IX. V ulici Melantrychově. zení s touž Salominou před vámi tu při vedli, kterážto pře již dávní čas, jakž jsme zpraveni, vyslyšána jest a až posavad na odkladích stojí, nás v tom prose, abychom týž přátely v jich spravedlnosti spravedlivě opatřili tak, aby jim o to konce spravedlivý byl účinčěn. i pokudZ by tak bylo, jakž zpravení býti ráčcíme, na žádost těch přátel vám poroučeti ráčíme, aby táž pře, jakž jest před právem od stran vedena, a svědomí i což v té při jest ukazováno, nám bylo hned odesláno, a my v to nahlédnúce vám oznámiti ráčíme, jak v té při k stranám zachovali se míti budete, a co se dotejče týž Salominy, také vám poroučíme, abyšte nám to oznámili, jakým zpuosobem ona v tejž atatek se jest uvázala dříve, nežli právem vaším a vejpo- vědí o lajž statek mezi touž Salomenou a stranou druhou konce jest učiněn, jakož jsme pak také před tím o tom o všem statečnému Jiříkovi Zabkovi clc. s vámi mluviti poručili ráčili, ale až posavad nám od vás žádná odpověď, kterúž bychom se zpraviti mohli, dána není, a protož, znajíc předešlú j nynější vuoli naši býti, tak se zachovajte jináče nečiníce. Dán na hradě Pražském v sobotu po Božím Těle léta ctc. XXXVII°. 14. 1541. — Kia(t Václava Sovy z Liboslavč viz výše str. 490. 15. 1553. — Kšaít Pavla Severina z Kapí Hory viz výše str. 136. 16. 1659, 8. prosince. Rukop. č. 2117 f. 442. Jo- hanna z Liboslavě, pozuostalá vdova po někdy panu Pa vlovi Severfnovi z Káp: Hory; stojécí osobné v radé s Alžbětou odludž z Kápí Hory, dcerou svou, oznámila: Jakož jest dotčený pan Pavel Severin v kšaftu svém toho doložil, jestli by táž paní Alžběta, dcera jeho, duom u Nastojtvov, jinak u zlatého nedvčda řečený, vc čtyrech stech k. gr. č., kteréž jí týmž kšaftem odkázal, ujíti chtěla, aby jí v té sumě tak odkázané postúpen byl. I že takový duom ona paní Johanna z Liboslavě jí paní Alžbětě z Kápí Hory odevzdala jest a postupuje —. Act. fer. VI. post Nicolaum. 17. 15664, 4. září. Rukop. č. 2120 f. 14. My purg- mistr a rada Star. M. Pr. známo činíme — že jest před námi položen kšaft někdy Alžběty z Kápí Hory, měštky naší, — kterýž — zavírá — takto: Ve jmeno svalé a ne- rozdílné T-ojice amen. Jí Alžběta z Kápí Hory — známo činím mým tímto listem kšaftovním --— předkem dnom svůj u Nastojtů a jinak u zlatého nedvěda, v němž bydlím, v Star. M. Pr. i jinej všecken statek — dávám p. Janovi Kosořskému z Kosoře — aby ale dal z téhož statku mého paní Johanně z Liboslavě, paní matce mé milé — po pa- desáti kopách míš. každého roku —. Iicm Václavovi Se- | verinovi z K. H., bratru mému milému, též aby dán byl řetízek můj zlatý, jako mi jej nebožtík můj pan tatík dal, když sem se vdávala —. lem Annč, dceři p. Jana Ko- sořského, 50 k. m. a pásek slifbrnej bflej řetízkovejm dílem dělancj a záponku s červeným kamenem a s pěti perlami : -. Item dětem nebožky sestry mý Doroty, Ja- novi, Pavlovi, Anně, Johance a Symeonovi, aby p. Jan Kosořský vydal každému z nich dva zlatá uherská a více nic. — Stalo se v outercj před Naroz. P. M. léta ctc. šedesátého čtvrtého. (Publikováno ve čtvrtek po sv. Arnolľu 1. 166b.) 18. 1566, 17. kvčtna. Rukop. č. 2121 f. 169. Jakož jest Janovi Kosořskému z Kosoře na žádost jeho od —. pánuov St. M. 100 k. gr. & do sv. Jií( nejprv príit(ho půjčeno a on Jan takovú sumu na domu a pilách při řece Vltavě s druhý strany u jezu nad mostem ležící, kterýžto duom s pilami sobě odevzdaný a knihami úřadu mostského IX. V ulici Melantrychové. 