XXII. Klášler sv. Klimenta. — C. p. 190a. verbo ad verbum inscribi curent et faciant. In quarum fidem ct teslimonium hasce manu propria sub- scriptas sigilli nostri caesarei ac regii appensione cominuniri iussimus duoque ciusdem tenoris dip'omala fieri et expediri fecimus eaque palribus socielalis dari et consignari mandavimus. Datac in regali nostra Pragae arce sexto calendas Septembris a. d. m. sexcentesimo de- cimo sexto, regnorum nostrorum Romani quinto, Hunga- rici octavo, Bohemici sexto. Mathias. Sdenco W. Poppl de Lobcowicz, s. r. Bohemiae cancellarius. Ad mandatum s. caes. maiestatis proprium Bohuslaus a Michalowicz. Paulus Michna. Adamus Czeys de Pirnaw. 29. 1618, 1. června. Skála ze Zhoře МИ. str. 109. [Direktorové] uradivée sc o to vespolek zdravć 1. dne mě- síce června dali zhotoviti nížepsaný dekret jezuitům Praz- ským a podlé nich i na jiné všecky jich spolutovaryše na len čas zdržující se v król. Ceském, v ta slova svéd- ict: Ze J. Mt páni directores, spravcové a rady zemské ode všech tří stavův: království Ceského — pod obojí přijímajících nařízení a zmocnění ráčí všem jezuitům v kolleji sv. Klimenta v St. M. Pr. züstávajícím v známost uvozovali : Poněvadž všem vědomé jest že jsou oni i všeckna škola jejich jezuitská království Ceskému posavad k zna- menité škodě byli a praktikami svými stavům téhož krá- lovstí všelijaké ouklady strojili, skrze to s pomocníky svými v témž království řád, právo, svobody zemské, obecný pokoj rušili a mnolia zlého původové a příčina byli, coz vBickni tfi páni stavové do tjch2 jesuitüv sobé stěžují; poněvadž by tedy rádi, co na nich jest, rácili chtili to s dostatkem opatïiti, aby království Ceské — před dalším nebezpečenstvím v pokoji zůstávati mohlo, prolož že ráčí na místě všech tří stavův — podlé moci sobě dané a společného stavův snešení je i všecky jiné jezuity — z téhož království nyní i na časy budoucí a věčné vypovídati a přísně jim poroučeti, aby hned a lo hejdéleji od dnešního dne v témždní pořád zbčhlém, totiž do pátku po Seslání ducha sv., z téhož království jinam společně se odebrali —. Kterfzto dekret hned nazejttf 2. dne června okolo desáté hodiny na půl orloji jest jím do kolleje jejich seslán a přinešen od devíti osob ze všech tří stavův k tomu schválně obraných —. A tu také hned osazena táž kollej jich vartou silnou, aby z nf nićehćhoż ustrańo- vali a odvi2eti nemohli. I zakázali se tak poslušně zachovati. A na to v ne- děli den Seslání ducha sv. učinili v kostele svém rozżeh- nání veřejné s posluchači svými s nemalým zirmutkem a touzenim: Pod tím pak hleděli milosti při direktořích skrze nejv. purkrabího a hofmistra, aby na ně kvapeno nebylo pro dluhy, kterýmiž jak oui jiným lidem, tak zase jiní mnozí z slavův a z obyvatelův jim povinní jsou, až by věci sobě náležitě k místu a konci přivésti mohli. Ale není jim nic objednáno —. A tak když termín jejich vycházel, vol neb nevol, vandrovali vSickni z Prahy k Vidni. Co bylo přednějších osob, ty také nejdříve vy- jely z Prahy se čtyřma vozy naládovanými a to 8. dne června po třetí hodině na noc; potom ostatni a mladší šli s černým křížem, co s nějakou processí, skrze Staré a Nové M. Pr. Mezi jinými věcmi jich mohovitými zanccháno od nich v též 'kolleji pět velkých truhel spečetěných, o nichž jezuiti