem Berků z Dubé, z Lipého a na Stemberce, najvysfho sudiho®) markrabství mo- ravského, Janem z Kunovic na Louce, Jetfichem z Kunovic a na Brodě Uherském, Prokopem Podstackým z Prusinovic a na Bouzové, Janem z Zástřizl a na Buchlově, Bohuslavem z Kokor a na Laškově, mezi urozeným pánem, panem J/oj- těchem z Pernštajna a na Plumlově s jedné a u- rozenym vládyků, panem Janem Drahnovským ze Stvolové a na Drahanovicích s strany druhé stala jest se smlouva celá, dokonalá a dobrovolná, a to taková, že jest pan Jan Drahnovský panu Vojtéchovi z Pernstajna, erbóm a potomkóm je- ho prodal a mocně [podlé] smlouvy této prodává mlajn svuoj dědičný, žádnému nezávadný, u vsi Smržic ležící, se vším téhož mlejna příslušenstvím, a tak, jakž jest se jemu po nebožtíku panu Marti- novi ze Stvolové, otci jeho, na díle dostal[o], a on, pan Jan;) jeho souc v držení užíval, nic sobě, erbóm ani potomkóm svým na tom mlajné Zád- ného panství ani vlastenství nepozuostavujíc, a to za summu padesáte kop gr., za I kopu LX gr. a za I gr. VII den. počítajíc, kteréž jest již nade- psaný pan Jan Drahnovský od svrchu jmenova- ného pána z Pernštajna hotově přijal; kteréžto“) často jmenovanej mlejn s jeho příslušenstvím pan Jan Drahnovský i s erby svými jmá a povi- nen bude panu Vojtěchovi z Pernštajna při naj- prvnějším soudu, když dcky zemské otevřeny budú, totu“) smlouvu ve dcky vložiti a kdež by otci jeho nebo jemu ve dckách svědčilo, dáti vy- mazati. Než pán z Pernštajna od vkladu zaplatiti má. A což se v této smlouvě píše, to sou sobé slí- 1) Psáno Tiemeenici. 2) Dnešní Velké Losiny. 3) Tvary genitivní jsou tu chybně vlivem následujícího genit. markrabství moravského. 1560 XXVII bili ctně, řádně, křesťansky a bez přerušení za- chovati. Kdež pro lepší toho jistotu my, svrchu- psaní smlouvčí, pečeti náše k tejto smlouvě při- věsiti sme dali. Stalo se léta a dne svrchupsa- ného. Vklad tvrze a vsi Vrchoslavic. 25. Hynek Posadovský z Posadova i s svými erby a budúcími potomky Václavovi Podstacké- mu z Prusinovic, hofrychtýři dvoru kněze bisku- pa olomückého, a jeho erbóm i budúcím potom- kóm své vlastní zboží a dědictví, totiž tvrz a ves Vrchoslavice i s kostelním podacím, ves Dlouhou Ves i s mlýnem, to což sem tu na tom mlejně měl, s dvorem popluënÿm, s roli oranû i neoranû, s mlyny, s mlyni&éemi, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s doly, s vrchy, s vrbinami, s chra- stinami, s rovninami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplat- nými, s husmi, s kury, s vajci, s užitky | a požit- ky i se všemi poplatky, kterými se koli jmény jmenují, s řekami, s potoky 1 břehy, s vodami tekutými 1 netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s jezery i se vším plným právem, panstvím a pří- slusenstvím, tak jakZ to?) zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích jest vy- mezeno, nic sobě tu ani erbóm svým a budücím potomkóm na tom práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zachovávajíce, než tak, jakž sem to sám držel a toho požíval, všecko ku pravému dědictví svobodné a žádnému nezávadné ve dcky zemské vkládám a vypisuji. Vklad XII" člověků ve vsi Dobročkovicích. 26. Jakub Pacák z Pačlavic i s svými erby Zá- višovi z Víckova a erbóm jeho své vlastní zboží dědičné a žádnému nezávadné, totižto ve vsi Do- bročkovicích dvanácte člověků i s tím třetím dí- lem, kterýž sem měl na Kníhnickém rybníku i se vším jich příslušenstvím, s lidmi platnými i ne- platnymi, s robotami, s slepicemi, s vajci, s de- sátky, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy, s &iZbami, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pustinami, s rvbníky, s rybni$cemi, s potoky, a mlejny, s mlýniščemi, s pastvami, s pastviščemi, s mezemi, s hranicemi i s tím se vším, jakž sem to sám držel a užíval, nic sobě tu ani erbóm, potomkóm svým nepozuostavujíc prá- va, panství, ve dcky zemské vkládám ku pravému jmění, držení a dědičnému užívaní. A jestliže by mně anebo erbóm mým to zboží ve dckách zem- ských svědčilo anebo komu jinému, to všeckno tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. %) Jan je nadepsáno nad předchozím pan. 5) Tak v orig. 6) to je opraveno se sem [to zboží držel). r7 

Strana 419
f.7v. XXVII Vklad tvrze a vsi Kočova. 27. Jiřík Rozhon z Kopřic i s svejmi erby své vlastní zboží a dědictví, tvrz a ves Kočov s dvo- rem poplužným, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s horami, s doly, s lesy, s háji, s chrastinami, s křovinami i s lesem, kterémuž říkají Grejšpík, kterejž sem na pánmních Bruntál- ských soudem obdržel, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi a hranicemi, s lidmi platnými i neplat- nými, se všemi užitky a poplatky, jakýmiž se [jmé- ny] jmenovati mohou, s řekami, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s ko- stelním podacím, /s] sklennou*) huti, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, tak | jakž sem to sám držel a toho požíval, Hendrychovi Odlspochovi z Nyklstorfu a jeho erbóm ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmě- ní, držení a dědictví. A jestliže by mně to zboží nebo erbóm mým nebo komu jinému ve dckách svědčilo, to všecko tímto vkladem mořím a vni- več obracuji. Vklad vsi Litoninu*) a jiných. 28. Albrecht Černohorský z Boskovic i na mí- stě Jana Šembery, bratra svého mladšího nedíl- ného, i s erby“) svými a budûcimi potomky Janovi Jetfichovi Cernohorskému z Boskovic, strejci mému milému, a erbóm jeho své vlastní a Jana Šembery, bratra svého, zboží a dědictví, kteréž na nás po Jiřím Krystofovi Černohorském z Boskovic, strajci našem milém dobré paměti, rozdílem připadlo, totiž ves Litoninu, ves Jasenné, ves Udlo, ves Bratřejov, ves Polanku, ves Lesko- vec, ves Drnovice, ves Vysoké Pole, ves Oujezd s kostelním podacím, ves Loučku, ves Slopné, ves Zádveřice, ves Lípu, ve vsi Želechovicích, což nám náleželo, ves pustá Haluzice, ves pustá Lhotsko, s rolí oranü i neoranü, s lukami, past- vami, pastviščemi, s horami, s lesy, s doly, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi a hranicemi, s lidmi platnymi i neplatnymi, s ospy, s husmi, s kury, s vajci 1 vselijakśmi użitky a poźitky i poplatky, kterýmuiž se koli jmény jmenovati mo- hou,*) s řekami, s potoky, s břehy, s vodami teku- tými i netekutými, s mlajny, s mlýniščemi, s ryb- níky, s rybniščemi, s jezery i se vším plným prá- vem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží 1) V orig. s klennou. 7) Tak v orig. místo máleZitého tvaru -y. Viz text vkladu. 3) V orig. s serby. *) V orig. mohom. 1560 419 svrchupsané od staradávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, a tak, jakž jest to na mne, Albrechta z Boskovic, i na místě Jana Šembery, bratra mého, nápadem přišlo, nic sobě ani erbóm svym, ani budúcím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství ne- pozuostavujíce ani zachovávajíce, všecko to, jakž mně a bratru mému náleželo, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejich jmění, drže- ní a dědičnému užívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moří- me a vniveč obracujeme. Vklad pusté vsi Polichna. 29. Jiřík Vlachovský z Vlachovic i s erby svý- mi Janovi, Jindfichovi, Jiříkovi, bratřím vlast- nim 2 Vlachovic, a erbóm a budńcim potomkóm jich své vlastní zboží a dědictví žádnému nezá- vadné, ves pustú Polichno se vším jejím pan- stvím a příslušenstvím, s rolí oranú i neorani, s lesy,*) s háji, s chrastinami, s pustinami, s lu- kami, s pastvami, s pastviścemi, s břehy, s poto- ky tekutými i netekutými, s mlýniščemi, s doly, s mezemi, s hranicemi i se všelijakými užitky a poplatky, v kterýchž se koli věcech aneb kterak kolivěk zvláštně vyhledati mohou, jakž to svrchu- psané zboží od starodávna vymezeno jest a v svých hranicích záleží, tak jakž sme to zboží sami drželi a užívali, nic sobě tu a erbóm ani po- tomkóm svým žádného práva ani kterého vla- stenství nepozůstavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dcky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich dědictví, jmění, držení a požívaní.“) Vklad vsi Těšova. 50. Jiřík Vlachovský z Vlachovic i s svými er- by a budúcími") potomky Vilímovi Hřivínovi z Oujezda a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictví žádnému nezávadné, totižto ves Těšov s dvorem, s rolí oranů i neoranü, s vinohradem, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s doly, s le- sy, s chrastinami a s vrbinami, s lovy, s hony, s čižbami, s robotami, slepicemi, s vajci, s meze- mi, s pahrbky, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, a s platy všelijakými,“) s užitky a po- žitky všemi a všelijakými, jakýmiž koli jmény jmenovány byti mohü, s řekami, s břehy, potoky tekutými i netekutými i se všemi jinými vodami stojecími i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakož to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích záleží a jest vymezeno, nic sobě ani erbóm svým i budú- cím potomkóm práva, panství tu nezachovávajíc, 5) V orig. s lessy. 9) p- je opraveno se zmyleného d[rzení]. 7) b- je opraveno ze zmyleného p[otomky]. 5) v- je opraveno ze zmyleného p[oplatky]. f.8 

Strana 420
f.8v. f.9 420 tak jakž sem to sám držel, to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to jisté zboží ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad vsi Chromče. 31. Karel mladší z Žerotína i na místě Bernar- ta a Jana z Žerotína, bratra a strejce nedílných, i s svými erby Petrovi Bukuovkovi z Bukuovky, komorníku práva meniího kraje olomückého, a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví i na místě bratra a strejce svých svrchupsaných, totižto ves Chromec, ves Studénku,') ves Volešné, ves Louč- ku, ves Hraběšín, ves pustúů Střemeško, s dvory, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s ho- ny, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s oužitky a požitky 1 se všemi poplatky, s řekami, s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky tekutými i ne- tekutými, s jezery i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakož ta zboží svrchu- psaná od starodávna v svých mezech a hranicích v každé 1 v kazdé&) zvláště záleží a sou vymeze- na, nic sobé ani erbóm svym, ani budücím po- tomkóm, pánuom z Zerotína, práva, panství ani vlastenství nezachovávajíc, tak jakZ sem to sim držel a užíval podlé vyměření cedulí dílčích kro- mě pastviska, kteréž sem z gruntu pusté vsi Stře- meška panu Petrovi z Žerotína a bratřím jeho pustil a dědičně oddal, než to všecko i na místě Bernarta, bratra, a Jana, strejce, z Žerotína ku pravému jich dědictví svobodné a nezávadné ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. 52. Jmdřich Kobylka z Kobylího Annu ze Zdě- tina, manželku svü, Joachyma Zoubka ze Zdětí- na, Krystofa Kobylku z Kobylího, strejce svého, a Jana Pročka z Zástřizl, mocné otcovské poruč- níky činím dítek svých i všeho statku svého, kte- rýž nyní mám aneb ještě jmíti budu. Vklad věna Elišce z Lichtnštajna. 33. Jaroslav z Kunovic Elišce z Lichtnštajna, manželce své vlastní, na statku svém dědičném, na méstecku svém Nivnici a vsi Blatnici s jich vším příslušenstvím ku pravému jejímu věnné- mu právu věna pět tisíc zlatých na minci dobré, na tolařích a groší českých, za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A sám se toho věna příjem- 1) Podle souvislosti míst dnešní Dolní Studénky. 2) Tak nadbytečně v orig. 8) Tak v orig. 1560-1561 XXVII čím činím vším statkem svým, kterýž jmám ne- bo míti budu. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic. Vklad věna Margetě z Polanky. 54. Bohuse Kokorsk$ z Kokor Margeté z Po- lanky, manželce své, na svém vlastním a dědič- ném zboží žádnému nezávadném, totiž na tvrzi a vsi Laškově, coz tu mám, s jejich příslušen- stvím ku pravému jejímu věnnému právu vosm set zlatých a z lásky manželské též nadvěno VII set zlatých, za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, na minci dobré ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nad věno sám se činím vším statkem svým, kterýž mám nebo ještě jmíti budu. Spolek. 55. Margeta z Polanky Bohusi Kokorského z Kokor, manžela svého, na těch sedm set sla- tých, kteréž mi na tvrzi a vsi Laškově, což tu má, dckami, nadvěno mé, mně zapsal, na to i na jiné na všecko, kdež co jmám neb jmíti ještě budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. 36. L« od narození Syna Bozího, Krista Pána, IMV“LXI při času svatých Tří králuov [ó. ledna 1561] v městě Olomüci drzän jest soud zemský skrze urozené pány: pana Pertuolta z Li- pého na Krumlově, najvyšího maršálka králov- ství českého a krále Maximilinana®) JMti ko- morníka a ouřadu hajtmanského místo držící, pana Albrechta Černohorského z Boskovic na Černé Hoře místo pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana*) Václava Ber- ky z Dubé, z Lipého na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského, a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, najvyšího písarství*) téhož markrabství místo držící, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otci°) pan Marek, biskup olomúcký, a urození páni: pan Sazama Zajímač z Kunstátu na Jevi- šovicích, pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice na Jemnici, pan Volf Dytrych, hrabě z Hardeku a z Klacka na Letovicích, pan Adam Volf Krajíř z K[r]ajku na Jaroslavicich, pan Jan starší z Že- rotína na Hrušovanech, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Fridrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Prokop Podstacký z Prusinovic na Bouzově, Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích, Jan Ždánský z Zá- střizl na Buchlově, Jan Zahrádecký z Zahrádek na Červeném Hrádku, Adam Hrubčický z Čach- tína na Budkově. 3) Výraz pana — sudího je připsán na okraji. 5) Tak v orig. místo obvyklého nominativu otec. f.10 

Strana 421
f.10 v. f.11 XXVII Vklad věna Kateřině z Šternberka. 57. Jiřík Mrakeš z Noskova Kateřině z Štern- berka, manželce své, na vsech Chvalkovicich, Komorově, Pormicích, Švábsku a Kozojedsku s jejich se vším příslušenstvím, statku svém dě- dičném, k jejímu věnnému právu jedenácte set dvatceti pót kop groší českých, za I kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna sám se činím vším statkem svým, kterýž mám nebo jmíti budu. 38. Jiřík Mrakeš z Noskova Kateřině z Štern- berka, manželce své, na vsech Chvalkovicích, Komorově, Pormicích, Švábsku a Kozojedsku s jejich se vším příslušenstvím, statku svém dě- dičném, nadvěno její, kteréž sem vzal, jeden tisíc kop groší českých a zvlášče za svršky puol dru- hého sta kop groší českých, za I kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. Spolek. 39. Lidmila z Miličína Jana Stolbaského z Do- loplaz, manžela svého, na tvrz a dvuor v Šum- valdě a na Ves Novou, s rybníky, se vším k tej tvrzi a dvoru příslušenstvím, toliko na tom sobě pět set zlatých na minci pozůstavuji, i na to na všecko, kdež co mám neb ještě jmíti budu, přijí- mám na pravý a jednostajný spolek. Mřežován a na okraji Albrecht z Boskovic. Vklad vsi Těšánek. 40. Záviše z Víckova i s svými erby a budücí- mi potomky své vlastní zboží a dědictví, ve vsi Těšánkách deset člověků a jedenáctého mlynáře, s lidmi platnymi i neplatnymi, s pustinami, s ryb- níky, s rybniščemi, s potoky tekutými i netekutý- mi, s pahrbky a se všemi oužitky a požitky, kte- rýmiž se jmény jnfenovati mohou, tak jakž sem ty lidi ve vsi Těšánkách i s tím mlynářem držel a užíval, jakž to všecko od starodávna v svých me- zech a hranicích záleželo a záleží a vyměřeno jest se vším plným právem a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým na těch li- dech v Těšánkách ani na tom mlajně i na tom zboží na všem nepozuostavujíc ani zachovávajíc práva, panství ani kterého vlastenství, to všecko Petrovi Čertorejskému z Čertorej, erbóm jeho ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému je- jich jmění a dědictví. Vklad tvrze a městečka Zdounek. 41. Petr Čartorejský z Čertoryje tvrz a mě- stečko Zdounky s kostelním podacím, s pivova- rem, s mlajnem, ve vsi Těšánkách třinácte člově- ků i s mlynářem, ves Svrčovice, ves Skržice, ves 1) Dnešní Zlámanka. 1561 421 Sobésuky, ves Divoké, kteráz od starodávna k [afe vzdounecké náleží, ve vsi Puščině sedm- ndcte Clovékü, ve vsi Troubkach i s mlynáfem dvatceti sedm člověků, ves Lhotku, Ves Zláma- mi") s kostelním podacím, ves pustú Kopu, ves pustou Oujezdecko, ves pustou Žernovou, ves pustou Světlou, své vlastní zboží a dědictví, s lidmi platnými i neplatnými, s vo[se]dlejmi i pustinami, s platy, s poplatky, s robotami, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s háji, s chrastinami, s mlýny, s mlýniščemi, s loukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s svobodným topením, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i ne- tekutými, s horami, s oudolinami, s pahrbky i se všemi oužitky a požitky, v kterýchž se [jménech] jmenovati mohü, tak jakZ sem to sám držel a to- ho užíval, a tak, jakž to všecko zboží od staro- dávna v svých mezech a hranicích záleželo a zá- leží a vyměřeno jest, se vším plným právem a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm svým a potomkóm na tej tvrzi a městečku a na těch všech vsech ani lidech i na tom na všem, což k tomu zboží přísluší, nepozuostavuje ani za- chovávaje práva, panství ani kterého vlastenství, Erazymovi z Bobolusk a jeho erbóm vkládám a vpisuji ve dsky zemské ku pravému jejich dědič- nému držení a jmění a dědictví. A jestliže by mně to zboží ve dckách anebo komu jinému svědčilo, to všecko tímto vkladem mořím a vni- več obracuji. 42. Li. od narozeni Syna Bożiho, Krista Pána, 1561 při času svatého Jana, křtitele Boží- ho [24. června r561], v městě Olomiici držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Per- tuolta z Lipého na Krumlově, hajtmana a naj- vyšího maršálka království českého a JMti krá- le Maximiliana komornika, pana Zacharyáše z Hradce a na Telči, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého a na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského, a u- rozeného vládyku Matyáše z Hartunkova a na Čechách, najvyšího písařství téhož markrabství místo držící, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec, pan Marek, biskup olomúcký a uro- zení páni: pan Albrecht Černohorský z Boskovic na Černé Hoře, pan Adam Volf Krajíř z Krajku na Jaroslavicích, pan Jan starší z Žerotína na Rosicích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uher- ském, pan Fridrych z Zerotína?) na Miloticích, pan Jan z Kounic na Slavkové, pan Smil Bilik z Kornic na Veseli, pan Fridrych Bfeznicky 2) Pán z Žerotína je omylem zapsán v zápise až po pá- nu z Kounic, jejich náležité pořadí je však vyznačeno T. f.12 

Strana 422
f.12v. 1.15 422 z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Jan Kro- páč') z Nevědomí na Hranicích, Jan: Žďánský z Zástřizl na Buchlově, Adam Hrubčický z Čach- tína na Budkově a Vilím Dubčanský ze Zdenína a na Habrovanech. Vklad vsi Pornic. 43. Jaroš z Zástřizl i s erby svými Jiříkovi Mrak$ovi z Noskova a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví svobodné a žádnému nezávadné, totiž ves Pornice, ves pustá Švábsko i se vším tím, což k těm dědinám svrchupsaným mně ná- leželo, totiž s lidmi platnými i neplatnými, s ro- botami spravedlivými, s rolí oranu 1 neoranů, s lukami, s pastvami, s lesy, s háji, s vrbinami, s křovinami, s chrastinami, s lovy, s hony, s čiž- bami, s mezemi, s hranicemi, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutý- mi, s mlýny, s mlýniščemi, s kury, s vajci, s ou- žitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s haltéři, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž ty dědiny svrchupsané v svých mezech a hrani- cích záleží a od starodávna vymezeny sou, nic sobě tu, erbóm ani budücim potomkóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nezacho- vávaje, tak jakž sem já to[ho] sám v držení a užívaní byl, než to všecko, jakž se svrchu píše, vkládám a vpisuji ve dsky zemské k jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže by to svrchupsané zboží ve dskách zemských zapsáno bylo, to tímto vkladem mořím, kazím a vniveč obracuji. Vklad vsi Sležan. 44. Jaroš z Zástřizl i s erby svými Janovi z Zástřizl a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictví svobodné a žádnému nezávadné, totiž ves Sležany i se vším tím, což k tej dědině svrchu- psané mně náleželo, totiž s lidmi platnými i ne- platnými, s robotami spravedlivymi, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviścemi, s lesy, s háji, s vrbinami, s křovinami, s chrasti- nami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hra- nicemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vo- dami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlýniš- čemi, s kury, s vajci, s oužitky a požitky 1 se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují i se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, jakž ta dědina svrchupsaná v svých me- zech a hranicích záleží | a od starodávna vyme- zena jest, nic sobě tu, erbóm ani budúcím potom- kóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nezachovávaje, tak jakž sem já toho sám v drže- ní a užívaní byl, než to všecko, jakž se svrchu píše, vkládám a vpisuji ve dcky zemské k jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A jestliže 1) -r- je nadepsáno. 1561 XXVII by kde to svrchupsané zboží ve dckách zemských zapsáno bylo, to tímto vkladem mořím, kazím a vniveč obracuji. Vklad tvrze a vsi Hoščic. 45. Jaroš z Zástřizl i s erby svými Jarošovi z Hrádku a erbóm jeho své vlastní zboží a dě- dictví svobodné a žádnému nezávadné, totiž tvrz a ves Hoščice, ves pustů Svárov, s dvory, s ko- stelním podacím i se vším tím, což k těm dědi- nám svrchupsaným mně náleželo, totiž s lidmi platnými i neplatnými, s robotami spravedlivými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviSCemi, s lesy, s háji, s vrbinami, s kfovi- nami, s chrastinami, s lovy, s hony, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s mlej- ny, s mlýniščemi, s husemi, s kury, s vajci, s u- žitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakž ty dědiny svrchu- psané v svých mezech a hranicích záležejí a od starodávna vymezeny sou, nic sobě tu, erbóm ani budücim potomkóm svým práva, panství ani kte- rého vlastenství nezachovávaje, tak jakž sem já toho sám v držení a užívaní byl, než to všecko, jakž se svrchu píše, vkládám a vpisuji ve dsky zemské k jich jmění, držení a dědičnému požíva- ní. A jestliže by kde to svrchupsané zboží ve dskách zemských zapsáno bylo, to tímto vkladem mořím, kazím a vniveč obracuji. Vklad puol vsi pusté Nepštychu. 46. Vojtěch z Pernštajna i s erby svými Hav- lovi Sytnpergarovi z Sontálu, erbóm jeho své vlastní dědictví, totiž puol vsi pusté Nepstychu s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, S pastvi&femi, s potoky, s vodami tekutymi i |F.13v. netekutymi, s horami, s doly, pahrbky i se všemi oużitky a požitky, kterýmiž se jmény jmenovati mohou, tak jakž sem to sám držel a toho užíval, a tak, jakž tý puo[l] vsi pusté od starodávna v svých mezech a hranicích záleželo a záleží a vymezeno jest i se vším plným právem a pan- stvím a příslušenstvím, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým na tej puol vsi pusté Nepštychu i na tom na všem, což k tejž puol vsi pusté pří- sluší, nepozuostavuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vlastenství, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to zboží ve dckách svědčilo, to tímto vkla- dem mořím a vniveč obracuji. Vklad mlajnu při vsi Dobromyslicích. 47. Jan z Ludanic i s svými erby Matyášovi Žalkovskému z Žalkovic, erbóm a budúcím po- tomkóm jeho své vlastní, svobodné a žádnému 

Strana 423
XXVII nezávadné zboží a dědictví, totiž mlajn svuoj při vsi Dobromilicích ležící a grunt jednoho člověka jménem Václava Halamova s druhé strany vo- dy, proti témuž mlajnu ležící, s stavem, s stru- hou mlajnskou počnůc od týhož stavu nad mlaj- nem i pod mlajnem s oběma břehy tej struhy a s svobodným,') bez mé, erbuov a budücích potom- kov mych, pánuo dobromilickych, pfekázky, tou struhou na ten mlýn vody tokem i ryb lovením až potud, kdež ta struha do pravého starého toku pod mlajnem za spodní zahradü mlynskü vpadá, s vrbinami při vodách, s zahradami též nad mlajnem i pod mlajnem i s tím kouskem k s spod- ní zahradě mlajnský až po starý tok vody přida- ným, s lánem rolí k tomu gruntu, mezi rolími lidí kapitoly olomůúcké ležícím, s lukami, k již psanému gruntu náležitými, s platy, s robotami i se vším plným právem, panstvím, k tomu mlaj- nu a gruntu od starodávna příslušenstvím, tak jakž to všecko vymezeno jest, s pastvami koní a dobytkuov všelijakých, po gruntech mých dobro- milickych na budüci časy svobodnými, nic sobě tu, erbóm | ani budoucím potomkóm svým, pá- nuom a držitelóm vsi Dobromilic práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc a neza- chovávajíc, kromě tej čtvrti rolí, kteráž jest od toho mlajnu předešle za zátopu rybníka oddána, ve dsky zemské vkládám a vpisuji k jmění, drže- ní a dědičnému užívaní. A kdež by koli ten mlajn a grunt s tím se vším, což k nim, jakž se svrchu píše, náleží, mně, erbóm a budúůcím mým aneb komuž koli jinému ve dskách*) zemských svědčil a zapsán byl, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad dvoru v Voděradech. 48. Václav Puczhart z Voděrad na místě Pe- tra, bratra svého vlastního, i s erby svými Divi- šovi z Kácova, erbóm jeho dvuor“) v Voděra- dech náš vlastní, na kterémž jest neboštík Štěpán Puczhart, otec náš, seděl od sebe a erbuov i bu- dücich potomkuov svých s rolí, s lukami, s past- vami, s pastviščemi, s horami, s lesy, s chrasti- nami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi i se všemi užitky a požitky, kterými by se koli jmény jmenovati mohly a na čemž sou koli s potoky, s břehy, s vodami tekutými i netekutými i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím úplně, docela, jakž ten dvuor a grunty k němu připojené od starodávna záleží a jest vymezen, nic sobě ani erbóm a budúcím potomkóm svým na tom dvoru nepozuostavujíce, než tak, jakž sme my to sami drželi a požívali i předkové náši, ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravé- 1) V orig. svobedným. 2) Následuje nepřetržené zemskách. 1561 423 mu dědictví svobodne a nezävadne.‘) A jestlize by kde ten dvuor svrchupsaný nám a erbóm i budůcím potomkóm ve dskách zemských svědčil a zapsán byl, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad vsi Bartoňova etc. 49. Karel mladší z Žerotína na místě Bernarta, bratra, a Jana, strajce svého nedílného, i s svými erby Mikulášovi Felčanovi z Hrabového, erbóm jeho své vlastní dědictví, totiž ves Bartoňov, ves Bohutinek, ves Radomilov, s rolí oranü i neora- nů, s lukami, s pastvami, s křovinami, s lovy, s doly, s lesy, s háji, s luhy, s chrastinami, s pastviščemi, s horami, s lidmi platnými 1 neplatnými, s hony, s čižbami, s robotami, s u- žitky a požitky i se všemi poplatky, s řeka- mi, | s břehy, s rybníky, s rybniščemi, s potoky f.14v. tekutými i netekutými, s jezery i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, jakž to zboží od starodávna v svých mezech a hra- nicích v každé zvláště záleží a vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým, ani budoucím po- tomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad hradu pustého Otoslavic. 50. Havel Šytnpergar z Šontálu i s svými erby Hynkovi Posadovskému z Posadova, erbóm jeho ku pravému dědicství totiž pustý hrad Otoslavi- ce se dvorem tu v Otoslavicích a se dvorem na pusté vsi Lhotě a se všemi poplužími, s pivova- rem, s vinohrady, s ščepnicemi, s zahradami, puol vsi Otoslavic, dvořáka v Sněhoticích, ves pustů Lhotu a puol vsi pusté Nepštích, oltář v kostele otoslavském a což k němu přísluší, své vlastní zboží a dědictví svobodné a žádnému ne- závadné, s lidmi platnými i neplatnými, s osedlý- mi, s pustinami, s platy peněžitými, s husmi, s slepicemi, s vajci, s mlýny, s mlýniščemi, s pla- ty vinohradnými, s robotami, s rolí oranů i ne- oranů, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s stavy, s struhami, s vo- dami tekutými i netekutými, s doly, s dolinami, s vrbinami, s pahrbky, s hony, s lovy, s čižbami i se všemi a všelijakými užitky a požitky, který- miž se koli jmény jmenují a jmenovati mohü, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, a tak, jakž to všecko od starodávna v svých mezech a hranicích záleželo a záleží a vymezeno jest, se 3) V orig. dvuov. *) V orig. nezádadné. 

Strana 424
f.15 f.15v. 424 vším plným') právem, panstvím a příslušen- stvím, nic sobě tu ani erbóm a potomkóm svým na tom hradě, dvořích, na tej puol vsi Otoslavi- cích i na těch pustých vsech | nahoře jmenova- ných, na těch lidech v Votoslavicích a v Sněhoti- cích i na tom na všem, což k tomu zboží svrchu- psanému od starodávna přísluší, nepozůstavuje ani zachovávaje práva, panství ani kterého vla- stenství, než to všecko ku pravému dědictví, jmění a držení a dědičnému požívaní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A kdež by mi to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mo- řím a vniveč obracuje. Smlouva. 51. Léta Páně tisícého pětistého šedesátého v neděli po svatém Mikuláši /8. prosince 1560] na Dřevohosticích námi, Vilímem z Žerotína na Dřevohosticích, Mikulášem starším z Hrádku na Dřínovém, Erazymem z Bobolusk na Zdán- kách, Joachymem Zau[b]kem ze Zdětína na Moš- Cenici?) Janem z Korotina na Nedachlebicich, Václavem Vahanským z Vahanèic stala se smlü- va dobrovolná celá a dokonalá mezi urozenými vládykami, panem Jiříkem z Zástřizl na Veselíč- ku s jedné a panem Nykodemem z Bobolusk na Tršicích s strany druhé o směnu gruntuov, slove v Mezehoří a Horku, a to taková, že pan Nyko- dem z Bobolusk panu Jiříkovi z Zástřizl, erbóm a potomkóm jeho k vlastnímu jich dědictví les svuoj dědičný Horku, příležící k gruntóm vesel- skýnů) páně Jiříkovým, dobrovolně sám od sebe i od svých erbuov a potomkuov dal a pustil po- tud, jakž již to panu Jiříkovi při vejjezdu okázal a vyhraniti nad mlejnem zákřovským dal, nic tu sobě v tom lese žádného panství ani kterého vla- stenství nepozůstavujíc kromě průhonu svobod- ného dobytkóm mlynáře zákřovského nynějšího i potom budúcího od mlejna podlé louk při kraji Horky zšíři podlé toho jemu již vymezení. Všakž inlynář z toho mlajnu nynější i s budúůcími svý- mi dobytkuov svých pouščením a vháněním a dfivi vyrubovänim®) škod činiti nemají, leč by dobytek jeho kdy z toho pruohonu bezelstně tam zašel a proti tomu zase také pan Jiřík z Zástřizl od sebe, od erbuov a potomkuo svých | za ten dotčený les Horku panu Nykodemovi z Bobo- lusk, erbóm i potomkóm jeho v svých vlastních a dědičných k Oujezdu Hornímu) näleXicich gruntech a horách oddal kus hor a) puol potoku s břehem, slove Mezihoří, od mezí páně Herbur- tových?) od hor páně Jiříkových potud, jakž jest !) plným se opakuje, leč není přetrženo. 2) V orig. Moščenice. 3) Veselíčko (Lipník n. B.). ^) F orig. dřívím vyrubování. 1561 XXVII již to panu Nykodemovi od pana Jiříka ukázáno a obmeziti i znamení a kopce zdělati dáno, nic tu sobě žádného práva, panství ani kterého vla- stenství erbóm ani potomkóm svým nepozůsta- vujíc, což jest pan Nykodem od pana Jiříka za- dosti přijal. Všakž to sobě pan Jiřík i s erby a potomky svymi touto smluvou vymínil: poné- vadž skrze jeho hory a pres pole oujezdská do toho lesu aneb zase odtud jezditi a choditi páné Nykodemovi lidé i myslivci potřebovati budou, aby vyrubujíc dříví v horách páně Jiříkových při myslivosti a ryb lapání nahoře i dole grunty páně Jiříkovy od služebníkuov a poddaných pá- ně Nykodemových aneb potomkuov jeho škod žádných se nedálo, než cestami i chodníky svo- bodné jezditi pres páně Jiříkovy grunty i choditi, však bez škody,“) moci budou. Též sobě to světle pan Nykodem vymicňuje: jestli by kdy potřeba nastala toho a ty cesty potokem v Mezihoří ane- bo horní cestu vody přívalní aneb sněžný v grun- tech páně Jiříkových pokazily aneb zanesly a ji- mi se jezditi aneb choditi nemohlo, aby sobě mohl pan Nykodem i s potomky svými tu cestu dáti opravovati, dříví, zemi v těch gruntech páně Ji- říkových k tej opravě berouc, aby jí mohlo jezdí- no i chozeno bejti. Item, coZ /idé v těch obou le- sích dříví koupených, prvé než tato smlúva se sta- la, jakých mají, ty sobě odvízti do sv. Jiří najprvé příščího bez překážek páně Jiříkových i páně Nykodemových anebo hajných jejich moci budou. Item také tuto smlúvu dobrovolnů a směnu o le- sy nahoře psané obě straně pan Jiřík z Zástřizl i pan Nykodem z Bobolusk neb erbové jejich při najprvnějším soudu olomúckém neb konečně druhém, když dsky zemské otevřeny budou, ve dsky zemské sobě dáti společním nákladem ve- psati a vloZiti mají. A to jeden druhému i s erby svými podlé pořádku markrabství tohoto spravo- vati povinni budou. | Pro lepší tej věci vědomost a jistotu my, svrchupsaní smlouvčí pod pečetmi svými v jednostajních slovích tuto smlouvu na- psanú každé straně jednu sme dali. Jenž sou dány a psány léta a dne ut supra. Vklad tvrze a vsi Čech. 52. Jan a Václav, bratří vlastní Kokorščí z Kokor, i s svými erby Jiříkovi Kokorskému z Kokor, bratru našemu vlastnímu, a erbóm je- ho své vlastní zboží a dědictví žádnému nezávad- né, totiž tvrz a ves Čechy s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s horami, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lovy, s loviicemi, s CiZbami, 5) Dnešní Vel. Újezd (Lipník n. B.). 6) a je nadepsáno nad mezislovní mezerou. 7) T. j. H. z Fulštejna. 8) Následuje přetržené slovo choditi. f.16 

Strana 425
f.16 v. XXVII s rybníky, s rybništěmi,') s potoky, s vodami te- kutými i netekutými, s lidmi platnými i neplat- nými, s činžemi, s lukami, s dědinami, s pastva- mi, s pastviščemi, s robotami, s vajci, s kury i se všemi užitky a požitky, jakými by se jmény koli jmenovati mohly, se vším plným právem, pan- stvim a pfislusenstvim i se v$i zvuoli?) a tak, jakž to zboží samo v sobě v svých mezech a hra- nicích leží a vymezeno jest a jakž jest toho ne- božka máteř náše i my po smrti její v držení a užívaní byli, nic sobě ani žádnému jinému, erbóm a budücím potomkóm našim na to[m] jmenova- ném statku žádného práva, panství, dědictví ani kterého vlastenství nepozuostavuje, než to všecko ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pra- vému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdežby nám to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad tvrze a vsi Rackova. 53. Jiřík a Václav, bratří vlastní Kokorští z Kokor, i s svými erby Janovi Kokorskému z Kokor, bratru našemu vlastnímu a erbóm jeho své vlastní zboží a dědictví žádnému nezávadné, totiž tvrz a ves Rackov s pustou vsí Swotskem, s dvorem, s rolí oranü i neoranü, s lesy, s hora- mi, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s lovy, s loviščemi, s čižbami, s rybníky, s ryb- niščemi, s potoky, s vodami tekutými i netekutý- mi, s lidmi platnými i neplatnými, s činžemi, s lukami, s dědinami, s pastvami, s pastviščemi, s robotami, s vajci, s kury i se všemi oužitky a požitky, jakými by se koli jmény jmenovati mohly, se vším plným | právem, panstvím a pří- slušenstvím i se vší zvuolí, a tak, jakž to zboží samo v sobě, v svých mezech a hranicích leží a vymezeno jest, jakž jest toho neboštík otec náš?) i my po smrti jeho v držení a užívaní byli, nic sobě ani žádnému jinému, erbóm a budücím po- tomkóm naáim na tom jmenovaném statku Zád- ného práva panství, dédictví ani kterého vlasten- ství nepozůstavujíc, než to všecko ve dsky zem- ské vkládáme a vpisujeme ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by nám to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem moříme a vniveč obracujeme. Vklad díl[u] lidí ve vsi Čechách. 54. Kateřina z Vahančic i s svými erby Vi- límovi Ulstorfarovi z Němčího, synu svému, a erbóm jeho své vlastní lidi dědičné, což mi jich ve vsi Čechách náleželo, s polovicí dvorské rolí vorané i nevorané, s platy, s loukami, s pastva- mi, s polovicí lesuo, s řekou, s rybníkem, slove Zahušpetrový, a s polovicí druhého rybníka Na 1) rybniš-*je opraveno z rybník[y]. 2) -í slova vší zasahuje do z- slova zvuolí. Je tudíž psáno dodatečně. 1561-1562 425 trávníku, s robotami na těch lidech spravedlivý- mi i se vším plným právem, panstvim*) a příslu- Senstvim, tak úplně, jakž to svrchupsané zboží od starodávna jest vyměřeno a na muoj díl se do- stalo, jak sem se o to s Annou, sestrou svou vlast- ní, rozdělila a toho sama v držení byla a užívala, nic sobě tu ani erbóm svým práva, panství ani kterého vlastenství nepozůstavujíc, ani zachová- vajíc, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu požívaní. A kdež by mně to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vni- več obracuji. Vklad věna Margetě z Přestavlk. 55. Jiřík Kokorský z Kokor Margetě z Pře- stavlk, manželce své, wa tvrzi a vsi Čechách s jejich příslušenstvím, což mi tu náleží, [na] svém vlastním zboží a dědictví svobodném a žádnému nezávadném, jeden tisíc zlatých na tola- řích a groší českých za je[den] zlatý | třidceti groší a za groš sedm peněz bílých čtouce, věna jejího ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pra- vému jejímu věnnému právu. A příjemčím toho věna se činím se vším statkem svým, kterýž mám nebo ještě jmíti budu. Vklad věna Martě z Žalkovic. 56. Matyáš Žalkovský z Žalkovic Martě z Žal- kovic, manželce své vlastní, na svém vlastním zboží a dědictví svobodném a žádnému nezávad- ném, totiž na mlejně při vsi Dobromilicích a na gruntu při témž mlejně ležícím, na jednom lánu rolí, lukách, zahradách, řekách se vším k tomu mlejnu a gruntu příslušenstvím puol druhého sta kop groší českých věna jejího a nadvěno pade- sáte kop groší českých ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. A příjemčím toho věna i nadvěno [se] činím se vším statkem svým, kterýž mám neb ještě jmíti budu. 57. La od narození Syna Božího, Krista Pána, IMV“LXII při času svatých Tří králuov [6. ledna 1562] v mésté Olomáci drZán jest soud zemsky skrze urozené pány: pana Pertolta z Li- pého na Krumlové, hajtma[na] a najvysiho mar- šálka království českého a krále Maximiliana JMti komorníka, pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého a na Štemberce, najvyšího su- dího markrabství moravského, a urozeného vlá- dyku Matyáše z Hartunkova a na Čechách, naj- vyšího písařství téhož markrabství místo držící, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a 8) V orig. nás. 8) Následuje a panstvím, jež je podtrženo na znamení, že neplatí. f.17 f.18 

Strana 426
f.18 v. 426 pän Marek, biskup olomücky, a urozeni päni: pan Sazema Zajímač z Kunstátu na Jevišovicích, pan Václav Krajíř z Krajku na Mladoňovicích, pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice na Jemnici, pan Volf Dytrych, hrabě z Hardeku a z Klacka etc. na Letovicích, pan Albrecht Černohorský z Boskovic na Černé Hoře, podkomoří markrab- ství moravského, pan Jetřich z Kunovic na Bro- dě Uherském, pan Jan starší z Žerotína na Ro- sicích, pan Frydrych z Žerotína na Miloticích, pan Frydrych Březnický z Náchoda na Dunajo- vicích; a z vládyk: Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích, Jan Ždďdánský z Zástřizl na Buchlově, Jan Zahrádecký z Zahrádek na Červeném Hrád- ku, Adam Hrubčický z Cachtína?) na Budkové a Vilím Dubčanský ze Zdenína na Habrovanech. Potvrzení císaře JMti smlouvy mezi opatem velehradským a Janem Žďánským z Zástřizl. 58. My, Ferdynand, z boží milosti volený řím- ský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a u- herský, český, dalmacký, charvátský etc. král, infant v Yšpaný, arcikníže rakouské a markra- bie moravský, lucemburské a slezské kníže a lu- žický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme se vší ponížeností prošem od ve- lebného kněze Jana, opata kláštera velehradské- ho, a konventu jeho a statečného Jana z Zástřizl na Buchlové, vérnych našich milých, abychom jim smlouvy dole psané, kteráž jest mezi nimi skrze statečného Přemka z Víckova na Prusino- vicich, podkomofiho naseho?) markrabství mo- ravského, věrného milého, udělána, potvrditi a k tomu milostivé povolení náše dáti rácili. Kte- rážto smlouva slovo od slova takto v sobě zní: Léta Páné IMV*LVIIII? v sobotu po svatých Třech králích /7. ledna 1559] na klášteře Vele- hradě mnou) Přemkem z Víckova, podkomořím markrabství moravského, stala jest se smlouva dobrovolná, celá a dokonalá mezi velebným kně- zem, panem Janem, vopatem kláštera velehrad- ského, a konventem jeho s jedné a urozeným vládykü, panem Janem Zdánskym z Zástřizl a na Buchlově, s strany druhé a to taková: Jakož lidé ze vsi Zlechova k klášteru velehradskému dědičně příslušející podlé smlouvy mnou”) nadepsanÿm podkomořím, mezi nahoře psanými knězem opa- tem a konventem jmenovaného kláštera s jedné a panem Janem z Zástřizl a na Buchlově s stra- ny druhé učiněné, kteráž se stala léta Páně IMV“LV v sobotu po Navštívení Panny Marie [6. července 1555] v městě Olomúci a potom od 1) Následuje přetržené a. 2) n- je opraveno z m[arkrabstvi]. 3) V orig. mnom. 1562 XXVII císaře JMti, pána mého najmilostivějšího, milo- stivě potvrzené a s potvrzením císaře JMti do desk zemských v Olomůúci vložené,*) za tu svobo- du, kterúž týž pan Jan z Zástřizl dotčeným lidem v horách buchlovských pustil, tak jakž to táž smlouva a potvrzení císaře JMti všecko v sobě šíře a světleji ukazuje a zavírá, témuž panu Ja- noví z Zástřizl, erbóm jeho a budücím pânuom zámku Buchlova každej rolník, jakž který v též vsi sedí, láník, polouláník i štvrtník po desíti groší a podsedmíci po čtyřech groší, čehož všeho z tejž vsi podlé sečtení učiní deset zlatých čtyři groše, za každý zlatý XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc platu stálého peněžitého, | každý rok na časy budoucí vydávati povinni bu- dou. T'en plat stály ze vsi Zlechova, deset zlatých čtyři groše, pan Jan z Zástřizl sám od sebe, er- buov a budoucich pânuov drziteluov buchlov- ských knězi Janovi, opatu, a konventu jeho klášte- ra velehradského nynější[m] i budúcí[m] dědičně na budücí časy k témuž klášteru jest zase pustil, aby jej sobě od lidí zlechovských nynějších i bu- důcích bez překážky páně Janovy a budoucích pánuov buchlovskych svobodné vybírati?) a jeho dědičně užívati mohli. Proti tomu zase týž kněz opat i s konventem svým sami od sebe i budú- cích opatuov a konventu kláštera velehradského ves pustú Oujezdec, klášteru velehradskému pří- slušející, z kteréž vychází platu pět zlatých jede- nácte groší, s týmž platem, se vším plným prá- vem, panstvím a všelijakým příslušenstvím, což k tej pusté vsi od starodávna příslušelo a přísluší a s požitky všelijakými, jakýmiž se koli jmény jmenovati mohou a jakž sou to sami drželi a po- Zivali, nic sobě tu ani budúcím svým nepozuo- stavujíc, to všecko bez umenšení témuž panu Ja- noví z Zástřizl, erbóm jeho a budücím pánuom a držitelóm zámku Buchlova dědičně sou k Buch- Jovu pustili na budoucí časy, aby tej pustej vsi Oujezdce se vším jejím příslušenstvím v držení a užívaní byli a s tím, jakž by se jim najlépe zdálo a líbilo, jako s svým vlastním dědictvím činili beze vší překážky nynějších opata a kon- ventu i budoucích jejich kláštera velehradského etc. A poněvadž ten plat peněžitý [z] Zlechova, deset zlatých čtyři groše, panu Janovi z Zástřizl do desk zemskych v Olomüci viel, povinen jest pán dotčený plat při najprvnějším soudu zem- ském, kterýž v Olomúci držán bude, z desk dáti vymazati tak, aby kněz opat i s konventem svým nynějším i budúcím beze vší překážky týž plat peněžitý užívati mohli. A podlé znění tejto smlouvy kněz opat i s konventem svým, nynější *) Viz vklad č. 36 knihy XXVI. 5) Přepsáno z původního vybírali. f.19 

Strana 427
f.19v. XXVII i budúcí, pan Jan z Zástřizl s budoucími potom- ky svými, pány a držiteli Buchlova, mají se k sobě ve všem na časy budoucí křesťansky za- chovati beze všeho umenšení. Item kněz opat i na místě konventu svého a pan Jan z Zástřizl mají společně u císaře JMti, pána mého najmilo- stivějšího, o to jednati, aby JMt císařská ráčil tuto smlouvu milostivě listem pod majestátem svým císařským potvrditi a do desk zemských najvyšímu panu komorníkovi a najvyšímu panu sudímu toho[to] markrabství v Olomüci vepsati a vloZiti, a od potvrzení císaře JMti, do desk vlo- žení kněz opat a pan Jan Ždánský mají společně zaplatiti. Toho na jistotu a budoucí pamět já, na- hoře psaný podkomoří, každé straně jednu smlou- vu na pargameně s pečetí svou přivěšenů sem dal, kteréž sou dány a psány léta jako nahoře. K jeji[ch]žto pokorné prozbě nakloněni souce a znaje na tom dobré klášterské bejti, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou na- šich věrných milých, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravský svrchu dotčené smlouvy ve všem | jejím znění, položení, punk- tích, klauzulích a artykulích sme schváliti, obno- viti a potvrditi râcili a tímto listem mocně po- lvrzujeme chtíce tomu konečně, aby týž kněz Jan, opat kláštera velehradského, i s konventem svým a Jan z Zástřizl na Buchlově, erbové, po- tomci a budücí!) jich při tej smlouvě a tomto milostivém potvrzení našem od nás, dědicuov našich a budoucích králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky nyní i na budücí Casy?) bez přerušení zachování byli pod uvarováním hněvu a nemilosti naší cí- sarské, dědiců a budoucích našich králuov čes- kých a markrabí moravských, přikazujíce“) při tom najvyšímu komorníku a sudímu desk zem- ských již dotčeného markrabství moravského nynějším i budúcím věrným našim milý [m], když koli o to?) od často psaného opata a konven- tu kláštera velehradského a jmenovaného Jana z Zástřizl neb erbuov a potomkuov jeho požá- dání budete, abyšte tuto smlouvu i s tím listem a milostivým potvrzením naším do desk zem- ských téhož markrabství moravského podlé po- řádku vložiti a vepsati dali beze všeho zmatku a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečet ná- ši císařsků k listu tomuto přivěsiti sme rozká- zali. Dán [v] Vídní v středu den sv. Františka léta bozíiho IMV*LVIIII* /[4. října 15597 a krá- 1) V orig. budúcích. 2) -y je vepsáno do -ss- (čass). 8) V orig. -czye. A) o to je opraveno z původního od. 5) -n- je dodatečně nadepsáno. 6) Pro obec toho jména jsme nenalezli dokladů. Viz též vklad č. 8 knihy XXVII., kde tato obec chybí. 1562 427 lovství našich římského XXVIIII a XXXIII. Ferdynandus. Joachym de Nowa Domo, S[upremus] R|egni] B[ohemie] cancellarius. Tohoto listuo od pana hajtmana poslové ke dckám sou dáni, pan Volf Dytrych hrabě z Har- deku a z Klacka etc. a pan Frydrych z Zerotína. Vklad Kunstátu.“) 59. Matyáš Mince z Zárušic i s svými erby Hynkovi Posadovskému z Posadova a erbóm je- ho zboží své vlastní a dědičné, žádnému nezávad- né, totižto zámek a městečko Kunstát se dvorem, pivovarem, sladovní, ves Sulíkov, ves Petrov, ves Makov, ves Rychta) Roseč Veliká, ves Rudka u Kunstátu, ves Zbraslavec, ves slove Martinova Ves, ves Svíchotín s rolí oranú i neoraná, s lid- mi platnými“) i neplatnými, s lukami, pastvami, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniščemi, s jezery, s mlejny všeli- jakými, s mlýniščemi, s stavy, příkopami a stru- hami, s potoky, s vrbinami, s horami, s lesy, s háji, s chrastmi, s chrastinami,?) pahrbky, s do- ly, s dolinami, s hony, s doly, s čižbami, s meze- mi, s hranicemi, s robotami, s fůrami, s vajcemi, s plecemi,“) tak úplně a docela, jakž to zboží svrchupsané od starodávna jest vymezeno a v svých mezech a hranicích záleželo a záleží, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž toho statku Mikuláš Mince, otec muoj, já tolikéž v užívaní a držení sme byli beze všeho umenšení a zvláště se všemi požitky, na kterýchž sou kolivěk věcech neb kterak by kolivěk mohly zvláštními jmény vyhledány býti a shledány i se všemi jinými věcmi, což koli k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší i s kostelním po- dacím, k tomu zboží příslušejícím,““) nic sobě, erbóm ani budücím potomkóm svým tu práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc,") neZ to všecko ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému požívaní ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A kdež by mi též jisté zbož [í] ve dckách svědčilo, to tímto vkla- dem mořím a vniveč obracuji. Dobrá vůle. 60. Já, Hynek Pos[a]dovský z Posadova etc. oznamuji tímto listem všem, vuobec, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, jakož mám list zprávní mně a erbóm mým od urozeného vládyky, pana Matyáše Mince z Záruši[c] na zámek a městečko jiných 7) Oválný kaz zde zasahuje do -i. 8) V orig. omylem chranistinami se škrtnutou slabikou -ni-. 9) Viz Brandl, Glossarium str. 232. 10) V orig. omylem příslušejícími. 1) Opraveno z původního zachovávaje. f.20 

Strana 428
f.20v. 428 Kunstát, ves Sulíkov, ves Petrov, ves Makov, ves Rychta,) Rosec Veliká, ves Rudka u Kunstátu, ves Zbraslavec, ves slove Martinova Ves, ves Svíchotín a na to na všecko, což k tomu zámku, městečku a vsem nahoře psaným přísluší, svěd- čící, v kterémžto listu dobrá vuole znamenitě se vymieňuje a postavena jest, kdož by ten list s mû dobrû a svob[od]nů vuolí jměl, že ten jmá a jmíti bude tàz plnà moc a též plné právo ke všem věcem v tom listu zapsaným jako já, svrchupsa- ný Hynek; | jakož nahoře dotčený list správní to všecko obšírněji a světleji ukazuje a v sobě zaví- rá. A protož já, svrchupsaný Hynek Posadovský z Posadova dal sem a mocí listu tohoto dávám od sebe i od věrných ruk svých na ten list nahoře psaný a na to na všecko, což se v nahoře psaném listu správním píše, svou dobrou a svobodnů vuoli vysoce urozenému pánu, panu Honz Fry- drychovi, hrabóti?) z Hardeku a z Klacka, v Mochlandu, svobodnému pánu v Štatnburku, pá- nu z Krayczinku, dědičnému šenku v Rakousích a truksasu v Štyrsku, na Sebranicích a erbóm jeho a na něj všecko své právo, kteréž mně a er- bóm a věrným rukám mým v nahoře psaném listu a zápisu svědčilo, převodím tak, aby on 1 erbové jeho tůž plnů moc i též plné právo ke všem věcem v zápisu nahoře psaném postaveným a zapsaným jměli jako já, svrchupsaný Hynek, měl sem, erbové i věrné ruky mé beze všeho u- menšení. Tomu na svědomí já, svrchupsaný Hy- nek, pečet svú vlastní k této dobré vuoli privésiti sem dal s mým jistým vědomím a vuolí, a pro lepší toho vědomost připrosil sem urozeného pá- na, pana Tasa z Lomnice na Mezeříčku a uro- zených vládyk, pana Jana Drnovského z Drnovic na Rejci, pana Jana rytíře z Linhartic na Jaro- měřicích, pana Markvarta Čisvice z Borové, pa- na Václava Herulta z Herultic na Mnichově a pana Víta Edera z Šťávnice na Boskovicích, že sou pečeti své podlé mne k tomuto listu a dobré vuoli privésiti dali sobé a erbôm svym bez škody. Jenž jest dán a psán na Kunstátě v středu den sv. Filypa a Jakuba léta od narození Syna Boží- ho IMV*LX poéítajíc [r. kvëtna 1560]. Vklad vsi Počenic. 61. Jindřich Kokorský z Kokor, sudí práva menšího v kraji olomückého?) i s erby svymi své vlastní zboží a dědictví, totiž tvrz a ves Počeni- ce, což sem tu měl, s dvorem poplužným, s rolí oranû i neoranû, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s lesy, s háji, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnymi, s os- py, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi 1) Viz pozn. č. 6 ma str. 427. 2) Pro oválný kaz rozděleno slovo na hrab-ieti. 1562 XXVII poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s řeka- mi, s potoky, s břehy, s vodami tekutými i nete- kutými, s rybníky, s rybniščemi, s jezery i se vším plným právem, panstvím a pfislusenstvim,*) tak jakž to zboží svrchupsané | v svých mezích a hranicích jest vymezeno, s kostelním podacím, nic sobě tu ani erbóm svým a budoucím potom- kóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než tak, jakž sem to sám držel a toho požíval, to vše- cko Václavovi staršímu Podstackému z Prusino- vic, erbóm jeho ve dsky zemské vkládám a vpi- suji. A jestli mi to zboží ve dskách zemských zapsáno jest, tímto vkladem mořím a v nic obra- cuji. 62. L« od narození Syna Božího, Krista Pá- na, IMV*LXII při času svatého Jana, křtitele Božího /24. června 1562], v městě Olomúci držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Per- tuolta z Lipého na Krumlově, hajtmana a naj- vyšího maršálka království českého, komorní- ka krále Maximili[a]na JMti, pana Zachariáie z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého a na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského a u- rozeného vládyky Matyáše z Hartunkova na Ce- chách, najvyšího písařství téhož markrabství mí- sto držícího, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olomúcký, a uro- zení páni: pan Jindřich Mezeřícký z Lomnice na Jemnici, pan Volf Dytrych, hrabě z Hardeku a z Klacka na Letovicích, pan Albrecht Černohor- ský z Boskovic na Černé Hoře, podkomoří, pan Jan starší z Žerotína na Rosicích, pan Fridrich z Žerotína na Miloticích, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Fridrich Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích, Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově, Jan Zahrádecký z Za- hrádek na Červeném Hrádku, Adam Hrubčický z Čachtína na Budkově, Vilím Dubčanský ze Zdenína a na Habrovanech. List mocný. 65. Му, Ferdyna[n]d, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmacký, charvátský etc. král, infa[n]t v Yšpaný, arcikníže rakouské, markrabie morav- ský, lucemburské a slezské kníže a lužický mar- krabie etc., oznamujeme tímto listem všem, že sme ponizené proseni jménem urozeného Vojtě- 2) Tak v orig. *) V orig. ptíslo-. 1.21 f.22 f.22v. 

Strana 429
1.23 XXVII cha z Pernštajna a na Tovačově, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kte- rýž koli jmá a jmíti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto pokorné prozbě nakloněni souce s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách a jakožto markrabie moravský svolili sme k tomu a tímto listem svo- lujeme, vuoli náši jistou a moc plnú témuž Voj- těchovi z Pernštajna dávajíce a toho dopouščejí- ce, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movi- tý i nemovitý, dědičný neb zápisný, kterýž má aneb ještě jmíti bude bez statkuo lenných a man- ských, kterýchž nápadové nám spravedlivě nále- żeji, odkázati neb poručiti mohl a moc měl za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivčk a kdy kolivčk zdáti a líbiti bude. A také aby mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteří se jemu užiteční zdáti a viděti budú, a to bez naší, budúcich na- šich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všelijaké překážky, však to zří- dic listem pod sv pečetí a tří nebo čtyř panuo neb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, odkázaní, též i poručníků zdělání statku svrchupsaného Vojtěcha z Pern- štajna, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti jmíti, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujeme') najvyšímu komorniku a sudimu desk zemských markrabství našeho moravského nynějším i budúůcím, věrným našim milým, když kolivěk od nadepsaného Vojtěcha z Pernštajna neb od poručníkuov jeho požádáni budete, abyšte ten kšaf[t] a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list královský udělal, jej ve dsky zemské i s tímto listem vložiti a vepsati rozká- zali bez zmatku a všelijaké odpornosti jináče ni- koli nečiníce. Tomu na svědomí pečet náši krá- lovsků k tomuto listu pfivčsiti sme rozkázali. Dán v Vídni v pátek pfed slavným hodem Naro- zení Páně léta božího IMV“LIII [22. prosince 1553] a království našich římského XXIIII a ji- nych XXVIII. Ferdynandus. S. Helt. Tohoto listu poslovć ke dskam od pana hajt- mana dani sou pan Jindřich Mezeřícký z Lom- nice, pan Jetřich z Kunovic. Poručenství Vojtěcha z Pernštajna. 64. Ve jméno boží amen. Já, Vojtěch z Pern- štajna na Plumlově, znamenaje spuosob života 1) V orig. přikazujemu vlivem následujícího najvyší- mu. 2) svého se opakuje; je však podtrženo na znamení, že neplatí. 1562 429 lidského nestálý a že v světě nic jiščího nemáme protož s dobrým rozmyslem majíce list mocný od najjasnějšího knížete a pána, pana Ferdinan- da, římského, uherského, českého krále a mar- krabie moravského a již voleného císaře jeho velebnosti etc., abych mohl o statku svém říditi a kšaftovati, jakž by mi se dobře líbilo a zdálo. A protož já, svrchupsaný Vojtěch z Pernštajna, na ten mocný list JMtiK, dal-li by mi Pán Buoh dědice mužského pohlaví, tehdy mocné otcovské poručníky týchž dědicuo i statku svého?) po mně jim, týmž dědicóm mým, náležitého, činím uroze- né pány, pana Zdenka z Valdštajna“) na Brtnici, hajtmana markrabství moravského, pana Václa- va Berku z Dubé, z Lipého na Štemberce, najvy- šího sudího téhož markrabství, a urozeného vlá- dyku, pana Prokopa Podstackóho z Prusinovic na Bouzově etc. A pakli by mi Pan Buoh dśdi- cuov muskeho pohlaví dáti neráčil, než toliko dcera má Hedvika, kterůž mi z milosti své Pán Buoh dáti ráčil, anebo že by mi více dcer dáti ráčil, takto o těch dcerách řídím a poroučím a je, svrchupsané pány, poručníky mocné otcovské tý[ch]ž dcer svých i tolikéž statku jich, což by jim podlé smlouvy a dílčího listu, na touž smlou- vu mezi mnú, Vojtěchem, a pány bratřími mými učiněného, a podlé tohoto mého poručenství ná- leželo, činím. A jestliže by pak na dítky mé od- kudž koli nápadem jakýmž koli jaký statek při- padl anebo ho dostaly, též již jmenované pány toho, a hned všeho statku dítkám mým náležité- ho mocné otcovské poručníky činím. Item jakož v tejž smlouvě dílčí svrchu dotčené znamenitě vymíněno jest o dcerách, aby každý z nás bratří mohl zfiditi na ten spuosob, aby se žádné') z dcer více nad pět tisíc kop míšenských věna ne- dalo a nadvěno ač by který z nás jí dáti chtěl, tolikéž nad pět tisíc kop míšenských. Protož po- dlé tejž smlouvy a vejmínky svrchu jmenované poroučím, když by Hedvika, | dcera má, k vdání f.23v. přišla, aby po ní od pánů bratří mých věna z statku mého dáno bylo pět tisíc kop míšen- ských a nadvěno druhý pět tisíc kop míšenských, tak jak táž smlúva v sobě ukazuje, jí dávám a poroučím, aby od pánů bratří mých z statku mý- ho jí týž vydány byly. A tak takováž summa po- každé dceři mé, ač by mi jich Pán Buoh více dáti ráčil, aby z statku mého od pánů bratří mých dáno bylo, poroučím. Item jakož v též smlouvě dílčí to též vymíněno jest, aby každý z nás bratří manželce své na svém statku a dílu 8) Výraz z Vald- je opraven z původního Zdenka. 4) V orig. je omylem psáno pořádně. 

Strana 430
1.24 430 věno zapsati a ujistiti mohl, podlé toho artykule, poněvadž sem já po paní Kateřině z Postupic, manželce své, více nevzal než toliko věno, a to jí dckami zemskými ode mne uwjiščeno jest, toho při tom zanechávám. Item jakož též v týž smlúvě*) dílčí dostaveno jest, aby každý z nás manželce své slušné opatření po smrti své do vdání jejího učiniti mohl a v tom aby se jí od žádného z nás živých zuostalých bratří žádná překážka nedála; o tom artykuli takto řídím a poroučím: aby paní Kateřina, manželka má, po smrti mé na zámku Plumlově byt svuoj měla a z statku mýho aby jí každého roku k živnosti na vychování vydáváno bylo dvě stě kop gr. českých až do vdání a pro- měnění stavu jejího. Item jakož také v též smlouvě dílčí to doloženo jest, aby každý z nás bratří z dílu svého, komuž by se jemu líbilo a zdálo, měl plnúů moc a vuoli odkázati neb poru- čiti dáti až do desíti tisíc kop míšenských. O tom artykuli takto řídím a poroučím: item paní Ka- teřině z Postupic, manželce své milý, poroučím a dávám tři tisíce kop míšenských. Item panu Zvkmundovi Švajnechovi, kterýž mi z mladosti mé věrně a právě sloužil, poroučím jeden tisíc kop míšenských. Item panu Krystofovi z Kun- státu, švagru svému, pět set kop míšenských. Item Šťastnému Jedlickému tři sta kop míšen- ských. Item Šťastnému Vratislavovi tři sta kop míšenských. Item Mikulášovi Buchlovickému tři sta kop míšenských. Item Janovi z Janovic tři sta kop míšenských. Item Jaroslavovi Rajchlovi I sto kop míšenských. Item Šimonovi Sukšovi padesáte kop míšenských. Item toto sobě zname- nitě vymieňuji: jestliže bych tento kšaf[t] buď všecek nebo na díle proměniti chtěl, abych toho plnů moc měl, a svrchupsaných pánů poručníků za to prosím, aby podlé tohoto mého poručenství to k sobě přijíti ráčili a dítěte neb dítek mých a statku jim náležitého aby ochránci byli, jakž sem jim toho dóvěřil a tímto kšaftem dóvěřuji. | To- mu dokonale věříc, že podlé tejto duověrnosti mé ano i pro odplatu boží dítěte neb dítek mých ne- opustí, kdež pak tomu, že jest v tom ve všem celá a dokonalá vuole má, což se v tomto kšaftu píše, na svědomí k tomuto kšaftu pečet svú při- včsiti sem rozkázal a pro širší toho vědomost připrosil sem urozených pánuo, pana Diviše Černčického z Kácova na Lysicích, pana Jana Černčického z Kácova na Opatovicích, pana Vá- clava Haugvice z Biskupic na Litomyšli: a uro- zených vládyk, pana Matyáše Ořechovského z Honbic na Vícoměřicích, pana Krystofa Folkn- hanna z Glozku na Skaličce, pana Jindřicha Ko- korského z Kokor na Počenicích, sudího práva menšího v kraji olomúckém, že sou [pečeti] své 1) V orig. slmuvě. 1562-1563 XXVII podlé mé k tomuto kšaftu mému přivěsiti rozká- zali sobě a erbóm svým bez škody. Jenž jest dán a psán na zámku Plumlově v středu den památ- ky Všech svatých léta od narození Syna Božího IMV“LVIIII počítajíc [r. listopadu 1550]. Spolek. 65. Mikuláš Felcyan z Hrabového Salomenu z Nadějova, manželku svú, přijímám na pravý a jednostajný spolek na ves Bartoňov, na ves Ra- domilov i na všecek statek svuoj, kterýž jmám neb jmíti budu. 66. La od narození Syna Božího, Krista Pá- na, 1563 při času svatého Jana, křtitele Božího [24. června 15637, v městě Olomúci držán*) jest soud zemský skrze urozené pány: pana Pertuol- ta z Lipého na Krumlově, hajtmana, najvyšího maršálka království českého a JMti římského, českého krále etc. komorníka, pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Václava Berky z Dubé, z Lipého a na Štemberce, najvyšího sudího markrabství moravského a u- rozeného vládyku Matyáše z Hartunkova na Če- chách, najvyšího písařství téhož markrabství mí- sto držícího, na kterémž sou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, biskup olomúcký a uro- zení páni: pan Volf Dytrich, hrabě z Hardeku a z Klacka na Letovicích, pan Albrecht Černohor- ský z Boskovic na Černé Hoře, podkomoří, pan Jan starší z Žerotína na Rosicích, pan Fridrich z Žerotína na Miloticích, pan Jindřich z Štern- berka na Holešově, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uherském, pan Smil Bílik z Kornic na Veselí, pan Fridrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích; a z vládyk: Václav Hodický z Hodic na Hostimi, najvyší hofrichtýř, Jan Kro- páč z Nevědomí na Hranicích, Jan Ždánský z Zástřizl na Buchlově, Jan Zahrádecký z Zahrá- dek na Červeném Hrádku a Adam IIrubčický z Čachtína na Budkově. Vklad hradu račického. 67. Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic i s svými erby Janovi Jetřichovi: Černohorskému z Boskovic a erbóm jeho své vlastní panství, zboží a dědictví svobodné a žádnému nezávadné, totižto hrad a městečko Račice a vsi, zejména: ves Pístovice, ves Ješkovice, ves Drnovice, ves Ruprechtov, ves Surovice s kostelním podacím, s lidmi platnými i neplatnými a vsi pusté: Sokolí a Vilémov, s rolí oranú i neoranůú, s mlýny mouč- nými i pilnými, s mlýniščemi, s platy, poplatky, s požitky všelijakými, s rybníky, s rybniščemi, s řekami, s potoky, s vodami tekutými i neteku- tými, s horami, s lesy, s háji, s chrastinami, 2) V orig. dražán. f.25 f.25 v. 

Strana 431
1.26 XXVII s hony, s lovy, s čižbami ptačími i s jiným se vším panstvím a příslušenstvím, což k tomu hradu, městečku a vsem svrchupsaným, osedlým i pustým, od starodávna příslušelo a přísluší s mezemi, s hranicemi, tak jakž to všecko v svých mezech a hranicích přísluší, leží a vymezeny sou,) se viím plným právem, panstvím a pří- slušenstvím, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, nic sobě na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachová- vaje, než to všecko ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičné- mu požívaní. A kdež by mně a erbóm mým to jisté zboží svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Dobrá vuole na týž list. 68. Já, Jan Jetřich Černohorský z Boskovic etc., i s svými erby známo činím tímto listem všem vuobec, kdež koli čten anebo čtúce slyšán bude, jakož mám list správní na pargameně s šesti rukojmiemi a s sedmi pečetmi visutými od urozeného pána, pana Jetřicha Dobeše Černo- horského z Boskovic a na Vizovicích, celej, do- konalej a neporušenej na panství račické 1 se vším toho panství příslušenstvím. A v tom listu znamenitě dobrá vuole jest obsažena tak, kdož by ten list s mou neb erbuov a věrných ruk do- brü vuolí m&l, Ze ten jmá a jmíti bude tůž plnú moc i plné právo ke všem věcem v tom listu po- staveným a zapsaným jako já, Jan Jetřich Čer- nohorský z Boskovic svrchupsaný, neb erbové a věrné ruky mé, jakož pak ten list svrchupsaný to v sobě?) šíře a světleji obsahuje a zavírá. A protož já, Jan Jetřich z Boskovic, dal sem a mocí listu tohoto dávám od sebe, | od erbuov i od věr- nych ruk svych na ten list svrchupsany i na to všecko právo své, kteréž v něm zapsáno jest, plnú, mocnů a svobodnůú dobrú vuoli urozenému pánu, panu Albrechtovi Černohorskému z Bosko- vic a na Černé Hoře, podkomořímu markrabství moravského, panu strajci svému milému, a jeho erbóm a všecko své právo, kteréž jest mi v tom listu svědčilo a náleželo, na svrchupsaného pana Albrechta a na erby páně přenáším tak, že mají a jmíti budüà touZ plná moc i plné právo ke všem věcem, v tom listu položeným a zapsaným, jakož sem já sám, Jan Jetřich z Boskovic svrchupsaný, měl neb erbové a věrné ruky mé beze všeho u- menšení. Toho na jistotu já, Jan Jetřich Černo- horský z Boskovic, pečet svů vlastní rozkázal sem přivěsiti k této mé dobré vuoli. A pro širší toho vědomost přižádal sem urozených pánuov, 1) T. j. hranice. 3) V orig. ssobé. 3) V orig. psáno komorníka vlivem predchozího geniti- vw krále. 1563 431 pana Voldřicha z Lomnice na Náměšti, pana Ja- na Šembery Černohorského z Boskovic a na Bu- čovicích, urozeného a statečného rytíře, pana Zá- visi z Víckova na Polehradicích a urozených vládyk, pana Voldricha Pfepického z Rychmber- ka na Pozoficich, pana Vilima Dubianskeho ze Zdenina na Habrovanech a pana Jindficha Kró- lického z Králic na Králicích, Ze sou též pečeti své podlé mne též dobré vuoli přivěsiti dali sobě a erbóm svým bez škody. Kteráž jest dána a psá- na v městě Brně v středu před nedělí Provodní leta IMV<LXII poćitajic [r. dubna 1562]. Vklad tvrze Opatovic. 69. Pertuolt z Lipého, hajtman markrabství moravského, najvyší maršálek království českého a JMti krále římského a českého etc. komorník,*) na naučení Jich Mtí pánuov soudcích zemských na místě sirotkuo, po nebožtíku urozeném pánu, panu Janovi Černčickém z Kácova, dobré paměti pozuostalých, Divišovi Černčickému z Kócova a erbóm jeho jich vlastní a dědičné zboží, totiž tvrz a ves Opatovice“) s kostelním podacím k též vsi, ves Brfove, ves Smolno, ves Malonín, ves Rudku u Vopatovic, ves Roubamnu s dvorem v též vsi, ves Rosíčku s dvorem novým v též vsi, ves Oustup s pivovarem, s zahradami,“) s štěpni- cemi, s rolí oranü i neoranü, s lidmi platnymi i neplatnými, s platy, s poplatky, s činžemi, s ro- botami spravedlivymi, s pletci,*) s kury, s vajci, s ospy, s platem za hlásky, s loukami, s pastva- mi, s pastviščemi, s řekami, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, | s jezery, s rybníky, s rybniščemi, s břehy, s stavy, s mlýny, s mlý- niścemi stavenymi i pustymi, s horami, s lesy, s haji, s chrastinami, s kfovinami, s pahrbky, s doly, s dolinami, s lovy, s hony, s loviśćemi i s Ciżbami, s mezemi, s hranicemi, tak jakž to svrchupsané zboží všecko i každé obzvláštně v svých mezech a hranicích od starodávna leží a vymezeno jest i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což kolivěk tu těm sirotkóm spravedlivě náleželo a náleží. Než to všecko na místě sirotkuov svrchupsaných ve dsky zemské vkládám") a vpisuji ku pravému dědictví, jmění, držení a dědičnému užívaní, svobodné a žádné- mu nezávadné. A kdež by to jisté zboží sirotkóm svrchupsaným ve dskách svědčilo, to tímto vkla- dem na místě jich morím a vnivec obracuji. Vklad Lidéřova. 70. Pertuolt z Lipého, hajtman markrabství moravského, najvyší maršálek království české- ho a JMti krále Maximiliana komorník etc., na %) Dnešní Velké Opatovice. 5) V orig. s z zahradami. 6) Viz Brandl, Glossarium str. 232. 7) V orig. vkladem. f.26v. 

Strana 432
1.27 432 místě sirotkuov, pozuostalých po neboëtiku Va- lentinovi Grajnycarovi z Kynykstorfu, Valeryovi Heegepnarovi z Franknperku a erbóm jeho i bu- dúcím potomkóm vlastní zboží, dědictví týchž sirotkuov, svobodné a žádnému nezávadné, to- tižto tvrz, dvuor a ves Lidéřov, ves Střížov s dvorem, s piwovarem v Lidéřově, s mlejnem, kterýž se volmi') táhne s lidmi platnými, platy, poplatky, s činžemi, s robotami spravedlivými, s kury, s vajci, s loukami, s pastviščemi, s štěp- nicemi, s zahradami, s vodami tekutými i stojatý- mi, s lesy, s háji, s chrastinami, s hony, s lovy,?) s horami, s dolinami, s rybníky, s rybniščemi i se vším plným právem a příslušenstvím i se vše- mi oužitky a požitky, kterými koli jmény mohú jmenovány býti a což tu týmž sirotkóm spraved- livě náleželo, tak jakž to zboží v svých mezech a hranicích od starodávna záleží a vymezeno jest a nebožtík Valentin) Grajnycar toho statku v držení a užívaní byl, nic tu sirotkóm po témž Valentinovi Grajnycarovi práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachová- vaje, než to všecko podlé naučení pánuo soudcí ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a požívaní. Vklad tvrze Lazník. 71. Pertuolt z Lipého, hajtman markrabství moravského, najvyší maršálek království českého a JMti krále Maximiliana, římského a českého krále komorník, na naučení pánuov soudcí jich Mti na misté sirotkuov, pozuostalÿch po neboëti- ku Hynkovi Otíkovi 2 Penčic, Václavovi Rajs- kovi z Roudné, erbóm i budoucím potomkóm jeho vlastní zboží, dědictví týchž sirotkuov svo- bodné a žádnému nezávadné, totižto tvrz Lazní- ky, dvuor Humlykovskÿ s roli oranû i neorant, kteráž k tej tvrzi a k témuž dvoru od starodävna přísluší, s štěpnicemi, s zahradami, s lidmi plat- nÿmi ve vsi Lazinkäch,") kteří k tvrzi náležejí, s platy, poplatky, s činžemi a s robotami spra- vedlivými, s kurv, s vajci, s lukami, s pastvami, s pastviščemi. s potokem, kterýž slove Olešnice, s vodami tekutými i stojatými, s lesy, s háji. s chrastinami, s hony, s lovy, s horami, s dolina- mi, s rybníky společnými, s rybniščemi, se vším plným právem, příslušenstvím i se všemi oužitky a požitky, kterými koli jmény mohú jmenovány býti a což tu koli týmž sirotkóm spravedlivě ná- leželo, tak jakž to zboží v svých mezech a hrani- cích od starodávna záleží a vymezeno jest a [jakž] nebožtík Hynek Otík toho statku v držení a užívaní byl, nic tu sirotkóm, po týmž Hynkovi 1) Tak snad dlužno čísti toto téměř nečitelné místo, opravené asi z původního k[oňmi]. 2) V orig. s slovy. 8) V orig. omylem psáno nebožtíku Valentinovi. 1563 XXVII Otíkovi zuostalým, práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavuje ani zachovávaje, než to všecko podlé naučení pánuo soudcí Jich Mtí ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a užívaní. Vklad tvrze Bánova. 72. Burjan Tetaur z Tetova, z Malenovic 1 s erby svými Kuncovi Kašparovi Tetaurovi z Tetova a z Malenovic, bratru svému, erbóm, dě- dicóm a budúcím potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví, totiž tvrz a ves Bánov, ves By- střičku“) a ve vsi Nezdenicích dvatceti člověků, s tím, což mi tu náleželo, svrchupsanů tvrz a vsi s jejich vším a všelijakým příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna příslušelo a přísluší, s dvory, s robotami, s sady, s mlýny, s mlýniš- čemi, s lidmi platnými i neplatnými, s činží, s ou- žitky 1 všelijakými poplatky, s rolími oranými i neoranými, s lukami, s rybníky, s rybniščemi. s struhami, s řekami, s potoky tekutými i nete- kutými, s lesy, s háji, s horami, s lovy, s hony, s čižbami, | s pastvami, s pastviščemi, oulehlemi, s desátky vinnými i s zemními, vinohradnými, s kostelními podacími, se všemi a všelijakými ou- žitky a požitky, jakýmiž by se jmény jmenovati mohly i se vším a všelijakým panstvím a příslu- šenstvím, což k tomu svrchupsanému zboží a k těm vsem svrchupsaným od starodávna příslu- šelo a přísluší, s mezemi a s hranicemi, tak jakž to zboží v svých mezech a hranicích od staro- dávna vymezeno jest, jakž sem sám svrchupsa- ného zboží v držení a užívaní byl, se vším plným právem a panstvím, nic sobě tu, erbóm a budú- cím potomkóm svým na tom zboží práva, pan- ství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc, ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich dědictví, jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně, erbóm a bu- důcím potomkóm mým anebo komuž koli jinému ve dskách zemských světčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Vklad Nového Světlova. 73. Kateřina z Vlčnova i s svými erby a budů- cími potomky Frydrychovi Tetaurovi z Tetova a z Malenovic a jeho erbóm i budúcím potom- kóm své vlastní zboží a dědictví, totiž zámek Nový Světlov, zámek pustý Starý Světlov, mě- stečko Bojkovice s kostelním podacím, s domem panským v tom městečku.) ves Záhorovice, ves Komnë s kostelním podacím, ves Bzové, ves Krhov, ves Pitín s kostelním podacím, ves Ša- nov, ves Hostětín, ves Přečkovice, ves Kladnou, % Tak v orig. 5) Dle souvislosti míst dnešní Bystřice p. Lopeníkem. 0) V orig. něstečku. 

Strana 433
f.28 XXVII ves Želín, ves Petruovku, ves Pozlovice s kostel- ním poddacím, ves Provodov, ves Podhradí Sta- rosvětlovské, ves Čelechov)) wes Lidkovice, ves Luhačovice, ves pustúů Miřín, ves pustú Lhotu, ves pustá Hrozinkov, ves pustá druhů Lhotu, ves pustů Méstskousko, ves pustá Sobnov, ves pustů Blíštčisko, ves pustú Opatovsko, s dvory poplužnými, s rolí oranü i neoranü, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s le- sy, s háji, s luhy, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, s os- py, s slepicemi, s vajci, s oužitky i všemi po- platky, kterýmiž se koli jmény jmenují | a jme- novati mohou, s řekami, s potoky, s břehy, s vo- dami tekutými i netekutými, s mlýny, s mlýniš- čemi, s valchami,?) s rybníky, s rybniščemi, s je- zery i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, tak jakž sem toho zboží sama v držení a užívaní byla a v svých mezech a hranicích jest vymezeno, nic sobě tu ani erbóm svým a budú- cím potomkóm na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíce ani zacho- vávajíce, než tak, jakž sem to sama držela a po- žívala, všecko ve dsky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému po- žívaní. A kdež by mně to jisté zboží neb erbóm mým ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mo- řím a vniveč obracuji. Vklad vsi Dobromilic. 74. Jan z Ludanic i s svymi erby?) Matyášovi Zalkovskému z Zalkovic, erbóm, dédicóm i budú- cím potomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví svobodné a žádnému nezávadné, totiž ves Dobro- milice s pustým tvrziščem, s kostelním poddacím, s dvorem a poplužím, s platy, s poplatky, s lidmi platnými i neplatnými, s usedlými i neusedlými, s roli oranń i neoranů, s rybníky, s rybniščemi, s lukami i v rybnících se všemi a všelijakými na těch lidech dobromilickejch ke dvoru i k rybní- kóm i jinými všelijakými konskými i pěšemi, bez vajminky plnými robotami a povozy, s řekami, s potoky, s mlýniščemi, s jezery, s vodami teku- tými i netekutými, s vrbinami, s chrastinami, po- rostlinami, s doly, s pahrbky, s dolinami, s hony, s lovy, s čižbami, pastvami, pastviščemi, s me- zemi, s hranicemi, tak jakž to zboží svrchupsané v svých mezech a hranicích od starodávna vyme- zeno jest, se všemi a všelijakými oužitky a požit- ky, jakýmiž by se koli jmény jmenovati mohly, se vším plným právem, panstvím a příslušen- stvím, což k tomu zboží od starodávna příslušelo 1) Dle souvislosti míst dnešní Řetechov. 3) Opraveno se smyleného chvalchami. 1563 433 a přísluší, tak jakž sem toho sám v držení a użi- vaní byl, nic sobě tu na tom zboží erbóm a budú- cím potomkóm svým ani žádnému jinému práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc a nezachovávajíc, ve dsky zemské vkládám a vpi- suji ku pravému jejich dědictví, jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by to svrchupsané zboží mně, erbóm, budůcím potomkóm mým aneb komuž koli jinému ve dskách zemských svědčilo a zavázáno bylo, to tímto vkladem mo- řím a vniveč obracují. JMti císař [s ]ké dáno dědictví na dvoře v Libenicích. f.28v. 75. My, Ferdynand, z boží milosti volený řím- ský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a u- herský, český, dalmacký, charvácký etc. král, infant v Yspaný, arcikníže rakouské a markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme na ponížené přímluvy a pokorné prozby slo- vutného Matyáše z Hartunkova, místo držícího najvyšího písařství markrabství moravského, věrného našeho milého a pro služby jeho, kteréž nám činí a napotom činiti povinen bude za dvoru ve vsi Libenicích, blíž města Olomáce ležící, kte- rejž již lidmi robotnými osazen jest, manství na- šem, kterýž jest za sto pět a dvaceti kop groší českých koupil, [v] dědictví milostivě jakožto král český a markrabie moravský dáti ráčili a aby z registr manských (jestliže jest prvý v nich zapsan)*) vymazati a do desk zemskych sobě a erbóm svým za dědičný vložiti mohl, povoliti rá- čili. A protož poroučíme najvyším komorníku a sudímu markrabství našeho moravského, věrným našim milým, když byšte koli od nadepsaného Ma- tyáše z Hartunkova anebo erbuov jeho za to po- žádání byli, abyšte ten dvůr nadepsaný, ve vsi Li- benicích ležící, s jeho náležitostí ve dsky zemské i s tímto majestátem naším vložili a vepsati dali a z registr manských, ač jestli v nich zapsán od hofrychtýře našeho markrabství moravského, aby byl vymazán. Tomu na svědomí pečet náši císař[s]ků menší k listu k tomuto sme přivěsiti rozkázali. Dán v městě našem Inspruku v sobotu po Božím těle léta IMV“LXIII*“ [r2. června 1563] a království našich římského XXXIII? a jiných XXXVII?. Ferdinandus. Mif[kuláš] Valter etc. Poslové tohoto listu ke dskám dáni sou od pa- na hajtmana, pan Albrecht Černohorský z Bos- 3) V orig. i svými erby je napsáno nad textem se sna- ménkem pro vynechání. 4) Závorky jsou v orig. 

Strana 434
1.29 v. 1.50 434 kovic, podkomoří markrabství moravského, a pan Jan z Ludanic. 76. [ - éta od narození Syna Božího, Krista Pá- na, IMV“LXI1III při času svatého Jana, křtitele Boziho /24. éervna 1564], v mésté Olomuci drzän jest soud zemskÿ skrze urozené pâny: pana Per- tuolta z Lipého na Krumlové, hajtmana, najvy- Siho maršálka království českého a JMti řím- ského, uherského, českého etc. krále komorníka, pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Albrechta Černohorského z Eoskovic na Černé Hoře, najvyšího sudího mar- krabství moravského, a urozeného vládyku Ma- tyáše z Hartunkova na Čechách, najvyšího pí- sařství téhož markrabství místo držící, na kte- rémž sou seděli urození páni: pan Znata z Lom- nice na Říčanech, pan Volf Dytrich, hrabě z Hardeku na Letovicích, pan Jan starší z Žero- tína na Rosicích, pan Frydrych z Žerotína na Bí- lovicích, pan Jindřich z Šternberka na Holešově, pan Jetřich z Kunovic na Uherském Brodě, pod- komoří, pan Frydrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích, pan Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích; a z vládyk: Beneš Pražma z Bílkova na Ejvanovicích, Záviše z Víckova na Polehra- dicich. List mocný JMti císařské paní Kateřině z Postupic etc. 77. My, Ferdynand, z boží milosti volený řím- ský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a u- herský, český, dalmacký, charvácký etc. král, infant v Hyspaný, arcikníže rakouské, markrabie moravské, lucemburské a slezké kníže a lužické markrabie, osnamujem tímto listem všem, Ze sme ponizené prošení od urozené Kateřiny z Postu- pic, pozůstalé vdovy?) po négdy urozeném Voj- téchovi z Pernštejna, nám milé, abychom jí list náš mocný dáli ráčili, na kderejž by všecek a všelijakej statek svůj, kderýž koli má a míti bu- de, poručiti a jej zříditi mchla. K jejížto pokorné prozbě naklonění souce, s dobrejm rozmyslem, naším jistém vědomím. mocí královsků v Če- chách a jakožto markrabie moravský svolili sme k tomu a tímto listem svolujem, vůli náši jistů a moc plnů též Kateřině z Postupic dávajíce a toho donoustejice, aby ona všecken a všelijakej statek svůj movitý i nemovitý, dědičný neb zápisný, 1) Zápisy č. 77 a č. 78 jsou psány druhým typem pís- ma v této knize; ten se objevuje opět od počátku knihy XXVIII. ©) Opraveno ze zmýleného vdově. 1563-1564 XXVII kderejž má aneb ješče míti bude, bez statkův len- nejch a manskejch, kderejchZ?) nápadové nám spravedlivě náležejí, odkázati neb poručiti mohla a moc měla za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jí kolivěk a kdy kolivěk zdáti a líbiti bude. A také aby mohla a moc měla zdělati poručníky statku svého a dětí svejch, kdeříž se jí užiteční zdáti a viděti budou, a to bez naší, bu- doucích našich králův českých a markrabí mo- ravských i jinejch všech lidí všelijaké překážky. Však to zřídíc listem pod svou pečetí | a tří*) ne- bo čtyř. pánův neb dobrejch uhrozenejch*) lidí pečetmi na svědomí. Kderéžto zřízení, dání, od- kázaní též i poručníkův zdělání statku svrchu- psané Kateřiny z Postupic, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti míti, jako by to ckami zemskejmi zapsáno a utvrzeno bylo, bez umenšení. Protož přikazujem nejvyšímu komor- níku a sudímu desk zemskejch markrabství na- šeho moravského nynějším i budoucím, věrnejm rasim milejm, kdyZ kolivék od nadepsané Kate- řiny z Postupic neb od poručníkův jejich požá- dáni budete, abyšte ten kšaft a zřízení, kderéž by o statku svém na tento náš mocnej list císařskej udélala, jej ve cky zemskej?) i s tímto listem vložit a vepsati rozkázali bez zmatkův a všelijaké od- pornosti, jináče nikoli nečiníce. Tomu na svědo- mí pečet náši císařskou k listu tomuto privésiti sme rozkázati ráčili. Dán v městě našem Vídm v sobotu po neděli provodní léta kožího tisícího pétistého Sedesätého Stvrtého /75. dubna 1564] a královstí našich římského XXXIIII a jinejch XXXVIII. Ferdynandus. Joachim de Nova Domo, S[upremus] R[egni] Bohemie cancelarius. Sygmund Helth, vicecancelarius. Poslové ke ckám od pana hejtmana tohoto li- stu dáni sou, pan Volf Dytrych, hrabé z Harde- ku, pan Jetřich z Kunovic, podkomoří markrab- ství moravského. Poručenství též paní Kateřiny z Postupic. 78. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice amen. Já, Kateřina z Postupic, pozůstalá vdova po uro- zeným pánu, panu Vojtěchovi z Pernštejna etc., panu manželu mém milém dobré paměti, zname- najíc, že na tomto světě nic jiščího není nežli smrt a nejiščího jako hodina smrti, souc při do- bré paměti a rozumu, nechtíc, aby po mé smrti o statek muoj, kderéhož mi Pán Buoh z m'losti své popříti ráčil, jaké nesnáze a soudy zniknouti mě- 3) V orig. kderejhž. 3) Psáno trzty. 5) Tak v orig. 6) 31 je opraveno z 21. 1.50 v. 1.51") 

Strana 435
f.31 v. XXVII ly, maje mocný list sobě daný od nejjasnějšího a nejnepřemoženějšího knížete pána, pana Ferdy- nanda, voleného římského císaře, uherského, čes- kého, dalmackého a charváckého etc. krále, in- fanta v Hyspaný, arciknížete rakouského, mar- krabie moravského etc., pána mého milostivého, abych mohla a moc měla poručníky o dítkách a statku svém zříditi a statek svûj dâti a porutiti, komuž by mi se zdálo a líbilo za zdravého života neb na smrtedlnej posteli etc., jakž týž list JMti císařské to vše v sobě dále a šířeji obsahuje a zavírá. I protož já, nahoře psaná Kateřina z Po- stupic, na ten mocnej list nahoře psanej, od JMti císařské mně danej, toto poručenství tímto li- stem takto činím: Nejprvé všeho statku svého mohovitého i ne- mohovitého, kderejž mám aneb z milosti boží míti budu, buď zápisný neb dědičný aneb na li- stech, hotovejch penězích, klínotech, svršcích, což by toho koli po smrti mé mně náležitého po mně zůstalo, toho všeho statku poručníky věrné či- ním urozeného pána, pana Hanuše Haugvice z Biskupic a na | Žatčanech a urozeného, statečné- ho rytíře, pana Jvachyma Zoubka ze Zdětína na Mosténici, komorníka práva menšího zemskýho kraje olomouckého, a tomu chci a poroučím, aby tíž páni poručníci moji nahoře psaní po smrti mé v ten ve všecek statek a což koli mně náleži- tého po mně zůstane, se hned uvázali a z toho statku osobám dole') jmenovaným což jedné kaž- dé z nich tímto listem a poručenstvím mým dá- vám a porúčím, to všecko, jakž se níže píše, na spůsob dolepsaný páni poručníci moji vydati po- vinní budou. Item Hedvice z Pernštejna, ceři své milé, dávám a poroučím šest tisíc zlatejch, za je- den zlatý třidceti groší, za jeden groš sedm pe- něz bílejch počítajíc, klínoty a svršky") všecky a všelijaký, jakéž by ty koli byly a jakými jmény jmenovány bejti mohly kromě jednoho řetísku a šedesáti zlatejch uherskejch. A tomu chci, aby páni poručníci moji tu summu a to, což Hedvice, ceři své, dávám a poroučím, jakž vejš dotčeno, to v opatrování svém měli a jí to dochovali a spravovali, jakž by se jim za nejlepší vidělo, až by již psaná Hedvika, cera má, k vdání svymu s radou přátel přišla. A když k takovému vdání přijde, aby jí po vdáním?) jejím v půl lítě pořád zběhlém od pánů poručníkův mejch taková sum- ma a to, což by jí“) páni poručníci moji přicho- vali a ty všecky klínoty a svršky, jakž se svrchu píše, postoupeno a dáno, aby bylo, a to tak páni poručníci moji aby opatřili, aby jí od toho, za 1) Psáno dolie. 3) -r- je drobněji napsáno nad sousedními písmeny. 3) Tak v orig. 1564 435 kohož by Hedvika, cera má, k stavu manželské- mu dána byla, ta summa a to, což by jí od pánů poručníků mejch vydáno a postoupeno bylo, po- dlé pořádku markrabství moravského, ujiščeno bylo, jí toho neutráceli. Také obzvlášče ješče chci a poroučím, aby hned po smrti mé aneb ve šty- rech nedělích potom statku | mého dáno bylo oso- bám níže jmenovanejm, což jedné každé osobě poručenstvím tímto poroučím. A to zejména těmto: panu Hanušovi Haugvicovi z Biskupic na Žatčanech aneb erbóm jeho, kderejž jest se ke mně mimo jiné přátel[sk]y choval, patnáste set zlatejch, Johance Rodovské z Hustiřan, služebni- ci mé milé, kderáž jest u mne za mnohá léta byla a mně pilně a věrně sloužila, šíyry sta zlatejch a řetěz z šedesáti zlatejch uherskejch, kderejž sem, jakž nahoře dotčeno, z svršků vymínila; Elisée Hořecké, služebnici mé, jedno sto zlatejch, Jano- vi Knoblochovi 3 Varmstorfu, sluéebniku mémy, dvě stě zlatejch, Maňdě, kderáž chůvou byla cery mé, padesáte zlatejch, Kateřině, služebnici mé, třidceti zlatejch, Adámkovi, malému služebníku mému, padesáte zlatejch, vše za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. alb. počítajíc. A oni budou moci s tím, což jim tímto poručenstvím mejm dávám a poroučím, činiti; jak se jim nejlépe zdáti a líbiti bude, jako svejm vlastním. Však toto se znamenitě vymieňuje, jestliže by Hedviky, cery mé, Pán Bůh s tohoto světa, prvé nežli by k vdání přišla, povolati ráčil aneb vdadûce se, Ze by žádnejch dítek po sobé mepozüstavila, tehdy chci a poroučím, aby hned po smrti její, Hedvi- ky, ta summa šest tisíc zlatejch i ty všecky svrš- ky a klínoty, což jí dávám a poroučím a jí od pánüv poručníků mejch postoupeno bejti má aneb bude, zase přišla a připadla na osoby dole- psané, a to zejména tyto: Item na pány ujci?) mé, pana Čeňka Kunu z Kunstátu jeden tisíc zlatejch, na pana Krystofa Kunu z Kunstátu též jeden tisíc zlatejch, na paní Justynu z Biskupic, pozů- stalů vdovu po neboščíkovi panu Krystofovi, hraběti z Hardeku, pět set zlatých, na paní Lidu z Biskupic, manželku | pana Alexandra Licka z Ryznburka, pěř set zlatých a na pana Hanuše Haugvice z Biskupic na Žatčanech a na jeho erby tři tisíce zlatých, vše za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. alb. počítajíc. Item svršky všecky a klí- noty, ty aby připadly a přišly paní Anně Mariji z Kynšperku, manželce pana Hanuše Haugvice, neb dítkám jejím. A ty všecky nahoře psané oso- by budou mieti moc, ač by cera má k vdání ne- přišla anebo dítek, jakž se svrchu píše, po sobě 4) Následuje přetržené od [pánů poručníků]. 5) Přepsáno s původ. ujce. 1.52 f.32v. 

Strana 436
1.35 £.33v. 436 nepozüstavila, hned po smrti jí, Hedviky v to, což jedné každé osobě z nich poroučím od peněz a svršků, jakž se svrchu píše uvázati a s tím či- niti jako [s] svejm vlastním. A jestliže bych ko- mu co z dobrejch přátel svejch, služebníkóm aneb chudejm mimo toto poručenství listem na papíře pod pečetí svou a na svědomí z pánů neb rytířstva jednoho neb víc pečetí co poručila, to- mu všemu páni poručníci moji aby byli povinni dosti učiniti, jako bych to zejména v toto poru- Cenství vepsati dala. Pakli bych žádnému nad toto porucenství své nic neodkázala a neporucila, a co mimo toto poruécenství z statku mého bud pozemského, ač by mi Pán Bůh jakej dáti ráčil aneb na penězích co zbylo, to všecko bez umen- šení na Hedviku, ceru mou, připadnouti má. A ona, Hedvika, bude moci to dáti, odkázati neb poručiti, komuž se jí koli zdáti a líbiti bude. A pakli by ji Pán Bůh s tohoto světa povolati rá- čil, dříve nežli by k statku a k vdání přišla aneb vdadouce se, dítek po sobě nepozůstavila, tehdy to, což by z statku toho zbylo mimo těch šest tisíc a klínoty a svrškův, jak se svrchu píše a jeho žád- nému že by neodkázala a neporučila, to na nej- blisi') prately jeji pfipadnouti ma. Kdež se jim v tom ve všem panuom poruénikém mejm jako svejm milejm panuom přátelóm dóvěřuji, Ze se tak | podlé této mé poslední vůle a poručenství, jakž jim toho dóvěřuji, a co komu dávám a po- roučím, se tak zachovají. Tomu na svědomí a ji- stotu pečet svou vlastní [s] svejm jistým vědo- mím a vůlí k tomuto listu a poručenství svému sem přivěsiti dala. A pro širší toho vědomost a jistotu připrosila sem urozenejch pánuov, pana Sezimu Zajímače z Kunstátu na Jevišovicích, pana Voldřicha z Lomnice na Náměšči a uroze- nejch statečnejch rytířův a vládyk, pana Jiříka Čelu z Čechovic na Valči, pana Petra Čertorej- ského z Čertorej na Vranově, pana Jana Chrou- stenského z Malovar na Rudulci, pana Rafaele Chroustenského z Malovar na Myslibořicích, že sou také pečeti své podlé mé k tomuto poručen- ství mému přivěsiti dali sobě a eıböm svejm bez škody. Jenž jest dán a psán v městě Třebíči*) v outerý po svaté Trojici léta božího tisícího pčtistého šedesátého štvrtého počítajíc [30. kvét- na 1564]. 79. La od narození Syna Božího, Krista Pá- na, tisícého pětistého šedesátého pátého při času svatých Tří kräluov /6. ledna 1565] v městě O- 1) ne- je napsáno nad mezislovní mezerou. 2) Psáno Trzie-. 8) Místo tohoto slova je v řádku mezera. Tak dlužno 1564-1565 XXVII lomáci drzán jest soud zemský skrze urozené pá- ny: pana Pertuolta z Lipého na Krumlově, hajt- mana, najvysího mar$sálka králov [stv]í českého a JMti římského císaře, uherského a českého krále komorníka, pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka, pana Albrechta Černohor- ského z Boskovic na Černé Hoře, najvyšího su- dího markrabství moravského, a urozeného vlá- dyku Matyáše z Hartunkova na Čechách, naj- vyšího písařství téhož markrabství místo držící, na kterémž jsou seděli duostojný u Boze otec a pán Marek, bisku[p] olomúcký, a urození páni: pan Václav Krajíř z Krajku na [Mladoňovi- cích]?) pan Znata z Lomnice na Říčanech, pan Jan starší z Žerotína na Rosicích, pan Fridrych z Žerotína na Bílovicích, pan Jindřich z Štern- berka na Holešově, pan Jetřich z Kunovic na Uherském Brodě, podkomoří, pan Voldřich z Kounic na Veselíčku, pan Frydrych Březnický z Náchoda na Dunajovicích, pan Jan Kropáé z Nevédomí na Hranicích; a z vládyk: Václav Hodický z Hodic na Miroslavi, najvyší hofrych- týř, Beneš Pražma z Bílkova na Ejvanovicích, Jan Zahrádecký z Zahrádek na Červeném Hrád- ku, Záviše z Víckova na Polehradicích, Balcar Švajnyc z Pilmstorfu na Fulnece a Petr Čarto- rejský z Čartorye na Vranově. List mocný královský. 80. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatsky, charvátsky etc. král, infant v Y&pa- ny, arcikníZe rakouské, markrabie moravské, lu- cemburské a slezské knize a luzicky markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, ze sme poni- ženě prošení jménem urozeného Matouše Štoše z Koumic etc., věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž koli jmá a jmíti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K jehožto pokorné prozbě nakloněni súce s dobrým rozmys- lem, naším jistým vědomím, mocí královsků v Čechách a jakožto markrabie moravské a naj- vyší kníže slezské svolili sme k tomu a tímto listem svolujem, vuoli náši jistou a moc plnú | témuž Matoušovi Štošovi dávaje a toho dopou- štějíc, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný neb zápisný, kterýž má aneb ještě jmíti bude bez statkuov lenných a manských, kteříž nápadové nám spravedlivě ná- ležejí, odkázati neb poručiti mohl a moc měl za asi zápis doplnit, poněvadž statek Uherčice, podle něhož se také Krajíř zval, prodal už r. 1564. 1.34 

Strana 437
£34v. XXVII zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivék a kdy kolivék zdati a libiti bude, a také aby mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteří se jemu užiteční zdáti a viděti budú, a to bez naší budoucích na- šich králuov českých, markrabí moravský[ch] a knížat slezských i jiných všech lidí všelijaké pře- kážky. Však to zřídíc listem pod svú pečetí a tří nebo čtyř pánuov neb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, od- kázaní též i poručníkuov zdělání statku svrchu- psaného Matouše Štoše, tak jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti míti, jako by dskamu zemskými zapsáno a utvrzeno bylo. Protož při- kazujeme najvyšímu komorníku a sudímu desk zemských markrabství našeho moravského a kní- žetství vopavského nynějším i budúcím věrným našim milým, když kolivěk od nadepsaného Ma- touše Štoše aneb od poručníkuov jeho požádání budete, abyšte ten kšaft a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list královský udělal') a jej ve dsky zemské i s tímto listem vlo- žiti a vepsati rozkázali bez zmatkuov a všelijaké odpornosti jináče nikoli nečiníce. Tomu na svě- domí pečet náši královsků k tomuto listu přivě- siti jsme rozkázali. Dán na Pardubicích ve štvrtek před svatým Matoušem léta božího IMV<“LIIII [20. září 554] a království našich římského XXIIII a jiných XXVIII. Ferdinandus. Joachym de Nova Domo, S[upremus] R[egni] Bohemie canc|e]larius. S. Helth, vicecancellarius. Poslové ke dskám tohoto listu od pana hajt- mana dani sou pan Znata z Lomnice, pan Jin- dřich z Šternberka etc. Poručenství Matouše Štoše z Kounic. 81. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice amen. Já, Matouš Štoš z Kounic a na Mořicích, vyzná- vám tímto listem obecně přede všemi, kdež čten anebo čtúce slyšán bude, že znamenavše v tomto světě, že nic jistějšího není jako smrt a nic ne- jistějšího. jako hodina smrti, i nechtíce, aby po mé smrti o statek muoj, kteréhož mi Pán Buoh na tomto světě dáti a popříti z milosti své svaté ráčil, jaký soudy a nesnáze byly; i majíc list moc- ný od najjasnějšího knížete a pána, pana Ferdy- nanda, římského císaře, uherského a českého etc. krále a markrabie moravského etc., JMti pána svého milostivého, abych toho moc měl statek svuoj dáti a poručiti, komuž by mi se dobře líbilo a zdálo, tak jakž týž list mocný, od JMti císařský 1) V orig. udělool. 2) Vlevo od tohoto slova na okraji je znamení X, slou- šící asi písaři k orientaci. 1565 437 mně daný, v sobě vše šíře zavírá a ukazuje. A protoz na takový list mocný takto o statku svém s dobrým rozmyslem řídím, poroučím a vuoli svů poslední pozuostavuji: Item předně porou- čím panu Otikovi, panu Vilimovi Kundrdtovi, bratřím svým z Kounic, tvrz Mořice, dvuor i ves, městečko Tíščín, ves Nemochovice, s pustú vsí Kozojedckem, ves Pavlovice s pustú vsí, slove Lhotsko, též pusti ves Umnčice, ves Srbce, ves Víčice, s rybníky, s lesy, s háji, i se vším pan- stvím a příslušenstvím, tak jakž sem já to sám koupil, držel a užíval a jich mocné poručníky nade vším statkem svým činím tak, aby po smrti mé z statku mého, toho svrchupsaného, což sem komu teď duole poručil, vydali a spravili bez vše- lijakých forteluov i dalších odporností. Item naj- prvé paní Maruši z Kounic, sestře své, poroučím jedno sto zlatých; ty aby jí po roce pořád zběh- lém dány byly po smrti mé a dětem jejím, totiž Janovi, Frydrychovi, Závišovi, Mikulášovi, Eliš- ce, Amičce, Barboře, Veronyce, Kačence, Kylov- ce, poroučím každému po padesáti zlatých, a ty aby jim pod úrok v roce pořád zběhlém po smrti mé od bratří mých ujiščeny byly. A když by kte- rý let svých přirozených došlo“) muožského po- hlaví, aby každému dáno bylo. I také, jestli by která děvečka ke vdávaní přišla, aby každé i s tím, co by jim přibylo, na pamět mú věnováno a dáno bylo. A jestli by kdo z nich nedojdouc let svých umřel, tehdy na živě zuostaté to spadnůúti má rovným dílem. Ale Mikulášovi poroučím o padesáte zlatých více tak, aby jemu od bratřích*) mých jedno sto zl. dáno bylo, kdyby k letóm svým přišel a úrok aby jemu z toho šel. Item paní | Mandaleně, sestře své z Kounic, poroučím jedno sto zlatých, Kylofě a Dorotě, sestrám svým z Kounic, každé poroučím po půl druhém stu zl., to aby jim od bratří mých v roce pořád zběhlém po smrti mé vydáno bylo. Také Kylofě a Dorotě, sestrám svým, poroučím a dávám všecky šaty chodicí, kteréž jo nebožce manželce mé zuostaly, ty aby jim hned vydány byly po smrti mé. A ta- ké vám obzvláštně poroučím, abyšte Kylofu a Do- rotu tu na Mořicích poctivě chovali, šaty, všemi potřebami, jakž na jich stav sluší, opatrovali a jestli by ke vdání přišly, abyšte jim vajpravu po- ctivú učinili a věnem, jakž prvnější sestry abyšte opatřili. A o tom také poroučím, jestliže by Pán Buoh na vás, oba bratří, to dopustiti ráčil, že by- šte bez erbuov mužského pohlaví s tohoto světa sešli, tehdy sestry mý i váše k tomu statkuo, kte- ry sem vám poručil, spravedlnost i západ míti jmají. A jestliže by dcery po vás zuostaly, tehdy 8) Tak v orig. £35 

Strana 438
1.35 v. 438 sestry náše živé zuostalé mají v tom statku rov- ný díly s nimi míti. Než Janovi z Kounic, strýci mému, synu nebožtíka pana Jiříka z Kounic, bratra mého, aby byly povinny sestry i dcery vá- še z toho ze všeho statku vydati pěž tisíc zlatých na minci dobré, v tomto markrabství moravském obecně berné. Týž Janovi, synu nebožtíka pana Jiříka z Kounic, bratra mého, a strejci svému, poroučím dvanácte set zlatých; ty aby jemu ve čtyřech nedělích po smrti mé od bratří mých u- jiščeny byly a úrok aby se jemu z tej summy dá- val do i?í let, a po třech letech, jestliže by tu summu na nějaků živnost potřeboval, mají jemu od bratří mých položeny býti. Item panu Kvrysto- fovi Folknhaunovi, švagru svému, poroučím dvě stě zlatých, paní Mamndeleně') z Vrchlabie, manželce jeho, poroučím jedno sto zlatých, Bar- tolomejovi, synu jich, poroučím jedno sto zla- tých, Salomenč, Barboře, Elišce, dcerám jich, po- roučím každé padesáte zlatých, a to aby jim od bratří mých v roce pořád zběhlém po smrti mé vydáno a spraveno bylo za jeden zlatý XXX gr. a za I gr. sedm peněz bílých počítajíc, i to vše- cko, což sem nahoře poručil na zlatě se tak platiti má. Item jakož sem panu Mikulášovi Štošovi puojül čtyři sta zlatých, ač na to žádné jistoty nemám, ale však čeleď má o tom ví, z těch čtyř set zlatých poroučím jemu dvě stě zlatých a panu Jiřikovi Štošovi, bratru jeho, poroučím týž z též summy jedno sto zlatých a panu Zykmundovi Štošovi, bratru jeho, jedno sto zlatých. Ty dvě stě zlatých, aby pan Mikuláš bratřím svým v ro- ce pořád zběhlém po smrti mé dal a spravil bez všelijaké odpornosti etc. Knězi Matoušovi, děkanu prostějovskému, | poroučím a dávám za práci je- ho, kterýž") se mnú drahně let vedl, šedesáte zla- tých červených a Dorotě, mateři jeho, vosm zla- tých červených poroučím a dávám. A těch sedm- desáte?) zlatých červených aby vzaté byly z mé železné truhlice a po smrti mé aby jim hned vy- dány byly. A pakli by ty zlaté červené kde jinam obrátil, tehdy aby bratří moji z toho statku mého knézi dékanovi i mateři jeho spravili a dali. A což koli po mně více mimo toto poručenství zuo- stane na listech i na svrchcích všelijakých, to všecko vám poroučím, a což sem také komu dlu- žen zuostal, prosím, že lidem pěkně zaplatíte a zvláště, co sem komu poručil, za to vás prosím i pro Pána Boha, že tomu všemu dosti bez vyhle- dávaní všelijakých forteluov učiníte a tuto vuoli mú poslední že mčniti nebudete, aby vám Pán 1) Tak v orig. 2) -desáte je opraveno z desáty. 3) Tak se opakuje v orig. 4) V orig. Nitrovic. 1565 XXVII Buoh v$emohücí požehnání své svaté dáti ráčil. A to ještě znamenitě sobě vymueňuji, jestliže bych ještě co chtěl poručiti komu pod pečetí svů a na svědomí jednoho nebo dvů dobrých lidí na papíru zřídíc, to aby také svuoj průchod a moc mělo podlé listu od JMti mně daného a zvlášče sem oustně poručil panu Krystofovi Folknhau- novi, abych pochován byl u Bosáků v Olomúci podlé otce mého neboštíka. Což by se na ten po- hřeb muoj jinam vynaložilo, protiv tomu nikoli nebuďte a kámen na mne, na nebožtíka pana otce mého abyšte dali nákladně a dobře udělati a na mne i na otce mého položiti aneb do zdi posta- viti dali. Prosím, moji milí bratří, že lidem žád- ných příkoří s tím činiti nebudete a jich při spra- vedlnostech jejich zanecháte. Však budete dosti míti nač živi bejti. Toliko Pána Boha svého se bojte a vuolí se jeho spravujte. A s tím se s vámi žehnám. I chtíce, aby toto poručenství mé pevné a stálé bylo, pečet svú vlastní sem") k tomuto li- stu privésiti sem?) dal a pfiprosil sem urozených vládyk, pana Matyáše Ořechovského z Honbic na Vícoměřicích, pana Mikuláše staršího z Hrád- ku na Dřínovém, pana Jana Janaura z Strachno- va, pana Mikuláše Buchliveckého') z Domamyslic, pana Šťastnéh[o] Vratislava z Mitrovic.“) pana Šimona z Nadějova, že sou pečeti své také podlé mé | toliko na svědomí, sobě a erbóm svým bez škody k tomuto mému poručenství a listu přivě- siti dali. Jenž jest dán a psán v Prostějově v pon- dělí po Božím těle léta Páné tisícého pétistého šedesátého čtvrtého počítajíce /5. června 1564]. Vklad vsi Vážan.*) 82. Jindřich Konický z Švábenic, Jan Vilím z Víckova i s našimi erby na místě Jiříka Pape- že, syna a dcery nebožtíka Martina Papeže z O- choze, též na místě synuov a dcer po nebožtíkovi Ondřejovi Neculovi z méstetka Konice pozuosta- lých, Hanušovi Haugvicovi z Biskupic, erkóm a dédicóm jeho ves Vážany, blíž Kovic“) ležící, s rolí oranú i neoranů, s lidmi platnými, s louka- mi, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekutými i netekutými, s rybníky, s potoky, s lesy, s háji, s chrastinami, s doly, s dolinami, s pahrbky, s ho- ny, s lovy, s mezemi, s hranicemi, tak úplně, jakž táž svrchupsaná ves Vážany od staradávna jest vymezena a v svých hranicích záležela a záleží. se vším plným právem a panstvím, tak jakž sou toho nahoře psaní poddaní a sirotci náši, v živ- nosti své neboščíkové otcové jejich vajše jmeno- vaní, sami drželi a toho požívali a zvlášče se vše- 5) Na okraji při tomto nadpisu podobně jako u č. 86 je znaménko + jako upozornění na jejich vztah. 9) Tak v orig. Dlužno nejspíše rozuměti blíž Boskovic. 1.36 

Strana 439
f.56 v. XXVII mi požitky, v kterejchž sou koli věcech aneb kterak by mohly zvláštními jmény jmenovány býti i se všemi jinými věcmi, což koli v svrchu- psané vsi příslušelo a přísluší i s tou dobrou vuolí, kterúž jest Hanuš) Haugvic z Biskupic Bohunce Mezerické z Lomnice a na Tatenici, er- bóm jejím od sebe i od erbuov svých odvedl a dal, jakž ta dobrá vuole sama v sobě zni a ukazuje, ji£ jmenované Bohunce Me[ze]rícké z Lomnice, erbóm její ve dsky zemské vkládáme a vpisuje- me ku pravému jejich dědictví, jmění, držení a dédiénému uzívaní, A jestli by kde komu to zbo- Zi ve dskách zemských svědčilo, to tímto vkla- dem moříme a vniveč obracujeme. Vklad věna Hedvice z Mysločovic.*) 85. Matyáš z Hartunkova i s svými erby Hed- vice z Myslocovic, man£elce Johachyma?) z Har- tunkova, syna svého, na svém vlastním zboží žádnému nezávadném, na dvoře a na vsi Lhotě, ve vsi Kníhničkách, což tu mám, se vším jicn příslušenstvím ku pravému jejímu věnnému prá- vu dvě stě třidceti puol vosmý kopy groší, za jed- nu kopu LX gr. a za I gr. VII den. bílých počí- tajíc na minci obecně berné ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji. A příjemčím toho véna*) sám se činím vším statkem svým, kterýž mám aneb ještě jmíti budu. Mřežován a ma okraji Václav z Boskovic, mlisto] d[rzici] pana Albrechta z Boskovic. Vklad puol města Šumberku. 84. Petr z Žerotína i s svými erby a budúcími potomky své vlastní zboží a dědictví, totiž puol města Šumberka a předměstí šumberského polo- vici, tak jakž toho puol města a předměstí na díl muoj mi se dostalo, nic sobě tu ani erbóm svým a budńcim potomkóm na tom”) polovici města a předměstí práva a panství ani kterého vlastenstvi nepozuostavujíc, než tak, jakž sem to sám držal a toho požíval, všecko to, jakž smlouva trhová, o to pány a dobrými lidmi mezi mnou, Petrem z Zerotína, a?) osobami z města Sumberka vy- slanými učiněná, ukazuje, ku pravému dědictví svobodné a nezávadné opatrnym Volfovi, Luká- $ovi,?) Petrovi, Rejsovi, Fajthankovi, Jindrovi, Andrlovi, Vondrovi, jakožto osobám spuolu mě- sta Šumberka a z předměstí na místě tej polovice obce s plnů mocí vyslanými s tím se vším, čehož sou oni kdy v držení a užívaní byli a posavad sou, prodal [sem], JMti najjasnějšímu knížeti a pánu, panu Ferdynandovi, římskému císaři, u- herskému a českému králi, arciknížeti rakouské- 1) Výraz jest Hanuš se opakuje, není však přetržen. 2) V orig. psáno Myss!o-. 3) Johachy- je opraveno se zmyleného Johance. 4) věna se opakuje a není přetrženo. 5) Tak v orig. 1565 439 mu a markrabí moravskému a dědicóm JMti ja- kožto králóm českým a markrabím moravským ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich Mtí jmění, držení a dědičnému užívaní. A kdež by mně to svrchupsané zboží, erbóm mým aneb komu jinému ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. 85. Jan mladší z Žerotína i s svými erby a bu- dúcími potomky své vlastní zboží a dědictví, to- tiž puol města Šumberka a předměstí šumberské- ho polovici, tak jakž toho puol města a předměstí na dil muoj mi se dostalo, nic sobé tu ani erbóm svym a budücím potomkóm svym na tom?) polo- vici města a předměstí práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než tak, jakž sem to sám držel a toho požíval, všecko to, jakž smlouva trhová, o to pány a dobrými lid- mi mesi mni, Janem z Žerotína a osobami z mě- sta Sumberka vyslanymi ulinena, ukazuje, ku pravému dědictví svobodné a nezávadné opatr- ným Petrovi Trezovi, staršímu města, Lorenco- vi, Handlovi, Honzovi, Redygarovi jakožto oso- bám spuolu města Šumberka a z předměstí na místě tej vší polovice obce s plnů mocí vyslaným prodal; JMti najjasnějšímu knížeti a“) pánu, pa- nu Ferdynandovi, římskému císaři, uherskému a českému króli, | arciknízeti rakouskému a mar- krabí moravskému a dědicóm JMti jakožto krá- lóm českým a mark([ra]bím moravským ve dcky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich Mtí jméní?) držení a dědičnému užívaní. A kdež by mně to svrchupsané zboží, erbóm mým aneb ko- mu jinému ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. Dobrá vuole na list Vażany.*) 86. Já, Hanuš Haugvic z Biskupic, známo či- ním listem tímto obecně přede všemi, kdež čten nebo čtúce slyšán bude, jakož mám list správní s šesti rukojmiemi a s vosmi pečetmi visutými podlé pořádku markrabství moravského celý a do- konalý mně a erbóm mým a k věrné ruce uroze- nému pánu, panu Vdclavovi Haugvicovi z Bisku- pic a ma Litomyšli, panu otci mému najmilejší- mu, od urozeného a statečného rytíře pana Přem- ka z Víckova, podkomořího markrabství morav- ského, na místě Jiříka Papeže a Kateřiny, sestry jeho, syna a dcery meboitíka Martina Papeže s Ochoze, poddaných nadepsaného pana Přemka z městečka Koryčan, a urozeného vládyky, pana Jindřicha Komického z Švábenic a na Konici, též na místě synuov a dcer po nebożtiku Vondfejowń 6) a je napsáno nad mezislovní mezerou. 7) Psáno s -s-. 8) Následuje přetržené spojkové a. 9) Viz posn. 5) ke vkladu č. 82 této knihy. [57 

Strana 440
f.57 v. 440 Neculovi z městečka Konice, též sirotkuov pana Jindřicha a na erby obou jich, na ves Vážany s jejím vším a všelijakým příslušenstvím svědčí- cí, v kterémžto listu znamenitě obsaženo a vymí- něno jest, kdož by ten list svrchupsaný s dobrů a svobodnů vuolí mou, svrchupsaného Hanuše Haugvice!) aneb mé věrné ruky jměl, že ten každý má a jmíti bude túž plnú moc a plné prá- vo k tém ke všem včcem v tomto listu zapsaným jako já, svrchupsaný Hanuš Haugvic, erbové moji sou jměli, tak jakž týž list to všecko v sobě šířeji a světleji obsahuje a zavírá. Na kterýžto list správní já, vajše psaný Hanuš, dal sem a mocí listu tohoto dávám dobrú a svobodnů vuoli urozené paní, paní Bohunce Mezeřícké z Lomnice a na Šilperce a na m všecko to právo své, mně v tomto listu zapsané, náležité, mocně touto do- brou vuolí převodím tak, že nahoře psaná paní Bohunka Mezeřícká z Lomnice má a jmíti bude tůž plnů moc a právo ke všem věcem často psa- ným, v listu správním zapsaným, jako já, často psaný Hanuš Haugvic, a erbové moji měli sme. Tomu na svědomí a jistotu já, svrchupsaný Ha- nuš Haugvic, pečet svú vlastní s svým jistým vědomím k této dobré vuoli přitisknúti sem dal a pro širší toho vědomost připrosil sem urozených pánuo, pana Jana z Kácova na Opatovicích, pa- na Jana z Žerotína na Štramberce, pana Karla mladšího též z Žerotína na Starém Jičíně a uro- zených vládyk, pana Prokopa Podstackého z Pru- sinovic na Bouzově, pana Jindřicha Kobylku z Kobylího, pana Joachyma Zoubka ze Zdětína na Moščenici, že sou také pečeti své podlé mé na svědomí k tomuto listu sobě a erbóm svým bez škody přitisknúti dali. Jenž jest dán a psán na Litomyšli v neděli před sv. Jiřím léta IMV“ LVIII? [17. dubna 1556]. Vklad véna Mandalené z Ludanic. 87. Jetřich z Kunovic Mandalené z Ludanic, manželce své, pět tisíc zlatých, za I zlatý tridceti groší a za gr. sedm peněz počítajíc věna na mè- stě Uherském Brodě s jeho příslušenstvím na svém vlastní[m] zboží a dědicství žádnému nezá- vadném ve dcky zemské vkládám a vpisuji. Pří- jemčím se toho činím vším statkem svým, co ho mám neb ješče míti budu. Vklad věna Johance z Lomnice. 88. Václav z Ludanic Johance z Lommce, manželce své vlastní, na svém vlastním zboží a dčdictví svobodným a žádnému nezávadným, na zámku a vsi Rokytnici s dvorem, na vst Lukové, na vsi Lajskách a Prosenicích Velikých i Malých se vším jich příslušenstvím deset tisíc kop groší českých na tolařích a groší českých za jednu ko- 1) V orig. místo Haugvice stojí smysl nedávající Hau- zovi. 1565-1566 XXVII pu šedesáte groší a za gr. sedm peněz bílých počítajíc věna jejího ku pravému jejímu věnné- mu právu ve dsky zemské vkládám, vpisuji. A příjemčím se toho věna činím se vším statkem svým, kterýž mám aneb míti budu. Vklad Kočova. 89. Hendrych Oldspoch z Nyklsdorfu své vlastní zboží, dědicství Jindřichovi Donátovi z Veliké Polomé na Nové Cerekvici, sudímu kní- Zetství opavského, erbóm a budücím potomkóm a k jeho věrným rukám Bartolomeovi Donátovi z Veliké Polomě, totiž tvrz a ves Kočov, ves no- vú, slove Kryskdorf, s dvorem, poplužím, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviš- čemi, s horami, s chrastinami, s čižbami, s meze- mi a hranicemi, s lidmi platnými i neplatnými, S ospy, s kury, s vajci, s užitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž se koli jmény jmenují, s řekami, s potoky, s stavem, s břehy, s vodami tekücími i netekücími, s rybníky, s rybniščemi, s krčmami, s kostelním podacím, s mlýny mouč- nejmi i pilnymi, s /s]klenný hutí i se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, tak jakž to zboží svrchupsané od starodávna v svých mezech a hranicích vymezeno jest, nic sobě tu ani erbóm svým na tom zboží práva, panství ani kterého vlastenství nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než tak, jakž sem to sám držal a toho v užívaní byl, to všecko zapisuji a vkládám ve dsky zemské. A komuž by to svrchupsané zboží ve dskách svědči- lo, tímto vkladem to mofim a vniveć obracuji. 90. L éta od narození Syna Božího, Krista Pá- na, IMV“LXVI při času svatých Tří králuov [ó. ledna 1566] v mésté Olo[wmáci] drzán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Pertulta z Lipćho na Krumlově, hajtmana, najvyšího maršálka království českého a JMti římského císaře, uherského, českého etc. krále komorníka, pana Zdenka Lva z Rožmitálu na Hrutovicích, místo držící pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvysiho komornika, pana Albrechta Cernohor- ského z Boskovic na Černé Hoře, najvyšího su- dího markrabství moravského, a urozeného vlá- dyku Matyáše z Hartunkova a na Čechách, naj- vyšího písarství téhož markrabství místo držící, ra kterémž sou seděli duostojný u Boze otec, pan Vilím, biskup olomúcký, a urození páni: pan Znata z Lomnice na Říčanech, pan Jan starší z Žerotína na Náměšči, pan Frydrych z Žerotína na Židlochovicích, pan Jindřich z Šternberka na Holešově, pan Jetřich z Kunovic na Brodě Uher- ském, podkomoří, pan Voldřich z Kounic na Ve- 1.58 

Strana 441
138v. XXVII selícku, pan Frydrych Bfreznicky z Náchoda na Dunajovicích, pan Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích; a z vládyk: Václav Hodický [z Ho- dic]') na Miroslavi, najvyší hofrychtýř, Jan Za- hrádecký z Zahrádek na Červeném Hrádku, Zá- vie z Vickova na Polehradicich, Balcar Svajnic z Pilmstorfu na Fulneku, Petr Certorejsky z Čertoryje na Vranově a Jaroš z Zástřizl na Mor- kovicích. Vklad nad věno Alžbětě z Monesis. 91. Hanuš Frydrych, hrabě z Hardeku a z Klacka a v Mochlandu, na Kunstátě A[l]žbětě z Monesis, manželce své milé, na svém vlastním a dědičném zboží žádnému nezávadném, totiž na zámku Kunstátě a tvrzi Cebranicích se všeckejm k témuž zámku a tvrzi příslušenstvím ku pravé- mu jejímu jmění nadvěno puol deváta tisíce zla- tých, za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc na minci dobré, v této zemi berné, ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím to- ho jmění, nadvěno, sám se činím všeckým stat- kem svým, kterýž jmám neb ještě jmíti budu. Mřežován a na okraji Hynek z Valdštejna, hejtman a místodržící nejvyžšího komornictví 1588 o Třech králích2) m. p. [6. ledna). 92. Alžběta z Monesis Hanuse Frydrycha, hrabéte z Hardeku a z Klacka, v Mochlantu, na Kunstété, manžela svého, na těch puol deváta ti- síce zlatých, kteréž mi na zámkwu Kunstáté a tvrzi Cebranicích se vSeckejm příslušenstvím k témuž zámku a tvrzi prinaleZejici,®) dskami jmění, nadvěno mé, zapsal, na to přijímám na pravý a jednostajný spolek. Mřežován od Hynka z Valdštejna jako předchozí vklad. Vklad Vlachovic. 93. Václav starší Podstacký z Prusinovic i s svými erby, hofrychtýř dvoru kněze biskupa olomückého, Benyamovi Zaryanyanowi Ferencovi Zakusicovi z Vrbova a erbóm jich své vlastní a dědičné zboží, tvrz a městečko Vlachovice s ko- stelním podacím, ves Lhotku,) ves Kekov, ves Bohuslavice, ves pustá Kratecko, s rolími orany- mi i neoranymi, s lukami, pastvami, s pastviice- mi, s lesy, s háji, s chrastinami, s lovy, s hony, s robotami spravedlivymi, s CiZbami, s mezemi, s hranicemi, s lidmi usedlými a platnými i ne- platnými, s mlýny, s mlýniščemi, s řekami, s po- toky tekutými i netekutými, s rybníky, s rybniš- čemi i se vším plným právem, panstvím a příslu- šenstvím, jakž to zboží v svých mezech a hrani- cích od starodávna vymezeno jest, tak jakž sem to sám držel a toho požíval, nic tu sobě, orbóm a 1) V orig. je místo výrazu v sávorkách napsáno z Ho- dický. 3) V orig. karlich. 3) pfiná- je opraveno s püvodního nál[eZejícf]. 1566 441 budúcím potomkóm svým práva, panství ani kte- rého vlastenství nepozuostavuje, než to všecko ve dsky zemské vkládám, vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by mně to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vniveč obracuji. List mocnej královskej. 94. My, Ferdynand, z boží milosti římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, čes- ký, dalmacký, charvácký etc. král, infant v Yšpa- ny, arciknize rakouské, markrabie moravské, lu- cemburské a slezské kníze a luzicky markrabie etc., oznamujeme tímto listem všem, že sme po- nizené proSemi jménem slovutného Jiříka z Zá- střizl na Málkovicích, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kte- rýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýž koli má a jmíti bude, poručiti a jej zříditi mohl. K je- hožto pokorné prozbě nakloněni souce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí králov- sků v Čechách a jakožto markrabie moravský svolili sme k tomu a tímto listem svolujeme, vuoli náši jistou a moc plnú témuž Jiříkovi z Zá- střizl dávajíce a toho dopouščejíce, aby on vše- cken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný neb zápisný,*) kterýž má aneb ještě míti bude bez statkuov lenných a manských, kteříž nápadové nám spravedlivě náležejí, odkázati neb poručiti mohl a moc měl za zdravého života neb na smrtedlné posteli; komuž se jemu kolivěk a kdy kolivěk zdáti a líbiti bude. A také aby mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteří se jemu užiteční zdáti a líbiti budou, a to bez naší, budúůcích našich králuov českých a markrabí moravských i jiných všech lidí všeli- jaké překážky; však to zřídíc listem pod svů pe- četí a tří anebo čtyř pánuov neb dobrých uroze- ných lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, odkázaní, též i poručníkuo zdělání statku svrchupsaného Jiříka z Zástřizl, tak jakž se svrchu píše tolikéž má moci a pevnosti míti, jako by to dskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujeme najvyšímu komorníku a sudímu desk zemských markrabství našeho moravského, nynějších i budücích, vér- ných našich milých,?) když kolivěk od nadepsaného Jiříka z Zástřizl neb od poručníkuov jeho požá- dáni budete, abyšte ten kšaft a zřízení, kteréž by o statku svém na tento náš mocný list králov- ský udělal, jej ve dsky zemské i s tímto | listem 4) Podle souvislosti míst jde bezpochyby o dnešní Vla- chovu Lhotu. 5) V orig. zápistny. 9) Tak v orig. 1.59 £.39v. 

