Strana 15
nutno ovšem připomenouti, že jména domácně obměněná
jsou volena tak, aby buď svým zvukem upomínala na originál
(Nuto — Nutkal, Zeppa — Štípa, Pistoja — Písek), nebo
vtipně charakterisují (Kostrba, Buřivoj, snad i Jevíčko), nebo
vycházejí toliko ze známých jmen míst a rodů, aby se budil
větší dojem pravděpodobnosti (kraje Boleslavský a Kou-
řimský, ves Stakory u Mladé Boleslavě, rod Říčanských,
kteří byli usedlí na Říčansku a Čáslavsku, někteří z nich
dokonce byli kouřimskými hejtmany). Nebylo ostatně v pod-
statě boccacciovské novely pojmenováním místa a příjmením
příběh přesně identifikovat. Ctenář se toliko mystifikoval a
jeho zájem napínal zdánlivě přesnými údaji a každodenní
pravděpodobností. Toliko dvojí, ale cenné poznatky můžeme
z lokalit vyvoditi: že pomístní zájem překladatelův krouží
ponejvíce v oblasti středočeské, dotýkající se Poděbrad, a že
zná Italii, její zeměpis a zvláštnosti z vlastního názoru. Pro
druhé tvrzení máme ještě další doklady v tom, jak překla-
datel jemně a znalecky mění a zasahuje všude tam, kde by se
údaj nebo situace zdály s českého hlediska nepravděpodobné.
Tak in unser stat 445, 13 a j. překládá v městě Florencii 75, 5 a j. se
zřejmým označením původu decameronských historek; under dem tannen-
paum (it. orig. má ,pod pinií“) 443, 13 umistuje v Čechách mezi štěpy
44, 12; ein schöne iunckfraw... pey czwelff iaren alte 569, 23 mění na
pannu... v letech šestnácti 47, 10, což více odpovídá pozdnějšímu dozrá-
vání severských žen.
Český překlad se ještě po několikeré stránce odlišuje od
německé předlohy. Především překladatel vynechává úvody,
jimiž účastníci štastných decameronských dnů zahajují a
vzájemně spojují jednotlivá vypravování v rámcovou no-
velu. To je věc spíše technické povahy. Překladatel neměl
v úmyslu překládati „Decameron“ celý, zaměřil svoji po-
zornost jen k určitým novelám a určitým námětům a sou-
středil se na podání děje jednotlivých příhod. K vlastnímu
ději pak upíná čtenářův zájem hned od samého počátku tím,
že samostatně formuluje i názvy povídek. Ty jsou buď pod-
statně zkrácené a zhuštující, na př.: „o jeptiškách“, „o jed-
15
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143