782 XXX. V Husově lřídé. — Č. p. 238. Též o tom vim, że I. 1616, 20. dne Februarii k vi- čerou přišel jest p. S. do domu svého, v němž nyní ještě bydlí, se p. Janem Všetečkovským z Minic, p. Jakubem Zdstupem, Jif{kem Bejrem, Daniclem HyrSem, pisaiem úřadu rychlářského v Nov. M. Pr., a všedší do pokoje, v kterémž paní Manduléna s chůvou a dětmi zůstávala, a tu jest toto k ní Mandaléně mluvil: Byl jsem s pří- tomnými pány přátely v šatlavě u té lotryně Judyt, kte- rouž když jest p. Daniel Hyrš a tvůj p. otec examinovali, ona jest se jim o některých těžkých věcech přiznala a vyznala, však všecku vinu na tebe, Mandaléno, strká. Jako Ze jsi ty se s ni po šenkovních domich toulala, v nich až do noci zůstávala, se vopijela, vino u Kobróv na Malý Straně, u Strnadův konvářův na Nov. M. a jiných domích, malvazí a španyelský víno, jako na Kamenci [č. p. 478-1.], u Andělů [č. p. 145-I.] a jinde až do u- žrání Castokrdte pijivala, za to vino a malvazf Ze jsi sama platila a mn& penize kradla. Item že jsí jí svých šatův k chození půjčovala, jako suknd damaskovy, karmazino- výho mantlíku, karkule aksamítové, rúch a jiných věcí. Item že jsi mí se nepoctivě chovala, cizoložila, na jiné nakládala a muč hubila a naposledy o bezhrdlí mé hle- děla a z světa otrávením sprovoditi usilovala. Doloživší toho: Proč jsi toho směla se dopustiti, Jebkomyslná ženo, ježto jsem ti žádné k tomu příčiny jak živ nedal, nýbrž s tebou jako věrný manžel zacházel, tebe opatroval, chrá- nil a choval, jak na tvůj stav náleželo.. A mohlas býtí a bylas jiným poctivým malronám rovna, a hleď, nyní katu do rukou přijdeš. Vyťavší jí pár políčků, však na zastu- pování a bránění přistojících pánův ji více upráti přestal a mluvil dáleji toto: A protož, poněvadž jsi se toho do- činiti směla a mně se zproncvěřila, já s tebou více živ býti a bydleti nechci. A tu jsem viděl, že jest mu pds stříbiný, klíče všecky dáti musela. A bolavým a těžkým srdcem k nám přítomným promluvil: Již nemáte paní více ani ji taky za paní svou nepoznávejte, neb jest se ke mně manželsky nechovala, ale hned právě kurevsky. A tu počali laky před námi některé věci a skutky zlé spáchnné její vyjevovati. Jako předně p. Jan Všetečkov- sky lo, co jest od paní Sabiny Finkový slyšel; p. Jakub to, co jest v Stodole, jakż se dobfc pamaluje, s strany pucholka z Slivence o ty zemsky žábě slyšel, totiž, že by mu měla dáti 7 dukátů, aby dostavší zemskou žábu ji na prach spálil a jemu potom p. S. v ptí dodati měl, a že by z učho maso po kusu, jako se psa padali mělo. A jiný její nešlechetnosti. Po ty chtěl ji dati: právem vaiti, však potom se rozmyslil. Tu potom vím, že jesti se ona Mandaléna dala v srdnatý plíč, též i otec její a nékle- rým včecm, které tak na ni vyjevovali, odpírala, některé vyklidati a se vymlouvati počala. A když na odporu těch některých věcí stála, od přístojících pánův byla trestána a k pokání, též milosti u p. S., pana manžela svýho, hle- dání napomínána. Tu po mnohým předkládání padla jest táž Mandaléna na »vá kolena před p. S., že mu se vinna dává, prosíc za milost. Co jest pak víceji mluvila, o tom nevím, neb jak jest počala klekati, vyšel jsem z světnice. A hned na zejíří, to jest v: neděli ráno, vzala kalamář, píro a papír, dala se do spisování těch svých hříchův sauna od sebe dobrovolně a ie po několik dní spisovala. Na zejtří v neděli ráno p. S. velice těžek se dávil; ani jsme taky netroufali, aby živ zůstal. Spatřovalo se na něm, jako by fantasfrovati chtěl, nebo sám pravil: P. B. co se se mnou děje? Však tuším, že při tom otrávení také i očarován jsem. Po ty mně poslal k duchovnímu správci pro posvátné věci, které na hrdle nosil za