Strana 442
f.40 442 vložiti a vepsati rozkázali bez zmatku a všelijaké odpornosti, jináče nikoli nečiníce. Tomu na svě- domí pečet náši královskú k tomuto listu přivě- siti sme rozkázali. Dán v Vídni v sobotu před slavným hodem Narození božího léta Páně IMV'LIII° /23. prosince 1553] a království na- šich římského XXIII a jiných XXVIII. Ferdynandus. Sygkmund Heltht Poslové tohoto listu ke dskám od pana hajt- mana dáni sou, pan Jan star&í z Zerotína a pan Jindřich z Šternberka. Poručenství Jiříka z Zástřizl. 95. Já, Jiřík z Zástřizl na Veselíčku, znamena- jíc věk lidský na tomto světě, krátkost a žádný jistý vědomosti hodiny smrti své nemajíc, maje list mocný od najjasnějšího knížete a pána, pana Ferdynanda, římského, uherského, českého etc. krále a markrabie moravského etc. a již císaře římského voleného, pána mého milostivého, JMtí mně daný, kterýmžto listem JMt císařská z milo- sti a lásky své mně moc a povolení své dávati ráčí, abych o statku svém, kterýž mám aneb ještě míti budu, pořízení mohl učiniti za zdravého života aneb na smrtedlný posteli podlé vuole své, jakž by mi se kolivěk a kdy zdálo a líbilo, a také, abych mohl a moc měl poručníky statku svého a dítek svých zříditi, kteříž by mi se užiteční vi- děli a zdáli, jakž to týž list J. císařské Mti sám v sobě všecko šíře a světleji obsahuje a zavírá etc. Protož já, Jiřík z Zástřizl, na ten mocný list a povolení JMti císařské, pána svého milostivého, souce při zdraví i paměti, majíc Pána Boha i smrt svů před očima, ve jméno Boží toto poru- čenství o dítkách svých a všeckým statku svým, kterýž mám aneb ještě míti budu, klínotech, pe- nězích hotových i všelijakých svrchcích, činím a tyto poručníky mocné otcovské ustanovuji | uro- zené pány: pana Vilíma z Žerotína na Dřevoho- sticích, pana Frydrycha Březnického z Náchoda na Dunajovicich, pani Mandalenu z Náchoda, manželku svû, a urozené a statečné rytíře: pana Premka z Vickova na Prusinovicich, podkomo- řího markrabství moravského, pana Zykmunda z Zástřizl, bratra svého. Item hned po smrti mé aby páni poručníci moji ve všecken statek muoj, v klínoty, v peníze hotové i svršky se wvázali, dítky mé i ten statek, jakž by se jim najlépe a naj- užitečněji s dobrým dítek mých líbilo a zdálo, spravovali až do let syna mého najstaršího. A pokudž by syn muoj najstarší let svých přiroze- ných neměl, tehdy aby dotud v moci a opatrování pánuov poručníkuov mých všickni*) dítky mé zuo- stali.!) A pánuov poručníkuov svých milých, ránuo a přátel prosím, by dítky mé v dobrém a křesťan- 1) Tak v orig. 1566 XXVII ském mravom') vedli a k vuoli boží živu bejti vyučovali pod kázní je majíc. A když by Pán Buoh synu mému najstarsimu k rozumu a letôm přirozeným pfijiti dáti ráčil, aby jemu statek muoj, klínoty, peníze hotové i svršky páni poruč- níci moji postoupili. Item paní Mandalena z Ná- choda, manželka má milá, kterouž sem k sobě vždycky laskavů a věrnů znal, aby v statku mém na Veselíčku do stavu jejího proměnění při dít- kách mých a svejch byt svuoj měla. Pakliž by stav svuoj vdovský proměnila, tehdy aby jí věno její i nadvěno od pánuo poručníkuo mých vydáno bylo bez odpornosti, a svršky podlé pořádku tejto země, aby jí také z statku mého vybyli. Item Jo- hanka, dcera má, aneb dal-li by mi Pán Buoh ví- ce dcer, a ty s radou pánů poručníků a pánuov přátel mých se spravujíc ke vdání přišly prvé sy- na mého let a statku jemu postoupení, po tej každej páni poručníci moji z statku mého věna dvě stě kop gr. českých vydati mají a vajpravu svadební. Pakliž by synové moji prvé přiroze- ných let svých a jim statku mého postoupení ze- mieli, čehož Pán Buoh dlouho zachovati rač, tehdy poroučím, aby z statku mého dceři mej každej nad věno a nad vajpravu dáno bylo dvě stě kop gr. českých; a jiný všecken statek svuoj, hotové | peníze, klénoty i všelijaké svršky porou- čím a dávám urozenému a statečnému rytíři, pa- nu Zykmundovi z Zástřizl, bratru svému, a er- bóm jeho pohlaví muského, všakž menovaný bratr muoj neb erbové jeho bude povinen uvá- žíce se v ten statek muoj všecky dluhy spraved- livé, ač by kteří byli, zaplatiti, věno i nadvěno manželce mé vydati i svršky vybyti. To sobě vy- miñuji a pozuostavuji, abych moc a vuoli mél do pěti set kop gr. českých z statku svého poručiti pod pečetí svú a jiných dobrých lidí pečetmi, ko- muž by mi se líbilo a zdálo, a také, abych mohl toto poručenství změniti podlé vuole své, když by mi se zdálo. Na svědomí a širší tej věci jisto- tu pečet svú vlastní k tomuto kšaftu s svým ji- stým vědomím a vuolí přivěsiti sem dal a připro- sil sem urozených pánü, pana?) Jana z Ludanic na Chropyni, pana Jindřicha z Šternberka na Holešově, pana Václava z Ludanic na Helín- Stajné a urozeného a statečného rytíře, pana Ja- na Kropáče z Nevědomí na Hranicích, a z vlá- dyk pana Hynka Pavlovského z Vitbachu na Pavlovicích, pana Bernarta Šterna z Talmburku na Domaželicích, že sou pečeti své podlé mé na svědomí k tomuto poručenství mému přivěsiti dali sobě a erbóm svým bez škody. Jenž psán a dán na Veselíčku v středu Pamatování Všech svatých léta Páně etc. IMV“LVIIII počítajíc /7. listopadu 1559]. 2) pánů, pana je opraveno ze zamýšleného pana Jana. f.40v. 

Strana 443
f.41 XXVII 9%. Frydrych‘) Březnický z Náchoda, Zyk- mund z Zástřizl, mocní otcovští poručníci dítek a statku po nebožtíkovi Jiříkovi z Zástřizl na Veselíčku i s svymi erby Voldfichovi a Krysto- fovi, bratfim vlastnim z Kounic, erbóm a budi- cím jejich totiž tvrz a ves Veselíčko s dvorem, pivovarem, ves Chýlice, ves Stanomitice?) mě- stetko Oujezd Horni?) s kostelním podacím a ves Buk, ve vsi Výklecích šest člověků, ve vsi Malých Lazínkách vosm člověků a vsi pusté Sla- mosov®) Kozlov, Sedlisée, Kyjanku, Mezeñtéko, Vicenov se vším a všelijakým toho statku svrchupsaného příslušenstvím, jakž toho statku Jiřík z Zástřizl v držení a užívaní byl, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami spravedlivými, s roli oranû i neorand, s rybniky, s rybnistemi, s řekami, s potoky tekutými i netekutými, s lu- kami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s do- ly, s lesy, s háji, s chrastinami, křovinami, s mlý- ny, s mlýniščemi, s platy, s poplatky a všelijaký- mi duochody a požitky, s lovy, s hony, s čižbami, s mezemi a hranicemi a se vším právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakž ta zboží nahoře jme- novaná v svých mezech záleží a jakž toho nebož- tík nahoře psaný Jiřík z Zástřizl od Erazyma z Bobolusk kupujíc v držení a užívaní byl, nic tu sirotkóm nahoře psaným, erbóm a budúcím je- jich ani sobě samým práva, panství ani kterého vlastenstvi nepozuostavujic ani zachovávajíc, všakž to vymieňujíc, což se těch míst v horách, o kterýž s Václavem“) z Ludanic na Helfnstejne rozepře jest, a to na přátelích vydaných k mocné vajpovědí náleží. A tolikéž o desátek knězi faráři oseckýmu z rolí veselických, to aby oni, Voldřich a Krystof z Koumc, sobě vykonali a k konci při- vedli. Toho aby rukojmové nebyli povinni sprá- vovati a osvobozovati ani my, poručníci, nebo sirotci nahoře psaní s erby svými. To všecko, což se nahoře píše témuž Voldřichovi a Krysto- fovi, bratřím vlastním z Kounic, erbóm a budú- cím jich ve dsky zemské vkládáme a vpisujeme ku pravému jmění a dědictví. A kdež by to zboží ut supra ve dckách svěčilo, to tímto vkladem mo- říme etc. 97. Lea od narozeni Syna Bożiho, Krista Pâna, MDLXVI° pri Casu svatého Jana, kititele Božího [24. června 1566], v městě Olomúcí držán jest soud zemský skrze urozené pány: pana Per- tuolta z Lipého na Krumlově, hajtmana, najvyší- 1) Tento celý zápis je psán dodatečně v širších a ke konci hustších řádcích než ostatní zápisy a až na sám spodní okraj stránky. Poslední věta není dokončena. 2) Jsou to dnešní Staměřice a Velký Újezd (Lipník n. B.). 1566 443 ho maršálka království českého a JMti císaře římského, uherského, českého etc. krále komorž níka, pana Jindřicha z Šternberka na Holešově, místo držící pana Zacharyáše z Hradce na Telči, najvyšího komorníka,“) pana Albrechta Cerno- horského z Boskovic na Černé Hoře, najvyšího sudího markrabství moravského, a urozeného vládyku Matyáše z Hartunkova a na Čechách, najvysiho pisafstvi téhož markrabství místo držící, na kterémž sou seděli urození páni: pan Jan starší z Žerotína na Náměšti, pan Frydrych z Žerotína na Židlochovicích, pan Jetřich z Ku- novic na Brodě Uherském, podkomoří, pan Fry- drych Březnický z Náchoda na Dunajovicích, pan Jan Kropáč z Nevědomí na Hranicích; a z vládyk: Jaroš z Zástřizl na Morkovicích a Bal- car Švajnyc z Pilmstorfu na Fulnece, Vklad vsi Kojátek. 98. Pertolt z Lipého, hajtman markrabstvi mo- ravského, najvyší maršálek království českého a JMti římského císaře, uherského a českého etc. krále komorník, podlé nólezu jich Mti pónuov soudcí jakožto zástupce rukojmí pana Zdenka z Valdštajna, na onen čas hajtmana markrabství moravského, na místě Petra, sirotka a statku po nebožtíku Filipovi Pacákovi zuostalého, ves Ko- játky se vším jejím příslušenstvím, zboží[m] a dědictvím, s rolí oranů a neoranü, s lidmi plat- nými a neplatnými, s platy, poplatky, s kuory, S vajci, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekutý- mi i netekutými i se všelijakými oužitky a požit- ky, jakými by se koli jmény jmenovati mohly, s mezemi, s hranicemi, se vším plným právem, panstvím a příslušenstvím, což k tej vsi Koját- kám od starodávna příslušelo a přísluší, tak jakž jest to nebožtík pan hajtman na místě sirotším sám držal a k ruce sirotší užíval, nic tu svrchu- psanému sirotku, erbóm a budücim potomkóm jeho práva, panství ani kterého vlastenství nepo- zuostavujíc ani zachovávaje, než to všecko Miku- lášovi Kokorskému z Kokor a jeho erbóm na mí- stě téhož sirotka svrchupsaného ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému užívaní. Vklad vsi Svatobořic. 99. Frydrych z Žerotína s erby a budůcími po- tomky svými Jarošovi z Zástřizl, erbóm a po- tomkóm jeho své vlastní zboží a dědictví svo- bodné a žádnému nezávadné, totiž dvuor a ves Svatobořice, ves Sobůlky a ves Stavěšice, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami spravedlivými 3) Dnešní Ranošov. 4) V orig. Vicclavem. 5) V orig. komernika. 

Strana 444
£.42 444 i s tím se vším, co mi se na díle Jiříkovska, vsi pusté, dostalo i tolikéž rolí na Oujezdě, na Mi- střínsku, kteréž mi se též na díle dostaly 4 s těmi kusy rolí, kteréž někdy náležely Mikulášovi Lo- reckému z Elkise v gruntech vsi vejSe jmenova- ných | ležících, s rolí oranů i neoranú, s desátky vinnými i obilnými, s rybníky, s rybniščemi, s mlýny, s mlýniščemi, s potoky, s vodami teku- tými i netekutými i s tím, což slovou Herty pod rybníkem svatoborským i s hrázemi, s mezemi, s lukami, s pastvami,') s pastviščemi, s lesy, s há- ji, s vrbinami, s křovinami, s chrastěmi, s lovy, s hony, s čižbami, s kuory, s vajci, s oužitky a požitky i se všemi poplatky, kterýmiž jse koli jmény jmenují i se vším plným právem, pan- stvím a příslušenstvím, jakž to již ode mne vy- mezeno jest i také v svých mezech a hranicích od starodávna záleží, tak jakž sem toho sám v drže- ní a užívaní byl, nic sobě ani komu jinému tu repozuostavujíc žádného práva ani svobod a kte- rého vlastenství, to všecko ve dsky zemské vklá- dám a vpisuji ku pravému jich jmění, držení a dědičnému požívaní. A kdež by to jisté zboží ve dskách svědčilo, to tímto vkladem mořím a vni- več obracuji. Vklad véna Apolené z Trachnova. 100. Hynek Pos[a]dovsky z Posadova Apolo- ně Janaurové z Strachnova, manzelce své, na svém vlastním a dědičném zboží, totiž na pustém hradě, dvoře a vsi Votoslavicích se všeckým 1) Opraveno z pastvi[ščemi]. 1566 XXVII k tomu hradu, dvoru a vsi příslušenstvím ku pravému jejímu věnnému právu summu pét set zlatých a z lásky manželské summu jedenácte set zlatých, za I zl, XXX gr. a za I gr. VII den. bí- lých na minci dobré ve dsky zemské vkládám a vpisuji. A příjemčím toho věna i nadvěno sám sebe činím vším statkem svým, kterýž mám neb ještě jmíti budu. Mřežován a na okraji Léta 1593 o soudu svato-tříkrál- skym /6. ledna] na naučení JMtí vymazán ode mne, Hyn- ka z Valdštejna, nejvyžšího komorníka, manu propria. Spolek. 101. Apolona Janaurová z Strachnova Hynka Posadovského z Posadova, manžela svého, na summu XI“ zl., kteréž mi na pustém hradě, dvorw a vsi Votoslavicích dskami zemskými nad věno mně zapsal, na to i na jiné na všecko, kdež co mám neb ještě jmíti budu, přijímám na pravý a jednostajný spolek. Vklad věna Evě z Hrádku. 102. Matyáš Žalkovský z Žalkovic Evě z Hrád- ku, manželce své, na vsi Dobromilicích se vším jejím příslušenstvím, na svém vlastním zboží a dědictví svobodném a žádnému nezávadném puol osma sta zlatých, za I zl. XXX gr. a za I gr. VII den. bílých počítajíc mince dobré, v tejto ze- mi berné, věna jejího ve dsky zemské vkládám a vpisuji ku pravému jejímu věnnému právu. A příjemčím toho věna se činím se vším statkem svým, kterýž mám neb ještě míti budu. 

Strana 445
Opravy a doplňky. (Číslice za lomenou čarou znamená číslo zápisu na stránce.) Na str. 5/14 ř. 19. zdola místo „ves“ má býti (i Na str. 7/25 ř. 24. svrchu za slovem „Mikuláše“ zruš čárku. Na str. 8/28 ř. 17. zdola za slovem „Zezhule“ dej čárku. Na str. 12/52 ř. 7. svrchu místo „Újezd, Volavy“ má býti „Újezd Volavý“. Na str. 14/71 ř. 15. svrchu místo „na dvoře my- dlovarském“ má býti „ma dvoře Mydlovar- ském“. Na str. 14/72 ř. 20. svrchu místo „od svatého Ji- ří“ má býti „od Svatého Jiří“. Na str. 18/100 ř. 8. svrchu za slovem „umofiti” zruš závorky i vykřičník. Na str. 19/116 ř. 15. místo „na starém městě“ má býti „na Starém Městě“. Na str. 20/123 ř. 2. zdola za slovem „Hrobice” místo středníku dej čárku. Na str. 24/157 ř. 11. svrchu místo „Beneše“ má byti ,,Benese". Na str. 26/184 ř. 14. zdola místo „Elšce z Kun- státu“ má býti „Elšce z Kunstátu“. Na str. 30 I. sl. ř. 18. zdola místo „Jindřichovi, Mirkovi z Chlumu“ má býti „Jindřichovi Mir- kovi z Chlumu“. Na str. 30 II. sl. ř. 14.-15. svrchu místo „zavazá- no“ má býti „zavázáno“. Na str. 35/247 ř. 24. svrchu místo „Janovi Sobí- nový“ má býti „Janovi, Sobínovi“. Na str. 37/259 ř. 16. zdola místo „což má v Jestře- bí a v Pohoří Jan Třidcátník“ má býti „což má v Jestřebí, a v Pohoří Jan Třidcátník“. Na str. 37 p. 4. se ruší. Na str. 39/283 ř. 16. místo „Zákřov s dvorem“ má býti „Zákřov, s dvorem“. Na str. 40/286 ř. 15. svrchu místo „Prvovec“ ma býti „Prlovec“. Na str. 40/288 ř. 1.-2. svrchu místo „z Podole" má býti „z Podolé“. Na str. 51/56 ř. 3. svrchu za slovo „svrchního“ dej čárku. Na str. 52/58 ř. čárku. Na str. 56/84 ř. 2. svrchu místo „Jedle“ má býti „Jedlé“. Na str. 56/88 ř. 16. zdola místo „Pod liskami“ má býti „pod Lískami“. Na str. 58/100 ř. 1. zdola za slovo „z Předmostí“ dej čárku. Na str. 58 p. 1. místo „Jde asi o Kateřinu z Hlo- zejůvky“ má býti „jde o Kateřinu z Rakových“. Na str. 63/22 f. 9.-10. zdola místo (M. z O.) „sirotek někdy Hynka Brodecského, syn z Oto- slavie* mó byti (M. z O.) „sirotek, někdy Hynka Brodecského syn, z Otoslavic“. 13. zdola za slovo „zemním“ dej Na str. 64/25 ř. 11. svrchu místo „radů“ má býti pradû“. Na str. 65/27 ř. 3. svrchu místo „v Knihničkách“ má býti „v Kníhničkách“. Na str. 68/45 f. 26. svrchu misto „Radisina, Lić- ka“ má býti „Radišina Lúčka“. Na str. 70/59 f. 25.-26. zdola místo „z Poličky, starůstka“ má býti „z Poličky Starůstka“. Na str. 70/60 ř. 17. zdola místo „Mikulášovi Protivcovi mà býti „Mikulášovi, Protiv- cou“, Na str. 73/72 ř. 4. shora místo „na Malé stránce“ má býti „na Malé Stránce“. Na str. 74/81 f. 11.-12. zdola místo „huzov- ským ... a lucským“ má býti „húzovským a lučským“. Na str. 76/89 ř. 6. svrchu místo „Blahovi“ má byti ,,Bláhovi". Na str. 76/97 ř. 4. zdola místo „Hradšanech“ má býti „Hradšanech“. Na str. 78/105 ř. 24. shora místo „z Dobfic“ má býti „z Dobrčic“. Na str. 79/110 f. 14. zdola a č. 113 ř. 9. zdola místo „Jeroným“ má býti „Jeronym“. Na str. 82/123 ř. 13. shora místo „nad Čelecho- vicí“ má býti „nad Čelechovici“. Na str. 83/133 ř. 13. zdola místo „Dorota“ má býti „Dorota“. Na str. 86/154 ř. 6. svrchu za slovo „usedlý“ dej pomlčku. Na str. 86/154 ř. 12. svrchu místo „Dorotě z Čele- chovic“ má býti „Dorotě z Čelechovic“. Na str. 86 pozn. 3. doplň: Tex podle zemského zřízení moravského z +. 1535 otiskuje Fr. Čáda v stejnojmen. díle (str. 4—16) wvádéje tam některé důl. varianty mezi textem deskovým, textem z orig. stavovských listin a textem zems. zřízení. U Čády viz i odkazy na otisk Demut- hův tohoto majestátu a na literaturu k němu se vztahující, jakož i na opětné potvrzení jeho krá- lem Ludvíkem +. 1520. V brněnských deskách tento majestát zapsán není. Na str. 88 TI. sl. ř. 4. zdola místo „Valecský“ má býti „Valečský“. Na str. 89 I. sl. ř. 1. svrchu místo „z Košátky“ má býti „z Košatky“. Na str. 95/192 ř. 17. svrchu místo „v příítom- nosti“ má býti „v prítomnosti“. Na str. 100/5 ř. 11. zdola místo „Obečtov“ má byti ,Obectou“. Na str. 105/30 nadpis misto , Dani“ ma byt Na str. 109 p. 1. místo „vklady, pokud tu jsou,“ má býti „vklady, pokud není jinak uvedeno“ Na str. 110-112 zcela nahoře místo XV. [= kniha] má býti XVI. 

Strana 446
446 Na str. 113/19 ř. 28. zdola místo „se dvorem, „Hramičky“ má býti „se dvorem Hraničky“. Na str. 114/22 ř. 10. svrchu, 115/24 ř. 28. zdola místo „od svatého Jiří“ má býti „od Svatého Jiří“ Na str. 115/27 ř. 23. zdola za slovo „milý“ dej čárku. Na str. 120/49 ř. 14.-15. zdola místo „z Lešar“ má býti „z Lešan“. Na str. 122 p. 1. místo „Jana z Vrchlabě“ má býti „Jana Haška z Vrchlabě“. Na str. 131/112 ř. 27. svrchu místo „od svatého Jiří“ má býti „od Svatého Ji". Na str. 132/120 ř. 15. svrchu místo „Janovi Viktorinovi" ma byti „Janovi, Viktorinovi“. Na str. 135/136 ř. 16.-17. zdola místo „přisúzeno jest, polovice dědictvie ..., což jest... zavázáno panu L." má býti „přisúzeno polovice dědic- tvie..., což jest... zavázáno, panu L." Na str. 136/140 ř. 3. svrchu za slovem „nepozuo- stavuje“ se pozn. *) ruší. Na str. 139/152 ř. 8. zdola za slovem ,s dielem" se čárka ruší. Na str. 140/157 ř.26.svrchu místo „z Radkov[a]“ má býti „z Radkov“. Na str. 140/161 posl. ř. místo „Benešovi z Bosko- vi a z Černé Hory“ má býti „Benešovi z Bosko- vic a z Černé Hory“. Na str. 144/177 Ť. 6. zdola místo „Lazníku“ má býti „Lazníků“. Na str. 144/178 ř. 2. zdola místo „z Hauffu“ má býti „z Haufw". Na str. 146/188 f. 8. svrchu misto „Jablunku” ma býti „Jablůnku“. Na str. 149/207 ř. 7. zdola místo „předměstí'“ ma býti „Předměstí“. Na str. 152/228 ř. 20. svrchu místo „českých ')" má býti „českých?)“. Na str. 155/240 ř. 14. svrchu místo „Nevštych ?) má býti „Nevštych“. Na str. 155 p. 2. se ruší. Na str. 162 p. I. místo „Přední Arnoštov“ ma býti „Zadní Arnoštov“. Na str. 163/24 ř. 3. zdola místo „něz Stanislav“ má býti „Knčz Stanislav“. Na str. 165 p. I. místo „v Popůvkách (Kojetín)“ má býti „v Popovicích (Kroměříž)“. Na str. 168/52 ř. 13. zdola za „člověků“ dej dvoj- tečku. Na str. 109/59 r. 21. svrchu za slovo „Lhotu” dej Cárku. Na str. 173 pozn. 7. K této poznámce připoj: „Je to svědectví, že tehdy rok začínal o vánocich." Na str. 182/122 ř. 12. svrchu místo „s mlýnem“ má býti „s mlýnem“. Na str. 186/139 ř. 19. svrchu místo „ktomu“ má býti „k tomu“. Na str. 191/166 ř. 20. zdola za slovo „dvorem“ dej čárku. Na str. 198/11 ř. 10. zdola za slovem „Hnojicích“ zruš čárku. Na str. 201/25 Ť. 5., 11., 15., 16., 19. zdola místo poznámek *)—") mají býti pozn. *)—9). Na str. 203/30 ř. 19. svrchu místo „Mřežován na okraji“ má býti „Přetrhán na okrají“. Na str. 207/55 ř. 14. svrchu za slovem „Rudě“ dej pozn. ?). Na str. 211 pozn. 4. místo „Jsou jím psány vklady č. 84-102“ má býti „Jsou jím psány vklady č. 84-100". Na str. 212 pozn. 2. se ruší. Na str. 213/88 místo „dědictví“)“ má býti „dědic- tví?)". Na str. 213/89 i. 24. svrchu místo ,a ves*)" má byti ,a ves*)". Na str. 213/89 fr. 26. svrchu, č. go ř. 5. místo ,,s lesy*)'" má byti ,s lesy?)". Na str. 229 pozn. 4. místo „Odtud až do konce psáno“ má býti „Odtud až do konce vkladu psáno“. Na str. 223/67 ř. 19. zdola místo „ves Martinova“ má býti „Ves Martinova“. Na str. 240/13 ř. 12. svrchu místo „Mřežován a na okraji Jan z Kunovic“ má býti „Mřežován a na okraji Jan Kuna [z Kunstátu]". Na str. 240 pozn. 3. misto ,,Na okraji Jan Kuna |z Kunstátu]" má byti ,Na okraji ]an z Ku- novic", Na str. 251 p. 3. místo „Viz zápis č. 43“ má býti „Viz zápis č. 44“. Na str. 255 I. sl. ř. 10. zdola místo „Vilémovi, Kunow' má byti ,,Vilémovi Kunovi*. Na str. 261/3 ř. 6. svrchu místo „Jan Starší“ býti „Jan starší“. Na str. 261/4 ř. 19.-20. svrchu místo „Janowi, Haškový“ má býti „Janovi Haškovv“. Na str. 265/19 ř. 25.-26. svrchu místo „s krémů... šenkovní k tomu, se dvěma zahradníky v Stu- denci, s péti Clovéky," mà byti ,s krémá ... šenkovní, k tomu se dvěma zahradníky, v Stu- denci s pěti člověky“. Na str. 208/38 ř. 21. svrchu za slovem „Poříčí“ se pozn. *) ruší. Na str. 268 pozn. 1. slova „a bezpochyby Dolní Poříčí“ se ruší. Na str. 270/46 ř. 16. zdola za slovo „Růštku“ dej čárku. Na str. 271/50 ř. 17. svrchu místo „Stramberk?)“ má býti „Stramberk“)“. Na str. 271/50 ř. 22. svrchu místo „Vernmiřovice*)“ má býti „Verniřovice* )“. Na str. 272/52 ř. 18.-19. svrchu místo „polovici dvoru“ má býti „polovici dvorů,“. Na str. 272/56 posl. ř. za slovo „ujali“ dej čárku. Na str. 276 pozn. 1 doplň: „; z textu zems. zřízení pak Fr. Čáda (Zemské zřízení moravské z roku 1535, str. 182-186). Na str. 290/12 ř. 3.-4. svrchu jde o písařský o- myl: místo „Albrecht z Štermberka a na Hos- timi" mó byti „Albrecht z Lichtnburka a na Hostimi". Na str. 293 pozn. 8-11: místo „*)-") psala ruka zápisů č. 2 .... a dalších“ má býti „text 9)-*; psala ruka zápisu č. 2 a dalších této knihy; “. Na str. 294/30 ř. 15. svrchu místo „na Kolmanu, Lampartovi" mó byti „na Kolmanu Lampar- tovi“. Na str. 295/35 ř. 24. zdola za výrazem „otci jeho“ dej čárku. Na str. 297/43 ř. 18. svrchu místo „Dczelí“ má býti „Dczelí“. Na str. 303 pozn. 1. místo „a konečně 81-62 psala táž ruka“ má býti “a konečně 87 psala táž ruka“. svrchu má 

Strana 447
447 Na str. 306/12 ř. 21. svrchu místo „s mlýnem ho- renčickým“ má býti „s mlýnem Horenčickým“. Na str. 314/47 ř. 2. svrchu místo „páni Liten- čičští ... pány Morkovskými“ má býti „páni litenčičští ... pány morkovskými“. Na str. 331/106 ř. 25. zdola, str. 331/107 ř. 7. svrchu místo „Jana Šlajhy“ má býti „Jana Flajhy“. Na str. 336 p. 3. místo „Velká Štáhle“ má být „Malá Štáhle“. Na str. 337 p. I. slůvko „Asi“ se ruší. Na str. 343 p. 1. místo „Přední Arnoštov“ má býti „Zadní Arnoštov“. Na str. 346/156 ř. 4. zdola místo „Doubrava“ má býti „Doubrava“. Na str. 347 p. I. místo „V dnešních Moravských Libinách“ má být „V. dnešní Moravské Li- bině“. Na str. 353/185 ř. 21. svrchu místo „pod Kojiš- neſm] do Olešnice vpadající m] má být „pod Kojišné do Olešnice vpadající“. Na str. 354 p. 4. místo „Lhota u Choryně“ má být „Lhota Raclavova“. Na str. 360/206 ř. 18. svrchu místo „Krystofovi Wolf Dytrychovi“ má býti „Krystofovi, Wolf Dytrychovi“. Na str. 373/251 ř. 22. zdola za „pocti“ dej rozdě- lovací znaménko. Na str. 375 I. sl. ř. 13. zdola místo „pány Štem- berskými“ má býti „pány štemberskými“. Na str. 376 II. sl. ř. 25. svrchu místo „páni Štem- berščí“ má býti „páni štemberščí“. Na str. 376 II. sl. ř. 24. zdola místo „pánuom Štemberským“ má býti „pánuom štemberským“. Na str. 385/279 ř. 9. zdola místo „po křivú cestu“ má býti „po Křivú cestu“. Na str. 387/286 ř. 4. svrchu místo „Janovi, Jetři- chovi“ má býti „Janovi Jetřichovi“. Na str. 400 p. 2. „Vklady č. 18-20 i s nadpisy jsou psány typem písma, které se jinde nevyskýtá.“ Tato poznámka se ruší. Viz úvod — pojednání o písařích, písmo č. VII. Na str. 400 p. 3. „Zápisy od č. 21 až do konce kni- hy XXVI. jsou psány třetím typem písma této knihy. Táž ruka psala většinu zápisů v násle- dující knize XXVII.“ Tato poznámka se ruší. Viz úvod — pojednání o písařích, písmo čís. VII. Na str. 402/29 ř. 21. svrchu místo po bystřickú mezi má býti ,po Bystřičku, mezí.... Na str. 408 I. sl. ř. 18. svrchu místo „paní Lid- mily“ má býti „paní Lidmili“. Na str. 413 p. 1. místo ,ruka..., která psala v předchozí knize XXVI. zápisy od č. 21 počí- najíc má býti ,ruka..., která psala předchozí knihu XXVI..

Strana 448

Strana 449
REJSTŘÍK jmen osobních a místních (Do rejstříku jsou pojaty opravy a doplňky)

Strana 450
Vysvětlivky k rejstříku jmen osobních a místních. Co do použití typů písem byl zhruba zvolen systém, kterého užil F r. Černý ve svém Uka- zateli jmen k latinským zemským deskám, a to pro jeho přehlednost. Mnohé další požadavky, kla- dené na rejstřík, jež Černý neřešil, nutily však voliti vlastní cestu. A tak jsem se v podstatě řídil těmito pravidly: I. tučně jsou vytištěna všecka hlavní hesla, doprovázená citováním stran; 2. antikvou proloženě jsou tištěna hesla, od nichž se činí odkazy na jiná hesla: 3. kursivou jsou vytištěna všecka jména, která mají býti v rámci hlavního hesla zdůraz- něna (nejčastěji křestní jména členů šlechtických rodů, jména šlechtických osob i s hlav. přídom- kem při míst. jménech, od nichž je další přídomek odvozen a p.); 4. antikvou neproloženě jsou tištěny všecky spojovací a vysvětlující výrazy (zvl. vztahy místní a společenské), dále varianty jmen a přídomků šlechtických osob, jak se objevují v deskách a jejich poměry příbuzenské. Zachycují se jí varianty jmen obcí neb původišť (přídomků) šlechtic- kých osob, rovněž jména osob, jež nepokládáme za osoby šlechtické a p. Do kulatých závorek dáváme vše, co lze získat domyšlením údajů tohoto svazku nebo z údajů souběžného svazku desk brněnských. Do hranatých závorek jsou pojaty údaje, vzaté odjinud než z desk, pokud je jich třeba nebo mohou přispět k vysvětlení souvislostí rodových, příp. místních. Křížek před dokladem u jmen osob značí, že se na příslušné stránce mluví o osobě po prvé jako o mrtvé. Je-li za číslicí, udávající stránku dokladu připojena v závorce číslice s krát, značí to, že se o hesle na téže stránce mluví v tolika různých zápisech, jichž počet odpovídá číslici před krát. Odkazy nečiníme na hesla, ležící vedle sebe příp. přes jedno. Výjimkou je činíme, opakuje-li se heslo, od něhož se odkazuje, u sousedních hesel podob. znění (Javorník: Javorovec). Šlechtické rody řadíme podle základních přídomků (původišť). U jejich příjmení dáváme odkaz na přídomek (Haugvic, v. Biskupice). Příjmení tvaru adjektivního (Morkovský) řadí se k místu, od něhož jsou odvozena, odkazují se však k základnímu přídomku (Zástřizly). Složitější přídomky, odvozené zpravidla od sídelních míst se citují a dokládají též u těchto míst (z Lichtm- burka a z Bítova). Příbuzenské jejich vztahy řadíme tak, že postupujeme od pokolení starších k mladším: ro- diče, strýcové, sourozenci, manžel, manželka, děti. Vypočítáváme je u toho jména jedné příbuzen- ské skupiny, které je abecedně nejprvnější, u ostatních příslušníků této skupiny se na toto jméno činí odkazy. U osob šlechtických, pro něž jsou v deskách uvedeny aspoň tři doklady, se v rejstříku od- lišuje od prostých zápisů vkladových jejich činnost mající vztah k deskám, k soudu: na soudě (sněmu), posel k deskám, při zvodu, odhadu a přidědění, vymazování vkladů (u nejv. komorníků a jejich místodržících), dávaní poslů (zems. hejtman); leč i přivěšení pečetí a p. Toto rozlišení nečiníme u hesel, kde jde pouze o vztah šlechtické osoby k místu jako sídlišti (V. Haugvic z Bis- kupic a na Hranicích u hesla Hranice). Osoby nešlechtické řadíme pod místa, která se uvádějí jako jejich bydliště neb působiště (osoby duchovní). Jejich jména křestní i příjmení, důležitá často jazykově, jsou sestavena abe- cedně jako spojovací hesla s odkazy na bydliště. Varianty jmen křestních seřazujeme pod pů- vodní jméno: Vacláv (Vach, Vaněk, Vaniš, Vašek, Venel). U místních jmen se činí základem názvosloví, zavedené ve Statistických lexikonech obcí v republice Československé. Nemohl býti vzat zřetel k současnému přejmenování německých ná- zvů obcí u nás. Tím spíše nebylo lze zříti k změnám v místním názvosloví v býv. Pruském Slez- sku, patřícím nyní k Polsku, jejichž výsledky nejsou dosud známy. Změny, které se časem s obcemi dály, zachycujeme v několika různých výrazech, uváděných za jmény obcí. Vycházíme při tom od dnešního stavu: pustá (zpustlá) ves, značí, že se o ní v tomto svazku mluví jako o pusté a že jí i zůstala; časem zpustlá ves, značí, že zpustla až během doby, z níž pocházejí zápisy tohoto svazku, t. j. některé doklady mluví o ní jako o stojící, jiné, pozdější, jako pusté; časem pustá, později obnovená ves, značí, že zpustla v době, z níž pocházejí zápisy tohoto svazku, po této době však byla obnovena; později zpustlá (zaniklá) ves, značí, že zpustla po r. 1566. Podobných výrazů jsme užili při změnách městeček na města či vsi neb opačně. Tratové názvy seřazujeme zpravidla k obcím, při nichž se v deskách vyskytují. Tam však, kde se podařilo přesně zjistit jejich polohu, dáváme je k té obci, u níž leží bez ohledu na to, při které obci jsou uváděny v deskách.

Strana 451
A. Adam, Ade, jm. muZs.: A, v. Bánov. - A., v. Cimburk. — A., v. Strabenice. — A. a Jan Příhoda, strýcové Jana Malého, v. Vážany, o. Boskovice. — A., poddaný, v. Plinkout. Adámek, služebník Kateřiny z Postupic 435. Adamova louka, leží u studánky Javůrky v Chři- bech někde mezi Buchlovicemi a Cetechovi- cemi 357. A de, v. Adam. Adelsbach, Odlspoch, Oldspoch, obec v Hor. Slezsku-Svidnicku u Freiburku, příjmení: Jindfich O., v. Nyklstorf. z AkoShazu, v. z Hakoshazu. Alba Regalis, v. Bélehrad Stoliéní. Albrecht, Albertus, Aleś, jm. mużs.: A., řím- ský král, král uherský, český, dalmatský, char- vátský, vévoda rakouský; A., komanorum rex, semper augustus, Ungarie, Boemie, Dal- macie, Croacie etc. rex, dux Austrie 80, 180. — A., v. Lazy. - A., v. Zástřizly. Albrechtice, A. aneb Helvíkov, ves o. Rýmařov 74, 336. Aleš, v. Albrecht. Anderle, měšťan, v. Šumperk. Anežka, jm. žens.: A., matka Ctibora z Tučína, |manž. Bohuše, řeč. Vik z Tučína|] 77. — A4., příjmením Buclavka, v. Příluky, o. Meziříčí Val. Anna, Anička, jm. žens.: A., manž. Fridricha z Grinberka 17.— A. [z Kuntic], dcera Maruše z Kounic, v. Kunčice. — A., manž. Jana Hejt- mánka z Mladkova 264. — A., dcera Markety z Ojnic, v. nostelec u HoleSova. — A., manž. Václava Šmacha z Újezda (Dolního) 58. sv. Ann y kláster, v. Brno Staré. Antonín, jm. mužs.: A., poddaný, v. Dobroč- kovice. A polena, Apolona, jm. žens.: A.,dcera Šimka, Archlebov, Arklebov, ves, o. Ždánice: Elška z Lipového a z Veletin A. 5. z Arjanyanu, neurčeno [v Maďarsku]: Benja- min z A., Benyam Zaryanyan 441. Arklebice, zaniklá ves u Kožichovic, o. Třebíč nebo u Oponěšic, o. Jemnice: Jan Hostákovský z A. a na Ratibořicích [syn Ctiborův, manž. Johanky ze Záp] 186. Arklebov, v. Archlebov. Arnhausen, Arnhauz, obec v Prusku, vlád. okr. Koslin, kraj Belgard: Erhart Mandlwel z A. [2. manž. Markety Karnarové z Řečkovic] 308. Arnoltice, časem pustá, později obnovená ves, o. Rýmařov 74, 336. Arnoštov Přední, Arnoštov, o. Třebov“ Mor. 38, 162, 343, 446, 447. Arnoštov Zadní, Arnultov, o. Jevíčko 38, 162, 343, 446, 447. Augšpurk, město v Bavorsku, dáno v A. 374, 3537. . sv. Augustina zákon, kláster, v. Sternberk. Ausov, v. Üsov. Austí, v. Ústí. Austria, v. Rakousy, B. Babice, ves, o. Hradiště Uh. 337. Babice, ves, o. Šternberk 8. Bačák, příjmení: Matěj B., dvořák, v. Před- mostí. Bačkovice, ves o. Jemnice: Adam z B., Polický z B., na soudě 190, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 215, 226. — |bratr]: Hynek z B., Po- lický z B., rukojmí 66-68, 75, na sněmu 89. — [dcera]: Marketa z B., manz. Bernata st. z Ze- rotina 257, 380. Bacov, ves, o. Boskovice 342. Badura, prijmeni: Ondrej B., [z Vinar], jeho syn: B., v Předmostí. Balek, příjmení: Matěj B., manž. z Hor. Lazník, otec Markety 181. Bánov, Bánev, Banow, ves, později městečko, o. Brod Uh. 22, 52, 80(2x), 180-182, 189, 205, 209, 210, 223, 224, 382, 432. — Adam, sudí z B., Ade iudex de B., bratr Mikuláiüv a Pavlüv, fratres eius Nicolaus et Paulus 8o(2x). — Vi- lém z Víckova a na B. 181(2x), 182, 189. — Arnošt z Žeravic a na B. 173. — 2. Čeněk Ku- Zel z Zeravic a z B. 52, 126. — Petr z Żeravic a na B. 173, 200. Baraniště, Baranisko, v. Beraniště. Baranov, v. Beranov. Barbora, jm. žens.: B., dcera Maruše z Kounic, v. Kounice Dolní, Kunčice. — B., manž. Jana Halamy 145, děti, v. Jičín Nový. — B., scho- vanka Markety z Ojnic 275. Barda, příjmení: Blažej B., manž. Zuzany Niary z Bedeku 405. Barnov, Varhnov, ves, o. Libavá Město 340, 388. Barše, příjmení: Jan B., v. Čehovice. z Barsté, [polsky rod]: Burian ml. Barsky z B., manž. Elšky 2. z Žerotína 3309, 380, 415. Bartodzien, Bartoděje, obec v Polsku, býv. gu- bernie sandoměřská: Vit Bartodějský z B., Bartodějský, manž. Alžběty z Opatova 351, 352, 372. Bartodějský, příjmení: Vít B., v. Barto- dzien. Bartocha, příjmení: B—ův důl, v. Újezd Velký. Bartoloměj, Bartoň, jm. mužs.: B., pod- daný, v. Libina Mor. — B., poddaný, v. Miro- tínek. — B. sedí na dvoře, v. Strabenice. — B. Ptáček, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — B. Škroň, poddaný, v. Doloplazy. Bartoňov, ves, o. Šumperk 423, 430. Kateřiny 

Strana 452
Bartoš Bartos l‘rantisek, dialektolog, Dialekticky slov- nik moravskÿ 245, 406. Bartošková, příjmení: B., sedí na dvoře, v. Nezdenice. Bartošovice, ves, o. Příbor 65-60, 150, 229. Bařice, Bořice, Borzicz, ves, o. Kroměříž 404. - Anna z B., rodiče v. Havel, 292. -— Čeněk z B., syn Jana 1.: 117. — Havel z B., Chudobín z B.. Chudobin z B. na Krakovci, sudí [mensi], strýc vlastní Jana 1., manZ. Klárv ze Spránku a Alzbéty z Lipoltovic, otec Jana 2., sirotka, a Anny 14, 36, 74, 134. 137, 164. 168(3x), 171 (2x), 233(2x), 247(2x), 202(2x). +306, 314. 317, 397; na soudé: 18r, 183, 185, 187, 189. — 1. Jan Chudobin z B., strýc vlastní: Havel: bratr Mikulášův, otec Čeňkův 14, 117. —- 2. Jan, sirotek po Havlu z B. 397. --- Mikulas, Nikolaus z B., bratr Jana 1., manž. Kunky 39. 117. — Vanèk z B., Pivo z B., Pivo z B. a z Pornic [syn Petra Holého z B., bratr Bohda- lův, manž.: I. Anna z Mutěnic, 2. Kateřina z Bystřice, 3. Kateřina z Otaslavic; otec Jind- řichův | 24, 26, 35, 37. — Václav z Morkovic a z B. 18. -— Jmdřich (ze Zástřizl) z Morkovic u z B. 50. - - Mikuláš z B., v. Zborovice. Bařický, příjmení: Václav B., v. Morkovice. z Baště |slezský rod]: Albrecht z B., souroz., v. Al7héta, pastorek Kateïiny ze Strmene 76, 129- 130, 145, 193; na sněmu 89; na soudé: 181. 183, 185, 187, 189, 190, 197. 201, 202, 200, 208. —- Alžběta z B.. rodiče, v. Václav, souroz.: Burian, Elška, Jeronym, Johanka. Kateřinu. nevl. bratr: Albrecht 232. -— bratr: Burian z B. 70, 234. —- sestra: Elška z B., 232. - - bratr: /eronym, Iheronym, Hieronym z B. 76, 231, 232, 234, [+ 1538]. — sestra: Johanka z B., manž. Jana z Čertoryj na Dědkovicích 222, 232. — sestra: Kateřina (z B.) 232. - otec: Václav z B. a ze Všechovic, manž. |2.?] Kateřina ze Strmene, děti, v. Alžběta 19. Batelov, o. Třešť: Mikuláš Radkovec z Mírovic na B. 312, 313, 318. 320. Bečva, Bečev, řeka: 12, 19, 24, 31-32, 47. 134, 154(?), 353, 385. Bedegh, Bedek, obec v býv. Uhrách v Tolnajské stolici: Ferenc Niary z B., iśpan stolice hont- ské a nejv. štolmistr krále uher. 358. --- bratr Jan Niary z B., z B. na Bzenci 358, 404-405. sestra: Mandalena, manž., synové, v. Mikuláš Lorent z Inkee 405. —- sestra: Zusana, man). B'azeje Bardy 405. Bedřichov, Jetřichov, ves, o. Kunštát 203, 220. 233, 240, 256. Bejkovice, v. Bykovice. Bejlavsko, v. Bílavsko. Bejstrovany, v. Bystrovany. Bej&ovec, v. By&ovec. Bělá., ves, o. Sernberk 8. Bělá, Bielá, ves zaniklá, v inístech stejnojmenné lesní trati u Tršic, o. Lipník n. B. 139, 204. 257, 273. Bělá, notok u Boskovic 39. Bělá Nová. ves, o. Ostrava Mor. 300, 310, 351. Bělehrad, hlav. město Jugoslavie: dáno v B. 5. 162. Bélehred Stoliční, Alba Regalis, mésto v Ma- darsku, datum in A. R. 80o-8r. 128, 452 Bíltice z Bélic |Bélice, obec v C., o. Neveklov, nejisto zda tyto]: Mikuláš Ščebet z B. a z Oprostovic, z B. seděním v O., z B., manž. Kateřiny z Lilče [synové: Jan, Zdenék] 5, 14, 83. Bólik, v. Bilik. z Belku [Belk, dvě vsi v býv. Prus. Slezsku, vlád. okres Opoli]: Jan Ceple z B. 89, 229. — (bratr?): Václav Čeple z B., manž. Doroty z Petřvaldu 05, 150. Bělotín, ves, o. Hranice 124, 353, 385. Bělov, Bílov, ves, o. Kroměříž 54, 185, 356, 404. Benátky, ves, o. Šternberk 8, 347. Benátky, v. Lazce. Benedikt, Beneš, jm. mužs.: B., opat, v. Hra- disko Klášterní. --- B., sedí na dvofe, v. Chu- dobín. Beneška, vdova, v. Sukolom Horní. Benešov, mésto v Čechách, sněm v B. 6. Benkov, Venkov, ves, o. Šumperk 55, 169, 183. Benkov, ves, 0. Uničov 342. Beňov, Byňov, ves, o. Přerov 62. Beranisté, Baranist&, Beranisko, Baranisko, pusté mlýniště u Vel. Opatovic, o. Jevíčko 94, 134. Beranov, Baranov, zaniklá: ves na statku Hlu- hočky, o. Olomouc 18, 46, 62. Berka, Berkovna. příjmení: Aleš B., Bohunka B.. Hynek B. Jan B.. Jiří B., Ladslav B., Václav 1. B., Václav 2. B., Zdislava B., v. Dubá. Bernartice nad Odrou, ves, o. Jičín Nový 114, 132. Bernheck, Bernek, obec v Bavorsku, Hor. Fran- ky. okr. if. Pegnitz: AlZbéta z B., manž. Miku- láše z Hofu 70. Bernov, zaniklá ves u Ptení v místě kde je dnes Bernovský mlýn, o. Plumlov 19, 67, 115(2x), 126. Beroun Moravský. město 8. Běšický, příjmení: Várlav B.. sedí na dvoře, v. Vacenovice, ©. Kyjov. Betlenfalva, obec v Maďarsku, komitát Udvarhely, okr. Székely-Udvarhely: Stanislav [Turzo z B.], v. Olomouc, biskupové. Beuden. příjmení: Václav B., v. Lamfeld. Beuden, Bewden, obec v býv. Prusku, vlád. okr. Merschurg, kraj Delitzsch: Bernart a Jaroslav, bratři z B. 153. Bezděčí u Trnávky, ves, o. Jevíčko 38, 162, 343. Bezdékov nad Třebůvkou, Bezděkov, ves, o. Mohelnice 28, 100, 343. Bezděkov u Usova, Bezděkov, ves, 0. Mohelnice 342. Bezmiňov, později zaniklá ves asi sev.-záp. Byst- řice p. Host. 77. 85. Bieli, v. Bala. Bielkov. v. Bilkov. Bielkovice, v. Bilkovice. Bielov, v. Bilov. Bielovsk yv, v. Bilovsky. Biectov, v. Bítov. Bílek, příjmení: Jan B., poddaný, v. Dobroč- kovice. Bilavsko, Bylavsko, Bejlavsko, ves, o. Bystřice n. Host. 77, 85, 396. Bílčice, Blčice, ves, o. Dvorce 8. Bilik, Rilik, Bélfk. příjmení: Franc B.. Hynek Rerün, městečko, později 

Strana 453
Bílkov B., Jan 1. B., Jan 2. B., Lukáš B., Smil B., Sobek 1. B., Sobek 2. B., Václav B., v. Kor- mice. Bílkov, Bielkov, ves, o. Dačice: 1. Beneš Pražma z B. +27. — 2. Beneš z B., Pražma z B., Praž- ma z B. a na Leštné, manž. Elšky 1. z Žerotína, sirotci po něm 15, 25, 31, 32, 74, 78, 81, 94, + 128, 296; na sněmu 89. — [syn]: 3. Benes Pražma z B. na Leštné, Pražma z B. na Ejva- novicích, bratr Mikulášův a Petrův, manž. Lidmily Kropáčky z Nevědomí 296(2x), 311, 312, 386, 388, 390-397; na soudé 434, 436. — bratr: Mikuláš Pražma z B. na Leštné 273, 296 (2x). — bratr: Petr Pražma z B. na Leštné (Lešné, Lyštné), manž. Veroniky Kropáčky z Nevědomí 296, 314, 318, 341, 352, 355, 370, 396; na soudě: 277, 280, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 313, 318, 320, 324, 329, 332, 340, 341, 348, 349, 358, 359, 362, 367, 372, 377, 380, 384(2x), 385, 386, 389, 395, 400. Bílkovice, Bielkovice, obec v Čechách, o. Vla- šim: Aniz Onšík z B. na Bílovicích 292, 308, 312; přivěsil pečeť: 331. — Dalibor Onšík z B., O. z B. na Pohořelicích, bratr Petrův 304, 324, 331, 332. — otec(?): 1. Jan Onšík z B., O. z B. na Ořechovém 93, 131, 102, 207. — 2. Jan Onšík z B., O.z B. a na Bílovicích, bratr Miku- lášův a Václavův 372. 381. — bratr: Mikuláš Onsik z B. 372. — Petr Onšík z B. na Po- hořelicích, bratr Daliborův 323-324. — Václav Onšík z B., bratr Jana 2.: 372. Bílov, Bielov, ves, o. Bílovec, Slezsko 37, 215. Bílov, v. Bělov. Bílovec, město ve Slezsku 215. Bílovice, ves, o. Hradiště Uh.: Aniz Onšík z Bíl- kovic a na B. 312, 331. — Jan 2. Onsik z Bil- kovic a na B. 381. Bílovice, ves, o. Plumlov 180, 182, 262. — Tomás z Bohuslavic a z B. 182; srov. Bilovsky. Bílovice Velké, Bílovice, městys, o. Břeclav: Fridrich z Žerotína na B. 434, 436. Bílovský, Bielovský, příjmení: Mikuláš B., man, v. Pohořílky. — Václav B. (Bílovice, o. Plumlov), v. Bohuslavice, o. Konice. Bílý, příjmení: Pctr B., v. Hostišová. Biskupice, ves v Kladsku: r. Hanuš Húgvic, Haugvic, z B., Haugvic 100, 151; se syny při- jat mezi pány: 139; na soudě: 112, 120, 123, 126, 120, 130, 137, 139, 142, 143, 147, 149, 151, 154, 159, 164, 165, 167, 160, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, 187, 189. 197, 201,202,201; posel k deskám: 168. — 2. Hanuš Haugvic z B. a na Žatčanech, H. z B., manž. Anny Marie z Kynš- perka 435, 438-439. — Justina z B., vdova no Krystofu z Hardeka 435. — Lidmila, Lida z B. manz. Alexandra Licka z Ryzmburka 435. — 1. Václav Haugvic z B., H. z B. a na Bouzově, H. z B. a na Hranicích, H. z B. na Hončovicích, manž. Kateřiny z Teplé Vody 252, 303, 315, 324, 327, 332, 335(3%), 343-344, 353, 379(3x), 383, 385; na soudě: 251, 256, 261, 264, 269, 280, 282, 287. 290, 293, 207, 303, 309, 312, 313, 318(2x), 320, 324, 328, 340, 341, 348, 340, 357, 359, 362, 367. 371. 377, 380, 383; přivěsil pečeť: 379; posel k deskám: 330. 345, 351, 376. 378. — 2. Václav Haugvic z B. a na Litomyšli 430, 430. 453 Bobrek Biskupice, ves, o. Brod Uh.: Vítek z Valu az B 131. Biskupice, městys, o. Hrotovice: Zikmund Kuna z Kunštátu na B. 380. Biskupství, ves, o. Olomouc 65, 168, 294, 385. Bistrzicz, v. Bystřice Velká. Bíteš Velká: Jan 3. z Lomnice a z V. B. 214. Bítov, Bietov, městečko, o. Vranov: Herich 2 Lichtmburka a 7 B. 83. -— Pita z Lichtm- burka a z B. 33, 35, 69, 70(2x). Bítovský |Bitov, o. Bílovec, Slezsko], pří- jmení: Albrecht B., Vančk B., Zdeněk B., v. Lichtnburk; Michal Záviše B., Václav Záviše B., Záviše B., v. Slavíkovice. Bítýška Veverská, Veveří, obec, o. Tišnov: Jan 2. ml. 3 Ludanic a na V., Rokytskÿ z L. na V. 264, 266, 269, 277, 280-282. — Václav 1. z Lu- danic a z V., na V. 70, 95, 103, 109, 116. —- Zikmund z Ludanic a na V. 222. Veverský, příjmení: Václav V., Zikmund V., v. Ludanice. Bláha, jméno mužs.: A., Ctvrtnik, v. Lazce. —- B. Volek, otec Bernarta Volka, dvořák, v. Újezd Velký. Bláhová, jméno žens.: B., na půlláně, v. Lazce. Blahutovice, Blahoutovice, ves, o. Jičín Nový 124, 353, 385. Blatec, ves, o. Olomouc, lidé 1:-—èti 290. Blatnice, ves, pozd. méstys, o. Ostroh Uh. 420. Blazice, ves, o. Bystřice p. Host. 101, 145, 174, 292, 396 | Blažej, Blažek, jméno mužs.: B., v. Barda, B. Bohatec, poddaný, v. Plinkout, B. Maléř, měš- fan, v. Olomouc. Blažejovice, ves, o. Bystřice n. Pernšt.: Anna z B., dcera Barbory z Bránic, matka Václava a Petra z Choltic 35, 43. — asi sestra: Barbora z B., matka Jiříka z Choltic 45. Blažek, v. Blažej. Blažov, ves, o. Litovel 28, 100, 343. Blčice, v. Bilčice. Blišice, ves, o. Kyjov 262, 351. Blíštčisko, v. Blyščisko. z Bliživa [Bližejov, Blíživa, ves v Čechách, o. Horšův Týn]: Hynek Bliživský z B. 254, 280. — Jan z B. 288. — Jiřík z B., strýc vlastní Hynkův 280, 331. Bludov, hrad, zámek pustý, ves, o. Šumperk 161, 360; dvůr pod zámkem slove Forberský 360. Bludovice, ves, o. Jičín Nový 22, 238, 271. Blyščisko, Blíštčisko, zaniklá ves u Hrádku na Vlár. dráze v místě kde dnes trať Bližticko a Blištický potok, o. Bojkovice 433. Bobolusky, ves v býv. Prus. Slezsku mezi Opavou a Krnovem: Anna z B., manž. Jan Zoubek ze Zdětína 44. — Erazim, Erazym z B. a na Trši- cích, z B., z B. na Zdounkách, manž. Anny Milotské ze Zástřizl 335, 353, 355, 402, 421, 424, 443. — Kateřina z B., manž. Arnošta Kužele z Žeravic a na Kvasicích 84. — Nikodém, Ny- kodém z B. na Tršicích 424. — Žibřid z B., z B. a na Tršicích, manž. Alžběty z Vojislavic 273, 277, 278; na soudě 237, 238. Bobrek, zaniklá ves s.-z. Vsetína, v místech stejno- jmen. dvora 152, 270, 287, 350. Boček, příjmení: B., Hynek B., Jan B., v. Kun- štát. 

Strana 454
Bohdalice Bognar, příjmení: Kašpar B., Ruda Něm. Boháč, příjmení: Jan B., poddaný, v. Plinkout. Bohatec, příjmení: Blažek B., poddaný, v. Plinkout. Bohdalice, ves, o. Bučovice 388. — Anna z B., matka Mikuláše z Počenic 24. — Jeronym Bo- žický z Božic na B. 366. — Mikulas Doupovec z Doupova na B. 269, 273, 277, 280, 282. — Bohdalov, ves, o. Třebová Mor., dříve vsi dvě: B. Menší a B. Větší 51. Bohdalovka, zaniklá ves u Molenburka v mís- tech dnešní trati Bohdalevsko, o. Blansko 68. Bohuňov, ves, o. Kunštát 53. Bohuňov, Buňov, zaniklá ves u Otrokovic v mís- tech dvora zv. Buňov 69. Bohusín, v. Bousín. Bohuslavice, ves, o. Klobouky Val. 28, 75, 267, 388, 441. — Jan z B. 308. Bohuslavice, ves, o. Konice 14, 19, 54, 65, 171, 317. — Tomáš z B. a z Bílovic 182. — Václav Bílovský z B. 180. — srov. Bohuslavská. Bohuslavice, ves, o. Kyjov: Jiřík z Ojnic a na B. 102, 125. Bohuslavice, ves, o. Zábřeh 55, 135, 169, 183, 246. Bohuslavice, ves, o. Zlín 69. Bohuslávky, ves, o. Lipník n. B. 13, 390. Bohuslavská, příjmení: Dorota B., nice; Marketa B., sedí na dvoře, v. Dolní. Bohusin, v. Bousin. Bohutice, ves, o. Krumlov Mor.: z Mukoděl na B. 303. Bohutín, Bohutínek, ves, o. Šumperk 423. Bochoř, ves, o. Přerov 35, 57, 139, 141, 142, 330- 331. Bojunovice, Bujanovice, ves, o. Kroměříž 32, 221. Bojanovice Dolní, ves, o. Hodonín 21. Bojkovice, městečko 30, 201, 381, 432. Bolczyfy, v. Goldseifen. Bolelouc, Bolelíc, ves, o. Olomouc 5, 13, 23, 43, 57(2x), 130, 144, 193, 228. Boleradice, Bolehradice, Polehradice, městys, o. Klobouky u Brna: Kuna z Kunštátu a z B. 29. — Heralt Kuna z Kunštátu a z B.. K. z K. a z B. na Čejkovicích 227, 254(2x), 255. — Záviše z Víckova na P. 431, 434, 436, 441. Boleslav Mladá,-v Čechách: Adam Tovačovský z Cimburka a na M. B. 143. Bor, ves, o. Tišnov(?): Johanka z B., manž. Jana Zajíčka ze Zborovic 117, 227 . Borky, zaniklá ves mezi Kyjovem a Miloticemi v místech trati Příčníky 387. Borotín, ves, o. Jevíčko 14, 43, 45, 46, 76, 133, 135,204(2x),208, 261, 278, 279; grunty b—ské 293. — Vincenc Feldorfar z B., z. B. a na B., manž. Anny z Honbic 278, 279, 293; přitiskl pečeť 335. Borová, ves, o. Třebová Mor.: Markvart Čisvic z B. 428. Borovice, v. Zborovice. Boršice, ves, o. Hradiště Uh. 337. Boršice, ves, o. Ostroh Uh. 141. Boršov, v. Borušov. Boršov, ves, o. Třebová Mor. 51, 90. poddaný, v. v. Les- Ujezd Jan Kusý 454 Boskovice Borušov, Boršov, ves, o. Třebová Mor. 51. Borzicz, v. Bořice. Bořečka, příjmení: Jan st. B., v. Biisfany. Bořenovice, ves, o. Holešov 29, 230; les Rudvy 29. Boří, les, v. Počenice. Bořice, v. Bařice. Bořita, příjmení: Jan 1. B., Jan 2. B., Šebor B., v. Bystřice Velká. Bořitov, ves, o. Blansko 10, 64, 141, 363; dvůr řečený Kamenný 141. — Kateřina z B. 21. Bosaci, v. Olomouc, kostely. Boskovice, Bozkowicz, Kovice (asi omyl), 223, 438; Lhotka blíž B. 39; Vážany blízko B. 45, 197; hranice b.—ské 209; měšťané: Matouš Trníček 94, Jiřík. Dúůda 134; mlynáři blíž B.: Vávra, Hurt, Vondra, Jan Janda, Havel, Pavel Chudý 342-343. pani z B. mají právo zasedat na soudě: 3. —- 1. Albrecht, Albertus de B., z B. na Letovicích, z B. a z Letovic, Letovský, [rodiče, v. Václav 1.], bratr Jaroslava 1., Ladslavův, [Oldřichův, Václava 2., manž. Apolony z Krajku) 3, 6, 38, 74, 86, 102; na soudě: 61, 88, 95, 99, 103, 109, 111, 116, 123, 126; posel k deskam: 6, 100, 128. — 2. Albrecht z B., Černohorský z B., Černohorský z B. a na Černé Hoře, z B. na Bučovicích z B. na Ousově, Černohorský z B. na Bučovicích [syn Václava 3.], bratr Jana Šembery, |Kunky, Magdaleny, Anežky, Anny, manž. Boženy z Lipé], místodržící dvou nejv. komorníků, na místě zems. hejtmana, 401, 413, 417, 419, 431; na soudě: 395, 400(2x) 407, 413, 415, 420-421, 426, 428, 430, 434, 436, 440, 443; posel k deskám: 433-434; přivěsil pečeť: 408; vymazuje vklady: 314(2x), 340, 355, 398(2x), 400, 401, 420, 421, 439. — I. Anna z B., manž. Albrechta 1. ze Šternberka 198. — 2. Anna Černohorská z B. [dcera Jaroslava 1.1, sestra Braksidy, Kateřiny, Libuše, manž. Jana Vilema z Vickova 363, 401(2x). — Arkleb, Artleb z B., Trnavský z B., z B. a na Vranově, z B. na Třebíči, [syn Oldřichův], bratr Bohu- šův, Jaroslava 2., Jetřichův, Václava 3., Vaň- kův, nejv. komorník, zems. hejtman 162, 184, 211-212, 224, 225(2x), 226, 230; na soudé: 164, 165, 183, 185, 187, 197, 201, 204, 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 243; posel k des- kám: 152; jako hejtman dává posly: 212, 231; vymazuje vklady: 92, 96, 153, 164, 183, 206, 209, 243. — 1. Beneš z B. a z Černé Hory, pod- komoří markr. mor. 29. — 2. Beneš, Benedic- tus, Černohorský z B., z B. a z Černé Hory, de B., z B., Černohorský, bratr Dobeše 1., Tasa, biskupa, na místě zems. hejtmana 21, 22(3x), 23, 63, 64(2x), 140(2x); na soudě: 61, 95, 99, 103, IO9, III, II6, 120, 123, 126, 129, 135, 140, 142, 143, 145, 147, 149, 151, 154, 159; posel k deskám 5, 111, 148; dává posly 156. — Bohuše z B., bratři, v. Arkleb, strýc(?) Oldři- chův 38, 162. — Braksida, Braksyda z B., rodiče, souroz., v. Anna 2., manž. Bartoloměje z Vrbna 363, 385. — 1. Dobeš z B., z B. a z Černé Hory, bratr Beneše 2. Tasa, biskupa 21, 22(3x), 23, 63, 64(2x); na soudě (sněmu): 3, 76, 88, 90. — 2. Dobeš z B. a z Černé Hory, z B., z B. a na Rosicích, Černohorský 

Strana 455
Boskovice 455 Bouzov z B. a na Rosicích, Černohorský z B., bratr Jana 1., Jaroslava 3., Tasa 2., Jindřicha 2., na místě nejv. komorníka, nejv. sudího 175, 227, 252, 270(2x), 276(2x), 291, 299(2x); na soudě: 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 287, 290, 293, 297, 303; posel k deskám: 212; přivěsil pečeť: 212; vymazuje vklady: 168, 171, 175, 227, 247, 255, 256, 261, 265, 271, 283, 287, 203, 299. — bratr: 1. Jan z 'B. a z Černé Hory, Jan (bez přídomku), Černohorský z B. 175, 291, 299(2x). — 2. Jan z B. a na Třebové, rodiče, souroz., v. Ladslav Velen 407. — Jan Jetřich Černohorský z B., z B. na Úsově, Černohorský z B. a na Ousově, . z B., z B. a na Třebíči, Černo- horský z B. na Lomnici [syn Arklebův], na místě nejv. komorníka, místodržící zems. hejt- mana 342, 358, 397, 400, 401, 407-408, 417-419, 430-431; na soudé: 290, 293, 297, 303, 309, 312, 318, 341, 348, 349, 357, 359, 362, 367, 371, 377, 380, 383, 386, 389, 395, 400(2x), 407; vymazuje vklady: 199, 224, 228, 265, 341, 344, 352, 354; posel k deskám: 344, 369, 370, 403, 405; při- věsil pečeť 365. — Jan Šembera z B., Černo- horský z B. a na Bučovicích, souroz., v. Al- brecht 2., [manz. Zdenky Slikovny] 401, 413; přivěsil pečeť: 431. — 1. Jaroslav z B., bratří, v. Albrecht 1., dcery, v. Anna 2.: 38. — 2. Ja- roslav z B., bratři, v. Arkleb 162. — 3. Jaro- slav, bratři, v. Dobeš 2.: 175. — Jetřich z B., bratři, v. Arkleb, [otec Jiřího Kryštofa] 162. — Jetřich Dobeš Černohorský z B., č. z B. a na Vizovicích 430, 431. — 1. Jindřich z B. a z Nových Hradů 29. — 2. Jindřich z B. a z J1- čína, na Jičíně, z B. a z Černé Hory, bratři, v. Dobeš 2., spoluředitel v markrabství mor.: 6, sel k deskám 5, 6; + 22-23. — Jiří Kryštof Černohorský z B., [syn Jetřichův] 419. — Jo- hanka z B., manž. Václava Berky z Dubé 149, 177, 198. — Kateřina Černohorská z B., sestry, v. Anna 2. [manž. Kryštofa z Lichtnšteina] 363. — Kryštof, Kristof, Krystof z B., z B. a na Třebovej, Třebovský z B., syn Ladslavův, manž. Kunky, kněžny minstrberské, otec Lad- slava Velena, nejv. komorník, zemský hejtman 175, 228, 246, 247(3x), 262, 268, 272, 281, 288, 203, 294(2x), 312, 318, 329(2x), 336, 342 (2x), 358 + 360; na soudě: 221, 226, 228, 230, 243, 251, 256, 261, 254, 268, 273, 280, 282, 317; vymazuje vklady: 33. 49(2x), 55, 63, 74, 81, 85, 95, 103, 146, 151, 154,163,164, 166(2x), 188 (3x), 191, 201, 204, 208, 213, 222, 223. 225(2x) 232, 238, 246, 254, 257, 262(2x). 265, 26, 283; posel k deskám 331; je při přidědění: 274. — Kunka z B., [souroz., v. Albrecht 2.], manž. Diviše z Kácova 325, 414. — Ladslav, Laclav z B., Ladislaus de B., z B. a na Třebovej, bratři, v. Albrecht 1., manž. Magdaleny z Dubé a z Lipého, otec Kryštofův, nejv. komorník 51, 65, 74, 90, 102, 133, 135, I40(2X), 143-144, 149, 161, 162, 174, 175(2x), 177, 183(3x), 184 (3x), 187, 201, 202, 204(2x), 208, 209(2x) t 215, 243-244; na soudé: 76, 88-90, 95, 99, 103, 109, 111, 120, 123, 126, 128,130, 135, 137, 139, 142-143, 145, 147, 149, 151, 154, 197, 201, 202, 204, 205, 208, 210, 211, 215; vymazuje vklady: II(2X), 14, 2I, 25-27, 31, 37, 38(2x), 40, 43, 45(2x), 46, 49, 52, 54, 56, 58, 61-63, 65, 68, 70-72, 77-78, 82-84, 91(2x), 93-94, 104(3x), 112, 114-117, 120, I2I, 123, 125(3x), 127(2x), 128(3x), 131-133, 140, 140(2x), 149-151, 153, 154, 168, 171, 176-181, 187, 189-191, 198(2x), 201, 202, 204, 205, 207; posel k deskám 9o, 91. — Ladslav Velen z B., z B. na Třebové, Lad- slav z B., syn Kryštofův, manž. Bohunky z Lipé, sirotci po něm: Václav 4., Jan 2.: 329, 359, 3001407-408; na soudě 3509, 362; posel k deskám 345. — Libuše z B., sestry, v. Anna 2., [manž. Jiřího Žabky z Lim- berka] 363; Mandalena z B., manž. Jana z Ku- novic 178. — Oldřich, Ulricus de B., z B. na Cimburce, strýc(?): Bohuše, [bratři, v. AL brecht 1.], manž. Elšky z Janovic, [synové, v. Arkleb] 38(2x), 66-68; na soudě: 3, 20, 37, 43, 61, 88.— 1. Tas, Prothasius, episcopus Olomu- censis, bratři, v. Beneš 2., rada J. Mti královské, 3, 22(3x), 31, 276; na soudě 3, 20, 27, 37. — 2. Tas z B. a z Černé Hory, bratři, v. Dobeš 2.: 175. — 1. Václav, Wenceslaus de B., Vaněk z B. a z Letovic, manž. Kunky z Kravař, sy- nové, v. Albrecht 1., nejv. komorník ciidy olomücské, supremus camerarius czude Olo- mucensis, rada J. Mti královské 18, 26, 27, 29, 31, 34, 39; na soudé 3, 20, 27, 37; ve funkci komorníka: 40, 48, 49. — [syn]: 2. Václav z B. 38. — 3. Václav z B. na Nemoticích, z B. na Letovicích, z B. a na Bučovicích, Čer- nohorský z B. na Bučovicích, Černohorský z B. na Úsově, Černohorský z B., bratři, v. Arkleb, [děti, v. Albrecht 2.], nejv. sudí, na místě nejv. komorníka, místodržící zems. "hejtmana 162, 265, 280, 324, 329, 359, 363, 388, 407-408; na soudě: 237 238, 243, 269, 273, 280, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 313, 318, 320, 324, 328, 332, 339, 371, 377, 380, 383-385; vymazuje vklady: 167, 296, 305; dává posly: 331; je při odhadu: 339. — 4. Václav z B. na Třebové, rodiče, souroz., v. Ladslav Velen, místodržící nejv. komorníka 407-408; vymazuje vklad: 439. — Vaněk z B., bratři, v. Arkleb, 162, na místě nejv. komorníka je při přidědění: 134. — Veronika z B., manž. Jaroslava ze Šelmberka, matka Jana ze Š. 76. Vít Eder ze Stávnice na B. 428. Bosküvky, v. Bosküvky. Bošenský, v. Bošovský . Bošín, v. Bušín. Boškov, ves, o. Hranice 307. Boškůvky, Boskůvky, Buškůvky, zaniklá ves s.-v. Mor. Prus, o. Vyškov ,155, 171, 199, 354. Bošničky, louky u Líšnice(?), o. Mohelnice 382. Bošovice, městys, o. Klobouky: Aleš z Polanky a z B. 94. Bošovský, Bošenský, příjmení: Václav B., v. Polanka, o. Krumlov Mor. Bousín, Bohusín, Bohušín, ves, o. Plumlov 9, 352. Bouzov, Búzov, městečko, o. Litovel 28, 100, 343. — Václav Haugvic z Biskupic a na B. 303 (2x), 309, 312, 313, 315, 318, 320, 324, 327, 328, 335, 340 379. — Boček Kuna z Kunštátu na B., z B. 44, 45, 88, 89.—3. Prokop Podstat- ský z Prusinovic a na B. ,zPr.naB. d , 348, 340, 359, 362, 367, 372, 377, 380, 384-380, 380, 305, 400(2x), 407, 408, 413, 417, 418, 420, 429, 440. — 

Strana 456
Božice Bouzovský, Bůzovský, příjmení: Poček Kuna z Kunštátu B. 65. Bozkowicz, v. Boskovice. Božice, zaniklé v Čechách, poloha blíže neurčena, [snad i Bošice v Čechách, o. Koufim]: Jero- nym Božický z B., B. z B. na Bohdalicích, z B. 355, 366, +388, 397. Bradlo, vrch v Chribech Koryčany 406. Branč, obec na Slovensku, polit. okr. Nitra: Pangrüc od [Liptovského] sv. Mikuláše a z B. o. Brandl Vincenc, dějepisec, Kniha Tovačovská. 230, 262, 291, 292; Glossarium 256, 336, 341. 397, 427, 431. Bránice, obec v býv. Pruském Slezsku, vlád. okr. Opolí, kraj Hubčice: barbora z 'B., matka Anny a Barbory z Blužejovic 35. Brankovice, ves, později městečko, o. Bučovice 33, 139, 324; les slove Prechájek 139. Branky, ves, o. Meziříčí Val.: Kliment z M. 22, 23. — Elska z Bytkova a z B. 77. Braslavec, Braslavice, v. Zbraslavec. Bratislava, Posonium, Prešpurk, na Slovensku: dano v P. 39, 110-111, 130, 130, 166, 170, 239- 240. Bratřejov, ves, o. Vizovice 359, 419. Brné, v. Brníčko (o. Zábřeh). Brníčko, Perník, Perníček, ves, o. Uničov 8, 198. Brníčko, Brné, Brníček, Brniczko, městečko, později ves, o. Zábřeh 15, 55, 169, 183; podací oltáře a kaple Matky Boží pod B. 34. pani z B. (potomstvo Jiříka 7.) přijati mezi staré rody: 4. - — Albrecht z B., bratr Jana 2., Jiříka 2.. Jindřicha 2. a Kryštofa 37-38 (ne- jmenován), 55. - - Alžběta Brnická z B., |dcera Mikulášova|, sestra Johanky a Kateřiny 349 (2x), 415. — Cenék Tunkl z B. a na Rabstejne 15. —- |otec]: 1. Jan Tunkl z B., (otec Jiříka 1. st.) 21.— 2. Jan Tunkt z B., bratři, v. Albrecht 37, 38, 55. — Johanka Brnicka z B., sestry, v Alžběta 3490(2x), 415. -- r. Jindiich, J. z B. a z Zábřeha, Tunkl z B., Tunkl z B. a ze Zá- břeha, J. Tunkl; syn Jifika 1. st. Tunkla, manž. Kateřiny z Rožmitálu, (otec Jana r. Tunkla) 4, 100, 101, 103, 129, 155, 169: na soudě (snému): 88, 89, 111-112, 120, 142, 143, us: 147, 149, 151, 154, 159: posel k deskám: Jindřich z B., bratři, v. Albrecht 55. —- I. Jiri Tunkl, Georgius dictus Tunkl de Br- niczko alias de Zabrzeh, "Tunkl z B., T. z B. na Zábřehu, T. st. z B. a z Zábřeha, Georgius seinor Thunkl de B. et de Zabrzeh, otec Jind- Ficha I. Tunkla [manz.: sestra Bernarda z Cim- burka] 4, 12(2x), 15, 16, 20-22, 37, 38, 55 (2x), 50, 60-08, 74-75, 100, 155-150; na soudé: 3, 20, 27, 37, 43; posel k deskám: 17, 39,61. — 2. Jiřík z B., bratři, v. Albrecht 37-38 (nejmenován), 55. — Kateřina z B., Brnická z B., sestry, v Alžběta, manž. Petra Stojana z Přestavlk 349 (2x), 391, 415. -- Kryštof, Krištofor z B., bratři, v. Albrecht 55. —- Mikuláš: Brničský z B., z B. na Dědkovicích, z B., Brnický z B. a na Vícoměřicích, [dcery, v. Alžběta] 266, 267, 273, 307, 314, 326, 338. Sluhonov, Sloňov, dříve samostatná později splynula s B. 55, 169, 183. mezi Osvětimany a ves, 456 Břestová Brno, Brunne 9; soud v B.: 3-5, 15, 185, 417; sněm v B.: 275-276; desky b—ské: 146, 165; dáno v B.: 36, 117, 276, 368, 370, 431; kraj b—sky: 87. — Jan z B., převor kláštera P. Marie, Matky Boží, bratrů poustevníků řádu sv. Augustyna v Jevíčku 20. — Mikuláš, písař desk a práva zems. v B. go. — Brno Staré: liufemie, převora kláštera do- minikánek sv. Anny 142. — Barbora ze Sovin- ce, abatyše kláštera Králové 310. Brňov, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. Brod Uherský, 38, 162, 358, 440; dáno v U. B.: 172, 173, 304; míst. určení: před B. U.: 23. - Jan 1. z Kunovic a na U. B. 173, 179. — Jan 2. 2 Kunovic a na U. B. 204, 212, 225, 237-38, 201, 264(2x), 269, 273, 275, 277, 280, 282, 287, 290, 293, 303, 309, 313, 320, 324, 332. — Jetřich z K. a na U. B. 349, 357, 371, 377, 380, 381, 383-384, 389, 395, 408, 415, 417, 418, 420, 421. 420, 428, 430, 49^ 436, 440. B rodecký, příjmení, v. Brodek, o. Prostějov. Brodek, městečko, o. Prostějov 64, 155. -- lJy- nek Brodecký, v. Otaslavice. Brodek, ves, pozd. městečko, o. Přerov 315-317. Broumov, v. Brumov. Brtnice, Brtnica, městečko, o. Jihlava: 1/ynko de Waldsstayn alias de B. 3, 20. — Jan z Vald- $tejna na Brtnici 297, 309, 312, 318. — Zdeněk z Valdštejna na B., Brtnicky z V. 340, 341, 348, 357, 359, 307, 377, 380, 385, 389, 407, 413, 415, 429. Brtnicky, prijmeni: Valdštejn. Brťov, Brüovi, ves, o. Blansko 363. Brfov, Brtoví, Brtové, ves, o. Jevícko 203, 226, 233, 240, 256, 431. Brum, príjmení: Ales B., v. Zopy. Brumov, Broumov, méstecko, o. Klobouky Val. 8o(2x), 147, 177, 189, 205, 214(2x); dáno na B.: 200; panství B.: 147. — Adam z Lomnice na B. 335. — Jan 4. 2 Lomnice a na B. 210, 212. — Michal 2 Podmanína a na B. 147. — Štěpán z Podmanína a na B. 147, 177. - « Jiřík Tarcí z Torysy a na B. 177. Brumsají, v. Brunzejí. Brunařov, v. Kněžpole, o. Rýmařov. Bruntálský |Bruntal, Slezsko], prijmeni: Hynek B.. v. Vrbno; páni —ští 419. Brunzejf, Brumsajf, Grunzajf, ves, časem měs- tečko, o. Rýmařov 74, 336. Brusné, ves, o. Bystřice p. Host. 32, 82, 396. Bruzovice, ves, o. Frýdek: Hedvika z B., manž. Hynka ze Zakřan a na "Tučapech 20. -— Zuza- na z B., manž. Filipa z Víckova 213, 266. Brychta, příjmení: B., mlynář, v. Sudice. Brynar, příjmení: Volf B., poddaný, v. Ruda Něm. Břehy, dříve ves, nyní ulice ve Veselí n. Mor., o. Ostroh Uh. 245. Břesovice, v. Vřesovice. Břest, ves, o. Kroměříž 367-368. Břestek, ves, o. Hradiště Uh. 33, 142, 145, 150, 197, 319, 337, 361, 373, 414. Břestecký, Křestecký potok, teče přes Břes- tek: 337. Břestová, název trati v okolí(?) Dědkovic, o. Prostějov 227. Zdcněk B., v. Brtnice, v. 

Strana 457
Břevenec Břeščany, v. Bříšťany. Břevenec, Břivenec, Břvenec, ves, o. Uničov 25, 34, 65, 73, 288, 342, 347, 358; Matěj Dus, sedí na čtvrti 347. Břevnovice, Břevňovice, v. Dřevnovice. Březina, les, s.-z. Konice 35. Březina, ves, o. Třebová Mor. 51(2x). Březina, v. Březná. Březinky, "Březníky, ves, 333-334. Bfezná, Biezina, ves, o. Silperk 129, 169, 183, 268, 273, 324. Březná, říčka, vlevající se do Sázavy, tekoucí pres Silperk 202. Březnice, ves, o. Zlín 44. Březnický, příjmem: Matěj B., člověk dobrý a úředník zemi přísežný: 4. — B., [Březník, o. Náměšť n. Osl.|: Jindřich B., Fridrich B., v. Náchod. Březníky, v. Březinky. Březolupy, ves, o. Napajedla 118, 346. Březová, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Březové, Březová, ves, o. Litovel 69, 72, 127, 344. Březovice, v. Vřesovice. Březsko, Bříšče, Bříštní, ves, o. Konice 297, 379. Březůvky, Březůvka, ves, o. Zlín 69. Břísko, louka, snad u Chrudichrom, o. Boskovice 223(2x). Bříšče, v. Březsko. Bříšťany, Břeščany, ves v Čechách, o. Hořice: Jan st. Bořečka z B. 416. Bříštní, v. Březsko. Bfivenec, Bfvenec, v. Bfevenec. Buben, býv. hrad v Čechách záp. Touškova: Mi- kuláš z B. 333. Bubla, příjmení: Jan B., poddaný, v. Plinkout. Buclavka, příjmení: Anežka, příjmím B., v. Příluky, o. Meziříčí Val. Bučovice, Albrecht 2. z Boskovic na B., Černo- horský z B. a na B. 395, 400, 413, 415. — Jan Sembera z Boskovic a na B. 431. — Väclav 3. z Boskovic a na B. Černohorský z B. na B. 312, 313, 318, 320, 324, 328, 332, 363, 371, 377, 383- 385, 407. — Jan 1. Kropáč z Nevědomí a na B. 102. — Tas z Ojnic a na B. 187, 228. Budapesf, Budín, Bude, hlav. mésto v Madar- sku, dáno v B.: 50, 64, 71, 74, 85, 89, 91, 96, 100- 101, 112-113, 117, 119, 125, 128, 133(2x) 134, 137, 144, 148, 152-153, 156, 161, 174, 178, 180, 185, 191-192, 200, 231, 244, 256, 296, 323-324. Budiskovice, ves, o. Dacice: Jan 2. Zahrádecký ze Zahrádek na B. 349, 359, 362, 372, 377, 380, 384, 385. Budišov, B—sky dvůr, zaniklá ves mezi Zábře- hem a Postřelmovem v místech, kde je trať „na Budišově“ 55. Budkov, ves, o. Jemnice: Johanka z B., matka Dobeše z Rohozova 4, 23, 38. — Adam Hrub- éickÿ z Cechtina na B. 415, 417, 420, 422, 426, 428, 430. Buchlivecky, v. Buchlovicky. Buchlov, zámek nad Buchlovicemi, o. Hradiště Uh. 211-212, 336, 338, 341, 357, 406, 414, 426. — Petr Přibík ze Zahrádky a na B. 186. — Jan 3. Ždánský ze Zástřizl na B., ze Z. na B. 337-338, 348, 349, 358, 359, 362, 365(2x), o. Jevíčko 94, 182 , 457 Bystřice pod Lopeníkem 367, 372, 377, 380, 384(2x), 385, 386, 380, 395, 400, 407, 408, 413, 415, 417, 420, 422, 426, 428, 430. — Buchlóv kámen, vrch v Chřibech u Stupa- vy, o. Kyjov 406. — Buchlovské hory 357, 406, h. buchlovské Hříběcí 213(2x). Buchlovice, o. Hradiště Uh. 25, 145, 150, 197, 202, 306, 336-338, 414. — Jan z B. 18, 31. — Jindřich z B., z Domamyslic a z B. 25, 33, 70. — Kateřina z Domamyslic a z B. 70. — Pro- kop z Domamyslic na B. 145. Buchlovický, Buchlivecký, příjmení: Jiřík B., Mikuláš (st.) B., Mikuláš ml. B., Petr B., v. Domamyslice. Bujanovice, v. Bojanovice. Buk, ves, o. Pferov 77, 114, 353, 355, 402, 443. Buková, ves, o. Boskovice 342. Bukovany, ves, o. Kyjov 327-328, 350, 361-362. Bukovice, ves, o. Silperk 268, 273, 324. Bukovice, ves, o. Tišnov 363. — Jan Rožmberk z B., Rozumberk 29, 61. Bukovka, Bukuovka, Buküvka, ves v Cechäch, o. Přelouč: Albrecht z B., [syn Jana Sezimy], bratr Rohovladův, manž. Marketin, děd Mar- kety z Ojnic a na Skrbeni 159-160, 275, 333. —- Jan z B., syn Markety z Kostelce 344. — sestra: Kateřina z B. 344. — Petr Buokůvka z B., [syn Albrechtův], manž. Johanky z My- sločovic, komorník práva menšího kraje olo- mouckého 417, 420. — Rohovlad z B., bratr Albrechtův 160. — /Jan] Sezima, Sezema z B., [otec Albrechtův] 5. Bukůvka, Buokůvka, příjmení: Bukovka. Buňov, v. Bohuňov. Burian, Burjan, jméno mužs.: poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. Bušín, Bošín, zaniklá, později obnovená ves, o. Mohelnice 5, 44, 101, 343, 383. Busin. ves. o. Silperk 55, 129, 169, 183. Buškůvky, v. Boškůvky. Butovice, ves, o. Fulnek 37, 214, 320. — butov- ský stav 2209. Büzov, v. Bouzov. Bykovice, Bejkovice, ves, o. Kun&tát 363. Bylavsko, v. Bilavsko. Bylnice, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Bynina, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. Byňov, v. Beňov. Bystrica Povážská, Bystřice, město, Slovensko: Mikuláš z Podmanina a z B. 177, 205, 214, 224. Bystrovany, Bejstrovany, ves, o. Olomouc 289- 290; pastvisko na Podluží 290. Bystřice, příjmení: Mikuláš B., v. Vojnice. Bystřice, v. Bystrica Povážská, Bystřice p. Host., Bystřice Velká. Bystřice, říčka, vlévající se v Olomouci do Mo- ravy 46, 211, 353, 402 [omylem „bystřická mez"], 447. Bystřice pod Hostýnem, Bystřice, městečko, později město 6, 77(2x), 85, 288, 332, 396. — Albrecht z Hustope¢ a na B. 239, 291. — Petr B., v. B. Krčmář, manż.: Kunka z B., [dcera Martinova] 288, 339. Bystřice pod em, Bystřička, ves, o. Brod p Lopeník. Uherský 22, 52, 173, 182(2x), 189, 209 224, 382, 432. — Jiřík Jaras z B. a děti 173. 

Strana 458
Bystřice Velká 458 Crhov Bystřice Velká, Bystřice, Bistrzicz, městečko, C. 66. — Jiřík 1. z Kokor na C. 180. — Vilém o. Olomouc 18, 46, 53, 62(2x), 120(2x), 210, 211(2x); — 1. Jan Bořita z B., manž. Doroty z Krumsína 17(2x), 21. — syn: 2. Jan z B., Bořita z B. bratr Šeborův 46, 119. — [bratr:] Jindřich, Henricus de B., [? manž. Doroty z Vojnice], písař Jana Tovačovského z Cim- burka, notarius Johannis de Thowaczow 39. — [? syn]: Protivec z B. 118, 119, 178, 189, 243. - - Šebor z B., Bořita z B., syn Jana 1.: 46,85, 96. -- jiného rodu: Matouš z B., bratr(?) Vaňkův 167. — strýc: Mikuláš z B., z Olomouce, Hav- las z O., Ščítovský z B., [táž osoba?], manž.: 1. Kateřiny, 2. Barbory, dcery Jana Linka, (srov. Mikuláš Bystřice z Vojnic), nejvyšší písař zemský 151, 167(3x), 168(?) 169, 182, 258; na soudě: 140, 142, 143, 145, 147,149, 151, 154, 159, 164(2x), 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183- 184, 187, 189, 190, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 237, 238, 243, 251, 256, 261, 264, 2608, 273, 277,280, 282; je při přidědění: 274; přitiskl pečeť: 275, 278; činí vlastnoruční záznam 168. — Vaněk z B., bratr(?) Matoušúv 167. Bystfička, v. Bystfice pod Lopeníkem. v. Bystfice, fička. Byškovice, ves, o. Bystfice pod Host. 390. Býšovec, Bejšovec, ves, o. Bystfice n. Pernšt.: Bernard Křetský z B., bratr Hynkův a Václa- vův 225. — bratr: Hynek Křetský z B. 225. — Jindřich z B. a ze Křtětína, Křetský z B. a na Křtětíně, manž. Machny z Lukova 53, 217. — Václav Křetský z B., bratři, v. Bernard 217, 225. z Byikova, [nejisto: Bitkow. Halié, kraj Stani- slavow, o. Solotwina; Bytkov n. Vichov, Čechy, o. Stříbro]: Elška z B., z B. a z Branek, manž. Hynka z Kunčic 77, 121, 130. Bzenec, městečko, nyní město, o. Ostroh Uh. 9 (4x), 137, 200-201, 205, 214, 224, 326, 346, 358, 387; ves blízko B., 84. — František Šarkan z Hakošhazu a na B., z H. sv. pán z Olnodu a na B. 281, 292. — Jan 1. Šarkan z Hakošhazu na B. 281, 312. — Jindřich Kropáč z Nevědo- mí a na B. 132. — doubrava, slove Bzenecká 358, 387. Bzinek, zaniklá ves někde u Lísek, o. Zdounky 206, 326. Bzová, Bzové, ves, o. Bojkovice 319, 381, 432. — I. Jan Vojna ze B., bratr Mikulášův 319. — strýcové: 2. Jan ze B. 319, Martin ze B.. 319. — Mikuláš ze B., bratr Jana 1. 319. C. Carolus, v. Karel. Caspar, v. Kaspar, v. Hradčovice. Cebranice, v. Sebranice. Cerekev Nová, N. Cerekvice v byv. Prus. Slezsku záp. Ratiboře: Jindřich Donát z Vel. Polomě na N. C. 440. Cerhenský ([Cerhenice, ves v Čechách, o. Kouřím], příjmení: Mikuláš C., v. Dražovice. Cetechovice, Cetochovice, ves, o. Zdounky 35, 45, 53, 110, 121(2x), 127, 146, 203, 220(2x): c—ské lesy: 336, 357. — Hanuš z Jistebna na z Víckova na C. 204, 209, 213, 223. — Jindřich 2. ze Zástřizl a na C. 229, 314, 357, 380, 398- 399. Cetrys, příjmení: Adam C., Oldřich C., v. Kynšperk. Cimburk, Cimburg, později zpustlý hrad vých. Koryčan, o. Kyjov 231(3x), 238, 3377 338, 341, dáno na C.: 337; c—ské hory: 336. Vilém z Víckova a na C. 256, 261, 262, 264(2x), 266 (3x), 268, 273, 276, 277, 278, 280, 282, 287, 290, 293, 296, 297, 303, 305, 309(2x), 312, 313, 315, 320, 324, 320(2x), 332, 335, 337, 341 (2x), 342, 348, 349, 355, 357(2x), 359, 361, 305, 33. N Cimbura, C. jinak Trnávka, později zpustlý hrad u městečka Trnávky, o. Třebová Mor. 162, 343. — Oldřich z Boskovic na C. 88. Cimburk, Cimburg, pustý hrad v Čechách nad potokem Pachem u Poličan nedaleko Kutné Hory: päni Cimburci mají právo zasedat na soudě 3. — Adam z C., z C. a z (na) To- vačova, Tovačovský z C. a na Mladé Bole- slavi, syn Jarošúv, synovec Ctiborúv, 67, 74 (bez přídomku), 85, 130, 143. — Ctibor, Cztiborius, Stibor, Stiborius, de C, z C. a z (na) Tovacova, z C. Tovacovsky, de C. alias de Thowaczow, Tovacovsky z C., syn Jana 1., bratr Jarošův, manž. Elšky z Melic, hejtman markrabství mor. capitaneus marchionatus Moraviae, kancléř království čes., spoluředitel v markrabství mor., rada krále Jeho milosti 6(2x), 7(2x), 8, 10, 13(5x), 14, 16, 17, 22, 24, 31, 38, 47, 48, 52, 57, 61, 63(4x), 64(2x), 65, 66, 67(2x), 68(3x), 69, 72, 74 75, 77(2x), 85, 143, 276, činný jako zemský hejtman: 5, 13, 39, 43, 44, 52, 61, 62, 73, 81, +99; spoluředitel v markr. mor. 6; na soudě (snému): 3, 20, 27, 37, 43, 61, 76, 88, 9o; dává posly: 48-50, 52, 64, 71, 72, 74, 78, 79. 90, Q1(3x); posel k des- kám: 4. — 1. Jan z C. a z Tovacova, Johannes de Thowaczow, [syn Albrechta Tovacovské- ho, manž. Žofie z Kunštátu], otec Ctiborúv a Jarošův, zemský hejtman, má písařem Jindřicha z Bystřice Velké 29, 39. — 2. Jan z C. a z Ji- čína, z C. Jičínský, |manž. Kateřiny, kněžny opavské, otec Kunčin] 6, 21, 22. — Jaroš [Jan] z C., bratr Ctiborův, [manž. Mandaleny z Mi- chalovic], otec Adamův 24. — Johanka z C. a z Tovačova 144. — Kwnka z C., z C. a na Jičíně [dcera Jana 2. ? manž.: I. Jindřicha z Boskovic, 2. Petra ze sv. Jiří a z Pezinku] 14 (2x), 33, 34(2x); | Cíp, předměstí Tovačova, o. Kojetín 6, 144. Cornevuburk, v. Korneuburg. Cornštejn, Cornštajn, zřícený hrad nad řekou Dvíí, vých. Bítova: Lipolt z Krajku na C., a z C. 88, 95, 103. Cotkytle, Psotkytl, Sotkytl, ves, o. Silperk 21, 38, 49, 249, 273, 324. Crha, jméno mužs.: Dobročkovice. Crhov, ves, o. Kunštát 47. Crhov, ves, o. Silperk 21, 23, 268, 324. Croacia, v. Charvátsko . Cromierziz, v. Kroměříž Fridrich C., C., Strašek, poddaný, v. 

Strana 459
Csákvár Csákvár, Czakvar, ves v Uhrách, okres Stoliční Bělehrad: dáno v C. 110. Cunstat, Cunsstat, v. Kunštát. Cvikov, pustá ves v místech části Lovčic zv. Tikov, o. Ždánice 413. Cvrčovice, Svrčovice ves, o. Zdounky 25, 32, 212, 233, 237, 325. Czajgarův, příjmení: Jan C., Vaněk C., pod- daní, v. Dobročkovice. Czakvar, v. Csákvár. Czeydler, příjmení: Mikuláš C., v. Hof. Czihowicz, v. Čehovice. Czimův, příjmení: Martin C., poddaný, v. Sumvald, o. Unicov. Czynkuštšč(?), místní název v Chřibech 406. C. Cabová, ves, o. Dvorce 8. Čáda František, právní historik 445, 446. Čachtice, obec na Slovensku, o. Nové Město nad Váhom: Bartoloměj, Bartoš z Č., z Č. na Ořechovém 207, 314. — bratr: Jiřík z Č. 314. Čachtín, v. Čechtín. Čapek, příjmení: Jan Č., fulnecký man, v. Po- hoř. Čartolejský, v. Čertoryjský. Čartoryje, v. Čertoryje. Částkov, ves, o. Brod Uh. 118, 173, 371, 391. Častrov, ves v Čechách, o. Kamenice n. Lipou: Martin z Č. a v Dolním Němčí, Krkyle z Č. 188, +225 (zanechává sirotky). Čbeřík, v. Děbeřík. Čečelice, obec v Čechách, o. Mělník: Anna z Č., matka Kateřiny z Říčan 100. Čecvice, Čéčvice, ves v Čechách u Horšova Týna: Bedřich, Fridrich z Č. 88. — Mikuláš z . . Cehovice, Cihovice, Cíhovice, Czihowicz, ves, o. Prostějov 8, 15, 18, 63, 144. — Jan, Johan- nes Barše z Č., Barše, Bareš z Č., de Cz. +24, 25, 34, 49. — Mandalena z C. 48. Čech, příjmení: Ctibor Č., Jindřich Č., Mikuláš Č., Václav Č., V., řečený Č., v. Hrádek v Če- chách; Jan Č., měšťan, v. Olomouc. Čechov, v. Štěchov. Čechovice, ves, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Čechovice, ves, o. Plumlov 192, 352 . Čechovice, ves v Polském Těšínsku, o. Bílsko: Jan Čelo z Č. 351. — Jiřík Čelo z Č. na Valči, [manž. Johanka z Ludanic, syn Kašpar] 436. Cechtin, Cachtin, ves, o. Trebić: Adam Hrub- čický z C. na Budkové, [manz. Eli$ky z Bilko- va] na soudé: 415, 417, 420, 422, 426, 428, 430. — Bohuse z C. [syn Jindřicha z C.] na soudé: 237, 238, 243. Cechüvky, ves, o. Prostéjov 67. Cechy, Bohemia, zemé: 216, rex B. 3, 17, 49, 61, So(2x); mistr pfevorstvie v C. 49; supremus cancellarius regni B. 136, 138, 156, 168, 263; český, v. král —ý: Václav IV., Zikmund, Al- brecht, Ladislav, Jiří, Vladislav, Matyáš, Lud- vík, Ferdinand; v. království —é (srov. též nejv. kancléř — —, maršálek — —). Čechy, ves, o. Přerov 47-48, 71, 164, 425.— ryb- níky: Zahušpetrový a Na trávníku: 425. — 459 Čertoryje Jakub Románek z Č. 126; dcera Kateřina a její děti 126. — Jan Vahanský z Vahančic a na C. 379. Čechy pod Kosířem, ves, o. Plumlov 9, 184, 363. — Matyáš z Hartunkova na Č. 357, 362, 363, 364, 367, 371, 377, 380, 383-386, 395, 400(2x), 407- 409, 413, 415, 417, 420, 421, 425, 428, 430, 434, 436, 440, 443. ejkovice, městečko, o. Hodonín 29. —- Heralt Kuna z Kunštátu a z Bolehradic ma Č. 227. —- Heřman 1. ze Zástřizl na Č., a z Č. 171(3x). - - Protivec 2. ze Zástřizl na Č. 54, 73, 94. Čejkův, příjmení: Vašek Č., poddaný, v. Šum- vald, o. Uničov. Čekyně, ves, o. Přerov: Jan Mukař z Kokor a z C. 120. — Kuneš z Vrchlabí na C. 122, 379. Celák, příjmení: Martin Č., Mikuláš Č., dvořá- ci, v. Lazníky. Čelčice, ves, o. Kojetín 17-18, 38, 64, 68, 144. Čelechov, v. Řetechov. Čelechovice na Hané, ves, o. Prostějov 82(3x); u vsi les Lüzek 82(2x). Dorota z Pulic (= Po- líček) a z Č. 86, 253. Čelechovský, příjmení: Čeněk Č., v. Poličky. Čelo, příjmení: Jan C., Jiřík Č., v. Čechovice, Polské Těšínsko. Čeložnice, Čelužnice, ves, o. 387. — &—ké hory: 336. Čeple, příjmení: Jan Č., Václav Č., v. Belk. Čermná, Črné, ves, o. Město Libava 8. Černčický [= Černčice v Čechách, o. Nové Město n. Metují] příjmení: Diviš Č., Jan Č., v. Kácov. Černíkovice, zaniklá ves u Koryčan, o. Kyjov 33, 238, 329. 'ernohorskż$, příjmení, v. Hora Černá. Černotín, ves, o. Hranice 12, 353, 385 . Černovice, Črnovice, ves, o. Kunštát 111. Černý, Črný, příjmení: Jíra Č., Matěj Č., Mar- tin ©., poddani, v. Dobrockovice. — Martin, C—ého syn, sedí na dvoře, v. Chvalkovice, o. Vy&kov. — Matéj, C—ého syn, pololánik, Va- Sek C., podsedek, v. Dobrockovice. Certorejsky, príjmení, v. Certoryjsky. Certoryje, Crtoryje, Certoleje, Certoryl, Carto- ryje, ves, o. Olomouc: I. Elska [bez pridom- ku], bratři, v. Jan 1.: 11. — 2. Elška [bez pří- domku], rodiče, v. Petr 1., sestra Johanky, Markety, Zikmunda 2.: 18. — 1. Jan z C. a z Détkovic, z C.,syn Lidmily z Popüvek, manż. Lidmily, bratr Petra r., Zikmunda 2., Elšky I.: II, 17, 24, 25, 26(2x), 31-33, 38, 46, 49, 64, 68 (nejmenován). — jeho syn(?): 2. Jan z Č., z C. na Détkovicích, bratr Kunky, Lidmily, manZz. 1. Salomeny ze Zvole, 2. Johanky z Baš- té, otec Jana 3. 105(2x), 131, 135, 144, 148, I50, I5I, 165, 181, 183, 222, 237, +307; při- věsil pečeť: 222. — syn: 3. Jan Čertoryjský z Č., z Č., manž. Markety z Doloplaz 307, 310. 313, 338, 366. — Johanka [bez přídomku] ro- diče, souroz., v. Elška 2.: 18. — Kunka, Kuna z Č., souroz., v. Jan 2., manž. Jiříka ze Zástřizl a z Litenčic 105, 148. — sestra: Lidmila z Č., manž. Jana z Doupova 106, 148. — Marketa, Margeta, [bez piídomku] 18. — otec: 1. Petr z Ć., souroz., v. Jan 1., manž. Kateřiny z Ota- slavic 17, 26, 49, 64, 68 (nejmenov.). — 2. Petr Kyjov 118, 120, 

Strana 460
Čertoryje z Č., Čertorejský z Č., Čertolejský z Č., na Zdounkách, Čartorejský z Č. na Vranově 325, 326, 349, 390, 421(2x); na soudé: 436, 441; pfivésil pečeť: 404, 436. — 1. Zikmund [bez piídomku], rodice, souroz., v. Elska 2.: 18. — 2. Zikmund, Zygmund z Č. z C. a z Détkovic, souroz, v. Jan I.: 64, 68, 105, 135. — Jan Link z Č. 77. Čertoryjský, Čartolejský, Čertorejský, pří- jmení: Jan 3. Č., Petr 2. Č., v. Čertoryje. Červek, příjmení: Jan Č., sedí na dvoře, v. Střítež, o. Mohelnice. Červenka, příjmení: český, v. Čechy. Cihovice, v. Čehovice. Cichov, v. Tichov. Cislavice, v. Zdislavice. Cisvic, piíijmení: Markvart Č., v. Borová. Čiščín, v. Tistín. Čížek, příjmení: Jakeš Č., otec Mandaleny ze Slavíče, v. Loučka, o. Lipník n. B. Crné, v. Cermná. Crnovice, v. Cernovice. Crny, v. Cerny. Crtoryje, v. Certoryje. Cunín, ves, o. Konice 92. D. Dáléice, Dal&ice, obec v Čechách, o. Chotěboř: Jan z D., Šilperský z D., manž. Anežky z Le- - Ban 21, 23, 49, 69, 71. — dcera: Kateñina z D., manž. Alše Krčmy z Končpas, matka Beneše a Vaňka Krč. z Kon. 49, 202, 208. Dalenky, zaniklá ves v místech stejnojmenné trati j.-v. Pohořelic, o. Napajedla 138, 162, 324. Dalmácie, země: rex D. 17, 80. Dalov, ves, o. Sternberk 8. Dambořice, městys, o. Ždánice 146, 165. — Jan 3. ml. z Ludanic a na D. 403. Daniel, Danyel, jm. mužs.: D., mistr, kanov- ník, v. Olomouc, probošství sv. Václava. — D., převor, v. Velehrad. — D., poddaný, v. Šum- vald, o. Uničov. Dankovice, louky, v. Kojetín. Davídek, příjmení: Václav D., vice. Dcbel, Dczel, v. Dzbel. Dčbánov, v. Džbánov. Děbeřík, Čbeřík, příjmení: víkovice. Deblín, městečko, o. Tišnov: Jan z Drahotuš a z D. 20. Dědice, ves, časem městečko, o. Vyškov 9, 175, 291, 299, 310. Dědina Nová, Ves Nová, pustá, později obnove- ná ves, o. Kroměříž 54, 185, 356, 404. Dědinka, Přední Oujezdeček, ves, o. Uničov 198, 342. Dědkovice, v. Dětkovice. Dechtářov, Děchtářuov, v. Rychtářov. Derfle. Drfle, ves, o. Hradisté Uh. 118, 371, 301. Derflík, Dorflík, ves, o. Jevícko si(2x), 90, 140. Dérné, Derné, ves ve Slezsku, o. Bílovec 37, 215. Pavel C., v. Lechovice. v. Dobroéko- Jan D., v. Hart- 460 Dolany Desná, přítok Moravy zleva 55, 155, 417. Deščná, v. Dešná, o. Vizovice. Dešná, Děsná, ves, o. Konice 92. Dešná, Deštná, Deščná, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Děšov, v. Ješov. Destice, Destice, étvrtnik, v. Svâbenice. Deštná, v. Dešná. Deštné, obec ve Slezsku, o. Opava: Jan 1. Štoš z Koumc a z D. na Životicích 237. Dětkovice, Dědkovice, ves, o. Prostějov 26, 49, 135, 148(2x), 151, 227, 326. — Mikuláš z Br- nièka na D. 207. — Jan 1. z Certoryj a z D. 11. -— Jan 2. z Certoryj na D. 222(2x), 227. - Zikmund 2. z Certoryj a z D. 105. Dětkovice, Dědkovice, ves, o. Zdounky 5, 17 (2x), 18. 33, 112, 144-145, 173. — Anežka z D., manž. Jana ze Studénky 5. — asi bratr: Prokop Rýsek z D., [manž. Doroty ze Stu- dénky] 5. — Ješek z Veselice a z D. 66. Dětřichov, Mostečná, Mostečná ulice, ves, o. Třebová Mor. 51(2x). Dislavice, v. Zdislavice. Divoky, Divoké, ves, o. Zdounky 25, 212, 233, 237, 325, 421. — grunty d—cké 336. Dlouhá louka v Chřibech na panství velehrad- ském 337. Dlouhomilov, Dlúhomilov, ves, o. Zábřeh 55, 169, 183. Dluhonice, ves, o. Přerov 54. Dobelice, ves, o. Krumlov Mor.: Lidmila [z D.], manž. Jana z Čertoryj a z Dětkovic 11. Dobeš, na dvoře, v. Vinary. Dobrčice, ves, o. Přerov 311. — Burian Říkov- ský z D., syn Vítkův 338. — Ctibor, Stibor z D. z D. a na Přestavlcích, bratr Vítkův a Janův 66, 78, 112, 119, 126, 445. — bratr: Jan z D. 230. +310-311. — dcery: Mandalera z D. a Sibyla, Sybila z D., sirotek: 310. — Vi- tek z D., z D. a na Říkovicích, z D. a na Pře- stavlcích, bratři, v. Ctibor, otec Burianův 78, 126, 230, 244, 311, 314, + 338, 445; přivěsil pečeť: 332. Dobrkovice, ves, o. Brod Uh. 179, 197. Dobročkovice, ves, o. Bučovice 93, 139, 199, 339, 351 (2х), 352, 372(2x), 397, 398, 416, 418; ve vsi pustý lan Kotovskÿ 139; na pûllänech sedí: Macháč; Matěj, Černého syn; Janúbek: 130; na podsedcích sedí: Šimek 1309, 330; Matěj Černý 139; na díle Markety z Opatova sedí: Václav Hrbek, fojt, Martin Materny, Martin: Hrbek, Mikuláš švec, Jan Šima, Jan Bílek, Eliáš, Martin Jureich, Jan Chmel, Pa- vel Handelův, Jíra Černý, Crha Strašek: 330; na díle Alžběty z Opatova sedí: Vaněk Czaj- garův, Jan Czajgarův, Vašek Jakubův, Staněk Lybarský, Mach Nyklův, Jíra Krajčí, Šimek, Toman, Antonín, Janek Malý, Jan Masař. Jíra Řepa, Václav Davídek, Martin Černý, Václav Staroch, Jakub Koukolův: 330. Dobrochov, ves, o. Prostějov 10, 67, 183, 326. Dobromilice, ves, o. Kojetín 70, 208, 356, 423, 425, 433, 444; ves blíž D.: 74, 345; grunt Vác- lava Halamova 423. Dobrotice, ves, o. Holesov 6, 24, 77, 85, 396. Dolany, ves, o. Olomouc 374(2x). — v katastru vsi: Dolní rybník pod Moravicí: 210. 

Strana 461
Doloplazy Doloplazy, ves, o. Kojetín 64, 74, 237, 273, 345, 415; poddaný Bartoň Škroň 273 — Jan Skr- benský z D., z D. 127, 146, 151, 156. — Václav Skrbenský z D., z D., Skrbenský z D. a na Moštěnici, manž. Žofky ze Švábenic 78, 79; na soudě (sněmu): 88, 114, 142, 146, 163, 178, 179. — Bohuslav Štolbaský z D. 267. — bratr]: Jiřík Štolbašský z D. a na Moštěnici, tolbašský st. z D. [bratři: Bartoloměj, Adam, Jan] 188, 227, 267, 408. — Kateřina z D., manž. 1. Václava z Ořechového, [2. Ctibora Vranovského z Vranovic na Želeticích], 3. Petra Vlachovského z Vlachovic 184, 266, 319, 372. — Lidmila z D. [sestna: Magdalena], manž. Zdeňka Konického ze Švábenic 297, 378. — Marketa, Margeta z D., manž. Jana z Čertoryj 310. — Václav Štolbaský z D., Štol- baský 142, 172. Doly Vlčí, ves, o. Zdounky 5, 21, 161, 165, 166 (2x), 280, 416. Domamyslice, ves, o. Plumlov 33, 55, 262. — Hynek z D., syn Jindřichův a Anežky z Žáko- kovic, bratr Jiříka 1., Prokopa 2., Mikuláše 1., Jana 2., Kateřinin 142, 150, 154. — 1. Jan z Buchlovic, bratr Strachoty z Unśtic 18, 31. — 2. Jan z D., souroz., v. Hynek 142,150, 197,202. — otec: Jindřich z D.a z Buchlovic, z Buchlovic, z D., manž. Anežky z Žákovic, děti, v. Hynek 25, 33, 70, 150, +197, 202. — syn: 1. Jiřík z D. I42, 150, 154, 197, 202. — 2. Jiřík Buchlovic- ký z D., bratr Petrův a Mikuláše 2. ml. 372. — Kateřina z D. a z Buchlovic, rodiče, souroz., v. Hynek, manž. Václava Šterna ze Štatmberka 70. — bratr: I. Mikuláš z D., Buchlovický z D., M. st. Buchlovický z D., strýc Jiříka 2.: 142, 361, +373. — Mikuláš ml., Buchlovický z D., bratři,v. Jiřík 2.:373, 430; přitiskl pečeť: 438. — bratr: Petr Buchlovicky z D. 372. — 1. Prokop z D. 33, 34. — 2. Prokop z D., z D. na Buchlovicích, z D. a v Strabenicich, rodite, souroz., v. Hynek 142, 145, 154(2x), 156, 165. Domanín, ves, o. Ostroh Uh. 337. Domašov nad Bystřicí, Domaštat, městečko, poz- ději město, o. Šternberk 8. Domażelice, ves, o. Pferov 26(2x), 29, 174. — Tervard (Tarvart) [z D.] 26. — Jan Štern ze Statnberka a na D. 174. — Bernart Stern 2 Talmberka na D. 442. Domus Nova, de Nova Domo, v. Hradec Jindřichův. Donát, příjmení: Bartoloměj D., Jindřich D., v. Polom Veliká. Dorflík, v. Derflík. Dorota, jméno ženské: JD., dcera Anny z Varmsdorfu, sestra Kryštofa 334. — D., matka Matouše, děkana, v. Prostějov. — D., panna na 2 lánech, v. Těmice. Doubrava kněží lanškrounských, les v katastru Budětska, o. Konice 137-138. Doubrava, d., slove Bzenecká, les mezi Bzencem a Hodonínem 326, 346, 358, 387. Doubrava, les na úsovském panství s.-z. Litovle 342. Doubravice ned Svitavou, Dubrawicza, Dübra- vice, městečko, o. Blansko 6, 253, 257, 274, 348. — páni Dübravkové jsou připuštění mezi staré rody na zems. soudé 4. — Burian 461 Drahlov Osovsky z D. [syn Smilüv, bratr Janův, Jaro- slavův a Karlův, manž. Elišky z Lichtmburka|] 397. — Hynek, Hynko de Osowe, de D., [souroz.: Jiří, Václav, Zikmund, Eliška, syno- vé: Smil, Jan] 3, 43. — Jan z D., Osovský z D. na Hrotovicích, [bratři, v. Burian, manž. Lidmily z Kyjovic] na soudě: 238, 243, 293, 297, 303, 309, 311. — |bratr:] Jaroslav z D. na Okarci, z D. na Valèi, z D. etc., Osovsky z D. etc, z D. na Rícanech, [manz. Mandaleny z Mírova], na soudé: 328, 332, 340, 341, 348, 349, 362, 371, 380, 385; posel k deskám: 335, 351, 377, 381. — Jimram z D. Gimramus de D. na soudě: 3, 20, 27 — Kateřina z D., manž. Jakuba z Šarova 18, 58, 63. — Marketa, Mar- geta z D., manž. Jiříka ze Švábenic na Strá- žišti 92. — Smil Osovský z D., z D. a na Valči, [syn Hynkův] na soudě: 226, 230, 238, 282. — Václav z D., [bratři, v. Hynek] 33. 57, 112, 163, 164(2x). — [bratr:] Zikmund, Sigismun- dus, Zygmund z D., z D. Osovsky, Osovsky, z D. Osovsky a z Hrotovic 66-68, 75; na soudé (snému): 3, 61, 76, 88, 90, 95, 99, 103, 109, III, 116, 129, 135, 137, 143, 145, 147, 151, 164 (2x); posel k deskám: 84, 100, 101, 105, 114, 116. — Jindřich ze Sovince na D. 88. — Petr ze Sovince a na D. 217. Doubravice, ves, o. Mohelnice 55-56, 129, 169, 183; u vsi Lorencüv hamr 56 .— Václav Záviš Bítovský ze Slavíkovic a na D. 308. Doubravičky, později zpustlá ves v místech stejnojmen. trati j. Malenovic, o. Zlín 69. Doubravka, dnes část Velké Plzně: Jan z D. a z Hradiště, z D. a z Hradiště na Blansku 309, 310. Doubravský (Doubravice nad Svitavou), příjmení: Petr D., v. Sovinec. Doubravy, Veledübravy, ves, o. Brod Uh. 69. — Jan z V. a bratři: Martin z V., Ondřej z V. a Václav z V. 264. — otec(?): Václav z V. Myslivec, manželka a děti: 180. Doun, v. Duň. Doupov, Dúpov, obec v Čechách, o. Kadaň: Jan Doupovec z D., z D. a z Milonic, z D., [ne- vlastní] bratr: Jaroš ze Zelínek, manž. Lidmila z Čertoryj 73, 105, 106(2x). — Mikuláš Dou- povec z D., Doupovec z D. na Bohdalicích, [manž.: Gryzelda z Hořic] na soudě: 269, 273, 277, 280, 282; přitiskl pečeť: 222. Drahanovice, ves, o. Olomouc 25, 106, 115, 119- 120, 131, 176, 213, 265. — Martin z D., Kober- sky z D. [syn Mikulášův a Elšky z Melic], bratr Mikulášův a Znatův, na soudě (snému): 80, 94, 164, 165, 174, 180, 183, 185, 187, 189, 202, 204. — Matěj Maršálek z D. 119. — Mikuláš z D., bratři, v. Martin 94. — bratr: Znata z D., Koberský z D., manž. Elšky z Oj- nic 84, 94; na soudě 228, 230, 232. — Jindřich z Pěnčína a na D. 58, 69, 106, 115. — Kryštof z Pěnčína a z Drahanovic 14. Drahanovský, Drahnovský, příjmení: Jan D., Martin D., Václav D., v. Stvolová. Drahany, ves, později městys, o. Plumlov 9, 352. Drahlov, Dražejovice, in villa Drazegowiczich, Dražejůvky, Dražůvky, ves, o. Kroměříž 49, 119, 265, 271. — v okoli les Vrbovec 119. Drahnovsky, v. Drahanovsky. 

Strana 462
Drahotuše Drahotuše, Drahotuš, městečko, později město, o. Hranice 13, 61, 353, 385. — Marketa, Mar- geta z D., manz. Hynka Bilíka z Kornic 209, 245. — Jan z D. a z Deblína 29. Drazejovice, v. Drahlov, v. Drazivky. Drazejüvky, v. Drahlov. Dražovice, obec v Čechách, o. Sušice: Mikuláš Cerhenský z D. 262. Dražůvky, v. Drahlov. Dražůvky, Dražejovice, ves, o. Zdánice: Jind- řich Mirek z Chlumu a z D. 30. — Mikuláš Kropáč z Nevědomí a na D. 181. Drejšlák, příjmení: Martin D., poddaný, v. Plinkout. Dríle, v. Derfle. Drnovice, ves, o. Klobouky Val. 359, 419. Drnovice, ves, o. Kunštát 13, 27, 203, 226, 233, 240(2x), 348. — Bedřich z D., manž. Marty ze Svojkova, [bratri: Bohuše, Petr; synové: I. Bohuše, Ctibor a Václav] 26, 66-68, 75; na sněmu: 89. — Em: 1. Bohuse z D., z D. na Rájci, manż. I. Benigny z Lichnav, '2. Aleny z Zerotina 161, 257, 274, 327; na soudě: 228, 230, 232, 237. — |bratr|: Ctibor, Stibor z D. Drnovský z D. [otec: Bedřich. děti: Anna a bratři a sestry]: 161, 240, 322; přivěsil pečeť: 305. — Jan Drnovsky na Rájci, Rájecky z D.. manz. Anny z Zerotina, [otec: Bohuse] 348, 428. Drnovský, příjmení: Drnovice, o. Kunštát. Drnovice, ves, o. Vyškov 9, 175, 291, 430. Drozdov, ves, o. Zábřeh 129, 169, 183. Drozdovice, v. Prostějov. Drslavice, ves, o. Brod Uh. 4, 23, 38. Drštková, Drščková, v. Držková. Drumpach, Drumpoch, Grumpach, zaniklá ves u Choliny v místech trati Rampach, o. Litovel 24, 29, 54, 68, 119, 295, 332. Drvalovice, ves o. Boskovice 133(2x), 342. Držková, Drščková, Drštková, ves, o. Holešov 20, 191, 283, 350. Držovice, ves, o. Prostějov 10, 15, 27, 54, 57, 67, 86, 352. — poddaní: Studénka, Jiřík Krúpa 86. — Bonuše z D., manž. Alše z Vrahovic 27. — Jan [z D.], manž.: Marketa: +54. — Jdcera]: Mandalena z D. 54. — Martin z D. 86. Dievnovice, Revnovice, Brevnovice, ves, o. Ko- jetin 44, 171 (2X), 247(2x), 314, 326, 352, 363. Dřevohostice, městečko, o. Bystřice pod Host. 11, 424. — Matoušek, Matůšek z D. 104, 131. — Bernart 1. z Žerotína a na D., B. st. z Žero- tína na D. 160, 237, 257. — Jan 3. ml. z Žero- tína a na D. 89. — Václav z Žerotína a na D. 160. — Vilém z Žerotína na D. 384, 407, 413. 415, 417, 424, 442. Dřínov, Dřínové, Dřienové, ves, o. Zdounky 50, 68-69, 225-226, 290. — v okolí lesy Hüra a Zurov 69. — Elška z D., z D. a z Přílep, [otec: Petr], dcera Magdaleny z Číhovic, manž. Jana ze Strachnova 49, 124. — Jakub z D., [otec: Zbyněk] +32. — syn: Petr z D.. vnuk Vác- lava ze Strachnova, [dcera: Elška] 32, 43. — Prokop z D. +68. — Jaroš z Hrádku na D. 225, 226, 271. — Mikuláš st. s Hrádku na D. 424, 438. — Mikulás ml. z H. na D. 290, 335. -— Jan Talafus s Ríčan a z D. 120. Ctibor D., Jan D., v 462 Dubňany Dřínová hora u Dřínovic(?) 56. Dřínovice, zaniklá ves na panství Zábřehu 56. Dub, ves, o. Hranice 91, 141, 353, 385. Dub nad Moravou, městys, o. Olomouc 315. Dubá, Dubé, de Duba, město v Čechách: Aleš Berka z D. 28. — Bohunka Berkovna z D. a z Lipého, manž. Jana 7. z Žerotína 418. — Hynek Berka z D. a z Lipého, B. z D. a z L. na Šilperce, manž. Bohunky z Lomnice 268, 273, 324(2x). — Jan, Johannes J. Dubský, Berka z D. a z Lipého, z D. na Štemperce, de Duba, Berka z D., Berka z D. a z Lipého na Sternberce, z D., manž. Lidmily z Kravař a ze Strážnice 10, 14, 15, 18, 34, 66-68, 75, 83, na soudě (sněmu) 43, 61, 76, 88, 89, 90, 95, 99, 103, 109, 111, 120, 123, 129; posel k deskám: 39, 43(6x), 44, 48, 50. — Jiří Berka z D. a na Kurovodech, B. z D. 65, 66. — Ladslav, Lac- slav, Berka z D., Berka z D. a z Lipého, B. z D. a z L. na Sternberce |syn Vaclava r.] 258; je při přidělení na místě nejv. sudího: 274; na soudé: 243, 251, 256, 261, 264, 269, 273, 277; posel k deskám: 244. — Lidmila z D. a z Lipého, manž. Smila Kuny z Kunštátu 208. — Man- dalena z D. a z Lipého, manz. Ladslava z Boskovic 90, 225. — 1. Václav Berka z D. a z Lipého, Berka z D. a z Lipého na Stern- berce, z D., Berka z D., Berka z D. na Stem- berce, manž. Johanky z Boskovic, [otec Lad- slavův], na místě nejv. komorníka, 149, 153, 160, 177, 198(2x), na soudě: 164, 165, 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, 187, 189, 190, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 232; posel k deskám: 166, 173, 174-176, 200. — 2. Václav Berka z D. a z Lipého, Berka z D. a na Šternberce, Berka z D. a z Lipého na Šternberce, Berka, manž. Mandaleny z Žero- tína, místodržící nejvyš. sudího, místodržící nejv. komorníka, nejvyšší sudí markr. mor. 371-377, 395, 417-418, 429; dává se zastoupit při od- hadu a přidědění: 408-409; na soudě: 348, 349, 357, 359, 302, 367, 371, 377, 380, 383, 384, 385, 386, 395, 400(2x), 407, 413, 415, 417, 420- 421, 425, 428, 430; posel k deskám: 370; vy- mazuje vklady: 257, 343. — Zdislava Berkov- na z D. a z Lipého, manž. Petra 2. z Zero- tína 417. Dubany, Dubňany, ves, o. Prostějov 13, 25, 38, 171, 181, 318, 371, 376. — Machna z D., děti: Jindřich a Anna |Jankovští] z Vlašimě 13-14, 23, 25, 33, 38. Dubany, v. Dubčany. Dubcov, |Dubčov], pustá ves u Chabičova, o. Šternberk 8. Dubčany, Dubany, ves, o. Litovel 24, 29, 54, 68, 119, 192-193, 295, 332, 344, 378. Dubčanský, príjmení: Vilém D., v. Zdenín, v. Habrovany. Dubicko, Duběcko, ves, o. Zábřeh 12, 83, 135 (2x), 169, 183, 246. — dubicky háj 135, 183. — dubicky rybník 246. Dubňany, v. Dubany. Dubňany, ves, o. Hodonín 62. Dubolüka, v. Louka Dubová. Dübravice, Dubrawicza, v. Doubravice. Dubský, příjmení: Jan D., v. Dubá. Dada, příjmení: Jiřík D., měšťan, v. Boskovice. 

