752 XXX. V Husově třídě. — C. p. 940a. ště milému příteli a zcti —. po B. těle. 29. 1584, 28. července. Rukop. č. 1136 /. 118. (Granovští s p. Chlivenským ) Jakož jest Jan Chlivenský z Ryzenska připraviv ku právu Jakuba a Bernarta bratří, též Ladislava a Jiříka, syny jejich, a podle nich Kateřinu z Adorfu ku právu příčisu toho oznámil: Kdež jsou oni bratří a synové jejich z Granova jemu ceduli řezanou odeslali, dav ji čísli, v níž na něm míti chtějí, aby jim proti sobě položil předkem kSaft Kašpara z Granova o statku městském učiněný, druhé kšaft Žofije Granovské z Dubnice, kterýž by léta 1682 v Českých Budějovicích učinití měla, třetí pečet Žofije Granov:ké, proti kteréžto ceduli on praví, že jim tím kladením těch tří věcí v ce- duli jejich obsažených není povinen, protože sou tu po- fadu práva pochybiii nejmenujíce téch kÉaftà an' pocátku ani datum, ježto piáva o tom vymétují, Ze loho žádný pominovuti nemá dav čísti právo B. 80., zřízení zem-ké P 19., též některé nálezy na rejstříku poznamenané; co se tkne pečeti Žofije Granovské, též jí Granovští nekřtí, jestli stříbrná, zlatá či volověná, jakej text okolo ní, protož i té nebude povinen klásti. Přístupuje i jiná k tomu příčina, že osoby stavu rytířského mají býti obsílány listem, jakž zřízení zemské P 12. ukazuje a právo B 82; a po- něvadž provozuje, že Granovští pořadu práva pochybili, není jim tím kladením uni osvědčením povinen. Proti tomu od bratří a strejeuov z Granova mluveno, że kšaft jest tejná věc a časem se svěřuje jednomu neb dvíma a tak se ho nemůže věděti počátek ani datum. Práva, zřízcní zemské a nálezové přivedení sem se ne- trefí, neb se vztahují na věci otevřené jako na majestáty, smlouvy, listy, jistoty, ale o kšaltích ani právo ani zří- zřízení zemské žádné zmínky nečiní, protože jest kšalt věc od těch, o nichž zřízení zemské a práva mluví, velmi rozdílná. Co se tkne pečeti, nepotřebují jiné, než té, které požívala Žofije jsa živa, nechť jest pak z jakéholi metallo. Dále praví Jan, že se k němu nezachovali jako k osobě stavu rytířského, že by neb:l listem obeslán, an byl toho ra onen čas odsouzen v příčině zárukování s tím ozná- mcním, že odpuštční od města nevzal a živnost městskou že vedc, protož že by nebyl povinen zaručiti, než Gra- novští jako stavu rytířského že jsou tím povinni, podavše k přečtení té cedule řezané k Janovi ode:lané, právo B 47., zřízení zemské P 5., P 14., nálezy podle rejstříku, artikul z kšaftu Kašpara Granovskýho, kcež zmínku číní o kšaftu městském. A poněvadž provozují, že pořádnou ceduli k němu poslali; povinen bude ty věci položiti aneb se jich odsvědčiti; pak li by se lak nezachoval, ohlašují se, že chtějí na pokutu nasloupiti. Na to od Jana Chlivenskýho přítel mluvil, že praví Granovští, kterak kšaftové v tejnosti mají chováni býti a tento pruovod jeho že se na něho nevzlahuje, ale ví se, jakcj počátek kšaftu bývá, že se od jména Božího za- čínají ; kterak sou pak páni Granovští trefili do toho, že Kašpar Granovský kšaftoval o tálích a kukusích na Ho- rách, ale nedoptají se toho kšaftu, an se ho již v 15 le- tech nemohli doptati. Stihají ho i tím, jako by zde měl odsouzen býti stavu rytířského, an toho dictum jincj rozum jest. Taky neměl zde s nimi činiti o stav rytířský a p. purkmistiu pánüm nenálezf o tom souditi, protoZ neměl by tak dotýkán býti, neb věděli, jakou živnosl tu vede mezi lidi poddaný svý a ne mezi měšťany; dále nálezové od práva Menšího Města PraZského od Granovskych pri- vedeni jsou od léto pie rozdílnf a poněvadž provedl, že jim tím kladením není povinen, poroučí se k opatření. 'Iím odpor zavřín a právu k uvážení podán. Stalo se 1. 