IV. Na Velkém náměstí. Dán va hradě našem Pražském v středu po slavnosti Božího Těla leta (tisícího pětislého) osmdesátého devátého a království našich oc. Rudolf, Ad mandatum sacrac cacsareac maicslalis proprium Ozwald z Senfeldu. 919. 1589. — Tamléi. Nejjasnijimu Rfmskému císaři ctc. poníZená suplikací proti zprávě purgmistra, pánův Starého města Pražského. Nejnepiemozendjsimu Rímskému císaři atd. Jakož purgmistr, páni na dokonalí instrukcí od Vaší C. Mti učiněnou, jak se zachovati mají ke mně strany sirotka Lidmily, strejny mé, a statku jejího po otci jejím m. Pavlovi K. z K. zůstalého, proti té instrukci jisté ně- jakú zprávu dáti Vaší C. Mti ráčili, kteréž bych já se jako od své vrchnosti nikoli nenadál, neb jest na mne veliké zvošklivení, nevinně mi vše přičítajíc, učiněna ani pak decr mých dvou, mladší v jedenácti letech, na pokoji nenechali, jako by člověk, ne sám pán Bůh jich věci jednali a působiti ráčil, zlehčujíc i statek můj, na kterýž pan otce můj i já přes let šedesále živí sme a nás tři synů a tři dcer poctivě odbyvši bladem neumořil. Ano i to dokládali ráčí, kdyby má slrejna statku neměla, že bych o to poručenství nestál, toliko dychtíc po jejím statku, ježto, milostivý císaři, netoliko člověk z oust mejch ale sám pán Bůh toho neslyšel, nebo ta slova nikda mi na srdce nepřišla, kteréžto srdce mě podle své vůle vy- kládá se, ježto ho žádný poznati nemůž než sám pán Bůh. Protož jemu samému k napravení mému zůstavuji. Jakož pak při konci závěrky lé zprávy tím jsem stíhán, že ten statek dostatečně se uvolujfc zaruéiti clici, ovšem, milostivý císaři, coz jest náleZit&ho, zarukujf, statkem svým a co se mi vidí býti na odporu, toho vejpis Vaši C. Mti k povážení obzvláštně podávám. Ale mimo to, jak obtížné ode mne rukojemství zouplna, co inventář obsahuje, míli ráčí, což již jest proti uvážení předešlému a po věci přisouzené, kteráž konec vzala Vaší C. Mu, nebo takové zaručení, kteréž podali a chtí míti Vaše C. Mt prve slyše to k sobě od nich mluviti v radě na Vaší C. Mt. poníženě vznesl a v takové těžké věci za opatření žádal, což jest Vaše C. Mt uvážiti ráčila, aby purgkmistr, páni Starého města mně žádným takovým nemožným ru- kojemstvím nestěžovali jinak nikoliv nečiníc, jehož datum na hrad¢ Pražském leta 1589 v středu po slavnosti Bo- žího Těla. Nyní se pak rozumí, že by se snad chtělo první i druhé Vaší C. Mti milostivé poručení překotiti, pokudž sc patrně v těchto slovích pronáší, že bych já tomu poručenství pro své dvě dcerky, maje je na vdá- vání, dosti učiniti nemohl, ani sirotčí statek ode mne ná- ležilě opatrován že by nebyl, tudy mne i milostivé Vaši C. Mti poručenství ztenčujíc, vyvrátiti usilují. Však bohdá s pomocí boží jak sirotka náležitě tak statek včemi náležitými opatrovati a jejího dobrého a poctivého i s manželkou svou vyhledávati, nedada napřed mnohým, budu k pochválení všech lidí dobrých. Než první poručníci upustivše jeden dům sirotčí, nad tím spí, což, kdyby mě to zastavcno nebylo, musil by týž jistý právem domu ode mne, ne nimi, dojíti. Vinice pak s příslušenstvím drahami bych ležeti nenechal, jakož leží. Satův ložních i chodicích jaká zkáza, tak dlúhý čas jim ležeti! Pozná se to také opatrování, že nebude s dě- kováním. Což by bylo nejslušněji, aby se ten statek mo- vitý nejprv zvážil a pošacoval a teprve zarukován byl. Protož Vaší C. Mt ustavičně prosím se vší pokorú a poníZenestí, Ze nad milostivm a spravedlivým Vaši C. IV. Na Velkém náměstí. 