Strana 463
z Dúlebenky Duchoň, příjmení: D, manž. Mandaleny z Měsíč. Lhoty, na dvoře, v. Lhota Měsíčná. z Dúlebenky, Duolebenky [= Dutabka v býv. Haliči, fara Cieklin, soud okr. Žmigród]: Jan Karas z D., z D., manž. Žofka z Petřvaldu, dvořan krále Vladislava 71, 164. Dunajovice Horní, Dunajovice, městečko, o. Znojmo: Fridrich Březnický z Náchoda na D. 395, 400, 407, 413, 415, 417, 420-422, 426, 428, 430, 434, 436, 441-443. — Jindřich 2. Březnický z Náchoda na D. 261, 287, 290, 203, 297, 303, 312, 318, 329, 332, 341, 348. 349 (2x), 357, 362, 367, 372. Dunar, příjmení: Jiřík D., poddaný, v. Plin- kout. Duň, Duon, Doun, příjmení: Hynek D., Jan 1. D., Jan 2. D., v. Žákovice. Düpov, v. Doupov. D us, příjmení: Matěj D., čtvrtník, v. Bfevenec. Dušta, příjmení: Václav D.. v. Předmostí. Dvorce, městečko, později město 8. Dvorce, zaniklá ves s.-v. Ratiboře, o. Vsetín 152, 270, 287, aco. Dvořák, příjmení: Martin D., v. Střítež u Svi- nova, o. Mohelnice. Dvořisko, dvůr, v. Chvalkovice, o. Bučovice. Dzbel, Dcbel, Dczel, ves, o. Konice 297, 379. DZbâänov, Débânov, zaniklá ves na panství üsov- ském 149, 201, 342. E. Eder, Oder, příjmení: Šimon O., Vít E., v. Štiavnica Báňská. Edinburg, v. Šoproň. Ejvanovice, v. Ivanovice, v. Vanovice. Ejvaň, v. Ivaň. Eliáš, jméno mužs.: E., poddaný, v. Dobročko- vice. — E., poddaný, v. Ruda Něm. Eliška, Elška, jméno ženské: E., abatyše, v. Pustimér. — ZE., dcera Maruše z Kounic a |Jaros$e Kuntického z Kuntic], v. Kounice Dol., Kunčice. z Elkouse, neznámo v Čechách: Mikuláš Lo- recký z E. 444. Eufemie, jméno ženské: E., převora, v. Brno Staré. E van, háj, v. Uhřice, o. Zdounky. Evaň, v. Ivaň, o. Kojetín. Evanovice, v. Ivanovice na Hané. F. Fajthank, měšťan, v. Šumperk. Falkenheim, Folknhaun, Folknhan, Folkn- hon, [= ? zanikláves u Sandhýblu,o. Frývaldov, Slezsko] příjmení: Arnošt F., Kryštof F., v. z Glozku. Faltus, příjmení: Jan F., poddaný, v. Šum- vald, o. Uničov. Felcian, Felcyan, Felčan, příjmení: Mikuláš F., v. Hrabové. Feldorfar, příjmení: Vincenc F., v. Borotín. 463 Fulštejn Felix, příjmení: Pavel F., v. Vratislav, Pruské Slezsko. Ferdinand, Ferdinandus, uherský, český, dal- matský, charvátský etc. král, infant v Hispanii, arcikníže rakouský, markrabě mor., lucembur- ský a slezský kníže a lužický markrabě; římský král, po všechny časy rozmnožitel říše, uher- ský, český, dalmatský, charvatský etc. král, infant v Hišpaní...; z božie milosti římský, uherský, český, dalmatský, charvátský etc. král ...; římský, uherský, český etc. král, in- fant v Hyšpaní, arcikníže rakúský a markrabě moravský: 263, 274-275, 278, 289, 297-298, 303, 304, 315, 321, 327-328, 330-331, 345, 355, 361, 367, 369-370, 373-378, 395, 398-400, 403, 404-405, 426, 428-429, 433-437, 439, 441-442; na sněmu: 303. Fichný, příjmení: Filip F.,Jan F., v. Pačlavice. Fila, příjmení: F., čtvrtník, v. Švábenice. Filip, jméno mužs.: F., poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — F. Bednář, poddaný, v. Plinkout. — F. Kavka, měšťan, v. Olomouc. — F. Rup- recht, měšťan, v. Olomouc. Flayha (omylem tištěno Šlajha), příjmení: Jan F., v. Jestřabí. Flek, příjmení: Václav F., poddaný, v. vald, o. Uničov. Fleyzayf, v. Seifenbach. Folknhan, Folknhaun, Folknhon, v. Falken- heim. Forberský dvůr, v. Bludov. Franivec, luční trať, v. Počenice. Frankenberg, Franknperk, v býv. Prus. Slezsku, vlád. okr. Vratislav: Valerius Heegepnar z F. Šum- 432. Frankenstein, Frankštejn, Frankštajn, v býv. Prus. Slezsku, hlav. město vládního okresu vratislavského: dáno na F. 269-270. Frankštát, Frainkštát, ves, časem městečko, poz- ději ves, o. Šumperk 155, 360, 417. Frankštejn, v. Frankenstein. Franštát, v. Ivanovice. František, jméno mužs.: F., opat, v. Vele- hrad. Frejvald, v. Fryvald. Fridrich, jméno mužs.: F. syn Maruše z Kounic a [Jaroše Kunčického z Kunčic], v. Kounice Dolní, v. Kunčice. Frivald, v. Frývald. Frýdlant nad Moravicí, časem zpustlé pak ob- novené mestečko, o. Rýmařov 74, 336. Fryšták, městečko, o. Holešov 20, 191, 208, 282- 283, 350. Frývald, Freivald Frivald [asi Freiwaldev Prus. Slezsku, vládní okr. Vratislav, kraj Habel- schwerdt u Mittelwalde]: Jakub z F. 19. — bratr: Jan z F. 19, 38. — sestra: Kunka z F. a bratr Mikuláš z F. 19. Fulnek, město 36, 37, 214-215, 320, 351(2x), 360-361. — Balcar Švajnic z Pilmestorfu na F. 436, 441, 443. — Bernart 2. ml. z Zerotina na F. 238, 261, 264, 269, 271, 273. — Jan r. st. z Zerotina a z F. 103(2x). — Jan 2. z Zerotina a z F. 150. — Jiřík z Zerotína z F..150. — Petr I. z Žerotína a z F. 146. — Viktorin z Žero- tina a z F. 150. Fulštejn, Fulštajn, ves ve Slezsku, o Osoblaha: 

Strana 464
Fulštejn Herbort, Herburt z F., syn Elšky z Hradčan a na Bystřici 211, 246, 424; páně Herburtova mez 424. — sestry: Anna z F. a Marketa z F. 246. G. z Gáje, |^ Gaj, Gaja, Gaje, 6 vsí v Halici]: Michal Gájovsky z G. a z Galiny 414. z Galčic, neurčeno: Martin z G. 19, 24, 25, 29. z Galiny, neurčeno: Michal Gájovský z Gáje a z G. 414. Georgius, v. Jiřík. Gerhartice, v. Kerhartice. Gerzstorf, [= Gersdorf v Hor. Lužici, zems. okr. Zhořelec|], příjmení: Kryštof G., v. Mol&ice. Glozbosr, v. Klausgrossbach. z Glozku, [Glasko v Polsku u Lublína]: Arnošt Folknhon z G., Folknhaun z G. 373, 375-376. — Barbora z G., dcera Kryštofova 438. — souroz.: Bartoloměj z G., Eliška z G. 438. — otec: Kryštof Folknhan z G., Folknhaun z G. na Skaliéce, Folknhaun, manz. Mandaleny z Vrchlabí, dcery: Barbora, Salomena, 370, 438; přitiskl pečeť: 430. — dcera: Salomena 438. Gnuty, v. Lazisko. Gogolin, obec v byv. Prus. Slezsku, vlad. obvod opolsky: Jan z G., |manž.: Dorota z Červené Vody a na Lochmperku] 105. — bratr: Jifik z G., Kolenec z G. 105(2x). — otec: Mikuláš z G., manž. Voršily ze Zaktfizl + 105. — syn: Václav z G. 105. Goldseifen, Kolczify, Golcify, Bolczyfy, zanikla ves u Nového Vrbna v mistech trati Na ryzov- nach [Goldseifenwald], o. Fulnek 37, 215, 320. Goldštejn, v. Kolštejn. Grag, v. Krajk. Grajnicar, piíjmení: Valentin G., v. Kynyks- dorf. Granz, příjmení: Wolf G., poddany,v. Plinkout. Grejden, v. Krajido. Grej$pík, les, v. Kocov Moravsky. Greygk, v. Krajk. Grinberk, v. Stražisko. Grosmánek, Grozmanek, příjmení: G., Jan G., měšťané, v. Olomouc. Gručovice, Kručovice, ves, o. Fulnek 37, 215, 320. Grumpach, v. Drumpach. Gruna, ves, o. Třebová Mor. 51. Grunzají, v. Brunzejí. Grub, příjmení: Jakub G., poddaný, v. Klopina. Grym, příjmení: Lukáš G., sedí na statku v Lu- déřově, v. Olomouc. Guldštejn, v. Kolštejn. Gutštejn, Gutštýn, hrad u Bezdružic v Čechách: Anežka z G., manž. Hynka z Ludanic 110. H. Habrov, zaniklá ves mezi Nyrovem, Üjezdem a Sasinou v místech trati Na habrové, o. Kun- &tát 360. Beneš 464 Hardek Habrovany, ves, o. Slavkov: Jan ze Zdenína a na H. 254, 305, 315. — Vilém Dubčanský ze Zdenína a na H. 422, 426. Háčky, pustá, později obnovená ves, o. Konice 163, 164, 401. Hadková, příjmení: H., v. Přerov (Marketa z P.). Hadovec, zaniklá ves u Tatenice(?), o. Zábřeh 21, 23, 202. Hainburg, Hamburk, okres. město v Dol. Ra- kousích: dáno v H. 78. Háj, ves v býv. Uhrách komitát Arva Thurocz: Franc z H., (= Mikuláš Franc z H.) 238, +262. — Jan Franc z H. a na Cimburku, Franc z H., Franc z H. na Zástřizl 231, 238, 263, 280, 340, 344, 357, 365; přitiskl pečeť: 331. — [dcera]: Johanka z H., manž. Záviše z Víc- kova 389. — Kateřina z H., manž. Mikuláše ze Zástřizl 121. — Mikuláš Franc z H. a na Cim- burku, Franc z H. 231(2x), 238(?) +262. — sirotek po něm Tristram Franc z H. 262, 360 Hájek, příjmení: Jan H., v. Podhájí. Hajsly, v. Hysly. z Hakošhazu, z Akošhazu, rod maďarského pů- vodu: 1. Ambrož Šarkan z H., svob. pán z Ol- nodu, hrabě Salajské, bratr Františkův, Jana I.: 224, 232. — 2. Ambrož Šarkan z H., bratr Jana 2., Jindřichův, Štěpánův, Vincencův 346. — František, Ferenc, Šarkan z H., Šarkan z H. a na Bzenci, Šarkan z H., svob. pán z Ol- nodu a na Bzenci, bratři, v. Ambrož 1.: 224, 281, 292, 326. — bratr: 1. Jan Šarkan z A., Šarkan z H. a na Bzenci 224, 281, 312, +326. — 2. Jan Šarkan z H., bratři, v. Ambrož 2.: 346. — bratři: Jindřich Šarkan z H., Štěpán, Stefan, Sarkan z H. a Vincenc, Vicenc Sarkan z H. 346. H alama, Halamův, příjmení: Jan H., v. Jičín Nový; Václav H. poddaný, v. Dobromilice. Haluzice, zpustlá, později obnovená ves, o. Klo- bouky Val. 359, 419. Haluzice, zaniklá ves v místech stejnojmen. železnič. zastávky u Mouchnice, o. Bučovice 243. H aluzův, příjmení: Václav H., poddaný, v. Sukolom Horní. Haná, moravské území 345. H andelův, příjmení: Pavel H., poddaný, v. Dobročkovice . H an dl, měšťan, v. Šumperk. Handor f, v. Hondorf. Hankovst, les, v. Stramberk. Haiiovice, ves, o. Litovel 345. Hanuš, v. Jan. Hardek, obec v Dol. Rakousích, o. Retz.: Alžbě- ta z H. manž. Petra z Žerotína 400. — Jan Fridrich, Hons Fridrich, Hanuš Fridrich hrabě z H. a z Kladska v Mochlandu, dědič. šenk v Rakousích a truksas v Štyrsku; hr. z H. a z Kladska a v Mochlandu, svob. pán ze Štatn- burku, pán z Krajcinku, dědičný šenk v Ra- kousích a truksas ve Štyrsku, na Sebranicích; hr. z H. a z Klads. a v Mochlandu, na Kun- štátě; manž. Alžběty z Monesis 360, 428, 441. — bratr: Krystof, hrabě z H. a z Klacka, dědičný šenk v Rakousích, hr. z H. vdova po 

Strana 465
Hardek něm: Justina z Biskupic 329, 360, +435, 447. — bratr: Volf Dětřich, W. Dytrych, hrabě z H. a z Klacka, v Mochlandu, na Letovicích; hr. z H. a z Klac. na Letovicích; hr. z H. na Leto- vicich; hr. z H. a z Klacka, mistodrZici zems. hejtmana 360, 447; na soudé: 417, 420, 426, 428, 430, 434; posel k deskam: 427, 434. Hartíkov, Hartvíkov, ves, o. Silperk 51, 55, 129, 169, 183. Hartinkov, Hartunkov, ves, o. Jevíčko 333-334. Joachym z H., manz. Hedviky z Myslocovic 439. — otec: Matyás z H., z H. a na Cechách, manž. [1. Elišky z Honbic, 2. Ludmily z Hen- nersdorfu], místodržící nejv. písaře 363, 364, 433, 439; na soudě: 297, 318, 320, 324, 328, 332, 340, 348, 349, 357, 359, 302, 307, 371, 377, 380, 383-386, 395, 400(2x), 407, 413, 415, 417, 420- 421, 425, 428, 430, 434, 430, 440, 443; provádí pridédéni: 330, 339(2x), 348, 408-409; pritiskl pečeť: 335. Hartmanice, Hartmanov, ves, o. Plumlov 9-10, 13, 68, 352. — Jiřík z H. 33. Hartunkov, v. Hartinkov. Hartvice, v. Haluzice, o. Bučovice. Hartvíkov, v. Hartíkov. Hartvíkovice, ves, o. Náměšť n. Osl.: Jan Cbe- fik z H., Dóbefik z H. na Mistříně 69, 84. Hauf, v. Hof. Haugvic, Húgvic, příjmení: Hanuš 1. H., Hanuš 2. H., Václav 1. H., Václav 2, H., v. Biskupice. H a vel, jméno mužs.: H., mlynář v. Boskovice. — H., fojt, v. Libina Mor. H avéř, příjmení: Jindřich H., Jiřík H., v. Vá- žany, o. Boskovice. H a vlas, příjmení: Mikuláš H., v. Olomouc. Havránek, příjmení: Václav H., v. Rybí. H azl, příjmení: Volf H., v. Ves Nová, o. Bíteš Velká. Hážovice, ves, o. Rožnov 151, 270, 287, 354. Heegepnar, Hephner. Hejtmánek, Hajtmánek, piíjmení: Jan H., v. Mladkov. Helfstejn, Helfenstejn, Helfenstajn, hrad, dnes zříceniny nad Týnem, o. Lipník n. B. 12, 390; zboží h—ské 11, 353, 385. — Půta z Ludamc a na H. 407. — Václav 2. z Ludamc na H. 443. Jan 2. z Pernštejna a na H. 25, 276, 299(2x), 310, 315-318, 325. — Jaroslav z Pernštejna a na H. 362, 363. — Vilém z Pernštejna na H. 46, 47(4x), 102, 123, 135, 164, 167, 168, 176, 178, 181, 182, 184, 191(2x), 192, 193, 199, 225. — Vojtěch 2. z Pernštejna a na H. 362. — Vratislav I. z Pernštejna a na H. 47. — Vra- tislav 2. z Pernštejna a na Helfstajne 362. Helt, příjmení: Zikmund H., v. Kement. Heltínov, Heltvínov, zpustlá, později obnovená ves, o. Hranice 348. Helvíkov, v. Albrechtice. Hendrychvald, v. Jindřichov. z Henie [tři obce Henye v býv. Uhrách, komitát Zala]: Ondřej, syn nebož. Uryele Tyburce z H. 405. Henricus, burgravius Misnensis, v. Míšeň. Henrichvald, v. Jindfichov. Hephner, Heegepnar, pfijmeni: Valerius H., v. Frankenberg. 465 Hobzí Staré Heralt, nebožtík, v. Jan Heralt z Kunštátu. Herburt, jméno muzs.: H—ova mez, v. Ful- štejn. Herčívald, Hercvald, ves, o. Dvorce 8. Herenčice, v. Horenčice. Heroltice, dříve dvě vsi: Herultice Malé a He- rultice Velké, o. Šilperk 21, 23. Heroltice, Herultice, ves, o. Tišnov: Václav He- rult z H. na Mnichově 428. Heroltice, Herultice, ves, o. Vyškov 295. Herštejn, Herštajn, hrady v Čechách [1. u Hor- Sova Tyna, 2. u Kdyné]: Jan Děvečka z H., Děvečka, manž. Johanky Starnové z Wolfen- berka, |déti: Vanék, Johanka, Kunka] 10, 18, 47- H e r ty, polní trať, v. Svatobořice. Herult, pfijmeni: Václav H., v. Heroltice, o. Tišnov. Herultice, v. Heroltice, o. Tišnov, v. H., o. Vyškov; H. Malé, H. Velké, v. Heroltice, o. Šilperk. Herynk, příjmení: Ondřej H., v. Sloupno. Heřmaní, v. Jeřmaní. Heřmánky, Heřmansko, pustá, později obnovená ves, o. Hranice 307. Heřmanů les, v. Lovčice. Heřmanice, ves, o. Hranice 124, 353, 385. Hispani, v. Španělsko. Hlava, kopec v Chřibech s.-z. Jankovic, o. Hra- diště Uh. 406. Hlavatý, příjmení: Matěj H., poddaný, v. ja mwald, o. Uničov. Hlinsko, ves, o. Lipník n. B. 12, 390. Hlinsko pod Hostýnem, Zlinsko, o. Holešov 6, 77, 85, 396. Hlivice, ves, o. Uničov 342. Hlizov, v. Hluzov. Hloučela, Hlučel, říčka tekoucí přes Prostějov 57. z Hlozejůvky, neurčeno: Hedvika z H., manž. Radslava z Rakových, matka Kateřinina z R., 40(2x). Hlubočky, Hlubočec, Hluboček, ves, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Hluboké, Hluboká, Hluboký, ves, o. Kunštát 5, 203, 226. Hluboký, Hluboké, zaniklý hrad snad u Hlubo- ček, o. Olomouc 18, 46, 62(2x), 211. Hlučel, v. Hloučela. Hluchov, ves, o. Konice 117, 133, 207, 213-214, 246; horka slove Kahanec 117. Hluk, městečko, o. Ostroh Uh. 44, 257(2x), 273, 402. — Hynek Žampach z Potnštejna na H 281. Hlušovice, Hlusovice, ves, o. Olomouc 169, 229. — Dorota (bez přídomku) 169-170. — otec: JWík z H. 169. — dcera: Kwna (bez pří- domku), K. z H. 169, 229. Hluzov, Hlizov, ves, o. Hranice 12, 353, 385. H něv, rybník, v. Tovačov. Hněvkov, ves, o. Zábřeh 129, 169, 183. Hnojice, Hňojice, ves, časem městečko, později ves, o. Šternberk 8, 149, 177, 198(3x), 372. — Marketa, Margreta, Margeta z H., manž. Bene- še ze Střítěže, matka Mikuláše ze Stř. 32, 71, IO2(2x), 149. Hobzí Staré, Hobzí, městečko, o. Slavonice: Jan Zahrádecký ze Zahrádek na H. 329, 340, 348. 

Strana 466
Hodice Hoclavice, v. Hodslavice. Hodice, ves, o. Třešť: Václav z H., Hodický z H. na Hostimi, Hodický z H. na Miroslavi, [manz.: Anna z Tolemberka], komornik práva menšího kraje brněnského, nejvyšší hofrychtýř markrabství mor. 388, 397; na soudě: 430, 436, 441. Hodiškov, ves, o. Žďár: Hanuš Konáč z H., manž.: Kateřiny 3. z Honbic 380. Hodonín, město: ves pod H. 252. — Jan Kuna z Kunstátu a z H., Kuna de Cunstat alias de H. 20, 21, 44(2x), 88, 95, 99, 103. — Pertolt z Lipé na H. 359, 359, 362-367, 443. Hodonín, ves, o. Kunštát 44. Hodor X, v. Hondorf. Hodslavice, Hoclavice, ves, o. Jičín Nový 22, 238, 271. — Rohlina, dfive samostat. ves, pozdéji splynula s H. 22, 238, 271. Hof, Hofy, Hauf, Húf, neurčeno: Mikuláš z H., M., kterýž sedí na Pačlavicích, Czeydler z H., z H. a na Pačlavicích, manž. Alžběty z Berne- ku 66, 68, 70, 144, 173, 228. — [syn]: Václav z H., 388, 397. Holášek, Holáškův, příjmení: Václav H., Ji- řík H., Květoň H., v. Újezd Dolní. Holcov a, příjmení: Barbora H., v. Mydlovary. Holešov, městečko, časem město 20, 198, 290. — Albrecht 1. ze Šternberka a z Lukova na H., ze Št. na H., A. st. ze Šternberka a z H., 5, 88. 100, 122, 178, 179, 186, 198. — Jan 2. ze Štern- berka a na H. 222. — Jan 3. ml. ze Šternberka na H., ze Šternberka na H. 257, 261(2x), 264, 269, 273, 7% 277, 312, 313, 318, 320, 324. — Jindrich ze Sternberka na FH. 430, 434, 436, 440, 443. H olý, příjmení: H., zahradník, v. Sukolom Horní. — Štěpán H., poddaný, v. Plinkout. Honbice, Honbicz, ves v Čechách, o. Chrudim: Anežka z H., dcera Jiříka 1., manž. Hynka ze Zástřizl 179. — Anna z H., manž. Vincence Feldorfara z Borotina 279. — 1. Jan z H. a z Ořechového, Johannes de H. et Orzechoweho 17. — 2. Jan z H., Ořechovský, bratr Václavův, Jiříka 1.. Kateřiny 1., manž. Jitky ze Slatiny, otec Matyášův, Jana 3., Jiříka 2.: 118, 170(2x), 171, 179, 189, 238. — syn: 3. Jan Ořechovský z H., z H. 312, 314, 341. — 1. Jiřík z H., Oře- chovský z H., z H. a z Ořechového, souroz., v. Jan 2., otec Anežčin 75, 81, 93, 179(2x), 197; na sněmu: 89. — 2. Jiřík Ořechovský z H., z H., rodiče, souroz., v. Jan 2.: 312, 311, 344. — 1. Kateřina z FH., souroz. Jan 2., manż. Jana z Vlachovic 75. — 2. Katerina z H., manž. Jiříka st. ze Zástřizl 340. — 3. Kateřina z H., manž. 1. Eliáše ze Srbce, 2. Hanuše Konáče z Hodiskova 341, 380. — Marketa Hrivinka z H. 84. — Markvart z H. a z Ořechového 28. — Matyáš, Matiáš Ořechovský z H.. z H., Ofechovsky z H. na Viceméficich, rodite, sou- roz., V. Jan 2.: 171, 312, 314, 344, 361-362, 388, 397. 415; pfitiskl pecet: 430, 438. — Václav z H., Orfechovsky z H., souroz., v. Jan 2.: 70, 75, 84, 96, 118, 150, 170, 179, 188 (2x), 190. Hontovice, v. Unéovice. Hondorf, Handorf, Hodorf, zaniklà ves u Zubfi v místech trati „Hodorf“, o. Rožnov 151, 270, 287, 354. 466 Hostěrádky Velké Honétice, ves, o. Zdounky 93. 198, 230, 314. Hon$ovice, v. Uncovice. hontská stolice, správní jednotka v býv. Uhrách se sídlem v Ipelských Šiahách, v. Fe- renc Niary z Bedeku, išpán — —. H onz, měšťan, v. Šumperk. H ora, les, v. Chudobín. Hora Černá, městečko, o. Blansko 363. — l- brecht 2. z Boskovic na Č. H., Černohorský z Boskovic a na Č. H. 400, 420, 421, 426, 428, 430, 431, 434, 436, 440, 443. — Beneš 1. z Bos- kovic a z C. H. 29. — Benes 2. z Boskovic a z C. H. 23, 63, 64, 95, 99, 103, 109, 116, 140(2x). — Dobeš 1. z Boskovic a z C. H. 23, 63, 64. — Dobeš 2. z Boskovic a z Č. H. 175, 212, 227. Černohorský, příjmení: Albrecht 2. C. Beneš 2. Č,. Dobeš 2. Č., Jan 1. Č., Jan Šem- bera Č., Jan Jetřich Č., Jetřich Dobeš C, Jiří Kryštof Č., Kateřina, €, Václav 3. C., v. "Bos- kovice. Hora Kutná, Hory Kutné, v Čechách 192. Hora Obřanská, v. Obřany. Hora Ostrá, les s.-v. 'Veleboře, o. Mohelnice 153. Hora Vraní, pustý hrad, dnes zříceniny mezi Vranovou Lhotou a Vranovou, o. Mohelnice 113, 114, 280. Horenčice, Herenčice, Hořenčice, pustá ves, v sev. části katastru Žeravic u lesní trati zv. Pa- seka, o. Kyjov 52, 132, 142, 188, 266, 304, 306; — mlyn H—<cky 306, 44 H orka, les, v. Zakfovice. Hórka, v. Hirka. Horka, pustá ves v místech trati Horecko u Lip- níka n. B. 12. Horka nad Moravou, Horka, ves, o. Olomouc 287, 289. — Eliška Hořecká 435. — Jakub Ho- řecký z H. [+ 1537], syn Petrův, souroz.: Jifík, Václav, Mikulá$, Jan, | Magdalena, Alc- na] 287, 289. — bratři: Jan Hořecký z H., Jiřík Hořecký z H., Mikuláš Hořecký z M.: 287, 289. — otec: Petr z H. [manž.: Ludmila Buchlovicki z Domamyslic] 237, +289. - syn: Václav Hofecky z H. 287, 289. Horka Veliká, vrch, v. Libina Mor. Hornschloß, Hornsberg, hrad v býv. Prus. Slezsku nedaleko Reimswaldu, kraj Waldenburg, o. Vratislav: Fridrich Selndorf [z H.],vnuk Buri- ana Světlovského z Vlčnova, syn Aleny z Vlč- nova 381. H ořecký, příjmení: Eliška H., Jakub H., Jan H., Jiřík H., Mikuláš H., Václav H., v. Horka nad Moravou. Hořenčice, v. Horenčice. Hospélov, v. Ospělov. Hostákovsky [Hostäkov, jmení: Jan H., v. Arklebice. Hosta&ov, v. Ostasov. HostaSovice, Hostavcovice, ves, o. 114, 132. Hostejn, v. Hoštejn. Hostez, v. Hoštice. Hostějov, ves, o. Kyjov 205, 224, 326, 358. Hostěrádky Velké, Hostěrádky, Hostirádky, ves, o. Klobouky u Brna 257. — Beneš z H. 94. — otec: Jiřík z H. 94. — syn: Jiřík Nosek z H., manž. Anny z Pulic 82(2x), 94(2x). o. Třebíč), pří- Jičín Nový 

Strana 467
Hostětín Hostětín, ves, o. Bojkovice 30, 201, 381, 432. Hostice, Hostez, ves, o. Šumperk 55, 129, 169, 183. Hostice, pustá ves blíž Hostic, o. Šumperk 55. Hostim, Hostinné, městys, o. Budějovice Mor.: Václav Hodický z Hodic na H. 430. — Al- brecht 1. z Lichtnburka a na H. 88. — Albrecht 2. z Lichtmburka na H. 222, 282, 287, 290, 293, 303. — Půta z Lichtmburka a na H. 88 Zdeněk Bítovský z Lichtmburka na H. 417. Hostínek, v. Hoštínek. Hostinné, v. Hostim. 'HostiSov, asi v Čechách, o. Votice: Petr. Bílý z H., manž. Markety, dcery Elšky z Lilče 5, 6(2x). Hostišová, ves, o. Zlín 21. Hoščice, v. Hoštice. Hoščice, v. Hostěnice. Hoščínek, v. Hoštínek. Hoštajn, v. Hoštejn. Hošťálková, Hoščákov, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. Hoštejn, Hostejn, Hoštajn, městečko, později ves, o. Zábřeh 21, 129, 169, 183. Hoštice, Hoščice, ves, o. Vyškov 49, 115, 142, 318, 341, 352, 370, 397. Hoštice, Hoščice, ves, o. Zdounky 18, 54, 244, 263, 338, 340, 422. Hostinek, Hostinek, Hostinek, pustà ves v mis- tech stejnojmenné trati u Tiumačova, o. Zlín 46, 245, 350, 404. House, Húse, příjmení: Jan H., v. Podhradí. Hovězí, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. Hraběšín, v. Hrabišín. Hrabí, ves, o. Litovel 58, 160, 245, 308. H rabiše, příjmení: Jiřík H. ., v. Postupice. Hrabisin, Hrabéin, ves, o. Šumperk 15, 169, 183, 420. Hrabkovské poloulání, v. Lazy. Hrabová, H. Velká, ves, o. Ostrava Mor. 309- 310, 351. Hrabová, 169, 183. Hrabové, ves na Slovensku, o. Vel. Mikuláš Felčan, Felcyan z H. 423, 430. Hradbová, v. Hrabová, o. Zábřeh. Hrabůvka, ves, o. Hranice 13, 353, 385. Hrabůvka, H. Malá, ves, o. Ostrava Mor. 309- 310(2x), 351. Hrad Nový, zbořený hrad nad Moravou záp. Kopřivné, o. Šumperk 161(2x). Hrad Nový, Hrady Nové, zbořený hrad jižně Blanska: Jindřich z Boskovic a z N. H. 20. Hradčany, Hradšany, ves, o. Bystřice p. Host. 19. 76, 232, 380, 415. Hradčany, ves v býv. Prus. Slezsku, s.-z. Opavy: Elška [Piwcova] z H., a na [Vel.] Bystřici, z H., déti: Herbort, Anna a Marketa z Ful- Stejna 211(2x), 246. Hradéovice, in Hradczowicz, in Hradczowi- czich, Racovice, Rácovice, ves, o. Brod Uh. 17, (2x), 66, 70, 84, 96, 127, 145, 206; h—devsky dvûr 17, 66, 70, 84. — Kaspar, Caspar [z H.] 17. — Petr |z H.] 17. — Kyjík (Kigikonis), manž. Marketa 17. Hradec, obec ve Slezsku, o. Opava: Jiřík Žabka z Limberka a na H. 265(2x), 273, 278(2x). Hradbová, ves, o. Zábřeh 100(2x), Bytča: 467 Hrádek Hradec, ves, o. Uničov 102, 149, 201, 272, 342; poddaní: Vašek Rahý, Poláček 201. Hradec Jindřichův, Hradec, Nowa Domus, mčsto v Čechách: páni Hradečtí mají právo zasedat na soudč: 3.— Adam z H., Ada- mus de N. D., |rodiče, souroz., v. Jindřich, manž. Anna Lvova z Rožmitálu, děti: Joa- chym, Zachariáš, Alžběta], nejvyšší kancléř království ces. supremus cancellarius regni Bohemie 263, 403. — ([sestra]: Anna z H., manž. 1. Hynka Bočka z Kunštátu a z Polné [2. Ladislav ze Sternberka, 3. Hynek z Rožm- berka na Krumlové] 203. — [otec:] Jindřich z H., |manž.: 1. Eliška ze Šternberka, 2. AneZ- ka z Cimburka a z Tovačova, 3. Mandalena z Gleychu, 4. Anna, kněžna z Minstrberka; děti: Adam, Anna, nejv. purkrabí pražský] 5. — Joachym, Joachim z H. a na H., de N. D., [rodiče, souroz., v. Adam, manž. Anna z Rožm- berka], supremus regni Boemie cancellarius, nejv. kancléř království českého, královský rada a komorník, purkrabí karlštejnský, je podepsán: 407, 427 434, 437; piivésil pečeť: 405. [bratr:] Zachariáš, Zacharyáš z H., z H. a na Telči, [manž.: 1. Kateřina z Vald- štejna, 2. Anna ze Slejnic], nejvys. komorník markrab. mor.; na soudé: 400, 413, 415, 417, 420, 421, 425, 428, 430, 434, 436, 440, 443; vy- mazuje vklady: 256, 294, 303, 324, 325, 339, 356-357, 359, 361, 362, 371, 380, 386, 389(2x), 391(2x), 398(3x), 400(2x), 401 (zastupován), 407, 416. Hradec Králové, město v Čechách: Johanka z Hr. Kr., manž. Adama ze Stříbra, dcery: Kateřina, Dorota, Apolona 123. Hradečná, Hradečně, ves, o. Litovel 24-25, 29, 54, 68, 119, 295. Hradečná, ves, o. Uničov 342. Hradečné, v. Hradečna, o. Litovel. Hrádek, mčstečko, o. Jaroslavice: Vilém Kuna z Kunštátu na H. 252, 254, 255, 261, 264, 269 (2x), 270, 279, 309(2x), 315, 318, 320, 322, 324, 328, 340, 341, 348. Hrádek, „hrádek pustý nad Nedstavou“, na místě dnešního Hradiska jižně od Vražného, o. Jevíčko 94, 182. Hrádek, ves, časem pusté město s.-z. Pařezovic nad Malou Hanou, o. Vyškov 9, 175, 310. Hrádek na Vlárské dráze, ves, o. Bojkovice 147, 177, 205, 214. Hrádek ertüv, H. Črtů, zaniklý hrad u Okluk, o. Plumlov 184, 209. Hrádek Červený, ves, o. Dačice: Jan 2. Zahrá- MAU ze Zahrádek na C. H. 389, 395, 400(2x), , 420, 426, 428, 430, 436, 441. Hrá ek v Čechách [neznámo ktery]: Ctibor, Stibor z H. a v Pocenicích, Cech z H., z H., syn Václava 1., bratr Jarošův, Mikuláše 'st., manž. Johanky z Kostelce 226(2x). — Eva z H., manž. Matyáše Žalkovského z Žalkovic 444. — Jan z H., syn Mikuláše st., manž. Marie Salo- meny ze Štodlaru 340. — Jaroš z H., z H. na Dřínovém, souroz., v. Ctibor 224-226, 271, 422. — Jindřich z H., Čech z H., otec Václava 2., bratr Václava 1. +212, 225, 226. — Kateřina z H., sestra Znatova, manž. Jindřicha z Kokor 384. — Klára z H., manž. Jana ze Zástřizl 391. 

Strana 468
Hrádek — 1. Mikuláš st. z H., Tarant z H. na Sova- díně, z H. a v Počenicích, Čech z H., z H. na Dřínovém, souroz., v. Ctibor, manž. Johanka z Lazník, otec Janův 145, 153, 169, 174, 199, 226, 271, 280, 314, 315, 340; přivěsil pečeť: 404. — Mikuláš ml. z H. na Dřínovém, M. st. z H. na Dřínovém, manž. Kateřiny z Lukavce 290, 335, 424; přivěsil pečeť 438. — 1. Václav z H., Cech z H., V. řečený Cech, děti, v. Ctibor, bratr Jindřichův 38, 56, 66-67, 68(2x), 75(2x), 89, 146, 224, 226. — 2. Václav z H., sirotek po Jindřichu, bratranec: Jaroš 212, 224-226. — Znata z H., bratr Katerinin t 384. Hrádek Novy, ves, o. Vranov: Magdalena, Mah- dalena z N. H., manž. Markvarta ze Zvole 34. Hradíkov, v. Radíkov. Hradisko Klášterní, část Vel. Olomouce, kláš- ter hradišťský řádu premonstrátenského 123, 174, 214(2x), 289-200, 327-328, 301, 373-374, 398-399; pole hradiské 209; opati: Jan 123; Pavel 214; Martin 289-290, 327-328; Benes 373-374, 398-399; Mikuláš, převor 123; Šimon, subnrevor 123. Hradisko Malé, Hradiščko, ves, o. Plumlov 18, 29. 58(2x). Hradiséko, v. Hradistko. Hadiště Staré, v. Město Staré, o. Hradiště Uh. Hradiště Uherské, Hradiště, město 77, 153, 263 (2x), 304, 319, 337, 355, 361, 369-370; u H., blíž H. 30, 211, 372; dáno v H. 332. — Hradiš- čané 355; dům Jana Podstatského z Prusinovic v městě 304. Hradiště, obec v Čechách, o. Plzeň: Jan z Dou- bravky a z H., z D. a z H. na Blansku 309, 310. H radišťko, Hradiščko, v. Hradisko Malé, v. Předmostí. Hradisfska hora, les na panství Víckovu a Ce- chách p. Kosířem, o. Plumlov 184. Hrádkov, ves, o. Boskovice 342. Hradnice, v. Radnice. Hradšany, v. Hradčany, o. Bystřice p. Host. Hrady Nové, v. Hrad Nový. Hrachovec, ves, o. Meziříčí Val. 14, 151, 270, 287. 354. Hranice, město: 123-124, 353, 385; pod H. 13. — Václav Haugvic z Biskupic a na H. 348, 349, 357, 359, 362, 367, 371, 377, 379, 380, 383. — Jan 3. Kropáč st. z Nevědomí na H. 384-386, 389, 395, 400(2x), 407, 413, 415, 417. 420, 422, 426, 428, 430, 434, 436, 441- 443. Hraničky, ves, o. Mohelnice 113. Hraničky, dvůr, v. Vranová. Hraničné, v. Petrovice Hraničné. Hrbek, príjmení: Martin H. poddaný, v. Dobročkovice. Hrdibořice, Hrděbořice, ves, o. Prostějov 13 (2x), 17, 38, 144. H r dý, příjmení: Mikuláš H., v. Klokočno. H robí, dříve ves, nyní část Tovačova, v. tamt. Hrobice, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Hronek, příjmení: Jan H., poddaný, v. Suko- lom Horní. Hrotovice, Hrutovice, městečko: Jan Osovský z Doubravice na H. 293, 297. — Zikmund z Doubravice Osovský a z H. 103. — Zdeněk Lev z Rožmitálu na H. 440. 468 Hvozdná Hrozenkov, [Starý], Hrozinkov, pustá, pak ob- movená ves, o. Bojkovice 201, 372, 381, 433. Hroznov, pustá ves u Hlinska v místech trati Hroznova, o. Holešov 61, 230. Hrubčický [= Hrubšice, o. Krumlov Mor.], prijmeni: Adam H., v. Cechtin. Hrusice, Hrušice, pustá ves u Domaželic v mís- tech trati Hrusicko, o. Přerov 232, 280, 415. Hruškovice, pustá ves u Osvětiman, o. Kyjov 33, 132, 142, 188, 266, 304, 366; se strany od H. 312. Hrušov, Hrušová, obec v Čechách, o. Benátky Nové: Žofka z H., manž. Valenty z Leznice 11. Hrušky, ves, o. Slavkov 64. Hrutovice, v. Hrotovice. Hříběcí, v. Chřiby. Hřimice, v. Řimice. Hříště, obec v Čechách, o. Přibyslav: Jan z H., z H. na Skrbeni, baba |s tnalémy scan, J: Marketa z Ojnic a na Skrbeni, [otec: Oldrich |, syn Anny z Kostelce, |manž.: Eliška Petřvald- ská z Petřvaldu] 265, 275, 303. — [děd]: Jaro- slav z H., [manz. Zofie z Pencic] 35, 121, 124. Hrivín, prijmení Markvart H., Vilém 1.-2. H., v. Újezd Hřivínův. Hřivínka, příjmení:Marketa H., v. Honbice. Húf, v. Hof. Hügvic, v. Haugvic. Hukovice, ves, o. Jičín Nový: Jan z Ochab a z H. 65. Humlíkovský dvůr, v. Lazníčky. Humma, příjmení: Jiřík H., v. Ujezd Dolní. Hunétice, v. Unétice. Hungaria, v. Uhry. Hüra, les u Dfinova(?), o. Zdounky 609. Hůrka, Hórka, ves, o. Jičín Nový 114, 132. H u rt, mlynář, v. Boskovice. H úse, v. House. Huslná, Husilná, Huslině, Huslmi, Husinné, pustá ves u Hovězího v místech samoty Husli- na, o. Vsetín 152, 270, 287, 350. Hustířany, obec v Č., o. Jaroměř: Johanka Ro- dovská z H. 435. Hustopeče nad Bečvou, městečko, o. Hranice 62, 114, 132. — 1. Albrecht z H., Hustopečský z H.a na Bystfici, z H. a na Bystřici, bratr Benešův, manž. Kunky z Bystřice, [dcera: Mandalena] 82, 85, 214, 239. — 2. Albrecht z H. a na Stramberce 288, 291, + 339. — [otec]: Beneš z H., Hustopecsky, Hustopeésky z H., bratr Albrechta 1.: 22-23, 82, 85; na snému: 89. — Lacek z H., Strambersky z H. 238(2x), 271. — Mandalena z H., [otec: Albrecht 2.], manž. Buriana Zabky z Limberka 332, 339, 396. — — Mikuláš z H. 77. Hustopečský, príjmení: Albrecht H., Beneš H., v. Hustopeče. Húzová Moravská, Húzová, Úzová, ves, o. Šternberk 8, 15, 372. Hüzová Némecká, Hüzová, městečko, o. Štern- berk 109, 336, húzovské mýto 74. Hvozd, ves, o. Konice 28, 100, 343. Hvozdečko, Hvozdeček, ves, o. Litovel 28, 100, 343. Hvozdná, ves, o. Zlín 20, 191, 283, 350. H y bl, příjmení: Jiřík H.. poddaný, v. Ruda Něm. 

Strana 469
Hynčina H y knšův hamr, v. Klášterec. Hynčina, pustá ves u Přílep v místech, kde je dnes skupina domů zv. „Hynčiny“, o. Holešov 43, 48, 113. . H ynek, jmeno mużs.: H., kniże minstrbersky, v. Minstrberk. — H—óv mlyn, v. Skrbeń. z Hynzdorfu, Hynczdorfu, Hyndorfu [—? Hin- dorf v byv. Prus. Slezsku, vlad. okr. Lehnice, o. Hirschberg]: Katefina z H.139.— (asi sestra:) Zuzana z H., manž. Jiříka z Myšlan 20, 57, 142. z Hyrzfeldu [=? Hirschfelde v byv. Prus. Slez- sku, kraj Opoli, o. Kupp; nebo Hirschfeld v C., o. A$]: Martin z H., příbuz. Miroslav 21. Hysly, Hajsly, ves, o. Kyjov 337, 387. H y spaný. Hyšpaní, Hyšpaný, v. Španělsko. Ch. Chabičov, Chabiečov, ves, o. Šternberk 8. Charvátsko, Croacia, země: rex C. 17, 80. Charváty, role, v. Tištín. Chladichov, háj, v. Písek Mor. Chlum, pustý hrad na kopci vých. Bílavska, o. Bystřice p. Host. 396. Chlum, les záp. Přestavlk, o. Olomouc 203. Chlum, v. Chlumec. z Chlumu, neurčeno: Jindřich Mirek z Ch. a z Dražejovic 30, 445. Chlumec, Chlum, pustá ves u Cetechovic v mís- tech, kde do nedávna stával dvůr Chlum, o. Zdounky 137, 199, 230, 314. Chmel, příjmení: Pavel Ch., v. Podolí; Jan Ch., poddaný, v. Dobročkovice. Cholina, ves, o. Litovel 34, 295, 324, 332, 344, 378. Choltice, obec v Čechách, o. Přelouč: Adam z Ch., bratr Evin 168. — Anna z Ch., manz. Petra ze Zvole 378. — Eva z Ch., sestra Ada- mova 168. — Hynek z Ch. 26, 31. — Jan (bez pridomku), Sedlnicky z Ch. 104, 388. — otec: Jiřík z Ch., z Ch. a z Sedlnice, Sedlnicky z Ch., z Ch. a na Vlkoši, syn Barbory z Blaže- jovic, 45(2x), 92, 104, 131, 141, 150(2x); na snému: 89. — bratr stryceny: Petr, P. z Ch., syn Barbory z Blažejovic, bratr Václavüv, baba: Barbora z Bránic 35, 43, 45. — Śfast- ná z Ch., man.. Balcara Svajnice z Pilmsdorfu 416. — Václav (bez přídomku), matka, v. Petr 35. — Zikmund z Ch. a na Sedlnici, Sedlnický z Ch. 141, 229; na soudě: 232. Chomoutovice, Chomůtovice, ves, později za- nikla u Cetechovic(?), o. Zdounky 151, 180, 203, 229, 264, 291. — Kateřina z Ch., manž. Mikuláše z Ořechového 27-28. Chomýž, ves, o. Holešov 32, 82(2x), 396. Chornice, ves, o. Jevíčko 38, 51(2x), 90, 140, 329, 359. . Chotéjovice, Chotévice, obec v Čechách, o. Hostinné: Kuneš Naksera z Ch. 66-68, 75, 133(2x). . Chrastěšov, Chrastešov, pustá ves, později ob- novená, o. Vizovice 359. Chromeé, ves, o. Sumperk 135, 400, 420. Chromý, příjmení: Jakub Ch., poddaný, v. Plinkout. 469 Inkee Chropyně, ves, dnes městečko, o. Kroměříž 279, 309(2x); smlouva stala se na Ch. 361. — Jan 4. 2 Ludanic na Ch. 442. — Václav 2. Rokyt- sky z Ludanic na Ch., z Ludanic na Ch. 273, 309(3x), 320, 324, 328, 330(3X) 332, 340, 341, 348, 349, 357-359, 361, 362, 367, 371, 377, 380, 383, 384-386, 380, 395, 400, 404, 407. Chroustevnice, v. Chrustenice. Chroustensky, piíjmení: Jan Ch., Rafael Ch., Václav Ch., v. Malovary. Chrudichromy, Chruděchromy, ves, o. Bosko- vice 132, 133, 209, 223(2x), 264, 312, 343. — v katastru obce louka Bfisko 223(2x). — na dvoře seděl Mikuláš Plhoň 223. — Jan z Ch. (srov. Jan Puczhart z Voděrad) 209, 223. Chrustenice, Chroustenice, obec v Čechách, o. Unhošť: Václav Chroustenský z Malovar a z Ch. 370; Chřenov, Chřenové, v. Křenov. Chřenovice, v. Křenovice. Chřenůvky, v. Křenůvky. Chřepice, v. Křepice. Chřepina, místo u potoka (Kokorky) u Brodku u Přerova 316. Chřiby, Hříběcí hory, pohoří 213(2x), 231, 233, 237; ohraničení: 336, 357, 406; v nich terenní body: v. Bradlo, Buchlóv kámen, Czynkuštšč(?), Hlava, Kněží hora, Nad lep- kou, Smínová, v. též buchlovské hory, Králův otok. Chudobín, ves, o. Litovel 24, 33, 44; v katastru les Hora 24. — dvůr byl starého Beneše 24; — purkrecht Puškův, Mikulův 24. — Jan Zoubek ze Zdětína a z Ch. 44. — Jiřík na Ch. 295. Chudobín, příjmení: Havel Ch., Jan Ch., v. Bařice. Chudý, příjmení: Pavel Ch., mlynář, v. Bosko- vice. Chvalčov, Chvaličov, ves, o. Bystřice p. Host. 77, 85, 396. Chvalkovice, ves, o. Bučovice 44, 268, 322-323, 384, 403, 421(2x), při vsi dvůr zv. Dvořisko 403. Chvalkovice, ves, o. Vyškov 21, 94, 253. — na lánu sedí Martin, Črného syn 94. Chvalnov, ves, o. Zdounky 57, 144, 165, 227, 386, 413. — grunty ch—ské 357; cesta ch—ská 357- Chile, Chylce, Chylice, pusti ves, nyní část Veselíčka, o. Lipník n. B. 37, 62, 140(2x), 172, 353, 355, 402, 443. — lán tu koupili Martin a Mikuláš 37. — Barbora z Ch., sestra: Marta, manž. Jiříka z Radkov 140(2x), 172. — Ber- nart Ovečka z Ch., z Ch., 14, 83(2x). — bratr: Jan Ovečka z Ch. 14, 25. — Marta z Ch., sestra: Barbora 172. — Mikuláš, M. z Ch. 37 +140. — syn: Václav z Ch. 140. — Valentin z Ch., manž. Kateřiny 166. Chylice, Chylce, ves, o. Ostroh Uh. 66, 208. I. Inkee, Ynkee [= Inke v Madarsku, komitat Somogy, o. Kaposvar]: Gabriel z I. a bratfi: Jan, Michal, Pavel, Sandryn a Wolfgang 405. 

Strana 470
Inkee — jejich otec: Mikuláš Lorant, Lorent z I., manž. Mandaleny Niaryové z Bedeku 405. Inšpruk, hlav. město Tyrol: dáno v I. 278, 433. I španí, Išpaný, v. Španělsko. Ivaň, Ejvaň, Evaň, ves, o. Kojetín 6, 13, 16, 38, 48, 144. Ivanovice, Ejvanovice, v. Vanovice. Ivanovice na Hané, Ejvanovice, Evanovice, měs- tečko, později město, o. Vyškov 49, 50, 62, 114- 115, 142, 311, 312, 314, 319, 320, 341, 352, 353, 370, 396-397; H. blíž —: 94, 295. — při měs- tečku ulice Franštát 314, 320, 341, 352, 353, 370, 396-397. — Beneš Pražma z Bílkova na I. 311, 434, 436. — Jindřich Kropáč z Nevědomí na I. 142. — Ones 2. ze Zástřizl na I. 404. J. Jabloňany, ves, o. Boskovice 363. Jablůnka, Jablůnkov, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. — Jakub, Jakeš, jméno mužs.: J., poddaný, v. Ruda Něm. — J., kněz oltářník, v. Olomouc, kostel u Matky Boží na předhradí. — 7., fojt, v. Šumvald, o. Uničov. — /., měšťan, v. Lito- myšl. — J. Grus, poddaný, v. Klopina. — J. Chromý, poddaný, v. Plinkout. —J. Koukolüv, poddaný, v. Dobročkovice. Jakubův, příjmení: Vašek J., poddany, v. Dobročkovice. Jakubovice, ves, o. Šilperk 129, 169, 183. Jakušič, Zakušič, příjmení: Ferenc jJ. v. z Vrbové. Jalubí, ves, o. Hradiště Uh. 337. Jan, Janek, Hanuš, jméno mužs.: Jan, markrabě moravs. 8, 213. — H., kníZe, v. Minstrberk. — J., biskup varadinsky, v. Olomouc, biskupove. — J. [Dubravius], biskup, v. Olomouc, bisku- pové. — J.,syn Markety z Ojnic (a Jakuba z Kostelce), v. Kostelec, v. Vojnice. — J., syn Maruše z Kounic, v. Kunčice, v. Kounice Dolní. — J., manz. Marketin, v. Držovice. — J., opat, v. Hradisko Klášterní. — J., podpře- vor, pak opat, v. Velehrad. — J., děkan, v. Olomouc kapitula. —7., otec Barbory z Mydlo- var, v. Mydlovary. — Jan, fojt, v. Ruda Něm., J., kovář, podsedek, v. Roštín. — 7., poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — J. Bílek, poddaný, v. Dobročkovice. — J. Boháč, J. Bubla, poddaní, v. Plinkout. — J. Czajgarův, poddaný, v. Do- bročkovice.— J. Cech, v. Olomouc.—J. Faltus, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — J. Halama, manž. Barbory, děti: Václav, Jiřík, Zuzana, Kuna, v. Jičín Nový. — J. Chmel, poddaný, v. Dobrotkovice. — J. Janda, mlynář, v. Bosko- vice. — J. Jandajsek, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — J. Jestřabský, man, v. Jestřabí, o. Fulnek. — J/. Kavka, sedí na dvoře, v. Stude- nec. — J. Košíků syn, sedí na dvoře, v. Nezdenice. — J. Kubíčkův, poddaný, v. Šum- vald, o. Uničov. — J. Lysý, poddaný, v. Ruda Něm. J. Malý, strýc Jana Příhody a Adamův, majitel Vážan, o. Boskovice. — J. Malý, pod- daný, v. Dobročkovice. — J. Maršův, poddaný, v. Mirotínek.— J. Masař, poddaný, v. Dobroč- 470 Jasenice kovice. — J. Poláček, poddaný, v. Plinkout. J. Příhoda, bratr Adam, strýcové J. Malého, v. Vážany, o. Boskovice. — J. Řečník, poddaný, v. Ruda Něm. — J. Rečníkův, poddany, v. Suko- lom Horní. — J. Sagalův, poddaný, v. Ruda Něm. — J. Slaný, poddaný, v. Roštín. — J. Strýček, sedí na dvoře, v. Nezdenice.— J. Svě- dík, poddaný, v. Ruda Něm. — J. Svrček, krč- mář, v. Slatinky, — J. Tloušče, poddaný, v. Střítěž, o. Mohelnice. — J. Urban, daný, v. Veleboř. — J. Vaškův, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. sv. Jana [Křtitele] Jerusalemského řád, v. Strakonice. Janaur, příjmení: Apolona J—ova, Jan 1. J., Jan 2. J., Vilém J., v. Strachnov. Janča, příjmení: Vávra J—ův., vdova J—ova, poddaní, v. Sukolom Horní. Janda, příjmení: Jan J., mlynář, v. Boskovice. Jandajsek, příjmení: Jan J., v. Sumvald, o. Uničov. Janek, v. Jan. Janíšov, v. Janoušov. Janíčovice, Janišovice, v. Jenišovice. Jankov, pustá ves v okolí Tatenice, o. Zábřeh 38. Jankovice, Jeníkov, Jeníkovice, ves, o. Holešov 6, 24, 77, 85, 396. Jankovský, omyl rukopisu, v. Janovský. Jankovský [Jankov v Čechách, o. Votice), příjmení: Jindřich J., v. Vlašim. Janoslavice, Svinov, o. Zábřeh 15, 55, 73, 128. Janoušov, Janúšov, ves, o. Šilperk 21, 23. Janousov, Janisov, Janusov, ves. o. Šumperk 55, 129, 169, 183. Janovice, ves, o. Jičín Nový 114, 132. Janovice, dříve ves, nyní část Vel. Bíteše: Elška z J., manž. Oldřicha z Boskovic; synové: Vác- lav, Albrecht, Jaroslav z B. 38. — Jan z). [správce na statcích Vojtěcha z Pernštejna] 430. Janovský (omylem v orig. Jankovský), pří- jmení: Jan J., v. Strabenice. Janübek, příjmení: J., pololáník, v. Dobroč- kovice. Janůúšov, Janušov, v. Janoušov. Janůvka, později pustá ves u Hrobic v místech trati Na janůvce, o. Vizovice 20, 191, 283(2x), 350. Janůvky, Janůvka, ves, o. Třebová Mor. 51. Jaras, příjmení: Jiřík J., v. Bystřice pod Lope- níkem. Jarcová, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287. Jarohněvice, Jarohniewicz, Jaroňovice, ves, o. Kroměříž 119, 185, 198, 271; circa J.: 40. Jarohněvice, pustá ves u Dubňan v místech stejnojmenného dvora, o. Hodonín 62. Jaroměřice, ves, o. Jevíčko 333-334; dán na J. 335. — Petr Šedík z Kunčiny na J. 333-335. — Jan Rytíř z Linhartic na J. 428. Jaroslavice, pustá ves u Prusinovic nad Kosa- řovským rybníkem v místech trati Jaroslavsko, o. Bystřice p. Host. 230. Jaroslavice, město: Adam Volf Krajíř z Krajku na J. 415, 417, 420, 421. Jarošov, ves, o. Hradiště Uh. 263. Jasenice, v. Jasenka. Jasenice, Moravská Jesenice, Jesenice, ves, o. Meziříčí Val. 24, 151, 270. 287, 354. 

Strana 471
Jasenka Jasenka, Jasenice, Jesenka, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. Jasenná, Jasenné, Jesenná, ves, o. Vizovice 359, 419. Jasinov, Jasenov, ves, o. Kunštát 148. Javor, příjmení: J. [= Jan J. z Javora a z Ra- kové] 11. Javorník, ves, o. Strážnice 137, 348. Javorník, Javorníček, v. Javorovec. Javorovec, Javorník, Javorníček, ves, o. Hra- diště Uh. 32, 77, 152. Javoříčko, ves, o. Litovel 28, 100, 245, 308, 343. Javůrka, studánka v Chřibech 357. Jedlí, Jedlé, ves, o. Šilperk 56, 129, 169, 183, 445. Jedlický [? Jedlice v Č., o. Nové Hrady|, pří- jmeni: Stastny J. 430. Jedlovee, Jedlovice, lesni trat, ¢ast ParSovického revíru, o. Hranice 353, 354, 385. Jelenkova, pfijmeni: Marketa J., poddana, v. Sumvald, o. Uničov. Jemnice, město: Jan z J., arcipfist, v. Olomouc, kapitula. — Jindřich Mezeřícký z Lomnice a na J. 287, 293, 413, 415, 420, 426, 428. — Vác- lav r. z Ludanic a na J. 185. Jeneč, Jenice, ves, o. Blansko 363. Jenč, Jenče, Jeneč, Jenčí, časem pustá ves u By- střice p. Host. v místech luk Na Jančách pod horou Černavou 77, 85, 396. Jenice, v. Jeneč. Jeníkov, Jeníkovice, v. Jankovice. Jenišovice, Janíšovice, Janíčovice, pustá ves v místech trati Janšovské u Osvétiman, o. Kyjov 181, 201, 202, 204, 213(2x), 232, 266, 306, 312, 344, 366. — grunty j—ské 312. — rybník J—sky 312. Jerlochovice, Kerlochovice, ves, o. Fulnek 37, 215, 320. Jerusalém: zákon sv. Jana Jerozolimitán- ského, v. Strakonice. Jeřmaň, Heřmaní, ves, o. Litovel 28, 100, 343. Jesenec, Jesenice, ves, o. Konice 297, 379. Jesenec; v. Jeseník Německý; v. Senice Valaš. Jesenice Moravská, v. Jasenice. Jeseník Německý, Jesenice, ves, o. Jičín Nový 114, 132, 320. Jesenna, v. Jasenna. Jestřabí, v. Jestřebí, o. Blansko. Jestřabí, ves, o. Bíteš Vel.: Jax z J., bratr Kate- řiny z Lilče 14. Jestřábí, Jestřebí, ves, o. Fulnek 37, 214, 320, 445. — Jan Jestřabský, man v J. 37. Jestřabí, Jestřebí, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Jestřabí, Jestřebí, pustá, později obnovená ves, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Jestřabí, neurčeno: Jan Flayba (omylem tištěno Šlajha) z J. 267, 331-332, 447. Jestřabice, Jestřebice, ves, o. Kyjov 189, 222, 223, 366. Jestřabský, příjmení: Jan J., v. Jestřabí, o. Fulnek. Jestřebí, v. Jestřabí. Jestřebí, Jestřabí, ves, o. Blansko 363. — dědič- ný dvůr: Svéslav, na Svojslavi 141. Jestřebí, později zaniklá ves u Rusavy v místech myslivny Jestřabí, o. Bystřice p. Host. 77, 85, 396. 471 Jiřík Jestřebice, v. Jestřabice. Ješkovice, v. Ježkovice. Ješov, Děšov, Ježov, pustá, později obnovená ves, o. Litovel [v katastru trať Staré Ješovy] IO, 39, 69, 75, 76, 123. Ještěd, obec v Č., o. Liberec. Elška z J., manž. 1. Václava ze Srnova, 2. Václava z Traplic, 3. Jana Zejdy z Vilémovic; matka Kunky z Trap- lic 21, 84. Jetřichov, v. Bedřichov, o. Kunštát. Jetřichovice [=? Dětřichovice ve Slezsku, o. Bruntál, n. D. v C, o. Sedlec]: Ofka z J^ manž. Zdeňka ze Švábenic, matka Jiříka ze Šv. 68. Jevíčko, město 20-21, 130, 151, 333-335(3%), 370, 401; ves u J. 51, 90; mlýniště slove Bara- niště u J. 94; Jan z Brna, převor kláštera brat- rů poustevníků řádu sv. Augustina 20. Jevišovice, město, o. Znojmo: Jan 2. Zajímač z Kunštátu a z J., na J., Zajímač z K. a z J. na Tavíkovicích 269, 273, 280, 282, 297, 303, 311, 313, 318, 320, 324, 328, 332, 339-341, 345, 340, 348(2x), 349, 365. — Jirik Zajímač z Kunštá- tu a na J. 254. — Karel Zajimac z Kunštátu a z J., na J. 269(2x), 279, 346. — Ludvik Zaji- mać z Kunstótu a z J. 346. — Sezima Zajímač z Kunstótu a z J. 269(2x), 279, 346, 395, 400, 413, 415, 420, 426, 436. Jezernice, ves, o. Lipnik n. Beć. 13, 353, 385. Ježkovice, Ješkovice, ves, o. Vyškov 9, 175, 430. Ježov, ves, o. Kyjov 54, 64, 70, 73, 337, 387. Ježov, pustá ves u Štípy v místech tnati Ježovsko, o. Holešov 20, 191, 283, 350. Ježov, v. Ješov. Jičín Nový, Jičín, město 14, 62, 63, 114, 128, 132, 271; obce k N. J. příslušející 150. — Jan Ha- lama [z N. J.], manž. Barbora; děti: Václav, Jiřík, Zuzana, Kuna 145. — Jindřich z Bosko- vic a z J., z Boskovic a na J., z B. a na J. 5-6. — Jan z Cimburka a z J. 6, 21. — Kunka z Cimburka a z J. 14, 33. — Bedřich z Zero- tina a na N. J. 320. Jičínský, příjmení: Jan z Cimburka J. Jičín Starý, městečko, o. Jičín Nový 14, 132. — Karel ml. z Žerotína na St. J. 440. Jihlava, město: smlouva králů v J. 63. — dáno v J.: 70. Jikev, obec v Čechách, o. Nymburk: Marketa Margeta z J.; manž. Jiříka z Oděrad 340. — Petr z J. a z Vracova, z J. 125, 146. — 1. Vác- lav Vracovsk$ z J. 70. — 2. Vaclav Vlkośsk$, Vlkosky z J. 304, 331. Jílovee, ves, o. Bílovec 37. Jilüvka, Jiluovka, v. Silůvky. Jindfich, Henricus, Jindra, jméno muzs.: J. st., kníže, Jindřich ml. jinak Hynek, kníže, v. Minstrberk. — H., purkrabě míšeňský, -v. Míšeň. — J., syn Markety z Vojnic, v. Vojnice, v. Kostelec. — J., syn Machny z Duban, v. Vlašim. — J., mé&tan, v. Šumperk. Jindřichov, Hendrichvald, ves, o. Hranice 124, 353, 385. Jíra, v. Jiřík. Jiřatsko, v. Juřitinov. Jiřík, Jiří, Jíra, Jura. Georgius, jméno mužs.: J. [z Poděbrad], král český, markrabí morav- ský, lucemburské a slezské kníže a lužický 

Strana 472
Jiřík markrabí; Bohemie rex, Moravie marchio, Lucemburgensis et Silesie dux ac Lusacie marchio: 4, 6-8, 12, 17, 22, 23, 36, 49, 57, 87, 89, 90, 100, 117, 152, 203. — J., kníže, v. Minstrberk. — J., syn Jana Halamy a Bar- bory, v. Jičín Nový. — Z., syn Veroniky z Pá- nova 15. — J., sestrenec Anny z Blazejovic 43. — J., řečený Mlčík, sedí na dvoře, v. Tučín. — J.,Zeman, v. Radkovy.—J., syn Ondrouse, dvo- řáka v. Roudka Vel. — J., člověk dědičný, v. Osíčany. — J., poddaný, v. Lísky. — J., pod- dany, v. Slatinky. — J., poddaný, v. Sukolom Horní. — J., Černý, poddaný, v. Dobrockovice. — J. Duda, měšťan, v. Boskovice. — J. Dunar, poddaný, v. Plinkout. — J. Hybl, poddany, v. Ruda Nem. — J. Krajći, poddany, v. Dobroć- kovice. — J. Krúpa, poddaný, v. Drzovice. — J. Repa, poddany, v. Dobroćkovice. — J. Sme- tana, poustevník, v. Osvětimany. — J. Šilhan, poddaný, v. Šumvald. — J. Veliký, poddaný, v. Plinkout. Jiří Svatý [= Svätý Jur], mčsto na Slovensku, o. Bratislava: Petr hrabé od Sv. J. a z Pezinku I4(2x), 62(2x), 63, 114, 115, 131, 151, 445, 446 2x). Jiříkov, ves, o. Rýmařov 74, 283, 291, 336. Jiříkovice, pustá ves u Dol. Dubňan v místech trati Jiříkovsko, o. Kyjov 269(2x), 270, 313, 364, 387, 444. . Jistebno, (— Stebno) v Cechách, o. Jesenice: Hanuš z J., Kladivo, z J. na Cetechovicich, Kladivo z J., manż. Doroty ze Strabenice 35, 45, 53(2x), 66, 68, 105, 110, 121. — strycenec: Żibład z J. 110. Joachy m, jmeno mużs.: J., v. Minstrberk. Johanka, jméno žens.: J., manž. Adama ze Stříbra 91. — J., dcera Markety z Ojnice, v. Vojnice. Johanová, Johanov, Juhanová, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. Jošt, markrabě moravský 109. Juhanová, v. Johanová. Jura, v. Jiřík. Jureich, příjmení: Martin J., poddaný, v. Do- bročkovice. Jurmánek, příjmení: J., poddaný, v. Ruda Něm. Jurský mlýn, v. Troubky. jursovské poloulání, v. Rymice. Juřacko, v. Juřitinov. Juřinka, Jiřina Lhota, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287. Juřitinov, Jiřatsko, Juřacko, pustá ves u Pod- hoří v místech trati Na juřackách, o. Lipník n. B. 13. 354. 385. K. Kácov, obec v Čechách, o. Janovice Uhlířské: Arnošt z K., syn Janův; bratr Divišův, Frid- richův a Vilémův; manž. Alžběty z Pacova 256, 414. — bratr: Diviš z K., Černčický z K., Černčický z K. na Lysicích, Černčic. z K. na Voděradech, z K. na Voděradech, z K. na Lysicích, manž. Kunky z Boskovic 325, 414, 423, 431: na soudě: 380, 383, 385, 395, 407, 472 Kateřinice 413; posel k deskám: 381; přivěsil pečeť: 430. — bratr: Fridrich z K., z K. a na Mor. Pru- sech, manž. Žofky z Potnštejna 305, 354, 363, 366; posel k deskám 356. — otec: Jan Cerncic- ký z K., z K., z K. na Kunštátě, z K. na Opato- vicích, manz. Mandaleny z Nestojova 256(4x), 271, 305(2x), 325, +431; přivěsil pečeť: 430, 440. — syn: Vılem (bez přídomku) 414. Kača, v. Kateřina. Kadeřín, Kudečín, ves, o. Konice 28, 100, 343. Kadidlná hora, v. Vícov. Kahanec, hůrka, dnes trat u Hluchova, o. Konice 117. Kaly, pustá ves, nyní lesní trať za Helfitejnem, o. Lipník n. Beč. 390. Kameníček František, dějepisec 63, 185, 276. Kamenná, les, v. Moštěnice Dol., o. Kyjov 189, 239. Kamenná, Kamenné, ves, o. Zábreh 55, 169. 183. Kamenný dvůr, v. Bořitov. Kaňovice, ves, o. Brod Uh. 93. Kanšperk, pustý hrad, dnes zřícenina u Suchova, o. Ostroh Uh. 137. Kaplice, pomístní název, v. Únětice. Karas, příjmení: Jan K., v. z Dúlebenky. Karel, jméno mužs.: K., kníže, Carolus, dux Monsterbergensis, v. Minstrberk. Karlov, ves, o. Uničov 74, 283, 291, 336. Karlov, Karlovsko, Králov, Karlovské pole, K—ské pustiny, pustina, zaniklá ves(?) nad Lipovou a Křtomilem v místech trati Kar- lovsko, o. Bystiice p. Host. 11, 77, 85, 123, 129. Karlštejn, hrad v Čechách, o. Beroun: Heřman z Vojislavic, purkrabí na K. 136. Karniole, v. Kraňsko. Karnov, [= Karniow, obec v Haliči, o. Krakov]: Marketa, Margeta z K., abatyše kláštera sv. Kláry na předhradí olomouckém 376. Kasařov, pustý hrad u Prusinovic v místech kopce Hrádek [louky pod ním slovou „pod Kasafovem“], o. Holešov 230. Kašava, Kašova, ves, o. Holešov 20, 191, 283 (2x), 350. Kašpar, Caspar, jméno mužs.: K., v. Hradčo- vice. — K. Bognar, poddaný, v. Ruda Něm. — K. Kavka, měšťan, v. Studenec. Kateřina, Kača, Kačenka, jméno žens.: K., pře- vora, v. Olomouc, klášter sv. Kateřiny. -— K., v. Rakové. — XK., manž. Valentina z Chýlec 166. — K., dcera Maruše z Kounic, v. Kounice Dolní, Kunčice. — K., manž. Matouše z Lísek 134; srov. Kateřina ze Lhoty, v. Lhotsko. — K., manž. Jana ml. Pernička z Ojnic 22, 32. — K., dcera Johanky [z Žerotína], vnučka Markety z Ojnic na Skrbeni 275. — K., manž. Jana z Vlachovic 28. — K., manž. Jana Linka, Pod kahancem olomouc. měšťana 121. — K., manž. Mikuláše z Olomouce 151. — K., měšťka, manž. Blažka Maléře, olom. měšťana 217. — K., manž. Pavla Felixe z Vratislavě 180. — K., manž. Václava Holáška v Dol. Újezdě 170. — K. manž. Urbana, dvořáka ve Vel. Roudce 272. — K., služebnice u Kateřiny z Postupic 435. — K. Plejtková, poddaná, v. Šumvald, o. Uničov. Kateřinice, ves, o. Příbor: Bernart z K., Rych- valdský z K., bratr Bohušův a Václavův, manž. Kateřiny ze Stvolové 68, 89, 119, 138. 227. - 

Strana 473
Kateřinice bratr: Bohuše z K. 138. — Jiřík z K. a z Rych- valdu, z K. 38, 39. — Kunka z K., manž. Jind- ficha z Péncína na Drahonovicích 106. — Vác- lav z K., bratii, v. Bernart 138. Kateřinice, ves, o. Vsetín 146, 270, 287, 350. — Kavka, příjmení: Filip K., měšťan, v. Olo- mouc. — Jan K., sedí na dvoře, manž. Marke- tin, otec: Kašpara Kavky a Beneše Grosmán- ka, v. Studenec. Kelčany, ves, o. Kyjov 146, 163, 267, 408. Kelníky, Kelník, ves, o. Brod Uh. 118, 371, 391. Kement [Kéménd, 4 obce v byv. Uhrách]: Zik- mund Helt z K. na (Vel.) Meziříčí, Sygmund Helth, manž. Aleny Konické ze Švábenic, krále JMti rada a sekretář v království čes., krále JMti rada a místokancléř království čes., více- cancelarius 371, 379, 390; jeho podpis: 429, 434, 437. 442; přivěsil pečeť: 405. . Kepina, příjmení: Jan K., v. Zvole, o. Bystřice n. Pernšt. Kerhartice, Gerhartice, ves, o. Dvorce 8. Kerhartiv, příjmení: K.lesík, K—ova louka, v. Počenice. Kerlochovice, v. Jerlochovice. Keř Popuov, Popů, v. Popov. Ketř, městečko v býv. Prus. Slezsku: Alena z K., manž. Beneše z Lukova a ze Křtomile 93. — Kašpar z K. a bratr: Samson z K. 113, 123. Kigik (v orig. jen gen. sing.: Kigikonis), v. Kyjík. Kladivo, příjmení: Hanuš K., v. Jistebno. Kladná, ves, o. Bojkovice 30, 201, 381, 432. Kladná Stará, pustá ves v místech stejnojmen. trati vých. Přečkovic, o. Bojkovice 201. Kladníky, ves, o. Lipník n. B. 11, 147, 208, 251. Kladoruby, ves, o. Boskovice 39, 96. Kladoruby, pustá ves jižně Nové Dědiny v mís- tech trati Na kostelíku, o. Kroměříž 16, 54, 185, 356, 404. Kladsko, Klacko, území v býv. Prus, Slezsku: hra- bata k—ská, v.: Hanuš, Hynek, Jindřich st., Jindřich ml., Jiří, knížata z Minstrberka. — Jan Fridrich hrabí z Hardeka a z K.,... 360, 428, 441. — Kryštof hrabě z Hardeka a z K.,... 329, +435. — Volf Dětřich hrabě z Hardeka a z K.,... 360, 417, 420, 426-428; 430, 434. Klára, jméno žens.: K., manž. Jana Miňovské- ho z Lazník a na Mouchnicích 123. — K., dcera Jana Linka, v. Olomouc, měšťané. Klášterec, Klášterec, ves, o. Zábřeh 55-56, 129, 169, 183; stav přes Moravu pod K. 155; u vsi hamr Hyknšův 56. KlausgroBbach, Glozbosr, pramenny tok Podol- ského potoka nad Rýmařovem 417. Klečůvka, Kličůvka, Kličuovka, řečená Lhotka, Klužuovka, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Klemov, Klenov, ves, o. Blansko 363. Klenovice na Hané, Klínovice, ves, později měs- tečko, o. Kojetín 9, 65, 144. Kletné, ves, o. Fulnek 37, 214, 320. Kličůvka, Kličuovka, v. Klečůvka. u sv. Klimenta [kaple v katastru Osvětiman, o. Kyjov]: Jifik Smetana z Osvótiman, poustev- ník 131. Klimkovice, město ve Slezsku: Hynek Bruntál- ský z Vrbna na K., z Vrbna a na K. 2094, 300. Klínovice, v. Klenovice. 473 Kokory Klobouéky, ves, o. Bucovice 24, 185. Klobouky, Klobüky, dvůr k—cký, býv. dvůr mezi Seloutkami a Čechovicemi v místech trati Kloboučky, o. Plumlov 10, 18. Klobouky Valašské, Klobůky Koblúky, městeč- ko, později město 147, 177, 205. Klokočí, ves, o. Hranice 13, 353, 385. Klokočno, Klokočné, obec v Č., o. Říčany: Miku- láš Hrdý, M. z K. 115, 118, 173. Klopina, ves, o. Mohelnice 102, 149, 201, 342; poddaní: Stránský, Tloustka, Jakub Grus 201. Klopotovice, ves, o. Kojetin 144. Kluzínek, Kluzník, ves, o. Konice 297, 379. Kluzuovka, v. Klecàvka. Kněždub, ves, o. Strážnice 137. Kněže buček, hraniční strom statků Veselíčka a Vel. Újezda, o. Lipník n. B. 353, 402. Kněže hora, asi kóta 348 n. 373 severně od Buchlova kamene v Chřibech 357. Kněževes, Kněze Véska, ves, a Kunštát 117. Kněžpole, ves, o. Hradiště Uh. 263. Kněžpole, Brunařov, ves, o. Rýmařov 74. Kníhnice, v. Knínice, o. Bucovice. Knínice, Kníhnice, pustá ves v okolí Dobrocko- vic(?), o. Bucovice 339(2x), 351(2x), 352, 372, 397, 398, 416; rybnik K—cky 339(2x), 351 (2x), 352, 372, 418. Knínice, Kyhnice, ves, o. Dačice: Václav z K., manž. Ofky z Lipky 78. Kníničky, Kníhničky, ves, o. Olomouc 65, 79, 133, 364(3X), 439:. Kníže, Knieže, příjmení: Jan K., v. Těšánky. Knobloch, příjmení: Jan K., v. Warnsdorí. Koberský (= Kobeřice, o. Slavkov), příjme- ní: Martin K., Znata K., v. Drahanovice. Kobliha, příjmení: Václav K., v. Říčany. Koblůky, v. Klobouky Val. Kobylí, obec ve Slezsku, o. Albrechtice: Jindřich Kobylka z K., manž. Anny ze Zdětína 379-380, jeho děti: 420; přivěsil pečeť: 440. — strýc: Kryštof Kobylka z K. 420. K obylk a, příjmení, v. Kobylí. Kobylnice, ves, o. Brno-venkov: Jan Kyjovský z Kyjovic na K., z Kyjovic na K., 261, 269, 273, 277. Kobylničky, ves, o. Plumlov 16, 63, 262, 352. Kočov Moravský, Kočov, pustá, pak obnovená ves o. Rýmařov 153, 258, 307, 419, 440; při vsi les Gréjšpík 419. Kochavec, Kuchavec, časem pustá ves u Štítné, kde je dvůr Kochavec, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Kochov, ves, o. Boskovice 277. Kojánka, v. Kylianka. Kojátky, Kujátky, ves, o. Bučovice 35, 82, 149, 166, 181, 352, 366, 443; rybník dolní K—ský 352, 365. — Filip Pacák z Pačlavic a na K. 366. Kojetín, ves, o. Jičín Nový 114, 132. Kojetín, město 143; blíž K. louky zv. Dankovice 144. Kojiśne, v. Kożiśnć. Kojišov, v. Kolšov. [Kokorka, přítok Moravy zleva], půl řeky: 154. Kokory, ves, časem městečko, o. Přerov 45(2x), 66, 110, 340, 398; k—ské hâje: 265, — Alena z K.., man. Martina ze Stvolové 265. — Bartoš z K., 

Strana 474
Kokory bratr Divův 154, 167, 246. — 1. Bohuslav z K., z K. a z Tršic, na Tršicích, manž. Markety z Vrahovic, synové v. Jiřík 1.: 19(2x), 24, 25, 36, 39(2x), 44, 45(2x), 47, 66-68, 75, +138; na sněmu: 88. — 2. Bohuslav, Bohuše Kokorský z K., z K. a na Laškově, bratr Vilémův, manž. Markety z Polanky 356, 360, 365, 397, 418, 420 (2x). — Diva z K., bratr Bartošův, komorník menšího práva olomouckého 154, 156, 167, 169. — Elška z K., manž. 1. Jana z Kozojed, 2. Jana ze Svrčova na Tupci 121, 168. — 1. Janek (bez přídomku), bratři(?), v. Mikuláš 1.: 45. — 2. Jan Mukař z K., Mukař, Mukař z K. a z Čekyně, souroz.: Kateřina 1., Jindřich 1. 38, 53, 66, 102, 120, 193. — 2. Jan Kokorský z K., bratr Jiříka 2., Václavův 424-425. — 1. Jindřich z K., bratr Jana Mukaře 88, 193. — 2. Jindřich Kokorský z K., z K., Kokorský z K. na Poče- nicích, syn Jiříka 1., bratr Mikuláše 3., manž. Kateřiny z Hrádku, sudí práva menšího v kraji olomouckém 356, 384, 428; přivěsil pečeť: 430. — otec: 1. Jiřík z K., z K. na Cetochovicích, bratr Mikše 2., Závišův, Zdeňkův, syn Bohu- slava 1., synové, v. Jindřich 2.: 45(2x), 138, 146, 151, 154, 180, 203, 208, +356.—2. Jiřík Kokor- ský z K. bratfi, v. Jan 2., manž. Markety z Přestavlk 424, 425(2x). — 1. Kateřina (bez přídomku), bratři, v. Jan Mukař, manž. Haška z Vrchlabí 38. — 2. Kateřina z K. a z Žeravic, manž. Otíka z Lazník (= z Penčic) 147. — 3. Kateřina z K., manž. Václáva Kobliha z Říčan 153. — 1. Mikuláš, Mikeš |st.] z K., Kokorský a z Majetína, bratři(?) Zdeněk 1., Janek 23, 25 (2x), +43, 45; sirotci po něm 44.—2. Mikuláš, Mikeš [ml.] (z K.), otec, bratři, v. Jiřík 1.: 45. — 3. Mikuláš Kokorský z K., z K., bratr Jind- ficha 2., manZ. 1. Marty ze Sloupna, 2. Apo- lony z Prusinovic 356, 366, 397, 398, 443. — Václav Kokorský z K., bratři, v. Jan 2.: 424- 425. — Vilém z K., bratr Bohuslava 2. 356. — Záviše z K., otec, bratři, v. Jiřík 1.: 125, 139 (2x), 166, 203. — 1. Zdeněk z K., bratři(?): Mikeš 1., Janek 45. — 2. Zdeněk z K., z K. na Majetíně, bratři, v. Jiřík 1.: 14, 19, 25, 26, 45, 47, 51, 82(2x), 104, 156; na sněmu: Kokorský, příjmení: Bohuše K., Jan 2. K., Jimdřich 2. K., Jiřík 2. K., Mikeš 1. K., Mikuláš 3. K., Václav K., v. Kokory. [Kokorský potok] (neuveden jménem), v. Kokorka. Kolczify, v. Goldseifen. Kolelek, Kolelecko, časem pustá ves u Vlachovic v místech trati Kolelecko, o. Klobouky Val. 28, 75, 217, 388. Kolenec, příjmení: Jiřík K., v. Gogolín. Koleso, příjmení: Jan K., Jiřík K., v. Rako- vá u Konice. Količín, ves, o. Holešov 104, 164, 298(2x), 311, 319, 389(2x); poddaní: Tichy a Odrole 319. — rybníky: Oujezdský, Oujezd, Podoujezdní při tvrzi 298, Třtěnec, Třtinec, v místech dnešní trati Křtěnec 298(2x), Nový rybník 298. — grunty k—ské s loukou Kopaninou 298, 319, 320(2x). — Tas Podstacký z Prusinovic na K. 321. — Václav 1. z Prusinovic az K. 39. — Václav 2. st. Podstatský z Prusmovi na K. 307, 365. 474 Korneuburg [K o1ko v], v. Lhota Kolkova. KolmanLampar t, poddany, v. Plinkout. Kolovraty, obec v Čechách, o. Říčany: Albrecht z K. a z Libštejna, nejv. kancléř království čes., Albertus de Kolowrat et Libsstein, supremus cancellarius regni Bohemi 168. Kolšov, Kojisov, Kožišov, ves, o. Zábřeh 15, 169, 183. — Anna z K. 16, 17. — Dorota z K., manž. Alexiho ze Šumic 22. Kolštejn, Goldštejn, Guldštejn, městečko, o. Měs- to Staré 19. — Bohuše ze Zvole a z G., na G. 159, 173. — Hynek 1. st. ze Zvole a z G. 34. — Hynek 3. ze Zvole a z G. 332. — Jan 1. ze Zvole à z G. 173. — Petr ze Zvole a z G. 378. z Kolumbína, neurčeno: Johanka z K., Kolum- bina, manž. Heralta Pňovského ze Sovince 164, 180 19r. Komárov, ves, o. Napajedla 138, 162, 324. Komárov, ves, o. Sternberk 8. Komárov, v. Komorov. Komárovec, mlýn v okolí Mouchnic nebo Blišic, o. Bučovice-Kyjov 351. Komasov, v. Komosov. Komňa, Komní, Komně, ves, o. Bojkovice 34, 201, 381, 432. Komiiátka, ves, o. Sumperk 56, 129, 169, 183. Komorov, Komárov, pustá ves j.-z. Chvalkovic v místech dvora Komorov, o. Bučovice 44, 268, 323(2x), 384, 403, 421 (2x). Komosov, Komášov, pustá ves, snad v místech dnešní trati Požáry u Mouchnic, o. Bučovice 119, 178, 179. Konáč, příjmení: Hanuš K., v. Hodiškov. Koňas, příjmení: Jan K., v. Vydří Kostelní. Konecchlumí, Konecchlum, obec v Čechách, o. Jičín: Bernart z K. 126. — bratr: Jan Vik z K., z K. a ve Ptení 32(2x), 82, 115(2x), 126. Koněpasy, Konipasy, zaniklá ves v Čechách u Březiny, o. Pacov: Aleš Krčma z K., manž. Kateřiny z Dalčic, otec Benešův a Vaňkův 49, 71. — Anna z K., manž. Václava st. Podstat- ského z Prusinovic 353. — Beneš z K., Krčma z K., syn Alšův 202, 208, 268. — bratr: Vaněk z K., Krčma z K. 202, 208. Konice, městečko 68, 92, 297, 378-379. — Adam z K. a ze Slavkova 29. — Jiřík ze Švábenic a na K. 117, 397. — Zdeněk 1. ze Švábenic a z K. 19. — Zdeněk 2. ze Švábenic a na K. 264, 275, 287, 290, 297, 378. — Ondřej, Vondřej Necule z městečka K., synové a dcery po něm +438, 440. Konický, příjmení: Alena K., Jmdřich K., Zdeněk 2. K., v. Švábenice. Konipasy, v. Koněpasy. Konvice, v. Oznice. Kopa, pustá ves u Zdounek v místech lesní trati Kopa 325, 336, 421. Kopáč, Kopáčka, příjmení: Jan K., [Kateřina] K., v. Podhájí. Kopanina, louka za potokem Rusavou ke Ko- ličínu, v. Količín. Kopřice, Kopšice, neurčeno: Jiřík Rozhon z K. 419. — Joachym Rozhon z K. 307. Kopřiva, příjmení: Matěj K., v. Lazníky. Koritany, v. Korutany. Korneuburg, Cornevuburk, město v Dol. Rakou- sích 22. 

Strana 475
Kornice Kornice, obec v býv. Prus. Slezsku, záp. Rati- bofe: Franc Bilík [z K.], bratr Jana 1. Luká- $üv 322. — H ynek Bilík z K. a na Tluma£cové, Bilík z K., Bilík z K. a na Veselí, Bilík, bratr Johančin, strýcové: Franc, Jan, Lukáš, manž. 1. Markety z Drahotuš, 2. Lidmily z Potn- štejna, synové, v. Jan 2.: 209, 244, 245(2x), 251, 252(2x), 253, 258, 272, 277, 322, 324, 326, 332, 354, 372, 378, 381, +382; na soudě: 238, 243, 251, 256, 261, 264, 269, 273, 277, 280, 282, 287, 309, 312, 313, 318, 320, 324, 329, 332, 341, 348, 349, 359, 362, 367, 372, 377; posel k deskám 337, 356, 372; přivěsil pečeť: 254. — 1. Jan Bilík [z K.], bratři, v. Franc 322. — 2. Jan Bilík z K., syn Hynkův, bratr Smilův, Sobkův, Václavův 381-382. — Johanka z K., sestra Hynkova 251, 258. — Kateřina z K., manž. Jana z Kunovic 380. — Lukáš Bilík [z K.], bratři, v. Franc 322. — Smil Bilík z K., Bilík z K. na Veselí, bratři, v. Jan 2., sestře- nice: Kateřina a Mandalena z Vlčnova 381- 382; na soudě: 417, 421, 430. — 1. Sobek Bělík z K., manž. Kateřiny z Kravař 96, 127. — 2. Sobek Bilík z K., bratři, v. Jan 2.: 381-382. — bratr: Václav Bilík z K. 381-382. — Zdeněk Sobek z K., manž. Apolony ze Sezen:c 402, 403. Korotín (= Skorotín), samota v Čechách u Trho- vých Dušníků, o. Příbram: Jan z K., na Neda- chlebicích, syn Kunky ze Zástřizl [manž. N. Nekešovy z Landeka] 383, 424. — [otec:] Štastný, Ščastný ze S., ze S., na Nedachlebicích 209(2x), 223(2x); přivěsil pečeť: 324. — Korutany, Koritany, zemé: mistr pfevorstvie v K. 49. Koryčany, městečko, o. Kyjov 188, 238, 256, 266, 337-338, 439. ves blíž K. 33; dáno v K. 357; poddaní Premka z Víckova: Martin Papež z Ochozu a jeho děti: Jiřík Papež a Kateřina 438, 439. . Korytník, příjmení: Jakub K., Jan K., Ondra K., Pavel K., dvořáci, v. Předmostí. Kosíř, Kuséř, hora nad Čechami pod Kosířem, o. Plumlov 79, 210, 363. Kosov, Košov, ves, o. Zábřeh 129, 169, 183. — Alena z K. 121. Kost, hrad u Libošovic v Čechách, o. Sobotka: Jan ze Šelmberka a z K. 270, 287. — Jaroslav 2. ze Šelmberka a z K. 270, 287. Kostelec, ves, o. Kyjov 337-338. Kostelec na Hané, městečko, o. Plumlov 9, 352. Kostelec u Holešova, ves, o. Holešov 124, 275, 344, 401(2x). — Anna z K., rodiče, souroz., v. Jakub, [manž.: Oldřich Skrbenský z Hříště. syn Jan z H. 265, 275 (bez přídomku). — Bar- bora z K., dcera Oldřichova, sestra Bohunčina, Elščina, Marketina, manž. Jana 1. Podstatské- ho z Prusinovic, dcera: Kateřina 304, 344. — sestra: Bohunka z K. 344. — sestra: Elška, manž. Pročka 2. ze Zástřizl 320, 344. — Jakub z K., manž. Markety 2. z Ojnic, otec Janův, Jindřichův, Oldřichův, Václavův, Annin, Jo- hančin 11, 32. — syn: Jan z K. 124 (bez pří- domku) 221, 276 (nejmenov.). — bratr: Jmd- řich z K. 124, 221, 276 (nejmenov.). — sestra: Johanka z K., manž. Ctibora Čecha z Hrádku 146, 226, 275 (bez přídomku). — Marketa z K., sestry, v. Barbora; matka Jana a Kate- 475 Kozojedy řiny z Bukůvky 344. — otec: Oldřich z K., otec a souroz., v. Jakub 124, +344. — Václav, Vaněk z K., rodiče, souroz., v. Jakub 124 (bez přídomku) 221, 276 (nejmenován). Kostelec u Stípy, ves, o. Zlín 20, 191, 208, 283 (2x), 350. = Kostka, příjmení: Albrecht K., v. Postupice. Košatka nad Odrou, ves, o. Příbor: Jan Petř- valdský z K. 89, 445. Košice, město na Slovensku: datováno v K. 84, Košík, příjmení: Jan, K—ů syn; K—ův, K—ovský dvůr, v. Nezdenice. Košov, v. Kosov. Kotojedy, ves, o. Kroměříž 54, 185, 356, 366. Kotovský, pustý lán, v. Dobročkovice. Kott František, Slovník 406. Koukolův, příjmení: Jakub K., v. Dobročko- vice. Kounice Dolní, Kúnice, Kounice, město, o. Ivan- čice: A: Sto&ové: Dorota z K., souroz., v. Jiřík 1. Štoš 437. — 1. Jan Štoš z K., Štoš z K. a z Deštného na Životicích 231, 237. — 2. Jan Štoš z K., syn Jiříka 1.: 438. — Jindřich, Hen- yh Štoš, sirotci po něm +237. — 1. Jiřík (Štoš z K.), otec Jana 2., bratr Matoušův, Otí- kův, Viléma Konráda, Doroty, Kylofy, Manda- leny, Maruše +438.—2. Jiřík Štoš (z K.), bratr Mikulášův a Zikmundův 438. — Johanka z K., matka Jana ml., Bernarta, Václava a Jindřicha z Žerotína 15, 17. — Kylofa z K., souroz., v. Jiřík 1.: 437. — sestra: Mandalena z K. 437. — sestra: Maruše z K., [manž. Jaruše Kunčické- ho z Kunčic), děti: Jan, Fridrich, Záviše, Miku- láš, Eliška, Anička, Barbora, Veronika, Kačen- ka, Kylofa 437. — Matouš Štoš z K., a na Mořicích, souroz., v. Jiřík 1., manž.: Kateřina ze Zástřizl 387, 388, 436-438, — Mikuláš Štoš (z K.), bratři, v. Jiřík 2.: 438. — Otík z K., souroz., v. Jiřík 1.: 437. — bratr: Vilém Kon- rád z K., 437. — Zikmund Štoš (z K.), bratři, v. Jiřík 2.: 438. B: Šiškové: Jan Šiška z K., na Slavkově, Šiš- ka z K., z K. 388; na soudě: 280, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 318, 320, 332, 340, 341, 348, 349, 357, 359, 362, 367, 372, 377, 380, 384, 386, 380, 395, 400, 407, 413, 415, 421; posel k deskám: 335, 377, 405; přivěsil pečeť: 338, 408. — Kryštof z K., bratr Oldřicha 2.: 443. — — 1. Oldřich z K., Šiška z K. 11, 46, 156, 159, 160. — 2. Oldřich, Voldřich z K. na Veselíčku, z K., bratr Kryštofův 443; na soudě: 436, 441. — [otec:] Petr st. z K. 397. Kout, trať v katastru obce Lazce, o. Uničov 347. Koutky, traťový název v Chřibech 357. Kouty, v. Lazisko. Kovalovice u Tištína, o. Kojetín 17, 21, 85. Kovářov, ves, o. Hranice 340, 389. Kovářov, ves, o. Litovel 33. Kovice, v. Boskovice. Kozlov, pustá, později obnovená ves, o. Lipník n. B. 353, 355, 402, 443. Kozlovice, ves, o. Přerov 40(2x), 61. Kozlovice, v. Pozlovice. Kozojedy, Kozojedsko, Kozojecko, časem pustá ves záp. Nítkovic v místech dvora a myslivny 

Strana 476
Kozojedy Kozojedsko a Zdounky 44, 268, 323(2x), 384, 387, 403, 421, 437. — Jan z K., manž. Elšky z Kokor 121(2x). — syn(?): Mikuláš z K. 145. Kozojídky, ves, o. Stráznice 141. Kozov, ves, o. Litovel 28, 100, 343. Kozrál, Kozraly, pustá ves, s.-z. Prusinovic v mís- tech trati Kozrálsko, o. Bystrice p. Host. 344. Kozisice, v. Kozusice. Kozisné, Kojisné, tratovÿ název místa na hrani- cích statku Veselíčka, o. Lipník n. B. 353, 402. Kožišov, v. Kolšov. Kožišov, pustá ves v místech lesní trati Kojišov u Slavkova, o. Lipník n. Beč. 390. Kožušice, Kožišice, ves, o. Bučovice 187, 324. Krahulčí, Krahujčí, ves, o. Šternberk 8. z Krajcinku, Krayczinku, neurčeno: Jan Frid- rich hr. z Hardeka a z Kladska a v Mochlandu, svob. pán ze Statnburku, pán z K.... 428. Krajčí, příjmení: Jíra K., poddaný, v. Dobroč- kovice. Krajido, Grejden, Krajid, pustá ves v místech trati Graiden u Choliny, o. Litovel 205, 332. Krajíř, příjmení: Adam K., Václav K., v. Krajk. Krajk, Krejk, Grag[k], _Greygk, hrad v Koruta- nech: páni Krajíři jako rod starodävny zasedají na soudě 3. — Adam Volf, Volf Adam Krajíř z K., na Jaroslavicích, [manž. Manda- leny z Lichtnštejna] na soudě 415, 417, 420, 421. — Johanka z K., matka: Adama z Cim- burka a z Tovačova 143, 144(2x). — Lipolt z K., Leopoldus de K., z K., na Cornštejně nejv. sudí práva zems. v Brně; nejv. sudí práva markr. mor. 66-68, 75; na soudě: 43, 76, 88, 90, 95, 99, 103, 109, 111, 116, 120, 130, 137, posel k deskám: 111, 125, 133, 134. — Václav Krajit z K. na Nových Uherticich, z K. na Vraténiné, z K. na Mladoñovicich, [manz.: Johanka, purkrabinka z Donina], na soudé: 385, 389, 413, 415, 426, 436. — Volf de G., de K., nejv. kancléř království čes., supremus regni Boemie cancellarius 317, 318. Krakořice, ves, o. Šternberk 8. Krakovec, Krakovčí, ves, o. Konice 117, 164, 233, 317; v okolí: louka Trněná při potoku Pi- lavě 233, a dvůr pustý Na rovni,v místech dneš. myslivny Rovina 233. — Aleš z K. +26. — Jindřich z K. 26, 94. — Havel Chudobin 2 Bafic na K. 168, 233(2x), 292. Kralice, ves, o. Náměšť n. Osl.: Hron Blud z K., Hrom, řečený Blud z K. [syn Víta z K. a Doroty z Žeravic], bratr [nevlastní] Arnošta Kužele z Žeravic, manž, Machny z Tvorkova 5, 186; na soudě (sněmu): 76, 88-90, 95, 99. 103, 109, 1I2, 116, 120, 123, 126, 130, 135, 137, 139-140, 142, 143, 145, 149, ISI, 159, 164, 165, 167, 160, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185. — [syn]: Jindřich Králický z K. na K. 431. Kralice na Hané, městečko, o. Prostějov 7-8, 13, 38, 144, 310. Králický, příjmení: Filip K., Jan K., Přibík K., v. Krsovice; Jindřich K., v. Kralice, o. Náměšť n. O. Králov, v. Karlov, o Bystřice p. Host. Králová, 'Králova Ves, ves, o. Unicov 272, 342. Králův potok, západní přítok Salašky v Chři- bech, vlévá se nad Salaší 357. 476 Krsovice Kraňsko, v K. 49. Krasice, ves, o. Prostějov 352. Krasíkov, ves, o. Zábřeh 20; klášter k—ský 169, 183. Krásno nad Bečvou, Krásno, Krásné, městečko, o. Meziříčí Val. 14, 151, 270, 287, 354. Krátká, Krátké, Krátecko, pustá ves v místech dvora Krátecko u Divnice, o. Bojkovice 30, 441. Kravaře, ves, o. Hlučín, Slezsko: Alžběta z K. a ze Strážnice z K., manž. 1. Pertolta z Lipého, [2. Jindřicha z Lipého(?)], 3. Petra z Rožm- berka, sestra Lidmilina, Kunčina, Johančina 8- 10, 27, 49. — J|otec]: Jiřík z K., z K. a ze Strážnice +12, 20, 34. — ([dcera]: Johanka z K. a ze Strážnice, z K., z K. a z Plumlova, sestry, v. Alžběta, manž. Jana Heralta z Kun- štátu 8-10, 27, 67(2x), 68, 95. — sestra: Kunka z K. a ze Strážnice, z K., manž. Václava z Bos- kovic 8-10, 27, 65, +175. — sestra: Lidmila z K. a ze Strážnice, z K., manž. 1. Jana Berky z Dubé a z Lipého, 2. Albrechta Kostky z Postupic, matka Jiříka Hrabiše z Postupic 8, 10, 15(2x), 18, 27. — Kateřina [Tvorkovská] z K. 127. — Kryštof z Tvorkova a z K. 348. Krayczink, v. Krajcink. Krayg = Krajk. Krč, příjmení: Jeronym K., v. Skalice. Krčma, příjmení: Aleš K., Beneš K., Vaněk K., v. Koněpasy. Krčmaň, Krčmany, Machna z K., 35, 39. Krčmář, příjmení: Sumvald, o. Uničov. Krejk, v. Krajk. Krhov, ves, o. Bojkovice 30, 201, 342, 381, 432. Krhová, ves, o. Meziříčí Val. 151, 152, 256, 288, 325, 354. . Krkyle, príjmení: Martin K., v. Castrov. Krmelín, ves, o. Ostrava Mor. 309-310, 351. Krnůvky, pustá ves v místech trati Krnovsko u Kostelce, o. Holešov 344. Kroměříž, Cromierziz, město 361, 362; datování na K. 373, 380; ves blíž K. 35; cesta k—ská 298. — Václav, děkan a kapitula u sv. Mořice, sv. Mauricí 177, 265. — Václav z K., notář krále Jifího, Wenceslaus de C. notarius... noster 49. Kropáč, Kropáčka, příjmení: Anna K. Jan 1. K., Jan 2. K., Jan 3. K., Jindřich K., Jiřík K., Kryštof K., Lidmila K., Mikuláš K.. Tas K., Václav K., Veronika K., v. Nevědomí. Krsovice, obec v Čechách, o. Janovice Uhlířské: Filip Králický z K., bratr Hynkův, Janův, Jiří- kův, Martinův, Václavův 280. — bratr: Hynek z K. 280. — bratr Jan Králický z K. 280(2x). — bratr: Jiřík z K. 280. — Klára z K., Klára, manž. 1. Jana Miñovského z Laznik, 2. Miku- láše z Přibiňova, matka Hynka Miňovského z Laznik 123, 125, 205. — Martin, bratři, v. Filip 280. — Mikuláf z K. [bratr Klárin?] 178. — Přibík Králický z K., z K., manž. Do- roty z Pačlavic 161-162, 166(2x). — Václav z K., bratři, v. Filip 280. Kručovice, v. Gručovice. Kruh, hájek, v. Žeravice, o. Přerov. Karniole, zemé: mistr převorstvie ves, o. Olomouc 54. —- teta: Marketa z Ryzmburka 32, Burjan K., poddaný, v. 

Strana 477
Krumlov Moravský Krumlov Moravský, Krumlov, město: Jan z Li- pého a na K. 280, 282, 287, 290, 293, 297. — Pertolt 2. z Lipćho na K. 332, 340-341, 357, 385, 386, 389, 400, 407, 413, 415, 417, 420, 421, 425, 430, 434, 436, 440. Krumpach, ves, o. Zábřeh 12, 55, 169, 183. Krumsín, Krumpsín, ves, o. Plumlov 63, 159, 178, 262, 352. — Bedřich z K. 89. — Dorota z K., manž. Jana Bořity z Bystřice, matka Jana a Sebora z B. 21, 46. — Jakub z Sarova a z K., Sárovec z Šarova a na K. 67, 126, 197. Krumsín, Krumpsín, příjmení: Jan K., v. Lešany. Krůúpa, příjmení: Jiřík K., poddaný, v. Držo- vice. Krušina, příjmení: Bernart K., v. Lichtn- burk. Kryksdorí, v. Valšov. Krystanovice, v. Křišťanovice. Kryštof, Krystof, jméno mužs.: K., syn Anny z Warnsdorfu, bratr Dorotin [snad syn Mořice z Rychnova] 334. Kfekov, Kiikov, ves, o. Klobouky Val. 28, 75, 217, 388, 441. Křemže, Kremže, obec v Čechách, o. Krumlov Č. Mikuláš a Zikmund, bratří z K. 38(2x). Křenov, Chřenov, Chřenové, Chřenovice, měs- tečko, o. Tfebová Mor. 51(2x), 329, 359. Křenovice, Chfenovice, ves, o. Kojetín 9. Krfenüvky, Chfenüvky, ves, o. Plumlov 352. Křepice, Chřepice, ves, o. Židlochovice 141. Křestecký potok, v. Břestecký potok. Křetín, Křtětín, ves, o. Kunštát 225, 268(2x). — Jan ze K. 53, 76. — Jindřich Křetský z Býšov- ce a na K. 217. Křetský, příjmení: Bernart K., Hynek K., Jmdřich K., Václav K., v. Býšovec. Křídlo, zbořený hrad východně nad Chomýží, o. Holešov 32(2x), 82(2x), 396. Křikov, v. Křekov. Křišťanovice, Krystanovice, ves, o. Dvorce 8. Křivá, Křivé, ves, o. Uničov 74, 283, 291, 336. Křivá cesta, půlí Paršovický revír, o. Hranice vé, 385, 447. | 354. Křivousy, později zaniklá ves v místech stejno- jmenné trati u Mouchnic, o. Bučovice 119, 178- 179, 341. Křížov, ves, o. Rýmařov 74, 283, 291. Křtětín, v. Křetín. Křtomil, Křtomile, ves, o. Bystřice p. Host. 35, 93, 123, 129. — Beneš z K., z Lukova a ze K. 51, 70, 93. . Krtomilsk y, prijmeni: Loukov. Kuba, poddany, v. Ruda Ném. Kubcov, v. Kupcov. Kubíčkův, příjmení: Šumvald, o. Uničov. Kubík, jméno mužs.: K., otec Markety z Přero- va, sedí na dvoře v Rácově 14, 51; srov. Přerov. Kuczndor f, v. Kunczndorf. Kudečín, v. Kadeřín. Kudlovice, ves, o. Napajedla 32, 185, 195, 244. Kuchavec, v. Kochavec. Kujátky, v. Kojátky. Beneš K., Jošt K., v. Jan K., poddaný, v. 477 Kunovice Ku, ujavy, ves, o. Fulnek 37, 214, 320 K vice, pustá ves v místech vinohradů „Kukvic- kých“ a trati Na kukvicku u Josefova, o. Hodonín: Znata z K. a z Rosic, z K. [manż. Alena], na soudě: 88, 164 +165, 167, 169, 172, 177. Kumvald, v. Kunvald. Kuna, jméno ženské, v. Kunka. Kuna, příjmení: Boček K., Čeněk 1.-2. K., Heralt K., Jan 1.-3. K., Jindřich K., Kryi- tof K., Smil K., Vilém K., Vladislav K., Zik- mund K., v. Kunštát. Kuncndorí, v. Kunčice, o. Dvorce. Kunczndorf, Kunczdorf, Kuczndorf, pustá ves v místech stejnojmenného předměstí Šumperka 155, 336. Kunčice, Kuncndoríf, ves, o. Dvorce 8. Kunčice nad Ostravicí, o. Frýdek: Hynek z K., manž. Elšky z Bytkova a z Branek, hejtman na statcích Adama Tovačovského z Cimburka 77, 144, 121(2x), 127, 130, 151, 212, 222, 233, 237; na sněmu 89; přivěsil pecet: 143. — Jan, Frid- rich, Záviše, Mikuláš, Eliška, Anička, Barbora, Veronika, Kacenka, K ylofka,déti [Jaros$e Kun- Cckého z K.] a Maruse (Štošovy) z Kounic 437. Kunéina, diíve dvě vsi: K. Dolní a K. Horní, o. Třebová Mor. sa, go. — Jan Šedík z K. 71. — syn: Petr Šedík z K., Šedík z K. na Jaroměřicích, sestřenice: Alena z Warnsdorfu 71, 182, 209, 333-335. Kunice, ves, o. Kunštát 5(2x), 203, 226, 233, 240, 256, 325. Künice, v. Kounice Dolní. Kunicky, ves, o. Blansko 253, 257. Kunka, Kuna, ženské jméno: K., kněžna, v. Minstrberk. — K. manž. Mikuláše z Bařic 45. — K., sirotek po [Lickovi z Lilče], v. Luleč. — Kuna, dcera Jana Halamy a Barbofina, v. Jičín Nový. Kunkovice, ves, o. Zdounky 56, 144, 165, 227, 386, 413. — Jaroš 1. ze Zástřizl a z K. 19, 29, 31, 33. Kunovice, městečko, o. Hradiště Uh. 28, 62, 65, 66(2x), 118, 173. — 1. Arkleb z Ostrova a z K., z Ostrova 28, 66. — 2. Arkleb z K., [syn Jet“ řichův] na místech nejv. komorníka 391, 409. — Barbora z K., manž. Václava z Lukova 128. — 1. Jan, Johanes z K., z K. a na Uh. Brodě, manż. [r. Doroty n. Zuzany z Prostějova], 2. Barbory z Proskova, sestřenec Jana, biskupa varadinského 62, 65, 66(2x), 114(2x), 118, 120, 128(2x), 132, 133, 141, 161(2x), 162, 173, 176 — syn (?): 2. Jan z K. a na Brodě Uherském, syn Zuzany z Prostějova, manž. Mandaleny z Boskovic, [otec Jetřichův] podkomoří mar- krabství mor., nejvyšší komorník 178, 186, 204, 206, 208, 225, 227, 264, 272, 288, 289, 326; na soudé: 190, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 237, 238, 243, 251, 256, 261, 264, 269, 273, 277, 280, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 313, 318, 320, 324, 328, 332; jako komorník vymazuje vklady: 22, 108, 221, 231,234, 240, 446; posel k deskám: 231, 328; přivěsil pecet 212, 275. — 3. Jan z K. a na Louce, manž. Kateřiny z Kounic 380, 397, 418; přivěsil pečeť: 381, 408. — Jaroslav z K., 

Strana 478
Kunovice manž. 1. Kateřiny z Víckova, 2. Elišky z Lichtnštejna 352, 389, 402, 420. — Jetřich z K., z K. a na Uh. Brodě, z K. na Ostroze, [syn Jana 2.], manž. :. Elšky z Žerotína, 2. Mandaleny z Ludanic, [otec Arkleba 2.] pod- komoří markrabství morav.: 354, 358, 418, 440; na soudě: 349, 357, 371, 377, 380, 383-384, 380, 395, 400, 407, 413, 415, 417, 420, 421, 426, 428, 430, 434, 436, 440, 443; posel k deskám: 349, 374, 417, 429, 434; přivěsil pečeť: 381, 408. — Bohuše ze Zvole na K. 227. — Jan 1. ze Zvole na K. 176. Kunštát, Kunstát, Cunstat, Cunsstat, městečko 5, 203, 225, 233, 240, 256(2x), 325, 414, 427- 428, 441; dáno na K. 217, 428. páni Kunstáti jako rod starodávní mají právo zasedat na soudě: 3. — Boček z K. a z Poděbrad, kníže minstrberské, hrabí kladské, pán z K. a z P. 36, 37, 214. — Hynek Boček z K. a na Polné, Boček z K., z K. na Polnej, bratr [nevlastní ] Arnošta Kužele z Žeravic a na Kvasicích, manž. Anny z Hradce 185-186, 203, 215-217, 254; příslušníci rodu Kunštátu svědčí, že on je řádný příslušník rodu, „pravý Boček“ 203.—Jan, Johannes Boczko de Cunstat, Bocek zK.az Polné, Boček z Polné 54, na 'snému, soudé: 3, 88, 89. Kunové: 361; 1. Bocek st. z K., Boczko de C. senior, Kuna z K. a z Bolehradic, B. Kuna z K., [bratr Jana 1., Čeňka 1.] 29, 31; na soudě: 3. — 2. Boček ml. z K., Boczko junior de C., Kuna z K. na Bouzově, z K. na Bouzově, Kuna de C., Kunaz K. Büzovsky, z K.,z Büzova 3, 28, 44, 45, 65(2x), 74, 76, 100; na soudé: 3, 61, 76, 88, 89, 90, 95, 99, 103; posel k des- kám: 44, 84, 100. — 3. Boček Kuna z K. na Lukově, [syn Jana 2.] mladší bratří: Smil, Jan 3., Čeněk 2., Kryštof 327, 328, 346; na soudě: 332, 340; posel k deskám: 337. — 1. Čeněk K., [otec Heralta 2.] 3. — 2. Čeněk Kuna z K., bratři, v. Boček 3.: 328, 350, 363, 435. — Erhart z K. 3, 43. — 1. Heralt Semenec z K. a z Lysic, manž. Markety z Valdeka +27. — 2. Heralt z K., Kuna z K. a na Hodoníně, Kuna z K., Kuna z K. a z Bolehradic na Čejkovicích, Kuna z K. a z Bolehradic [syn Čeňka 1.], bratr Vladislavův, manž. Mandaleny z Lomnice 127 (2x), 142, 170(2x), 203, 227, 254(2x), 255; na soudě: 177, 180, 183, 185, 187, 189, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232; poselk deskám: 112,113,161, 200; privésil pecet: 176.—1.Jan, Johannes Kunade C. alias de Hodonin, Kuna z K. a z Hodonina, Kuna z K., dictus Kuna de C., Kuna de C., [bratři, v. Boček 1.] 21, 66-68, 75; na soudě: 20, 27, 37, 43, 61, 76, 88 (sněm), 90, 95, 99, 103; posel k deskám 43(6x), 44. — 2. Jan z K., Kuna z K., Kuna z K. na Rožnově, Kuna, Kuna z K. na Lukově a z Lukova, bratr Smila 1i. Zikmundův, Vilémův, Jindřichův, manž. Doroty ze Zástřizl, [synové, v. Boček 3.], nejvyšší komorník markrabství mor., hejtman markrabství mor. 118, 138, 144, 146, 151, 162, 165(4x), 203, 228, 252, 253, 254, 256, 266, 267, 269-271, 279, 293-297, 310, 313, +327-328; na soudě: 164, 165, 167, 169, 172, 174, 232, 237- 238, 251, 256, 261, 264, 268, 273, 277, 280. 478 Kunštát 282, 287, 290, 293, 297, 303, 308, 311, 313; posel k deskám: 144, 172, 176; jako hejtman dava posly: 239, 240, 263, 274, 278, 289, 296, 304, 317; jako komorník mřežuje vklady: 101, 147, 204, 240, 251-253(2x); 446; přivěsil pečeť: 176,231,324.— [syn:] 3.: Jan Kuna z K., Kuna, bratři, v. Boček 3. 328, 349-350. — 4. Jan Heralt z K., Erhardus de C., z K. a z Plumlo- va, pan Heralt, Johannes dictus Erhart de C., Heralt, nebožčík, manž. Johanky z Kravař, [dcera: Ludmila], synovec: Proček z Kunštátu; nejvyšší komorník cúdy olomoucké, člen pří- sežné rady krále Matyáše 3, 5, 10-13, 15, 16 (2x), 19, 23, 25, 27(2x) 34, 37, 43, 44, 45(2x), 46, 48, 51, 54, 56, 57(2x), +66, 67(2x), 68, 74, 75, 86, 95, 143; na soudě: 3, 20, 27, 37; posel k deskám: 17. — Jindřich Kuna z K. a z Luko- va, a na Lukově, Kuna z K. a na klášteře Smilhaymu, Smilheimu, bratři, v. Jan 2.: 118, 138, 151, 228, 254, 269, 279, 315, 327, 346; posel k deskám: 263, 278; přivěsil pečeť: 254, 278, 296, 322, 379. — Kryštof, Kristof Kuna z K., Krystof, z K., bratři, v. Boček 3. švakr Vojtěcha z Pernštejna 328, 363, 430, 435. — Proček z K., Proček, komorník u desk v Olo- mouci 5, I3, 15(2x), 124(?). — 1. Smil z K., Smil, Kuna z K., Kuna z K. a z Lukova, Kuna st. z K. a na klaStefe Smilhajmu, Smilheimu, bratři, v. Jan 2., manž. Lidmily z Dubé a z Lipého 118, 138, 146, 151, 175-176, 203, 208, 227, 228, 254, 269,279, 282-283, + 346(2x) ; posel k deskám: 289; přivěsil pečeť: 296, 335. — 2. Smil Kuna z K., bratři, v. Boček 3.: 328, 363. . — Vilém, z K., Kuna z K., Kuna z K. na klášteře Smilhajmu, Kuna z K. a z Lukova, Kuna z K. a na Hrádku, Vilím Kuna, bratři, v. Jan 2., podkomoří markrabství mor., na místě nejv. sudího, místodržící nejvyš. komor- níka 118, 138, 151, 191, 203, 206, 208(2x),210, 228, 251, 252, 253, 254(3X), 255-256, 258, 269- 270, 279, 282, 309(2x), 313, 315, 322, 324, 327; 335, 346, 446; na soudé: 190, 206, 208, 210, 211, 215, 221, 228, 230, 232, 243, 251, 250, 261, 264, 269, 318, 320, 324, 328, 332, 340, 341, 348; jako místodržící komorníkův mřežuje vklady: 165, 231, 290, 291, 306, 329, 336; posel k deskám: I9I, 212, 330; piivésil pečeť: 176, 322. — Vladislav z K. bratr Heraltův 142. — Zik- mund, Zygmund, Sigmund Kuna z K. a z Lu- kova, Kuna z K. na Biskupicich, Kuna, bratfi, v. Jan 2.: 118, 138, 151, 203, 228, 254, 269(2x), 279, 346, 359, 372; privésil pečeť: 254, 380. Zajimacové: I. Jan Zajímaé st. z K. a na klášteře sv. Pro- kopa, synové, v. Jan 2.: 216, 254(2x). — syn: 2. Jan Zajímač z K. a na Tavíkovicích, Za- jímač z K. a z Jevišovic, na Jevišovicích, Za- jímač z K. a z Jevišovic na Tavíkovicích, bratr Karlův, Ludvíkův, Sezimův, nejvyšší sudí markrabství mor. 254, 269(2x), 279, 309, 345, 346, 348; na soudé: 273, 280, 282, 287, 290, 297, 303, 308, 311, 313, 318, 320, 324, 328, 332, 340, 341, 348, 349; přivěsil pečeť: 322, 365; dava se zastupovat pri pridédéni: 339, 349. — Jiřík Zajímač z K. a na JeviSovicich 254. — Karel Zajímač z K. a z Jevišovic, na Jevišovi- cích, bratři, v. Jan 2. Zajímač 269(2x), 279, 

Strana 479
Kunštát 346. — bratr: Ludvík Zajímač z K., Zajímač z K. a z Jevišovic 203, 216, 225, 269(2x), 270, 346. — Prokop Zajímač z K. 203; na soudě: 140, 145, ISI, 167, 180. — Sezima, Sezema, Sazema, Sazama, Zajímač z K. a z Jevišovic, bratři, v. Jan 2. Zajímač [manž. Anny z Bosko- vic] 269(2x), 279, 346, na soudé: 395, 400, 413, 415, 420, 426; privésil pečeť: 436. — ne- určité: Elška z K. matka Jana, Jiříka a Żofky ze Sovince +26. — Hanus Fridrich hrabě z H ardeka a z Kladska a v Mochlandu na K. 44 Kunvald, kumvald, ves, o. Jičín Nový 114, 132, 150, 320, 386, 416; gunvaldský rybník 229. Kupcov, Kubcov, pustá ves v místech kde je nyní Kučovský dvůr, dříve zvaný Kupcovský, něm. Gótzenhof v katastru Čes. Bohdíkova, o. Šum- perk 129, 169, 183. Kurovice, ves, o. Holešov: Oldřich z Vrchlabí na K. 380, 404. — Vilém z Vrchlabie na K. 186, 200, 275, 379. KuFivody, Kurovody, obec v Č. Jiří Berka z Dubé na K. 65. Kuséř, v. Kosíř. Kusý, příjmení: děly. Kužel, příjmení: Arnošt K., Čeněk 1. K., Jan K., Jiřík K., v. Žeravice, o. Přerov. Kuželí k, příjmení: Dobeš K., Jan K., Petr K., v. Žeravice, o. Přerov. Kuželov, ves, o. Strážnice 141, 245. Kvačice, ves, o. Ostroh Uh. 66, 208. Kvasice, městečko s předměstím, o. Kroměříž 54, 180, 185-186, 230, 356, 404; dáno na K. 404; zboží k—cké 11(2x). — Jan 2. st. z Luda- nic a na K. 403-404. — Jan 2. st. ze Štern- berka na K. 230, 261(2x), 264, 265, 268, 271, 272, 275, 280, 282, 287, 290, 293. — Arnošt Kužel z Žeravic a z K. 11, 54, 84(2x), 152, 178, 179, 185(2x). Kvitkovice, ves, o. Zlin 69, 253. Kyhnice, v. Knínice. Kyjík, příjmení: Marketa, manž. K. (coniux Kigikonis), v. Hradčovice. Kyjanka, v. Kylianka. Kyjov, město 251, 327-328, 350, 361-362; ves u K. 224; statek k—sky 327; dům, zahrada, mlýn Jana Kropáče z Nevědomí 362. — Jan z Tvorkova a z K. 120. — Filip ze Zástřizl (a) na K. 73(3x), 126. — Mikuláš ze Zástřizl a na K. 53, 54: | | Kyjovice, ves, o. Znojmo: Jan z K., Kyjovský z K., Kyjovský z K. na Kobylnicích, z K. na Kobylnicich, [manż. Anny z Kunovic] na soudě: 251, 256. 261, 2609, 273, 277. 282; srovná- vá při 276. — Petr z K., [manž. Doroty z Dra- hanovic] 89. Kylianka, Kyjanka, Kojanka, pustä ves v mis- tech trati Kyjanice, něm. Kyjanitzberg u Koz- lova, o. Lipník n. B. 353, 355, 402, 443. Kylofa, Kylovka, dcera Maruše z Kounic [a Jaroše Kunčického z Kunčic], v. Kunčice, v. Kounice Dolní. rk, Kynig$perk, pustý hrad nad Ohří echách, o. Falknov n. Ohří: Adam Cetrys z K., bratr Fridrichův a Oldřichův(?) 360. — Anna Marie [bez pfidomku], z K., dcera o. Mimoň: Hynek K., Jan K., v. Muko- 479 Lašk Laškov Oldřichova, manž. Hanuše Haugvice z Bisku- pic 351, 360, 435. — Fridrich Cetrys z K., bratri,v.Adam 360.— bratr: Old?ich, Voldfich Czetrys z K., Cetrys, manž. Barbory z Rotollu az Tolberka, otec Anny Marie 320, +351, 360. — I. Jan z K., Planknar z K., śvakr Jana Zvol- ského 23, 29, 38, 44. [syn:] 2. Jan z K., Plank- nar z K. 94, 182. — bratr: Volfart z K. 94. z Kynyksdorfu, [= Kónigsdorf, Královice v Prus. Slezsku u Hlubčice] Valentin Grajnicar z K. 395, sirotci po něm +432. Kyvic, příjmení: Mikuláš K. mouc. Kyžlířov, ves, o. Hranice 348. L. Labuty, ves, o. Kyjov 92, 170, 171, 239, 337; 1—ské lesy 336. Lačnov, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 241. Ladislav, Ladislaus, král český, Dei gracia, Hungarie (Ungarie), Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, Austrie dux, Moravie mar- chio 8, 17, 39. Lajsky, v. Lýsky. 7 Lamfeldu, neurčeno: Václav Beuden z L. 258; srov. Beuden. Lampart, příjmení: Kolman L., poddaný, v. Plinkout. Landek, [—? Lendak na Slovensku, o. Keżma- rok]: Zikmund Nekeš z L., sirotci po něm: +349, 350(2x). Landštajn, v. Lantštejn. Lankaš, příjmení: Štěpán L., poddaný, v. Šum- vald, o. "Uničov. Lanprétorf, v. Lanštorf. Lanškroun, mčsto v Čechách 138. Lanštajn, v. Lantštejn. Lanštorf, Lanprštorf, ves, o. Břeclav 21. Lantštejn, Landštajn, Lantštajn, Lantsstayn, hrad v Čechách, o. Bystřice Nová: páni Landštaj nští přijati do soudu: 4. — Alž- běta z L., dcera Jiříkova 77. — Ctibor z L. a z Světlova, Stiborius de L., Stibor Světlovský, z L., bratr [nevlastní] Mikuláše a Václava z Vojislavic, manž. Veroniky 31, 34(2x), 46 (3x), 84, 92(2x), 93, 94, 111, 116, 118,135,na soudě: 27, 37, 43, 76, 88-90; posel k deskám: 78, 79, 109, 110(2x), 117. — bratr: Jan z L. 135. — Jaroslav Světlovský z L., z L., strýco- vé: Ctibor, Jan, dvořan krále Vladislava 110, 135. — Jiřík z L., otec Alžběty +77. — Jitka z L. a na Novém Světlově, z L., manž. Joachym z Pibrštejna 187, 201, 206. — Machna z L., Sudlicová z L. 21, 32. měšťan, v. Olo- , Lány, v. Padesát Lánů. Lapka, příjmení: Jan L., v. Oprosovice. Laškov, ves, o. Konice 5, 65(2x), 79(3x), 209, 364, 420(2x). — Benes z L. 148. — y» leś ze Svábenic a na L. 188. — Jan 1. ze Švábenic a na L. 209. — Václav 1. ze Švábenic a z L. 19, 25, 45, 54, 56, 79. ovský, příjmení: Beneš L., v. Ludéřov; Aleš L., Jan 2. L., Jindřich 2. L., "Václav 1. L., Václav 3. ml. L., Zdeněk 3. L., v. Švábenice. 

Strana 480
Lávka Lávka, pustá ves v místech Laveckého rybníka, s.-z. Strukova, o. Šternberk 123; v katastru Lavecký rybník 277. Lazce, jinak Benátky, ves, o. Uničov 25, 34 47, 358, 400; ve vsi sedí: Mikšan na čtvrti, ehák na zahradě, Bláhová na půlláně, Václav Svrček na ćtvrti, Pavel na 1% čtvrti. Bláha na čtvrti 347. Lazinky Malé, v. Lazníčky. Lazinov, ves, o. Kunštát 277, 320. Lazisko, Kouty jinak L., Gnuty jinak L., dvůr pustý u Veselíčka, o. Lipník n. B. 354, 385. Lazníčky, Lazníky Malé, Lazníky, Lazinky Malé, ves, o. Lipník n. Bečvou 12, 19, 27, 38, 147(2x), 273, 353, 355, 402, 432, 443; dvůr Humlíkovsky 432; na dvorech Jan Pohorílek 2 27. Lazníky, ves, o. Lipník n. Bečvou, dříve dvě vsi: L. a L. Horní n. Vrchní; Lazníky: 45, 46, 53, 144, 148, 307, 349, 446; L. Horní 19, 95, 166, 167, 18r(2x), 182, 233; dvůr Simákovsky 95; pod vsí mlýn slove Lúčky 349. Hynek Miňovský z L.,Miňovský z L. a v Uher- cích, Miňovský, syn Kláry z Krsovic, otčim: Mikuláš z Přibiňova, otec Jana 2.: 188, 205. 210, 271, 275. — (otec): 1. Jan z L., Miňovský z L., Mifiovsky, z Miňovic, Mińovsky z Veli- kých z L., Miňovský z L. a na Mouchnicích, manž. 1. Kateřiny ze Strabenic, 2. Kláry z Kr- sovic 27, 31, 43, 45, 68, 70, 119, 122-125, + 178. — 2. Jan, syn pana Hynka, Miňovský z L., pravnuk Markety z Ojnic na Skrbeni, manz. Markety ze Zástřizl 275, 366. — Johanka z L., manž. Mikuláše st. z Hrádku a na Počenicích 314. Anna a Kateřina, [sestry] z L. 147. — Otík z L. (= z Penčic) 147, 181(2x). Martin Čelák z L. na svobod. dvoře v Hor. L., manž. Kateřiny 166. — otec(?): Mikuláš Čelák z L., manž. Markety 19. — Matěj Kopřiva z L. na svob. dvoře v Hor. L. 167. — Jakub Michník (bez přídomku), syn Mikuláše Michnika 233. — Matej Michnik z Vrch. L. 182. — Mikulas Michnik z Vrch. L., otec Jakubiv 233. — Jan Burian z Hornich L., na % dvofe Šimákovském 95. — Kateřina z L., z Hor. L. 147, 181(2x). — manž. Matěj Balek, otec Markety 181(2x). — Matěj Matouš z Hor. L. sedí na půl dvoře Šimákovském 95. — Ondra z Vrch. 1.. 182. Lazy, ves, později zpustla u Horní Sukolomě, o. Uničov(?): v obci poloulání Hrabkovské 124. 126, 139. — Albrecht [z L. a ze Stříteže], strýc Jiříkův +102. — Anežka z L., sestra Johanky, Kunky, manž.: Jiříka z Vážan 124, 126, 139. — Jindřich Pěnice z L. 21, 31. — Jiřík z L., Pěnice z L., strýc: Albrecht 102, +116. — Johanka z L, sestry v. Anežka, manž. Jana z Vážan 21, 124, 139. — sestra: Kunka z I.. 124. Lažánky, ves, o. Blansko 342. Lažany, ves, o. Blansko 363. Lbuněk, v. Zboněk. Lechotice, ves, o. Zlín 21. Lechovice, pustá, později obnovená ves, o. Mo- . helnice 44, 101, 343. — Pavel Červenka z L. 27. Lejsky, v: Lísky. 480 Lhota Leskovec, ves, o. Vsetín 359, 410. Leskovec, v. Lískovec, o. Kyjov. Lesnice, Leznice, ves, o. Zábřeh 55, 169, 183; mlyn |-—ky 169. — Dorota z L., D. Bohuslav- ská, (asi totožná s D. ze Silůvek) 14, 19. — Elška z L., otec(?): Valentin 147. — sestra: Johanka z I.. 203. — sestra: Kateřina z L. 147, 203, 222. — Kunka, Kuna z L. 147, 222. — otec(?): Valentin z L., manž. Žofky z Hrusové 11, 83(2x), 127. Lesonice, ves, o. Budějovice Mor.: Pinta zc Rtisovic a na L. 186. Lešany, Lešary, ves, o. Plumlov 9. 10, 69, 92, 184, 352. — Anežka z L. manž. Jana Šilper- ského z Dalčic 23, 69. — Lidmila z L., Zděcská 16, 82(2x). — Jan Krumpsin z L. 120, 446. LeśćnA, v. Leśna, Lina. Leščenský, příjmení: Jindřich, řeč. L., Jiřík L., dvořák v. Předmostí. Leščina, v. Leština. Jindřich Val. 31, 32, 296(2x); ves u L. 78; zboží leščen- ské 128, 134. — Mikuláš Prlovec z L.40, 445. — Petr Pražma z Bílkova na L. 296, 318, 355, 280, 282(2x), 287, 290, 293, 303, 309, 312, 31 5, 318, 320, 324, 329, 332, 340, 341, 348, 349, 358, 359, 362, 367, 372, 377, 380, 384(2x), 385, 386, 400. Lešná, v. Líšná. Lešnice, v. Líšnice, o. Mohelnice. Lešov, ves, neurčena 6. Leština, Leščina, ves, o. Zábřeh 55, 169, 183. Leštná, v. Lešná. Leštnice, v. Líšnice. Letošov, ves, o. Bučovice 324. Letovice, městečko, nyní město, o. Boskovice 61. 77, 104, 149, 228, 329. — Albrecht 1. z Boskovic na L., z Boskovic a z L. S88, 95, 99, 103. — Václav, Vaněk i. z Boskovic a z L. 29. — Václav 3. z Boskovic na L. 200, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309. — Volf Dětřich hr. z Har- deka a z Klacka, v Mochlandu, na L.; hr. z Hardeka a z Klacka na L.; hr. z Hardeka na L. 417, 420, 430. Letovský, příjmení: Albrecht L., v. Bosko- vice. Levice, obec v býv. Prus. Slezsku: Alena z L., manž. Václava Tetaura z Tetova 253. Levina louka, v. Loděnice Německá. Leznice, v. Lesnice. Lhota, v. Lhota u Lysic, v. L. Bílá. v. L. Farářo- va, v. L. Červená, v. L. Hroznová, v. L. Chval- Cova, v. L. Malá, o. Blansko, v. L. Měsíčná, v. L. Mladá(?), v. L. Nedašova, v. L. Stará(?), v. L. Starojická, v. L. Stédráková, v. L. Tvaroz- ná, v. L. Vlachova, v. 1. Vranová, v. I.. Vyso- ká, v. L. Zábeštní. Lhotanad Pěnčicí, v. L. Zábeštní. | hota, v. Lhotka, o. Brod Uh., v. L., o. Konice, v. L., o. Přerov, v. L., o. Zlín. Lhota, pustá ves, zanikla v místech stejnojmenné trati j.-z. Pitína, o. Bojkovice 201, 433. Lhota, pustá ves, zanikla v trati Lhotsko, j.-v. Komni, o. Bojkovice 201, 433. Lhota, pustá ves, zanikla snad u Bystřice p. Lopeníkem v místech trati Lhotky, o. Brod Uh. 182, 189, 209; 224. 

