134 1. V ulicce proli sv. Mikuldsi. &kod nésti, ty peníze s těžkostí svou velikou jest objednal, s kterýmižto na hotově jest, žádaje podle vlastního jeho Pavla podání, aby k tomu předce byl a takové peníze od něho přijal i také kroniky jemu vydal. Proti tomu Pavel Severin mluvil, že tomu odpírá, aby jakou smlouvu s ním Martinem o ty kroniky učinili aneb v jaké se podvolení dávati jmél a to Ze pravda není, tuto o tom zprávu činí : Ze když jest ty kroniky od Martina k vytisknutí přijal, jiného jest mu nic nepřiříkal ani se podvoloval, než že jemu sám od sebe přátelství učiniti chce a lépe než by se tomu nadál a té vuole že jest vždycky byl, ale poně- vadž on Martin na tom jest přestati a toho od něho, což jemu podáno bylo, přijati nechtěl, ale v soudy se s ním dal, že již také jiné vuole není, než což mu právo při- nese, že toho obvyknouti musí. Tím dokládaje, že nemoha již déle nezbednosti Martina a častého od přáteluov na- bádání snésti (if cest jest mu podal, aby z nich sobě, kterúž by koli chtěl, oblíbil, ale on že jest žádné užíti nechtěl. Podav ku právu takového svého podvolení i také jeho Martina na to odpovědí žádal při tom za opatření. Na to od Martina mluveno, že on jsa postaven na prv- nějším jemu podání peníze jest vyjednal a ty vyjednav i také skrz to ke škodě přišed tepruov že jsú jemu Lyto cesty od Pavla podány, ježto on mimo předešlé jeho po- dání toho jest již nikoli učiniti a jich slušně užíti nemohl a nemůže, tím dokládaje, by pak i smlouvy žádné s ním s Pavlem Severinem neměl, že jest on knížku svú k němu jakožto k řemeslníku přinesl, aby vytištěna byla, a za tu práci podle vlastního podvolení že zaplatiti chce; neb jinde k tomu laciněji přijíti o XVI k. č. jest mohl. A 16 cesty že jest mu on Pavel podal, vedl jest některé svědky a podle vyznání jich za opatření spravedlivé žádal. Zase od Pavla mluveno, že on nikdyž žádné jest cesty jemu na rozmyšlení nepodával a Martin že jest nic toho od něho přijíti nechtěl; vedl jest též na to některá svědomí, tím dokládajíc, Ze jest ho on k sbírání té kroniky při- vedl a k tomu jeho ponukl, ježto on toho by byl nikdyž před sebe nevzal a to všecko, jakž jesti pak jsám k tomu se při- znával, že jest ve 4 nedělích sebral a hned by tak mnoho vtom času vydělati chtěl a on nic jiného v tom jesti nehledal, než veliké škody jeho, když ještě ani nákladu na to uči- něného sobě jest nerozčetl. Při tom při všem za spra- vedlivé opatření žádaje. Tu pan purgmistr a rada slyšíce žalobu, odpor, v svědomí i v města tohoto právo nahledše a všeho toho pilně pováživše, takto o tom nalézají a vy- povídají: Poněvadž mezi Martinem a Pavlem Severinem z Kápí Hory žádná se smlouva o imprymování Ceské kroniky nestala a v tom cest něklerých sobě podavše, jakž svědkové ukazují, přistúpili k tomu a Pavel Severin Mar- tinovi Kuthenovi podal, co za práci i za papír od něho jmíti chce, aon Martin obmyslyv peníze Pavloví S. podle podání jeho jemu je dáti chtěl, a on pověděl, že z toho sešlo, a té vyjminky aby ji učinil a sobě tu vejhradu v moci zuostavil a čas jemu Martinovi uložil, toho nepokázal, než to se našlo, Ze jsú sobě cesty podali. že jeden druhého škody nežádá. I jeden ani druhý v tom škody a ujmy aby nenosl, takto strany k sobě se zachovati mají: napřed jemu je má do třetího dne pořad zběhlého zde na právě vyčísti, neb mluvil, že s nimi na hotově jest. A on Pavel máje přijíti a nad to Martin má mu CL těch kněh kronik Pavlovi S. dáti a Pavel S. má mu ostatek Martinovi K. těch knih kronyk propustiti a nemá na škodu jeho jich zadržovati, ale též do třetího dne pořad zběhlého jemu je má vydati. Act. die Mercurii post Translationem s. Wenc. 1. V uličce prolí sv. Mikuláši. * 9! 