IV. Na Velkém namesli. aby již mně z takových škod velikých a mnohých sjíti mohlo, a spravedlivému V. C. M. poručení a poručenství aby dosti se skulkem ve všem stalo, ustavičně žádám i já se za Vaši Císařskou milost s manželkou i dítkami svými pánu Bohu chci modliti i všeho dobrého prositi. Vaší cí- sařské milosti věrně a poddaně poslušný Jan Kristian z Koldína měštěnín Starého města Pražského. 924. 1589, 81. července. Tamléž. My purgmistra rada města Klatov známo činíme tímlo listem naším otevřeným všem vuobec lidem a obzvláštně slovutné a mnoho vzáctné poctivosti pdruom purgmistru a radé Star. M. Pr., pdnuom nám laskavě příznivým, službu naší předvzkazujíce s vinšo- váním zdraví a jiného všeho vždycky prospěšného, žeslovutný pan Jan Krystyan z Koldína, měštěnín Star. M. Pr., stoje před námi v radě i s Marketou, manželkou svou, k tomu sc oba dva piimali, klerou i jakon na statku mohovitćm spravedlivost, na čem by ta koli zdleżcjici a Lidmile, si- rolku po někdy poctivém panu mistru Pavlovi Krystyanovi 'z Koldína, jakožto strajny svý náležitou, on Jan Krystyan od jmenovaných pánuov Pražan k sobě v poručenství postoupenou a uvedenou by pfijal. Touż spravedlivost a statek że tómuż sirotku Lidmile Krystyance na tom vem a obojím statku, kterýž oni manželé: totiž Jan Kristyan s Marketou, manželkou svou, zde v městě a při městě Klatovech mají (pokudž týž statek jejich na jakých gruntech záleží prve již od nás jim pánuom Pražanuom v vejpisích z kněh městských pod pečetí naší městskou jest odeslán) zapisují a přede všemi jinými závadami ujišťují, kdyžby týž sirotek Lidmila k letům svým dospělým přišel, aby pod tím a na tom ujištění takovou svou spravedlnost věděl a moll kde nadjiti. Toho na svědomí pečet naši městskou dali jsme k tomuto lislu na duověření, což se svrchu píše, přitisknouti. Jenž jest dán v městě Klatovech v pondělí po sv. Abdonu, léta — 89. "95. 1589, 7. listopadu. Rukop. č. 1137 f. 314. L. P. 1589 v outerý po sv. Linhartu Jan Kristian z Koldína vyžádav sobě vstoupení před pana purgmistra a pány do rady oznámil, že jest těch pominulejch dní přehledávaje některé spravedlnosti Kateřiny z Koldína, mezi nimi nalezl kSalt m. Pavla Kristiana, tu žádal, aby na právo přijat byl. Kterémuž pro malost počtu pánuov pan purgmistr zancchav toho kšaftu na právě vystoupiti poručil a při přítomnosti většího počtu jeho žádost připomenoutí poručil. Na kte- réhož když z nova zavoláno bylo, nezanechavši dotčeného kSaflu na právě, vod takového vstoupení upustil. Ve čtvrtek pak po sv. Leonardu Kateřina z Koldína, pozůslalá vdova po Mikulášovi Domináčkovi, obeslavše ku právu téhož Jana | Kristiana z Koldína, bratra svého, a též druhejm obesláním a při tom Martina Karchesiusa, písaře radního, též Martina | Ji8u, pisare kancelláře dolejší, skrze přítele svého ozná- miti dala: że jest zpravena, klerak by po smrti M. Pavla Christiana v statku jeho mezi po něm pozůstalejmi plat- nejmi věcmi kšaft jeho nalezen byl, žádaje, aby on Jan Kristian jej na právo složil, za tou pak příčinou, že jest též vobeslala Martina Karchesia a Martina Jíšu, prosíc, aby i ma n& zavoldno bylo, aby Marlin Karchesius takovej k¥alt vysvédcil a podpis téhož kšaftu vlastní rukou bejti M. Pavla seznal a Martin Jíša, Ze jest z vuole M. Pavla jej psal, se vyhlásil. Proti kteréžto žádosti Jan Kristian sám od sebe dal za odpověd: Ze jest tak, že jest oneh- dejšího dne přebíraje se v některých věcích tu Pavla Kristiana takový kšaft nalezl, kterejž i v radć v outery po sv. Linhartu položití chtěl, však v tom, když od p. purkmistra, aby vysloupil a při větším počtu svou žádost připomenul, jemu oznámeno bylo, v tom vysloupení že jest rozvážil některé příčiny, že ten kšalt roztrhanej s vod- IV. Na Velkém náměstí. 