IV. Na Velke náměstí. 9. 1430, 93. kvčtna. Rukop. č. 992 f. 119. My purgmistr a koušelé Velikého města Pražského všem i każdym ticinto zápiscin na vědomic dáváme, že opatrný Václav Svabach, spoluinčštenín náš a poručník dobré pa- mčii Jakše z Rychnova, ubrman a piátelskf smlíávcc mocný od panic Margretly Sobinové, někdy manželky svrehupsanćho JakSc, s jednć a Marthy dcery jejie, nynic manżelky Matheje z Ledenic, s strany druhé obapolně a jednostajné vydaný a vyvolený mezi tyinaż siranoma osobně v plné radě stojícíma o ten jistý diel dědičný, kteryż jesti mól piipadniti a piipadl na svrchupsanú Marthu po smrti Jakše, nahořepsaného otce jejicho, a to takoválo, Że svrchupsanń pani Margretha Sobinová, málč jejie, za ten Jisty. nápad její ze všeho zbožie Jakšem osta- veného, kteréž by kolivěk měla buďto v městě nebo kromě města, a zvláště z toho statku, kterýž mají v Jílo- vém, má dáti a vyplnití nahofepsané Marthč, dceři své, pět a třidcetíi Кор gr. rozdielné na roky v dolepsané ihned po sobě sběhlé, točižto na Matku Boží Semennú nynie najprve příští desel kop gr., a na vánoce ilned potom sběhlé deset kop gr. a ostatních patnádet kop gr. na svatého Jišic ihned potom zbčhlého, a z těch patvádeti kop gr. poslednich svrchupsanń Martha pót kop gr. má vyruciti a na n& jistoty dosti uciniti, tak aby zbożie na: piedpsanć Margrethy svobodno bylo. Pod takoviio vy- mienku, jestliže: by v té m'eře, prve nežli Бу Matky Božie Semecnné přišlo, častopsaná Martha s Mathějem, manželem svým, co sobě kúpili, telida od sázenic toho počítajíc ve čtyřech nedělích pořad sběhlých bude jim mieti a má dáti a pospolkem položití těch deset kop gr. prvnich, kterychż by jf méla dati na rok Matky Božie Semenné a jinć penieze mó ji plniti na roky svrchujme- nované obyčejem napřed psavým s tiemto dalším prid. ním a s znamenitým vymluvením, tak jakož jest pře o póldruhé kopy gr. platu, kteréž mají na dvoru v Jílo- vém, jestli že by byli otsúzení a kterak stištění z té pol- o druhé kopy gr., tehda k svedení a k očištění té póldruhé kopy má Martba s Mathějem, manželem svým svrchupsa- ným, dáti jeden gr. a pani Margretha s Sobinem, inuzcin svým, dva gr. Také tolo jest vymienčno a znamenitě vy- pověděno ubrmanem nahofcpsanym, že častopsaní Martha a Mathčj manželé mají osobně sě v Jílové v plné radě stojiec : priznali a všeho zbožie Jakšem nahořepsaným ostaveného sč odřeknúti, kterúžto výpověď obě straně svrchupsanć jsu prijele a ji slibili sob& zdrZeti v celosti bez zmatku a bez pirerusenie vSelikterakśho. A tudieZ také stojicce osobné Sobín a Mathéj manżelć svrchupsa- nych Margrethy a Marthy k tomuto jistému: vyřkoutí a zapsání svú jsú plnú voli mocné dali. Actum in pleno consilio f. 8. ante Ascensionem d. 3. 1485, 17. ledna. Rukop. č. 992 f. 194. Ve jméno svaté a ucrozdiclné trojice amen. Já Martvarth bratr - Vykéřóv, měštěnín Nového Města Prazského, vyznávám tiemto lislcm, že — poručenstvíc mého činím a ustano- vuji mocnú a najvyšší poručníci poctivú Ženu paní Zdenu, manželku mi mili —. A v tom poručenství mém odka- zuji, porúčicm a mocně dávám — manželce mé třetinu domu někdy Sobinova v Slarém Městě Pražském, kterýž lezí mezi domy Bene&kovym krajtiefovyi a Pe&kovym u »Podušky«, k kteréžto třetině domu jsem spravedliv. Dále otkazuji, porúčicm a mocně otdávám též paní Zdeni, manželce mé, sto k gr. věna, kteréž mám po paní Do- rothě, jrvní manželce mé, někdy ženě starého Jidáška z Starého Města Pr., jakož jí věnoval dobré paměti Ma- tějek, někdy muž její, v Dobročovicích. Také odkazuji a mocně otdávám ves mú dědičnú řečenú Ujezd se dvorem IV. Na Velkém náměstí. 