starší dávali zprávu, že by měly býti věci legatu španělskému náležité a od něho u nich zanechané; pro- cež byly také vydány jistým osobám a odnešeny na Malou Stranu. | XXII. Kldśler sv. Klimenla. — Č. p. 190a. 407 Co se pak zinventování věcí vlastních jezuitských tklo, ackoli direktorové chtëli lu věc vstrčiti na samé Pražany Staroměstské, aby oni takový inventář zhotovili a dotčené svršky a nábytky v kolleji jich zastížené spolu i s celou kollejí sami v své opatrování přijali, Pražané však toho přijíti nechtěli, ohlásivše se v direkcí, že jim toho učiniti nenáleží. Než aby stavové — té věci kommi- sake volii, že oni také při tom na svém místě rádi po- pracovali a z stavu svého osoby zvoliti chtóji. Na čemž i züstino a podle vyššího stavu přidáni z Pražanův Starom. za opalrovnfky Simon Su&icky z Sonnen&tejna a Václav Maštěrovský z Jízbice. . 80. 1618, 22. června. Skala 2/. str. 196. Sla také veliká stížnost ku direktorüm od komisarüv nad kollejí jezuitskou zřízeným, kterak vojáci, kteříž vartují u ní, příliš zle šafovali by s svršky a nábytky tam pozůstáva- jícími, nebo že pokoje loupají, zámky od dveří odtrhují, z apatiky mnohé věci vynášejí, z bibliotéky pak knihy ven vyhazují a sumou ji, jako by na Fidrholci byla, ze- brali. A když domlouvali se o to na hejlmana, on Ze uka- zoval na loho, kteryZ pred nfm tíž stráž poručenou měl a již k Budějovicům odtáhl. 81. 1618, 97. června. Tamléž slr. 220. Dále vy- hledávali Pražané při direktořích i toho, co se tkne věcí, svrškův a nábytkův v kolleji jezuitské od soldatův ještě nepobraných a nezpečetčných. aby ty k dokonalému zmaření nepřišly. K této druhé žádosti jest povoleno lak, aby ty věci do sekvestru i se vší jezuitskou Kopaninou Staroměstským poručeny byly. 32. 1618, ke konci srpna. Tamtéž str. 360. Pomi- nulých dnüv z uvážení dirckcí dosazeni a uvedeni zase do kolleje jezuitské, kdež prvé jich klášter býval, mniši řádu Dominikova. 33. 1618, 16. listopadu. Tamléž str. 457. Z kolleje jesuitské v Praze udělán sklad všelijakého obilí a věcí profiantních. *) Cislo pop. 190d. ŠI. 1418, 81. srpna. Rukop. ¢. 2099 f. 73. Wir burgermeister — bckennen, das wir dem Niclas Feleser, vormal gesessen bei send Clementen, die stat vorsagt haben. Also das cr furbas mer und ewiclichen in die stat nicht czichen noch dorynne wonen sal. Das hat auch derselb Niclas aldo vor uns gelobt bei seinen hoch- sten rechten, dass er das stet halden wil und do wider tun. mit keinerlei hulffe, geischliche oder werntliche in cheiner weis. Auch hat derselb Niclas aldo vor uns das haws aido bey send Clementen gelegen und auch den wcingailen, awer ausprach und clage, die im dorczn ge- puret haben, und auch aller recht, die er dorczu gchabt hat, ewiclichen ledig gelassen und hat dasselb haus und auch den wcingarten dem Seidil schuster abgetreten und im die ledig gelassen, auch sich aller der recht, die er dorczu gehabt hat, sich der ewicleichen vorcziegen und hat auch gelobt, das er furbas mer und ewiclichen den ©) Viz Al. Kroess, Geschichte der Bóhmischen Pro- vinz der Gesellschaft Jesu. I. Geschichte der ersten Kolle- gien in Böhmen, Mähren und Glatz von ihrer Gründung bis zu ihrer Auflösung durch die Böhmischen Stände 1556—1619 (Videñ 1910), kde na str. XIII. jest uvedena další literatura.