876 XXX. Bellemské nám. — Č. p. 252. 19. 1678, 26. září. Kopídř č. 98 f. 169 v archivu místodrž. Rudolfoc. Wir haben zwen eure vom 56. Juli und 1. Augusti uns — gelhane Bericht, alles in Sachen des Lehenshofs, so uns durch Absterben weiland Hansen Marvou$ im Рог Dinov haimgefallen, betreffendt, emp- fangen, und daraus — verslanden, was massen ir in eurem Guctbedunken dahingeeht, dass wir denselben unserm Haubtmann zu Podiewrat, Christofen Prag, in Abschlag seiner habenden Expeclanzen bewilligen mechten. Dieweil aber weilandt K. Maxmilians — gewesener Hof- medicus Thadeo Hajck an seiner gehabten Hofbesoldung noch ubver zwelfhundert Gulden nun lang aussteet, deren er umb der euch selbst bewisen Ungelegenhait willen bisher nit bezahlt werden miigen und aber tżglich mit hóchster Ungeduld darumben angehalten und ime die Bezalung dersclben aus egemeliem Lchenshof gleichfalls ervolgen zu lassen bitlen thuet. Und da wir dann fir billich achten, dass er soliches seines Verdienens conlen- tirt werde, so haben wir ime Hajek das Kaufgeld, so uns von bemeltem Hof zukomben wiirdet, in Abschlag ge- hórtes seines Ausstandes crvolgen zu lassen gencdiglich bewilligt. Und ist unser genediger Bevclch au kuch, ir wollet Verordnung thuen, dass beruerter IIof widerumben ainem Pauern verkauft — werde. Geben auf unserm ku: niglichen Schloss Prag den 26. Septembris 1578. 20. 1580, 4. března. Rukop. ć. 1/35 /. 110. Anna z IIradiśtku s p. doktorem Tadeń3em Hájkem z Hájku. L. P. oc 80. v pátek na zejtii sv. Matćje Anna z Hra- dištku a p. dr. Tadeaš z Hájku stojíce podle jistýho od- kladu v radě, tu Anna od sebe promluviti dala: Kdež jí onchdejšího dne relací pp. radních s strany činění počtu podle vejpovědi od p. dr. Tadeáše vydaná byla, v tu jest nahlídla, a dále aby se mimo ní več jiného dávati měla, jakž by snad p. doktor chtěl, jí se toho učiniti nevidí, nýbrž za to žádá, aby p. purkmistr páni v ty odpory jejich nahlídnouti, je uvážiti a vejpovědí o to jich poděliti ráčili. — Nato p. doktor promluvil: Ač svého přítele, který se těch věcí vždycky dotejkal, při sobě nemá, však pokudž budc moci, něco oznámiti chce. A poněvadž nej- větší mezi nimi s strany úrokův rozdíl jest, tak že Anna sobě ourok plny z sumy 912 kop od I. oc 64. aż 79. počítá, jakoby nebożka Anna Urtycellová tu sumu jí Anně a jiným sestrám a bratru pod ourok odkázala a jim po- ručníkům poroučela, aby takoví sumu i s ouroky jedné každé náležitou vydali, anebo túž sumu také sami uručili. Cehož se nic z kšaftu jejího nenachází, aby nebožka ta- kové vuole byla, jakž to Anna natahuje. Nýbrž toto se z téhož kšaftu jejího vejslovně nachází, že poroučí tu sumu, kteráž byla za pp. Pražany a za pp. Mostskými, i s ouroky Mikulášovi, Alžbětě, Apoloně a Anně, doklá- dajíc toho toliko, aby oni poručníci, jmenujíc je zejmena, lakovć sumy i s ouroky opatrovali, z nich upomínali i právem dobývali a se dosuzovati mohli a plnou moc měli. A dále o žádných jiných sumách, kteréž by na ourocích byly, anebo aby oni poručníci jaké jiné sumy mimo svrchudotčené pod ourok dávati měli, v témž kšaftu neoznamuje a neporoučí. Nebo kdež také kšaftuje o sumě 187 k. gr. č., kterúž při ouřadě nejv. purgrabství Praž. ského na někdy p. Janovi Slovským obdržela, ale ještě nevyzdvihla, o té sumě nic jiného neporoučí, než že ji odkazuje a dává Mikulášovi, Alžbětě, Apolončě a Annčě na rovný mezi ně podíl. Potom při konci kšaftu, kdež také o čtyry sta kop u paní Fictumové zmínku činí oznamujíc, že na ně při témž ouřadu rozsudek má, nic jiného ne- dokládá, než že ty dává a odkazuje svrchudotčeným Mi- kulášovi, Alžbětě, Apoloně a Anně. Ovšem kdyby nebožka XXX. Bellemské nám, — С. р. 959. byla chtěla, aby oni sumy