1578 v pondělí XXX. V Husově třídě. — C. p. 940a. Tu p. purkmistr a rada slyšíce řezanou ceduli. obrany proti ní předložené, zřízení zemské, právo městské, nálezy, artikul z kšaftu a toho všeho s pilností pováživše takto o tom vypovídají: Poněvadž příčiny od Jana Chli- venskýho z Ryzenska, proč by položením kšaltu městského někdy Kašpara z Granova a druhého Žofije z Dubnice, též pečeti její povinen nebyl, dostatečné a právní nejsou. jrotož se jemu Janovi Chlivenskému z Ryzenska z práva nachází, že jim bratřím Granovským * Granova, též jiným odporníkuom kšaftu Žofije z Dubnice ku právu přišlého takovým položením nadepsaných dvou kšuftuov Kašpara z Granova a Zofije z Dubnice, též pečeli její ancb se jich odsvědčevím jest povinen podle práva. Actum in consilio feria 9. die Apollinaris 28. Iulii anno 1584. — 30. 1584. 8. prosince. Zamléž J. [98. (Jakub slarší a Bernhart, bratří vlastní Granovšti z Granova, s Ja- nem Chlivenskym z Ryzenska.) Vedle toho odporu, kterýž sou učinili Jakub st. a Bernhart, bratří vlastní: Granovšií z Granova, i na místě synuov svých leta majících i nema- jících, též někdy Jan Granovský, syn někdy Ludvíka Gra- novského z Granova, Kateřina Hofmanová z Adorlu a Ve- runa odtudž z Adorlu, pozůstalé dcery po někdy Marně Pastorové z Granova, sestře týchž bratří z Granova, kšaftu, jmenujíce jej nepořádným spisem někdy Žolije Granovské z Dubnice, a obeslavše k němu Jana Chlivenského z Ry- zenska příčiny, pro kteréžby takový spis její místa svého u práva míti nemohl a spravedlivě vyzdvižen: býti: měl, v spisu předložili tyto: Jedna a první, že někdy uroz. p. Kašpar Gr. z Gr., cís. rada a komory Ceské sekrctář, učinil jest kšaft o všem statku: svém pozemském a týmž kšaftem svým paní Zofiji z Dubnice jako i dcery své ná- ležitě opatřil. Kterýžto kšaft táž Žofije z Dubnice po smrti neb. p. Kašpara Gr. jest sama ke dskám zemským pFiacsla, slożila, čísti dala i také, což váleželo, od něho dala a zaplatila, na opatření neb. p. Kašpara lýmž kšaftem přestala, vedle téhož kšaftu ním ve všem se řídíc a spra- vujíc až do své smrti jest i živa byla a na více se nepo- tahovala. A v témž kšafiu zemským i toho doloženo jest a zmínka se v něm činí o kšaftu druhém. Kterýmžto dru- bym kšaltem jest zřídil a kšaftoval o statku tomto měst- ském, na nějž se Jan Chlivenský nenálezité potahuje. Ktc- rýžto kšaft o témž statku městském, ačkoli jest nenáležitě proti právům království Ceského ukryt a zatajen, ale s pomocí boží se nejde a vyhledá. Druhé, jakož i vejš dotčeno, že jest ona Zofije z D. neměla a nemohla o cizim statku jim, jakožto: pravým nápadníkům od někdy p. Kašpara Gr., bratra jich, kšaltem a zřízením pořádným nápadem odkázaný kšaftovati ani ni- kam jinam mimo ně bratry z Gr. a syny jich i také do- těcnou Martu z Gr. a dědice její kšaftovatí pro tuto dru- hou příčinu, že jest táž Zofije s týmž někdy Kašparem Gr. žádného společného zdání neměla. Třetí příčina, takový zřetedině nepořádný spis jménem kšaftu minouli a v nic obrácen býti má, že v témž spisu všecko všudy naskrz od počátku až do konce zatměle psáno stojí, takže žádný té- měř takovému zatinělému kšaftu nic rozuměti, kde by a pri klerém právě aneb v kterém městě táž Zofije m&la jaký statek aneb jaké grunty, jaký dům aneb jaké vinice, za- hrady. v městě-lí aneb při městě Plzni, odkudž jest rodem byla, čili v kterém jiném městě neb městečku. — Ctvrtá příčina — že by i někdy Kašpar Gr. žádného kšaftu o statku svém městském byl neučinil. Tehdá tito bratří Gr. i na místě synův svých i také dotčené sestry, Kateřina a Veruna z Adorfu, k tomu ke všemu statku po někdy Kašparovi Gr., jakožto vlastní a krevní bratří a nejbližší