z 318 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Osobnost autora
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Církev boží
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
Svátost Večeře Páně
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
Porušená církev
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
Za obnovu církve
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
Poznámky
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
Doslov
309
310
311
Přehled latinských textů
312
313
314
Obsah
315
316
317
318
- s. 15: … Kr. dostala do starozákonního kánonu. Prvokřesťanství, spjaté velmi úzce se Starým Zákonem, přibírajíc pak v okruh svých představ mnohou starozákonní ideu, převzalo…
- s. 25: … a Nového Zákona. První kniha vykládá čtyři pravidla vyňatá ze Starého Zákona o rozeznávání různých duchů v prorocích („De discretione spirituum principaliter…
- s. 25: … prophetis“; první traktát) a o svátosti oltářní s doklady ze Starého Zákona („De venerabili sacramento“; druhý traktát). Druhá kniha podává osm pravidel…
- s. 136: … méně hodna, aby byla uznána, přece může být odůvodněna ze Starého Zákona; tam muži, kteří se oženili právě toho roku, zůstávali zproštěni…
- s. 243: … na víru obrácených chtěli uvaliti na křesťany kterési pří- kazy Starého Zákona a znovu v platnost uvésti jejich mnoho- násobnost Kristem odstraněnou,…
- s. 270: … že vynechal rodokmeny, výpočty jmen, obětní předpisy a pod. ze Starého Zá- kona, shrnul totožná vypravování z evangelií a vůbec podává výpravné části…
- s. 270: … vůbec podává výpravné části „slovy nejkratšími“, za to naučné části Starého Zákona (vyjma Přísloví, zkrácená na polovic) a „povědění pro- rocká“, a…
- s. 283: … Abela počínajíc přes Davida až po pastýře betlemské. Již ve Starém Zákoně se nejednou mluví obrazně o pas- týři a stádu jemu…
- s. 283: … potřeby jejího obyvatelstva. V tomto spojení je najdeme častěji v Starém Zákoně. Na př. 2 Paral. 2, 15: „Pšenice však toliko, oleje…
- s. 303: … 5, 24.) V. p. 204. Jméno Hennochovo nese apokryfní kniha Starého Zákona. Jména Gog a Magog se vyskytují u proroka Ezechiela 38,…
- s. 305: … a kulturní význam přesahoval tehdy daleko přes hranice české. Ve Starém Zákoně se na mnohých místech připomíná dávný zvyk, že lidé neštastní…
Název:
Výbor z pravidel Starého a Nového Zákona (Matěj z Janova)
Autor:
Schenk, Rudolf
Rok vydání:
1954
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
318
Počet stran předmluvy plus obsahu:
318
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 31: Osobnost autora
- 49: Církev boží
- 93: Svátost Večeře Páně
- 143: Porušená církev
- 237: Za obnovu církve
- 269: Poznámky
- 309: Doslov
- 312: Přehled latinských textů
- 315: Obsah
Strana 303
201 O Lucce v. p. 188. Omylem nazval zde Janov Luccu městem lom-
bardským místo toskánským.
202 Neděle devítník, v církevní mluvě katolické septuagesima (dies), je
devátá neděle před Božím hodem velikonočním, třetí nedělí před
velikonočním postem; popeleční středa je sedmnáctý den po devít-
níku. Období velikonoční se hlásí tím, že od nešpor předcházející
soboty zmlkne aleluja v katolické liturgii. Patří však ještě do
masopustu a masopustní veselí se vybíjelo na sklonku jeho nej-
bujněji maškarádami a rozpustilými zábavami.
203
Koledovati se odvozuje z latinského tvaru calendisare a souvisí
tedy s Kalendae (v. p. 169). Jiný výklad (Konrád, Dějiny posvát-
ného zpěvu) pokládá za původní tvar calendisare podle slova colere
(ctíti) Krista v čas vánoční.
Izraelský prorok a divotvůrce Eliáš žil za časů krále Achaba
v 9. stol. př. Kr. Biblické zprávy o něm podává 1 Král. 17—19, 21,
2 Král. 1—2. Druhá kap. této knihy vypravuje: Eliáš šel v rozhovoru
s Elizeem. „Aj vůz ohnivý a koně ohniví rozdělili je na různo.
I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.“ Toto podání o jeho tajemném
odchodu se světa bylo jistě, tak jako u Enocha (v. p. 205) pod-
kladem očekávání druhého příchodu Eliášova, aby obnovil všecko.
Jeho příchod předpovídal Malachiáš 4, 5. Jak živá byla tato před-
stava v době Ježíšově, svědčí evangelisté, zaznamenávající, že Jan
Křtitel nebo i Ježíš byl pokládán za Eliáše (Mat. 11, 15; 16, 14;
17, 10—13; Mar. 6, 15; Luk. 1, 17).
204
206
Enoch (Hennoch) byl podle biblického podání šestý potomek
Adamův, otec Methusalemův. „A chodil Enoch stále s Bohem a
nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.“ (1 Mojž. 5, 24.) V. p. 204.
Jméno Hennochovo nese apokryfní kniha Starého Zákona.
Jména Gog a Magog se vyskytují u proroka Ezechiela 38, 2. 3; 39,
1. 6. 11. 15 a ve Zjev. 20, 8. Nejstarší zmínka je však 1 Mojž. 10, 2,
kde je Magog jmenován jako druhý syn Jafetův. Ten se stal
praotcem národa, pravděpodobně na sever od Palestiny sídlícího.
U Ezechiela je Gog jméno násilného knížete a Magog jméno země
i vůdce. Prorok předpovídá nájezd hord Gogových proti Boží říši,
ale Hospodin zničí jeho voje a mnohé národy uznají Hospodina.
Ve shodě s tím mluví Zjevení o národech ve všech čtyřech rozích
země, Gog a Magog; satan je shromáždí, aby obklíčili tábor sva-
tých, ale Boží oheň je spálí. U Janova (3. sv., 344) jsou to národy,
které dostoupily nejkrajnějších mezí špatnosti. Jinde (4. sv., 280)
205
303