1589, 5. března. Rukop. č. 1128 f. 541. V 16 při mezi Pavlem Scvcerinem z Kápí Hory z jedné a Mar- tinem Kuthenem, ingrossatorem kněh městských, z strany druhé, kdež on Pavel jeho Martina vinil jest z toho, že nenáležitě do domu jeho přišedší a čeleď z domu jeho vystrojivbi v pokoji, kdež on své věci chová, jes! mu drancoval a včci některé bez přítomnosti jeho bral, jakožto špalíky, kteréž jeho jsou, ježto ten a takový skútek mohl by za zlodějství počtěn býti. Právč i to, že jest něco více mohlo se tu na ten cas zlra'iti, o čemž on ještě vědomosti jmíti nemůže. V tom za opatření žádaje. Proti lomu Martin mluvil, že tomu odpírá, aby co jeho bráti jmčl, než bral jest špalíky své a to jest mohl dobře učiniti, ponévadZ jcho jsú byly a on na ně jest znamcnity náklad učinil. A čeledi jeho že jest nikam nevyšikoval, neb jest to i při přítomnosti jednoho tovaryše učinil. Zádaje, po- něvadž by tím na své poctivosti velice byl dotčen, aby tím také byl opatřen. Na to od Pavla mluveno, že duom jeho každému odevřín není, ani pokojové jeho, protož také tam jest bez opovědi vjíli neměl a nemohl, ani také věci jcho bráti a vynášeti. Neb ty špalíky jemu od něho dány byly, pokázav na to svědomí, žádal za opatření. Zase od Martina mluveno, že jest mu těch špalíkuov nikdyž nedal a toho že se svědomím nepokazuje. A také že nesas děvečkou svou ty špalíky ven s týmž Pavlem se jest potkal, avšak že jest mu on Pavel tehdáž nic neřekl, než o jiné věci že jsou s sebou mluvili. Dav na to čísti svědomí, žádal za spravedlivé opatření. Tu pan purgmistr a rada slyšíce žalobu, odpor, svědomí a v právo mčsta tohoto nahledše takto o tom nalézají a svým ortelem vy- povídají: Poněvadž on Pavcl S. z K. H. toho jest nepo- kázal, aby ty Épalfky on Martin ingrossator jemu dal do impressury, tak aby jich zase vzíti nemél a prve on Martin do domu a do té impressury jeho Pavla chodil a on Pavel v tom jemu aby překážku činil, toho se jest z svědomí nenašlo, ani aby jemu co jiného mimo ty své špalíky on Martin vzal, i z těch příčin on Martin ingros- sator tou žalobou jemu Pavlovi povinen není a lo také k ujmě poctivosti jeho Martina není a býti nemá nyní i na časy budúcí a věčné. Actum die Mercurii post Trans- lationem s. Wenc. ® 1545, 2. dubna. Rukop. c. 2009 f. 88. Pavel S. z K. H. ornámil: JakoZ jest nékdy p. Václav Sova z Li- boslavě odkázal kšaftem III k. m. platu ročního holého a dědičného pánuom osadním kostela Matky Boží před Týnem a to na těchto gruntích a vinicech: +1. na vinici, kterúž nyní drží Mikuláš Konáč z Hodiškova, 1 k. m., it. na vinici Václava Zahrádky, Křížova syna z Podskalí, I k. m., it. na vinici Lidmily Lukšové I k. m., tak jakž týž kšaft to v sobě drží a zavírá, podle kteréhožto kšaftu znění jmenovaný pan Pavel S. téhož platu postoupil jest — pánuom osadním kostela M. B. před Tajnem, na tento zpuosob, Ze ten plat nikam jinam obracován býti nemá nežli na vosk na světlo k oltáři bratrskému v kaple Těla Božího —. Act. fer. V. ante Ambrosii. 10. 1650, 20. listopadu. Rukop. č. 100 f. 289. Jakož jest nesnáz a rozepře vznikla mezi p. Sixtem z Otters- dorfu z jedné a Viktorinem Severinem z strany druhé, kdež týž p. Sixt jeho Viktorina do rady obeslav vinil, že by jeho vysoce a znamenitě na poctivosti dotýkatí měl, tak jakž táž žaloba v radě učinčná to v sobě šíře obsahuje a zavírá. K tomu od Viktorina S. mluveno, Ze se v tom vysoce P. Boha dokládá, aby co toho o p. Siíxtovi mluviti měl, že se nepamatuje, však že ho má za dobrého člověka. — (Narovnáno.) K tomu týž Viktorin k němu p. Siíxtovi tato slova promluvil : Pane Síxte milý,