194 XIV. Na ndmèsli Svalomik. — C.p. 16. vejminkami požívati mohl: Předně v tom starém štítu okno na ulici i s špihýřkou uděláno býti má, kteréhož okna vyhlídáním užívati bude moci. Druhého pak okna, kteréž ho kolleje bude, toliko světlem a ne vyhlídáním, dada do něho mříží udělati, požívati má. A co se krápěje s střechy nad týmž stavením dotejče, tu on Rych tak opatřiti má, aby ne do kolleje, ale ven na ulici vychá- zcla. Za to platili má ročně po 1 k. 20 gr. m. 44. 1606, 10. Jcdna. Monumenla univ. Prag. LT. sir. 212. Mag. Joannes Gotsmanius Teutobrodenus, collegii OO. SS. praepositus, fanuarii 10. apoplexia correptus moritur. 45. 1606, ll.ledna. Rwhop. &. 2148 f. 61. V úterý po Janu Husovi stala se smlouva mezi probo&ty kolleje Veliké a Anjelské — z jedné a p. Voldiichem Helbikem cejkšmidem z strany druhé a taková: Jakož jest v domě dotčeného Voldřicha trativod, do něhož voda kapaličná s krovův od dávných časův vpadala a se tratila, až potom do jednoho pokoje v kolleji Anjelskć se probrav8i grun- tům a pokojům též kolleje škoditi chtěla. Tu aby taż voda stojatá skrze kollej svůj vpád a tok do ulice míti molla, p. Voldřich vděčně přijal a zase v místo, kde voda stávala (dobře ji prve zapčníc), kamena zavésti, žlábek nový položití, mříži železnou hustou, aby žádná nečistota do kolleje hnána nebyla, spravili, zeď kollegiálskou po- debranou i pokoj ten vycvikovati, vápnem obvrci, na svůj nákiad opatřiti připověděl. 46. 1609, 28. května. Dvorský, Paměli č. 659. (Oprava zdi při kolleji.) Dne 28. Martii p. dékan [uni- versitni] proponoval, má-li toho užíti cejšmíd, aby mohl u zdi kolleje Anjelské, poněvadž nebezpečně sc zeď trhla a vždycky po kusu kamení na jeho stranu padá, něco sobě přistaviti a vycvikovati co potřeba ve zdi dáti. A poněvadž to pp. mistři již očitě spatřili a p. Jakub zedník k tomu radí, že na něčem žádá ustrnut býti. Con- clusum: aby toho užiti, čeho žádá, mohl, však pod tou výminkou, aby do zdi žádných trámů nekladl a kdyby někdy p. probošt té kolleje něco bořiti a stavěti chtěl, aby ani on ani jeho potomci se nedomlouvali, kdyby na jich stranu něco dolů padalo, poněvadž při boření a sta- vění bez toho býti nemůže. Přestal na tom p. děkan a že mu to oznámí, pravil. 47. 1612. — Monumenta univ. Prag. 111. str. 218. Mag. Joannes Campanus Wodnianus pracpositus. 48. 1616. — Rukop. fakulty filosof. B. 26 f. 295. Ad collegium OO. SS. pertinel pagus TvrSice. Dodatek? 1508, 5. července. Rukop. č. 1128 II. f. A. 19. Jakož probošt a kanovníci kapli Všech Svatých táhli sú se na ty peníze, kteréž jsú byly obstaveny u pergmistra hor viničních mistru Duchkovi, proboštu kolleje V. Sv., nebožtíkem mistrem Janem Outerským, kanovníkem kostela Pražského, pravíce se k nim právo jmieti tudy, že by ta vinice, z kteréž se ty penízy platí a úročí, byla jich, a tak kaple Všech Svatých na hradě Pražském příslušejície, a že jest předky jich pod ty platy vysazována. A na to js ukázali dva výpisy, na konci mluvíce, poněvadž jest to fundatorstvie krále J. Mti, aby to bylo odloženo do J. Mii příjezdu a srovnánie. Pakli by to býti nemohlo, ale aby v tom byli opatření, aby mohli svého užívati bez překážky. Proti tomu mistr Duchek mluvil, že jest ta vi- nice vysazována od mistróv