238 III. Na Velkém náměstí. gandi aut proscribendi cuiquam hominum, sit cuiuscunque status, condicionis aut preeminencie, absque scitu et vo- luntate Johannis et Anne, contboralis sue, prediclorum. Si autem sccus fecerit, ex tunc hoc factum nullius debet esse vigoris aut auctoritatis. Debent quoque prefati con- juges eundem orphanum circa se foverc et tractare honeste atque decenter de vietu ct amictu sibi congruis providendo, quamdiu vita comes sibi fuerit in humanis. Si autem ipsum mori contingerit, ex tunc omnia huiusmodi bona ad prefatos coniuges, heredes et successores ipsorum de- bent devolvi pleno iure amicorum eiusdem orphani aut aliorum hominum spiritualium seu secularium impedimento penitus proculmoto. Quam quidem resignacionem superius cxpressatam in omnibus ipsius punctis, clausulis et arti- culis cciam con(irmamus, ratificamus ct approbamus, ple- uum robur ci virtute presencium obtinendi concedentes. Postremo prefato Wenceslao orplhano ad instantem peti- cionem nonnullorum amicorum ciusdem orphani dedimus et concessimus annos legitimos discrecionis suc et virtute presencium damus, tribuimus et concedimus, hoe tamen notanter subintellecto: Si prefatus orphanus bona sua, antequam discrecionem annorum sibi dedimus et contuli- mus, alicui hominum proscripserit aut aliquo modo imbri- gaverit, illa omnia nos cassamus virlule presencium et annullamus, ita quod nullius vigoris debent «sse per tem- pora affutura. Act. fer. secunda post dominicam Invocavit a. d. m. quadringentesimo XXXVII domino Johanne Trefan magistro civium existente. 16. 1437, 25. kvétna. Rulop. ¢. 2099 f. 444. Anna, relicta Nicolai Sysel, institrix, nunc vero Nicolai, nati Barbare Kaplicz, conthoralis, fassa est se Procopio XXV s. et Marthe XX s. natis suis pro ipsorum totali hereditaria porcione oblizari — proscribendo ipsis prefatum debitum in domo sua sita inter pretorium ex una el Smerhoff parte ex altera et in vinca, que iacet antc portam Montis Chuthnensis. Act. sabbato antc Trinitatis. Tamtéž. Anna Sislowa promisit Wickerium de Kwasstiewicz, far- konem dictum Lukno de Dietrzichowicz, Johannem I,ukno de Miesseticz et Johannem Radim de Radiecz dc illa fi- deiussoria caucione pro Procopio nomine dotalicii NXX s. #37. 1438, 8. července. Rukop. č. 992 f. 178. My purgmistr a konšelé Velikého Města Pr. vyznáváme tiemto zápiscm obecně přede všemi, že vstipiv pred nds slovutny Pešík od střicbrné hvězdy, spolupřiesežný náš, měštěnín, i vznesl jest na ny, kterak nemoha sirotkóm nebožce Pro- kopovým z Olšan zbožie po máteti těch jistých sirotkuov a po nebožci Vackovi Křížovic zuostalém nižádným prá- vem dosáhnúti, poněvadž Janek Rokycanský seděním na Brzvech všecko zboží svrchupsaného Vacka jménem Vaňka, sirotka téhož Vacka, právem zemským a vedle zápisuov desk zemských jest opanoval, ale že s velíkú prácí as ne- malými náklady pro dobré a užitečné těch jistých sirotkuov, učinil jest přátelská swlúvu s svrchupsaným Jankem Ro- kycanskym o to zbozie ve Kbelc, kteréž jesti bylo Vacka svrchupsaného a to takoviilo, Ze to jisté zbozie vc Kbele má pfi téch sirotciech Prokopovych z Ol&an zuostali pod takovúto úmluvú jestli že by jednoho z těch jistých sirot- kuov pán Buoh neuchoval s tolhoto svéta sjieli pried lety rozumnymi, tehda to jisté zboZie na druhého sirotka zuostalého má spadnáti. — Act. fer. III. post s. Procopii. 17. 1489, 17. března. Rukop. č. 2099 f. 506. Do- mini — considerantes crebram monicionem jane dicte Hola Janowa per litteras missiles a civitate dominum Albertum de Kolowrat, residentem in Czrnicz pro debito ex tunc prefate Jane dederunt plenum consensum, III. Na Velkém náměstí. quod possit bona el homines prefati domini Alberti iudicis auxilio civitatis prefate arrestarc. Act. fer. 11]. post Letare. © 1439. Viz kšaft Anny Syslové výše str. 95. 