Strana 481
Lhota Lhota, ves na panství šternberském, o. Dvorce, snad později zanikla 8. Lhota, pustá ves, zanikla snad severových. Hra- nic 353, 385, 300. . Lhota, pustá ves, pozdéji zanikla v místech trati Na lhotách pod Libštejnem, o. Jevíčko 94, 182. Lhota u Lysic, ves, o. Kunštát 5(2x), 203, 226, 233, 240, 256, 325. ota, ves, o. Lipník n. B. 12. Lhota, Lhotka, ves asi později zaniklá v okolí Lazník, o. Lipník n. B. 150, 307, 349. Lhota, ves, později zanikla v místech Lhotiska u Pňovic, o. Litovel 123. Lhota, pustá ves, zanikla na statku Hluboké-Vel. Bystřice, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Lhota, L. Malá pod Kuséří, Lhotka, ves, o. Olo- mouc 65, 79, 133, 210, 364(2x), 439. Lhota, Lhotka, pustá ves, ležela mezi Aloisovem, Myslejovicemi a Vicencovem, o. Prostějov 63, 282, 383, 390, 423. . Lhota, na panství Novém Světlově, o. Strážnice trati 70. Lhota, Lhotka, ves, o. Šternberk 8. Lhota, ves, o. Vyškov 175, 299, 310. Lhota, Lhotka, ves, o. Zdounky 10, 66, 68, 70. Lhota, L. Hotmanova, L. Veliká, ves, o. Zlín 69, 253. Lhota, pustá ves, zanikla v okolí Ždánic a Lovčic 413. Lhota Bílá, Lhota, ves, o. Litovel 245, 308. — Dorota ze Lh., (buď z této nebo z Červeré Lhoty) [dcera Jiříka Lhotského ze Lh. a Bar- bory z Přeboz|, manž. Přemka z Víckova 230. Lhota Certová, v. L. Neda&sová. Lhota Cervená, ves, o. Litovel 58, 160, 417. Lhota Dlouhá, ves, o. Kunštát 363. Lhota Dolní, Lhotka, ves, o. Vizovice 30. Lhota Farářova, Lhota, Lhotka, ves, později za- nikla v okolí Bouzova, o. Litovel 28, 100, 343. Lhota Francova, L. Zbelova, Lhoty, ves, o. Klobouky Val. 225, 262, 360. — Filip z Víc- kova na L—ách 232(2x). Lhota Horní, Lhotka, ves, o. Vizovice 30. Lhota Hotmanova, v. L., o. Zlín. Lhota Houserova, L. Hüserova, L. Zajdova, Lhotsko, ves, Casem püstá, snad v místech dvora Lhotsko mezi Blazicemi a Bezuchovem, o. Bystrice p. Host. 11, 14, 127, 130, 232, 415(2x). ve vsi: horní dvůr Chmelův 11, mlýn Oblanský 232. — Voršila, Uršula z H. L., Voršula, manž. Ondřeje z Dubové Louky 11, 14. Lhota Hroznová, L., L. Veselská, ves, o. Stráž- nice 28, 94, 141, 380. Lhota Chvarčova, L., Lhotka, ves, o. Bystřice p. Host. 77, 85, 396. Lhota Jiřina, v. Juřinka. Lhota Kolečkova, v. L. Raclavova. Lhota Kolkova, [Kolkov], ves, později zanikla u Lipové, snad v místech trati Lhotsko, o. Bystřice p. Host. 230. Lhota Lukámová, L. Lukáňova, v. L. Velká. Lhota Malá, v. L. Nedašova. Lhota Malá, L. ves, o. Blansko 363. tyt Lhota Malá, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. Lhota Měsíčná, L. Měsečná, L. Měšečná, v. Lhotsko. 481 Lhotka nad Bečvou Lhota Mladá, L.(?), ves, časem pustá na panství Bystřici p. H. 77, 85, 396 (? v. Lhota Stará, L. Vysoká). Lhota Michalcova, v. Lhotka, o. Hranice. Lhota Nedašova, L., L. Malá, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Lhota Petrovská, [Petrovice], později zaniklá ves v okolí Bylnice, kde je dvůr Petrostudně, o. Klobouky Val. 189, 223. Lhota Raclavova, L. Kolečkova, pustá ves, za- dvora 151, 270, 287, 354(?), 447. Lhota Radkova, ves, o. Bystřice p. Host. 11. Lhota Rapotina, Lhotka blíž Boskovic, kteráž leží nad vodú Bielú, L. u Boskovic 39, 161, 342. Salomena ze L. (? nejisto zda z této), manž. Jana ze Zdenína 197, 252, 264. Lhota Stará, L.(?), ves, časem pustá na panství Bystřici p. H. 77, 85, 396, (? srov. Lhota Mladá, Vysoká). Lhota Starojická, L., ves, o. Jičín Nový 114, 132. Lhota Štědráková, L., ves, o. Šumperk 56, 169. Lhota Tvarožná, L., ves, o. Strážnice 137. Lhota Velká, L. Lukáňová, L. Lukámová, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. Lhota Veliká, v. L., o. Zlín. Lhota Veselská, v. L. Hroznová. Lhota Vlachova, L., Lhotka, ves, o. Klobouky Val. 28, 75, 217, 388, 441. Lhota Vranová, L. ves, o. Jevíčko 113, 114, 159, 160, 280(2x). — Jiřík ze Lh., manž. Barbory z Přehoz 58, 113, 114, 159, 160; srov. Lhotský. Lhota Vysoká, L. ves, časem pustá na panství Bystřici p. H. 77, 85, 396 (? v. Lhota Mladá, Stará). Lhota .Zábeštní, L., L. nad Pěnčicí, ves, o. Přerov 47, 48, 53- Lhota Zajdova, v. L. Houserova. Lhota Zbelova, v. L. Francova. Lhota Zdislavova, [Zdislavov], ves, později za- nikla u Drzkové v místech pasek Na lhotách, o. Holešov 19r, 283(2x), 350. Lhotka, v. Lhota, o. Konice, L. u Lazník, o. Lip- ník n. B., v. L., o. Šternberk, v. L., o. Zdounky, v. L. Dolní, v. L. Farářova, v. L. Horní, v. L. Chvalčova, v. L. Radkova, v. L. Rapotina, v. L. Vlachova; v. Lhotka nad Bečvou. Lhotka, Lhota, ves, o. Brod Uh. 29, 44. Lhotka, Lhota Michalcova, ves, o. Hranice 13, 353, 385. LKotka, Lhotsko, pustá ves mezi Pavlovicemi a Vitčicemi, o. Kojetín 437. Lhotka, ves, později zanikla v blízkosti Blišic, o. Kyjov 351. Lhotka, Lhotky, pustá ves, zanikla asi v místech trati ve Lhotě u Majetína, o. Olomouc 193. Lhotka, pustá ves, zanikla v místech trati Lhotky u Ohrozimě, o. Plumlov 184. Lhotka, Lhota, ves, o. Přerov 154, 246, 265. Lhotka, ves, o. Zdounky 337, 421. Lhotka, Lhota, ves, o. Zlín 69. Lhota Malá, v. Lhota, o. Olomouc. Lhotka nad Bečvou, L., L. jinak Žabokrky, ves, Lhotsko, v. Lhota Houserova, v. Lhotka, o. Kojetín. 

Strana 482
Lhotsko Lhotsko, Lhota Měsíčná, L. Měsečná, L. Měšeč- ná, ves, později zanikla u Soběchleb v místech stejnojmenného dvora, o. Lipník n. Beč. 128, 134, 177, 189, 193(2x), 232. — Jan z M. L. 193. — Kateřina ze L., manž. Jana Poláka = Kateřina, manž. Matouše z Lýsek 134, 177, — Mandalena z M. L., manz. Duchoñova 189. — Marta ze L. 193(2x). — otec: Matouš, Matúš ze L. = M. z Lýsek 134, +193. Lhotsko, pustá ves, později obnovena, o. Vizo- vice 359, 410. otsko, les v okolí Stařechovic — Čech pod Kosířem, o. Plumlov 363. Lhotský [= Lhota Červená v Čechách, o. Kamenice n. Lipou], příjmení: Kryštof L., v. Zásmuky. — L. (= Lhota Vranová): Arkleb L., Jan 1.-2. L., Jetfich L., Ladslav L., Vítek 2. L., Vratislav L., Zdeněk L., v. Ptení. Lhoty, v. Lhota Francova. Libavá Stará, ves, o. Dvorce 8. Libě, v. Lubě. Libenice, v. Luběnice. Libhošť, ves, o. Jičín Nový 22, 271. Libina Moravská, Libina, Libiny, ves, o. Uničov 25, 34,65, 73, 128, 203-204 (2X), 347, 358, 400, 447. Malá Stránka, Stránka, díl vsi na levém břehu Oskavy 65, 73, 128, 358, 445; poddaní: Matouš, Melichar, Bartoň 204; Havel, fojt sedí na % lánu na Stránce, Štěpán Šmucl drží pustinu slove Suchá 347; vých. vsi vrch, Veliká Horka 47. Liblice, ves v Čechách, o. Mělník: Johanka z L., manž. Viléma z Pernštejna 61, 135. Liboměř, v. Luboměř. Libosváry, ves, o. Bystřice p. Host. 104, 169, 174, 292, 396; Libosvárský, příjmení: Lukáš L., v. Město Staré. Libštejn, Libsstein, hrad v Čechách u Liblina, o. Kralovice: Albrecht z Kolovrat a z L., nej- vyšší kancléř království čes., Albertus de Kolo- vrat et L., supremus cancellarius regni Bo- hemie 168. Licek, příjmení: Alexandr L., v. Ryzmburk. Lideč Horní, Lidče Kostelní, Lidče, Lidčí, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 189, 205, 214, 223, 225, 262, 360; Tristram Franc z Háje má tu dům, od "dřeva stavený 360. Lidečko, Lidče Dolní, Dolní Lidší, ves, o. Klo- bouky Val. 147, 177. Lidéřov, v. Ludéřov. Lidéřovice, ves, o. Strážnice 137. Lidikov, v. Ludikov. Lidkovice, v. Ludkovice. Lidmila, jméno ženské: Z., manž. z Čertoryj a z Dětkovic, v. Dobelice. Lidmirov, v. Ludmirov. Lidší, v. Lidečko. z Lichnav [= Lichnov Slezsko, o. Hor. Benešov, nebo L., o. Frenstat]: Benigna z L., manż. Bohuše z Drnovic 161. Lichtnburk, Lichtmburg, Lichtemburk, Lichtm- burk, Liechtenburg = Lichnice, hrad v Če- chách, o. Čáslav: páni z L. jako rod staro- dávní mají právo zasedat na zems. soudě 3. — I. Albrecht z L. a z Bítova, z L. a na Hostin- ném, bratr Půtův, manž. Jitky z Lomnice, |otec Zdeńka 2.]: 69, 77; na sněmu: 88. — Jana 482 Lípa Česká 2. Albrecht Bítovský z L., z L. na Hostimi 276; na soudě: 215, 221. 226, 230, 237, 238, 282, 287, 290 [omylem psáno A. ze Šternberka a na Hostimi], 293, 303, 446; posel k deskám: 78, 81; přivěsil pečeť: 222. — Bernart Krušina z L. 335. — Bohunka z L., manž. Přemka z Víckova 282. — Jan, řeč. Sirotek, dictus Syrotek, [manž.: Anna z Krälovic] 20. — [1. Jindfich], Herich z L. a z Bitova 88. — syn: 2. Jindfich z T.., manż. T. Aleny z Ludanic, 2. Apolony z Lomnic, [otec Vaclava ml.] 270; na soudé: 164, 105, 167, 169, 174, 180, 237. — Půta, Putha de L., z L. a z Bítova, z L. a na Hostinném, bratr Albrechta 1.: 33-35, 66, 67, 69, 70(2x), 75; na soudé 3, 88. — Václav ml. z L. na Bítové, [syn Jindřicha 2., manž. Anny z Hofkirchu] 341. — Vanék z L. na Bezci, Bi- tovsky z L. na Bezci, Bítovský z L., [manž. Mandaleny z Lomnice] na soudě 359, 367, 371, 377; posel k deskám 376. — 1. Zdeněk z L. 77- 78.—2. Zdeněk Bítovský z L. na Hostimi, z L., [otec: Albrecht 1., manž. 1. Johanky z Doubra- vice, 2. Elšky z Fulštejna] 397, 417. — Miku- láš ml. Trčka z Lípy a na L. 169, 183. Lichtnštejn, Lichtnstajn, Liechtenstein, hrad u Modingu v Dol. Rakousich: póni Lichtnátajnarové jako rod starodávní zasedají na zems. soudě 3; pan Lichtnitajnar neb syn jeho vybráni k soudu 89. — Eliska z L., manž. Jaroslava z Kunovic 420. — Jan z L. na (a z) Nyklśpurku, z L. a z Nyklśpurku na Lednici, z L. na Lednici, Honz Lichtnstaj- nar, na soude: 303, 318, 320, 332, 349, 357, 359, 362, 367, 371, 377; posel k deskam 323. — Karel, kniże z L. 343(r. 1628). — Linhart z L. na Nyklépurce, [strýc Janův], na soudě: 273, 277, 280. Lileč, v. Luleč. z Limberka [rod pův. z Litvy]: Burian Žabka z L., manž. Mandaleny z Hustopeče 332, 339, 396. — ([otec]: Jiřík, Georgius Žabka z L., Żabka z L. a na Hradci, Žabka, manž. Doroty z Neudeka, rada a sekretář krále JMti v krá- lovství čes., rada a sekretář komory v králov- ství Ces. 257, 262, 264, 265, 273, 278(2x); pode- psán na listiné: 289, 298, 303, 317, 321, 328, 345, 378. — [dcera]: Marie z L., manž. Vác- lava z Boskovic 324. Lindava, ves, o. Hranice 340, 389, 396. Linee, hlav. město v Hor. Rakousích: na L. 274. sv. Linharta, oltářník, v. Olomouc, kostel u Matky Boží na předhradí. Linhartice, ves, o. Třebová Mor.: z L. na Jaroměřicích 334, 428. Link, příjmení: Jan L., měšťan; Barbora, Klára, L-ovv dcery, v. Olomouc, v. Čertoryje. Lípa, ves, o. Vizovice 359, 410. Lípa, ves v Čechách, o. Hradec Králové: Mariana z L., manž. Půty z Ludanic 340. Lípa, ves v Čechách, o. Brod Něm.: Mikuláš ml. Trčka z L. a na Lichtnburce 169, 183. Lípa Česká, Lippa, Lipý, (gen. z Lipého) město v Čechách: páni Lipščí jako starodávní rod mají právo zasedat na zems. soudě: 3. — Bohunka z L., manž. Ladslava Velena z Bosko- vic 329, 359. — [otec]: Jan z L., z L. (a) na datováno Jan z L., rytíř 

Strana 483
Lípa Česká 483 Loděnice Moravská Krumlově, |otec: Jindřich, manž.: Mariána ze Šternberka, děti: Pertolt 2., Bohunka, Johan- ka, Lidmila], nejvyšší maršálek královstí čes., nejvyšší komorník markrabství moravs. 221, 287, 292; na soudě: 204, 206, 221, 228, 230, 256, 277, 280, 282, 287, 290, 293, 297; jako komorník vymazuje vklady: 34, 119, 168, 171, 175, 191, 227, 247, 255, 256, 261, 265(2x), 271, 283, 287, 293; dává se zastupovat při přidědění: 203. — |dcera]: Johanka z L., manž. Jana 4. z Žerotína na Strážnici 322. — Jindřich z L., z L. a na Krumlově, [otec Pertolt 1., manž. Bohunka z Pernštejna, syn: Jan], nej- vyšší maršálek království čes., spoluředitel v markrabství moravském 6, 27; na soudě: 137, 139, 164(2x); privésil pečeť: 186. — [vnučka]: Lidmila z L., [otec: Jan], manž. Viléma z Že- rotína 415. — 1. Pertolt, Pertuolt z L., Pertol- dus de L., manž. Alžběty z Kravař, [syn: Jind- řich|, nejvyšší marsalek královstí čes., supre- mus marescalcus regni Bohemie 10, 29, 31, 34; na soudé: 3, 20, 27; posel k deskám: 5. — 2. Pertolt, Pertuolt z L. na Krumlové, z L. na Hodoníné [otec: Jan, manZ.: Zuzana Cernohor- ská z Boskovic], nejvyšší maršálek království čes. a krále Maxmiliana komorník a ouřadu hejtmanského místodržící, hejtman markrab- ství mor., hejtman a nejvyšší maršálek králov- ství čes. a JMti krále Maxmiliana komorník 443; na soudě: 332, 340, 341, 357, 359, 362, 367, 385, 386, 389, 400, 407, 413, 415, 417, 420, 421, 425, 428, 430, 434, 436, 440, 443; jako ko- morník dává posly (nejmenován) : 427, 429, 433, 434, 437, 442, posel k deskám: 368. Hynek Berka z Dubé a z L., Berka z Dubé a z L. na Silperce 268, 273, 324(2x). — Jan Berka z Dubé a z L., Berka z D. az L. a na Štemberce 10 ,15, 18, 83, 99, 103, 109. — Ladslav Berka z Dubé a z L., Berka z Dubé az L. na Stemberce 244, 258, 261, 264, 269, 273, 274, 277. — 1. Václav Berka z Dubé a z L., Berka z Dubé a z L. na Šternberce 149, 153, 160, 198(3x), 269. — 2. Václav Berka z Dubé a z L., Berka z Dubé a z L. na Stern- berce 348, 349, 357, 359, 362, 367, 370, 371(2x), 373-377, 380, 383-386, 395(2x), 400(2x), 408, 409, 417, 418, 429. — Zdislava Berkovna z Dubé a z I.. 417. Lipenščí, v. Lipník n. B. Lipina, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. — Zikmund, Zicha z L., strýc: Burian z Vlčnova 30. Lipina, ves, o. Šternberk 8, 9, (? v. L., o. Vy&- kov). Lipina, ves, zanikla snad na panství Dědicích, o. Vyškov 9, (v. L., o. Šternberk). Lipina, les, býval u Bohuslavic, o. Konice 137. Lipinka, ves, o. Uničov 272, 342. Lipka, neurčeno [některá obec t. jména v Če- chách?]: Ofka z L., manž. Václav z Knínic 78. Lipňany, ves, o. Olomouc 278(2x). Lipník nad Bečvou, Lipník, městečko, pak měs- to, předměstí 12, 61, 135, 390. Lipenščí 390. Lipoltovice, v. Litultovice. Lipov, městečko, o. Strážnice 137, 348. Lipová, ves, o. Boskovice 209, 342; lipovská hra- nice 184. Lipová, Lipové, ves, o. Bystřice p. Host. 11, 51- 52, 93, 123, 129; v katastru: pustiny, pole Karlovské 123, 129; na vsi seděl Urban +51. — Elška z L—ého a z Veletin Arklebova 5. Lipová, ves, o. Klobouky Val. 6, 205, 214. Lipové, v. Lipová, o. Bystřice p. Host. Liptál, ves, o. Vsetín 146, 270, 287, 350. Liptáň, v. Luboměř na Strážnou. Lipultovice, v. Litultovice. Lipůvka, ves, o. Tišnov 343. Lískovec, Leskovec, ves, o. Kyjov 213, 238, 266, 337. Lísky, Lejsky, ves, o. Zdounky 35, 56, 94, 117, 134(2x), 135, 101, 206, 226, 386, 413, 445; (omylem:) vysecky dvür 413; pod vsí rybnik jménem Svojšín 94; purkrecht Vašinův r34; poddaní: Jiřík, Vávra, Martin 134-135. — Jan Zajícek ze Zborovic a z L. 137. Lísky, v. Lýsky. Líšná, Leščna, Lešná, Leštná, ves, o. Bystřice p. Host. 35, 77, 78(2x), 146, 164, 3171, 371, 401. Líšnice, Lešnice, Líštnice, Leštnice, městečko, později ves, o. Mohelnice, 44, 100, 343, 382, 383; louky při potoku líšnickým zv. Bošničky 382. Litenčice, ves, časem městečko, o. Zdounky 104, 114, 165, 227, 386, 390, 413; l—cké zbo?i 165. — Jan 3. Kropáč z Nevědomí na L., Kropáč st. z Nevědomí na L. 290-291, 313(2x), 322, 349, 358, 359, 361, 362, 367, 372, 377, 380. — Kryštof Kropáč z Nevědomí na L. 226. — Jiřík ze Zástřizl a na L., a z L. 56, 93, 94(2x), 104(2x), 105. Litenčický, příjmení: Jiřík L., v. Zástřizly. Lítkovice, v. Ludkovice. Litomyšl, město v Čechách: dáno na L. 440; měšťan Jakub 333. — Václav Haugvic z Bis- kupic a na L. 439. Litonín, Litonina, v. Lutonina. Litovel, mésto 24, 243-244, 246, 342, 401; ves blíž L. 345; panství 1—ské 262. — Karel z Vla- šimě na L., a z L. 109, 116. Litultovice, Linultovice, Lipoltovice, městečko ve Slezsku, o. Opava: Alžběta z L., dcera Vác- lava Obešlíka, manž. Havla Chudobína z Bařic, dcera: Anna 292(2x), 322, 360. — sestra: Anna z L. 292, 306. — Ctibor z L., Stibor Obešlík z L. a z Veselice, Obešlík z L. 25, 26, 31, +47, sirotci po ném: 62. — [syn:] 1. Jan z L., z L. na Ruském, Obešlík z L., bratr Šťast- ného, Václavův, Jetřichův 168, 171, 233, 247; přivěsil pečeť 200, 324. — 2. Jan ml. Obešlík z L., Obešlík z L. 292, 314, 317, 397. — Jetřich z L., Obešlík z L., bratři, v. Jan 1.: 168, 171, 233, 247. — bratr: Šťastný z L. 168, 171. — bratr: Václav z L., Obešlík z L., otec Alzbétin, Anin 168, 171, 213, 233, 247, 318, 320, 322. [ze Lkou&e], v. z Elkouše. Lněník, pustá ves, zanikla v místech trati zv. Lněníky mezi Labuty a Vřesovicemi, o. Kyjov 33, 132, 142, 188, 189, 239; v okolí: les Kamen- ná, hory, kteréž slovú K. 189, 239. Loděnice Moravská, Loděnice, Lodějnice, ves, o. Olomouc 215, 231, 237, 252. — Kunka z L. a z Lidéřova, z L., manž. Mikuláše ze Zborovic, 

Strana 484
Loděnice Moravská matka Záviše Bítovského ze Slavíkovic 15, 26, 40, 52, 150. — Jan Zalczar z L., ujec Jakub Ssitenhewar z Nisy 215, 252. — Mauric Zol- czar z L. 231. Loděnice Německá, Loděnice, ves, o. Šternberk 8, 198, rybník Pohorely 198, nad ním Levina louka 198. Logov, obec v byv. Prus. Slezsku, kraj krosensky: Vaněk z L., Sovadský z L. 26, 35, 40, 71, 101. Lohkovan;y, v. Lukovany. Lomná, Lomensko, ves, Casem zanikla v místech trati Lomensko u Hor. Lidče, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Lomnice, pustá, pozdéji obnovená ves, o. Ryma- fov 336. Lomnice, Lompnice, de Lompnicz, méstecko, o. Tišnov: páni Lompničščí jako rod starodávní mají právo zasedat na zems. soudě: 3. — Adam z L. na Broumově, [otec: Jan 4. manž. Kateřina Světlovská z "Vlénova] 322, 324, 359, 360, 402; posel k deskám: 331; při- vésil pecet: 335. — Bohunka z L., Mezeříčská z L. a na Tatenici, Mezeřícká z L. a na Silper- ce, manž. Hynka Berky z Dubé a z Lipého 273, 324(2x), 439, 440. — Čeněk z L., Czenko de [otec: Markvart 1.], bratr Jana 1. st., Tasa 1. Znaty 1.; manž. Johanky z Předmostí 69, 72, 103, 122, 148; na soudě: 43, 88; posel k deskám: 74. — bratr: 1. Jan, Johannes de L., st. z L., z L. 69, 72; na soudě: 61, 76, 88, 89, 90, 95, 99, 103, 116, 120; posel k deskám: 64, 65, 96. — 2. Jan z L. na (a na, a z) Meziříčí. Johannes de L., J. ml. z L., z L. Meziříčský, [bratři: Albrecht, Štěpán, Václav 1., manž.: 1. Marketa z Boskovic, 2. Anna ze Ctěnic],najvyší komorník cüdy olomüczkej, supremus camera- rius czude Olomucensis, najvyší komorník mar- gabstvie moravs. pfi právé olomücském, hajt- man margabstvie mor., v ty časy hejtman mar- krabství moravs., nejvyší hajtman markrab- ství mor. 61(2x), 66-68, 75, 122, 129, 147, 168, 177; na soudě: 61, 76, 88, 90, 95, 99, 109, 111, 116, 120, 123, 126, 128, 130, 135, 139, 140, 142, (2x), 145, 147, 149, 151, 159, 163, 164, 167, 160, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, dává se za- stupovat: 187; činný jako zems. hejtman: 230 (nejmenován), v zastoupení: 136, 137, dává posly: 96 (jako komorník), 109-114, 116, 117 (2x), 119, 125, 128, 133, 134, 138, 144, 154, 162, 166 (nejmenován), 170, 174, 176, 178, 180, 185, 192; pfivésil pečeť: 143. — 3. Jan nejmladsi z L., ml. z L., syn Zofky z Vartnova(?), bratr Jit&in 21, 61(2x), t (?)77. — 4. Jan z L. na Náměšti, z L. a na Broumově, z L. a z Vel. Bítese, bratr Václavüv 160, 168, 212, 214(2x): na soudé: 210 zastupuje nejv. komorníka 211, 215, 221, 226; piivésil pecet: 212. — Jemec z L., bratr Markvarta 2.: 277. — Jindfich z L., Mezeřícký z L. a na Jemnici, Mezeřícký z L., z L. a na Meziříčí [otec: Jan 2., manž. Braxida Černohorská z Boskovic], na soudě: 197. 202, 208, 210, 215, 228, 232, 287, 203, 413, 415, 420, 426, 428; posel k deskám: 429; přivěsil pečeť: 324. — Jiřík z L., [manž.: Mandalena z Bosko- vic] 238, 243. — Jitka z L., sestra Jana 3. nejml., manž. 1. Albrechta 1. z Lichtmburka, 2. 2. Karla z Vlašímě a z Úsova 61, 77, 104, 149. 484 Loučka Radišina — Johanka z L., manž. Václava z Ludanic 440. — 1. Kateřina z L., manž. Pertolda z Tvorkova 43. — 2. Kateřma z L., manž. 1. Hanuše Haugvice z Biskupic, 2. Přemka z Víckova 151, 243. — Lacek z L., Laczko de L., [manž.: Lidmila ze Zvířetic] 3, 22. — Libuše z L., manž. Bedřicha 1. z Žerotína a na Štramberku 310. — Lidmila z L., manž. Jiříka Tetaura z Tetova 265. — Machna z L., manž. Jiříka Püovského ze Sovince, (po druhé omylem Jana Pňovského) 44, 76(2x). — Mamndalena z L., manž. Heralta z Kunštátu 127. — 1. Markvart z L., Markwardus de L., [synové, v. Čeněk], rada královský 3, na soudě: 27, 37; posel k deskám: 5, 6. — 2. Markvart z L., bratr: Jenec 276, 292. — Oldřich, Voldřich z L., z L. na Náměšti, |otec: Václav, bratr: Znata 2.], na soudě: 400, 407; posel k deskám: 403; přivěsil pečeť: 431, 436. — Štěpán z L., [manž.: Žofka z Vartnova, bratr: Jan 2.] 25. — 1. Tas z L., bratři, v. Čeněk 69, 72. — 2. Tas z L. na Mezeříčku 428. — Václav z L., Ná- měšťský z L., bratr Jana 4., [synové: Oldřich, Znata 2.] 168, na soudě: 167, 169, 172, 177, 181, 185, 238; posel k deskám: 173, 192. — Vaněk z L. a na Mezeříčku 217. — Zdeněk Mezřícky z L. na Vranově, z L. na Vranově, [otec: Jan 2., manž. Marketa z Říčan), na soudě: 251, 269, 282, 303, 312, 318. — 1. Znata z L., [otec: Markvart 1.], bratři, v. Čeněk, manž. Kateřiny z Šarova, na místě pana sudí- ho, najvyší sudí markrabstvie mor. 66, 69, 72; na soudě: 139, 140, 142-143, 145, I47, 149, 151, 154, 150, 164(2x), 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 184, 187, 189, 197,201,202,204; posel k deskám: 112, 113, 114, 116,152,156. — 2. Znata z L., z L. na Námé&ti, [otec: Václav], místodržící zems. hejtmana, na soudě: 340, 341, 348. — 3. Znata z L., z I.. na Říčanech, [otec: Jan Lomnický, manž.: Magdalena Valeč- ská z Mírova] na soudě: 434, 436, 440; posel k deskám: 437. — Žofka z L., manž. Jindřicha ze Zástřizl na Cetechovicích 229. Lopatková, příjmení: Machda L., poddaná, v. Šumvald, o. Uničov. Lorecky [Lorec, býv. tvrz u Kutné Hory) pří- jmení: Mikuláš L., v. Elkouše. Lorenc, jméno mužs.: /., měšťan, v. Šumperk; L-ův hamr, v. Doubravice, o. Mohelnice. Losiny Velké, Losina, ves, o. Vízmberk 418. Loštice, Loščice, městečko, později město, o. Mohelnice 28, 100, 303, 343, 371, 398. Loštice, Lossczicz, Loščice, pustá ves, zanikla snad u Vel. Ořechova v místech lesa Lovčice, o. Brod Uh. 17, 81, 82, 131, 207, 314. Loučka, v. Loučky, v. Loučky Kozí. Loučka, Lúčka, ves, o. Jičín Nový 114, 132. Loučka, L. nad Lipníkem, Lúčka, ves, o. Lipník n. B.: Jakeš z L., J. Čížek 12, 37, 390. Loučka, Loučky, ves, o. Vizovice 359, 419. Loučka Dlouhá, Lúčka, ves, o. Třebová Mor. 51 (2x). Loučka, Dlouhá Horní, Veliká Lúčka, Lúčka, Loučka, ves, o. Uničov 58(?), 65(?), 74, 291, 336. Loučka Kozí, v. Loučky Kozí. Loučka Radišina, Lúčka, pustá ves, zanikla 

Strana 485
Loučka Radišina v okolí Hartmanic, Šošůvky a Sloupu, o. Blan- sko, Plumlov 68, 445. Loučka Studená, S. Lúčka, ves, o. Mohelnice 5, 44, 100, 343, 383. Loučky, Loučka, ves, 183, 264, 420. Loučky, v. Loučka, o. Vizovice. Loučky Kozí, Lúčka, Loučka, L. Kozí, ves, o. Hranice 123. 353, 385. Louka, Lüka, ves, o. Kunštát 22, 43, 110, 111. — Pertolt z Tvorkova na L. 88. Louka, Lüka, ves, o. Ostroh Uh. 94, 141. — Jan 3. z Kunovic a na Louce 381, 408, 418. Louka Dubová, Dubolůka, neurčeno: Jiřík z D. 130. — bratr: Ondřej z D. L, Ondráček, O. z D., manž. Voršily z Houserovy Lhoty 11, 14, 127, 130. Louky nad Dřevnicí, Lúky, ves, o. Zlín 69. Loukov, Lukov, ves, o. Bystřice p. Host. 6, 24, 77, 82, 85, 396. — Jiřík z L. 82. — Beneš z Křtomile, z L. a ze Křtomil, Křtomilský z L., manž. Aleny z Ketře 51, 70, 93, +113, 123. — Jošt Křtomilský z L. 232. — Václav z L., manž. Barbory z Kunovic 128, 134. Lovčice, ves, o. Ždánice 313, 413; u vsi les zv. Heřmanů 313. Loz Suchá, Suchaloze, Sucholozy, ves, o. Brod Uh. 8o(2x), 81, 141, 178, 180, 181,182,210,224. Lubé, Libé, ves, o. Blansko 363. Lubénice, Libenice, ves, o. Olomouc 65, 148, 433. Lubné, v. Lubník. Lubník, Lubné, ves, o. Zábfeh 21, 23, 38, 69, 71, 209; u vsi lesy zv. Wolperk, hory slovû W. 71. Luboméf, Liboméf, ves, o. Hranice 348. Luboměř, pod Strážnou, Liptáň, ves, o. Libavá Město 340, 388. Lučice, Lučišče, ves, o. Hranice 124, 353, 385. Lúčka, v. Loučka, L. Dlouhá, v. Dlouhá Horní Loučka, v. Loučky Kozí. Lúčka Radišina, L. Studená, v. Loučka R., v. Loučka S. Lúčky, v. Loučky. Lúčky, mlýn, v. Lazníky. Ludanice, Ludanicz, obec na Slovensku, o. Topoľčany: pâni Ludanësti pfijati do soudu pod staré rody 4; spor rodu z L. s pány o místo v lavicích na soudě 140, 164. — Anna z L., manž. Jana 2. z Žerotína a z Fulneka 150. — Bohunka z L., manž. Václava 1. z Žero- tína 267. — 1. Hynek, Hynko de L., z L. a na Rokytnici, a z Rokytnice, bratr, Jana 1., strýc: Václav 1., manž. Anežky z Gutštejna, [synové: Jan 2. st., Václav 2., Püta] 23-24, 47, 66(2x), 67(2x), 68, 74, 75, 103, 110, 139, 140, I41, 142, 154, 269-270; na soudě: 3, 27, 43, 61, 76, 88, 89, 90, 95, 99, 103, 109, 111,116, 120, 123, 126, 129, 130, 135, 137, 139, 140, 142, 143, 145, 147, 149, ISI, 154, 159, Spor o místo v lavicích: 140, 164; posel k deskám 4, 5, 6, 74, 76, 136, 154; přivěsil pečeť: 126, 143, 200. — 2. Hynek, syn Václava 2., bratr Jana 4.: 368, 404. — 1. Jan z Rokytnice, z L., bratr Hynka I.: 120, 269-270. — 2. Jan z L., ml. z L., Rokytský z L., ml. z L. a na Veveří, Rokytský L. (a) na Veveří, [otec: Václav 1., bratr: Zikmund], manz. Anny z Vlašimě 266, 281 (2x); na soudé: 238, 243, 251, 256, 261, 264, o. Sumperk 112(?), 169, 485 Ludvik 269, 277, 280, 282, 287; posel k deskám: 304; přivěsil pečeť: 305. — 3. Jan ml. z L. a na Dambořicích, st. z L., st. z L. a na Kvasicích, [otec: Hynek 1., bratr Putův a Václava 2., manž. Markety z Žerotína 265, 356, 366, 391, 403-404. — 4. Jan z L., z L. na Chropyni, syn Václava 2., bratr Hynka 2.: 368, 404, 422, 433; posel k deskám 434; pfivésil pecef: 442. — Mandalena z L., manž. Jetřicha z Kunovic 440. — Marketa, Margeta z L., manž. Jana 3. ze Štern- berka a na Holešově 313. — Půta, Puota z L. na Rokytnici, z L. a na Helínštajně, otec, bratři, v. Jan 3., manž. 1. Mariány z Lípy, 2. Johanky ze Zástřizl, [syn: Václav 3.], 265, 340, 349, 386, 389, 390, 397, 398, 404, 407(3x), 413; na soudě: 290, 293, 297, 303, na místě p. komor- níka: 308, 313, 318; na místě komorníkově vy- mazuje vklady: 119, 171, 208, 230, 231, 247, 307; posel k deskám: 321, 333. — 1. Václav, Venceslaus de L., z L. a z Dlouhé Vsi, Vever- ský, z L. a z Veveří, na Veveří, z L. a na Jem- nici,strýc: Hynek 1., [manž. Alena z Valdštejna, synové, v. Jan 2.|, nejvyšší sudí kraje brněnské- ho, supremus czudarius czude Brunensis, pod- komoří margabstvie mor. 64, 69, 70(2x), 74, 75, 76, 103, 140; spor o misto v soudnich lavi- cích: 140, 164; na soudé: 3, 20, 61, 76, 88 (sněm), 89, 90, 95, 99, 103, 109, III, II6, 120, 123, 126, 135, 137, 139, 140, 142, 143, 145, 149, ISI, 154, 159; posel k deskám: 6, 109, 110, 111, 125, 136, 162, 178, 180, 185. — 2. Vác- lav z L. (a) na Chropyni, Rokytsky z L. na Chropyni, Rokytský z L., z L. na Helfnstejné, [otec], bratři, v. Jan 3., manž. Johanky z Lom- nice, synové, v. Jan 4., hejtman markrabství mor. 265, 309(2x), 330(3x)-331, 356(3x), 404, 407, 440, 443, činný jako hejtman: 361, 367- 368, 387(2x), 305, 306, na soudč: 264, 273, 320, 324, 328, 332, 340, 341, 348 (zastupován), 349, 357, 359, 362, 367, 371 (zastupován), 377, 380, 383-386, 389, 395, 400 (zastupován); dává posly: 321, 323, 328, 335 (nejmenován), 345, 356, 368, 374, 376, 377, 378, 381. — 3. Václav z L. na Helfnétajné, otec: Püta] 442. — Zik- mund, Zygmund z L., z L. na Veveří, Vever- ský z L., [otec, bratr, v. Jan 2.] 208, 255; na soudě: 210, 211, 215, 221, 226, 232; na místě nejv. sudí při piidédédní: 293-204; posel k deskám: 289, 317; přivěsil pečeť: 222. Ludéřov, Lidéřov, ves, o. Olomouc 15, 38, 40, 45, 52, 65, 79, 150(2x), 168(2x), 188, 209, 292, 306, 365, 395, 432. — Beneš z L. a z Laskova, Las- kovsky, z Laskova, bratr otce Jeronymova 79, 148. — Jan Oderský z L. 295. — otec: Jaro- slav z L. 295. — Jeronym z L. a z Oder, bratr jeho otce: Beneš 79(4x). — Kunka z Lodënic a z L. 15, 52. Ludikov, Lidikov, ves, o. Boskovice 342. Ludkovice, Litkovice, Lidkovice, Lukovice, ves, o. Brod Uh. 30, 116, 201, 381, 433. — Petr Šmerhovský z L. 308. Ladmírov, Lidmírov, ves, Ludvík, král, syn krále Vladislava, Marie, vdova po něm; uherský, český, dalmatský, charvátský ete. král a markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie; uherský, o. Konice 28, 100 

Strana 486
Ludvík český etc. král, markrabie moravský 211, 231, 239, 255, 295, 296, 323, 327. , Luh, les na panství Tlumačově, o. Zlín 46, 96. Luhačovice, ves, o. Brcd Uh. 30, 116, 201, 381. 433- Luká, Luky, Luké, Lukajch, Lukých, ves, o. Ko- nice 65, 79, 124, 171, 171, 317, 332, 343. Lüka, v. Louka. |. ukajch, v. Luká. Lukáš, příjmení: Z., měšťan, v. Šumperk; L. Grym, měšťan, v. Olomouc. Lukavec, ves ve Slezsku, o. Bílovec: Alena z L., manž. Petra Múřinovského z Mezilesic 290. — sestra(?): Kateřina z l., manž. Mikuláše ml. z Hrádku na Dřínovém 290. Luké, v. Luká. Lukov, v. Loukov. Lukov, Lukovec pod hradem, ves, o. Holešov 20, 191, 282-283, 349-350; dán v L. 176; hory l—ské 20, 113. — Boček Kuna z Kun- štátu na L. 327, 332, 340, 346. — Jan 2. Kuna z Kunstótu (a) naL. a z L. 251, 201, 264, 206, 267-271, 273, 277, 279, 280, 282, 287, 290, 293(2x), 294, 296, 297(2x), 310, 311, 313. — Jindřich Kuna z Kunštátu a z L., a na L. 228, 254, 269, 279. — 1. Smil Kuna z Kunštátu a z L., na L. 176, 227, 228, 254, 269, 279. — Vilém Kuna z Kunštátu a z L. 228. — Zikmund Kuna z Kunštátu a z L. 228, 269, 729. — 1. Albrecht ze Šternberka a z A ze Šternberka a z L. na Holešově 78, 91, 95, 103, 122, 126, 186, 200. — 2. Albrecht (mij se Šternberka a z L. 14, 21, 113. — Lacek ze Šternberka a z L. 29. — páni Lukovsti 206. Luková, ves. o. Přerov 398, 440. Lukovany, Lohkovany, ves, o. Ivančice: Mach- na z L., manž. Jindřicha z Býšovce 53. Lukovec, v. Lukov. Lukoveček, Lukovec Dolní, Lukoveček u Rovně, L. slove Úrovně, ves, o. Holešov 20, 191, 208, 283(2x), 350. Lukovice, v. Ludkovice. Luk y, Lukych, v. Luká. Liky, v. Louka nad Dfevnici. Luleč, Lileč, ves, o. Vyškov: Alena z L., (otec: Licek), dcera Anny z Mrdic, (sestry:) Kunka, Mandalena, manž. Viléma z Víckova 148, 149, 182, 188, 256 266. — Anna z L., manž. Miku- láše z Ořechového 124. — Bernart Petrovský z L. 304, 331. — ElsSka, Elstka z L., manž. Petra z Hostišova, dcera: Marketa 6, 60, 70 (2x). — Kateřina z L., manž. Mikuláše Ščebeta z Bélic 14. — Kwnka, sirotek po Lickovi 166. — otec: Licek z L., manž. Anny z Mrdic, otec (Alenin), sirotků: Kunky, Mandaleny 82. — dcera: Mandalena, sirotek 166. — Petr z L. 89. Lusacia, v. Lužice. Lutonina, Litonín, 359, 419. Lužek, les, v. Čelechovice. Lužice, Lusacia, markrabství: Jindřich Tunkl z Brníčka, fojt markrabství l—ského 160. luzicky markrabé, Lusaciae marchio, v. Ferdi- nand, Jiří, Ludvík, Matyáš, Vladislav, králové. Lužice, ves, o. Šternberk 8, 18, 149, 177, 198, 372. Lužkovice, ves, o. Zlín 91-92, 123. Litonina, ves, o. Vizovce 486 Malenovice Lužná, ves, o. Vsetín 177, 205, 214. Lybarský, příjmení: Staněk L., poddaný, v. Dobročkovice. Lysice, ves, dnes městečko, o. Kunštát 5, 203, 226, 233, 240, 256(2x), 414. — Heralt Semenec z Kunštátu a z L. +27. — Divis z Kácova na L. 407, 413. Lýsky, Lísky, Lajsky, ves, o. Přerov 14, 122, 390, 440; ve vsi dvůr Mydlovarský 14, 104, 131, 445. — Matouš z L., |= M. z Měsíčné Lhoty], manž. Kateřiny ze Lhoty 134. + 193. Lysy, příjmení: Jan L., poddany, v. Ruda Německá. Lyštná, v. Lešná. Macek, Mackův, jméno mužs., příjmení: Anna z Únětic, matka sirotků Mých 63. — M—á, vdova, poddaná osoba, v. Plinkout. Mackov, ves, pozdčji zanikla na panství Vel. Losinách, o.Vízmberk IOI, 103. Magdalena, Manda, Mandalena, Machda, jméno žens.: M., dcera Šimka, dvořáka v Podolí, sestra Apolonie, v. Podolí, o. Mezeříčí Val. — M., sirotek po Licku z Lilče, v. Luleč. — M., chůva Hedviky z Pernštejna 435. — M. Lo- patková, poddaná, v. Šumvald, o. Uničov. Mach, jméno mužs.: M., Nyklův, poddaný, v. Dobročkovice. Macháč, příjmení: M., Dobročkovice. Machland, Mochland, hrabství v Hor. Rakou- sích: Jan Fridrich, Hanuš Fridrich, hrabě z Hardeka a z Kladska, v M., dědičný šenk v Rakousích a truksas v Štyrsku, hr. z Hardeka a z Kladska, v M. ..., hr. z Hardeka a z Kladska a v M. ... 360, 428, 441. — Volf Dětřich, hrabí z Hardeka a z Kladska, v M. na Letovicich, [manż. Regina Fuggerová] 417. Machová, ves, o. Holešov 20. Majvald v. Mejvald. Majetín, ves, o. Olomouc 13, 23, 43, 193, 228, 315-317; rybnik novy m—sky 315, páni m—ští 315-316. — 1. Mikeš Kokorský z Kokor az M. 43. — 2. Zdenék z Kokor na M. 47, 51, 104. — Jan Kobík z Opatova a na M. 198, 199(2x), 210(3x), 228. Makov, ves, o. Kunštát 5, 203, 225, 233, 240, 256, 325, 414, 427, 428. Malenk y, v. Malinky. Malenovice, městečko, o. Zlín 69, 101. — Burian Tetaur z Tetova a z M. 432. — Fridrich Te- taur z Tetova a z M. 432. — Jan Tetaur z Te- tova a z M. 123. — Л Tetaur z Tetova a z M. 123, 229. — Kunc Kaspar Tetaur z Teto- va a z M., 432. Vaclav Tetaur z Tetova a z M., a na M., Tetaur z Tetova a z M. na Šarově 123, 254, 281, 329, 332, 340, 341, 346, 348, 349, 355, 357, 359, 380, 384(2x)-386, 380, 395, 400(2x), 413, 415. M aléř, příjmení: sedí na pololánu, v. Blažek M., měšťan, v. Olo- mouc. Malhotsky, Malhocky, pfijmeni: Vladislav M., v. Vrchlabi. 

Strana 487
Malikov Malíkov, ves, o. Třebová Mor. 51. Malíkova louka na panství Holešov 20. Malínky, Malenky, ves, o. Bučovice 33, 324. Malkov, neurčeno [místo v býv. Uhrách Mal'cov na Slovensku, o. Bardiov] 111. Málkovice Moravské, Málkovice, ves, o. Vyškov 49, 115, 142, 312, 352, 353, 370, 396. — Jiřík 4. ze Zástřizl na M. 441. Malochovec, místní název na statku Vícově 200. Malonín, ves, o. Jevíčko 203, 226, 233, 240, 256, =? I. Malovary, zaniklá ves v Čechách západně od Velvar: Jan Chroustenský z M., Chroustenský z M. na Rudulci 401, 436. — bratr: Rafael Chroustensk$ z M., Chroustensky z M. na Mysliboficich 401, 436. — otec: Václav Chroustenský z M., Chroustenský z M. a z Chroustenic na Mysliboricich 370, 378, +401. Malschwitz, Molšice, obec v Hor. Lužici, o. Budyšín: Kryštof Gerzštorf z M. 294. M alý, příjmení: Jan M., držel Vážany u Bosko- vic, strýcové: Jan Příhoda, Adam +45. — Janek M., poddaný, v. Dobročkovice. Manda, Mandalena, v. Magdalena. Mandlwel, příjmení: Erhart M.,v. Arnhausen. Maňová, Manov, ves, o. Tišnov: Anna z M. manž. Václava z Rybího 359, 398. — Zikmund z M., [manž.: Kateřina z Hlinného] 89. Marek, Mareš, jméno mužs.: M., biskup, v Olomouc, biskupové. — Jan M—&üv, poddany, v. Mirotínek. Marie, jméno Zens.: Ludvíkovi 327. Marketa, Margreta, Margarethe, jméno Zens.: M., vnučka Markety z Ojnic, manž. Albrechta z Bukůvky 275. — M., dcera Matěje Balka, v. Lazníky. — M., manz. Jana [z Drzovic] +54. — M., manž. Jana Kavky, synové: Beneš Gros- mánek, Kašpar Kavka 253 — M., manž. Miku- láše Čeláka z Laznik 19.— M., man. Viktorina [z Vel. Senice], matka Anny z Vel. Senice +129, 131. — M., coniux olim Kigikonis, v. Hradčovice. — M. Jelenkova, poddaná, v. Šumvald, o. Uničov. — M. Věrná, v. Přerov. Markova, pustá ves, zanikla u Fryštáku v mís- tech trati Markovy, o. Holešov 20, 191, 283 (2x), 350. . Maron, příjmení: M., zahradník, v. Slatinky. Maršálek, příjmení: Matěj M., v. Drahano- vice. Maršíkov, Marškov, ves, o. Vízmberk 418. Maršín, pustá ves, zanikla v místech stejnojmen. lesa u Drahan, o. Plumlov 9. Martin, jméno mužs.: M., opat, v. Hradisko Klášterní. — M. sedí na dědič. dvoře, v. Před- mostí. — M., dvořák, syn Matůškův, bratr Ondrův, otec Babory z Předmostí, v. Před- mosti. — M., sedi na dvoře a láně, v. Chýlce. — M., v. Držovice. — M., poddaný, v. Lísky. M., poddaný, v. Vrbátky. — M., starý krčmář, v. Sukolom Horní. — M. Czimův, poddaný, v. Sumvald. — M., syn Cerného, sedí na dvoře, v. Chvalkovice. — M. Černý, poddaný, v. Dobroč- kovice. — M. Drejšlák, poddaný, v. Plinkout. — M. Hrbek, M. Jureich, M. Materný, pod- daní, v. Dobrockovice. — M. Plšek, mlynář, v. M., královna, vdova po králi 487 Medlov Šumvald. — M. Rosný, poddaný, v. Sukolom Horní. — M. Trčka, poddaný, v. Veleboř. Martiněves, Martinova Ves, ves, později zanikla v místech dvora Víska u Zbraslavce, o. Kunštát 5, 225, 233, 240, 256, 325, 414, 427, 445, 446. Mařatice, Mařetice, ves, o. Hradiště Uh. 263. Maří Magdaleny oltář, v. Šumvald. M asař, příjmení: Jan M., poddaný, v. Dobroč- kovice. Mastník, pustá ves, zanikla u Majetína, o. Olo- mouc 23, 43. Matěj, Mašek, jméno mužs.: M., na dvoře v Oprostovicích, v. t. — M., manž. Zuzany z Vinar, v. Vinary. — M., syn Mikuláše Zemänka, dvořáka, v. Oprostovice. — M., fojt, v. Mirotinek. — M. Bačák, dvořák, v. Předmostí, v. M. Balek, sedí na dvoře, v. Lazníky. — M. Březnický, člověk dobry a úředník zemi přísežný, v. Březnický. — M. Černý, podsedek; M., syn Černého, na polo- láně, v. Dobročkovice. — M. Dus, čtvrtník, v. Břevenec. — M. Hlavatý, M. Pinkusar, pod- daní, v. Šumvald, o. Uničov. — M. Straka, poddaný, v. Plinkout. — M. Sydlův, poddaný, v. Mirotínek. — M. Šajbot, poddaný, v. Střítež u Svinova, o. Mohelnice. Materný, příjmení: Martin M., poddaný, v. Dobročkovice. Matiáš, v. Matyáš, král. u Matky Boží, kostel na předhradí, v. Olo- mouc. Matouš, Matúš, Matúšek, jméno mužs.: M., děkan, v. Prostějov. — M., písař v Žeravicích u Jana Podstatského z Prusinovic, v. Žeravice. — M., bratr Martinův, otec Ondřejův, na díle dvora, v. Předmostí. — M., poddaný, v. Libina Mor. — M. Trníček, měšťan, v. Boskovice. Matyáš, Matiáš, jméno mužské: M., uherský a a český, dalmacský, charvátský etc. král, mar- knabě mor., lucemburský a slezský vévoda a markrabě lužický; uherský, český král etc., kníže rakouské a markrabí moravský; uherský a český král etc., margabie moravský a lužický vévoda; uhersky a Cesky král etc. a margabie moravský; uherský a český etc. král a margabie moravský, lucemburský a slezský vývoda a lužický markabie; král uherský a český etc., margabie mor. a lužický, vévoda lucemburský a slezský, 3(2x), 8, 13, 15, 22(2x), 28, 36, 44, 47, 49, 50, 51, 52, 53, 57, 64(2x), 72, 77, 78, 81, 91, 105, 125, 128, 175, 180. M. Sekera, poddany, v. Ruda Némecká. — M. Wakerle, měšťan, v. Olomouc, měšťané. Maular, Molar, příjmení: Wolf M., sedí na hamru na Oskavě 347. — M—ovsky hamr na Oskavé 358, 408. sv. Mauricí, v. sv. Mořic. Maxmilián, Maximilián, jméno mužské: M., král: Pertolt 2. z Lipé, JMti krále M. komor- ník: 420, 421, 425, 428, (nejmenován): 430, 434, 436, 440, 443; Vratislav 2. z Pernštejna a na Pardubicích, krále M. JMti komorník 405. Medelské, ves, dříve samostatná, pak splynula s Dlouhomilovem, o. Zabreh 55, 169, 183. Medle, v. Medlov, o. Uničov. Medlice, městečko, o. Dvorce 8. Medlov, Medle, ves, o. Uničov 99, 192, 201, 247 

Strana 488
Medlov (2x), 248, 272, 281, 342. — hora železná medel- ská 192, 201, 247-248, 272, 281. Medlov, ves, o. Zdounky 10, 150, 198(2x), I 40. Mědlovice, ves, o. Kyjov 188, 266, 306(2x), 312, 337, 344, 366, 414. Medlovice, ves, o. Vyškov 49. 115, 142, 319, 341, 352, 370, 397. Medvězí, v. Nedvězí. Mejlice, Melice, zaniklý hrad mezi Pustiměří a Drysicemi, o. Vyškov: Elška z M., [otec: Znata], sestra Herešova, Hynkova, Václavovi, manž. Ctibora Tovačovského z Cimburka 13 (2x), 14, 38, 48, 72. — bratr: Hereš z M. a z Prus, (manž. Machny z Wolfmberka), otec Znatův +72. — bratr: Hynek z M. a z Prus +72. — Jiřík z M., bratr Zuzanin(?) a Marke- tin 21, 32, 148, 149, 159. — sestra: Marketa z M. 149. — Václav z M. a z Prus, souroz., v. Elška +72. — Znata z M., Z. (bez pří- domku), z M. a z Prus, syn Herešův, manž. Doroty z Prostějova 66, 68, 72, 120(3x), 134, 155. — Zuzana z M., sestra Jiříkova(?) 32. Mejvald, Maivald, ves, o. Dvorce 8. Melichar, jméno mužs.: M., poddaný, v. Li- bina Mor. — M., krčmář, v. Šumvald, o. Uni- čov. Menhartice, ves, o. Jemnice: Estera z M., manž. Jetřicha z Prusinovic 164. Měník, Měnínek, ves, o. Litovel 164, 233, 397; Měrotín, Mirotín, Mirotínek, Miročín, ves, o. Litovel 24, 25, 29, 54, 68, 119, 295. Merta, řeka, vlévá se u Petrovic do Desné 417. Měrůtky, Mirútky, Miroutky, ves, o. Kroměříž 31-32, 221. Městkovsko, pustá ves, zanikla v místech stejno- jmen. trati sev. Záhorovic, o. Bojkovice 93, 201, 433- Mésto Nové nad Metují v Cechách: statek novo- méstsky 256. Město Vídeňské Nové, Nové Město 48. Město Staré, město 19, 445. Město Staré, Hradiště Staré, městečko, o. Hra- diště Uherské 337, 360. Město Staré, ves, o. Třebová Mor. 38, 51, 9o, 162, 320, 359. | Město Staré, neurčeno: Lukáš ze St. M., Libo- svarsky ze St. M. 104, +160. Mezehoří, v. Mezihoří, o. Třebová Mor. Mezeříčí, Mezeříečí, v. Meziříčí Val., v. Mezi- říčí Vel. Mezeřícký, v. Meziříčský. Mezeříčko, v. Meziříčko, o. Meziříčko, o. lipník n. B. Meziboří, ves, o. Bystřice n. Pernšt.: z M. 11. Mezice, ves, o. Litovel 57, 69, 72. 112, 127, 163, 344. Mezice ? v. Nětčice. Mezihoří, Mezehoří, ves, o. Holešov, v. Vavřinec Třebová Mor. 51. Mězihoří, „traťový název: potok s břehem slove M., nyní lom u Vel. Újezda, o. Lipník n. B. 424. Mezilesice, Mezlešice, zaniklá ves u Koberic(?), o. Slavkov: Petr Mouřínovský z M., manž. Aleny z Lukavce 2900. — Václav z M., syn 488 Mikulov Anny z Unčic, manž. Kateřiny z Pěnčína 18, 21(2x). Meziříčí Valašské, Meziříčí, Mezeříčí, I4; určení místa: blíž M. 78, 256, 296. Meziříčí Velké, Meziříčí, město: Jan 2. z Lom- nice a z M., a na M. 76, 90, 95, 96, 109, 111- 114, 116, 122, 123, 128, 129, 130, 133-135, 138, 139, 142, 145, 147, 151, 168, 169, 172, 174, 177, 185, 192. — Jindřich z Lomnice a na M. 324. město- Meziříčko, Meziříčí, ves, o. Kunštát 103, 122, 148, 276. Meziříčko, Mezeříčko, Mezříčko, ves, časem zanikla na panství Lukově, o. Holešov 20, 191, 283(2x). Meziříčko, Mezeříčko, pustá ves, zanikla v mís- tech stejnojmen. trati u Zeranovic, o. Holešov 329, 414. Mezi¥iéka, lesní trať sev. Valšovic, o. Hranice 354, 385. Měžiříčko, Mezeříčko, [Meziříčí], pustá ves, za- nikla v místech asi nyněj. lomů Mezihoří u "Vel. Ujezda, o. Lipnik n. B. 353, 355, 402, 443. Meziříčský, Mezeřícký, Mezřícky (Meziříčí Vel.), příjmení: Bohunka M., Jan 2. z Lomnice M., Jindřich M., Zdeněk M., v. Lomnice. Michálek, Michálkův, příjmení: Pavel M., Petr M., poddaní, v. Plinkout. Michalův hamr, v. Ruda nad Mor. Michník, příjmení: Jakub M., Matěj M., Mikuláš M., v. Lazníky. Míchov, Mnichov, ves, o. Boskovice: Bernart z Počernic a na M. 96. — Václav Herolt z He- roltic na M. 428. Míkovice, Minkovice, ves, o. Hradiště Uh. 118, 371, 391. Mi kšan, příjmení: M. čtvrtník, v. Lazce. Mikuláš, Mikula, Mikul, Mikulka, Nicolaus, jméno mužs.: N., frater Adami et Pauli, v. Bánov. — M., syn Maruse z Kounic a [Jaroše Kunčického z Kunčic), Kounice Dolní, Klunčice. — M., písař desk a práva zems. v Brně, v. Brno. — M., pfevor, v. Strako- nice. — M., řečený Velek, probošt, v. Štern- berk. — M., 'převor, v. Hradisko Klášterní. — M., opat, v. Velehrad. — M., nejvyšší písař zesmký, v. Bystřice Velká. — M. Havlas, nej- vyšší písař zemský, v. Olomouc. — M., kterýž sedí na Pačlavicích, v. Pačlavice, v. Hof. — M. Zemánek, dvořák, v. Oprostovice. — M., dvo- řák Symorský, v. Oprostovice. — M., na dvoře a láně, v. Chýlce. — M. Plhoň na dvoře, v. Chrudichromy. — M. a bratři Vávra a Jína, synové Ondrouše, dvořáka, v. Roudka Vel. — M. Kyvic, měšťan, v. Olomouc. — M. sedí na purkrechté, v. Chudobín. — M., sedí na lánu s purkrechtem, v. Opatovice Vel. — M., v. Újezd Dolní. — M., švec, v. Dobročkovice. — M., poddaný, v. Plinkout. Mikulka, příjmení: Zástřizly. Mikulkovä, Mikuolkuov, v. Mikulüvka. Mikuláš Liptovský Svatý, město na Slovensku: Pankrác od Sv. M. a z Branče 30. Mikulov, Nyklšpurk, Niklšpurk, město: Jan Lichtnštejna na N., a z N., z L. a z N. na Led- nici 303, 318. 320, 332, 349, 359, 362, 367, 377. — Linhart z Lichtnstejnana N. 273,277, 280. Mikuláš, řečený M. v. 

Strana 489
Mikulůvka Mikulovský, příjmení: M., svobodný dvůr, v. Újezd Velký. Mikulůvka, Mikulková, Mikuolkuov, ves pustá, později obnovená ves, o. Vsetín 152, 270, 287, 50. Milenov, ves, o. Hranice 13, 353. Milíč, město v Hor. Slezsku, vládní obvod vrati- slavský: Jan ze Zvole na M. 45. Miličín, Miliczin, obec v Čechách, o. Vožice Mladá: páni Miličínští přijati do zems. soudu pod staré rody: 4. — Anna z M., [otec: Přibík], souroz.: Oldřich, Vilém 2., Heřman, Elška, Žofka, Zdena, Kateřina, Bohunka; manž. Hynka st. ze Zvole; děti: Jan, Bohuše, Vilém 19, 25, 149. — sestra: Bohunka z M. 149. — sestra: Elška z M., děti: Anna, Salo- mena Prepické z Rychmberka 149, 400. — bratr: Herman z M. 149, 183. — sestra: Katerina z M. 149. — 1. Lidmila z M., manž. Přibíka Mládence z Miličína 25, 34(2x), 65, 186. — 2. Lidmila z M., manž. Jana Štolbaského z Dolo- plaz 288, 408, 421. — Oldřich z M., Mládenec z M., z M. na Šumvaldě, souroz., v. Anna 149 (2x), 160-161, 183, 187, 294, 318, 347(2x), 358(2x); je při odhadu a přidělení: 408-409; posel k deskám: 166. — Pavel (bez přídomku), biskup, v. Olomouc, biskupové. — Přibík, Przi- bislaus de M., Mládenec z M., manž. Lidmily z Milicína(?), [déti, v. Anna] 3(?), 65, 72, 102, 128; na soudě: 43, 88.—1. Vilém z M. 18. — 2. Vilém, Vilím Mládenec (bez přídomku), z M., z M. (a) na Šumvaldě, souroz., v. Anna, dcera 149(2x), 183, 187, 201, 206, 207(2x), 272, 293-204, 347, 378; na soudé: 228, 230, 232, 243, 280, 282, 287; posel k deskám: 274, 278; pfivésil pecet: 324. — sestra: Zdena z M. 149. — sestra Žofka z M. 149, +358, 400. Milkov, ves, o. Konice 28, 100, 343. Milonice, ves, o. Blansko 363. Milonice, ves, o. Bučovice 73, 106, 122(2x), 340, 362; ves blíže M. 45. — Mikuláš Bystřice z Ojnic a z M. 30. — Jan z Doupova a z M. 105, 106. Milotice, ves, o. Kyjov 9(2x), 10, 27, 29, 52, 53; 83, 387; dáno na poli pred M. 31. — Filip ze Zástřizl na M. 222. — Mikuláš ze Zástřizl na M. 73, 121, 223, 224, 225. — Proček 2. ml. ze Zástřizl na M., ze Zástřizl a na M. 224, 312, 318, 320, 324, 328, 357, 364, 366, 373. — Fridrich z Żerotina na M. 426, 428, 430. Milotice nad Bečvou, ves, o. Hranice 62, 114, 132. Miłotski, (Milotice, o. Kyjov), příjmení: Anna M., Proček M., v. Zástřizly. Milovany, ves, o. Město Libavá 307. Milovany Nové, pustá ves, zanikla u Boško- va(?), o. Hranice 307. Mince, příjmení: Mikuláš M., Matyáš M., v. Zárušky. Minkovice, v. Míkovice. Miňovský, (= Miňůvky) příjmení: Hynek M., Jan 1. M., Jan 2. M., v. Lazníky. Minstrberk, v. Můnsterberg. Miňůvky, Miňovice, ves, o. Kroměříž: Jan z M. 70. Miročín, v. Měrotín. . Miroslav, jméno mužské: M., v. Šumice. 489 Mladotice Miroslav, městys, o. Krumlov Mor.: Jiřík z M. 88 Mirošov, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Mirotin, Mirotinek, v. Mérotín. Mirotínek, Mirotín, ves, o. Rýmařov 25, 34, 65, 128, 288, 293-204, 342; poddaní: Matěj, fojt; Matěj Sydlův, Jan Maršův, Bartoň 294. Miroutky, v. Mérûtky. Mírov, hrad, o. Mohelnice: Elška z M. 20. — Hašek z M; Rájecký (bez přídomku), bratr Lvův 264, jeho tři synové: 378, — [otec:] Jan z M. a z Rájce, Rájecký z M. a na Rájci, Rájec- ký 31, 85, 112. — Lev z M., bratr Haškův 264. — Václav Rájecký (bez přídomku) 378. — Vilém Valečský z M., Valečský z M. na Okarci, na soudě: 243, 251, 264. — Zikmund, Zigmund, Zygmund, Valečský (Valecký) z M., Valečský z M., a z Okárce, na soudě: 76, 88, 89, 90, 95, 103, 112, 116, 120, 123 126, 129, 130, 135. Mirovice, Mírovice, mésto v Cechách: Lidmila z M., manž. Pročka ml. ze Zástřizl 251. — Mikuláš Radkovec z M. na Batelově, [manž. Johanky z Vlásenice] na soudě: 312, 313, 318, 320. Mirütky, v. Mérütky. Mifín, Miiínsko, časem pustá ves v místech tratí Mirimky a Podmifimky u Pitina, o. Boj- kovice 147, 177, 205, 231, 433. Miskův, příjmení: Vavřinec M., poddaný, v. Ruda Něm. Mistřice, ves, o. Hradiště Uh. 32, 77, 152. — — Jiřík z M. 32(2x). Mistřín, M. Nový, Mistřinsko, ves, o. Kyjov 255, 313, 364, 387, 444. — Jan Dčbeřík z Hartvíko- 1 M. 84. město v Sasku: Jindřich, Henricus [z Plavna], purkrabí m—ský, nejvyšší kancléř království čes., burgravius Misnensis, s[upre- mus] r[egni] B[oemie] cancellarius, podpis na listiné: 345, 356, 374, 376, 377, 405. Míškovice, Nížkovice, ves, o. Holešov 20. Mitrov, časem pustá ves asi v místech tratí Mitrovy, n. Mitrovky u Určic, o. Prostějov 9, 175, 282. Mitrovice, obec v Čechách, o. Sedlec: Šťastný Vratislav (bez přídomku), V. z M., [otec: Vít Vratislav z M.) 430, 438. Mladcova, Mlacov, ves, o. Zlin 44. Mladeč, Mladší, Mladšie, ves, o. Litovel 152, 281, 342; pod M. 233; pod vsí louka slove Okopaná Gk — Anna z M., manž. Prokopa z V. 122. Mladějov, ves, o. Třebová Mor. 51. Mladějovice, ves, o. Šternberk 8. Mládenec, příjmení: Oldřich M., Přibík M., Vilém 2. M., v. Miličín. Mladkov, ves, o. Boskovice 264, 295, 312, 342- 443; blíž M. 39; u vsi louka slove Vavřínkova 30. — Jan Hejtmánek z M., z M., manž. I. Anny, 2. Markety z Zeletavy 264, 295, 312. — Jiřík z M. 133, +209. — syn: Martin (bez pří- domku), sirotci po něm +209. Mladoňov, ves, o. Šumperk 342. Mladotice, dříve dvě vsi: M. Dolní a M. Horní, ves, o. Bojkovice 147, 177, 205, 214. MI&ik, příjmení: Jiřík, řeč. M., dvořák, v. Tučín. 

Strana 490
Mniší louka Mlýnek, příjmení: Filip M., v. Svitávka. Mnichov, v. Míchov. Mníšek, v. Veveří, o. Rýmařov. Mniší louka, nad Břesteckým potokem v Chři- bech na panství velehradském 337. Mohelnice, město 72, 187; podací oltář sv. Petra a Pavla 72; ves blíž M. 164, 233. Mochland, v. Machland. Mokronosy, pustá ves, zanikla snad v místech trati Kostelisko pod Šardicemi, o. Hodonín- Kyjov 62. v Mokří, lesní parcely na statku Veselíčko, o. Lipník n. B. 402. Molšice, v. Malschwitz. z Monesis, neurčeno: Alžběta z M., manž. Hanuše Fridricha z Hardeka 441(2x). Mons Gigantis, v. Obřany. Morava, markrabství, marchionatus Moraviae 3, 17, 20, 49, 61, 210; mistr převorstvie v M., v. Jan ze Švamberka. moravský: v. desky zemské —é, markrabě —ý (v. Jan, Jošt; Ferdinand, Jiří, Ladislav, Lud- vík, Matyáš, Vladislav), markrabství —é (v. též úředníci — —: hejtman zemský, nejv. komorník, nejv. písař, nejv. sudí, v. ředitelé — —), země —á. Morava, feka 43, 56, 57. 58, 137, I60, 193, 205, 224, 228, 245, 277, 287, 289, 344, 395: bfeh a stav na M. 43; dva stavy přes M. proti Postřel- movu a pod Kláštercem 155. Moravany, Morovany, ves, o. Kyjov 312, 336, 337, 414; m—ské lesy 336. Moravice Dolní, Moravice, ves, o. Rýmařov 74, 283, 291, 336. Moravičany, ves, o. Mohelnice 245; farář m— ský 245. Morkovice, městečko, o. Zdounky 10, 56, 198, 199, 227, 313, 391; rybník Dolní pod M. 210; ves H., blíž M. 18; lesy m—ské 56. — Hedvika z M., manž. Ješka z Veselice 17, 18. — Jan z M. 11. — Jindřich z M. a z Bařic 56. — Perchta z M., P. (bez přídomku) 66, 70. — sestra: Sibyla z M. S. (bez přídomku) 6, 7o. — otec: Václav Bařický z M., z M. a z Bařic, z M. 14, 18, +66. — Jaroš 2. ze Zástřizl na M. 441, 443. — Jiřík 2. ze Zástřizl (a) na M. 198, 199(2x), 210, 212, 313. — Milota z M. 10. — Smil ze Zástřizl a na M. 190. Morkovský, příjmení: Jan 2. M., M. (= Mi- lota), v. Zástřizly. Morküvky, ves, o. Klobouky 44. Morovany, v. Moravany. Mořice, ves, o. Kojetín 27, 73, 82, 387, 388(2x). 437. — Matouš Štoš z Koumc a na M. 437-438. sv. Mořic, Mauricí,kapitulní chrám, v. Korměříž. Mořkov, ves, o. Jičín Nový 22, 238, 271. Mostečná, M. ulice, v. Dětřichov. Mostkov, ves, o. Uničov 342. Mošťánky, Moščánky, ves, později zanikla u Hnojnic, o. Šternberk 8. Moštěnice Dolní, Moštěnice, ves, o. Kyjov 129, 170(2x), 238-239, 337; zbozi m—ské 129; m—ské lesy 336; v okolí les Kamenná 189, 2309. — Jiřík Stolbaskÿ z Doloplaz a na M. 227. — Václav Skrbenský z Doloplaz na M. 142, 178. — Joachym Zoubek ze Zdětína na M. 424, 435, 440. 490 Mydlovary Mouchnice, Müchnice, ves, o. Bučovice 119, 178, 179, 337-338, 341, 351; grunty m—cké 337; lidé m—čtí 338; lesy m—cké 351; v katastru vsi lesy zv. Společní 341. — Jan 1. Miňovský z Lazník a na M. 124. Moufínov, Mürínov, Müienov, ves, o. Slavkov I8, 21, 290. Mourfinovsky, Müfinovsky, prijmeni: Petr M., v. Mezilesice. M rakeš, příjmení: Jiřík M., v. Noskov. Mrdice, tvrz v Čechách u Heřmanova Městce, o. Chrudim: Anna z M., manż. Licka z Lilče, matka Aleny z L. 82, 149. — Jiřík Racek z M. a z Uhřic, Racek z M., manž. Johanky z Nítko- vic, [syn: Václav 2.] 89, 122. — 1. Václav Racek z M. 54. — 2. Václav Racek z M., [otec. Jiřík] 184. Mrlínek, Mrlín, Mrlín Horní, ves, o. Bystřice p. Host., časem zpustlá, později obnovená 77, 85, 213, 396, 415. — Augustin ze Špránku a z M. 40. Mrsklesy, ves, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Mstěňovice, v. Mštěnovice. Mstichovice, v. Stichovice. Mštěnovice, Mščenovice, Mstěňovice, Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. M ukažř, příjmení: Jan 1. M., v. Kokory. Mukoděly, ves v Čechách, o. Podbořany: Hynek Kusý z M. 204. — Jan Kusý z M. na Bohu- ticích [syn Jiříka a Doroty z Batelova] 303. — Štěpán z M., manž. Kateřiny ze Zvole 46. Miinsterberg, Minstrberk, Monsterbergensis dux (Minstrberské knížetství v Pruském Slezsku, s.-v. Kladska): knížata minstrberská 36. — Boëek, knize m—sky, hrabě kladsky, pán z Kunštátu a z Poděbrad 37, 214. — Hanuš, kniże m—sky, v Slezi oleśnickć, hrabć klad- ské, pán z Kunštátu a z Poděbrad, [syn Karlův] 345. — Hynek, Jindřich ml. jinak Hynek, knize m—sky, hrabí kladský, pán z Kunstátu a z Poděbrad [syn krále Jiřího z 2. manželství] 36, 37, 214. — Jindřich st., kníže m—sky, hnabí kladský, pán z Kunstátu a z Poděbrad, [syn krále Jiřího z I. manželství; synové: Albrecht, Jiří, Karel] 36, 37. — [syn]: Jiří, kníže m—ský, v Slezi olešnické, hrabě kladské, pán z Kunstátu a z Poděbrad 345. — Joachym, (přídomek jako Jiří), [biskup brani- borskÿ] 345. — [otec]: Karel, knize m—ské, v Oleśnici, hnabć kladsky, pan z Kunstatu a z Poděbrad, Carolus dux M. [děti: Marketa, Kunhuta, Voršila, Hedvika, Barbora, Joachym, Jindřich, Hanuš, Jiří] 203, 254, 269(2x), 279, 296. — [dcera:] Kwnka, kněžna m—ská, manž. Kryštofa z Boskovic 228. — Viktorin, knize m—sky, hrabě kladské, pán z Kunstátu a z Poděbrad, [syn krále Jiřího z 1. manz.] 4, 36-37, 214. Múřínov, Můřinovský, v. Mouřínov, Mouří- novský. Mutišov, ves, později zanikla u Těšova(?), o. Brod Uh. 6. Mydlovary, pustá ves, zanikla u Vel. Prosenic v místech trati Mydlovarka, o. Lipník n. B. 122. — Anna z M., sestra Katefinina 104. — Barbora Holcova z M., děti 14. — otec: Jan z M. 14. — Kateřina z M,. sestra Annina 104. ves, o. , 

Strana 491
Myslejovice M ydlovarský dvůr, v. Lýsky, Myslejovice, ves, o. Plumlov 352. Myslibořice, městys, o. Hrotovice: Marketa z M., manž. Petra z Vlachovic 208, 217. — Rafael Chroustenský z Malovar na M. 436. — Václav Chroustenský z Malovar a z Chroustenic na M. 370. Myslivec, pfijmeni: Vaclav M. v. Vele- doubravy. Mysločovice, ves, o. Holešov 20. — Hedvika z M., manž. Joachyma z Hartunkova 439. — Johanka z M.,manž. Petra Bukůvky z Bukůvky 417. Myškov, v. Veveří. Myšlany, [= Dvořiště Horní, obec v Čechách, o. Brod Vyšší]. Ctibor z M. 257. — Jaroslav z M. 104. — bratr: Jiřík z M., z M. a z Racko- vé, manž.: Zuzany z Hynczdorfu 20, 57, 104, 186. N. Nabdin, ves v Čechách, o. Velvary: Kateřina z N., manž. Jana z Prostějova 38, 121. Nadějov, ves, o. Jihlava: Salomena z N., manž. Mikuláše Felciána z Hrabové 430. — Šimon z N. 438. Nad lepkou, kopec v Chřibech na panství Buch- lově 406. Nahošovice, Nahašovice, ves, o. Host. 232, 415. Náchod, město v Čechách: Fridrich, Frydrych, Fridrych Březnický z N. na Dunajovicich, syn Jindřicha 2. [manž.: Marketa ze Zvole] 442, 443; na soudě: 395, 400, 407, 413, 415, 417, 420-422, 426, 428, 430, 434, 436, 441, 443. — 1. Jindřich z N., [rodièe: Maté; z N. a Machna z Kokor], komorník menšího práva v Brně 89. — 2. Jindřich z N., Březnic- ký z N., Březnický z N. na Dunajovicích [rodiče: Oldřich z N. a Anna z Tavíkovic, manž.: 1. Marketa z Řečice, 2. Johanka z Je- lení], otec Fridrichův, na soudě: 251, 256, 261, 264, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 318, 329, 332, 341, 348, 349, 357, 362, 367, 372; posel k deskám: 349, 374. — Mandalena z N., manż. Jiříka 4. ze Zástřizl na Veselícku 442. Najdek, v. Nejdek. Najrov, v. Nyrov. Najrovec Maly, v. Nyrovec. Najvald, neurčeno: Hanzl z N., měšťan velko- meziříčský(?) 256, 288. Náklo, ves, o. Litovel: Čeněk z N., manž. Kate- řiny z Sarova 24. — [syn]: Jiřík z N., Nitkov- ský z N., starší bratr [nevlastní]: Václav z Udrlic 57, 123, 168. Naksera, příjmení: Kuneš N., v. Chotějovice. Náměšť na Hané, Náměšť, městečko, o. Olo- mouc 13, 26, 38, 49, 172, 190, 227, 204, 385 (2x); ves blíž N. 168, zboží n—ské 13. — Alena z N., [manż.: Aleś z N.] matka Zbyńka z Vrahovic a z N., stryc: Jan z Žerotína 26 (2x), 35-36. — Hynek z Vrbna na N. 293, 303, 318. — Hynek 3. ze Zvole a na N. 190. Náměšť na avou, Náměšč, město: Jan 4. Bystřice p. 491 Nemotinek z Lomnice (a) na N. 160, 168. — Oldřich z Lomwice na N. 407, 431, 436. — Znata 2. z Lomnice na N. 340. — Jan 6. st. z Zerotina na N. 440, 443. Náměšťský, příjmení: Václav N., v. Lom- nice, o. Tišnov. Napajedla, městečko, nyní město 211, 212, 337; n—ské hory 406. — Jan 5. z Zerotína a na N. 346. — Pavel z Żerotina a na N. 329, 340, 341, 346, 348, 349, 357, 365(2x). — Václav 3. z Žerotína a na N. 346. Na rovni, dvůr pustý, v. Krakovec Nasobůrky, N. Malé, Sobůrky Malé, Sobůrky, ves, o. Litovel 11, 90-91, 92(2x), 246. Na trávníku, rybník, v místech dnešní trati Trávník u Přerova 425. Návojná, Návojné, ves, o. Klobouky Val. 147, 77 205, 214. Nebéfych, Nepstych, Nepétich Neuëtift, Nev- štych, ves časem zanikla u Otaslavic(?), o. Prostéjov 155, 171, 199, 422, 423. Necíava, Nedstava, ves, o. Jevíčko 182. Necule, příjmení: Ondřej N., v. Konice. Něčice, v. Nětčice. Nedachlebice, ves, o. Hradiště Uh. 73, 74, 75, III, 135, 201, 223, 383. — Jan z Korotína na N. 424. — Šťastný z Korotina v. N. 223, 324. Nedašov, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Nedstava, v. Nectava. Nedvězí, Medvězí, Nedvezí, ves, o. Zábřeh 55, 169, 183. Nechanský, [= Nechanice, 4 obce v Če- chách], príjmení: Jan N. 334. Nechvalin, ves, o. Zdánice: Václav I. z Paćlavic na N. 151. Neideckarovä, Neudek. Nejdek, Najdek, ves, o. Hranice 124, 353, 385. Nejrovec, v. Nyrovec. Nelesovice, ves, o. Olomouc 40. — I. Ctibor (z N.) 40. — syn: 2. Ctibor z N. 40. Němčí, [= Nimptsch, krajs. město v býv. Prus. Slezsku, vlad. obvod Vratislav]: Vilém Ulstor- far z N., syn Kateřiny z Vahančic 425. Němčí Dolní, ves, o. Ostroh Uh. 170, 188(2x), 225, 352. — Martin z Častrova a z D. N. 188. Němčí Horní, Němčí, ves, o. Ostroh Uh. 137, 141, 178, 389. Němčice, ves, o. Blansko 253, 257. Němčičky, ves, o. Hustopeče: 44, 257(2x), — Zdeněk Žampach z Potštejna na N. 269, 282, 290. Německo, říše: Pavel z Němec, poddaný, v. Plinkout. Nemile, ves, o. Zábřeh 169, 183. Nemochovice, ves, o. Bucovice 54, 251, 329, 387, 388, 437. . Nemotice, Némotice, ves, o. Bucovice 187, 265, 271, 280. — Tas 2 Vojnic a na N. 132, 186. — Jan I. ze Zástřizl a z N. 31, 62, 62. Nemotick y, príjmeni: Jan r. N., v. Zastfizly. Nemotínek, pustá ves, zanikla v místech stejno- jmenného vrchu (kóta 363) j.-z. Nemotic, o. Bučovice 187. Neobuz, v. Neubuz. příjmení: Dorota N., v. 

Strana 492
Neplachov 492 Nýrovec Neplachov, pustá ves, zanikla v místech stejno- jmenné trati mezi Dol. Újezdem a Loučkou, o. Lipník n. Beč. 390. Neplachovice, ves, o. Opava: Jan z Żop a na N. 141. Nepomuk, neurčen, snad v Čechách: Otmar z N., písař menší, nejvyšší písař markrabství mor.; na soudě: 282, 287, 290, 293, 297, 303, 308, 311, 313, 318; je při přidědění: 274, 293- 204; přivěsil pečeť: 278, 370. Nepřívaz, Nepřívazy, ves, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Nepštych, Nepštích, v. Nebštych. Nesovice, Nesobice, ves, o. Bučovice 44, 268, 323 (2x), 384, 402. Nestojov, zaniklá ves u Nezbavětic v Čechách, Plzeňsko: Mandalena z N., manž. Jana z Káco- va 256. Nětčice, Něčice, Nětžice, Mezice(?), ves, o. Kyjov 224, 329, 387. Nětčice, Něčice, ves, o. Zdounky 11, 185, 198, 253, 258(2x). Nětčice Dolní, Něčice, ves, o. Lipník n. B. 12, 390. Nětčice Horní, ves, o. Lipník n. B. 12, 390. Neubuz, Neobuz, Neubuzy, ves, o. Vizovice 20, I9I, 283, 350. Neudek, obec v Dol. Rakousích, o. Kirchberg am Vagram: Dorota Neideckarové [z N.], mani. Jifika Zabky z Limberka 262. Neustift, v. Nebstych. Nevědomí, Nevědomie, obec v býv. Prus. Slezsku u Rybníků ve vlád. obvodu Opolí: Anna Kro- páčka z N., z N., [otec: Jindřich], manž. Jiříka 5. ml. ze Zástřizl 318, 341, 352, 353, 370, +397. 1. Jan Kropáč, Kropáč z N., Kropáč z N. a na Bučovicích, manž. Markety z Ojnic, zetěm Bar- bory z Víckova, [synové: Aleš, Jan 2., Jindřich, Jiřík, Kryštof, Mikuláš, Zbynék] 6, 11, 24, 102. — [syn]: 2. Jan Kropóć z N. 189, 222. — 3. Jan z N., Kropáč (bez přídomku), Kropáč (st.) z N. na Litenčicích, Kropáč st. z N., Kropáč z N., Kropáč (st.) z Nevědomí na Hra- nicich, syn Kryštofův 200, 205, 290-291, 313 (2x), 323, 325, 338, 350, 361, 384, 385, 386(2x), 388, 397; na soudě: 349, 358, 359, 362, 367, 372, 377, 380, 384(2x), 385, 386, 389, 395, 400 (2x), 407, 413, 415, 417, 420, 422, 426, 428, 430, 434, 436, 441, 443; přivěsil pečeť: 322, 442. — 4. Jan z N., nedílny bratr Tasüv 366. — Jind- fich Kropát z N. a na Bzenci, Kropáé z N., Kropáé z N. na Ejvanovicích, [rodice, souroz., v. Jan 1., dcery: Anna, Kateřina, Lidmila, Mandalena, Veronika] 132, 142(2x); na sněmu: 88. — |[bratr]: Jiřík Kropáč z N., manž. Johanky ze Zástřizl 179, 202, 222, 223. — Kateřina z N., [otec: Jindřich] sestra Mandalenina, manż. Prokopa Podstatského z Prusinovic 311(4x), 320(2x), 371, 398. — Kryštof, Krystof, Kristof Kropdé z N. na Bzenci, Kropáč z N., Kropáč z N. na Litenči- cích, [rodiče, souroz., v. Jan 1.], otec Jana 3. St.: 200, 205, 214, 226, 227; na soudé: 215, 221, 226, 228, 230; piivesil pecet: 176. — Lidmila z N. Kropatka z N., sestra Kateriny(?), manž. Beneše Praźmy z Bilkova 311, 312, 396. — |sestra:] Mandalena st. z N., z N., sestra Katefiny, manż. Znaty z Vickova 312, 352, 353, 370, 396-397, 398. — Mikulas Kropóć z N. a na Drazüvkách, [rodice, souroz., v. Jan 1.] 181. — Tas Kropáč z N., bratr Jana 4.: 366. — Václav Kropáč z N. 165, +227. — Veromika, Veronyka z N., Kropátka z N. [otec: Jindřich |, manž. Petra Praźmy z Bilko- va 314(2x), 396. Nevojice, ves, o. Bucovice: Aleš z Ojnic a z N. 29(2x), 33, 39. — AneZka z Ojnic a z N. 39. — Barbora z Ojnic a z N. 39. — Jan I. st. z Ojmc a z N. 29. — Jifík z Ojnic a z N. 29 (2x), 33. Nevšová, Nevšavá, ves, o. Bojkovice 30. Nevštych, v. Nebštych. Nezdenice, ves, o. Brod Uh. 10, 84, 93, 94, 150, 151, I70, 201, 341(2x), 380, 382, 432; ve vsi dvory, zavázané sluZbami manskymi: Noskov- sky 84; Petiíküv, Petiíkovsky 84, na ném: Vavřinec Ščír 150; Košíkův, Košíkovský 84, 151, Bartoškové 84; dvory: Vladykův 170, Šimonovský 170, Tučnovský 170; na dvorech sedí: Jan Košíků syn 151; Jan Strýček na Košíkovském dvoře 151; Jiřík r51. —- Jan, Petříkův syn z N. 94. — Jiřík z N., Světlovský +57. — Mikuláš z N. +10. — Petřík (z N.), otec Janův 94. Nezdenky, pustá ves, zanikla u Částkova, o. Brod Uh. 118. Niari, v. Bedegh. Nicolaus, v. Mikuláš. Niklšpurk, v. Mikulov. Niklstorf, v. Nyklstorf. Nisa, Nysa, [=? mésto v Prus. Slezsku]: Jakub Ssitenhewar z N. 215. Nítkovice, ves, o. Zdounky 24, 81, 222, 227, 291, 386, 413; n—ské grunty 384. — Johanka z N., z N. a na Uhercich, manż. r. Jifika Racka z Mrdcic, 2. Vaclava Racka z Mrdic 122, 184. Nítkovský, příjmení: Jiřík N., v. Nakło. Nitra, město na Slovensku: biskup niterský, ny- trský, v. Štěpán z Podmanína. Nivnice, městečko, o. Brod Uh. 254(2x), 280, 288, 420. Nížkovice, v. Miškovice. Nosálovice, ves, o. Vyškov 9, 175, 276, 291; mlynář n—ský 291; rybník n—ský 291. Nosek, příjmení: Jiřík N., v. Hostěrádky. Noskov, ves v Čechách, o. Vožice Mladá: Jiřík Mrakeš z N., manž. Kateřiny ze Šternberka 403, 421 (2x), 422. Noskovský dvůr, v. Nezdenice. Nosvétimansko, v. Osvétimany. Novitky, v. Snovidky. Nový rybník u Količína, o. Holešov 29%. Nyary, v. Niari. N y k1, příjmení: Mach N—ův, poddaný, v. Do- bročkovice. Nyklstorf, [=? Niklasdorf bei Strehlen v Prus. Slezsku]: Jindřich, Odlspoch z N., Hendrych Oldspoch 419, 440. Nyklšpurk, v. Mikulov. Nýrov, Najrov, ves, o. Kunštát 360. Nýrovec, Najrovec, N. Malý, Nejrovec, ves, časem pustá v okolí Borotína(?), o. Jevíčko 76, 135, 204, 208, 278. nytrský, v. Nitra. 

Strana 493
Obectov O. Obectov, ves, o. Litovel 28, 100, 343, 445. Obědné, Obedné, ves, o. Šumperk 55, 169, 183. Obešlík, příjmení: Ctibor O., Jan 1. O., Jan 2. ml. O., Jetřich O., Václav O., v. Litultovice. Oblanský mlýn, na statku Šišmě, o. Bystřice p. Host. 232. Obora, ves, o. Boskovice 94(2x). Obramice, v. Olbramice. Obřany, Hora Obřanská, Mons Gigantis, pustý hrad, dnes zříceniny u Bystřice p. Host.: 396; zboží o—ské 77, 85; Tobiáš z H. O., Thobias de Monte G., protho- notarius thabularum marchionatus Moraviae, nejvyšší písař. zemský 6, 64, 75, 78, 85, 104, 112, II4; na soudě: 3, 20, 27, 37, 43, 61, 76, 90, 95, 99, 103, 100, III, 116, 120, 123, 126. Od du ba, les, v. Počenice. Oděrady, v. Voděrady. Odersk$y (Odry), prjmeni: Jan O., v. Ludefov. Oder, v. Eder. Odlspoch, v. Adelsbach. Odra, feka 353, 402; mln na O. u Bartośovic 65; butovsky stav na O. 229. Od role, poddany, у. КоПёт. Odry, město ve Slezsku: Jeronym z Lidéřova a z O., na O. 79(2x). — Hynek ze Zvole a na O. ř ice, neurčeny 2209. Ohništky, Ohniščka, Vohništka, časem pustá ves v místech trati nyní zvané Lávky, donedávna Vohniščka mezi Sulimovem a Kvasicemi, o. Kroměříž 54, 185, 356, 404. Ohrozim, Vohrozim, ves, o. Plumlov 9, 16, 19, 67, 115, 184, 192, 262, 352. Ochaby, obec v Tesinskćm Slezsku, o. Stru- mień: Jan Prosemcky z O., z O. a z Hukovic 19, 65. — bratr: Jindřich z O. 19. — bratr: Petr z O. 19. Ochoz, ves, o. Konice 297, 379. — poddani z Koryčan: Jiřík Papež z O., Papež 438, 430. — sestra: Kateřina (bez přídomku) 438 (ne- jmenována), 439. — otec: Martin Papež z O. +438, 439. | Ojnice, v. Vojnice. Okarec, ves, o. Náměšť n. Osl.: Vilém Valecsky z Mírova na O. 264. — Zikmund Valečský z Mírova a z O. 95. Okluky, Oklikvy, Okliky, ves, o. Plumlov 184, 209. Okopaná louka, v. Mladeč. Olbramice, Obramice, ves, časem pustá v mís- tech trati Olbramsko, o. Lipník n. Beč. 11, 83, 174, 208, 251. Oldřich, jméno mužs.: O., syn Markety z Ojnic a [Jakuba z Kostelce], v. Vojnice, v. Kostelec. Oldřichovice, ves, o. Napajedla 138, 162, 324. Old spoch, v. Adelsbach. Olešná Dolní, Olešné, Olešná, Volešné, ves, o. Sumperk 85(2x), 169, 183, 264, 420. Olešná Horní, Olešné, Olešná, ves, o. Šumperk 15, 169, 183. Olešnice, pustá, později obnovená ves, o. Litovel 3. Olešnice, O., kteráž slove Německá, městečko, o. Kunštát 111; dán ma O. 279, 346. 493 Olomouc Olešnice, Volešnice, potok vlévající se do Ko- korky 353, 402, 432. olešnická, příjmení: Slez—: v. Hanuš, Jiří, Joachym, Karel, kniżata, v. Minsterberg. Olnod, místo v Maďarsku: Ambrož Śarkan z Hakošhazu, svob. pán z O., hrabě Salajské 232. — František Šarkan z Hakošhazu, svob. án z O. a na Bzenci 292. Olomouc, Olomüce, civitas Olomucensis, mésto; sném, soud zemsky v O., v. sném; datováno v O.,a urcení místa vzhledem k O.:62, I14, 116, 138, 174, 212, 214, 254, 275, 278, 290, 296, 305, 309, 317, 322, 327, 328-331, 333,335, 355, 365, 373, 375, 376, 379, 398, 406, 408, 418, 426, 433; desky zemské, v O. 30. — purkmistr a rada města O.: 56, 69; kupuje a prodává: 124, 148, 229, 237, 252, 289(2x), 290, 332, 344, 398. měšťané: Jan Čech 86. — Bene$ Grosmánek 253. — Jan Grozmánek 86. — Lukáš Grym 365, +395. — Filip Kavka 264. — Mikuláš Kyvic 77. — Jan Link z Čertoraj, Link, manž. Kateřiny 77, 111, 121, 167. — dcera: Barbora, manž. Mikuláše z Bystřice 167. — sestra: Klára 167. — Blažek Maléř 217. — Filip Ruprecht 253. — Solczarovi sirotci 56. — Matyás Wakrle 274, 279. biskupové olomoučtí: Pavel [z Mili- čína] 30. — Tas [z Boskovic], Prothasius, episcopus Olomucensis, rada JMti královské 3, 22(3x), 31, 276; na soudě: 3, 20, 27, 37. — Jan, biskup varadínský, správce olomouc- kého biskupství, kancléř krále Matyáše [otec: Filip z Prostějova,sestra: Dorota, manž. Duch- kaz Bíčova a z Kunovic],sestřenec: Jan z Kuno- vic 49-50, 62(5x), 65. 66(2x), 68-69. 72. 161- 162, 164. — Stanislav [Turzo z Betlenfalvy] 49, I77, 214, 221, 253, 258, 265, 291, 309-310, 330; srovnání stavů s ním o pohaneni biskupi k zems. soudu: 276; na soudě: 120, 123, 128, 130, 135, 137, 140, 142(2x), 145, 147, 149, 151, I54, 159, 163, 164, 167, 169, 172, 174, 177, 180- 181, 183, 185, 187, 190, 197, 201, 202, 204, 206, ‚ 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 237, 238, 243, 251, 256, 261, 264, 268, 273, 277, 280, 282, 287, 200, 203, 207, 303, 308, 311. — Jan [Doubravsky, Dubravius] 349, 350(2x), 366, 373, 379; na soudě: 324, 328, 332, 340-341, 349, 357, 359, 362, 367, 371, 377, 380, 383-384, srov. Doubravka. — Marek [Khuen], na soudě: 389, 395, 400(2x), 407, 413, 415, 417, 420, 421, 426, 428, 430, 436. — Vilém, Vilím [Prusinovský z Víckova] 440. kněží olomoučtí berou plat: 46, 62, 103, 211, 265. kostel Olomoucký [= chrám sv. Vác- lava], kapitula a biskup: 54, 58, 163, 191-193, 237, 258, 265, 276, 278, 279, 291, 309-310, 330, 366; hofrychtýř biskupův: 418. Jan z Jemnice, arciprist olom. kapituly 163; kanovníci: Václav z Vizovic a mistr Daniel 53, 54, 58; děkani: Jan 192; v. Bernart I. Zoubek ze Zdětína, probošství 103 p. 2. kostely: u Bosáků 438;k.sv. Mořice, Mauri- cí, kapitula 265, 332; k. u Matky Boží na před- hradí [stával na náměstí Svobody, zrušen 1784]: kněz Jakub, oltářník u sv. Linharta 56; 

Strana 494
Olomouc k. sv. Petra na předhradí: podací oltář a ka- zatelnice 135; kaple Všech svatých na před- hradí 69. kláštery: kl. sv. Františka: kvardian Wolf- gang a konvent 274; kl. sv. Jakuba na před- hradí 167; kl. kartouzský na předhradí: převor Pavel a konvent 345, 374-375; kl. sv. Kateřiny: převora Kateřina s konventem 315-317; kl. sv. Kláry na předhradí: abatyše Marketa z Karno- va s konventem 376-377. olomoucký kraj: Fulneckó 37, 214. Luká$ Grym z O. 365. — Magdalena, Mahda- lena z O., dcera Markety a Prokopa Vérného z Přerova, manž. Martina z Držovic 47, 86. — Mikuláš z O., Havlas z O., v. Bystřice Velká. Olsava, přítok do Moravy zleva 127, 145. Olšany, Volšany, ves, o. Prostějov 40(2x), 217, 318, 367, 399; ves blíž O. 345; dvůr o—ský 40. — Matyáš Potůček z V. a mladší bratří 318. Olšany, ves, o. Šumperk 55, 129, 169, 183. Olševec, v. Olšovec, o. Zlín. Olšinský rybník, v. Zdounky. Olšovec, ves, o. Hranice 353, 385. Olšovec, dříve samostat. ves, nyní část Bzence, o. Ostroh Uh. 205, 224, 326, 358. Olšovec, pustá ves, zanikla v místech stejno- menné trati u Střílek, o. Zdounky 33. Olšovec, Olševec, Olšovsko, ves, časem zanikla v místech býv. stejnojmenné trati mezi dvory Skalkou a Terezinem u Tlumačova, o. Zlín 46, 96, 245, 356, 404. Omasta, příjmení: Staněk O., Plinkout. Omirázka, v. Unerázka. Ondrášov, ves, o. Šternberk 8. Ondřej, Ondra, Ondráček, Ondrásek, On- drouš, Vondra, jméno mužské: O., dvořák, synové: Mikuláš, Vávra, Jíra, v. Roudka Vel. — O., syn Matouše z Předmostí, bratr Marti- nův, seděl na třetině dvora; na dvorech seděli: O. Korytník, O. Badura, v. Předmostí. — O., manžel Voršily z Houserovy Lhoty, v. tamt. O.. člověk dědičný, v. Osíčany. — O., poddaný, v. Ruda Něm. — V., mlynář, v. Boskovice. — V., měšťan, v. Šumperk. — V. Spěváček, pod- daný, v. Ruda Něm. Ondrův, příjmení: Štěpán O., poddaný, v. Sumvald, o. Unicov. Onšík, příjmení: Aniz ©., Dalibor O., Jan O., Mikuláš O., Petr O., Václav O., v. Bílkovice. Opatov, v. Opatovice Velké. Opatov, městečko, o. Třebíč: Alžběta z O., sestra Marketina, Jana Kobíka, Jakuba Kobíka, Jiříka Kobíka, manž. Víta Bartodějského z Bartoděj 339, 351, 352, 372(2x). — bratr: Jakub Kobík z O. 230, 268. — bratr: Jan Kobík z O., Kobík z O. a na Majetíné 171, 193, 198, 199(3x), 210 (3x), 228(2x); na soudé: 204, 206, 208, 210, 211; přivěsil pečeť: 222. — bratr: Jiřík Kobík z O., Kobík z O. a na Dobročkovicích 230 (bez přídomku) 322, +351. — Kateřina z O., manž. Smila ze Zástřizl a na Morkovicích, děti 190, 261, 297. — Marketa, Margeta ml. z O., sou- roz.. v. Alžběta, manž. Viléma z Víckova 330. 351 (2x). Opatovice, časem pustá ves v místech trati přičleněno k němu poddaný. v. 494 Ořechov Velký Opatovsko u Ludkovic, o. Brod Uhersky 30. 116, 201, 433. Opatovice, ves, o. Hranice 12, 353, 385. Opatovice, ves, o. Vyškov 9, 175. 299, 310. Opatovice, Opatovsko, Opotovsko, pustá ves, za- nikla v místech Opatovského lesa u Morkovic, o. Zdounky 10, 144, 165, 227, 386, 413; rybník O—sky 56. Opatovice Velké, Opatovice, Opatov, ves, o. Je- víčko 203, 226, 233, 240, 256, 277, 293(2x), 431; hranice, meze o—ské 94, 134; na láné sedí Mikulka 293; v katastru vsi je pusté mlýniště Beranisko, Baranisko, Baranišče 94, 134. — Anna z O. +133(2x). Jindfich z O. +37. — Veronika z O. +64. — Jan Cerncick$ z Kd- cova na O. 430, 440. Opatovsko, v. Opatovice, o. Zdounky. Opatovský rybník, v. Opatovice, o. Zdounky. Opava, hlav. město Opavska: Jam, Johannes z O., [ manż. Barbora], nejvyšší písař zemský [měšťan olomoucký], na soudě: 129, 135, 137, 139; je při přidědění: 134. — Oldřich Cetrys z Kynšperka, hejtman na O. 320; opavské: dsky zemské — 36. Oplocany, ves, o. Kojetín 6, 144. Oponěšice, Uponěšice, ves, o. Jemnice: Jan z U. 89. Opotovsko, v. Opatovice, o. Zdounky. Oprostovice, Oprostowicz, ves, o. Bystřice p. Host. 5, 14, 18, 83(2x), 203, 409(2x) ; na dvore sedí Matěj: syn Mikuláše Zemánka 409(2x), Mikuláš, dvořak Symorsky 408-409. — Jan z O., Lapka z O. 18, +39. — Mikuláš Ščebet z Bélic a z O., Ščebet z Bělic seděním v O. 5, 14. Ordějov, hora jižně Bánova, o. Brod Uh. 182, 189, 209, 224; mlyn O—sky 182, rybnik O—sky 182. Orlíkov, časem pustá ves v okolí Tatenic n. Lub- níka (o. Šilperk) 21, 23, +202. Orlov, hrad, v. Orlovice. Orlovice, ves, o. Vyškov 49, 50, 62, 115, 142, 312, 352, 353, 370, 396; zboží o—ské 62, 115, 142. — pustý hrad Orlov, Orlovice 49, 50, 62, 312, 352, 353, 370, 396. z Ormuzdu, [= Ormózd, maďarský rod]: Manda- lena Zekl z O., manž. Jana z Pernštejna 352. O ršula, v. Voršila. Ořechov, Ořechové, ves, o. Hradiště Uh. 28, 34, 122, 125, 184, 266, 319, 372. — Beneš z O—ého 34(2x). — bratr: Mikuláš z O—ého, manž. 1. Katefiny z Chomütovic, 2. Anny z Lilée 27, 34 (2x), 62, 66, 122, 124; na snému: 88. — (syn?): Václav z O—ého, manž. Kateřiny z Doloplaz, sudí práva menšího v Olomoucí 184, 204. — (bratr?): Valentin z O—ého 266. — Jan Onšík z Bílkovic na O—ém 162. Ořechovský, příjmení: Kateřina O., v. Doloplazy. Ořechov, ves, o. Kunštát 148, 277. Ořechov Velký, Ořechové, Orzechow, Ořechov- ské, ves, později městečko, o. Brod. Uh. 81, 82, 131, 207(2x), 314, — Bartoloměj z Čachtic na O. 207. — Jan I. z Honbic a z O—ého, Johan- nes de Honbicz et Orzechoweho 17. — Jifík I. z Honbic a z O—ého 81, 93. Ofechovsk y, příjmení: Jan 2. O., Jan 3. O., 

Strana 495
Ořechov Velký 495 Paršovice Jiřík 1. O., Jiřík 2. O., Matyáš O., Václav O., v. Honbice. Ořechové, v. Ořechov, o. Hradiště Uh., v. Ořechov Velký. Osečany, v. Osíčany. Osečko, v. Osíčko. Osek nad Bečvou, Vosek, ves, o. Lipník n. B. 12, 61, 390; farář o—cký 443. Osek, obec v Čechách, o. Duchcov: Kateřina z O. a z Rýzmberka, manž. Jakuba z Šarova 159, 174, 178, 197. — Kateřina z Rýzmberka a z O., manž. Přemka z Žerotína 360. Osíčany, Osečany, ves, o. Kojetín 24, 64, 78, 104; lidé dédicní: Ondrásek, Urban, Jirík, Vach 104. — Laurin z Třebenic a z O. 24. Osíčko, Osečko, ves, o. Bystřice pod Host.: Vác- lav z O. 82. Oskava, Voskava, přítok Moravy zleva 73, 347; na ní hamr Maularovský 358, 408; na něm Wolf Maular 347. Osová, Osowe, Osowa, osada, o. Bíteš Velká: Hynek z O., Hynko de O. 3. — Zikmund, Sigsmundus de O. 3. Osovsk y, příjmení: Burian O., Jan O., Jaro- slav O., Smil O., Zigmund O., v. Doubravice nad Svitavou. Ospělov, Hospělov, ves, o. Konice 28, 100, 343. Ostašov, Hostašov, pustá ves, zanikla: v okolí trati Stumštose mezi Ježovem a Žeravicemi, o. Kyjov 126, 387; o—ské lesy 336. Ostrata, ves, o. Vizovice 20, 191, 283(2x), 350. Ostroh Uherský, město 63, 175-176. — Arkleb z O. a z Kunovic, z O. 28, 66. Ostrovánky, pustá, později obnovená ves, o. Ždánice 413. Ostřihom, Vostřehom, město v Maďarsku: 403. Osvětimany, Vosvětimany, ves, pozd. městečko, o. Kyjov 75, 131, 179, 202, 213(3x), 232, 266 (2x), 306, 312, 337, 344, 365-366, 414; o—ské lesy 336; vinohrad na Osvětimansku, Nosvěti- mansku 179, 202, 213, 232, 366. — Jiřík Sme- tana z O., poustevník u sv. Klimenta 131. Otaslavice Dolní, Otoslavice, pusté městiště, dnes městečko, o. Prostějov 63. Otaslavice, Otoslavice Horní, O. Vrchní, Voto- slavice, ves, o. Prostéjov 10, 63, 64, 174, 197, 262, 282, 383, 390, 423, 444(2x) ; kostel o—sky 282, 383, 423. — Boček z O., bratr. Mikulášův 63. — otec: Hynek Brodecký (bez přídomku) +63. — Kateřina z O., manž. Petra z Čerto- ryj; děti: Johanka, Elška, Marketa, Zikmund 17, 18. — Mikuláš z O., sirotek Hynka Brodec- kého, bratr Bočkův 63, 445. — Michal Bítov- ský ze Slavíkovic a na O. 308, 315, 322. Otěhřiby, Ottiehrziby, Votěhřiby, pustá ves v místech dnešního Daskabátu, o. Lipník n. Beč. 36, 39(2x), 139, 204, 257, 273. sv. Otharta kostel, v. Počenice. Otík, příjmení: Hynek O., v. Penčice. Otinoves, Otiněves, ves, o. Plumlov 352. Otoslavice, v. Otaslavice. Otrokovice, ves, o. Zlín 69, 330. Ottiehrziby, v. Otěhřiby. Oujezd, v. Ujezd, Újezdec, o. Kyjov. Oujezdec, v. Újezdec. Oujezdeček, v. Újezdeček. Oujezdsko, v. Újezdec u Kvasic. Oujezdský rybník, v. Količín. Ousov, v. Úsov. Oustup, v. Ústup. Oušov, v. Úsov. Ovečka, příjmení: Bernart O., Jan O., v. Chý- lec. Oznice, Ozdnice, Voznice, Konvice, pustá, poz- ději obnovená ves, o. Val. Meziříčí 151, 270, 287, 354. P. Pacák, příjmení: Filip P., Hynek P., Jakub P., Jan 2. P., Jan 5. P., Mikuláš P., Václav 1. P., Václav 2. P., Václav 3. P., v. Pačlavice. Pacetluky, ves, o. Holešov 230. Packov, v. Paskov. Pacov, ves, o. Třebová Mor. 35, 51(2x), 124, 177. — Jan z Pocernic a z P. 35. Pacov, město v Čechách: Alžběta z P., manž. Ar- nošta z Kácova 256. Pačlavice, Višlavice, ves, o. Zdounky 66, 68, 70, 191, 210(2x), 228. — Mikuláš sedí na P. 68, v. z Hofu. — Dorota z P., souroz.: Jan 2. Pacák, Vojslav; manž. Přibíka Králického z Krsovic 161, 166. — 1. Filip z P., Fichny z P., bratr Petra 1., strýcem Václavu 2. Pacá- kovi 25, 68, 69, 165-166. — 2. Filip Pacák z P. a na Kojátkách, Pacák; sirotek po ném: Petr 366, +443. — Hynek Pacák z P., syn Václava I. Pacáka, synové bratří nedílní: Jan 5., Václav 2., Jakub +342. — syn: Jakub Pacák z P. 342, 352, 418.— 1.Jan z P. -- 35.— 2. Jan Pacák z P. z P. Paclavsky, souroz., v. Dorota, otec Jan 4.:75, 166, 275.— 3. Jan Fichny z P.,manz. Anny z Vitbachu 208, 251. — 4. Jan (bez přídomku), pravnuk Markety z Ojnic a na Skrbeni, syn Jana 2. Pačlavského 275. — 5. Jan Pacák z P., otec, souroz., v. Hynek 342, 352. — Mikuláš Pacák (bez přídomku) 387. — 1. Petr, bratr Filipa Fichného +66, 68. — 2. Petr, sirotek po Filipu Pacákovi 43. — 1. Vác- lav z P.,Pacákz P.28,69,75.— 2. Václav Pacák z P. z P. a v Nechvalíné, stryc Filip Fichny, syn, vnukové, v. Hynek 151(2x), 181, 222, 228, +342. — vnuk: 3. Václav Pacák z P., souroz. v. Hynek 342, 352. — Vojslav z P., souroz., v. Dorota 166. — Mikuláš z Hofu a na P. 228. Padesát Lánů, ves, řeč. Lány, o. Hranice 353. Palacký, František, dějepisec, Dějiny 63. Palačov, ves, o. Jičín Nový 114, 132. Pamětice, ves, o. Boskovice 342. Paní, rybník, v. Tovačov. Pánov, ves, o. Bíteš Velká: Veronika, Veruna z P., matka Jiříkova 15(2x). Pardubice, město v Čechách: dáno v P. 437. — Jaroslav z Pernštejna a na P. 405. — Vojtěch 1. z Pernštejna na P. 233, 240, 256. — Vrati- slav 2. z Pernštejna a na P. 405. Pardus, luční trať v Chřibech při potoku Moštěn- ce při kótě 370 již. Koryčan, o. Kyjov 337, 8. Parsovice, Paryšovice, Pavišovice, ves, o. Hra- nice I2, 390. 

Strana 496
Partutovice 496 Partutovice, Partultovice, ves, o. Hranice 124, 353, 385. | . Pary$ovice, v. Parsovice. Paseka, ves, o. Uničov 74, 283, 291, 336. Paskov, Packov, městečko, o. Místek 309-310, 351; statek packovský, zboží paskovské 310. Pasovice, ves, o. Brod Uh. 179, 197. Pata, obec v býv. Uhrách, komitát Somogy, o. Szigetvar: Frantisek Terek z P. +405. — synové po něm: Gabriel, Kryštof, Valentin 405. Patežín, Pateřník, ves, o. Litovel 34, 57, 112 164, 245, 308. Pavel, Paulus, jméno mužské: P., [z Miličína], biskup, v. Olomouc, biskupové. — P., opat, v. Hradisko Klášterní. — P., převor, v. Olomouc, klášter kartouzský. — P., bratr Adamüv a Mikulásüv, v. Bánov.— P., tfíctvrtník, v. Lazce. — P., poddany, v. Vázany, o. Boskovice. — P. Felix, v. Vratislav. — P., Handelův, pod- daný, v. Dobročkovice. — P. Chudý, mlynář, v. Boskovice. — P. Michálek, poddaný, v. Plin- kout. — P. z Němec, poddaný, v. Plinkout. Pavišovice, v. Paršovice. Pavlov, ves, o. Mohelnice 5, 28, 44, 100, 101, 343. Pavlovice, ves, o. Bučovice 171, 172, 199, 388. — Filip ze Zástřizl a z P. 70. — Mikuláš 1. ze , Zástřizl a z P. 70. — Protiwec 1. ze Zástřizl a z P. 18, 19, 24, 27, 35. —Protivec 2. ze Zástřizl a z P. 70, 73. Pavlovice u Kojetína, P. na Hané, ves, o. Koje- tín 73, 121, 387, 388(2x), 437. Pavlovice u "Prerova, ves, o. Prerov: Hynek 2. Pavlovský z Vítbachu na P. 442. — Václav 1. z Vitbachu a z P.., a na P. 128, 143, 200. Pavlovský, (Pavlovice, o. Přerov), příjmení: Hynek 2. P., Václav 1. P., v. Wiedbach. Pazucha, háj, v. Uhřice, o. Zdounky. Peč, ves, o. Slavonice: Mikuláš Tulešický z P. 88. Pečíkov, ves, o. Třebová Mor. 113, 114, 159, 160, 280. Penčice, ves, o. Přerov 53, 54. — Hynek Otík z P., sirotci po něm +432. — Otík z Lazník z P. 147(2x), 150. Pěnčín, ves, o. Konice 25, 106. — Jindřich z P. a na Drahanovicích, z P., manž. Kunky z Kate- řinic 58, 69, 74, 82(2x), 106, 115-116, 120(2x). Kateřina z P., manž. Václava z Mezlešic 21. — otec: Kryštof, Kristofor z P. a z Drahano- vic, manž. Markety z Veselíčka 14(2x), 20, 21, 24, 25(2x), 26, 20. Pěnice, příjmení: Lazy. Pěnkov, Penkov, pustá ves, zanikla v místech dnešních Karlovic, o. Napajedla 138, 162, 324. Perchta, jméno žens.: P., sestra Sibylina, v. Morkovice. Perná, ves, o. Meziříčí Val. 31, 32, 296(2x), 314. Perníček, v. Brníčko, o. Uničov. P., příjmení: Jan 2. P., v. Vojnice. Perník, v. Brníčko, o. Uničov. Pernštejn, Pernštajn, Pernsstayn, Perštejn, hrad u Nedvědic, o. Tišnov 43. — páni Pern- štajnščí jako starodávní rod mají právo zasedat na zems. soudě: 3. — Hedvika (bez Jindřich P., Jiřík P., v. Pernštejn přídomku), z P., rodiče, v. Vojtěch 2.: 4209, 435-436. — 1. Jan z P., nejvyšší komorník súdu a práva brněnského, spoluředitel v mar- krabství moravském 6, 29. — 2. Jan z P., z P. (a) na Tovačově, z P. a na Helfenštajně, syn Vilémův, bratr Vojtěcha 1., manž. Mandaleny Zekl z Ormuzdu, otec Jaroslavův, Vratislava 2., Vojtěcha 2., nejvyšší komorník markrabství mor., na místě zems. hejtmana, zems. hejtman a nejvyš. komorník markrabství mor., zems. hejtman 182, 205, 209, 212, 221-222, 228, 240, 245, 253(2x), 258, 262, 272, 287, 299(2x), 310 (2x), 315-317,318, 325, 326, 350, 354(3x), + 362, 383, 402, na soudč: 159, 163, 164, 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 184, 187, 189, 100, 107, 201, 202, 204, 206, 208, 221, 226, 228 (je zastupován), 230, 243, 251, 256; jako komorník vymazuje vklady: 9, 15, 17, 19, 20, 22, 24, 28, 37, 39, 44, 52, 53, 55-57(2x), 66, 69, 70, 73, 75. 76(2x), 83, 84, 94(2x), 102-104, 114, 117, IIO, 121, 122, 123, 129-131, 138, 141, 144, 145(2x)- -150(2x), 153-156, 159, 160, 164(2x)- 167(2x), 169(2x)-171, 173, 174, 177, 180(2x), 182(2x), 185-192, 199, 201(2x), 203-206, 209, 210(2x), 212-215, 217, 223(2x), 226, 231; jako hejtman dává posly: 101, 200, 244, 256; pii srovnání pfe stavü s biskupem olom.: 276; přivěsil pečeť: 186. — syn: Jaroslav z P. a na Helífenštajně, z P., z P. a na Pardubicích, bratr nedílný Vratislava 2. a Vojtěcha 2., krále JMti rada a komorník 362, 363, 367, 370, 371, 389, 390; přivěsil pečeť: 405. — Vuém z P. (a) na Helfenštajně, z P., bratr Vratislava 1., manž. Johanky z Liblic, "nejyšší maršálek království Ces. supremus magister curie regni Boemie, nejvyś. mar&álek královs. ces. a nejvy$. komor- nik cüdy brnénské supremus camerarius czude Brunensis, nejvyšší hofmistr království ces. 3, II-13, 31, 38, 40(2x), 46, 47(5x), 48, 53, 54, 61 (3x), 62(4x), 66, 67 (2x), 68(2x), 74, 75, 102, III, 114, 122, 123, 131, 135, I41(2x), 144(2x), 163, 164, 167, 168, 176, 177, 178, 180, 181 (2x), 182, 184, 190-193, 199, 225; na soudě: 3, 20, 27, 37,61; urovnává spor mezi stavy a pány z Luda- nic: 140; posel k deskám: 22. — syn: 1. Vojtěch z P. na Pardubicích, z P., bratr Jana 2.: 233, 240(2x), 256(2x). — 2. "Vojtěch z P. ana Helínštejně, z P., z P. (a) na Tovačově, z P. (a) na Plumlově, bratři v. Jaroslav, manž. Kateřiny z Postupic, otec Hedvičin, nejvyšší komorník markrabství mor. 362, 363, 367, 370, 371, 390, 400, 418, 422, 429(2x), 430, +434; na soudě: 380, 383-386, 389, 395, 400(2x), 407: zastupován pii pridédéni: 409. — jako komor- ník vymazuje vklady: 277, 332, 348, 349, 355 (v zastoupení), 389. — r. Vratislav, Wratislaus de P., z P. na Plumlově, z P. a na Helfnštajné, bratr“ Vilémův, najvyší "komorník cúdy brněn- ské, najv. komorník desk brněnských, najv. komorník desk a práva zemského v Brně, najv. komorník súdu a práva brněnského, najv. komorník desk a súdu práva zemského v Brné, najv. komorník margabstvie morav- ského, zemsky hejtman 47, 62, 66-68, 75, 95, 102, 132, 155; na soudé, (snému) : 43, 76, 88,90, 99; jako komorník vymazuje vklady: 11, 14, 24, 28, 36, 40, 44, 46, 49, 61(2x), 66, 69, 101, 

Strana 497
Pernštejn 103, 105; jako hejtman dává posly: 84, 86, 96, 100. — 2. Vratislav z P. a na Helfnstajne, z P., z P. a na Pardubicích, bratři, v. Jaroslav, krále Maximiliana JMti komornik 362, 363, 367, 370, 371, 389, 390; přivěsil pečeť: 405. Petr, Petřík, jméno mužs.: P., v. Hradčovice. — P. s bratrem Václavem, synové Anny z Blažejovic, v. Choltice. — P., sirotek po Filipu Pacákovi, v. Pačlavice. — P., dvořák, v. Roudka Vel. — P., majitel části Símře, v. t., P., měšťan, v. Šumperk. — P. Michálkův, pod- daný, v. Plinkout. — P. Trez, starší města, v. Šumperk. — Jan, P—kův, svn, v. Nezdenice. Petrova pustina, v. Ruda Něm. sv. Petraa Pavla, podací oltář, v. Mohelnice. Petříkovský dvůr, v. Nezdenice. Petrkov, Petrkovice, obec v Hor. Slezsku j.-z. Rybník: Perchta z P., manž. Jana Vilka z Konecchlumě 32, 115. Petrkovice, v. Petřkovice. Petroupim, Petropim, Petropin, obec v Cechách, o. Benešov: Vlášček, Vláštěk z P. 79-83(2x), 146, 163. Petrov, ves, o. Kunštát 5, 203, 205, 233, 240, 256, 325, 414, 427, 428. Petrov, ves, o. Strážnice 137, 322. Petrovice, ves, o. Blansko 55. — Zikmund, Zyg- mund z P. 55. Petrovice Hraničné, Hraničné, ves, o. Šternberk 8. Petrovský, příjmení: Bernart P., v. Luleč. Petrstorf, v. Vrazné Dolní. Petršvald, v. Petřvald. Petrušov, pustá, později obnovená ves, o. Třebo- vá Mor. 51(2x). Petrůvka, ves, o. Bojkovice 231, 381, 433. Petrůvka, ves, o. Třebová Mor. 51, 343. Petřík, Petříkovský, Petříkův. v. Petr. Petřkovice, Petrkovice, ves, o. Jičín Nový 114, , 132. Petřvald, Petršvald, ves, o. Příbor: Dorota z P., manž. Václava Čepleho z Belku 150. — Jan z P. 26, 89. — Žofka z P., manž., Jana z Dile- benky 164. Petřvaldský, příjmení: Jan P. z Košatky 89. Pezinok, město na Slovensku, pol. o. Modrá: páni Pezinští, jako rod starodávní, „ač chtí v zemi byti', mají právo zasedat na zems. soudě: 3. — Petr, hrabé od sv. Jiří a z P., manž. I. Kunky z Cimburka, 2. Zofky z Vald- Stejna 14(2x), 62(2x), 63, 114, 115, 131, 151. Phlug, v. Pluh. Pibrštejn [= Biberstein, snad ve Svycarsku]: Joachym z P., manž. Jitky z Lantštejna a na Novém Světlově 187, 201 206. Pilavka, Pilava, potok v okr. Konice 233. Pilgramsdorf, Pilmestorf, Pilmstorf, ves v Leh- nickém Slezsku u Lublína: Dalcar Svajnic z P., Svajnic z P. na Fulneku, manž. I. Barbory z Rottolu, 2. Kateřiny z Vrbna, 3. Šťastné z Choltic 351, 386, 416; na soudě: 436, 441, 443. Pinkusar, příjmení: Matěj P., poddaný, v. Sumvald, o. Uničov. Pinta, příjmení: Jindřich P., v. Rtišovice. Pinovice, v. Pňovice. Písařov, ves, o. Šilperk 129, 169, 183. 497 Počenice Písek Moravský, Písek, ves, o. Ostroh Uh. 28, 46, 245(2x), 277. — háj Chladichov 245. Pískov, ves, o. Uničov 342. Pístovice, ves, o. Vyškov 175, 430. Píšková, pustáves, zanikla v místech stejnojmen. pasek u Poličné, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287. Pitín, ves, o. Bojkovice 30, 201, 381, 432. Pivín, ves, o. Kojetín 10, 70, 144, 208, 245, 370. Pivo, příjmení: Vaněk P., v. Bařice. Pivonín, ves, o. Zábřeh 15, 129, 169, 183. Pizdratice, v. Pyzdratice. Plachý, příjmení: Prokop P., v. Voděrady. Planknar, příjmení: Jan 1.-2. P., v. Kynšperk. Plechtinec, Plichtinec, ves, dříve jen dvůr, o. Třebová Mor. 113, 159. Plejtková, příjmení: Šumvald. Plešovec, Plešivec, Pleševci, 279, 309, 330-331. Plhoň, příjmení: Mikuláš Chrudichromy. Plichtinec, v. Plechtinec. Plinkout, Plnkúty, Plnkút, Plinkouty, ves, o. Uničov 25, 34, 65, 73, 288, 294, 318, 342, 358, 407-408; při přidědění zjištění poddaní: Jiřík Dunar na sedlisku Wolfa Granze, Jan Polášek, Jan Bubla, Vaněk masař, Jakub Chromý, Pavel Michálek, Valenta, Filip Bednář, Martin Drej- šlák, Mikuláš, Vaněk, Blažek Bohatec, Urban, Macková vdova, Šimek Hajtman, Jiřík Veliký, Petr Michálkův, Adam, Matěj Stnaka, Zemä- nek, Staněk Omasta, Šimek Kukla, Kolman Lampart (446) Štěpán Holý, Jan Boháč, Vencl Zemánek, Pavel z Němec: 294. Plšek, příjmení: Martin P., mlynář, v. Šum- vald. Pluh, Phlug, příjmení: Jan P., Wolfgang P., v. Rabštejn. Plumlov, městečko 8, 9(2x), 10(2x), 95, 135, 352, 430; dáno na P. 430; p—ský díl (= panství) 9, 10. — Jan Heralt z Kunštátu a z P. 5, 23, 37, 44, 51, 54, 57. Vojtěch 2. z Pernštejna a na P. 400, 407, 418, 429. — Vratislav I. z Pernštejna na P. 95. Plzák, příjmení: Jan P., v. Zdenín. Pnětluky, Penětluky, obec v Čechách, o. Louny: Čeňka z P. 121, 168. - Jan z P. a z Rozštítek 37. Pňovice, Pinovice, ves, o. Litovel 26, 123, 180, 191, 201, 277, 395. — Arkleb Lhotský ze Ptení (a) na P. 334, 335. — Jan 1. Lhotský ze Ptení (a) na P. 276, 290. — Ladslav Lhotský ze Ptení (a) na P. 334, 335. — Vítek 2. Lhotský ze Pteni (a) na P. 307. 333-335. — Zdenek Lhotsky se Ptení (a) na P. 334, 335. — Jan 2. ze Sovin- ce a z P. 38. Pňovský. příjmení: Heralt 2. P., Jan 3. P., Ješek P.. Jiřík v. P., Kryštof P., Vok 2. P., v. Sovinec. Počenice, Horní P., ves, o. Zdounky 10, 28, 53, 54, 56. 69, 75. 92, 93, 104, 146, 212, 224, 226 (2x), 314, 384, 428; ve vsi kostel sv. Otharta IO, 28, 69, 75, 92, 212, 224, 428, sv. Petra(?) 93, 104; pod vsí louka na Franivci 93, 104; v katastru lesík Kerhartüv a louka Kerhartova 93, 104; les slove Bofi a les od zborovského le slove Od duba 93, 104. — Mikuláš z P., Škarka z P., manž. Anny z Bohdalic 24, 31, 68, Káča P., poddaná, v. ves, o. Kroměříž P. na dvoře, v. 