311 tudiež — nadepsané paní Zieni, ženě mé po mé smrti k jmění, k držení a k dědickému vladařství beze wvšech překážek přátel mých i jiných lidí. Dále také oznamuji, že jsem dlužen panu Janovi Ratajskému z Star. M. Pr. pod lúbiemi podle Otička, krá- ječe sukna u sv. Havla, polčtrnádetý kopy gr. a tak roz: kazuji a zjednávám, když by jemu paní Zdena, žena má, ty penicze splnila anebo zaručila, aby jí nižádnú mčrú nesahal na statek nebo na zbožie svrchupsané a také aby jí navrátil všecky listy, kteréž sem dal jemu schovali k věrné ruce. A jměl-li by které listy nebo zápisy v knic- hách na ty penieze, aby takoví listové ncbo zápisové zkażeni a uwrtveni byli a na véky potom niZádné moci neměli. Tolo na svčdomie a potvrzenie peceti opalrnych mužóv Janka Střicbrného, rychtáře, Vaňka Nárožníka proti kaple Tčla božieho a Mathěje, konšelóv svrchupsaného města nového Pražského, k mým prosbím přivěšeny jsú k tomuto listu. Jenž jest din v pondél( den sv. Anthoué lela narozenic syaa boZieho tisíciclio Gtyistého tiideátého pátého. * 1410. — Rukop. c. 2099 f. 92. lessco Dupowec promisit bona sua lide persolvere XXti gr. d. Wilhelino Zagiecz et Johanconi Ochs, in quibus ipsis ad- huc manet obligatus —. 4. 1483. — Rukop. c. 2099 /. 375. Mathcus, gcner laxonis sartoris, publicavit arrestando ius puerorum suorum, nepotum dicti lakssonis, ad omnia bona per rc- licam. dicti laxonis, de post vero conthoralem Sobini, relicta et nominanter ad domum eorum in circulo situatum. b. 1437, 26. listopadu. Rukop. c. 2102 f. 405. Johannes dictus Dupowec, ingrossator tabularum regni Boemie, emit domuin olim Jakssonis sartoris, sitam inter domos Benessii sartoris ex una et Olbrammi dictam ad cusinum paite ab altera erga prefatum Bencessium sarto- rem pro nonaginta s. gr. * 1437. — Rukop. č. 2099 f. 417. Ver- tente cnim maleria litis discordie et displicencie inler Margaretham, conthoralem Johannis, nati Dupowconis, tutricem per Barbaram, relictam Bohuslai de Pussperk sub ord.natam, ex una ct Elisabeth, noni«lcm germanam dicte Barbare, parte vertente ex altera, que quidem materia arbitrio prudentum virorum, videlicet Przechonis de l'rze- worowicz ct Procopii brasealoris, est sopita et complanata occasione cuiusdam testamentlalis de:egacionis per prefatam Barbaram iam dicle Elisabeth faete, pro qua eandem Mar- garctam impelebat in hunc modum, quod Margareta repc- uominate Elisabeth. debet dare X s —. © 147. — Tamle£ f. 445. Johannes dictus Dupowec, pro tunc ingrossalor circa tabulas regni Bolic- mie, fassus est, quia Johannes, Petrzico ct. Wenceslaus, fratres dicti Dupowec, et Clara, soror ipsorum, satisfecc- runt sjbi pro iurc suo, quod habere dinoscebatur in illa litera sonante supcr centum s. gr., prout se Johannes Dupowec, pater ipsorum, cum Dorothea, contlorali sua, proscripserant, qualiter casdem centum s. habuerunt in ipsorum potestate prefati fratres cum Clara, sorore ipso- rum, dantes el assignantes quandam litteram. sonantein super sexaginta s. gr. debiti per Johannem et Nicolaum, fratres de Lobkowic, debitorie obligati prefato Johanni. 6. 1439, 14. listopadu. Rukop. č. 992 f. [98. Clara, nata olim lesskonis Dupowcc, civis olim Mai. Civ. Prag., fassa est, sc Lriginla s. yr. a Johanne ct Wenceslao, fra- tribus suis de Dupow, pro totali porcione sua liereditaria et pateroa suscepisse. — Act. sabbato post s. Martini,