325 poručením a jistí exekuci rukú. obranná a mocná drzcli ráčíte a mně při lémž milostivém poručení zůstaviti, abych svým statkem pod pečetí města Klatov přinešeným, kte- réhož podle zápisu kněh městských nemálo ke třem tisí- cům mám, zaručiti chci, ráčíte. A kdyby takové ruko- jemství postaciti nemohlo, tehdy dvěma pány měšťany Novoměstskými (pončvadž se Staroměstským od některých přikazuje, aby toho pro mě nečinili, připověděvši a tak jich bezelstná míti nemohu) zaruciti mohl, a mimo to dále přes jislí a často opáčenú instrukcí ztěžován nebyl, nadto, poněvadž první poručníci jsouce cizí ani jedním vláskem nezaručili jsú. A poněvadž pak ne na podání pana purgkmistra, pánů ancb mého uvolení záleží, ale na milostivé Vaší C. Mti vůli a jistém vyměření zůslává; při čemž toho Vaše C. Mt züstaviti ráéf, tím se poddan& a poslušně spravili a zachovatí chci, v tom ve všem svému pánu Bohu a Vaší C. Mti sebe poručeného v své upřimnosti snižené poroučím. Vaši C. Mti věrně a poslušně poddaný Jan K. z K. měštěnín Starého Města Pražského. 220. 1680, 9. června. Tamtéž. Slovutné a mnoho- vzáctné poctivosti panu purgkmistru a radě Starého města Pražského. Slovutné a mnoho vzíctné poctivosti Vaše Milosti, purgkmistře, páni milí. Jakož jest J. M. C. pán, pán náš všech nejmilostivější ráčil žádost mou i odpory a zprávy strany statku nebožtíka m. Pavla Kr. z K., bratra mého vlastního, k ochraně Lidmily, dcery jeho let nemající, v milostivém uvážení míti, to abych já, jakožto nejbližší krevní přítel, jak po meči podle zřízení zemského, tak podle práva městského přede všemi jinými poručenství užil, najíti a též poručenství mi dáti i podle toho, abych v týž statek uveden byl a postoupený měl, milostivě po- roučeti ráčí, jakž též milostivé a spravedlivé J. M. C. uvážení a porucení, jchoZ datum ve Gtvrtek po sváto-ti leta tohoto ctc. to v sobé &ífe obsahujíc a zavítá. Podle kteréhoZto J. Mti C. uváZení tak sem se zachoval, k místu a konci to přivésti i také vedle oznámeni VaSi Mti takovy statek zaručití chtěl, majíce sebou p. rukojmě čtyři mě- šľany možné, usedlé a zachovalé, zdejší, před Vali ML, aby mi to, na jaký způsob takové rukojemství býti má, ve známost uvedeno, ano i pro snadší pamčt a vyroz- umění týmž rukojmím sepsáno, vydáno bylo, v pondělí po sv. Trojici žádal. Odloženo mi do druhého k ozná- mení. I nemoha týchž rukojmí sebou míti pro jich zanc- prázdnění, sám sem do rady vstoupil a toho ozná- mení žádal. I ráčili ste mně oznámiti, aby oni rukojmové předně osobami svými vlastními i stalky i s dědici a budoucími svými, kteřížby s slatky svými statek po bratru mém zů- stalý převyšovali, vedle inventáře v též rukojemství (kterýž nedokonalý jest), se za mne postavili a zavázali. To sem týmž p. rukojmím v svém v známost uvedl a aby za mne v ru- kojemství stáli žádal. I dávají mi někteří odpověd, že by to rádi učinili, ale že nemohú z těchto příčin: Jedno, že jest lo neobyčejné a nemožné k ujetí lidem rozumným podání, aby se tak velice a těžce na ublížení manželck a dítek svých zavázati měli. Druhé, že statkové nemovití, jakožto domy a grunty z místa hejbati a zašikování býti nemohü. Proč by o ně takové těžké nad potřebu zaruko- vání činěno býti mělo? Třetí, co z statku movitého, z svrškův a nábytkův jest, nám k spatření ukázáno není. tak Ze se tu jaká by a zač jistého, což by rychlého opa- tření k dobrému sirotku před rukama býti mělo, nero-