XX11. V ulici Karlově — C. p. 1904. hláře, jemu v tom nemalé, ale veliké příkoří činěno že by bylo pravícího, že ten krámec na gruntu domu jeho zůstává, aZ lýž krám potom jest mu roztloukl a rozsckati dal a sobě jej do domu svého, tak jakoby jemu náležel, vzal. Ježto ten krámček zůstával na cestě svobodný, s domem jebo se nestejkal ani jemu na překážce nebyl. Z kteréhož tolikéž, muje jej sobě v knihách úřadu šesti- panského zapsaný, co jest naň platu z něho dáti přichá- zelo, dával a odvozoval. Což že mu se od něho stalo, nemůže mu nežli žel býti. Nicméně týž truhlář nemaje na tom dosti, že sobě nad jeho chudým statečkem moc provozoval, jej jest nemálo na poctivosti v přítomnosti dobrých lidí zhaněl a dotekl a jsouc on člověk chudý, nemaje se nač s ním souditi a utrâceti, pro boha a milo- srdenství jeho prosí, že nad ním, ubohým člověkem s man- želkou a malými dítkami ruka ochranná držána a to od léhož truhláře k nápravě jemu přivedeno bude. Proti tomu za odpověď dáno v spisu: Slovutné po- ctivosti V. Mli pp. úředníci úřadu šestipanského St. M. Pr., páni mně laskaví. Z propůjčený mně suplikací od Tomáše Ohcmba, co by v sobě obsahovala, jsem vyrozu- měl. Zajisté jest mi s nemalým podivením, že tak zby- tečně V. Mtí zaneprázdňovati smí, vědouce o tom, že on tu svého při témž krámci nic nemá, ano též nemaje městskýho práva ani žádného obchodu, též nic nemá, kromě to, co jest s sebou ze Vlach přinesl, chtěl by mi mé vlastní sobě přivlastňovati, čehož práva království tohoto Ceského pod lit. P 11, C 8 roz. 4. brání. Proti kterýmžto tak patrným právům tento Vlach chtěl by nám snad ňáké nové vlaské právo v tomto království Ceském začíti a se našich vlastních věcí ujímati. Ačkolivčk toho dokládá, že jest jej (prej) týž krámec od pp. Jezuitův za 8 k. m. koupil a že jej v knihách V. Mi( zapsanej má, an já o tom nic nevím, aby on mčl mý vlastní věci sobě dáti do knih zapisovati bez vüle mé. A by i to bylo, tehdy koupil věc cizí a mou vlastní. Nebo jsem já týž krámec na svůj vlastní náklad nebožce manželce mé k prodávání v něm cukru a konfektüv pied 15 lety udělal a po ta všecka leta jeho jsem bez překážky jednoho každého člověka v pronajímání dobrým, poctivým lidem požíval. Ale tento Tomáš Vlach, jsa téhož krámce mého vlastního illegittimus possessor, tak ne on ho pánem, ale já vlastně zůstávám. A poněvadž jsem jej sám na svůj vlastní náklad vystavěl, také mi se vidí, že sem tu moc měl zase jej zboriti, nebo se mi jest týž Tomáš, nevím jakým právem, do téhož krámce a jakejms divnejm způ- sobem bez vědomí mého vloudil a to tolio času, když jest Jiří Cykota vedle zvodu a zmocnění téhož domu v držení byl, nevědouce snad on Jiří, aby mně vlastně náležel, jest mu to přehlídl. A tak kdyby on týž Tomáš Vlach, jsouc cizozemec, ještě takový krámcc mejm nákla- dem vlastním před domem mým postavený požívati jměl, muselo by mi se v tom veliké skrácení stáli. Ale já abych mu té jeho neslušné a neprávní 2ádosli povoliti a sobě své vlastní dáti bráti měl, tohoť mi možné učiniti není. Co se pak toho artykule dotýče, že bych jeho na poctivosti zhaněti měl, poněvadž o nářek poctivosti vzta- hovati by se tu chtělo, chce-li oč ke mně častopsaný Tomáš Ohcmba hledčti, jsem jemu dosti usedlý, to bude moci učinili. Pročež V. Mtí ve vší náležité uctivosti žá- dám, že mne při té mé pravdivé zprávě při sobě omluv- ného jmíti a nad právem, též mnou, měštěnínem staro- žitným, ochrannou ruku laskavě drželi ráčíle. A pokudž by Tomáš té mé odpovědi dáti místa nechtěl a se spo- kojili, právo se jemu nezavírá. Touto odpovědí budce se moci spraviti. Datum v St. M. Pr. v pondélí po nedéli XXII. V ulici Karlově. — Č. p. 190d. A09 Invocavit 1. 