18. 1440, 18. února. Rukop. c. 992 f. 199. My purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského vyznáváme tiemto zdpisem obecně všem, ktož jej uzříe nebo člíce uslyšie, že vstúpivše před nás do plné rady našie poctivá Jana, vdova kramářka, řečená Holá Janová, spoluměštka a slovutný Jan Zluticky, sedéním v Krupé, i zpravil: jest týž Jan Žlutícký, kterak svobodně a dobrovolně umluvil sč jest s svrchupsanú Janú přátelsky o jistinu i o všecky škody za sd a za Jana Kosteláka, sedčním v Zalužanech, umrlého, jakož jsú rukojmie za Olbrama z Klučova, sedě- ním v Mlékovicích, na tom listu, jenž svědčí na Sestmez- cietma kop gr. č. jistiny již jmenované Janě. Takže svrchupsaný Jan Zluticky za sé i za umrlého rukojmí Jana Kosteláka jmenovaného dlu2en ostává pétmecietma kop gr. za jistinu i za vSecky škody, kterýchžto pé&umecietma k. gr. dobrých střicbrných rázu pražského již jmenovaný Jan Zluticky slíbil jest a mocí lohoto zápisu slibuje do dvi let pořád zbčhlú ot dánic tohoto zápisu počítajíc svrchupsané Janě dáti a zaplatiti penězy hotovými a v té micře z téch pčtimecietma k. gr. již jmenovaný Jan Žlu- tický čtyry kopy gr. platu ročnieho rozdieln& napřed psané Janě, totiž dvé kopé gr. na sv. Jiřie, ježto nynie najprvé přijde, a dvé kop& na sv. Havla potom buducicho a tak potom na kaidy rok svrchupsanych rokuov platiti a vydávati má beze všeho prodlenie i vymlávánie v&eli- klerakého. A když tě dvě letě mini a éastopsanÿ Jan Žlutiícký že by ještě pětmezcielma k. gr. nezaplatil, tehda Jana svrchupsaná má jemu dáti puol leta napřied vědětí po téch dvá letá, aby j( téch pétmecictma k. gr. plnil a zaplatil a když bude chtieti ty jisté penieze svrchupsané zaplatiti, tehda j( má je dáti a poloZiti i s árokem. Pakli by éastojmenovany Jan Žlutický úroka svrchupsaného na který rok napřed psaný anebo pétmezcietma k. gr. i s rokem a po napomenutí polúletie, tak jakož svrchu- psáno stojí, napředpsané Janě nedbal a prodléval zaplatiti, tehda týž Jan Zlutický prosí rychtáře, purgmisira a kon- šelóv svrchupsaného města Pražského i také všech jiných rychtářóv, purgmistróv, konšelóv měst, městeček i vsí i také všech pánuov, rytieřuov, panoší, súdcí, zprávcí, haupt- manuov, purkrabí i jiných úředníkuov kdekolivěk a kte- rakkolivčk ustanovených, aby mocí tohoto zápisu svrchu- psané Janč k stalku a k zboží svrchupsaného Jana Zlu- tického i k jeho lidem práva dopomohli skutečného, buď to zajímáním, slavováním a jinými všemi obyčeji, tak aby mohla to jisté zbožíc a statek jeho v křestianech i v Zi- dech na jeho vlastní škodu zastaviti, směnili anebo s ním učiniti, jakožto s svým vlastním zbožím, jakož by sě jí najpodobněji zdálo a vidělo bez ohlášení všiech práv a súduov, buď to zemských nebo městekých. Také bude moci častopsaného Jana Zlutického i jeho lidi drZeti, jímati a vézeti tak dlüho, dokavadZby ite svrchupsanych pétmezcietma k. gr. i s ürokv zadrzenymi, také se všemi škodami, kteréž by kolivék nebo ktcrakkolivék pro ne- splnčnie těch peněz vzala, ježto by jic svědomím poká- zati mohla, nedal a nezaplatil pentzy hotovými. A proti tomu všemu, což svrchu psáno slojí, nemá častopsaný Jan Zluticky odmhívati ani odpierati oby&éejem iZádnym ani sé kterú mocí ancboli kterým právem, buďto světským nebo duchovním, brániti. A jestli pak že by častojmenovaná Jana nebo ti, jenž by hlavní list s její dobrú vuolí mčli, ne- mohla neboli nemohli sé na svrchupsaném Janovi Zlutickém napřed jmenovaných pětmezcietma k. gr. i se všemi ško-