podívat.“ A druhý řekl: „Koupil jsem pět spřežení volů a jdu je vyzkoušet“ atd. A jiný: „Oženil jsem se.“ A hle, třebas by se zdálo, že tato poslední výmluva je méně hodna, aby byla uznána, přece může být odůvodněna ze Starého Zákona; tam muži, kteří se oženili právě toho roku, zůstávali zproštěni od povinností nastoupit i do války (5 Mojž. 24, 5). Ale i tak se omlouvali zdvořile, neboť když naznačili oprávněné překážky, připojuje každý prosbu a praví poslu: „Prosím tě, omluv mne.“ Přesto přece, jak jsem řekl, neuznal pán večeře u žádného takové jejich omluvy... Neboť jako se čistá láska vyhýbá každé překážce, a pokud jí možno, nedovolí, i když jí hrozí nebezpečí smrti, aby jí nějaká věc překážela ve spojení s milovanou bytostí, pokud je to jí dovoleno, tak naopak nevyhledává naprosto žádnou pří- ležitost vyhýbat se a vzdalovat od svého miláčka, protože „silné jako smrt je milování, nezdolná jako hrob touha lásky, její záře jako záře ohně a plamenů; mnohé vody nebudou moci uhasiti lásku, řeky ji nezatopí. Kdyby chtěl dáti člověk všecko jmění svého domu za lásku, pohrdne tím, jako by to nic nebylo (Píseň Šal. 8, 6—7). Kdo tedy miluje nelíčenou láskou, hledá všecky cesty a příle- žitosti, aby se přiblížil k milované osobě, a naopak zase, jak jsem řekl, dokonalá láska pramálo dbá všech překážek a výhost dává strachu (1 Jan, 4, 18) před všemi nebezpečími, jako zase obráceně ten, kdo nemiluje nebo není věrný v lásce, vyhledává příležitost, jak by se vyhnul svému příteli, a bude proklet 2 po všechen čas (Přísl. 18, 1) a zvláště takovému příteli, jehož ctihodnosti se nemůže vyrovnat slabošská špatnost, jak je na- psáno: „Břímě na sebe bere, kdo se přidružuje k vznešenějšímu“ (Eccli. 13, 2), nebo zase takovému příteli, jehož poctivé a spra- vedlivé vůli nemůže se vyrovnat svou zlou a nespravedlivou vůlí, neboť čisté přátelství, pevně stojící na ctnosti, vyžaduje jako předpoklad tyto dvě věci: jednotu duší a shodu stejných vůlí, jak možno to vyvodit z osmé a deváté knihy Ethických úvah.93 Když tedy toto tak uznáme a připustíme a když připojíme to, co se všeobecně po pravdě říká, že nikde jinde není křesťanu dovoleno spojit se s Kristem Ježíšem lépe, důvěrněji a rozkošněji než požíváním jeho těla a pitím jeho drahocenné krve, jak je napsáno: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně zůstává a já 136