14 Jonáš byl starozákonní prorok za časů izraelského krále Jero- boama II. (v 8. stol. př. Kr.). O něm vypravují čtyří kapitoly Pro- roctví proroka Jonáše a 2 Král. 14, 25. Byl poslán Hospodinem, aby kázal proti Ninive. Bylo to hlavní město Assyrské říše, „město veliké, cesty tří dnů (Jon. 2, 2). Ale bál se, a vsedl na loď, chtěje ujeti do Tarsu (v Malé Asii), aby se vyhnul splnění rozkazu. Znám je příběh v bibli vypravovaný, jak byl za bouře jako hříšný člověk vržen lodníky do moře a pohlcen velikou rybou. Třetího dne však byl rybou vyvrácen na břeh. Pak šel a pohnul Ninivské k pokání. Janov volí o svých duševních zápasech a životních protivenstvích alegoricky osud Jonášův. 15 Babylon, hlavní město Babylonie, proslulo ve starověku svým bohatstvím, přepychem a zhýralostí (sr. Zjev. kap. 18). Již ve Zje- vení Janově se stává symbolem lidstva znemravnělého a Božímu trestu propadlého. Za reformace znamená v duchovním smyslu zkaženou církev, zvláště její hierarchii. Tak i u Chelčického a Komenského. — V podobném smyslu se vyskytuje u Janova jméno biblické Sodomy. O její hříšnosti a záhubě vypravuje 2 Mojž. kap. 18 a 19. Podobně Egypt jako zástupce hříšného světa (podle Zjev. 11, 8) v protivě proti vyvoleným svatým. 16 U horlitelů proti mravní zkaženosti v církvi, zvláště za reformace, byla často zhýralá hierarchie označována jako „velká nevěstka ze Zjev. kap. 17. 17 Leviatan je líčen v knize Job (kap. 40 a 41) jako obrovské ne- stvůrné zvíře. Vulgáta poznamenává k v. 20 kap. 40: „leviatan neboli krokodil, král synů pýchy.“ Kralická bible překládá „velryb“. Izaiáš 27, 1 mluví o něm jako o dlouhém hadu a draku v moři. V pozdější židovské a křesťanské mythologii je to démonický netvor. Wundt (Völkerpsychologie, V., 2, s. 215) hledá prototyp netvorů, které nalézáme v biblických knihách na několika místech pode jmény leviatan (kromě knihy Job ještě u Izaiáše a v žalmu 74, 14), behemot a rahab, v babylonském mořském hadu a v egypt- ském posvátném obrovském krokodilu; vedle těchto zvířecích po- stav mohl to být i hroch. Za jisté pokládá, že splynuly v nich vlastnosti rozličných zvířat. 18 Antikrist (antichristus), protivník Kristův, jak jméno naznačuje, byl předmětem úvah a obav již v prvních dobách křesťanských. Vycházelo se od Písma. O něm 1 Jan 2, 18: „Slyšeli jste, že Anti- krist přichází. Nyní se objevilo mnoho Antikristů. Z toho pozná- váme, že je poslední hodina.“ A dále v. 22 a n.: „Kdo je lhář, ne-li 272