XIIa. Koslel Matky Boží na louži, chrámu ihned odvedena byla, druhou pak polovici tolikóż aby na vychování správcí jich obrácena byla. Nu potvrzení a pro lepší jistolu i zdržení toho my vSickni napřed dotčení měšťané, handlíři, řemeslníci a jiní obchodníci německého jazyku pod obojí přijímající v Star. M. Pr. dožádali jsme se urozených a »lovutných pánův pana Enstachiusa Betengle z Nayenbergku a na Boru Jlrádku a Rychnově, pana Lorence Storku z Storkenfelsu, pana Adama Geronisa z LibuXína, pana Jana Kiíze z Vo- strova a Kocic, pana Václava Trubky z Rovin a pana Jana Bchma z Baumberku, aby vedle našich od nás všech k tomu volených pánův starších ouředníkův a správcův nad důchody dobrodincův, totiž pana Petra Nerhofa z Hol- terberku, pana Valentina: Kivehmajera z Reichvic, pana Abrahama Angela z Angelsberku, pana Jana Nerholu z Ilolterberku, pana Michala Peschona z MHohenberku, p na Jiříka Wilda, Bartoloměje Wagnera, Jobsta Schmellcra, "'obiá&c Cimrmona, Balthazara Schwarzbacha, To*iáSe Fi- kera, Martina Tektandra a Heinrichr Junkera na místě nás všech peceli své na svědomí přitískli a vlastnímu rukama se podepsali. však pečeti jich jim beze škody. Stalo se cle. 109. 1610, 22. ledna. Listina arch.. 1V.— 34826. Poněvadž Němci na onen čas žádostiví jsouce, aby jm v kostele: osady Matky Boží rad louží slovem Božím a velebnymi sválostmi od německého jich kněze polu- lováno bylo, uvolili se každé petici polovici k témuž zá- duší odvozovali, nyní tomu dosti nečiní, nýbrž nětco ne- slušného před sebe bráti smějí. Protož ouředníkům téhož záduší Matky Boží nad loużf se porouci, aby oni majice od kostela klíče, Němcům tam víceji posluhovati nedo- pouštěli. Actum in consilio feria sexta post s. Fab. ct Scb. 1610. Protocollo Marchionis V. pag. 493. 110. 1610. — Listina arch. m. IV.—3826. SL- vutné a mnoho vzáctné poctivosti M. Mii pane purgmistře a V. Mu póni radni nim laskavě přízniví. Jakou jsou stíž- nost V. Mti v spisu svém páni starší: úředníci a osadní záduší kostela: Matky Boží nad loużi v Star. M. Pr. (ac celí osada se k němu nepřízná) na nás podali, z přečtení téhož nám od V. Mii propůjčeného spisu tomu všemu sme vyrozuměli. 1 v pravdě bychom se toho do týchž pánüv starších oufedníküv a osob toliko některých z nich, aby nás spolu měšťané a sousedé V. Mii (an někteří z nás tak dobře jako i oni od V Mtí povinnostmi zavá- zání jsme), lak neušetrně a nevinně při V. Mti, vrchnosti naší, společně měli v ošklivost a domnění uvozovali, ni- koliv nenadálí. Předně kdež nás stihají, že bychom jistí námluvu a snešení mezi nimi póny osadnimi u nimi z jedné kuždé petici ua opravu téhož chrámu Božího pravou polovici jim zanechávati a ihned přednímu ouřed- níku téhož dne odvozovati se mčlo, nezdrželi, sebravše do několika pořád takových pelicí mnoho kop gr. čes. za sebou że jsme zanechali a k zadu$f jejich nic neod- vedli, nýbrž chtěje jistou sumu peněz ročně, totižto deset kop gr. čes. jako za nějakej nájem a Wh z chrámu Páně jejího platiti a dávati, (lem že bychom se vždy předce na ně do chrámu Páně (pravíce, že jiné klíče od něho na- jdeme) motcí nutkati chtěli a někteří nepamatujíce na své povinnosti měšťan.ké po domich šenkovních pohrůžek by činiti měli, činfce vymórenf, że jsme lakové dobrovolné sneÉen( protrhli, zrušili řečí i skulkem i k nesousedství příčínu dávali a dali a při V. Mti vyhledávají, abychom se s lakovejmi nesousedskymi pohriżkami proli nim spo- kojili a do konce kostela jejího prózdni byli, jak ten spis šířeji a mnohem důtklivěji v sobě to obsahuje. Xlla. Kostel Matky Boží na louži. 