Strana 498
Počenice 104. — Ctibor, Stibor z Hrádku a v P. 226. — Mikuláš st. z Hrádku a na P., Čech z Hrádku na P. 271, 280, 314, 315, 404. — Jindřich Kokorský z Kokor na P. 430. — Štěpán z Rataj a z P. 24. Počernice Dolní, Počrnice, obec v Čechách, o. Praha-východ: Bernart z P., z P. a na Mni- chově 26, 96. — Heralt z P., bratři, v. Jan 2. 124. — otec(?), 1. Jan z P. a z Pacova 35. — synové(?): 2. Jan z P. a bratři: Heralt, Jindřich z P., Jiřík z P., Matěj z P. a Mikuláš z P. 124. Počtát, v. Potštát. Poděbrady, město v Čechách: Boček z Kunštátů a z P., Boček, kníže minstrberské, hrabí klad- ské, pán z Kunštátu a z P. 36, 37, 214. — Hanuš, kníže minstrberské v Slezi Olešnické, hrabě kladské, pán z Kunštátu a z P. 345. — Hynek-Jmdřich ml., kníže minstrberské, hrabí kladský, pán z Kunštátu a z P. 36, 37, 24. — Jindřich st. (atd. jako Hynek) 36, 37. — Jiří (atd. jako Hanuš) 345. — Joachym (atd. jako Hanuš) 345. — Karel (atd. jako Hanuš) 203, 254. — Viktorin (atd. jako Hynek) 36, 37, 214. Podhájí, dříve samostatná ves, později splynulo se Smržicemi, o. Prostějov 37, 67. — Jan Hájek (bez přídomku), Hájek z P. 40, +58. — Kate- řina z P., Kopáčka, 37, 67. — otec: Jan Kopáč (bez přídomku) 37. Podhoří, Pohoř, ves, o. Lipník n. B. 13; 353, 385. Podhradí, P. Starosvětské, ves, o. Brod Uh. 433. Podhradí, pusté městečko, zaniklé vých. pohoře- lického hřbitova, o. Napajedla 138, 162-163. 324. — Jan Húse z P., manž. Marketin 37, 38. Podluží, pastvisko, v. Bystrovany. Podmanín, obec na Slovensku, o. Bystrica Po- vážská: Michal z P. a na Brumově, z P. a z Bystřice, Podmanický z P., z P. 147, 177, 200(2x), 205(2x), 214(3x), 224, 231. — bratr: Štěpán, Štefan z P. a na Brumově, z P., biskup nitranský, niterský, nytrský 147, 189, 223. Podolí, Podolé, ves, o. Boskovice 26. — Jiřík z P. (z tohoto?) 40, 445. Podolí, ves, o. Brno(?) 64. Podolí, ves, o. Hradiště Uh. 263(2x); mlyn p—lský 263. Podolí, Podolé, ves, o. Litovel 28, 100, 343. Podolí, Podolé, ves, o. Meziříčí Val. 272(2x): dvořák Simek, dcery: Manda, Apolona.272. — Pavel Chmel, Chmel z P., manž. Mandy, dcery dvořáka Šimka 272(2x). Podolí, Podolé Německé, ves, o. Mohelnice 44, c 100, 379(2x). . Podolícko, P. Malé, ves, o. Mohelnice 5, 44, 100, 379. Pools, později pustá ves v mistech stejnojmen. dvora u Oseka n. Beč., o. Lipník n. Beč. 12, 61, 390. Podoujezdní rybník, v. Količín. Podstát, Podštát, v. Potštát. Podštajn, Podštejn, v. Potštejn. Pohledy, Pohled, ves, o. Třebová Mor. 51. Pohoř, Pohoří, ves, o. Fulnek 37(2x), 214, 320, 445; manové: Jan Třidcátník, Jan Čapek 37 (2x), 445. Pohoř, v. Podhoří. Pohořelý, rybník, v. Loděnice. Pohořelice, ves, o. Napajedla 138, 162, 324. 498 Popůvky Dalibor Onšík z Bílkovic na P. 331, 332. — Petr Onšík z Bílkovic na P. 323-324. Pohořílek, příjmení: Jan P. na dvorech, v. Lazníčky. Pohořílky, Pohořílka, ves, o. Fulnek 37, 215; man v P.: Mikuláš Bílovský 37, 215. Poláček, příjmení: P., poddaný, v. Hradec, o. Uničov; Jan P. poddaný, v. Plinkout. Polák, příjmení: Jan P. manž. Kateřiny ze Lhoty (L. Měsíčné) 177. Polánka, ves, o. Krumlov Mor.: Aleš z P., z P. a z Bošovic. [synové, v. Václav] 89, 94. — Marketa z P., manž. Bohuše Kokorského z Kokor 420(2x). — Václav Bošovský z P., Bošenský z P. [otec: Aleš, bratfi: Albrecht, Jan, Petr] 288, sirotci po ném +325. Polanka Valašská, Polanka, ves, o. Vsetín 359, 410. Pole Vysoké, ves, o. Klobouky Val. 359, 419. Polehradice, v. Bolehradice. Polešovice, ves, p. městečko, o. Hradiště Uh. 337. Police, ves, o. Jemnice: Jan Tavíkovský z Taví- kovic na P. 282, 287, 293. Police, ves, o. Mohelnice 342. Polický, příjmení: Hynek P., v. Bačkovice. Poličky, Pulice, Puličky, ves, o. Kojetín 32, 273, 415.— Anna z P., manż. Jiříka Noska z Hostě- radek 82. — Cenók z P., Celechovsky z P. 24 (2x), 34, +86. dcera: Dorota z P. a z Celecho- vic, z P. 86, 253. Vavřinec z P. Starústka 70, 445. Polichno, pustá. později obnovená ves, o. Brod Uh. 126, 289, 419. Polná, město v Čechách: Hynek Boček z Kun- štátu a na P., z Kunštátu na P. 185-186, 203, 215-216, 254. — Jan Boček z Kunštátu a z P., z P. 54, 88, 80. Polom, ves, o. Hranice 353. 385. Polom, obec v Čechách, o. Žlutice: Jan Polomec z P. 35. Polom Veliká, ves ve Slezsku, o. Klimkovice: Bartoloměj Donát z V. P. [manž.: Anna Planknarova z Kynšperka] 440. — Jindřich Donát z V. P. na Nové Cerekvici, sudi knizet- ství opavského 440. Polomí, Polom, ves, o. Konice 14, 164, 233, 317. Polomec, příjmení: Jan P., v. Polom v Če- chách. Polouvsí, Polúvsí, ves, o. Jičín Nový 91, 124, 141, 353, 385. — Jan Všekec z Ryzmberka a z P. 30. Polsko, země: mistr převorstvie v Polště 49. Ponikev, ves, o. Konice 35, 338, 379. — Jan z P—y a déti 35. Popelov, pustá ves, zanikla v mistech stejnojmen. lesní trati u Loučky, o. Lipník n. Beč. 13, 390. Popice, v. Popovice, o. Kroměříž, v. Popůvky, o. Kojetín. Popov, Popuov Keř, Popů Keř, ves, o. Klobouky 147, 177, 205, 231, 232. Popovice, ves, o. Hradiště Uh. 2063. Popovice, Popice, ves, o. Kroměříž 105, 227, 313, 446; hora popická 313. Jan z P. [bezpo- chyby z těchto] 120. Popovice, v. Popůvky, o. Litovel. Popůvky, Popice, ves, o. Kojetín 177, 446. Popůvky, Popovice, ves, později zanikla v mís- 

Strana 499
Popůvky tech dvora Papüvka u Piiovic, o. Litovel roo, 110, 277, 395. Popiivky, ves, o. Náměšť n. O.: Hynek z P. 89. — Lidmila z P., matka Jana a Petra z Certo- ryj 49. Pornice, ves, o. Zdounky 10, 70, 421(2x), 422. — Vaněk Pivo z Bařic a z P. 24. Porostlé, dvůr u Dubence v Čechách, o. Příbram: Jan z P. a bratří +170. — otec: Václav z P., Trutmanský z P. 92, 129, +170. Poruba, Porub, ves, o. Hranice 114, 132. Poříčí, nyní tři vsi: Dolní P., Prostřední P., Horní P., ves, o. Kunštát 53, 111, 225, 268, 446. Posadov, |= něm. Postelwitz, v býv. Prus. Slez- sku, kraj oleśnicky, soud. obvod Bernstadt]: Hynek Posadovskj z P., manž. Apolony Ja- naurové ze Strachnova 397, 398, 418, 423, 427- 428, 444(2x). Posluchov, ves, o. Olomouc 18, 46, 62, 211. Posonium, v. Bratislava. Postoupky, ves, o. Kroměříž 31, p—pecky 276. Postřelmov, ves, o. Zábřeh 83, 135(2x), 400; stav proti P. 155; rybník Zrcadlo 400. Postřelmůvek, ves, o. Zábřeh 55, 129, 169, 183. Postupice, městečko v Čechách, o. Benešov: Al- brecht Kostka z P., manž. Lidmily z Kravař 27. — syn: Jiřík Hrabiše z P. 15, 28, 51. — Kateřina z P., manž. Vojtěcha 2. z Pernštejna, dcera: Hedvika; její služebníci: Johanka Ro- dovská z Hustiřan, Eliška Hořecká, Jan Kno- bloch z Warnsdorfu, Manda, chůva dcery Hedviky, Adámek, Kateřina 400, 430, 434-436. Poteč, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Potnštejn, Potštejn, Podštajn, Podštejn, Pot- štajn, Potnštajn, zříceniny hradu nad stejnojm. městečkem v Čechách, o. Rychnov n. Kněž.: Bu- rian Žampach z P., [rodiče, v. Jan], bratr Hyn- kův, Zdeňkův, [Václavüv] 257(3x). — bratr: Hynek Žampach z P., z P. na Hluku 257(3x) 268, 272-273, 281, +402. — Jan z P., z P. a na Žampachu, manž. Elšky ze Zástřizl [synové, v. Burian] 44, 46, 138. — Lidmila z P., manž. Hynka Bilíka z Kornic 277, 322, 332. — Vác- lav Žampach z P. [rodice, souroz., v. Burian] 247, 272-273; na soudě: 232, 243, 251; posel k deskám 274. — ([bratr]: Zdeněk Žampach z P., Žampach z P. na Nčmčičkách 2 ich 257 (3); n na soudé 264, 269, 273, 282, 290. ofka z P., manž. Fridricha 366. Potštát, Počtát, Podstat, Podštat, městečko, časem město, o. Hranice 104, 307, 340, 348, 353, 388- 389, 396(2x); sev. P. lesní parcely zv. Srní kře 389. — Jetřich 1. z Prusinovic a z P. 75, 104, 146, 197, 202, 204, 238, 266. — Prokop 2. z Prusinovic a na P. 291, 311. Potstatsky, Podstatsky, Poctacky, príjmení: Albrecht P., Hynek P., Jan P., Mladota P., Prokop 2. P., Prokop 3. P., Tas P., Václav st. P., Václav P. ml., Žibřid P., v. Prusinovice. Potůček, příjmení: Matyáš P., v. Olšany. Pozděchov, Pozdichov, ves, o. Vizovice 359. Pozlovice, Kozlovice, ves, později městečko, o. Brod Uh. 30, 201, 381, 433. Pozořice, ves, později městečko, o. Slavkov 64, 363. — Burian Puklice (bez přídomku), Puklice z P. +22, 23. — Kateřina z P. 39. — Oldřich 221; statek 499 Prusinovice Pfepick$ z Rychmberka na P. 324, 332, 340, 341, A31. Praha, Pragae: datování v P., na praZs. hradé: 7, 8, 12, 13, 17, 23, 49, 50, 159, 168, 215, 263, 331, 345, 356, 378. Prakšice, ves, o. Brod Uh.: Hynek ze Zástřizl a na P. 197. — Hynek z z Žákovic a z P. 81. Prakšický, (asi omylem psáno Pravčický), příjmení: Jiřík 3. P., v. Zástřizly. Pravčice, ves, o. Kroměříž: p—á mez 298. Pravéicky, asi omyl pisafsky misto Praksic- ký. Pražma, příjmení: Beneš 1.-3. P. Mikuláš P., Petr P., v. Bílkov. Prešpurk, v. Bratislava. Prklišov, Prklešov, ves, o. Třebová Mor. 51. Prlov, ves, o. Vizovice 350. Prlovec, Prvovec, příjmení: Lešná. Probický dvůr, asi v místech Probicko u Třebě- tic, o. Holešov 191, 208. Prokop, Proček, jméno mužs.: P., komorník u desk v Olomouci, v. Kunštát. — P. Věrný, v Přerov. Sv. Prokopa klášter, v. Sázava. Prosenice Malé, ves, o. Lipník n. B. 390, 440. Prosenice Velké, Prosenice, ves, o. Lipník n. B. IO, 40, 122, 390, 440. Prosenicky, prijmeni: Jan P., v. Ochaby. Prosinky, v. Prusinky. Proskov, obec v býv. Prus. Slezsku, vlád. obvod v kraji opolském: Barbora z P., manž. Jana z Kunovic 141. — Jan z P. 128. Prostějov, Prostijov městečko, pak -město 9, 67, 59, 135, 352, 400; datováno v P. 221, 222, 438; ves blíž P. 34, 398; klášter p—ský 9; Matouš, děkan kostela p—ského a Dorota, matka jeho 438. . Drozdovice, diíve ves jihozáp. P., předměstí P. 19, 398. Dorota z P., sestra Jana, biskupa varadínského a správce olomouc. biskupství, manž. Znaty z Melic 62, 120(3x).—Jan, Johann z P., manž. Kateřiny z Nabdina 38. — Witek z P. 67, 76. Zuzana z P., z P. a na Tršicích, manž. 1. Vác- lava z Vojislavic a na Vnorovách, 2. Hynka z Vrahovic, matka Jana z Kunovic 70, 94, 139, 186. Prostějovičky, ves, o. Plumlov 262, 352. Protasius, Prothasius, Protáz, Tas, jméno mužs.: T., biskup, v. Olomouc, biskupové. Protivanov, ves, pozd. městys, o. Boskovice 342. Protivec, jméno mužs.: P. = Proček 1.; P. 1. v. Zastfizly. Provodov, pustá ves, zanikla snad u Vel. Újezda, o. Lipník n. Beč. 390. Provodov, ves, o. Zlín 30, 201, 381, 433. Prštné, Pršné, Pržné, ves, o. Zlín 44. — Pavlík z P. 24. Prudice, obec v Čechách, o. Vožice Mladá: Jero- nym Špetle z P., [bratří: Jindřich, Jiřík] 334. Prusínky, Prosínky, dříve ves, nyní dvůr u Na- pajedel 185. Prusínky, Prosínky, časem zpustlá, později ob- movená ves, o. Přerov 207, 266, 267. — Kate- řina z P. 207. Prusinovice, ves, o. Holesov 22, 148, 230(3x); Mikuláš P., v. nyní 

Strana 500
Prusinovice 233, 243, 282; datováno na P. 232. — Albrecht, syn Hynkův, A. z P., Podstacký z P., bratr Jetřicha 3.: 304, 348, 391. — Alžběta z P., manž. Jana Šterna ze Štatnberka a na Doma- želicích 174. — Apolona z P., manž. Mikuláše z Kokor 398. — Bohuslav z P., otec, souroz., v. Prokop 2.: 304. — Hynek Podstatský z P., bratr Jana 1., Prokopa 2., Václavův; otec Albrechtův a Jetřicha 3.: 304, 319. — bratr: 1. Jan z P., Podstatský z P., manž. Barbory z Kostelce, otec Kateřiny 2.: 297-298, 303, 304, +306, 312. v jeho službách: Matouš, písař na Žeravicích, Vašek Tvaruožek 304. — 2. Jan z P., otec, souroz., v. Prokop 2.: 304. — 1. Jetřich z P. a z Podštátu, z P., manž. Estery z Menhartic, otec Prokopa 3., Mladotův, Vác- lava 3. ml. 75, 104, 146, 164, 174, 197, 202, 204, 238, 257, 266, +291, 307. — 2. Jetřich z P., otec, souroz., v. Prokop 2.: 304. — 3. Jetřich, syn Hynkův, bratr Albrechtův 304. — Jindřich z P., otec, souroz., v. Prokop 2.: 304. — 1. Kateřina z P., manž. Vratislava Lhotského ze Ptení 280. — 2. Kateřina, dcera Jana 1., 304. — Marketa z P., manž. Bohuslava z Kokor, matka Jiříka z K. 138. — Mladota Podstatský z P., z P., otec, souroz., v. Jetřich 1.: po něm sirotci 307, 348, 388, + 396. — 1. Prokop z P., manž. Mandaleny z Žákovic 24, 25. — 2. Pro- kop z P. a na Podštátě, Podstatský z P., z P., bratři, v. Hynek, otec Jetřicha 2., Bohuslavův, Jana 2., Jindřichův 304, 306(2x), 312. — 3. Prokop z P. a na Podstátě, Podstatský z P., z P., Podstatský z P. (a) na Bouzově, otec a bratři, v. Jetřich 1., manž. Kateřiny z Nevědo- mí, sudí práva menšího kraje olomouckého 291, 293, 298, 306, 311(4x), 319(2x), 320(2x), 343, 371(2x), 383, 398, 401, 418, 429; na soudě: 341, 348, 349, 359, 302, 367, 372, 377, 380, 384(2x)- 386, 380, 395, 400(2x), 407, 413, 417, 420; relátor: 349, 372; pfivésil pečeť 305. 408, 440; — Tas Podstacky z P., Podstacky z P. na Koli- číně, bratr Václava 2. st., manž. Apolony ze Se- zenic 297, 298, 321(2x)-322. — 1. Václav z P. a z Količína, bratr, sestry 39. — 2. Václav st. z P., Podstatský z P., Podstatský z P. na Koli- číně, bratr Tasův, Václava 3. ml., Prokopa 2., manž. 1. Barbory ze Sezenic, 2. Anny z Koně- pas, 3. Bohunky z Víckova, sudí práva menší- ho v kraji olomouckém, hofrychtéř dvora bis- kupského 298, 306(2x), 307, 319(2x), 321-322, 336, 353, 380(3x), 395, 396, 418, 428, 441; při- věsil pečeť: 365. — bratr: 3. Václav ml. Pot- stacký z P., Podstacký, Podstacký ml. z P. a na Vlachovicích, bratr Žibřidův, Mladotův 298, 340, 388(3x); přivěsil pečeť: 380. — bratr Žibřid Podstacký z P. 340. Arkleb z Víckova a z P., a na P. 22, 61. — Filip 1. z Víckova a z P. a na P. 29, 61. — Pře- mek z Víckova na P. 222, 227, 230, 231, 233, 237, 265, 278, 289, 292, 296, 309, 314, 317, 361, 363, 367-369, 373(2x), 375, 376, 380(2x), 384 (2x), 386, 380, 395, 400(2x), 406, 407, 413, 415, 417, 442. — Vilém z Víckova a z P. 176, 182, 289. Prusinovský, příjmení: Přemek P., Vilém P., v. Víckov. Prusy, ves, o. Přerov: Vaněk z P. +35. 500 Přestavlky Prusy Moravské, Prusy, ves, o. Vyškov 71-72, 120, 155, I7I, 199, 354, 366; při obci: rybník Škarka 366. — Fridrich z Kácova a na M. P. 366. Žabokrky, Žabokuky, dříve samostatná ves, nyní ulice v M. P. 72, 120, 155, 199, 354. Prvovec, v. Prlovec. Pržné, v. Prštné. Pržno, městečko, později ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287. 350. Přebozy, Přebory, obec v Čechách, o. Kouřim: Aleš z P., bratr Janův 13. — Barbora z P., manž. Jiřík ze Lhoty |Bílé] 58, 114. — Jan z P., bratr Alšův 13. Přechájek, les, v. Brankovice. Přečkovice, pustá, časem obnovená ves, o. Boj- conie d 34, 201, 381, 432. Předhradí, Předhradsko, pustá ves, později sply- nula s Potštátem(?), o. Hranice 348. — Jan z P., úředník kostela olomouckého 278. Předmostí, Předměstí, ves, o. Přerov 47. 48, 53 (2x), 58(2x), 84, 103, 149, 164, 205, 446; trati: Skalka (58), 76, 84; Hradišťko, pahorek severových. Předmostí 84; na dědičných dvo- rech sedí: Stašek (ze Závad) 53, no něm Jind- řich, řečený Leščenský 149; Ondra Korytník 53, pak bratři: Jan, Jakub a Pavel Korytníkové 205; Matěj Bačák, Martin a Vaněk 53. — Baďura 58. — dcera: Elška z P., vnučka Ondřeje Baďury, manž. Staška ze Závad 58. — Johanka z P., manž. Čeňka z Lomnice 122, 148. — Jiřík, řeč. Leščenský, Leščen- ský z P. 149, 164. — Martin (bez přídom- ku), Matüsküv syn, z P., bratr: Ondřej, otec Barbory z Přerova 53(?), 58., 76, 84. 103. — otec: Matouš, Matůšek (bez přídomku), 58, 76, 84. — syn: Ondřej, Ondra (bez přídomku), O., Matůšův syn z P., 58(2x), 84, 103. — Ondřej Baďura [z P., z Vinar] 58. — Václav Dusta z P. 76. Prfech. jséno muzs: P. ujec Mikuláše z Uhfec, v. Uhřice, o. Ždánice. — P., sedí na dvoře, v. Voděrady. Přeluky, v. Příluky. Přemyslovice, Přemeslovice, ves, o. Konice 65, 117, 133, 207, 213, 214, 246(2x). Přepyský, Přepický (= Přepychy v Čechách, o. Opočno) příjmení: Anna P., Jindřich P., Oldřich P., v. Rychmberk. Přerov, město 47(4x), 48, 53, 61, 135; ves blíž P. 117; statek p—ský 53, 54, 61, 135, 390; blíž P. dvůr Sekyrovský 47; u města dvůr a dvoři- sko Zámostí 163; na něm Prokop ze Zámostí 163. Sířava, dříve ves, nyní s.-v. čtvrt Přerova 47, 48. Barbora z P., dcera Martina (z Předmostí) 84. — Kubík, otec Markety z P. 14, 51. — Mahda- lena Vavačka z P. 58. — Marketa, Margeta, Margreta z P. Hádková, M., řeč. Věrná, v. P., Maruše Věrná z P., dcera Kubíkova, manž. Prokopa Věrného, matka Magdaleny z Olo- mouce, bába Václavova 14, 19, 47(3x), 51. — manž.: Prokop Věrný, Věrný z P. 47(3x). — Václav, vnuk Věrného z P., z P. 47, 51. Přestavlky, P. blíž Tejnce ležící, ves, o. Olo- mouc 25, 203, 416; les zv. Chlum 203. 

Strana 501
Přestavlky Přestavlky, pustá ves, zanikla u Lovčic(?), o. Ždánice 413. — Kateřina z P., bratr: Petr Stojan 416. — její sestry nedílné: Lidmila z P. 416; Mandalena z P. 416; Marketa z P., manž. Jiříka Kokorského z Kokor 416, 425. — On- dřej Vlček z P. +25. — Petr Stojan z P. na Věžkách, Stojan z P., souroz., v. Kateřina a d., manž. Kateřiny z Brníčka 391, +416; přivěsil pečeť: 380. — Václav Stojan z P., Stojan z P. na Věžkách, syn Kateřiny z Ryzmberka 43, 66, 68, 110; přivěsil pečeť: 126. — Ctibor z Dobrčic a na P. 126. — Vítek z Dobrčic a na P. 314. Přibík, příjmení: Petr P., v. Zahrádky. Přibiňov, neurčen: Mikuláš z P., manž. Kláry z Krsovic, otčim Hynka Miňovského z Lazník 206. Příhoda, příjmení: Jan P. a Adam, strýcové + Jana Malého, v. Vážany, o. Boskovice. Příkazy, ves, o. Bystřice p. Host. a pustotina Příkazka 390. Příkazy, pustá ves, zanikla v místech stejnojmen. trati u Bohdalova, o. Jevíčko 113, 114, 159, 160, 280. Příkazy Valašské, Příkazy, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Přílepy, ves, o. Holešov 48; louka na Svinory- jich 48. — Petr z P. +68. — Elška z Dříno- vého a z P. 124. — Václav ze Strachnova a z P. 113. — Vilém ze Strachnova a z P. 113. Příluky, Přeluky, Příluk, ves, o. Meziříčí Val. 24, 32, 78, 81, 314. — Anežka z [P.], příjmím Buclavka 78. — Heres z P. 16, 18. Prizdratice, v. Pyzdratice. Psotkytl, v. Cotkytle. Ptáček, příjmení: Bartoň P., poddaný, v. Šum- vald, o. Uničov. Ptaj lov, v. Tylov. Pteni, ves, o. Plumlov 19, 67, 115(2x), 126; ptenská řeka 16. — Arkleb Lhotský ze P., Lhotský (a) na Pňovicích, bratří nedílní: Jan 2., Vítek 2. Ladslav, Zdenék 292, 293. 307, 334. 335(2x), 370. — 1. Jan ze P., Lhotsky ze P., Lhotský ze P. (a) na Pňovicích, dílní bratří: Vaněk, Vratislav, manž. Mandaleny z Vim- perka, sudí práva menšího markrabství mor. 208, 253, 257, 258, 261. 276. 277(3x), 278, 279, 280(2x), 290; je při přidědění: 274. — 2. Jan Lhotský ze P. bratři, v. Arkleb 292. 293. — Jetřich Lhotský ze P.. syn Vratislavův, bratr Václavův, Vilémův, Vítka 3.: 383. — Ladslav Lhotský ze P., Lhotský ze P. (a) na Pňovicích, — Václav ze P., bratři, v. Jetřich 383. — Vaněk ze P., ze P. a na Lhotě, bratr dílný: Jan 1.. ne- dílný: Vratislav 280(2x), 335. — Vilém, Vilím ze P., bratří, v. Jetřich 383. — 1. Vítek, Vít ze P. 83, 85, 86. 115, 160, 172. — 2. Vítek Lhot- ský ze P., Lhotský ze P. (a) na Pňovicích, bratří, v. Arkleb 292, 2093. 307, 323-335(2x), 370. — 3. Vítek ze P., bratří, v. Tetřich 383. — otec: Vratislav ze P. na Lhotě. Lhotský ze P., bratr dílný: Jan r., nedílny Vanék: svnové v. Jetřich 280(3x), 343. 382. 383; nfivésil pedet: 2335. — Zdeněk Lhotský ze P.. Lhotský ze P. (a) na Pňovicích 202, 293. 207, 334. 225(2x), 270, 395. — Jiřík Šárovec z Šárova na P.: 281, 282. — Jan Vlk z Konecchlumí a ve P. 115. 501 Radotín Pucart, Puczart, Puczhart, příjmení: Jan P., v. Voděrady. Puklice, příjmení: Burian P., v. Pozořice. Pulčín, Puolčí, Pulčiny, časem zpustlá, později obnovená ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Pulice, Pulicky, v. Policky. Pustéjov, ves, o. Bílovec 37, 215. Pustiměř, ves, o. Vyškov 155, 171, 199. — Elška, oye klastera p—ského, s konventem 224 2x). Pustina, ves, později zanikla v okolí(?) Zdounek 421. Puškova louka, v. Vlkoš, o. Přerov. Puškův purkrecht, v. Chudobín. Pyzdratice, Přízdratice, Pizdratice, ves, časem zanikla u Tučap směrem k Všetulům, o. Hole- šov 77, 198. R. Rabenseifen, Rumzajf, Sumperku 155. Rabštejn, hrad u Bedřichova,o. Rýmařov, r—ské zboží 153. — Čeněk Tunkl z Brníčka na R. přítok Desné zleva 15. Rabštejn nad Střelou, Rabsstayn, Rabnsstayn, Robnsstayn hrad nad stejnojmenným městem v Čechách, o. Manětín: Burian, Buryan, Boh- dal z R. 267. — Jan Pluh z R., Johannes Phlug de R., nejvyšší kancléř království čes., s[upre- mus] regni Boemie cancellarius; podepsán na listině: 289, 298, 303. — Wolfgang Pluh, Wolfgangus Phlug de R., nejvyšší kancléř království čes., supremus regni Boemie cancel- larius 321. Racek, příjmení: Jiřík R., Václav 1. R., Vác- lav 2. R., v. Mrdice. Racková, Rackov, ves, o. Holešov 20, 104, 257, 261, 297, 318, 320, 322, 360, 425. — Jiřík z Myšlan a z R. 186. Raclavice, v. Radslavice. Rácov, pustá ves, zanikla v místech trati Rácov- ská mezi Blazicemi a Žákovicemi, o. Bystřice p. Host. 14, 19, 51, 84, 153, 174, 292, 396. — Jan z R. 84, 153. — Matéj z R. 84. Rácovice, v. Hradčovice. Račice, Radčice, městečko, o. Vyškov 8, 9(3x), 10(2x), 175(2x), 430; panství r—cké 431. Račovice, v. Hradčovice. Radčice, v. Račice. Radějov, ves, o. Strážnice 137, 322. Radičov, v. Radišov. Radíkov, Hradíkov, ves, o. Hranice 13, 353, 385. Radiměř Moravská, Radiměř, ves, později měs- tečko, o. Svitavy 320. Radimov, v. Rudimov. Radišov, Radičov, ves, o. Třebová Mor. 51. Radkovy, ves, o. Bystřice p. Host. 11. — Jiřík z R., zeman z R. 140, 172, 446. Radkovec, příjmení: Mikuláš R., v. Mirovice. Radnice, Hradnice, ves, o. Mohelnice 5, 28, 100, 343. Radomilov, ves, o. Sumperk 423, 430. Radotín, ves, o. Lipník n. B. 12, 390. 

Strana 502
Radslavice Radslavice, Raclavice, ves, o. Vyškov 9, 175, 299, 310. Radultice, v. Rudoltice, o. Vízmberk. Radvanice, ves, o. Lipník n. B. 122. — Štěpán, Scépán z R. 19. Rahle, v. Rohle. Rahý, příjmení: Vášek R., poddaný, v. Hradec, o. Uničov. Rájec, (na Rejci), ves, pozd. městys, o. Blansko 26, 161, 348. — Bohuše z Drnovic na R. 257, 274, 327. — Jan Drnovský z Drnovic na R. 428. Rájecký, příjmení: Jan R., v. Drnovice, o. Kunštát. -—— Hašek R., Jan 'R., Václav R., v. Mírov. Rajchartice, v. Rejchartice. Rajchl, příjmení: Jaroslav R., asi Vojtěcha z Pernštejna 430. Rajsek, v. Rejsek. Rajtnhof, v. Rejhotice. Rakodavy, ves, o. Kojetín 144. Rakousy, Austria, země: dědičný šenk v R., srov. hrabata z Hardeka: Jan Fridrich, Kryštof, Volf Dětřich; služebník rakouský: arcikníže, kníže — v. Ferdinand, Matyáš, králové; vévoda —, dux Austrie, v. Albrecht, král. Rakov, Rakové, ves, o. Hranice 12, 390. Raková, pustá, později obnovená ves, o. Vizovice 359. Raková u Konice, Rakové, Rakové (mn. č.), ves, o. Konice 14, 54, 65, 133, 210. — Jan Koleso z R—ych, bratr(?) Radslav 25, 39, 40, 96. — Jindřich Šašek z R—ych, Sa&ek (bez přídomku) 16, 37, 67. — Jiřík Koleso z R—ejch 217(2x). — Katefina z R—ych, K. (bez prídomku) 40 (2x), 58, 445. — otec: Radslav (bez přídomku), bratr(?) Jan, manž. Hedviky z Hlozejůvky 40. Rakůvka, Rakóvky, Rakuovky Malé, ves, o. Konice 164, 233, 317. Ranošov, Ranašov, Slamošov, časem pustá, poz- ději obnovená ves, o. Lipník n. Beč. 12, 353, 355, 402, 443. Raškov, Rašov, ves, o. Šumperk 56, 129, 169, 183; poblíž hamr Víckův 56, 169. Rataje, ves, o. Kroměříž 103, 110, 266, 267(2x), 325-326; poblíž dvůr a vinohrad Všechlapy 103, 267, 326. — Štěpán z R. a z Počenice, z R. 24, 28. Ratiboř, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. Ratibořice, ves, o. Budějovice Mor.: Jan Hostá- kovský z Arklebic a na R. 186. Raytenhof, v. Rejhotice. Redygar, měšťan, v. Šumperk. Rechnburk, v. Rychmberk. naRejci, v. Rájec. Rejhotice, Rajtnhof, Raytenhof, zpustlá, později obnovená ves, o. Vízmberk 101, 103. Rejchartice, Rajchartice, ves, o. Dvorce 8. Rejs, měšťan, v. Šumperk. Rejsek, Rajsek, příjmení: Václav R.,v. Roudná. Robnsstayn, v. Rabštejn. Rodovská, příjmení: /ohanka R., v. Husti- řany. Rohatec, ves, o. Strážnice 137. Rohle, Rahle, ves, o. Zábreh 55, 169, 183(2x), 187. Rohlina, v. Hodslavice. 502 Rouské Rohotřtí, pustá ves na panstvi Zdänicich 413. Rohozov, ves v Cechâch, o. Milevsko: Dobes z R., syn Johanky z Budkova 4, 23, 38. Rokytnice, ves, o. Bojkovice 147, 177, 205, 214. Rokytnice, městečko, ves, o. Přerov 398, 407 (2x), 440. — Hynek I. z Ludanic a na R., a z R. 23-24, 27, 47, 95, 103, 116, 126, 139, 141, 142, 143, 200. — 1. Jan z R. 120. — Půta z Lu- danic na R. 290, 293, 297, 303, 308, 318, 333. Rokytský, příjmení: Jan 2. R., Václav 2. R., v. Ludanice. Rokytnice, dříve dvě vsi: R. Dolní a R. Horní n. Vyšší, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350. Rokytník [=? obec v Čechách, o. Náchod]: Jiřík z R., manž. Elšky ze Slavíkovic 243, 246. Roman, příjmení: Petr R., v. Vítovice. Románek, příjmení: Jakub R., v. Čechy, o Přerov. Ronov, zpustlý hrad, o. Brno (?): Elška z R., matka Pertulta, Jiřího, Machny z Tvorkova 5. Roseč, v. Rozseč. Rosice, město, o. Ivančice: Dobeš 2. z Boskovic (a) na R., Černohorský z Boskovic (a) na R. 252, 270(2x), 276, 287, 290, 201, 293, 297, 299, 303. — Znata z Kukvic a z R. 88. — Jan 6. st. z Zerotína na R. 421, 426, 428, 430, 434, 440. Rosíčka, v. Rozsíčka. Rosný, příjmení: Martin R., poddaný, v. Suko- lom Horní. Rostání, v. Rozstání. Roščení, v. Roštění. Roščítky, v. Rošťoutky. Roštění, Roščení, ves, o. Holešov 15-17, 257. Roštín, Rozčín, Rožščín, ves, o. Zdounky 24, 57, 123, 141, 142, 154(2x), 168, 203, 212, 220, 233, 237, 325, 330, 337, 357, 399; podsednici: Jan, kovář nad prostřed. mlýnem 357, Jan Slaný v podsedcích 357. — Dřek z R. 264. Rošťoutky, Roštítky, Roščítky, Rošutky, časem zpustlá ves v místech stejnojmen. dvora u Milo- nic, o. Bucovice 37, 121, 171, 199, 352, 362, 366. — Jan z Pnétluk a z R. 37. z Rottolu, [= z Rottalu, Styrskÿ rod]: Barbora z R. a z Tolberka, manz. 1. Oldficha Cetryse z Kynéperka, 2. Baloara Śvajnice z Pilmes- torfu; dcera: Anna Marie z K. 351, 360. Roubanina, ves, o. Jevíčko 85, 203, 226, 233, 240, 256, 431. Roudka Malá, Rudka, ves, o. Jevíčko 85, 203, 226, 233, 240, 256, 415, 431. Roudka Velká, Rudka, Roudka, ves, o. Jevíčko 102(2x), 123, 187(2x), 229, 252, 272; na dědič- ných dvorech sedí: Jan z R. 123. — Martin z R. 102. — Matěj, Mach z R. 187, 229, + 252. — Ondřej, Ondrouš z R., synové: Mikuláš, Vávra Jíra 187, +272. — Pavel z R. 229. — Petr z R., P. (bez přídomku) 102, 252. — Toman z R. 102, 150. — Urban, dvořák (bez pří- domku), manž. Kateřiny 272. — Václav z R. 150, 187. — Viktorin z R. 123, 187. Roudná, [dvě obce v Čechách? |: Václav Rejsek, Rajsek z R. 432. Roudno, Rudno, ves, o. Dvorce 8. Rouské, Ruské, ves, o. Hranice: Jan z Lipultovic na R. 200. Roustka, v. Rûzdka. 

Strana 503
Roušník Roušník, potok na statku Sobotíně, o. Vízmberk 417. Roveň, Stará R., Roven, ves, o. Jevíčko 113, 114, 159, 160, 280. Roveň, v. Lukoveček. Roveň, les, záp. Libhoště, o. Jičín Nový 271. Rovensko, Rovenské, ves, o. Zábřeh 55, 129, 169, 183, 204. Rozčín, v. Roštín. Rozemberk, v. Rožmberk. Rozhon, příjmení: Jiřík R:; v. Kopřice. Rozseč, Roseč, R. Velká, Rosíč, ves, o. Kunštát 5, 203, 225, 233, 240, 256, 325, 414-415, 427, 428. Rozsíčka, Rosíčka, Rosítka, Rosiečka, ves, o. Kunštát 5, 203, 225, 233, 240, 256, 325, 431. Rozstání, Rostání, ves, o. Plumlov 9, 126, 352. Rozstání, Rostání, ves, o. Třebová Mor. 38, 162, 343. Rožmberk, Rozumberk, příjmení: Jan R., v. Bukovice. Rožmberk, Rozemberk, Rozmberk, Rozmberg, město v Čechách, o. Brod Vyšší: Petr z R., manž. Alžběty z Kravař a ze Strážnice 49, 137; posel k deskám: 164. — Vok, Wocko de R. 51. Rožmitál, město v Čechách, o. Březnice: Kateři- na z R—e, manž. Jindřicha Tunkla z Brníčka 129. — 1. Zdenék Lev z R—u na Hrutovicich, [manž. Estery z Doubravice], mistodrzici nejv. komorníka 440. — 2. Zdeněk František Lev [z R.J, místodržící nejv. komorníka: 343 (vy- maz z r. 1628). Rožnov pod Radhoštěm, Rcžnov, hrad, městeč- ko RoZnovec 14, 151, 165(2x), 228, 270, 287, 354; datovani na R. 254. — Jan 2. Kuna z Kunštátu (a) na R. 146, 162, 165, 228, 231, 232, 237, 254, 295, 324. — Jaroslav 2. ml. ze Selmberka a z Kosti na R. 264, 269, 273. Rozščín, v. Roštín. Rtišovice, Rtvišovice, obec v Čechách, o. Pří- bram: Jindřich Pinta ze R. [bratři: Jindřich, Strachota, Zikmund, manž.: Marketa ze Svoj- kova] 186. Ruda, ves, o. Meziříčí Vel. (?): Aleš z R. + 129. — sirotek po něm: Barbora z R. 129. Ruda nad Moravou, Ruda, ves, o. Šumperk 55- 56, 129, 169, 183; v okolí hamry: Michalův 55, 56, Demlův, Dimlův 169, 183, Prostřední 183, Dolní Mertův 183. Ruda Německá, Ruda, ves, o. Rýmařov 25, 74, 160, 270(2x), 291, 293-294, 336; poustka Petro- va 207; poddaní: Ondra, Jakeš, Vencl 207; poddaní při přidědění (1536): Jan, fojt, Vavři- nec Mísküv, Jan Svědík, Jiřík: Hybl, Vencl Uher, Volf Brynar, Vondra Spěváček, Vašek, Jan Švagrk, Kašpar Bognar, Matyáš -Sekera, Valentin, Jan Sagalův, Jurmánek, Eliáš, Jan Řečník, Kuba, Jan Lysý: 294. Rudice, ves, o. Blansko (nejisto, zda jde o tuto ves): 27, 225, 233, 240, 256, 305(2x). Rudice, ves, o. Bojkovice 38, 121, 190, 341(2x), 380. Rudimov, Radimov, ves, o. Bojkovice 30. Rudka, R. u Kunštátu, ves, o. Kunštát 5, 13, 27(?), 150(?), 203, 225, 233, 240, 256, 325, 427, 428. Rudka, v. Roudka Malá, v, R. Velká. 503 Rýzmburk Rudkov, ves, o. Město Staré 51. Rudná Horní, Rudný, ves, o. Třebová Mor. 51. Rudno, v. Roudno. Rudný, v. Rudná Horní. Rudolec Německý, Rudulec, ves, o. Žďár: Jan Chroustenský z Malovar na R. 436. Rudoltice, Radultice, ves, o. Vízmberk 120, 146, 417. Rudoltovice, ves, o. Libavá Město 307. Rudulec, v. Rudolec Něm. Rudvy, les u Bořenovic, o. Holešov 29. Rumzají, v. Rabenseifen. Runářov, ves, o. Konice 92. Ruožšta, v. Růžďka. Ruprecht, příjmení: Olomouc. Ruprechtov, ves, o. Vyškov 9, 175, 430. Rusava, potok v o. Bystřice p. Host. 298(2x). Ruské, v. Rouské. Rüzdka, Rüséka, Rüzdcka, Rü&tka, RuoZita, Rouščka, ves, o. Vsetín 146, 152, 270, 287, 350, 446. Rybí, ves, o. Jičín Nový 22, 238, 271, 320. — Václav Havránek z R—ho, V. z R—ho manž. Anny z Manova 305, 359, 397, 398. — syn(?): Vilém, Vilím Havránek z R. 416 (2x). Ryčany, v. Říčany. Rychlov, ves, o. Bystřice p. Host. 77, 85, 396. Rychmberk, Rechnburk, Rychimberk, Rychm- burk, omylem: Ryzmberk, hrad v Čechách, o. Rychnov n. Kněžnou: Anna Přepická z R., dcera Elišky: z Miličína, sestra Oldřichova a Salomenina 400. — Jindřich Přepyský z R., Přepický z R., na soudě: 190, 197, 201, 202. — Oldřich, Voldřich Přepíický z R. na Pozořicích, Přepický z R., souroz., v. Anna, [manž. Mar- kety, dc. Hynka z Popůvek] 388, 397, 400; na soudě: 324, 332, 340, 341; přivěsil pečeť: 431. — sestra: Salomena z R. 400. Rychnov, ves, o. Třebová Mor. 51, 90, 329, 359; [asi z tohoto R.]: Mořic, Mauricí z R. 333-334. — Vaněk Heftar z R. [asi osoba nešlechtická | Filip R., měšťan, v. 275. Rychta, ves [asi omyl písařův, ves toho jména neznáma]: 427, 428. Rychtárov, Dechtáfov, D&chtáruov, ves, o. Vy&- kov 9, 175, 299, 310. Rychvald, ves, o. Bohumín: Jiřík z Katerimc a z R. 38. Rychvaldský, příjmení: Bernart R.,v. Kate- řinice. Rýmařov, město, r—ské zboží 153. Rymice, Rimice, ves, o. Holešov 25, 104, 298 (2x), 311(2x), 319, 320(2x); ve vsi pusté poloulání jursovské 298. Rymice, v. Řimice. Rýsek, příjmení: Prokop R., v. Dětkovice, o. Zdounky. Rysmburk, v. Rýzmburk. Rysov, pustý hrad, v místech dnes zalesněného kopce mezi Ludkovicemi a Provodovem, o. Brod Uh. 2or. Ryzmberk, v. Rychmberk. Ryzmburk, Ryzmberk, hrad u Oseka v Cechách, o. Duchoov: 1. Katefina z Oseka a z R. 159, 174, 178, 197. — 2. Kateřina z R. a z Oseka, manž. Přemka z Žerotína 360. 

Strana 504
Rýzmburk Rýzmburk, Rysmburk, hrad u Žernova v Če- chách, o. Skalice Ceska: Alexandr Licek z R., manż. Lidy z Biskupic 435. — Jan Všekec z R., Vsekec z R. a z Polüvsí, V&ekec, otec Mikulásüv, Licküv, Katefinin 14, 35, 39, OT. — dcera: Kateřina z R., manž. [1. N. Stojana z Přestavlk], 2. Jana z Věžek, 3. Jana Žopské- ho z Žop; matka Václava Stojana z Přestavlk, Ctibora z Vežek 11, 32, 43. +91(2x). — bratr: Licek (bez přídomku) 35. — Marketa z R., teta Machny z Krčman 35. — Mikuláš (bez pří- domku) otec. souroz., v. Jan 35. Ř. Řečice, ves, o. Dačice: Marketa z Ř. 220. Řečník, Řečník, příjmení: Jan Ř., poddaný, v. Ruda Něm., Jan Ř., poddaný, v. Sukolom Horní. Řeh, příjmení: Jan Ř., nádvorník, v. Slatinky. Řehák, příjmení: Ř., zahradník, v. Lazce. Řenďov, žleb, ohraničující les na statku Vícov 209. Řepa, příjmení: Jíra Ř., poddaný, v. Dobročko- vice. Řepčín, ves, o. Olomouc 274, 270. Řetechov, Řetochov, Čelechov, pustá, časem ob- novená ves, o. Brod Uh. 30, 201, 381, 433. Řevnovice, v. Dřevnovice. Říč, v. Řídeč. Říčany, Ryčany, ves, o. Ivančice: Elška z Ř.. matka(?) Jana z Rokytníka 243. — Jan Zelený, Zelený z R. 53, 89. — 1. Katefina z R., K. (bez přídomku), matka Jindřicha, Petra, Kateřiny ze Zvole 13(2x), 14. — 2. Kateřina z Ř.. dcera Anny z Cetelic 100(2x). — Václav Kobliha z Ř., manž. Kateřiny z Kokor 153. — Znata z Lomnice na R. 434. 436. Říčany: Jan Talafús z R. a z Dfínového, Talafüs z R. [z čáslavské větve rodu z Ř.] 89, 120. Řídeč, Říč, ves, o. Šternberk 8, 198. Říkovice, ves, o. Přerov 314. — Vítek z a na Ř. 126. Řimice, Hřimice, Rymice, ves, o. Litovel 58, 70, 96, 160, 281, 308, 342. — Jan z Ř. 96. Rimice, v. Rymice. Rivín, v. Hrivín. Dobrčic S. S agal, príjmení: Jan S—úv, poddaný, v. Ruda čm. Salajské hrabě [= Zala, město v j.-z. Maďar- sku, sídlo stolice: ] Ambrož Šarkan z Hakoš- hazu, Svob. pán z Olnodu, hr. S. 232. Sasína, ves, o. Kunštát 360. Savin, ves, o. Litovel 33, 83(2x) 90. Sázava, bývalý klášter sv. Prokopa, v Čechách, o. Uhlířské Janovice: Jan 1. Zajímač z Kunštátu a na kl. sv. Prok. 216, 254(2x). Sázava, řeka 20. Sazovice, ves, o. Zlín 11, 119, 311. Sborovice, v. Zborovice. 504 Silůvky Sebranice, Cebranice, ves, o. Kunštát 360, 441. — Hons Fridrich hrabě z Hardeka a z Klad- ska... na S. 428. — Vilém ze Zvířetic a ze S. 20. Sedlec, Sedliště, časem pustá ves u Vinar, o. Přerov 19, 40, 102, 353, 355, 402, 443. Sedlisko, Sedlištky, ves, o. Olomouc 287, 280. Sedlištky, pustá ves, zanikla v místech stejno- jmen. trati mezi Podhradím a Oldřichovicemi, o. Napajedla 138. Sedlkov, ves, později zanikla v místech dvora Selkov u Černé Hory, o. Blansko 141, 363. Sedlnice Manská, Sedlnice, ves, o. Příbor: Jiřík 2 Choltic a ze S. 92. Sedlnicky, príjmení: mund S., v. Choltice. Sedm Dvorů, Sedmidvory, ves, o. Šternberk 8. Sednička, řeka, vlévající se do Odry 229. Sehradice, ves, o. Vizovice 30. Jan S., Jiřík S., Zik- Seifenbach, Fleyzajf, potok, levý přítok Merty 417. Sekera, příjmení: Matyáš S., poddaný, v. Ruda Něm. Sekyrovský, dvůr, v. Přerov. Seloutky, Selitky, ves, o. Plumlov 10, 11, 18, 105, 181. — Cenék z Volfmberka a ze S. 120. Selitsky, Selicky, pfijmeni: Jan S., v. Voda Dobra. Semenec, příjmení: Heralt S., v. Kunštat. Semenná, příjmení: Matka Boží, kterejž říkají S. 3. Semetín, pustá ves, zanikla v stejnojmen. údolí mezi Vsetinem a Ratibofi 152, 270, 287, 350. Seminka, v. Seninka. Senice na Hané, S. Velká, ves, o. Litovel 26(2x), 27, 75 76, 77, 123, 129, 131, 164, 190, 191(2x). Vodná ulice 131. — Anna z Velké S. 129, 131. — otec: Viktorin, Viktoryn (bez přídom- ku), manž.: Marketa 129, 131. Senice Valašská, Senice, Jesenice, Srnínka, ves, m Klobouky Val. 147, 177, 189, 223, 225, 262, 360. Senička, Senice Malá, ves, o. Litovel 75, 76, 123, 164, 233. Seninka, Seminka, Sentice, ves, o. Vsetin 146, 152, 270, 287, 350. Sentice, v. Seninka. Sezemice, Sezdnice, zaniklá ves, v Čechách u Zruče nad Sáz.: Apolona, ze S., manž. 1. Tasa Podstatského z Prusinovic, 2. Zdeňka Sobka z Kornic 318, 320, 321-322, 384, 402, 403. — sestra: Barbora ze S., manž. Václava 2. Podstatského z Prusinovic 321-322. — Bernart, Bernhart ze S. +40. — Jaroslav ze S., bratr Väclavüv 166. — Mandalena ze S. 43. — Marketa, Margreta ze S. 112. — Václav ze S., bratr Jaroslavův 166. Sibyla, Sibilla, jméno Zenské: S. a sestra Perchta, v. Morkovice. Sigismundus, v. Zikmund. Siksov [— Szikszó v býv. Uhrách s.-v. Miškov- ce], datováno v S. 72. Silesia, v .Slezsko. Silůvky, Silůvka, Jilůvka, Jiluovka, ves, o. Ivan- Cice: Dorota ze S—y (asi totozná s D. z Les- nice), manž. Václava ze Švábenic a z Laškova 25, 54. 

Strana 505
Sirotčí Símře, v. Soběchleby. Sirotek, příjmení: Jan, řeč. S., v. Lichtnburk. Sirotčí, Pustá S., Sirotsko, Sirocko, Syrotsko, Syrocsko, pustá ves, zanikla v místech trati Sirotsko u Franckovic, o. Holešov 20, 104, 257, 261, 297, 318, 320, 322, 425. Sířava, v. Přerov. Skalice, Skalička, ves, o. Boskovice 342; mlynář Valenta 343. Skalice, neurčeno: Jeronym Krč ze S. [měšťan olomoucký] 373, 375, 376. Skalička, v. Skalice, o. Boskovice, v. Skalka, . o. Kojetín. Skalka, Skalička, ves, o. Kojetín 370. — Kryštof Folknhaun z Glozku na S. 430. Skalka, ves, o. Kyjov 337. Skalka, traťový název, v. Pfedmostí. Skavsko, pustá ves, zanikla v místech stejno- jmen. dvora a lesa u Morkovic, o. Zdounky 10, 198, 199; lesy skavecké 56. Skoronice, ves, o. Kyjov 27, 52, 53, 83, 142, 387. Skorotín, v. Korotín. Skrbeň, ves, o. Olomouc 11, 124, 274-275; mlýn Hynkóv 275. — Jan z Hříště na S. 304. — Marketa z Ojnic na S. 274-275. Skrbenský, příjmení: Jan S., Václav S., v. Doloplazy. Skrhov, Skyhrov, pustá ves, zanikla v místech trati Skrhov s.-v. Vícova, o. Plumlov 184. Skrchov, Skrychov, ves, o. Boskovice 148, 277. Skržice, ves, o. Zdounky 54, 185, 222, 233, 237, 325, 421. Skyhrov, v. Skrhov. Slamo£&ov, v. Rano£ov. Slaný, příjmení: Jan S., poddaný, v. Rostín. Slatina, ves, o. Bílovec 37; manem k Fulneku je Mikuláš Studénka 37, 215. — Jan Studénka ze S., manž. Anežky z Šarova (totožný s Janem ze Studénky?) 33, 78, 81, 112. — Jitka ze S., manż. Jana Orechovskeho z Honbic, matka Matyáše z H. 170, 171, 189. Slatina, ves, o. Hrotovice: Jindřich Jankovský z Vlašímě a na S. 186. Slatinka, ves, o. Boskovice 85, 86, 3209. Slatinky, S. Malé, ves, o. Prostějov 86(2x), 265 (2x), 295, 322; poddaní: Řeh, nádvorník, Jiřík, Maroň, zahradník, Václav, vodák, Jan Svrček, krčmář 86. Slavětín, Slavětínek, ves, o. Litovel 26, 52, 245, 308. Slavíč, ves, o. Hranice 13, 353, 385. — Manda- lena ze S., dcera Jakše Čížka 58. Slavičín, městečko, o. Bojkovice 22, 205, 214. Slavíkovice, ves, o. Jemnice: Elška ze S., manž. Jiříka z Rokytníka 243. — Michal Bítovský ze S., Záviše Bítovský ze S., Záviše ze S., Bítov- ský ze S. a ma Otaslavicích 245, 246, 258, 282, 308, 315, 317, 345; pfivesil pecet: 322. — bratr: Václav Bítovský ze S., Záviš Bítovský ze S. a na Doubravici 245, 308, 382, 383. — otec: Záviše ze S., Bítovský ze S., syn Kunky z Loděnice a z Lidéřova, manž. Anny ze Švábe- nic, sudí menšího práva v Olomouci, menší komorník 34, 52, 79, 164(2x), 233; na sněmu: 89; je při přidědění: 13. 134. Slavkov, město: Jan Šiška z Kounic na S., 505 Soběsuky z Kounic na S. 280, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 341, 338, 341, 348-349, 357,359, 362, 367, 372, 377, 380, 384, 386, 389, 395 400, 407, 408, 413, 415, 421. — Adam z Komice a ze S. 29. Slavkov pod Hostýnem, Slavkov, ves, o. Bystřice p. Host. 62, 77, 85, 141, 396. Slavkov, ves, o. Ostroh Uh. 178. — Pavel ze S., řečený Stránský 81(2x). — Zikmund Strán- ský ze S. 180. Slezany, v. Slížany. Slezsko, Silesia, Slez, území, vévodství, hranice mezi Moravou a S. (Fulnecko) 36-37, 214; hra- nice s—é 354, 385; kníže, vévoda s—ý, dux S., v. Ferdinand, Jiří, Ludvík, Matyáš, Vladislav, králové; v. Hanuš, Jiří, Joachym, knížata minstrberská, v Slezi Olešnické, hrabata kladská ...; najvysi hajtman Dolní —i, v. Karel kníže minstrbersky; mistr pfevorstvie v —i, v. Jan ze Svamberka. Slivková, příjmení: Dorota, řeč. S., v. Tošov. Slízany, Slezany, ZliZany, ves, o. Zdounky 56, 131, 198, 210, 422. Sloňov, v. Brníčko, o. Zábřeh. Slopné, ves, o. Vizovice 359, 419. Sloup, Slip, ves, pozd. městečko, o, Blansko 10, 13, 67, 68, 352. Sloupno, Slůpno, obec v Čechách, o. Bydžov Nový: Marta ze S., manž. Mikuláše Kokor- ského z Kokor 366. — Ondřej Herynk ze S. 80. Sluhoňov, v. Brníčko, o. Zábřeh. Slip, v. Sloup. Slúpno, v. Sloupno. Slušovice, městečko, o. Vizovice 20, 191, 283 (2x), 350. Služín, ves, o. Plumlov 10, 67, 184, 363. Smetana, příjmení: Jiřík S., poustevník, v. Osvětimany. Smilhaj m, Smilhejm, v. Vizovice. Smínová, lesní parcely zv. Svinová u Sala&e, o. Hradisté Uh. 406. Smolina, Smolná, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Smolná, Smolno, ves, o. Jevíčko 203, 226, 233, 240, 256, 431. Smolná, Smolno, pustá ves, zanikla v místech lesní trati Smolno jižně Nové Vsi, o. Město Libavá 390. Smolno, v. Smolná. Smržice, ves, o. Prostějov 9, 217, 265, 295, 352, 418. Smržov Dolní, Smržov, ves, o. Boskovice 277. Sněhotice, ves, o. Prostějov 282, 383, 390, 423. Snovídky, Novitky, ves, o. Bučovice 187. Sobáčov, ves, o. Litovel 24, 45. Soběchleby, ves, o. Lipník n. B. 12, 193, 390. — Símře, Symře, dříve samostatná ves, nyní část S. 12, 390; na části vsi sedí Petr 12. — Jiřík ze S. 128. Symorský, příjmení: Mikuláš, dvořák S., na dvore v Oprostovicich 408-409. Soběsuky, ves, o. Plumlov 9, 352. Soběsuky, ves, o. Zdounky 25, 32, 212, 233, 237, 325, 421. Sobíkov, v. Zabíkov. 

Strana 506
Sobnov Sobnov, pustá ves, zanikla v místech trati Sodnovy u Petrúvky, o. Bojkovice 433. Sobotín, ves, o. Vízmberk 116, 120, 146, 417, hamr s—ský 417; potok s—ský 417. Sobůlky, ves, o. Kyjov 53, 83, 443. Sobůrky, S. Malé, v. Nasobůrky. Sokolí, pustá ves na panství Račicích, o. Vyškov О. S dk olin, Sokolom Moravsky, Sokolom Zadni, v. Sukolom Horni. Solczar, měšťan, S—ovi sirotci, v. Olomouc. Sotkytl, v. Cotkytl. Sovadina, ves, o. Bystřice p. Host. 221(2x), 237. — Mikuláš Tarant z Hrádku na S. 169. Sovadský, příjmení: Vaněk S., v. Logov. Sovinec, Sowinecz, městečko, o. Rýmařov 5, 74, 76, 283, 291, 336; zboží, statek s—ský 58, 76. páni Sovinští jako starodávní rod mají právo zasedat na zems. soudě 3. — Aleš ze S., syn Anny ze Šelmberka, bratr: Jindřichův, Zikmunda 1., Jana 2., Heralta 1.: 6. — Bar- bora ze S., abatyše kláštera Králové 310. — 1. Heralt ze S., souroz., v. Aleš, 6. — 2. Heralt Pňovský ze S., ze S., [syn Jana 3.], bratr Voka 2., manž. Johanky z Kolumbína, otec Kryštofův, Zikmunda 2., Jiříka 2., na místě nejvyš. komorníka 164, 180, 191(2x), 201; na soudě: 190, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210- 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 243, 251; posel k deskám: 191, 244, 256; přivěsil pečeť: 212.—1.Janek ze S. 174.—2.Jan ze S., bratři, v. Aleš 6. — 3. Jan, Johannes Pniowsky de S., z S. a z Pňovic, Johannes de S., Pňovský ze S., ze S., syn Elšky z Kunštátu, bratr Jiříka 1. a Žofčin, [synové: Heralt 2., Vok 2.], suppremus cudarius czude Olomuczensis, nejv. sudí desk súdu a práva zems. olomoucského, najv. sudí práva a sádu zems. v Olomüci, najv. sudí cüdy olomücské, najv. sudí markrabství mor. 26, 38, 57 (3x), 58, 74, 75, 103, 109(2x), 110, 112, 122, 123, 129, 131; na soudě: 3, 20, 37, 43, 61, 76, 88, 90, 95, 99, 103, 109, 120, 123, 126, 128, 130, 135, 137, 139, 140, 142, 143, 145, 147, 149, 154, 159; je při přidědění: 134. — Jaroslav ze S. 5. — Ješek Pňovský ze S., syn Voka 2., manž. Anny z Vrbna 283, 291, 336; je při přidědění na místě nejv. komorníka: 348. — Jindřich ze S., Henricus de S., ze S. na Doubravici, strýc: Vok 1., souroz., v. Aleš 6, 11, 24, 66, 67(2x), 68, 75; na soudě: 3, 20, 27, 37, 61, 88; posel k deskám: 61. — 1. Jiřík ze S., Pňovský ze S., (omylem: Jan, str. 76), matka, souroz., v. Jan 3., manž. Machny z Lomnice 26, 44, 75, 76(2x), 123; posel k deskám: 119. — 2. Jiřík ze S., syn (?) Heralta 2., bratr nedílný Kryštofův, Zikmundův 277. — bratr: Kryštof, ze S. Pňovský ze S. 277; je při přidědění na místě nejv. komornika 293. — Pavel ze S., stryc a předek Jana 3. za markraběte Jošta 109. — Petr ze S., Doubrasky ze S., ze S. na Doubra- vici, sirotek po ném 4-253, 258; na soudé: 228, 230, 232, 237, 238; posel k deskám: 231; při- věsil pečeť: 217. — Půta, Putha de S. 3, 20. — 1. Vok (bez přídomku), ze S. 11, 12, — 2. Vok Pñovskÿ ze S., pan V., [syn Jana 3.], bratr Heralta 2., otec Ješkův, na místě pana sudího, nejvyšší sudí markrabství mor. 164, 201,. 207 506 Strabenice (2x), 239, 258, +336; na soudě: 164, 165, 167, 169, 172, 180, 181, 183, 185, 187, 189, 190, 197, 201, 202, 204, 206, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 237, 238; posel k deskám: 172; při- vésil pecet 212. — Zikmund ze S., souroz., v. Aleš 6. — 2. Zikmund ze S., bratři, v. Jiřík 2.: 277. — Žofka ze S., matka, bratři, v. Jan 3.: 26. Spálov, ves, později městečko, o. Hranice 348. Spešov, ves, o. Blansko 363. Spěváček, příjmení: Vondra S., poddaný, v. Ruda Něm. Spinek, ves, později zanikla v místech trati Spinecko u Vnorov, o. Strážnice 92, 206, 245. Společní lesy, v. Mouchnice. Srbce, ves, o. Kojetín 24, 73, 387, 388, 437. — Eliáš ze S., manž. Kateřiny z Honbic 341(2x). Srní kře, lesní parcely, v. Potštát. Srnínka, v. Senice Valašská. Srnov, časem pustá ves v místech panského dvora j.-z. Dfinova, o. Zdounky 5, 21, 161, 165, 166 (2x), 280, 340. — Václav ze S. [= Václav z Traplic ?], syn Kateřiny z Věžek, manž. Elšky z Ještědu 5 21, +84(?). Ssellemberg, Ssellenberg, v. Selnberk. Ssitenhewar, příjmení: Jakub S., v. Nisa. Sslechta, v. Šlechta. Ssternberg, v. Sternberk. Stádlo, ves, o. Sternberk 198. Stachov, Stachova Ves, ves, o. Sternberk 8. Stachovice, ves, o. Fulnek 37, 214, 320. Staméfice, Stanimétice, Stanomitice, Stanomé- fice, Staroméfice, ves, o. Lipník n. B. 12, 353, 355, 402, 443; grunty stanimérické, staroméric- ké 353, 402. Stanislav, Staněk, Stašek, jméno mužské: S., biskup, v. Olomouc, biskupové. — S. Lybarský, poddaný, v. Dobročkovice. — S. Omasta, pod- daný, v Plinkout. — S., dvořák, v. Předmostí. Staroch, příjmení: Václav S., v. Dobročko- vice. Stanoměřice, Stanomitice, v. Staměřice. Staromérice, staroméfické grunty, v. Sta- měřice. Starůstka, příjmení: Vavřinec S., v. Poličky. Stařeč, v. Staříč. Stařechovice, ves, o. Plumlov 9, 184, 363. Staříč, Stařeč, Statež, pustá ves, zanikla u Liten- čic, o. Zdounky 29, 56, 165, 227, 281, 386, 389, 413. Stašek, v. Stanislav. Statež, v. Staříč. Stavenice, ves, o. Mohelnice 209, 272, 342. Stavěšice, Stavišice, ves, o. Kyjov 21, 32, 52, 53, 83, 387, 443. | Stichovice, Mstichovice, ves, o. Plumlov 9, 67, 352. Stinava, ves, o. Plumlov 9, 184, 209, 352. Stojan, příjmení: Petr S., Václav S., v. Pfesta- vlky. Strabenice, ves, o. Zdounky 35, 45, 53, 105, 122, 144, I5I, 156, 165, 227, 386, 413; Bartoň má dvůr 53. — Adam ze S., A. (bez pří- domku) 31, 35(2x), ros. — Dorota ze S. manž. Hanuše z Jistebna 35, 45, 53(2x). — bratr: Jan Janovský ze S., Janovský ze S. (bez křest. jména), omylem: Jankovský 35(2x), 43, 45, +53(2x), 122. — sestra: Kateřina ze 

Strana 507
Strabenice S., manž. Jana Miňovského z Lazník 43, 45, 46, 53. 54. — Prokop z Domamyslic a v S. 154. Strabina louka na panství Račice, o. Vyškov 175. Strabišov, zaniklá ves v místech stejnojmen. lesa mezi Střílkami a Cetechovicemi, o. Zdounky 33. Strach, rybník, v. Tovačov. Strachnov, Trachnov [=? Strachonovice, o. Telč]: Apolona ze S., Janaurová ze S., manž. Hynka Posadovského z Posadova 398, 444(2x). — 1. Jan Janaur, ze S., [syn: Václav], manz. Elsky z Drínového 49, 68. — 2. Jan Janaur ze S. 329, 438. — bratr: Lacek ze S. 329. — Vác- lav ze S., ze S. a z Pfilep, z T., vnuk Petra z Dfinoveho, [otec: Jan 1.] 43, 113, 166, 292. — bratr: Vilém ze S. a z Přílep, Janaur ze S., z T., ze S. 113, 166, 292. Straka, příjmení: Matěj S., poddaný, v. Plin- kout. Strakonice, město v Čechách: Jan ze Švamberka na S., mistr převorství [rytíř řádu sv. Jana Jerusalemského] v Čechách 49, 58(2x). — Mikuláš, převor na S., konvent domu s—kého zákona sv. Jana Jerozolimitánského 40. Stramberk, v. Štramberk. Stránce, ves v Čechách, o. Most: Jan st. Stránec- ký ze S. 401. Strání, ves, později městečko, o. Brod Uh. 141. Stráník, ves, o. Jičín Nový 114, 132. Stránka, Stránky, časem pustá ves u Luk nad Dřevnicí, o. Zlín 267, 331, 332, 354; dvůr Stránka 354. — Maruše ze S—k 267. — v. Stránský. Stránka, S. Malá, část Libiny Moravské, v. tamt. Stránské, Stránský, časem zpustlá, později ob- novená ves, o. Rýmařov 74, 336. Stránský, příjmení: Pavel S., Zikmund S. (= Stránka, o. Zlín), v. Slavkov, o. Ostroh Uh. — S., poddaný, v. Klopina. Strašek, příjmení: Crha S., poddaný, v. Do- bročkovice. Strážisko, Grinberk, Strážiště, hrad nad stejno- jmennou vsí, o. Konice 92. — Bedřich ze S., Fridericus de G., manž.: Anna 17. — syn: Jan, Johannes 17. — Jiřík ze Švábenic a na S. 92. Strážnice, městečko, časem město 8, 9, 10(2x), 49, 137, 322; dil s—ky (= panství) 9, 10, 252. — Alžběta z Kravař a ze S. 8, 49. — Jiřík z Kra- vař a ze S. 29, 34. — Johanha z Kravoř a ze S.8. — Kunka z Kravaf a ze S. 8, 175. — Lidmila z Kravař a ze S. 8, 15, 18. — Jan 4. (st.) z Zerotína (a) na S. 261, 277, 280, 282, 287, 303, 308, 311, 318, 320, 322, 324, 326, 328, 332, 338, 340, 341, 348, 349, 357, 359, 362, 367, 371, 377, 380, 383, 384, 385, 386, stów [= ? Strumeň, Polské Těšínsko]: Kate- fina ze S—u, —e, manž. Václava z Baště a z Všechovic, matka: Buriana, Jeronyma z B.; pastorek: Albrecht 19, 76. Strupšín, Strubšín, ves, o. Zábřeh 55, 169, 183. Stružnický, mlýn, v. Troubky. Strýček, příjmení: Jan S., v. Tuchořice; Jan S., na dvoře, v. Nezdenice. Střelná, Střílná, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. 507 Stvolová Střelná Velká, Střílné, ves, o. Libavá Město 8. Středolesí, Středulesí, ves, o. Hranice 13, 353, 385. Střemeníčko, Střemení, Třemeníčko, ves, o. Litovel 245, 308. Střemešek, Střemeško, v. Třemešek. Stříbrnice, ves, o. Hradiště Uh. 336-338, 414; lidé s—étí 337. Stříbro, město v Čechách (?): Adam ze S., manž. Johanky z Králové Hradce 91, +123. — dcery: Apolona ze S. 123; Dorota ze S. 123; Kateřina ze S. 123. Střílky, městečko, o. Zdounky 33, 52, 324, 336; lesy střílecké 336. — Jan z Vojnic a ze S. 125(2x). Střílná, Střílné, v. Střelná Velká. StiítéZ, ves, o. Hranice 124, 353, 385. Střítež, pustá ves, zanikla v místech trati Třetězí n. Čitěš u Slavkova, o. Lipník n. B. 390. Střítěž, ves, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. Střítěž, ves, později zanikla v místech stejnojmen. myslivny u Svinova, o. Mohelnice 31, 32, 90, 102(2x), 149, 153(2x), 201, 243, 246, 272, 308 (2x), 342; daní: Martin: Dvořák, Jan Tloušče, Matěj Šajbot: 201; na dvoře Jan Čer- vek 102. — Beneš ze S., manž. Markety z Hno- jic 31, 32, + 71. — syn:Mikuláš 71. — Víšek, Vyšek ze S. + 24. Striteż, pusta ves, zanikla u Bohdalova v místě 159, 160, 280. Střížov, ves, o. Olomouc 79, 188, 209, 365, 395, 432. Střížovice, ves, o. Kroměříže 54, 185, 356, 404. Studenec, ves, o. Prostějov 34, 253, 264, 265, 295, 446; na dvoře: Jan Kavka, manž. Marketa a synové: Beneš Grozmánek a Kašpar Kavka 253; mlynář Šimek 253. Studénka, v. Studénky Dolní, St. Horní. Studénka, příjmení: Jan S., Mikuláš S., v. Slatina. — S., poddaný, v. Držovice. Studénka, ves, o. Bílovec: Jan ze S. [= Jan Stu- denk ze Slatiny], manz. Anezky z Détkovic 5, Studénky Dolní, Studénka, ves, o. Šumperk 55, 169, 183, 247, 420. Studénky Horní, Studénka, ves, o. Šilperk 208, 268, 273, 324. Studnice, ves, o. Meziříčí Vel.: Václav ze S. 18. Stupava, ves, o. Kyjov 33. Stupec, v. Tupec. Stusice, Tušice, časem pustá ves v místech nynějšího Dvorku u Jestřabic, o. Kyjov 118, 223, 367. — Jindřich Trčka, Trčka z T., manž. Anny ze Zástřizl, pozůstalá dcera 73, 74, 75, +110, 118. Stvolová, ves, o. Kunštát 148. — Ama ze S., manž. Mikuláše ze Vrahovic 176. — Filip ze S., bratr Martinův 210, 211. — Jan Drahanov- ský ze S., Drahnovský ze S. a na Drahanovi- cích, syn Martinův 364, 418. — Kateřina ze S. manž. Bernarta z Kateřinic 68. — Martin ze S. a na Drahanovicích, ze S., Drahanovský ze S. na Drahanoviciech, bratr Filipův, manž. Aleny z Kokor, otec Janův 210, 213, 237, 252, 258, 265, 295, 307, +418. — Václav Drahnov- ský ze S. 381. 

Strana 508
Sudice Sudice, ves, o. Boskovice 342-343; Brychta 343. Sudina, časem pustá ves u Tatenice, o. Zábřeh 21, 38, 202. Sudkov, ves, o. Zábřeh 55, 169, 183. Sudlicova, příjmení: Machna S., v. Lant- štejn. Sudoměřice, Sudomírky, ves, o. Strážnice 137, 245, 322. Suchá, pustá usedlost, v. Libina Mor. Suchaloze, v. Loz Suchá. Suchdol, Sudol, Sukdol, ves, později městečko, o. Fulnek 37, 214, 320. Suchdol, Sukdol, ves, o. Konice 92. — Beneš ze S. 53, 115. — bratr: Petr ze S. 53, 115. Sucholozy, v. Loz Suchá. Suchonice, ves, o. Olomouc 54. Suchov, ves, o. Ostroh Uh. 137. Suchý dvůr u Petrůvky, o. Třebová Mor. 38. Sukeš, Sukš(?), příjmení: Šimon S., je ve služ- bách Vojtěcha z Pernštejna 430. Sukolom Horní, Sokolom, Sokolín, Sokolom Moravský, Sokolom Zadní, ves, o. Uničov 25, 34, 65, 149, 206; poddaní: Martin Rosný, Jan Hronek, Šimon, Jura, Jan Řečníkův, Václav Haluzův, Beneška, vdova, Vávra fojt, Šimon, Martin, starý krčmář, Vávra Jančův, Jančova vdova, Holý, zahradník 206. Sulikov, ves, o. Kunštát 5, 203, 225, 233, 240, 256, 325, 414, 427, 428. i Sulimov, Sulinov, pustá, později obnovená ves, o. Kroměříž 54, 185, 356, 404. Sulovský, příjmení: Jan S., Václav S., v. Třebule. Surovice, ves na panstí Račice, neurčena 430. Surovin, v. Syrovin. Sušice, ves, o. Třebová Mor. 51. Svábenice, v. Svábenice. Svánov, v. Svojanov, o. Litovel, v. S., o. Tfe- bová Mor. Svárov, pustá ves, zanikla v místech stejnojmen. dvora u Hoštic, o. Zdounky 35, 121, 265, 305 (2x), 359, 416, 422. Svatobořice, ves, o. Kyjov 70(2x), 255, 270, 313, 364, 387, 443; svatoborský rybník 364, 387; tnať Herty 444. Svatoňůvka, Svatonivka, u Rozstání, o. Plumlov 68. Svébohov, ves, o. Zábřeh 56, 129, 169, 183. Svědík, příjmení: Jan S., poddaný, v. Ruda Něm. Svěradov, Svěřadov, pustá ves, zanikla v místech trati Svěradova u Pozděchova, o. Vizovice 359. Svéslav, na Svojslavi, v. Jestiebí, o. Blansko. Svétiná hora, vrch nad soutokem Sumice s Pilav- kou j.-z. Krakovce, o. Konice 138. Svétlá, pustá ves v místech stejnojmenného dvora u Zdounek 421. Světlov, Světlov Starý, časem zbořený hrad s.-v. Podhradí, o. Brod Uh. 29-30, 31, 187, 201, 432; ves blíž S.: 73, 111. Světlov Nový, hrad u Bojkovic 187, 201, 381, 382, 432; datováno na S. 381; statek s—sky 46. — Ctibor z Lantštejna a z S., z L. na S. 34, 88, 92(2x), 94, 111. Světlovský, (= Světlov Nový), příjmení: mlynář pustá ves, aniklá 508 Sarovy Ctibor S., Jaroslav S., v. Landštejn. — Jiřík S., v. Nezdenice. Svíčky, (= svátek Tří králů) 37, 43. Svichotín, v. Sychotín. Svinoryje, na S—ích, louka, v. Přílepy. Svinov, v. Janoslavice. Svinov, Sviňov, ves, o. Mohelnice 113, 114, 159, 160, 187, 280. Svitávka, městys, o. Boskovice 148. — Filip Mlý- nek ze S. + 134(2x). Svitavský, příjmení: Jindřich S. +133. Svojanov, Svánov, ves, o. Litovel 28, 100, 343. Svojanov, Svánov, pustá, později obnovená ves, o. Třebová Mor. 5, 101, 343, 383. Svojanov, pustá ves, zanikla j.-v. stanice Bystřič- ka v trati Na pustém, v němž je pole Svojanov, o. Vsetín 350. Svojkov, ves v Čechách, o. Bor u Čes. Lípy: Jan ze S., teta: Marta z Valdeka 27. — Marta ze S., manž. Bedřicha z Drnovic 26. — Oldřich ze S. [manž.: Dorota z Počenic] 211, 226. na Svojslavi, v. Svéslav. Svojšice, Svoješice, pustá ves, zanikla v místech luk mezi Karlovicemi a zaniklymi Dalenkami, o. Napajedla 138, 162, 324. Svojšín, rybník, v okolí mlýna Svolšina u Lísek, o. Zdounky 94. Svrček, příjmení: Jan S., krčmář, v. Slatinky. — Vaclav S., v. Lazce. Svrčov, zpustlý hrad se zbytky naproti Teplicím u Hranic 353, 385. — Jan ze S. na Tupci, Tupecký ze S., manž. Elšky z Kokor 168, 331. — Petr ze S. 168. Svrčovice, v. Cvrčovice. Svrchotín, v. Sychotín. Sydlův, příjmení: Matěj S., poddaný, v. Miro- tínek. Sychotín, Svichotín, Svrchotín, ves, o. Kunštát 5, 225, 233, 240, 256, 325, 414, 427, 428. Symorský, v. Símře, v. Soběchleby. Syrotsko, Syrocsko, v. Sirotčí. Syrovín, Surovín, ves, o. Kyjov 205, 224, 326, 346, 358. Š. Šajbot, příjmení: Matěj Š., poddaný, v. Stří- tež, zanikla, o. Mohelnice. z Salse, [= Šalša v Hor. Slezsku, s.-v. od Byto- mé]: Barbora ze Š., manž. Jana ze Švábenic a na Laškově 200. Šanov, ves, o. Bojkovice 28, 310, 372, 381, 432. Šanov, v. Šenov. Šardičky, ves, o. Bučovice 228, 352, 366, 398. Šarkan, příjmení: Ambrož 1. Š.. Ambrož 2. Š., Frantisek, Ferenc Ś., Jan 1. Ś., Jan 2. Ś., Jindřich Š., Štěpán Š., Vincenc Š.. v. Hakoš- haz. Šašek, příjmení: Jindřich Š., v. Raková u Ko- nice. Šarovy, Šarov, pusté městečko, dnes poblíž ves, o. Napajedla 281. — Anežka z Š., manž. Jana Studénky ze Slatiny 33. — Jakub z Š.. z Š. a z Krumsína, Šárovec, pan Šárovec, Šárovec z Š., Šárovec z Š. a na Krumsíně, rytieř z Š., 

Strana 509
Šarovy manž. 1. Kateřiny z Doubravice, 2. Kateřiny z Oseka a z Ryzmberka, otec Jana 1., Jiříka 1., hofrychtéř markrabství mor. 13, 15, 18, 33, 45, 49, 55(2x), 63(3x), 66, 67(3x), 68, 73, 75, 78, 91, 102, 118, 126(2x), 135, 148, 155, 159, 160, 172, 174, 175, 178, 184, 197(2x), 209, 213,214; na soudé: 76, 88-90, 95, 99, 103, 109, 112, 116, 120, 123, 129, 130, 135, 137, 139, 140, 143, 145, 147, 149, 151, 154, 159, 164, 165, 167, 160, 172, 174, 177, 180; jako hofrychtýř přijímá přísahu královs. manů: 296; přivěsil pečeť: 143, 222. — syn: 1. Jan z Š., bratr Jiříka 1.: 58. — 2. Jan z Š. 397. — 1. Jiřík z Š., syn Jakubův, bratr Jana 1.: 58. — 2. Jiřík Šárovec z Š., Šáro- vec z Š. na Ptení, bratr Václavův 246, 281, 282. — Kateřina z Š., manž. 1. Čeňka z Nákla, 2. Alše z Ojnic, 3. Znaty z Lomnice, matka Jiříka ml. z Nákla a Václava st. z Udrlic 24(2x), 45, 57, 66, 81. — Václav Šárovec z Š., bratr Jiříka 2.: 246, 262. Václav Tetaur z Tetova a z Malenovic na S. 380, 384(2x), 385, 380, 395, 400(2x), 413, 415. Šárovec, příjmení: Jakub Š., Jiřík 2. Š., Vác- lav Š., v. Šarovy. Ščebet, příjmení: Mikuláš Š., v. Bělice. Ščerbkov, Ščrbkov, pustá ves, zaniklá bud v místech části vsi Hošťálkové, zv. Štrbková nebo v okolí myslivny Štrbková u Ratiboře, o. Vsetín 152, 270, 287, 350. S&ipa, Stiepa, v. Stipa. Ščír, příjmení: Vavřinec Š., v. Nezdenice. Ščudlov, v. Študlov. Šeborovice, Šeberovice, pustá ves, zanikla u Dět- kovic v místech trati Šeborovice, o. Prostějov 326; nivy slovou Š. 26. edík, příjmení: Jan Š., Petr Š., v. Kunčina. Šelmberk, Ssellemberg, Ssellenberg, hrad v Če- chách, o. Vožice Mladá: Anna ze Š., matka Jindřicha, Zikmunda, Jana, Heralta, Alše ze Sovince 6. — Jan ze Š., Johannes de S., bratr Jaroslava 2., najvyšie kancléř králevstvie čes- kého, supremus cancellarius regni Boemie, cancellarius regni Boemie 76, 270, 287; pode- psán na listiné: 136, 138, 156; posel k deskám: 140. — otec: 1. Jaroslav ze Š., manž. Veroniky z Boskovic 76. — syn: 2. Jaroslav ml. ze S. a z Kosti, ze Š. a z Kosti na Rožnově [manž. Kateřina z Gery] 270, 287, na soudě: 251, 256, 264, 269, 273; posel k deskám: 256, 263; při- věsil pečeť 254. Šelndorf, příjmení: Fridrich Š., v. Horn- schloB. [Senhof], Sendorf, pustá ves, zanikla u Násedlo- vic, o. Zdánice 413. Šenov, Šanov, ves, o. Jičín Nový 114, 132, 150. Šerka, příjmení: Elška Š. v. Šerkovice. Serkovice, ves, o. Tišnov 363. — Elika z S. ‘Serka z S. 52, 295. — Václav z Š., manž. Jo- hanky z Väzan 5. Sesulka, v. Sostivka. Šilhan, příjmení: Jiřík Š., poddaný, v. Šum- vald, o. Uničov. Šilperk, městečko 21, 23, 49, 268, 273, 324. — Bohunka Mezifíčská z Lomnice a na Š. 440. Šilperský, příjmení: Jan Š., v. Dalčice. Šimákovský dvůr, v. Lazníky. 509 Štiavnica Banská Šimon, Šimek, jméno mužs., Š., podpřevor, v. Hradisko Klášterní. — Š., dvořák, otec Mandin a Apolonin, v. Podolí, o. Meziříčí Val. — S., mlynář, v. Studenec. — 5., podsednik, v. Do- brockovice. — Š., dva poddaní téhož jména, v. Sukolom Horní. — Š. Hejtman, Š. Kukla, poddaní, v. Plinkout. Šimonova louka v Koutcích kdesi v Chřibech 357. Šindlov, v. Študlov. Šiška, příjmení: Jan Š., Oldřich Š., v. Kounice Dolní. Sisma, ves, o. Bystřice p. Host. 26, 121(2x), 145, 232, 415(2x). Šitmpergar, příjmení: Havel Š., v. Sontal. Škarka, rybník, v. Prusy Mor. — Š., příjmení: Mikuláš Š., v. Počenice. Škroň, příjmení: Bartoň Š., poddaný, v. Dolo- plazy. Šlajha, v. Flajha. Šlechta, Sslechta, příjmení: Jan Š., v. Vše- hrdy. Šmach, příjmení: Václav Š., v. Újezd Dolní. Šmerhovský, příjmení: Petr Š., v. Ludko- vice. Smucl, príjmení: Stépán S., &vrtnik, v. Libina Mor. ze Sontálu, [novostit moravská rodina]: Havel Sitmpergar, Sitmpergar z S. 390, 422, 423. Sonvald, v. Sumvald, o. Silperk. Šoproň, Edinburk, město v Maďarsku: dáno v E. 405. Sosüvka, Su£ulka, Se&ulka, ves, o. Blansko 10, 13, 54, 67, 68, 352. Sovajdy, Sumvaldy, pustá ves, zanikla v místech trati Šovejda j.-v. Olšovce, o. Hranice 124, 354, 385. Španělsko, Hispaní, Hyšpaní, Išpaní, Išpaný, Yšpaní, Hyšpaný, Yspaný, Yšpaný; infant v — v. Ferdinand, král. Špetle, příjmení: Jeronym S., v. Prudice. Spranék, Spránek, genit. ze S—eka, —eku, vrch v katastru Březiny, o. Konice, [bývalý hrad v místě zv. Zkamenělý zámek] Augustin, Augustyn ze Š., ze Š. a z Mrlína 35, 40. — Klára ze Š.. manž. Havla Chudobína z Bařic 145, 164, 168, 171. Václav Mrlínský ze Š. 101. Štáhle Malá, Nová Š., ves, o. Rýmařov 336, 447. Štáhle Velká, Štáhle, ves, o. Rýmařov 74, 447. Starnek, ves na panství Šternberku (= Štar- nov ?) 8. Štarnov, ves, o. Šternberk 8, 376. Štarnová, příjmení: Johanka Š., v. Wolfm- berk. ze Štatnberka, Štatemberk, Štatenberk, Štatm- berk [moravský rod]: Bernart ze Š., Štern ze Š., bratr Čeňkův, Václavův, manž. Lidmily z Vojislavic 25, 26(4x), 29. — bratr: Čeněk ze S. 25, 26(3x), 29. — Jan Stern ze S. a na Domazelicich, manz. Alzbéty z Prusinovic 174. — Václav, Vaněk ze Š., Štern ze Š., bratři, v. Bernart, manž. Kateřiny z Domamyslic 25, 203x) 29, 68, 70. Štatnburk neurčeno, Hons Fridrich hrabě z Har- dea a z Kladska, v Mochlandu, svob. pán ze 8 .... 428. Stiavnica Banská, Stávnice, mésto na Slovensku: 

Strana 510
Štiavnica Banská Šimon Oder ze Š. 342. — Vít Eder ze Š. na Boskovicích 428. Štěchov, Ščechov, Čechov, ves, o. Kunštát 5, 203, 226, 233, 240, 256, 325. Štěpán, jméno mužs.: Š. Holý, poddaný, v. Plinkout. — Š. Lankaš, Š. Ondrův, poddaní, v. Šumvald, o. Uničov. — Š. Šmucl, čtvrtník, v. Libina Mor. Štěpánka, vdova, v. Šumvald, o. Uničov. Štěpánovice, pustá ves, zanikla mezi Všetuly a Ludslavicemi, o. Holesov 20. Stépy, v Scepích, lesy a grunty na statku Vese- lí&ku 402. Štern, příjmení: Bernart Š., Jan Š., Václav Š., v. Štatnberk — Bernart Š., v. Talmberk. Šternberk, Ssternberk, Šternnberk, Štemperk, městečko, časem město 8-10, 372; š—ský dil (= panství) 9-10; konvent kláštera $—ského zákona sv. Augustina 16(2x), 198(2x), 253; probošt Beneš, Benedikt 198(2x), 253; probošt Mikuláš, řečený Velek 16(2x); pániSternberci jako rod starodávní mají právo zasedat na zems. soudě 3. — 1. Albrecht st. ze Št., Albertus senior de S., ze Š. a z Lu- kova, ze Š. (a) na Holešově, ze Š. a z Lukova na H., strýc: Albrecht ml., bratr: [Matouš], Kunčin, manž. Anny z Boskovic; otec Jana 2. st., Jana 3. ml, [Katefiny], mistohejtman 11, 20, 21(2x), 40, 66-68, 78(2x), 91-93, 122, 178, 179, 181, 186, 198, +222; na soudě: 3, 27, 37, 43, 61, 76, 88-90, 95, 99, 103, 109, 111, 116, 120, 123, 126, 129, 130, 135-137, 140, 142, 143, 147, 149, 151, 154, 159, 164(2x), 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, 187, 189, 190, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 215; posel k deskám: 5, 6, 22, 44, 48-50, 52, 71, 72, 90, 91, 100, 111, I54, 156, 159, 161, 162, 170, 192; jako hejtman dává posly: 136; přivěsil pečeť: 126, 186, 200. — 2. Albrecht ml., Albertus junior de S., ze Š., ze Š. a z Lukova, syn Matoušův, [dcera: Lidmila] 13, 14, 20, 21, 113, na soudě: 3, 20, 61, 88. — (Albrecht ze Š.. a na Hostimi = písařský omyl místo. A. z Lichtnburka a na H.: 290, 446). — 3. Albrecht ze Š., sirotek po Janu 2. st. 356. — Elška ze Š., manž. Jana 2. st. 261. — 1. Jan ze Š. 6. — 2. Jan ze Š., Jan st. ze Š. na Kvasicích, J. ze Š. na Holešově, syn Albrechta 1., manž. I. Markety z Vlašimě, 2. Elšky ze Šternberka, sirotek ро něm: Albrecht 3., [Kateřina], nejvyšší sudí mar- krabství mor. 198, 220, 222, 230, 244(2x), 245, 253, 261(2x), 266, 271, 272, +356; na místě hejtmanově dává posly 239, 240; na soudě: 221, 226, 228, 230, 232, 237, 238, 243, 251, 256, 261, 264, 268, 273, 277, 280, 282, 287, 290, 293; přivěsil pečeť: 275; posel k des- kám 323. — bratr: nedílný 3. Jan ml. ze Š., ze S. (a) na Holešově, manž. 1. Johanky z Žero- tína, 2. Markety z Ludanic, na místě nejv. sudího 198, 222, 257, 261, 272, 290, 313, 330; na soudě: 251, 256, 261, 264, 269, 273, 277, 312, 318, 320, 324; přivěsil pečeť: 275. — [syn]: Jindřich ze Š. na Holešově, ze Š., místodržící nejvyš. komorníka, na soudě: 430, 434, 436, 440, 443; posel k deskám: 437, 442; privésil pecet: 442 — Kateřina ze $., manž. Jiříka Mrakše z Noskova 413, 421(2x). — Kunka ze 510 Šumvald Š., sestra Albrechta 1., manž. Jiříka Kužele z Žeravic 11. — Lacek ze S. a z Lukova 29. — Lidmila ze S. 191. — Matouš ze Š., [bratr: Albrecht 1.], otec Albrechta 2.: 21. — Jan z Dubé na Š., Berka z Dubé a z Lipého a na Š., Berka z Dubé na Š., a z Š. 34, 43, 83, 88, 95, 99, 103. Štětovice, Štítovice, ves, o. Prostějov 75, 168, 191, 371, 374. Stítovský, Ščítovský, příjmení: Mikuláš Š., v. Bystřice Velká. Štípa, Ščípa, Ščiepa, ves, o. Zlín 191, 208, 283 (2x), 350. | | Ве! r], příjmení: Vavřinec Š., v. Nezdenice. títná nad Vláří, Ščítná, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. títovice, Stitovsky, v. Stétovice. ze Štodlaru, [= ze Stadleru, pět rodů toho jména z Tyrol a z jiz. Bavor]: Marie Salomena ze S., manz. Jana z Hradku 340. Stolbasky, [Štolbach, zaniklá ves u Hor. Moštěnic] příjmení: Bohuslav Š., Jiřík Š., Vác- lav Š., v. Doloplazy. Štoš, příjmení: Henrych Š., Jun Š.. Jiřík 1.-2. Š. Matouš Š., Mikuláš Š., Zikmund Š., v. Kounice Dolní. Štramberk, Stramberk, městečko, později město, o. Jičín Nový 22-23, 238, 271; les Hankovšt 271. Albrecht z Hustopeče a na Š. 214. Štramberský, příjmení: Lacek Š., v. Husto- peče. štrulovské pole, leží blíž potoka Veličky 13. Študlov, Ščudlov Šindlov, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. tu rm, příjmení: Václav Š., v. Zahrádky. Štyrsko, země: mistr převorstvie v —ště, v. Jan ze Švamberka; truksas ve —., v. z Hardeka: Jan Fridrich, Kryštof, Volf Dětřich. Šumice, ves, o. Brod Uh. 21-23, 44, 162, 178. — Alexí ze Š., manž. Doroty z Kožišova 22. — Miroslav přijal na spol. 21. Šumperk, město 161(2x) 439(2x), zámek slove Nový hrad 161; měšťané: Volf, Lukáš, Petr, Rejs, Fajthank, Jindra, Andrle, Vondra; Petr Trez, starší města, Lorenc, Handl, Honz Redy- gar: 439. — Petr z Žerotína a na Š. 246, 247. Přemek z Žerotína na Š. 304, 333, 335, 365, 373, x 376, 380, 383-386, 389, 395. Sumvald, Sonvald, ves, časem pustá a opět ob- novená, o. Silperk 21, 23, 38, 69, 71, 209. Sumvald, Sunvald, ves, o. Unicov 25, 34, 65, 72- 73, 128, 288, 203-204, 342, 347(2x), 421; hra- nice š—ské 347; lesy š—ské 408; v místě kaple Všech sv. 34; oltář sv. Maří Magdaleny 34, 72; poddaní při přidědění 1536: Jan Jandajsek, Marketa Jelenková, Bartoň Ptáček, Jan Vaš- kův, Jan Kubíčkův, Burjan Krčmář, Vašek Čejkův, Jan Faltus, Štěpán Lankaš, Štěpán Ondrův, Matěj Hlavatý, Václav Flek, Filip, Matéj Pinkusar, Melichar krčmář, Jiřík Sil- hán, Káča Plejtková, Vávra Vašek, Martin Czimův, Urban Vaháček, Danyel, Štěpánka vdova, Jakub fojt, Martin Plšek mlynář, Vaněk mlynář, Machda Lopatková, Jan, Urban, Ví- tek: 293-294. — Marketa z Š. 128. — Oldřich Mládenec z Miličína na Š. 187. — Vilém z Mili- čína na Š. 187, 201, 206, 280, 282, 287, 324. 

Strana 511
ve Šunčín Šumvaldy, v. Šovajdy. Šunčín, neurčeno 25. Šunvald, v. Šumvald. Šušulka, v. Šošůvka. Švábenice, Svábenice, městečko, o. Vyškov 5, 44, IOI, 224, 252(2x), 307, 313, 386; čtvrtnici: Deštice 313, 386, Fila +386. Alena Konická ze S., ze $., [otec: Zdenék 2.], manž. Zikmunda Helta z Kementu 371, 370, 390-391. — Aleš ze Š. a na Laškovč, ze Š., Laš- kovsky ze S., manž. Žofky ze Zdětína, otec Václava 4., Jana 2., Zdeňka 3., Jindřicha 2.: 188, 207, 213-214, 251, 252(3x), 306, 364(4x), 365, 383, 414. — Anna ze Sv., vnučka Kateřiny eletic, dcera Väclava I. sestra Zdeňka I., Václava 2., Zuzanina, Žofčina, manž. Záviše ze Slavíkovic 5, 79. — Beneš ze S., z Laškova, ze Š. a v Rakových, bratr Jana 1. Zdeňka 2., manž. Barbory z Utěšic 133(2x), 137, 210. — bratr: 1. Jan ze S., ze S. a na Laškově, manž. Barbory ze Šalše 133(2x), 137, 210. — 2. Jan Laškovský ze S., otec, souroz., v. Aleš 414(2x). — 1. Jindřich ze Š. Konický ze Š., bratr Zdeňka 2.: 164, 379, 401, 438- -439. — 2. Jind- fich Laskovsky ze $., rod rodiče, souroz. v. Ales 414(2x). — Jiřík ze Š., ze Š. na Strážišči . a na Konici, syn Zdeňka I. manž. Markety z Doubravice 68, 92, 112, 117, 3097. — 1. Vác- lav ze Š., ze Š. a z Laškova, Laškovský ze Š., syn Kateřiny z Želetic, manž. Doroty ze Silüvek, děti v. Anna 5, 14, 19, 25, 38, 45, 54, 56, 65, 79(3x); na snému: 88. — syn: 2. Václav ze souroz., v. Anna 5. — 3. Václav La&kovsky ze S. 364.—4. Václav ml. LaSkovsky ze S.,La&kov- ský ze Š., rodiče, souroz., v. Aleš 401, 414(2x). — 1. Zdeněk, ze Š., ze Š. a z Konice, otec, sou- roz., v. Václav 2.,manž. Ofky z Jetřichovic, otec Jiříkův 5, 19, +68.—2. Zdeněk ze S., Konicky ze Š., ze Š. a na Konici, Konický ze Š. a na Konici, Konický ze Š. (a) na Moštěnici, bratři, v. Beneš, bratr Petra ze Zvole a z Goldštejna, manž. Lidmila z Doloplaz, synové, [dcera: Alena] 117, 137, 164, 171, 261, 278-270, 297, 315, 338, 378-379; na. soudé: 251, 256, 261, 264, 269, 273, 277, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 318, 320, 324, 329, 332, 340; posel k deskám 330; přivěsil pečeť: 275. — 3. Zdeněk Laškov- ský ze Š., bratři, v. Václav 4.: 414(2x). — Zuzana ze "8, souroz., v. Anna 5. — sestra: Žofka ze Š., manž. Václava z Doloplaz 5, 79. Švábsko, pustá ves, zanikla v místech stejno- jmenného zbytkového statku u Pačlavic, o. Zdounky 10, 144, 199, 421(2x), 422. S "sky rybník, jihových. od Lhoty, o. Zdounky 56, 144 (nejmovän). Svagkr, prijmeni: Jan S., poddany, v. Ruda Něm. Švajnech, příjmení: Zikmund Š., Vojtěcha z Pernštejna 430. ze _ S'ainhortu, neurčeno: Beatriz Svajnhortka 365 Svajnic, Švajnyc, příjmení: Balcar Š. v. Pil- gramsdorf. Švamberk, [jinak Krasíkov], hnad v Čechách, o. Bezdružice: Jan ze Š. a na Strakonicích, mistr převorstvie v Čechách a v Moravě, v Slezi, v Polště, v Štyrště, v Koritanech, v 'Karnioli, služebník 511 Tetov ze Š. na Strakonicích, mistr převorstvie čes- kého 49-50. Syntpergar, v. Sintpergar, Sontál. T. Talafüs, pfíjmení: Jan T., v. Rícany, Cechy. Talmberk, Talmburk, ves v Cechách, o. Janovice Uhlířské: Bernart Štern z T. na Domazelicich 442. Tarant, příjmení: Mikuláš T., v. Hrádek v Čechách. Tarcí, Tarczi, Tarczy, [7 Tárcza, mad. název pro Torysu], příjmení: Jiřík T., v. Torysa. Tarvart, v. Tervard. T as, Prothasius, biskup, v. Olomouc, biskupové. Tasov, ves, o. Strážnice 141, 380. Tasovice, ves, o. Kunštát 44. Tatenice, ves, o. Zábřeh 21, 38, 49, 69, 202. — Bohunka Meziříčská z Lomnice a na T. 439. Tata, hrad a město v Maďarsku, župa Komárno 175. Tavíkovice, ves, o. Hrotovice: Jan Tavíkovský z T. na Polici, [manz. Katetina z Buchheimu], na soudě: 282, 287, 293. — Jan 2. Zajímač z Kunštátu (a) na T., Zajímač z K. a z Jevišo- vic na T. 254, 279, 287, 290, 297, 303, 308, 300, 313, 318, 320, 324, 328, 332, 339-341, 345, 346, 348, 349, 365. Tazaly, ves, o. Olomouc, t—ští lidé 290. Tečovice, Tetčovice, ves, o. Zlín 609. Těchanov, Tětanov, ves, o. Rýmařov 74, 283, 291, 336. Tejnec, v. Tynec Velky. Telé, město: Zachariáš z Hradce a ma T. 400, 413, 415, 417, 420, 421, 425, 428, 430, 434, 436, 440, 443. Temenice, Těmenice, ves, o. Šumperk 360, 418. Těmice, Těmnice, ves, o. "Ostroh Uh. 44, 52, 53, 83, 138, 281, 292, 308, 312; na dvou lánech sedí Dorota, panna 83. Tervard, Tarvart, jméno mužs.: maželice. Těšánky, ves, o. Zdounky 70, 125, 212, 222, 233, 237, 325, 342, 421(2x). — Jan Kníže z T. 291. Těšice, ves, o. Kojetín 32. Těškovice, Tičkovice, Tížkovice, pustá ves, za- nikla v místech stejnojmen. trati záp. Miku- lüvky, o. Vsetín 152, 270, 287, 350. Těšňovice, ves, o. Kroměříž 54, 185 356, 404. Těšov, ves, o. Brod Uh. 6, 39, 75, 81, 289, 419. — Jiřík Vlachovský z Vlachovic a na T. 288, 381. Tětanov, v. Těchanov. Tetaur, Tetůr, příjmení: Burian T., Fridrich T., Jan T., Jiřík T., Kunc Kašpar T., Melichar T., Václav T., Vilém T., v. Tetov. Tetčovice, v. Tečovice. Tetětice, ves, o. Zdounky 10. Tetov [= Tetau, nejzáp. místo Dol. Slezska, s.-z. Kamence u řeky Elster]: Burian Tetaur z T. a z Malenovic, bratr Kunce Kašpara, [otec: Václav] 432. — ([bratr:] Fridrich Te- taur z T. a z Malenovic 432.— Jan Tetaur z T. a z Malenovic, syn Vilémův, bratr Jiříkův a Václavův 123. — bratr: Jiřík Tetaur z T. a T., v. Do- 

Strana 512
Tetov z Malenovic, a na Malenovicích, manž. Lidmily z Lomnice 123, 229, 265, 272. — Kunc Kašpar Tetaur z T. a z Malenovic, bratr Burianův 432. — Melichar Tetaur z T. 404. — Václav Tetaur z T. a z Malenovic, a na Malenovicích, Tetaur z T. a z Malenovic na Šarově, bratři, v. Jan, manž. 1. Aleny z Levic, 2. Mandaleny z Vlčno- va [synové: Burian, Fridrich, Kunc Kašpar], nejvyšší písař markrabství mor. 123, 253(2x), 272, 281, 322, 324, 339, 346, 355, 397; na soudě: 329, 332, 340, 341, 348, 349, 357, 359, 380, 384(2x), 386, 380, 395, 400(2x), 413, 415; při- věsil pečeť: 254. — Vilém z T., Tetaur, Tetaur z T., Tetaur z T. a na Zlíně, manž. Barbory z Žerotína, synové, v. Jan 44, 69, 93, 101, +123; na soudě: 76, 88-90, 95, 99, 103, 109. Thorysa, v. Torysa. Thowaczow, v. Tovačov. Tičkovice, v. Těškovice. Tiechonovec [=? Ciechanowiec v Polsku]: Matěj z T. 31. Tichov, Čichov, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Tichý, příjmení: T., poddaný, v. Količín. Tiśtin, Čiščín, ves, pak městečko, o. Kojetín 10, 25, 67-68, 76, 102, 184, 353, 387, 388, 437; role Charváty [v místech dne&. Charvátského mlyna] 25. Tizkovice, v. Téskovice. Tloušče, příjmení: Jan T., poddaný, v. Střítež, o. Mohelnice 201. Tlouščka, příjmení: 7., poddaný, v. Klopina. Tlumačov, městečko, o. Zlín 46, 96, 209, 244, 245, 261, 356, 391 404; na panství les Luh 46, 96. — Hynek Bilik z Kormc a na T. 209. Tlustomasty, Tlustomasko, Tlustomasly, ves, časem zpustla v místech skupiny domů zv. Zou- valka v katastru Mor. Prus, o. Vyškov 155, 171, 199, 354. Tobolka, haltýř, v. Tovačov. Tohoboř, Tohoboří, Tohoboře, Tochoboř, v. Touboř. Tolberk (—? Talmberk v Cechách, o. Uhlífské Janovice]: Barbora z Rottolu a z T. 351, 360. Toman (= Tomáš), jméno mužs.: T., poddaný, v. Dobročkovice. Topolany, ves, o, Vyškov 224. Torysa, Thorysa, obec na Slovensku, o. Sabinov: Jiřík Tarcí, Tarcy, z T. a na Brumově, Tarczi z Th., z T. 177, 189, 200(2x), 205(3x), 214, 223. — Kateřina z T. 200. Tošov, ves v Čechách o. Opočno: Dorota z T., řeč. Slivková +57. Touboř, Tohoboř, Tochoboř, Tohoboří, Toho- boře, ves o. Kunštát 5, 203, 225, 233, 240, 256, 25. Tovačov, Thowaczow, město, o. Kojetín 6-8, 48, 143, I44(2x), 317; datováno na T. 143, 144; části města: Staré Město 6, 144; Hrobí 6; Nový Tovačovec 144; předměstí Cíp 6, 144; ves Tovacovec 6; v okolí rybníky: Hněv, Paní, Strach.13; haltýř Tobolka 13; páni tovačovští 317. — Adam z (Cimburka a z T. 85, 130. — Ctibor z Cimburka a z T., a na T., St. de Cimburk alias de T. 5, 7(2x), 10, 13(2x), 20, 22, 24, 27, 37, 38, 48, 52, 57, 63(3x), 65, 66, 68(3x), 75-77(2x), 85, 88, 90, 99. — Jan z Cim- 512 Třebová Moravská. burka a z T. 29. — Jan z Pernštejna (a) na T. 201, 202, 204, 205, 209, 221(2x), 228.— Vojtěch 2. z Pernštejna (a) na T. 380, 383-386, 389, 395, 400. Tovačovec, T. Nový, T. Starý, v. Tovačov. Trachnov, v. Strachnov. Traplice, ves, o. Hradiště Uh. 337. — Kunka někdy z T., manž. Jana Zejdy z Vilémovic +165-166. — otec(?): Václav z T. [=? Vác- lav ze Srnova], manž. Elšky z Ještědu 21(?), +84. Trávník, ves, o. Boskovice 148, 276-277. Trávník, ves, o. Kroměříž 11, 28, 185, 356, 404. Trčka, příjmení: Martin T., poddaný, v. Vele- boř. — Mikuláš ml. T., v. Lípa v Čechách, o. Brod Něm. — Jindřich T., v. Stušice. Trenčín, město na Slovensku 126. T rez, příjmení: Petr T., starší města, v. Šum- perk. Trníček, příjmení: Boskovice. Trnava, město na Slovensku 109. Trnava, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Trnávka, ves, o. Lipník n. B. 12, 390. Trnávka Městečko, městečko, o. Třebová Mor. 51(2x), 162, 343; část městečka: staré město Trnávka 162, 343. Trnavský, příjmení: Artleb T., v. Boskovice. Trněná louka v okolí Krakovce, o. Konice 137- 138, 164, 233. Troubelice, Trubelice, Troubětice, ves, o. Uni- čov 99, 247, 342. Troubky, ves, o. Přerov 144(2x). Troubky, Trübky, ves, o. Zdounky 15, 35, 131 (2x), 144, 147, 165, 227, 251, 297, 373, 386, 390, 421; v okolí mlýny: Jurský a Stružnický 390. Trstěnice, Třtěnice, ves, o. Krumlov Mor.: Dorota z T., [matka: Ofka], manż. Jaroś ze Zastrizl 70. — Kateřina z T., manž. Protivce ml. ze Zástřizl 29, 73. — Hynek 2. ze Zástřizl na T. 338. — Onez ze Zástfizl a na T. 186. Tršaly, pustá ves, zanikla v místech trati Tršálek u Říkovic, o. Přerov 125, 311. Tršice, ves, časem městečko, o. Lipník n. B. 19, 125, 139, 186, 204, 257, 262, 273, 277. — Erazim z Bobolusk a na T. 335. — Nikodem z Bobolusk na T. 424. — Žibřid z Bobolusk a na T. 277, 278. — Bohusav 1. z Kokor az T., na T. 18, 36, 39, 45, 47. — Zuzana z Prostějova a na T. 186. Trübelice, v. Troubelice. Trutmansky [= Trumanice u Rakvic, o. Hustopeče] příjmení: Václav T., v. Porostlé. Třebařov, Třebovarov, ves, o. Třebová Mor. 51, Matouš T., měšťan, v. 90. Trebenice [=? obec v Čechách, o. Lovosice]: Laurin, Lauryn z T. a z Osečan +24. Třebětice, ves, o. Holešov, mez t—cká 298. Třebětín, ves, o. Boskovice 61, 149, 329. Třebíč, město 436. — Artleb z Boskovic na T. 243. — Jan Jetřich z Boskovic (a) na T. 290, .293, 297, 303, 309, 312, 318. Třebová Moravská, město 15, 51(2x), 329, 359; panství t—ské 343; při městě Mostečná ulice 51(2x). — Kryštof z Boskovic a na T. 228, 246, 247(2x), 261, 264, 268(2x), 272, 273, 280-282, 288, 294, 312, 317, 318, 336. — Lad- 

Strana 513
Třebová Moravská slav z Boskovic a na T. 95, 99, 103, III, 120, 123, 133, 140, 142, 143, 149, 174, 175(2x), 177, 184(2x), 187, 197, 201, 202, 204(2x), 206, 208 Ladslav Velen z B. na T. 359, 362. Trebovsk$y, příjmení: Kryštof T., v. Bosko- vice. Tfiebovarov, v. Tfebafov. Třebule, obec v býv. Prus. Slezsku, o. Zarov (Sorau): Jan Sulovský z T. 121. — otec(?), Václav Sulovský z T., sirotci po něm 26, +61. Třemeníčko, v. Střemeníčko. Třemešek, Střemešek, Třemeškov, Třemeško, Střemeško, časem pustá, později obnovená ves, o. Šumperk 16, 17, 22, 169, 183, 247, 420. Třeština, Třeščina, ves, o. Mohelnice 55, 169, 183(2x), 187. Třídcátník, příjmení: Jan T., man, v. Pohoř. 'fténec, Titinec, rybník, v. Kolicín. Třtěnice, v. Trstěnice. Tučapy, ves, o. Holešov 77, 198, 337. — Ctibor 2 Tučína a z T. 20. Tučapy, ves, o. Hradišté Uh. 181, 203, 251, 252. — Hynek ze Zakřan a na T. 201, 203. Tučapy, ves, o. Olomouc 57. Tučín, ves, o. Přerov 128, 390; ve vsi dvořák Jiřík, řeč. Mlčík +128. — Barbora z T., manž. Jana z Železného 11. — Ctibor z T. a z Tučap, matka: Anežka 29, 35, +77-78. Tučnovský dvůr, v. Nezdenice. Tuchořice, ves v Čechách, o. Žatec: Jan Stryček z T. 35. Tulesickÿ [= Tulesice, ves, o. Krumlov Mor.], příjmení: Mikuláš T., v. Pet. Tunkl, příjmení: Čeněk T., Jan 1.-2. T., Jind- řich 1. T., Jiřík 1. T., v. Brníčko, o. Zábřeh. Tupec, Stupec, ves, o. Lipník n. B. 168, 390. Tupecký, příjmení: Jan T., v. Svrčov. Tupesy, ves, o. Hradiště Uh. 337, 406; hrady t—ské 406; Tupeščí (lidé) 406. Turek, (národ —cký) 324. Turovice, ves, o. Bystřice p. Host. 11. Turzo, (= lázeňské místo u Gelnice, Sloven- sko) příjmení: Stanislav [T] biskup, v. Olo- mouc, biskupové. Tušice, v. Stušice. Tvarůžek, Tvaruožek, příjmení: Vašek T., slu- žebník Jana Podstatského z Prusinovic 304. Tvorkov, Tworkow, statek v Ratibořském Slez- sku: páni Tvorkovští přijati do zems. soudu mezi starć rody 4. — Anna z T. 19. — Jan z T. a z Kyjova 120. — Jiřík z T., syn [Ondřejův] a Elišky z Ronova, bratr Pertoltův a Machnin 5, 110, 111, 141. — Kateřina z Kravař 127. — 1. Kryštof, Křištofor z T. 110. — 2. Kryštof z T. a z Kravař 348. — Machna z T., matka, souroz., v. Jiřík, manž.: Blud z Králic 5. — bratr: Pertolt, Pertold, Pertult, Pertuolt, Pertoldus de T.z T.,z T.na Lice, manż. I. Kate- finy z Lomnice, 2. Markety z Vranova 5, 43, 45, 69, 72, +110, 111; na soudě: 3, 20, 88 Tylov, Ptajlov, pustá, později obnovená ves, o. Rýmařov 336. Tylovice, ves, o. Rožnov p. Radh. 151, 270, 287, vino- Tja, ves o. Lipník n. B. 12, 390. Týnec Velký, Týnec, Tejnec, ves, 54, 416. o. Olomouc 513 Újezd Velký U. Ublo, Udlo, ves, o. Vizovice 359, 419. Udánky, Undánek, ves, o. Třebová Mor. 51. Udlo, v. Ublo. Udrlice, [-? Udefice, o. Hrotovice]: Vaclav z U., syn Kateřiny z Šarova, (nevlast.) bratr Jiříka z Nákla 24, 57, 7% 8r, 123. Uher, prijmeni: Vencl U , poddany, v. Ruda Nim. Uherce, v. Uhřice, o. Bučovice, v. Uhřice, o. Zdounky, v. Uhřice, o. Ždánice. Uherčice, v. Určice. Uherčice, U. Nové, ves, o. Jemnice: Václav Krajíř z Krajku na N. U. 385, 389, 415. Uhry, Ungaria, Hungaria, země: —ae rex 3, 17, 61, 80; uherská země 140; uherský král, v. Zikmund, Albrecht, Ladislav, Vladislav, Maty- áš, Ludvík, Ferdinand. uhřečské, uhřecké pole, v. Uhřice, o. Zdounky. Uhřice, časem pustá ves v místech trati Zadní a Přední Uhřicka u Újezdce, o. Brod Uh. 33, 75, 81, 267. Uhřice, Uherce, ves, o. Bučovice 45, 66, 102, 181. Uhřice, Uherce, ves, o. Zdounky 56, 69, 124, 125, 206, 272, 366; rybník v uhřečském, uhřeckém poli 69, 272; háje zv. Pazucha a Evan 124. — Hynek Miňovský z Lazník a v U. 271. Uhřice, Uherce (gen. z Uhřec), ves, o. Ždánice: Mikuláš z U. 40. — ujec: Přech (bez pří- domku) +40. — Jiřík Racek z Mrdic a z U. 122. — Johanka z Nítkovic a n. U. 184. Uhřinov, ves, o. Hranice 13, 353, 385. Újezd, v. Ü. Dolní, v. Ú. Hrivínüv v. Üjezdec, o. Brod Uh. Ujezd, Oujezd, ves, o. Blansko 363. бег, Oujezd, Oujezdec(?), ves, o. Boskovice Ujezd, Oujezd, ves, o. Kunštát 360. Újezd, Oujezd, ves, o. Mohelnice 5, 233. 379; dvůr újezdecký 5, 101, 370. jezd. ves, o. Unicov 8, 372. Újezd, Oujezd, ves, o. Vizovice 359, 410. Marketa, Margeta z Ú., manž.: Viktorin 27. | Ujezd Dolni, Ujezd, Oujezd, ves, o. Lipnik n. B. 58, 170, 227, 306, 390. — Mikuláš v D.U. 170. — Marketa Bohuslavská v D. Ü. 227. — na svo- bodném dvoře sedí: Jiřík Holáškův v D. Ú. 227; Jiřík Humma v D. Ú. 306; Květoň Holáš- kův v D. Ú. 306; Mikul v D. Ú. 170; Václav Holášek v D. Ú., manž.: Kateřina (synové ?: Jiřík, Květoň Holáškovi) 170. — Václav Šmach z Ú., manž.: Anna 58. Újezd“ Horní, Ú. Volavý, Oujezd Vysoký, ves, o. Bystřice pod Host. 12, 61, 290 445. Újezd Horní, v. U. Velk y. Üjezd Hfivínüv, Üjezd, Oujezd, ves, o. Brod Uh. 79, 82, 189. — Markvart Hřivín z Ou., z Ú. 170, 188; přivěsil pečeť: 304, 381; — 1. Vilém Hřivín z Ú., Hřivín z Ú. a na Veletinách 45, 75(2x), 79, 145; na sněmu: 89; přivěsil pečeť: 126. — 2. Vilém Hřivín z Ú. 4109. Újezd Velký, Ú. Vládyčí, Ú. Horní, ves, časem městečko, o. Lipník n. Beč. 12, 61, 76, 145, 172, 176, 353, 355, 402, 424, 443; dvůr Volküv 76; dvûr Mikulovskÿ 172, 177; u vsi Bartochiv 101, 164, 

Strana 514
Újezd Velký 514 Valdek důl 353, 402. — Bernart Volkův z V. Ú. 75. — 377, 380, 383-386, 389, 395 400(2x), 407-408. otec: Bláha Volek (bez přídomku) 76. Jiřík z Vlašímě a z U., na Ú. 88, 95, "i 109, Újezd Vládyčí, v. Ú. Velký. 116, 152, 153, 210. — Karel = Vlašimě a z Ú. Újezd Volavý, v. Ú. Horní. „95, 103. Újezd Vysoký, v. U. Horní. Ujezd Zadní, Ujezdeček Zadní, ves, o. Uničov 102, 432, hora železná Üjezdská 192. ÚjezdZlámaný, v. Zlámanec. Újezdec, Oujezdec [—? Újezd, o. Boskovice] 342. Újezdec, Újezd, Oujezdec, ves, o. Brod Uh. 6, 39(2x), 75, 81, 267. — Elška z Ú., manž. I. Mikuláše z Ojnic, 2. Heřmana ze Zástřizl, děti z 1, manž.: Marketa, Barbora, Anežka, Jiřík a Aleš z Ojnic, z 2. manž.: Mikuláš, Filip ze Zástřizl 6(2x), 11, 20. Újezdec, Oujezdsko, časem pustá ves, zanikla v místech dvora Chlum u Kvasic, o. Kroměříž 54, 185, 3560, 404. jezdec, Oujezdec, Oujezd, časem pustá a opět obnovená ves, o. Kyjov 84, 337, 426, 444. Újezdec blízko Odřezanic, neurčeno 220. Újezdec, neurčeno: Lidmila z Ú.,matka Prokopa z Oděrad 122(2x). Újezdec, neurčeno: Albrecht Prusinovský [z Víc- kova] v Ú. 324. Újezdec Zlámaný, v. Zlámanec. Üjezdeécek] Oujezdecek Pfední, v. Dédinka. Üjezdsko] v. Újezdec, zaniklý, o. Kroměříž. jezdsko, Üjezdec, Oujezdec, Oujezdecko, pustá, pozdéji obnovená ves, o. Zdounky 25. 212, 237, 325, 421. Ulstorfar. [- Ullersdorf, obec bliz Klad- ska], příjmení: Vilém U., v. Němčí Horní. Umirázka, v. Unerázka. Unčice, pustá, později obnovená ves, o. Kojetín 373, 387, 388, 437. — Anna z U., matka Vác- lava z Mezlešic 21. Unéovice, Honcovice, Honá£ovice, ves, o. Litovel 5, 45, 69, 72, 127 (2x), 344. — Václav Haugvic z Biskupic na H. 318. Undánek, v. Udánky. Unerázka, Umirázka, Omirázka, ves, o. Třebová Mor. 38, 162, 343. Únětice, Hunétice, ves, casem zanikla mezi Buchlovicemi a Boršicemi v místech trati Ho- něcko, o. Hradiště Uh. 31, 63, 365(2x); louka řečená V kaplicích 63. — Anna z H., matka sirotků Mackových 63. — Strachota z Ú., bratr Jana z Buchlovic 31. Ungaria, v. Uhry. Uničov, město 174, 206; měšťané u—ští 342. Uponésice, v. Oponésice. Urban, jméno mužské: U., seděl na Lipové, v. Li- pová, o. Bystřice p. Host. 51. — U., poddaný, v. Osíčany. — U., poddaný, v. Plinkout. — U., dvořák, manž.: Kateřina, v. Roudka Vel. — U. a U. Vaháček, poddaní, v. Šumvald, o. Uničov. — Jan U., poddaný, v. Veleboř. Určice, Uherčice, ves, pak městečko, o. Prostě- jov 9, 175, 227, 299, 352; poddaný Zajíček 227. Úrovně, v. Lukoveček. Uršula, v. Voršila. Usov, Ousov, Oušov, městečko, nyní město, o. Mohelnice 99-100, 209, 243-244, 342, 401, 417; pantví U. 152, 262, 347. — Jan Jetřich Černo- horský z Boskovic a na Ou. 362, 365, 367, 371, Usovsk y, příjmení: Jiřík Ú., Karel Ú., v. Vla- šim. Ústí, ves, později zanikla s.-z. pode dvorem zv. _ Ustsko u Bojkovic 6. Ústí, Oustí, ves, o. Hranice 12, 353, 385. Ústí, Austí, Oustí, ves, o. Vsetín 146, 270, 287, 350. Ustup, Oustup, Üstupy, ves, o. Kun&tát 5, 203, 225, 233, 240, 256, 325, 431. Ütéchov, ves, o. Trebová Mor. s1. Uvoz, Ouvoz, pustá ves, zanikla u Líšnice, o. , Mohelnice 5, 44, 101, 379. Uzová, v. Hüzová Moravská. V. Vacanovice, Vacenovice, V. acinovice, ves, o. Olo- mouc 278. Vacenovice, ves, o. Kyjov 358, 387; na dvoře Václav Běšický 387. Vacetín, pustá, později obnovená ves, o. Mohel- nice 113, 114, 159, 160, 280. Václav, Vach, Vaněk, Vanis, Vasek. Vencl, jméno mužs.: W. 1V., římský a český král 113. — V., děkan, v. Kroměříž. — V., vodák, v. Slatinky. — V. Davídek, poddaný, v. Dobroč- kovice. — W. Dušta, v. Předmostí. — V. Flek, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — MV. Hala- mův, poddaný, v. Dobromělice. — V. Haluzův, poddaný, v. Sukolom Horní. — V. Hrbek, fojt, v. Dobročkovice. — V. Staroch, poddaný, v. Dobročkovice. — V. Svrček, čtvrtník, v. Lazce. — V., syn Anny z Blazejovic 35, v. Choltice. — V., člověk dědičný, v. Osíčany. — Vaněk, syn Markety z Vojnic 124. — V., dvořák, v. Před- mosti. — V., mlynář, v. Šumvald, o. Uničov, V., masaf, a V., poddaný, v. Plinkout. — V., Czajgarüv, poddany, v. Dobrockovice. — V—dv purkrecht, v. Lísky.— Vašek, poddaný, v. Ruda Něm. — V. Čejkův, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — V. Cerny, podsedník, V. Jaküb- Für, poddany. v. Dobrockovice. — I“. Rahý, poddaný, v. Hradec. o. Uničov. — I. Twa- růžek, služebník u Jana Podstatského z Prusi- novic 304. — Jan V-ův, Vávra V-ův, poddaní, v. Šumvald, o. Uničov. — Vencl, V. Uher, pod- daní, v. Ruda Něm. — I. Zemánek, poddaný, v. Plinkout. Václavov, ves, o. Šumperk 15. Václavov, ves, o. Zábřeh 129, 169, 183. Vaháček, příjmení: Urban V., poddaný, v. Sumvald, o. Uničov. Vahanéice, v. Vohantice. Vach, v. Václav. Vajglov, časem pustá, později obnovená ves, o. Rýmařov 74, 336. Vajhenčice, v. Vigantice. Vajkleky, v. Výkleky, o. Lipník. Vajtmile, v. Weitenmühle. Val, ves v Cechách, o. Lomnice n. Luz.: Vítek z V. a z Biskupic 131. Valdek, dnes zříceniny hradu v Čechách u Hořo- 

Strana 515
Valdek vic: Maria z V., manz. Heralta Semence z Kunštátu a z Lysic 27. Valdštejn, Valdštajn, Waldsstayn, hrad v Če- chách, o. Trutnov: pani ValdStajni jako starodávní rod mají právo zasedat na zems. soudě 3. — Burian, Burjan z V., [manž. Kate- řiny z Ludanic, otec Janův a Zdeňka 2.], 180, 189. — [otec]: 1. Hynek, Heník z V., Hynko de W. alias de Brtnica, [manž. Doroty Trčkové z Lípy], 24, na soudě: 3, 20, 27, 37. — 2. Hynek z V., [syn Zdeńka 2.], hejtman a místodrzící nejvyzsiho komornictvi, nejvyzsi komornik 441 (2x), 444. — Jan z V. (a) na Brtnici, [syn Burianüv], na soudé: 297, 309, 312, 318. — Machna z V.10, 13, +63, 64, 67,68 (2x), 74. — 1. Zdenék z V. a na Brtnici [syn Hynka 1.] 88. — 2. Zdeněk Brtnický z V. a na Brtnici, z V. na Brtnici, [syn Burianův, manž. Anny Krajířové z Krajku], místodržící zems. hejtmana, hejtman markrabství mor. 407, 429; na soudě: 340, 341, 348, 357, 359, 367, 377, 380, 385, 389, 400(2x), 407, 413 (dava se zastoupit), 415, 417 (dává se zastoupit); jako hejtman dává posly: 403, 405, je poručník sirotků 443; posel k deskám: 378. — Žofka z V., manž. Petra, hraběte od sv. Jiří a z Pe- zinku 62(2x), 63. Valeč, ves, o. Hrotovice: Jiřík Čelo z Čechovic na V. 436. — Smil z Dobravice na V. 282. Valečský, Valecký, příjmení: Vilém V., Zik- mund V., v. Mírov. Valenta, příjmení: V., poddaný, v. Plinkout. — V., mlynář, v. Skalice, o. Boskovice. Valentin, poddaný, v. Ruda Něm. Valchov, ves, o. Boskovice 342. Valkunov, pustá ves, zanikla v místech trati Val- kónov u Doubravice, o. Blansko 253, 257. Valšov, ves nová slove Kryksdorf, časem pustá a zase obnovená ves, o. Rýmařov 74, 336, 440. Valšovice, Volšovice, ves, o. Hranice 12, 390; ves pod V.: 353, 385; grunty v—ské 354. Valter, příjmení: Mikuláš V., v. z Walters- berka. Valtéřovice, Valtířovice, ves, o. Fulnek 37, 215, 20. valtov, pustá ves, zanikla snad v místech samoty Baldovec u Rozstání, o. Plumlov 9. Vaněk, v. Václav. Vani&, v. Václav. Vanku$, pustá ves, zanikla v místech trati Vain- kóše u Otinovsi, o. Plumlov 68. Vanovice, Ejvanovice, ves, o. Boskovice 329. Varadin Velky, Varadín, mésto v Rumunsku: Jan, v—sky biskup, správce olomouckého bis- kupství, v. Olomouc, biskupové. Varhnov, v. Barnov. Varhošť, ves, o. Olomouc 46, 62, 211. — Jiřík z V. 36. Varmstorf, v. Warnsdorf. Vartnberk, Vartmberk, [= Straż pod Ralskem], hrad a město v Čechách, o. Mimoň: Havel Zví- řecký z V. 233, 240. Vartnov, zřícený hrad ve Slezsku nad Brumovi- cemi při potoku Čižině, o. Krnov: Štěpán z V. 32. — Žofka z V., manž. Štěpána z Lomnice, matka Jana 3. z L. 21, 25. 515 Velká Vasily, Vasyl, pustá ves, zanikla v místech dvora Vasilsko u Rudimova, o. Bojkovice 30. Vašek, v. Václav. Vavačka, příjmení: Mandalena V., v. Přerov. Vavřinec, Vávra, jméno mužské: V., mlynář, v. Boskovice. — V., poddaný, v. Lísky. — V. syn Ondrouše, dvořáka, v. Roudka Vel. — V., fojt., V. Jančův, poddaný, v. Sukolom Horní. — V. Vašek, poddaný, v. Šumvald, o. Uničov. — V. Mískův, poddaný, v. Ruda Něm. — F. Ščír, sedí na Petříkovském dvoře, v. Nezde- nice. Vavřinec, Vavřinice, ves, o. Blansko 55, 67, 352. Vavřínkova louka, v. Mladkov. Vážany, ves, o. Boskovice 45, 197, 438; poddaný Pavel 197. — sedí tu Jan Příhoda a Adam, strýcové Jana Malého 45. — Jindřich Havéř z V. nedílný bratr Jiříka 2., Kryštofův, Zik- mundův 308. — otec(?): 1. Jiřík Havéř z V., z V., manž. Anežky z Lazů 120, 126, 146, 245. — synové(?): 2. Jřík (bez přídomku) 308. — bratr: Kryštof (bez přídomku) 308. — bratr: Zikmund (bez přídomku) 308. Vážany, ves, o. Hradiště Uh. 337. Vážany, časem pustá ves v místech trati Vážan- sko mezi Koryčany a Jestřabicemi, o. Kyjov 21, 238. — Elška z V. 21. — otec: Jan z V., manž. Johanky z Lazů 21. — dcera: Johanka z V., manž. Václava z Šerkovic 5, 21. Vážany, ves, o. Vyškov 56, 73, 94, 155, 171, 199, 354, 366; rybník v—ský 366. Včelary, Včelárky, ves, o. Hradiště Uh. 77. Veleboř, Velíboř, ves, o. Mohelnice 149, 201, 272, 342; poddaní: Martin Trčka, Jan Urban 201. Veledoubrav y, Veledübravy, v. Doubravy. Velehrad, [cisterciácký] klášter velehradsky s konventem, o. Hradiště Uh. 252, 255(2x), 263(2x), 330-331, 336 (nejmenován), 337, 355, 367-369, 405-406, 426-427; opati: František 252, 255(2x), 263(2x); Mikuláš 330-331; Jan 367- 369, 406, 426 (srov. podpřevoří Jan); pře- vor Damel, Danyel 330(2x); podpřevoří Jan 330(2x), (srov. opat Jan). Velek, příjmení: Mikuláš, řečený V., probošt, v. Šternberk. Velenov, Vilémov, ves, o. Boskovice 148, 342. Veletiny, ves, o. Brod Uh. 6, 66, 127, 145, 206. — Vilém Hřivín z Újezda a na V. 126. — Elška z Lipového a z Veletin (a) Archlebova . — Burian z Vlčnova na V. 176. Velhartice, Vilhartice, městečko v Čechách, o. Sušice: Jakub z V., písař menší 134. Velička, potok tekoucí Hranicemi 13. Veliká, v. Velká. Veliková, Velková, Vlková, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Veliký, příjmení: Jiřík V., poddaný, v. Plin- kout. Velislavov, ves, pozdéji zanikla v místech samoty Filzlaus u Babic, o. Sternberk 8; [— Hlásnice?]. Velisov [=? Velesov v Cechach, o. Humpolec]: Pavel Velišovský z V. 355. Velká, Veliká, ves, o. Hranice 13, 353, 385. — Václav z V—ej 76. Velká, Veliká, městečko, o. Strážnice 137, 348. Vencl, v. Václav. Venkov, v. Benkov. 

