XVIII. V byv. Grandlovć ul. — Č. p. 86b. dušky třinácte, ubrusů tenších i tlustčích sedm, ručníkuov patnáct, dvě český biblí, postylla jedna mistra Jana Husi a drubá Spangenbergii a Jezus Syrach, stoluov šest, židle dvě, káry dvě, rohy jelení čtvery, jedny velký a troje menší, štoudev k vodě, almary dvě v síni, hrnec jako jím vodu berou, rožnů šest, sanytru nebylo mic, truhla velká a dvě malý. 10. 1672, 4. Gervna. Rukop. č. 2118 f. 309. Eliáš Walter k. puol domu mezi domy Bořka z Donína a Zyg- munda Gona z Studené Vody od téhož Zygmunda za 300 k. gr. č. Act. pridie Corp. Christi. 11. 1672. — Rukop. č. domí Zikmunda Gona proti Eliášovi Walterovi.) Jan Brejcha: Ze jest p. Zikmund prodal Eliášoví duom až po tu zahrádku a ten plac vždycky jest náležel k tomu ma- lému domečku, ktercj až posavad Zikmund drží, a ty dvéře prve nebyly prolímány dotoho druhého domv, který ny- ‘ni¢ko prodal, až potom nebožtík Pavel dal je prolámati, udělal zahrádku. A jakž ten duom odprodal Eliášovi, hned ten plac Zikmund najal tomu sklendïi a ji sem hned ty dvéře zazdil, kterÿ byly do toho domu velkÿho. — Martin Nos sanejtrník: Když sem dělal u neb. Pavla, otce tohoto Zikmunda, že v té zahrádce stálo prvé kádí 50 a na tom místě, vo které se nyničko soudí, mívali tu suol. Potom stavěl do marštalí jedno 20 kádí a tu před verStat 9 kádí a potom, kde sou ty kádi byly, udělal tu zahrádku a byla tu ulička mezi zahrádkou a marštalí. Pak se zdálo pánu, že daleko bylo tudy pro vodu obcházeti, prolámal dvéře. — Stastuy Kilian: Kdyż sem dólal u neb. otce Zikmun- dova, stávaly tu kódi, kde nynićko zahródka jest. Potom jeho otce kázal ty kádi postaviti na tom místě, o které se nyničko soudí; pak kázal tu dvéře prolomiti k ty ko- moře, kde sanytr byl. Václav Stčpánek: Některého času Eliáš se mnou mluvě oznámil, že jest koupil od Zikmunda dům po tu zahrádku a po tu komůrku. — Václav de Clivo, písař lrořejší kanceláře: Pamatuji se, když bylo od pánův v radě, aby Eliášovi Walterovi puol domu od Zikmunda prodaného do kněh vloženo bylo, povoleno, týž Zikmund při tom oznámil, že díl domu Eliáše od Zikmundového domu děliti se má po zahrádku a nějaký přístřešek nebo hradbu, k čemuž Eliáš na dotázku ode mne učiněný, takli by bylo, se přiznal. 12. 1576, 8. července. Zveden jest Václav: Plakvic z Plakvic domu E 1052 f. D. 12. (Svè- Rukop. č. 2118 f. 405. á$c Wal- tera podle přísudku panského pro 106 k. 84 gr. č. Act. die Kyliani. 18. 1577, 22, listopadu. Rukop. 6. 2112 f. 18. Jan Krudele jinak Stork, forman a Marjdna k. d. od Vá- clava Plakvice z Plakvic za 290 k. gr. &, jak to sám zvodem mól. Act. pridie Clementis. . 14. 1585, 18. srpna. Aukop. é. (136 f. 451. (Jan Stork forman s Janem Payrem též formanem.) L. 1585 v outery po sv. Vavfinci Jan Stork forman pripraviv ku právu Jana Payra jeho jest obvinil, klerak on sa člověk neusedlý lidem jest v tomto městě škodlivý, nebo když on Jan Stork sloužíc na Novém Městě domův přišel, tu on jej mimo naději sekerou uhodil a tudy jemu na zdraví nemálo uškodivše potom utekl a právu se ukrejval, ano ij velice se zavázal, že jeho Jana Storka chce na kusy roz- sekali; pak kdož jednomu pohrůžky činí a odpovídá, ten všechněm odpovídá, protož žádá v tom za opatření, a bude-li chtiti toho popirati, on to chce nań dostatečně prokázati. Na ktenízto Zalobu Jan Payr po hojemstv( vzatém dal tuto odpověď, že on Jan Stork jemu dal k tomu příčinu, XVIII. V byv. Grandłovć ul. — C.p.86b. 395 nebo prve jest na něho sekerou ťal, a kdyby se byl ne- uhnul, byl