XXX. Bellemské nam. — C. p. 250. Kaple Betlemská. rector absit. Proinde petere, si haec introductio ipso ab- senti fieri poteret vcl ut ipsi caveatis, non illi periculum inde imminere. Dictum, ut nihilominus d. procector huic intersit introductioni tamquam vicarius. Sin abesset, quia hoc essct academiae íraudi, secundo offenderentur dd. defensores, tertio quin hoc forte grave accidet d. rectori, quarto, quia periculum imminet non uni personae, sed toti universitati, quinto, statuta pro parte ipsius stare - - Když se vrátil p. probošt, oznámil, že jest byl u p. France Ostrštoka (u něhož byl p. Severin), kterýž k němu promluvil, že se tomu diví, kterak není posláno ku p. Severinovi [Leinhozovi] v príGiné introdukc( predikatora do kapli B., poněvadž on byl při též elekci a jemu ouřad purkmistrovský jest poručen. Oznámil, že jest posláno, ale ou oznámil, že ještě není purkmistrem. V tom se ozval p. Severin a též sohě stěžoval, že jemu není časně o konfirmací oznámeno. Zádán byl od p. probošta, aby neměl za zlý, že bylo p. purkmistru p. Francovi o tom oznámeno, poněvadž měli sobě pp. defensores oznámeno, že lidé se ucházejí k němu o spravedlnosti své. Načež odpověděl, že poněvadž dle zůstání s pp. mistry dne pon- délnílio Ze mu cht&j( o praesentací oznámiti, jemu nic není oznámeno, Ze J. M. suplikací sepsal a dnešního dne před- nese, kterak se volení stalo dne pondělního jistých osob. Pročež že žádá za konfirmací na jednoho z nich. S tím odešel na rathouz. Vysláni z Betlema p. dr. Lavin a p. Aretin jménem některých defensorův, že mají v paméti o elekc( a konfir- mací za predikatora kapli B. od pp. defensorüv düstoj. kn. Jana Cyrilla. Pročež poněvadž pp. defensores někteří i z stavu panského i jiní jsou již v B. shromážděni, že žádají, aby pp. ráčili se do B. dáti najíti a jeho kněze Jana Cyrilla uvésti a vyhlásiti za téhož praedikatora. Však aby nejprv dali znáti p. purkmistru St. M. Pr., aby se dal k vyhlášení témuž najíti; tak aby privilegia v celosti zůstávaly. Dictum: Aby ku p. purkmistru ještě bylo posláno pro lepší toho spravedlnost, aby se k introdukcí dal pajiti. Aby kněz Cyryllus zase složil klíče, kde jest je vzal, že mu ty takové budou zase poručeny. Vyslán byl p. áfedlník s pí.afem na rathouz, aby praemissis praemittendis ku paměti přivedl žádost dne včerejšího na p. purkmistra: France Ostrštoka v příčině konfirmací od pp. defensorův dle moci majestátem sobě od cfs. Rudolfa dané a invcstitury nového predikalora kapli B., dvojetihodného Jana Cyrilla vloženou. Pročež že tu žádost opakujíce že jsou té naděje, že p. purkmistr dle fundací ráčí k též investituře do kolleje cís. Karla IV. přijíti, poněvadž i někteří z pp. defensorův i stavu vyššího osob na to očekávají. P. purkmistr v radě nebyl přítomen, totiZ p. Franc Ostrštok, ani Severin, na něhož vložen byl ouřad. Ale p. primas měl sobě úřad poručený. Pročež vzkázání a vinš pp. mistrův ujal a zase vin& ucinil a toto pp. mistrům oznámiti poručil: Že jsou se s p. purkmistrem Scverinem dne pondělního na tom pp. mistři po elekcí snesli, že p. purkmistru chtějí oznámiti o praesentací vo- lených osob. Však že jsou toho neučinili. Pročež že p. purkmistr utekl se na kancelář o tu věc a oni že očekávají na resolucí J. Mtí pp. místodržících. A tak že žádosti pp. mistrüv povoliti se neinüZe. NeZ p. purkmistr Ze od osoby své žádá pp. mistrův, aby takové investitury na ten čas poodloZili, dokudž by se s p. purkmistrem na něčem jistém nesnesli. 288. 