XXX. V Husově třídé. — Č. p. 248a. stávati nechtěli, aby jej, jakožto toho, kterej jest vždycky po své poctivosti stál a s nimi o lo před právem tímto, před kterýmžto takový nářek na něho se slal, rozeznán býti žádal. — Tu p. purgmistr a pani — jeho Jiříka.z Jelče na jeho poctivosti opatrujf, tak coż jest tu koli od něho neb. Pavla proti němu před právem promluveno n který- koli nářek naň se jest stal, poněvadž .toho: naň ukázáno není, že jemu Jiříkovi jeho dobré cti a poctivosti na škodu není a býti nemá nyní i na časy budící a věčné —. Act. sabbato post sanctum lohannem Ilussium. , 17. 1549, 6. dubna. Tamléz J. 195. JakoZ jest Jan Cakovsky obeslav Jiříka z Jelée, J. Mti Ké pergmistra, žádal jest při právě toho, aby on Jiřík k tomu od práva příidržán byl, aby Anežku děvečku, svědka falešného, kte- réhož jest předešle s jinými z vězení vyručil, před p. purgmistrem póny poslavil, doklidaje, że by jemu na téhož svědka postavení mnoho záleželo. Proti tomu od Ji- říka z Jelče mluveno, že loho svědka postavením jemu Janovi povinen není, a to že chce jistými příčinami i ná- lezy pokázati. Dav čísti dva nálezy mezi ním Jiříkem a Kateřinou z domu Sazimova učiněné, mluvě, kterak z toho druhého nálezu se nachází to, že ona Anežka, když byla od ní Kateřiny narčena, od p. purgmistra pánuov prvé | než nález hlavní vyhlášen byl, jednou i druhé i třetí bylo jest na ní Kateřině dotazováno, naříká-li ji Anežku. K kte- réžto dotázce ona Kateřina to jest za odpověď dala, že | nenaříká. Což p. purgmistr páni slyševše, nález svuoj jsou s takovou vejhradou učinili: Bude-li ona Kateřina chtíti | se oč k ní Anežce domlívatií, že to bude moci učiniti. A tu sou se p. purgmistr páni spravedlivě zachovali. Kte- réžto vejhrady ona Kateřina tak, zanechavší: všeho, toho jest mlčením pominula. AZ ted on Jan na to naslupuje a což jemu nenáleží, na se béře, chtíc, aby on jemu toho svědka stavěl. Coż mu možné není. A také tomu nevěří, aby jemu to z práva nalezeno bylo, poněvadž vědomá véc jest, že svědkové v jistém času naříkati jse mají. A laké týž svědek, za něhož se on Jiřík rukojmí postavi!, nikda vězen jeho Jana Cakovského nebyl, neb od něho do vězení při právě lomto dán není, než od práva Nov. M. lr. sem podán —. Tu p. purgmistr a páni — vypovídají: Poněvadž na onen čas, když neb. Kateřina, matka Jana Cakovského, v radě doplávána byla, naříkali Anežku z domu mladého Hrádka falší ancbo podvodem, aby tu světle pověděla, i oznámila, že nenaříká, i nato tato vejpověď učiněna, že nález mezi Jiříkem z Jelče a jí Kateřinou vyhlášen bu- de, jakož pak se lak stalo a hned v té vejpovédi ta vej- hrada jest, chce-li ona Kateřina k tomu »vědku Anežce co dá- le mluviti, že se jí právo nezavírá, čehož potom táž Kateřina tak zancchala a Aneżce nikdy jest podle takové vejpovédi právem neptistupovala ani o6 se k n( domlávala. KleráZ- to vejpověď na Kateřinu toliko samú a ne na syna její- | ho Jana Cakovského sc vztahovala. A vyručení také | Ancžky od Jiříka z Jelče i jiných na postavení bylo jest do času jistého, jako do dvú nedělí. Ježto tehdáž neposta- vili jsou tiž rvkojmové Anežky, ten, komuž náleželo, po- řadcm práva mohl jest byl k nim o to přistúpiti. Ale toho všeho jest pominuto. 1 z tích příčin on Jiřík i jinými rukojměmi není povinen ji Aneżky jemu Janovi Cakov- skému stavéti. Act. sabbato a*lc Tudica. 18. 