349 XIX. Spildl Krizovnihü. — C. p. 191. se jim strava i odév i jiné potřeby dávají, s pilností vyptali, vyzvédéli, shlédli a pokudź byste seznali, że by co na nedostalku a nepoládného bylo, napravili i to rozvrhli, jaky větší počet mimo to, což jest nyní chudých lidí, v tom špitáli na důchody špitálské ještě chovati by sc mohl, a což tak uznáte, tehdy aby tolik chudejch lidf, kteříž by podezřelí nebyli a pro nedostatek zdraví svého se živiti nemohli, přijato bylo, kdež znajíc jistí vůli naši býti tak toho všeho (jakž o vás nepochybujem) podle potřeby vyříditi nepomíjejte a což nařídíte, toho nám bez meškání sepsaného odeslati neobmeškávejte, abychom se věděli čím spraviti, jináče nečiníce. Dán na hradě Praž- ském v pátek po sv. Matěji léta ete. XLV a království našich Rimského palndctého a jiných devatenáctého. — V táž slova, ut supra, mutatis mutandis urozcnému Jindři- chovi Plansk&mu ctc. a slatečnému Piramovi Kapounovi oběma spolu. 14. 1552,21. května. Břenenbery, Analeklen str. 87. A. d. MDLII die XXI Maij obiit reverendus dominus Wenceslaus a Hradessin, generalis magister Cruciferorum cum rubca stella. Requiescat in sancla pace. 16. 1552, 21. kv&tna. Rezch- Beckovsky 1. str. 204. Václav Hradešín z Hradešína, nejv. mistr, dne 21. máje v Pánu usnul, tak svědčí jeho hrobový nápis. Na místo jeho vyvolen byl Antonín Brus, z Mohelnice rozený, tehdáž Vídeňský biskup. 16. 15655. — Rezek-Beckovskÿ I. sly. 201. Kdy2 naděje již dobrá byla, že Tovaryšstvo Ježišovo klášter i kostel sv. Klimenta obdrží, přišel z Ingolstatu do Prahy kněz Petr Kanisius, své obydlí také i vychování měl v špitále Křižovníkův a v tom pokojíčku, kde nyní velký oltář v tom křižovnickém kostele stojí, v kterým někdy bl. Ancika, zakladatelkyn¢ téhož špitálu, bydlívala, on Pelr Kanisius až do postoupení kláštera i kostela sv. Kli- menta bydlel. 17. 1558. — Nezek- Beckovský 1. str. 245. Antonín z Mohelnice obnovil i také posvětil kostel sv. Františka, který I. 1420 velké porušení vzal a 158 let pustý státi zůstal, a téhož špitála páni světští statkův se ujali, dokad Zikmund českým svým listem to nezpůsobil, aby statky skrze světské pány spravovány nebyly. Také on Zikmund i to ustanovil, aby téch KriZovniküv kostelové farní a kaple žádnou daň nedávali králům Ceským. Kostel pražský Křižovnický nebyl ten, který nyní mramorem rozličné barvy vnitř ozdobený se spatřuje, ale byl jiný, mnohem menší a dle tehdejšího způsobu sprostě vystavený, který své porušení vzal a rozbořen byl I. 1679. 18. 1563, 25. srpna. Sleinkerz, Briefe d. Anlon Brus von Miiglilz c. 94. (Arc. Brus Jirovi, dfedlniku v Praze ve špitále.) — S strany počtuov tvých oznamu- jemt, że sme v ně nahlídli a nemalý: nepořádek v nich našli, ac uznáváme, že osobou tvou to nesešlo, než těmi, kdo sou psali a počítali. Protož dohlídej k tomu pilněji než prve a budef snad i użitećnóji —. 19. 1566, 6. června. Bienenberg, Analeklen slv. 87. Léta 1566 ve čtvrtek po slavném hodu Seslání ducha svatého umřel urozený vladyka pan Vilém z Hradešína, někdy místokomorník království Ceského, etc. a tuto po- chován jest. Proste P, B. za duši jeho. 20. 