645 postoupený od Václava Severina z Kápí Hory má, týmiž knihami úřadu mostského pojistil a zapsal. I poněvadž ta- kovému postoupení jemu Janovi Kosořskému téhož domu s pilami odpor jest učinila Johanna, matka jeho Václava — Že takovou sumu na domu svém nezávadném u zlatého nedvěda, kterýž Nastojtovský slove, v Kunšovic ulici — spravuje —. Act. fer. VI. post Sophiae. (Zaplaccno roku 1567.) 19. 16067, 14. července. Rukop. ë. 2118 f. 168, Jan Netter a Dorota koupili duom v Kunšovic ulici u zla- tého nedvěda, řečený Nastojtovský, na rohu ležící od Jana Kosořského z Kosoře za 2000 tolaruov, každý tolar za LXVIII krajcaruov počítajíc. Act. postridie Divis. ap. 20. 1570, 22. kvétna. Rukop. c. 1132 f. 84. (Urban Netter s Jiríkem Zvünkem.) JakoZ jest Urban Netter z Glauchova sa srocen ku právu na poruéení J. Mti C. s Jiffkem Zvünkem z Ottrsdorfu, jeho obvinil, Ze by |. 68 v pátek po Laetare, kdyZ v místo tolo radní on Urban za příčinou sirolkův po někdy Simonovi Tuchmanovi po- züstalych obeslän byl, a kdež jest též Jiřík Z. najíti se dal, když při vystoupení byl, Jiřík Z. k němu Urbanovi slova mluvil, že by on Urban co sliboval, když právo městské přijímal a tomu ničemémuž dosti nečinil, jakž na dobrého náleží —. Proti tomu od Jiříka Z. mluvéno — že — se sám toho Urban proti němu Jiříkovi dopustil, jakožto osobě včku sešlého a rodiči pražskému, kterýž mnohá žeta v prácech obecních a úřadech J. Mti C. byl —. Urban mluvil: že předkové Jiříkovi, Duchek písař, děd, byl člověkem poddaným ve Zluticích pánův z Plavna, potom se sem dostal a na Novém M. byl a na právo toto před 30 lety se přibral a dům koupil. A od času toho slovou Zvuonkové, nebo prve slouli Zvonové. (Ná- lezem byli oba dva v kázeň vzati.) K tomu svědci r. 1518 (rukop. č. 1049 £. 178) vy- povídali: Jan Netter: Jak sem přijel I. 67 z Naumburku, jak mi se tam škoda stala, Zaloval sem strejci svému o lom p. Urbanovi, stejskajíc sobě, co P. B. ráčil na mnc dopustiti. Tehdy streje: můj řekl: Nestejskej sobě tak hrubě, však jiným taky ponejprve staly se škody, jsi ještě člověk mladý, P. B. tobě zase nadéli. Nerozprävéj mnoho o tom, ač bez toho tomu nebude. že budou se tobě jiní kupci a kramáři neb lcekdos ptáti, jak si svý věci tam spravil, abych dal za odpověd, co J. M. C. spravil v Uhřích a měl mnoho lidí a málo spravil i málo chvály obdržal. Ambrož Netter: Jakož jest Jan Netter, bratr: můj, nějakú $kodu v mésté Naumburku vzal o jarmarcc sv. Petra a Pavla 1567 a když se domů do Prahy navrátil, o to jest promluvení měl s p. Urbanem N, strajcem mým —. Juda impressor: Nemohu pamatovati, kterého líta bylo, když se ztráta stala a nějaký v PolSté pokradl prsteny a prodal to Meyzlovi a Jakubovi, který čepce dělá —. Tehdy J. M. arciknížecí ráčil mi poručiti, aby- chom ty Zidy přidrželi; co sou koupili; aby to složili. Tak sme se zachovali a my starší Zidé ty Zidy k tomu sme přidrželi, že jsou to složili, a my to spečetili. Israhel Munka tehdáž úřad držel, to k sobě přijal. Potom opčt poručení se stalo, abychom to donesli k p. Jiříkovi Zvůn- kovi, k rychtáři císařskému. Tak sme učinili. Markus Mcyzl (fol. 185.): Jest tomu 3 neb 4 leta, přijel sem nějaký Vlach. stál v hospodě p. Mičána domě, pobízel mne j Jakuba Zida ten Vlach, chceme-li od něho koupili jaký klínoty, prstýnky, růžičky zlatý, arnpanty zlal. Povédéli sme: chceme koupiti, okažte nám. Sli sme