XIII. Kostel sv. Mikuláše. se snad s tím, čemu bychme neradi byli, potkati museli, zvláště že z psaní vašeho tomu se zřeledlně vyrozumívá, że J. Mti. pp. místodržící nedavše na odpověď a zprávu V. MU — aż do této chvíle žádné odpovědi, té věci jsou pii tómż dekretu milostivć zuostaviti, židné slušné příčiny, proč by jinaćcn byli m6l, neuzndvajice, racili. Protoz V. Mui prosime, że nós pii milosivóm — dekretu — zuo- staviti a ponévadZ nám tak dlouho odpověď není dána — že nám ho také kněze Jana za faráře příti — na Martin- ského p. faráře nám neukazujíce — ráčíte. Datum v Praze tu nedčli před sv. Jiřím ete. 82. Jiné psaní do konsisloře o touž věc: Duostojny a ctihodnf p. administralore a páni kon- sistorianové, otcové nám v P. B. milí. Jaká jest nám na pře- dešlou nejednu snažnou žádost naší s strany kněze Jana Turka, faráře od nás — přijatého — od V. Mtí dnešního dne odpověď dána, té jsme porozuměli. Ač jsme se pak nikda takové odpovědi proti naší dnověrné nadějí od V. Mtí mimo starobylý dobrý a sněmy obecními světských i duchovnich chvalitebny obyčej, abyste takové ponížené n křesťanské žádosti nejedny předešlý i s přímluvami vrchnosti naší v takové příčině a potřebě naší i chrámu božího ozdobu a pro vzdělání církve i rozmnožení slávy boží skrze kázání slova božího i jiných svátostí: křesťan- ských při osadě naší požívání nikoli nenadáli, nebo kdy- byšte nám časem předešlým, jakožto již od plného roku na snažné a časté žádosti naše (arářem a správcem du- chovnfm byli podle předešlého zpuosobu vašeho i před- kuov V. Mtf opaliili a časně nám bez mnohých odkladův na dotčené žádosti naše jistou odpověd dáti ráčili, byli bychom jako i vždycky předešle rádi na tom i přestali a ani toho kněze Jana Turka, ani žádného jiného sobě za faráře neptali ani neprijimali. Ale że jsme tím zmejleni, nicebehoż se od V. Mu dożśdali nemohouce, jiż z nuzné potřeby sme jeho se dožádavše přijíti museli, v čemž nám za zlé míti ani nás stranně vykládati, té jsouce víry do V. Mtí, že neráčíte. Jakož pak ve všem tomto králov- ství starobylým obyčejem se jest při všech městech i zde při farách to zachovávalo a v dobrém zpuosobu drželo, že když jsou koli sobě za faráře kde koho doptali a do- žádali, s dovolením konsistoře toho požívali. Ale jakou pak příčinou tak nešťastní sme my před V. Mti omluveni i tento kněz Jan, kterýž od nižádného, jakž zprávu máme, ani obsílán ani vinen jeSté z vcjstupku néjukého nebyl, vèdéti nemiżeme, poněvadž od V. Mtí za pořádného kněze jest sem do měst Pražských přijat. Nebo jak nám náležité jest uciniti a jeho tak hned opustiti a zvláště kdyż jest jemu od nás již na kvartál celý suma uáležitá vydána, k tomu na jeho stěhování nemálo vynaloženo. Kdož nám to a potřebné osadč naší vynahraditi může. A protož vždy ty žádosti i celé naděje jsme do V. Mtí, problídujíc k včecm nahoře oznámeným, že za některcj čas nám jeho zancchati a popříti, aby tudy sláva boží a pocla v církvi sc rozmnoZovala, ráčíte. Jestliže by pak v jakém nedos'atku byl na'ezen, jsonce on pod správou a jurisdikcí V. Mtí, z čehož se nevynímií, v tom jeho na- praviti v inoci: V. Mlí se zuostavuje. | Protož věříme, že předkem na předložení J. Mtí pp. místodržících a naší snaznou žádost nám nákladův našich i také sumě na kvar- tál jemu již vydané k škodě přijíti dopustiti neráčíte, nýbrž laskavější, přívětivější i příjemnější odpověď nám dáti a jeho pti nés zuostaviti râtie, S tim cte. Datum v středu post Sophiae J582. (Fol. 19.) V středu den sv. Jakuba pp. osadní po XIII. Koslel sv. Mikulase. 