324 JV. Na Velkém náměstí. mimo vůli nebožtíka bratra mého, též bez vůle a vědomí mého tím statkem vládnou a šafují, díl ho prodávají, Lid- milu sirotka z moci mé a z domu jejího vzali a já, strejc vlastní, na to žalostivě hleděti musím a pod tím odkladem z domu mne vylisknútí chtí, což, prosím poníženě, že Vaše C. Mt. toho nade mnú dopouštěti neráčíte. Z těch příčin nejmilostivější císaři a pane, k Vaší C. M. ve v$( poniżenosti se utíkám a pokorně prosím, že toho Vsše C. Mt. v svém milostivém povážení míti ráčí, předkem že jsem já nebožlíka mistra Pavla Krystyána bratr vlastní a Lidmily sirotka streje a s městem trpící; druhé, že ten statek podle inventáře dostatečně zaručiti se svolují ; lřetí, Že mně ten statek a ne jinému za živo- bytí poroučel. Proti tomu, kterak by Markéta Kuliškova baba z města Sušice ancb pan Sebestyán na místě své manželky z města Březnice měli lepší právo a spravedlnost k vopatrování slrejny mé vl stní a statku jejího přede mni miti, an toho právo duchovní i světské brání patrně. Nýbrž i toho se dopouští, že streje vlastní, jako i já jsem, máteti vlastní dítě z lůna můž k vopatrování svému vzíti, též i mně náležitě a spravedlivě se dostati má. Nadto vejš, že já toliko toho rodu z Koldína sám živ zůslávám a dva syny věku mladého (jako i talo Lidmila, strejna má) mám a kdyby mne Pán Bůh z tohoto světa (jakž jsme všichni smrtedlní) povolati ráčil, tak dobře Lidmila, strejna má, statku mého býti a v nápadu užíti může. Protož se k Vaší C. Mti se vší ponižeností utíkám a poddaně prosím, že Vaše C. Mt mne milostivě při témž poručenství zůstaviti a panu purgkmistru, pánům Starého měsla Pražského jisté poručení učiniti poručiti ráčíte, aby mi Lidmilu sirotka, strejnu mi vlastní, se vší její spra- vedlností proti dostatečnému zaručení vydali a v moc mú bez dalších odkladův a Vaší C. Mti zaneprazdňování vy- dati ráčili. S tím se Vaší C. Mti v ochranu a spravedlivému opatření poddaně poručeného činíc, milostivé a laskavé odpovědi ve vší poníženosti prosím. Datum v pondělí po sv. Rehoři Icta 1589. Vaší C. Mti věrně a poddaně poslušný Jan Krystyan z Koldína v Starém městě Pražském. 917. 1589, 20. dubna. Tamléž. Poctivým purgkmistru a konšelům Starého města našeho Pražského, věrným našim milým. Rudolf druhý z Boží milosti volený Rímský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Ceský etc. král. Poctiví, věrní naši milí. Poddané zprávě vaší, kterouž jste nám na poníženou suplikaci a stížnost Jana Krystyana z Koldína, spoluměštěnína vašeho, co se poru- čenství nad sirotkem let nemajícím po někdy mistru Pa- vJovi Krystyanovi odtudź z Koldina pozůstalým a statkem témuž sirotku náležitým dotýče, dali, tudíž také i jeho suplíkování a ponížené prosbě jsme milostivě vyrozumčti a tu všecku včc v uvážení našem spravedlivém jmíti rá- čili. A poněvadž se to nachází, že nadepsaný Jan Krystyan jest strejc vlastní a přirozený téhož sirotka a nejbližší krevní přítel po meči, kterémuž jakž podle zřízení zem- ského, tak podle práva městského předně takové poru- čenslví náleží, tak statek lémuž sirotku náležitý dostatečně zaručili jej i také sirotka věrně a právě ke všemu do- brému a poctivému vedouc jako věrný poručník užitečně spravovali a opatrovati a tak dobře učinili chce a připo- vidá, slušné jest, aby on přede všemi jinými toho poru- čenství užil. A protož my jakožto