690 XXVIII. Koslel sv. Jilji. i z té příčiny má on ten statek, buď na penězích, svrch- cích nebo čicmkoli záleží, na právé poloZiti. Bude-li pak kdo k tomu statku právo chtíti míti, k tomu aby se o- hlásil a svú spravedlivost do dne a do roka k próvodu postavil. Pakli se žádný nepostaví a k tomu statku ne- ohlásí, dále p. purgmistr a páni ten slalck opatří podle práva města tohoto. Act. anno oc XXIII. Kdež Majdalena Rajdárka podle orlele vyrceneho právo vykonala a žádala, aby tomu orteli dosti se slalo, kterýž jest na Zigmunda Roha z Vlkanova padl, což se statku neb. panny Markéty dotýče, a že on ten statek polożiti mól a tomu dosti neučinil, pros'c v tom za opa- tření, tu on stoje: Zigmund podlé práva oznámil, že což bylo po ní pozůstalo, že jest to k záduší vydal a že za ním nic nezůstalo. A pro tu příčinu že tomu orteli dosti učiniti nemůže. A p. purgmistr a páni — vypovídají: Poněvadž ortel na svědky jest rčen a ti se vztahují na słalek penčěžityý i také na svrchní, jako na vosk a šaty, i poněvadž tomu Zigmund jest na onen čas neodvedl podlé práva dostatečně, aby jejího statku nic k sob& neprijimal, než znal se, že tím statkem šafoval, takže k záduší vosk dal a šaty rozdal, í podle práva povinen jest Lo spravili tak, jak p. purgmislrem a pány bude jemu nalezeno. Spraví- li, prost toho ortele bude; pakli nespraví, což mu pávy lu bude rozkázíno, dál tím se spraví. Act. fcr. V. ante Magdalena a. XXIII. 57. 1524. — Rukop. č. 2007 f. 109. Jan Salsát, měštěnín pražský, a Dorota k. vinici III str. míry držící, kterážto leží, jdúc k Olšanuom podle Jana Domináčka a żur$c pekafe od kněze Jindřicha, administratora v ty časy (aráře sv. Jilského, za l, k. m. Act. fer. VJ, ante Convers. s. b. 58. 1595. — Bukop. ć. 1047 f. K 6. (Svědomí mezi osadními sv. Jilskými a Johannesem z Prošovic, úřed- níkem od desk zemských, zetěm Václava Doktůrka.) Petr z domu Hesoltova svědčil: Mluvil to Johannes, když sme spolu v osadě byli, že pod zpuosobem víry co na nás přijde v krátkým času, to zvíte, než tomu dvě nebo tři neděle minú. — Ambrož měšečník: Pověděl p. Jan v osadě, že shledáte to, Ze pod zpuosobem víry to na nás přijde, než dvě neděle neb tří minou, budete-li: dotud živí — Jakub Šrámek: Když jest do osady mezi nás přišel Dok- luorků zeť, tak pověděl: Milí pani, nechte těch hádek, však než dvě neděle neb tří minou, zvíte, cožť se stane, budce- teli Żivi, pod zpnosobem víry. — Mikuláš kovář: Já sem sedčl daleko u dveří, to zaslechl, že jest řekl p. Jan mezi jinou řečí, co žádáte pokoje od nepokoje. Kliment kožiš- ník: Když sme byli v osadě, tehdy jest p. Jan pověděl, że shledite to dříve dvú nebo tří neděl, co na nás přijde pod zpuosobem víry, budete-li dotud živi. 59. 1595. — Rukop. č. 1129. f. 235. (Kostelnfci sv. Jilští s Janem z Prošovic o řeči.) V té při mezi kostel: níky a staršími osadní [mi] i vší osadú sv. Jiljí a Janem z Prošovic, úředníkem desk zemských, kdež sú ho vinili z toho, že některého času před tím pohnutím k nim učinil řeč v těchto slovích: Co na vás přijde, shledáte pod zpuo- sobem víry dříve nežli dvě nebo tří neděle minou. A když jest suplikací na ně podal pravě, že by neprávě spravovali, že bolidá právě spravovali. A což sú spravovali. že to právě učiniti chtí a to provedou. A na to pokázáno jest svědomí. Proti tomu Jan mluvil: Poněvadž tato žaloba s prvuf ani s druhá se nesrovnává, Zádal, aby to, což pro- žalovali, pokázali. A slyše svědomí takto k tomu mluvil: Co je v své suplikací prve psal, že se k t»mu zná a znal, ale po- kud jest jemu jeho řeč obrácena, k lomu se neznal « nezná. Nebo z těch slov, které