123 níka, hrobníka a žákovstva z poručení p. purkmistra a pánův, kterak by v luto nynější ránu boží lidi obzvláště chudé přejímali, je k velikým záplatám nad možnost jich potahovali, hroby mělké dělali, šachet časně nezakopávali, nýbrž mnohé dni otevfenejch nechávali, aby vapomenuti byli. Tak se stalo a jim dostalečné o tom poruceno a na konec toho všeho podle někdy snešení vší osady |. 1503 zuoslaveno, jakož v Registřích červených f. ll. o tom poznamenáno stojí. (Fol. 20.) Slovutné poctivosti pp. starším, úťední- kuom i vší osadě záduší kostela M. B. před Tejnem, pá- nům přátelům a sousedům našim milým: Slovutné pocti- vosti páni přátelé a sousedé nám laskavě přízniví! Od P. B. vSemohiciho dobrého zdraví a ode všech nešťast- ných příhod vzláště [v] nynější ránu morovou zachování vinšujíc žádáme. Jest vám páni sousedé vědomé, klerak těchto časuov nynějších Pán nebeskej pro hříchy a ne- pravosti naše ráčí nás v těchto městech Pražských pokutou a trestáním morovým čím dál více navštěvujíc pokutovali, takže již místo krchovní k pohřbu těl mrtvých, zvláště pak ubohych lidí a chudých při kostele najem vyslacili téměř nemuože. 1 véda o tom, Ze netoliko z osady naší a sv. Havla, ale i jiných v St. M. Pr. mnozí chudí u sv. Benedikta se pochovávati dopouštějí, vás přátelsky, jakožto kollatoruov a opatrovníkuov dotčeného kostela sv. Bene- dikta v St. M. Pr. žádáme, pokudž by další potřeba osady naší v tom nastávala, Ze vedle jinych téhoZ m^sta poh£b?in těl mrtvých lidí a chudých dopříti ráčíte. My zase dobrým přátelstvím vám se toho odsluhovati nepominemc. S Um milost boží rač s námi všemi každé chvíle byti. Odpo- vědi přátelské žádáme. Datum v Praze v sobotu po sv. Vavrinci l. etc. 89. 186. 1582. Rukop. č. 1059 f. 310. (Sw& domí mezi Václavem Zelotýnem z Krásné Hory, professo- rem v učení Pražském a v lékařství doktorem, a knězem Janem Oupickejm, p. farářem sv. M.) Eliáš Sprincl, zvoník od sv. M., svědčil: V pondělí před sv. Ant. přišel jest Ondřej Kropáč z Sejčiny od p. dra Zelotýna ráno, maje s p. farářem jíti do Nehvizd, i oznámil mně dřív, než p. farát vstal, že s ním nebude moci jíti pro nedostatek zdraví svého, že len večer někde s p. doktorem byli na pití, že se všechen třese a nikam nemůž. Též když p. farář vstal, oznamoval mu to, že s ním nemuože jíti do těch Nebvizd, musil sem sám jíti s ním. Potom v středu zase když sme se navrátili s p. farářem, stonal ležíc na lavici; přivítal p. faráře z cesly, oznamnjíc mu, že jest velmi těžek. Potom p. farář s ním mluvil a já odešel po potřebě, kde mne p. farář odeslal. Navrátivši sc zasc, oznamovala Anežka, kuchařka p. farářova, že jest několi- kráte Ondřej posílal pro p. doktora i sama několikráte chodila pro něj, pravíc, že nechce přijít. | Nazejtří ráno ve čtvrtek byl sem poslán k p. doktorovi, aby přišel k němu, k témuž Ondřejovi, též i cedulku od p. faráře p. doktorovi sem přinesl, aby mu šaty ložní vydal jeho, aby měl na Gem leZsti. A on oznámil p. dr. Zelotýn, že vnicko do truhly nemuož, že jest zakladena a že sám Hii Než když se z ralhouzu navrátí, že přijde na faru k Ondřejoví. I nepřišel, než toliko odeslal mu puol tolaru po mně na potřeby, aby sobě koupil. Tolikéž žádá toho, abych mu o kšaftu vysvědčil, psal-li jest jej p. farář čili já. To mohu oznámiti, že sem já takového kšaftu nepsal, aniž sem vě- děl, aby jej měl p. farář na papíře psáti; než přišel sem do svétnice a p. farář vyšel z kanceláře s tabulkou, do- ranním kázání byli v společnosti na faře za příčínou zvo- | tazujíc se i přimlouvajíc se, aby p. doktorovi odkázal 16%