z 293 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Edice
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
Poznámky
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
Závěr
249
250
251
Věcné vysvětlivky
252
253
254
255
256
257
258
Doslov
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
Přehled událostí
269
270
271
272
273
Jmenný ukazatel
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
Obsah
293
- s. 11: … Celá země svolila k jednání v Basileji na sněmu v Kutné Hoře, který se sešel na konci srpna 1432. Tu byla schválena…
- s. 12: … pro ubyto- vání i jednání poselstva. Rovněž na sněmu v Kutné Hoře byly schváleny celou zemí mírové smlouvy, jež zabezpečily severní a…
- s. 34: … z Kleno- vého, kteří byli na obecném sněmu království v Kutné Hoře zvoleni do poselstva, ale do Basileje nejeli. 3 Podle I.…
- s. 212: … hájení jednotlivých artikulů. Stalo se to na posledním sněmě v Kutné Hoře, kdež, jak se zdá, bylo ponecháno Pražanům, pánům strany podobojí,…
- s. 265: … staršího data: byly rázu a jména Václava IV.; vznikly v Kutné Hoře a byly raženy starými razidly i nějaký čas po Václavově…
- s. 265: … runy«, jichž bylo v době odjezdu českého poselstva raženo v Kutné Hoře veliké množství (aniž byla tehdy v Čechách ra- žena vůbec…
- s. 279: … Holkot Robert (11349), anglic- ky mystik 173 Hora Kutná viz Kutná Hora Hosius opat, vl biskup v Cordo- bé (tasi 357) 50…
Název:
Deník Petra Žateckého / Liber diurnus
Autor:
Heřmanský, František; Macek, Josef
Rok vydání:
1953
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
293
Počet stran předmluvy plus obsahu:
293
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 15: Edice
- 196: Poznámky
- 249: Závěr
- 252: Věcné vysvětlivky
- 259: Doslov
- 269: Přehled událostí
- 274: Jmenný ukazatel
- 293: Obsah
Strana 212
(MC II, 316) a je uveřejněna u Martèna VIII, 254—262 a u Mansiho
XXX, 262—269.
Julián na tuto žádost odpověděl, že záleží na jejich přání, kdy
chtějí mít slyšení, sbor že je ochoten kdykoli je vyslechnouti. A tak
se dohodli na pátku 16. ledna.
13. 1edna
K zprávě Petra Žateckého o jednání, kdo má převzíti dokazování
artikulu o svobodném kázání slova Božího, poznamenal Palacký:
»K víře téměř nepodobné jest, že poslové čeští, přijevše do Basileje,
nevěděli ještě sami, kdo z nich zastávati bude který článek pražský
před sborem veřejně... Viděti z toho, jak málo času měli theolo-
gové husitští ku připravování se, kdežto jejich oponenti ve sboru
již na čtyři měsíce proti nim se cvičili.« Naproti tomu podle Tomka
IV, 546 sl. byly již napřed ustanoveny osoby k hájení jednotlivých
artikulů. Stalo se to na posledním sněmě v Kutné Hoře, kdež, jak
se zdá, bylo ponecháno Pražanům, pánům strany podobojí, tábo-
rům a sirotkům právo zvoliti si po jednom mluvčím. Ale i Pra-
žané i páni zvolili Jana Rokycanu, takže měl hájiti dva artikuly,
první o přijímání pod obojí a třetí o svobodném kázání slova Božího.
Když se pak v Basileji hlavně vlivem Prokopa Holého a Petra
Engliše ostatní duchovní členové usnesli, aby obhajobu třetího arti-
kulu převzal Oldřich ze Znojma, stavěl se proti tomu Rokycana od-
poledne téhož dne, asi z návodu Beneše z Mokrovous, který v tom
viděl urážku panského stavu.
15. ledna
Tento den datuje Petr Žatecký podle středověkého způsobu, podle
něhož se listiny, dopisy a události datovaly podle církevních svátků.
Aby se snáze pamatovalo, na který den v tom neb onom měsíci tyto
svátky připadají, byly sestavovány t. zv. cisiojany. Slovo vzniklo
zkrácením z lat. circumcisio (obřezání) a Ianuarius (leden) — obře-
zání Kristovo, jež se světilo 1. ledna. Svátky a zasvěcené polosvátky
v jednotlivých měsících se vkládaly do podvojných latinských hexa-
metrů, nestejné délky (v březnu o 31 slabikách, v únoru o 28), často
velmi neumělých nebo strojených. První slabika jména světcova nebo
svátku připadala na tolikátou slabiku v obou verších, kolikátý den
v měsíci byly jejich svátky slaveny. Jména svatých se ovšem přitom
zkracovala nebo všelijak komolila. Příklad takového cisiojanu na
měsíc březen:
1 2 3 4 56 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Mar-ci-us Trans-la-ci-o de-co-ra-tur Gre-go-ri Lon-Cyr
212