z 317 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Edice
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
Poznámky
291
292
Slovníček
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
Doslov
309
310
311
312
313
314
315
316
317
Název:
Kronika Trojánská
Autor:
Daňhelka, Jiří
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
317
Počet stran předmluvy plus obsahu:
317
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Edice
- 291: Poznámky
- 293: Slovníček
- 309: Doslov
Strana 101
také Titan dějí, jako jednomu proti druhému zbúření,
kterýžto proti Juvovi bohu nic neučinil. A téhož nazvali
jsú Febum, totiž Efebum, jenž se vykládá mládenec,
protože slunce na všaký den omlazuje, když vycházie.
A téhož nazvali sú Fitium od Fitona, přehrozného hada
od něho zabitého. A odtud některé ženy slovú Fitony,
že umějí o budúciech věcech praviti, jakož i ten Apolo
těm, kteříž jeho tázáchu, prorokováše. A o té Fitonise
psáno jest v Starém Zákoně, kterážto ku prosbě Saulově
vzkřiesila Samuele proroka, aby jemu budúcie věci pro-
rokoval, totiž o smrti jeho.
A tak v tom chrámě bieše převeliký obraz, vešken
z zlata, toho boha Apolo řečeného, kterýžto ačkoli byl
němý a hluchý, však podlé bluduov pohanských jemu sú
se klaněli, když jsú opustili klaněti se pravému a věčné-
mu Bohu, kterýžto v múdrosti, totiž v svém synu věčně
urozeném a sobě ovšem rovném, stvořil jest všecky věci
vidomé i nevidomé, i přidrželi sú se k modlám němým,
nazývajíce je bohy, ješto sú stvořenie němé, aneb lidé
hřiešní a smrtedlní v tomto světě byli jsú a jichžto moc
ižádná nenie. Aniž jsú odpovědi šly od těch samých ob-
razuov, ale dáblové zchytralí, aby lidi svodili od jich
spasenie, vidúce jich velikú příchylnost k obrazuom,
vstupujíce v obrazy, i dávali jim odpovědi, aby v těch
bludiech věčně zuostali.
TUTO SE VYPISUJE, ODKUD JSU PADLY MODLY
ROZLIČNÉ V SVĚTĚ A KTERAK VZNIKLY
A NAJPRVÉ KTERAK SU KLESLY.
Znamenaj, kterak modloslužebenstvie vzniklo jest a
v světě se rozmohlo a kterak skrze ducha zlého dávány
sú odpovědi, poňavadž miesto tuto jest k tomu, umyslili
sme rozprávěti, a kterak jest pominulo, když slavným
příchodem Pána našeho Jesukrista všecko jest přestalo.
101