1566. — Nezek-Beckovský /. str. 271. (Ne. dorozumění mezi špitálem Křižovníkův a Staropražskými o novou zeď, kterou ti Pražané od dveří téhož špitála až k mostu na gruntech jeho stavěti začali.) Jakoż jest — Antonín arcibiskup — k pp. Pražanům Staroméstskÿm XIX. Śpildl Kiiżovnikt. — C p. 191. psaní učiniti ráčil, aby oni zeď od dveřec při vratech špi- tálskych k méstu (nebot ti gruntové k špitálu jsou nâle- žející) nedělali, poněvadž J. M. knížecí vlastním nákladem to otevřené k vodě neb k řece Vltavě místo zahraditi po- ručiti ráčí, jakž list, jehož datum jest 26. března 1566, do kněh kanceláře arcibiskupské Pražské vepsaný to ob- sahuje. Páni Siaromčstští z prostředku svého osoby radní p- Pavla Kapra, tehdáž primasa, a p. z Dražice hned ná- sledujícího dne jsou vyslali žádajíce, aby pán [. M. toho sobě do nich stěžovati neráčil, na to aby vyjeti a to spatfili osobnč ráčil. Tomu vyrozuměje J. M. Kn. hned ještě toho dne v druhou hodinu po polední dolů do téhož špitála sjeti ráčil, kdež v přítomnosti kněze Petra Peri- steria, oficiála J. Mti arcibiskupské, a uroz. rytíře p. Oldřicha Dubanského z Duban, podkomořího císařové J Mti, také p. Jaroslava Zlatníka i jiných mnohých přítom- ních ti nadepsaní Pavel Kapr a pán z Dražice oznámili: p. purkmistr a rada o tom dobrou vědomost mají, že to místo, v kterém tito grunlové k vystavení té zdi vyko- páni jsou, k jich obci nepřináležejí, ale k tomuto špitálu, také to ne tím oumyslem to dílo před se vzali, aby jakou protimyslnost J. Mti Kn. učiniti chtěli, ale poněvadž to tak otevřené míslo při mostu na velkým zřeteli leží a častěji od mimojdoucích a k řece tím místem běžících všelicí neřádové sc činějí, chtíce v tom libost J. Mti Kn. učiniti, to místo nákladem svým proto páni ohraditi sobě umínili, aby ono zdí a ne plankami, jakž prve bylo ohra- ženo, k větší města okrase sloužilo, žádného práva skrze stavení té zdi sobě páni neosobujíce, nýbrž také k tomu sc znajice, że ti gruntové k špilálu náležející jsou. Dle toho jich vlastního seznání a vysvědčení J. M. Kn. na jich žádost k tomu jim, aby tu zeď na jich náklad vysta- véli, povoliti ráčil, s tou však vejminkou, aby to povolení k žádné škodě a ublížení téhož špitála nebylo. Actum Pragac penes hospitale die Mercurii in festo s. [lastali 1566 (27. Martii). : To kdyz skoncováno bylo, přišel Pavel Zipansky, cís. rychtář, k J. Mti Kn. do toho KriZovnického Spitála a dobrovolně vyznal, že ti gruntové pro stavení té zdí vy- kopaní k témuž špitálu náležející jsou. Ta zed kdyz v následujících letech mnohých své po- rušení vzala a místo k řece dolů otevřeno, na klerém se rozliční neřádové od lidí také ve dne dáli, všem bylo, Jiří Pospíchal, téhož špitála převor (potom také nejv. mistr), když nynější při tom špitále stojící koslel vystavěl, také tu nynější od špitálských dveří až k vojanský při mostu stojící stráží nákladem špitálským vystavéti j také za lou zdí, na místě k řece se táhnoucím malou zahrádku způso- biti dal --. Nacházím také v slarých listech pamětních, že od té zdi od dveří špitálních až k mostu, kde také již stojí vojanská stráž, celé to prostranství: před kostelem špitál- ským, jak dlážděné tak nedlážděné, až přes vozovou obce- nou cestu, kterou se obyčejně do Staré Prahy jezdivalo, mimo Spitál mezi zdémi KriZovnickymi a Jesuitskymi proti domu p. Svihovskyho z pravé strany a proti domu p. Vra- tislava, jinak Turecka, z levé strany, kterýžto dům pánüv Vratislavüv také na půdě špitila s dovolením řádu vystaven byl, [špitálu náleželo]. O to nyní jmenované místo Staro- pražští páni se pokoušeli a je sobé privtéliti chiéli, alc od Křižovníkův jim vždycky mocnè odpíráno bylo. Protož také tehdejších časův Tovaryšstvo Ježíšovo při kostele sv. Klimenta bydlící, kdykoli nějakou komedii na tom pro- stranství dělati chtělo, vždyckny pány téhož Křižovnickýho špitála ředitele za dovolení žádalo, aby pro takovou ko- medii na tom prostranství potřebné lešení postaviti mohlo;