Strana 516
Věrovany Věrovany, Virovany, ves, o. Kojetín 6, 144; ryb- ník slove Hradecký 144. Vernířovice, Vernstorf, pustá, později obnovená ves, o. Vízmberk +417. Vernířovice, v. Věřovice. Věrný, příjmení: Prokop V., Václav, vnuk V—ého, v. Pferov. Veronika, jméno ženské: W., manž. Ctibora z Lantštejna 116. — V., dcera Maruše z Kou- nic a [Jaroše Kunčického z Kunčic), v. Kounice Dol., Kunčice. Věřovice, Vernířovice, ves, o. Jičín Nový 22, 238, 271. Ves Dlouhá, ves, o. Kojetín 76, 165, 338, 349, 397, 418. — Václav z Ludanic a z D. V. 64. Ves Dolní, ves, o. Holešov 20, 191, 208, 283, 350. Ves Horní, ves, o. Holešov 20, 191, 208, 282, 283, 350. Ves Králová, v. Králová. Ves Kunčina, ves, o. Kunštát 5, 203, 226, 233, 256. Ves Martinova, v. Martiněves. Ves Nová, v. Ves Ostrožská Nová, v. Dědina Nová. Ves Nová, časem pustá ves v místech trati Novo- vesko mezi Mrlínkem a Loukovem, o. Bystřice p. Host 6, 24, 77, 85, +396. Ves Nová, ves, o. Třebová Mor. 38, 162, 343. Ves Nová, [=? Nemrlov, o. Uničov] 421. Ves Nová, [= Radkovská N. V.], o. Bíteš Vel.: Jan z N. V. 11. — Volf Hazl z N. V. [asi od- jinud] 211, 226. Ves Moravská Nová, Ves Nová pod Hodonínem, ves, později městečko, o. Břeclav 252. Ves Ostrožská Nová, Ves Nová, ves, o. Ostroh Uh. 28, 65, 118, 371, 391. Ves Stachova, v. Stachov. Ves Stará, ves ve Slezsku, o. Bílovec 37, 215. Ves Veselá, v. Veselí nad Moravou. Ves Zlámaná, v. Zlámanka. Veselá, ves, o. Konice(?) 225. Veselá, veš, o. Meziříčí Val. 151, 270, 287, 354. Veselá, ves, o. Vizovice 20, 191, 283, 350. Veselí, Veselé, ves, o. Mohelnice 44, 100, 343, 383. Veselí, ves ve Slezsku, o. Odry 354, 385. Veselí, Veselé, pustá ves, zanikla na panství Šternberku 8. Veselí nad Moravou, Lhota Veselská, Veselá Ves, Veselé, město, o. Ostroh Uh. 244-245, 251, 252(2x), 258, 332.— Hynek Bilík z Kornic (a) na V. 224, 261, 264, 269, 273, 277, 280, 282, 287, 309, 312, 313, 318, 320, 320, 332, 341, 348, 349, 359, 362, 367, 372, 377, 381. — Her- man z Vojislavic a na (a z) V. 136. — Mikuláš z Vojislavic a z (a na) V., az V. V. 28, 62, 77, 92, 136(2x). — Václav r. z Vojislavic a z V. V., a z V. 77, o2 (zx). Veselice, obec v Čechách, o. Město Nové: Arnošt z V. 173. — bratr: Hynek z V. 173. — strýc Jan z V., bratr Vilémův a Víškův 173.—strýc: Ješek z V., z V. a z Dětkovic, manž. Hedviky z Morkovic 18, 31, 66, 68, +173. — Vilém z V., bratři, v. Jan 173. — bratr: Víšek z V. 173. Veselice, v. Veselíčko, o. Lipník n. Beč. Veselíčko, ves, o. Konice 28, 100, 343. 516 Víckov Veselíčko, Veselice, ves, o. Lipník n. Beč. 62, 353, 355, 402, 442, 443; datováno na V.: 442; veselské grunty: 402. — Marketa, Margreta z V., manž. Kryštofa z Pěnčína 25. — Pavel z V. 167. — Oldřich z Koumc na V. 436. — Ctibor Obešlík z Lipoltovic a z V. 47. — Jiřík 4. ze Zástřizl na V. 424, 442, 443. Veselka, Veselá, ves, o. Kunštát 268. Véska Kněže, v. Kněževes, o. Kunštát. Véska Nová, ves, o. Dvorce 8. Vésky, ves, o. Hradiště Uh. 118, 371, 391. Vésky, v. Vísky. Vétefov, ves, o. Zdánice 187, 203. Veversky (-— Bítýška Veverská), příjmení: Václav 1. V., Zikmund V., v. Ludanice. Veveří, v. Bítýška Veverská. Veveří, Mníšek, Myškov, časem zpustlá, později obnovená ves, o. Rýmařov 74, 336. Věžky, Vežky, ves, o. Přerov 112, 311. Věžky, Vežky, ves, o. Zdounky 32, 43, 391, 416. Ctibor, Stibor z V., rodiče, v. Jan, nevlast. bratr: Václav Stojan z Přestavlk 11, 17, 32, 43, 78. — Dorota z V., synové: Václav, Jiřík 11. — Jan z V., manž. Kateřiny z Ryzmburka, otec Ctiborův +11. — Kateřina z V., matka Václava ze Srnova 5. Víceměřice, Vícoměřice, ves, o. Kojetín 32, 273, 387, 415. — Mikuláš Brnický z Brníčka a na V. 307. — Matyáš Ořechovský s Honbic a na „V. 430, 438. Vícemilice, Vícomělice, ves, o. Bučovice 26, 391. Vícenov, pustá ves, zanikla v místech stejnojmen. samoty záp. Veselíčka, o. Lipník n. B. 402, 443. Víckov, hrad u stejnojmenné vsi, o. Tišnov: Al- brecht z V., Prusinovský v Oujezdci, bratr [Mikulášův], Znatův, Vilémův, [manž. Aleny z Mstěnic], sirotci po něm: Jan Dětoch, Arkleb 3.: 230, 272, +326; přivěsil pečeť 232, 324. — otec: 1. Arkleb z V. a z Prusinovic, a na Pru- sinovicích, z V., bratr Filipa 1., manž. Kateřiny ze Zástřizl, otec Vilémův, Albrechtův, Znatův 22, 29, 61, 92, 123, 129, 148, +230(2x), 233. — 2. Arkleb, syn Přemka Prusinovského, bratr(?) Jana Viléma 275. — 3. Arkleb, sirotek po Al- brechtu, souroz., v. t. 326. — Barbora z V., matka Markety z Ojnic, zeť: Jan Kropáč z Nevědomí 6, +24. — Bohunka z V., manž. Václava st. Podstatského z Prusinovic 389. — 1. Filip z V. a z Prusinovic, a na Prusinovicích, z V. bratr Arkleba 1., [manž. Kateřina ze Skalice a z Krhova] 29, 61, 92. — 2. Filif, Philip z V., z V. na Lhotách, bratr Vilémüv, Albrechtův, Znatův, manž.: Zuzany z Bruzovic [otec Závišův] 213(3x), 225, 232, 262, 266; pfivésil pečeť: 232. — bratranec: 1. Jan z V., bratr Licküv 213. — Jan Dětoch, sirotek po Albrechtovi, souroz., v. t. 326. — Jan Vilém z V., syn Přemkův, manž. Anny Černohorské z Boskovic 401(2x), 438. — Kateřina z V., manž. Jaroslava z Kunovic 352. — Kunka z V., manż. Jana ze Zastfizl 312. — Licek z V., bratr Jana I., bratranec Filipa 2.: 213. — Mikuláš z V., [bratfi, v. Albrecht, manż. Anny ze Mstenic] komorník královský, hejtman na Znojmě 231-232. — Oneš z V. 230. — Přemek z V. (a) na Prusinovicích, z V., Prusinovský, bratr Vilémův, Znatův, manž.: I. Doroty ze 

Strana 517
Vickov Lhoty, 2. Katefiny z Lomnice, 3. Bohunky z Lichtnburka, otec Arkleba 2., Jana Viléma, komornik práva menšího, komorník práva menšího zemského v Olomouci, podkomoří markrabství mor. 222, 227, 230(3x), 231(2x), 233, 237, 243, 264, 265, 272, 275, 289, 202, 309, 314, 317, 330 344(2x), 350(2x), 361, 366, 367- 369, 371, 372, 373(2x), 375, 376, 388, 395-397 (2x), 398, 401(2x), 406, 439, 442; na soudě: 380, 384(2x), 386, 389, 395, 400(2x), 407, 413, 415, 417; pii pridédéní a odhadu: 274,293, 339; privésil pecet: 278, 296, 365, 380. — bratr: 1. Vilém, Vilím z V., zV. a z Prusinovic,z V.ana Bánové, z V. a na Zeravicích, z V. na Cetecho- vicích, z V. na Cimburku, Prusinovsky z V., rodiče, bratři, v. Arkleb 1., manž. r. Aleny z Lilée, 2. Markety z Opatova, nejvyšší hof- rychtýř markrabství mor. 148, 149, 166, 168, 171, 172, 176, 181(3x), 182(2x), 188(3x), 189 (2x), 201, 202, 204, 209, 213, 223,220(2x),231 (2x), 232, 238, 256, 262 264, 266(3x), 272, 275, 276, 289, 304, 305, 309, 326, 329, 337-338, 341, 342, 351 (2x), 352(2x), 355, 357, 361, +366, 372, 373; na soudé: 190, 197,201,202,204,206, 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230,232, 237, 251, 256, 261, 264, 269, 273, 277, 280, 282, 287, 290, 293, 297, 303, 309, 312, 313, 318, 320, 324, 329, 332.341, 348, 349, 357, 359; poselk des- kám: 335; přivěsil pečeť: 278, 296, 305, 335, 365. — 2. Vilém, Vilím, biskup, v. Olomouc, biskupové. — Záviše z V., z V. na Bolera- dicích, [syn Mikulášův], manž. Johanky z Háje 389, 402, 416, 418, 421; na soudě: 434. 436, 441; privésil petet: 431. — Znata z V., z V. na Čejkovicích, otec, bratři, v. Arkleb I., manž. Mandaleny st. z Nevědomí 233, 312, 352, 353, +366, 370, 372, 396; přivěsil pečeť: 232, 338. Víckův hamr, v. Raškov. Vícomělice, v. Vícemilice. Vícoměřice, v. Víceměřice. Vícov, ves, o. Plumlov 184, 209; v okolí Kadidl- ná hora a žleb Řeňďov 209; trať (?) Malocho- vec 200. Vičice, v. Vitčice. Vidbach, v. Wiedebach. Vidče, Vitče, ves, o. Rožnov pod Radh. 151, 270, 287,354 5 Vídeň, Vienna, Vienne, hlav. město Rakouska: datováno ve V. 44, 52, 80, 289, 317, 328, 399, 407, 427, 429, 434, 442. Vídeřovice, v. Vikýřovice. Vienna, Vienne, v. Vídeň. Vigantice, Vyhančice, Vygančice, Vajhentice, ves, o. Rožnov p. Radh. 151, 270, 287, 354. Viktorin, Vikoryn, jméno muzs.: V., kníZe, v. Minstrberk. — V., manž. Markety z Újezda, v. Ujezd, o. Vizovice. — V., otec Anny z Velké Senice, v. Senice na Hané. Vikýřovice, Vykřovice, Vidéřovice, ves, o. Šum- perk 155, 417. Vilém, biskup, v. Olomouc, biskupové. Vilémov, Vilímov, ves, o. Kunštát 148, 277. Vilémov, ves, o. Litovel 24, 25, 29, 54, 68, 119, „205, 345. Vilémov, pustá ves, zanikla na panství Račicích, o. Vyškov 430. Vilémov, v. Velenov. 517 Vlachovice Vilémovice, Vilímovice, ves, o. Blansko 342, 363. Vilémovice [=? ves v Čechách, o. Hora Kut- ná]: Jan Zejda z V. Zajda mladý, manž. 1. Elšky z Ještědu, 2. Kunky z Traplic 14, 84, + 165-166. Vilhartice, v. Velhartice. Vilimov, v. Vilémov, o. Kunštát. Vilímovice, v. Vilémovice. Vilkovice, v. Vlkovice. Vimperk, Vinperk, město v Čechách: Manda- lena z V., manž. Jana Lhotského ze Ptení 208, 277, 278, 279. — Matyáš, Matiáš z V. 204. Vinary, ves, o. Přerov 154, 177, 178. — Dobeš, na svob. dvoře ve V. 154, 178. — Zuzana z V., na dvoře ve V., manž. Matěje 154. Vinperk, v. Vimperk. Virovan y, v. Vérovany. Vísky, Vésky, ves, o. Boskovice 342. Vislavice, v. Patlavice. Vitbach, v. Wiedebach. Vitče, v. Vidče. Vitčice, Vičice na Hané, ves, o. Kojetín 73, 251, 297, 387, 388(2x), 437. Vítek, jméno mužs.: V., poddaný, v. Sumvald, o. Uničov. Vítkovice, v. Vítovice. Vítonice, ves, o. Bystřice p . Host. 16, 46, 390. Vítová, časem pustá a opět obnovená ves, o. Holešov 20, 191, 283(2x), 350. Vítovice, Vítkovice, ves, o. Slavkov: Petr Roman z V. 44. Vizovice, městečko, nyní město 359; cisterciácký klášter zv. Smilhajm, Smilhejm 254, 269-270, 279, 346. — Václav z V., kanovník, v. Olo- mouc, kostel olomoucký. — Jindřich Kuna z Kunštátu a na klášteře S. 296, 315, 322, 327, 379. — Smil 1. Kuna z Kunštátu a na klášteře S. 296, 335, 346. — Vilém Kuna z Kunštátu na klášteře S. 176, 208, 210. — Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic a na V. 431. V kaplicích louka, v. Únětice. Vladislav, Wladislaus jméno mužské: V. [Ja- gellonský], král český, markrabě moravs., lucemburské a slezské kníže a lužický mar- krabě; W., Ungarie, Boemie etc. rex, marchio Moravie; uhersky, český etc. král a margabie moravs. etc.; uherský, český, dalmatský etc. král a margabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markabě 7(2x), 12, 22- 23, 48-50, 53 (nejmenovän), 61, 63, 64, 71-73, 78, 81, 84, 85, 90(2x), 91, 92 (nejmenovän), 95, ' 99, IOI, 103, 105, 109-113, 115-118, 120, 123, 125, 126, 128, 130, 132-134, 136(2x), 138-140, 143, 147, 152, 153, 155, 159, 161, 162, 165, 167, 170, 172-175(2x), 178, 179, 185, 190, 192, 200, 211, 212, 215-216, 243-244, 333, 380-381. Vlachovice, ves, časem městečko, o. Klobouky Val. 28, 75, 217, 388, 441.— 1. Jan z V., Vlachovsky z Vl., manž. Kateřiny z Honbic, syn(?): Petr, [r. Jifik, Zikmund], 28, 75, 81, 121, 126; při- věsil pečeť: 126. — 2. Jan z V., bratr Jindii- chův, Jiříka 2.: 419. — bratr: Jindřich z V. 419. — 1. Jiřík Vlachovský z V. a v Těšově, z V., Vlachovsky z V., [rodice, souroz, v. Jan 1.] 288, 388, 410(2x); privésil pecef: 304, 381. — 2. Jiřík z V., bratři, v. Jan 2.: 419. — Petr z V., Vlachovsky z V., Vlachovsky z V.ana 

Strana 518
Vlachovice V., otec(?) [souroz.], v. Jan r., bratří, manž. 1. Markety z Myslibořic, 2. Kateřiny Ořechov- ské z Doloplaz 190, 208, 217, 245, 267, 272, 319; na soudé: 232, 237, 238, 243, 251, 264, 269, 273. — Václav z V., Vlachovsky z V. 267, 288; přivěsil pecet 304. — Zikmund z V. [rodice, souroz., v. Jan 1.] 315. — Václav 3. ml. Podstatský z Prusimovic a na V. 380. Vlář, ves, časem zanikla ve Vlárském průsmyku, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Vlašim, Wlassim, město v Čechách: páni Vla- šimští jako starodávní rod mají právo zasedat na zems. soudě 3. — 1. Anna z V., dcera Mach- ny z Duban, sestra Jindřichova 25, 38. — 2. Anna z V., (otec: Karel), sestra Barbory, Markety, Johanky, Kateřiny, manž. Jana 2. z Ludanic 246, 281(2x). — sestra: Barbora z V. 246,247,262.— JJ indrich, J.z V.,Jankovsky z V.a na Slatiné, bratr Anny r1. [manz.: Mandalena z Říčan] 13-14, 23, 25. 38; privésil pečeť 186. — Jiřík z V., z V. na Úsově, z V. a z Úsova, J. Úsovský, bratr Karlův, podkomoří markrabství moravs.: na místě hejtmana mar- krabství mor. 84, 85, 90, 99, 100, 116, 120, 152, 153, 170(2x), 192, 201(2x), 209, 243; na soudě: 76, 88-90, 95. 99, 109, 111, 116, 120, 123, 126, 120, 130, 135, 137, 130, 140, 142,143, 145, 147, 149, ISI, I54, 159, 164-165, 107, 160, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, 187, 189, 190, 197, 201, 202, 204, 206, 210, 211, 215, 221, 226; posel k deskám: 86, 117, 128, 130, 133, 148, 159, 178, 180. — Johanka z V., sestry, v. Anna 2., 246, 247, 262. — Karel z V., Karolus junior de W., ml. z V., z V. Úsovský, z V. a z UÚsova, bratr Jiříkův, manž. Jitky z Lomnice (dcery, v. Anna 2.) 29, 31, 66-68, 75, 92(2x), 96, 100, 104, 116, 120, 139, +152; na soudě: 3, 20, 27, 37, 61, 76, 88-90, 95, 99. 103, 109, 111, 116, 120, 123, 126, 129, 130, 135, 137, 139, 140, 142, 143; posel k deskám: 5, 64. 65, 96, 105, t[17, 130, 138, 144. — Kateřina z V., sestry, v. Anna 2., [manz. Zikmund z Ludanic] 246, 258, 272. — sestra: Marketa, Margeta z V., manž. Jana st. ze Šternberka na Kvasicích 230, 244, 246. — Václav z V. 80. Vlčková, ves, o. Holešov 20, 191, 283, 350. Vlčnov, ves, o. Brod Uh. 66, 127, 145, 205. — Alena (bez piídomku), otec, sestry, v. Burian 2., matka Fridricha Selndoría |z Horn- schlossu] 381. — 1. Burian z V. 30. — 4. Burian, Buryan z V., z V. (a) na Novém Svét- lově, z V. na Veletinách, Světlovský z V., Svět- lovský z V. a na Novém Světlově, [manž. Jo- hanky Sobkovy z Kornic], otec Aleny, Katc- řiny, Mandaleny 126, 145, 170, 176, 201, 206 (2x), 223(2x), 231, 232, 319, 322, 324, 355, 380, 381, +382; na soudě: 210, 211, 215, 221, 226, 228, 230, 232, 237, 238; přivěsil pečeť: 212, 305. — Jiřík z V. 10. — Kateřina (bez přídomku), z V., otec, souroz., v. Burian 2., [manž. Adam z Lomnice na Broumově] 381, 382, 432. — sestra: Mandalena z V., M. (bez přídomku), manž. Václava Tetaura z Tetova 324, 3309, 381, 382. — Markvart z V. 161. — bratr: Václav z V. 161. — Zicha z Lipiny |z téhož rodu] 30. Vlk, příjmení: Jan V., v. Konecchlumí. 518 Vojnice Vlkoš, ves, o. Kyjov 163, 178, 179, 205, 224, 267, 26, 346, 358. Vlkoš, ves, o. Přerov 35, 43, 45(2x), 131, 141; v okolí Puškova louka 141. — Jiřík z Cholti a na V. 131. Vlkošský, Vlkoský, příjmení: Václav V., v. Jikev. Vlková, v. Veliková. Vlkovice Moravské, Vlkovice, Vilkovice, ves. o. Fulnek 37, 214, 320. Vnorovy, Vytorovany, ves, později městečko, o. Strážnice 70, 92, 188, 201, 206, 245, 277. — Václav 1. z Vojislavic a na V. 92, 94. — Miku- láš 1. ze Zástřizl a ze V. 34, 35. Voda Dobrá, ves, o. Telč: Jan z D. V., Selicský z D. V., Selitský +25, 31, 33, 57, 67, 74, 92. Voda Teplá, obec v Prus. Slezsku(?): Kateřina z T. V., manž. Václava Haugvice z Biskupic 303, 324. Voděrady, Oděrady, ves, o. Kunštát 27, 40, 52, 271, 360, 363, 423; důr držel Přech 40. — Filip z O., [bratr Jiřík], manž. Markety z Vrchlabí 362. — Jan Puczart, Puczhart z O., (srov. Jan z Chrudichrom) 27, 53, 132, 134. — Jindřich z O. 133. — Jiřík (bez přídomku), [bratr Filip], manž. Markety z Jikve 340. — Papek z ©. 40. — Petr (bez přídomku), otec a bratr, v. Štěpán 423. — Prokop z O. +85. — Prokop Plachý, Plachý z V., z V., syn Ludmily z Újezd- ce, [synové: Filip, Jiří], manž. Anny z Mladče 40, 121, 122(2x), 178. — Přech (bez přídomku) 40. — Štěpán Puczhart (bez přídomku), otec Václavův a Petrův 423. — syn: Václav Pucz- hart z V. 423. — Vítoslav Puczhart z O., sirotci po něm 217, +271. Vodná ulice, v. Senice na Hané. Vohančice, Vahančice, ves, o. Tišnov: Anna (bez přídomku), sestra Kateřinina 425. — Bar- bora z V. 271. — Jan Vahansk$ z V. a na Ce- chách, [manz.: Marta z Delebenky] 379. — Kateřina z V., sestra Anny, matka Viléma Ulstorfara z Němčí 425. — Václav Vahanský z V., [manž.: Marketa z Horky] 424. Vojenice, [—? ves v Čechách, o. Zbiroh] Hanuš z V. 268(2x). — strýc: Pavel z V. 268. Vojslavice, Vojislavice, ves v Čechách, o. Hum- polec: Alžběta z V., manž. Žibřida z Bobolusk a na Tršicích 277. — Heřman z V. na Veselí, purkrabí na Karlštejně 136, 206. — Jan z V., bratr Václava 2.: 244. — Lidmila z V., manž. Bernarta Šterna ze Štatnberka 26. — Mikuláš z V. a z (a na) Veselé, z V.,z V.a z Veselé Vsi, manž. r. Johanky ze Zahrádky, 2. Anežky z Vojnic 28, 46(3x), 62, 66, 77, 92, 136(2x). — bratr: 1. Václav z V. a z Veselé Vsi, z V. a na Vnorovách, z V. a z Veselé, manž. Zuzany z Prostějova, bratr [nevlast.] Ctibora z Lant- Stejna 70, 77. 92(3x), 94; na snému: 89. — 2. Václav z V., bratr Janüv 244. Vojna, příjmení: Jan V., v. Bzové. Vojnice, Ojnice, ves, o. Olomouc: Aleš z O., A. (bez přídomku) z O. a z Nevojic, syn Mikuláše 1. a Elšky z Újezda, bratr Jiříkův, Anežčin, Markety 1., Barbořin, bratranec Jana 1. st., manž. Kateřiny z Šarova 5, 6, 11, 27, 29(2x), 32, 33, 39, 45, 52. — I. Anna z O., manž. Mikuláše 1. Protivce ze Zástřizl 53(2x), 54, 73, 

Strana 519
Vojnice 519 Vrbno 83(3x). — 2. Anna z O., otec, sestra, v. Tas, manž. Václava z Boskovic, 265, 280(2x). — Anežka z O., z 9. a z Nevojic, rodice, souroz., v. Aleš, manž. Jana Duně z Žákovic, 2. 2. Mikuláše z Vojislavic II, 34, 39(2x), 46. sestra: Barbora z O., z O. a z Nevojic, manż. Zbyňka z Vrahovic a z Náměště 11, 35, 36, 39. — Elška z O., dcera Jana 2. Perníčka, manž. Znaty z Drahanovci 52, 84. — 1. Jan st. z O., z O. a z Nevojic, z O. a ze Stfilek, bratranci, v. Aleš, otec Tlasův (srov. Jan 3.) 27, 29, 32, 33, +125. — 2. Jan ml. z O., Perníček z O., manž.: Kateřina, otec Elšky 22, 29, 32, +52. — 3. Jan Záruský z O., z O. (= Jan 1.?) 66, 68. — Jiřík z O., z O. J. (bez přídomku), z O. a z Nevojic, z O. na Bohuslavicích (týž?), rodiče, souroz., v. Aleš 6, 11, 24, 27, 20(2x), 32, 33, 39, 46, 52, 1o2(?), +118. 125(?) na sněmu: 89. — sestra: 1. Marketa z O., z O. a z Nevojic, z O., manž. Jana Kropáče z " Nevědomí II, 39, 124. — 2. Marketa z O., z O. a na Skrbeni |otec: Ondřej Znata], manž. Jakuba z Kotelce, děti: Jan, Jindřich, Oldřich, Vaněk, Anna, Johanka, vnučka Marketa, manž. Albrechta z Bukůvky, pravnuci: Jam, syn Hynka Miňovského z Laz- ník, Jan, syn Jana Pačlavského 11, 265, 274- 275. — 3. Marketa z O., dcera Tasova, manž. Bernarta ml. z Žerotína 271, +280. — 1. Miku- láš z O., z O. a z Nevojic. manž. Elšky z Újezda, děti, v. Aleš +6(2x). — 2. Mikuláš Bystřice z O. a z Milonic, z O. [nejvyšší písař zemský?] (srov. Mikuláš z Bystřice Veiké) 30. +(?) 125. — Tas z O. a na Nemoticich, z O., z O. a na Bučovicích, syn Jana 1. st., otec Anny 2., Markety 3.: 27, 33, 132, 179, 181, 187 (zx), 228, 243, +265, 271, 280; pfivśsil pečeť: Vojtěchov, ves, o. Konice 28, 100. 343. Volek, příjmení: Bláha V., otec, Bernarta Vol- kova z Vládyčího Újezda, v. Újezd Vel. Volešné, v. Olešná Dolní. Voleśnice, v. Oleśnice, potok . Volf, pfijmeni: V., měšťan, v. Šumperk. — V. Brynar, poddaný, v. Ruda Něm. Volfmberk. Volfšperk, v. Wolfenberk. Volkův, v. Volek. Volšany, v. Olšany. Volšovice, v. Valšovice. Vondra, v. Ondřej. [Voršila] Oršula, jméno ženské: O., žena On- dráčkova 14. Vosek, v. Osek nad Beč. Vospět, pustá ves, zanikla na panství Mor. Tře- hové 51. Vostřehom, v. Ostřihom. Vosvětimany, v. Osvětimany. Votěhřiby, v. Otěhřiby. Votoslavice, v. Otaslavice. Voznice, v. Oznice. Vracov, městečko, o. Kyjov 205. 224, 326, 346, 358. — Petr z Jikve az V. 125. Vracovský, příjmení: Václav V., v. Jikev. Vracovice, ves, o. Vranov 23. Vrahovice, ves, o. Prostějov 10, 25. 54, 56, 57, 67, 352. — Alena z V., manž. Jiříka z Choltic a na Vlkoši 49, 131, 150. — 1. Aleš z V., manž. Bonuše z Držovic, otec Zbyňka 1. + (?)27. — 2. Ale$ z V, z V. az Náměště, syn Zbyňka 2., bratr Mikulášův a Janův, manž. Ofky ze Zá- střizl, sirotci po něm, man krále Vladislava 36 (nejmenován), 77, 120, 131, +172. — Hynek z V., strýc Zbyňka 2., ujec Záviše z Kokor, manž. Zuzany z Prostějova 35-36, 125, 139. — Jan z V., z V. a z Náměště, otec, bratři, v. Aleš 2.: 36 (nejmenován), 77, 120. — Marketa z V., manž. Bohuslava r. z Kokor a z Tršic 19. — Mikuláš z V., otec, bratři; v. Aleš 2., manž. Anny ze Stvolové 36 (nejmenován), 77, 120, 176, 190, 213. — 1. Zbyněk z V., syn Alše 1.: 11, 15, 25-27. — 2. Zbyněk z V., "z V. az Ná- měště, syn Aleny z Náměště, strýc: Hynek, sirotci po něm: Aleš 2., Mikuláš, Jan 26, 35-36, 49, +77. Vranov, Vranovice, neznámo který: Ctibor, Sti- bor z V. (a) na Želeticích, Vranovský z V. na Żeleticich, |manż. Kateřiny z Doloplaz] na soudě: 264, 269, 273, 277, 280, 282, 287, 290, 293; přivěsil pečeť: 296. — [syn: ] Jan Vranov- ský z V. a na Želeticích, Vranovský z V. 322, 323. — Marketa, Margeta z V., manž. Pertolta z Tvorkova 45, 72. Vranov, město: Artleb z Boskovic na V. 210, 212, 215, 224, 225(2x), 226(2x), 228.— Zdenék Mesłick$ z Lommice na V., z Lomnice na V., 282, 303, 312, 318. Vranová, Vranovy, ves, o. Mohelnice 113, 114, 159, 160, 280, 329; dvür Hranicky 113, 445. Vranovice, ves, o. Prostějov 10, 45, 67, 183, 326. Vranovice, v. Vranov. Vranovy, v. Vranová. Vratěnín, městys, o. Jemnice: Václav Krajíř z Krajku na V. 413. Vratislav, příjmení: Šťastný V., v. Mitro- vice. Vratislav, hlav. město býv. Prus. Slezska 176. — Pavel Felix, Felix z V., manz.: Katefina 180, 181, 189. Vražné, Vnažná, ves, o. Jevíčko 38, 161, 343. Vražné Dolní, "Vrazné, Vrażny, Petrstort, ves, o. Fulnek 37, 214, 320. Vrbátky, ves. o. Prostějov 5, 44, 75, 101, 191, 252, 345, 375, 376; poddaný Martin 252. Vrbka Hrubá, Vrbka, Vrbka Veliká, ves, o. Strážnice 137, 348. Vrbka Malá, V. Zedraná, ves, o. Strážnice 141. Vrbetice, ves, o. Klobouky Val. 147, 177, 205, 214. Vrbno, obec ve Slezsku v knížeství lehnickém, původní sídlo rodu z V., později míněno Vrbno, město v Opavs. Slezsku: páni Bruntálští [z V.] 419. — Anna z V., manž. Ješka Pňovského ze Sovince 283, 291. — Bartoloměj z V., manž. Braksidy z Boskovic 385(2x). — Hynek z Vrbna na Náměšti, z V., Bruntálský z V. na Klimkovicích, z V. a na Klimkovicích, místodržící nejvyš. sudí 294; na soudě: 2093, 303, 309, 318, 320, 324; rozhodčí 309; posel k deskám 296. — 1. Jan ml. z V. 385. — strýc nedílný: 2. Jan st. z V., bratr Štěpánův, komor- ník knížectví opavského 385. — Kateřina z V., manż. Baloara Śvajnice z Pilmestorfu 386. — Štěpán, Štefan z V., bratr Jana 2. st. 385. 

Strana 520
z Vrbové z Vrbové, [= Orbovai, maďarský rod charvát- ského původu]: Ferenc Jakušič, Zakušic z V. 441. Vrbovec, les, v. Drahlov. Vrchlabí, Vrchlabě, Vrchlabie, město v Čechách: Hašek z V., manž. Kateřiny z Kokor, otec Vilémův, Kunšův a Jana Haška, švakr Jana Mukaïe z Kokor 38. — Havel z V., [syn Vilé- müv], bratr Kunatüv a Oldrichüv 384. — Jan Hašek z V., rodiče, souroz., v. Hašek 122, 261 (nejmen.), 446(2x). — Kwnata z V., [otec], bratři, v. Havel 384, 416. — Kuneš z V. na Ce- kyni, z V., rodiče, souroz., v. Hašek 122, 148, 156, 203, 208, 246, 261, 265; přivěsil pečeť: 370. — Mandalena z V., manž. Kryštofa Folknhauna z Glozku, [dcera Jana Haśka] 438. — Marketa, Margeta z V., manż., Filipa z Voderad 362. — Mukaf z V. na Záhlinicích 404. — Oldřich, Voldřich z V., z V. na Kurovicích, [otec], bratři, v. Havel 384; přivěsil pečeť: 380, 404. — Ruprecht, Roprecht z V. 19, 26, 40. — Vilém z V. na Cekyni, z V. na Kurovicích, rodice, souroz., v. Hasek, [synové, v. Havel] 122, 148, 203, 208, 246, 261, 265; přivěsil pečeť: 186, 200, 275, 379. — Vladislav Malhocký z V. 338. Vrchoslavice, ves, o. Kojetín 76, 165, 222, 310, 338, 349, 397, 398, 418. Vrchřečice, neurčeno: Šťastný, Ščastný z V. 178, 179. Vřesovice, Březovice, Břesovice, ves, o. Kyjov 336, 337- Vřítov, pustá ves, zanikla v místech Řítovského či Želechovského rybníka mezi Dětřichovem a Želechovicemi, o. Uničov 123; Vřítovský ryb- ník 201. Vsetín, městečko, nyní město 146, 151-152, 165 (2x), 228, 270, 287, 350; panství, zboží v—ské 165(2x), 228, 269-270. Všehrdy, obec v Čechách, o. Chomutov: Jam, Johannes ze V., J. Šlechta, Sslechta, [manž. Magdaleny ze Strašnic], tajemník kanceláře krále ées. secretarius cancellarie majestatis Boemicalis 85, 137. Všech svatých, kaple, v. Olomouc, kostely. V&echlapy, dvür a vinohrad, v. Rataje. Všechovice, ves, o. Bystřice p. Host.: Václav z Baště a z V. 19. Všekec, příjmení: Jan V., v. Rýzmburk. Všemina, ves, o. Holešov 20, 191, 283, 350. Všetuly, ves, o. Holešov 15:17. Vydří Kostelní, Vydří, ves, o. Dačice: Jan Koňas z V., [manž. 1. Machna ze Zhorce, 2. Katefina z Tamfaldu], na soudě: 76, 88-90, 99, 103. | . . Vygantice, Vyhantice, v. Vigantice. Výkleky, Vajkleky, ves, o. Lipník n. B. 12, 353, 355, 408, 443. e ani Výkleky, ves, později zanikla v místech dvora Viklice u Tovačova, o. Kojetín 6, 13, 38, 144. Vykřovice, v. Vikýřovice. Vysoká, ves, o. Hranice 62, 114, 132. Vyšehoří, Vyšehoře, Vyšehoř. ves, o. Mohelnice 5, 44, 101, 379. Vyšehoří, ves, o. Zábřeh 55, 129, 169, 183. Vyškov, město: ves blíž V. 224, 253. Vyškůvky, ves, později zanikla u Litenčic v mís- 520 Wolfenberg tech samoty Novy Dvür, o. Zdounky 33, 104. 144, 165, 227, 386, 413. Vytorovany, v. Vnorovy. Vzdünk y, v. Zdounky. W. Wakrle, příjmení: Matyáš W., měšťan, v. Olomouc, měšťané. Waldsstayn, v. Valdštejn. [z Waltersberka, německý rod]: Mikuláš Valter [z W.. rada a sekretář království čes.] 433. Warnsdorf, Warnestorf, Varmstorf, mésto v Ce- chách: Alena z V., bratr(?): Vaněk, dcery; sestřenice Petra Sedíka z Kuntiny 334. — sestra: Anna z V., dśti: Kryśtof, Dorota + 334. — Jan Knobloch z V., bratr(?): Vanśk; děti, služebník Kateřiny z Postupic 334, 435. — Kateřina (bez přídomku), otec, souroz., v. Vaněk 334. — Kryštof Knobloch z W., sirotci po něm 124, +177. — Salomena (bez pří- domku), otec, souroz., v. Vaněk 334. — otec: Vaněk z V., sestry(?): Alena, Anna, ujec: Petr Sedík z Kuntiny, otec Kateriny, Salomeny, Zdeňka +334. — syn: Zdeněk (bez přídomku) 334. Weitenmiihle, Vajtmile, Waytmille, byv. tvrz v Čechách, o. Bydžov Nový: páni Vajt- milaři přijati do zems. soudu mezi staré rody 4. — Jiřík V. 66-68, 75; na sněmu: 88. — Ladislav, Ladislaus de W., [manž.: Anna z Kamenné Hory] 43. — |otec:] Ludvík, Ludowicus de W. 3. Wiedebach, Vitbach, Vidbach, obec v Sasku, vlad. okr. Merseburg, o. WeiBfels: Anna z V., manž. Jana Fichného z Pačlavic 208, 251. — [otec]: 1. Hynek z V. 147. — 2. Hynek z V., Pavlovský z V., Pavlovský z V. na Pavlo- vicích, [otec: Václav 1.], bratr Jindřichův, Petrův, Václava 2.: 295; přivěsil pečeť: 335, 442, — bratr: Jindřich z V. 295. — bratr: Petr z V. 295. — [otec]: 1. Václav z V., z V. a z Pavlo- vic, a na Pavlovicích, Pavlovský z V,, Pavlov- ský [manž.: Elška z Melic, synové, v. Hynek 2.] 128, 203, 207; na soudé: 112, 120, 123, 126,. 129, 130, 135, 137, 139, 140, 142, 143, 145, 147, 149, I5I, 154, 159, 164, 165, 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, 187, 189, 190, 197, 201, 202; přivěsil pečeť: 143, 200. — 2. Václav z V., bratři, v „Hynek 295. Wladislaus, v. Vladislav, král. Wlassim, v. Vlašim. Wolf, jméno mužs.: W., Granz, poddaný, v. Plinkout.— W., Maular, na hamru, na Oskavě 347. Wolfgang, jméno mužs.: W., kvardián, v. Olomouc, klášter sv. Františka. Wolfenberg, Wolfinberk, Wolfinperk, Volfm- berk, Volfšperk, neurčeno: Alena z V., vdova, sestry(?): Dorota, Johanka + 26, 29. — Čeněk z V. a ze Selítek 120. — Dorota z V., sestry, v. Alena +26. — Elška z W. 70. — Johanka z V., Štarnová z V., sestry, v. Alena, manž. Jana Děvečky z Herštejna 10, 18, 26. — Machna z W., manž. Hereše z Melic a z Prus, matka 

Strana 521
Wolfenberg, Ynkee Znaty z M. 68. — Tarvart z V.(?), ujec Aleny +26. W olper k, hory, v. Lubník. Y nkee, v. Inkee. Z. Zablatsky, [= Zablatany, zaniklé u Poleso- vic, o. Hradiště Uh.]: příjmení: Martin Z., v. Zlín, Zábludov, ves, o. Kunštát 320. Zábrdovice, nyní část Brna, [premonstrátský ] klášter z—ský 9(3x), 10. Zábřeh, Zabrzeh, město 12(2x), 55, 155, 169, 183, 208; mlýny Dolní a Horní pod zámkem Z. 55, 169, 183. — Jindřich 1. z Brníčka a z Zábřeha 88, 101, 103. — Jiřík 1., Georgius, dictus Tunkl de Brniczko alias de Z., Tunkl z Brníčka na Z., Tunkl st. z Brníčka a z Z. 3, 12, 15-17, 20, 37(2x), 38, 43, 55(2x), 56, 100 Zádveřice, ves, o. Vizovice 359, 419. Záhlinice, ves, o. Holešov 54, 84, 122 pozn., 185, 198, 261. — Mukar z Vrchlabi na Z. 404. Záhorovice, Záhořovice, ves, o. Bojkovice 34, 201, 381, 432. Zahrádky, Zahrádka, zaniklá ves mezi Budko- vem, o. Jemnice a Radkovicemi, o. Dačice: Anna ze Z., manž. Václava z Žerotína 208, 212. — 1. Jan ze Z. 89. — 2. Jan Zahrádecký ze Z. na Hobzí, Zahrádecký ze Z. (a) na Budiškovi- cích, Zahrádecký z Z. (a) na Červeném Hrádku, [manz.: Krescencie z Leskovce], na soudé: 329, 340, 348, 349, 359 302, 372, 377, 380, 384, 385, 389, 395, 400(2x), 413, 420, 426, 428, 430, 436, 441. — Johanka ze Z., manž. Mikuláše z Vojislavic a z Veselí 28. — Přibík ze Z., Př. ze Z., jménem Petr, Petr Přibík ze Z. a na Buchlově 66. 70. 84, 96, 127; přivěsil pečeť: 186. — bratr: Václav Šturm ze Z. a na Buchlově 186. Zahušpetrový rybník, v. Čechy, o. Přerov. Zachovalý, příjmení: Burian, Buryan Z. 265. Zajda, v. Zejda. Zajíček; příjmení: Hynek Z., Jan Z., Ondřej Z., Sobín 2. Z., v. Zborovice. — Z., poddaný, v. Určice. — Jan Z., služebník Markety z Ojnic a na Skrbeni 275. Zajímač, příjmení: Jan 1. Z., Jan 2. Z., Jiřík Z., Karel Z., Ludvík Z., Prokop Z., Sezima Z. v. Kunštát. Zakřany, ves, o. Ivančice: Hynek ze Z., ze Z. a na Tučapech, manž. Hedviky z Bruzovic 181, 201, 203, 251. ákřidlí, asi totožné se Zákřovem (6). Zákřov, Zákřídlí (?), pustá ves, zanikla v místech tratí Zákřovy u Újezdce, o. Brod Uh. 6, 39(2x), 75, 81, 267, 445. Zákřovice, později zaniklá ves na místě nyněj- šího Zákřova, o. Lipník 19, 139, 204, 257, 273; mlynář z—ský 424; v okolí les Horka 424. -- Jan ze Z. 19. — bratr Mikeš ze Z. 19. Zakušič, v. Jakušič. Zálavčí, Zálavščí, dříve samostatná ves, nyní část Leštiny, o. Zábřeh 169, 183. Zalczar, Zolczar, pfijmeni: Jan Z., Mauric 521 Zástřizly Z., v. Loděnice Moravská. — Lukáš Z—ův 18. syn: Václav, starší bratr 18. Zámostí, dvůr s dvořiskem, na něm Prokop ze Z., v. Přerov. Zápy, obec v Čechách, o. Brandýs n. Lab.: Bohuše Zápský ze Z. 401. Zápole [— Zapolja v Charvátsku, byv. stolice Pożegac]: Štěpán, Štefan ze Z., věčný hrabě země spíšské a nadršpán(!) království uher- ského 125-126. Zarazice, ves, o. Ostroh Uh. 245. Zárušky, Zárušice, později zaniklá ves v místech stejnojmen. trati u Brankovic, o. Bučovice 187. — Matyás Mince ze Z. 414, 427(2x). — otec: Mikuláš Mince (bez přídomku) 427. Záruský, Zárušský, příjmení: Jan 3. Z., v. Voj- nice. Zářící, ves, o. Kroměříž 31, 221, 279, 309, 330. Zásmuky, obec v Čechách, o. Kouřim: Kryštof Lhotský ze Z. 405. Zástřizly, Zástřizla, Zástřiezl, ves, o. Zdounky 6, 20, 29. 281, 389; z—ské lesy 336. srov. rod z Morkovic. Alena ze Z., sourozenci, sirotci po Pročkovi 2.: Anna 3., Mandalena, Johanka 2., Kateřina 2., Mikuláš 3.: 387(2x). — Aleš ze Z., A. (bez přídomku), bratr Jindřicha I.: 20, 24, 29, 93, 139. — 1. Anna ze Z., manž. Jindřicha z Tušic 74. — 2. Anna Milotská ze Z:, manž. Erazima z Bobolusk 355. — 3. Anna ze Z., souroz., v. Alena 387(2x). — Bernart ze Z. 207(2x). — Ctibor, Stibor ze Z. 198(2x), 199. — Dorota ze Z., otec (?): Jifik r., ujec: Jan z Certoryj, manž. Jana Kuny z Kunštátu na Rožnově 122, 144, 146, 165(2x). — Elska ze Z., manž. Jana z Potnstejna a na Zampachu 44, 46. — Filip ze Z. a z Pavlovic, ze Z. (a) na Kyjově, ze Z. na Miloticich, syn Heřmana 1., bratr Protivce 2. ml., Mikuláše 2., strýc Pročka 2. ml. na Miloticích 6, 20 (bez prídomku) 53, 56, 70,'73 (3x), 94. 111, 118, t25, 126, 222, 3- 251,257, 262. — Heralt ze Z., syn llefmana 2.; sirotek: Jan Procek 257, 262, -- 297. — 1. Hetman ze Z./ze Z. na Cejkovicích, a z Cejkovic, manż. Elsky z Újezda, synové, v. Filip 6, 155, 171(4x). — 2. Heřman ze Z., [manž. Barbory z Kunštátu), otec Heraltův 251, 257. — 1. Hynek ze Z., ze Z. a na Ždánicích, ze Z. a na Prakšicích, bratr Onše 1., Pročka 1., manž. Anežky z Honbic, [otec Jana 3.] 93(2x), 131(2x), 179, 189, 197. — 2. Hynek ze Z. na Trsténici 338. — 1. Jan Nemoticky ze Z., Nemoticky ze Z. a z Nemotic I8, 20, 31, 62, 66; na snému: 89. — 2. Jan Morkovsky (bez přídomku) -b56. — 3. Jan ze Z. ze Z. a na Zdánicích, Zdánsky ze Z. -na Buchlové, Zdánsky ze Z., ze Z., ze Z. na Buch- lově, [syn Hynka 1.], manž. 1. Kunky z Víc- kova, 2. Kláry z Hrádku, 3. Elšky z Žerotína 203, 312, 337-338, 341, 365(2x), 373, 391, 405- 407, 413-414, 418, 422, 426 427; na soudě: 348, 349, 358, 359, 362, 367, 372, 377, 380, 384 (2x)-386, 389, 395, 400, 407, 413, 415, 417, 420, 422, 426, 428, 430; relátor naučení pan- ského: 351, 417; pfivésil pecet: 408. — Jam Procek, sirotek po Heraltovi 297, 420. — 1. Jaroš ze Z., ze Z. a z Kunkovic, ze Z. na Mor- kovicích, a z Morkovic, bratr Jiříka 1., Václa- 

Strana 522
Zástřizly vüv, Protivce 1.st. (?). Petrüv(?), manz. Doroty z Třtěnice (blízce příbuzná: Voršila) 10. 14, 18, 19, 29, 3I, 33, 54. 56(3x). 57. 66-68, 70. 75, 92(2x), 93(3x), 104(2x), 105. 137, 139, 148, 150, 165; na soudé: 76, 88-90, 95, 99, 103, 109, 112, 116, 120, 123, 126, 129, 130, 135, 137, 139, 140. — 2. Jaroi ze Z., ze Z. na Morkovicích 416, 422(3X), 443; na soudé: 441, 443. — 1. Jind- fich ze Z., (?) z Morkovic a z Bafic, bratr Al- šův 24, 56(?). — 2. Jindřich ze Z., ze Z. (a) na Cetechovicích, manž. Žofky z Lomnice 187, 203, 220(2x), 264, 271, 272, 291,314,357,367, 388, 397-399; přivěsil pečeť: 380. — 1. Jiřík ze Z., ze Z. a na Litenčicích, a z Litenčic, Litenčický ze Z., bratři, v. Jaroš 1., Svakr Jana z Certoryj, manż. Kunky z Certoryj, siro- tek po ném: Dorota(?) 10, 46, 56(2x), 93. 94 (2x), 104(2x)-106, Fist. — 2. Jiřík ze Z. (a) na Morkovicích, 7. ze Z., bratr Smilüv, strýc: Ctibor, manž. Kateřiny z Honbic 198, 199(2x), 210, 212, 313, 340. =? 3. Jiřík Prav- čický(!) ze Z., na místě menšího komorníka pii pridédéní: 293. — 4. Jifík ml. ze Z., J. ze Z., ze Z. na Veselicku, ze Z. na Málkovicích, bratr Zikmundův, manž. 1. Anny z Nevédomi, 2. Mandaleny z Náchoda, otec Johančin 352, 353, 370, 388, 396, 397, 402, 424, 441-442 +443. — (asi sestra:) 1. Johanka ze Z.. manž. Jiříka Kropáče z Nevědomí 223. — 2. Johanka ze Z., souroz., v. Alena, manž. Půty z Ludanic 387(2x), 398, 407(2x). — 3. Johanka, dcera Jiříka 4.: 442. — 1. Kateřina ze Z., manž. Arkleba z Víckova a z Prusinovic 17, 22. — 2. Kateřina ze Z., souroz.. v. Alena, manž. Matouše Štoše z Kounic 387(2x), 388, +437 (neimenována). — Kwnka ze Z.. matka Jana z Korotína 383. — Mandalena ze Z., souroz., v. Alena 387(2x). — Marketa ze Z.. manž. Jana Miňovského z Lazník 366. — 1. Mikuláš ze Z., M. Protivec ze Z., manž. Anny z Ojnic 34(2x), 35, 52-54. 58(2x), 82, 83(3x). 134, 150(2x). — 2. Mikuláš, M. ze Z. a z Vnorov, ze Z. a na Kyjové, ze Z. a z Pavlovic. ze Z. na Miloticich, otec, bratři, v. Filip, manž. Kateřiny z Hâje, sirotek po něm Proček 2. ml.: 6, 20 (bez pří- domku) 29(?), 7 70, 73(4x), 94, 121, 223, +224, 225. — 3. Mikuláš ze Z.. otec. souroz., v. Alena 272, er. — 4. Mikuláš, řečený Mi- kulka ze Z., Mikulka ze Z. 33, 122. — Milota z Morkovic, Morkovský 10, 11. — Ofka ze Z., manž. Alše z Vrahovic 131. — r. Ones ze Z., ze Z. a na Třtěnici. bratr Hynka 1.: 9a(2x), 186. — 2. Ones ze Z., ze Z. na Ivanovicích 329, 414, 416; pfivésil pečeť: 404. — Petr ze Z. a z Hluku, bratfi(?), v. Jaroš 1., sestrv 18. — 1. Proček, Protivec ze Z. a na Z dánicích, ze Z., bratři, v. Hynek 1., bratranec Jana 3.: 131(2x), 179, 187. 203; na soudě: 204, 208. — 2. Proček mi. ze Z. na Miloticich, ze Z.. P. Milotský, Milotsky ze Z., sirotek po Mikuláši 2., manž. 1. Lidmily z Mírovic, 2. El$ky z Kostelce. déti, v. Alena 224(2x), 251(2x), 262, 263, 207, 304. 327, 329, 353. 357, 358, 364 366. 373. +387 (2x); na soudé: 312, 318, 320, 324: niivésil pečeť: 338. — 1. Protivec st. (bez přídomku), ze Z. a z Pavlovic, bratfi, v. Jaroš 1., příbuzná: Anna z Tvorkova 11(?), 18, 19. 24-27, 35, 53, 522 Zdětín 56. — synoyec: 2. Protivec ml. ze Z., ze Z. a z Pavlovic, ze Z. na Cejkovicich, P. ze Z., otec, bratři, v. Filip, manž. Kateřiny ze Třtěnice 26, 29, 54, 56, 68, 70(2x), 73(4x), 76, 94(2x), 445; na sněmu: mil ze Z. a na Morkovicich, bratr: Jiřík 2., „ strýc: Ctibor, manž. Kateřiny z Opatova 190, 198(2x), 199. — Václav ze Z., bratři, v. Jaroš I.: 10, 18, 29, 33. — Voršila, Uršula: ze Z., (blízce příbuzná Jaroše 1), manž. Mikuláše z Gogolína, matka Jana, Jiří- ka, Václava z G. 105. — Zikmund ze Z., bratr Jiříka 4.: 408, 442, 443. — Jan Franc z Háje na Z. 331, 357. eod ves, o. Meziříčí Val. 14, 151, 270, 287, zátěš, později zaniklá ves v místech stejnojmen. trati u Tršic, o. Lipník n. B. 27, 139, 204, 257, 273. Zavada, Závady [= ? obec v býv. Prus. Slezsku 1) u Ratiboře, 2) u Zarova — Sorau]: Stasek (bez přídomku), ze Z.. manž. Elšky z Předmostí, na svob. dvoře v Předmostí 53, 58, 149. Záviše, jméno mužské: Z., syn Maruše z Kou- nic a [Jaroše Kunčického z Kunéic], v. Kou- nice Dolní, v. Kurcice. Závišice, ves, o. Příbor 22, 238, 271. Závořice, později zaniklá ves v místech býv. Zá- vořického rybníka, ohraničeného „tunklovskou“ hrází s.-v. Zábřeha 20(2x), 37. Zboněk, Lbuněk, ves, o. Kunštát 329. Zborov, ves, o. Silperk 56, 129, 169, 183. Zborovice, Sborovice, Zezborovice, Borovice, ves, o. Zdounky 10, 70, 148, 149, 159, 191, 199, 210, 230, 244, 338; ves mezi Zb. 373; sborovské pole: 93, 104. — Hynek Zajíček ze Z., bratr Sobína 2.. Ondřejův 290. — Jan ze Z., Zajíček ze Z., Zajíček ze Z. a z Lísek, Zajíček ze Z. a v Nítkovicích, manž. Johanky z Boru 35, 94, 117, 134(2x), 137, 206, 222, 226, 227, 445. — bratr(?): Mikuláš ze Z., z Borovic, z Bořic, manž. Kunky z Loděnice 15, 26, 35, 38(2x), 40, 45. — Ondřej Zajíček ze Z., bratří, v. Hy- nek 290. — 1. Sobín ze Z., bratří, v. Jan 35, 445. — 2. Sobín Zajíček ze Z., bratři, v. Hynek 290. Zbožná, Zbožné, později zaniklá ves v místech trati Zbožensko, s.-z. Mladcové, o. Zlín 44. Zbreslavec, Braslavec, Braslavice, ves, o. Kun- Stat 5, 203, 225, 233, 240, 256, 325, 415, 427, 428. Zbresov, ves, o. Hranice 12, 124, 353-354, 385; v okoli Křivá cesta v lesích při Bečvě 354. Zděcská, příjmení, Lidmila, v. Zdětín. Zdenín, Zděnín, Zdětín, zaniklý v Čechách u Běl- Cic, o. Blatná: Jan Plzák ze Z., omylem: Plzák ze Zdétína [manz.: Anna ze Svábenic]. 29, 54, 106. — Jan ml. ze Z., ]., ze Z., ze Z. a na Habrovanech, manž. Salomeny ze Lhoty 223, 252, 264, 315; na soudě: 238, 243; přivěsil pečeť: 254. 305. — [otec:] Vilém, Vilím ze Z. Dubčanský ze Z. a na Habrovanech, [manž.: Mandalena z Dobrčic]. sudí práva menšího kraje brněnského 388 397; na soudě: 422, 426, 428; přivěsil pečeť: 431. Zdétín, v. Zdenín. Zdétín, ves. o. Plumlov 16, 160 184, 246. — Al£béta ze Z., sestra Jana r. Zoubka, Markety 15. — Anna ze Z., [dcera Jana 2.], manž. Jind- 

Strana 523
Zdětín řicha Kobylky z Kobylí 420. — 1. Bernart Zoubek ze Z., Zoubek, doktor a děkan kostela olom., B. doktor Zoubek ze Z., bratr Jiříkův a Jana 2.: 279, 295, 308(2x), 310, 345. — synovec: 2. Bernart Zoubek ze Z., otec, bratr, v. Jan 2.: 345. — 1. Jan Zoubek, Zúbek ze Z., Zúbek ze Z. a z Chudobína, J. ze Z., souroz., v. Alžběta 15, 24, 25, 31-33, 40, 44, 55, 57, O1, 92(3x), 131 (2x), 147; na sněmu: 88. — 2. Jan na Haiio- vicích Zoubek ze Z., J. Zoubek ze Z., bratři, v. Bernart 1., otec Joachymův, Bernarta 2., [a Anny] 295, 308(2x), 322, +345(2x). — bratr: Jiřík na Chudobini Zoubek ze Z., Zoubek ze Z. 295, 308(2x), + (?)345(2x). — řnachym Zou- bek ze Z., Zoubek ze Z. na Moštěnici, otec, bratr, v: Jan 2., komornik práva menšího zem- ského kraje olomouckého 343, 345, 397, 420, 424, 435; přivěsil pečeť: 440. — Marketa ze Z., souroz., v. Alžběta 15. — Žofka ze Z., manž. Alše ze Švábenic a na Laškově 188, 207. Zdislavice, Dislavice, Cislavice, Ziślavice Zjis- lavice, ves, o. Zdounky 10-11, 45, 105(2x), 165, 199, 206, 227, 366; Troubky leží mezi Zboro- vicemi a Z.: 373. Zdislavov, v. Lhota Zdislavova. Zdounky, Zdůnky, Vzdünky, méstecko 25, 32, 212, 233, 237, 325, 421; ves blíž Z. 342; z—ecké grunty 336; v kostele podací oltář sv. Trojice 212, 421; mlýn pod Olšinským rybní- kem 25; Erazim z Bobolusk na Z. 424. — Petr Čertolejský z Čertoryje na Z. 404. Zejda, Zajda, příjmení: Jan Z., v. Vilémovice. Zekl, [= Székeli], příjmení: Mandalena Z., v. z Ormuzdu. Zelenky, Zelínky, Zelenka, obec v Malopolsku: Jaroš ze Z., bratr [nevlastní] Jana z Doupova, ujec Hanuše Kladiva z Jistebna 106, 110, 122, 227. Zelený, příjmení: Jan Z., v. Říčany, o. Ivan- čice. Zelhotín, v. Zezlotín. Zemánek, příjmení: Mikuláš Z., dvořák, syn Matěj, v. Oprostovice. — Vencl Z., poddaný, v. Plinkout. Zenkleb, v. Ženklava. Zezborovice, v. Zborovice. Zezhule, pustá ves, zanikla na panství Šternberku 8 Zezlotín, Zelhotín, ves, časem zpustla snad v mís- tech trati Lhoty u Biskupic, o. Jevíčko 94, 182. Zigartice, Zighartice, ves, o. Libava Město 307; zámek pustý Zighart 348. Zikmund, Zygmund, Sigismundus, jméno mužs.: Z., král český a císař římsko-německý, Roma- norum rex, semper augustus ac Ungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc. rex 80(2x), 113, 174, 180. — Z. Švajnech, služebník Vojtěcha z Pernštejna 430. Zimotín, časem pustá ves v místech stejnojmenné trati severně Opatovic, o. Hranice 12, 353, 385. Zirotín, v. Žerotín. Ziślavice, v. Zdislavice. Zjislavice, v. Zdislavice. Zlámanec, Üjezd Zlámany, časem pustá a opět obnovená ves, o. Hradiště Uh. 73-75, 111, 201, 223, 281, 346, 383(2x). 523 Zvole Zlámenka, Zlámaná Ves, ves, o, Zdounky 337, 421. Zlatecký potok, severní přítok Salašky v Chři- bech, vlévá se pod Salaší. o. Hradiště Uh. 406. Zlechov, ves, o. Hradiště Uh. 337, 406, 426. Zlínsko, v. Hlinsko pod Host. Zlizany, v. Slízany. Zlín, méstecko, nyní mésto 44, 265-266. — Martin Záblatsk$ ze Z. 331. — Vilém Tetaur z Tetova a na Z. 95. 99, 101, 103. Znata, jméno mužské: Z., manž. Doroty z Prostějova, v. Mejlice. Znétín, Znecko, Znécko, pustá ves, zanikla u Lomnice, o. Tišnov (?) 225, 233, 240, 256. Znojmo, město, datováno ve Z.: 298, 303, 321. — Mikuláš z Víckova, hejtman na Z. 231-232. Zoubek, Zúbek, příjmení: Bernart 1.-2. Z., Jan I. Z., Jan 2. na Haňovicích Z., Jiřík Z., Joachym Z., v. Zdětín. Zolczar, v. Zalczar. Zrcadlo, rybník, v. Postřelmov. Zúbek, v. Zoubek. Zubrůvka, ves, časem zanikla v místech trati Zubravky u zubrnovského potoka u Francovy Lhoty o. Klobouky Val. 147, 177, 189, 223, 225, 262, 360. Zubří, Zubřie, ves, o. Rožnov 14, 151, 270, 287, 354. Zuvacov, pusty hrad, dnes zficeniny j.-z. Komni zv. Hrádek, o. Bojkovice 201. Zuzana, jméno ženské, Z., dcera Jana Halamy a Barbořina, v. Jičín Nový. Zvířetice, Zvieřetice, ves v Čechách, o. Hradiště Mnichovo: Vilém ze Z. a z Sebranic 29. Zvířetický, příjmení: Havel Z., v. Vartm- berk. Zvole, ves, o. Bystřice nad Pernšt.: Jan Kepina ze Z. +31. Zvole, ves, o. Zábřeh: Bernart ze Z. 149. — Bohuše ze Z., ze Z. a z Goldštejna, na Guld- štejně, ze Z., na Kunovicích, bratr Janův, Vilé- mův, [manž.: Kateřina z Maříže], otec: Jana doktora, Petra 2., Hynka 3., Žofčin 25, 173, 227, 252, +378; na soudé: 139, 140, 142, 143, 145, 147, 149, 151, 154, 159, 164, 165, 167, 169, 172, 174, 177, 180. — otec: 1. Hynek ze Z., H. st. ze Z., ze Z. a z Golštejna, manž. Anny z Miličína, synové, v. Bohuše 19, 25, 34. — 2. Hynek ml. ze Z. a na Osoblaze 34. — 3. Hynek ze Z., ze Z. (a) na Náměšti, ze Z. na Odrách, ze Z. a z Goldštajna, otec, souroz., v. Bohuše, strýc: Václav, otec Jana Tomáše 119, 168, 190, 193, 227, 265, 294, 295(3x), 332, 378. — Jan ze Z., Zvolský, ze Z. na Milíči, ze Z. a z Goldštejna, ze Z. na Kunovicích, souroz., v. Bohuše, švakrem Jana Planknara z Kynšperka 25, 44, 45, 173; na sněmu: 88; přivěsil pečeť: 176. — Jan Tomáš ze Z., syn Hynka 3.: 378. — Jan, doktor, bratr Hynka 3.: 378. — Jmdřich ze Z., J. (bez přídomku), syn Kateřiny z Říčan, bratr Zbyňkův, Petra 1., Kateřiny 13(2x), 14. — sestra: Kateřina ze Z., manž. Štěpána z Mukoděl 14, 45, 46, 135. — Libuše (bez pří- domku), dcera Petra 2.: 378. — sestra: Mar- keta (bez pfidomku) [manż.: Fridrich Bfez- nicky z Náchoda] 378. — Markvart ze Z., manž. Mandaleny z Nového Hrádku 34, 54, 55 

Strana 524
Zvole (3x), 68, 72, 83; na sněmu: 89. — Oldřich, Voldřich ze Z. 335. — 1. Petr ze Z. P. (bez pří- domku), matka, souroz., v. Jindfich 13(2x), 14. — 2. Petr Zvolsky ze Z., ze Z. a z Kolstejna otec, souroz., v. Bohuse, bratr(?) Zdeňka Ko- nického ze Švábenic. manž. Anny z Choltic, otec Libušin, Marketin 377-379. — Salomena ze Z., manž. Jana z Čertoryj 151. — Václav ze Z. stryc Hynküv 332. — Vilém, otec, souroz., v. Bohuse 25. — Zbynék ze Z., matka, souroz., v. Jindfich 13(2x), 43, 45. — Znata ze Z. 83, 135 (2x). — Żofka ze Z., otec, souroz., v. Bohuse 378. Zygmund, v. Zikmund. Zyrotin, v. Žerotín. Y Z. Zobel, ves. o. Místek 309, 310, 351. Zabíkov, Sobíkov, rustá ves, zanikla v místech trati Žabníku u Podhoří, o. Lipník n. B. 13, , 385. 2384. : příjmení: Burian Ž., Jiřík Ž., v. Lim- berk. Žabokrky, v. Lhotka nad Bečvou. Žabokrky, Žabokuky, v. Prusy Mor. Žádlovice, ves, o. Mohelnice 5, 28, 44, 100, 313. Zádovice, ves, o. Kyjov 244, 337, 338. Žákovice, ves, o. Bystřice p. Host. 25, 39. 91, 129, 232, 339, 415; Anežka z Ž. manž. 1. Jind- řicha z Domamyslic a z Buchlova, 2. Zikmunda z Choltic na Sedlnici, matka Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka, Jana z Domamyslic 25, 33, 141, 142. 154. — Hynek z Ž. a z Prakšic, z Ž., Duoň z Ž., bratr Ješkův, Jindřichův, sirotek po něm Jan 2.: 81, 82, +131. — 1. Jan Duň, Duon z Ž., manž. Anežky z Ojnice 21, 25, 34(2x), 39(2x). — 2. Jan, sirotek Hynka Duoné, Doun z Ž. 131, 189. — Ješek ze Z. a z Prakšic, bratři, v. Hynek 81. — bratr: Jindřich ze Z. a z Prak- $c Br. — Mandalena, Mahdalera z Ž., manž. Prokopa z Prusinovic 25. — Marketa, Margeta z Z. 21. — Martin z Z., manzelka, déti 18. Žalkovice. Žaulkovice. ves, o. Kroměříž 367- 368. — Marta z Ž. (je z tohoto rodu?) 425. — manž.: Matyáš Ža'kovský z Ž., manž. 1. Marty z Ž., 2. Evy z Hrádku 422, 425, 433, 434. Žalkovský, příjmení: Matyáš Ž., v. Žalko- vice. Zumpreh, zboreny hrad v Čechách nad stejno- jmen. vsí, o. Zamberk: Jan z Potstejna a na Z. 46, 138: — příjmení: Burian Ž., Hynek Ž., Václav Ž., Zdeněk Ž.. v. Potnštejn. Žárovice, ves, o. Plumlov 9, 352. Žatčeny, ves, o. Židlochovice: Hanuš Haugvic z Biskupic a na Ž. 435. Žaulkovice, v. Žalkovice. Ždánice, městečko 53, 115, 131, 413. — Hynek 1. ze Zástřisl a na Ž. 131(2x). — Jan 3. ze Zá- stfisl a na Ž. 312. — Proček 1., Protivec ze Zástřizl a na Ž. 131(2x), 187, 202. Ždánský, příjmení: Jan 3. Ž., v. Zástřizly. Żdi.r, mésto a klášter, v něm archiv rodu z Kun- štátu 203. 524 Žernovy Žďár, ves, o. Blansko 342. d'árná, ves, o. Boskovice 342. Žehušice, Žeušice, městečko v Čechách, o. Čá- slav: Karel 1. z Žerotína a na Ž. 405. Želatovice, Želetovice, ves, o. Přerov 25, 26, 174. Želechovice, ves, o. Uničov 70, 180, 191, 277, 279, 395. Zelechovice nad Dievnicí, Zilochovice, ves o. Zlín 44, 93, 359, 419. letava, méstys, o. Telé: Marketa, Margeta z Z, manž. Jana Hejtmánka z Mladkova 295. Želetice, ves, o. Ždánice: Ctibor z Vranova (a) na Ž., Vranovský z Vranova na Z., Vranovsky z Vranovic na Ž. 264, 269, 273, 277, 280, 282, 287, 290, 293, 296. — Jan Vranovský z Vrano- va a na Ž. 322. —- Kateřina z Ž., matka Vác- lava ze Švábenic, vnukové: Zdeněk, Václav, Anna, Zuzana, Žofka ze Šv. 5. Želetovice, v. Želatovice. Železné, ves, o. Tišnov: Jan z Ž., Zeleznik z Z. manž.(?) Barbory z Tučína 11, 34. — Zuzana z Z. 92. Zelezník, príjmení: Jan Z., v. Železné. Zelín, v. Zilín. Zenklava, Zenkleb, Zenkleb, ves, o. Jičín Nový 22, 238, 271. Žeranovice, ves, o. Holešov 166, 329, 414(2x). Žeravice, městečko, o. Kyjov 33, 52, 132, 142, 188(2x), 266(2x), 304, 306(2x), 337. — Matouš, písař ž—ský (na panství) za Jana Podstatského z Prusinovic 304. Žeravice, Žerovice, ves, o. Přerov 154, 167, 246, 265; v okolí hájek Kruh 154. — ÁApolona z Ž., A. (bez přídomku), souroz., v. Arnošt 1. [manž.: Havel z Chomoutovic] 180, 185-186. — otec: 1. Arnošt Kužel z Z. a z Kvasic, a na Kvasicích, Kužel (bez přídomku) vnuk Jana r., syn Dobeše 1.. strýc vlastní Jiříka Kužele, bratr [nevlastní] Hynka Bočka z Kunštátu a na Pol- né, a Hrona Bluda z Králic, manž. Kateřiny z Bobolusk, otec Apolony a Barbory 5, 11(2x), 28, 54, 66-68(2x), 73, 75, 84(2x), 119, 152, +178-180, 185(2x), 186, na sněmu: 88; — 2. Arnošt z Ž. a na Bánově, Kuželík z Ž., [otec: Čeněk 1.], bratr Petrův, Jana 2., Dobeše 2. a Čeňka 2.: 173, 182. — Barbora, dcera Arnošta 1.: 186. — 1. Čeněk Kužel z Ž. a z Bánova, z Ž., z Ž. a na Bánově [synové, v. Arnošt 2.] 27, 52(2x), 81, 82; přivěsil pečeť: 126. — [syn:] 2. Čeněk Kuželík z Ž. 182. — 1. Dobeš, [bratr Jiříkův], otec Arnošta 1.: 11. — 2. Dobeš Kuželík z Ž., [otec]. bratři, v. Arnošt 2.: 182. — 1. Jan Kužel starý, děd Arnošta 1.: 11. — 2. Jan Kuželík z Ž., [otec] bratři, v. Arnošt 2.: 182. — Jiřík Kužel, Kužel z Ž., [bratr: Dobeš 1.], stryc [=synovec]: Arnot I., manž. Kunky ze Šternberka 10, 11(2x), 24, 25. 27. 28. — Petr z Ž. a na Bánově, Kuželík z Ž., z Ž., [otec], souroz.,v. Arnošt 2.: 173, 181, 182, 189, 209; privésil pecet: 200. Kateřina z Kokor a z Ž. 147. — Vilém z Víc- kova a na Ž. 201, 202. Žeraviny, ves, o. Strážnice 141. Žernovník, ves, o. Blansko 363. Žernovy, Žernovyseci, Žernová, ves, časem za- nikla v místech lesní trati Žernová u Divok, o. Zdounky 325, 421. 

Strana 525
Zerotín 525 Žerotín Zerotín, Zyrotin, Zirotín, Zirotin, ves, o. Stern- 328, 332, 340, 341, 348, 349, 357. 359, 362, berk 13, 15, 16. Alena z Ž., manž. Bohuše z Drnovic 274. — [sestra:] 4nna z Z., manz. Jana Rájeckého z Drnovic 348. — Barbora z Ž. a z Fulneka, manž. Viléma Tetaura z Tetova, na Zlíně 101. — 1. Bartoloměj z Ž., [otec: Jan 1.], bratři: Jan 2. Viktorin, Jiřík, Bernart 2. [manž.: Anežka z Ojnic] 132-134, 137, 252 (nejmeno- van). — 2. Bartoloměj z [otec: Jan 2., bratři: Jan 4. Karel 1., manž.: Mandalena z Boskovic] 322, 348; posel k deskám: 321. — 3. Bartoloměj z Ž., [otec: Pavel], bratři: Frid- rich, Jan Jetřich, Václav 3., Bedřich 2.: 387. — 1. Bedřich z Ž. a na Štramberku, z Ž. a na Novém Jičíně, [otec: Petr 1.; bratři: Vilém 1., Zikmund, Přemek; syn: Jan 6.], manž. Libuše z Lomnice 310; na soudě: 303, 309, 312, 313, 318, 320; přivěsil pečeť: 296. — 2. Bedřich z Ž., bratři, v. Bartoloměj 3.: 387. — 1. Bernart, Bernhart z Ž., z Ž. na Dřevohosticích, B. st. z Ž. na Dřevohosticích, z Ž., syn Johanky z Kounic, bratři: Jan 3., Václav 1., Jindřich, manž. Markety z Bačkovic, otec Elšky 2., [Ber- narta 3., Viléma 2.] 11, 13, 15, 16(2x), 129, 160(2x), 237(?), 251(?), 257(?). — 2. Bernart z Ž. na Fulnece, ml. z Ž., ml. z Ž. a na Fulnece, syn Jana 1. na Fulneku, [bratři, v. Bartoloměj 1.], bratr nedílný: Viktorin, manž. Markety z Ojnic 132-134, 137, 214, 238(2x), 271(2x); na soudě: 237, 238, 243, 251, 256, 261, 264, 269, 273. — 3. Bernart ml. z Z., [otec, souroz., v. Bernart 1.] 237(?), 251(?), 257(?); na soudé: 232, 237, 238, 372. — 4. Bernart z Z., [otec: Vilém 1.], bratr Karla 2. ml., strýc [= bratrá- nek]: Jan 6.: 420, 423. — 1. Elška z Ž., manž. Beneše Pražmy z Bílkova 32, 78, 128. — 2. Elška z Ž,, dcera Bernarta 1. st. na Dřevohosti- cích, manž. Buriana ml. Barského z Barště, 2. Jana Zdánského ze Zástřizl 339, 380, 414. — 3. Elška z Ž., [otec: Jan 2.], manž. Jetřicha z Ku- novic 358. — Fridrich, Frydrych z Ž., z Ž. na Miloticích, z Ž. na Bílovicích, z Ž. na Židlocho- vicích, bratři, v. Bartoloměj 3., [později zemský hejtman] 387, 443; na soudě: 426, 428, 430, 434, 436, 440, 443; posel k deskám: 427. — 1. Jan, Johannes de Ž., z Ž. a z Fulneka, J. st. z Ž., J. z Ž., Žerotínský, [manž.: Machna z Cerekve, synové: Petr 1., Jan 2., Viktorin, Jiří, Bartoloměj, Bernart 2.], nejvyšší sudí olo- moucký 4, 16, 19, 29, 36(2x), 37, 46, 49, 66- 68(2x), 75, 79, 103, +214; na soudě: 3, 20, 27, 37, 43, 76, 89, 90, 95, 99, 103, 109, 116; posel k deskám: 48, 49. 52. 71, 72, 79, 81, tor, 117, 133, 134.— [syn:]2.Jan z Z. st. z Ž., z Ž. a z Fulneka, manz. Anny z Ludanic, [dcera: Elška 3.] 132-134, 137, 150, 446. — 3. Jan z Z. ml. z Z., ml. z Z. na Dfevohosticích, syn Johan- ky z Kounic, bratři, v. Bernart 1.: 11, 13, 15, 16 (2x), 17 (nejmenován); na sněmu: 89. — 4. Jan z Ž. na Strážnici, J. st. z Ž. na Strážnici, ž Ž., bratři, v. Bartoloměj 2., manž. Johanky z Liré, nejvyšší komorník markrabství mor. 252, 272, 322, 326, 348, 389; na soudě: 164, 165, 167, 169, 172, 174, 177, 180, 181, 183, 185, 187, 189, 190, 197, 201, 202, 204, 251, 250, 261, 277, 280, 282, 287, 303, 308, 311, 313, 318, 320, 324, 367, 371, 377, 380, 383-380, 389; jako komor- nik vymazuje vklady: 101, 119, 127, 137, 148, 150, 162, 165, 167, 171, 178, 183, 197, 199, 208, 209, 223, 224, 227, 228(2x), 230, 231, 233, 237, 246-248, 252, 253, 257, 258. 261, 263, 206, 267, 270, 274, 280-282, 288(2x), 290(2x)- 292, 295, 298, 299, 305-307, 310-312, 314(2x), 318, 320, 322, 323, 329, 332, 333,330,338, 341, 343, 344, 351(2x)-354, 356. 359, 364, 366, 371, 386, 387; přijímá naučení panské: 335; dává se zastounit při odhadu a při přidědění: 339, 348; posel k deskám: 170, 296; přivěsil pečeť: 338. — 5. Jan z Ž., z Ž. na Buchlově, z Ž. na Napa- jediich, |otec: Václav 1.], bratři nedílní: Pavel, Václav 2.: 325(2x), 326, 336(2x), 346, 358, 365 (2x). — 6. Jan z Z., z Z. na Stramberce, l st. z 7. na HruSovanech, z Z. na Rosicích, z Z. na Náměšti [otec: Bedřich 1.], strýcové [= brat- ranci:] Karel, Bernart 4., [manz. Mariana z Boskovic] 420, 422, 439; na soudé: 417, 420, 421. 426 428, 430, 434. 436, 440, 443; posel k deskám: 442. — 7. Jan z Ž., J. ml. z Z. [na Vel. Losinách, otec: Přemek, souroz.: Petr 2.. Mandalena], manž. Bohunky Berkovny z Dubé 418, 439. — Jan Jetřich z Ž., bratři, v. Bartoloměj 3.: 387. — Jindřich z Ž.. bratři, v. Bernart 1., t1, 13, 15, 16(2x), 17 (nejmeno- ván). — Jiřík z Ž. z Fulneka, bratři, v. Bartoloměj 1.: 132-134, 137, 150. — Johanka z Ž.. manž. Jana ml. ze Šternberka 290. — 1. Karel z Ž., z Ž. a na Žeušicích, [bratři, v. Bartoloměj 2., manž.: Veromka Trékova z Línv]. heitman knízetství hlohovského 320; posel k deskám: 317; přivěsil pečeť: 405. — 2. Karel ml. z Z., z Z. na St. Jičíně, [otec], bratr, v. Bernart 4., strýc Jana 6.: 420, 423; privésil necef: 440. — Mandalena z Z., [otec. bratfi, v. Jan 7.], manž. Václava Berky z Dubé a z Lipé- ho 372. — Marketa z Z., manz. Jana 3. st. z Ludanic 391. — Pavel z Ž., z Ž. na Buchlově, z Ž. a na Napajedlích z Ž. (a) na Bzenci, [otec: Václav 1.], bratfi, v. Jan 5., [synové, v. Bar- toloměj 3.], děti, 325(2x), 326, 336(2x), 346, 358, 365(2x), +391; na soudě: 318, 320, 324, 329, 332, 340. 341. 348, 349, 357; posel k des- kám: 328: přivěsil pečeť: 338. — 1. Petr z Ž., z Ž. a z Fulneka z Ž. a na Šumperce [otec, souroz. v. Jan 1.] 135, 146, 161, 246, 247, 264; na soudě: 112, 120, 123, 126, 129 130, 135, 137, 139, 140, 142, 143, 145, 147, 151, 159, 164, 165, 1^7, 169, 172. 174, 177. 180 181, 183, 185, 189, 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210; posel k deskám: 119. 138, 168, 239. 240. — [vnuk]: 2. Petr z Z., [souroz, v. Jan 7.] manz. I. Alžběty z Hardeka, 2. Zdislavy Berkovny z Dubé 400, 417(2x). 420. 439. — [otec]: Přemek z Ž., z Ž. na Sumperce [otec: Petr r., souroz., v. Bedřich 1.]. manž. Kateřina z Ryzmberka a z Oseka 360, 373, 375. 376; na soudé: 380. 383-386 380. 395: posel k des- kám: 304. 333; přivěsil pečeť: 335, 365. — 1. Václav z Ž., z Ž. a na Dřevohosticích, z Ž. a na Buchlově. bratři, v. Bernart 1.. manž. I. Anny ze Zahrádky, 2. Bohunky z Ludanic 11, 13, 15, 16, 17 (nejmenován), 129, 160(2x), 208, 212, 213, 233, 237, 244, 267(3x). — [syn:] 2. Vác- 

Strana 526
Žerotín 526 Žopy lav z Ž., z Ž. na Buchlově, z Ž. a na Napajed- lích, bratři, v. Jan 5.: 325(2x), 326, 336(2X), 346, 358, 365 (nejmenován) 391. — 3. Václav z Ž., bratři, v. Bartoloměj 3.: 387. — Viktorin z Ž. z Ž. a z Fulneka, bratři, v. Bartoloměj I.: 132-134, 137, 150, 238, 446; na soudě: 210, 211, 221, 228, 230, 232, 238, 243, 251; posel k des- kám: 174, 175, 185, 239, 240. — I. Vilém z Ž., st. z Ž., [bratři, v. Bedřich I., synové, v. Ber- nart 4.] 326, 352, 354. — 2. Vilém z Ž. na Dřevohosticích, manž. Lidmily z Lipé, [rodiče, souroz., v. Bernart 1.] 384, 415 (2x), 424, 442; na soudě: 407, 413, 415, 417. Žerůtky, Žirůtky, ves, o. Kunštát 5. Žešov, ves, o. Prostějov 10, 63, 262. Žeušice, v. Žehušice. Žibotice, v. Životice. Žibřidovice Pusté, pustá, později obnovená ves, O. Vízmberk 112. Židlochovice, město: Fridrich z Žerotína na Ž. 440, 443. Žilín, Želín, ves, o. Bojkovice 30, 201, 310, 381, 433. Žilina, ves, o. Jičín Nový 22, 132, 238, 271. Žilochovice, v. Želechovice nad Dřevnicí. Žipotín, ves, o. Třebová Mor. 51. Žirotín, v. Žerotín. Žirůtky, v. Žerůtky. Životice, Žibotice, ves, 0. Jičín Nový 22, 238, 271. Životice Hladké, Žibotice, ves, o. Fulnek 37, 214, 320. — Jan Štoš z Kounic a z Deštného na Ž. 237. Žněcko, v. Znětín. — Aleš Brum z Ž. Žopy, ves, o. Holešov 292. 123. — Jan Žopský, Žopský ze Ž., ze Ž., ze Ž. a na Neplachovicích, manž. Kateřiny, dc. Jana Všekece z Ryzmburka 91 (2x), 92, 129, 141. Žurov, les, v. Dřínov.

Strana 527
REJSTŘÍK VĚCÍ (Jsou do něho pojaty i opravy a doplňky)

Strana 528
Vysvětlivky k rejstříku věcí. Poznamenáváme předem, že tento rejstřík je poněkud bohatší na přímé i nepřímé citáty textu, než bývá obvyklé. Děje se tak pro eminentní závažnost pramene pro dějiny země. Na rozdíl od rejstříku jmen osobních a místních spokojili jsme se v tomto rejstříku jen se dvěma typy písem, a to s antikvou a s kursivou. Nebylo použito polotučné písmo. Stalo se tak zčásti z úsporných dů- vodů, hlavně však proto, že v tomto rejstříku odpadá potřeba, vyzvednout k vůli přehlednosti ně- které jednotlivosti z hesel, jak tomu bylo u jmenného rejstříku, na př. jednotlivé členy šlechtic- kých rodů (kursivou). Zde všecky části hesel dlužno považovat za stejně významné. U rozsáhlejších hesel, vzniklých soustředěním podhesel, jak se dále zmíníme, kde je třeba tato podhesla zdůraznit, činíme tak proloženým písmem. Antikvou jsou tištěny citáty z originálu, dále základní hesla a taktéž podhesla, pokud se od nich v originále vyskýtají odvozené (flektované) tvary. Kursivou je tištěno vše, co nebylo vzato přímo z originálu. Proloženým písmem ať antikvou nebo kursivou je tištěno vše, co má býti zdůrazněno pro snazší orientaci. Hesla, vložená do hranatých závorek, jsou taková hesla, jež se ani v odvozených tvarech v ori- ginále nevyskýtají. Jsou volena proto, aby dnešního uživatele rejstříku orientovala po některých důležitých heslech, jež se v minulosti vyjadřovala jinak než dnes. Hesla, opatřená hvězdičkou, jsou hesla výběrová, t. j. uvádějí se v nich jen důležitější případy. Výrazy v závorkách uvnitř hesel, pokud jsou tištěny kursivou, vysvětlují buď heslo samo, nebo uvádějí okolnosti k jeho objasnění, pokud jsou tištěny antikvou, uvádějí jinou variantu sousední citace dokladu. Hesla, jež k sobě významově patří, jsme, pokud to bylo účelné, řadili k sobě, a to pod heslo, jež je jejich společným významovým jádrem. Na místo takto přesunutého hesla je dán odkaz. Tím ovšem některá hesla narostla do velkých rozměrů (soud). Takto vzniklým podheslům vykazujeme ovšem v rámci velkého hesla v abecedním pořadí oddělené místo. Hesla, jež souvisí, nebo jsou obsažena ve jménech osob a míst, zpracovaných už ve jmenném rejstříku, uvádíme podrobněji v tomto rejstříku jen potud, pokud se to týká jejich věcné stránky, kdežto na jejich osobní nebo místní stránku činíme odkazy do rejstříku jmen osobních a místních. K zabránění zbytečnému opakování používáme metody odkazů, jež uvozujeme zkratky, užíva- nými v obvyklé podobě: v = viz, srov. = srovnej. Výraz: doklady stran v. (na př. sirotek) zname- ná, že badatel při hesle, na něž se odkazuje (sirotek) najde výčet stran, na kterých je zmínka o od- kazované věci. Číslice s krát v závorce, stojící za číslicemi, udávajícími výčet stran toho kterého hesla, mají touž funkci jako ve jmenném rejstříku.

Strana 529
A. abatyše: velebná panna, — kláštera sv. Kláry na předhradí olomouckém, v. Marketa z Kar- nova; — kláštera pustiměřského, v. Elška, panna — pustiměřská 313. appensio sigilli, v. peéet privésiti. arcikníže rakouský, v. Ferdinand, král. arcipfíšť, v. Olomouc, kostel olomoucký. [archiv stavovský]: druhý list (0 srovná- ná mezi biskupem a stavy) má při svobodách v Olomouci na rathúze ležeti 276; — [archiv rodu z Kunštátu uložen v klášteře Žďáru] 203. augustiniání, řád, srov. klášter šternberský. B. bába: po bábě v rod se vplésti 203. babka /= babička] 69. barones, v. páni. bažinný, bařinný, v. rybník. bečky vína 384. bednáři: —, koláři budou moci, což by toho udělali, svobodně prodávati 406. berně králova 77, 124. berný, v. peníze, zlatý. biskupolomoucký: jména, v. Olomouc — biskupové; — — má být z panského stavu 89; bývala různice mezi — — a moravskými stavy: —ové nechtěli odpovídati, když byli od stavů pohânëni (k zems. soudu) zastirajice se svo- bodami svými 276; po válkách (uherských) — — a hejtman markrabstvie mor.... právo zemské jsü řiedili 276; — — ze svého zboží stolního, čehož ve dckách nemá, před právem zemským odpovídati nemá; z nově přikoupeného zboží, jež podléhá zems. právu však odpovídá 276; jestliže by kdo ku právu zemskému služebníky a poddané kteréhož koli řádu kněze — k svědo- mí potřeboval, ten každý JMti o postavení těch osob prositi ma 276; osoba biskupova a statky jeho v deskách nezapsané i nově nabyté podlé- hají manskému právu 276; — má to opatrovati, aby právo manské šlo a každý rok dvakrát držáno bylo 276; — olomoucký s povolením kapitoly směňuje zboží 258, srov. kapitula; v. manství biskupské, v. kněz biskup. hofrychtéř dvoru kněze — olomouckého v. z Prusinovic — Václav Podstatský; — nytrský (Nitra) v. z Podmanína — Štěpán; — varadinský, zprávce kostela olomouckého, v. Olomouc, biskupové — Jan. blata: u Čehovic 15, 18, 63, 144; w Čelčic 144; u Hrdibořic 144; u Ivaně 144; u Klenovic 65, 144; u Vel. Prosenic 19. blatiny 63. bližnost /= příbuzenství]: statek podle — prísluší 58. [bohoslužba]: plat k kaple tu službu boží vedúcim za duši předkův 69. bosäci: pochovati u bosäkü v Olomúci 438. *bratr: duostojný —, biskup varadinsky 161. *bratři: — dílní: Dobeš a Jan Černohorští z Boskovic (dle cedule dílčí) 299; — — Artleba z Boskovic 230; Jiřík a Jan z Domamyslic 197, 202; Jan Jiří a Václav Kokorští z Kokor (dle smlouvy dílčí) 424-425; Hereš, Hynek a Vác- lav z Melic 72; —— Václava Žampacha z Potn- štejna 273; Žibřid a Václav ml. Podstatští z Prusinovic (dle cedule dílčí) 340; — — Al- brechta z Prusinovic (dle cedule dílčí) 340; — Václav a Vratislav dílní od Jana Lhotského ze Ptení 280; Petr a Hynek ze Zvole (dle cedule dílčí) 378; Jan 4. a Bartoloměj 2. z Žerotína (dle cedule dílčí) 322, srov. díl; — nedílní: Tas, Dobeš, Beneš a Jindřich z Boskovic a z Černé Hory 22-23; Václav a Jan z Boskovic a na Třebové 407-408; Albrecht Černohorský a Jan Šembera z Boskovic 413, 419; Petr, Jiřík, Mikuláš Buchlovičtí z Domar myslic 372-373; Štěpán, Jan, Ambrož, Jindřich a Vincenc Šarkanové z Hakošhazu 346; Arnošt a Vilém z Kácova 414; Bohuslav a Vilém Kokorští z Kokor 356; Smil, Jan, Sobek a Vác- lav Bilíkové z Kornic 381, 382; Jan, Jindřich a Václav z Kostelce 221; Boček Kuna z Kunštátu na Lukově na místě — — 346; Jan a Čeněk Kunové z Kunštátu na místě — — 350; Smil, Čeněk, Kryštof Kunové z Kunštátu 363; Jan nejml. z Lomnice, bratr — Jitky z Lomnice 61; Tas a Jan Kropáčové z Nevědomí 366; Matyáš Potůček z Olšan a — — 318; Jan a Jiřík Kobí- kové z Opatova 230; Filip a Petr z Pačlavic 68; Jan, Václav a Jakub Pacákové z Pačlavic 352; Jaroslav, Vratislav a Vojtěch z Pernštejna 362, 366, 371, 389, 390; Vratislav a Vaněk Lhotští ze Ptení 280; Jan, Vítek, Ladslav, Arkleb a Zdeněk Lhotští ze Ptení 293, 335, 370; Jetřich, Václav, Vilém a Vítek Lhotští ze Ptení 383; Mikuláš, Vávra a Jíra — —, synové Ondrouše, dvořáka z Roudky 272; Kryštof, Zikmund a Jiřík ze Sovince 277; Kateřina a + (Jan) Ja- novsky ze Strabenic 53; Jan a Lacek Janaurové ze Strachnova 329; Jan st. a Jan ml. ze Štern- berka na Holešově 222; Václav, Jan, Zdeněk a Jindřich Laškovští ze Švábenic 414; Jindřich Havéř, Zikmund, Jiřík a Kryštof z Vážan 308; Jan st. a Štěpán z Vrbna 385; Oldřich, Havel a Kunata z Vrchlabí 384; Joachym Zoubek a Bernart ze Zdětína 345; Zbyněk, Jindřich a Petr ze Zvole 13; Viktorin a Bernart ml.z Žero- tína 238. Pavel, Jan a Václav z Žerotína 323, 336, 358, 365(2x); sirotci po Pavlu z Žerotína 391; Karel ml. a Bernart z Žerotína 420, 423; bratr nedílný činí odpor vkladu: má právo ku polovici statku 238; míti pravý a dokonalý roz- díl s —ími 230; konvent i bratři kláštera šternberského 16(2x); 

Strana 530
bratři bratří poustevníci řádu sv. Augustina kláštera Panny Marie v Jevíčku 20-21. brdo: cesta jde brdem dolů k potoku 406. brti medařské 74, 114, 132, 152, 270, 288, 354. *břeh, litus IT, 80; — potoka: 129, 193; Bystři- ce 211; Mezihoří 424; — mlýnské strouhy 213, 423; — řeky: Bečvy 24; Březné 202; Desné 55; [Kokorky] 154; Moravy 57, 58, 160, 277, 344, 395; Odry 65, 229; Oskavy 347; —y rybářské 244-245. = buček: Kněže — (hraniční strom) 353, 402. byt svůj míti při dítkách (matka-vdova) do stavu proměnění 442. C. cajchovati, v. cejchovati. camerarius, v. komornik. cancellaria, v. kancelář. cancellarius, v. kanclér. capitaneus, v. hejtman. cedule dílčí: 8-10, 197, 202, 277, 299, 307, 311, 314, 322, 340, 347, 348, 378, 420, 429; srov. bratří dílní. . cejchovati, cajchovati hranice statku 353, 402; srov. hranice. ; [cena]:— dobytka a domácího zvířectva (kráva, kůň, ovce, svině, husa, slepice) 409; — dvora 409, 433; — nemovitého majetku: dle platu 347, dle výnosu 409, — půl městečka 172, 320; — předměstí 369; — mlýna 339, 418; — hospodář- ského nářadí (radlice, krojidlo) 347, — rybi násady 339(2x); — obilí 339, 347, 409; — statku 30, 320, 378, — vsi 14, 257, 279, 290, 368. cesta 175, 209; — chvalnovská hranicná 357; — klásterská 336, 337; — kroměřížská 298; — Křivá 354, 385; —, kteráž od tupeckych vino- hraduov pod Bradlo jde 406; —, kteráž hory buchlovské a napajedlské dělí 406; — v Chři- bech jde brdem 406; — svobodná 316, 319; — vrchní 406; cesty: — střílecké 338; — nové hájiti a brániti 109-110; — opravovati 316, 337, 424; dfivi na opravu — 338; — svobodné 319, 424, — do hor a do lesův svobodny býti mají 117; cestami i chodníky svobodně jezditi 424. císař: smlouva a potvrzení — 426; u — jednati o potvrzení smlouvy 427. — římský, v. Ferdinand(!), Zikmund; — — ja- ko markrabě moravský potvrzuje smlouvu mezi klášterem a osobou stavovskou 426-427. císařský: — obdarování 140; srov. pečeť. cisterciáci, srov. Velehrad. clo: — a mýto v Húzové 109, 336; — v Dlouhé Horní Loučce 336; — k panství Tovačovu 144; cla v Sovinci 336. colloquium generale, v. soud zemsky. € ü d a, czuda, v. soud, srov. desky. curia, v. dvür. C čeleď (panská): čeledi službu zaplatiti 404; po- 530 dcera ručiti — (poručenství) 335; — ví o peněžní půjčce pánově 438. test aby se dâla, v. rody starodávné. CGihadla 384; dihadl roubati a kaziti 406. *tinze 122, 193; — ve vsi 25; — na dvoře 94; —na lidech panství 342; lidé platní scinZemi 64; právo k — 53. éinezny,éinZov y, v. lidé, plat. čísla moravského, v. hrivna. [čistotarodového původu] srov. páni. člověčenství: —, jakž pořádek zemský uka- zuje, slíbiti 361; lidi ze vsi v — sstüpiti 18; dvofáka v — uvésti 375-376; lidi v — uvésti 374; 376, 399; lidi ruká dáním z dédicnosti pro- pustiti a panu hajtmanovi (p. purgmistru a radě) v — uvésti 368, 869. človčk (poddaný): 85, 93, 104, 119, 168, 171, 177, 101, 271, 277, 415; —, kterejž sedí při dvoře 141; dvür s jedním — 265; — na lázni 168; — usedlý na podsedku 151, 156; — na zahradě, kteréhož Mukař má 66; — s purkrechtem 210; na —u z roli plat 407; — dědičný, dvořák 375; — dobry Matej Breznickś 4; — purkrechtni 223; — světský i duchovni 30. člověci: 21, 53, 56, 62, 65, 67, 83, 90, 100, 105, 122,125, 127 (2x), 133, 135 (3x), 139, 141,145, 155, 165, 168(2x), 173, 184, 191, 206, 209, 212, 233 (2x), 237, 245, 253, 265, 273, 280, 291, 295, 208 (2x), 308, 325, 342, 343, 346, 356(2x), 364(2x), 374, 390, 402(2x), 416, 418, 421(4x), 432, 443 (2x), 446; dva dvofaci neb — 345; — na dvofe Io-IT. — ke dvoru 223; —, ktefiż. hajnejm b. od staro- dávna náležejí, všakž vrchnost pánóm bzenec- kým 358; — k hradu 282; — příslušející knězi biskupu 330; —, kteříž jsû velebného knèze opata 214; — k tvrzi 153, 243, 308; — s platem 82, 252, 307, 313, 386, — s platem ke kostel. podací 56, 94; — s purkrechty 168, 198; — dědiční 53, 341; — nikomu nezávadní 142; -- osedli 261, 312; — purkrechtni 171, 181; — usedli 141, 240, 281, 318; srov. lidé. čtvrt, čtvrti: — role 24, 54, 58, 64, 76, 92, 95, 103, 128, 134, 139, 141; — oddana za zátopu rybníka 423, —, kterúž drží člověk panny aba- tyše 313; — vinohradu 306; plat ze — 347, 386; naturální dávka ze — 347, 386; — (= usedlost) 94, 124, 141, 151(2x); plat ze — 35, 74, 347, 385; — platné 124; — svobod- ná 40; polüctvrti rolí 154, 272; purkrecht s — 193. čtvrtník, štvrtník (= usedlík) 406, 426. D. *däni: — s visutü pecetí 125; — královské 45, 65, 133, 134; —: stalo se omylem 105; má být každému bez újmy na jeho spravedlnosti 85, 110, 133, V. rukoudání. [dávky] srov. desátek, plat. *dcera: stalo se usnesení vší zemí: kdož by chtěl statek svůj poručiti přátelóm svým... onatře dceru neb dcery své věnem slušným, aby jim bylo dano z statku jeho 185; po smrti matky (vdovy) aby - v statku... své najíti mohla 360; 

Strana 531
dcera matka (vdovaj opatruje ve spolku svou — 351; — má dostat od bratří díl z jejich spolku s mat- kou 5; jsou-li z manželství jen dcery, mají máti na statku rovný díl s matkou 322; při vdání dcery před zletilostí syna poručníci dceři věno vydati maji a vajpravu svadebni 442; umfela-h by před udónim neb vdadouc se nezanechala děti, tu suma jí poručená má připadnout urče- ným osobám 435; umřela-li by —, její věno ne- má spadnout na živou sestru 186; dcery vydělití tak, aby po smrti otcově k statku jeho mimo vy- dělení žádného nápadu neměly 381; dcery vdá- vati 381; — se nezachovala 169; — neoddélená 381; — oddélená 169; — vdaná 185-186; srov. díl, manželství, spolek, vdání. . dědic 70, 83; — se má hned po smrti poroučejí- cího uvázati ve všecek jeho statek 381; pravý — 382; — zůstalý 360, 382; dědicové zuostalí 363; srov. erb, poručník mocný. dědické, v. právo. *dédictví: — sirotků se prodává, doklady stran, v. sirotek; — stává se manstvím 309; polovice — a polovice manství 139, 204, 273; manství dáno k — 7, 22, 25, 71, 73, 90, 115, 172, 190, 200, 211, 287, 292, 296, 366, 373, 433; zápis, zástava, zboží zástavní, zápisné, zapsané (královské) dáti v — 36, 47, 61, 90, 99, 130, 138, 152, 153, 278, 368, 369; margabství dáno v — 100, 101, 112, 116, 118, 138; výplatu na hradě dáti k — 147; clo a mýto dáno v — 109; vsi klâsterské v — zase jsü obráceny 16; přijmouti na spolek na věno neb na — 5; (na vsi) zápis míti i — 13; zpupné — 16, 99-101, 116, 118, 161, 231, 244; věčné — 112, 138. dědička 22, 52, 77; (statkem) vládnůti mocně jako mocná — 14; — nedilna 46; — neodbyta 45. dědičnost: lidi ruků dáním z — propustiti a panu hajtmanu v člověčenství uvésti 368, 369. dědičný, v. právo. dědina (= orné pole): 4 lány 109. děkan: kněz Matouš, — prostějovský 438; v. kapitola: kostela sv. Mořice v Kroměříži, kostela olomouckého. [dělení majetkuj], v. díl; srov. rozdíl. děliti se statkem se bratřími 273. dělníci na mosty a opravu cest 338. den, v. rok a den. denáry bílé /[zkratka v orig. den. alb], v. gros. desátek 240, 364, 388, 397, 416; — na lidech 163, 267; — faráři oseckému 443; — vino- hradny, vinny: v Bystfici pod Lopeníkem 189, 209, v JeniSovicich 201, 204, 213, v Liskdch 226, v Popicich z jednej hory 165, 227, v Hři- vínově Újezdě 1809; desátky: — obilné 205, 224, 395, 444; — plat- né 49; — šafránné na statku Kunovice 118; — vinné, vinohradné na statku (v obci): Banov 224, 432, Buchlovice 197, 202, 306, 336, 337, Bzenec 205, 224, 326, 346, 358, Cetechovice 204, v Hluku 257, 273, Honětice 314, Kunovice 118, Kvačice 208, Litenčice 313, 386, 413, Milo- tice 387, Moštěnice 239, Nezdenice 382, Něm- titky 257, Osvétimany 232, Strážnice 322, Svatobořice 444, Nový Světlov 202, v Tučapech 252, Veletiny 206, Veliká 348, Veselí n. Mor. 531 dil 245, Věteřov 203, Zdounky 233, 237, Žeravice 52, 132, 142, 188, 266, 306; — vimné spravedlivé na statku Ždánicích 414. desátý díl kostel. podací 139. desítka, v. víno. *desky zemské, dsky zemské, dsky, dcky, ta- bulae terrae: knihy Václava z Boskovic, komor- níka olomücského 48, 49; knihy druhé pana Ladslava z Boskovic 37; knihy první páné Heraltovy z Kunstátu a z Plumlova 48. — — (cúdy a) práva olomücského a brnénského 96, 100, 144; — cüdy olomücskej 13; — kralov- ství českého 23; list královský o zřízení v zemi má být vepsán pro věčnou pamět ve — — obojího práva 89; zřízení (o poručenství) každý bude moci učiniti dckami: aneb na list mocný kralevsky 185; ve — — vepsán: řád o sedání na soudě i o psaní osobám stavovským 3; po- stup při přijímání do stavu panského 4; přísaha k soudu nových členů soudu 89; statek Fulnek vložen v — olomoucké 36, 37, 214; spolek pro ztracení registr kněze Viktorynových ve — ne- všel 4; smlouva ve — — pro smrt nebožtíka nevešla 408; bývalé manství z registr manských vymazati a do — — vložiti 433; srov. též man- ství; držeti po předsích ves, kteráž jemu ještě ve —-nevešla 111; vklad ve — vjíti nemohl proto: že A. jest mužem zavázána 1209, že on toho, nač věno převozuje, ve — nemá 162; vklad se ne- mohl najíti ve — k vymazání 55; věno tak skoro ve — naleznůti nemohl 27; hajtman list jemu ve— vepsati käzal, jesto dobrû vûli jmâ 39; zápis má býti z — vymazán po vyplacení vlo- žené sumy 63; manželka za života manželu beze lsti ves ve — vedlé obyčeje země vepsati nedala 91; vklad vedlé listu se stal, než mé-li by kto jiný to ve —, tento vklad jemu ke škodě býti nema 29; vVepsání spolků do — 4, 6, 43; ves klášterská bez povolení fundátoruov a štif- týřuov téhož kláštera ve — — vložena býti ne- muoz 270; listové jsû vepsáni do — skrze roz- kázání krále 81; jestliže pan J. panu V. povolení své k tomu dá a jej listem pod pečetí svů zmocní, aby list ve — — vložen byl 330; poruénici majt po smrti odkazujícího kšaft a zřízení i s moc- ným listem královským ve — — markrabství mor. vlożiti 335. list spravni do -- vlożeni 309; z nálezu panského ve — vloZiti 77; věno za- psáno (zavázáno, dskami 25, 66, 76; vklad véna z — olomouckých převeden do — brněnských 145, 165; dobré vůle se dskami odfikati 74: srov. biskup, komorník nejvyšší, naučení pan- ské, poslové ke dskám, úředníci, vklad, výmaz. *děti 35, 114, 180; ustanoven jim poručník, v. poručník mocný, manželka. x x dévetka (= divka) 437. díl (zboží) 9-10, 45, 52, 72, 262, 281, 430; treti — 276-277, 418; desátý — 93; — po otci 45, 52, 197, 202, 226, 230, 233, 307, 356; — po mat- ce 400; — podle cedule dílčí 307, 314, 322, 378; dáti na rovný — 405; dílu, kterýž svědčí ve dskách, se odříkati 210; dílu statku otce svého požádati 305; na sněmu se ustanovili, aby syn na otci dílu žádati nemohl, a i by pak žádal, tehdy otec nebude povinen jemu jeho — vy- dati 161; z -— propustiti 280; jakž se jest na díle panu MN. dostalo, když se jest se pány 

Strana 532
díl 532 bratřími dělil 273; na statek otcův ani bratří o nic více se nenavracovati a přestati na tom, což od otce za — dáno 305; — sestře ze spolku bratří s matkou 5; sestry mají na rodném stat- ku rovný — s dcerami svých zemřelých bratří 438; neteře mají rovný — s tetami na majetku po strýci, pakli by jeho bratří neměli mužských potomků 437-438; by co právem „vysúzeno bylo, toho všickni dílové požívati mají, což by prá- vem prosúzeno bylo nad dluhy, mají díly platiti rovné 9-10, spadlý — 52; dělení statku mezi Václavem Bítovským ze Slavíkovic a Vratisla- vem Lhotským ze Ptení 383. dílný, —á, v. bratr, sestra; srov. nedílný, syn dítě: poručenstvie a zřízení o — a statku 304, srov. poručník. dluhy 9-1o, 398, 399; [—] na dvoře 409, — po zemřelých osobách 43, 152 172, 304, 334, 442; statek po zemřelém otci a bratru sestrám pro — zachování bejti nemohl 387(2x), prosouditi nad — 9-10; rukojmí se z dluhů vyvazovali 67 (3x), 68(2x), 75; srov. hejtman: prodává siwot- čí statek; poručník, sirotek. dlužen býti pod úrok 390. dobrý, —á, v. člověk, vůle. dobytky: — svobodně pásti 290, 406; pastvy koní a —uov 423, — kravské 406; průhon —óm 357, 424. dobývání hor, srov. hory, železo. doktor, v. Bernart Zoubek ze Zdětína, Jan, bratr Petra ze Zvole. [dopisy]: oslovování v —, v. páni, rytíři, vlá- dykové. [dosazování] v úřady s radou panskou, v. soud zemský. doubrava 342; svobody na — bzenecké užívati 358, 387; srov. les. držitelé zámku 426. drejlink, drajlink: — vína 306, 326; šenk vinný dvou —ů na lidech 352, 363; drevní, v. oves. *dřeva, drva, dříví: 298(2x), 424; — ku palivu a k stavení 48, 406; — ku potřebě pivovaru 342; — k znamenání hranic 357; — na mosty a opravu cest 338, — roubati 357, 359, 406, 424; roubání a sekání — k vinohradům i k ře- meslným potřehám 406, — volně prodávati 406, dům panský od — stavený 360. dub: hramčny 357(2x); dávka dubů měšťanům 342. dubnice ševcovské 114, 132. důchody 62, 334. duchovenství (= církevní statek) 178, 170. duchovní: —m osobám nesmějí světské osoby činit odkazy, doklady stran, v. list mocný. důl Bartochův 353, 402. [důlnictví] srov. hory. dům, duom: 325: — panský: v Bojkovicích 432, v Brně 9, v Uh. Hradišti 304, v Kyjově zase pánuom měščanuom kyjovským postoupiti 362, od dřeva stavený v Hor. Lidči, a jest k němu tři pruty rolí 360; grunt a — v Popicích, na kterémž je horný 313; — ctného hospodáře 30; — strakonický zákona sv. Jana Jerozolimitán- ského, v. Jan ze Švamberka; srov. manželka. duše, v. bohoslužba. dux, v. vévoda. dvůr dvorská, v. role. dvořák: (uveden jménem): Apolena, dcera + Šimka, —, v. Podolí (o. Meziříčí Val.); Beneš Grosmánek, v. Studenec; Bernart Volkúv, Bláha Volek, v. Újezd Velký; Elška z Před- mostí, Jakub Korytník, v. Předmostí; Jan Kavka, v. Studenec; Jan Korytník, v. Před- mostí; Jan, Košíkův syn a Jan Strýček, v. Nezdenice; Jan z Rudky, Jíra, syn Ondrouše, v. Roudka Vel., Jiřík, v. Nezdenice; Jiřík Holáš- kův z Dol. Újezda, v. tamt.; Jiřík Humma, v. Újezd Dol.; Jiřík, řeč. Leščenský, v. Předmostí; Kašpar Kavka, v. Studenec; Květoň Holáškův v Dol. Újezdě, v. tamt.; Mandalena, dcera Šimka, —a, v. Podolí (0. Mezeříčí Val.); Mar- keta Bohuslavská, v. Újezd Dol.; Martin, v. Předmostí; Martin, Černého syn, v. Chvalko- vice (0. Vyškov); Martin Dvořák, v. Střítež; Martin z Rudky, v. Roudka Vel.; Matěj, syn nebožtíka Mikuláše Zemánka, v. "Oprostovice: Matěj Bačák, v. Předmostí; Matěj z Roudky, v. Roudka Vel.; Mikuláš, — Symorsky, v. Oprostovice; Mikulás, syn — v. Roudka Vel.; Mikuláš Zemánek, v. Nezdenice; Mikuláš v Dol. Ujezdě, v. tamt.; Ondra Korytník, Ondřej Baďura, v. Předmostí; Ondřej z Rudky, v. Roudka Vel.; Pavel Chmel, v. Podolí; Pavel Korytník, v. Předmostí; Pavel z Rudky, v. Roudka Vel.; Petr, v. Símře; Stašek, S. ze Závad, v. Předmostí; Toman z Rudky, Urban, v. Roudka Vel.; Václav, v. Předmostí; Vašek z Rudky, v. Roudka Vel.; Vašek Holášek v Dol. Újezdě, v. tamt.; Václav Běšický, v. Vacanovice; Vavřinec Ščír, v. MNezdemce; Vávra, syn Ondrouše —, Viktorin z Rudky, v Roudka Vel. dvořák (ve vsích): Bílovice (o. Plumlov) 262; Haňovice 345; Javoříčko 308; Lhota Francova 360; Mladkov 342; Podol (o. Mezeříčí Val., 272; Roudka Vel. 252, 272; Símře: — symor- ský 409; Slatinka 85; Slatinky drží zahradu 5 krémá 265, 295, 322; Snéhotice 383, 390, 423, drží rolí na gruntech cizích pánů 282; Střítež, o. Mohelnice 201; Tučín 128, Újezdec 342; Vilémovice 342; Vrbátky 345; člověk jeden dědičný, —, s platem peněžitím v člověčenství uveden 375, 376; Žďár (o. Blansko) 342; Že- šov 262; dvofáci (ve vsích): Doloplazy: dva — neb Clovéci 345; Hranice, — na panství 354, 385; Símfe: tří — 390. dvorenín krále Vladislava, v. Jan Karas z Dulebenky, v. Jaroslav Světlovský z Lantštejna. *dvořiště, dvořisko (v obcích): Cetechovice 121, 127, 146; Dobročkovice 199; Drnoví, (o. Kunštát): pusté — 240; Hoštice (o. Zdounky) 263; Klenovice 65; Komárov (o. Napajedla): druhé — 162; Nítkovice 81, 384; na statku Pohořelice (o. Napajedla) 162; Přestavlky (o. Olomouc) 416; Svatobořice 70: na statku Štramberku 271; — Zámostí u Přerova 163; srov. dvůr. dvür, curia: 17; — (v obcích): Bánov 52, 189, 289; Bartošovice 229; Dernov 126; Bílavsko 396; Bílovice 182; Biskupství 294; Blazice 101; Blišice 262; Bludov: — pod zámkem. jenž slove Forberkový 360; Bohdalice 388; Bohuslavice 

Strana 533
dvůr 533 (o. Konice) 14, 19; Bojkovice: — panský v městečku 432; Belolouc 57(2x); Borotín 204 (2x); Bořenovice 29; Bořitov: —, z kteréhož lidé platí 64, — řečený Kamenný 141; Bouzov: — pod hradem 28, 100; Brníčko (0. Zábřeh) 55; Brod Uherský 38; Brumov 205; Březo- lupy 346; Budišovský — 55; Buchlovice 25, 202, 336(2x), 414; Buk 77, 114, Býkovice: — po- plužný 363; Bystřice pod Host. 396; Bystřice pod Lopeníkem: dědičný — 77, 85, 332, 396; Bzenec 205, 224, 358; Bzová 319; Cetechovice 35, 203, 229, — s dvořiskem 121(2x), 127, 146; Crhov 47; Cehovice 15, — dany v osepní plat 63; Cechy: — s lénem a povinnostmi manskymi s 9 lány, 7 podsedky a s mlýnem 71; Čechy pod Kosířem 424. Čelčice 68; Čelechovice: — se 2 lány 82; Čeložnice: — rozdán lidem pod plat 126; Dětkovice (o. Prostějov) 26, 135, 148, 326; Dětkovice (o. Zdounky) 18, 144, 173, — Rys- kovský 112; Divoky (o Zdounky) 212; Dobrko- vice 179, 197; Dobrockovice 93, 199, — s dvo- fiskem 397, 416; Dobromilice 356, 433; Dolo- plazy 273; Domaželice 26, 174; Drahanovice 25, — s 1% lánem 119-120, 131, — propuštěn z manství 115; Drahlov 265; Drnovice (o. Kun- Stát) 13; Drnovice (o. Vyskov): — drnovsky 9, 291; Drslavice 23, 38; Držovice: — dědičný 54, 86; Dřínov 56, 68, 226; — oráči 225; Du- bany 13, 25; Dubéany 114; Dvorisko, v. Chval- kovice; Forbersky —, v. Bludov; Gnuty, v. Lazisko; Hluchov 117; Hluk — poplužní 273; Hlu$ovice 229; Honétice 93; Hostice (o. Zdounky) 18, 263, — s dvořištěm 340; Hrabí 245; Hrabová (o. Zábřeh) 100; Hradčovice: hradčevský — 17, 66, 70, 84; Hrádek: — od starého hradu 310; Hranice 353, 385; — Hra- micky, v. Vranová; Hrusice 232; Humlíkovský —, v. Lazníky; Húzová Moravská 15; Chomou- tovice 264; Chropyně 309; Chrudichromy 264, 312(?), — se 2 lány, — s 1% lánem 223; Chudobín: — se 2 zahradoma 24; Chvalkovice (0. Bučovice) 268, — zv. Dvořisko s poplužím 403; Chvalkovice (o. Vyškov) — za lán role 21, 94; Chvalnov 56; Chýlec 37; Chylice 66, 208; [vafí 13, 48, 144; Ivanovice na Hané 49; Javoříčko 245; Jestfabice 226, 366; Je£ov 54; řečený Kamenný, v. Bořitov; Kaňovice 93; Kel- čany 146, 163; Klášterec 55; Klenovice: — s dvořištěm 65; Klobouky: — klobúůcký 18; Kní- mičky 79, 364; Kočov Moravský 258, 307, — poplužný 419; Kojátky 166, 181; Količín 298 (2x); Kolšov 15; Komárov: druhé dvořišce a — 162; Komňa 34; Komorov 323; Konice 297, 379; Koryčany 238; Kotojedy 366; Kouty, v. Lazisko; Kozlovice 40; Krakovec 233, 317; — pustý slove Na rovni 233; Králová 272, 342; Krhová 288, 325; Krumsín 262; Křtomil 93, 123, 129; Kunkovice 56, 144; Kunštát: — s poplužím 414, 427; Kvačíce 66, 208; Kvasice 404; Labuty 92, 239; Laškov 65, 79, 188, 209, — Kouty (Gnuty) jinak Lazisko, v. Veselí (0. Odry); Lazmíčky 27, 147, druhý — pustý 27; — Humlíkovský 432; Lazníky:.— s lánem 19, 166; — Šimákovský 95; Lazy 124, 139; Lecho- vice 44, 101, — je lidem puštěn dědičně pod plat 343; Lešná 31, 32; Lhota (o. Olomouc) 439; Lhota (o. Prostějov): — se 2 lány 282, dvůr 423; Lhota (o. Vyškov): — od starého hradu 299; Lhota Bílá 308; Lhota Červená 160, 417; Lhota Francova: — poplužný 225, 262; Lhota Houserova 415(2x), — dědičný 127, 130; Lhota Petrovská 223; Lhota Vranová 113, 159; Lhotka w Ma,tína 193; Lhotsko 177, 189; Libosváry 104, 169; Lipová (o. Bystřice p. Host.) 93; Lísky 117, 226, 386, 413; Líšnice 5, 44, 100; Litenčice: — poplužní 227, 386, 413; Lněník 189; Loštice 100,— dědičně puštěn lidem 343; Louka (o. Kunštát) 22, 111; Lou- kov 82; Lubénice 148, — již lidmi robotnými osazen jest 433; Ludéfov: — s kopcem 15, 38, 40, 52, —: 150(2x), 168, 292, 306, 395, 432; Lukov 191, 283(2x), 350, 446; Lysice 5, Lysky: — Mydlovarsky 14, 104, 131, — popluzní 122; Majetín 23, 43, 193, 228; Málkovice Moravské 49, 142(?), 312, 352, 353, 370, 396; Medlovice (o. Vyškov) 49; Měroutky 31-32, — rozdany pod plat 221; Mezice: — poplužný 57; Mikulov- ský —, v. Újezd Velký; Milonice (o. Bučovice) 122, 362; Milotice (o. Kyjov) 53, 387; Mistřice 32; Mladeč: — poplužný 152; Mladkov 264, 312(?); Morkovice 10, 56, 198, 199, příkopy dvora 56; Mofice 27, 387, 388(2x), 437; Mosté- "ice Dolní 129, 238; Mouchnice 178, 179; Moufinov 18; Mrlínek 213, 415; — Mydlovar- ský, v. Lýsky; Náměšť na Hané 227, — po- plužný 385; Na rovni, — pustý, v. Krakovec; Nasobůrky: — se 4. podsedky 90, 92; Neda- chlebice 111; Němčí Dolní 170, 188, 225; Neso- vice 268; Nětčice: — aby při svém obdarování a svobodě zůstal 387; Nezdenice: svobodný — 94; Nítkovice 81: — s dvořištěm 291, 386, 413; Ohrozim 16; Olšany: — olšanský 40, — od- prodán lidem 217; Oprostovice 5, 14, 18, 83 (2x), 203, odhad a přidědění na — 408-409; Ořechov (o. Hradiště Uh.) 266, 372; Ořechov Velký 81, 131, 207(2x); Osíčany 64; Ostrata 191, 283(2x); Osvětimany 232, 344, 365, 414; Otaslavice 63, 383, 390, 423, 444(2x), druhý — rozdán lidem v plat 63; Otěhřiby 139, 204, 257, 273; Pacov 127, 177, — s kopcem 124; Pačlavice 66, Paskov 310, 351; Pašo- vice 170(?), 197(?); Paterín 34; Pěčíkov: — Plechtinec 113, 159; Perná 31, 32, 314; Petfíküu —, v. Nezdenice; Písek Mor.: — poplužní 245; — Plechtinec, v. Pěčíkov; Plin- kout 358, Pňovice 277(?), — pňovský 305; Počenice 28, 69, 75, 224, 226, 314, 384, — po- plužný 428; Podhájí 37; — platný v Podolí (o. Boskovice) 26; Podolí Německé 100; Podolí (o. Meziříčí Val.): — s podsedky 272(2x); Podolší 61; Polichno 126; Polouvsí 141; Ponikev 35, 338; Popov 232; Popův- ky (o. Litovel) 109, 110, 277, — ponov- sky 3905; Pornice 10; Postoupky 31, 221; Pot- štát: — pfi zámku 348, 353, 396(2x), — Pro- bický 191, 208; Prosene Vel.: — forberkový 19, 40; Prusínky 266, 267, svobodný 207; Pru- smovice 22, 230; Prusy Moravské 155; Před- mostí: — dědičný 58, 205, — dědičný, v kte- rémz skála stojí, s skalkü a s hradiščkem 58, 84, — svobodný blízko kostela 149, 164; Pře- myslovice 117, 213(?); Přerov: dědičný — Se- kyrovský 47, — s dvořiskem v Zámostí 163; Přestavlky (o. Olomouc) 25, 203, — s dvořiš- 

Strana 534
dvůr těm 416; Přílepy 48, Příluky (o. Meziříčí Val.) 24; Ptení 115, 126; Racková 257, 318, 320, 300, 425; Rácov: — poplużny 153, 292(?); Kacice: —, kteréhoz rolí leží u Pístovic 175; Rataje 103, — Všechlapy 103, 267, 326; Rokytnice (0. Přerov) 398, 440; Kosténí 16; Rostín 141, 154(2x), 229, — pusty se sedlíitém 169; Roš- toutky, pustý — 121; Roubanina 431; Roudka Vel.: — dědičný se 2 lány 102(2x); — s 1% lánem 123, 187, 229; — dědičný 187, 252; 4 — s 2 lány a poloučtvrtím 272; Rovensko: — pro- puštěn z ouroku ročního a z dávky ovsa 2094; Rozsíčka: nový — 431; Rudice (0. Bojkovice) 38, 121, 190, 341; Ryskovsky —, v. Détkovice; Rimice 96; Sebranice 360; Sedlec u Vinar: — forberkový 19, 40; Sedlisko: — poplužný 287, 289; Sedlkov 141, druhý — pustý 141; Seky- rovský —, v. Přerov; Seloutky 18; Semice na Hané 27, — ve Vodné ulici se sedliskem a ohradou 129, 131; Senicka 75; Skrbek 275; Skrżice: — s sedlistemi, pusty 222; Slatinky: — s 3 nebo %3 lnem, na kterómż dvofak sedi 265(2x), 322, nádvorník má — sküpeny a vy- sazeny 86(2x); Slavičín 205, 214; Slížany 56, 210; Sovadina 237; Spinek: — poplužní 245; Stódlo: —, ktery lidé hnojitští pod plat drží 198; Stařechovice 9; Stavenice 272; Stavésice 32; Stichovice 67; Strabenice 35, 53, 105, 122, 144, — prodán lidem v plat 105; Stránka 267, 331, 332, — stránka 354; Střítež u Svinova 31, 32, 102, 153(2x), 308(2x), — dán v plat k purk- rechtnímu právu 102; Střížov: — poplužný 79, 432; Studenec 34, 253, 264; Studénky Horní: — popluzní 208; Suwdina: — poplužní 202; — Suchy, v. Chornice; Svárov 305(2x), 359, 416; Svatobořice 70; — s dvofistem 313, 304, 387, 443; Svéslav: — dédiény na Svojslavi 141; Sarditky 352, 398; Simákovsky —, v. Lazníky; Śtśma 26, 121(2x), 145, 232, 415(2x); Sosüvka 55; Štramberk: — v městečku 238; Šumice 22, 23, 162(?); Sumvald (o. Uničov) 72, 421; Tě- mice 292; Těšov 419; Tlumačov 46, 96, 245; Tovačov 144; Trávník (o. Kroměříž): — o 1 popluzí 28; Troubehce: — popluzny 247; Troubky (o. Zdounky) 144; Tršaly 125; Tršice 139, 204, 257, 273; Třemešek 16, 17, — popluží 247; Tučapy (o. Hradiště Uh.) 251, 252; Tu- čín 128; Tučnovský —, v. Nezdemice; Tyn 390; Uhřwe (o. Zdounky): — s dvojim poplużim 56, 124; Ujezd (o. Mohelnice): — üjezdecky 5, 101, 379(2x); Ujezd Dolni: svobodny — 170, 227, 306; Újezd Hřivímův 79, 82(?), 189; Ujezd Velký 145, — Volkův 76, svobodný — Miku- lovský 172, 177; Újezdec (0. Brod Uh.) 39, 445; Unčovice 69, 72; Určice 9; Úsov: — pod zám- kem 342; Vacenovice 387, — vacenovsky 358; Valšov 440; Vážany u Koryčan 238; Veleboř 272(?); Veletiny 66, 206; Velká 348; Ves Dlouhá: — poplužní 418; Veselá (o. Komce): — poplužní 225; Veselí (o. Odry): — pustý slove Kouty, Gnuty jinak Lazisko 354, 385; Veselí n. Mor. 245; Veselitko (o. Lipnik m. B.): — popluzní 62, 402, 443; Vétefov 187, 203; Věžky (o. Zdounky) 416; Vilémov (o. Li- tovel) 54, 68, 119, 345; Vínary: — svobodny 154, 178; Vítéice 297, 388(2x); Vizovice 359; Vlčnov 66; Vlkoš (o. Kyjov) 267; Vlkoš (o. 534 fara Přerov): — poplužní 131; Vnorovy: — popluž- ní 206, 245; Voděrady 27, 40, 52, 271, 423; Vojnice: — s purkrechtem 151, 167; — Volkův, v. Újezd Velký; Vracov 205, 224; Vrahovice 57, 67; Vranová: — Hraničky 113, 446; Vrcho- slavice 310, — vrchoslavsky 338, 397(?); — po- plużni 349(?), 418; Vsetín 152; — Vsechlapy, v. Rataje; Vysoká (o. Meziříčí Val.) 31, 32; Vyškůvky: —- poplužní 33; Zákřovice 19, 139, 204, 257, 273; Zámostí: — s dvořiskem i se se- děním 163; Zástřízly 29, 281; Zátěš 139, 204, 257, 273; Závofice 37; Zdislavice: —, na kte- rém scdí dva člověky 11, — 105; Zdounky 25, 233, 237, — poplužní 212, dům panský s — v městečku 325; Žabokrky 171; Žákovice 309, 129, 232; Zdánice: — poplužný 115, 131, 413; Žeranovice 166, 329, 414; Žeravice 154, 246; Zilina 22, 310, — zástavní 132, 271, — Zilin- sky 238; [c en a] dvora 409, 433; *dvory (v obcích): Velká Bystřice (statek) 211; Derfle 391; Hora Černá 363; Hradčovice 127, 145; Chomoutovice: tři — 151, 180, 229, dva — 291; Chrudichromy: dva — 132, 133; Ja- vornik 348; Kokory: tři — 45, 66; Kunovice 28, 65; Kunštát (panství) 5, 240; Lazniky: dva svobodné — 166, 167; Lhota Houserova: dva — 232; Lideč Horní: dva — 223, 225, 262, 360; Nezdenice —: Bartoškové 84, Košikův, Košíkovský s 1 čtvrtí a podsedkem, zavázaný službami manskými 84, 151, Petříkův, Petří- kovský se 3 čtvrtmi, zavázaný službami man- skými 84, 150, Noskovský, zavázaný službami manskymi 84, —: Šimonovský, Tučnovský, Vládyküv 170, dva — 341(2x); Prusy Morav- ské 199; Předmostí: dědičné — 53; Rozstání: dva — 126; — poplužné na panství Rožnova 270, 287; Strabenice 227; — popluzné na pan- ství Novém Svétlové 433; Svitávka: dva — 148; — popluzné ma statku Śilperku 208; Štramberk (statek) 271; Ujezdec (statek) (o. Brod Uh.) 39; Ünétice 31; Veletiny (statek) 145; Vlkoš (o. Přerov): dva — 141; Vsetín (statek) 270; Zárušky: dva pusté — 187; Žád: lovice: dva — 28, 44; srov. robota. dvůr: — kněze biskupa olomouckého, v. hof- rychtéř; — oráčí 225. E. *erb, erbové (= dědicové): 5, 22, 28, 31, 32, 51, 58, 62, 63, 76, 83, 104, 135(2x), 154, 291, 295, 344, 360. F. fara: — v Buchlovicích 336; — hnojická 198; — v Jestřabicích 366-367; podávání farářů na — v Kralicích 310; — v Lazníkách 349; — ve Vrchoslavicích 3409; plat k — ve Vyšehoří z Pavlova, Švábenic, Vrbátek 44, 101; k — zdounecké přísluší ves Divoky 325, 421; fary na statku Paskov 351; srov. podací kost. 