a kollegiátuov kollejc V. Sv., druhé pravil, že sú ty platy vybírali kollegiáti té kolleje XIV. Na náměstí Svatomik. — Č. p. 16. od dávního času a na to ukázal registra slará. — Tfetic pravil, že sú lidé živi, že sú ty platy z té vinice platili předkóm jeho, kollegiátóm té kolleje V. Sv. A na to ukázal svědomie tychż lidf. Ctvrté pověděl, že kapla V. Sv. příleží k té kolleji V. Sv. a ne kolleje k té kaple. A na to ukázal jest majestát krále J. Mti. — Tu p. purg- mistr a páni — vypovídají: Poněvadž ten plat, o kterýž jest nesnáz, jest vysazován od obyvateluov kolleje V. Sv. a jest vysazován v tom domě tak od dávního času, jakož knihy městské ukazují, a potom obyvatelé toho domu toho platu byli sú v držení a v užívání bez odporu vždycky až do m. Duchka, i z těch příčin při tom platu jsou p. purg- mistr a páni m. Duchka a jeho obyvatele (6 kolleje V. Sv., k kteréž kapla přileží, nynější i budúcí zuostavujf, ty obstavené peníze jemu m. Duchkovi vydali rozkáží. Act. fer. INI. post Procopii. Číslo pop. 28. (U jednorožce.) *|. 1498. — Rukop. č. 2099 f. 212. Waczko carnifex et Katherina conthoralis susceperunt VI s. per Sigismundum institorem Makussi, nate Wenceslai Wlcz- konis iuvenis, rcpositlas pro dom oad unicornum sic, quod predictus Waczko dcbet candem Makussiaum aput sc foverc usque ad discrecionem annorum. #2. 1428. — Rukop. č. 992 f. 98. Nos magister civium — recognoscimus, quod quemadinodum dorus ad unicornum, sita intcr domos collegii Omnium. sanctorum et ad picas in retenlis colleclis et aliis. contribucionibus nostre civilalis non in modica summa cst iuslc ct iuridice ad nostram communitatem devoluta, ex tunc cadem domus per nos et officiales colleclarum dicte nostre civitatis discreto viro Sigismundo insUtori, Dorothee, conthorali ipsius, est vendita pro L s. De quaquidem summa pro nostra communitate XV s. suscepimus, residuum autcm pecunie moli zelo pictatis distribuere atque dare manda- vimus, videlicet Katherine, orphano Wlczkonis, XV s., eidem Wlczkoni XVI s, Katherine inulieri, que cundem puerum fovit, in expcusis pro victu I[ s. et Sigismundo, puero Leonardi, olim nati Unicornis, I] s. 1. 1451, 26. července. Rukop. č. 2119 f. 1.7. Já Fridric, měštěnín St. M. Pr. od jednorožec, vyznávám oc najprve a přede všemi věcmi činím a ustanovuji slovul- ného Martina z Koldína, písaře Janova Düpovce od desk, pravého a mocného poručníka Mikuláše a Kaleřiny, dětí mých, domu mého u jednorožec, v němž bydlím, vinice mé, kteráž za Konskú branú leží, a podle toho i všeho jiného zbožic a slatku mého -- věře jemu, jako přietelíi svému zvláštnicmu, že pilností svú a opatrností všecky věci tuto popsané vedle vuole mé jednati bude ak konci skutečnému povede, živností a oděvem slušným dietky mé svrchupsané opatřuje i je také k dobrému jich a po- ctivému veda, jakož já toho jemu nad jiné přátely své svěřil scm a věřím zvláštně. Potom pak téhož Martina poručníka prosím, aby dluhy, jimiZ dolepsanÿm osobám jsem povinen, podstúpil, z statku mého platil a klenoty mé, v týchž dluziech zastavené vyplatě k ruce dětí mych choval jim, až by k letóm svým rozumným přišli. A no- uchoval-li by kterého z nich od smrti Buoh dřieve let rozumu došlých, aby dicl toho umrlého na druhé živé