53 V čemž nám před Bohem i pred V. Mtmi velikou křivdu činí, ačkoliv jakož V. Mtí i vůbec vědomé jest. že pokudž jsme žádných správcův církevních jistých aniž ko- stela. propüjceného nejméli, petici jsme se neujímali, ale při každém chrámu Páně polovici, a druhou polovici pánům farářům, kteří pracovali, zancchávali. Ale abychom s tymiż piny osadními tehdáZ, kdyZ jsme skrze supplikaci i vzéctné prfimluvy J. Mtf pánüv directorüv pti V. Mii vyhledávali, aby nám ten chrám Páně k službám Božím v jazyku německém propůjčen byl, jisté snešení a námluvu o polovici peticí činili jměli, jakž oni doklidali smóji, tomu zjevně odpíráme, neb majíce již dva správce cír- kevní od pana administratora nám dosazené, na kterézto správce a jiné vydání se mnoho vynaložití musí a odjinud krom z peticí (když jiných důchoduov žádných nemáme) to vzíti nemůžeme, kteréžto peticiones také z těch příčin od pobożnych kfes(auskych posluchatüv slova Boího tím víceji přicházejí, a kdyby se pánům o adním polovici od: vozovali méla, Ze by to proti pobozné intenti dobrodincüv, kteriż by potomné tak volné a laskavé dávati pfestávali a nám s ublížením i k nemalé újmě bejti muselo, kdež by i jim pánům osadním snad dosti málo se dostávalo a odporné bylo; an:ž supplikací naše, kterouž jsme V. Mti v ty příčině na onen čas podali; do konce toho v sobě nec. obsahuje, nýbrž jakž jsine v též supplikaci V. Mti zaká- zání učinili, že s pány osadními, co by k zlej šení a zvelebení chrámu Pânë bejti mohlo, se s nimi urovnatí, též rever- sem podle znění supplikací a vyměření V. Mtí pány osadní opatřiti chceme. Tak jsme, jakž na poctiví měšťané náleží, tomu dosti učinili, pánům osadním v krátkých dnech do- statečného reversu copiac odeslali; a ihned po vyjití slav- ných Hod Vánočních k urovnání a s nimi jisté snešení teprva učiniti jsme jistý počet z předních osob a měšťanův k týmž pánům osadním, kteříž tehdáž z pânüv starších a ouředníkův pospolu byli, vyslali. A skrze pana Abrahama Andéla z Engelsbergku uctivě, šetrně jim lo vše před- nésti dali, a na jakej způsob na dokázání vděčnosti a za- chování mezi námi lásky asousedské[ho] přátelstv(,(obzvláštné poněvadž drahnej počet k témuž záduší přináležejíc ně- meckého jazyku měšťané jsou) na zlepšení a opravu téhož chrámu Páné z pelici bychom pomoc uciniti meli, vyrozu- méli a o to všeckno přátelským, sousedským způsobem se urovnati Zádostivi jsme byli, což kdyby předešlé jisté snešení se slalo, toho by všeho vyhledivati zapolfebi nebylo, té naděje jsouce, že nám přátelské, sousedské prostředky přednesou, jenž by k urovnání mírné byly. Ale mimo všecknu naději naši těch poctivých vzáctných vyslaných pánův měšťanův i nás všech s takovou neuše- irnou a dütklivou odpovédí odbyli pravíce. ponévadz sc jim polovice pelici podle prípovédi, (jakZ oni skrze pana Pechance pied V. Mii v radé pfcednesli) neodvozuje a hned s počátku dosti tomu nečiní a nezdržuje, že jse na tom snesli raději kostela zavřeného zanechati, a aby se s námi v nějaké jednání dáti měli, že žádná stodola neb krčina není. Proti tomu a nic méně jsouc přátelsky na- pomenuti, aby tak nevinně, neušelrně bez všelijaké jim příčiny duné nás jich spolu měšťané a sousedé nezdržení smluv (který se nikdy nedály, aniž nám osob, kteří by na místě a s vůlí nás všech takové snešení o polovici pelicí vykonali, vystaviti nemohonc) nestiliali, však: aby jim z té peticí (ne za nájem nebo trh) z lásky na opravu téhož chrámu Páně jistý díl a částka dávána byla každého čtvrt léta po ň k. in. a zvon(ku po 9 k.m. dátisinc sc uvolili ale tím nezavřeli. Item co se zvonův a stolic dotejte, kdyby se jaká škoda [stala], že jiin na to obzvláštní pomoc učinčna bude, nad čímž bohda spokojení a víceji, nežli by se na-