1618. -- Druhá apologie slavův (1618) str. eee. 2 č. l53. (Zpráva s strany kostela Betlemského v St. M. Pr.) Zpráva o tom, jakou jsou ti, kdož stavům krá- 859 lovství Českého pod obojí jejich majestát, sněmovní sne- šení a porovnání s stranou pod jednou učiněné a tak svobody v provozování náboženství rušili, s některými konšeli slaroměstskými nenáležitou praktiku složili a i kostel B. v témž St. M. Pr. k zapečetění, mistry pak a profesory akademie Pražské, anobrž všecky tři slavy pod obojí o právo jich, kteréž k tomu kostelu a dosazování do něho praedi- catora mají, připraviti chtěli. Jest již nahoře dostatečně ukázáno, kterak některé osoby z předních rad a služebníků J. Mti Cé náboženství Rímského pod jednou, kteří se všech časů stavüm pod obojí za nepřáteli stavěli, dosadivše v městech Pražských do ouřadův konšelských osoby náboženství svého, jiné pak konšeli náboženství pod obojí sobě také divnými svými praktykami k své vůli získavše, již tak daleko přivedli, aby pro instrukcí od J. Mti Cé rychtáfüm dané a jiné zápovédi Pražané, obce a osadní svými kostely a kollatu- rami pod obojí vládnouti a bez cís. rychtáře ani se o své potřeby scházeti nemohli, jakž stížnost týchž Pražan to v sobě šíře zavírá. Již postupovali dále a vědouc, ze xol- latwra a kostel Betlemský v St. M. Pr. všem třem stavům království Ceského k akademii Pražské náleží, protože fundator té kapli B., jménem Jan Milhejm, o právu kol- latorském a o uvozování do téZ kapli kazatele to tak na- řídil: Kdyby koliv kazalel odstoupil anebo z světa sešel, tehdy že tii misti z kolleje cís. Karla IV. universitatis učení Pražského národu Ceského, přijmouc k sobě purg- mistra Většího Města Pr., jiného voliti mají. Cehož jsou mistři též akademie také vždycky v pořádném držení byli. V témž pak často dotčeném majestátu toho textovné do- loženo jest, že J. M. C. stavům pod obojí akademii Pražskou od starodávna straně pod obojí náležející se vším jejím příslušenstvím v moc jejich ddvali ráčí. | aby tíž nepřátelé a praktykanti i to zrušiti mohli, učinili sobě k tomu tento přístup. Když jest P. B. všemohoucí dobré paměti kněze Ma- tyáš: Cyra, seniora aneb staršího konsistoře Pražské pod obojí (kterýž byvše hned brzo po témž daném majestátu za kazatele do též kapli pořádně vedle dotčené fundací volen a uveden, tu za několik let pořád slovem božím a velebnymi svátostmi pod obojí prisluhoval) prostiedkein smrti z tohoto světa povolati ráčil. tu někteří z týchž kon- šelův staroměstských tehdáž s týmiž nepřáteli spuntovaní a od nich přemluvení dali se v lo, že jsou mistry z ko- leje k sobě na rathouz staroměstský obsílali, chtíce, aby tam podle vile jich jiný praedicator volen byl. V čemž když se dotčení mistři jim šetrně omlouvali a na fundací i předešlé příklady, jako i na to, že jim bez vědomí de- fensorův ode všech tří stavův pod obojí nařízených toho učiniti a se z fundací vyvésti dátí nenáleží, s tím ohlášením, když se tu, kdež náleží, poradí a o jistý den snesou k vo- lení jiného praedicatora, že se nepominou dožádati purg- mistra, aby se k témuž volení do kolleje cís. Karla IV. podle fundaci najíti dal. Tu tíž konšelé staroměsiští ne- ohlédajíce se na lo nic, že se tu strany pod jednou nic nedotýkalo, než mezi samou stranou pod obojí činiti bylo, v tom pak sněmě obecním a artykuli o dání moci defen- sorňin nad dolejší konsistoří a akademií Pražskou toho že zjevně doloženo jest: byla-li by kdy jaká potřeba mezi nimi stranami pod obojí samými co narizovali, pokojiti aneb k nápravě přivozovati, to aby defensorové pod obojí beze vší překážky, nezaneprázdňujíc tím J. M. Cou, učinili. Toho všeho oni pominuli a nevzevše toho na pp. defen- sory a nic toho sobě tu, kdež náleželo, že by se jim v čem jaké ublížení stalo, uestížívše, dali se proti patrnému textu v zaneprázdnění tím J. M. Cou. Na kteroužto jejich 108*