některý čas. Tu taky přišli p. otec p. Samuele, p. Pavel Chotounský XXX. V Husově idż. — C. p. 238. z Chotoun8, p. Jan VSeteckorsky, p. Jan Frodl z Tat&nic. A přišedší do pokoje, kdež on pán bydlel, lítost nad ním měli a se tomu velice divili, že tak těžek jest. Po ty p. S. počal jim povídali a vykládati nešlechetné jí Mandalény chování. Tu p. otec p. Samuele v přítomnnosti kněze [Jiříka Sturma a tovaryše jeho jí pravil: Kurvo, jestliže ni on umfe, jd tcbe elmo katu dám, kdež jsi se tak pěkně s synem mým zachdzeli ulila? Ona taky pocala plakali a po ty psala za stolem ly svý spáchané hříchy. Jan Frodl z Tatenic, taxator: při soudu komorním království Ceského: Toho jsem povědom, že I. 1616 v ne- děli postní Invocavilt ráno p. S. poslal ke mně žádajíc mne, abych k němu přišel, že se s ním zle děje, že neví, aby živ zůstal. I šel sem hned a příšedší do domu p. S. našel jsem jej na truhlici u kamen sed’ciho a velmi těžce stonajícího. Tu jest přítomen byl p. Jan Kolin, p. otec p. S., dva Jezuiti, též p. Jiřík Bejer a manželka jeho. Potomně také přišel p. Jan Všetečkovský a brzo po něm p. Pavel Chotounský, Tu jest p. S. se těžce dávil něčím zeleným jako žluč a nás všech tu přístojících pro B. pro- sil, jestliže jest koho z nás rozhněval, abychom jemu to odpustili, za jiné nemaje, než že lu umie. V tom vyšel ze svělníce do komory s jedním Patrem jezuitským, byl tam dobrou chvíli a p. Jan Kolin, pokudž ještě v komoře s Patrem byli, promluvil: Tak ho pěkně žena jeho spra- vila a jeho otrávila, ho okradla, šelma. A přísahajíc P. B. jestliže umře, že ji káže zmučíti a kolem probfti. Komuż se má manžel jinému svěřiti; jako manželce své, a ona šelma ho okradla a otrávila. To slyšíce p. Jiřík Bejcr a manželka jeho dali se v pláč, pravíce, že tomu nevědí, co říci. A Mandaléna Kolincvá sedě n postele, doslej- chaje toho všeho, nic nemluvila hledě zakrněle před sebe. A p. Bejer řekl k Kolinový ženě, aby se k p. S., man- želu svému, dala za živou i mrtvon, a dále se prohlásil, že svý hlavy položiti nechce, dokuď se to nevyjeví, kdo ji k takovýmu zlýmu oučinku nápomocen byl. V tom p. S. s týmž Patrem z komory zase do světnice vešel a bylo mu drobet lehčeji. A tv sme mu pravili, aby sobě to tak hrubě k srdci nebral, aby se někam prošel. 1 žá- dal jsem jeho, aby ke mně šel k obědu. I šel on, též p. Pavel Chodounský a p. Jan Všetečkovský šli se mnou ke mně, Tu jest p. Bajer za stolem sedě, co jest se tu od Mandalény, dcery jeho, stalo, s pláčem Zelel a byl jest napomínán, aby to P. B. poručil. Potom na druhý den, když sem ku p. S. přišel, tu jsem vidél Mandalénu za stolem sedčěti a psáti. A potomně některého času ozná- mil mi týž p. S., že jest mu své hříchy poznamenaný dala, chtíc mi něco toho ukdzali; alc já jsem nechtěl toho císti. Toho jsem též povědom, když jsem jednoho času na Karlov za zahradu s manželkou minou šel, spatřil sem Mandalénu na Karlově v uličce proti krčině nedaleko od- tud, kde ta Maru¥e Býnová bydlí, stála a nedaleko odtud stál též nějaký člověk v červeném plášti, jakž se domní- vám, služebník některého pána. Avšak nedůvčěřujíc sobě, aby ona lo byli mela, ptal scm se pachulele svého, znd li Kolinovou, a on řekl, že zná. I šel sem předse vedle zdi iněsíské nahoru k Karlovu a pacholeti sem poručil, aby šel tou uličkou, kde Kolinová stála, mimo ni do kremy, jako by pro něco šel, však ji aby nic neříkal. I přišlo pachole zas oznamujíc, že jest to paní Kolínová. l divil jsem se lomu, co ona tu dělá. Toho sem též po- vědom, že jest týž p. S. inne a p. Tomáše Medka za to žádal, abychom s ním ku p. Janovi Sferýnovi, prymasovi novoněstskýmu, šli a za něho se přímluvili, aby p. prymas