327 ňatou od něho pečetí místa svého při právě moci míti nebude, protož zase v to místo vstoupiti ani právo zanc- präzdniti sem nechtěl. Nevčda pak, z čího Kalefina ná- vodu tuto věc před sebe béře, to přitom bejti musí, ne- jde-li jemu právo, aby len kšalt na právě složil, že se chce tak zachovati. Tu on Jan z rozkazu pana purkmistra slożiv takovej kšaft, coż Karchcsius a Jia doslejchaje na tu žádost Kaleřiny žádal hojemství právního užili. Po tom ve čtvrtek po sv. Martinu léta již dotčeného po vzatém hojemství Karchesius a Jíša, když svou žádost předešlou Kateřina obnovila a téhož kšaftu za vysvědčení, že jest z poručení M. Pavla psán i podpis vlastní jeho ruky, žádala a ten aby vedle práva F. 6. vyhlášen byl, prosila — proti tomu Karchesius a Jíša skrz přítele svého za odpověd dali; srozumívá se lomu, z které příčiny tuto Kalefina proti nim sc nutkd a mimo řád a právo toho na nich žádati smí, dávají to za odpověd, że tím vysvód- čením takové škarty roztrhané a nepoečetěné povinní ne- jsou a lo z těch příčin, nebo se ví, v jakých příčinách kšaftové ku právu se dostávají a jak, od koho vysvědčo- vání bejti mají. Tato pak žádost jest zřejmě proti právu; nebyli oni od nebožtíka mistra Pavla dožádání ani jim poručeno nebylo, aby ten kšaft vysvědčovati neb jej ku právu dodávati mčli. Kšalt pak kdo chce učiniti, má se jich dožádati, aby k němu přišli, kšaft jeho od něho při- jali neb od práva k němu vyslaní byli, jim jeho podali a za vysvědčení, že ta jeho konečná vuole jest, žádali. Ny- nější pak rozlrhaná škarta kterak se ku právu dostala, ví se o tom, že jest neměla tak ku právu pod takovou zá- stěrou přinášena býti. Druhé Kateřina k žádnému žádného kšaltu vysvědčení jich jest vobeslala, s nimi o touž včc nemluvila a aby ty porušený škarty svědkové bejti měli, za to jich nežádala, což aby učiniti jměli, jest jim nenáležito, poněvadž k¥al- tové v jistych Casech vysvédlovdni býti mají, tento pak zrušený aby témčř v roce vysvědčen byl, tuto se usiluje. A včc dosti podivná, — učiínivši jej M. Pavel v mor manželku sobě pojal, s ní plod měl, když proměna přišla, pro dítě svý že jest jej sám zkazil. Protož není náležitá včc, aby od nich pro jakous takous všetečnost vysvědčován býti měl, zvláště proto, že v čerstvejch pa- mčtech zůstává, že po smrli M. Pavla při přítomnosti zří- zených poručníků kšaftu jeho pilně hledáno bylo a když všecky po něm pozůstalé věci zinventovány byly, jeho se nenašlo. Kterak pak tato škarla jest nalezena, tomu se rozumí, sám ji Jan Kristian v místč tomto pfedkládal a ji zde nezanecbavše za sebou zdržoval, až tato p. Ka- teřina na tuto nebejvalou cestu nastoupila. Kterážto věc kdyby tímto příkladem díti se měla, musili by všichni služebníci v nebezpečenství zůstávati, kdyby po projití času právy vyměřené(ho), měli kšalty někomus k vuoli vysvědčovati. A zřízení zemské to s sebou přináší, že kšaltové nejvíce ve dvanácti nedělích ke dekám prinášeni býti mají. Tato pak věc na větším díle jest na místě po- stavena a ty všechny věci byly převertovány a toho nic sc najiti nemohlo. Z kterýchžto již oznámených příčin vidí sc, že ty zrušený potrhaný a bez pečeti škarty vy- svědčovati povinní nejsou, v čemž se k spravedlivému vopatření poroučejí. Na to od Kateřiny z Koldína mluveno skrz přítele: Nežádá toho Kateřina, aby ten kša(t vedle tohoto oznámení vysvědčován bejti měl, nežli toliko v oznámených dvou artikulich. Nebo p. Martinové neodpírají tomu, aby jeho ruky vlastní podpis bejti neměl. Tak když právo F. 1 roz. III ukazuje, na¥cl-li by se k¥aft a v něm vlastní ruky podpis, že takový kšalt má za pořád(ný) bejti — žádal