bylo zřejmé, že by to byl učinil; a tak četl zčásti z knihy »O rouhání« tvrdě, že nemůže žádný věřící přečísti ani půl listu, aby na něm nenašel deset výroků bludných nebo kacíř- ských. Proto má ta kniha opravdu výstižný název »O rou- hání«, a stoje na témž místě, nazval Viklefa mužem třikrát zatracené paměti a na konci čtení s úderem pohodil knihou na lavici se slovy: „Ach, nemohu čísti.“ Tehdy učinil mistr Petr Engliš prohlášení před notáři, že se mnich dříve zavázal, že ten výrok najde hned do dvou hodin, ale že ho nenašel přesto, že jej hledá již po mnoho týdnů. Po obědě o čtvrté hodině opět jsme přišli do koncilu a po- sadili jsme se. Tehdy povstal Mikuláš Biskupec z Písku, aby v doslovu shrnul výroky, v kterých se různí od doktora Jiljí- ho: „Předně tvrdím, že lidský zákon není tak nezbytný, že by bez něho prostě vůbec nemohl být spravován stát; avšak doktor Jiljí drží opak. Za druhé tvrdím, že všechny smrtelné hříchy veřejné mohou býti trestány podle zákona lidského; avšak on tvrdí opak. Za třetí... [mezera v rukopise]. Za čtvrté pravím, že jsem neměl v úmyslu utrhati římské církvi ani obviňovati žádnou osobu, která je viny prosta; proto hovořil-li jsem o nevěstce apokalyptické, nebylo mým úmys- lem zahrnovati do toho žádnou osobu spravedlivou a ji tupiti. Za páté o trestu smrti tvrdím, že podle obecného zákona Božího není jako trest dovolena poprava. Za šesté o trpění hříchů tvrdím, že takové trpění je dobré, jestliže se děje, když se nemůže hřích trestati; «je však ještě trpění,) když se hřích může trestati a když se toho nedbá, a toto trpění je vadné. Za sedmé tvrdím, že duchovní mají býti pod soudní pravomocí laiků. Za osmé tvrdím, že úřady osob duchovních i světských jsou od sebe rozlišeny, takže v duchovních věcech je kněz podřízen jen svému nadřízenému, ale je nadřízen laikovi, zato v světských věcech jsou mocní tohoto světa vyšší než duchovní. Rovněž: O desátcích tvrdí doktor, že číselně to není vysloveno v Novém Zákoně, nýbrž mluví se tam jen o nezbytné potřebě služebníků církevních, kterou splnit jsou zavázáni laikové kněžím; počet desátků pak určila církev; ale já tvrdím, že jsou světské osoby vázány poskyto- vati kněžím pomoc v nezbytné potřebě. 172