sú prozalovali, rozumi se, jako by on l | XXV/1/. Koslel sr. Jilji. pobróżku činil, ježto kdyby to tak bylo, ta by se věc jemu na hrdlo i na čest vztahovala, neb prve v to po- tahovali V. M. pány a starší i obce. V tom prose za sprave- dlivé opalření. Zase oni osadní k tomu mluvili, což sú prožalovali, že sú to provedli a pokud sú provedli, v tom prosili, za spravedlivé opatření. Tu p. purgmistr a rada — vypovídají: Poněvadž on Jan z Prošovic, úředník od desk zemských takovým slo- vuom v žalobě od nich sv. Jilských položeným prvé sup- likací svuoj (sic) i nyní v žalobě od nich sv. Jilskych promluvevým ústně se jest seznal a oni osadní podle práva své Zaloby sá neprovedli a nepokázali, i z těch přícín jim sv. Jilskym on Jan tou žalobou povinen není. Než po- nóvadź on Jan v suplikac( své, kterníž předsím byl učinil k úřadu a ku pánuom slar&ím a priscznym z cechuov, od- píraje slovuom těm osadních, dostavil ješt, Że jest ne: mluvil jinak než tak, nežli minou dvě nebo tří neděle, že se to jinak zmóńf, a że je tak toliko mluvil, v té sup likací většího počtu z osadních, že se je doložil a toho až dosavad nevystavil, i ponévadZ toho se jest aż posavad ne- stalo, tak chce-li on Jan z toho domnční, což sú osadní wluvili, vyjiti a svou suplikací pravi uciniti, kdyZkoli ten počet vystaviti chce, toho jemu p. purgmistr a pání přejí. Act. fer. Il. ante. Procopii. 60. 1620. Rukop, ć. 534 J. 75. Kostelníci zà- duší sv. Jiljí: Mikuláš IMromidka bakalńi, Václav Košík a Mikulas, zet Knechtuov. Act. fer III. post Transl. s. Wenc. 61. 1526. — Tamicż /. 95. WKostelníci sv. Jilif Václav Ko&ák, Vít od kalichuov a Jiřík z haldy — Petr vinopal, kostelnfk téhož záduší. Act. sabbato post Bartholom. 62. 1526. Rukop. č. 2155 J. 57. Jakož jest byla nesnáz mezi Simonem z Holešovic, člověkem obce Pražské, a Matějem z Zlatník, člověkem osadních sv. Jiljí v Praze, — + jsú — porovnání: Pončvadž Matčj — grunt jest koupil za LXXXII s. m. od nějakého Petra, na kte- rémžto gruntu týž Simon spravedlnost po manželce své míti se pravil k jednomu dílu, a sirotek, kteréhož u sebe chová, k druhému dílu; třetí pak diel že by náležel si- rolku, kteryz jest u léhoz Petra, kterýž ten grund prodal, proloZ jest na lom ta véc poslavena. aby on Matěj za grunt předse peníze ostatní na pravo kladl -—— a on Simon dicl svuoj aby vyzdvihl. Než dicl náležíci sirotku aby též na právě ležel a od žádného vyzdvihován nebyl. A což se druhého sirotka dotyée, ponóvadZ jest on l'etr pinuom svým z grunlu sbéhl, Ze mu tóż dil jeho třetí vydáván býti nemá, než má na právě položen ležeti do dalšího poručení pánuov osadních sv. Jiljských. Stalo se v úterý Velikonoční |. XXVI. 63. 1582. — Rukop. č. 2007 f. 384. Ndam Holy šenkéř s Ann, manželkú svú, oznámili jsú, že jsú dali ročnú XVT pínet vína červeného z vinice své, kterážto leží na Biskupkách podle Jana Legata a Silvestra z strany druhé HI:/j strycha a vértel míry držícic, k sv. Jiljí k službě boží mše svaté. -- Acl. dominico die post Mathei cv. 64. 1585. — Rukop. č. 554 1/7 [. 157. Zikmund krajčí a Václav Hložek na místě vší osady. 65. 1686. — Rukop. c. 2008 /. [22. Ondřej Tatek z Kuřího, měštěnín St. M. Pr., oznámil jest, že má svěření a poručení od p. Václava Saka ze Zvíkovce, zetě svého cte., podle kteréhož sobě svěření a poručení týž p. Ondřej Yatek na místě někdy zetě svého postúpil jest platu jeho ročního a dědičného dvú k. gr m. a II gr. m., kterýžto plat rozdílně platiti mají z gruntuov svých zejména tito: | Jan, Němeuov syn, z zahrad z II str. vinice ležící na Vodov- kách podle Víla Jeronyma a Jíry Liünského z strany druhe,