XXV111. Koslel sv. Jilji. z (èch II str. on i budńci drZilelć lóż vinice platiti má při sv. Martině každý rok XXXVI gr. m. A týž Jan z louky laké platili má při témž času sv. Martina XXXVI gr. m. Kaspar $vce z Ujczda z III str. vinice XX gr. m., kleriżto vinice leží v Mezihoří Košířském vedle Jana od rožnuov a Jana z Košíř z strany druhé; Jan Thasck kožišník z II str. vinice XXX gr. u., kterážto vinice leží pod Vidovli vedle Petra šlejlíře a Kušpara ševce z Újezda. Tinto zá- pisem mocni vzdává a postupuje úředníkuom kostela sv. Jiljí v St. M. Pr. Act. fer. VI. die s. Florianí. ‚ 66. 1537. — Кивор. fe 130 J. mu v té při a Janem, synem jeho, z strany "dhe, kdežio oni osadní na místě Kristýny, manželky někdy Václava oludź z ‚ТН člověka jich poddaného, zamordovali, příčiny žádné slušné k tomu nemajícc. Zádajíce, aby páni takovélio hanebného mordu, kteryż jest se od krevních přálel nad nebožtíkem vykonal, litovati ráčili. Proti tomu Jíra z Třížkova a Jan, syn jeho, tomu mordu odpírajíce dali mluviti, že: jest on nebožtík sám příčinu k tomu dal, a oni že jsou ho z oumyslu nezamordovali, zprávu o té věci činíce takovú: Ze on neb. Václav, když sú se s Jiříkem, bratrem svým, o zajetí ně- jakých husí potkli, v tom jesli Jiffka pod se podmanil a jeho rdousil. A kdyż syn jeho to spatřil, k tomu jest s nójakou krateckou, kteriż dýně okopával, přiběhl, jeho žá- daje, aby mu otce nerdousil. A tak když Václav od toho přestati nechtěl, on obávaje se škody, aby se otci jeho nestala, a chtěje je tolíko rozvadili, tou kratečkou jeho jest urazil. Kteréžto uražení jemu by k žádné škodě ne- bylo, kdyby on, nevsedší na koně, hned do Prahy nejel. Ale podnapiv3i se s téhož koně jest upadl a tak se stloukl. A žena jeho vymývaje mu ránu škodu mu na zdraví uči- nila. A tak že jesti sobě sám příčina té smrli byl skrz svú neopatrnost, jakž ; o tom od lékaře jest oznámeno. K tomu od osadních sv. Jiljí mluveno, že jim odpor len postačiti nemůže, neb jsú prve skutku neodpirali, ale k tomu jsou se před právem znali. A on Jan že jest mohl jináč nebožtíka napomínati, aby olce jeho zanechal, po- něvadž přátelé krevní byli, nebíjíc ho. Než nechuť k ně- mu od časuov dávných majíce, skutek ten hanebný na něm jsou vykonali. Co se pak toho s konć upadeni do- tyce, lo że lak neni, ucb nebožtík sotva sem přijev, zase jest hned na voze vezen, když sám jíti nemohl. A jsúc v sobotu uražen, hned tu neděli: jest umřel. A manželka jeho że ne rónu jemu vymejvala, ale toliko krev okolo rány. — Tu p. purgmistr a páni vypovídají: Pončvadž on Jíra z Třížkova tomu jest neodepřel, aby s neb. Václavem v půtku vjíti,s ním se v půli uchytiti neměl, než příčinu toho položil, že se tím násilí svému obrániti chtěl a v té a takové půtce Jan, syn jeho, chtěje otce svého před takovým nátiskem ochrániti, jeho neb. Václava kratcí jest udeřil a laké se nalézá, že jesti neb. Václav byl smrledlně uražen, ij z těch příčin jim osadnfm dává se v tom za právo, takže jsou jim on Jira a syn jeho tou žalobu po- vinni. A protoż je p. purgmistr a páni v svý kázeň berou. Acl. in vig. ss. Petri et Pauli. 67. 1562. -— Rukop. c. 2142 f. AA. 17. (KEaft Markéty kuchaiky od sv. Tic) My purkmistr a rada St. M. Pr. známo činíme — že vysvědčen byl před námi kšaft někdy Markéty, služebnice poctivého kněze Jana, toho časn faráře sv. Jiljí — takto: Ve jméno —. Já Mar- kéta, služebnice kněze Jana, faráře na ten čas sv. Jiljí — statèek svuoj veškercn — dávám — témuž ctihodnému knézi Janovi — Stalo sev sobotu po sv. Janu Kř. 1652. — Na potvrzení — v pondělí po sv. Jiljí ete. Lil. XXVIII Kostel sv. Jiljí. 