6 N VH. Na Velkém náměstí (strana jižní). ot jsi rovně takový šelma a zrádce jako on i každý, kdož ho chce zastávali, víc já nevím. Melichar Hylšner z Vratislavě svědčil: slyšel, že mu nadával šelmů a lotrü Habrba&ovi Josef a řek potom, tvá matka nosila kámen na hrdle a on ho vždy prosil, aby ho nechal, že má právo, že chce jemu všudy dostátí a kordu naň dobyl, vždy potom že si šelma a zrádce a napsals mi na domu. On se vymlouval, že toho neudělal, víc nevím. Ambrož Netter svědčil: Jakož Ondřej IIabrbaše žádá na mně svědomí proti Josefu Kyrchrpergerovi, co se jest jemu ve čtvrtek před sv. Trojicí leta tohoto, LXVII. od téhož Josefa Kyrchrpergera piihodilo, i to jest ini v dobré pamčti, že když sc Ondfej Hobrba$l na rynku Staromóst- skym s panem Janem De$anskym prochózeł a Josef Kyrchr- perger s manželkou svou také jdíc domů, i uhlidav tolo Habrbašle naň zavolal, potom k němu šel a beze vší příčiny jemu tehdáž od něho dané mezi mnohými hanli- vými důtklivými řečmi jemu mluvil, že jest zloděj, šelma, zrádce a Ondřej Habrbašl vždy k nčmu pěknými řečmi, aby ho mohl spokojití a měl-li by k němu co, že má řád a právo, ale on vždy víc důtklivými řečmi, jakž na- hoře povědíno, nepřestávaje hanél, pravíc, že jest matka jeho kámen na hrdle nosila; on pak nemoha pied ním pokoje míti, i řekl Josefovi, že ho samého nemá než za takového, dokudž toho na něho (?) neukáže, potom jsa napomínán tyZ Josef od pana Michala Harara jakožto pří- seżnyho i od jiných, aby domů šel a jemu Habrbašovi i jiným pokoj dal, nechtěl toho učiniti, pravíc, že by i on p. Michal i jiní též takoví museli býti jako i on Habrbašl, kdyby ho v tom zastávali. A v tom přišel p. rychtář městský a téhož Josefa domů doprovodil. Též v dobré pa- měti mám, že téhož léta, dne a bodiny on Josef Kyrchr- pergker na téhož Ondřeje Habrbaše na rynku Staromést- ským kordu svýho dobyl, když se s týmž p. Janem De- šenským procházel a on p.Jan Dešenský a manželka jeho Josefova jemu rozpor činili; víc nevím. Michal Harar svědčil: Stalo se tak, dne nevím kte- rého, než bylo okolo sv. Trojice, šel sem domů s Erharlem Wolfem od Vléehrdlü, vidél sem, Ze se vadí Andres Ha- brba$ s Josefem Kyrchrpergkerem, v&li sme oba dva k Ambrożovi Netterovi, tu sme sc posadili, zdaleka sme se dívali a poslouchali, an ho důtklivě a šeredně k němu Andresovi promluvil, Andres zase proti němu pěkně krotce, jak mohl nejlépe, a ti kteříž jsou okolo něho byli, Jiřík Kromr a Jan Dešenský a jiní nevím, kdo jsú byli, krotili vždy, aby mohli rozvésti. A mezi jinými řečmi ještě vždy Andres pěkně k němu mluvil, aby ho hleděl nazejtří, neb měli by co k němu právem. Když k němu žádné jiné příčiny neměl, mluvil k němu německým jazykem, ty jsi šelma a tvá máti byla kurvou, nosila kámen v Budějo- vicích a potom abyšte všickní tomu rozuměli i česky po- vím, že jest on zrádce, lotr a zloděj, a že máti jeho no- sila kámen v Budějovicích, proti tomu se Andres rozhnéval, pověděl, sám jsi takový, jestii toho na inne nepokáze&. V tom vytrhl Kyrchrperger na Andresa kord, já držím. Kdyby nebylo Dešanskýho, Jiříka Kromera a písaře Much- kova, byl by mu škodu udělal. V tom odvedli Ondřeje lIabrbaše k Jednorožeovům a Kyrchrperger šel jakoby chtěl domů jíti, zastavil se předce tu na rohu a naň vždy důtklivě volal na Andresa, zda-li by ho mohl zase vyvo- lati ven. Pak řekl sem, povedu já ho domů, je on se mná dobře. Když sem k němu přistoupil, držel se toho kordu, potrhal se i na mne, manželka jeho vstoupila mezi nás s dítětem, když na mne nemohl nic míti, řekl mně: Videl sem a | VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). vyjebnaný