nejvyšší poručník jemu Janovi Kr. takové poručenství nad týmž sirotkem let nemajícím, IV. Na Velkém náměstí. strejnou jeho, jakožto nejbližšímu krevnímu příteli po meči, jakž již dotčeno, dávali a vám o lom poroučeti ráčíme, abyste jeho v témž poručenství ihned uvedli a toho si- rotka, strejnu jeho, v jeho opatrování dáti a statku všeho, na čemž len koliv záleží, bez umen$enf podle inventafc postoupiti a nebyl-li by na čem zinventován, zinventovati a po- psati a inventáře dva napsati, jeden s pilností na rathouze dáti schovati a druhej jemu Krystyanovi vydali skutečnč nařídili. A jakož jsou slady pšeničný i ječný, též dříví na haldě i hvozdové dříví a hospodářství všelijaké k vaření piv a dělání sladův náležité jednomu spolukonšelu vašemu prodaný, ty všecky věci bez umenšení aby jemu tolikéž ihned byly postoupeny a navráceny, tak aby on je téhož sírotka k dobrému a užitečnému obrátiti mohl. A poněvadž jest také po témž mistru Pavlovi Kr. několik domův zůstalo, vidí se zbytečné, aby on od jiných cizích sobě měl dům kupovati. A protož vám tolikéž po- roučíme, aby ten jeden dům po něm mistru Pavlovi Kr. pozůstalý za osm set koupený v slušnosti zač by sprave- dlivě stál, prodán byl na ten a takový způsob, kdyžby tejž sirotek k letům dospělým přišel a ten dům se jemu líbil, aby jemu zase od něho Jana Kr. nebo jeho důdicův a budoucích v té summě a v tom, což by na zlepšení téhož domu co prostavěl a slušně vynaložil, postoupen a dopřán. Pakli by tejž sirotek chtěl jeho Jana Kr. nebo dědice a budoucí při témž domě zancchati, tehdy aby jemu od něho nebo jeho dědicův a budoucích penězi ho- tovými podle trbu a smlouvy zaplacen byl. Kdež vědouce o našem jistém dání téhož poručenství a poručení našem císařském, tak se při tom poddaně a poslušně zachovejte, jinač nečiníc. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek po Svátosti leta (tisícího pětistého) osmdesáteho devátého a království našich | Rímského čtrnáctého, Uherského sedmnáctého a Ceského též čtrná- ctého. Rudolí. Ad mandatum sacrae caesarcae maiestatis proprium Oswald z Scnfeldu. *18. 1589, 7. cervna. Tamleż. Poctivým purgkmistru a konselim Starého města našeho Pražského, věrným našim milým! Rudolf oc. Poctiví, věrní náši milí. Vznáší na nás skrze suplikaci svou Jan Kr. z K., że by od vás až po- savad v to poručenství, kteréž jsme jemu nad sirotkem Jet nemajícím, strejnou jeho a dcerou pozůstalou po někdy Pavlovi K., odtudž z K., jeho bratra, a nad statkem témuž sirotku náležitým milostivě dáti a vám o tom skrze psaní naše císařské dostatečně, aby se tomu za dosti stalo, po- ručiti ráčili;, uveden a toho statku zmocněn nebyl, nýbrž že by neobyčejným rukojemstvím, pročež by se rukojmové jeho odstrašovati měli a zbytečnými dalšími vašími odtahy, skrze což k zbytečným škodám se přivozuje, byl stěžován, to sobě ztěžujíc a za další milostivé opatření naše císařské poníženě prosíc, jakž tomu z této jeho přiležicí supli- kací vyrozumíte. I nemajíce my nad tím, že sobě poručení spravedli- vých našich neušetřujete žádného zalíbení vám ještě po- roučeti ráčíme, abyste se podle předdotčeného psaní a poručení našeho císařského, kteréhož datum na hradě na- šem Pražském ve čtvrtek po Svátosti leta 1589, vám uči- něného ve všem tak a nejináč zachovali a žádným takovým neobyčejným rukojemstvím jeho nestěžovali, jináče nikoliv nečiníce.