Strana 104
pocítil ve svém srdci teplo a žár, ne obrazností, nýbrž skutečně a jako půso-
bením pravého ohně. Bylo mu divno, jak tam ten plamen vyšlehl, a často si
kladl ruku na svou hruď, aby zjistil, zdali ten oheň nepřichází zvenku.
Základem jeho mystické zkušenosti je žár, zpěv a sladkost (calor, canor,
dulcedo). O psychickém teple (tumo) u tibetských mystiků Ferd. Herčík,
Život na ruby (2. vyd. 1946, str. 112 sl.). — V mystické alchymii incendium
amoris je označení stavu, jímž se člověk přirozený mysticky přeměňuje
v člověka duchovního. — Rozbor díla Bonaventurova podává J. Bonnefoy,
Une somme bonaventurienne de théologie mystique: le „De triplici via
(France francisc. 15, 1932, 227—264, 311—359; 16, 1933, 259—326; knižně
1934, Paris). O poměru Bonaventurova díla De Triplici Via k Rollovu spisu
Incendium amoris Margaret Deanesly, The Incendium amoris of Richard
Rolle of Hampole (Manchester, 1915, str. 49—51). — O Bonaventurovi
srov. E. Gilson, La philosophie de Saint Bonaventure (Paris, 1924, angl.
překlad The philosophy of St. Bonaventura, London, 1938); D. Dobbins
O. Cap., Franciscan Mysticism. A Critical Examination of the Mystical
Theology of the Seraphic Doctor, with special reference to the sours of
his doctrines. New York, 1927; St. Grünewald, Franziskanische Mystik.
Versuch zu einer Darstellung mit besonderer Berücksichtigung des hl.
Bonaventura (München, 1932); Zur Mystik des hl. Bonaventura (Zeit-
schrift Asz. Myst. 9, 1934); P. Longpré, La théologie mystique de saint
Bonaventure (Arch. Francisc. Histor. 14, 1921); K. Rahner, Der Begriff
der Ecstasis bei Bonaventura (Zeitschrift Asz. Myst. 9, 1934); J. M.
Bissen, Les conditions de la contemplation selon saint Bonaventure (France
francisc. 17, 1934); De la contuition (Et. francisc. 46, 1934); o vlivu Bon.
na středověké spisovatele K. Rohner, La doctrine de „sens spirituels
au moyen âge, en particulier chez saint Bonaventure (Rev. Asc. Myst.
14, 1933); Fanny Imle, Das geistige Leben nach der Lehre des hl. Bona-
ventura ( 1939).
41, 2—13 Prologus — 3 Prov XXII, 20: Ecce, descripsi eam tibi tripliciter,
ait Sapiens - 7 propter triplicem ipsius intellectum spiritualem, scilicet mo-
ralem, allegoricum et anagogicum - 9 Srov. Dionysios, De Caelesti
Hierarchia, cap. III, § 2, cap. VII, § 3, cap. IX, § 2, cap. X - 14 Cap I. De
meditatione, qua anima purgatur, illuminatur et perficiatur — 15 Srov. Hugo
a Sancto Victore, III. Erud. didasc., cap. 11, lib. V, cap. 9 — 16—17 aby
mohla ... neb mysliti není v lat. předloze; srov. Ostnec svědomie, Štít
Erb 181, 18—26 - 22 Verte te (inquit) ad radium etc. Dionysios, Mystica
Theologia (ad Timotheum), cap. I, § 1; v listě k Titovi tato myšlenka není —
24—26 lat. obšírnější - 27 Peccati autem recordatio debet esse in hunc mo-
dum, ut se ipsum arguat animus. Srov. Erb 181, 27—32 - 29—31 lat. obšír-
nější; srov. Erb 181, 30—182, 6 — 42, 7 Žalm 83, 8; srov. Erb. 182, 7—14,
22—30, 31—183, 34 — 35 Viso, qualiter exasperari debeat stimulus con-
scientiae in recordatione peccati, videndum est, qualiter exacuendus sit in
circumspectione sui. Tria enim debet homo circa se circumspicere. Srov.
Erb 185, 9—22 - 11—14 Secundo acuitur, dum considerat homo sanguinem
104
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131