599 VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). není. A což se pak listu dotýče, poněvadž ona Kateřina toho jest podle práva neprovedla, aby jej měl anebo sobě k své ruce jej obnoviti kázal, tu také on Pikart tiem nic vinen nenie. Act. die Present. M. in templum. 9. 1510, '5. srpna. Rukop. č. 2108 f. 64. Havel (Slec Cukrman) z Chomulovic koupil sobé, Apoloné z Ze- ravic, manželce své — duom pánuov Donínskych ležící na rynku vedle domu Rehoře zlatníka a Johanny, vdovy nékdy staré marSálkové od ur. p. Jana purkrabí z Do- nína za 275 k. gr. pr. Act. die Maric Nivis. 10. 1510, 6. srpna. Rukop. č. 2108 /. 64. Já Jan purkrabie z Donína a na Vokoři vyznávám tiemlo listem obecně přede všemi — jakož ur. p. Jan z Wajtmille a na Mosckém hradě prodal jest duom muoj v Star. M. Pr. ležící na rynku s volí mú Havlovi, měštěnínu pražskému, za puol $esta sta К. m., za kterýžto duom zavdal jest pa- desáte kop a při tomto času má dáti sto kop gr. č. I nemoha při tom osobá svú přítomen býti, poručil sem a dal a ticmto listem mým porúčiem a dávám plný moc k vyzdviZenf a ku pfijet( téch sto kop gr. č. na místě mém témuž uroz. p. Janovi z Wajtmile etc. (ak jako bych sám při tom byl, z těch peněz piijatych a vyzdviżenych kvitovati a tyż duom muoj témuž Havlovi a dědicóm jeho v knihy téhož města Pražského vložití a vepsati podle řádu a práva tehož města. Toho na svčdomie já svrchu- psany Jan purkrabie z Donna pečeť svú vlastní dal sem phitisknüti k tomuto listu dobrovolné. Dán na Vokoïi v pondělí na den M. B. Sněžné I. P. 1610. 11. 15612, 20. července. Tamtež J. 101. Procopius Pikart emit pro Johanne, filio suo, domum dictam Do- ninskycl: inter domos Gregorii aurifabri et Johanne, rclicte olim Johannis antiqui marssalci, à Gallo Ssleecz z Chomu- tovic et Appolena de Zerovic, conthorali eius, pro 1lÍ'js C s. gr. pr. Act. fer. II. ante Magdalene. — Procopius Pikart koupil jest Janovi, synu svému, a dědicóm jeho dicl domu v svych mezech a hranicech rozdielny, s sklepy spodními, svrchními, s krámem, s komorami, což jest bylo od domu velikého, který sloul Doninskych, někdy odcizeno a k domu u srpuov, kteréhož nyní Rehoř zlatník v držení jest, připojeno, od téhož Rehoře kop gr.pr. — s títo vymienká, że on Rehoř toho krámu, v kterémZ nynie dělá, má užívati až do s»rti. Act. eod. die. 12. 1585, 1. července. Rukop. č. 1130 f. 83. Vcdle Loho odporu, kterýž jest učinil Zygmund, syn nebożtika p. Jana Pikarta k&aftu téhoZ nebozt(ka otce svého, Zádaje a prose, aby toho k&aflu — páni tvrditi — nerátili a Ze on Zygmund, ač jest vždycky ve všem poddán býval otci svému, jím se ve všem spravuje a vůli jeho plně, k tomu i z rozkazu a vuo'e jeho manželku jest pojal a rád by ještě i vůli této otce svého milého v kšaftu dosti učinil, ale poněvadž jest mu se s ním veliké ublížení na spra- vedlivosti jeho, kterúž se k statku tomu jmíti praví, stalo, protož mu místa dáti nemůže a to nejvíce z příčin těch, że on — otec jeho čině kšalt — nic jest dědičného a jistého neukázal, ježto (0 za právo jest, Że każdy otec synu svémů obzvláštně něco z statku svého dáti a uděliti má, aby se tím dokázalo, že jest pravý dědic jeho. Ale tuto jest při kšaftu tomto to opovrženo, neb on nebožtík společníka jest učinil Jiříka, bratra svého, v tom ve všem statku s Zygmundem, synem svym, jeżto on Jiřík statek svuoj má a při »vém statku i živnost vede. A poněvadž jemu Zygmundovi za živnosti jeho nic vydáno nenf, ani také od otce jeho co ukázáno, při Cem by svou živnost obmejšleti měl, že mu se vidí a zdá, že jest ho Jiříka, bratra svého, on nebožtík na ublížení spravedlivosti jeho to všecko | за С! : jmel, VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). společníkem