1649, 2. října. Rukop. c. 2112 f. 184. Jakož jsou od p. purgmistra a pánuov na žádost p. Jiříka z Jelče, krále J. Mti pergmistra hor vinicnych, p. Jan Jenfcek a p. Pavel z domu Silvestrova z rady a Martin Kuthen z Sprins- berka, písaf knéh méstskych, k témuZ p. Jiříkovi vysláni, kdež pak před nimi týž p. Jiřík u přítomnosti paní Lid- XXX. V Husově třídé. — C. p. 248b. 735 mily z Ürazu, manžeiky své, oznámil, že duom řečený u beránkuov na rohu v osadě sv. Jilské proli studnici & zahradu za řekou ležící mezi zahradami p. Pavla Severi- na z Kapí Hory a starou porybnovu, též vínici v Košířích Farářku, jinak Vokrouhlík, řečenou a IX str. míry držící a tak jiný všicek statek vzdává paní Lidmile, manželce své milé —. Při tom týž p. Jiřík: oznámil, což se jejího statku pozemského dotýče, jakozto dvoru v Oven&i s je- ho příslušenstvím, též dědin Sáretských a platu na nich, tudíž louky na Šárce dědičné, že ten též jí paní Lidmile chce odevzdati podle mocného listu na to od J. Mti Ké daného. Act. fer. III. post Remigium. 19. 1556, 9. ledna. Tamtéz f. 349. Uroz. p. Zyg- mund Berka z Dubé k. d. od Lidmily z Urazu za CCCLXXV k. gr. &. Act. fer. V. post Epiph. 20. 1569, 26. července. Rukop. č. 2118 f. 225. Petr Кар? ze Sulevic a na Neustupově a paní: Alžběta Kaplířka z Malovic m. j. k. d. od uroz. p. Zygmunda Berky z Dubf za CCCC k. gr. č. Act. die Anne. 21. 1597, 18. března. Rukop. č. 2113 f. 66. Kaš- par Kaplíř z Sulevic a na Zvěstově a Eva z Slavkova m. j. koupili duom od ur. paní Alžběty Kaplířovic z Malovic, pozůstalé po dobré paměti p. Petrovi Kaplíři z Sulevic vdovy, za 650 k. gr. č. 22. 1620. 14. srpna. Rukop. c. 2114 f. 270. Uroz. p. Jetřich Špetle z Janovic a na Liblících a Anna z Dubí m. j. k. d. od uroz. p. Kašpara Kaplíře z Sulevic na Ne- ustupově — za 1150 k. gr. č. Číslo pop. 243 b. (U tří kalichů.) 1. 1454, 1. června. Rukop. č. 2105 /. 17. Miku- Jášek Malý et Zuzka e. d. ad calices dictam sitam in parochia s. Egidii inter domos relicte Petri Karthis pel- lificis et domum olim ad tabulas erga Lvdmilam, relictam lohannis Rochcze sutoris, pro XXXII s. gr. Act. sabbato | post Asc. d. 2. 1457, 6. kvétna. TasnléZ f. 69. Appl váznfk el Clara e. d. ad culices erga Nicolaum sartorem diclum Maly et Susannam, ipsius conthoralem, pro Lll s. gr. Act. dic Gothardi. 8. 1458, 8. nora. Tamléz f. $2. Vilus sutor dictus Hruška et Agnežka с. d. ad calices erga Appl váznfk pro L s. gr. Act. fer. MII. post Dorothee. 4. 1469, 13. srpna. Rukop. ć. 2119 f. K 6. Ve jméno božie amen. Já Vít švec řečený Hruška, měštěnín St. M. Pr. vyznávám tiemto listem oc 2e ackoli z dopu- śtenie boZicho nemocen jsem oc najprve cinfm a ustano- vuji opatrné lidi Jana Pytlíka a Mikuláše Hesolla — pravé poručníky Anežky, manželky své milé, Václava, Havla, Viktorina, Hedviky a Marty, dětí mých a jejích, i podle toho také domu mého, v němž bydlím, a všeho jiného statku mého -—. Potom pak vuole má jest i tak teď po- rúčicm a rozkazuji, aby manželka má nadepsaná v domu i jiném statku po mně zuostalém pravú a mocní hospodyní jsúc, s radú však poručníkuov činicce, děti při sobě chovala, je k dobrému a poctivému jich vedici jako jich věrná máti, a to tak dhího a dotud, dokudž by stavu svého ne- proměnila vdovského. Než kdyžby stav svuoj změnila, tehdy tak porúčím a rozkazuji, aby poručníci duom i vše- cken jiný statek, buď jeho mnoho nebo málo, mezi túž manželku a děti rovným dielem rozdèlée a jie dielem jejím odbudíúíc, děti dále s jich diely opatiiii, jakožto věrní otcové jich poruční. Neuchoval-li by pak kterého