XLVI ginal jeho připisuje se sv Augustinu. Tak je na- lézáme ku př. ve dvou rukopisech universitní knihovny v Praze (V. E. 6 l. 46b—488 a VI. C. 30 l. 6a—7b), jakož i v tištěných vydáních spisů sv. Augustina, ku př.: „S. Augustini Opera, tomus X. (Parisiis) 1586 pag. 696—697, S. A. Augustini Operum tomus V. (Antwerpiae) 1700, Appendix col. 327—329“; avšak, soudě dle obsahu, nezdá se nám, že by to bylo kázání sv. Augustina, o čemž i Jos. Dobrovský pochyboval, připsav v rukopise novějším, nalézajícím se nyní v českém museu (3. I. 1) na I. 344 k názvu „Contra sortilegia Augustini“: non videtur haec homilia esse Augu- stini. J. Migne, jenž otiskl v díle: „Patres latini. t. XXXIX. pag. 228 sqq.“ taktéž kázání naše, praví zde: „Nomine Augustini citavit olim Bonifatius Maguntinus episc. Germanorum dictus apostolus in ep. ad Zachariam papam. Haud immerito tamen per Lovanienses in appendicem rejectus est, qui notant Lipsium dubitasse, an sit phrasis Severiani Nobis omnino Caesarii esse videtur.“ Sv. Caesarius (nar. 469 † 27. srpna 543) byl biskupem v Arlesu (v jižní Francii). Latinský original otiskli jsme v našem vydání na str. 378—382 dle rukopisu V. E. 6. který jest asi z počátku XV. století a pa- tříval kdysi klášteru Ojvinskému u Žitavy v Horní Lužici a doplnili dle vydání Antverpského. XVII. Na 1. 102b—104 jsou latinské průpo- vědi různých spisovatelů. Jest jich 41. Psány jsou v XV. století.