tam byl 15. listopadu 1436 od obléhajících na loži v ležení zavražděn. Beneš z Mokrovousa a Hustiřan4 získal si v červnu r. 1420 s Alšem z Rizemburka a Vřeštova a Jiříkem z Chvalkovic zásluhu o dobytí Hradce Králové. Patřil k sirotkům a zúčastnil se koncem r. 1429 a počátkem 1430 jízdy do Míšně. Byl členem poselstva do Chebu r. 1431 i 1432 a byl také vyslán do Basileje. R. 1434 v bitvě u Lipan bojo- val už v řadách panské jednoty proti svým spolubratrům. R. 1434 byl na sjezdě v Řezně. (Srovn. i Sedláček, Hrady V, 1887, 342—3.) Matěj Louda z Chlumčan,5 znamenitý husitský válečník a diplo- mat, se narodil ke konci XIV. stol. Na počátku XV. století byl na pražské universitě, ale nedosáhl ani prvního stupně akademické hod- nosti. R. 1420 byl již mezi předními tábory a zúčastnil se bitvy na Vítkově hoře tak udatně, že mu konšelé darovali hned po bitvě dům na rohu Řetězové ulice. Ale Matěj se odstěhoval do Písku, stal se tam hejtmanem a byl úředníkem nad káděmi, který bděl nad roz- dílením peněz ze společných pokladnic. Vyznačoval se umírněností a diplomatickými schopnostmi, a proto byl přibírán ke všem důle- žitým jednáním. V letech 1426—1428 byl hejtmanem polních obcí táborských. Na cestě do Basileje dal ještě před Norimberkem vztyčiti na svém voze táborskou korouhev s obrazem Krista na jedné straně a s ka- lichem na druhé s nápisem: Veritas omnia vincit (Pravda nade vším vítězí). V červenci a srpnu 1433 byl po druhé v Basileji. V době bitvy lipanské byl stále táborským hejtmanem a tu se stalo, že byl zajat od rakouského vévody Albrechta, ale na přímluvu koncilního vyslance Jana Palomara byl propuštěn. Stal se zrádcem svých spolu- bratrů, měl dva domy na Starém Městě a počítal se od r. 1434 za staroměstského měšťana. Přestoupil ke straně císaře Zikmunda a ten ho jmenoval hofrychtéřem. Roku 1437 byl znovu vyslán jako posel do Basileje a r. 1447 zastupoval stav městský v poselství k pa- peži Eugenovi IV. Na konci života založil »Loudovu kolej« sv. apo- štolů pro chudé studenty, kteří se připravovali na kněžství pod obojí, a daroval jí ves Smolnici; bylo to pokání za zradu. Zemřel r. 1460 v Praze. Jíra z Řečice pocházel bezpochyby ze dvora Řečice (pozdějšího a nynějšího Koudelova) na Čáslavsku a požíval jako starý spolubojov- ník Jana Žižky pro spravedlnost a udatnost veliké vážnosti. Po prvé se připomíná v památném zápise německo-brodského sjezdu 3. dubna 1423, který je vlastně zakládací listinou pozdějšího sirotčího bratr- stva. R. 1429 byl mezi čtyřmi porotci, kteří měli urovnat staré spory mezi Starým a Novým Městem Pražským. Po vyřízení těch sporů bylo rozhodnuto vykonat spanilou jízdu do Němec, o kteréžto roz- 8 Mokrovousy, dědina a tvrz na Nechanicku v kraji Hradeckém. 4 Hustiřany, dědina na Jaroměřsku. 5 U Loun; tam měl v letech třicátých a čtyřicátých XV. stol. vladyčí statek. Srovn. Sedláček, Hrady XIV, 1923, str. 227, Chlumčany, p. 7, a Místopisný slovník historický 314. 204