691 68. 1557. — , Rukop. c. 990 f. 33. Jakož jest uroz. pán p. Jetřich Spelle z Janovic a na Břežanech žá- dal toho při právě, aby Jan Kotlas z Trnavky, člověk pod- daný osudy sv. Jiljí, ku právu útrpnému dán byl, a to pro vyhledáuf mordu toho, který jest nad úředníkem páně na svobodné královské silnici předešle vykonán a on při témž mordu také že jest byl, jakž na něho vyznání od Jakuba Holého, kteryz pri právé Nov. M. Pr. konec svuoj vzul a na tom umiel, se stalo, a jemu to v noci od téhož zlocinec mluvena bylo. Kterćżto vznešení právě osadní sv. Jiljí slyšíce toho jsú od práva také na místě téhož Jana Kotlasa žádali; aby jemu čas k tomu volný pro- půjčen byl, že on chce to dostatečně odvésti, že jest při tom mordà nebyl a kde jest toho Casu a dne byl, uká- zali chce. 1 stojice potom strany na den sobě k odvodu slo- žený osadní mluvili, že z odvoduov tomu jest porozumino, kterého času a hodiny úředník J. Mti zamordován jest, že tu neděli před sv. Simonem a Judou v hodinu na noc, jakž Matěj a Hrabaně, poddaní páně, to seznávají, čímž pak svědkové to vysvědčují, že túž neděli Jan Kotlas s jistými osobami z Prahy do Trnavky šel a tu k otci svému příšed osoby z Menšího M. Pr. přísežné tam našel, Kundráta, Jakuba Skálu a Jošta, kteříž majíce do Prahy Sc navracovati, jeho sá namluvili, aby s ním zase šel. A dva pacholci tolio dokládajf, że toho dne a tu neděli pfed sv. Simonem a Judou s ním na Malou Stranu a do domu Kundratova ve ctyrmecitma hodin vBel a z toho domu nikam jest nechodil, než s nimi ve dvě hodině na noc vecerel. A jeïlo nepodobné jest, aby mohl v tak krátkém času ze Štihly, kdež nebožtík zamordován byl k druhé hodinč na noc, zase se na Mali Stranu navrdlili a jedné chvíle na dvú místech býti jest nemohl. A tak čím jest od zločince toho naréen, to jemu na Skodu byti nemůže. Na to od p. Jetiicha mluvcno: Ti svědkové sami sobě na odpor svědčí. Neb někteří toho dokládají že po vobědích šli, a jiní že dříví připlavili a na druhý den pro peníze k Kundrátovi přišel. A jiní, že sc s ním vezl, a tak nic jistého neseznávají a který by to neděli bylo, p:trn6 nejmcnuji. — Tu pan purkmistr a páni — nalézají: Poněvadž se jest to z svědomí od osadních sv. Jiljí našlo, že tu neděli před sv. Šim. „a Judou. když neb. Martin, úředník J. Mu JetFicha Spetla v hodinu na noc na Stihle zamordován byl, on Jan Kotlas té chvíle i přes tu celi noc v domě Kundrála Durníka, měštěnína Menš. M. Pr., byl a toho dne, jakž tam přišel, a té noci z lé- hož domu jest nevycházel, i z té příčiny takovému jeho odvodu, jakožto pořídnému, od práva se místo dává n on Jan Kotlas na takové vyznání Jakuba Holého ku právu útrpnému spravedlivě podán byli nemó. Act. fer. VI. post Reminiscere. 69. 1557. -. 7анив& f. 40. Vedle toho sro- čení, kteréž se stalo na poručení krále J. Mti s osad- ními sv. Jiljí a Martou z krámcuov, mé&tkou Nov. M. Pr., a strany podle takového srocení pied právem stojice, Marta dala od sebc mluviti, že k tomu statku na gruntech jich osadních v Zlatnicích, na němž dcera její s manže- lem svým sedí, lepší právo a spravedlnost ona Marta má nežli oni manželé, a to proto, že z téhož statku jakožto dědička nikda jest vybyla nebyla a není. A proto ona toho žádá, aby jí k takovému statku dopomoženo bylo. — Proti tomu od osadních mluveno: Jest jim s nemalým podivením, že tato hospodyně zbytečně právu i jim laké zaneprázdnění činí, tolikéž na J. M. K. bezpotřebně su- plikuje. Neb Vávra, olec této Marly, na onen čas přijav 87°