peitnáři a nuzný kramáříku, jestliže: ty ho za- stáváš, v tom jsi rovně taková šelma a zrádce i všickni, kteříž mu pomáháte. V tom sem od něho odšel, hledal sem rychtáře, on se nahodil a vedl ho domů; jinýho nic nevím. Jan Dešenský z Dešenic svědčil: léta tohoto LXVI] některého času po s. Duše, dne některého, když sem po večeři na rynk Starého města Pražského přišel a s panem Filipem Redewesterem procházejíc se, dobrou noc mu davše, do příbytku svého odjíti sem chtěl, na témž rynku potkal sem se s Ondřejem Habrbašem a s ním sem se velmi málo zastavil i minuvše nás Josef Kyrchrpergker, jdouc s man- želkou svou, kteráž malé dítě na rukou mčla, tak mám | za to, z Smerhova z vína, na něho Habrbašle jest zavolal, a když k němu Habrbešl šel, já sem na stranu maličko poodstoupil a v tom ohlídši se, porozumél sem, že se něco vadí. Neb on Hobrbešle mluvil mu, máli mu co povědíti, aby mu ráno pověděl, ale on na tom piestati nechtíc, vždy jest se domlival, że by Llabrbeśle o jcho manželce a dcefi mluviti a psáti na jeho domu inél, 2c by kurvy býti měly, a mnoho toho jiného mluvil, ale Hobrbešle sprosta tomu odepřel, že to pravda není, vždy ho žádajíc, má-li co k němu, poněvadž mu dosti usedlý jest, aby ho před pány vinil, k čemuž sem já ho i jiní všickní napomínali, tolikéž manželka jeho, aby sobé tcn opilý večer pokoj dal, což on učiniti nechtíc z jednoho hanění do druhého se dal, pravíc, Ze by matka jcho i on v Budějovicích se dopustiti měli něco a tak na poclivosti mu utrhoval, nejednou než několikrát šelmy, zrádce, zlo- děje, německým jazykem šelm, typ, tretr, prebicht, jemu | jest nadával. Potomně když již byl odveden Andres Ho- brbešl od něho, nepřestával jest předce po něm povolá- vati a jsa napomínán i taky z tolo trestán od p. Michala Harara, kterýž se pravil přísežným býti i taky od jiných sousedů a dobrých lidf, aby jeinu Hobrbeslovi, ponévadz se ku právu volá, i laké sousedům s tím svým křikem pokoj dal a domů šel, toho jest učiniti nechtěl, nýbrž pravil, že oni musejí takoví býti jako Hobrbešl, poněvadž ho zastávají a tak v novou hádku a nové hanění se dal s těmi sousedy a dobrými lidmi, kdež sem já, abych toho déle neposlouchal, poodšel. Nic víc. Jan Jindrův z Litomyšle svědčil takto: Jako scm po- hnán od Ondřeje Hobrbešla, měštěnína Starého města Pražského, abych jemu svědomí proti Josefovi Kyrchrperg- kerovi vydal, jakého svědomí na mne žádá, to jest mi vše na ceduli sepsané podáno. I toto jest mi vědomé a v do- bré paměti mám, že leta tohoto LXVII ve ćlvrlek po sv. Duše jdouc od pana pergmistra J. Mtí C. hor viničních nenadále sem sc k tomu pfitrefil, Ze pan Jan Dešenský a Ondřej Hobrbešl stáli spolu na rynku a Joscf Kyrperger při nich vysoce haníc týž Josef německým jazykem Ondřeje Hobrbešle na poctivosti. Jaký pak začátek toho byl, o tom vědomosti žádné nemám, mluvíc k němu tyto slova týmž jazykem némeckym: Du bist ain sselm vnd ain diep, ty slova několikrát opakoval, du sselm, diep du diep, to jest česky ty šelmo, ty zloději. Tu jeho napomínal Hobrbešl, aby jemu pokoj dal, a má-li co k němu, aby mu to nazejtří mluvil, a chce-li jej z čeho viniti, že má pány jeho, a ku právu že jest mu dosti usedlý. K tomu se pfitrefil p. Michal Harar, kterýž jej napomínal, aby Hobrbešlovi, ja- kožto sousedu Starýho města Praž., pokoj dal, tu on ještě více lidi a sousedy haněl těmito slovy: wer fore in ist dem Hobrbessl, ist ain sselm vnd diep vnd feretr als cr ist, tu jej manželka jeho napomínala a pro pána boha prosila, aby šel s ní domů, potom sem já Hobrbeśle s Jitikem Kromlem pryč odvedl před dům Jednorożcovic. Co jest