z 293 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Edice
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
Poznámky
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
Závěr
249
250
251
Věcné vysvětlivky
252
253
254
255
256
257
258
Doslov
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
Přehled událostí
269
270
271
272
273
Jmenný ukazatel
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
Obsah
293
Název:
Deník Petra Žateckého / Liber diurnus
Autor:
Heřmanský, František; Macek, Josef
Rok vydání:
1953
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
293
Počet stran předmluvy plus obsahu:
293
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 15: Edice
- 196: Poznámky
- 249: Závěr
- 252: Věcné vysvětlivky
- 259: Doslov
- 269: Přehled událostí
- 274: Jmenný ukazatel
- 293: Obsah
Strana 200
Poznámky
Když bylo jisto, že přijde české poselstvo do Basileje, činil koncil
přípravy na jeho uvítání a zároveň byli asi už koncem října 1432
vybráni čtyři jeho členové, vynikající theologové, aby hájili učení
církve proti čtyřem artikulům pražským, a to: Doktor Jan Stojkovic
z Dubrovníka, Slovan (Johannes Sclavus de Ragusio), dominikán,
proti článku o přijímání pod obojí způsobou, který byl pokládán za
nejvýznamnější, Dr Jiljí Charlier (Aegidius Carlerii), Francouz, dě-
kan cambraiský, proti článku o trestání hříchů, Dr Jindřich Kaltei-
sen, Němec z Koblence, dominikán, profesor theologie a inkvisitor
v Mohuči, proti svobodnému hlásání slova Božího a Španěl, doktor
Jan z Palomar, arcijáhen barcellonský, auditor papežského paláce,
o světském panování kněžstva. Ti se ve zvláštních komisích, slože-
ných z členů koncilu, cvičili s nimi v disputování (hádání) o husit-
ských artikulech a své repliky proti thesím husitských zástupců si
v konečné úpravě zpracovali i písemně.
Mimo to byly zřízeny komise, které měly s městskou správou
v Basileji pečovati o to, aby se podle úmluv chebských nedálo
v městě nic, co by mohlo Čechy urážeti; zejména byly zapověděny
všechny hříchy obecné a nařízeno, aby se po celý čas jejich pobytu
nikde neukázala žádná veřejná nevěstka, aby přestaly všechny hry
v kostky a hudby i tance po hospodách. Lid obecný byl vyzván, aby
se k Čechům choval vlídně, ale aby se s nimi důvěrně nestýkal
(srovn. MC II, 298—299).
České poselstvo vyjelo až krátce před vánocemi 1432 z Domažlic
a jednotlivé strany husitskét zastupovali v něm: Pražany pan Vilém
Kostka z Postupic, seděním na Hrádku,2 hejtman litomyšlský, Beneš
z Mokrovous a Hustiřan, seděním na Úlibicích, Jan Velvar, pražský
měštan, Jan z Rokycan a Martin z Oujezdce, zvaný Lupáč, farář
chrudimský; tábory ze stavu duchovního kněz Prokop Holý (Ve-
liký), duchovní správce vojska táborského, Mikuláš Biskupec
z Pelhřimova, kazatel v Písku, farář Markolt ze Zbraslavic a ze
stavu světského Matěj Louda z Chlumčan, hejtman písecký, a
Laurin z Tábora; sirotky M. Petr Payne, řečený Engliš, Oldřich ze
Znojma, farář čáslavský, Petr Němec ze Žatce a Jíra z Řečice, se-
děním na Klucích, s Řehořem z Králové Dvora.
V bavorské Koubě očekávali české posly kurfiřt braniborský a
bavorský vévoda Jan s řezenským biskupem Konrádem a eichstädt-
ským opatem téhož jména. Ti je doprovodili do Norimberka, kamž
dojeli 21. prosince. Odtamtud jel napřed Jan Maulbronnský, aby
oznámil v Basileji jejich příchod. Z Norimberka vyjeli 23. prosince
1 O husitských stranách podrobně J. Macek, Hus. rev. hnutí (53—56).
2 Proti Palackému, který uvádí, že Vilém Kostka seděl na Křivoklátě, tvrdí
Sedláček, Hrady VIII, 26, p. 2, že se zde má rozuměti Hrádek Komorní.
200