a nápadníkem učinil. K tomu také že on nebožtík když jest paní Uršilu Zygmundovi za manżelku bral, přá- teluom jejím jest to připovědčl, že ji do toho statku jakožto hospodyni přijímá a ji laké jakožto svi dcerku jmili opatfiti chce a on Zykmund i také manželka jeho o takovém opatření ještě nic nevědí a v kšaftu tom o tom zmínky žádné není, ježto právo psané o kšaltích, kterak rušeny bývají, jest: kdyby otec syna ancb dcerku maje jim nic z statečku svého neudělil a neodkázal, že takoví kšaftové se ruší a moci své jmíti nemají. A poněvadž tím podvolením tak jest, ji do statku svého přijal a ona tak podle přirčení jeho opatřena není, z té příčiny také že tomu kšaftu že místa nedává se. Dále také že on neb, když jest již ona paní Uršila vnesena do statku jeho byla, dal se jest slyšeti, že ten kSaft a pořízení své předešlé zruSiti a zkaziti chce atoho jest pro smrt kvapni a nena- dálí vykonati — nemohl. A poněvadž všeliký a každé podvolení aneb svolení právo lime, Że Luké len kšaft, kterýž měl zkažen býti, nemá k slvrzenf svému pfijiti. Též i nápady ze jest mu v tom kSaftu Zygmundovi ne- málo ale velmi na spravedlivosti jeho také ublíženo a to z příčiny té, že on neb. syny Jiříka, bratra svého, v tom statku nápadníky jest učinil, ježto on Jiřík stalek svuoj má aou Zygmund pravým nápadníkem býti nikoli nemůže, poněvadž se mu v tom od synuov Jiříkových překážka stala. A protož z příčiny té tomu kšaftu také se povolili nemůže. Nad to nade všecko že se jest stalo veliké od- cizenf statku toho a to tudy, když jest on neb. poruční- kuom na každý rok po sudu vína do jich smrti vydávatí rozkázal a kdyby neuroda přišla některý rok a P. B by škodu na vinice dopustiti ráčil, jiní by nakládali a po- ručníci by z toho užitek brali. Též také co se dluhuov upomínání dotýče, že by mu Zygmundovi tu také nemalé ublížení se stalo, kdyby ta rovnost v upomínání měla svuoj pruochod jmiti a on mistr Voldřich aby v tom i také v prstenu té společnosti užíti jměl —. Proti tomu od přítele Jiříka, bratra neb. Jana Pikarta, toto jest promluveno: KdeZ strana praví, že cn Zygmund se jest ve všem spravoval volí p. otec svého, kdyby o lo pie obzvlást byti méla, Zc by se to prokázati molilo, pro ; jeho velikú poslušnost že jest od nebožtíka netoliko řečí ale skutkem i vězením mnohokrát trestáván býval. A ačkoli se jest ženil s volí jeho, však on čině pořízení na syna svého nezapomenul ani na dítky jeho, druhé že jest Zygmunda od statku svého neodcizil, nýbrž pravý po- lovici jemu sJiříkem odkázal, mohba to dobře učiniti, neb právo toliko jest, kdyby mu nic neodkázal a stalkem svým syna pominul, že takový kšalt se zrušiti může. Druhé že mu dává všecka vína, koně, valachy, dobytek, hotový pe- nize ete. Než proć jesti vrchnost při statku tom zřídil, že jest toho slušná příčina také byla, nebo kdyby on Zygmund do statku toho vkročiti měl, brzo by ten statek pod správú jeho k umenšení a k rozptýlení přijíti musil. Což se pak paní Uršily, manželky Zygmundovy, dotýče, že by ji za dcerku sobě neb. vzal, že se toho nenajde, aby ji za volenou dcerku a dódićku do statku svćho bróli než na jakej zpuosob jest ji za manzelku Zygmun- dovi zasnoubil, to on Zygmund dobře ví i také přátelé ti, kteříž jsou jiří tom byli. A by pak i to bylo, že by ji za dcerku volenou sobě vzal, poněvadž o tom ani zde v radě nic neoznámil, ani v knihy, jakž jesti pořádek, to zapsati dal, a lo pořádkem práva vykonáno není, že to žádné stálostí jmíti nemůže. Dále pak kdež se strana toho domlouvá, že ona paní Uršila měvši býti opatřena a není, že sám P. B. zná, měl-li je on úmysl ji jináč opatřiti čili nic, neb svadby jest ještě nevykonal, když jesti umřel —.