Strana 535
farář farář (v obcích): Dědice 291; Kralice 310; Kunštát 5; moravičanský 245; ohrozimský 115; osecký 443; Vyšehoří (o. Mohelnice) 5. fojt: Václav Hrbek, — v Dobročkovicích 339; — zákupní v Malém Hradisku 18; — Havel na Stránce v Mor. Líbině drží % lánu, dává z ně- ho plat 347; —ova louka v Némecké Lodénici 198; — Matéj v Mirotínku 294; — Jan v Né- mecké Rudě 294; -— Vávra v Horní Sukolomi 206; — Jakub v Šumvaldě 294; — a konšelé městečka Úsova 209; — markrabství lužického, v. Jindřich Tunkl z Brníčka. fojtství: — v Uherském Brodě 162; dvoje — vysazené ve Francově Lhotě 225, 262, 360; — vysazenć v Hor. Lidii 225, 262, 360; — v Ne- mecké Rudě měl pán z Miličína spolu s pánem ze Sovince 207; — vysazené ve Valašské Senici 225, 262, 360. františkáni, v. Olomouc, kláštery. :frej mark, v. směna. fundátoři: Páni z Kunštátu — a štyftýři kláš- tera Smílhajmu jinak vízovského 254, 269, 279, 346; ves klášterská bez zvláštního povolení — a štiftýřuov kláštera ve dcky zemské vjíti a vložena býti nemuož 270. fundátorství: /undátoři mají vrchnost pan- ství a — na klášteře 254, 279, 346. fůry 427. G. *groše: — dobré stříbrné 20, rázu pražského 14; za groš sedm peněz (denárů) bílých 262, 266, 274, 290, 314, 320, 321, 322, 324, 351, 352; plat: 5 věrdunk groší 83; — platu z used- lostí 347, 406; — úroku ze čtvrti 313; přepo- čítávání: 45 gr. = 1 zl. uher.; srov. hřivny, kopy, zlaté. grunt: — a dům, na kterémž jest horný 313; pastvisko z — pusté vsi 420; — na mlejně 425; lán rolí ke — 423; — jednoho člověka proti mlynu 423; — rymicky 298. grunty: — bartosovské 229; na — benáckých nachází se železná ruda 347; — borotinské 293(2x); hranice mezi — buchlovskjmi a ce- techoskymi 357; — divockeć 336; rybnik v — drnovskych 291; — jeni$ovské 312; — kolícín- ské 298(2x), 320, přes — má být cesta svo- bodná 319; — kużelovskć 245; — lipovské 245; mýto na — mouchnických 337; — nít- kovské 384; — opatovské 293(2x); — ro&tín- ské 336; — staméfické 353, 402; — valsovské 354; — velické 245; — veselické 353, 402; — veselské 424; — zdounecké 336; pres — lidí se stavem voda hnala do rybníků 315; — pus- titi až dva provazce zdéli 316; cesta svobodná přes — 316; škoda na — vodou 315; — mar- krabství (= markraběcí) 155; dědičnými — oddati, což zatopil 155. H. háj, hájek, *háje 57, 148; —. bohuslavský 135, 246; — proti Bohuslavicím při rybníce dubic- 535 hejtman kém, druhý pod rybníkem dubickym 246; — v Cechüvkách 67; — w Dobrochova 183; — nad Drahlovem 119; — dubécky, dubicky 135, 169, 246; — Evan, v. Uhfice; — Chladichov, v. Písek Mor.; kokorské — 265; — Kruh, v. Ze- ravice; — Pazucha, v. Uhřice; Moravský Pí- sek: — Chladíchov 245; — v Rošťoutkách 352, 366; — ve Studenci 253, 265, 295; Uhřice: — Pazucha a Evan 124; Žeravce: — Kruh 154; srov. les, luh. hajní 424: hlídají a spravují lesy 61; nemají bránit pastvě v horách, mohou dáti neb prodá- vati volně dřevo 406; hajným bzeneckým patří 3 lidé ve Vacenovicích 358. hajtman, v. hejtman. haléř 17. haltýř: v Brankovicích a v Dobročkovicích 139; u Tovačova zv. Tobolka 13; haltýře: v Dětkovicích 26; čtyři — v Dříno- vě 56, 65; v Količíně dva — při rybníku při tvrzi 298(2x); u Mořic 27; u Pňovic: dva — a najdolnější haltýř 201; wu Pocenic 28, 69, 75; v Mor. Prusích 155; —- udělati 316. — 6, 12, 15, 31, 62, 66, 70, 76, 105, 115, 120, 123, 126(2x), 141, 182, 187, 422. h am: troubunavodu z rybníka položiti na— 316. hamr: — v Bouzově 100; — Demlův, — Dolní Mertův, v. Ruda n. Mor.; u Doubravice (o. Mo- helnice): Lorencüv — 56; — Hyknšův w Kláš- terce 56; — w Dlouhé Horní Loučky 336; — Maularovský na Oskavě, plat z něho 347, 358, 408; — Michalův, — Postřední, v. Ruda m. Mor.; u Raškova: — 183; — Víckův 56, 169; u Rudy nad Mor.: — Demlův, Dimlův 169, 183, — Dolní Mertův 183, — Michalův 55, 56, Prostřední — 183; w Sobotína: — 120, 146, — sobotinsky 417; — nad Silperkem 21,23; u Šumvaldu — na Oskavě 73; — na panství Ú- sova 342; — Víckův v. Raškov. hanbu kterému z pánův buď z zeman učiniti buď řečí neb psaním 4. hejtman, hajtman: — Adama Tovačovského z Cimburka, v. Hynek z Kunčic; — na Opavě, v. Oldřich Cetrys z Kynšperka; — na Znojmě, v. Mikuláš z Víckova; krále JMti — knížectví hlohovského, v. Karel z Žerotína a na Žeuši- cích; — nejvyšší v Dolní Slezi, v. Karel kníže z Minstrberka. hejtman zemský, hejtman, hajtman markrab- ství moravského, capitaneus marchionatus Mo- raviae: v. Arkleb z Boskovic, Kryštof z Bos- kovic, Jan z Cimburka a z Tovačova, Ctibor z Cimburka a z Tovačova, Jan Kuna z Kun- štátu na Rožnově, na Lukově, Pertolt z Lipého na Krumlově, Jan z Lomnice na Meziříčí, Václav Rokytský z Ludanic na Chropyni, Vik- torin kníže z Minstrberka, Jan z Pernštejna, Vratislav z Pernštejna, Hynek z Valdštejna, Zdeněk z Valdštejna na Brtnici; na místě, místodržící — —, mistodrZici úřa- du hejtmanského: v. Albrecht Černohorský z Boskovic na Bučovicích, Beneš Černohorský z Boskovic, Jan Jetřich Černohorský z Bosko- vic na Úsově, Václav z Boskovic.a na Bučovi- cích, Volf Dytrych hr. z Hardeka a z Kladska, Pertolt z Liného na Krumlově, Znata z Lom- nice na Náměšti, Jan z Pernštejna, Albrecht 

Strana 536
hejtman ze Šternberka, Jan st. ze Šternberka, Zdeněk z Valdštejna, Jiřík z Vlašimě; — — má být z panského stavu 89; — — je první mezi zems. úředníky 3; — — skrz pan- ský nález a přísud je mocný poručník sirotků 43-44; — — s radou, naučením, povolením pánův soudcí prodává, vkládá sirotčí statek, srov. nález panský, naučení panské, rada pan- ská, sirotek; s povolením (z rozkázání) páně hajtmanovým a pánuov (pro sirotčí lepší) pro- dán sirotčí statek 131, 166, 237; — — na místě králově povoluje spolky a dává příkaz k jejich vkladům, doklady stran, v. spolek; vysílá posly, aby vložili královské hstiny do desk, doklady stran, v. list královský, poslové; — —, páni 1 vládyky se na sněmu ustanovili, aby syn na otci dílu Zádati nemohl 161; — — při udílení stavovství 4; před — — se prokazuje rozdéle- ní majetku (= rozdíl) mezi sourozenci 230; — — zapisuje spolky (majetkové) do register hejtmanských 4-5; — — žádá pány o naučení o vkladu 230; král přikazuje —, komorníku a sudímu vepsati jeho list ve dsky, doklady stran, v. list královský; — z rozkázání krále listy ve- psati kazal 13; — — s radou panskou prodává statek nedílných sester 222; s povolením a radou — směňuje se sirotčí statek 407; před — — se prokazuje čistota rodu (páni z Kunštátu o Hynku Bockovi z K.; 203; po válkách (česko- uherských) biskup a — ..., právo zemské jsú řiedili 276; — dav posly, list ve dsky vepsati kázal 39; přiděděno mu 293; lidi panu — v člověčenství uvésti 36; — před pány vyznal, že si pamatuje sjednání spolku 4. hejtmanská, v. registra. hejtmanství, hajtmanství: za úřadu — Cmi- bora z Cimburka zaseden súd 99; k úřadu — voliti 99. heslo: bratří téhož — 11, 26. hlásky: plat za — 431. hlásný, kteréhož z vsi Veletin na tvrz dávají 127, 145. hlavní, v. suma. hnůj: robota hnoje vožení k zámku Ousovu a dvoru 342. hodní, v. platy. hofmistr království českého, v. Vilém z Pern- štejna. hofrychtéř dvoru kněze biskupa olomouckého, v. Václav st. Podstatský z Prusinovic. hofrychtéř markrabství moravského, v. Jakub z Šarova, Přemek z Víckova; : přijímá přísahu manů královských 296; pro- pouští many ze slibu a z manství, z povinností ke králi 72, 296; činí odpor vkladu manství do desk zemských 49; prodává manský statek krá- lovský 172; vpisuje královské listy na propuš- tění z manství do manských knih 71, 72, 74; na příkaz králův má vymazat z knih (register) manských bývalá manství 112, 117, 119, 433; spolu s podkomořím sjednává smlouvu mezi biskupem a světskou osobou 373. hojiti se statkem 14, 38. holomci cimburśti 338. hony: — zvěří 12; — zvířecí i rybné 13; — v horách lukovských 20; svobodné — na veli- kou zvěř s tenaty i s střelbou 357. 536 hraď hora: — Doubravní 138; — Dřínová 56; — Hradišťská 184; — Kadídlná 209; Knéze — 357; V. Kosi?, v. Ordéjov; Svétináà — 138; — üjezdská (Üjezd Zadmí) 192; — kovü 336; — vinohradní desáteíná v — po- pickej 165, 227, 313; — železná medelská 192, 201, 247, 248, 272, 281, 342; srov. les. horka: — slove Kahanec 117; — slove Nad lepkou 406. horky (= druh čihadel na ptáky): plat ptačí z horek; —, čihadla roubati a kaziti 406. horní, v. právo. horný (= dozorce ve vinohradech) 313. *hory: -- buchlovskć: 338, 357, 406, 426; — buchlovskć Hfibści (= Chřiby) 213; — bze- necké 137; — cetechovské 357; — cimburské, celuźnickć 336; v. Chřiby; — slovů Kamenná 239; — lukovské 20, 113; — napajedelské 405; — ostasovske 336; —, ktereż leżi za Kużelu- vem 245; — slovu Wolperk s purkrechty 71; užitkové z dělání a dobývání hor (zlata, stříbra) 192; v — a lesích drev prodávati 406; cesty do — a lesů 117; rozepře o místa v — 442; průhon dobytčí do — 357; — svobodné 189(2x); — vinohradné, vinné: buchlovické 337; na statku Bzenci 358; na statku Cetechovice 204; v Honč- ticích 230; v Jeníšovicích 213; na panství Liten- čice 386, 413; na panství Milotice 387; v Mistříně 364; na statku Osvětimany 232; ve Spinku 206; ve Svatobořicích 364; na statku Veliká 348; ve Vnorovách 206; ve Zborovicích 230; na statku Ždánice 414; srov. vinohrad. hospoda: vjeti a vlehnůti do — (= ležení) 31. hospodář: duom ctného — 31; páni —i 4. hotové (peníze): platiti —ými zlatými 5; — vzíti a zaplatiti 30. hrabč: v. Petr — od Sv. Jifí a z Pezinku: — kladský, v. z Minstrberka, knížata: Hanuš, Hynek, Jindřich ml. Jindřich st., Jiří, Joa- chym, Karel, Viktorin; — z Hardeka: Jan Fridrich, Kryštof, Volf Dětřich; — Salajské, v. Ambrož Šarkan z Hakošhazu; věčný — ze- mě spišské, v. Štěpán ze Zápole; hrad, castrum: — pustý Bludov 161; — Bouzov 343; — Brníčko 55, 169, — zbořený 183; — Brumov 80, 147, 177, 204, 214; — Buchlov 212, 336, 414; Bzenec: — pustý 205, 224, vino- hrad pod — 326, 346; — Cimburk (0. Kyjov) 231(2x), 238; — Cimburk 162; Doubravice: — pusty 253, 257; Drahotuse: — 13, — pusty 353, 385; — Fulnek 36, 37, 320, 350(2x); — Helfštejn 12, 390; — Hluboký 18, 62, 211, — zbořený 46; Hora Černá 363, Hora Vraní II3, II4, — pustý 280; Hoštejn 21; Hrad No- vý: — pustý 161; Hrádek starý — 310; Hra- mice 125; Chlum (o. Bystřice p. Host.): -— pustý 396; Jičín Nový 14, 114, 128, 132; Kanš- perk — pustý 137; Kasařov — pustý 230; Kolštejn 19; Křídlo 32, — zbořený 32, 82(2x), — pustý 396; Kunštát 5. 225, 233, 240, 256; Kvasice 180, 185, 186; Letovice 329; Louka (v. Kunštát) 22, 43, 110, 111; Lukov 20, 191, 282, 283, 349-350: Malenovice 101; Náměšť na Hané 13, 38; Obřany — pustý 396; Orlov — pustý 49, 62, 312, 352, 353. 370. 396: Otasla- 

Strana 537
hrad vice — pustý 282, 383, 390, 423, 444(2x); Plumlov 8, 9, 10, 95; Přerov 48, 61; Račice 8, 9, 10, 430; Rožnov 151, 165(2x), 228, 270, 287, — pustý 354; Rychtářov — pustý 299; Rysov — pusty 201; Sehradice 30; Sovinec 74, 76; Strážisko 92; Střílky: kaple na — 33, — pustý 324; mnohé záhuby ... se zemi tejto od mnohých let dály z hradův z Světlova a z Se- hradic 29-30, — zbořený Starý S, 187, — pustý 201; Světlov Novy 187, 201; Svréov 353, 385; Šarovy 281; Šternberk 8, 10; Stram- berk 22-23, 238, 271, byval dědičný králi Ji- římu 22; Tovačov 144; Tršice 186; Třebová Mor. 15, 51(2x); Úsov 342, 401, 417; Zábřeh 12(2x), 169, 183; Zuvatov — pusty 201; Zdd- nice 53, 115, 131, — pustý 413; srov. tvrz, zámek. hradisko: Cechy pod Kosířem s pustym — 363; Osvětimany s pustym — 266; Vícov s — 184, *hranice (statku, vst, katastru): 94, 184, 209, 336, 343; — statku Veselitka vycajchováno je na dvü jedlích 353, 402; znamení a kopce zdělati k vyznačení — 424; — v Chřibech 357; k označení —, aby se znamení kříže zdělalo, aby mezi tim dfivi kopce se vysypaly 357; — mezi grunty buchlovskymi a cetechovskymi 357; — hor éeluznickÿch, ostasovskych 336; — lesuov moravanskÿch, mosténskych, labut- ských, březovských 336; — boskovské 209; — lípovské 184; — opatovské 94; — slezské 354, 385; — šumvaldské 347; srov. kopce, meze. hráz rybníka: 155, 272, 298; pod — md cesta svobodná puščena býti 316. hrázka nad rybníkem 364, 387. hrdelní, v. právo. hřivna: za — osmadvaceti groší bílých 217; plat — těžků šedesáte čtyři groše 374, 375. *hfivny: — grošů širokých 9, 11, 21, 22, 24, 43 a j.; — groší dobrých stříbrných (širokých) rázu pražského a čísla moravského, za každů hřivnu šedesáte a čtyři groše počítajíce II, 44; — groší českých 186, 258(2x); — groší praž- ských 49; — drobných peněz, obecně berných 40, 70, 103; humenné: /idé čihadl a humenej roubati a ka- ziti nemají 406. *husy: cena (: tři — za 2 gr.) 409; v. plat na- turální. hut sklenáfská, sklenná: na panství Silperk 21, 23; u Mor. Koëova 419, 440. Ch. chmelnice (na statku): Kunovice 118; Kunštát 414; Pňovice 395; pod Úsovem 342. chodicí, v. šaty, chodníky: cestami i — přes grunty svobodně jezditi i choditi 424. chudí: chudým dán užitek ze vsí 209; sumu na — dati (v porucenstvi) 334. chůva Kateřiny z Postupic: Manda 435. 537 kaple infant, ynfant v Hispaní, v. Ferdinand, král. [inventář] dvora v Oprostovicích při odhadu 409. išpán stolice hontské, v. Ferenc Niary z Be- deku. iudicium terestre, v. soud zemský. ius hereditarium, v. právo dédické. J. jarmark, v. trhy. jarmarkové, v. pozitky. ječmen (cena: 1 kopa za Ó gr.) 409. jedle jako hraniční strom 353, 402. jednoštítný, v. vládyka. jednota: zřízení za zachování — a pokoje 87. jez na Bečvě 10. jistec 30, 330. jistota: —u na véno udélati 18; —y žádné ne- míti (na půjčenou sumu) 438. [juxta] 168. K. kämen: — (= náhrobek) 438. — (= míra), v. lůj. kancelář, kancelarie, cancellaria: — krále Vla- dislava 85; secretarius —- majestatis 136- 138. kancléř: — krále Matyáše, v. Jan biskup vara- dinsky; — krále Vladislava, v. Ctibor z Cim- burka a z Tovačova; — království českého, nejvyšší — království českého, supremus can- cellarius regni Bohemie, v. Adam z Hradce, Joachym z Hradce, Volf Krajíř z Krajku, Jan Pluh z Rabštejna, Volf Pluh z Rabštejna, Jan ze Šelmberka; — — není podepsán na králov- ské listme 400; místokancléř království českého, v. Zik- mund Helt z Kementu. kanovník: — kostela olomouckého: Daniel, Václav z Vizovic, v. Olomouc — kapitula; kanovníci řeholní zákona sv. Augustina, v. Šternberk — klášter. kapitola: — kostela olomúckého: 53, 54; arci- příšt a — směňují statek 163(2x); dékanu a — se vkládá statek 19:1; děkan a všecka — vkládají statek 192-193; biskup olomoucký s povolením — vkládá statek 258, směňuje sta- tek 310; děkan a — činí odpor vkladu 279; li- dé — olomücké 423; biskup olom., děkan i všecka — kostela sv. Mauricí v Kroměříži prodávají, kupují statek 177, 265. kaplansky: pül lánu —ého 288; kaplanství: kaple na hradě ve Střílkách 33. kaple: — v městečku Brníčku 55, 169, 183, po- dací oltáře a — Matky Boží pod Brníčkem 34, 65, Dlouhomilov s kaplú 169, kapelné podací v Drnovicích (o. Kumštát) 240; podací — 

Strana 538
kaple © Mohelnici 187; podávání ke -- Všech sv. na pfedhradí olomückem 69; — v Otaslavicích 282; — na hradě ve Střílkách 33; podací — V&ech svatych v Swmvaldé (o. Unicov) 34. kapři: dávání kaprů klášteru: při spouštěmí rybníka 315-317, v postě 376; chov kaprů 347; násada kapří 347. kardyan, v. kvardián. kartuziáni, srov. Olomouc — kláštery. kazatel: nadace na dobrého —- při kostele v Konici 378. kazatelnice: podací — v kostele sv. Petra na předhradí olom. 135. | kázeň: vzíti v — a kázati podlé provinění 88; jsa v boží —, umřel jest 90. klášter: převora i s konventem — sv. Anny na St. Brně 142; abatyše -— Králové na St. Brně 310; — ve Fulneku: přísluší k němu vs 37, 215, obrana na — 214; Hradisko Klášterní: opat, převor, subpřevor i konvent — řádu (zá- kona) premonstrátenského 123-124, 214(2x), 289-290, 328, 373-374, 399, plat komorní na — 174; v Jevíčku: — Panny Marie Matky Boží 20-21, oprava na — zákona a řádu sv. Domi- nika 135, 335, 370, 401; — v Klášterci 55; dě- dičná vrchnost panství nad — krasikovskym 169, 183; Olomouc: kvardián — sv. Františka a jeho konvent 274; oprava na — sv. Jakuba na předhradí 167; převor i všechen konvent —- kartouzského na předhradí: 345, 374-375; převoryše a konvent — sv. Kateřiny 315-317; abatyše a konvent — sv. Kláry na předhradí 376-377; oprava — prostějovského 9; abatyše — pustiměřského i s konventem 224; Sázava v Čechách: — sv. Prokopa, v. Jan Zajímač st. z Kunštátu; Smilhajm, Smilhejm, v. Vizovice; dům strakonický zákona sv. Jana Jerozolimi- tánského, v. Jan ze Švamberka; probošt a kon- vent — štermberského zákona sv. Augustyna 9, 16(2x), 198(2x), 253; opat, převor, podpře- voří i s konventem — na Velehradě, doklady stran, v. Velehrad; — zv. Smilhajm, Smilhejm jinak vizovský, v. Vizovice, Jindřich, Smil, Vi- lén Kunové z Kunštátu a na — S., vrchnost panství a fundátorství na — Smilhajmě jinak vizovském 254, 346; oprava — zábrdovského 9(3x), 10; v — Žďáru [uložen archiv rodu z Kunštátu) 203; plat komorní na — zapisuje král 174; ves klášterská bez zvláštního povolení fundátorů — ve dcky vložena býti nemuož 270; podko- moří jakožto úředník krále nad — 255; srov. konvent, opat, podpřevor, převor, převořiše. klášterský, v. újezdy, vsi. klenoty 382, 435, 442; srov. řetízek. klisny 275; srov. kůň. kluč, klučiny 119, 124, 138. kněz: — Jakub, oltářník sv. Linharta u Matky Boží na předhradí olomúckém 56; — MN., bis- kup 163, 164, 167, 169, 174, 181, 201, 204, 230, duostojny u Boze — N., biskup 135, 140, 142, 145, 149, 154, 159, 180, 276, 331; manství — biskupa olom. 230; hofrychtéf dvoru — bisku- pa, v. hofrychtér, — MN., děkan 177, 191, 279, 438; — kvardián 274; — N., opat 214, 263(2x), 327-328, 330(2x), 355, 369, 426, velebny — N., opat 290, 368, 373, 399, 406; — N., podptevorí 538 komorník 320(2x); — N., probo&t 198(2x), 253; — N., prevor 330(2x), 345, 374, 375; kněz (= kníže): — Viktorin, — Jindřich, — Hynek, knížata z Minstrberka 4, 37, 214. kněží: — z Olomouce berou plat: ze statku Vel. Bystřice 62, z Uhřic 103; — od sv. Františka v Olomouci 274, 279, — lanškrounští 138. kněžská, v. role. kněžna: — Marie, královna 327; Kunka, — minstrberská, v. Minstrberk. knihy: — druhé pana Ladslava z Boskovic, — první páně Heraltovy z Kunštátu a z Plumlo- va, v. desky zemské. knihy manské (markraběcí), registra manská: list na jistotu propuštění (z manství) v — — vepsati, vložiti 71, 72, 74, 205; vepsati ve dsky zemské i v — — k svobodě 72; z — — vyma- zati 112, 117, I19, 433; srov. hofrychtéř. knihy manské (biskupské): v — — vloïiti 205, 214, 373; z — — vymazati 117, 119, 373. knihy městské v Kyjově 362; — úředničí (na zápisy práv k nemovitostem) 125. kníže: — lucemburské, v. Jiřík, Vladislav, Lud- vík, Ferdinand, králové; — minstrberské, v. z Minstrberka — knížata: Boček, Hanuš, Hy- nek, Jindřich st., Jiřík, Joachym, Karel, Vik- torin; — rakouský, v. Matyáš, král; — slezské, v. Jiřík, Vladislav, Ludvík, Ferdinand, krá- lové. — pán, pan N., král 22, 99, 126, 130, 143, 275, 363; — a pán, král 15; — král 36. knížetství: hejtman — hlohovského, v. Karel I. z Žerotína a na Žeušicích; sudí — opavského, v. Jindřich Donát z Vel. Polomě. koláři, v. bednáři. komendátor, v. převor. komora (královská): urbury a poplatky dávati do — 192; podkomoří jakožto úředník nad klášterem i jinů — kralovsků v markrabství mor. 255; rada a sekretář — v království čes. 278; peníze z — vydávati 18; komorní, v. plat. komornictví: za — Jana z Lomnice: dámi poslové 96, zaseden súd zemský 99; k úřadu — voliti 99. komorník: krále JMti rada a —, v. Joachym z Hradce a na Hradci, Jaroslav z Pernštejna; JMti krále římského a českého —, v. Pertold z Lipého; krále Maximiliána JMti —, v. Vrati- slav z Pernštejna a na Pardubicích; — králov- ský, v. Mikuláš z Víckova. komorník menšího práva v Brně, v. Vác- lav z Hodic, Jiří z Náchoda; — práva menšího: v Olomouci, kraje olomückého, v. Petr Buküvka z Buküvky, Di- va z Kokor, Záviše ze Slavíkovic, Filip z Víc- kova, Přemek z Víckova, Joachym Zoubek ze Zdětína na Moštěnici; na místě — menšího, v. Jiří Pravčický ze Zástřizl: — menší účastní se přidědění 134, 274, 339(2x) dává se při tom zastupovat 293. srov. úřad menší. nejvyšší komorník: cůdy brněnské, supre- mus camerarius czude Brunensis, v. Vilém z Pernštejna, Vratislav z Pernštejna; cüdy olomücké, supremus camerarius czude Olomucensis, v. Václav z Boskovic, Jan 

Strana 539
komorník Heralt (Erhardus) z Kunštátu, Jan z Lomnice, Vratislav z Pernštejna na Plumlově; : markrabství moravského, v. Artleb z Boskovic, Kryštof z Boskovic, Ladslav z Bos- kovic(2x), Zachariáš z Hradce na Telči, Jan z Kunovic na Uh. Brodě, Jan Kuna z Kun- štátu, Jan z Lipého a na Krumlově, Jan z Pern- štejna(2x), Vojtěch z Pernštejna na Tovačově, Jan z Žerotína na Strážnici; na místě nejvyššího —, místodržící — —, v. Albrecht Černohorský z Boskovic, Dobeš z Bos- kovic na Rosicích, Jan Jetřich z Boskovic na Usové, Vaclav z Boskovic, Vaněk z Boskovic, Václav z Dubé a z Lipého na Šternberku, Vác- lav Berka z Dubé, Arkleb 2. z Kunovic, Vilém Kuna z Kunštátu, Jan z Lomnice na Brumově, Půta z Ludanic na Rokytnici; Zdeněk Lev z Rožmitálu na Hrutovicích, Heralt Pňovský ze Sovince, Ješek Pňovský ze Sovince, Jindřich ze Šternberka na Holešově, Hynek z Vald- štejna. — — olomoucký i brněnský mají být = pans. stavu 89. — — buď olomoucký nebo brněnský je třetí v pořadí zemských úředníků 3; mezi komorníky tento řád zachován buď, který z nich starší na letech byl by, ten nad druhým sedaj a staršímu mladší nad sebů místo daj 89; — — přijímá přísadu nově přijatých rodů 4; — — při přijímání uchazečů do stavu pan- ského 4; — — účastní se přidědění 274, dává se při tom zastupovat 134, 293, 339(2x), 348, 409; když panu — list správní položen bude, pan — spo- lek vymazati a list vydati má 372; strany mají při — — o to jednati, aby smlouva ve dcky zemské vložena byla 373; před — — a jiným úředníky stala se smlouva 40; — — přijal pe- míze, neučinil však ami zvod, ani odhad, posti- Zená osoba se připovídá proto na jeho zboží 15; — — jsa v království uherském, na sněmu jest nebyl 99; — — dopouští vklad do desk na naučení panské, v. soud zemský: naučení pan- ské; — — vymazuje, mřežuje deskové zápisy, srov. jednotliví komorníci; král přikazuje hejt- manu, — — a sudímu vepsati královskou listi- nu do desk, doklady stran, v. list královský. konopí (naturální dávka) 354. konšelé v. městečko, město. koňské, v. roboty. konvent kláštera, v. klášter: Brno Staré — sv. Anny, — Králové; v. Hradisko Klášterní; v. Olomouc: kl. sv. Františka, kl. sv. Kláry na předhradí, kl. kartouzský na předhradí, kl. sv. Kateřiny; v. kl. pustiměřský, v. kl. šternber- ský, v. kl. Velehrad; — domu strakonického zákona svatého Jana Jerozolimitánského, v. Jan ze Švamberka. "kopa, kopy grošů (grosi) 13, 14, 25, 26(3х) а jo — — českých 251, 256(2x), 257, 262, 266 a ]. м.; — — českých širokých 311, 371; českých pražských širokých 116; — — širo- kých dobrých střiebrných pražských 131, razu pražského 161; — — širokých 174; — — čes- kých na penězích bílých 230, 244, 265, 267, 277, 290(3х); — — па penězích bílých 222, 229, 243, 245, 253, na penězích dobrých 304; — — českých na minci obecně v zemi, v tomto mar- 539 král krabství, bernej 252, 310, 311, 313, 320, 332, 339, 353, 358, 359, 360, 379, 391, 400; — — českých vše na minci dobré kromě polských, slizských groší 398; — — na tolařích a groší českých 389, 398, 440; — míšenské 429, 430; za — šedesáte groší (českých) počítajíc 210, 230, 261, 262, 266 a j. v.; za — šedesáte grošů širokých počítajíc 314; kopa, kopy: — kaprů, — štik 315, 376; — rži 339; — rybí násady 339, — obilí 339, — platu ze USi 347. kopaniny 58, 149, 164. kopec: — pusty v Bli$icich 262; — proti mlynu v Dřevnovicích 274; v. Nad lepkou; — pusty v Osvetimanech 202, 213; — u Podhradí 138; — v Řimicích 160; — ve Svatobořicích 70; pusty — tvrze ve Zdownkäch 232, 237; hraničný —: mezi hraniční dříví aby se kopce vysypaly pro uvarování potomních různic 357; — — zdělati 424. korec: půl — ovsa, srov. platy naturální. koruna: obecný sném — české 6; —uherská 162. kostel: — hoštický (0. Zdounky) 244, 338; — sv. Bartolomčje v Chvalkovicích 403, — v Ko- nici 378; — sv. Mořice v Kroměříži 177, 265; — v Kunitáté 5; — v Horná Lidči 214; — sv. Petra v Litencicich, má 2 lány ve Vysküvkách 104, 165, 227, 386. 413; v Olomouci: — u Bos- ákú 438, — sv. Morice 265, 332; — Olo- moucky (= biskupský) 40, 53, 54, 58, 163, 191- 193, 205, 227, 258(2x), 265, 276, 278, 279, 291, 309-310, 332, 345, 366, 373, 379, kusto$ — Olo- mouckého: plat 2 hfivny v Biskupicich a Nét- Cicích 258(2x); man -— Olomouckého 309; — sv. Petra na předhradí 135; — u Matky Boží na predhradi 56; — otaslavsky 282, 283, 390, 423; v Pocenicich: — sv. Otharta 28, 60, 75, — sv. Petra 93; — v Prostějově 438; — v Předmostí 58, 149, 164; — ve Vilémově (0. Litovel) 24; — ve Vyšehoří (o. Mohelnice) 5; kostelík nad Ousovem 342. kostely na panství Sovinci 74; srov. fara, farář, kapitula, kaplan, oltář, podací kostelní. kovář v Roštíně nad prostředním mlejnem 357. kovy: hory kovuov (na panství Sovinec) 336; — z domácí rudy, v. mince. [kraj]: z — brněnského i z olomouckého má po třech osobách z rytířstva zasedat na zems. soudě 87; srov. komorník menší, komorník nej- vyšší, písař. menší, sudí menší, sudí nejvyšší. kraječí římského, uherského a českého krále, v. Oldřich Cetrys z Kynšperka. král: — český, rex Boemie, kníže —, kníže pán, pan N. —, kníže a pán, —, v. Václav IV., Zikmund, Albrecht, Ladislav, Jiří, Vladislav, Matyáš, Ludvík, Ferdinand; — dalmacký, Dalmacie rex, v. Zikmund, La- dislav, Vladislav, Matyáš, Ludvík, Ferdinand; — charvátsky, Croacie rex, v. Zikmund, Albrecht, Ladislav, Vladislav, Matyáš, Ludvík, Ferdinand; — uherský, Ungarie rex, v. Zikmund, Alb- recht, Ladislav, Vladislav, Matyáš, Ludvík, Ferdinand; — římský, Romanorum rex, v.. Václav IV., Zikmund, Albrecht; římského, uherského, českého etc. — krajedi, 

Strana 540
král v. Oldřich Cetrys z Kynšperka; smlouvy krá- lů 53; — český jako markrabě moravský: dosazuje a obnovuje zemské úředníky s radou panskou 87, 89, dává příkaz nebo svolení k zahájení soudu, sněmu, doklady stran, v. soud zemský; je pří- tomen na sněmu 303; — je mocen z milostí svých povyšovati a z roduov obecních lidi v řád vládycký uvoditi 88; — jakožto nejvyší poruč- ník sirotkův má o ně péči 113; je vrchní pán nad duchovními statky 225; na žádost — Hanuš Haugvic z Biskupic se syny přijat za pána 130; — dává: clo a mýto k dědictví 109; klášter v opravu 130, 167; klášter dědičně 167; list mocný, doklady stran, v. list mocný; bývalé manství k dědictví 190; nápad a právo naň spadlé 64-65, 78, 131-132, 134, 165, 170; ko- morní plat k dědictví 162; poručníky swotkům 113; posly k vepsání: spolků do desk 87, listin královských do desk, v. poslové; povolení: dě- lati rybníky 155, klášteru odprodati ves 255, k prodeji zastavených zboží 50; všecko právo nañ spadlé 44, 51, 64 (vénné), 77, 85, 90, 91 (2x), 105, 128, 133; , — dopouští s kverky na horách železa doby- vati a na nich pavovati 192; — nahrazuje z mi- losti královské učiněný omyl 105, — odmě- ňuje, v. služby; — osvobozuje, propouští statek z manství, v. manství zeměpanské; — potvrzu- je: listy, zápisy, mlosti, svobody a obdarování dříve daná 7, 8(2x), 12, 95 (kšaft), 113, 125, 382, (poručenství:) 136, 173, 175, smlouvu me- zi klášterem a 1) městem 289, 345, 301, 369, 2) osobou slavovskou 328, 330-331, 355, 367- 370, 374, 375, 377, 399, 405-407, 427; potvrzení od — 316; — povoluje: prodej klášterního zboží 49-50, 123, 255, 263, 290, 330, 331, 366, vyplatit mar- krabský statek 161, aby se nedávalo z hor že- lezných urbury i nižádných poplatkuov do ko- mory podle práva horního 192; . — převodí, přenáší dědičné právo na jiné osoby 147; — převozuje své právo k manům na osobu stavovskou 296; — přidává let nezletilým oso- bám (sirotkům) 15, 28, 52, 63; — přikazuje: hejtmanu, nejv. komorníku, nejv. sudímu a j. úředníkům vepsati královs. listinu do desk, do- klady stran, v. list královský; týmž úředníkům, aby straně rok složili, súd osadili a jej slyšeli v spravedlnosti a právě 65; králi přísluší rudy zlaté neb stříbrné 22. — svoluje ke zřízení o soudě zemském 89; — ustanovuje, aby pám a rytířstvo sjednané zřízení zachovávali 89; — vyprošuje, aby odešla oprava kláštera od statku 9-10; vyznáme — uherského, že předkové pánů z Lu- danic od starodávna pány v uherskej zemi byli přijati 140. — byval starán rüznicemi mezi stavy morav- skými a biskupem olomouckým 276; — kupuje město Šumperk 439; — zastoupen poslem činí odpor 262; krále věrně se přidržeti a jemu věr- ně proti nepřátelóm pomáhati 6, 12; srov. dání, komorník, manství, místokancléř, odůmrť, rada, zástava. králova, v. berně. 540 kvitance králová, v. královna. králové čeští a markabie moravští 8; listy osvo- bození —ův českých 22. [královna], králová Marie, vdova, pohnána k zems. soudu 327. královská, v. mince. království, králevství, české: v mezích a v ze- mi českej, kdež — jest 87; jestliže by co na zprávě v — — sešlo, aby toho v markrabství mor. hleděti mohl 256; srov. hofmistr, kancléř, maršálek, rada a sekretář; — uherské: nejvyší komorník jsa v — — sněmu nebyl 99. krámy masné, mastné, mastní krámi: 114, 132, 319, 341, 352, 353, 370, 396-397. kráva: cena — (1% kopy gr.) 409; krávy ouroéní 336; knavské dobytky 406. krčma: — svobodná v Bánově 210; — v Dětko- vicich (0. Zdounky) 17(2x); — zákupní v Hra- bisíné 15; — vareci v Kanovicich 93; — v Me- zicich 69, 72; — v Nezdenicich 170, 341 (na kteréž Jan Ořechovský z Honbic seděl); ve na > Slatinkách: — vafecí i vozecí 86(2x), — va- řecí i šenkovní 265(2x), —u drží dvořák 295; — vařecí v Trávníku (o. Kroměříž) 28; — ve Voděradech 52; krčmy: — vařecí v Bánově 182, 189, 209; čtyři — v Bolelouci 57; pét — v Březolupech 118; — vařecí v Bystřicí pod Lopeníkem 182, 189, 209, 224; — spravedlivé v Hošticích (0. Zdoun- ky) 263; — v Hradištku 18(?); — svobodné vařecí v Jenišovicích 213, 344, — v Libosvd- rech 169, v Nedachlebicích: — 111, — vařecí 73, 223, — spravedlivé v Nesovicích 402, v O- světimanech: — svobodné vařecí 179, 202, 213, — 344; — spravedlivé na statku Pohořelice 162; — v Mor. Prusech 171; — v Tlumačově 245; — ve VáZanech (o. Vyskov) 171; — nové při klášteře Velehradě, 355; — vařecí ve Vno- rovách 206; ve Zlämanci: — 111, — vařecí 73, 223; — nové stavěti 355; srov. šenk. krčmář: Jan Svrček, — ve Slatinkách 86(2x); Martin, starý — v Horní Sukolomi 206; Meli- char, — v Šumvaldě 294. krevní, v. právo, strýc. krojidlo (na orání): jedno — (dávka z hamru), cena — 347. křesťané 30. křivda: rodům nově přijatým se žádná — díti nemá 4. kříž: na hraničním dřevě 357. kšaft, v. poručenství. kůň, koně 110 275; pastvy koní 423; cena — (koník chaterný za 2 kopy gr.) 409; srov. klisny. kupitel, kupitelé 30-31. kury, v. plat naturální — slepice, úrok. kustos, kustos, kostela Olomouckého 258(2x). kvapnost: vklad —í vepsán v desky 65. kvardián,kardyán: knéz Wolfgang, — kláste- ra sv. Františka v Olomouci 274. kverkové mohou dobývati železa, pavovati na hoře železné medelské 192; kvitance, kvitancie: — na zaplacení a vyplnění summv; na pergameně pod sedmi pecetmi bejti má, 362. 

Strana 541
lán L. lán, lány 17, 24-26, 32, 34, 35, 37(2x), 54, 57(2x), 64(2x), 70, 71, 79(2x), 80(2x), 83, 92, 93, 104, 105, 118(2x), 127, 130, 135, 139, 142, 144, 154, 168, 169, 171, 180, 181, 164, 159, 190, 192, 193, 198, 199, 206, 229, 233, 272, 281, 308, 398, 423; čtyři — dědiny 109, 110; čtyři —, tři s purk- rechtem, jeden bez purkrechta 37; — slove kněžský 213; dva — kněžské 282; — panský 245; dva — poplužné 82; — pustý Kotovský, druhý Alše ze Zástřizí 139; srov. dvůr: Dra- hanovice, Chrudichromy, Chvalkovice, Lazní- ky, Roudka Velká; — (= usedlost) 19, 64, 124, 141, 166, 179, 205, 224, 266, 293, 332, 341, 346, 425; — platný (= usedlost), plat z — 17(2x), 19, 35, 69, 72, 163; e. 2. — püllán, pololán, polülání, poloulání 154, 182, 199; I. usedlost) 93, 122, 141, 155, 156, 266, 341; — Hrabkovské 124; pusté — Jursovské 298; pûl — Kaplanského 288; dávka z — (sle- pic, vajec), plat stálý z — 347; o, láník, platí: 406, 426; pololánik, polálánik, po- louláník, platí: 406, 426. lantgericht, v. soud. lapani, lapati, v. ptáci, ryby. lavice (soudní), v. soud zemsky. lávka 315. ul lázeň: — pustá v Jarohněvicích (o. Kroměříž) 119; — v Kunovicích 118; — v Předmostí 103; — v Roitíné 168; — ve Svatobořicích 70; — v Zeravicich (o. Pferov) 154. léno, v. manství. lep: ptáky loviti s drobnym — 406. les, lesík, lesék 17(2x), 18, 56, 62, 64, 76, 95, 112, 117, 160, 171, 188, 231, 233, 352, 369, 384; — Kerhartüv «u Pocenic 104; — pi Bartosovicich 66; —, k desátku v Dobrockovicích 139; — obecný k Hynčimě 113; statek Rače krom kusu — u rybníkuov pana Jakuba z Šarova 175, — nad rybníkem Jenišovským 312, kus —: v Kuséři 363, ke dvoru ve Vel. Újezdě 172, k Víckovu pod Oklíkvami 209; svoboda v rou- bání a v sekání — k stavení a ku pálení, k vi- nohradóm i k řemeslným potřebám 406; — od zborovského pole 93, 104. —, v. Boří, Doubrava kněží lanškrounských, Doubrava na bzeneckém panství, Doubrava na úsovském panství, Grejšpík, Hankovšt, Heř- manü —, Hora, Hora Ostrá, Horka, Hradišť- ská hora, Húra, Chlum, Chřiby (Hříběcí hory), Jedlovec, Kamenná, Kerhartův —ík, Srní kře, Lipina, Luh, Lužek, Mokří, Od duba, Přec- hájek, Roveň, Rudvy, Společní —, Štěpy, Vol- perk, Vrbovec, Žurov; ’ výnos z — 408, 409, cena — dle platu a vý- nosu 347, 409, srov. háj, luh. *lesy: blišické 351, cetechovské 336, 357; chval- novské, labutské, moravanské 336; morkovské 56; moštěnské 336; mouchnické 351; osvěti- manské 336; skavské 56; střílecké 336; plat z —ů šumvaldských (o. Umičov) 408; — tova- čovského panství 48; —y vřesovské, zástřizlské 336; — nad Bečvou 353, 385; 541 lidé — k stavení a ku pálení 20, 113; — kterýchž hajní hlédají a spravují 61; cesty do hor a — 117; — w Opatovic 277; škoda vodou v — 315; k městu Hradišti lesů dávati 337; všech mysli- vostí na zvěř v horách a — prázden býti 406; — prodávající (wa prodej; 55; srov. hory. lest 30. léta: sedání na soudě podle — a rodů, v. rodo- vé starožitní, soud zemský; vdání dcer prvé syna mého let 442; — (přirozená) jmíti 52, 408, 442; — kralování, doklady stran, v. list královský; k —óm dospělým, přirozeným, roz- umnym pfijiti, dojiti, — dospělých, přiroze- nych, rozumnych dojiti (= státi se dospělým) 6, 15, 113, 123, 202, 322, 324, 334, 437, 442; — rozumných, dospělých nedojíti: 186, 304, 378, 437; — přidati nezletilé osobě (sirotku), v. král: přidává; v půl létě, v polůletí: synové vyplatí matce nad- věno v — po obdržení statku 322, poručníci v — po smrti odkazujícího vyplatí odkázanou sumu 333, v — od vdámí poručníci vyplatí dceři veno 435. ve dvů—po smrtí poroučejícího vykonavatel po- ručenství vyplatí poručenou sumu 251, 258, 404. do tří —: od desk vložení lze zemským právem nařknouti 30; úrok aby se dával ze sumy 438. po deset — nemusí se dávat urbura do král. komory z železné hory 192; srov. neděle, polo- letí, rok. ležení: vjeti a vléci v obyčejné — v duom ctného hospodáře ... pravé a obyčejné — vésti 0-31; z — nevyjizdéti ani vychoditi 31. lhůta, lhóta 347. lid městský i sedlský 276. *1i dé (poddant): — (uvedeni jménem, v obcích) v. Břevenec, Dobročkovice, Dobromilice, Chu- dobín, Chvalkovice (o. Vyškov), Klopina, Ko- ličín, Koryčany, Lazce, Libina Moravská, Lís- ky, Mirotínek, Opatovice Velké, Osícany, Plin- kout, Roštín, Ruda Německá, Slatinky, Střítež (0. Mohelnice), Sukolom Horní, Šumvald (o. Uničov), Švábenice, Těmice, Určice, Vážany (o. Boskovice), Veleboř, Vrbátky; — (bez označení): 10, 19, 70, 102(2x), 202, 205, 212, 224(2x), 228, 244, 267, 271, 290, 306, 308, 322, 325, 326, 340, 346, 351(2x), 358(2x), 387, 399, 406; lidem dán dvůr v plat (pod plat): 63, 165, 198, 217 (prodán), 343 (dědičně puščen), 64 (— platí ze dvora), 433 (dvůr lidmi robotnými osazen); roboty na lidech, v. roboty; lidi v člověčenství uvésti, v. člověčenství; povinnost —í: šenko- vati vino 326, dávati mýta 252, 338; plat na lidech, v. plat; poplatky na lidech, v. poplatky; desátek na lidech, v. desátek; — blatectí pánuov Olomúčan 290; — brodečtí 316; — koryčanští 337; — mouchničští 337, 338; — ve Svatoboficich 387; — tupeśti a zle- chovstí 406; — panství zábřežského a sovin- ského 342; pouštěti vodu ku potřebě — 315. — ke dvoru 154, 271; — k hradu 282; — ka- pitoly olomücké 423; — knéze opata 290; — CineZní I5, 54, 92; — dédicní 32, 53, 78, 95, 191, 210, 237, 344, 357, 375, pečeti —í dobrých 14, 36, 274, 335, 438, 442, páni a — dobří činí smlouvu 439(2x) to slibujem zachovati, jakZ 

Strana 542
lidé 542 maiestas to na dobré — záleží 30; — kněžští, kostelní 323, 333, 361, 378, 381, 404, 405, 429, 435, 437, 18, 46, 191; — opravní (s opravou) 95, 100, 442; — mocný obdarování krále Jiřího 57; — 210, 343, 344; — Osedlí i pustí 295; — platní 45, 115, (s činžemi) 64; — purkrechtní 74, 148, 314; — robotní 433; vyznání lidí staroZitnych 85; srov. člověci. list, privilegium, literae, zápis (= listina): krále Zikmunda 8o(2x), 113, 180 (zminka); — króle Albrechta 80, 180 (zmánka); — króle Václava IV. 113 (zmínka); — krále Ladislava 8 (zmínka), 17, 39; — krále Jiřího 6, 7 (zmín- ka), 12, 17, 49, zmínka: 89, 117; — krále Vla- dislava 7(2x), 12, 23, 48, 50, 64-65, 71-73, 84- 91, 92 (zmínka), 95, 99-101, 105, 109-113, 115- 118, 125, 130, 132-134, 136(2x), 138, 143, 145, 152, 153, 155, 159, 161 (zmínka), 162, 165, 167, 170-176, 178, 179, 185, 190, 192, 200, 211, 215, 243-244, 333; — krále Matyáše 3-4, 8, 22, 44, 47-48, 50, 51, 57-58, 64, 72 (zmínka), 77-78, 91, 128; — krále Ludvíka 231, 239(2x), 255, 295- 296, 323; — krále Ferdinanda 263, 274, 278, 289, 207, 303, 315-317, 321, 327-328, 330- 331, 355, 307-370, 373-375, 398-399, 405-407, 426-429, 433-434, 430-437, 441-442; — markrabete Jana (zminka:) 8, 213; — krabéte Josta 109 (zmánka); — knížat z Minstrberka a pánů z Kunštátu 30, 37 (zmínka), 254, 269(2x), 279, 345-346; mar- — krále Matyáše a rady přísežné z pánů o za- sedání na soudě 3-4; zemského hejtmana a pánů o zjednání klidu v zenu 29-31; — biskupa olomouckého a stavů o srovnání různice mezi nimi o pohánění biskupa před zcmsky soud 276; — osob stavovských (v plném znění) 8-10, 29- 31, 37, 40, 125-126, 143-144, 176, 185, 186, 200, 212, 215-217, 221-222, 231, 254, 274-275, 278, 296, 304, 305, 309, 321-324, 331, 334- 335, 337-338, 357, 301-302, 365, 378-380, 381, 403-405, 407-408, 418, 424, 427, 429, 431, 434-435, 437-440, 442; . — biskupa olomouckého a představených kláš- terů jako smluvních stran: a) samostatná 289- 290, 309-310, 330, b) vložená do listiny králov- ské 315-317, 327-328, 330-331, 345, 355-356, 367- 370, 373-377, 398-399, 405-407, 426-427; z — vystoupiti 87; právo převoditi: listem 270, —em pod pečetí 186; —em s visutými pečetmi 327; zmocniti —em pod pečetí 330; potvrzení sobě zjednati —em pod majestátem 330, 331, 369, 374-370, 399, 406, 420; — na statek zápisný svědčící 334; — na papíře, v. papír; — na pergamené, v. pergamen; — na jistotu propusténí (z manství) 71, 72; — na léno a manství 23; při —u mají být pečeti dobrých lidí 14; — vrátiti 73; z —u vystoupiti 87; vklad vedle —u se stal 29; dostalo se podlé —u a mocného obdarování krále 57; mocí —u prodávati 30; —em odkázati 14; na — dobrou vůli dáti, v. vůle dobrá; — dílčí 420; — druhý (duplikát) srovnání rüznic mezi biskupem a stavy má pii svobodách v Olomouci na rat- houze lezeti 276; — hlavní 86 (obyčejný) 102; — mocny královský na poručenství 136 (2x), 159, 185, 215, 239(2x), 274, 297, 303, 321, 323, 333, 377, 380, 403, 404-405, 428-429, 434, 436-437, 441-442; — mocný (zmínka) 95, 136, 143, 173, 175, 185, 216, 275, 304, 321. mocný, daný zástupcům Kyjova a Bukovan k ujednání smlouvy 391; zřízení (o poručen- ství) každý bude moci učiniti dckami neb na — mocný králevský 185; — obyčejný s ruko- jmiemi 327; — poručný 216; — posílací 78; — poslaný otevřený 81; potvrzovací 113; — správní, v. — zprávní; — věnný: umoriti 18; spolek na — — 43; věno vymazáno a — — po- ležen u desk 262; manželka opatřena — — 291, 292; — výpovědní pod majestátem 87: — zá- stavní 73, 368, 369; — zprávní, správni: 111, 270, 362, 427, 331 (na pargamenáé); — — (na pargamené s 6 rukojmiemi a s 7 pecel- mi): 335, 365, 379, 431, 439-440; — zpróvni je dvojí: 1) — — pod věčnou správou, 2) — — do desk vložení 309; když pan N. panu V. — — dá, povinen bude pan V. — první, kterýž na to zboží má, panu N. vrátiti 309; — — udělati s hodnými rukojmími na statku dědič- ném majícími 309; — — obyčejný, svědčící majiteli, položiti panu komorníkovi 372; srov. cedule dílčí, poručenství, směna, smlouva, vůle dobrá. listy, listové: — a zápisy mrtviti 30; svobody a — margabské míti 54; — jsü vepsáni do desk skrze rozkázání krále 81; — a zápisy císaře Zikmunda a králů Albrechta a Matyáše 180; — od krále vyslé kaziti 255; — nadání králuov 337; — obě straně, kteréž by měly na ty statky, o kteréž se směna stala, sobě vydati mají 374, 376, 399. [li stina] v. list. louéck y: dvé — 319. louka, lúka, v. Adamova, Bošničky, Břísko, Dańkovice, Dlouha —, Franivec, Kerhartova —, Kopanina, Levina —, Malikova —, Mnisi —, Okopaná, — na Pardusi, Puskova —, Stra- bina —, Svinoryje, Simonova —, Trnéná —, Vavfinkova —, V kaplicich; — (nepojmeno- vand:) 24, 27, 58, 79, 84, 95, 104, 119, 212, 223, 233, 271, 308, 347, 366, 409; ürok z — 135; — nad rybníčkem 198; — w Loděnice vedlé fojtovy — 198; z hor buchlovskych se maj- nému korycanskému — pouséela 338. louky, lüky: pole a — rybníkem zatopiti 155; — na horách za Kuzelovem 245; tfi — v Rep- Ciné ... knézZí od sv. Františka drželi 274, 279; — pod rybníkem drnovským 291. lov, lovení, loviti, v. ptáci, ryby. lovci 406. lovéí v Stříbrnicích vysazení k hradu Buchlovu 337- *loviště, lovišče: — ptačí i zvířecí 77, 85. lože, luože: z — šaty 275. luh, lůžek 23, 82, 369; v. Vrbovec. lůj, v. platy naturální. M. maiestas: secretarius cancellarie — Boemi- calis, v. tajemník, ex commissione propria — regie 137; litera majestatis 50. 

Strana 543
majestát 543 majestát 445; list výpovědní pod — 87; listem pod — potvrzení smlouvy sobě zjednati 330, 331, 369, 374-376, 399, 406, 426. majtnej, v. mýtný. majto, v. mýto. im an: Beneš Pražma z Bílkova 296; — ve Víto- vé 191, 283(2x); Aleš z Vrahovic 173; Jan z Doubravky a z Hradiště, — biskupa a kos- tela olomouckého 3009; manové: — na statku Brumovu 214; — při statku Fulneku: Mikuláš Bílovský v Pohoříl- kách, Jan Čapek v Pohoří, Jan Jestřabský v Jestřabí, Jan a Mikuláš Studénka ve Slatině, Jan Třidcátník v Pohoři, — mají v těch služ- bách v zámku Fulneku věčně zóstati 37, 215; — na statku Přerově 48; — na panství Zábřehu 169, 183; — jsou króli povinm fFisahami a službami manskyjmi 72; — činí prísahu hofrychtýři na místě králově 296; týž propouští —y ze slibu a z manství 72. manské, v. knihy, právo. manství zeměpanské, léna markrabství: — v Bludově (o. Šumperk), markrabství na zboží bludovském 155; — v Brodě Uher. a v Šumicích dáno v dědictví 162, — Buchlov s Napajedly dán k dědictví 211; statek Bzenec, —, dán k dědictví 200; Cíp, v. Tovačov; dvůr s mlýnem v Čechách (o. Přerov) z — propuštěn 71; Čeložnice propuštěna z — 118; dvůr s přísl. v Drahanovicích propuštěn z — 25, 115; Dubicko, v. Zábřeh; Hrad Nový, v. Šumperk; Hvrobí, v. Tovačov; clo a mýto v Něm. Húzové, —, dáno v dědictví 109; Krakovec vysvobozen z povmností —ých 117; Lešná a Perná, — krá- lovské, stává sc — Jana Kuny z Kunštátu, pak dědictvím 296(2x); Krumpach,v. Zábřeh; Louč- ky a Půsté Žibřidovice propuštěny 2 — 112; dvůr v Liběnicích —, koupen v dědictví 433; Mackov a Reytenhof propuštěny z — 101; Milonice (o. Bučovice) propuštěny z všeho — 73; Náměšť na Hané: k lénu a — králí pří- sluší 49, polovice z manských služeb proputšéna 172, celá propušténa z — 190, Napajedla, v. Buchlov; plat a služby manské na 4 dvořích v Nezdenicich pfevedeny na osobu stavovskou 84; Oplocany, v. Tovačov; Perná, v. Lešná; dva díly v Prusích Moravských a Žabokrcích, což tu — bylo, propuštěno k plné svobodě 72; Reytenhof, v. Mackov; Sobotín (odúmrt) pro- puštěn z — 116; Střítež: přísluší —m králi, po přejití života dána v dědictví 90; Štramberk v léno poddán, pak z léna propuštěn 22-23; Šu- mice, v. Brod Uh.; Šumperk a zámky zbořené: Nový Hrad, Bludov, —, král dovoluje je vy- platit 161; Těmice propuštěna z — 138; Tova- čov, Tovačovec, Hrobí, Cíp, Věrovany, Iváň, Obplocany, Výkleky propuštěny z — 6-7; Věro- vany, v. Tovačov; Vlkoš, plat je-k —, dan mocně 178, 179; Výkleky, v. Tovačov; Zábřeh, Krumpach a Dubicko se dvěma mlýny pro- puštěny z — 12; v Zákřovicích je půl — a půl dědictví 120, 204, 273; Žabokrky, v. Prusy Mor,. Žibřidovice Pusté, v. Loučka. — biskupské: Bělá Nová, v. Paskov; Bisku- pice (o. Jevíčko), stávají se zpupným statkem směnou za Nětčice 258(2x); Dědice, Opatovice, * manželka Rychtáfov, Lhota, Radslavice, Hrádek, (o. Vyškov) směněny za statek Paskov, stavají se — — 309-310; v Holešově část je — kněze bis- kupa 313; Hrabová, Hrabůvka (o. Ostrava Mor.), v. Paskov; Hrádek, v. Dědice; Koto- jedy, což tu dědictví a na — kostela Olomouc., prodáno biskupu olomouckému 366; Krátecko, v. Sehradice; Krmelín, v. Paskov; Lhota (o. Vyškov), v. Dědice; dvě Lhotky, v. Sehradice; Lipová (o. Klobouky Val.), v. Slavičín, Nětči- ce (o. Zdounky), srov. Biskupice (o. Jevíčko); Nevsová, v. Sehradice; v Nítkovicích má bis- kup lidi 222, 227; Nosálovice, v. Postoupky; Opatovice (o. Vyškov), v. Dědice; Pacetluky, část je — biskupovo 230; Paskov, Žabeň, Krme- lín, Nová Bělá, Hrabová, Hrabůvka (o. Ostra- va Mor.j, — —, směnou za statek Dědice, uvedeny ku pravému dědictví 309-310; statek postoupecký, půl Nosálovic koupil biskup 276; Radslavice, v. Dědice; Sehradice, dvě Lhotky, Nevšová, Rudimov, Krátecko a Vasily jsou — a sluší pod biskupa olomouckého 30, Slavičín, Lipová a Ústí kostela olomouckého 6, 205, 214; — biskupovo na statku Sovinci 74; bis- kup má — a statku Šternberku 10; lidé v Troubkách (o. Zdounky) v — biskupům olom. uvedení výmčnou za Unčice, které pro- puštény z — 373; Ústí, v. Slavičín; Varhošt je — kněze biskupovo (kostela olomouckého) 46, 62, 211; Vasily, v. Sehradice; jedenáct člověků v Záříčí, což tu biskup měl, vloženo ve dsky 330; Žabeň, v. Paskov; — kostela olomúcského podlé práva manského zpraviti a před... biskupem olom. odevzdati a v knihy manské vložiti a po vložení do knih rok a den podlé práva zpravovati 214, ostatní —: k zámku Brumovu jsou dědičné —: Popov, 2 lány v Bánově, Jestřabí (o. Val. Klobouky), Miwošov 147, 205, 214; na statku Fulneku: aby manové v témž — a v těch služ- bách věčně zóstali a v právě svém manském pří- slušeli, v. manové; — maršálkovo: Horka n. Mor. a Sedlisko vloženy do desk 287; Sova- dina, dána na mi dobrá vůle 221-222; Žopy vloženy ve dsky 292; Hroznov, — Viléma z Pernštejna 61; Horní Studénky byly — k Zá- břehu, z — vysvobozeny 208. — přijímati od králův českých 23; k — pří- slušeti 49; lénem a povinnostmi manskymi králi příslušeti 71. — i zemanství 36; přikoupiti buď na — neb na dědictví 161; osoby propuštěné z — nejsou po- vinny žádných povinností a služeb manských činiti 72, 73; povinnost a slib manský učiniti 72, 296; právo manské podstoupiti, služby i povinnosti manské činiti 310; služby manské 7, 23, 73, 90, 172; dle mocného listu manské a lenní statky nesmějí býti odkazovány osobami stavovskými, doklady stran, v. list mocný; srov. hofrychtéř. manžel má dáti ze statku manželčina těm, komuž by ona listem svým co odkázala 14. *manżelka: — je mużem zavázána při naklá- dání statkem 129; — pFijimajc manżela na spolek: a) zavazuje jej, aby vyplnil jejś odkaz 14, b) pozůstavuje si volné nakládání: s určitou částkou 421, s částí majetku 388; vkládá s vůlí 

Strana 544
manželka 544 městečko manželovou 154; — opatřena manželem pro případ jeho smrti: a) aby z věna splacena býti nemohla bez svej vůle dotad, dokadž by stavu vdovského neproměnila 13; b) pakli by stav vdovský proměnila, může býti věnem splacena 135; c) aby hýbána nebyla ze statku do svého stavu proměnění 123; d) aby po smrti manže- lově na zámku P. byt svuoj měla... až do jejího stavu proměnění 440, 442; e) aby jí dáno bylo věno i nadvěno a dům v městě 304; f) aby jí dáno bylo věno 378; g) společník manželův má jí vyplatiti sumu 28; h) má do stavu svého proměnění mít byt s dětmi na manželově statku 442, věno — se vyjímá z poručenství 122; —, (mocná) poručnice dětí do stavu svého pro- ménění (= vdání): 21 (má po smrti manželově vydati dcerám peníze), 35-36, 38, 78, 105, 114 (má vládnout statkem dětí do své smrti, při smrti dětí bude moci statek dětí poručití, komuž se jí zdáti bude), 122, 127, 128, 252, 292, 321-322 (v případě zrození dcer má statek spravovatí do jejich plnoletí a míti s nimi rovný díl ze statku) 322 (má užívati statku synova až do let sirotčích), 324, 420, 442; — ves manželu za života v desky vepsati nedala 91; — má vyplatit do dvou let po smrti manže- lově jím poručené částky 321; summu ujistití, jak se paním a jiným — nadvěno jistí 322; šaty chodící po — odkázati 437. manželství: —m se spolek ruší 25; při bez- dětném — dceřině jí odkázaná částka má po její smrti připadnout jiným osobám 435. markrabě, marchio: — lužický, Lusacie —, v. králové Ferdinand, Jiří, Ludvík, Matyáš, Vladislav; — moravský, — Moraviae, v. Jan, Jošt, v. králové Ferdinand, Jiří, Ladislav, Ludvík, Matyáš, Vladislav; srov. císař římský jako — —, král český jako — —. markrabství (= vlastnictví markraběte): — dáno v dědictví 100, 101, 112, 116, 118,138; ves přísluší — našemu 100; jestliže by věnné právo nebylo —... a bylo duchovenství ... 178, 170; — v. Lužice; fojt — lužického 169; — moravské: podle obyčeje — — 155; podlé práva (pořádku) — —: činiti se podpór- čím zbožím 256, vložiti ve dsky 8, zmocniti osobu k vedení průhonu 269, sumu ujistiti 322, aby dceři swma vydána byla 435; desky zemské — — 269; páni a vládykové — —, kteříž v soudu zemském sedají 166; oby- vatel — — 231; stavové — — 276; podkomoří jakožto úředník královský nad klášterem i jiní komorů naší v — — usazený 255; srov. hejt- man zemský, hofrychtéř, nejvyš. komorník, písař, nejv. sudí; v. ředitelé — —; v. mince, peníze. maršálek království českého, v. Pertolt 1., Jindřich, Jan, Pertolt 2. z Lipého; v. Vilém z Pernštejna; — — —: je druhý v pořadí semských úředníků 3; má být z panského sta- vu, při súdech býti povinen jest 809. masař Vaněk v Plinkoutě 294; masný, mastný, v. krámy. matka, máteř: syn nemá — z statku vyvoditi, než ona má jím vládnútí mocně až do smrtí jako mocná dědička 14; statek po — poručití 185; — svů při sobě v statku chovati 275. med, srov. brti medařské, právo medarské. mejtnej, mejto, v. mýtný, mýto. měřice: půl druhého sta — míry obecní vrcho- vaté, £. j. pět mtů 406. měsíc (dova): místo umrlého jiného v ruko- jemství tak mohovitého v jednom — přistaviti 31. mestečko: Beroun Moravský 8; Bojkovice 30, 201, 381, 432; Boskovice, — s předměstím 342; Bouzov — pod hradem 28, 100, 343; Brníčko 169, 183; Brumov, mesto, pak — 177, 205, 214; Brunzejf 330; Bystřice pod Host. 85, 286, 390; Bystrice Velká ves, Pak — u tvrze přísedicí 211; Bzenec 200, 224, 346 (město), 358; Cejkovice 29; Dědice ves, pak — 175, 2099, 310; Domášov S; Doubravice nad Svit. 253, 257, 274, 348; Drahotuse 13, 353, 385; Dřevo- hostice 11; Dvorce 8; HFrankstat ves, pak — 417; Frýdlant nad Moravicí 174, — pusté 330; Fryšták 20, 191, 208, 282, 283, 350; Hluk ves, bak — 257, 273, 402; Hnojice ves, pak — 372; Holešov 20, pak město; Hora Černá 363; Hoš- tejn, — pod H. 129; Hrádek (o. Vyskov) ves, pak — pusté 175, 310; Hustopeče n. Beč. 62, II4, 132; Húzová Německá 109, 336; Ivano- vice na Hané, v. tamt., uuúce Frankštát; Jičín Starý 114, 132; Klenovice ves, pak — 144; Klobouky Valašské 147, 177, 205; Kokory ves, pak — 340, 398; Kolstejn —, staré město 19; Konice 68, 92, 297, 379, 438, 440; Koryčany 238, 256, 338; Kostelec na Hané 9, 352; Kra- lice na Hané 7-8, 13, 38, 144, 310; Krásno n. Beč. 151, 270, 287, 354; Křenov 51, 329, 359; Kunštát 225, 233, 240, 256, 325, 414, 427, 428; Kvasice 54, 150, 185, 230, 356, 404; Letovice 61, 104, 149, 228, 329; Lipník n. Beč. 61, pak město; Lipov 137, 348; Líšnice 44, 100, 343, 382, 383; Litenčice ves, pak — 386, 413; Loš- tice 28, 100, 303, 343, 371, 398; Malenovice 61, 101; Medlice 8; Morkovice 10, 56, 198, 199, 391; Náměšť na Hané 172, 227, 294, 385(2x); Napajedla 211; Nivnice 254(3x), 280, 288, 420; Olešnice 111; Paskov 3009, 310, 351; Plumlov 9, 352; Podhradí u Pohořelic pusté — (s kopcem) 138, 162, 324; Potštát — (a před- městí) 307, 340, 389, pak město; Prostějov 9, pak město; Pržno 146, 152, 270, 287, 350; Ra- čice — pod hradem 9, 175, 430; Rokytnice (0. Přerov) 407, pak ves; Rožnov — Rožnovec 151, 270, 287, 354; Slavičín 205, 214; Slušv- vice 20, 191, 283(2x), 350; Sovinec 74, 76, 283, 291, 336; Strážnice 49, jak město; Střílky 33, 324; Šarovy pusté — 281; Šilperk 21, 23, 49, 268, 273, 324; Šternberk 8, pak město; Štram- berk 238, 271; Švábenice 313; Tištín ves, pak — 353, 387, 388(2x), 437; Tlumačov 46, 96, 209, 244, 245, 261, 356, 391, 404; Trnávka Městečko — pod hradem 162, 343 (staré město T.); Tršice ves, pak — 262, 273, 277; Újezd Velký 353, 355, 402, 443; Určice ves, pak — 175, 299, 352; Usov 209, 342, 401; Velká (o. Strážnice) 137, 348; Vizovice 359; Vlachovice ves, pak — 441; Vracov 205, 224, 326, 346, 358; Vsetín 146, 151, 270, 287, 350; Zdounky 25, 212, 233, 237, 325, 421; Zlín 44, 265; Ždánice ves, pak — 

Strana 545
městečko 115, 131, 413; Zeravice (0. Kyjov) ves, pak — 188(2x), 200(2x), 304, 300, 330; — pusté, v. Frýdlant n. Moravicí, Hrádek (0. Vyškov), Podhradí (o. Napajedla), Šarovy; fojta konšelé — Usova 209; srov. město. městiště: — v Osíčanech 78, 104; pusté — v Otaslavicích 63. = město, civitas: Brod Uherský — s fojstvim 162, 358, 440; Brumov 147, pak městečko; Bzenec 326, 346, 358; Fulnek 36, 37, 214, 320, 350(2x), 360; Holešov městečko, pak — 290; Hradiště Uherské 77, 153, 263, 319, 337, 355, 369, předměstí Staré město Hradiště; Hranice — s předměstím 124, 353, 385; Jevíčko s před- městím 151, 333-335, 370, 401; Jičín Nový 62, 63, 114, 132; Kyjov: — od dávních let od kláštera Hradiště odzastaveno jest 327, 328, 350, 361; Lipník n. Beč. s předměstím 12, 390, též městečko; Litovel 243-244, 342, 401; Olo- mouc, v. O. jmenný rejstřík, v. soud, sněm v O.; Ostroh Uherský 175-176; Potštát 347, 353, 399(2x); Prostějov mestečko, pak — 95, 135, 352, 400; Přerov 48, 61; Strážnice měs- tecko, pak — 322; Šternberk městečko, pak — 372; Sumperk s předměstím 161, 439(2x); Tovačov 6; staré město Trnávka 342; Třebová Moravská 15, 51(2x), 329, 351, 359; Uničov 174, 206; Veselí n. Mor. s předměstím 244, 332; Zábřeh s předměstím 12(2x), 169, 183; konšelé —, v. purkmistr v Uh. Hradišti, v Olomouci; obec města, v. purkmistr v Uh. Hradišti, Kyjově, Litovli, Olomouci; purkmistr, purgmistr: v Uherském Hra- dišti: —, rada i vší obec města 77, 153, 263, 319, 369, — a rada města 361; — konšelé 1 všecka obec města 263, 355, 369; —, rada i vší obec města Kyjova 361; — obec města Litovle 246, v Olomouci: — a rada i vší obec města 56, 69, 124, 148, 229, 237, 252, 290, 332, — a rada i vší obec 289, 344, — a rada i na místě vší obce 398, — konšelé i všecka obec mčsta 289, 290; — a rada města Prostějova 67; — a rada města Uničova 206; rada města, v. purkmistr a — v Uh. Hradišti, Kyjově, Litovli, Olomouci, Prostějově, Um- čově; radnice města, rathúz: druhý list (0 srov- nani rüznice mezi biskupem a stavy) má při svobodách v Olomüci na — leZeti 276; páni, rytířstvo i města volili sobě k úřadům, k hejtmanství i ke komornictví 99; na škodu městu a proti privilejím a svobodám piva na klášteře vařiti 355; vsi k městu v summách za- psané 263; srov. městečko. měšťané, měščané, měštěnín (uvedeni jménem), v. Boskovice, Jevíčko, Litomyšl, Olomouc, Šumperk, Uničov, Úsov; —m unicovskyjm se vydává 70 dubů z lesa Doubravy 342; dům pansky, svr$ky pánuom —óm kvjovskym zou- plna postoupiti 362; myto —óm jevickym k méstu náleZité 370. met (= míra sypaného): pět mtů ovsa, totiž půl druhého sta méfic miry obecní vrchovaté 406. *mez, meze: — opatovské 134; — pravčická 298; — Sumvaldské 71; — trebdticka 298; — statku Veselíčka popsána 353, 402. 545 mlýn míle: klášter V. blíž — H. jest 355. [mílové], v. právo. milost: král činí (zvláštní) — 6, 7, 12, 95, 99- 100, 136, 231; král z — své: je mocen povyšo- vati 88, dává právo naň spadlé 9x, nahrazuje omyl 105; srov. komorník, král, rada a sekre- tar. mince: stříbro a jiné kovy z domácí rudy mají se prodat do — královské 192; groše (české) na — obecně v zemi, v markrabství morav- ském, v zemi moravské, bernej 252, 273, 279, 280, 310, 311, 313, 320, 322, 324, 3209; zlaté na — v zemi moravské bernej 273, 279, 280; pe- níze bílé na — dobré v této zemi, v markrab- ství morav. obecně berné 262, 266, 282; polo- Ziti na takové —, jaküz jest — pan K. panu M. za to użivani dal 362; srov. groš, kopa. míra: — obecní vrchovatá 406; srovnání měr: 5 mtů = I1'/2 sta méFic 400; srov. kámen, ko- rec, met, prut. místa na soudě, v. soud zemský. místodržící (úřadu), v. hejtman zemský, komorník nejvyšší, písař nejvyšší, sudí nej- vyšší. místokancléř, v. kancléř., mistr: — Daniel, kanovník, v. Olomouc — kostel Olomoucký; — převorstvie v Čechách a v Moravě..., v. Jan ze Švamberka; nejvyšší — z rodu (hodnost v řádě johanitů) 50. "mlý n, molendinum, (v obcích): Bánov 52, 82; Barnov — pilný 388; Bartošovice: — na Odře 66; Beňov 62; Bernov: — platný 19, 67, 115; před Brodem Uherským 23, 38, 162(?); u Brodku (o. Přerov) 316; Břest 368; Březová (0. Litovel) 69, 72, 344; nad Olšovcem u Bzen- ce 326; Cetechovice 35, 121; Cvrčovice: — platný 212; Čehovice 144; Čechy (o. Přerov) 71; Čelechovice na Hané 82(2x), Černíkovi- ce: — a pusté mlýnisko 3209; Certoryje: — a mlýniště 120, 167, 183; Dobrockovice 372; Dobromilice: — se stavem a struhou mlynskou a lánem rolí, čtvrt rolí od — předešle za zátopu rybníka oddána 423, 425; Domamyslice 35, 55; Domaželice 26; Drnovice (o. Kunštát) 240: Drevnovice 247; Dřínov: — pod rybníkem 56, 69; — v háji dubickém (Dubicko) 169, 183; D£bánov 149, 201, — Gbánovsky 101(2x); Honétice 93; Horen&icky —, na kterémZ jest Jan, mlynář 306, 446; Horka nad Mor. 287, právo pouštění vody na — hořecký 289; Hra- bová (o. Zábřeh) 100; Hrdibořice 13, 144: — Hynkův, v. Skrbeň; Chomoutovice 151; Ivano- vice na Hané 311, — pod Jasenici 24; — nad Jenisovicemi 202, 204; Jeżov u Lukova 191, 283 (2x); Nový Jičín 62, 63; Jursky —, v. Troub- ky; Kalovice 93; Keléany: — vysokolni 146, 408; Klenovice na Hané 65, 144; Knínice (o. Bučovice): — pod rybníkem na pusté vsi 339, 351, 352, 372; Kokory: — prostřední 66; — količínský 298(2x); v. Komárovec; Komňa 34; Kotojedy 366; Kovalovice 85; Krakovec: — pod rybníkem 233, 317; Kralice na Hané 144; — pilny na statku Křídlo 82; Křtomile — a mlýnisko 123: Kunštát 414; Jan Kropáč z Nevědomí má — v Kyjově 362; Lazníky 46, — pod vsí Lúčky 349; Lesnice: — leznický 169, 183; Houserova Lhota: — Oblansky 232, 

Strana 546
mlýn 415; Lhotsko 128, 134, — dědičný: 193, 232; Libosváry 169; — pod Lipníkem m. Bec. na řece Bečvě 12; Lipová (o. Bystřice p. Host.): — a mlýnisko 123; Lísky 135, 206; Líšná 78; Lomná 205, 214; Loštice 100; Loz Suchá: — nad vsí 81, — Ordějovský, pod Ordějovem 182, 189; Luboměř pod Strážnou: — pilný 388; — Lúčky, v. Lazníky; Ludéřov: —, který se voly táhne 432; Moravské Málkovice 352, 353, 370, 396; Medlovice (o. Vyškov) 319, 341, 397; Milomce (o. Bučovice) 122, Mistiin 387; Mladkov 264; Mořice 27; Mouchnice: — a mlyniště 119, 178; Mrlínek 213, 415; Náměšť na Hané: — a mlýniště 227, 385; Němčí Dolní 170, 188; Nesovice: — v nově postavený 384, 402; Nezdenice: — a mlýniště 170, 341; Ob- lanský —, v. Lhota Houserova; — nad Olšov- cem (0. Ostroh Uh.) 326; Ordéjovsky —, v. Loz Suchá; Pašovice 179(?); Perná 31, 32; Pňovice 395; Počenice: mlýniště 28, 69, 75; — nad Podolím (o. Brno?) 64; — podolský (o. Hradiště Uh.) 263; Podolíčko 61; Polichno: — a mlýniště 126; Potštát: — vrchní 340, — 389; Prosenice Vel.: — na Bečvě s jezerem 19, 40; Prusy Moravské 155, 171; Příluky 24; Ra- kodavy 144; Roštín: — 141, — prostřední 357; Rošťoudky: pusté mlýništé 121, Rudice 190, 341(?); Sedlisko 287, 289: Skrbeň: — Hyn- kúv 275, Slavičín 205, 214, Sloup 68, — nad Smräcemi nad samû vsí s platem 217, 265, 295, 418; Stichovice 67; Struznicky — v. Troubky (o. Zdounky); Střítež (o. Mohelnice) 31, 32: Sudkov: — přísluší k rychtě 55; Svato- bořice 387; Šišma 121; Stétovice 75; Sumica 22, 23(?), 162; Sumvald 73; Těšánky 70, 125, 222, 421; Těšov 289: Tlumačov 46, 96, 245; Tovačov 144: Troubky (o. Přerov) 144; Troubky (o. Zdounky): — Jurský a Stružnický 390; Třemešek 16; Tučapy 57; Uhřice (0. Zdounky): — nad rybníkem a mlýniště 56, 69, 124, — pod hrází rybníka v uhřečském poli 272; Újezd Hřivínův 79, 189; Unčovice 127 (2x); Úsov 342; Veletiny 206; Věrovany 144; Ves Dlouhá 238, 418; Veselí nad Mor. 245: Věžky (o. Zdounky) 416; Vlkoš (o. Přerov) 13i: l’rchoslavice 338; Zábřeh: — Dolní u mčsta, — Horní pod zámkem 55. 169, 183: Záhorovice 54; — zákřovský (Zúkřovice) 424: Zástřizly 281; Závořice 37; Zdounky: — pan- ský pod městečkem 25, 212, 325, 421. — pod Olšinským rybníkem 25. druhý mlýn platný 212: Zádlovice 34: — žákovský 29, 47, — u Žákovic 129; Žeranovice 166; Žeravice (0. Prerov) 154; [cena] — 339, 418; plat za svede- ni — 316. *mliny (v obcích): Brníčko (o. Zábřeh): dva — 55; Dubicko: dva — 12: Hradčovice: dva — 127, 145; Hradisko Malé: dva — 29; — Ježov (o. Kyjov): dva — 54; Osek nad Beč. 61; — na panství Rožnově 288: — panské i platné na panství Světlově 30: Troubky: dva — 144; — na staku Veletinách 145; dva — pilne na staku Veselíčku (o. Lipník nad Beč.) 402: — mouéné i pilné na statku Vsetíně 350; Zdánice 413. mlynář. mlynáři: w Boskovic: Vávra, Hurt, 546 mýto Vondra, Jan Janda, Havel, Pavel Chudý 347; — pod hrází drnovského rybníka (Drnovice o. Vyškov) 291; Dubany 318; Jan — v Horenči- cích 306; Ambrož ze Lhoty, — 343; — nosá- lovsky 291; Pacov 51; — Valenta ve Skalicce (0. Boskovice) 343; — Šimek ve Studenci 253; — Brychta v Sudcích 343; — i Martin Plsek a Vanék v Suwmvaldé (o. Unicov) 294; Tésánky 125, 421(2x); Méstečko Trnávka 51; Troubky: dva —1 patré k Litenèicim 390, — 421; pri- hon svobodný — zákřovského 424. mlýniště, mlýnisko, v. Beramště, v. mlýn v obcích: Cernikovice, Certoryje, Lipová, Mouchnice, Náměšť na Hané, Nezdenice, Po- čenice, Potichno, Kostoutky, Uhřice. mlynskd, v. strouha. moc: — sobě pozuostaviti z statku svého dáti a poručiti 210; — plná: dána osobám vysla- ným ze Šumperka 439(2x), dána mocným listem zástupcům z Kyjova a z Bukovan 361, duna k cwnení poručenství 143; v — a opairo- vání poručníků státi 442. mocna činiti k statku 51. mocnost: smlouva a výpověď v — sve od obou stran zachována býti má 317. mocný, -á, -é, v. dědička, list, joručník, pře- staní, ubrman, výpověď. mofiti (a mrtviti) vklad (= formule zápisná) 15, 10, 18, 19(2x) a j., v. — listy králem vy- dané 255; — listy a zápisy 30; most, mostek, můstek 57, 337-338; — přes struhu dělati; přes — na rolí jezditi 315- 316. muž: žena je mužem zavázána 1209. myslivci 424; srov. hajný. myslivost: všech —í na zvěř v horách a lesích prázden býti 406; — v horách 424; mýtný, majtnej, mejtnej: — mejto vybírá 337; vybírání myta od mejtnejch korycanskych 338; m yto, majto, mejto: v Dánové od starodávna vysazené 182, 189, 209, 224; pod Bousoven: 28, 100, 343; mýta při statku Uherském Brodé 162; v Brumové 214; Buchlov: — u B. hájití se má 337, v Koryčanech šest dní — k B. bräti náleží 337, — buchlovské 337, 338, k zámku B. se — cd starodávna vybírao v Mouchnicích u v Křivousích 341; — v Buchlovicích häjiti se mä 337-338, holomci cimburští vybírají — na horách buchlovskych 338; v. Koryčany; — v Bylnici 205, 214, lesní — k Bystřicí p. Host. 85, — na statku Bzenci 205, 224, 326, 346, 358; v Koryčanech v pondělí — k Cimburku náleží 337-338; — při Černé Hoře 363, stěžné— 4 gr. na přední bráně od Starého Města v Uhcr. Hra- dišti 337; — jarmarkové v Hustopečích nad Beč. 144, 132; — hůzovské (Německá Húzová) jezditi a zaražovati 74, 109, 336; — v Hvozdu 343; — v Jalubí, v. Velehrad; — měšťanům v Jevíčku k městu náležité 370; v Novém Ji- Cine: — 63; — od stolů solnich 114, 132; — ve Valaš. Kloboukách 205; mýta na panství Kol- štejmu 19; v Koryčanech šest dní — k Buchlovu a sedmý den (v pondělí) k Cimburku náleží 337, kdož by v K. — spravil, ten nebude povinen v Stříbrnicích, v Buchlovicích ani v Mouchni- cích mejta dáti 338; — kunovské (Kunovice) 

Strana 547
mýto 118; mýta na panství Kunštátu 240(?); — v Kyjově 350; — v Lipniku n. Bec. 390; v Lís- kovci mýtný mezi lidmi, obyvatel buchlov- ský, — vybírá 337; — v Losticích (o. Mohel- nice) 28, 343; — v Dlouhé Horní Loučce 336; — v Ludmárové 343; — v Mladéi 152, 281; — v Mouchnicích à na gruntech mouchnickych, — mouchnické k zámkóm Buchlovu a Cimburku 341, v. Koryéany; — v Nedasové 205, 214; — k panstui prerovskómu ve Vel. Prosemcich 390; — v Rožnově 151, 270, 287, 354; — sovinské 74, 336; — ve Stavenici k zámku Úsovu 209; — stránské (Strání) 141; mýta na panství Strážnice 137; — ve Střelné 205, 214; — ve Stříbrnicích, v. Koryčany; — v Městečku Trnávce 162; — v Horním Újezdě k panství pierouskómu 390; — k zómku Usovu 209; — u Velehradu má se hájit až za Jalubí, což přes hory jedou nebo jdou 337; — ve Veselí nad Mor. 244, majto veselské: lidé z panství strážnického v V. v jarmarky myta dávati nemají a nikdy sou nedávali 252; — k panství přerovskému ve Vítonicích 390: — ve Vsetíně 146, 151, 270, 287; mýta zaražovati 110; srov. mýtný. N. [nabytek], nábytky, nadbytky: svrchvní véci i —y rovně na čtyři díly rozdéliti 9-10. nadání: listové — králův 337; [nadace/: faráři a osadě kunštáckej 5; v Ko- nici na kostel a kazatele 378; na špitál v Úsově 200. nadršpán /= nagyispan, úřední hodnost ma- darská] království uherského, ©. Štěpán ze Zvole. nadvěno, v. věno. nádvorník ve Slatinkách má dvàr sküpeny a vysazeny 86(2x). [náhrobek postaviti] 438. náklad: na — krále má být zámek Tovačov králi otevřen proti nepříteli 7; —y na stavení a opravu zámku 47; nákladem (a prací) pana N.: ve dsky vložiti, u krále potvrzení smlouvy zjednati 316, 328, 424. nákladníci k dělání a dobývání hor 192. nález panský, pánuov, pánů soudcí, v. soud zemský. nápad krále (jako markraběte moravského; 64- 65, 91, 105, 110, 132, 134(2x), 165, 170; král dal právo a — svůj synům po otci 105; — stavovských osob: po otcově bratru 79; po matce 380; po bratru 372, 384; po strýci 4109; po bezdětných bratrech (sestry) 437; dcery ze statku vyděliti tak, aby po smrti otcově k jeho statku žádného — a práva neměly 381; jestliže na děti připadne nápadem jaký statek, přísluší též pod správu poručníků 428; zboží přišlo ná- padem 419; dáti k dědictví kromě svrchkosti a — 52. nápadník, nápadníci: podlé obdarování krále a přísudu panského — a držitelé statku 118; činiti mocné poručníky 4 — 252, 253, 366; moc- ný poručník a — statku po bratru 312; komuž 547 odděliti by odkazující co poručil, aby — jeho dali 322; — dědictví po strýci 373; v případě smrti dětí, poručnící stávají se pravým — 202. nápadové na statky lenní króli spravedlivě náležejí 434, 436, 441. narovnání různice, v. různice. nafknouti 38; — zboží zemským právem do tří let od vložení do desk 30; — manským právem 30. nasada, z. ryby. naučení panské, pánuov soudcí, v. soud zem- ský. nebožtík 111. neboźtićka 397. neděle: — dvě: kopce a hraničná znamení zdělati ve — — od datum vajpovědi 357; službu čeledi dáti ve — — od smrti majitelovy 404; — čtyři: po potvrzení smlouvy ve — — mají sobě obě strany lidí a statků postoupiti 374, 375, 376, 399; hned po smrti odkazujícího aneb ve — — mají být vyplněny odkazy 435; peníze mají být ujištěny do — — 138; srov. léta-dvě, pololetí, rok. nedíl, nedílný, v. bratr, dědička, sestra, strýc. synovci. neodbytá, v. dědička. nepřátelé: králi proti — věrně pomáhati 6, 12; zámek Tovačov má být králi otevřen proti jeho — 7. neřesty 13. nestání k právu, k póhonu, při soudu, v. soud zemský. neteř, v. díl. netfiti se mzi rody staré, v. rody starožitné. nevěsta 146. [nezletilý], v. léta přidati. niva, nivka, nivy 26, 27, 79, 86(2x), 1309, 253, 264, 366; v. Šeborovice. notarius summus, 7. pisaf nejvyšší. O. obdarování: — císařské 140; — króle 118; — králuov na horách 337; — mocné, krále 57; obdaření krále 81. obec, v. město — purkmistr; — vsi Bukovan 361. obilí: — skopní 339, škoda na — vodou 315; srov. cena. obilné, v. desátky. obora 22. obrana na klášteře 130, 214, 335, oprava. obyčej: podlé (práva a) — markrabství mor., země této: vložiti ve dsky 8, 91, 111, je udělán kšaft a poručenství 137, dosti učiniti 155, sumu ujistiti 322, mají se zachovati úředníci zemští 65; k spolkóm poslové, to buď podlé starodáv- ního — 87; dati věno, jakož řád a — jest v zemi moravskej věnné peníze dávati 186; držeti vsi z práva neb z — 212. obyvatel v této zemi (= osoba stavovská) 4. obyvatelé markrabství mor., v. stavové. oddčliti: — dceru od otcovského statku, že 128, 134, 370; srov. 

Strana 548
odděliti se nezachovala 169; — dcery po vyplacení věna 186; — syna od otce 305, srov. dcera, díl, syn. oddíl: rukojmie za zprávu za — po zemřelé 26; spolek na — po otci 53. odepsání a odřeknutí statku otce svého 305. odepsati se práva svého (na statek) 269. [o d é v], v. šaty. odhad (úřední — majetku) úředníky vyššími i menšími 294, 339, 347, 351(2x), 408-409; od- hadu se odříkati 14. práva —u, nic více sobě ne- pozóstavovavati 14; komorník (nejvyš.) penize přijal, zvodu neučinil ani — 15; odhädatı: na mestečku a vsech shádáno a se- čteno 62, na obilném platu aby odhádáno bylo 18; pakli by na N. co platu k včnu nedostalo, na zboží k. odhádáno aby bylo 11. odkázati statek se povoluje mocným listem královským, doklady stran, v. list mocný. odložení soudu, v. soud zemský. odmrf, v. odúmrť. . odpor: — (proti) spolku, o, 131(2x) 13, 14(2x), 18, 20, 46, 61, 83, 120, 339, — (proti) vkladu: 10, 11, 13, 19, 32, 36, 38, 45(4x), 47(2x), 53 (3x), 54, 58, 62, 65, 66, 68, 70, 74, 78, 79(2x), 92, 100, 120, 144, 154, 172, 200-201 (otec na másté synové), 205, 213, 214(3x), 238, 252, 279, — — dědictví 17, — —, kterýž učimili rukojmí 25, — —, kterýž učinili páni zemé 29; — tomu, což je biskupovo manstvie 6; — tomu, kdež se otec odříkal statku strýce svého 257; posel krá- lův z poručení a na místě JMti činí — 262: hofrychtéř činí — na místě krále 49; — vkladu učiněn, že dědictví není zaplaceno 66; — vkla- du vymazán, že má ješče süzeno býti, aby se žádnému neukrátilo 65. odfikati se: — statku, zboží 14, 19. 21, 24 (2x), 55, 94(2х), 102, 110, 122, 136, 145 (2x), 251, 257; — spolku 181; — dílu po otci 138, 210; — práva, v. právo; — vší spravedli- vosti 40; — věna 20, 24, 27, 135, — dobré vůle 74; — všeho zboží, které by snad bylo nalezeno v deskách mimo prováděný vklad (formulář zápisovy): 15, 16(ax), 18 a j. v. odúmrť, odmrť; na króle — spadl dvir 128; nâdvornik ani —f povinovat neni 86(2x); — vykoupena 374, 375; odmrté 346. odiumrtni, v. penize. odzastaviti, v. zástavy. officiales, v. üredníci. oheň: bona igne consumpta 80. ohledání gruntů 155. ohrada u dvora 129, 131. ochránce: poručníci mají býti — dítek, v. poručníci. oktáv Svíček 43. olší, z kteréhož taras na rybníce bařinným se dělává 298. oltář: podací —e a kaply pod Brníčkem Matky Boží Nanebevzetí 34, 65; podací — v Mohel- nici sv. Petra a Pavla 72-73; na předhradí olo- mückém: podací —e v kostele sv. Petra 135, podávání —í kaple Všech svatých 69; — v kos- tele otaslavském 282, 383, 390, 423; — sv. Maří Magdaleny v Šumvaldě 72; — podací sv. Trojice ve Zdounkách, k kterémuž přísluší plat v Divokách 212. 548 oves oltářník sv. kostely. omyl: dání stalo se —em, -— nahrazujem (král) 105; vklad se stal —em 76; —em jest bylo vlo- ženo a za jest vymazáno 318. opat, kněz —, vopat, v. Hradisko Klášterní, —: Beneš, Jan, Martin, Pavel; v. Velehrad, —: František, Jan, Mikuláš; — kláštera velehrad- ského 255, 355; — a konvent kláštera Smilhaj- mu jinak vizovský, ač by tu který usazen a u- veden byl 269-270, 279; — a konventu jakožto pánóm zástavním slibovati 361. opatření: — dcer, v. dcera, — manželky, v. manželka, vdova. i opovídáni: Hradiščané bez ukazování na Buchlov neb na Napajedla —m jezditi nemají 337. oprava: kostel Olomoucký vykonává — v Dlu- honicich, Penéicich, Suchonicich, Krémanech a Vel. Tynci 54; — na Divokách 25; na lidech v Dubanech a na dvofaku ve Vrbátkách pánu z Dubé —, jakož ji na Starnové měli, převede- na býti má 376; v Jevíčku: — a obrana na klášteře sv. Dominika 130, 335, 370, 401, — při valše 370; — v Krčmanech, v. Dluhonice; — na klášteře sv. Jakuba na předhradí olo- mouckém 167; — v Penčicích, v. Dluhonice; — kläStera prostéjovského 9: «si sboží přerov- ského k — přísluší 54; — v Suchonicích, v. Dluhonice; — v Starnové, v. Dubany; — klái- tera Sternberského 9; — ve Vel. Tynci, v. Dlu- honice; — ve Vrbátkách, v. Dubany; — na klášteře v Zábrdovicích konú se z Račic 9(3x), 10; — na dvou lidech v Žádlovicích k Bouzovu 100, 343; opravní, v. lidé, pán, právo, ves. orné, v. roboty. osedčti na hamru 347. osep, —ní plat, v. platy naturální. osika suchá jako hraniční strom 357. [oslovování osob stavovských v dopisech] 3- 4, 87-88; srov. páni. rytířstvo, stavové, vlá- dyka. osoby z města Š. s plnou mocí vyslané činí smlouvu 439(2x). osobám duchovním se nesmějí čimit odkazy, do- klady stran, v. list mocný královský. ospy obilné, v. platy naturální. osvoboditi, v. poddanství, otec: na sněmu se ustanovili, aby syn na — dílu žádati nemohl, a i by pak žádal, tehdy — ne- bude povinen jemu jeho vydati 161; — oddělil dceru od všeho statku, protože se nezachovala 169; dílu statku — svého požádati 305; statek po — poručiti; srov. poručenství, poručník mocný otcovský, dluhy; — a pán náš nejmilostivější (král) 36; duostojny u Boze —, knéz biskup 169; reveren- dus in Christo pater, duostojny v Kristu —, pán, biskup 164; duostojny u (v) Boze otec a pán, p. N., biskup olomoucký 20, 27, 37, 72, 137 a j. v. v úvodních zápisech o zasedání soudu. о и — (předpona) = ú—. Linharta, v. Olomouc ovce: — ze dvora skrbenského 275, cena — 400. vu. , oves: cena — 347, 409; — ourośni i drevni, v. platy naturální. 

Strana 549
padělky 549 P. padélky 223(2x). pacholek 30. pacholetčí: s — (z mládí) sloužiti 304. pálení: lesy k stavení a ku — 20; roubání a sekání lesu k — 406. [palivo], v. dřevo. pamět: pro budůcí věčnou —: vymazáno býv. manství z kmh manských 117, 119, vepsán v desky: postup při přijímání do stavu panské- ho 4, list královský o zřízení v zemi při soudu 3, 89, rozdíl mezi bratřími 230; pán: otec a — náš najmilostivější (= král) 36; pánu dědičnému sloužiti 100; duostojný — N., duostojny v Boze —, — N., duostojny u Boze otec a —, — N., duostojny v Kristu —, — N., biskup olomoucký 37, 65, 68, 72 a j. v. v úvod- ních zápisech o zasedání soudu, — opravní 315; — svrchní, margabí moravský 51; — z Krajcinku, svobodný — ze Štatnburku, v. Hons Fridrich hr. z Hardeka; svobodný — z Olnodu, v. Ambrož Šarkan z Hakošhazu; — vrchní (král) 255; — zástavní 361; páni, pán (stav), — a zeměné markrabství mo- ravského 12, domini barones marchionatus Mo- ravie 20; — čeští a moravští se svolí o koho, aby za pána přijat byl 4; z pánů mají být: zem- ský hejtman, nejvyšší: maršálek, nejvyšší: ko- morník olomoucký 1 brněnský, nejvyšší sudí olomoucký i brněnský a biskup olomoucký 89; dva — a jeden rytíř vynášejí nález, dříve býval k tomu vybírán jeden — 87; — nově přijati do stavu činí přísahu 4, 140; — k súdu vybraní, aby přísahu učinili 89; —, rytířstvo 1 města volí k úřadům hejtmanství a komormictví 99; mezi — a rytířstvem byla různice o právo za- sedati v zahájeném soudě 86; — zemščí i — rytírstvo právo zemské a póhony před se pus- tili jsû 99; — mezi sebou podlé starosti let se zachovávají 88; — češčí rytírstvo mezi se a do lavic pustili jsú 87; hanbu kterému z —üv bud z zeman učiniti buď řečí neb psaním 4; — hos- podáři (= majitelé statki) 4; —, ktefiż svo- bodná zboží mají 7. v dopise se oslovují —: „urozený pane“, „urozenému pánu, panu“ 4, 87; — V. má se ke králům českým jmiti, jakoż ijiní — a rytírstvo z svých zboží dědičných povinni jsû 48, — Dübravkové, — Tvorkovéti mají býti puštění ve staré rody, — Landétajn- ští, — Miličínští, — Ludanští za krále Jiřího uvedem do stolic, — Vajtmilaři a Jiřík: Tunkl (z Brníčka) se synem Jindřichem přijati mezi —, Jan z Žerotína i se syny svými a od nich toliko dále pošlými přijati za — 4; na žádost krále a s vědomím — přijat — Hanuš Haugvic 3 Biskupic s syny za —y 139; různice mezi — a — z Ludamc o sedání v soudć 140; s vuoli všech — z starých roduov synové Hynka a Václava z Ludanic aby mezi starými rody míst užívali, Hynek a Václav však pod těm —, kte- říž z rodů starých v soudu zemském sedají 140, 164; — z Kunštátu prokazují čistotu pů- vodu Hynka Bočka z K. 203; hejtman, — i vlá- dyky se na sněmu ustanovili, aby syn na otci dílu žádati nemohl 161; obě strany mají přede páni — predstoupiti a žádati; aby smlouvu ve dsky zemské vložiti ráčili 408; dědiční — a fundátoři kláštera 254; moudří a opatrní — 290. -— opravni, v. oprava, — svrchní markrabě moravský 51; —óm zástavním slibovati 361; — buchlovśti 338, 406; — bzenečtí 359; — čeští 140; — dobromilièti 423; — litenčičští 314, 447; — majetinsti 315-316; — morkovéti 314, 447; — Stembersti 198, 376, 447(3x); — tovatovsti 317; — zastrizlsti 281; srov. hejtman zemský, komorník nejvyšší, rada panská, rody panské, starožitné, rytířstvo, soud zemský: účast pánů na soudě; spolek, úřad, úředníci; jako páni uvedení v olom. deskách: z Biskupic: Hanuš 1., Václav 2.; z Boskovic: Albrecht 1., Albrecht 2., Arkleb, Beneš 2., Dobeš 1., Dobeš 2., Jan Jetřich, Jan Šembera, Jetřich Dobeš, Kryštof, Ladslav, Ladslav Velen, Old¥ich, Václav 1., Václav 3.; Tunklové z Brnícka: Jindfich, Jf; Tovacovsk$ z Cimburka Ctibor; z Doubravice: Hynek, Jan, Jaroslav, Jimram, Smil Osovský, Zikmund; Berkové z Dubé: Jan, Ladslav, Václav 1., Václav 2.; z Hardeka: Volf Dětřich; z Hradce: Joachym, Zachariáš; s Kácova: Diviš, Fridrich, Jan; Bilíkové z Kor- nic: Hynek, Smil; z Kounic: Jan Šiška, Ma- touš Štoš, Oldřich 2.; Krajířové z Krajku: Adam Volf, Johanka, Lipolt, Václav; z Kra- vař: Johanka, Kunka; z Kunovic: Jan 1., Jan 2., Jetřich; z Kunštátu: 1. Kunové: Boček 1., Boček 2., Boček 3., Čeněk 1., Heralt 2., Jan Boček, Jan 1., Jan 2., Jan 4., Heralt, Jindřich, Smil 1., Vilém, Zikmund; Zajímačové: Jan 1., Jan 2., Ludvík, Sezima; z Landštejna: Ctibor, Jaroslav Světlovský; z Lichtnburka: Albrecht I, Albrecht 2., Bernart Krušina, Herich, Jan sirotek, Jimdřich 2., Půta, Václav, Vaněk, Zde- něk; z Lichtnštejna: Jan, Linhart; z Lipé: Jan, Jindřich, Pertolt 1., Pertolt 2.; z Lomnice: Adam, Bohunka, Čeněk, Jan 1., Jan 2., Jan 4., Jind¥ich, Jiřík, Lacek, Markvart 1., Oldřich, Tas 2., Václav, Vaněk, Zdeněk, Znata 1., Zna- ta 2., Znata 3.; z Ludanic: Hynek 1., Hynek 2., Jan 2., Jan 3., Půta, Václav 1., Václav 2., Vác- lav 3., Zikmund; z Melic: Elška; Pankrác od sv. Mikuláše; Mládenec z Miličína: Oldřich, Přibík, Vilém 2.; z Náchoda: Fridrich, Jind- fich 2. (dříve vládyka), Mandalena; Kropáč z Nevědomí: Jan 3. (dříve vládyka, rytíř); z Pernštejna: Jan 2., Jaroslav, Vilém, Vojtěch 2., Vratislav 1., Vratislav 2.; s Podmanína: Michal; z Postupic: Kateřina; Žampach z Potnštejna: Václav, Zdeněk; z Rožmberka: Petr; Lev z Rožmitálu: Zdeněk; Pňovský ze Sovince: Heralt 2., Jan 3., Ješek, Jindřich, Ji- řík, Kryštof, Petr, Půta, Vok; ze Šelmberka; Jan, Jaroslav 2.; ze Šternberka: Albrecht 1., Albrecht 2., Jan 2., Jan 3., Jindfich; Tetaur z Tetova: Václav; z Tvorkova: Kryštof 2., Per- tolt; z Valdštejna: Burian, Hynek 1., Jan, Machna, Zdeněk 1., Zdeněk 2.; z Vlašimě: Jmdřich, Jiřík, Karel; z Vrbna: Hynek; z Weitenmiihle (Vajtmile): Jiřík, Ladislav, Lud- vik; = Zerotina: Bedřich 1., Bernart 2., Ber- nart 3., Fridrich, Jan 1., Jan 4., Jan 6., Karel 

Strana 550
pani I., Karel 2., Pavcl, Petr, Václav 1., Viktorin, Vilém 2. paní, srov. manželka. panna: 61, 262; velebná —, v. abatyše, pře- vora. panské, v. víno. panoše: — řádu vytířského 30; „slovutný —", dřívější osiovování v dopisech stavu rytířského 87; v. zpanošeti. panství: — (= šlechtictví): —- řádně provésii aneb na ně řádně vjíti 4; — požívati 4; — (= majetková příslušnost): vrchní — na vsí 51(2x), na lidech 169. 183; právo a — 266, 287; — a vrchnost si pozüstaviti 294; vrchnost, — a fundátorství 254, 346; — (= statek ): brumovské 147, helfnštejnské 353, 385, hluchovské 117, kvasické 198, litenčické 386, 413, 417; litovelské 262, přemyslovské 117, přerovské 390, račické 431, rožnovské 151, 270, 354, sovinské 347, strážnické 49, 252, tovačov- ské 48, třebovské 343, úsovské 151, 262, zábřež- ské 342. papír: list, snlouva na — 335, 381, 408, 435, 436; směnu v poručenství na — zříditi 438. pargamen, v. pergamen. pasti: dobytky svobodné — 290, 406. | "= pastvy: svobody na doubravć —ami użivati 359; — koni a dobytkuov 423. pastvisko, pastvisté: pre o z gruntu pusté vsi 420. pastorek 76. pater, v. otec. . pavovati: kverkové aby mohli na železa dobyvati a na nich — 192. peécet, sigillum, signet: — císařská 427; — krd- lovská 7(2x), 8(2x), 12, 13, 17(2x), 22-23, 39, 44, 48(2x), 49, SO, 52, 64, O5, 71, 72, 78, 79- 81, 84, 85, 89, 90, 91(3x), 96, 100, 101, 109- 114, 116, 117(2x), 119, 125, 128, 130, 133(2x), 134, 136-138, 144, 148, 152, 153, 156, 159, 161, 162, 166, 168, 170, 172-176, 178, 180, 185, 191, 192, 200, 212, 215, 231, 239, 240, 244, 250, 263, 274, 278, 289, 206, 298, 303, 317, 321, 323, 328, 331, 333, 345, 356, 368, 370, 374, 375, 377) 378, 381, 399, 403, 405, 407, 420, 433, 434, 437, 442; — kmiżeci 36, 254, 269, 270, 279, 346; — biskupská 276, 310; — představených kláštera: opatů 328, 330, 331, 368, 369; převora 345; převořiše 317; konvent- ská 317, 328, 330, 331, 345, 368, 369; — děkana i kapituly kostela Olomouckého 310; — osob stavovských 31, 36, 95 (zmínka), 125(2x), 126, 143, 144, 176, 186(2x), 200, 212, 217, 221, 222, 231-232, 254(2x), 269, 270, 274, 276, 278, 279, 290, 296, 304, 305, 309 (zmínka), 317(2x), 322, 324, 328, 331-332, 335, 338, 345. 346, 357, 362, 365, 368, 369, 373, 379, 380. 381, 399, 404-406, 408, 418, 424, 427, 428, 430, 431, 430, 438, 440, 442; . — městská 361 (zmínka), 369: — venkovské obce 361 (zmínka); poručenství na mocný list má být opatřeno — vydavatele a — tří neb čtyř pánů aneb dobrých a urozených lidí 274; poruëiti co pod svû a tri neb čtyř pánů neb z rytířstva na svědomí 322, 325, 381; poruèiti komupod—svû a na svédomi — 200; — horäch 550 pivo- jednoho neb dvü dobrych lidí 438; listem pod — zmocniti 330, poruciti 404; list na papirc pod — odkazujiciho a dvou neb tří lidí dob- rých 335, listem na papíře pod — svou a na svědomu z pánů neb rytířstva jednoho neb více pečetí poručiti 436; list na pargameně pod sedmi — visutymi 379; — list správní s šesti rukojmiemi a s vosmi — visuiXmi 439; kvitan- cie na pargamene pod sedmi bejti ma 362; sekrety osob stavovských 355, 374, 375, 377, 408; signet: cedule pod — krále 10; — k listu prwesıti, appensio sigilli, doklady stran, v. — císařská, — královská, — kmizeci, — biskupská, v. poručenství, v. vůle dobrá; — k listu zavčsiti 22, 44, — k listu pritisknúti 52, 101, 110, 111, 144, 160, 170; — k listu při- lożiti 186; — k listu přidávati 275, 328, 345; — přikládati 88. pekarské, v. stoly. peni z: — vídeňsky 339; čeledi — na — zaplauti 404. peníze: poručenství na — v této zemi obecně bernych vypiniti 275; dfivi za slus$né — vozili 342; Oves a — na zámek na kazdé vánoce voziti 406; — hotové poruciti 442; — luční 57; — odümrtní 275; srov. groše, hřivny, kopy, zlate. penéZzity, v. plat. pergamen, pargamen: list na —173, 175, 231, 379; list hlavni na — 86(2x); list správní nu —- 331, 335. 305, 431; listy na — 7, 125, 143; kvitancie na 362; smlouva na — 368-370, 379, 406, 427. pěší, v. roboty. pila: — na statku Veselíčku 353; mlýn pilný: v Branové 388; na stalku Křídto 82; v Lubc- měří pod Strážnou 388; mlýny pilné: v okolí Hranic 354; na statku Veselícku 402; na statku Vsetíně 350. písař: Jakub, měšťan v Litomyšli, — Petra Sedíka z Kunciny 333; Václav z Kroměříže, — (notarius) krále Jifiho 49; Matou$, — zerav- ský 304, Jan ze Všehrd, — kanceláře krále Vladislava 85, — menší: Mikuláš, — desk a práva zemského v Brně 90; — — (kraje olomouckého), v. Otmar z Nepomuka, Jakub z Vilhartic; — — pri pridédéni 137, 274; písař: nejvyšší — zemsky prothonotarius thabularum marchionatus Moraviae, nejvyssi 1 — desk a práva(a) markrabství moravského, summus notarius tabularum marchionatus Moravie, nejvyšší — markrabství moravského, zemský, v. Mikuláš z Bystřice (== ? Mikuláš, Mik. Ha- vlas z Olomouce, Mik. z Olomouce); Tobiáš z Hory Obřanské;, Otmar z Nepomuka, Jan z Opavy, Václav Tetaur z Tetova; namístě ——, místodržící — —, v. Matyáš z Hartunkova; — — předčítá přísahu nově přijatých členů sems. soudu 4: — — psal juxtu 168; — — účastní se přidědění 134, 274, 293, 339(2x), 348, 409, — — účastní se odhadu 408. pivo, piva: šenk— starých hostinskÿch 114,132; spílání — bez záplaty dělati 127, 145; vaření 

Strana 551
pivo 551 podací — jednu várku v týdnu, — odebrati od svého pána 350; klášter V. nemá vařiti — na vy- stavování a prodej, 355. pivovar: v Buchlovicích 414; v Dětkovicích (o. Prostějov) 326; v Černé Hoře 363; v Je- víčku 401; —y v Novém Jičíně 114, 132; v Kunstáté 414, 427; v Kvasicích 404; v K yjové 350; u Dlouhé Horní Loučky 336; v Ludéřově 432; v Moñicich 387; na statku Vel. Opatovice 431; v Osvétimanech 366; v Otaslavicich 423; v Pñovicich 395; v Úsově: dobrovolně dříví ku potrebé — ousovského za slušné peníze voziti (lidé z panství zábřežského a z sovinského) 342; ve Veselíčku (0. Lipník n. Bec.) 402, 443; ve Vilémově (o. Litovel) 345; ve Zdounkách 421; ve Ždánicích 413; srov. plat z pivovaru, pivovarny. plat: — nositi pánuom buchlovskym a ourední- kóm jejich 406; — posilati 375; — postoupiti 399; — převésti 374; — prodati 16; — na člověku 56, 407; — z člověků 82; — ze čtvrti 347, 386; — ze dvora 57, 64, 84, 94, 141, 198, 217, 379, 409, dvür dán lidem pod —, ©. dvür; — dvofáküv 375, 376; — farári 5, 19, 67. 115, 245, 291; —k hamru 347, 408; — za hlásky 431; — ke kapli 69; — ke klášteru 215, 315- 316, 374, 375(2x), 376, 399; — kněžím 46, 62, 211; — ke kostelu, ke kostel. podací 5, 56, 244, 258(2x), 338. — z krčmy 69, 72; — na lesích 347; — na lidech 57, 426, a jejich purkrechtích 55; — na městečku a na hradě 19; — na mlýně 16, 47, 52(2x), 66, 217, 253, 339, — za svedení mlýna 316; — pod mostkem 57; — k oltáři 25; — z pivovaru od várek 370; — za roboty 268, 347; — od vinného šenku 114, 132; — ze šlej- ferny a z valchy 370; ze vsi a jejich částí 5, 15, 18, 55, 119, 148, 212, 258, 277; — činžový 84; — dědičný na lidech: 252(2x), 307, 313, 386, klášteru 375, 376; — komorní na klášteře a městě 174; — mostní 47; — obilný: 151, na —ém —u odhádáno 18; — osepní v. platy naturální; — peněžitý 374, 426; na dvořáku 375, 376, ke klášteru 426, kterýž mají kněží olomoučtí na lidech 46, 62, 211; — pivovarný 114, 132; — ptačí z horek 406; — roční 13, 15, 16 (matce), 18 (manželce), 21-29, 32-35, 45, 46, 57, 70, 74 (věno), 78, 83, 84 (věno), 26(2x), 90 (véno), 94(2x), 102, 104, IIO (Vëno), 129, 146(2x), 148, ISI (věno), 198, 203, 215, 217 (na dvoře), — — shádaný 56; — skopní 252; — stálý 294, 339, 347, 386, 426 (ve vsw vybírati), 347 (z hamru); — vénny 32; — vinohradny 175, 282, 383, 423. *platy: — z hor vinohradnich 337; — na sedlácích 18, 46, 211, 375; — hodné (-1) 127, 145, 170; — obilné 389; — naturální: husy 212, 336, 338, 376, 414; kapři 315-317, 376; konopí 354; lůj: 4 kameny — ze dvá krámů mastných (v Ivanovicích na H.) 319, 341; ospy obilné 55, 137, 342, 343. 370, 382, 383; dvůr dán v osepní plat 63, oves 294(3x), 336, 347, 363, 406 (oves a peníze na zámek B. na každé vánoce voziti); plece 212, 336, 341, 427, 431; slepice (kury) 17, 54, 57, 68, 74, 75, 78, 86(2x), 92, 104, 134(2x), 135, 220, 204(2x), 313, 336, 347, 374, 376, 386, 399, 414; štiky 315 (klášteru při spouštění rybníka), 376 (v postě); vejce 17, 53, 54, 57, 74, 78, 92, 104, 294(2x), 313, 337, 347, 374, 376, 386, 414; žito 339, 363; — peněžité 190, 223, 229, 336, 364, 384, 380, 399; — sladové, sladovné 127, 145; — stálé 1 běžné 245, 336; — svatováclavské 408; — šafránné 127, 145; — vinohradné 181, 229, 366, 39go; srov. desátky, úrok, věno. platiti: — hotovými zlatými 5, — od vkladu, v. vklad, — od potvrzení, v. potvrzení. platný, v. groš. plece, v. plat naturální. ploty přes potok, aby ryby z rybníka jíti ne- mohly 155. plučiska (= druh velkých luk) 309. pluhy dělati 406. poctivosti starých rodův požívati 4. počátek roku, v. rok. podací: — kapelné v Drnovicích (o. Kunštát) 240; — kostelní (v obcích): Bánov 52, 189, 209, 223, 382, 432; Barnov 340, 380; Bartošo- vice 66, 229; Bélotín 353, 385; Dílavsko 396; DBohdalice 388; Bohuslavice (o. Komice) 14, 317; Bojkovice 30, 201, 381(?), 432; Boršov 51, Bořitov 363; Boskovice 342; Boškov 307; Bouzov 100, 343; Brankovice 33, 139; Brumov 205, 214; Břest 368; na statku Buchlov 211; Buchlovice 202, 336(2x); Bystřice p. Host.: — 396, na statku 77, 85; Velká Bystřice 18, 46, 62(?), 211; Bzenec 205, 224, 326, 346, 358; Cotkytle 268; Čehovice 15, 63, 144; Čechy pod Kosířem 184(?), 363; Dédice 175, 299, 310; Derfle 391; Dobroëkovice 139, 397, 416, ke — — přísluší les 139; Dobromilice 208, 356, 433; Domaželice 26; Doubravice п. Svit. 253, 257; Drahanovice 25, 115, 213; Drahotuse 353, 385; Drnovice (o. Vyškov) 175; Dfevohostwe 11; Dubany 171,181; Dubiciro 169, 183; Fryšták 20, 191, 282, 283, 350; Gruma 51; Hluk 273. 402; Hnojice 198; Holešov 20; Hoštice (o. Vyškov) 263, 318, 341, 397; Hoštice (o. Zdounky) 18, 340, 422; Hradčovice 66, 127, 145; Hradečná (о. Umčov) 342; Hramicích 353, 385, na statku 124; Hustopeče n. Bec. 114, 132; Hvozdná 20, 191, 283(2x), 350; Chropyně 309; — kostela sv. Bartoloměje v Chvalkovicch (.o. Bučovice) 268, 323, 384, 403; Chvalnov 56, 165, 227, 386, 413, 4 lidé z Vážan (0. Kyjov) patří sem ke — — 56; Ivanovice na Hané 49(?) 115, 142, 311(3x); Jakubovice 169, 183; Jasenná 350; Javorník 348; Jedlí 56, 169, 183; Jestřabice 189, 222, 366; Jevíčko 370, na klášteře 401; Je- sermce 353, 385; Ježov (o. Kyjov) 54, 387; Ji- čín Nový 114, 132; Jičín Starý 114, 132; Ka- ňovice 93; Kašava 20, 350; Klášterec 169; Kle- novice 65, 144; Klobouky Valašské 177(?), 205; Kočov Moravský 307, 419, 440; Kokory 45, 66; Komňa 34, 201, 432; Komce 379; Koryčany 238; Kostelec u Holesova 344; Kostelec u Štípy 191, 283(2x), 350; Kralice na Hané 310; Krás- no n. Bec. 151(?), 270(?), 287(?), 354; Krum- sín 262; Křenov 51; Kunovice 28, 65, 118; Kunštát 5, 226, 256, 414, 427; Kvačice 66, 208; Kvasice 356; Kyjov 328, 350; Lazniky 349; Lesnice 55, 169, 183; Lešná 31,32; Letovice 149, 256, 329; Lhota Dlouhá 363; Lhota Horní 30; Zhota Vranová 160; Lhotka na panství 

Strana 552
podací Světlov 30; Lideč Horní 205; Lindava 389, 396; Lipov 348; Lipůvka 343; Lísky 35, 226; Litenčice: — kostela sv. Petra 104, 165, 227, 386, 413; Lośtice (o. Mohelnice) 100, 343; Dlouhá Horní Loučka 58; Loukov 77(?), 85(?), 396; Lovčice 413; Lubník 209; Luboměř nad Strážnou 388; Luká 79, 171, 317; Lužkovice 92; Lysice 5, 256; Malenovice 69; Měrotín 24, 29, 54, 68, 119, 295; Město Staré (o. Hradiště Uh.) 369; Město Staré (o. Třebová Mor.) 51, 162(?); Milonice 122; Milotice (0. Kyjov) 27, 53, 83, 387; Milovany 307; Mistřín 313, 364, 387; Mladoňov 342; Mokronosy 62; Morkovice 10, 56, 198, 199; Mořice 27, 387; Mrsklesy 18, 46; Mysiocowwe 20; Námést na Hané 227, 294, 385; Nejdek 353, 385; Němčí Horní 389; Něm- čice 253, 257; Nemotice 187; Nezdenice 170, 341; Nivnice 254, 288; ke — — v Olešnici pří- sluší Kněževes 111; Olšany (o. Prostějov) 367; Opatovice Velké 256, 431; Orlovice 115(?), 396; Ořechov Vel. 81, 82, 131, 207(2x), 314; Osvětimany 131, 179, 202, 213, 232, 306, 312, 344, 366; Otaslavice 64; Paclavice 66; Partuto- wice 353, 385; Paskov 310, 351, 357(?); Pavlo- vice u Kojetína 387; Petrovice 55; Písařov 169, 183; Pitín 30, 201, 432; Pivín 370; Počemice: 428, — kostela sv. Otharta 10, 28, 69, 75, 92, 212, 224, 226(?), — kostela sv. Petra 93, 104, 226(?) Podhoří 353, 385; Podhradí (o. Napaje- dla) 138, 163; Police (o. Mohelnice) 342; Po- střelmov 135; Potštát 340, 396(2x); Pozdó- chov 359; Pozlovice 30, 201, 433; Pozořice 64; Protivanov 342; Prusimovice 230; Prusy Mo- ravské 155, 171, 354; Pržno 152, 270, 287; Pře- myslovice 117, 213; Račice 430(?); Raškov 169, 183; Rataje 103, 266, 267, 325; Rohle 55, 169, 183; — — na panství Rožnov p. Radh. 151, 270, 287, 354; Ruda n. Mor. 169, 183: Ru- doltice 307; Rychnov (o. Třebová Mor.) 51; Rymice 319; Sebranice 360; Senice na Hané 77, 190, 191; Slavičín 205, 214; Slušovice 20, 191, 283(2x), 350; Sobotín 116, 146, 417; — — na statku Sovinec 336; Stařechovice 363; — — ma panství Strážnice 137; Střílky 33; Střítež (o. Hranice) 353, 385; Studénky Horní 268; Sulikov 414; — — na statku Nový Svět- lov 381; Siperk 21, 23, 268; Stípa 191, 283 (2x), 350; — — na panství Stramberk 22, 238, 271; Sumice 22, 23; Swmvald (o. Silperk) 21, 23, 71; Sumvald (o. Uničov) 72, 288, 342; Ta- tenice 21, 202; Tetovice 69; Teśnovice 356; Tištín 387; Tlumačov 46, 96, 245, 356; Topo- lany 224; Městečko Trnávka 162(?), 343; Tršice 139, 204, 257, 273; — — na panství Mor. Třebová 51(2x); Uhřice (o. Bučovice) 181; Újezd (o. Vizovice) 359, 419; Újezd Vel- ký 353, 402, 443; Újezdec (o. Brod Uh.) 39. 81(?), 267; Úsov 342; Varhošť 46, 211; Velká (o. Strážnice) 348; Ostrožská Nová Ves 118; Veselí nad Mor. 245; — — na statku Vícov 184; Vilémov (o. Litovel) 24(?), 29, 54, 68, 119, 295, 345; Vizovice 359; Vlachovice 388. 441; Vlčnov 66, 127, 145: Vlkoš (o. Kyjov) 205, 224, 267, 326, 346. 358; Vlkoš (o. Přerov) 141; Vnorovy 201, 206, 245; Vracov 205, 224. 326, 346, 358; Vrahovice 57, 67; Vrchoslavice 76, 165, — k faře příslušející 338, 349, 398. 552 pololan 418; — — na statku V setin 152, 270, 287, 350; Vyšehoří (o. Mohelnice) 44, 101, 379(2x); Zá- břeh 169, 183; Zborovice 10, 148; Zdounky 212, 233, 237, 325, 421; Zlámanka 421; Zalko- vice 308; Zdónice 413; Želechovice nad Drec- nicí 93; Zeranovice 166, 329, 414; Zeravice (o0. Kyjov) 33, 266(?); srov. fara, farář, kaple, kazatelnice, klášter, kostel, oltář. podávání farářuov na faru v Kralicích na Hané 310. podbranky dělati 406. poddaní: — biskupoví 270; — páně Nikodé- movi 424; srov. člověk, člověci, lidé. poddanost: ke králi se tak v — jmíti, jako päni a rytírstvo z svých zboží dědičných po- vinni jsü 48; — činiti 294, 296. podíl, v. dil. podkomoří markrabství moravského, v. Al- brecht Černohorský z Boskovic na Černé Hoře, Beneš z Boskovic a z Černé Hory; Jan z Ku- novic na Brodě Uherském, Vilém Kuna z Kun- štátu na Hrádku, Václav z Ludanic, Přemek z Víckova, Jiřík z Vlašimě a na Úsově; — je úředník nad kláštery i jinou komorou v markrabství mor. usazený 255; — přijímá a uschovává listy o statcích, které se vrátily ke komoře královské 362; pohání osobu stavov- skou, která neprávem drží klášterskou ves 269; — jako smlouvčí sjednává smlouvy mezi kláš- terem a osobou stavovskou neb královským městem 367, 360, 373-376, 398, 406, 426; --- spolu s dvorským sudím sjednává smlouvu me- zi biskupem a osobou světskou 373; — na místě krále (a markraběte) vkládá statek odúmrtím na krále spadlý 395. podpřevor, podpřevoří, subpřevor, v. Hra- disko Klášterní: — Šimon; Velehrad: — Jan. podpůrčí, podporčí: 256. podsedek, podsedník: 64, 93; dvůr s — 95, 151, 154, 156; — platem příslušel ke kostelu 244, 338; mlýn s — 67; — pusty 298(2x); podsedky: 17(3x), 23, 24, 29, 32, 40, 56, 168, 272, 281; dvür s — 64(2x), 71, 90, 92, IOS, 124, 130; — pusté 122, 151, 156; — (ná- zev části vsi dle podsedníků) 357; podsednici, podsedlnici: — 357; spilání piwu (ve Veletinách), kteréž — bez zaplaty délati maji 127, 145; — za svobodu v lesích platí 406, 426. pohnati, půhon, v. soud zemský: půhon. [pohřeb], v. pochovati. pochovati: oustně sem poručil, abych —án byl u bosáků v Olomúci podlé otce mého ne- boštíka 438. poklid, v. soud zemský — poklid. pokoj: zfiezenie pro zachování — a jednoty 87. pokolení třetí: netříti se mezi rody staré až do — — 4, nevyšte se, ani potupy čiňte rodóm starým až do — — 88. *pole: sborovské —, kteréž slove Od duba 93; — Karlovské 129; — a lüky rybníkem vytopiti 155; — hradiské 209: — tupeské 406; — oujezdská 424. poloétvr t, polüctvrti, v. čtvrt. pololán, v. lán. 

