prostřen ubrus, bez mešních rouch a beze všech obřadů, omezujíce celou pobožnost na krátké modlitby, kázání a přijímání pod obojí způsobou. U sirotků kázali německy, a protože při tom bylo dosti lidí z města, zdálo se některým členům sboru, že je to proti úmlu- vám chebským, a žádali Juliána, aby to zamezil; o tom jednání srovn. text Deníku z 8. a 10. ledna a MC I, 259. Basilejští ovšem brzy ukojili svou zvědavost a přestali chodit i bez zákazu na prosté husitské bohoslužby. Na druhé straně žádali husitští kněží, aby směli choditi na zvláštní kázání pro členy koncilu. Ale to jim bylo z počátku ode- přeno, pokud nebyli přijati koncilem. Později dostali k tomu povo- lení, ale tak, že směli do kostela teprve po čtení evangelia a po ká- zání zase museli odejíti; za jejich přítomnosti mše nebyla sloužena (MC I, 260). 7. ledna Ve středu se Čechové přestěhovali do čtyř domů, které si najali. V jednom bydlel Vilém Kostka a Prokop Holý, obě hlavy poselstva, se svou čeledí, v ostatních třech zástupcové jednotlivých stran, v jednom Pražané, v druhém táboři a v třetím sirotci (MC I, 260). Toho dne pozval Prokop na oběd nejen přední členy českého posel- stva, ale také Jana Stojkovice z Dubrovníka, auditora Jana Palo- mara a Jana z Geilhausenu (Maulbronnského). Již tehdy vznikly prudké a živé spory zejména mezi mistrem Petrem Paynem (Engli- šem) a basilejskými hosty. Jan Stojkovic o Englišovi napsal: „Ten Angličan jako kluzký had, čím těsněji se zdál býti držen a sevřen, tím rychleji vyklouzal do věcí tam nepatřících“ (MC I, 260). Jana z Geilhausenu neboli Jana Maulbronnského, s kterým se Češi poznali již za dřívějších jeho poselství, vyžádali si jako stálého prostředníka mezi nimi a koncilem a ujednali s ním, aby denně s nimi obědval, střídaje se po každé v jednom ze čtyř jejich příbytků. Poznámka: Předním ze světských členů poselstva byl pan Vilém Kostka z Postupic;i ty r. 1413 prodal a držel Hrádek (Komorní). R. 1410 bojoval v Prusích. Vynikal politickým rozhledem a byl proto r. 1421 vyslán s poselstvím do Litvy. R. 1423 se stal podkomořím a býval při všech důležitých jednáních. Zúčastnil se bojů a výprav s Prokopem Holým a r. 1431 byl v poselstvu ke králi Zikmundovi do Chebu. R. 1432 se stal hejtmanem na Litomyšli a v té hodnosti jel téhož roku jako hlava českého poselstva do Basileje. R. 1434 byl opět vyslán k císaři, smířil se s ním a r. 1436 obdržel zápis na pan- ství litomyšlské. Ve službách císařových obléhal Hradec Králové a 1 Na Benešovsku. Postupice bylo rodné sídlo pánů Kostků. 2 Na levém břehu Sázavy u Kocerad v okrese Kostelec nad Černými lesy. Tvrz byla zničena r. 1466 a asi v letech 1525—49 byl tam vystavěn nový zámek. Hrádek se také nazýval Hrádek nad Sázavou nebo Hrádek Kostkův. 203