by mu ji do blavy vrazil, a tak když se uhnul, on ji do stolu vfal a mluvil, Że jest od šibenice vyprošcen, což vše z průvodův bude se moci vyhledati. Proti tomu od Jana Storka mluveno, že on tomu odpírá, aby jemu takovou příčinu dáti měl, ano kdyby on Jan Payr nebyl křiv, byl by neutíkal, ani tomu ne- odpírá, kterak se velikou přísahou zavázal před lidmi, že kdež ho koliv podskočí, že jej v kusy rozseká. Kdež strany souce sobě na odporu den jim k prů- vodům až pod ztracením té pře jest jmenován. Na kte- rýchžto stojíce Jan Stork dal čísti svědomí rejstry zave- dená k tomu mluvě, kterak na onen čas když byl od něho Jan Payr obviněn, že jest jeho Storka zranil, pak tomu odepřel, nyní pak to jest ukázáno, že jest ho zranil, ano i že se jinde k tomu znal, pravě, co jest učinil, že i ještě učiní; na to dal čísti svědomí při právě Nov. M. Pr. zavedené, jímž se provozuje, kterak on Jan Payr se nevážně k němu choval a jeho sekerou zranil. A právo ukazuje, jaká takového pokuta následuje, dal čísti právo S. XI. a podle toho poručil se k spravedlivému opatření. Proti tomu od Jana Payra: Tento průvod Jana Storka jemu ke škodě nic není, nebo na onen čas učinil žalobu, kterak by jeho bez příčiny tento Payr zraniti měl, a toho z tohoto průvodu jeho vyhledati se nemôže. Neb tímto prüvodem se to ukazaje, że by on Jan Stork jemu příčiny dával, tak průvod s žalobou se nesrovnává, nebo v žalobě se dokládá, jakoby on Jan Payr odpovědníkem býti měl, a toho se nić(mż neprovozuje. A on Stork moll dobic bez toho býti a pokoj jemu dáli, a byl by k tomu ne- přišel. I poněvadž nic neprovozuje, nic také užiti nebude moci podle práva A.51., kteréž čteno. Potom podal svě- domí listovního při právě Nov. M. Pr. zavedeného a k němu mluveno, kterak z těch svědkův se to nachází, že on Jan Payr na něho sekerou fal, a kdyby sc byl ne- uhnul, byl by jeho Payra i na místě nechal, a poněvadž to odvozuje, žádá za přečtení práva N. 19., B. 65., s tím poroučeje se k spravedlivému opatření. Zase od Jana Storka mluveno, ač se z tohoto odvodu nachází, že Jan Stork naň sekerou bil, ale žádný se z těch svědkův nenachází, který by vysvědčil, že jest jemu tou sekerou nějakou škodu na zdraví učinil, ale tento Jan Stork (?) ukazuje, že jest vzal, ano že jemu i pohrůžku činil pravě, kde bude moci, že jej zamordovati chce, aniž toho strana ukazuje, proč by jemu to učiniti měl. S tím spor zavřín a strany poručily se k spravedlivému právu opatření. Tu pan purkmistr a rada — takto o lom vypovidaji: Poněvadž Jan Payr podle odpovědi své na žalobu od Jana Storka formana z vejtržnosti na něj učiněnou dané to jest průvodem svým podle práva vedeným dostatečně ukiizal a provedl, že on Jan Stork při té šarvátce mezi nimi zbéhlé poncjprve sckcrou na ného Payra (al, a kdyby sc nebyl uhnul, że by nań túž sekeru v hlavu byl vrazil, však že se uhnul, ji do stolu vtal, a tudy k ourazu svému sám příčinu jest dal, loho pod řádem a právem učiniti nemaje, z té příčiny on Jan Payr jemu Janovi Storkovi formanu tou zalobou povinen neni podle práva, však že jeden i druhy pod řádem a právem toho sou se dopustili, pan purkmistr páni je oba dva v své trestání bráti ráči. Skody z hodných příčin mezi stranami se zdvihají. Actum fer. 2. postridie Kxallationis S. Crucis (15. září) 1586. 15. 1612, 9. Gervence. Rukop. č. 2233 f. 92. Jan Krudele, jinak Stork, forman a Marjána m. j. piiznali se, że sou dlužní 200 k. m. Václavovi Humlovi z Ruprštoríu a ujišťují sumu tu na domu svém na břehu blíž špitálu a