Strana 553
pololetí pololetí, polületí, polouletí: v — splniti smluv- ní ujednání 9-10; v — po postoupení statku maji zletilí: synové vyplatit matce nadvěno 322; v — po smrti poroučejíciho mají poručníci vyplatit odkázané sumy 333; srov. léta dvě, neděle, rok. poli (předpona), v. polo —. *poplatky: — na dech 86(2x), 255, 266; — na fate 198; — do komory královské 192; — ke vsem 214; — malé i veliké 152; — vino- hradní (-é) 103, 266, 306, 312; /— za úřední výkon] což obojí strana od vedení úřadu dali, toho každá škodovati má 290. popluží, poplužný, srov. dvůr. poručení: z — krále posel jeho činí odpor 262. poručenství, zřízení o statku, kšaft, poslední vůle, list; — na mocný list: — Jana Niaryho z Bedeku 405; — Petra Onšíka z Bílkovic 323- 324 — Jana z Cimburka a z Jičína 22 (zmín- ka), — Matouše Stose z Kounic na Moficich 437-438; — Johanky z Kravař 95 (zmínka); — Kunky z Kravař 175 (zmínka); — Petra Šedíka z Kunčiny 333-335; — Hynka Bočka z Kunštátu na Polné 215-217, — Jana st. z Ludanic a na Kvasicích 403-404; Vojtěcha z Pernštejna na Plumlově 429-430; — Kate- řiny z Postup 434-436; — Jana Podstatského z Prusinovic 304; — l'asa Podstatského z Pru- sinovic 321-322; —— Bwriana Swétlovshkého z Vicnova 381, — Markety z Vojmc a na Skrbeni 274-275; — Mikuldse z Vojislavic 136 (zmínka); — Jiříka ze Zástřizl na Veselíčku 442-443; — Petra ze zvole a z Kolstejna 378- 379; — Arnosta KuZele z Zeravic a na Kvas- cích 185-186; — se může stát za zdravého života neb na smrtelné posteli 63; — uciniti a. statek odkázat neb poručiti povoluje král listem mocným, do- klady stran, v. list mocný královský; — po- volené mocným listem má být opatřeno pečetí vydavatele a pecetmi tří neb čtyř pánů aneb dobrých a urozených lidí 274; — zméniti neb zrušili 404, 405, 430, 442; — nezpüsobiti podlé práva a fadu markrabství morav. 78; list (= poručenství) navratiti i s mocnym listem 216; — a zapis 5; — a zřízení o dítěti a statku 304; zřízení o statku učiniti 173, 175. poruéiti listem na papíře pod pecetí svü a dvü pánuov neb z rytířstva (a jiných dvú dobrých lidi) ..., to aby mocné bylo 36, 281, stalo se svolení na obecním sněmu v městě Brně, když by kolvěk chtěl statek svůj poručiti přátelóm svým po otci neb po mateři od svých dcer, opatře dceru neb dcery své věnem sluš- ným, aby jim bylo dáno z statku jeho, takové zřízení a ustanovení ... Každý bude moci uči- niti dckami aneb na list mocný královský 185. poručnice, v. manželka jako mocná —. poručník: — a (mocného) činiti: dětí 54, 103, 40 (deskami), sestry a dětí jejích 62, dótń i stat- ku 123, 234, 378-379, statku 62, 333; mocný — panským přísudem 57; — věrný 113: — a nápadník 312; král jakožto nejvyšší — swotků má péči o sirot- ky a ustanovuje jim —y 113; zemský hejtman jako mocný — sirotků, viz hejtman zemský; — 553 poslové aby s tím (statkem) mohl učiniti, jak by se jemu zdálo 62; kdyby — zemřel, ti, kohož by poručníky zdělal, aby též poručníci dítek a stat- ku mocní a otcovští byli 379; — ustanoven pro případ, že by se narodily děti 216; mocný (otcovský) — prodává, kupuje, směňuje stater swotkü po smrti otcové 52, 57(2x) 123, 131, 156, 160, 166, 237, 306, 312, 314, 317, 350, 397, 401, 443; srov. nápadník. poruéníci: (mocné otcovské) —*y činiti: dětí 35, 122, détí a statkw 38, 75(2x), 92, 105, 106, 169, 253, 292, 304, 324, 420, 429; —y a spoleć- náky deskami cimii 49; mocne otcovskć —y i napadniky Ciniti 252, 253, 366; děti mají zůstat v moci a opatrování pánuov — až do let přirozených nejstaršího syna 442; — mají být ochránci dětí a statku jejich 430; — mají swotky 1 jejich statek po otci opatrovali a toho hledéti, aby jim statku jejich neubyvalo, ale raději přibývalo 113; — nemají zasahovat do rozepře v záležitostech, týkajících se statku jim svěřeného 442; připadne-li dětem nápadem jaky statek, přísluší i ten pod správu — 428; mocní otcovští —: mají se hned po smrti od- kazujícího uvázati ve všecek statek jeho 333, 435, 442, maji vydati po smrti odkazujícího vše, co on poručil 437; v polouletí po smrti odkazu- jícího mají — vyplatit odkázané sumy 333; — mají po smrti odkazujícího kšaft a zřízená i s mocnym listem královským ve dcky zemské vložiti 355; statek připadne na —, kdyby dětí zemřely, prvé než by jim statek od — v moc postoupen byl 325; s radou —ů mají být dcery-swotci vdány 442; — věno sirotka splatili 222; — věrní 435. porućny, z. list. pořádek: podlé —u markrabství moravs. (země tejto): vydati dceři věno 435, vrátit vdově, znovu se vdávající věno, nadvěno i svrš- ky 442, list správní 439; jakž —zemský ukazuje 361. posel: — krále k vložení králova odporu proti vkladu 262; zemský hejtman pamatuje, že jest toho spolku poslem ke dskám byl 4, srov. poslové. poselství do Uher ke králi 99. posílací, poslaný, v. list. poslouchání, poslůchání: vstupovati do soud- ních stolic buď k súdu neb ku — 87. poslové ke dskám: rody, kteříchž jsů před- kové dokonale panství nepožívali, ke dskám — nebývali 4; k spolkóm — od krále neb hajtmana na JMti místě, to zachováno buď podlé staro- dávního obyčeje 87; — určení zemským hejtmanem k vepsání krá- lovských listin do desk: 17, 30, 48(2x), 49, 50 (2x), 51 (určeni králem), 52, 64, 65, 71, 72, 74, 78, 79, 84, 86, 90, 91(2x), 96, 100, 101, 105, 109-114, 116, 117, 119, 125, 128, 130, 133, 134, 136-138, 144, 153-154, 156, 159, 162, 166, 170, 173, 174-176, 178, 180, 185, 19r, 192, 200, 212, 231, 230, 240, 244, 256, 263, 274, 278, 289, 296, 304, 317, 321, 323, 328, 331, 333.345, 356, 368, 370, 374, 376-378, 381, 403, 405, 427, 429, 433, 434, 437, 442; — určení jsou, hejtman však uveden není 22, 44, 148, 152, 161, 168, 172, — 

Strana 554
poslové hejtmanem dám (= určení) nejsou 5, 7(2x), 8, 12, 13, 23, 298, 400, 407; srov. výmaz. — dáni hejtmanem s radou panskou 96; , — däm (= urteni) zems. hejtmanem k vložení spolků 4-6, 43(6x), 44, 61, 76 (později dávám nejsou); — určen k zapsání naučení panského (panu komorníkovi), relatores: 330, 335, 344, 349, 372, 417; — krale ke snému 164. . postel: — smrtedlná 21, poručiti za zdravého života neb na smrtedlné —, doklady stran, v. poručenstvi. *potok, potůček, voda, v. Bělá, Břestecký —, Klausgrofjibach, Králův —, Mezihoří, Olešnice, Pilavka, Rabenseifen, Rousnik, Rusava, Seifen- bach, Velika, Zlatecky —; — liśnicky 382; — sobotinsky 417; — nepojmenovany: 24, 58, 84, 138, 149, 155, 233, 400, 424; breh — 129, 193; na — udélati stavidla a ploty 155; hramice statku vede — 353, 354, 385, 402, 406. | , [potrubí], trouba k vedení vody z rybníka 315, 16. p ót vrzení: — listem pod majestátem sobě zjednati 330, 331; od —, obě straně společně maji zaplatiti 308, 369, 375, 376, 399, 424, 427; od smlouvy a — króli zaplatiti 406; smlouva a — císaře 426. poustevník od sv. Klimenta, v. Jiřík Smeta- na z Osvětiman. [poustky], v. pustina. povinnosti a služby manské, v. manství. | povolení:— krále, v. král: povoluje; — kapi- tuly olomoucké, v. kapitula; — fundátorů kláš- tera, v. tundátor. povozy: roboty a i k rybníküm 433. povýšení panské: psáti tak, aby k rozeznání bylo — — 87. povyšovati a z rodův obecních lidi v řád vládycký uvoditi, v. král. *poZitky: — jarmarkové 245. *právo, jus: — je v zemi jen jedno 3; podlé — (a řádu) markrabství moravs.: zpósobiti po- ručenství 78, statku neopatřil 58, Cimti se po- dpůrčím statkem 256, dojíti let rozumných 113, zmocniti osobu vésti půhon 269; podlé pořádku — přiděděno 294; srov. obyčej, pořádek; — na dvoře (k dvoru) 17, 37, 58, 84, 109, 110; — na lidech 75, na 1. kostelních kněžských 18; — k podací kostela 58, 93; — k rychtě 36; — k statku jako sestra nedílná 43; — k tvrzi, na tvrzi a na hradě 83, 228; — po otci 58, 66, 76, (neb po mateři) 58; — po bratru 77; — na hory buchlovské 213; — na hoře železné 272; — k dědictví dáti 21, 254; —em dobývati 136; — mrtviti a jeho se odříkati 17; obrätiti se ke kterémukoliv — 36, 214; — а se odříkati, ode- psati 14, 16, 17, 19, 21(3x), 37, 40(2x), 44, 55, 58, 69, 84(2x), 94, 110, 123, 125, 135, 139, 144, 145(2x), 147, 150, 154 (a na jinou osobu pře- voditi:) 176, 180, 181(2x), 186, 189, 210, 228, 251, 256, 269-270, 276-277, 280, 296(2m), 428, 431, 440; — prodati 327; — prosuditi neb vysüditi 9-10; — provolati, v. soud zem- sky; — pustiti 255; — pfenáseti 14, 51, 431; — prevésti 255; — spadlo: a panským nálezem — na lidech ke dvoru 554 přátelé jest přisúzeno 24, po smrti syna mladšího na staršho 57; —em viniti 327; — zapsati dskami 51; —em se na dil vsi zvednouti 269(2x); —, v kterém lovčí k hradu Buchlova od starodávna vysazení jsou 337; ležení pravé a obyčejné vésti tak, jakož země moravská za — má 31; — dédické (ius hereditarium) 49; — dědičné 44, 53, 79, 205, 224, 231, 328, (prevésti:) 147, 161, (neb věnné) 85; — svrchní dědičné na vsech zástavních 67; — horní 33, 192; — Hor Kuten 192; — krevní 337; — manské: 26, 37, 61, 215, —em —ym narknouti 30, ku — — pohánčti 276, odpovidati pred — — 276, — — pod- stoupiti 310, podlé — — zpraviti 214; lidi v — — lenním a v povinnosti manské držeti 373; — lepsi ke statku míti 18, 19, 25, 38, 45, 47, 05, 74; — medarské 13, 74; — [mílové]: sůl blíž mile od mésta prodávati 355; — olomücské 14, 214; — opravní 200; — na krále pripadlé, spadić 44, 90-91, 134, 170; — purkrechtni 102; stanné, ustané 209, 339, 347; — Senkovni 209, 224; — vénné, v. véno; — viohradní 64, 213,232 239, 266, 306(2x), 337, 414; — zahájené 87; — zemské: hned po válkách kněz biskup a... hajt- man, — — jsú řiedieli, majíc při sobě některý počet pánuov a rytířstva prava povědomých 276; ku — — pohánčti 276, nafknouti zboží —ým —em do tří let od vložení do desk 30, ku — — služebníky a poddané biskupa k svědomí potře- bovati 276; — — a póhony před se pustiti 99; v — — státi 378; pred — — odpovídati 276: —em —ym odhadati 358(2x); coz k — — pří- sluší 110; srov. desky zemské — olomücského a brněnského, soud zemský, úředníci — olomüc- ského a brněnského; — a nápad 64, 79, 91, 105, 110, 132, 134, 165, 170, 381: vrchnost a —, kteréž králi čes. a markrabí moravs., což ve vsech k manství pří- slušelo, náleží 295-296; srov. obyčej, řád, soud. premonstráti, srov. Hradisko Klášterní. prior, v. převor. privilegium, v. list. privileje: proti —ím a svobodám mésta piva na klášteře vařiti 355. probošt: v. Šternberk kněz Beneš, —, v. kněz Mikuláš, řečený Velek, —. probošství u sv. Václava, kostely. [prodej majetku], v. dluhy, v. sirotci, proměnění stavu, v. manželka, vdova. propustiti: — ze služeb a povinností man- ských, v. manství; — z ouroku ročního ze dvora a z ovsa 294. prostředníci vydaní od smluvních stran 315; srov. přátelé, smlouvčí. prothonotarius, v. písař nejvyšší. provazec (= mira délková): grunty... pustiti až dva — zdéli od trouby rybníka; přes grunty až do půl — pod hrází má cesta svobod- ná puščena býti 316. provolati právo, v. právo, soud zemský. průhon, pruohon: — dobytčí do hor sobě pán zuostavuje 357; — svobodný dobytkóm 424. prut (= míra plošná): tři —y rolí 360. přátelé: — mocní..., vajpověď učiní 402; na — vydaných k mocné vajpovědi náleží rozhod- nutí rozepře 443; — od obou stran pánóm pro- v. Olomouc: 

Strana 555
přátelé středníkóm vydaní 315; srov. smlouvčí, ubr- mané. pre: — o ves a o pastviště 290; — o list správ- ní 309; srov. rozepře. předhradí olomoucké: na — —: oltářník sv. Linharta u Matky Boží 56, kaple Všech sva- tých 69, kostel sv. Petra 135, klášter sv. Jakuba 167, klášter kartouzský 374(2x), klášter sv. Kláry 376. předměstí: Boskovic 342; Uherského Hra- diště, v. Město Staré; Hranic 124, 353, 385; Je- víčka 401; Kvasic 54; Lipnika m. Bec. 390; Město Staré, — blíž Uher. Hradiště 369; Pot- štátu 307, 353; Strážnice 137; Šumperka 439 (2x); l'ovacova slove Cíp 144; Veselí n. Mor. 244; Zábřeha 169, 183. přenášeti, v. právo. přestání: na mocné —: stala se smlouva 290, srovnána rozepře 317, stalo se srovnámí 357; přestati na přátelích mocných 402. [přetrhání] deskového zápisu, v. výmaz. převésti: — vklad do Brna (do brněnských desk) 146; — výmaz na jinou ves 213; — plat 374; srov. právo. převoditi: — věno na jiný statek 135, 188, 256-257, 266(2x); — díl po otci na bratra 138- 139; — vrchnost panství a fundátorství 346; srov. právo. převor kláštera, prior, v. Hradisko Klášterní: kněz Mikuláš; v. Jevíčko: kněz Jan z Brna; v. Olomouc, klášter kartouzský: kněz Pavel; v. Strakonice: kněz Mikuláš; v. Velehrad: kněz Daniel; mistr Jan ze Švamberka je nade všemi —y a komendátory království českého a všech zemí a krajin k řádu příslušejících 50. převora převořiše, převoryše, kláštera, v. Staré Brno — kl. sv. Anny: panna Eufemie; v. Olo- mouc — kl. sv. Kateřiny: panna Kateřina. převorství: Jan ze Švamberka na Strakoni- cích, mistr — v Čechách a v Moravě, v Slezi, v Polště, v Štyrště, v Koritanech, v Karnioli 49. převozy, přievozy 137, 245. pridati léta nezletilci, v. král, léta. přidávíti pečeť, doklady stran, v. pečeť. přidědění: v Bohuslavicích (o. Konice) a v Luké 171; Břevenec, v. Lazce; v Dobročkor vicich a v Knínicích 339(2x), 351(2x), 352; zmínka o — v Krásně nad Bečvou 14; v Laz- cích, Moravské Libině a v Břevenci 347; v Lís- kách 134; Luká, v. Bohuslavice; Libina Mo- ravská, v. Lazce, v. Šumvala; Mirotínek, v. Sumvald; — v Oprostovicich 409; — v Plin- koutě 294; Ruda Německá, v. Šumvald; — na statku kardyána klášt. sv. Františka v Repčínč 274, v Šumvaldč (0. Uničov), Moravs. Libinč, Mirotínku a Německé Rudě 293-294. přihrádek: při tvrzi v Količíně 298; při zám- ku v Potštátě 307, 340, 348, 389, 306(2x); příjemčí věna, nadvěna, v. věno. [p?13jímání]: — mezi pány do lavic soudních, srov. soud zemský, — za pána, v. páni. příkaza (= překážka): statek držeti beze vší — 34; důchody a požitky svobodně požívati bez — 63. příkopa: — u dvora 56; — při tvrzi 298; — pod turzí 155; v —é ryby svobodně lapati 315- 316. 555 pustina primluva króle 330, 331. pripankati: chrel-li by ktery komu —, muoż jemu psati ,urozena vladyko, pane Jane" 87. pripis smlavy 255. piípovéd vymazati 5. piipovédéti, pripovídati: syna k odporu 15, ke spolku 5; — se ke statku 11; — se na páné komornikovo zbożi 15(2x). přísaha: nejv. písař předčítá — nově přijatým členům do zems. soudu 4; text — 4; pani k su- du vybraní, — učiní 89; hofrychtýř přijímá — od manů královských 296; král propouští many z — manské 71; z manství jsou králi povinni prisahami, povinnostmi a službami manskými 72; otcové pánů z Ludanic žádných přísah, když jsú za pány přijati, nečinili 140. přísud panský, v. soud zemský. přitisknouti, přivěsiti, v. pečeť. přívalní, v. vody. přivolení: -— krále 255; z — všech pánův, vepsán spolek ve dsky 4. psaní: hanbu kterému z pánův buď z zeman u- činiti buď řečí neb — 4; — (= soupis) členů soudu neb sněmu ma se dít, jakž léta ukáží 3. podl: písař zemský M. napsal /vlastní rukou] 168. pšenice: cena (1 kopa za 8 gr.) 409; ptáci: loviti — żerdi a s drobnym lepem a s sít- kami 406; lovy ptačí 13, 129, 213; ptakolovy 78, 146; lapání — 357; loviště ptačí 12, 85; plat ptačí z horek 406. půhon, v. soud zemský. půjčka pod úrok 390. purkmistr, purgmistr, v. město. purkrabí, burgravius, purgravius:—na Karl- štejně, karlštejnský, v. Joachym z Hradce a na Hradci, Heřman z Vojislavic na Veselí; — mí- šeňský, v. Míšeň. purkrecht, purgrecht, purkrechty, purkrechtní lidé (v obcích): Biskupstvi: dva &lovéky s jich — 168; Brníčko (o. Umitov): šest člověků s šesti — 198; Doloplazy: — 74; Domamysh- ce: plat na —ích 55; Dubéany: —y na statku 119; Dubany: kost. pod. s 6 člověky —imi 171, 181; Chrudichromy: člověk —ní 223: Chudo- bín — 24; Lhotka (o. Přerov): půl — pustého 154; Lhotsko: — s polüctvrtím 193; Lisky: úrok na —u 134; Lubénice: lidé —ní 148; Lub- nik: —y 71; Mořice: 2 člověky s jejich rolí —ni 82; Nezdenice: deset — 341(2x): Vel. Opatovice: lán s — 293(2x); Vel. Ořechov: lidé —ní 314; Pateřín: 4 člověky s jich —y 164; —y na statku Podhradź 138; Rośsfoutky: —y 37; Némec. Ruda: — 207; Senice na Ha- né: 2 člověky s —y 77; Střítež (o. Mohelnice): dvůr prodán v plat ku —ímu právu 102; Šum- vald: —y 71; Vojnice: dvůr s —em 151; Zbo- rovice: — 210; Zdětín: 2 člověky, 3. pustý — 184. půst 376. püstevník, v. poustevník. pustina, pustotina [= poustka] v obcích: Dub- čany 295; Hrabí 245; Mor. Libina: — slove Sucha 347; — Příkazká (Příkazy) 390; Né- mec. Ruda: —y 207; —y na panstvi Sovinci 336; 

Strana 556
pustina pustí lidé ve Vilémově, v Měrotíně, v Hradeč- né 395. av pustiti: — díl vsi 269; — plat ze vsi 426. K. rada: — krále JMti, v. Ctibor Tovačovský z Cimburka, Joachym z Hradce a na Hradci, Jaroslav z Pernštejna a na Pardubicích; — a sekretář krále JMti v království českém, v. Zik- mund Helt z Kementu, Jiřík Žabka z Limber- ka; — a místokancléř v království českém, v. Zikmund Helt z Kementu; páni k súdu vybraní, ti v — súdu aby byli 89, s — pânû, s — a povolením pánú soudci zems., s — pánů a vládyk v soudu zems. sedajících, s — pansků: nejv. komorník dává odpověď osobám, ucházejícím se o stavovství 4, mají být úředníci od krále sázení a podávámi v úťa- dy 87, 89, zems. hejtman: prodává sirotčí sta- tek 129, 177, 209, 224-226, 253, 271, 387(2x), prodává statek po nebožtíkovi 118, dává posly k vložení královské listiny 96; s — a na nauče- ní soudců týž prodává sirotčí statek 297; s po- volením a — pana hejtmana sméríuje se sirotéí statek 407; s — přátel, p. hejtmana, zems. soudců sestry prodávají své zboži 222; s — věrných milych król vydává listiny, do- klady stran, v. list královský; — přísežná krá- lovská 3; srov. páni. soud zemský: naučení panské. rada: města, — i vší obec města, v. město. radlice: dávka I — z hamru, cena — (za 5 gr.) 347. radnice, rathüz, v. mésto. ráz pražský, v. groše, hfivny. registra: — hejtmanska kniżete Viktorina ztracena 4, 230; — hejtmanská spolková 5; — manská, v. knihy manské; — zemská (= hejt- manská, 230. (ad) relatio(nem) magnifici domini... sup- remi cancellarii 136, 138, 156, 168, 296. relator, v. posel. r eZ, v. žito. robota hnoje vožení k zámku a dvoru 342: různice o —u 317; *roboty (jen pokud blize udiny, ne vkladový formuláf): 23, 28, 86, 93, 103, 105(2x), 110, 115, 118, 131, 144, 145, 155, 171, 179, 182, 193, 198, 262, 280; — na lidech 341; —, kteréž lidé na dvoře od starodávna dělají 225; —, za kte- róż lidé plat dávají 268, 204, — ke dvoru 17, — ke dvoru a k rybníkóm 433, — k mlýnu 423: — od starodávna ve vsi 45; — rybnícküm 326; — trávu séci a seno délati na secích 337; lidé robotovali dva dni Zetím k zámku 317; vsi (zboží přerovského) k —ám povinny nejsú 54; z — propustiti 54, 317; — malé 1 veliké 115, 131; — orné i pěší 336; — orné i žňové 124; — koňské i pěší a povozy 433; — plné, což pán rozkáže 347; — spravedlivé (na lidech) 32, 96, 119, 121, 122, 127, 132, 162-163, 171, 188, 197, 202, 214, 225, 263, 271, 311, 314, 319, 325, 343 (2x), 344, 353, 356 (2x), 368, 369, 374, 375, 379. 556 rozepře 384, 387, 390, 397, 399, 402, 414, 416, 422(2x), 425, 431, 432(2x), 441, 443, 444; — vinohrad- né 202, 213, 232; úrok za — 134-135; plat za — kladouc z % lá- nu XII gr. 347. suma robotního, k čemuž jsou se lidé seznali 204. rod (Slechticky): vplésti se v.— po bábě (Hynek Boček z Kunštátu) 203; vybírání zems. soudce Z — 4. rody (Slechtické): —, kterychz predkové doko- nale panství nepožívali a ke dskám poslové ne- bývali (z Doubravice, Tvorkovští z Kravař), mají být vpuštěny v staré — 4; — panské jsû v urození vSeckni zajedno 3; z — panskych 14 osob má zasedat v soudu 87; úředníci na úřady sázení aby byli z — panskych 87, 89; — staro- dávné: (vyjmenovány) 3, — — a od časuov mnohých v panském řádu stojícím aby čest se dála a k nim zachovala: z každého nejstarší člen má být vybrán pro zemský soud 3; — starožitní rytířščí ode pánův i rytířstva podlé let a starosti... ctění buďte a výše sázení i psáni, neZli by některý bohatý mladší jeho a nového rodu byl 88; — starć svolují, aby sy- nové Hynka a Václava z Ludanic užívali míst v soudě mezi starými — podle let svých 140, 164; poctivosti starých — požívati 4; — nově mezi pány přijaté, nemají se tříti mezi — staré až do třetího kolena 4; -— králem povýšené jsou postaveny na roveň jednostitnym vlády- kám 88; znovu přijaté činí přísahu 4: — zpanošilé (z Landštejna, z Miličína, = Ludanic) za krále Jiřího wvedeny do stolic; mají sedat pod — staršími vedlé let svých 4, 140; král je mocen 'povyšovati a z — obecních lidi v řád vládycký uvoditi 88; — vládycké s panskými rovnati 88; srov. páni, stavové. rok: — (soudní) složiti a súd osaditi 65; rok (doba): v — po smrti odkazujici mó vypla- tit služebníku odkázanou sumu 275, ujistit po- níze pod úrok 437, odkázané peníze vyplatit 275, 334, 381, 437, vyplatit věno 378; každého — manželce k živnosti a na vychování vydá- vati sumu 430; manství biskupské po vložení do knih man- ských — a den podlé práva zpravovati 214; po- čátek roku o vánocích 173 p. 7, 446: srov. neděle, léta dvě, pololetí. role, roli (= femin.), v. Charváty, Karlovské —; — Strulovska 13; desatek z —i veselickych (Veselíčko) 443. — dvorská 76. 141, 202, 213, 326, 425; — lidí kapitoly olomúcké 423, — kněžská 282; — purkrechtni 82; — üjezdni, oujezdskä 298(2x), 424; lány — pustých 281; tři pruty —í 360; na —i svobodné jezditi 316; — zatopená rybní- kem 54, 86. rolník, rolníci: 16 člověků, z nich 10 —ů 168; —, jakž který ve vsech sedí, láník, polúláník, čtvrtník 406, 426. roubání a sekání: lesu k stavení 20, 406, dříví 358. 424. rozdíl: před zems. hejtmanem sourozenci pro- kazují — 230; srov. díl, bnatří dílní, sestry díl- né, strýcové dílní. rozepře 289, 402, 443; srov. pře, různice. 

Strana 557
rozeznání rozeznání: podlé — spravedlivého pánů dosti učiniti 155. [rozhodéi], v. prâtelé, ubrmané. rozkäzani: z — panského: zems. hejtman vkládá spolek ve dsky 4, prodává se siotčí sta- tek 61, 62; podlé — panského list věnný umo- řiti 18; ústné — krále zems. hejtmanu k vlože- ná král. listu 81; rukojmie z — a nálezu a pří- sudu panského 66; dobré právo míti jako vedlé — a rozpósobení děda 11; — króle k zasedání soudu, srov. král, sněm, soud držán; —a naučení panské,v.soud zemský. rozpósobení, v. rozkázaní. ruda: kovy z domácí — 192; — stříbrnou na- lézati 192; — železná: 342, nachází se na grun- tech benáckých 347; rudy: — zlaté neb stříbrné přísluší králi 22; hory rud železných 358. ruka: statek k své — držeti 325; po levej, pra- vej — hajtmanově seděli (na soudě) z pánů, z vládyk ... 3, 61, 76, 90; rukou vlastní: psal (manu propria scripsit) król Vladislav 161, písař zemský Mikuláš z Bystřice napsal 168; — společní a nerozdílnů ve dsky vložiti 30; — věrná 30, 379-380, 428, 431, 439, 440; srov. rukoudání. rukojmí, rukojmie: — činí odpor 214; — na másté jiných — vkládá 223, 229-230; na místě nebožtíka jakožto — zaň vkládati zboží 92; — za mrtvého, sám jediný živý zóstalý, vkládá 24, 39; — za zprávu 26(2x), 33; — a zprávce za (mrtvého) dlužníka 24(2x), 47, 264; — za otce svého 17, 32; rukojmí, rukojmie (= množ. č.): činí se od- por proti vkladu — 25; — za nebožtíka-dlužní- ka vkládají 24, 25(2x), 26(2x), 31, 34, 35(2x). 37, 40, 66-68, 74, 75, 120, 168, 178, 258; zá- stupce za nebožtíka a za — 34; — kteříz statek k vyvazování ujali 270, 272, 326, 346, 388, 397, 402; — za zprávu 227; — z rozkázaní a nálezu i přísudu panského 66; — za neboztíka z na- učení panského 330; — k obnovení listu správ- niho pohnati 362; list správní s — 111, 309, 335, 365, 379: z dluhü, za kteréž — byli, se vyvazovati 67(2x), 68(2x), 75; páni moravstí a — za nebožtíka udělali dobrou vůli 143; pečeti — jsou vyvazeny 68. rukojemství: místo umrlého jiného v — tak mohovitého přistaviti 31. rukoudání, rukúdání: lidi —m z dědičnosti propustiti 368-369; srov. ruka. rüznice, ruoznice: byla — mezi pány a rytír- stvern, což se sedání v súdu zahájeném v stoli- cích dotýče 86; srovnání — mezi pány z Ludo- nic a ostatními pány o pořadí v soudních lavi- cích 140; srovnání — mezi stavy a biskupem olom. o pohánění jeho k soudu zems. 276; — o robotu 317. rybáři 23. 205, 224, 275, 309. rybníček. piscinula: — u Dobroëkovic 93; dva —y u Dobromólic 356; — nad Suchou Lozí 81; —y u Rataj 326; — pod Rideët 198; dva y pusté ve Skržicích 222; — Švábsky, kterýž pod Opatovským jest najbližší 56; rybník: v. Dolní — pod Moravicí. Hradecký —, Jenisovskÿ —, — Kninicky (Kininice, o. Bučovice), Lavecký —, Na trávníku, — Nový, 557 ryby — Opatovsky, Oujezdsky —, Podoujezdni —, Pohořelý —, — Novy Trftinec, Zahuśpetrovy —, — Zrcadlo; — nad mlýnem v Bánově 80 (2x); — pode vsi Bukem 77; dolni — «u Cete- chovic 121; — u Celcic 64; — mezi grunty dětkovskými (Dětkovice, o. Prostějov) 227; — u Dobročkovic 372; u Dobromělic: čtvrt rolí, kteráž jest od mlajnu za zátopu — oddána 423, 433; — novy u DFinovćho 69; — drnov- sky a druhý, kterýž leží pod Drnovici v grun- tech drnovskych 291; — dubicky 246; — pod Frankstatem 155; — u Hnojic 198; — u Hra- bové 100; — na puste vsi Kninicich 339, 351, — knínicky 351(2x), 416, 418; — u Kojótek: 149, — dolní kojátsky 352, 366; u Kolictna ol$i, z kteréhoz taras na —e bafinnym se délává 298; — mezi háji kokorskymi 265; — kunvald- sky 229, 416; — Lavecky 277; — pod Lískami 56; — novy pod Majetínem 315-316; — "a statku Miloticích (o. Kyjov) 53; Morkovice: — prostřední a — zadní 56, — dolní pod měs- tečkem 109, 210; v Mouřínově: — pustý 18, — pod tvrzí 290; — nosálovsky 291;—ordájovsky 182; — u Osvětiman 366; — pňovský 201; — u Podolší 61; — u Polomi 233; — pod Raküv- kou 233; — bažinný v gruntech rymickych 298; — u Sazovic 119; — w Strabemic 122; pusty — na Stupavé 33; — u Sudkova 55; — u Sukolomi 149; — svatoborský (Svatobořice) 64, 387, 444; — nad Šardičkami 352, 366; — Skarka 366; — w Svábska 144; u Trávniku 28; -— i Trial 125(2x); — pod dvorem třeme- skym 155; — v uhřečském poli (Uhřice, o. Zdounky) 69, 272; — vážanský (o. Vyškov) 366; — u Vlachovic 388; — vfitovsky 201; — u Zlämance 111; —em kus role zatopiti 54, 86, 155; — má topení v svých mezích 56; za zátopu — čtvrt role od- dána 423; hrází — silnici zadělati; stavidla a ploty udělati, aby ryby z — jíti nemohly 155; —novy délati a tím—em —y staré zatopiti 315; při spouštění —: ryby dávat 315, vodou v lesích a na gruntech škodu nedělati 315: struha od stavu k — 316; pod trubami, kudy se — spoustéti má, struhy zdélati 316; robota k —óm 433; tarasy k — voziti 316; *rybniky: u Bartosovic 65; — bartosovské 229; tfi — u Chomoutovic 151; — pri Kolicíné 298; — na statku KoZisové 15; — u tvrze Kra- kovec 233; — na statku Kralicích na Hané 38; dva pusté w Lazníček 29; při Lišnici 100; — starć majetínské 315-316; — u Milomc 122; — u Nedachlebic 111; — u Oseka 61; — u Pavlovic 171; — u Poéenic 75; — pri hrani- cich statku Raëic 175; — nové i staré na statku Stramberku 271; dva — Sumvaldské (o. Uni- éov) 347; — na statku Tlumaëové 96(?); — tfemeskć 155: dva — wu Uhřic (o. Zdounky) 124; srov. ryby, strouha. *rybni$t€ u Dfevnovic 247. rybolovné, v. svobody. ryby: — v příkopě svobodně lapati 315-316; lapání — 424; lovení — 423; udělati stavidla a ploty, aby — z rybníka jíti nemohly 155; rybí násadu lidé lapati nemají 316; plat z rybí násady 339(2x); uu rybné lovy 43; srov. kapři, štiky. 

Strana 558
rychta rychta (v obcích:) Děšov 19; Otěhřiby 36, 39; Plinkout: —, kterouž pán držel 294; Německá Ruda 160, Luká: — svobodná 79; Otěhřiby: — zákupná 39; kudoltice; Sobotín 417, Tatenice: — zákupní 202; Újezd (o. Mohel- nice): — zákupní 233; u rychty: — zákupní: na panství Hramcich-- Heljenštejně 354, 385, na panství Zábřehu— Brníčku 56, 169, 183. rychtář a starší i vší obec v Bukovanech 361. rytířstvo, rytírstvo, rytířství, rytíři: — moravské nic nižší a poníženější v urození svém není než — české 87; byla různice mezi pány a — o právo zasedati na soudě 86; — jako páni mezi sebů podlé starosti let se zachovávají 88; páni zemščí i páni — pro dobré země právo zem- ské a póhony před se pustili 99;k králi sev pod- danosti jmíti, jakož i jiní páni a—z svých zboží dědičných povinni jsú 48; páni, — i města volí k úřadům k hejtmanství i ke komormctví 99; — má být oslovováno v psaních: „urozenému a statečnému rytíři, panu N'* 88; seznam —ů přítomných na sněmu 88-89; srov. páni, soud zemský — na soudě, vládykové; , jak rytíři uvedení v olom. deskách: (statečný, Jan Niary z Bedeku; Petr Pražma z Bílkova Któż vládyka); Žibřid z Bobolusk; Jan 24 z Čertoryj; Jan z Doubravky; Mikuláš z Dou- pova (též vládyka;; Zikmund Helt z Kementu, Jan z Kyjovic (též vládyka); (statečný) Jiřík Žabka z Limberka; Vilém Valečský z Mírova; Jindřich 2. z Náchoda (též vládyka pak pán): Jan 3. Kropáč z Nevědomí (též vládyka, pak pán); Prokop 2. Podstatský z Prusinovic; Oldřich Přepický z Rychmberka; Jakub z Šaro- va; Zdeněk 2. Konický ze Svábenic (též vlády- ka); Jan z Tavíkovic (též vládyka; Václav Tetaur z Tetova (dříve vládyka); z Víckova: Mikuláš, Přemek (též vládyka), Vilém 1. (též vládyka), Vilém 2., Záviše, Znata; Petr Vla- chovsk$ z Vlachovic (té$ vládyka); Burian 2. z Vlčnova (též vládykaj; Tas z Vojmc ma Nemoticích; Ctibor z Vranova (též vládyka); ze Zástřizl: Proček 2. (též vládyka), Zikmund; Joachym Zoubek ze Zdětína; ze Zvole: (stateč- ný) Bohuše, (statečný) Hynek, Jan; Arnošt I. Kužel z Žeravic. V R. řád: starodávní — v sedání 87; jakož — a obyčej jest v zemi moravskej (v této zemi): vepsati ve dsky 221, věnné peníze dávati 186; sumu ujistiti podlé .— a obyčeje markrabství mor. 22; — práva zachovati mají nejv. úředníci při vkladu do desk, doklady stran srov. list králov- ský; — (= stav šlechtický): v — pustiti 4; v — vládycký uvoditi 88; panoše — rytířského 30; řádyduchovní, srov. bratří, klášter. ředitelé: zvolení jsů čtyři — v markrabství moravském ... aby před nimi spolkové v upo- kojení mocně se dali (Ctibor z Cimburka, Jimd- řich z Lipého, Jan z Pernštejna, Jindřich z Bos- kovic a na Jičíně) 6; 558 sirotek řeka, říčka: 67, 93, 115, 147, 154, 170, 341; v. Bečva, Března, Bystřice, Desná, Kokorka, Merta, Morava, Moravice, Odra, Olsava, Oskava, Sázava, Sednička. řemesla: roubání a sekání lesu k řemeslným potřebám 406. řetízek z šedesáti zlatých uher. 435. říditi, řiediti: po válkách (uherských) biskup a zems. hejtman, pravo zemskć jsu fiedili, 276. S. sad 18(2x), 24, 57(2x). 79, 81, 93, 95, 122, 124, 126, 154, 168 sady 35, 56, 62, 66, 71, 90, 127(?), 180, 187(?), 244, 267, 372, 382; srov. Stépnice. v ázení úředníků, v. úředníci zemští. secretarius, v. tajemník. seč 337. sedání: zřízení o — panském 3; srov. sněm. soud zemský. sedění: dvůr s dvořiskem i s — 163. sedění panské, v. soud zemský. sedláci 211, 227, 398; — kněze opatovi v nových krčmách vína překupují a je šenkují 355- sedliště, sedlisko 53, 78, 104, 129, 294; dvůr s— 131, 168; dvůr s sedlištěmi 222. sekret, v. pečeť. sekretář: — komory krále JMti, v. Jiří Žabka z Limberka; v. rada a — krále. seno dělati na sečích, v horách 337; *sestra, sestry: — má dostat od bratří díl s jejich spolku s matkou 5; — mají ve statku míti rovný díl s dceram svých zemřelých bratrů 437-438; — mají bydlet na statku bratrově, do- stanou věno; výbavu (při jeho smrti) 437; — jsou dílné v rozdíle 8;— dílné: Lidmila, Kunka, Johanka a Alžběta z Kravař 8-10 (jejich cedule dílčí); Kateřina a Veronika z Nevědomí (dle cedule dílčí) 311, 314; Kateřina z Vahančic se rozdělila se sestrou Annou 425; — nedílné: Johanka, Elška, Kateřina a Alžběta z Baště 232; Anna, Kateřina, Braksida a Libuše z Boskovic 363; Kateřina, Johanka a Alžběta Brnické z Brníčka 349(2x), 415; Hynek Bilík z Kornic vyděluje sestru Johanku ze všeho statku 251, 258; Barbora, Elška a + Marketa z Kostelce 344(2x); Kateřina a Kunka z Les- nice 222, Jitka z Lomnice, — — Jana nejml. z Lomnice 61; Mandalena, Kateřina, Marketa a Lidmila z Přestavlk 416; Kateřina ze Strabe- nic 43. sestfenec 43, 62; shádaný, v. plat. schovanka (dat. sg. schovanci) 275. si (zdjmóno): do —sího casu 7r. sídlo, na kterémž O. z K. seděl 344. sigillum, v. pecet. signet krále JMti, v. pečeť. silnice: hrází rybníka —i zadělati a pod tü hrází — novü vysypati 155; — stará 110. sirotek, sirotci, (statek jench se prodává): —i po Havlu Chudobínovi z Dafic 314, 317, 397; —i po Benesi Praźmovi z Bilkova 128; — po 

Strana 559
sirotek 559 sněm Ladslavu Velenovi z Boskovic 407; — po z Prusinovic 304; Markety z Vojnic na Skrbemi Martinu Krkylem z Castrova 225; — po Janu 275; — maly 435. z Dobréic 310; — po Francovi z Hdje 262; — po Jindřichu z Hradku 225, 226; — Adam a Eva z Choltic 168; — po Janu Černčickém z Kácova 431; — Mikše z Kokor 43-44; — po Henrychu tosowi z Kounic 237; — po Benesi ze Kftomile a z Lukova 113, 123; — po Valentinu Grajnicarovi z Kynyksdorfu 432; —i po Zikmundu Nekesovi z Landeka 349. 350(2x); — Albrechta [z Lazú] 102; —i po Jiříku z Vranové Lhoty 159, 160(2x); — Ctibora Obešlíka =z Lipullovic 62; — po Václavu Chroustenském z Malovar 401; — Martina z Mladkova 209; —4 Jiříka z Nez- denic 57; déti po Martinu Papeži z Ochoze 438 439; — nékdy Hynka Brodeckého z Otaslavic 63, 445; — po Filipu Pacákovi z Paclavic 443; —i po H ynku Otíkovi z Pencic 432; —i po Vác- lavu Bošenském z Polanky 325; — po Mladotovi Podstatském z Prusinovic 395, 396; — go Alsi z Rudvy 129; — po Petru ze Sovin- ce 253; — po Janu st. ze Sternberka 356; —i Václava Sulovského z Třebule 71; — Mac- kovi, déti Anny z Ünétic 73; — po Krystofu Knoblochvi 2 Varmstorfu 17; — po Vaňku z Varmstorfu 334; — po Albrechtu z Vickova 326; —i Vítoslava Puczharta z Vodérad 271; —po Tasowi z Vojnic 280; —i po Alsi z Vraho- vic 172; —4 Zbyňka z Vrahovic 77; — po Heraltu ze Zástřizl 297; — Jiříka Litenčického ze Zástřizl 131; —i po Jiříku ze Zástřizl na Veselíčku 443; — po Muwkuláši ze Zástřizl a z Milotic 224; — po Pročkovi ze Zástřizl 387 (2x); — Hynka Dune ze Żókovic 131; — ne- dílní po Pavlu z Zerotina 391; —À bez prídomku 166, 439-440; man královský s toho světa sšel a —ův po sobě malých nechal 172; —i aby v statku do let rozumnych chovani a opatrovani byli 334; srov. hejtman zemský král český jakožto poruč- ník, naučení panské, poručník mocný. síťky: —ami ptáky loviti 406. sjezd: v Brně na — ve dsky vložiti 5. sjezdy stavú 4: srov. sném. skála, v. Buchlóv kámen. sklep prostřed vsi 298. sklo, sklenná huť, v. huť. skonní, v. obilí, plat. sladovna: v Kunštáté 427, u Dlouhé Horní Loučky 336, v Úsovč 342, sladovní, v. platy naturální. *slepice, kury: cena — (za I groś) 409; v. platy naturální, úrok. slib manský, v. manství. služba: služehníkům — jejich spravedlivě za- slúženú poroučím 404; s světa tohoto jsa v — naší (krále) sšel 58; služba boží, v. boho- služba. služby: — věrné král odměňuje 6, 12, 100, 101, 112, 128, 130, 138, 152, 153, 161, 162, 174, 179, 190, 200, 211, 231, 243, 255, 278, 433; — a povinnosti manské, v. král: propouští z —, v. manové, manství. služebnice: Kateřiny z Postupic 435. služebník: Voitěcha z Pernštejna 430; Kate- Tiny z Postupic 435; Jana Podstatského služebníci: — a poddaní biskupovi k svědec- tví k zems. soudu mají být vyžádám u biskupa 276; — páně Nikodemovi (z Bobolusk) 424; srov. služba. směna (zboží) 374, 396(2x); — neb frejmark 16(3x), 20(2x), 22, 163(2x), 198(2x), 207(2x), 252, 258(2x), 276, 291, 299, 309-310, 314, 345, 389-399; — a smlouva 407; smlouva a — 376, 424; srov. smlouva. smlouva, smlüva: 54, 62, 175; — o dědictví udélati 147; — o dílu mezi otcem a synem (zmínka) 305; — o zboží (a jeho části) 40, 175, 186, 417, 418, 424; — o mýta 337, 390; — na povolení, potvrzení krále mezi klášterem: a 1) městem 263, 280, 290, 355, 2) osobou sta- vovskou 315-317, 327-328, 330-331, 373 374, 376, 399, 405-406, 426-427; — mna poruceni královo mezi osobou stavovskou a městem 361; — mezi osobou stavovskou a biskupem (o smě- nu manství; 373; — na naučení panské 337-338 (0 mýto), 417 (o vrácení statku); — na mocné přestání 290, 357; — před nejv. komorníkem a jimými úředníky 40; — dílčí 428-430; — dobrovolná 316-317; — svatební (zmínka) 360, 381; — trhová 309, 361. 439(2x); . —é dosti neuciniti 214; — a vejpovéd v moc- nosti své zachována byti má 317; — souc na papíru napsána ve dsky zemské pro smrt (pú- vodcej nevešla 408; králi od — a potvrzení za- platiti, v. potvrzení; podlé — a listu dílčího či- niti mocné poručníky 428; — a potvrzení císaře JMti 426; každé straně jednu — (na pargame- né s pecetmi v jednostajná slova napsanü) dáti 290, 317, 328, 338, 355, (357), 362, 368-370, 374, 399, 406, 427; srov. směna. smlouvy: — králů (zmínka) 53; — královské v Jihlavě (zmínka) 63; — a listy mají jedni druhým vydati 3909. smlouvčí, smlúvce, prostředníci od obou stran vydaní: na jejich přestání stala se smlouva mezi klášterem a městem 289-290; sjednávají smlouvu (směnu): mezi klášterem a osobou stavovskou 315, 327, 373-374, 376-377; mezi klášterem a městem 355; mezi městem a oso- bou stavovskou 361-362; mezi zástupcem sirot- ků a osobou stavovskou 407-408; mezi osobami stavovskými 418, 424; — každé straně dali jednu smlúvu pod sekryty svymi v jednostajná slova napsanü 290, 355, 374, 375, 377, 424. smrt, mors: — Ctibora z Cimburka 99; — Ladslava z Boskovic 215; — má vliv na dří- vější ustanovení smlouvy: 6, 21-23, 49, 57, 58, 63, 67(3x), 85, 99, 104, 105, 110, 114, 116, 143, 172, 185, 186, 211, 215-216, 234, 251, 275, 304, 333-335, 360-361, 381, 404, 408, 417, 435, 437, 442; hodina — 215; srov. léta dvě, neděle čtyři. sněm: na — panském hlavním vybrání páni k soudu 76; na — pan hejtman, póm i vládyky na tom se ustanovili, aby syn na otci dílu žá- dati nemohl 161; na — neb$ti 99; poslové od krále k — 164; svolení na obecním — v Brně o poručenství 185; obecný — koruny českej na upokojení v Benešově 6 (zmínka); — obecný 

Strana 560
sněm 560 v Brně (zmínka) 4; seznam pánů a rytířstva přítomných na — 88-89. — obecní, panský, v. soud zemský. sněžné, v. vody. snopy 339. solní, v. stoly. soud lantgericht a právo krevní, což lovčí k hradu Buchlovu souditi mají 337. soud zemský, súd zemský, právo zemské, úřad větší, úřad vyšší i menší, právo větší i menší (jiné názvy viz soud v Olomáci drZán); v Olomüci drzán jest: colloquium generale ll dominorum baronum czude Olomucensis 3, 20, sném a právo 27, 37, colloquium generale (et iudicium terrestre || domincrum czude Olo- muczensis ex admissione... regis) 43, 61, sněm panský 76 (hlavní), 90, 95, 103 (z vůle krále), súd zemský I! pansky 99, z rozkazani krále: 109, 111, 116, 120, 123, 126, 128, 130, súd zemský 135, sném a soud zemský obecní 137, súd zemský s povolením krále 139, 140, colloguium baronum 145, sném 142 (panský), 147, 149 (panský), (a súd zemský): 151, 154, 159, (obecní): 159, 161, sedění panské 163, 164 (na sněmu), sněm 167, 169 (a súd zem- ský), sedění panské, sněm 172, sněm 174, 177, 180, 181, 183. 187, 189, soud 184, sněm 190 (a soud), 197, 201, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 215, 221, 226, 228. 230, 232, soud 237, sněm 238, 243, 251, 256, 261, 204, 268, 273, 277, 280, 282(2x), 287, 290, 293, 296, 303 (v prítom- nosti krále Ferdinanda), soud 308, 311, 313, 317, sném 318, soud zemsky 320, 324, soud 328, soud zemský 332, 339, 341, 348, 349, 357. 359, 362, 367, 371, 377, 380, 383, 384, 384 - 85 (podle odložení), 386, 389, 395, 400 (2x podlé odložení), 407, 413, 415, 417. 420, 421, 425. 428, 430, 434, 436, 440, 443; . — zemsky zasísti 4; — zemský osaditi 65: nejv. komorník uvádí do stolic (soudních) oso- by přijaté mezi stavy 4; na — místa míti nade všemi pány (hejtman, maršálek, komorník) 3. 89; páni úředníci svým rodóm ku překážce ne- jsú, by pro jich místa (na —) neměl z jich rodu najstarší vzat býti 3; při nepřítomnosti soudce, jiný téhož rodu starší místo jeho drž, jakž léta jeho a jinych okází 4: mimo soudce a üred- niky zemské nemá nikdo při zahájenóm — vstupovati do stolic 87; kdo nejsou vybrání k —, mají místo v šrancích před stolicem 87: na den zřízený se k — sjeti a — vysedávati 87; soudcové sedí na — podle let a rodů 87; soud- cové, vybraní k —, skládají přísahu 87, 80. stavpanskýmna—: dříve rodové panščí bez rytírstva v zahájeném — jsü sedali 87; rüznice mezi pány a rytírstvem o sedání v zahájeném — 86; z rodů panských má na — zasedat čtrnáci osob 87: rody starodávné sedí na — podle stáří 3; z roduov jiných pánův, ti všetci... vedlé let seděti mají 3; při obecních věcech za- chován buď starodávní řád v sedání podlé let a rodův 87; na sněmu vybrání pám k — 76, 89. 90; rodové ... zpanoselí, za krále Jiřího teprúv do stolic jsú uvedeni 4; rytířstvo na —: páni češčí rytířstvo mezi se a do lavic pustili jsú 87; (na Moravě) rytířstvo pripusténo © — ne s práva, ale na svou prosbu soud 87; rytířové, vybraní k —, mají býti svobodní, žádného pána nemajíc než krále JMti za pána 88; šest osob z rytířstva má sedat na —, tfi z olomouckého a tři z brněnského kraje 87; rytíři k — raditi a přimlouvati se mají takou svobodou jako páni 87; za mrtvého soudce s rytířstva má jiný tajně být oznámen pánům, kteří se o něm poradí 88; rytíři na — sedí pod pány na každé straně po třech 88; na sněmu vybrání rytířové k — 89; biskupolomouchkya——: biskup olom. ze svého zboží stolního k — — nepřísluší ze zboží, kteráž pod právo zemské přísluší, přeď —- odpovídati má; jestliže by kdo k — — služebníky a poddané biskupovy potřeboval k svědectví, má o postavení těch osob biskupa prositi 276; maršálek král. čes., kterýž maje statek v zemi, pii súdech bývati povinen jest 809; nález (soudní): k vynesní — býval vybírán jeden pán, napříště (od r. 1492) dva páni a jeden rytíf 87, — o statek fulnecký 360, — panský: o užívání doubravy 387, —cm —ým: přisúzeno právo 23, prodán pozemek 54, přisouzen nápad 79, přisúzeno, což věnem za- vázáno 135, prisouzen bratřím díl po nebožtíku 173, přisouzena všecka spravedlnost 327, a pó- hony rukojmie prodávají statek 86; z —u —ého: ucinén vklad 31, 72, strýc se uvázal v sirotčí statek 102; podlé — —: matka vkládá statek sirotků 63; na — —: dcera vkládá prodej nebožtíka otce 280, nejv. komorník vymazuje spolek 353; — pánů soudcí o spolku matky s druhým man- želem (dcera — sirotek žije) 351; z rozkázání i — i přísudu panského: rukojmí vkládají statek po nebožtíku 66; poručník převodí věnné právo sirotka 131. naucenipanské —panuovsoudci: ovkladu manželce 165; na — —: stal se vklad z register zemských 230, manželka a manžel prodávají statek 251, žena vkládá dobrou vůli 253, J. z K. činí se podpůrčím 256, manželčino věno převádí se na jmé zboží 256-257, rukojmí vkládají statek po zemřelém podle dobré vůle 258, man- želé vkládají manželům 264; fundátoři kláštera prodávají klášterské vsi 279, učiněna výpověď ve při o list správní 300, zems. hejiman prodává swotčí statek 310-311, 325, 396, 431-432 (srov. hejtman zemský), vložena smlouva o mýta 337, nejvyšší: komorník vymazuje věno 444: — — panu komorníkovi: o povolení vkladu mezi zbylými rukojmími 330; o vkladu na dobrou vůli 335, o vkladu nedílných sester 344, o vkladu sirotčího statku (nedílných bratří) 349, o přijetí manžela na spolck (dcera z 1. manželství žije) 351, o výmaz spolku manželky s manželem 372; poklid dáti na půhon 300. 327: právo: — provolati 10; nestání k — 269; — brněnské 87: při každém — buď brněnském neb olomúckém z rytírstva šest osob ku pánóm a podlé pánův v lavicích sedati má 87; — menší kraje olomouckého 420; — olomoucké (cüda olomücká) 7, 37, 71, 84; — stanné dáno pro nestání k soudu 269; — větší i menší v Olomouci 40, — zemské: biskup a hajtman 

Strana 561
soud 561 spolek po válkách — — jsü fiedili 276; páni, rytírstvo i mésta pro dobré krále i pro dobré zemé — — i póhony před se pustili 99; práva: na den zřízený ku — zasedání a súdu jezditi 87; pró nepuščení — zmatek veliký státi by se mohl v této zemi 99; přísud panský 38, 52, 56, 57, 66, 69, 70, 79, 118; půhon, póhon, puohon: pohdnéni biskupa 276; — na královnu Mari 327; zmocněn jsa od bratří — učinil 269; pro různici o robotu vznikl — 317; pro nestání páně k tomu —, na puol vsi právem se zvedl 269; z — propustiti 327; prvé než se —ové súditi počali, Ctibor z Cimburga... umřel jest 94; byly pře a —y, ač — byl i úřad na to veden, strany se srovnaly 290; na —y poklid zapsati 309; —y zdvihati a v nic obraceti 362; rukojmi k obnoveni listu pohnati správního 362. soud zahájeny 86-87. srov. hejtman zemský, komorník menší, nejvyš- ší, odhad, písař menší, nejvyšší, právo, při- dědění, sudí menší, nejvyšší, úřad větší i menší. soudcovézemští: v. Adam Polický z Bač- kovic; Albrecht z Baště; Petr Pražma z Bílko- va; Haugvicové z Biskupic: Hanuš, Václav; z Boskovic: Albrecht 1., Albrecht 2., Arkleb Trnavský, Dobeš 1., Dobeš 2., Jan Jetřich, Krystof, Ladslav, Ladslav Velen, Oldřich, Tas-biskup, Václav r. Václav 3., Václav 4., Vaněk; Jindřich a Jiřík st. Tunklové z Brníčka; Mikuláš Štítovský z Bystřice; Ctibor a Jan z Cimburka; Bohuse a Adam Hrubčický z Cechtina; Petr 2. z Certoryje; Osovsti z Doubravice: Jan, Jaroslav, Smil, Zikmund; Mikuláš z Doupova; Martin. a Znata Kobersti z Drahanovic; Bohuše 1.-2. z Drnovic; Berkové z Dubé: Jan, Ladslav, Václav 1., Václav 2.; Volf Dětřich hr. z Hardeka; Matyáš z Hartun- kova; Václav Hodický z Hodic; Diviš Čern- éicky z Kâcova; Diva a Jindřich 2. z Kokor; Hynek a Smil Bílkové z Kornic; Jan Šiška z Kounic; Krajířové z Krajku: Adam Volf, Lipolt, Václav; Hron Blud z Králic; Hynek z Kunčic; z Kunovic: Jan 2., Jetřich; z Kuna štátu — Kumové: Boček 1., Boček 2., Boček 3., Heralt 2. Jan 1., Jan 2., Jan 4., Vilém; Za- jímačové: Jan 2., Prokop, Sezima; Jan Kyjov- ský z Kyjovic; Ctibor z Lantštejna; z Lichtn- burka: Albrecht 2., jindřich 2., Půta, Vaněk; Zdeněk 2.; Jan a Linhart z Lichtnitejna] z Lipého: Jan, Jindfich, Pertolt 1, Pertolt 2.; z Lommice: Cenëk, Jan 1., Jan 2., Jan 4., Jind- řich, Markvart 1., Oldřich, Václav, Zdeněk, Znata 1., Znata 2., Znata 3.; z Ludanic: Hynek I., Jan 2., Půta, Václav 1., Václav 2., Zikmund; Vilém 2. Mládenec z Miličína; Valečtí z Míro- va: Vilém, Zikmund; Mikuláš | Radkovec z Mírovic; Březmičtí z Náchoda: Bedřich a Jindřich 2.; Otmar z Nepomuka; Kropáčové z Nevědomí: Jan 3. Kryštof; Jan Kobík z Opatova; z Pernštejna: Jan 2., Vilém, Vojtěch 2., Vratislav 1.; Balcar Svajnic z Pilmestorfu; Žampachové z Potnštejna: Václav, Zdeněk; Prokop 2. Podstatský z Prusimovic; Oldřich Přepický z Rychmberka; Pňovští ze Sovince: Heralt 2., Jan 3., Jindřich, Petr: Doubravský, Vok 2.; Oldřich ze Svojkova; Jakub Šárovec z Šarova; Jaroslav 2. ze Šelmberka; ze Štern- berka: Albrecht r., Albrecht 2., Jan 2., Jan 3., Jindřich; Zdeněk 2. Konický ze Švábenic; Te- taurové = Tetova: Václav, Vilém; Pertolt z Tvorkova; z Valdštejna: Burian, Hynek 1., Jan, Zdeněk 2.; z Víckova: Přemek, Vilém 1., Záviše; Václav Pavlovský z Vitbachu; Petr Vlachovský z Vlachovic; Jiřík a Karel z Vlaši- mé; Burian Světlovský z Vlčnova; Hynek Bruntálský = Vrbna; Jan Koñas z Vydří; Jan 2. Zahrádecký ze Zahrádek; ze Zástřizl: Jan 2., Jaroš 1., Jaroš 2., Proček 1., Proček 2. ze Zdenína: Jan ml., Vilém Dubčanský; Bohuše ze Zvole; z Žerotína: Bedřich 1., Bernart 2., Bernart 3., Fridrich, Jan 1., Jan 4., Jan 6., Pavel, Petr 1., Přemek, Viktorin, Vilém 2; rada a povolení pánuov soudcí, naučení pánuov soudcích zemských, v. hejtman zemský, rada. soukenice: valchovní sükennice 114, 132. soukeníci v Jevicku 370. spadl y, c. dil. spadnouti: zboží spadá: na krále 44, 77, (srov. odúmrť), na osoby stavovské 22, v pří- padě smrti mladšího syna na syna staršího 57. spilání, v. pivo. společník 47; — dskami 49. spolek: — učiněn před králem Jiřím 6; stal se v pfítomnosti zems. hejtmana a pánà 10; — pro ztracení registr knéze Viktorinovych ve dsky nevšel 4; — nemá moci: když by sirotek k letóm přišel 15, dal-li by Pán Bůh erbův 58; zboží přišlo spolkem na druhou osobu 63; věno 1 — vymazán, že věno splaceno 246; — v kni- hách Václava z Boskovic stojí napsán 49; — pan hajtman v registřích spolkových má 5; ke pripovédéti 5; kdyz panu komornikovi list správní položen bude, pan komornik — vy- mazati má 372; manželstvím se — ruší 25; pakli by syn zemfel, má — přijít na příbuzné 43; spolkové: — za pana Ctibora z Cimburka, hajtmana 4; — za kniZete Viktorina, hajtmana 4; — svolení k — dává král nebo na jeho místě zems. hejtman 87; zvolení jsú čtyři ředitelé v markrabství mor., aby před nimi — v upo- kojení mocně se dáli 6. spolek: manželka přijímá manžela na — (věnoj 5, 10(5x), 11(3x), 14(2x), 18(2x), 21, 27, 34, 36, 38, 43(2x), 44(3x), 45, 46, 49, 53(2x), 54, 57, 65, 66, 77, 82-84, 104, 120, 126, 140, 144, 165, 171, 177, 181, 187-189, 208(3x), 265, 271, 280, 281, 311, 312(2x), 314, 319, 320, 324, 332, 351(2x), 352-353, 370-372, 380, 384, 388, 389 (2x), 401, 407, 420, 421, 441, 444; manZel pri- jímá manželku na — 11, 21, 40, 58, 68, 70, 106, 114, 164, 167, 272, 324, 341, 430; otec pFi- jímá na —: déti 23, 35, 49, 51, 126, 131, 169, dceru a zetě 49, 179, dceru a vnuky 322; matka (vdova) opatruje v — svou dceru 351; matka přijímá na —: syna (syny — na věno) 4-6, 11 (2x), 13, 14(2x), 17, 18, 21, 23, 25, 26, 35, 38, 43(2x), 45, 49, 52, 57, 76, 124, 142, 154, 171, 186, 211, 246, dceru a zetě 6, 149; syn přijímá na —: matku 15, 24, 32, 265, 383, matku a otčíma 15, 205-206; bába, děd přijímají vnuky na — 5, 43; — mezi sourozenci 15, 24, 26(2x), 

Strana 562
spolek 38, 53, 62, 67, 73(2x), 92(2x), 104, 123, 133 (2x), 148, '149(2x), 167, 257 (2x) ; bratr prijima bratra sirÿteného na — 45, 110 (strÿtence); — mezi bratranci 67, 213; — mezi strýci 5, 26, 35, 61, 135, 167, 268, 280; — mezi švakry 38, 44; ujec přijat na — 110, 125, 215; — osob, u michż není udáno příbuzenství 5-6, 10(3x), 14, 15, 18, 21(2x), 25, 28, 32, 34-38, 43, 46(2x), 63, 67, 68(2x), 70, 74, 76, 83(2x), 102(2x), 103, 104, 106, 112, 113, 122, 127, 128, 156, 159, 164(2x), 168, 169, 171, 181, 233, 245, 251, 258, 265, 295, 318; srov. poslové k spolkům. spouštění, v. rybník. správa, v. zpráva. správce tvrze 56; srov. zprávce. spravedlivost, spravedlnost 40, 99, 327, 378. spravedlivé, v. roboty. správní, v. list. spustiti se předešlé smlouvy 361. srovnání 269; — "rüznice 139, 164; — na mocné přestání 357, 361; srov. narovnání. sstúpiti (= postoupiti): — zámek a zboží 6; — lidi v človččenství 18. ssutí (= retraktní právo): vkládati statek k dě- dictví bez — 12, 13, 15(3x), 16, 17(2x), 18 (3x), 19-22, 31, 37; dédicky zmocniti bez — 16(3x); utiniti a zdrZzeti 1i za —, aby kupitelé vždy při tom zboží zóstali 30; statek sirotků spravovati bez — 56; věno, kteréž sů splatili a ssuli 70. stanné, v. právo. starodávnií, v. rod. starost(- stół): podle — zasedati na soudé, v. rytířstvo, srov. soud zemský. starší, srov. rychtář. statek: — držeti beze vší příkazy 34; — podlé práva země a margabství neopatřiti 58; svolení na obecním sněmu o poručení — 185; na — o nic více se nenavracovati 305; rukojmí ujali — 272; —em se s bratřími děliti 273; v — se uvázati hned po smrti odkazujícího (doklady stran, viz poručenství); ze — dcery vyděliti 381; — po nebožtíku pro dluhy zachován bejti nemohl 387(2x); — k vyvazování ujmouti 397; — biskupský 334; — dědičný a zápisný 321: — zápisný 210, 321, 334; — bzenecký 405, — fulnecký 360, 361; — ja- roměřický 334; —- kostelecký 344; — novo- méstsky 256; — paskovsky 310; — postoupec- ky 276; — skrbensky 275; — trnavskej 343. statky manské nesmějí býti odkazovány, jejich nápady náležejí králi 441. stav(= splav) přes řeku 23, 128, 134, 155; —em voda se hnala na rybniky 315; struhou od — k rybníku voda se vede 316; — butovsky 229. stav: sestry opatrovati, jakž na jich — sluší 437; — manželský 25; — vdovský proměniti, v. manželka, vdova. stavení: les k — 20, 406; dříví k — 48; dvuor s —m 409; náklady na — a opravu zámku 47. stavidlo na potoku 155. staviti zahuby zemé 30. stavové markrabství moravského: biskup a hejtman zems. jsúc od — tohoto markrabství vydání, právo zemské jsü řiedili 276; růzmce 562 sudí mezi — a biskupem, v. různice; obyvatelé mar- krabství mor. 130; osoby stavovské jsou ma- Jiteli: domů v městě 9, 304, 362, 432, domu od dřeva stavěného na vsi 360, rychty obecní 294, krčmy 341, mlýna 325. 362 (a zahrady), dvorů 387; srov. páni, rody, soud zemský, vládvky. stezka 357. stěžné: kdož se stěhuje — dají 337. s toky potoků 52. stolice (= správní obvod): išpán — hratské, v. Ferenc Niary z Bedeku; — (soudní), v. soud zemský. stolní zboží, v. biskup. stoly: — pekarské, mýto od — solních 114, 132. stráň 366. strana vsi 64, 332, 343. stromy jako hranice, srov. hranice. strouha, struha: — na mlýn 154; —à vésti vodu na rybníky 155, 298; — k rybníku 155. 298, 315; — dělati 315, most přes — 316; mlynská, mlajuská — 213, 423; —y rozšiťovati a opravovati 316. stryc: miti za pravého a krevniho — 203; — nedilny 319, 385, 420, 423: srov. dil. strýčenec, bratr strýčený 45, 1710. stredoposti 328. střelba: hony na veliků zvěř s —ú 357. stříbrná, v. ruda. studénka Javůrka 357. studna, studnice 24. stůl, v. stoly. subpřevor, v. podpřevor. súd, v. soud. sudí, v. Adam, iudex de Banov. sudí knížetství opavského, v. z Vel. Polomě; — práva menšího, menší —: a) kraje brněnského, v. Vilém ze Zdenína; b) kraje olo- mouckého, v. Havel Chudobín z Bařic. Jindřich Kokorský z Kokor, Václav z Ořechového, Jan Lhotský ze Ptení, Prokop Podstatský z Prusi- novic. Václav st. Podstatský z Prusinovic, Zá- vise ze Slavíkovic; — — při přidědění 134, 274, 293. sudí markrabství moravského, nej- vyšší sudí. supremus czudarius: — — kraje brněnského, v. Lipolt z Krajku na Corn- Stejné, Václav z Ludanic; — — olomücké cüdy, supremus czudarius czude Olomucen- sis. v. Jan z Zerotína; — — markrabství mo- ravs., v. Albrecht Černohorský z Boskovic. T.adslav z Boskovic (asi omyl místo nejv. ko- morník str. 208), Václav Černohorský z Bos- kovic na Bučovicích, Václav Berka z Dubé a z Lipého na Šternberku, Lipolt z Krajku, Jan Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic na Tavíko- vicích, Jan z Lichtnstejna na Lednici, Znata z Lomnice, Jan Pňovský ze Sovince, Jan st. ze Šternberka na Kvasicích; na místě — —, místodržící — —, v. Dobeš z Boskovic na Rosicích; Ladslav a Václav Ber- ka z Dubé a z Lipého na Sternberku: Tan Šiška z Kounic, Znata z Lomnice, Zikmund Vever- ský z Ludanic, Vilém Kuna z Kunštátu na Hrádku; Oldřich Mládenec z Miličína, Vok Pňovský ze Sovince. Jan ml. ze Šternberka na Holešově; Hynek z Vrbna na Náměšti; Jindřich Donat 

Strana 563
sudí — — olomoucký i brněnský mají být z panské- ho stavu 89; — práva toho, při kterémž se súd děje, píše nález soudní 87; — — dává se zastu- povat při odhadu 408; — — účastní se přidě- déni 134, 409; — — dává se zastupovat při při- dědění 274, 293, 339(2x), 348; — — má spolu se zems. hejtmancm a nejv. komorníkem vložil do desk listinu královskou, požádá-li o to maji- tel listiny, doklady stran, v. list královský. sûl ve vsech blíž míle od města prodávati 355; stoly solní 114. suma, summa: — na chudé dáti 334; — dáti a vyplniti: ve dvü letech po smrti 251, 252, 258, na den sv. Jiří najprvé příštího 327; — dceři dochovati (poruénici) 435; — pod ourok dlu- žen býti 399; — danou zase navrátiti 361; — položiti (a zaplatiti) 361, 368, 369; — pod ourok puojéiti 334; — splatiti 53; — sobé vy- raziti 368, 369, 399; — vyraziti a zaplatiti 399; na —é hlavní sraziti 100; — rucena 409; — zapisna 231, 368, 369: —(-y) zapsanä(-é) 47, 263, 324; — zástavní 361-362; při kladení — list správní dáti 362; svatba, svadba: — dceři udělati 304. svedení mlýna 316. svědomí (= svědectví): škody dobrým — do- kázati 31; služebníky a poddané biskupa k — ku právu zems. potřebovati 276; přivěsiti pečeť na —, doklady stran, v. pečeť. svévolník: přistáti proti někomu jako proti sviné pásti 48, 405; cena — (za 15 gr.) 409. svoboda: — ke dvoru 38; — ke dvoru, ke vsi a lidem k užívání na doubravě 358-350, 387; — pasti na doubravě 38. 358: — v roubání dříví 358, 406; — v horách 233. 237, 337, 426; za — a užívání v lesích platiti každého roku 406; svobody: — a listy margabské míti 54; druhý list mä pri —äch v Olomüci na rathouze lezeti 276; — na statku po předcích 182, 209, 210, 223, 224; — k lidem 207, 226, 320; — k zámku 404; — k zboží 306; — hor 237; — ryb lovení 413; —ami se zastírati 276; při — a obdarová- ních zóstaviti a zachovati 7; proti privilejím a — piva vařiti 355: — robolovné 386. svobodný, v. dvořák, dvůr, krčma, pán, rychta. svobodné, v. cesty. svolení na obecním sněmu 185. svrchkost: dáti vše k dědictví kromě —i a nápadu 52; svršky, věci svrchní 9-10, 334, 362, 382, 421, 435, 442; — na zámku, ve dvoře, v pivovaře 404; — k hamru 408. syn: na snému se ustanovili, aby — na otci dílu žádati nemohl, a i by pak žádal, tehdy otec ne- bude povinen jemu jeho vydati 161; pomér — (dědice) k matce (vdově) 14. 275; po smrti otcově spadne na —- všecko prówo matlino 171; — dilny 307(2x): dokud — nejstarší nedojde let přirozených., zůstává i se sourozenci v opa- trování poručníků 442; — oddělený. synové: poměr k matce (vdově) 322; poměr —- dospělých k nedospělým 6; — rodů přijatých do stavu užívají míst (na soudě) mezi starými rody dle let 140, 164. synovci nedílní 301. 563 trh Š. šafrán: zemní — 52; šafránné, v. platy. Safränice, zahrady šafránné 52, 118, 380, 413. Saty 304; — z loże 275; — chodici po manželce 437- šenk 49; — piva 350; — piv starých hostin- ských 114, 132; — vinný 132, 165, 227, 326 (drejlink vína), 352, 363 (dvou drejlinků na lidech), šenk dčdičný v Rakousích, v. Jan Frid- rich, Kryštof, Volf Dětřich hrabata z Hardeka. šenkovati: — vína 350; vína překupovati a na krčmách nových je — 355; vysekování dvü beček vína 384. šenkovní, v. krčma. ševcovské, v. dubnice. šin: z hamru se dává 24 —, cena (— za 17 pe- něz bílých) 347. škoda: — neb zisk přinésti 9-10; vklad ke — býti nemá 29; vodou v rolích a na obilí — dělati 315; na — městu piva na klášteře variti 355; —Y dobrým svědomím dokázati, —y pod- stüpiti a zaplatiti 31. ślejferna: plat z — 370. śpital: — v Hranicích 13; k — na polepšení živnosti a potřeb chudým v Úsově 209. Srank, Sranky (v soudní místnosti), v. soud zemský. Stépnice 12, 118, 127, 139, 151, 155, 156, 162, 181, 187, 198, 199, 207(2x), 245(2x), 262, 263, 287, 280, 298(2x), 325, 326, 329, 336(2x), 337, 342, 344(2x), 356, 360, 364, 383, 386, 390, 305, „ 404, 413, 414, 423, 431, 432(2x) ; srov. sad. štiky: dávati — klášteru při spouštění rybníka „ 315, v postě 376. štolmistr JKMti, v. Ferenc Niary z Bedeku. $tvrtník, v. Ctvrtník. Styftyf, v. fundâtor. S vec 339; srov. dubnice. T. tabulae terrae, v. desky zemské. tähnouti doluov protiv Turköm 324. [tajemník], secretarius, sekretář: — cancel- larie majestatis 136-138; rada a — krále, v. rada. taras: — na rybníce z olší 298; —y k rybniku voziti 316. tenata: hony na velikou zvěř s — 357. testament, v. poručenství. teta, v. díl. tok 315-316, 423. tolary: kopy groší na —ích 389, 308. topení, topiti, v. rybník. tovaryš 402. trávu séci 337. [tr h y], jarmarky: v — mýta dávati 252: požit- ky jarmarkové 245. trh (= kup, prodej): koupiti hraďy pravým — 30; od — na zboží pustiti 361; — a smlouvy potvrditi 368, 369. 

Strana 564
trní trní 198. trouba, trůba, v. potrubí. truhlice železná (= pokladna) 438. truksas ve Štýrsku, v. Hons Fridrich hrabě z Hardeka. třetina 58. tříti se mezi rody staré, rody panské; srov. rody. 4 tvrz v obcich: Bánov 382, 432: Barto$ovice 65, 229; Beňov 62; Bohdalice 388; Borotín: pustá — 204; nad Brodkem 63-64; Bučovice 265. 271, 280; Buchlovice 202, 336; Bystfice p. Host. 77, 85, 332, 396; Vel. Bystrice 18, 46, 62 (2x), 210, 211; Bzenec 326, 346, 358; Cetecho- vice 121(2x), 127, 146, 203, 229; Crhov 47: Částkov: — zbořená 118, — pustá 173; Čechy pod Kosířem 424, 425; Dětkovice (0. Prostě- jov) 26, 135, 148, 151, 326; Dobročkovice 397, 416; Domażelice 26, 29, 174; Doubravice nm. Svit. 253, 257; Drahanovice 25, 106, 131, 176, 213; Dřevohostice 11; Dřínov 56, 68, 226; Dubčany 24, 29, 54, 68, 119; Frýdlant nad Mo- ravicí 336; Hluk 14, 257, 273, 402; Holešov 20; Horka nad Moravicí 287, 289; Hoštice (0. Zdounky) 422; Hradčany 232; Chudobím 24: Chvalčov: — pustá 396; Ivanovice na Hané 311(2x), 312, 320; Jestřabí (o. Klobouky Val.) 205, 214; Jevíčko 370, 401. Kladníky 251; Mor. Kočov 307, 419 440; Kokory 45, 66; Kolicin: — s příkopem a valem 298, 380(2x); Kolšov 15, 169, 183; Konice 297, 379; Kostelec u Hole- šova: sídlo, na kterémž Oldřich z K. seděl 344: Krakovec 117, 233, 317; Krhová 288, 325; Krumsin 262; Kfetin 225; Krtomile: —, tvrzka 93, 123, 129; Kunovice 28, 65, 118, 173: Kvasice 54; Kyjov: — pustá 328; Laškov 65 (2x) 79, 188, 209, 364, 420(2x); Lazníky 432: Lešná 31, 32; Bílá Lhota 245, 308; Červená Lhota 417; Francova Lhota 225, 262; Petrov- ská Lhota 223; Vranová Lhota 113. 159, 160. 280; Libosváry 104, 169; Lísky 226, 386, 413: Líšnice 5, 44, — pustá 100; Litenčice 144, 165. 227, 386, 413; Ludéřov 15, 150(2x). 168(2x). 292, 306, 365, 395, 432; Lysice 5, 414: Majetín 13, 23, 43, 193, 228; Malenovice 69; Milomce (o. Bučovice) 73, 106, 122(2x), 340; Milotice (o. Kyjov) 27, 52, 53. 83. 387; Morkovice 10. 56, 198, 199; Mořice 27, 437: Dol. Moštěmice 129, 170(2x), 238; Mouchnice 119, 178. 179: Mouřínov 290; Mrlínek 213; Náměšť na Hané 204, 385, Napajedla 211, 212, 337: Nemotice 187, 265, 271, 280; Nítkovice 291, 386, 413: Vel. Opatovice 431; Ořechov (o. Uh. Hradiště) 319, 372; Vel. Ořechov 131, 207(2x), 314: Pacov 177; Paélavice 66, 70: Paskov 309, 310. 351; Pavlovice (o. Bučovice) 171, 199; Pňovice 277,395; Počenice 428; Podhradi(o. Napajedla): pustá — 162; Pohořelice 324; Polouvsí 91, 141: Ponikev 35; Popov 147, 205, 231, 232; Po- stoupky 31, pustá — 221; Vel. Prosenice 19. 40; Prusinovice 230(2x), 233; Mor. Prusy 71. 155, 171, 199; Příluky 24, 32; Rackov 257. 261, 297, 318, 320, 322, 360, 425; Rájec 161: Sebramwe 360, 414(2x); Slavicín 205, 214; Sobotín 116, 417; Sovadina 221(2x), 237; Strání 141; Strážnice 8, 10, 40, 137; Střítěž (o. Mohelnice) 90, 153(2x), 243, 246, 308(2x): 564 urozeni Silperk 21, 268; Sisma 26, 121(2x), 145, 232, 415(2x); Šumvald (o. Uničov; 421; Tatemce 49; Tlumačov 261; Tovačov 6; Tršice 19, 125, 130, 204; Tučapy (o. Uh. Hradiště) 251, 252; Újezdec (o. Uh. Brod) 267; Unčovice: — pustá 69, 72, — 127, 344; Vážany (o. Vyškov) 171; Veletiny 66, 127, 145, 206, hlásný je dáván ze vsi na — 127, 145; Dlouhá Ves 76, 165; Vese- líčko 402, 443: Věžky (o. Zdounky) 391. 416; Víceměřice 415; Vlachovice 28. 217, 388, 441; Vlkoš (o. Přerov; 131, 141: Vnorovy 188, 206, 245(2x): Voděrady 52; Vrchoslavice 310, 338, 349. 307, 308. 418; V'setín 146, 151, 165(2x), 228, 270, 287, 350: Zákfovice 19; Zástrizly 29. 281, 389: Zdounky: pusta — 212, pusty kopec tvrze 233, — 421: Zlin 44: Ždánice 413, Žeranovice 329, 414(2x); Žeravice (o. Přerov; 154; správce tvrze 56; srov. hrad, tvrziště, zámek. tvržiště, tvrzišče, tvrzisko, v obcích: Bánov: pusté — 52; Bojkovice 201; Buk 114; Bystřice pod Lopeníkem 52, 182: Čechy pod Kosířem 184: Dobromilice: pusté — 433; Dřevnovice 247; Dubčany 295, — pusté 332, Hoštice 18: Chvalkovice 26, 268, pusté — 323; Kelëany 146, 163; Komorov: pusté 323; Kyjov 350; Nedachlebice: pusté — 201, 223; Nezdenice 93; Osvětimany 202, 213. pusté — 232, Rimice 96: Sobotín 417; Stařechovice 184, pusté — 363: Šumvald (o. Uničov; 72; Trávník (o. Kroměříž) 28; Věteřov: pusté — 187; Vnorovy 201; Zástřizly 29, 281; Zdounky 237. srov. tvrz. týden: v témdní od datum smlouvy statek po- stoupiti 408. U. ubrmané mocní: souc — — od obou stran žádání, takto vypovídáme 357; každé straně pod pecefmi svymi v jednostajná slova psanü vejpovéd dali 309; srov. přátelé. uhoditi s nékym (— dohodnouti se) so. üjezd y, oujezdy 350, 396: klaśterskć — 406; újezdní, v. role. ukazování cesty 337. úlehle 70. ulice Franštát, v. Ivanovice na Hané. umořiti list věnný 18. úplatek: list beze všeho — vrátiti 73: — učiniti 147. urbura: užitek — železné 294, 398; — z hor železných 358; —y do komory (královské) dá- vati 192. úroční, ouroční, v. krávy, oves. úrok, ourok 211; — má se vydat na den sv. Jiří 40, 313, — na purkrechtu 134; — na louce 135; — z usedlosti 386; — za kury, za roboty 134, 135, sumu pod —: poručiti 334, ujistiti 437. býti dlužen 399; — dávati do tří let 438; z roč- ního — propustiti 294; srov. plat. úroky 46. urození: rody panské jsü v — všickni zajedno 3; rytířstvo moravské nic nižší a poníženější v — svém není než rytířstvo české 87. 

Strana 565
urozený urozený pane, —á vládyko (= oslovemí sta- vovských osob v dopisech) 4, 87-88. úřad, ouřad: věno u — bylo položeno 20; — veden (v rozep?i o pastvisko) 290; piedstüpiti před — komorníka, sudího a písaře 14; plným — větším i menším stalo se přidědění 134, 274, 293-294; při přítomnosti — menšího: stalo se přidědění 348, 409, stal se odhad 408; srov. soud zemský. úřady, úřadové: — dávno zvyklí: hajtman, maršálek, komorníci olomůcský a brněnský ctě- ni buďte a nade všemi pány sedajte a místa jmějte 89; k — k hajtmanství i k komornictví voliti 99: úředníci, ouředníci: — biskupovi 276: — buchlovští 406; úředníci zemští: 357: — desk a práva olomouckého a brněnského 133, tabularum czude Olomucensis marchionatus Moraviae officiales 49; — — hodní a na statku mající jsou sázení v úřad králem s radou panskou však z roduov panských 87, 89; — — mají nade všemi pány jakkoliv staršími seděti a v soudě svá místa míti 3, 89; po stranách pánův úřední- kóv sedí soudcové 3. mimo soudce a — — nemá nikdo při zahájeném soudu vstupovat do stolic 87; páni — svým rodóm ku překážce ne- jsú 3; — větší i menší: desk zemských 50, cüdy olomücké 134; — südu a práva olomücského a brnénského 85; — práva olomücského 105; pány — vyšími i menšími přiděděno 294; pány a vlá- dykami, — zemskými: stalo se přidědění 2094; pány — zemskými stal se odhad 347, 351(2x) (vyšími i menšími); držán soud za — vyžších 184: úředníci jednotliví: srov. hejtman zemský, komorník nejvyšší, komorník menší, maršálek, nejvyšší český, písař nejvyšší, písař menší, sudí nejvyšší, sudí menší; srov. soud zemský. úředník: podkomoří, jakožto — krále nad klásterem i jinü komorü 255; — zemi pfíseZny, v. Matěj Březnický. úředničí, v. knihy. užitek urbury železné 204; užitkové z dělání a dobývání hor 192. V. vaj- (předpona), v. vý-. val při tvrzi 298. valcha: plat z — a oprava při — v Jevíčku 370, 401. valchovní, v. soukenice. války: po — (uherských) biskup olom. a hejt- man zems. právo zems. jsú řiedili 276. vánoce: na každé — voziti oves a plat nositi na zámek 406. várky, vaření piva 350, 370; — piva v míli (od městaj brániti 355. vafecí, v. krčma. vdání, vydáni: — dcery: 185, 304, 334, 378, 381, 429, 435, 437; — dcery, siotka s radou poručníků neb přátel 435, 442. — sestry 435; srov. vdova. vdova 13; fjroměněnmí stavu —: 36, 127, 135, 565 věno 275, 322, 430, 442; opatření manželky pro pří- pad vdovství, v. manželka. vej- (předpona), v. vý-. vejce, v. platy naturální. velikonoce: při každé velicenoci dávati plat 337- véno(vénné právo,: — vydati (dceři) 442; — vymazáno, že poručníci sirotka to — splatilí 222; vymazání — 1 spolku stalo se proto, že to — splaceno 246; opatřití dceru slušným — 185; — dcery, když by umřela, nemá připad- nout na její sestru 186; dcery —em od všeho statku mocně odděliti 186; vklad — manželce II, I3, I4, 18-22, 24-26, 28(2x), 20, 32(2x), 33(2x), 38, 39, 44-46, 48, 54(2x), 61-63, 70 (3x), 73(2x), 74, 76 (2x), 77, 82, 84, 90, 92, 93, 94, IOI, IOÓ, IIO, 115-117, 120-122, 125(2x), 129, 131(2x), I4I, 146- 151, 153, 159, 161-162, 164-166, 168, 174(2x), 176-178(2x), 180, 182, 188-191, 197, 198(2x), 203(2x), 207, 209(2x), 2IO, 213, 217, 222, 223, 226-230, 244-246, 281, 253, 256, 257, 261, 262, 265-267, 273, 274, 277 (2x), 279 (2x), 280, 282, 283, 290(2x), 291, 295, 297, 303, 310(2x), 311 (2x)-314(2x), 322, 324 (2x), 320, 330(2x), 340(3x), 348, 351, 352 (2x), 355, 358-360, 362, 366(2x), 371, 372, 380 (2x), 385-389, 391(3x), 398(3x), 400(2x), 407. 414(2X), 415-418, 420. 421, 425(2x), 440(2x), 444 (2x); vklad —: nevésté 146; $vakrové 17, 208, 266; smaíe 148, 256, 325, 320, 340, 40I, 439; po 1natce 28-209, 38, 69, 76, 88; po otci 135; oso- bám, u mchž není udáno příbuzenství 13, 70, 75, 130; — splatiti (a ssouti) 14, 70, 135, 246; — (věnné právo; spadlé úmrtím 24, 64; — po- ručeno dcerám 428; odříkati se — (věnného práva), — i nadvěna 20, 27, 32, 40, 105, 135, 146, 147; převod —: na jy statek 13, 15(2X), 19, 23. 54, 69, 135, 136, 188, 213. 256, 266, 311, 320, do desk brnén- ských 146, 165, siwotků 131, švakrové 266; suma aby vyplněna byla přede všemi jinými dluhy kromě — ženy mej 252; příjemčí—/(i nadvěna) 11, 13, 14(2x), 18, 19, 20-26, 28(2x), 32, 33(2x), 38, 39, 45, 46(2x), 53, 54, 61, 62, 63(2x), 69, 7o(2x), 73(2x), 74. 76(2x), 77, 82, 84, 90, 92-04, 101, 106, 110, II5-117, I2I(3X), 122, 125(2x), 130-131, 135, 14I, 146(2x)-148(2x), 150(4x), 151(2x), 153, 159, 161-162, 164-168, 174(2x), 176-178(2x), I98(2x), 203(2x), 207-210, 213, 217, 222, 223, 226-230, 244-246, 251, 293, 256-258, 261, 262, 265-267, 273, 274, 277(3x), 280, 282, 283, 290. 291, 295, 297, 303, 310-314(2x), 320, 322, 324 (2x), 325, 3290(2x), 332, 339(2x), 340(3x), 348, 351-353, 355, 358-360, 362, 366(2x), 371, 372, 380, 386(2x), 388, 389, 391(3x), 398(4x), 400 (2x), 401, 407, 414(2x), 416(2x), 417, 418(2x), 420(2X), 421, 425(2x), 439, 440(2x), 441, 444(2x); — véna nejmenován 279, 352; nadvěno: vklad —: manželce 13, 36, 38, 39, 45. 53, 54, 151, 198, 213, 230, 244, 258, 266, 207, 277, 288, 297, 304, 310, 322, 324 (2x), 332, 339, 348, 353, 360, 366, 380, 386-389, 391, 398(3x), 400, 407(2X), 414, 417, 420, 421, 424, 441; dcefi 429, 442; snae 401; porucníci mají vydat — manželce, pakli by stav svůj 

Strana 566
věno vdovský proměnila 442; sumu ujistiti, jak se paním a jiným manželkám — jistí 322; synové matce vyplatí — v polületi po obdržení statku 322; srov. manželka, spolek na —, výmaz —, list věnný. věrdunk: plat 5 —ů grošů 83. věrný, v. poručník, ruka. věřitel 30. ves: — dědičná, která ještě ve dsky nevešla 111; — novâ slove Kryksdorf, v. | 'alsov; — oprav- ní Klopotovice 144; — vyplatiti 100; — pustá: Albrechtice 336; Arnoltice 336; Bóla (o. Lipnik n. Bec.) 139, 204, 257, 273; Beraniité 94, 134; Beranov 18, 46, 62; Bernov 19, 67, 115(2x), 126; Bly&tisko 433; Bobrek 152, 270, 287, 350; Bohdalovka 68: Bohuñov 09; borky 387; Busín 44, 101, 343, 383; Bzinek 206, 226; Cvikov 413; Cernikovice 238; Da- lenky 138, 162, 324; Dědina Nová 185, 356. 404; Drumpach 54, 68, 295, 332; Dubcov 8; Dvorce (o. Vsetín) 152, 270, 287, 350; Goldsei- fen 37, 215, 320; Háčky 163, 164, 401; Hadovec 202; Haluzice (0. Kyjov) 243; Heltinov 348; Heřmansko 307; Hondort 151, 270, 287, 354; Horentice 52; Hostice 55; Hostinek 245, 356, 404; Hrozenkov (Starÿ, 201, 372, 381, 433; Hroznov 61; Hrusice 232, 380, 415; Huslná 152, 270, 287, 350; Hynéina 48; Chlumec 137, 230: 314; Chrastésov 359: Jarohnévice 62; Jaro- slavice (o. Bystřice p. Host.) 230; Jené 396; Jenišovice 181, 266, 306, 312, 344, 366; Jestřabí (0. Olomouc, 18, 46, 62, 211; Jestřebí u Bystři- ce p. Host. 396; Ješov 75, 76, 123; Ježov (0. Holešov) 191; Jiříkovice 296(2x), 270, 313, 364, 387. 444; Jufitinov 13, 354, 385: Kaly 390; Karlov (1; Kladná Stará 201; Kladoruby (o. Kroměříž) 16, 185, 356, 404; Knínice (0. Bučo- vice) 339(2x), 351(2x), 352, 372, 416; Kočov Moravský 153; Kochavec 205, 214; Kolelek 217, 388; Komosov (o. Bučovice; 119, 179: Kopa 325. 336, 421; Kozlov 353, 355, 402, 443: Kozojedy (o. Zdounkyj 268, 323(2x), 384, 387. 403, 437; Kozrál 344; Kozi$ov 390; Krajido 295, 332; Krátká 441; Krnüvky 344; Kunczn- dorf 155, 336; Kylianka 353, 355, 402, 443; Lechovice 101, 343; Lhota u Bánova 182, 189, 209, 224: Lhota (o. Hranice) 353, 385; Lhota (o. Jevíčko) 182; Lhota na statku Hluboké (0. Olomouc) 18, 46, 62, 211; Lhota (o. Prostějov) 282, 383. 390, 423; Lhota u Pitina (o. Bojko- vice) 201, 433; Lhota jv. Komni (o. Bojkovice; 201, 433: Lhota Houserova 232, 415; Lhota Mlada (? == Stará, ? = Vysoká) 396; Lhota Raclavova 151, 270, 287; Lhotka (o. Kojetín) 437; Lhotka (o. Olomouc; 193: Lhotka (o. Plumlov) 184; Lhotsko (o. Vizovice) 359, 419; Lnéník 33, 132, 142, 188, 189, 2390: l.omná 205, 214; Lomnice (0o. Rýmařov, 336; Loštice (o. Brod Uh.) 81, 131, 207, 314: Loučka Radišina 68; Markova 191, 283(2x), 350; Maršín 9; Mastník 23, 43. Městkovsko 93, 201, 433; Meziříčko na panství Lukově (o. Holešov) 191, 283(2x); Meziříčko (0. Holešov) 329, 414; Mezificko (o. Lipnik n. Beč.) 353, 355, 402, 443; Mikulüvka 152, 270, 287, 350: Milovany Nové 307; Mifin 205, 231, 433: Mitrov 175: Mokronosy 62; Mrlinek 396; 566 vidimus. Mydlovary 122; Nebštych 171, 199, 422, 423; Nemotínek 187; Neplachov 390; Nezdenky 118; Nýrovec 204, 208, 278; Ohništky 185, 356, 404; Olbramice 208, 251; Olešnice (o. Litovel) 343; Olšovec (0. Zdounky) 33; Olšovec (o. Zlín) 245, 350, 404; Opatovice (o. Brod Uh.j 110, 201, 433; Opatovice (0. Zdounky) 10, 144, 165, 227, 386, 413; Orlíkov 202; Ostašov 126, 387; Ostrovánky 413; Otěhřiby 36, 139, 204, 257, 273; Ornice 151, 270, 287, 354; Pěnkov 138, 102, 324; Petrušov 51(2x); Píšková 151, 270, 287; Polichno 126, 289, 419; Popelov 13, 390; Provodov (o. Lipník n. Beč.) 390; Prusínky 266, 267; Přečkovice 34; Předhradí 348; Přestavlky (o. Žďánice) 413: Příkazy (o. Je- víčko) 113, 114, 159, 160, 280; Pulčín 205, 214; Pyzdratice 198; Rácov 14, 51, 153, 174, 292, 396; Raková (o. Vizovice; 359; Ranošov (0. Lipnik n. B.) 353, 355, 402, 443; Reitenhof 101, 103; Rohotrtí 413; RoStoutky 17, 199, 352, 362, 366; Retechov 201; Sedlec 102, 353, 355, 402, 443. Sedlišťky 138; Semetín 152, 270, 287, 350: Sirotčí 20, 104, 257. 297, 318, 320, 322, 425: Skavsko 10, 198, 199; Skrhov 184; Smolnä (0. Lipnik n. Beë.) 390; Sobnov 433; Sokoli 430; Srnov 280, 340; Staříč 29, 165, 227, 281, 386, 389: Statež 413: Strabišov 33; Stránka (0. Zlín) 331, 354; Stránské 336; Střítež (o. Lip- ník n. B.) 390; Střítež u Bohdalova (0. Třebová Mor.) 113, 114, 159, 160, 280; Stusice 367: Sudina 202; Sulimov 185, 356, 404; Svárov 121, 265, 305(2x), 416, 422; Svatonüvka 68; Svéradov 359: Svétlá 421; Svojanov (0. Trebo- vá Mor. 5, tot. 343, 383; Svojanov jv. stanice Bystiicky (o. Vsetín) 350: Svojšice 138, 162, 324; Ščerbkov 152, 270, 287, 350; Šeborovice 326; Sendorf 413; Sovajdy 354, 385: Stahle Mali 336; Sumvald (0. Silperk) 209; Sväbsko 10, 144, 199, 422; Teśkovice 152, 270, 287, 350: Tlustomasty 199, 354; TrSaly 125, 311; Tfeme- Sek 169, 183, 247, 420; Tylov 336; Uhrice (o. Brod Uh.; 267; Ujezdec (o. Kyjov) 337, 426, 444; Üjezdsko 212, 237, 325, 421; Unétice 373. 387, 388, 437; Únětice 365(2x); Úvoz 44, 101, 379; Vacetín 113, 114, 159, 160, 280; Vajglov 336, Valkunov 253, 257, Valsov 336; Vaitov 9; Vankuš 68; Vážany (0. Kyjov) 238; Vernířo- vice 417; Ves Nová (0. Bystřice p. Host.) 396; Ves Nová (o. Kroměříž) 185, 356, 404; Veveří (o. Rýmařov) 336; Vícenov (0. Lipník n. Bec.) 402, 443; Vilémov 7a panství Racicích (o. Vyškov) 430; Vítová 191, 283(2x); Vlář 205, 214: Vospět 51: Zákřov 39(2x), 8r, 267; Zezlurle 8: Zezlotin 182; Zimotín 353, 385; Zlámanec 383: Znétin 225. 233, 240, 256; Zubrüvka 189, 223, 225, 262, 360; Zabikov 13, 354. 385: Žernovy 421: Žibřidovice Pusté 112. vsi: — klášterské 215; sůl a vlna nesmí se blíž míle města ve — prodávati 355; — králi a klášteru dědičné 263; -— k městu zapsané 263; — od kláštera zastaveny jsou 330; — zá- stavní 67. vévoda, dux: — lucemburský, v. Matyáš, král; — rakouský, v. Albrecht, Ladislav, Matyáš — králové; — slezský, v. Matyáš, král. vidimus listu 95, 136 (kSaftu), 143. 

Strana 567
vinice 567 vinice: na statku Bzenci 200; na statku Strání 141. vinný, v. desátek, šenk. víno, vína: vyšenkování dvú beček — desítek panského 384, krčmy nové stavčti a v nich — překupovaná šenkovati 355; srov. drejlink, šenk. vinohrad: — k Buchlovicím 336; v Bzenci: — dědičný 9. pod hradem 326, 346, v horách bzeneckých 137; — na Osvětimansku 366; — v Otaslavicích 262; — u Těšova 419; — u Tučap 181, tři čtvrti — v horách Zeravskych 306; vinohrady: — na statku Bánové 189, 209, 224; — blišické 351; — w Brestkw 194, 319, 361, 373; — w Buchlovic 197, 202, 306; — na panství Bzenci 205, 224; — na statku Cetecho- vicich 229(2x); — u Hluku 273; — u Honétic 314; — « Chomoutovic 151; — u Jenišovic 201, 204; Jiříkovice, v. Svatobořice; — na statku Kunovicích 118; — na statku Kvačicích 208: — u ľásek 226; Mistřín, v. Svatobořice; — na statku Moštěnicích 229: — u Nezdemc 382; — w Ofechova (o. Hradisté Uh.) 266, 372; — na statku Osvétimanech 312; — na statku Ota- slavicích 282, 423: Písek Mor., v. Veselí n. Mor.; — na statku Strážnici 137; — u Stří- brnic 337; Sudoměřice, v. Veselí n. Mor.; — u Svatobořic, Mistřína a Jiříkovic 313; — na panství Novém Světlově 202, 382; — u Těmic 281, 292, 308, 312; — u TéSova 419; — dělané i pusté u Tučap 252; svoboda lidí z Tupes a Zlechova v roubání a sekání lesu k — 406; — u Uhfic (o. Bucovice) 181; — wu H¥winova Ujezda 189; — na statku Veletinách 145, 206: — na statku Veselí n. Mor. (Břehy, Sudoměři- ce, Zarazice, Morav. Písek) 245; — u Veteřo- va 203; — « Zdislavic 105; — na statku Zdoun- kách 233, 237; Zlechov, v. Tupesy; — u Žera- vic 52, na statku Ž. 266, 306. vinohradn;y, v. desátek, vinohradní, v. hora. vinohradné, v. právo; v. platy, poplatky, ro- boty. viny 115, 131. vklad: pan komorník má — dopustiti 335, — se stal: omylem 318. z register zemských na rozkázaní a naučení panské 230, vedlé listu, než iměl-li by kto jiný to ve dskách, tento — jemu ke škodě býti nemá 29; nestalo se dosti podlé — 38; — jest ucinén na dobrü vuoli 315; — nemohl byti ve dskách nalezen 21, 55; — ve dsky vjíti nemohl: protože A. jest mužem za- vázána 120, že on toho, nač věno převozuje, ve dekách nemá 162; novým — se mrtví dřívější vklad 52; od — zaplatiti 362, 368, 369, 390, 418; odpor — královskému 100; — měl býti vymazán 54, vymazaný — má se převésti do Brna (do brněnských desk) 146, 165; — nedo- psán 18, 20, 58, 173, 183, 246, 272(2x); srov. vloziti. vládyka: dva páni a jeden z vládyk vynásejt soudní nález 87; (oslovování v dopisech): prvé jest psáno „slovutným panoším“ místo toho aby psáno bylo „urozeným vládykám“, chtěl-li by který komu pfipánkati, muož jemu psáti „urozená vládyko, pane Jane“, „urozený pane“ vládyce nemá psáti 87, král je mocen povyšo- vládyka vati a z roduov obecních lidi v fád vládycký uvoditi a promčňovati, k takovým buď se za- chováno jako k jednoštítným — 88, mezi — v olom. deskách uvedem: Jan Hostá- kovský z Arklebic; z Bačkovic: Adam Hynek; = Batic: Čeněk, Havel Chudobín, Jan 1., Miku- láš; Albrecht z Baště; Jan Čeple z Belku (ry- tiř?); Pražmové z Bílkova: Beneš 2., Beneš 3., Mikuláš, Petr; Onšíkové z Bílkovic: Dalibor, Jan 2., (slovutný) Petr; Hanuš 1. Haugvic z Biskupw (pak pán); Jiřík z Bliživa; z Bobo- lusk: Nikodém, Žibřid; Vincenc z Borotína; Markvart Čisvic z Borové; Mikuláš z Bubna; Albrecht z Bukůvky; Mikuláš z (Vel.) Bystři- ce; Křetští z Býšovce: Jindřich, Václav; z Čec- vic: Bedřich (rytíř?), Mikuláš (?); Jiřík Čelo z Čechovic; z Čechtína: Adam Hrubčický, Bo- huše; Petr 2. Čertorejský z Čertorej; z Dobr- čic: Ctibor, Vítek; Václav Skrbenský z Dolo- plaz; Mikuláš Buchlovický z Domamyshc; z Doupova: Jan, Mikuláš (též rytíř); z Draha- novic: Martin Koberský (též rytíř?), Znata; z Drnovic: Bedřich (rytíř?), Bohuše, Jan; (slovutný) Jan Karas z Dulebenky; Folknhau- nové z Glozku: (slovutný) Arnošt, Kryštof; z Gogolina: (slovutní) Jan, Jiřík, Václav; Francové z Háje: Jan, Mikuláš; Matyáš z Hartunkova; Václav Herult 2 Herultic, Václav Hodický z Hodic; Ořechovští z Hon- bic: Jiřík 1. (vytíř?), Matyáš, Václav; Tobiáš z Hory Obřanské; Čechové z Hrádku: Miku- láš 1., Mikuláš 2., Václav 1. (ryti#?); z Husto- peč: Beneš (rytíř?), (slovutný) Albrecht; Jind- řich Mírek z Chlumu; z Choltic: Jiřík (rytíř), Zikmund; (slovutný) Kuneš Naksera z Chotě- vic; Mikulá$ Lorent z Inke; (slovutny) Jan Šlajha z Jestřebí; Václav 2. Vlkošský z Jikve; Bernart Rychvaldský z Kateřinic; (slovutný) Mikuláš z Klokočné; Iindřich Kobylka z Ko- bylí; z Kokor: Bohuslav 1. (rvytíř?), Jindřich 1. (ryti?), JindYich 2. Zdemék 2. (rytif?); Stastny z Korotina; Jan Petfvaldsk$ z Kosat- ky; z Králic: Hron Blud, Jindřich; Bedřich z Krumsina (ry? ); Znata z Kukvic; Hynek z Kunčic; (slovutný) Petr Šedík z Kunčiny; z Kyjovic: Jan (též rytíř), Petr (rvytíř?); (slo- vutný) Jiřík z Vranové Lhoty; Jan rytíř z Lin- hartic; Zich z Lipiny; (slovutná) Ofka z Lip- ky; Jan 1. Obeslík z Lipultovic; Jost KTtomil- ský z Loukova; z Lulée: Bernart Petrovský, Petr (rytif); Albrecht z Manova; Chroustensti 2 Malovar: Jan, Rafael; Znata z Mejlic; Jiřík z Miroslavé; z Mírova: (slovutn$) Jan Rájec- ký, Vilém Valečský (té rytíř), Zikmund; Mi- kuláš Radkovec z Miwovic; Štastný Vratislav z Mitrovic; Jiřík Racek z Mrdic (rytif?); Jan Kusy z Mukoděl; Jiřík z Myšlan; Šimon z Na- dějova; z Náchoda: Jindřich 1., Jindřich 2. (též rytíř, pak pán); Otmar z Nepomuka; Kropá- čové z Nevědomí: Jan 3. (též rytíř, pak pán), Jmdřich (rytíř?), Kryštof; Mikuláš z Olo- mouce; Jan Kobík z Opatova; z Opatovic: (slovutné:) Anna, Veronika; Mikuláš z Oře- chova (o. Hradiště Uh.); (slovutný) Filip Fichný z Pačlavic; z Paty: Gabriel, Kryštof, Valentin; Mikuláš z Peče (rytíř?); (slovutný) Jindřich z Pěnčína; Jan z Petřvaldu (rytíř?); 

Strana 568
vládyka Balcar Švajnic z Pilgramsdorfu, (slovutní:) Michal a Štěpán z Podmanína, Aleš z Polánky (rytíř?); Hynek z Popúvek (rytír?), Pod- statští z Prusinovic: Iľynek, (slovutný) Jan r., Prokop 2., Prokop 3., (slovutný) Tas, Václav 2., Václav 3., Jan z Předhradí; Stojani z Pře- stavlk: Petr, Václav; ze Ptení: Arkleb, Lad- slav, Vaněk, (urozený) Vítek 1., Vítek 2., Vrati- slav, Zdeněk; Jan Koleso z Rakových; Jmdřich Pinta ze Rti$ovic; Pfepictí z Rychmberka: Jindřich, Oldřich; Mořic z Rychnova; (slovut- ná) Kateřina z Rýzmburka; Jan Talafüs z Ri- čan (Čechy); Jan Zelený z Říčan (o. Ivančice ); (slovutný) Jeronym Krč ze Skalice; ze Slaví- kovic: Michal, Záviše: Ondřej Herynk ze Sloupna; Eliáš ze Srbce; Jan 1. Janaur ze Strachnova; Drahanovští ze Stvolové: Jan, Václav; (slovutný) Filip Mlýnek ze Svitávky; (slovutny) Jmdřich Svitavský; Oldřich ze Svojkova; Jan Tupecky ze Svriova; Jakub z Šarova (téš rytířj: Vít Eder ze Šťávnice: ze Švábenic: Jmdřich Konický, (slovutný) Václav, Zdeněk 2. Komický; Beatrix ze Svajnhortu; Hřivínové z Újezda: Markvart, Vilém (též ry- Hr): Jan z Upone$ic (rytir?); Bernart Stern z Talmberka, Jan Tavíkovský z Tavíkovic (též rytíť): Tetauři z Tetova: Melichar, Václav (též rytíř), Vilém; Volf Hazl z Nové Vsi; z Vícko- va: Albrecht, Filip 1. (ryti#?,, Filip 2., Pře- mek, Vilém 1. (též rytíř), Záviše, Znata; z Vla- chovic: Jan i., Jiřík 1., Petr, Václav; Václav 2 Vlašimě (rytíř?); z Vlénova: Burian r., Bu- rian 2. (té rytif); Puczhartové z Voděrad: (słovutny) Jan, Vitoslav; Jan Vahansk$ z Vo- hancic; z Vojislavic: (slovutnÿ) Herman, Jan, (slovutny) Mikulas, Vaclav r. (rytif?); z Voj- mic: Jan 1., Jiřík, (slovutná) Marketa 2., Mi- kuláš 2. (panoše); Ctibor z Vranova; z Vrch- labi: Kuneš, Mukař, Oldřich, Vilém; (slovut- ný) Jan ce Všehrd; Jan Koňas z Vydří; Pav- lovští z Wiedebachu: Hynek, Václav, ze Za- hrádek: Jan 1., Jan 2.; Kryštof ze Zäsmuk; ze Zástřizl. Hynek 2., Jan 1. (rytíř?), Jan 3. (též vytíř? j, Jaroš 1., Jaroš 2., Jindřich 2., Jiřík à, Mikuláš 1., Ones 1., Oneš 2., Proček 1., Pro- tek 2., Protivec 2. (rytif?); ze Zdenína: Jan ml, Vilém; Zoubkové ze Zdétína: Jan r. (ry- tiř?), (slovutní:) Jan 2., Jiřík, Joachym; ze Zvole: Bohuše, Jan (rytíř?), Markvart, Old- řich, Petr 2.; Kuželové z Žeravic: Arnošt I. (rytíř?), Čeněk 1., Petr; Jan 3. z Žerotína (ry- H7?); (slovutnÿ) Jan z Zop. vlaky (= rybářské sítě, lov ryb?) 245. *vlastenství 84 (jinak velmi casto ve vkla- dovém formuláři). vlnu prodávati ve vsech 355. vloziti ve dskv: pan Ctibor —il spolky — na místě pánův (ředitelů markrabství mor.), neb jsú zemřeli 6; — — vedlé práva a obyčeje mar- krabství mor. 8; N. peníze k sobě vzal... a mně toho — — nechce 11: omylem jest vloženo a zase jest vymazáno 318; srov. vklad. vnuka (= vnučka) 58; voda: stavem — hnäti 315: — se zvodni 315: vodou, kteráž trubami půjde, lidem v lesích a na gruntech $kodu nečiniti 315; — tokem sta- rým do vsi pustiti 316: pod trubami... struhy 568 vymaz zdélati, aby jimi — odpadovati mohla 316. — (= tok): — Morava 57(2x); — Oskava 347; — Rusava 298; —y přívalní aneb sněžné 424. vodák Václav ve Slatinkách 86(2x). [volba] zemského hejtmana a nejvyš. komor- nika 99. voli: mlýn, kterýž se —mi táhne 432. vopat, v. opat. vozecí, v. krčma. vozy 110. vožení hnoje, v. robota. vplésti se v rod, v. rod. vrbiny při vodách 423. vrchnost: — panství xa klášteře 169, 183: — panství a fundátorství: ma klášteře 254. 340, na městečku ke klášteru příslušejícím 254, na vsích ke klášteru příslušejících 346; panství a — si toliko pozůstaviti 204, právo, — i panství na zboží 287, — a právo krále ve vsech man- ství královského 295-296; dědičná — panství na klášteře 169, 183; člověci hajnejm naležejí všakž — pánóm bzeneckým 358. vsi, v. ves. vůle, vuole dobrá: pání přijímají do stavu z své — — a z žádného práva 4. — — dána: na základě králova listu: 125-126, 134, 176, 200, 212, 231, 278, 365, na základě listu správního jiné osoby stavovské 221-222, 254, 271, 331, 335, 379-380, 427-428, 431, 440: odříkati se — — 74; podle — — mezi stavov- skými osobami zems. hejtman vkládá sirotči statek 271; vklad jest učiněn na — — 315; list na — — 378; zmínka o — — 31, 36, 39, 47, 48(2x), 52, 64, 65, 71, 72, 74, 78(2x), 79, 84, 85, 100(2x), 101, IOS, IIO, 112, 114. 116, 117, 119, 125(2x). 130, 133(2x), 134, 138, 143, 147, 152, 156, 161, 162, 170, 174, 176, 178, 180, 192, 200, 212, 221, 231, 244, 253, 254. 258, 269, 278-281, 334, 335, 346, 365, 439. vůle poslední, v. porucenství. [v $ b av a], vajprava: dcerám 442, sestrám 437: vybírati, v. plat stály. vybyti vdovu ze statku při opětném vdání 442. vycajchovati meze statku 353, 402 (na dvi jedlich). [vydědití dceru), srov. dcera se nezachovala. vydéliti: sestru ze všeho statku 25T, 258, dcery 381. vyhraniti (= ohraničiti) 424. vychování (= zaopatření): k živnosti a na — manželce každého roku dáti 430. výjezd, vejjezd k ohraničení prodávaných stat- ků 424. *[výmaz], vymazání, [mřežování, přetrhání], vymazati, z desk vylożiti: — převeden proto. że: vklad se stal omylem 76, 318, vklad jest prvé, než jest súzen, kvapností vepsán 65, poslové ke ckám od pana hajtmana dámi nejsü (list královský) 298, poručníci sirotka věno splatili 222, 246; vklad vymazán a zase vložen při druhém sedění 251; věno vymazáno a list u desk jest položen věnný 262; když panu komorníkovi list správní položen bude, pan komorník spolek — má 372; poněvadž plat do desk vsel, povinen jest pán dotčený plat při 

Strana 569
výmaz najprvnějším soudu... z desk dáti — 426; peníze k sobě vzal a mně toho ve dsky vlożiti niechce a sobě — 11; ač by to zboží najdeno bylo ve dskách, slibujem je — 16(3x), srov. mořiti; na prvním panském senmu neb konečně nad druhém... zboží z desk vyložiti a vy- psati svým nákladem 30; zápis má být vy- mazán, když by byla vložená suma vyplacena 63; B se nestal, poněvadž dřívější vklad nemohl být v deskách nalezen 21, 55; —: mocného listu 215, 298, dání královského (odúmrti) 72, 91(2x), 105, 113-114, 118-119, manství 190-191, jiných královských listin 7, 8 (2x), 51-52, 73-74, 79, 85-86, 90-91, 101, 168, 178, listiny soukromé 200, ustanovení poruč- níkú 92, 253 poručenství 215- 217, odporu II (2x), 46, 65 (odpor vymazán, že má to ješče súzeno býti, aby se žádnému neukrátilo), platu 15. 16, 23, 24, 55, 56, 57, 102, 424, převodu práva 21, 84, 256, pripovédi 5, sirotéiho zboží 209, 253, — spolku 6(2x), 10, 11(2x), à j. v.; — věna: manželka jest opatřena listem věnným, 291, listem. nad věno 292, věno převedeno na jiný statek 188, 213, na naučení panské 329; — véna 11(2x), 13, 14 a j. v.; — vkladu 5, 15(2x), 16 a j. V.; z register manskych — a do desk zemských vložiti 433. vyminiti si, vymieniti si: změny, doplňky v poručenství 304, 322, 325, 335, 381, 404, 405, 430, 436, 438, 442; vrácení poručenství 216; v poručenství: placení dluhů 334, zaopatření dcery 360, disposici věnem dcery, kdyby ze- mřela před vdáním neb bezdětná 435. vyminka: spolek s — 21, 25, 46(2x), 58, 371; — v porucenství 395-36, 186, 216. vy plata, vejplata, vyplatiti, vyplacovati: — (na) zboží 100, 251, 255; — zboží zastaveného 50, 83; — na vsích a hamru 21; král dal — na hradě a panství 147, 175-176; město a ves vy- placeno býti nemohlo a od potomkuov vyplace- no byti nemuoze 327; pro — klástera prodati zastavené zboëi 368, 369; — sobé pozuostaviti 251; — na vsi koupiti 255. výpověď, vajpovéd, vejpověď: dali každé stra- ně jednu — 290, 309; — na naučení panské 309; — na mocné přestání 317; — mocných prostředníků ve dsky vložena býti má 316; — ve dsky vložiti 357; přátelé mocní, — učiní 402, smlúva a — v mocnosti své zachována býti má 317, — mocná 309, 315-316, 357, 443. výpovědní, v. list. výprava, vajprava: výbava. [v.ÿpro sa] krâlovskä 61. v ÿ s a d y manû panstvi Broumova (zminka) 204, 214. vysazení dvora 86. vystoupiti z listu 87. vyvazování, vyvazovati, v. rukojmí, v. sta- tek. vývoz u Předměstí 103. vyznáni, vyznánie: — starožitných lidí 85; — — krále uherského, že předkové pánů z Ludanic od starodávna pány v uherskej zemi byli přijati 140. — svadební 442; srov. 569 ynfant, zápisy vzdáti: — statek 270; — a vysvoboditi (man- ství) 30. yníant, v. infant. Z. záduší v Nezdenicich 170. zahájené, v. právo. “zahrada, zahrady (jen pokud uvedena kon- kretně, ne formulář) 18, 24, 58(2x), 84, 103, 118, 149 164, 298, 325, 326, 336, 350, 362, 386, 390 395» 409, 413, 423, 431; — panská 362; — ní mlynska 423; —y safranne, v. šafránice. z ah rad a (= usedlost) 17(2x), 57(2x), 66, 69, 72, 109, 110, 149, 295; naturální plat ze — 347; plat stálý ze — 347. zahradník (= usedlik, 86(2x), 127, 148, 206, 265, 322, 345, 374, 375, 446. záhuby, kteréž se zemi této dály z hradův Svétlova a z Sehradic 29-30. zachovati se: dcera se nezachovala 170. základ: rukojmí ujali statek, který spravovali — muoj 11. — ukázati 38; rukojmí, kteříž — — svůj... ujali 402. zákon (= řádová regule): — sv. Augustina, sv. Dominika, sv. Jana Jerozolimitánského, — premonstrátenský, v. klášter. zákupní, v. fojt, krčma, rychta. zámek: — pusty bludovsky 360; — v Bosko- vicich 342; — v Brodě Uherském 162; — v Broumově 189; Buchlov 341, 357, 406, 426; — v Bzenci 200; —- Cimburk u Koryëan 337, mýto se tu k — od starodávna vybírá 341; — Cimburk u Trnávky 343, — Fulnek 37, 214, — zbořený Hoštejn 169, 183; — zbořený Nový Hrad 161(2x); — v Hranicich 353, 385; — v Kunstâté 256, 414, 427-428, 441(2x); v Kvasicich 356, 404; — v Letovicich 228; — v Ostrohu Uherském 175, 176; — v Plumlově 135, 352, 430; — v Potštátě 307, 340, 348, 388, 396(2x); — v Pferové 135; — v Raü- cich 175(2x); — v Rokytnici 398, 407(2x), 440; — v Sovinci 283, 291, 336; — ve Stráž- nici 137; — Světlov Nový 381, 382, 432; — pustý Světlov Starý 432; — v Tovačově 7, 8, 143, 317, má býti králi Jiřímu otevřen proti ne- přátelům na králův náklad 7; — Trnávka, v. Cimburk; — v Tršicích 257, 273; — V Úsově 99, 209, 243, robota vožení hnoje k — 342; — ve Veselí nad Mor. 244, 251, 258; — pustý Zig- hart 348; manželka po smrti manželově má na — P. byt svůj míti 430; summy a náklady na stavení a — opravenie 47; v —y a zboží se uvázati 5. zapis: — z desk vymazati, (zápisná Suma vy- placena) 63; — míti na panství 63, 152; — udělati 255; zboží držeti a na to — míti 13; nad — a vklad na zboží přidávati 48; na půhon poklid dáti a — od králové daný v moc pana K. dáti a tím — nikoho více neviniti 327; —u dosti učiníti 54; v poručenství a — zapsati 5; v — krále držeti tvrz 9o; —em se odrikati (vkladu) 55; zápisy, zápisové: král potvrzuje — dříve vydané 7-8; zboží držeti v —: 99, 243-244, krále 15, 141, 

Strana 570
zápisy králů českých 48, královských 153; listové a — císaře a králů 180; předměstí v — od kláštera v zástavě držeti 369; — ohledati 8; při —, svobodách a obdarováních zóstaviti a zachovati 7; vysoké — ( = důležité listiny) 50; srov. list. zástava. zaplatit od vkladu, v. vklad, srov. potvrzení. záplatu (= sjednaný plat) prijmouti 14. zapsané, v. vsi. zarażovati, v. myto. zástava: držeti v —: krále ves 155, od kláštera vsi 359, 368, 369; dvůr v — k městu jest 271; měšťané k. souce v — od pánů K. panu M., prodani byli panu Kropałovi 361-362; — miti na dědictví 17; zástavy: statek držeti v — od kláštera 37, 215; dědictví po — s jednoho na druhého přicházelo 50; na dědictví, na — míti 38; městečko nad — dědicky přidati 8; vesnice od zboží (od) zastaveny jsú 27, 83, 327, 330-331. | zastoupiti:— opata aż do pfendeni správy po dckách vložení 327. zástupce: — za nebožtíka 34; hejtman zem- ský, — rukojmí 443. zátopa, zatopení, zatopiti, v. rybník. zavázán býti: žena jest mužem — 120. zboží (= statek): — kláštera 10; — k kostelu 332; — vycajchovano jest na dvi jedlich 353; — dědičné koupiti 50; —, propuštěná z manství, v téže svobodě držeti, jakožto jiní páni a země- né... svobodná — mají 12; — biskupem nově přikoupená 276; — stolní (biskupské) 276; — svobodná jmiti 7; — zápisná 143; — za- stavená a zapsaná 50; — bartošovské 229; — bludovské 155; — buch- lovské 211; — bystřické 6, 53, 211; — cimbur- ské 162; — drahotuské 61; — fulnecké 36; — helfenštajnské 11; — herentické 52; — hluboč- ské 46, 211; — hořenčické 132, 142; — hostajn- ské 21; —hruškovské 132, 142; chropyňské 309; — ivanovské (evanovské) 49, 62, 115; — jičín- ské 114, 128; — kvasické 11, 185; — kyjovské 361, na správu — kyjovského všecky listy pod- komořímu položiti 362; — leśćenskć (Leśna; 128, 134; — lhotské (Vranová Lhota) 160; — — litencické 165, 227; — lnénické 132, 142; — mezificskć 14; — milotické 27, 83; — mośten- ské 129; — námé&tské 13; — napajedlské 211; — obfanské 77, 85; — orlovské 49, 62, 114, 142: — paskovské 310; plinkoutské 358; — plumlov- ské 95; — pferovské 54; — rab&tejnské 153; — racické 175; — roznovské 152, 271, 281, 354; — rymafovské 153; — sehradské 30; — senické 75; —slavkovské 62;— sovinské 58, 74, 76; — staniméfické 353; — svárovské 305 (2x); — tovacovské 14, 48; — tfebovské 51(2x); — uhercské 103; — veselické (Veselíčko) 353; — vranovské 114, 159; — vsetínské 152, 270-271, 287, — ždánské 115, — žeravské 132. zbožíčko 15. *zdélati, v. kopce, v. poručník. zeman, v. Jiřík z Radkov. zemané, zeměné: hanbu kterému z pánův buď z zeman učiniti buď řečí neb psaním 4; páni a — markrabství mor. 12. zemanství: dáti statek s — i s manstvím 36. zveri 570 e země: jakož řád a obyčej jest v — moravskej věnné peníze dávati 186; užitky z dělání a do- bývání hor se — množila, bohatla a opravovala 192; — uherská 140; zlaté na minci v — mo- ravské berné, v. zlatý. zemní (= plat z vinohradu): 306, 326, 346, 414; — spravedlivé 348, 358, 364, 387, 432; — vinné 292, 312; — vinohradní 366, 382; — v. Safrán. zemsk y, v. desky, hejtman, právo, soud. zeť přijat na spolek, v. spolek. zisk: škodu neb — přinésti, — i ztrátu trpěti 9-10. zlato, v. ruda. *zlaty, zlaté: 9, 10, 14 a j. v.; — Cervené 435, 438; — uherské 7, 13, 53 a j. v.; řetízek ze 60 — uherskych 435; — dobré uherské 5, 14(2x), 20 a j. v.; — dobré červené uherské 191, 266, 273; — uherské dobré červené spravedlivé vá- hy hotové zaplacené 30; — uherské (dobré) na zlatě (o váze spravedlivé) 297, 324, 327, 352, 368, 369, 380; — na penězích bílých 277, 279, 290; — na penězích obecně berných 246, 274, 304; — na minci v zemi moravské (v tomto markrabství moravs.) bernej 273, 279, 280 a j. v.; za — po třitcíti groší počítajíc 247, 258, 273 a i. v.; — na zlatě, — po 60 gr. počítajíc 283; za — uherský 45 gr. 368, — rajnské na minci v markrabství moravs. obecné berné 340, — na minci dobré, na tolafích a groší 420, — na to- lařích a groší českých, za — tfidceti groší 425. zmatek: — v zemi nechtíc dopustiti 99. z měna, změniti poručenství, v. výminka, vymí- niti si. změna, v. směna. znamení: na hraniční dříví — kříže zdělati 357; — a kopce zdělati 424. zpanošeti: rodové... zpanošeli 4. zpráva, správa: jestliže by co na statku novo- městském na — v království čes. sešlo, aby to- ho zde v markrabství mor. podlé práva hleděti mohl 256; věčnou — v listu správním vypustit: 309; zastoupiti opata až do přendení — po dokách vložení 327; rukojmí za — 26, 300, 346; srov. list správní. zprávce: rukojmí a —, v. rukojmí, srov. jistec. zprávce [= správce]: — kostela Olomouc- kého 49. zpravovati statkem sirotků, .. zpupné, v. dědictví. zřízení, zřízenie: páni a rytírstvo jsú učinili mezi sebů pro zachování jednoty a pokoje —, má být vepsáno do desk 86-89; pani sedali v za- hájeném soudě a soud vedli na — a výpověď krále Jiřího 87; — o sedání panském 3; — zemské z r. 1535, str. 185, 445; — a kšaft, — a porucenstvi, v. porucenství; srov. desky zemské. zřízenost v zemi moravskej o místa panská (na soudé) 3. ztráta: zisk i — trpéti 9-10. ztracení, v. registra. züstaly, v. dédic. zvednouti se právem, v. právo. zvěř: myslivost na — v horách a lesích 406; hony na velikou — s tenaty i s střelbou 357; zvěří, zvířecí, v. hony. . bez ssutí 56. 

Strana 571
zvod 571 žleb zvod: N. připovídá se na zboží p. komorníka, který, ač přijal peníze, — ani odhadu neučinil 15; — na Beraniště 134; — na Borotín a Drva- lovice 133; — na Krásno a zboží meziříčské 14; — na Podluží 290; —u se odříkati 14; což — a odhadem přidědě- no, ve dsky se vkládá 294. zvůle 27, 33, 44, 48, 83. Ž. železo: s kverky na horách a gruntích — do- bývati a na nich pavovati 192; železná, v. hora, ruda, urbura; v. truhlice. žena (= manželka) 180. žerď: ptáky —i loviti 406. žetí: robota —ím 317. židé 30. [žitol, rež, cena (1 kopa à 6 gr.) 339, 409; v. platy naturální. živnost: — (doživotí): statek dáti ještě za jsúci při dobrém rozumu 95; v — požádati listu (= poručenství) navrácení 216; služební- ku poroučím sumu, jestliže by se ode mne v — mé neodtrhl 275; — (= živobytí) 67; dáti na polepšení — k špi- táli a potřeb chudým 209; manželce aby vydá- váno bylo ze statku k — na vychování (suma) 430; srov. chudí, špitál. žleb Rendov jako hranice statku 357.

Strana 572

Strana 573
Obsah Strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Předmluva k vydání XI Úvod s obrazovými přílohami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII—LXXVIII Text: Kniha XII. z let 1480—1482 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1— 40 Kniha XIII. z léta 1490 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41— 58 Kniha XIV. z let 1492—1495 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59— 96 Kniha XV. z let 1494—1495 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97—106 Kniha XVI. z let 1496—1506 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107—156 Kniha XVII. z let 1506—1516 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157—193 Kniha XVIII. z let 1516—1520 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195—217 Kniha XIX. z let 1521—1523 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219—234 Kniha XX. z let 1524—1525 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235—240 Kniha XXI. z léta 1527 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241—248 Kniha XXII. z let 1528—1529 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249—258 Kniha XXIII. z let 1530—1535 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259—283 Kniha XXIV. z let 1535—1537 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285—299 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301—391 Kniha XXV. z let 1538—1554 . Kniha XXVI. z let 1555—1557 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393—409 Kniha XXVII. z let 1558—1566 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411—444 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445—447 Opravy a doplňky . . . . Rejstřík jmen osobních a místních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449—526 Rejstřík věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527—571 Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573