1612. V. Mti k službám hotový Jan Minych, měštěnín St. M. Pr. Na ta od přítele Tomáše Ohemba: Na této odpovědi Jana Minycha přestati Tomáš nemůže, an jí v ničemž místa dáti nechce, nýbrž k průvodům připuštěn býti žádá, což mu za potřebí bude, provozovati nepomine. Tu když jsou sobě strany na odporu byly a na průvod se táhly, jest jim den k průvodům terminován. Na kterýžto den při prâvë stojfce Ohemb dal opâtiti Zalobu, čtena zpráva úředníkův správcüv Bpitála tovarySstva blahosl. P. M. v nové vyzdviZenélio na právě sv. Jana v Oboře, vedle toho mluveno: Sly&án vidimus a jeho kontent. Druhý, kterak takový krámec koupen od Jiříka punčocháře, který umřel v tom špitále a k tomu špitálu jej odkázal, za ži- vobytu svého, kdež tolikéž za živobytu jeho žádný ho z něho nevinil, kterýž potom koupil tento Tomáš od ctihod. kněze Marka Antonína Soldana, jakožto vrchního správce Spitála toho, v kterémZ jest umrel, za 8 k. m. — Proti tomu od Minycha: V odpovédi Minycha toho dolo- ženo, že jest on Minych své manželce takový krám po- stavil, aby pak Tomáš od Minycha koupiti aneb jemu Ji- říkovi punčocháři prodati měl, toho ničímž neukazuje. Privilegium ukázaného v své podstatě zanechává, neb jak jemu Tomášovi k platnosti, tak k Janovi k žádné škodě není. Cizích věcí zajisté do špitála žádný odkazovati ne- může. Co se zprávy kněze Marka Antonína, též úředníkův a správcův špitála tovaryšstva bl. P. M. dotýče, kteréž, poněvadž otevřené jsou, aby stačiti měly, toho práva s scbou nepřinášejí ani stačiti moci budou —. Tu páni úředníci — vypověděli: Pončvadž se to z průvodův a instrument právních Tomáše Ohemba pun- čocháře proti Janovi Minychovi truhláři vedených patrně vyhledalo, že jest neb. punčochář, jsa v držení krámce při zdi kostela německého sv. Klimenta blíže: domu Mi- nychového postaveného, jej nějakému Tomášovi Gaislyn- gerovi za 10 k. m. prodal, kterýžto prodaj potom k zru- šení přišel a Jiřík dostav se pod tím do špitála P. M. a v něm nemocen jsa život svůj dokonal a ten krám k té- muž špitálu na vychování lidí chudých odkázal. Kterýžto on Tomáš Ohemb od kněze M. A. Soldana — v přítom- nosti Jana Minycha za 8 k. m. jest koupil. K čemuž Minych tu přítomen jsa, aby ještě do téhoZ času jeho býti měl, se neohlašoval, než toliko, že ho v témž místě pro vlezení po ném zlodéjüv do oken jeho, trpěti nemůže, příčinu býti pokládal a do tif let tém&i v pokojném u2í- vání Tomáše zůstavil —. Protož postavením zase na svůj náklad téhož krámce v témž způsobu a místě, kde pře- dešle stál a postoupením jeho Tomášovi Jan Minych jest povinen podle práva. Act. in sexviratu 29. Oct. 1612. 17. 1610, 20. prosince. Rukop. č. 2232 f. 457. jan Minych truhlář a Sabina m. j. přiznali sc, že jsou dluni 700 k. m. Marté, po nékdy Florianovi Matesovi vdové. (R. 1617 rozmnozen dluh na 1050 k. m.) 18. 1692. — Tamléz. Joachym Mattes a Michal Rydynger na místě Aleny, manželky své, i na místé Flo- riana Mattesa, bratra jeho Joachyma a Aleny, postoupili práva svého na 1050 k. m. Petrovi Xymenovi, rektorovi kolleje sv. Klimenta. Číslo pop. 190e. (Dům u trubiček.) 1. 1440, 18. května. Rukop. c. 90 f. 51. Petrus, nalus Crny suloris, et Katherina c. d. dictam ad tubicellas sitam inter domum Zeydlini sutoris ct ortum monasteri 52