již jmenované, na něž rozsudek byla měla, dosahbnouce jich, na ourok dávati nebo z nich ouročiti měli, byla by toho v témž svém kšaltu, jako o jiných, doložila těmito slovy: což z takových sum, na něž | rozsudek mám, po vyplnění těm osobám, kterýmž sem jisté sumy odkázala, zůstane, to také opatříte, ať z nich ourok jde. Ale toho od ní nebožky doloženo není, nebo vuole její v tom nebyla. I klerakż tehdy tato Anna na otci svém, kterýž již z tohoto svěla pojat a teď na něm pozůstalým poručníku úrok z těch sum proti jisté vuoli nebožky (lety své žádati smí jakým právem au jakým pů- vodem? Ovšem žádným, než samou svou vlastní vuolí a z té své nechuli, kterouž k němu má, aby jeho proti vší spravedlnosti, proti vlastnímu kšaftu a poslední vuoli ne- božky tety její toliko stížila, chtějící na něm více míti, nežli jest ona kšaftem vyměřila. Protož on praví. že z do- tčených 912 k. ourokem jí Anně povinen není, než tím toliko ourokem spravedlivě jí povinen se býti uznává, pokudž suma ta pod ourok byla, a kterýžto ourok oni poručníci přijímali, tak jakž jest to sama Urtycellová kšaftem svým vyměřila a pokavadž sou lidé sumy hlavní za scbou míli chtěli. Nebo i toho doložiti musí, láhna se v tom na paměť p. purgmislra pánův, že tu snmu, kterouž nebožka pp. pánům zdejším pod ourok byla půjčila, páni do své Jibosti za sebou míti ráčili. A oni poručníci ji nevy- povídali avi požádali, a snad kdyby vůle pánův byla, mohla by třebas do dnešního dne za nimi zůstati. Ale když ji nepotřebovali a dále za sebou míti nechtěli, což sou oni porucnici Giniti młli, neż ji k sobó piijfti, zdaliż sou jiné na lu sumnu pobizeli a sami se nulkati móli. Avšak on, pokudž mohl, o to pečoval, aby vždy, buď všecku sumu neb což by mohl, někomu jistému pod týž ourok vydal, a tak 1000 k. p. Walterovi jest pijcil. Vice opa- tříti nemohl, nebyvší toho času ani v zemi; však nicméně svou péčí přivedl užitku až do 270 kop, jakkoli povinen nebyl tu sumu, kterúž pp. Pražané složili, dále pod onrok dávati. Ježto se jemu vidi, Że by tato Anna takovou jeho péči a vyhledávání jejího a sestr její dobrého v tom jinak sobě vážití a jinačejší vděčnost k němu prokazovati měla; že jí a sestrám všecky sumy jim náležité dochoval i zvětšil a ouroku na Malé Straně do několika set obdržel a led za tlakovou svou péčí odplatu béře, chtějíc od něho míli ty ouroky, jimiž jest nikda žádný poručník povinnoval nebýval. Jakož by ona sama teď starodávní právo a obyčej chvalitebny zruBili chtěla, a dvéře odevříti všem sirotkům, aby oni z sum, kteréž by za poručníky zůstávaly, upomí- nali a porucnici úroky jim povinni byli, kam by se to vzláhlo a co z toho dobrého přišlo? Kdo by potom po- ručenství k sobě přijímati chtěl, může každý rozumětí, an příklad před očima jesl, že sirotci Smertošovic měli do 2000 kop za p. purgmistrem pány, ale že (a suma nebyla pod ourok dána. Protož sirotci potom také žádného ouroku požíti nemohbli aniż poručníci jakými ouroky po- vinni: byli. Dále dokládá Anna i toho, že by on dr. Ta- deáš té sumy její požíval, protož že by laké ourokcm povinen byl; i mluví se, ale ničímž se neukazuje, aby on všecek její díl za sebou imíti měl, čemuž také odpírá. Nebo jest věc patrná, že díl nemalý jejího dílu a Miku- láše, bratra, celý díl na Malé Straně za jich otcem zůstal, o čež se soudil i s pomocí Boží obdržel. A tak neměv on jejího dílu za sebou, aní toho dílu ani ouroku z něho jí Anně vyplniti jest nemohl, zvláště vkročivší o to v soud, na Malé Straně tak dobře o její jako o bratra jejího dil. Protož on té naděje není, aby čím více jí povinovat býti měl, než jak v svých spisích položil, totiž hlavní sumy . 912 kop a co by ourokiiv pfijatych na jejt dil bylo, jakż